PP CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO

Transkript

Agentura ochrany p írody a krajiny R
Správa Chrán né krajinné oblasti eský les
Nám stí republiky 110, 348 06 P imda
Plán pé e
o Chrán nou krajinnou oblast
eský les
na období 2007-2016
Plán pé e o CHKO eský les
2
Obsah
1. Úvod .......................................................................................................................5
1.1. Základní údaje.............................................................................................................................. 5
1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO................................................................................ 5
2. Cíle ochrany p írody a krajiny ..............................................................................6
2.1. Ochrana p írody ........................................................................................................................... 6
2.1.1. CHKO ................................................................................................................................... 6
2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic a zm nu bližších ochranných podmínek .............................. 6
2.1.1.2. Návrhy na zm nu zonace CHKO .................................................................................. 6
2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území ......................................................................................... 7
2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území ................................................... 7
2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území......................................... 7
2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území ............................................... 8
2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 ............................................................................................. 8
2.1.4. Památné stromy.................................................................................................................... 8
2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom ................................................................. 9
2.1.4.2. Opat ení k ochran památných a významných strom ................................................. 9
2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK ...................................................................... 9
2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh ......................................... 9
2.1.5.1.1. Rostlinstvo ............................................................................................................. 9
2.1.5.1.2. Živo ichové .......................................................................................................... 10
2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy ...................................................................... 12
2.1.6. Neživá p íroda .................................................................................................................... 13
2.1.7. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ...................................................................... 14
2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu .................................................................................. 15
2.1.9. Monitoring, výzkum............................................................................................................. 16
2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby ..................................................................................... 17
2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny ........................................................................ 18
2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství................................................................................................... 18
2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) ................................................................................ 18
2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy .................................................................... 19
2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství ................................................................ 19
2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství ...................................................................................... 20
2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji ............................................................. 20
2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu prost edí ....................................... 20
2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF .................................................................................. 20
2.2.2.2. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d ........................................ 21
2.2.3. Myslivost a rybá ství ........................................................................................................... 21
2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv ................................................................................................ 21
2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry ............................................................................... 22
2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících......................................................................... 23
2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství ..................................................................................... 24
2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry .......................................................................... 25
2.2.5.1. Rozvojové aktivity slu itelné s posláním CHKO („inverzní zonace“) .......................... 25
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby ........................................................................................ 26
2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy ......................................................................................... 27
2.2.5.4. Pr mysl, drobná výroba, obchod, sklady, zacházení s odpady.................................. 28
2.2.5.5. Zásady umís ování technické infrastruktury a inženýrských sítí................................. 28
2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny.............................................. 29
2.2.6. Rekreace, sport, turistika.................................................................................................... 29
2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností ................................................................................. 31
3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO .......................................33
4. Seznam použitých zkratek..................................................................................34
5. Seznam literatury ................................................................................................35
6. P ílohy
3
4
1. Úvod
1.1. Základní údaje
Plán pé e o CHKO je odborný a koncep ní dokument ochrany p írody, který na
základ údaj o dosavadním vývoji a sou asném stavu zvlášt chrán ného území
navrhuje opat ení na zachování nebo zlepšení stavu p edm tu ochrany ve zvlášt
chrán ném území (§ 38, odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny
- dále jen zákon). Zpracování plán pé e o CHKO zajiš uje Ministerstvo životního
prost edí eské republiky (MŽP) prost ednictvím Agentury ochrany p írody a krajiny
R (AOPK
R), zejména p íslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zp sobu
zpracování a obsahu plán pé e jsou stanoveny provád cím p edpisem a pro CHKO
dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zve ejn ném ve V stníku MŽP
. 6/2004.
Plán pé e slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro
rozhodování orgán ochrany p írody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.
Plán pé e neobsahuje opat ení, která jsou povinností správy CHKO vyplývající
p ímo ze zákona o ochran p írody a krajiny.
Plán pé e o CHKO eský les je zpracován na období let 2007 až 2016 a je
prvním dokumentem tohoto druhu p edkládaným ke schválení. Vychází z návrhu
plánu pé e, který byl jako podklad pro vyhlášení CHKO v roce 2003 zpracován
Krajským ú adem Plze ského kraje ve spolupráci s Ústavem pro hospodá skou
úpravu les , pobo kou Plze . Plán pé e byl zpracován kolektivem autor složeným
z pracovník editelství AOPK R a správy CHKO eský les .
1.2. Strategie ochrany p írody a krajiny v CHKO
CHKO eský les je r znorodou harmonicky utvá enou krajinou s charakteristickým
reliéfem.
Dlouhodobým cílem ochrany p írody a krajiny v CHKO je uchování typického rázu
krajiny s vysokou lesnatostí, s komplexy les p erušovaných enklávami existujících i
zaniklých obcí a osad s extenzivním zem d lským hospoda ením a zachování pestré
škály druhov bohatých p irozených a polop irozených spole enstev se vzácnými
druhy rostlin a živo ich .
V ochran p írody bude pozornost zam ena na zachování a ochranu všech
vyskytujících se p irozených lesních spole enstev, zvyšování ekologické stability
les , udržování druhové pestrosti území pé í o cenná spole enstva a udržování,
p íp. vytvá ení vhodných životních podmínek pro vzácné a chrán né druhy rostlin a
živo ich .
V ochran krajiny bude pozornost soust ed na na zachování a ochranu typického
krajinného rázu a udržení pestrosti a relativní nezastav nosti krajiny, v etn
zachování, p ípadn obnovy vybraných kulturních a historických charakteristik.
5
2. Cíle ochrany p írody a krajiny
2.1. Ochrana p írody
2.1.1. CHKO
2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic a zm nu bližších ochranných
podmínek
Charakteristika problematiky
CHKO eský les byla vyhlášena Na ízením vlády R . 70 ze dne 12. ledna 2005.
Hranice CHKO, uvedená ve výnosu, je podrobn popsána. V n kterých úsecích
jsou pro zp esn ní uvedena ísla pozemkových parcel. V n kolika úsecích je hranice
CHKO vedena po liniích, které nelze identifikovat v katastrálních mapách, nebo je
popsána odkazem na jiné dokumenty (územní plán). V uvedených p ípadech je
identifikace hranic CHKO složit jší, ale po et a velikost t chto úsek je z hlediska
celkové délky hranice CHKO zanedbatelný. Bližší ochranné podmínky uvedené ve
výnosu vycházejí z charakteru krajiny a ze zkušeností orgán ochrany p írody.
P ípadné požadavky na jejich dopln ní mohou vycházet až z dlouhodobých
zkušeností Správy CHKO eský les s jejich uplat ováním p i ochran p írody a
krajiny.
Dlouhodobý cíl
− zachování krajinných i p írodních hodnot území
Navrhovaná opat ení
− p ed koncem platnosti plánu pé e zpracovat analýzu uplat ování bližších
ochranných podmínek, p íp. problém s vymezením CHKO a podle pot eby
navrhnout ešení
2.1.1.2. Návrhy na zm nu zonace CHKO
Zonace CHKO eský les byla zpracována jako sou ást návrhu na vyhlášení CHKO.
V roce 2006 byl tento návrh zp esn n na parcelní hranice (p ípadn v lese na
hranice rozd lení lesa). Vyhláška MŽP, kterou se vymezují zóny CHKO eský les, je
projednávána podle zákona a má být v roce 2007 vydána.
Dlouhodobý cíl
− zabezpe ení odpovídající ochrany území CHKO
− vzhledem k aktuálnosti projednávané (schválené) zonace CHKO se zm ny
nenavrhují
6
2.1.2. Vybraná zvlášt chrán ná území
Území chrán né v MZCHÚ podchycuje nejvýznamn jší typy stanoviš
a
nejd ležit jší lokality výskytu chrán ných rostlinných a živo išných druh a ojedin le
i cenná území z hlediska geologie. V MZCHÚ mají nejv tší zastoupení lesní
ekosystémy, významný je i po et MZCHÚ chránících mok adní ekosystémy. Po et
MZCHÚ je pom rn vysoký, ale jejich podíl na celkové ploše CHKO je malý.
