Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes)

Kmen: Ploštěnci
(Plathelminthes)
Milan Dundr
Ploštěnci
• dorzoventrální zploštění
těla
– z břišní a hřbetní strany
• pouze ektoderm a
entoderm
– mezi nimi řídké
parenchymatické pletivo
omývané tělními tekutinami
• v něm vnitřní orgány
Ploštěnci
• vylučování:
– protonefridie
Ploštěnci
• vylučování:
– plaménkové buňky
Ploštěnci
• rozmnožování:
– téměř vždy hermafroditi
• vývoj nepřímý
– u parazitických druhů složité vývojové cykly
Ploštěnci
• rozmnožování:
– téměř vždy hermafroditi
• vývoj nepřímý
– u parazitických druhů složité vývojové cykly
Ploštěnci
• fylogeneze:
– vznikli z plazivých bentických žebernatek
– z ploštěnek se vyvinuly motolice a
tasemnice; vývoj končí slepě
Systém:
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• smysly:
– na hřbetu přední části
těla
• hmatové buňky
• párové miskovité oči
– na přední části těla
čichové laloky
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• nervová soustava:
• v přední části těla
prstencovitě
propojené nervové
zauzliny (mozková
zauzlina)
– z nich nervy
k čichovým lalokům
a k miskovitým očím
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• nervová soustava:
– dále z nich vedou dva
hřbetní a dva břišní
postranní pruhy
nervů do těla
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• povrch těla:
– jednovrstevná
pokožka – většinou
s pigmentem
– pokožka
z řasinkového epitelu
– pohyb
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• povrch těla:
- pohyb též díky podkožnímu svalovému vaku (svaly
okružně, podélně a příčně)
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• potrava:
– dravci
– vakovitá trávicí
dutina
• má slepá ramena
• začíná uprostřed těla
na břišní straně
– zároveň i rozvod
živin =
gastrovaskulární
soustava
– přijímací otvor je
zároveň i vyvrhovací
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• dýchání:
– celým povrchem těla
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• vylučování:
– protonefridie –
plaménkové buňky –
vylučovací kanálky
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• vylučování:
– ve vodě rozpustné
odpadní látky
proniknou difúzí do
plaménkové buňky
– v ní vířící brvy –
tekutinu posunují do
kanálků – ústí 8 páry
otvorů na hřbetní
straně
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• rozmnožování:
– hermafroditi
– nakladená vajíčka po
několika do kokonů –
přilepují na kameny ve
vodě
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• rozmnožování:
– sladkovodní – vývoj přímý (!)
– mořské – vývoj nepřímý
Třída: Ploštěnky (Turbellaria)
• rozmnožování:
– vyvinutá schopnost
regenerace
Zástupci:
ploštěnka mléčná
(Dendrocoelum lacteum)
• bílá
• sladkovodní (potoky,
říčky – pod kameny)
ploštěnka potoční
(Planaria gonocephala)
• kopinatá příď těla
• sladkovodní
ploštěnka černá
(Polycelis nigra)
• větší počet očí na
přední části těla
• černá
• sladkovodní
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Ploštěnky slaných vod:
Třída: Motolice (Trematoda)
Třída: Motolice (Trematoda)
• cizopasní
– dospělci parazitují na
obratlovcích
– jejich vývojová stádia
na bezobratlých
– často střídají
hostitele
• složité vývojové cykly
Třída: Motolice (Trematoda)
- nečlánkované tělo
Třída: Motolice (Trematoda)
• díky parazitickému
způsobu života
potlačeny některé
orgány:
– smyslové ústrojí
– pohybové ústrojí
Třída: Motolice (Trematoda)
• naopak vytvořena
ochranná ústrojí:
– kutikula
– přísavky
Třída: Motolice (Trematoda)
• vysoce výkonné
pohlavní ústrojí
Zástupci:
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• stavba těla:
– protáhle lupenovité, ke
koncům sbíhavé
– dospělé – 3 cm dlouhé,
1,5 cm široké
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• stavba těla:
– na břišní straně
přední části těla 2
přísavky
• uprostřed přední z nich
je ústní otvor
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• povrch těla:
– jednovrstevná
pokožka vylučuje
ochrannou kutikulu
• proti trávicím šťávám
hostitele
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• trávicí soustava:
– ústní přísavka s ústním otvorem
– svalnatý hltan
• nasává živiny z těla hostitele
– jícen
• větví se a nakonec člení na hustou gastrovaskulární síť
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• vylučování:
– protonefridie
• od plaménkových
buněk rozmístěných
v parenchymu –
kapiláry
– spojují se v silnější
trubičky
– do hlavních kanálků
» 1 nebo 2
– do močového
měchýře
– otvorem na zadním
konci těla ven
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• dýchání:
– anaerobní
– jsou-li vnější parazité
(ektoparazité)
• dýchají celým
povrchem těla
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• nervová soustava:
– oproti ploštěnkám
mnohem jednodušší:
– u předního konce
párová „mozková“
zauzlina
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• nervová soustava:
– z ní krátké provazce
k přednímu konci,
zejména k ústní
