Zajímavosti ze světa ovoce a zeleniny z firmy Titbit

Zajímavosti ze světa ovoce a zeleniny z firmy Titbit

Černý kořen
PŮVOD
Černý kořen se začal pěstovat ke kulinárním účelům v jižní Evropě a na Blízkém východě v 16. století.
Lidový název hadí mord vznikl podle slova "scorzone", což je v italštině název pro jedovatého hada.
Tvrdilo se totiž, že pokud se tento kořen vloží hadovi do úst, had zahyne. Až do 16. století jej také
pojídaly keltské a germánské národy, které věřily v jeho pozitivní účinky proti dýmějovému moru a
hadímu kousnutí.
Vzhledem k tomu, že je černý kořen odolný proti mrazu, daří se mu po celé Evropě a Asii. Mezi
největší pěstitele na světě se řadí Francie, Belgie a Nizozemsko. Na český trh se dováží hlavně
belgický černý kořen.
VZHLED
Černý kořen je velice nenáročnou plodinou, ale v České republice se pěstuje jen velice málo. Kořeny
tohoto druhy zeleniny mohou dosahovat délky až 40cm a průměru 4cm. Na povrchu bulvy se
nacházejí jemné proužky a kořínky. Dužnina černého kořene je bílá a křehká. Po narušení povrchu
vytéká z bulvy tzv. latex, což je hustá bílá šťáva, která po několika minutách zasychá a v místě
poškození či řezu utvoří bílý film. Podle listů rozlišujeme 3 odrůdy černého kořene:
Latifolia - široké listy ve tvaru elipsy
Glastifolia - podlouhlé kopinaté listy
Strictifolia - čárkovité listy
Lodyha vyrůstající ve druhém roce pěstování černého kořene může dorůst výšky až 120cm. V
červenci a srpnu se objevují také žluté květy. Koncem srpna se začínají sbírat semena.
Černý kořen vyžaduje slunné stanoviště s vlhkou písčitohlinitou zeminou s dostatečným přísunem
hnojiva. Doporučuje se vysévat již v únoru či březnu, aby měl dostatek času na vytvoření silných
kořenů, sběr se provádí v pozdním podzimu před příchodem přízemních mrazíků. Pro uskladnění
kořenů je nutné je před uložením do vlhkého písku svázat do svazků a následně zabalit do fólií, aby
nevysychaly. Běžně se kořen prodává v půlkilových sáčcích s perforací a při uskladnění v lednici
vydrží klidně i měsíc.
Pokud jde o manipulaci s touto kořenovou zeleninou, je nejprve nutné ji pečlivě omýt a zbavit černého
povrchu, stejně tak jako latexu, který z kořene vytéká. Jelikož je černý kořen velice lepkavý, někdy se
doporučuje oloupat jej až po 20-25 minutovém povaření. Pokud se chcete vyhnout tomuto kroku,
doporučujeme ho loupat v rukavicích. V opačném případě zůstává na kůži lepkavá vrstva, která nejde
smýt a pustí až druhý den. Po pečlivém očištění se doporučuje namočit celý kořen do okyselené vody,
aby se tím zabránilo jeho zhnědnutí. Černý kořen se dá konzumovat nejen syrový jako přísada do
zeleninových salátů, také, vařený, dušený, jako příloha k masu, ale i smažený v trojobalu. V kuchyni
se s ním pracuje podobně jako s chřestem.
NUTRIČNÍ HODNOTA
Černý kořen obsahuje velké množství vody, sacharidů, vlákniny, bílkovin, tuků a inulinu, vhodného pro
diabetiky. Je zdrojem vitaminů A, B1, B2, C a E. Z minerálních látek obsahuje draslík, fosfor, hořčík,
vápník a železo. Nachází se v něm látka allantoin, která podporuje léčbu ran, trávení a činnost žláz s
vnitřní sekrecí. Má minimální kalorickou hodnotu, takže se výborně hodí do dietního jídelníčku,
zároveň ale také podporuje chuť k jídlu.
Využívá se také k obnově pochodů v trávicí soustavě například po střevní chřipce, protože je pro
organismus lehce stravitelný. Pomáhá i při dně, revmatických chorobách a působí pozitivně na
nervovou soustavu jako sedativum.
Černý kořen má jedinečnou chuť, která se dá těžko k něčemu přirovnat a pyré z něj je jednou
z nejchutnějších příloh.
Pyré z černého kořene s křenem
Ingredience:
1 kg černého kořene
2 lžíce citrónové šťávy
1 stroužek česneku
2 a půl lžíce másla
smetana a křen podle chuti
sůl
Příprava:
Do větší mísy nalijte studenou vodu a přidejte citrónovou šťávu. Oloupejte černý kořen, nakrájejte na
asi 5 cm kousky a ponořte do kyselé lázně, aby nezhnědnul. Následně černý kořen společně
s česnekem zalijte vařící vodou a nechejte vařit asi 10 minut, dokud nezměknou. Sceďte a rozmixujte
s máslem, smetanou, nastrouhaným křenem a solí. Můžete ozdobit čerstvou petrželí nebo jinými
bylinkami. Pyré se dá také přidáním mléka změnit na chutnou polévku.