Dlouhodobý cíl
− dopln ní sít MZCHÚ v CHKO o další území a zabezpe ení odpovídající pé e o
n
2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území
− dokon it p ípravu podklad a vyhlásit PR T i znaky (Smr í) - návrh na ochranu
lesních spole enstev bu in p ipravován KÚ p ed vyhlášením CHKO; následn
zajistit pé i o toto území
− doplnit sí MZCHÚ vyhlášením PP eský k emenný val, jedná se o morfologicky
dochovaný vystupující výchoz zlomové struktury prvního ádu v rámci eského
masivu; dokon it p ípravu podklad a zajistit odpovídající pé i o lokalitu
− na základ výsledk botanického a zoologického pr zkumu zvážit zpracování
návrhu na vyhlášení PR U Svícnové jedle (ochrana lesních spole enstev
acidofilních bu in ve st ední oblasti jižní ásti CHKO)
− provést botanický a zoologický pr zkum významných geologických lokalit v CHKO
a na jeho základ p ípadn vybrat lokalitu k vyhlášení v kategorii PP (nap . Skalky
u Šelmberka)
− p ipravit podklady pro vyhlášení MZCHÚ PR Niva Nemanického potoka - jedná se
o rozsáhlý komplex mok adních nivních spole enstev
− vyhodnotit zachovalost lesních ekosystém na vybraných stanovištích kv tnatých
bu in a podmá ených olšin s výskytem zvlášt chrán ných druh (nap . Aconitum
vulparia, Calla palustris) provést botanický a zoologický pr zkum t chto lokalit a
p ípadn p ipravit podklady na vyhlášení n které z nich v kategorii PP i PR
2.1.2.2. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území
− zpracovat návrh na rozší ení PR Nad Hutí, aby v MZCHÚ bylo zahrnuto celé
území sutí s lesními porosty s p evahou listná
− zpracovat návrh na rozší ení PP Milov, tak aby do MZCHÚ byla zahrnuta okolní
prameništní rašeliništ
− zvážit možnost p ehlášení PP Hvož anská louka do kategorie NPP a p ípadn
p ipravit pot ebné podklady; d vodem je výskyt kriticky a siln ohrožených druh
rostlin (nap . ho e ek drsný) a živo ich a v p ípad pot eby p ipravit podklady pro
nové vyhlášení
− p ipravit podklady pro p ehlášení MZCHÚ, kde je z d vodu chybného vymezení
p ehlášení nezbytné
7
2.1.2.3. Pot eba zajišt ní vybraných zvlášt chrán ných území
− provést nové zam ení u MZCHÚ - NPP Na požárech, PR Broumovská bu ina, PR
Bu ina u Ž áru, PR Diana, PR Jezírka u Rozvadova, PR Farské bažiny, PR
K ížový kámen, PP Milov, PR Ostr vek, PR Pleš, PR Starý Hirštejn a PR Tišina
− zajistit v roce 2007 zpracování, projednání a schválení plán pé e o PR
Broumovská bu ina, PR Bu ina u Ž áru, PR Pavlova Hu , PR Podkovák, PR
Tišina, PP Skalky na Sádku
− zajistit pé i o vyhlášená maloplošná zvlášt chrán ná území v souladu s jejich
schválenými plány pé e
2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000
V CHKO se nachází 4 evropsky významné lokality (EVL), za azené do národního
seznamu dle na ízení vlády . 132/2005 Sb. ásti lokality erchovský les se nachází
v MZCHÚ, jejich ochrana a management jsou tak z ásti pokryty plány pé e o
MZCHÚ, vhodná opat ení jsou i sou ástí rámcových sm rnic pé e o lesy. Ochrana
EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ.
Dlouhodobý cíl
− zachování p íznivého stavu biotop a druh , které jsou p edm tem ochrany v EVL
− pravidelnou se í udržovat bezkolencové louky (T1.9) v EVL erchovský les
− v EVL erchovský les nep ipustit p i lesnickém hospoda ení zm nu druhové
skladby d evin v neprosp ch stanovištn p vodních druh v lesních biotopech,
které jsou p edm tem ochrany
− dbát na zachování vodního režimu, nutného pro p ežití vlhkomilných spole enstev
(R2.3, L9.2) v EVL erchovský les
− monitorovat a podporovat populace evropsky významných druh živo ich (mihule
poto ní, raka kamená e a bobra evropského)
− vyhodnotit st ety mezi ochranou EVL Kate inský a Nivní potok (kde je hlavním
p edm tem ochrany bobr evropský) a hospodá ským využíváním území
2.1.4. Památné stromy
Cílev domá ochrana význa ných strom vyhlášením za památné byla v území
v dob p ed vyhlášením CHKO uplat ována, ale zachytila jen ást dochovaných
významných strom . V krajin je zachováno velké množství významných strom ,
v etn n kolika alejí, pro které je vhodné zajistit legislativní ochranu. Tyto stromy
jsou v tšinou dokladem d ív jšího osídlení a kultivace krajiny. ást z nich se nachází
v lesních porostech a je evidována Lesy R jako "Významný strom L R". Jejich
ochranu zajiš uje zájem vlastníka o jejich uchování a s vyhlašováním za památné
stromy se u nich nepo ítá. Významné stromy vyžadují pravidelné sledování jejich
stavu a památné stromy odpovídající ošet ování a údržbu.
8
Dlouhodobý cíl
− zachování významných strom v krajin
Díl í cíle
− zabezpe ení ochrany vybraných významných strom vyhlášením za památné
− uchování dobrého zdravotního stavu a estetické hodnoty památných strom
− ponechání n kterých ostatních významných strom na dožití
2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom
− vyhlásit následující stromy za památné a zajistit pé i o n :
• Milovská lípa - lípa velkolistá, k.ú. P imda, p. . 2025/1
• Vranovské jilmy - jilm horský, 2 ks, k.ú. Vranov u Mnichova, p. . 481/3
• Lípy v Nemanicích u kostela - lípa velkolistá, 3 ks, k.ú. Nemanice, p. . 47,
1277, 1278/2
• Jilm Na P ekopané - jilm horský, k.ú. Zahájí u Lesné, p. . 139
• Kaštanovník v Pivoni - kaštanovník jedlý, k.ú. Pivo , p. . 81
• Dubová alej na Fuchsov huti - dub letní, 85 ks, k.ú. Dolní Folmava, p. . 825
2.1.4.2. Opat ení k ochran památných a významných strom
− stav památných strom pr b žn monitorovat, v p ípad pot eby provést nutná
opat ení k jeho zlepšení (zdravotní o ez, ošet ení dutin, vazby, odstran ní
výmladk apod.)
− pr b žn dopl ovat seznam význa ných strom a stromo adí a zajistit sledování
jejich stavu
− u evidovaných význa ných strom v lese dohodnout jejich ponechání na dožití bez
nutnosti vyhlašovat je za stromy památné, spolupracovat s vlastníky lesa p i
p ípadných návrzích vhodného zp sobu jejich ošet ení
− u evidovaných významných strom mimo les zpracovat návrh nutného ošet ení a
dohodnout jeho provedení vlastníkem nebo obcí (p ípadn zajistit jeho provedení)
2.1.5. Druhy rostlin a živo ich významné pro OPK
2.1.5.1. Záchrana genofondu chrán ných nebo významných druh
2.1.5.1.1. Rostlinstvo
CHKO eský les je z 81 % pokryta lesy, v naprosté v tšin však jde o lesní kultury
s nep vodními d evinami (podle výsledk mapování biotop tém
80 %). V tší
porosty p írod blízkých les se nalézají pouze v oblasti erchovského hvozdu.
Typický je výskyt kyselých i kv tnatých bu in, ochraná sky významná jsou
spole enstva rašelinných a podmá ených les .
