Alterace primárních minerálů mědi

Komentáře

Transkript

Alterace primárních minerálů mědi
S tím, co milujeme, je příjemná i nuda.
Alterace primárních minerálů mědi
Je pozoruhodné, že z Jáchymova, proslulého ložiska rud tzv. pětiprvkové formace, je
známo kolem 50 sekundárních minerálů mědi, přičemž několik z nich bylo právě odtud poprvé popsáno (torbernit, johannit, voglit, lindackerit, mixit, pseudojohannit a slavkovit). Jejich
počet však není zdaleka konečný, neboť v současné době je odsud studováno několik dalších
dosud nepopsaných sekundárních minerálů s obsahem mědi. Druhotné nerosty vznikají destrukcí primárních, a to zejména bornitu, tennantitu či chalkopyritu.
v oxidační zóně při povrchu se zachovaly už pouze relikty primárních rud, které zde obvykle spoře
doprovázejí i jejich sekundární pozůstatky
tennantit, pyrit
tennantit, kovelín, anilit
(halda žíly Geister, Jáchymov, 2001)
mixit
(halda žíly Geister, Jáchymov, 2001)
metatorbernit
(halda žíly Geister, Jáchymov, 2006)
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1978)
chrysokol
(halda Zimní Eliáš, Jáchymov, 1973)
177
Zajímavý byl např. výskyt recentních měděných minerálů na patře Daniel Dolu Svornost,
v místě křížení žíly Sv. Trojice se žilou Geschieber. V křemenné čočce prostoupené žilkami
karbonátů tvořily primární mineralizaci pyrit, bornit a tennantit. V bezprostředním okolí rudních zrn vznikly arzeničnany mědi – lindackerit, lavendulan, strashimirit apod. Nedaleko bylo
zastiženo zrudnění tvořené porézním ryzím arzénem, doprovázené běžnými arzeničnany vápníku a hořčíku. Na počvě byl nalezen zbytek po odpalu s úlomky ryzího arzénu, porostlými
arzeničnany mědi (geminit, lindackerit), evidentně bez primární Cu mineralizace. Na stropě,
ve vzdálenosti cca 2 m, zůstal malý zbytek čočky s měděnými minerály, podobný výše popsané. Otázkou je, zda byl arzén „poprášen“ materiálem z této čočky, a druhotné minerály
vznikly „in situ“, či měděné ionty spíše transportovala vzlínající voda (není vyloučeno, že
obdobná čočka mohla být v počvě přímo pod hromadou s arzénem). Pozoruhodný byl zdejší
nález modrozelených tabulek nitrátu mědi, původně určených jako gerhardtit, později přeurčených podle nově popsaného dimorfního rouaitu Cu2+2(NO3)(OH)3.
Další lokalitou nepříliš běžných měděných minerálů byla štola Giftkies. Z primárního
tennantitu a chalkopyritu vznikl kuprit, ale i karbonáty, sulfáty a arzenáty s obsahem mědi.
Poměrně hojné zde byly droboučké kuličky malachitu s netypicky zelenou barvou se silným
nádechem do modra, vějířky devillinu či modré krystalky langitu, posnjakitu či linaritu. Bohužel velký obsah arsenopyritu na lokalitě způsobil, že převážná většina uvolněné mědi se
vysrážela ve formě amorfních sloučenin.
Žíla Geister – mezi starým 3. a 6. patrem Dolu Rovnost I – dokonce poskytla značné
akumulace novotvořené cementační mědi. Komín mezi patry měl všechny železné části, místy
i dřevo povlečené hydratovanými oxidy železa ze železných součástek v okolí, porostlé keříčky ryzí mědi. Nutno podotknout, že komínem tekla voda. V dobývkách na uvedených patrech,
na rudnině složené ze směsi měděných rud, především tennantitu s trochou chalkopyritu
a bornitu a arzenidů niklu a kobaltu, se vedle arzenátů mědi tvořily i sírany (chalkantit) a vanadáty. Relativně hojně se ryzí měď nacházela i při styku krystalinika s „krušnohorskou žulou“na 12. patře Svornosti, na žíle Geschieber. Díky zdejšímu agresivnímu prostředí drobné
plíšky a keříčky mědi rychle zčernaly.
tennantit, chalkopyrit
(štola Giftkies, Jáchymov, 2000)
kuprit
(štola Giftkies, Jáchymov, 2000)
178
malachit
(štola Giftkies, Jáchymov, 2000)
langit, devillin
langit
(štola Giftkies, Jáchymov, 2002)
(štola Giftkies, Jáchymov, 2002; foto P. Škácha)
devillin
(štola Giftkies, Jáchymov, 2008)
posnjakit
(štola Giftkies, Jáchymov, 2000)
brochantit, malachit
(štola Giftkies, Jáchymov, 2000)
179
cementační měď
cementační měď – detail
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
cementační měď
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
cementační měď – detail
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
cementační měď
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1990)
rouait
(Jáchymov-Svornost, žíla Sv. Trojice, 1991)
180
pseudomalachit
ludjibait
(halda Rovnost I, Jáchymov, 1981)
(halda žíly Geister, Jáchymov, 1984)
agardit-(Y)
(halda žíly Geister, Jáchymov, 1982)
antlerit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1991)
mottramit, duftit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
linarit
(halda Jámy č. 14, Jáchymov, 2000)
mottramit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
181
mottramit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981; foto P. Škácha)
duftit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
clinotyrolit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 2004)
geminit, lavendulan, arsenolit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1992)
geminit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1992; foto P. Škácha)
182
strashimirit, lavendulan
strashimirit
(Jáchymov-Svornost, žíla Geschieber, 1983)
corkit, olivenit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
olivenit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1979)
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1979; foto P. Škácha)
bayldonit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1984)
žilovina s tennantitem a bornitem a povlak žlutozeleného vanadátu metatyuyamunitu
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
metatyuyamunit
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1981)
183
chalkantit (modrá skalice)
(Jáchymov-Rovnost I, žíla Geister, 1984)
184