Granátové jablko – superovoce, které posílí vaší imunitu i srdce
Granátové jablko je již odpradávna známé pro své příznivé účinky na zdraví. Podle některých teorií
propadla sladkokyselé chuti tohoto ovoce také Eva, která si na něm pochutnávala v zahradách Edenu.
K čemu se ale tyto plody, někdy označované pojmem superovoce, vůbec využívají a jaké jsou jejich
účinky na lidský organismus?
Základní informace
Granátové jablko je plod granátovníku obecného, který roste převážně ve Středozemí. Plody
granátového jablka jsou až 12 cm velké a mají zakulacený tvar. Pod slupkou, která je žlutooranžová
až tmavě červená, se nachází šest až dvanáct pouzder, v nichž se - v rosolovitém míšku - nachází
četná semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600. Konzumuje se pouze
dužina, slupka granátového jablka je totiž velmi tvrdá a takřka nepoživatelná. Toto ovoce má
sladkokyselou chuť a příjemnou vůni, takže se kromě využití v podobě šťávy nebo sirupu granadina,
používá také v kosmetickém průmyslu. Z jednoho kilogramu plodů lze získat přes půl litru šťávy. Asi
nejznámějším nápojem, který se z tohoto ovoce vyrábí, je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Ve
studené kuchyni se pak přidává do mnoha salátů, v teplé kuchyni se hodí především k drůbeži,
grilovanému masu a rybám.
Údajně nejkvalitnější granátová jablka pocházejí z Íránu. „Granátová jablka dovážíme převážně z
Turecka a Španělska, z Íránu se k nám tyto plody nevozí. V zájmu celoroční dostupnosti je však
dovážíme také například z Indie, Peru nebo JAR“, říká Marek Řondík ze společnosti TITBIT, která na
český trh dováží nejrůznější druhy ovoce a zeleniny.
Pozitivní vliv na zdraví
Skupina plodů nazývaná superovoce, do které se granátové jablko řadí, je asi nejznámější tím, že má
silné antioxidační účinky. To v praxi znamená, že obsahují látky zvané antioxidanty, v tomto případě
punicalagin. Ty bojují proti volným radikálům v těle, které poškozují zdravé buňky. Do těla se dostanou
buď z vnějšího prostředí, jako například znečištění, UV záření a cigaretový kouř. Tělo si je ale také
samo vytváří jako součást normálního metabolického procesu. Konzumace granátových jablek proto
snižuje riziko rakoviny a pomáhá při jejím léčení.
Látky obsažené v granátovém jablku prospívají cévám a čistí krev. Prospěšnost v případě anémie
(chudokrevnosti) je díky bohatosti na minerály, zejména železo. Navíc se v plodech nachází vysoké
množství sodíku a vitamínů A, B, E, K a C. Poslední zmíněný vitamín působí nejen jako antioxidant,
ale zvyšuje také obranyschopnost organismus a umožňuje efektivní absorpci právě železa. Jeho
nedostatek může způsobit únavu či podrážděnost. Sklenice šťávy z granátového jablka má až 3 x
vyšší antioxidační schopnost než stejné množství zeleného čaje či borůvkové šťávy.
Granátové jablko je navíc velmi prospěšné v boji proti srdečním chorobám. Dokáže snížit cholesterol a
vysoký krevní tlak a tím pomáhá v prevenci proti infarktu. Je však i velmi bohaté na vlákninu a zároveň
má nízkou kalorickou hodnotu. Obsahuje také flavonoidy - barviva s antioxidačním účinkem a taniny látky s mimořádným antioxidačním efektem. Šťáva z granátového jablka je doporučována při potížích
jako nadýmání, poruchy trávení a metabolismu nebo záněty žaludku a střev. Dále je prospěšná pro
játra, protože čistí a posiluje organismus a zlepšuje fungování ledvin. Proto se doporučuje v případech
hyperurikémie (zvýšené koncentrace kyseliny močové v krvi), ledvinových kamenů nebo obezity.
V neposlední řadě také redukuje pravděpodobnost vzniku osteoporózy
Jak si vybrat kvalitní granátové jablko
Pro to, aby se uchovaly vlastnosti granátového jablka a v něm obsažené prospěšné látky, je dobré
vědět na co si dát pozor a použít při jeho výběru jednoduché pravidlo. „Zásadní věc je, že na kvalitu a
chuť dužiny nemá příliš vliv vzhled slupky (barva může být světlejší i tmavší, povrchové vady nebo
skvrny nevadí a ani tvrdost slupky nerozhoduje). Nejdůležitější je hmotnost plodu. Pokud je ovoce
těžší než by kupující odhadl přiměřeně k jeho velikosti, jedná se o kvalitní kus,“ vysvětluje Marek
Řondík ze společnosti Titbit.
Chilli v zimě posílí imunitu i zlepší náladu
Taky vám během pochmurných zimních dní schází energie a máte pocit, že by váš imunitní
systém potřeboval nějakou vzpruhu? Snažíte se s klesající rtutí teploměru zahřát jak na těle,
tak na duši, ale dochází vám inspirace, jak si pozvednout náladu a zmírnit předvánoční stres?