Nelesní vegetace je tvo ena asto nep íliš hodnotnými pastvinami, místy se však
zachovaly velice p kné porosty extenzivních mezofilních luk a pastvin. Cenný je
výskyt rašeliniš a mokrých luk, soust ed ný více v severní ásti CHKO.
Oblast není p íliš floristicky bohatá, p esto zde bylo potvrzeno nezanedbatelné
množství chrán ných druh . Mimo ádn bohaté jsou n které maloplošné lokality,
9
nap . PP Milov a PP Hvož anská louka. Praktická ochrana v tšiny druh
v zachování jejich stanoviš a je uskute ována údržbou spole enstev.
spo ívá
Dlouhodobý cíl
− udržení dochovaných p írod blízkých lesních spole enstev a zvýšení zastoupení
d evin p irozené druhové skladby v lesních kulturách (viz kap. 2.2.1.)
− udržení rašelinných a lu ních spole enstev na dostate ných plochách ve stavu
p íznivém z hlediska ochrany p írody
− uchování diverzity rostlinných druh
Díl í cíle
− údržba rašelinných a mok adních spole enstev s výskytem druh
seznamu R
− zajišt ní údržby extenzivních mezofilních trávník
− aktivní podpora populací vybraných ohrožených druh
erveného
− u rašelinných spole enstev (v etn lesních) dbát o zachování vodního režimu, na
poškozených lokalitách zajistit jeho obnovu (nap . Pavlova Hu )
− udržovat rašelinná a mok adní spole enstva s výskytem vzácných druh (se ,
odstra ování náletových d evin)
− pe ovat o cenné lu ní porosty, aby byla zachována plná diverzita jejich
spole enstev i druh (pravidelná se , na asovaná podle typu spole enstva a
období kv tu cílových taxon ), nutno zohlednit výskyt vzácných druh živo ich
(viz kap. 2.1.5.1.2.)
− nesnižovat diverzitu spole enstev na mezilesních loukách jejich zalesn ním,
zakládáním polí ek pro zv nebo dlouhodobým využíváním jako skládek d eva
− sledovat populaci ho e ku drsného (Gentianella *sturmiana) v PP Hvož anská
louka a provád t aktivní management k udržení lokality (pastva, se , narušování
p dního povrchu)
− zpracovat a následn realizovat program reintrodukce tisu erveného v CHKO, tj.
zejména vytipovat vhodné lokality pro reintrodukci, zajistit výsadbu a následnou
pé i o výsadby
− na území CHKO sledovat populace a udržovat lokality vzácných a ohrožených
druh (p edevším druh uvedených v p íloze vyhlášky 395/1992 Sb. a erveného
seznamu), zejména pravidelnou se í (nap . ho ec ho epník /Gentiana
pneumonanthe/, kosatec sibi ský /Iris sibirica/, vstava kuka ka /Orchis morio/,
vstava osmahlý /O. ustulata/, všivec bahenní /Pedicularis palustris/), úpravou
vodního režimu lokalit (nap . áblík bahenní /Calla palustris/, rosnatka prost ední
/Drosera intermedia/) a zabránit jejich likvidaci zavážením, odvodn ním nebo lesní
t žbou
2.1.5.1.2. Živo ichové
Díky historickému vývoji, kdy tém na celém území CHKO eský les byla vylou ena
jakákoliv hospodá ská innost, z staly v území zachovány cenné populace vzácných
a r znou m rou ohrožených druh živo ich . asto se však jedná o populace, které
10
jsou vázány na fragmenty zachovalých p irozených ekosystém a jsou tak ve svém
výskytu izolované a zranitelné. V relativn p íznivém stavu jsou populace druh
vázaných na lesní biotopy, p edevším dutinové druhy pták a druhy starých
listnatých les . Ovšem pro jejich udržení je nezbytné zachování porost s p irozenou
strukturou lesa. Na druhou stranu se na území CHKO vyskytují také vzácné a
ohrožené druhy otev ené krajiny. Jejich ochrana naopak vyžaduje opakované zásahy
zabra ující p irozené sukcesi nelesních biotop . Zranitelná je rovn ž vodní fauna,
kde vhodné stanovení podmínek p i povolování zásah do vodních biotop ,
p edevším jejich správné na asování, hraje zásadní roli p i zachování p íznivého
stavu populací t chto organism .
Stanovení návrhu pé e o faunu na území CHKO je v sou asné dob zna n
problematické, nebo neexistuje dostatek informací o výskytu jednotlivých druh .
ada známých údaj je neúplná a zastaralá, tudíž obtížn využitelná ke zhodnocení
sou asného stavu populací a stanovení vhodných ochranných opat ení. S ohledem
na tyto skute nosti si situace vyžaduje dlouhodob jší intenzivní zoologický pr zkum
oblasti se z etelem na výskyt zvlášt chrán ných druh .
Dlouhodobý cíl
− získání ucelených znalostí o rozší ení zvlášt chrán ných druh živo ich v CHKO
− d sledná ochrana biotop s výskytem ohrožených druh živo ich a zajišt ní
ízené pé e o vybrané lokality
− stabilizace a rozvoj populací vzácných a ohrožených druh živo ich a druh
uvedených ve sm rnicích Rady . 79/409/EHS, o ochran voln žijících pták a .
92/43/EHS, o ochran voln žijících živo ich , plan rostoucích rostlin a p írodních
stanoviš
Díl í cíle
− udržování vhodných vybraných ploch p ed postupem sukcese (lu ní porosty, malé
t ky, náspy cest apod.)
− zachování p írodn blízkého stavu lesních porost jako biotopu vzácných
živo ich (viz kap. 2.2.1.)
− vypracovat lokální managementová opat ení pro zvlášt chrán né druhy živo ich ,
která povedou k udržení a zlepšení stavu biotop t chto druh , k posílení a
stabilizaci jejich populací a prosazovat je v praxi
− provád t inventariza ní pr zkumy na celém území CHKO, zejména t ch skupin
živo ich , o kterých je dosud známo málo údaj (viz kap. 2.1.9.)
− kosit vybrané lu ní porosty z d vod ochrany a zachování populací vzácných
druh motýl , p edevším modráska ho cového (Maculinea alcon); p i kosení luk je
vhodné ponechávat nepokosené pásy do druhého roku, kosit mimo letové období
modrásk , na lokalitách je vhodné ponechat nepokosené n kolikametrové p í né
pásy i širší okraje jako refugia populací motýl do dalšího roku (zárove zohlednit
požadavky cílových druh rostlin a pták ); nevhodné je další odvod ování vlhkých
luk i zales ování stávajících lokalit
− p i sekání traktorem up ednost ovat lištové seka ky ponechávající výšku drnu min.
7 cm
− dohodou se správci lesa docílit ponechání mrtvého d eva v lesních porostech
z d vodu zajišt ní podmínek pro druhy vázané na daný typ substrátu (viz
kap. 2.2.1.)
11
− intenzivn monitorovat hnízda - p edevším hnízda velkých dravc , ápa erného a
n kterých dalších ohrožených druh (nap . sovy); na monitoring bude navazovat
cílené zajišt ní jejich ochrany v dob hnízd ní, p edevším v p ípadech konfliktu
hnízdní lokality s lidskou inností (nap . t žbou d eva)
− zajistit kontinuální p etrvání starých, zejména listnatých strom na vhodných
lokalitách (nutno ešit dohodou s vlastníkem, náhradou újmy…); zlepšovat
prostorovou a v kovou strukturu lesních porost , mimo jiné nap . pro zlepšení
biotopu tet eva hlušce (viz kap. 2.2.1.)
− ponechávat vhodné stromy pro doupné druhy pták (viz kap. 2.2.1.) a tím také
zvyšovat nabídku hnízdních i potravních možností pro ptáky
− chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin – solitérní stromy, aleje,
pásy k ovin, remízky, b ehové porosty apod.