přísavce
– z ní též 3 páry
dlouhých provazců
směřujících dozadu a
propojených
navzájem příčnými
spojkami
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– vyplňuje téměř celé
tělo
– párová varlata,
nepárový vaječník
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– proterandričtí
hermafroditi
• první dozrávají spermie
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– vajíčka oplodní
spermie jiného jedince
– vyplavována
žlučovody
– s výkaly opouštějí
tělo (ovce)
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– dostanou-li se do vody
– larva miracidium
(obrvená, pohyblivá)
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– během 24 hodin musí
proniknout do plášťové
dutiny plže bahnatky
malé
– v jejím
hepatopankreatu
(slinivkojaterní žláze)
se mění ve vakovitou
sporocystu
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– rýhováním uvnitř
sporocysty
– protáhle vakovitá larva
redie
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– uvnitř redie –
pohyblivé larvy
s přísavkami –
cerkárie
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– cerkárie opustí tělo
bahnatky
– pohybuje se ve vodě
– zacystuje se na
zatopené trávě
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– po opadnutí vody
spase trávu i se
zacystovanými
cerkáriemi hostitel
(např. ovce)
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– v žaludku hostitele
cysta praskne
– larva pronikne do jater
• dospěje v motolici
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• pohlavní soustava:
– v tomto cyklu je
mnoho faktorů, které
ho mohou přerušit
– proto motolice velmi
plodné s
nadprodukcí
potomstva
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• význam:
–
–
–
–
působí:
těžké trávicí poruchy
nízkou užitkovost
či dokonce úhyn
napadených zvířat
(ovce, skot, volně žijící
přežvýkavci)
motolice jaterní
(Fasciola hepatica)
• význam:
– lze přenést i na
člověka (okusování
stébel trav) – vážná
onemocnění žlučníku
a jater
motolice střevní
(Fasciolopsis buski)
• JV a V Asie
– střevo člověka (někdy
i koz, prasat aj.)
• bolesti břicha, průjmy,
závratě
motolice střevní
(Fasciolopsis buski)
• silné napadení
(popsáno přes 3000
kusů u 1 pacienta) –
smrt
• mezihostitel = plž
motolice střevní
(Fasciolopsis buski)
- larvy zacystovány na
vodních rostlinách
- na plodech kotvice
plovoucí nebo
lotosů (v JV Asii se
pojídají syrové)
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
• způsobuje nemoc
billharziózu: (= též
egyptská nebo
močová bilharzióza)
• těžké záněty
močového měchýře
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
• samice klade hrotitá
vajíčka
• protrhávají stěnu
kapilár močového
měchýře
• způsobují krvácení
močových cest
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
• vajíčka pak s močí
do vody a způsobí
sekundární infekci
přes vodního plže
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
• z plže se uvolňují
tisíce cerkárií
s ocáskem
• plavou, aktivně
vyhledávají člověka,
zavrtávají se mu do
kůže a krevním
oběhem se přemisťují
na oblíbená místa
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
• v oblastech, kde se pěstuje rýže
• choroba často končí celkovou sešlostí a smrtí
• Egypt (Středomoří), Afrika, J a JV Asie
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
• vajíčka se našla i
v ledvinách
staroegyptských
mumií z 2. tisíciletí
př.n.l.
• v Evropě v některých
částech Portugalska
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
- krev v moči
- častá komplikace = rakovina močového měchýře
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
- na rozdíl od většiny
motolic je
odděleného
pohlaví (!)
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
- silnější a širší
sameček (délka 1,5
cm)
- neustále přidržuje
delší, ale štíhlejší
samičku ve své
břišní rýze a
průběžně ji oplodňuje
krevnička močová
(Schistosoma haematobium, syn. Bilharzia)
- v Americe a Asii i
další podobné druhy
Třída: Tasemnice (Cestoda)
Třída: Tasemnice (Cestoda)
- zcela přizpůsobené
životu uvnitř těla
hostitele
- v dospělosti ve
střevech obratlovců
Třída: Tasemnice (Cestoda)
- larva = onkosféra –
do krevního oběhu –
do svalů – přeměna
v larvocystu = klidové
stádium (boubel)
Třída: Tasemnice (Cestoda)
- některé druhy i
v játrech nebo mozku
obratlovců, či v těle
korýšů
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• stavba:
– hlavička (skolex) –
velikost špendlíkové
hlavičky
– na zúženém konci
věnec příchytných
háčků (rostelum) =
určovací znak
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• stavba:
– krček – za ním
ploché články
(proglotidy) –
postupně se rozšiřují a
prodlužují
– tělo až několik metrů
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• stavba:
– jednovrstevná
pokožka – kutikula
(ochrana)
– pod pokožkou
redukovaný
podkožní svalový
vak – pohyb
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• stavba:
– zralé články se na
konci těla odtrhují a