Zkuste obyčejnou chilli papričku, jejíž účinky na zdraví vás zcela určitě mile překvapí.
Pokud zvládnete vydržet pálivou chuť chilli papriček, vězte, že vám mohou pomoci při prevenci řady
onemocnění, včetně cukrovky, vysokého cholesterolu nebo žaludečních vředů. Pálivá složka chilli,
kapsaicin, nerozpálí pouze chuťové buňky, ale nasytí vitalitou i obranyschopnost vašeho těla.
Konzumenti pálivých chilli jídel produkují více lymfocytů, což jsou buňky představující hlavní roli,
pokud jde o sílu imunitního systému. Abyste ale pocítili naplno jejich léčivé účinky, je ideální
každodenní konzumace. „Osobně dávám chilli to většiny jídel, jelikož při malém množství to
zvýrazňuje chuť daného jídla. Nejraději používám malou papričku chilli rawit, od které vím, co mohu
čekat,“ vysvětluje Vojtěch Havránek ze společnosti Titbit, která na český trh dováží 10 různých druhů
chilli, včetně silnou pálivostí proslaveného chilli Naga Jolokie. „Každý si musí najít ty správné chilli
papričky podle svých představ. Chuťově skvělé habanero je obecně až moc pálivé, jalapeno a
klasické chilli zase občas nemají míru pálivosti konzistentní,“ doplňuje Havránek.
Vitamíny A, C a železo
Chilli papričky jsou výborným zdrojem vitaminu C, který potřebujeme hlavně v zimním období.
Zlepšuje imunitní systém a působí tedy jako prevence před řadou onemocnění. Například jedna malá
feferonka Jalapeňo nám dodá kolem deseti procent potřebné denní dávky “céčka“. Dále obsahují chilli
papričky hodně beta-karotenu – provitamínu, který se v těle mění na vitamín A. Ten je nezbytný pro
zdraví sliznic, zraku, pokožky nebo močových cest. I obsah železa v chilli papričkách je poměrně
vysoký, takže jsou vhodné i pro ty, kteří trpí chudokrevností. Železo dále zabraňuje únavě, ke které je
tělo především během chladných a pochmurných zimních měsíců náchylné.
Kapsaicin, hubnutí a dobrá nálada
Jedná se o složku, která způsobuje pro chilli tak typickou pálivost. Jeho hlavním přínosem pro zdraví
je to, že zlepšuje metabolismus a díky tomu může být užitečný například při hubnutí. Má vliv na
produkci tepla v těle a tím spouští proces napomáhající spalování tuků. Méně známý je fakt, že
kapsaicin také nepřímo zlepšuje náladu. Když tento alkaloid jemně podráždí naše chuťové buňky, tělo
v rámci obranné reakce omezení bolesti začíná produkovat endorfin, který je obecně znám pod
pojmem hormon štěstí.
Zdravé srdce
Za zmínku stojí také fakt, že existuje množství vědeckých výzkumů, které poukazují na pozitivní vliv
kapsaicinu na lidské srdce.
Někteří odborníci dokonce tvrdí, že čajová lžička kayenského pepře
rozmíchaná ve sklenici teplé vody dokáže zachránit člověka s počínajícím infarktem. Chilli dále
omezuje vznik krevních sraženin a tím příznivě působí na celý kardiovaskulární systém.
Ochrana před žaludečními vředy a cukrovkou
Problémy se zažívacím ústrojím jsou úzce spjaty s hektickým životním stylem, špatnými stravovacími
návyky a stresem. Žaludečním vředům je možné velmi účinně předcházet díky působení pálivých
papriček, které podporují vylučování trávicích šťáv v žaludku i žlučníku a tím pomáhají s trávením
tučnějších a těžších jídel. V umírněném množství mají příznivý vliv i na sliznici střev, kde zlepšují její
funkci. Celkově podporují prokrvení zažívacího traktu, čímž stimulují látkovou výměnu. K tomu všemu
kapsaicin reguluje množství inzulínu v těle a snižuje tak i riziko výskytu cukrovky, takže chilli papričky
by rozhodně neměly chybět v jídelníčku diabetiků.
Více informací nejen o chilli papričkách, ale i čerstvých salátech, exotickém ovoci nebo lahůdkové
zelenině a čerstvých bylinkách, najdete na www.titbit.cz.
Lahodné a čerstvé saláty obohatí váš jídelníček nejen v létě
Nemáte v teplých dnech chuť na guláš se šesti? Chcete si zpestřit jídelníček, ale chybí vám
fantazie? Máte rádi zeleninové saláty, ale schází vám čas nebo chuť si je doma pracně
vyrábět? V tom případě pro vás máme ideální řešení v podobě čerstvých salátů Titbit. Jsou
vyrobeny z pečlivě vybraných a kvalitních surovin, čerstvě upraveného masa a dochuceny
domácími dresinky.
Pokud se snažíte udržet si lehký jídelníček, který jste započali s nástupem léta nebo si jen upravit
životosprávu a do své stravy zařadit více ovoce a zeleniny, čerstvé saláty jsou určitě dobrou volbou.
