Kruhousti Bezcelistnatci_bio_Dundr
Transkript
Kruhousti Bezcelistnatci_bio_Dundr
Kruhoústí (Bezčelistnatci) Milan Dundr Nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) • nemají čelisti • nemají párové končetiny • malá skupina Nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) • vodní obratlovci – rybovité nebo hadovitě protáhlé tělo • dýchají žábrami • poměrně jednoduchá tělní stavba Nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) • po celý život primárně zachovaná chorda • všechny žaberní oblouky slouží původní funkci Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) • primární adaptace k životu ve vodě • tělo hadovitého tvaru – nemá žádné párové přívěsky • chybí kožní kostra včetně šupin Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) • vnitřní kostra pouze chrupavčitá • páteř buď úplně chybí • nebo základy horních oblouků obratlů – které přisedají k chordě Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) - složité ústní ústrojí - mohutná svalovina - silný jazyk - rohovité zuby Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) - výživa: - zvláštní modifikace predátorství, s jakou se u žádné jiné třídy nesetkáváme - některé druhy v dospělosti nepřijímají potravu Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) • pohlavní žlázy nepárové • nemají vlastní vývody • někteří mají larvu Stavba larvy mihule (minohy): Minoha: • původně ji omylem popsali jako samostatný rod kruhoústých • tělesnou stavbou i způsobem života připomíná kopinatce Minoha: • ústa: – podkovovitý tvar – ústní dutina nemá zuby ani mohutný jazyk – přepážkou s centrálním otvorem je ústní dutina oddělena od prostorného hltanu Minoha: • hltan: – na dně endostyl (!) (7) – kolem něj není obžaberní prostor – voda se dostává do žaberních váčků • ústí žaberními štěrbinami v podélné vkleslině na bocích přední části těla Minoha: • kostra: – jen chrupavčité základy lebky Minoha: • mozek: – třídílný (2) (ostatní oddíly jen naznačeny) Minoha: • smyslové orgány: – čichový orgán: • má 2 laloky – u dospělce pak splynou – proudový orgán • vnímá proudění vody • buňky v brázdách na povrchu těla Minoha: • smyslové orgány: – primitivní labyrint vnitřního ucha – oči • nejsou dokončeny • pod kůží • neslouží zrakovému vnímání – ALE: pokožka citlivá na světlo Minoha: • vylučovací orgán – holonefros: • nejprimitivnější typ ledviny Minoha: • holonefros: – v každém tělním článku původně: • 1 pár kanálků a náznaků nálevkovitých váčků – k nim přiléhají vnější glomeruly (klubíčka vlásečnic) • kanálky napojeny na párový primární močovod Minoha: - žijí v písku nebo v bahně ve sladkých vodách (!) Minoha: • po 2 – 5 letech (u našich druhů ve 4. roce života) – METAMORFÓZA: – trvá 6 – 8 týdnů – vystoupí oči, začne vidět Minoha: • METAMORFÓZA: – přetvoří se celá ústní krajina • vznikne mohutný svalnatý jazyk a rohovité zuby Minoha: • METAMORFÓZA: – hltan se oddělí od jícnu jako samostatný slepý vak na břišní straně – rozvoj obličejové části lebky • chrupavky, žaberní oblouky Minoha: • METAMORFÓZA: – trávicí trubice se prodlouží • u druhů, které v dospělosti nežerou, zakrní – vznikne tkáň slinivky – zdokonalí se mozek, proudový a čichový orgán Minoha: • METAMORFÓZA: – holonefros: • část zvaná pronefros (3) (hlavová) se redukuje • jako ledvina začne fungovat opistonefros (4) (zadní část ) Minoha: • METAMORFÓZA: – holonefros: • opistonefros (4) (zadní část ): – dokonalejší typ ledviny – ztráta segmentace – zmnožení počtu kanálků – vytvoření Bowmanových váčků s vnitřními glomeruly – vývodem je primární močovod (5) Minoha: • METAMORFÓZA: – mohutný rozvoj gonád • pokračuje i po skončení metamorfózy – u pohlavně dospělých mihulí zabírají nepárové gonády (1) (buď varle nebo vaječník) značnou část těla Stavba dospělce: Dospělec: • kůže: – žlaznaté buňky – slizovitý hlen Dospělec: • pololebka: – složitá obličejová část – jen zlomkovitá mozková část – svalovina trupu segmentovaná • neupírá se na kostru, ale na svalové přepážky (myosepta) Dospělec: • dýchací ústroje: – žábry ve zvláštních kulovitých váčcích (7) • jiní žijící obratlovci to nemají Dospělec: • cévní soustava: – srdce: • • • • žilný splav předsíň (21) komora (20) tepenný násadec (19) – systém cév běžný – je i primitivní mízní soustava Dospělec: • nervová soustava: – už je 5 oddílů mozku • ale koncový mozek (5) a mozeček (2) jsou velmi malé • oproti tomu je mezimozek (4) velký – mícha primitivnější stavby (1) Dospělec: • smyslové ústroje: – proudový orgán • hlava, mezi žaberními štěrbinami – čichový orgán • nepárový • ve stěně čichové chodby Dospělec: • žlázy s vnitřním vyměšováním: – hypofýza • bez vývodu • u mihulí stavba jako u ostatních obratlovců • u sliznatek