− zabránit plošnému zar stání (vý ez d evin, kosení) vybraných nelesních lokalit
(nap . s výskytem ch ástala polního), omezit používání biocid a hnojiv ve
vybraných lokalitách
− na základ provád ného monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na
vlhkých místech - mok iny, lemy vodote í) odpovídající management lokalit pro
ch ástala polního (první se provád t po 15. 8., kosení od st edu, nepoužívat
skupinové nasazení seka ek)
− spolupracovat na vyhodnocení dosavadní reintrodukce tet eva na erchov a na
zpracování studie proveditelnosti reintrodukce druhu v CHKO eský les (v etn
d kladného posouzení biotop a provedení analýzy životaschopnosti populace)
− vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimovišt netopýr , zajistit odpovídající
ochranu (nap . uzáv ry štol)
− zásahy týkající se vodních tok a ploch, na kterých se vyskytují zvlášt chrán né
druhy (zejména škeble rybni ná, rak í ní, rak kamená , mihule poto ní, bobr
evropský) realizovat mimo období rozmnožování a zimování druh
− monitorovat populaci bobra evropského a podporovat preventivní opat ení proti
škodám zp sobovaným tímto druhem (nap . individuální ochrana d evin
v biotopech druhu, kamenné záhozy na hrázích rybník s možností výskytu druhu)
− prosazovat a podporovat vytvá ení nových biotop pro obojživelníky - obnova
zanikajících t ní, pé e o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování,
zmapovat rizikové úseky silni ních komunikací a nalézt vhodné ešení
minimalizace st et migrujících obojživelník s dopravou za výrazné preference
trvalých ešení
− p i stavb nových a údržb stávajících nádrží zajistit dodržování sklonu ur ité ásti
b eh do 45 stup a rozsahu litorální zóny alespo v 1/3 vodní plochy
2.1.5.2. Invazní a geograficky nep vodní druhy
Invazními druhy rozumíme geograficky nep vodní taxony, které se v území
nekontrolovan ší í. asto mají sklony vytvá et celé porosty a negativn tak ovliv ují
p vodní vegetaci. Nejohrožen jší jsou neudržované louky (nap . vl í bob mnoholistý
/Lupinus polyphyllus/) a nivy tok (nap . netýkavka žláznatá /Impatiens roylei/).
Nep íznivý vliv na cenná spole enstva mohou mít také p vodní, masivn se ší ící
druhy, ozna ované jako expanzivní (nap . t tina k ovištní /Calamagrostis epigejos/).
12
Nejrozší en jší invazní druhy v CHKO jsou bolševník velkolepý (Heracleum
mantegazzianum) a vl í bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus), dále se na více
lokalitách vyskytují k ídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a netýkavka
malokv tá (Impatiens parviflora).
I mezi živo ichy se v eském lese vyskytují druhy nep vodní až invazní, n které
(nap . norek americký, muflon, jelen sika) mohou p sobit v ekosystémech zna né
škody. Jejich skute ný vliv na biotu CHKO je však t eba teprve vyhodnotit.
Dlouhodobý cíl
− zamezení výskytu a rozši ování invazních druh - p ednostn na cenných
lokalitách, v etn likvidace jejich ohnisek v okolí
− zamezení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke st etu
s p edm tem ochrany
Díl í cíle
− zabrán ní ší ení invazních i expanzivních druh rostlin na ochraná sky cenných
plochách
− odstra ování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na
lokalitách vzácných a ohrožených spole enstev a druh
− likvidace ohnisek i všech výskyt v území u vybraných invazních druh rostlin
− monitoring a zhodnocení vlivu nep vodních druh živo ich na p írodu CHKO
− cílen a systematicky likvidovat výskyt bolševníku a k ídlatek na celém území
CHKO - možná je kombinace post iku herbicidem a kosení; bolševníku je t eba
zabránit v kv tu, u k ídlatky je vhodný post ik ke konci vegeta ní sezóny
− odstranit z CHKO druhy v po áte ní fázi ší ení (koloto ník ozdobný /Telekia
speciosa/, topinambur hlíznatý /Helianthus tuberosus/, t apatka d ípatá /Rudbeckia
laciniata/)
− mechanicky likvidovat výskyty netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), navázat
spolupráci s bavorskou stranou (nebezpe í p eshrani ního ší ení)
− omezit výskyt i ší ení t tiny k ovištní na cenných lokalitách; doporu uje se astá
se (3-5krát za rok) a chemická likvidace
− monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin na celém území
CHKO, p edevším na ochraná sky hodnotných lokalitách
− pr b žn aktualizovat databázi výskytu invazních druh v oblasti
2.1.6. Neživá p íroda
CHKO eský les nemá výrazné lokality, kde by byla prioritou pouze ochrana neživé
p írody. Z vyhlášených chrán ných území je to pouze jedna lokalita na Haltravském
h betu - PP Skalky na Sádku, kde ale hlavním motivem vyhlášení ZCHÚ byla
ochrana p irozeného lesního ekosystému. N které geologicky významné lokality
však mnohdy podmi ují ráz krajiny (jako nap . rozsáhlá slatiništ v údolních nivách)
nebo p ímo geneticky souvisí se vznikem
eského lesa (struktura eského
k emenného valu). K objekt m neživé p írody náleží nejr zn jší typy rašeliniš a
slatiniš související s bezodtokými krajinnými depresemi a údolními nivami, skalní
13
výchozy ve vrcholových partiích poho í a montánní památky (opušt né lomy
s dochovanými vzácnými geologickými profily, historické poz statky dolování apod.).
Významnou tektonickou strukturou, tvo ící hranici eského lesa, je „ eský k emenný
val“ s vzácnými výchozy v oblasti Chodova u Domažlic.
Na území CHKO se nachází 11 geologicky významných lokalit evidovaných GS
a doporu ených k další ochran . Tyto lokality zahrnují asto rozsáhlé výskyty
humolit , jejichž ochrana je zajišt na vyhlášením ZCHÚ. Z ostatních lokalit by
zasloužil pozornost opušt ný lom u Diany na Rozvadovsku, Bukovina u Karlovy Huti,
soustava zaniklých l mk u Na etína a výchoz k emenného valu u Chodova.
Dlouhodobý cíl
− zachování a d sledná ochrana všech geologicky významných lokalit
− ochrana montánních památek a historických poz statk antropogenní innosti
− udržovat stávající stav geologicky významných lokalit, v souladu se zájmy ochrany
p írody zamezovat p ílišnému zar stání nežádoucími d evinami
− na n kterých lokalitách umožnit kácení d evin pro vytvo ení a obnovení zaniklých
výhled na geologické objekty
− zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých pískoven a lom
− p ipravit vyhlášení ZCHÚ na výchozu eského k emenného valu u Chodova (viz
kap. 2.1.2.)
− ve spolupráci s GS vyhodnotit cenné geologické lokality a p írodní výtvory (nap .
unikátní, mrazovým zv tráváním formované skalní výchozy u Ostr vku aj.) a
zajistit pat i nou pé i a ochranu (viz kap. 2.1.2.)
2.1.7. Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Dokumentace ÚSES je zpracována na celém území CHKO eský les. Mnoho prvk
ÚSES v krajin je však nefunk ních a jejich vymezování je velmi t žko proveditelné.
Hlavním d vodem jsou nejasné vlastnické vztahy, které zt žují možnost realizace
jednotlivých prvk ÚSES. Ve vymezeném území se nerealizují tém
žádné
pozemkové úpravy, nebo se jedná o území s nízkou intenzitou zem d lství, a tím
nevzniká pot eba úpravy vlastnických vztah .