Co když ale nestíháte nakupovat různé druhy listových salátů a bylinek na jejich výrobu a už vůbec ne
shánět kvalitní maso a další ingredience? V tom případě pro vás máme několik tipů na čerstvé saláty,
které jsou nejen vhodné jako rychlý a lehký oběd, ale také jako chutná a lehká večeře.
Cous-Cous s grilovaným kuřetem a zeleninou
Tato severoafrická klasika s kousky čerstvě upečeného
farmářského kuřete a zeleninou je ideální jako rychlý a lehký
oběd. Kombinaci chutí doplňuje svěží mátovo-koriandrový
dresink vyrobený z čerstvých bylin. Český termín kuskus
označuje jemnozrnnou těstovinu, která se vyrábí ze semoliny - druh tvrdé bílé pšenice - a je u nás
stále oblíbenější. Tyto malé kuličky se dají snadno a rychle připravit na mnoho způsobů a jsou také
velmi výživné. Obsahují vitamíny skupiny B, vitamín E, vápník, železo, fosfor, vlákninu i uhlohydráty a
proto se skvěle hodí i do dietního jídelníčku. Dodají vám potřebnou energii, výborně zasytí, ale přitom
nezatíží žaludek.
Sušená
rajčata
&
prosciutto
s hořčičným
dresinkem
Tento salát s pečlivě zkombinovanými a kvalitními surovinami se řadí mezi ty nejrozmanitější a požitek
z něj je umocněn rozmanitou texturou jednotlivých ingrediencí, takže si na něm určitě pochutnáte po
všech stránkách. Salátová směs s rukolou - která je výborným zdrojem kyseliny listové, vitamínu C a
vápníku - a kousky sušené tyrolské šunky je doplněna slunečnicovými semínky a sušenými rajčaty.
Sušená rajčata obsahují také lykopen, který má významné ochranné účinky proti vzniku oběhových
chorob, onemocnění prostaty, tlustého střeva, slinivky, srdečních onemocnění a poruch látkové
výměny. Pestrost chutí tohoto salátu pak završuje dresink z hrubozrnné hořčice.
Uzený losos & kapary s koprovým dresinkem
To, že ryby jsou zdravé, nám říkaly už naše babičky, ale jejich konzumace u nás je stále spíše
podprůměrná. Salát s čerstvým lososem je proto snadnou volbou pro ty, kteří si chtějí jídelníček
doplnit především o nenasycené mastné kyseliny omega 3, jejichž nedostatek může mít za následek
suchou pokožku, únavu, lámavost vlasů a nehtů, poruchy soustředění, deprese nebo bolesti kloubů.
Dále losos obsahuje vitamíny skupiny B, selen, vitamín D, a draslík, které snižují cholesterol,
podporují tvorbu červených krvinek a chrání buňky. Salát s uzeným lososem, který je obecně známý
svou slanou chutí, je doplněn speciálním dresinkem s čerstvým koprem bez přídavku jakékoli soli.
Ovocné a zeleninové saláty Titbit, které jsou denně připravovány z čerstvých salátových směsí, jsou
baleny ve speciální ochranné atmosféře, jež je udržuje déle svěží. Jsou k dostání ve vybraných
obchodech Tesco, Albert, Billa a Interspar. Některé druhy je také možno zakoupit ve vlacích
společnosti Regiojet. Více informací nejen o čerstvých salátech, ale i exotickém ovoci, zelenině a
čerstvých bylinkách, najdete na www.titbit.cz.
Žluté mango
Mango je nejpěstovanějším ovocem na světě a příznivci mu přezdívají králem ovoce či ovoce bohů.
Má oválný až ledvinovitý nebo srdcovitý tvar. Uprostřed plodu je ploché, oválné a nejedlé semeno je
obalené tvrdými vlákny. Plody manga většinou měří mezi 10 a 15 cm. Jejich velikost je závislá na
odrůdě a podmínkách pěstování. Největší plody mohou vážit až 2 kg. Dužina zralého manga má sytě
žlutou až žlutooranžovou barvu, je velice šťavnatá a směrem ke středu vláknitá. Chuť a vůně tohoto
ovoce lehce připomíná broskev, ovšem s osobitým kořeněným aroma a vláknitou konzistencí. Žlutá
odrůda manga Nam Dok Mai je ještě o něco sladší, aromatičtější, není vláknitá a mluví se o ní jako
o nejlahodnějším ovoci. Mango dozrává při pokojové teplotě, zralé je měkké, na povrchu pružné
a velmi citlivé na otlaky.
Mango se nejlépe konzumuje podélným rozkrojením a odstraněním velké pecky. Dužina se
z rozkrojeného plodu vybere lžičkou nebo se plod oloupe a následně pokrájí na plátky či kostičky.
