Balet - Bayern

ˇ
Balet + DIVOCINA
Lisa-Maree Cullum
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Balet a divočina
Neobvyklý projekt: tanečnice a tanečníci Bavorského
státního baletu objevují divočinu v Bavorsku. Balet jako
jedno z nejvíce artificiálních a pohybově nejvýraznějších
vyjádření umění ukazuje sepětí s přírodou. V situacích
na fotografiích výstavy »Balet a divočina« vstupují oba
pojmy do jedinečné syntézy a dávají neobvýklym
způsobem výraz propojení lidí, kultury a přírody.
Od 14. října 2003 patří oba Národní parky Berchtesga­
den a Bavorský les do působnosti Bavorského státního
ministerstva pro životní prostředí, zdraví a ochranu
spotřebitelů.
V obou národních parcích se má příroda vyvíjet pokud
možno bez vlivů člověka. Současně mají lidé »divočinu«
poznat a zažít nezkrocenou přírodu, aby porozuměli
snahám o její ochranu. Národní parky naplňují
významné společensko-politické úkoly v ekologické
výchově, pro rozvoj povědomí o životním prostředí a
jsou také měřítkem místní kultury.
Je stejně neobvyklé a zároveň potěšitelné, že se
tanečnice a tanečníci Bavorského státního baletu
zabývali umělecky tématem divočina. Vznikl tak zcela
nový a neobvyklý pohled na oba naše bavorské národní
parky.
Ale nejenom na oba bavorské národní parky. Do pro­
jektu »Balet a divočina« jsme vtáhli také sousední český
Národní park Šumava.
Ve více představeních řady »Mladí choreografové« je
zdůrazněna spolupráce mezi správou ochrany přírody a
státním baletem na národní, ale i mezinárodní úrovni.
Srdečně děkujeme žurnalistovi Tillu Meyerovi, u kterého
se zrodila idea, fotografovi Bernymu Meyerovi a
umělcům za jejich připravenost zúčastnit se tohoto
experimentu.
Dr.
Schnappauf
Dr.Werner
Otmar Bernhard
Bavorský
Bavorský státní
státní ministr
ministr pro
pro životní
životní prostředí,
prostředí,
zdravotnictví
zdravotnictvía aochranu
ochranuspotřebitelů
spotřebitelů
Ivan Liska
Ředitel Bavorského státního baletu
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Marc Geifes
Bruce McCormick
Na fotografiích a v některých
doprovodných textech výstavy
se objevují balet a divočina jako
dva sourozenci, kteří se na
dlouhý čas odloučili a nyní se
opět s úžasem setkávají.
Setkání probíhá harmonicky,
podporuje ale také rozpory a
neobyčejné zvraty dne: Tak se
stalo motto divočiny »Přírodu
nechat být přírodou« v analogii
s »l'art pour l'art« (umění kvůli
umění) kulturním pokrokem. Na
druhou stranu se zdá, že právě
extrémně formalizovaný
klasický balet nabízí nejlepší
předpoklady pro jednotu ducha
i těla.
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Tóny jara, svoboda léta,
příjemnosti podzimu a léčebné
účinky zimy, to všechno spojuji
s divočinou. Pro člověka z mě­
sta, jako jsem já, znamená
divočina také harmonii a klid.
Divočina mě inspiruje, přináší
mi sílu, současně mi také dává
pocit správného rozměru, činí
mě určitým způsobem
skromnějším.
Bruce McCormick, USA
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Ve svých choreografiích pracuji
často s příklady z přírody, pohy­
by musí být povolné jako voda,
lehké jako vítr. Když můžete
tančit venku v přírodě a nebýt
přitom omezeni zdmi, pak je to
zvláštní forma svobody. Cho­
reografie je živý proces. Stejně
jako v přírodě se nepřetržitě
mění i choreografie. V přírodě
mě napadají otázky o životě,
otázky, které by mi při běžné
denní rutině městského života
vůbec nepřišly na mysl.