Dlouhodobý cíl
− zajišt ní funk nosti ÚSES na celém území CHKO, budování dosud nefunk ních
prvk a posilování funk nosti stávajících skladebných prvk ÚSES
− sladit r zné zpracování ÚSES v jednotlivých ástech CHKO a provázat lokální
ÚSES s regionálním ÚSES pro Plze ský kraj
− provedení revizí ÚSES na celém území CHKO s p ihlédnutím na regionální ÚSES
Plze ského kraje
− vytipovat území, kde je revize nutná v co nejbližší dob ; v návaznosti na již
provád né revize ÚSES v oblasti Pleše, Rabova a Václava (bezlesé enklávy p i
hranici s N meckem)
14
− ve spolupráci s pozemkovými ú ady vytipovat n která k.ú., kde by bylo vhodné
z d vodu zajišt ní ÚSES vyhlásit a realizovat komplexní pozemkové úpravy
− v rámci plánovaných projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace
navržených prvk ÚSES
2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu
Krajinný ráz je tvo en souborem p írodních i lov kem vytvá ených podmínek
daného prostoru, které v komplexu tvo í obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká
nejen p írody samotné, ale zejména charakteru využívání zemského povrchu
lov kem.
Území CHKO je tvo eno dv ma ástmi – severní (Tachovsko) a jižní
(Domažlicko). Severní ást má specifický charakter zna n lenité, p evážn lesní
krajiny, ohrani ené výrazným p echodem do zem d lské krajiny Tachovska. Uvnit
lesních porost se nacházejí p evážn nevelké enklávy bezlesí.
Oproti severní ásti je v jižní ásti CHKO patrné výrazné prostorové len ní
krajiny a zv tšení otev ených bezlesých prostor , ímž krajina dostává v tší m ítko.
Charakter krajiny je zde ovlivn n dv ma dominantními horskými masivy
(Haltravského h betu a Velkého zvonu), které ur ují její základní len ní a na n ž
jsou vázány výrazné technické dominanty v ží a rozhleden.
Z hlediska ochrany krajinného rázu jsou nejvíce ohroženy bezlesé enklávy
existujících i zaniklých obcí. Problémy ve vztahu ke krajinnému rázu m že p sobit
p edevším nová výstavba, p estavby a nové využití stávajících objekt , zejména
vojenských areál . Výrazný vliv m že mít i zp sob lesního a zem d lského
hospoda ení.
V letech 2006-2007 byla zpracována studie Preventivní hodnocení krajinného
rázu CHKO eský les.
Podle zákona (§ 12) je na území CHKO možné provád t innosti, které by mohly
snížit estetickou a p írodní hodnotu krajinného rázu, jen se souhlasem orgánu
ochrany p írody. Dále uvedená opat ení platí obecn pro celé území CHKO, p i emž
hlavní d raz je kladen na pohledov exponované plochy.
Dlouhodobý cíl
− zachování sou asného krajinného rázu území
− do nov zpracovávaných územn plánovacích dokumentací zakotvit podmínky pro
ochranu krajinného rázu, p itom zajistit zachování:
• nenarušenosti krajinných panoramat s p evládajícím lesním charakterem
• nenarušenosti p írod blízkých segment a partií krajiny
• existujícího charakteru a identity opušt né kulturní krajiny s relikty zaniklých
sídel (rozvaliny, h bitovy atd.)
• m ítka a formy zástavby vybraných sídel
− p i posuzování ÚPD a staveb využívat studii Preventivní hodnocení krajinného
rázu a v ní obsažené zásady a vymezená pásma ochrany krajinného rázu
− umožnit novodobý charakter výstavby za p edpokladu dodržení obvyklé formy
vycházející z historické zástavby
15
− p i rekonstrukcích objekt usilovat o odstran ní i zmírn ní vlivu negativních
(rušivých) prvk na krajinný ráz, zejména bývalých zem d lských areál a
vojenských objekt v pohledov exponovaných místech, udržovat nelesní zele
v sídlech i podél komunikací
− podporovat p ístupnost krajiny (nerušit polní cesty, umožnit pr chod po cestách
p es pastevní areály, nezakládat obory apod.)
− nepodporovat zales ování v tších ploch v bezlesých enklávách
2.1.9. Monitoring, výzkum
Ucelená studie o území CHKO není známa pro žádnou skupinu objekt živé nebo
neživé p írody. Komplexn ji jsou zpracovány, vzhledem k nedávnému mapování
biotop pro soustavu Natura 2000, pouze cévnaté rostliny. V tšina pr zkum je
obecn soust ed na do maloplošných chrán ných území. P esto existují rezervace
(Malý Zvon a Nad Hutí), kde krom studií p edcházejících vyhlášení nebyl dosud
žádný další pr zkum proveden. Dále pro adu rezervací je zpracován pouze celkový
inventariza ní pr zkum starší 10 nebo i 20 let. Velmi sporadické jsou pr zkumy
zoologické, d ležité zejména z hlediska ochrany zvlášt chrán ných druh , a
mykologické. Vzhledem ke skute nosti, že chrán ným ástem p írody na území
eského lesa dominují lesní spole enstva, je zde poznání mykoflóry podstatné.
Pro zajišt ní vhodných podmínek významných biotop
eského lesa na
prameništích a rašeliništích jsou rovn ž nezbytné hydrologické studie zam ené na
odtokové pom ry t chto lokalit.
Vzhledem k oživení donedávna opušt né krajiny, které s sebou p ináší jednak
op tovné zavád ní zem d lského hospoda ení a jednak rozvoj cestovního ruchu, je
nezbytné v novat pozornost zm nám zp sobeným nár stem t chto aktivit. Je nutné
sledovat a vyhodnocovat vliv lidské innosti na stabilitu zachovalých p írodních
ekosystém a obnovu antropogenn udržovaných biotop (lu ní spole enstva).
Dlouhodobý cíl
− získání uceleného p ehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živo išných
druh i jejich spole enstev, o jejich vývoji a dlouhodob jších zm nách
− definování
významných ohrožujících faktor
a stanovení vhodných
managementových opat ení pro jednotlivé druhy i celá spole enstva (jako základní
podklad pro praktickou ochranu p írody v území)
Díl í cíle
− komplexní inventarizace území p ipravovaných k vyhlášení
− zpracování inventariza ních pr zkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které
nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro n ž jsou údaje již zastaralé
− monitoring výskytu ohrožených druh v CHKO
− vyhodnocování vlivu managementových opat ení na cílové druhy i spole enstva
− kompletn inventarizovat lokality p ipravované nebo zvažované k vyhlášení
MZCHÚ (T i znaky - Smr í, eský k emenný val, U Svícnové jedle, Skalky u
Šemberka, Niva Nemanického potoka – viz kap. 2.1.2.)
16
− v dosud nedostate n prozkoumaných MZCHÚ s ochranou lesních spole enstev
(autochtonní bu iny, podmá ené smr iny a rašeliništ ) zpracovat mykologický
pr zkum v optimálním rozsahu t í let, který pro inventariza ní pr zkumy stanovuje
metodika AOPK R; pokra ovat v letech 2007 a 2008 v mykologickém pr zkumu
MZCHÚ zapo atém v roce 2007 - PR Broumovská bu ina, PR Bu ina u Ž áru, PR
Tišina
− zpracovat faunu bezobratlých se zam ením na indika ní skupiny - m kkýši,
pavouci, brouci, motýli - v nedostate n prozkoumaných MZCHÚ
− zhodnotit hydrologické pom ry v MZCHÚ s ochranou rašeliniš a prameniš (PR
Farské bažiny, PR Pavlova Hu , PP Hvož anská louka, PP Milov, PP Veský mlýn)
− na území CHKO zjistit a kontinuáln monitorovat populace kriticky a siln
ohrožených druh rostlin a živo ich
− vytvo it a dopl ovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zam enou
p edevším na chrán né a ohrožené druhy
− zjistit a monitorovat výskyt invazních druh rostlin i živo ich (viz kap. 2.1.5.2.)