Vynikající je čerstvé, vychlazené, samotné nebo v ovocných i zeleninových salátech. Žlutá odrůda
Nam Dok Mai je výborná v dezertech v kombinaci s kokosovým mlékem či krémem. Značné oblibě se
mango těší u milovníků koktejlů a tzv. smoothies, kdy je ovoce rozmixováno samotné nebo s přidáním
ledové tříště, mraženého ovoce, medu či jogurtu. Používá se jako častá přísada čatní, jako příloha ke
slaným a masitým pokrmům a do omáček. Chutné je i v kombinaci se sýrem typu camembertu. Vyrábí
se z něj zmrzliny, džusy, sušené mango se přidává do cereálií a pečených dezertů nebo do indických
masových směsí s rýží a kari.
Mangostan
Mangostan je považován za jeden z nejchutnějších druhů ovoce a jedná se o kulovité až 9 cm velké
bobule. V místě stopky jsou čtyři tuhé oválné kališní lístky, na druhém konci ozdobná hvězdička blizny.
Lesklá červeno až fialovohnědá slupka (někdy zbarvená až do černa) je velmi silná (cca 8 mm)
a pevná. Dužina uvnitř je bílá či narůžovělá, měkká a šťavnatá, na povrchu kluzká, tvarem podobná
mandarince, rozdělená do 4–8 segmentů, s několika semeny, která lze po upražení konzumovat.
Chuťově i texturou připomíná broskev s lehkým nádechem citrusů či hroznů a s velmi jemným, jakoby
karamelovým či máslovým aroma. Mírně voní i po muškátech a růžích. Dužiny je v plodech poměrně
malé
množství,
ale
je
velmi
lahodná
a příjemně
aromatická.
Skladuje se v chladu. Oloupaná dužina se v případě otlaku okamžitě barví do hněda. Plody
s poškozenou slupkou se velmi rychle kazí. Po několika dnech skladování mimo chladné místo se
může dužina zkazit, aniž by byly viditelné jakékoliv vnější projevy na slupce. Je-li však slupka
poddajná a pružná, je obvykle čerstvý a chutný i obsah.
Nejčastěji se podává čerstvý, jako delikátní dezert. Vyrábí se z něj ale i džusy, bývá konzervován
i zmražen, dodává velmi zajímavé aroma sorbetům. Velmi efektní je podávané chlazené v napůl
odkrojené slupce.
Mangostanu jsou přisuzovány mnohé léčivé účinky zejména díky velkému obsahu xantonů (žlutá
krystalická látky, která působí proti bakteriím a zánětům), dokonce je jejich největším zdrojem na světě
– ze 200 známých xantonů jich mangostan obsahuje 40. Mangostanu se v jihovýchodní Asii přezdívá
královna ovoce. Původem je z Indonésie, pěstuje se ale ve všech tropických oblastech, především
v Thajsku. O tomto ovoci se také traduje legenda ve spojení s anglickou královnou Viktorii, která
nabízela vysokou odměnu každému, kdo jí mangostan přinese. Fialová šťáva ze slupky může potřísnit
pokožku nebo textilie, z nichž se špatně odstraňuje.
Granadillla
Plody mají žlutooranžovou, jemně žíhanou hladkou a lesklou pevnou slupku, jsou kulatého až
vejčitého tvaru, velké asi 8 cm a nahoře protáhlé do stopky. Uvnitř jsou v měkké vatovité výstelce
četná černá semena obklopená rosolovitou šedavou dužinou, která je drží pohromadě. Chuť je jemně
aromatická, sladká až navinulá a připomíná angrešt.
Granadillu lze po rozkrojení vyjídat lžičkou. V kuchyni se nejčastěji uplatňuje při výrobě džusů
a ochucování nápojů nebo pohárů. Je velmi chutná také v ovocných salátech, dezertech, koktejlech,
marmeládách či zmrzlinách. Obsahuje velké množství provitaminu A, C, K, fosfor, železo a vápník.
Tento druh mučenky pochází z horských oblastí And – především Mexika a Střední Ameriky.
Datle Medjool
Datle jsou oválné bobule, u lahodně sladké a šťavnaté odrůdy medjool dorůstající velikosti až 7 cm.
Obsahují jedno velké semeno s rýhou uprostřed. Jsou dužnaté, masité a tvarem připomínají švestku.
Slupka je jedlá, hnědočervená, hladká, u usušených plodů cukernatá a jemně popraskaná.
Datle se konzumují převážně sušené, což významně prodlužuje jejich trvanlivost. Zejména
v arabských zemích jsou datle součástí každodenní kuchyně, podávají se zpravidla slisované do
bochníku (tzv. adšu) nebo se pečou na másle.
Datle tvoří nedílnou součást mnoha dezertů, koláčů a jiných cukrovinek, jsou nejlepší náhražkou
sladkostí pro děti i dospělé. V zemích, kde se pěstují, jsou populární jako stolní ovoce. Z čerstvých
přezrálých bobulí vykapává sladký sirup, tzv. datlový med. Vynikající jsou plněné různými
pochoutkami – mandlemi, lískovými i jinými oříšky, kandovanou pomerančovou nebo citronovou
kůrou, marcipánem nebo žervé. Lze je podávat také máčené v čokoládě.