Pavla Mikolavcic, Chorvatsko,
kostým: Letní noční sen
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina je více než prostá příroda. V divočině volně vládne, podle Darwina, zákon silnějšího. Divočina má pro mě stále
něco znepokojujícího a nekontrolovatelného. V baletu je naproti tomu vše pod kontrolou. Divočina se vyskytuje, pokud
vůbec, pouze při krátkých okamžicích volné improvizace. Divočinu potřebujeme jako protiklad, abychom rozpoznali
naše možnosti kontroly a vpustili ji ve správný okamžik.
Marc Mondelaers, Belgie
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Romantický balet a příroda
»Tanec patřil k oblíbeným motivům ro­
mantismu«, píše divadelní vědecká
pracovnice Annegret Gertz v knize
o Giselle, »především jeho nebezpečné a
propastně hluboké stránky«. Všude bují
lesy, divočina a příroda. V Giselle umírá
hlavní hrdinka na zlomené srdce a
stává se »vílou«, krásnou bytostí, která
láká ubohé mládence hlouběji do hrozi­
vého lesa a sráží je do jezera. »Gisselin
hrob«, jak zjistila výzkumnice v oblasti
baletu Marion Kant, »leží uprostřed
hlubokého německého lesa«. Také
v Labutím jezeře se ocitáme v lese,
na pasece či u lesního jezera.
Příroda v klasickém baletu často není
pouze kulisou, nýbrž se objevuje také u
aktérů, kteří se ztotožňují s tvory přírody.
Tanečnice jsou bytostmi z bajek, vypadají
jako děvčátka, chovají se ovšem jako la­
butě. To je starým tématem: nadsmysl­
nost, tedy překonávání rozdílů mezi
divokým zvířetem a člověkem je i dnes
u některých primitivních národů součástí
jejich světa víry.
Divočinu shledávám velmi, velmi vzrušující. Potulovat se v ní je pravým dobrodružstvím,
můžeme toho tolik objevit a vidět, je téměř jako pohádkový svět, tak plná tajemství.
Je překrásná.
Katja Geiger, Německo-USA
kostým: Romeo a Julie
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina je opak, je to
nepřítomnost civilizace. Z toho­
to pohledu se vlastně v Němec­
ku nevyskytuje žádná divočina.
Divočina, jak jsme ji poznali
v Bavorském lese, je člověkem
chtěná. A umění má také mno­
ho společného se chtěním.
Proto je divočina část umění
především také proto, že vyho­
vuje estetickým potřebám civili­
zovaného člověka. Z pravé
divočiny by měla většina z nás
strach.
Laure Bridel-Picq, Francie
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina bratří Grimmů
Bratři Jacob a Wilhelm Grimmové patří do období ro­
mantismu, do epochy, která se, podle Brockhause, vy­
značuje »novými náladovými prožitky« krajiny. Kromě
své sbírky pohádek a bájí jsou Grimmové známi jako
vydavatelé NĚMECKÉHO SLOVNÍKU, který se na
čtyřech stranách, hustě popsaných, vydatně zabývá po­
jmem »divočina«. Zde několik úryvků:
slovo původně neoznačovalo výlučně lokalitu, nýbrž
zcela všeobecně »divokost, něco divokého«; obvyklá
lidová a starší představa divočiny odpovídá »hustému
lesu nebo nepřístupným horám«:
hornatá země, pokrytá skalami, v jejichž divočině se neodváží
ani teslice DROLLINGER
propasti se otevírají kolem nás, v této divočině se neobávám
svědků SCHILLER
usměvavá země měnící se ve smutnou divočinu SCHILLER
divoká a kulturou nedotčená země ve vzdálených
částech Země.