− zjistit sou asný stav ichtyofauny hlavních tok , p edevším Mže, Radbuzy, Pivo ky,
erchovky, Kate inského, Nemanického, Celního, Hrani ního potoka, Teplé a
Chladné Byst ice
− zmapovat a monitorovat místa hromadného rozmnožování obojživelník
− podílet se na monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a
druh sledovaných na základ sm rnice o ptácích a o stanovištích (rak í ní, rak
kamená , mihule poto ní, bobr evropský, vydra í ní, lejsek malý a led á ek í ní)
− p ebírat v decké údaje a informace získávané na území CHKO jinými institucemi
− spolupracovat na výzkumných programech univerzit (zejména JU v eských
Bud jovicích a ZU v Plzni) a vybraných ústav AV R, podporovat tyto programy a
v jejich rámci ešit vybrané úkoly Správy CHKO
− aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu p i odborné pé i o CHKO
− monitorovat ú innost vybraných agroenvironmentálních opat ení
− zpracovat studii ekologické optimalizace zem d lského hospoda ení a vytipovat
agroenvironmentální opat ení vhodná pro území CHKO (viz kap. 2.2.2.)
− zpracovat studii výskytu starých krajových ovocných strom a vysokokmenných
sad v CHKO (viz kap. 2.2.2.)
− monitorovat škody zv í v rezervacích
− pr b žn monitorovat opat ení hrazená z prost edk resortu životního prost edí
(zejména se zam it na vliv pastvy a se ení, ochranu p ed zv í aj.)
− publikovat výsledky výzkum a monitoringu vybraných druh a biotop
2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby
V tšina cenných lokalit chrán ných v MZCHÚ není zp ístupn na zna enými
turistickými stezkami (výjimkou jsou NPR erchovské hvozdy, PR Starý Hirštejn, PP
Skalky na Sádku a p ipravovaná PR T i znaky). Návšt vnost CHKO je zatím nízká
(pouze lokáln vyšší) a má sezónní charakter. Terénní služba má velký význam
v prevenci poškození p írody. Výrazný vliv na usm rn ní a ovlivn ní návšt vník má
terénní informa ní systém.
Stráž p írody není z ízena, nezbytné kontroly zajiš ují pracovníci SCHKO.
17
Dlouhodobý cíl
− vytvo ení kvalitního terénního informa ního systému a následn jeho udržení ve
funk ním stavu
− zajistit vytvo ení kvalitního terénního informa ního systému sloužícího zárove
prevenci poškozování p írody - podrobnosti viz kap. 2.2.7.
− zajistit kontrolu dodržování p edpis o ochran p írody a krajiny p edevším
základních a bližších ochranných podmínek MZCHÚ a CHKO
− spolupracovat se zájmovými organizacemi p i sledování stavu p írody a p i
prevenci jejího poškozování
− zajistit spolupráci s jinými subjekty jejichž innost je zam ena na z izování
informa ních objekt
2.2. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny
2.2.1. Lesy a lesní hospodá ství
CHKO eský les má velkou lesnatost a lesní hospodá ství je jednou z inností, které
mají na stav území rozhodující vliv. V tšina les CHKO je za azena ve III. zón . Lesy
jsou v rámci CHKO rozmíst ny rovnom rn a vytvá í rozsáhlé souvislé celky. V tší
nelesní enklávy se vyskytují spíše p i hranicích CHKO, jak sm rem do vnitrozemí, tak
p i hranici se SRN, zvlášt v jižní ásti CHKO (nap . u Železné, Nemanic). Vlastnictví
les v CHKO je r znorodé (státní vlastnictví, v tší soukromý majetek, obce, drobní
soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem les obhospoda ovaných Lesy R, s.p.
Drobné obecní a soukromé majetky jsou soust ed ny p i východní hranici CHKO,
hlavn v její jižní ásti. Odlišné zp soby hospoda ení v minulosti jsou na charakteru
les ješt
áste n patrné. Výrazné ovlivn ní les d ív jším hospoda ením, které
preferovalo p stování SM na úkor JD a BK, se více projevuje v severní ásti CHKO.
V posledních letech patrný posun k p írod bližším zp sob m obnovy lesa se
projevuje na majetcích Les
R s.p., ale i velkých soukromých nebo obecních
majetcích (Kolowratovy lesy, ML Domažlice). Nastoupený trend je t eba udržet a
p ípadn na cenných lokalitách ješt zvýraznit.
2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl)
Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let).
Jako stanovištn (ne)p vodní d evina je ozna en druh d eviny, který se na daném
typu stanovišt p irozen (ne)vyskytoval.
I. zóna
V I. zón jsou cílen p stovány porosty stanovištn p vodních d evin (v závislosti na
stanovištích zejména listná e a jedle), geograficky nep vodní druhy se prakticky
nevyskytují nebo se vyskytují jen vtroušen na omezené ploše. Lesní porosty jsou
jednotliv nebo skupinov smíšené, druhov , v kov a prostorov diferencované,
s vysokou ekologickou stabilitou. P i obnov lesních porost se maximáln využívá
p irozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích d evin jsou p i obnov
využívány výb rné principy, p ípadn maloplošné obnovní prvky. V lesích b žn
18
z stává ást odum elého d eva r zných dimenzí pro udržení biodiverzity. V ásti
I. zóny (vybrané ásti NPR, PR) jsou lesy ponechány samovolnému vývoji.
II. zóna
Ve II. zón jsou p stovány druhov bohaté, v kov a prostorov diferencované lesní
porosty, tvo ené p evážn stanovištn p vodními druhy. Produk n významné
p vodní domácí druhy (zejména smrk, borovice) jsou vždy v závislosti na stanovišti
p stovány ve sm si s listná i nebo jedlí, nejsou zakládány jejich monokulturní
porosty. Geograficky nep vodní druhy se prakticky nevyskytují nebo se vyskytují jen
vtroušen na omezené ploše. P evažuje p irozená obnova porost , b žné je použití
clonných se í, pomístn se uplat ují výb rné principy. Obnova na holé ploše je
využívána v p ípad nezdaru p irozené obnovy. V lesích z stává ást odum elého
d eva, p i obnov jsou malé skupiny strom ponechávány na dožití.
III. zóna
Ve III. zón se p stuje obdobná skladba jako ve II. zón . Porostní skladba i struktura
je zjednodušená, ale nedochází k zakládání monokultur. V závislosti na ekologických
nárocích d evin a stanovištních podmínkách se uplat uje p irozená i um lá obnova.
V lesích z stává ást odum elého d eva.
2.2.1.2. St edn dobé cíle a zp soby pé e o lesy
− postupné zlepšování druhové skladby les a udržení genetické kvality porost
− podpora druhové pestrosti stanovištn p vodních d evin v lesních porostech
− udržení, p ípadn zlepšení v kové a prostorové diferenciace lesa
St edn dobé cíle vycházejí z dlouhodobých cíl a sledují udržení nebo zlepšování
kvality biotopu druh vázaných na lesní prost edí. Zp soby pé e v jednotlivých
zónách jsou rozpracovány podle cílových hospodá ských soubor a aktuálního
d evinné skladby porostu v Rámcových sm rnicích pé e o les (p íloha . 1).