Datle medjool jsou velmi bohatým zdrojem cukru (60–70%), který je ve velkých vedrech chrání před
vysycháním. Pro vysoký obsah cukru jsou tyto plody doslova kalorickou bombou. I přes svou velkou
sladkost však nezvyšují hladinu cukru v krvi a pomáhají chránit proti ucpávání tepen. Jsou rovněž
významným zdrojem draslíku, železa a vitaminů skupiny B. Datle jsou v oblastech jejich pěstování
důležitou základní potravinou a zdrojem energie. Patří k nejstarším kulturním rostlinám, o kterých se
píše v bibli i koránu. Stejně jako fíky mají svůj původ v severní Africe a Přední Asii. Velké datle
medjool se dnes pěstují především v Izraeli a v Kalifornii.
Lahodné a čerstvé saláty obohatí váš podzimní jídelníček
Máte rádi zeleninové saláty, ale už ne čas nebo chuť si je pracně vyrábět? Chcete si zpestřit
jídelníček, ale chybí vám fantazie? V tom případě pro vás máme ideální řešení v podobě
čerstvých salátů Titbit. Jsou vyrobeny z kvalitních surovin, čerstvě upraveného masa a
dochuceny domácími dresinky.
Abychom vám pomohli zorientovat se v současné nabídce čerstvých salátů, vybrali jsme pro vaši
inspiraci některé ze salátů značky Titbit, která se mimo jiné řadí mezi přední tuzemské distributory
exotického ovoce, zeleniny a čerstvých bylin. Chutné saláty této značky jsou nejen postaveny na
čerstvých surovinách a nových, netradičních a zajímavých propojeních chutí, ale zároveň jejich
příprava prochází i přísnými audity dodavatelů. „Je pro nás stěžejní nabídnout zákazníkům tu nejvyšší
možnou kvalitu, ale také upevnit jejich důvěru v naše produkty. Segment čerstvých salátů se na
našem trhu teprve rozvíjí a my se snažíme, aby si nás zákazníci spojovali především s kvalitou a
čerstvostí surovin, kvůli kterým získaly dva z našich salátů v minulém roce prestižní ocenění Česká
chuťovka,“ vysvětluje jednatel společnosti Vojtěch Havránek. Saláty Titbit, které se od konkurence
odlišují především čerstvě upravovaným masem a domácími dresinky na bázi čerstvých bylin, také
obsahují denně připravované čerstvé salátové směsi.
Kachní prsa s pomerančovo-švestkovým dresinkem
Čerstvě pečené kachní maso v kombinaci se sladkokyselým dresinkem uspokojí i ty největší gurmány.
Tento salát, který získal ocenění Česká chuťovka, je vhodným zpestřením vašeho každodenního
jídelníčku. Plátky kachních prsou, mix listových salátů a mrkve jsou doplněny porcí sušených švestek,
které díky vysokému obsahu vlákniny příznivě působí na zažívací systém, ale také snižují hladinu
cholesterolu. Vysoký obsah pektinů v nich pak vyvolá pocit sytosti a zároveň zpomaluje vstřebávání
cukrů, což znamená, že tělo spaluje mnohem více tuků. Také proto jsou sušené švestky často
doporučovány jako součást vyváženého jídelníčku u těch, kteří chtějí zdravě hubnout. Minerály jako
draslík, fosfor, sodík a vápník prospívají ledvinám, játrům, zlepšují stav kostí a chrání je před
osteoporózou. Dresink, který se pravidelně vyrábí z čerstvých surovin jako je bazalka, česnek, chilli,
sušené švestky a pomerančový džus, pak dodá chuti salátu příjemný citrusový nádech.
Cous-Cous s grilovaným kuřetem a zeleninou
Tato severoafrická klasika s kousky čerstvě upečeného farmářského kuřete a zeleninou je ideální jako
rychlý a lehký oběd. Kombinaci chutí doplňuje svěží mátovo-koriandrový dresink vyrobený z čerstvých
bylin. Český termín kuskus označuje jemnozrnnou těstovinu, která se vyrábí ze semoliny - druh tvrdé
bílé pšenice - a je u nás stále oblíbenější. Tyto malé kuličky se dají snadno a rychle připravit na
mnoho způsobů a jsou také velmi výživné. Obsahují vitamíny skupiny B, vitamín E, vápník, železo,
fosfor, vlákninu i uhlohydráty a proto se skvěle hodí i do dietního jídelníčku. Dodají vám potřebnou
energii, výborně zasytí, ale přitom nezatíží žaludek. Tradiční výroba kuskusu probíhá ručně, je velice
pracná a představuje jakýsi rituál. V Africe se několikrát do roka sejdou ženy z jednotlivých rodin a
společně i několik hodin míchají obiloviny. Směs se pak zalije slanou vodou, následně se drtí, suší a
prosívá, až z ní nakonec vznikají už zmíněné drobné kuličky. Vzhledem k náročnosti přípravy se
k zákazníkům v Evropě dostává kuskus sušený, který stačí pouze zalít horkou vodou a je během
několika minut připraven ke konzumaci.
Sušená rajčata & prosciutto s hořčičným dresinkem
Tento salát s pečlivě zkombinovanými a kvalitními surovinami se řadí mezi ty nejrozmanitější a požitek
z něj je umocněn rozmanitou texturou jednotlivých ingrediencí, takže si na něm určitě pochutnáte po
všech stránkách.