Laponci nejsou pravými křest’any;
nebot’ se usidlují pouze v divočině OPEL-COHN
kromě těchto je možné nalézt také mírnější chápání,
které dovoluje použít toto slovo také v souvislosti
s krásnými a přitažlivými krajinami:
byla to směšná divočina, kterou mu císař věnoval FRANCK
ve smělých divočinách těchto hor WEILAND
ve smějící se divočině PLATEN
romantické lesní a horské krajiny naší vlasti:
krásná a lidu plná města, jako např. Passau a Linz se střídají
s nejromantičtějšími divočinami NICOLAI
dále se objevuje divočina jako útočiště smutných lidí a
lidí hledajících útěchu
tak prchám ... a hledám v divočině útěchu MÜLLER
k divočině se uchyluješ, abys prchl od lidí RÜCKERT
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Přríroda a umění
si připadají,
jakoby prchaly;
A nachází cestu dříve,
než si myslíme.
Johann Wolfgang von Goethe
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina znamená těšit se na přírodu a na věci, které nám daruje. Divočinu vychutnáme nejlépe společně, ale také
v samotě je divočina něčím nádherným. Být sám v divočině znamená být jedno tělo a duše se zemí. Když pak člověk
leží v lese na zemi a podívá se do hvězdné oblohy, připadá si, jakoby ho objímala matka země. Každý by to měl jednou
zažít.
Ryan Ocampo, Filipíny
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina je místo, kde se mohu
fyzicky a především duševně
regenerovat. Putování divočinou
jsou velmi dobrá pro soudržnost
skupiny. V souboru či na jevišti
společně léta tancujeme, ale
v divočině se znovu poznáváme.
Alexandre Vacheron, Švýcarsko
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Jsem z Papuy, Nové Guiney,
kde jsem vyrůstala do devíti let.
Jako malé děvče jsem zblízka
zažila džungli stejně jako pralesy
v Bavorském lese. Vzpomínkami
jsem se vrátila do dětství.
Tenkrát jsme nosili domů
všelijaká zvířata a často jsem
venku běhala bosa, také
v deštném pralese. Divočina mi
také připomněla volnost dětství.
Lisa-Maree Cullum, Nový Zéland
kostým: Labutí jezero
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Tanec a demokracie
Ludvík XIV. (1638 - 1715) je považován za průkopníka
dvorního tance, ze kterého se později vyvinul klasický
balet. U dvora nejznámějšího krále Slunce bylo pro ka­
riéru státního úředníka v této době výhodou, pokud um­
ěl tančit! Projev úcty, poklona před publikem, jak ji
známe dnes z klasického baletu byla původně nacviče­
nou pokornou poklonou před králem.
Ke změně došlo v 19. století. Francouzská revoluce se
stala začátkem konce absolutismu. Na evropských
královských dvorech se dotancovalo. Vzniklé taneční
vakuum bylo vyplněno klasickým, romantickým bale­
tem. Od této doby se tančilo pro povznesení národa.
Projev úcty, ve formě poklony umělců na závěr každého
představení, patřil publiku a ne panovníkovi. Balet se
stal uměním národa.
Od dvorní nabubřelosti a ceremonií osvobozený
klasický tanec se stále více stává samostatnou
uměleckou formou, která akceptuje přirozenost
člověka, její propasti, rozpory i nadějí naplněné utopie.
»Pro klasický balet není žádného jiného vztahu než
člověka zde, dnes a v centru všeho bytí«, tak uvádí
»Reclams Ballettführer«.
George Balanchine (1904 - 1983), choreograf, který se
narodil v Rusku a emigroval do Ameriky, dal klasickému
baletu další rozměr: svobodu. Jako tak učinili jiní, nebyl
s to zavést přísný a formalizovaný pohybový repertoár
klasického baletu, aby na jevišti vykouzlil (často marný)
sen svobody individua. Kromě toho otevřel Balanchine
balet vlivům jazzového a moderního tance. Obě taneční
disciplíny nereflektují pouze vztah člověka k druhým,
nýbrž reflektují také jeho vztah k zemi, po které se pohy­
buje a k přírodě, která ho obklopuje. Tuto tradici
následoval Bavorský státní balet ve své řadě »Mladí
choreografové«. Konsekventním pokračováním praxe
klasického baletu, která je přístupná vnějším vlivům,
je snaha, aby mnozí z mladých umělců nechtěli vidět
projev úcty na závěr představení pouze jako poklonu
před publikem, nýbrž aby ji vnímali také jako poklonu
před přírodou.