2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodá ství
− podporovat vlastníky lesa p i používání p irozené obnovy stanovištn p vodních
d evin
− prosazovat zvýšené používání jedle b lokoré p i obnov lesních porost na
vhodných stanovištích a vlastníky lesa p i jejím p stování podporovovat
− podporovat vlastníky lesa p i p stování druhov bohatých porost , zejména p i
zavád ní a následném udržení vtroušených d evin p irozené skladby (v závislosti
na stanovištích zejména jilmu horského, javoru mlé e a lípy velkolisté) a p i
udržení produk n mén významných druh v lesních porostech (nap . olše
lepkavé, olše šedé, b ízy pý ité a lesních ke )
− podporovat vlastníky lesa p i zm nách druhové skladby vnášením jedle a buku
podsadbou do kalamitou pro ed ných nebo narušených porost
− usilovat o udržení populace borovice blatky na jejích p irozených stanovištích
(úprava vodního režimu, p ípadn výsadba)
− podporovat zachování lokálních ekotyp domácích d evin, zejména rozvadovské
borovice (podpora p irozené obnovy)
− ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo skupiny
stanovištn p vodních d evin jako trvalé výstavky do úplného rozpadu
− vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit vhodné doupné stromy, zlomy a
padlé kmeny v p edmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spo ívat
19
v tom, že vlastník lesa je nebude odstra ovat v pr b hu výchovy nebo p i
asana ních t žbách
2.2.1.4. Limity pro lesní hospodá ství
− místní populace lesních d evin
− zachování a posílení místní populace tisu erveného
− zachování a posílení populací produk n mén významných lesních d evin
(nap . borovice blatka, b íza pý itá) a ke
− geograficky nep vodní d eviny (zám rné rozši ování zakázáno - možno pouze na
základ výjimky ze zákona)
− I. a II. zóna - geograficky nep vodní druhy nepovolovat, p irozenou obnovu
t chto d evin výchovnými zásahy eliminovat
− III. zóna - povolovat na vhodných stanovištích MD, DG do 5 % v cílové
druhové skladb porostu, p ípadnou p irozenou obnovu t chto d evin
výchovnými zásahy udržovat v zastoupení do 10 % v cílové druhové skladb
porostu
2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji
− vytipovat k ponechání samovolnému vývoji ást v NPR erchovské hvozdy,
deklarovat toto území v plánu pé e a zajistit jeho monitorování
− managementovými zásahy dlouhodob
postupn
p ipravovat k ponechání
samovolnému vývoji v tšinu území PR Malý Zvon, PR Pleš, PR Nad Hutí, PR
Broumovská bu ina, PR Dlouhý vrch a PR Byst ice
− zvolit vzhledem k bezzásahovému režimu a malé velikosti území vhodný zp sob
monitoringu PR Tišina a PR Bu ina u Ž áru a zajistit jeho provád ní a
vyhodnocování
2.2.2. Hospoda ení na zem d lské p d šetrné k životnímu
prost edí
2.2.2.1. Dlouhodobý cílový stav na ZPF
Území CHKO eský les je p evážn extenzivn zem d lsky využíváno. Podíl
trvalých travních porost zcela p evládá nad ornou p dou (v pohledu celé CHKO to
iní 99 % ku 1 %). Sou asná zem d lská výroba v CHKO je postavena hlavn na
pastevním chovu skotu. Menší ást pozemk z stává ležet ladem, zejména jde o
údolní nivy a p íhrani ní lou ky, nap . okolí eské Vsi, Švarcavy a Nemanická niva.
V okolí zaniklých obcí se nachází p edevším solitery a stromo adí, ovocné sady se
nachází pouze dva v severní ásti CHKO. Staré odr dy jabloní, t ešní a švestek
vesm s chátrají a odumírají.
Dlouhodobý cíl
− zachování stávajícího podílu ZPF, p edevším ploch s vysokým zastoupením
travních porost , mezí, remízk a dalších neproduk ních krajinných prvk , v I. a
II. zón výhradn extenzivn obhospoda ovaných trvalých travních porost
20
Díl í cíle
− zlepšení druhové skladby TTP
− zvyšování podílu nelesní zelen
− podpora zachování starých krajových odr d ovocných d evin
− zvýšení informovanosti zem d lsky hospoda ících subjekt , podpora jejich
zapojení do systému dotací podporujících šetrné hospoda ení
2.2.2.2. Další obecná doporu ení k aktivitám na zem d lské p d
− podporovat údržbu a obnovu stávající zelen rostoucí mimo les, v etn starých
stromo adí a sad
− provést inventarizaci starých výsadeb ovocných strom , vytipovat vhodné odr dy
pro obnovu a zajišt ní zdroje sadebního materiálu (viz kap. 2.1.9.)
− p evád t druhov chudé trávníky na porosty s p íznivou druhovou skladbou,
neprovád t zde obnovu orbou a následn ani rychloobnovu
− stanovit optimální složení lu ních sm sí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci
protierozních a revitaliza ních opat ení, pro obnovu TTP a p i realizaci prvk
ÚSES, vypracovat návrhy složení vlastní regionální travní sm si
− v rámci projekt komplexních pozemkových úprav iniciovat realizace navržených
prvk ÚSES (biokoridory a interak ní prvky), prosazovat výsadby ovocných d evin
a obnovu trvalých protierozních prvk (meze, vedení polních cest po vrstevnici)
− p stování energetických plodin a rychle rostoucích d evin povolovat pouze za
podmínky d sledné ochrany p ed ší ením t chto plodin mimo vymezené pozemky
− z izování polních hnojiš a silážních jam p ipustit jen výjime n ve IV. zón na
místech vodohospodá sky bezpe ných a s pot ebnými opat eními k zabrán ní
kontaminace vod
− výstavbu zem d lských staveb povolit výjime n jen ve III. a IV. zón , p ednostn
je nutné využít stávající budovy a již zastav né plochy; dnes nevyužívané stavby
mimo zastav né ásti obcí a stavby chátrající je t eba asanovat a plochy
rekultivovat
− p ipravit osv tovou kampa , zacílenou na zem d lce všech skupin (od
managementu velkých zem d lských podnik , p es st ední rolníky, až po malé
zem d lce) s cílem vysv tlení princip plánu pé e a cíl ochrany p írody a krajiny
v CHKO eský les
− vydat informa ní materiál, který bude zem d lc m p ibližovat zásady hospoda ení
v CHKO a ukazovat jim možnosti, jaké pro jejich hospoda ení vyplývají z dota ních
program MZe a MŽP, resp. z program navazujících na strukturální fondy EU
(EAFRD)
− organizovat pravidelná diskusní setkání se zem d lci, zam ená na r zné oblasti
hospoda ení (organizace p dního fondu, nakládání s odpady, resp. hnojivy,
p stování RRD a energetických plodin v CHKO atd.)
2.2.3. Myslivost a rybá ství
2.2.3.1. Cíle OPK v pé i o zv
Myslivost se v CHKO eský les nedostává do významného st etu s ochranou
p írody. Oblast je z hlediska druh zv e velmi pestrá, p evažuje zv spárkatá. Stavy
21
spárkaté zv e byly sníženy, p esto se stále lokáln objevují výrazné škody na
lesních porostech okusem, ohryzem a loupáním. Z hlediska ochrany p írody je
významný selektivní okus a nebo spásání p irozené obnovy v lesích, které m že vést
k zhoršení druhové pestrosti porost . Škody p sobí zejména muflon, jelen evropský
a sika japonský. V oblasti se vyskytují i druhy chrán né podle zákona o ochran
p írody, které jsou za azeny mezi zv (nap . tet ev hlušec, je ábek lesní, vydra í ní,
bobr evropský). D íve se vyskytující tet ívek obecný vymizel. Sledování populací
t chto druh , p ípadn jejich posílení, a naopak snížení stav zv e, která zp sobuje
škody, je v zájmu ochrany p írody, vlastník honebních pozemk i provozovatel
myslivosti.
