Mafík 24 - Časopis Mafík

Číslo 24
ŠKOLNÍ ROK 2011/2012
Mafík
Školní časopis ZŠ Vančurova, Hodonín
Americké Vánoce ...... str. 5
This is It ...... str. 11
Čeho se bojíme ...... str. 14
Plná taška Evy a Vaška ...... str. 19
Editorial
Autorka: Olga Studená
Mafíka se ujala nová krev a taky to tak vypadá. Už
žádné tuc tuc z repráků, ale záhadné kroky ve vašem
pokoji a samá krev. Ano, máte pravdu, horory se dostaly na stránky Mafíka. Na začátku pochválíme účastníky
olympiád a soutěží, dozvíme se, jak to bylo s rozbitým
oknem v sedmé třídě, a zjistíme, jak probíhaly americké
Vánoce pro první stupeň. Taky okusíte kulturní zážitek
u děl z výstavy „Kroky k umění“, kterou jsme měli na
škole a která vám překážela na chodbách v každodenním nahánění. Nikola ze sedmičky nám poví, jak se
těší na lyžák a taky jaké to bylo na jiných školách. Na
začátek strašidelného tématu vás trochu zasvětíme do
toho, co ten „Horor“ vlastně je. Možná už budete vědět,
jak správně na vyvolávání duchů a kterou hororovou
knížku doporučuje hororový maniak naší školy. Pokud
se přes tohle všechno dostanete bez mokrých kalhot,
tak vás čeká pořádná dávka hororových obludek. Pokud ani po tomhle nebudete mít dost, tak už potom jedině seznam fobií, kterými člověk může trpět. Poslední
stránky nám odlehčí výtvory IX. A v hudební výchově a
taky komiks z mediální výchovy.
Příjemné strašidelné počtení přeje celá redakce.
2
Mafík 24
březen 2012
Stalo se: Americké Vánoce
Lyžařský výcvik
Zajímá nás: Thaibox
Téma: Horor
Vyvolávání duchů
Fobie
Hudba: Co posloucháme
5
6
8
10
12
14
18
MAFÍK, školní časopis ZŠ Hodonín, Vančurova 2
Číslo 24, školní rok 2011/2012, březen 2012
Editor: Mgr. Marek Veselka
Jazyková korektura: Mgr. Stanislava Veverková
Redaktoři: Gabriela Hnidáková (9.B), Kuba Hrbáček (9.B), Michaela Komlošová
(9.A), Hanka Králíková (9.B), David Měchura (9. B), Olga Studená (9.A), Monika
Zapletalová (9.B), Kristýna Džubová (7. A), Nikola Sobotková (7.B).
Adresa: Redakce časopisu MAFÍK, ZŠ Hodonín, Vančurova 2, 695 04 Hodonín.
Web: www.casopismafik.wz.cz
Náklad: 60 kusů. Tento výtisk je neprodejný.
Mafík 24
3
Stalo se...
Pythagoriáda
Autorka: Monika Zapletalová
Kromě žáků z 5. tříd se nikdo jiný nestal úspěšným řešitelem. Do
okresního kola se dostali Jan Zemánek, Tomáš Hujňák a Veronika Vlková. Toto okresní kolo se bude konat 27.3.2012 na Základní škole
U Červených domků v Hodoníně.
Autorka: Nikola Sobotková
Před Vánocemi se třídy 7. A a B zúčastnily pythagoriády u paní učitelky Burianové. Ten test ani nebyl těžký, nebyl však nikdo, kdo by ho
udělal na výbornou. Pythagoriáda je jedním z testů, kde si ověříme svoji
logiku.
Je zajímavé, že na normální hodině matematiky podobné příklady spočítáme třeba během 5 minut, ale na pythagoriádě potřebujeme na jeden
příklad nejméně desetkrát tolik. Jak je to možné? Hlavním důvodem je
asi stres. A možná právě díky tomu stresu nikdo nedosáhl plného počtu
bodů.
Alespoň tak tomu bylo v mém případě. Možná kdybych ty samé příklady počítala doma v klidu, měla bych větší úspěch. A možná to je problém i mnoha jiných spolužáků, že čím více jde o rozhodující známku,
tím spíše to pokazí. Stresují se nad drobnostmi a v tu důležitou chvíli
místo aby se soustředili na otázky, říkají si: „Musím to napsat dobře.“ A
pak bum! Správné odpovědi se jakoby vykouří z hlavy. A když je po testu, mnozí si říkají, jak je možné, že tak lehkou otázku pokazí! Položme
si tedy otázku: Jak bojovat se stresem?
MATEMATICKÁ OLYMPIÁDA
Autorka: Monika Zapletalová
Ze školního kola postoupili z 5. a 9. tříd celkem 4 žáci. Okresní kolo
matematické olympiády se konalo 25. 1. 2012 na Základní škole U Červených domků v Hodoníně.
Kluci z 5. tříd, kteří se do tohoto kola probojovali, Jan Zemánek a Tomáš Hujňák měli na řešení svých úkolů 90 minut. Dívky z 9. tříd Michaela Komlošová a Monika Zapletalová mohly své úkoly řešit až 4 hodiny.