Salátová směs s rukolou a kousky sušené tyrolské vepřové šunky je doplněna slunečnicovými
semínky a sušenými rajčaty. Pestrost chutí pak završuje dresink z hrubozrnné hořčice. I když je
historie pěstování rajčat v Evropě poměrně krátká – dostaly se k nám až po objevení Ameriky – jejich
obliba, jak v čerstvé tak sušené formě, vzrůstá. Důležitou látkou obsaženou v rajčatech je lykopen.
Ten má významné ochranné účinky proti vzniku oběhových chorob, protože odstraňuje z krve takřka
všechny škodlivé druhy tuků. Vzhledem k tomu, že pohlcuje volné radikály, je zároveň velmi přínosný
při prevenci vážných onemocnění prostaty, tlustého střeva, slinivky, srdečních onemocnění a poruch
látkové výměny. Jeho využitelnost vzrůstá při tepelném záhřevu, takže právě rajčata sušená jsou na
tento karotenoid velmi bohatá.
Náš výběr pak uzavírá salát, na kterém si smlsnou především milovníci ryb. Je jím Uzený losos &
kapary s koprovým dresinkem. To, že ryby jsou zdravé, nám říkaly už naše babičky, ale jejich
konzumace u nás je stále spíše podprůměrná. Salát s čerstvým lososem je proto snadnou volbou pro
ty, kteří si chtějí jídelníček doplnit především o nenasycené mastné kyseliny omega 3, jejichž
nedostatek může mít za následek suchou pokožku, únavu, lámavost vlasů a nehtů, poruchy
soustředění, deprese nebo bolesti kloubů. Dále losos obsahuje vitamíny skupiny B, selen, vitamín D, a
draslík, které snižují cholesterol, podporují tvorbu červených krvinek a chrání buňky. Salát s uzeným
lososem, který je obecně známý svou slanou chutí, je doplněn speciálním dresinkem s čerstvým
koprem bez přídavku jakékoli soli.
Ovocné a zeleninové saláty, které jsou baleny ve speciální ochranné atmosféře, jež je udržuje déle
čerstvé, jsou k dostání ve vybraných obchodech Tesco, Albert, Billa a Interspar. Některé druhy je také
možno zakoupit ve vlacích společnosti Regiojet. Více informací o čerstvých salátech najdete zde.
Rajčata - PŮVOD
Rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a to dovozem semen a
sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to
paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina. Plody této jednoleté
trvalky z čeledi lilkovitých se pěstují po celém světě v tisících kultivarů přizpůsobených pro dané
podnebí.
I když většinu našeho trhu pokrývají rajčata ze Španělska, Holandska nebo Maroka, zaměříme se na
největšího evropského producenta rajčat se sklizní 6-7mil. tun ročně, kterým je Itálie. (Na
celosvětovém žebříčku pak prvenství drží Čína s 50 mil. tun ročně).
Italové pěstují několik známých a nenahraditelných odrůd a to hlavně na jihu země. Zřejmě
nejspecifičtější jsou kultivary Piennolo a San Marzano.
Odrůda Piennolo se vyznačuje menšími plody oválného tvaru a pěstuje se na svazích Vesuvu
v úrodné sopečné půdě, která přispívá k její vysoké kvalitě. Vzhledem k této specifické geografické
poloze je její produkce omezena, což se také projevuje na ceně. Piennolo rajčata jsou považována za
nejlepší druh pro teplou kuchyni a jejich jméno znamená v místním dialektu „něco zavěšeného“. To
právě proto, že se větvičky s rajčaty svazují do trsů, které se pak zavěsí do kuchyně a při pokojové
teplotě vydrží měsíce. Rajče pomalu vysychá, což pro potřeby teplé kuchyně vůbec nevadí.
San Marzano je pak oválné červené rajče o délce cca 10cm a jedná se o místní specialitu z okolí
městečka San Marzano. To se nachází v oblasti pod Neapolí, kde úrodná půda podhůří Apenin,
mořský vzduch a popel z nedalekého Vesusu tvoří ideální podmínky pro pěstování této náročné
odrůdy. Rajčata se vyznačují výraznou chutí a snadno loupatelnou pevnou dužninou. Proto také není
divu, že většina poměrně malé produkce je zpracována do konzerv a následně se distribuuje do
celého světa. Jelikož tato rajčata nemají ochrannou známku, obchodníci s oblibou používají název
San Marzano pro podobné odrůdy z jiných oblastí. Stejný kultivar vypěstovaný mimo oblast Vesuvu by
se však měl jmenovat Perini. Jednou ze zajímavostí týkající se této odrůdy rajčat je, že je jedinou, jež
může být použita při výrobě tradiční italské pizzy Napoletana, která je na seznamu kulturního dědictví
Itálie.
Mezi další chutné odrůdy patří také cherry Datterino, soudková rajčátka nebo středně velká rajčata
Piccadilly, která jsou schopna udržet si vyrovnanou chuť během celého roku.