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Zažít divočinu znamená vyjít si
do přírody, ale doopravdy musí
jít člověk sám do sebe. Člověk
vnímá jaké to je, když žije v sou­
ladu a když žije proti přírodě.
Všechno co člověk vidí, se na­
jednou stává dobrodružstvím.
Také vlastní tělesné pohyby
prožívá člověk úplně jinak ven­
ku, než v baletním sále.
Matthew Cranich, Irsko
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Vincent Loermans, Nizozemí,
kostým Don Quijote
Pavla Mikolavcic, Chorvatsko,
kostým Raymonda
Divočina je něco zcela
zvláštního. Najednou si všímám
toho, že jsme si zvykli na mno­
ho věcí, které jsou luxusem a
které absolutně nepotřebujeme.
Ve městě tvoříme nebytí,
potřebujeme to či ono. Je to
skvělá zkušenost, když může
člověk zažít, jak málo toho
potřebuje k tomu, aby byl
opravdu št’astný.
Vincent Loermans
Lisa-Maree Cullum
Alexandre Vacheron
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina je cesta zpátky do
dětství. V mládí jsem viděl, zažil
a prošel mnoho divočiny. Pak
jsem se třicet let pohyboval na
jevišti a nyní - konfrontace
s divočinou není pouze
shledáním, je to jako nabíjení.
Ivan Liška, ředitel baletu, Česko
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Milujeme přírodu.
Divočina je pro nás zdrojem
objevování a inspirace.
Je vůlí života tak,
jako je i lidskost.
Valentina Divina, Itálie
Norbert Graf, Německo
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Norbert Graf
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina znamená zažít les, cítit půdu, slyšet všechny zvuky, které ve městě nemůžeme slyšet. Divočina znamená
také vychutnávat si ticho a v tomto tichu najednou slyšet nové zvuky, ptáky, vítr. A v noci, jak jsme to zažili včera,
prostě koukat na hvězdy; bez rušivého světla z měst; objevovat hvězdnou oblohu, která je nekonečně veliká.
Když se díváme z lesa na hvězdy, přichází nám opět na mysl, jak nepatrnou součástí světa jsme.
Marc Geifes, Německo
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Národní park Bavorský les - Lesní divocina bez hranic
Jako první národní park v Německu byl v roce 1970 otevřen Národní park Bavorský les. Nachází se v jihovýchodním
Bavorsku, bezprostředně u hranic s Českou republikou. Rozprostírá se na celkové ploše okolo 242 km2. Tři horské
vrcholy Luzný (1373 m), Roklan (1453 m) a Falkenstein (1315 m) dávají ráz vzhledu Národního parku, stejně tak i celá
plocha Parku pokrytá mnohotvárnými lesy a v nich položenými pastvinami a slatěmi.
Dynamika lesního vývoje, která probíhá v přírodní zóně Parku již přes 33 let - bez využívání člověkem, řízena zákony
přírody - je stále něco nového, co bere dech. Vzniká lesní divočina, kterou je možné pozorovat v Evropě mezi Atlantikem
a Uralem pouze zde a jen zde může být zažita.
Se svojí vznikající lesní divočinou a svým bohatstvím různých struktur biotopů nabízí Národní park útočiště a životní
prostor mnoha ohroženým druhům zvířat a rostlin. Rys ostrovid, čáp černý, tetřev hlušec, sokol stěhovavý a vydra řícní
zde mají svůj domov, stejně tak i vysoká zvěř, mnoho datlů, sov a bezpočet dalších druhů.