VÝSLEDKY:
Jan Zemánek se ve své kategorii umístil na 1. místě. Tomáš Hujňák se
dělil s dalším soutěžícím o 9. - 10. místo, jelikož měli stejný počet bodů.
Michaela Komlošová v kategorii 9. tříd skončila na 15. místě a Monika
Zapletalová se také dělila s dalším soutěžícím o 16. - 17. místo.
Páťáci se nemají v soutěži už kam dostat, protože krajské kolo pro jejich
kategorii se nekoná. Deváťačky se do krajského kola neprobojovaly.
4
Mafík 24
Americké Vánoce
Autorka: Gabriela Hnidáková
U nás ve škole se pořádaly americké Vánoce. Tuto akci pro vás připravil školní parlament. Účelem této akce bylo, abychom vás zaujali, pobavili a také vám ukázali americké vánoční zvyky. Akce probíhala už od
rána, chodily za námi děti z prvního stupně. Akce probíhala následovně:
byli jsme rozděleni do tří skupin. V jedné skupině se vařilo a pekly se
muffiny, v druhé skupině se četlo a zpívalo a ve třetí skupině se malovalo, hrály se hry, ale také se mohly děti posadit na Santu a říct mu své
vánoční přání. Děti také mohly vidět krásnou výzdobu, odnést si domů
omalovánky a skládanky a také sladkou odměnu. Naši autoři se naladili
do stylu amerických Vánoc, někteří byli za soby, druzí zase za elfy (skřítky), kovboje apod.
Hlavní bylo, že jsme
měli Santu Clause.
Také nesmím zapomenout, že ve třetí
skupině se hrály hry
při krásné vánoční
hudbě, kterou nám
pustila paní učitelka
Čejková. V naší kuchyňce se zatím pekl
krocan s hranolkami
a také se pekly muffiny. Celý den je za námi a je čas na oběd. Tak tedy,
přišli jsme do kuchyňky, kde pro nás naši kamarádi připravili hostinu
a kde se jedlo. Dostali jsme krásně propečeného krocana s hranolkami,
sotva jsme se mohli přetrhnout. Sama jsem krocana jedla a můžu říct,
že byl výborný, a myslím si, že nejsem sama, komu chutnal. Abychom
nezapomněli, naším hostem byl pan ředitel, který nám pomohl uskutečnit tuto akci. Pochvala patří samozřejmě všem, kdo se na této akci
podíleli, ale také našim žákům z prvního stupně, kteří to s námi vydrželi a pobavili se, a hlavně doufám, že se nenudili. Chtěla bych za celý
náš tým říct, že to byla vážně dobrá akce a pro některé také poslední,
tak doufám, že jsme vás povzbudili, žáci, a další rok budete chystat vy
podobné akce s radostí.
Kroky k Umění
Autorka: Gabriela Hnidáková
Na naší škole proběhla výstava, kterou pořádalo město Hodonín a kde
bylo možno vidět výtvarné práce žáků 8. a 9. tříd základních škol a žáků
Mafík 24
5
1. – 3. ročníků středních škol, které byly vytvořeny v rámci IV. ročníku
výtvarného sympozia KROKY K ÚMĚNÍ na téma Vůně a krása rostlin.
Tahle výtvarná díla tvořili mladí lidé v parku v Lázních Hodonín v červnu
2011. Obrazy budou nabídnuty po ukončení putovních výstav do veřejné dražby. U nás je vystaven také obraz našich žáků, jedná se o slečny
z 9. A, které nakreslily obraz s názvem „ Andělský ráj“. Jsou to Pavlína Blanáriková a Michaela Komlošová. Také se u nás nachází obrazy
našich bývalých žáků.
Všechny obrazy nás
moc zaujaly a tímto chceme poděkovat
žákům a studentům,
kteří aspoň na malou
chvíli vyzdobili naši
školu krásnými obrazy a také chceme poděkovat panu učiteli
Krištofovi, který to vše
přichystal.
Rozbité okno ve škole.
Autorka: Nikola Sobotková
Nedávno se nám ve třídě 7.B stala srandovní věc. Zrovna jsme měli
hodinu hudební výchovy s paní učitelkou Dobrovolnou, a jelikož ve třídě bylo vedro, chtěla paní učitelka otevřít okno. Avšak nenašla nic, čím
by okno zapřela. Dvě naše žákyně byly pověřeny úkolem přinést nějaké
klacíky. Samozřejmě přinesly dvě velké větve ☺. Paní učitelka si z jedné
udělala menší hůlku. Když však vzala za kličku a okno pootevřela, celé
se převrátilo, udělalo šílený zvuk a začaly z něj padat střepy. Všichni
jsme byli vyděšení, hlavně žáci z lavice u onoho okna. A jak se situace
vyřešila? Zavolali jsme pana školníka, který obrátil okno naruby. Sklo
spadlo na zem. Druhý den přijeli opraváři a okno nám zasklili. Naštěstí
se tato událost obešla bez úrazu. Takže, milí spolužáci, dávejte si pozor!