s výkaly opouštějí
tělo hostitele
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• dýchání:
– anaerobně
• trávicí soustava:
– chybí
– živiny vstřebává celým
povrchem těla
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• vylučování:
– protonefridie
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• nervová soustava:
– slabě vyvinuta
– v hlavičce je párovitá
uzlina
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• nervová soustava:
– z ní podélné nervové
pruhy, spojené
navzájem příčnými
spojkami; dva po
stranách těla jsou
silnější
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• rozmnožování:
– proterandričtí
hermafroditi
– poslední články
vyplněny oplozenými
vajíčky
Třída: Tasemnice (Cestoda)
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• příznaky:
– chronický střevní katar
– cítí v dolní části těla pohyby cizího živočicha
– nucení ke zvracení
– často bolestivé průjmy
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• příznaky:
– pacient hubne
– nervové příznaky
• závrati
• epileptické záchvaty
Třída: Tasemnice (Cestoda)
• příznaky:
– max. po 3 měsících se ve stolici objeví
odcházející články tasemnice
Zástupci tasemnic:
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
• v tenkém střevě
člověka
• na hlavičce 4
přísavky a věnec
přichycovacích
háčků
• 2-3 m
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
• prase sežralo
články z lidských
výkalů (dříve při
chovu běžně)
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
• larva (onkosféra) –
krevním oběhem do
svalu – bělavé váčky
= boubele
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
• nedokonalá tepelná
úprava vepřového
masa – do žaludku
člověka – boubel
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
• vychlípí hlavičku –
zachytí se ve sliznici
tenkého střeva –
vytváří články
s vajíčky
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
•
•
•
•
•
bolesti břicha
nechutenství
průjmy nebo zácpa
nervové obtíže
změny krevního
obrazu
tasemnice dlouhočlenná
(Taenia solium)
• díky přechodu na velkochovy prasat se výskyt
potlačil
tasemnice bezbranná
(Taeniarhynchus saginatus)
• až 2000 článků
• délka i 10m
tasemnice bezbranná
(Taeniarhynchus saginatus)
- hlavička nemá věnec
příchytných háčků,
jen 4 přísavky
tasemnice bezbranná
(Taeniarhynchus saginatus)
- do člověka při konzumaci syrového hovězího
(tatarský biftek)
tasemnice bezbranná
(Taeniarhynchus saginatus)
- nebo při konzumaci
špatně tepelně
zpracovaného
hovězího z dobytka,
který se pase na
lukách hnojených
fekáliemi ze septiků
nebo kanalizace
tasemnice bezbranná
(Taeniarhynchus saginatus)
- v ČR častější
měchožil zhoubný
(Echinococcus granulosus)
• velmi nebezpečný
• tělo 6mm dlouhé,
pouhé 4 články (!)
měchožil zhoubný
(Echinococcus granulosus)
• v dospělosti
ve střevě
šelem
• mezihostitel:
srnčí zvěř,
ovce, kozy,
skot, člověk
měchožil zhoubný
(Echinococcus granulosus)
- onkosféra –
v játrech nebo
plicích
- zde vytváří boubele
velikosti až
kedlubnu (průměr
až 15 cm)
- v nich mnoho
hlaviček
měchožil zhoubný
(Echinococcus granulosus)
- protržení boubele –
tekutina – alergický
šok až smrt
měchožil zhoubný
(Echinococcus granulosus)
- u člověka:
-
kopřivka
bolesti v jaterní krajině
zvětšení jater
žloutenka
kašel
astma
někdy až smrt
měchožil zhoubný
(Echinococcus granulosus)
- kosmopolitní;
v Evropě nejčastěji
na Balkáně, v ČR
vzácně
měchožil zhoubný
(Echinococcus granulosus)
- léčit lze pouze
chirurgicky !!!
- na obr. cysta v
mozku
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
• až 4000 článků
• až 12 m, šířka 1,5 cm
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
- na hlavičce 2
přísavné rýhy
(botridie)
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
• larvální vývoj
– 3 stádia:
1. v buchance
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
• larvální vývoj –
3 stádia:
2. v rybě (okoun,
štika nebo losos
sežere
infikovanou
buchanku)
– ve svalstvu, pak
v játrech
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
• larvální vývoj –
3 stádia:
3. v konečném
hostiteli (tuleň,
pes, vlk, kočka,
liška, medvěd,
člověk)
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
- člověk se může
infikovat už tím,
když kuchá rybu a
neumyje si ruce
- v lidském střevě
povyroste denně
až o 8 cm (!)
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
- u člověka:
- poruchy střevní funkce
- chudokrevnost
- někdy zvětšení jater a
sleziny
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
- může dosáhnout stáří až 35 let (!), pokud
mezitím člověk neumře
škulovec široký
(Diphyllobothrium latum)
- mírný pás na severní
polokouli – všude,
kde se konzumují
ryby (Pobaltí, Sibiř,
Skandinávie, Dálný
východ, Severní
Amerika)
řemenatka ptačí
(Ligula intestinalis)
- ve střevech racků a
volavek
řemenatka ptačí
(Ligula intestinalis)
- mezihostitelé:
buchanky a ryby
- napadené ryby mají
namnoženými
řemenatkami
(dlouhými až 50 cm)
deformované břicho