VZHLED
Velikostí se rajčata pohybují od tomberries (tzv. rybízová rajčata) o průměru 5mm až po odrůdu
označovanou jako beef o průměru 10cm a více. Většina kultivarů produkuje červené plody, ale řada
plodů je žlutá, oranžová, fialová, černá a objevují se i bílé odrůdy. Existují dokonce také vícebarevná
rajčata většinou s pruhy jiné barvy, která se nazývají termínem tiger.
A jak tedy poznat zralé rajče? Obecně nemusí znamenat, že nazelenalé rajče je nezralé. Je potřeba si
rajčata rozdělit na komerční kultivary a na starší odrůdy, které neprošly křížením za účelem masové
produkce.
U komerčních kultivarů z velkoprodukce je barva známkou zralosti a proto se zde řídíme tím, že čím
červenější, tím zralejší. Tato rajčata mají i specifické vybarvení, které je stejné po celém povrchu
plodu. Cherry rajčata se pak vyznačují stejným zbarvením na začátku i na konci stonku. Toto je
způsobeno vyvinutím křížence pro účely masového prodeje v polovině 20. století.
Běžně pěstovaná rajčata starších odrůd jsou u stopky plodu vždy zelenější a u cherry rajčat jsou
kuličky na konci větvičky červenější než ty blíže stonku. Plody nejsou hladké, ale často vykazují
výraznější žebrování. U těchto druhů jako je např. Coeur De Boeuf (ta správná rajčata na salát
Caprese) nebo Marinda je běžná konzumace nazelenalého plodu. Dají se takto konzumovat, protože i
zelené mají vysoký obsah cukru a jsou sladké, což je způsobeno pěstováním v jižním podnebí. To
samé se týká zelených odrůd (Verde Sicilia, RAF), které jsou i přes svoji světle zelenou barvu sladké.
Bavíme-li se o jednotlivých druzích rajčat a jejich využití v gastronomii, Italové rozdělují rajčata na dvě
velké skupiny:

insalatari (na saláty) – pro tyto účely používají zelenější, tvrdší rajčata

da salsa (pro teplou kuchyni) – zde používají zralé červené plody
Je proto důležité rozlišovat, na co rajčata použijeme a dle toho přizpůsobit i jejich výběr.
Matoucí může být také vzhled rajčat, kdy mohou chutnat lépe právě ta, která nejsou vizuálně až tak
přitažlivá. Nejlépe se pozná čerstvost rajčat dle větvičky, která by měla být ideálně zelená. Pokud je
suchá, znamená to, že rajče je už sklizeno nějakou dobu. Co je při výběru ale stěžejní je ochutnávka,
která vždy jasně určí kvalitu a chuť jednotlivých plodů.
NUTRIČNÍ HODNOTA
Z hlediska základních živin jsou rajčata řekněme průměrná. Obsah bílkovin a tuků je nízký, rozhodující
složku sušiny, která představuje 6-7%, tvoří sacharidy a také obsah minerálních látek odpovídá
složení běžné zeleniny. Při posouzení vitaminového složení je významný obsah kyseliny listové,
provitamínů A a také vitaminu C (100-150 mg/kg). Z nutričního pohledu však tvoří nejzajímavější
složku rajčat lykopen, což je karotenoid se silnými antioxidačními účinky. Lykopen obsažený ve
zralých rajčatech má významné ochranné účinky proti vzniku oběhových chorob, protože odstraňuje
z krve takřka všechny škodlivé druhy tuků. Vzhledem k tomu, že pohlcuje volné radikály, je zároveň
velmi přínosný při prevenci vážných onemocnění prostaty, tlustého střeva, slinivky, ale i dalších
nádorových onemocnění. V neposlední řadě působí příznivě jako prevence srdečních onemocnění a
pomáhá při poruchách látkové výměny. Mnohem lepší vstřebatelnosti lykopenu lze dosáhnout při
kombinaci rajčat s malým množstvím tuku. Využitelnost karotenoidů také vzrůstá při tepelném
záhřevu. Nejvyšší obsah lykopenu vykazují proto výrobky z rajčat – protlaky, omáčky, pyré, džusy a
kečupy. Vedle těchto potravinářských produktů jsou na lykopen velmi bohatá i rajčata sušená.
VADY A SKLADOVÁNÍ
Vady jsou u rajčat vidět na první pohled a nesetkáváme se u nich s vadami skrytými. Nejobvyklejší je
přezrálost, otlaky způsobené špatnou manipulací, hniloba nebo dehydratace. Rajčata se mohou
skladovat i při pokojové teplotě, ideálně nemyté mimo sluneční záření, ale to jen pouze za podmínky,
že nebyly po sklizni zachlazeny. Pokud je tomu naopak, musí se dodržovat teplotní řetězec a každá
větší změna teploty snižuje trvanlivost. To, že je rajče na větvičce či ne, nemá vliv na trvanlivost či
kvalitu plodu.
V běžné komerční praxi se rajčata sklízí nezralá, aby vydržela přepravu, během které postupně
dozrávají. To má poté dopad především na chuť. Evropská produkce rajčat však funguje po dobu
celého roku a v zimě se plody pěstují ve vytápěných sklenících nebo i hydroponicky.