Lyžařský výcvik
Autorka: Nikola Sobotková
Každoroční dilema žáků sedmých tříd. A jak je tomu letos? Určitě polovina naší třídy se na hory velmi těší, i když mnozí lyžovat neumí. Jako
například já. Ale právě proto se na hory jezdí. Někteří žáci se víc těší na
to, jak se tam vyblbnou. No a těch pár ostatních? Ti, kteří nejedou? A
proč? Důvodů proč jet je spousta, například krásná příroda kolem vás,
6
Mafík 24
užít si s kamarády, poznat někoho nového a především naučit se lyžovat. A ti, co to už umí, jednoduše stráví týden bezva lyžovačkou. Ovšem,
pokud nám počasí bude přát s dodávkou sněhu ☺. A zpět k těm, co
nejedou. Na otázky: „Proč nejedeš?“ získáme různé odpovědi: „Nemůžu,
nechci, bude tam nuda!“ Já osobně si tedy myslím, že bude o zábavu
postaráno. I v případě, že by neměl být dostatek sněhu. A ten týden na
horách budu brát jako dobrou zkušenost. Na lyžování se těším. I když
nepopírám, že mám trochu strach, abych si nezlámala nohy☺. Těším se
i na ostatní aktivity. A očekávám něco jako týden prázdnin s kamarády.
Toto jsou mé představy o lyžařském výcviku. A zda to bylo super, to
Vám ráda napíšu po návratu.
Zajímá nás ...
Porovnání různých škol
Autorka: Nikola Sobotková
Chtěla bych popsat můj pohled na různé typy škol.
Pocházím z vesnice a od první do páté třídy jsem chodila do místní
základní školy. Vybavením byla asi průměrná, ředitel se snažil o modernizaci, jak to jen šlo. Učitelé tam byli hodní, samozřejmě na lajdáky hlas
zvýšili – ne vždy to mělo efekt!
Řekla bych, že výhodou vesnické školy je zaprvé nízký počet dětí. V
mém ročníku nás bylo sedm až deset žáků. Tím pádem jsem měla pocit,
jako bychom byli rodina. Všichni usilovali o to, aby měli samé jedničky.
Třídní paní učitelka byla ta samá, která učila i naše rodiče. Takže i ona
nás tak brala. Když bylo hezky, najednou řekla, jdeme na procházku a
povídali jsme si o přírodě, zvířatech. Nebo jsme podnikali různé soutěže
a třeba i přespali ve škole. Myslím, že malá škola na vesnici má toto za
výhodu. Pocit domova, i když jste ve škole.
Musím ale přiznat jedno velké mínus! Když jsem nastoupila do šesté
třídy ve Bzenci, zjistila jsem, že plno věcí se tam naučili a já je neznám.
Jak je možné, že oni jsou v tolika věcech napřed?
Dalo mi hodně námahy se vše doučit. Vyloženě jsem dřela. První dva
měsíce byly kritické. Všechny sešity dopsat a doučit. Nejhorší problém
byl s angličtinou. Na vesnici se angličtina brala jako zábava. Naučila
jsem se čísla, barvy a pár vět o tom, kde a jak žiji. Většinu hodin jsme si
zpívali. Ve Bzenci na mě čekalo dohánění učiva za dva roky zpětně, plus
držet krok v hodinách. Naštěstí jsem to zvládla s pomocí mamky.
A učitelé ve škole městské? Divila jsem se, ale i tam jsem si učitele
opravdu zamilovala a těšila se na jejich hodiny. Po půl roce bych neřekla, že jsem kdy chodila jinam. Ve třídě s dvaceti žáky jsem měla skvělý
Mafík 24
7
pocit, protože mě od prvního dne vřele přivítali.
Ve Bzenci panovala větší disciplína. A rozhodně i přísnější hodnocení.
Mám pocit, že co jsem se stihla naučit ve Bzenci za rok, tak na vesnici
bych se učila roky dva.
A na závěr škola ve velkém městě. Tato škola má spoustu podobného
se školou ve Bzenci: disciplína, přísné známkování, počet dětí ve třídě
a, dle mého názoru, i tady jsou hodní učitelé.
Asi si teď řeknete, že jsem blázen, ale já se fakt do školy těším. Od
první třídy chodím do školy ráda. Už ve školce jsem říkala, že budu paní
učitelka. Vždy jsem proklínala prázdniny.
Když se nyní ohlédnu zpět, musím přiznat, že chodit do školy na vesnici je fajn. Ale vzhledem k tomu, že do školy chodíme proto, abychom se
co nejvíc naučili, dnes vím, že městská škola je lepší. Taková škola nás
rozhodně lépe připraví na start do budoucna.
Takže, milí spolužáci, učte se, vždyť to děláte pro svoje dobro☺☺.
THAIBOX
Připravila: Kristýna Džubová
Zdroj: http://thaiboxhodonin.cz/
Muay Thai neboli thajský box je přes 1000 let staré bojové umění, které v boji používá techniky nohou, rukou a paží. Ve starých spisech jsou
mezi osmi základními zbraněmi thajského boxu uváděny pěsti, lokty,
kolena a nohy.
Jedna stará thajská legenda se zmiňuje o bojovníkovi jménem NhaiKhon-Don, který byl vzat Barmánci do zajetí, ale poté si sám neozbrojen
dokázal vybojovat svobodu vítězstvím nad 12 barmskými bojovníky s
meči. Na jeho počest se každý rok koná
turnaj v thajském boxu.
Na rozdíl od klasického karate nebo
kung-fu jsou údery při thajském boxu
zasazovány plnou silou bez zastavení.