primitivnější – štítná žláza • u mihulí vzniká z endostylu larev Dospělec: • urogenitální soustava: – u dospělců především opistonefros – gonády jednoduché, nepárové, bez vývodných cest Dospělec: • urogenitální soustava: – zralé pohlavní buňky do tělní dutiny • napojuje se na společné vyústění s primárním močovodem • odtud pohlavní buňky ven z těla Řád: Mihule (Petromyzoniformes) Řád: Mihule • štěrbinovitý ústní otvor se silnými pysky – po přisátí kruhovitý • ústní dutina s rohovitými zuby Řád: Mihule • na hltan se párově napojují žaberní váčky – ústí samostatně žabernmími štěrbinami ven z těla • žaberních štěrbin zpravidla 7 párů Řád: Mihule • dobře vyvinuté oči • labyrint vnitřního ucha (20) – 2 polokružné chodby Řád: Mihule ekologie: • vývoj začíná vždy ve sladké vodě • po metamorfóze přechází většina druhů do moře nebo do brakických vod, kde vedou dravý život Řád: Mihule ekologie: • zprvu napadají menší živočichy • pak se přisávají na ryby • strouhavými pohyby ozubeného jazyka rozrušují tělní stěnu ryb a nasávají kašovitou svalovinu s krví Řád: Mihule ekologie: - vnitřnosti nežerou - když k nim dojdou, opustí kořist, která většinou po čase hyne Řád: Mihule ekologie: • rozmnožují se jen 1x za život • mořské druhy se vracejí proti proudu do sladkých vod – páření probíhá zpravidla v čistých mělkých vodách Řád: Mihule ekologie: • někdy samec ke tření připravuje ústy na dně mělkou jamku • při páření se samec přisává na samici a obtočí ji tak, že se vyústění urogenitálních papil dostanou těsně k sobě • oplození je mimotělní Řád: Mihule ekologie: • dospělí po spáření hynou • menší část sladkovodních druhů – ve sladké vodě celý život • většinou po metamorfóze nepřijímají potravu Zástupci: mihule mořská (Pteromyzon marinus) • dravá • pobřeží Atlantiku na severní polokouli • až 1 m dlouhá, 2-3 kg mihule mořská (Pteromyzon marinus) • známy tažné, v dospělosti mořské populace • známy i populace žijící celý rok ve sladké vodě (v severní Americe) • dřív se dostávala prý až do Písku v Jižních Čechách mihule říční (Lampetra fluviatilis) • rovněž v dospělosti mořský (!) druh • evropské břehy – kromě Černého moře • až 40 cm délky mihule říční (Lampetra fluviatilis) • před rozmnožováním vstupuje do řek – pokud jí to dovolí změny vyvolané člověkem • až do 19. stol. byly i ve Vltavě a Labi mihule potoční (Lampetra planeri) • sladké vody povodí Baltského a Severního moře • u nás místy v čistých potocích pstruhového pásma – povodí Sázavy, Orlice a Odry • v dospělosti 15 cm a nepřijímá potravu Řád: Sliznatky (Myxiniformes) Řád: Sliznatky • ústa zevně hvězdicovitého tvaru – s četnými výrůstky • po obou stranách nosního otvoru pár výrůstků = vousky (tykadla) Řád: Sliznatky • rohovité zuby pouze na jazyku • přísavný terč není (!) vytvořen Řád: Sliznatky - žaberních váčků 515 párů - ústí navenek - buď každý jednou žaberní štěrbinou - nebo všechny jedinou žaberní štěrbinou Řád: Sliznatky • druhotně redukované oči pod kůží • druhotně splynuly 2 polokružné chodby blanitého labyrintu vnitřního ucha v jedinou Řád: Sliznatky - pohlavní žláza: - táhne se podél střeva jako pás - přední oddíl - stavba samičí gonády - zadní oddíl - stavba samčí gonády - ALE nejsou (!) hermafroditi Řád: Sliznatky - pohlavní žláza: - u každého jedince je po celý život v činnosti jen jeden ze 2 oddílů gonády - jsou tedy gonochoristé Řád: Sliznatky • slizotvorné žlázy: – velké, segmentárně uložené – mnoho slizu je chrání před působením trávicích šťáv při pobytu v útrobách ryb – zvýšenou měrou jej produkují při podráždění • např. jsou-li uloveny Řád: Sliznatky ekologie: • celý život v moři • rozmnožují se vícekrát za život Řád: Sliznatky ekologie: • některé druhy se třou v hlubině • jiné v pobřežní mělčině • ale vždy u dna • vejce mnohem větší než mihulí – z nich rovnou malé sliznatky – nejsou larvy Řád: Sliznatky ekologie: - dřív se soudilo, že žerou ryby - dle dnešních poznatků: - mořské červy korýše členovce případně mrtvé či poraněné ryby Řád: Sliznatky ekologie: - jazyk je tvořen 2 silně ozubenými laloky - vysunují se - podobně jako čelisti rvou větší kusy z těl kořisti (často již mrtvé) Řád: Sliznatky ekologie: - jsou schopny vlézt skřelemi do těla ryby - nebo provrtat se její stěnou a vyžrat i vnitřnosti Řád: Sliznatky ekologie: • stejně jako mořské mihule žijí spíše v chladných mořích • čím více k rovníku, tím ve větší hloubce (až 1km) • v tropickém pásu chybějí Zástupci: sliznatka cizopasná (Myxine glutinosa) • při březích Atlantiku – hloubky 20-350 m • délka kolem 50 cm • již malé poranění ryb chycených do sítí může vyvolat útok sliznatek • není cizopasná, ale predátor a nekrofág sliznatka (Bdellostoma) • Tichý a Atlantský oceán • délka až 80 cm