Společně s bezprostředně sousedícím českým Národním parkem Šumava tvoří Národní park Bavorský les »zelenou
střechu Evropy«, jedinečnou krajinu svojí velikostí a přírodní vybaveností, také i svou historickou a kulturní různorodostí
v srdci Evropy. Ve společném růstu obou parků je zřejmý kousek opětovného sjednocení Evropy.
Zažít les - porozumět přírodě - pocítit divočinu. Ve smyslu této filozofie zvou srdečně Národní parky Bavorský les a
Šumava všechny návštevníky, aby se dozvědeli něco nového o této krajině a přírodě, objevili její tajemství a zažili vznika­
jící divočinu všemi smysly.
Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald, Freyunger Str. 2, 94481 D-Grafenau
Tel.: 0049 (0)8552/9600-0
Fax: 0049 (0)8552/9600-100
E-mail: [email protected]
www.nationalpark-bayerischer-wald.de
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Národní park Šumava
Největší národní park České republiky byl založen v roce 1991 a zahrnuje svými 69 030 ha nejcennější části
šumavského pohoří v jihozápadních Čechách.
Tajemné, rozsáhlé lesní pohoří v nadmořských výškách od 600 do 1378 m, podél česko-bavorsko-rakouského
hraničního hřebene mezi Železnou Rudou a Lipnem je považováno za největší souvislou lesní oblast střední Evropy.
Název Šumava obsahuje slovo »šumení«, což inspirovalo mnoho básníků, spisovatelů a komponistů. Dnes je Národní
park Šumava vděčným cílem milovníků přírody - turistů, cyklistů a lyžarů. Různá návštěvnická a informační zařízení
nabízí přírodní zážitky, uvolnění, odpočinek a informace. Ročne navštíví Národní park Šumava 1,8 miliónu lidí.
Více než 80% Národního parku Šumava je pokryto lesem. Obzvlášt’ cenné jsou přírodě blízké a pralesovité horské
smíšené lesy ze smrku, buku a jedle jako i vysokohorské smrčiny, které se nachází na svazích a hřebenech i na
1378 m vysokém vrcholu Plechého. Sever Evropy připomínající obraz krajiny zdůrazňují rozsáhlé, nad 1000 m n.m.
ležící pláně s bohatými vrchovišti, ale také i rašelinište v údolích a vlhkých oblastech řek Vltavy a Křemelné. Jako
půvabný kontrast působí divoká krása hluboce zaříznutého koryta řeky Vydry popř. Křemelné s kamennými moři a
skálami, které dále doplňují ledovcová jezera, která mlčky svědčí o dramatické historii svého vzniku.
Národní park Šumava je domovem bezpočtu vzácných rostlin (např. hořec panonský, bříza zakrslá, šafrán bělokvětý) ­
některé z nich jsou relikty z doby ledové - a zvířat (tetřev, tetřívek, jeřábek, strakapoud bělohřbetý, rys ostrovid, vydra).
Národní park Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, 1.máje 260, 385 01 Vimperk
Tel: +420-388-450 111
Fax: +420-388-413 019
E-mail: [email protected]
www.npsumava.cz
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Národní park Berchtesgaden - Vrchol u oblohy
Národní park Berchtesgaden, založený 1.srpna 1978, je jediným alpským národním parkem Německa. Leží v jiho­
východním Bavorsku přímo na hranici s Rakouskem. Jeho jedinečná vysokohorská krajina se vyznačuje neobvyklou
rozmanitostí životních prostorů. Mezi fjordovým jezerem Königsee (630 m n. m.) a vrcholem Watzmann
(2713 m n. m.) jsou na ploše okolo 210 km2 zastoupeny téměř všechny vegetační zóny, od mírného pásma po
polární region.
V nižších a středních polohách Národního parku je nezbytné kromě rozsáhlých lesů a kvetoucích alpských pastvin
jmenovat jako zvláštnost »Wimbachgries«. Jedná se zde o proud (pohyb) kamenů, který je neustále doplňován
zvětralým materiálem z okolních skalních stěn. Odtékající dešt’ová voda a voda z tajícího sněhu transportuje ročně
do údolí 4 500 tun uvolníných kamenů. Jelikož je »Wimbachgries« neustále v pohybu, mohou zde zakorenit pouze
někteří rostlinní specialisté.