Dnes, stejně jako tehdy, vystupují bojovníci bosi, nosí však boxerské rukavice.
Kromě úderů pěstmi jsou povoleny také
údery lokty a kopy koleny stejně jako
kopy nohama, přičemž soupeř smí být
shozen na zem. Předváděcí formy nebo
tzv. kata v thajském boxu neexistují.
Přímé zásahy, plynulé pohyby a reflexy se rozvíjejí stálým sparringem stejně
jako tréninkům úderů do pytle s pískem
nebo do tlumiče úderů. Během sparin8
Mafík 24
gu se nosí ochranná výstroj, aby se zabránilo zbytečným zraněním. Při
takovýchto tréninkových metodách není těžké uhodnout, proč thajští
boxeři v zápasech se soupeři, kteří provozují jiná bojová umění, téměř
vždy dosáhnou vítězství.
Způsoby:
Direkt - základní úder pěstí, vedený přímo (co nejrychleji, co nejkratší
trasou) na soupeřovu bradu, případně do oblasti břicha.
Hák - boční úder pěstí na soupeřovu bradu nebo na spodní žebra
Loket - úder loktem se používá v mnoha verzích, přímo, z boku, z vrchu na temeno hlavy, zespodu na soupeřovu bradu.
Low-kick - obloukový kop holení vedený na soupeřovo stehno (úpon
stehenního svalu nad kolenem).
Round-kick - obloukový kop holení vedený na soupeřovy spodní žebra.
High-kick - obloukový kop holení vedený na soupeřovu hlavu.
Push-kick - přímý kop patou či plochou celého chodidla (pozor na prsty:), jehož účelem je soupeře zastavit či odsunout, je možné útočit jím
na hlavu nebo do břišní oblasti.
Koleno - přímé nebo obloukové, nejčastěji míří na soupeřovy žebra,
břicho nebo hlavu.
Klinč - zvaný také tanec smrti, bojovníci se drží v páce za hlavu (případně se obejmou kolem pasu), snaží se strhnout jeden druhého na
zem, útočí na sebe koleny, lokty.
Mafík 24
9
Téma: Horor a strach
Horor
Autorka: Monika Zapletalová
Horor je to umělecký žánr, který používá prvky sci-fi a fantasy.
Dříve, než člověk mohl zhlédnout filmy jako
je Saw, Pátek 13., Evil Dead, Kruh nebo například Grave Encounters, musel horor urazit
dlouhou cestu, i když jeho účel zůstává stále
stejný - vyděsit a nahnat hrůzu svému divákovi.
Děsivé situace, ze kterých nám může běhat mráz po zádech, se objevují už v těch nejstarších známých příbězích. Objevují se zde nejrůznější
démoni nebo upíři.
Některým z vás možná něco říkají jména, jako je například Mary Shelleyová, Bram Stoker, Edgar Allan Poe. Tito spisovatelé psali díla, ze
kterých později vycházela spousta filmových
režisérů. Pokud vám nic neříkají jejich jména, určitě si vzpomenete na postavy z jejich
románů jako Frankenstein (od M. Shelleyové),
Dracula (od B. Stokera) nebo znáte díla Jáma
a kyvadlo nebo Černý kocour (od E. A. Poea).
Je vám jasné, že kniha v člověku nevyvolá tak
snadno emoce jako film. Z toho důvodu se v
minulém století začaly objevovat hororové filmy. Mezi nejlepší režiséry takových filmů patřil Angličan Alfred Hitchcock. Například na jeho film Ptáci vznikla spousta napodobenin, ve kterých vždy působila lidem
problémy kolonie zvířat, ať už se jednalo o pavouky, piraně, netopýry atd. K dalším významným autorům hororové literatury 20. století patří
Stephen King. Mezi jeho díla patří mimo jiné také
kniha s jednoduchým názvem To. Na této knize
pracoval více než 4 roky a svým objemem připomíná bibli. V roce 1990 Tommy Lee Wallace
vytvořil filmovou adaptaci.
Jako děsivý prvek v hororu je často použito
„nadpřirozené zlo“, kterým může být ďábel, démon či démoni, duchové, upíři, lykantropové (vlkodlaci), temní bozi nebo čarodějové. Jejich charakteru se jen zřídka věnuje pozornost, jsou to
jednoduše zabijáci.
10
Mafík 24
Existují horory „nereálné“, které jsou výmyslem něčí fantazie za účelem postrašit lidi, a také ty „reálné“, které jsou natočeny podle skutečné
události. Většinu z nás určitě vyděsí fakt, že to, na co se zrovna díváme,
se vážně stalo. Spousta filmů se pyšní touto nálepkou „natočeno podle
skutečné události“ (je na vás, jestli tomu uvěříte, někteří skeptici jsou
totiž proti tomuto tvrzení), jsou to například Texaský masakr, Tunel
smrti, Hrůza v Connecticutu a spousta jiných.
This is IT
Autorka: Michaela Komlošová
Žádný Michael Jackson, ale Stephen King. Jestli má
někdo rád horory, tak doporučuju přečíst nějakou
knížku od Kinga. A když už jsme u toho, tak bych nejspíš vřele doporučila například Pytel kostí, Černočernou tmu, ale hlavně – To.