Podobné dokumenty

Minerály oxidační zóny

Minerály oxidační zóny (žíla se zcela přeměněným vizmutem na směs bismutitu, eulytinu a beyeritu s namibitem a pucheritem) (Jáchymov-Eliáš, 1979)

Více

PDF fulltext - Národní muzeum

PDF fulltext - Národní muzeum v krupeckém rudním revíru (Krušné hory, Česká republika). Supergenní mineralizace byla nalezena ve stropě hlavního překopu cca 150 m od ústí štoly a je vázána na lokální výskyty nevelkých zrn tenna...

Více

Sulfoarzénové mineralizační stadium

Sulfoarzénové mineralizační stadium Geschieber (10. a 12. patro), jsou známy i ze žíly Josef (5. p.) a Hildebrand (2. p.). Na otázku, zda ke vzniku Sb-bohatších fází docházelo z počátku nebo ke konci sulfoarzénové mineralizace, není ...

Více

Zimák Jiří (2005) Ložiska nerostných surovin 2

Zimák Jiří (2005) Ložiska nerostných surovin 2 Literatura doporučená pro další studium

Více

Journal of the Czech Geological Society 48/3–4(2003) 209

Journal of the Czech Geological Society 48/3–4(2003) 209 Estner, F. A. (1790): Freimüthige Gedanken über Herrn Inspector Werners Verbesserungen in der Mineralogie, nebst einigen Bemerkungen über Herrn Assessor Karstens Beschreibung des vom sel. Leske hin...

Více

Hasačert 5 - Databáze větrných mlýnů

Hasačert 5 - Databáze větrných mlýnů Vážené kolegyně a kolegové, členové sekce Větrné mlýny Opět se po roce setkáváme nad stránkami našeho klubového zpravodaje Hasačert. I nadále bude vycházet pouze jednou ročně, neboť to je ta period...

Více

Nerostná výplň žil

Nerostná výplň žil Jáchymovský rudní revír je předním reprezentantem rud tzv. pětiprvkové asociace (AgBi-Co-Ni±U). Zmíněná pětiprvková hydrotermální asociace je ale kromě Jáchymova známá i z dalších lokalit Krušných ...

Více