Ve vyšších polohách dominují alpské louky a klečovité porosty, které nabízejí ideální životní prostor alpskému kuru
sněžnému. Klimatické podmínky holých skalnatých a vrcholových partií vyžadují vysoké schopnosti přizpůsobit se.
Tyto požadavky splňuje celá řada lišejníků a rostlin, které vytvaří polštářky. Můžeme zde také nalézt Blaueisgletscher,
nejsevernější ledovec Alp.
Nationalpark-Haus, Franziskanerplatz 7, D-83471 Berchtesgaden
Tel: 0049 (0)8652/64343
Fax : 0049 (0)8652/69434
E-mail: [email protected]
www.nationalpark-berchtesgaden.de
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Divočina pro lidi
K blahu a radosti obyvatel
Nápis u hlavního vchodu do Národního parku Yellowstone,
který byl založen roku 1872.
Ten, kdo jde do divočiny, hledá neurčité, chce se
odloučit od světa, ve kterém přesně ví, co se nachází
na konci ulice nebo co je za dalším rohem;
hledá napětí neznámého, rozmanitost a tajemství.
Bob Marshall, spoluzakladatel Wilderness Society (1935)
Cílem managementu je svoboda návštevníků.
Zákon o ochrane divočiny, Kongres Spojených států 1964
Divočina v našich srdcích je touha, touha po radostech,
které nic nestojí. Touha po jednoduchém, přehledném,
po něčem hodného člověka. Po kouzlu a tajemstvích,
po tušení místo vědění, po naději místo slibů. Proto ne­
musí být divočina prales, divoká řeka, vlčí vytí. Divočina
je všude, kde ji trpíme: v domácí zahradě bez chemie,
ve které je přijímán rys nebo ve společnosti, která nechá
divočinu svému osudu.
Hubert Weinzierl, prezident Německého kruhu ochrany přírody a
spoluzakladatel Národního parku Bavorský les
Zpřístupnění veřejnosti druhem a způsobem, který je
optimální pro tělesné a duševní blaho návštěvníka a
současně nejlépe chrání charakter divočiny příslušné
oblasti pro současné a budoucí generace.
Zachovat jistotu možností pro místní obyvatele, v nízké
hustotě a v rovnováze s dostupnými zdroji jejich
způsobu života.
Je dovoleno navštívit oblast jednoduchými, tichými a
nedotěrnými dopravními prostředky (tzn. žádná
motorová vozidla) a pohybovat se zde v největší tichosti
a osamělosti.
Ze směrnic pro managment IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody)
pro mezinárodní kategorii chráněných oblastí 1b »Oblasti divočiny«
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
My sami jsme příroda,
kterou zneužíváme;
ztotožňovat se s ní
znamená, pronikat do
našeho nejhlubšího nitra,
aby došlo ke spojení
věčné moudrosti, která
je v nás, s novým.
Michael J. Road
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Všechen skutečný život je setkání.
Martin Buber
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů
ˇ
Balet + DIVOCINA
Berny Meyer (fotograf)
Alexandre Vacheron (tanečník)
Projekt Balet a divočina ukazuje
přes hranice sjednocující se
Evropy, že kultura a příroda
nepotřebují žádné zákony, nebot’
moderní myšlenka divočiny inte­
gruje člověka a kulturu do pří­
rody, at’ už je to v Bavorsku, na
Aljašce nebo v Tanzánii.
Nejdůležitejším předpokladem
moderní ochrany přírody je:
Přírodu nemusíme chránit před
člověkem, nýbrž ji musíme
chránit pro člověka.
Nápad a text: Till Meyer
Fotografie: Berny Meyer
Bavorský státní ministerstvo pro životní prostředí,
zdravotnictví a ochranu spotřebitelů