Protože To je podle mě mistrovské, geniální, nejlepší a nepřekonatelné
dílo všech dob. Možná někdo nebude souhlasit, jelikož není takovým fanouškem kingovských hororů jako já, nebo se nerad bojí, což mi k mojí
generaci moc nesedí.
I přes těch 1049 stránek, které knížka obsahuje, mi To přišlo poněkud… krátké. I když je to víc než rok, kdy jsem tento skvělý kousek
četla, mi to přijde, jako bych to dočetla teprve včera. A to jen díky tomu
strachu, který mi běhal po zádech každou chvíli, i když jsem knížku
zrovna neměla před sebou a nečetla řádek po řádku. Samozřejmě každého určitě před otevřením knížky napadne, zda To nebude poněkud
nudné a zbytečně zdlouhavé. Jenže z tohoto omylu vás vyvede pan King
hned na prvních stránkách, kdy vás začne pomalu vztahovat do děje a
představí vám hlavní postavy. Postupem času vám popíše i ta nejtemnější místa města Derry.
Musím taky přiznat, že jsem v tom měla nějakou chvíli guláš. Děj je
totiž zařazen do dvou částí. První část je, když byli „smolaři“ (parta dětí,
aneb hlavní hrdinové – Bill, Ben, Richie, Stan, Mike, Eddie a Beverly)
ještě děti. V druhé části jsou z nich dospělí a každý z nich má svůj vlastní život. Nejspíš to nezní nijak složitě, jenže King to trošku zkomplikoval
a tyto dva příběhy se nám tak trochu zamotávají do sebe.
Tak a co říct na závěr? Nevím, jak to popsat, ale ta knížka mi utkvěla
v paměti jako žádná jiná. Prostě King dokáže člověka tak vtáhnout do
děje, že si potom čtenář připadá, jako by příběh prožíval s hlavními
postavami. Tohle jsem cítila i já. Ze začátku jsem si přála, abych to už
měla přečtené, jenže v poslední čtvrtině jsem si přála, aby to nikdy neskončilo. Pokud máte trošku citlivější povahu, pak vás King určitě svým
zakončením rozbrečí. A mně se stýskalo, takovým divným způsobem.
Mafík 24
11
Protože ten příběh skončil a já si na tu chvíli, co jsem To četla (teda spíš
na pár měsíců), na ty postavy zvykla. Jako by byli moji přátelé, kteří
jednoho dne odešli. Myslím, že takový dojem z toho mělo více čtenářů.
Málem bych zapomněla! Nejspíš vás bude zajímat, kdo je vlastně To?
Může to být klaun Pennywise? Malomocný? Krev? Pavouk? Mohl by mít
taky více podob? A jak To vlastně vzniklo? Zvědavci podle mě udělají
dobře, když si To přečtou. Nevíte, o co přicházíte. Já si tuhle skvělou
knížku přečetla a už si kupuju knížky jen od Kinga. Dobře, od Kinga a
Tolkiena. A pokud jste doteď neznali Kinga a nemáte žádné tušení, kdo
je Tolkien a co napsal, tak je to velká škoda a nejspíš vaše chyba. ☺
Vyvolávání duchů
aneb nejen sirky nepatří dětem do rukou.
Autorka: Olga Studená
O co vlastně jde?
Vyvolávání duchů (také spiritualismus) je navázání kontaktu s „druhým břehem“. Snažíte se navázat kontakt se zemřelým. Zní to velice
jednoduše, ale každý rituál potřebuje určité pomůcky. Především musíte postupovat přesně podle postupu. Je to něco jako péct buchtu, když
zapomenete důležitou ingredienci, tak se vám to nemusí podařit.
Kdy a kde to vzniklo?
První zmínka o spiritismu je z roku 1848. V USA, přesněji v městečku Hydesville, dvě dcery farmáře Foxe
v noci slyšely podivné klepání a zvuky.
Ráno našly v pokoji poházené věci. Farmářova mladší dcera Katie se pokusila s
duchem dorozumět pomocí klepání, které slyšela. Duch jí řekl, že patří tělu podomního obchodníka, který byl v domě
zavražděn. Udal jí i polohu, kde se to
stalo. Přesně na tom samém místě našli
lidské pozůstatky. Příběh vzbudil velkou vlnu zájmu u veřejnosti, a tak
se musel farmář Fox i s dcerami odstěhovat. Spiritistické hnutí bylo na
světě. O dva roky později se ve Spojených státech objevilo přes 30 tisíc
médií (to jsou osoby, které se dokáží dorozumět s duchy). Za pár let už
počet stoupl k šesti milionům. Svědkem spiritistické seance měl údajně
být i prezident Abraham Lincoln. Spiritismus se dostal i do Evropy, jen
šamani na Sibiři ho znali už dávno.
12
Mafík 24
Jak správně vyvolat ducha?
Nejprve si musíte pořídit dřevěný stůl na jedné noze, bez kovových
částí, protože kov odhání duchy zlé i ty dobré. Je více typů vyvolávání,
ale uvedu jen ty základní. První typ je ten nejjednodušší s jednou svíčkou. Svíčku zapálíme a položíme doprostřed stolu. V kruhu se chytnete
za malíčky a určíte jednoho mluvčího (tzv. médium). Jeden z vás může
zůstat mimo kruh a vše zapisovat. Médium si určí s duchem signály na
odpovědi ano a ne. Druhá možnost vyvolávání duchů je se spiritistickou
tabulkou, která se dá dnes už koupit nebo vyrobit doma. Na tabulku
položíme obracený porcelánový talířek s nakreslenou šipkou. Pohybům
šipky se musíme podřídit.
Co je to spiritistická tabulka?
Může to být dřevěná deska nebo také papír, na
kterém je v půlkruhu napsána abeceda, číslice
0-9 a odpovědi ano, ne, nevím, nemohu odpovědět. Když se začne talířek pohybovat, musíme
se jeho pohybům podřídit. Můžete začít podávat
otázky a šipka bude ukazovat na jednotlivá písmena, která dají odpověď. Nakonec bychom měli
skončit klepnutím.
Jsou nějaká pravidla na vyvolávání duchů?
Každá „hra“ má svá pravidla, takže i vyvolávání duchů jich pár má.
Nejsou to pravidla, podle kterých byste se měli přesně řídit, jen pár
věcí, co byste měli mít na paměti. První věc, kterou bychom měli mít na
paměti, je to, že nechtěná materializace zlého ducha může být uskutečněna i takovým způsobem, že vezme na sebe podobu zemřelého, kterého
všichni zúčastnění znali, aby vás oklamal. Za druhé by se mezi vámi
neměl najít někdo, kdo si z toho všeho bude dělat jen srandu. Jinak by
se navázání kontaktu nemuselo vůbec uskutečnit. A za třetí si připravte otázky předem, protože ptát se otázkami typu „Kdy zemřu?“ není to
nejlepší.
Může se mi něco stát při vyvolávání duchů?
Nikdo vám nemůže říct, co vám stane a nestane. Nikde není psáno, že
narazíte na ducha dobrého. Jsou i duchové zlí, kterým se nechce zpátky
na druhou stranu, a udělají vám ze života hotové peklo. Proto se raději
do podobných seancí nepouštějte s minimem zkušeností. Mnoho šamanů nejprve doporučuje odbornou literaturu. Ovšem ani potom nevíte,
co se může stát. Sirky nepatří malým dětem do rukou a spiritistická
tabulka nikomu.
Mafík 24
13
FÓBIE
Autorka: Monika Zapletalová
Co je to fóbie?
Je to až nepřekonatelný a extrémně velký strach z určitých věcí, předmětů nebo situací. Tento strach většinou není odůvodněný, protože věc,
ze které máme strach, nám v minulosti nijak neublížila. Strach, který
máme, je nejintenzivnější právě tehdy, když hrozí setkání s jeho příčinou. V extrémních případech může fóbie komplikovat chod našeho
života.
Jedny z nejčastějších fóbií :
- Strach z létání - aviofobie - údajně nejčastější fóbie vůbec.
- Strach z uzavřených prostor - klaustrofobie - chorobný strach z uzavřených nebo stísněných prostor. Touto poruchou trpí asi 5% populace.
Čajstěji se objevuje u žen.
- Strach z výšek - akrofobie - trpí jí asi 10% populace a ženy postihuje
dvakrát více než muže.
- Sociální fobie -Sociofobie - současně 3. nejrozšířenější fobie. Je to
strach z navazování určitých kontaktů mezi lidmi.
- Strach z otevřených prostor - agorafobie - strach z velkých či otevřených prostorů. V současné době se za agorafobii považuje také strach z
míst, kde je velký počet lidí nebo kde je člověk naopak sám.
- Strach z pavouků - arachnofobie - většinou vzniká už v dětství.
- Strach z injekcí a ostrých předmětů - aichmofobie - chorobný strach
z ostrých předmětů např. nůžek, drátů, ostrého hrotu pera a v extrémních případech i z ukazujích prstů.
- Strach z hadů - afidiofobie - patří mezi zoofobie (chorobný strach ze
zvířat). Zoofobie tvoří asi 5 - 15% všech známých fobií.
- Strach ze špíny - mysofobie - Strach ze špíny a bakterií.
- Strach ze smrti - thanatofobie - strach z vlastní smrti nebo umírání.
14
Mafík 24
Kuriozity ze světa fobií
- fobofobie = strach ze strachu
- ergofobie = strach z práce
- hedofobie = strach z radosti
- lyssofobie = strach ze zešílení
- pantofobie = strach ze všeho
- lachanofobie = strach ze zeleniny
- spektrofobie = strach ze zrcadel
- autofobie = strach z vlastní osoby
- dromofobie = strach z ulic
- triskaidekafobie = strach z čísla
13
- ephebifobie = strach z teenagerů
ČEHO SE BOJÍŠ?
Této anonymní ankety se zúčastnilo 70 osob z řad žáků a učitelů. A
tady jsou výsledky:
pavouci - 19 lidí
nadpřirozené bytosti* - 2 lidé
tma - 10 lidí
bouřka - 2 lidé
stísněné prostory - 2 lidé
kostel - 1 člověk
hadi - 11 lidí
hmyz - 3 lidé
samota** - 3 lidé
smrt*** - 6 lidí
škola**** - 11 lidí
* Např. přízraky, duchové.
** Např. situace, že zůstanete sami, nevěra.
*** Např. strach o zdraví své a lidí ze svého okolí.
**** Např. žáci, učitelé, předměty, spolužáci.
Slavné hororové série
Autor: Marek Veselka
Vetřelci
Kultovní hororová série, která představila uslintaného tvora bez emocí
a bez očí. Se svými vytahovacími zoubky zabije vše, co se pohne, někdy
i to, co se nepohne. Každý díl série je jiný. Děsivost jedničky spočívá v tajemném zlu (vetřelec se objeví až na
konci) a uzavřenosti prostoru, dvojka je akční film ve
stylu 80. let, trojka je ve znamení, kdo uteče, vyhraje
(vlastně stejně nevyhraje), čtverka je jako dort pejska a
Mafík 24
15
kočičky, obsahuje od všeho kousek. Fanoušci očekávají s napětím film
Ridleyho Scota (režisér prvního dílu) Prometheus, který se vrací před děj
celé série, premiéra 7. 6. 2012.
Evil Dead
Parta mladých lidí se vypraví strávit víkend na chatě v
hlubokých lesích. Mimoděk se jim podaří vyvolat tajemné
zlo z lesa, které je postupně začne likvidovat. U nás šel film
do distribuce s názvem Lesní duch. První díl je děsivý, další
díly jsou spíš komediální. Série má svou nesmrtelnou postavu Ashe – chlapíka s motorovou pilou místo ruky.
Saw
Populární série současnosti, v níž se zlotřilý padouch tváří,
že vlastně lidem ukazuje smysl života a trestá je za to, že si ho
promrhali. Hlavní postava je větší kutil než Bořek Stavitel a
vymýšlí důmyslné pasti, do kterých se chytají jeho oběti.
Resident Evil
Námět pochází z konzolové hry, kde se vyhýbáte zombíkům
s minimem nábojů. Ve stejném duchu se nese i film. Postavy
někam běží, něco tam shání, pak to přinesou, ono se to pokazí,
pak běží jinam, sem tam někoho zombíci dostanou, nějak to
dopadne. Hlavně aby mohl vzniknout další díl. Jednička má
celkem výživný sound track.
Vřískot
Slasherová (vyvražďovací) série, jakých tu bylo bezpočet,
přivádí na scénu další obličej, tentokrát duchařskou masku.
Často parodovaná série, např. Scary Movie.
Kruh
Asijský horor, který postupně odkrývá tajemství videonahrávky. Když se na ni podíváte, do týdne zemřete. Asijská
verze je pro Evropana hůř stravitelná, proto bratři Američané
natočili polopatickou verzi pro nás, lidi odkojené Hollywoodem.
Angličtina v devítce
Úterní hodina angličtiny v 9. třídě patří k nejbrutálnějším survival hororům v historii. První hodinu žáci připomínají spíše
zombie. Ve filmu se nakonec z lidí stávají zombie, tady je to obráceně, a z některých se stávají na konci lidé, ostatní dál reagují
na světlo a těší se na oběd.
16
Mafík 24
Obludárium
Sadakó (Samara)
„Hej jako, to je jako taková ta holka, co na konci vyleze z té
televize.“ „Hej jako, jo jako, to je prostě jako ona.“
Toshio
Mňoukající chlapeček z Nenávisti nám ukázal, že nejsme v bezpečí ani pod peřinou. Jednotlivé díly mají proměnlivou kvalitu.
Až půjdete po zhlédnutí filmu na záchod, budete nahlížet za každý roh svého bytu, případně haciendy.
Freddy Kruger
Kvůli tomuhle popálenému chlapíkovi v typickém svetru a s
noži na ruce se báli američtí teenageři v 80. letech usnout.
Jason Woorhees
Vraždící maniak s hezkým vztahem k mamince ze série Pátek
13. vyznačil potokem krve na mapě světa jezero Crystal Lake.
Co na tom, že na konci umře, v dalším díle se vrací znovu, aby
pronásledoval holky ve spodním prádle. Ne každý letní tábor je
idylický.
Leatherface
Texaský křupan s motorovou pilou. Film inspirovaný životem
Eda Geina, který toužil stát se ženou. Ze svých obětí v 50. letech stahoval kůži, kterou potom nosil. Jenom místo motorové
pily používal pistoli. Ve filmu se objeví dům, který je věrnou kopií toho Geinova. Masový vrah zemřel v blázinci ve věku 77 let.
Hannibal Lecter
Hanibal kanibal, kultivovaný doktor psychologie s vytříbeným
vkusem pro kulturu se zálibou v úpravě pokrmů z lidských těl.
Postava se objevila poprvé v Mlčení jehňátek, později následovalo několik dalších dílů.
Panenka Chucky
Zapomeňte na Barbie, pořiďte si Chuckyho, ale než půjdete spát,
nezapomeňte se podívat pod postel a zkontrolujete, jestli vám v
příborníku nechybí ten velký nůž, co s ním krájíte chleba.
Michael Myers
Halloweenský zabiják je skoro jako terminátor. Je dost těžké ho
zabít, což mu umožňuje vracet se pořád dokola v dalších dílech.
Mafík 24
17
Hudba
Co posloucháme
Následující texty vznikly v hodině hudební výchovy v 9. A. Někteří zvolili starou osvědčenou metodu a ukradli text z internetu, jiní dali přednost vlastní tvorbě, což je cennější. Vznikla zajímavá mozaika, která jde
napříč žánry.
Tohle je jenom ochutnávka, více textů najdete na:
www.casopismafik.wz.cz v sekci Hitparáda. Tady můžete také hlasovat, kteří hudebníci se vám nejvíc líbí.
Eminem
autorky: Pavlína Blanáriková, Laura Váverková
Vlastním jménem Marshall Bruce Mathers III. se
narodil v Kansas City v Missouri, USA, 17.10.1972.
Jeho mládí nebylo vůbec šťastné jeho matka byla prostitutka a svého otce nikdy nepoznal. Eminemovi to
nikdy ve škole moc nešlo. Sám ale říká, že nebyl „blbej“. Eminem chtěl být původně ilustrátorem komiksů, ale když se seznámil s rapem, chtěl se stát rapperem. Jednou se přihlásil do freestylové soutěže v LA a
umístil se na 2. místě. Tam si ho všiml jeden z nejznámějších producentů Dr.Dre a řekl mu, že s ním udělá desku. Deska Slim Shady EP
měla ohromný úspěch na rozdíl od první desky Infinite, tak spolu ještě
udělali Slim Shady LP, která získala dvě Grammy. Taky získal nejlepší
ocenění za píseň My name is. V roce 2002 si zahrál sám sebe ve filmu 8.
míle. Po roce 2005 se o Eminemovi zhruba nic nevědělo, zrušil všechny
vyprodané koncerty kvůli závislosti na lécích a odmlčel se. Naštěstí se
Eminem vyléčil a v roce 2008 se vrátil k rapu. Jeho současná deska je
Recovery(2010).
Dramatikz
Autor: Martin Hanák
Dramatikz je slovenská čtyřčlenná kapela, kterou
tvoří Patrik "Radikal" Šefranko, Mgr. Martin "Stopercent" Hrnčiar, Mgr. Matej "Masif" Bartoš, Michal "Yaksha" Novotný. Skupina Dramatikz byla založena roku
2006 a působí dodnes. Na svém kontě má zatím dvě
studiová alba – "Výsledok doby" a "Morfium". Se svými
hity jako "Sex v meste" nebo "Chuligán" byla skupina
na prvních příčkách slovenské hip-hopové scény. Na
youtube má jejich videoklip k písni "Chuligán" přes 940 000 zhlédnutí.
Dodnes patří jejich alba k nejprodávanějším na Slovensku. Najdete je i
na Facebooku – Dramatikz.sk
18
Mafík 24
Plná taška Evy a Vaška
Autorky: Romana Gajošová, Adéla Kožinová
Eva a Vašek je pěvecká a zároveň manželská dvojice
známá především z často opakovaných televizních reklam teleshoppingu společnosti Česká muzika. Dvojici tvoří Václav Ševčík a Eva Dvořáčková.
Repertoár se skládá většinou ze starších převzatých
hudebních hitů ve stylu lidové písně, dechovky, country, beatu, pop music, trampských písní, šlágrů 50.,
60. a 70. let.
Eva a Vašek se zabývají i nahráváním dalších hudebních žánrů, jako
jsou např. koledy či písničky z Chorvatska, vytvářejí své vlastní skladby.
Nyní spolupracují s chorvatským zpěvákem Luka Anušićem.
Také mají svůj penzion s restaurací, kde pořádají koncerty pro své příznivce, vlastní nahrávací studio a fotoateliér.
V roce 2006 měla dvojice reálnou šanci na velmi dobré umístění v
anketě Český slavík. Poté, co v průběhu hlasování vystoupila nad padesáté místo v pořadí, ji organizátoři ankety kvůli porušení pravidel v
hlasování vyřadili ze soutěže.
Kritici dvojici vyčítají velmi nízkou hudební a uměleckou kvalitu.
Super Junior
Autorka: Lucka Jančárová
Super Junior jsou chlapecká skupina pocházející z
Jižní Koreje a jsou zároveň největší chlapecká skupina
na světě. Skládá se z patnácti členů. Skupina pod názvem Super Junior 05 poprvé debutovala v říjnu roku
2005.
Členové skupiny jsou:
Leeteuk (pravým jménem Park Jungsoo. Je leader
skupiny), Kim Heechul , Hangeng (jediný člen základní sestavy, který
je z Číny. Skupinu opustil kvůli rozepři s agenturou a teď je na sólové dráze.), Yesung , Kangin, Lee Sungmin, Shindong, Choi Siwon, Kim
Kibum (skupinu opustil dočasně a zaměřil se na hereckou kariéru),
Lee Eunhyuk, Lee Donghae, Cho Kyuhyun, Zhou Mi a Henry Lau. V
roce 2007 měli autonehodu. Kyuhyun utrpěl vážná zranění, ale po půl
roce se z toho dostal. Jejich choreograf je Shindong.Eunhyukovi se říká
„Dancing machine“ kvůli jeho talentu na tanec. Super Junior doteď vydali 6 alb: SuJu 05 –TWINS, Don‘t Don, Sorry Sorry, Bonamana, Mr.
Simple a A-Cha.
Mafík 24
19
20
Mafík 24