Dlouhodobý cíl
− zajišt ní provozování myslivosti v souladu se zájmy ochrany p írody tak, aby
nedocházelo ke zhoršování dochovaného stavu p írodního prost edí
− zlepšení podmínek pro druhy, které jsou chrán ny zákonem o ochran p írody a
zárove jsou zv í
Díl í cíle
− zachování a rozvoj populací tet eva hlušce, je ábka lesního, rysa ostrovida a vydry
í ní
− vylou ení nep vodních druh spárkaté zv e (muflon, sika japonský) z chovu
mimo obory
− úzká spolupráce s orgány státní správy myslivosti a provozovateli myslivosti
− ve spolupráci s orgány státní správy myslivosti a s provozovateli myslivosti zajistit
snižování stav mufloní zv e a siky japonského v honitbách ve volnosti
− podpo it žádosti mysliveckých hospodá o odlov mufloní zv e a siky japonského
v honitbách, kde pro tento druh nejsou stanovené minimální ani normované stavy
− prosazovat zrušení chovu mufloní zv e a siky japonského v honitbách ve volnosti
− ú astnit se s ítání zv e ve vybraných honitbách, ú astnit se jednání o za azení
honiteb do jakostních t íd, o stanovení normovaných stav , výši plán chovu a lovu
a plán pé e o zv
− spolupracovat s myslivci p i sledování stav vzácných druh zv e (tet ev hlušec,
je ábek lesní, rys ostrovid, vydra í ní, p íp. bobr evropský)
− dosáhnout ve spolupráci s mysliveckými hospodá i odstran ní zimního p ikrmování
zv e na území MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech, spolupracovat
s mysliveckými hospodá i na postupném odstra ování krmných, p íp. loveckých
za ízení v MZCHÚ a v jejich ochranných pásmech
2.2.3.2. Cíle OPK v pé i o rybá ské revíry
Rybá ské revíry na území CHKO eský les jsou na malých vodních tocích, jejichž
prost edí reaguje citliv na zm ny a které jsou také asto obývány zvlášt
chrán nými druhy ryb. Krom pozornosti v nované kvalit vod je nutné v novat
zvýšenou pozornost nebezpe í rozši ování nep vodních druh ryb, které by mohly
ohrozit stabilní rybí spole enstva p vodních druh .
22
Dlouhodobý cíl
− zvýšení po etnosti a druhové pestrosti ryb a ochrana jejich p irozených biotop a
trdliš
− provést ichtyologický pr zkum a pr zkum makrozoobentosu malých vodních tok
− spoluprací s rybá skými organizacemi zamezovat rozši ování (z hlediska ochrany
p írody) nep vodních druh ryb a prosazovat využívání druh p vodních,
p edevším z místních populací nebo jednoho povodí
− ve spolupráci s rybá skými organizacemi zvyšovat pov domí ve ejnosti o ochran
vod a p vodních spole enstvech ryb
2.2.3.3. Cíle OPK v hospoda ení na rybnících
Hospoda ení na rybnících a rybníká ství není na území CHKO eský les p íliš
rozší eno. Pro chov ryb jsou využívány p edevším malé vodní nádrže, které (v etn
litorálu a mok ad ) zárove tvo í významné biotopy pro adu rostlinných i živo išných
druh .
Dlouhodobý cíl
− zachování rozmanitosti biotop stojatých vod a litorálních stanoviš a zabezpe ení
ochrany p ítomných zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich
Díl í cíle
− podpora tradi ního obhospoda ování rybník využívaných pro chov ryb, i
v obhospoda ovaných rybnících zabezpe ení biotop vhodných pro další druhy
živo ich a rostlin
− udržení a p ípadné rozší ení po tu menších vodních ploch v p irozeném nebo
p írod blízkém stavu (charakterem i biotou)
− udržovat vzájemnou spolupráci a komunikaci s provozovateli chovu ryb
− úpravy technického rázu provád né na vodních nádržích sm ovat asov do
období mimo rozmnožování a zimování vodních živo ich (zejména obojživelník ,
škeble rybni né, raka í ního a bobra evropského); v dob hnízd ní pták
vázaných na litorál udržovat stálou výši vodní hladiny
− odstra ování b ehových porost rákosu a vysokých trav provád t mimo hnízdní
období ptactva (b ezen - ervenec)
− p i jednáních o výsledné podob úprav vodních ploch prosazovat taková ešení,
která by zabezpe ila zachování vodních biotop i jejich návaznost na biotopy
okolní (sklon b eh , kone ná úprava b eh , charakter dna, rybí obsádka, režim,
rostliny atp.)
− preferovat extenzivní chov ryb - prosazovat pro v tšinu rybník vícedruhové
obsádky se zvýšeným podílem vedlejších druh ryb; preferovat p edevším chov
rybích obsádek tvo ených ranými v kovými kategoriemi, jejichž vliv na ekosystém
rybníka je šetrn jší než vysazování starších ro ník , zejména kapra
23
− požadovat v p edstihu oznamování termín nasazování obsádek v etn v kového
a druhového spektra, termín výlov ; provád t namátkové kontroly
2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodá ství
Území CHKO leží na rozvodí Labe a Dunaje. Jde o pramennou oblast tok Mže,
Radbuzy a ady dalších drobných tok , opoušt jících záhy eskou republiku. V tšina
vodních tok má vhodné podmínky pro život vodních organism . V ásti území
dochází k p irozené akumulaci vod na rašeliništích.
Vodní pom ry v oblasti jsou lokáln ovlivn ny lidskou inností, p edevším
regula ními zásahy na tocích a meliora ními opat eními. Migra ní p ekážky na tocích
p edstavují p edevším malé vodní nádrže. Na území se nachází jediná malá vodní
elektrárna.
Problémem je chyb jící komplexní evidence tok , stojatých vod a zdroj
zne išt ní, p edevším s ohledem na jejich stav a vliv na OPK. Tyto informace jsou
d ležité pro udržování ekologické stability krajiny a zachování biotop , vhodných pro
výskyt ohrožených druh vázaných na vodní prost edí.
Dlouhodobý cíl
− zachování stávající ekologické hodnoty vodote í, v etn jejich niv, a obnova
vodního režimu v místech narušených nešetrnými regula ními zásahy
− zachovat ekologickou hodnotu biotop vázaných na stojaté vody
− ochrana zvýšených reten ních schopností krajiny a istoty vod
Díl í cíle
− revitalizace malých vodních tok a jejich povodí, zejména v nelesních ástech
CHKO se zem d lským využíváním
− ochrana reten ní schopnosti území (zásahy na podporu p irozené akumulace vod
na rašeliništích)
− zjistit hlavní bodové zdroje zne iš ování a podporovat opat ení k omezení jejich
negativního vlivu na vodní ekosystémy
− podpora biodiverzity vodních organism
− zdokumentovat stav všech vodních tok - geomorfologie toku v jeho jednotlivých
ástech v etn p ítok , b ehové porosty, oživení toku (s d razem na zvlášt
chrán né druhy), evidence vybraných pramen tok a jejich p ítok
− v souladu s návrhem vypracovaným pro plán oblasti povodí Berounka - ást eský
les, p ipravovaném ve spolupráci s AOPK R, krajským st ediskem Plze a
Povodím Vltavy, s. p., vymezit vodní toky, na kterých budou provedena
revitaliza ní opat ení, a podporovat jejich realizaci, p edevším v nejvíce
poškozených ástech (Kate inský potok, Nivní potok apod.) a na tocích s výskytem
zvlášt chrán ných druh
− na tocích podporovat projekty na odstran ní nebo zpr chodn ní migra ních bariér,
zejména hrází malých vodních nádrží
− zdokumentovat a zaevidovat všechny vodní nádrže, rybníky a významné t n –
zam ení polohy, vým ra a bližší popis nádrže (složení b ehových porost ,
24
−
−
−
−
−
charakter dna, hospodá ské využití apod.), oživení (s d razem na zvlášt
chrán né druhy)
podporovat a zajiš ovat realizace drobných vodních ploch, zejména t ní, na
vhodných lokalitách v CHKO a pe ovat o stávající vodní plochy
sledovat hydrologické pom ry prameništních a rašelinných oblastí a v p ípad
pot eby vhodnými zásahy zamezit jejich vysychání a odvod ování
prosazovat takové využívání ZPF, v etn podpory vhodných agrotechnických
metod (viz kap. 2.2.2.2.), aby nedocházelo ke snižování kvality povrchových i
podzemních vod, p ípadn došlo k jejímu zlepšení
na plochách v minulosti odvodn ných podporovat rušení starých plošných drenáží
bez náhrady
podporovat výstavby obecních OV, zejména v povodí vodních tok s výskytem
významných a zvlášt chrán ných druh vodních živo ich , preferovat oddílné
kanalizace apod.
2.2.5. Hospodá ské aktivity a rozvojové zám ry
2.2.5.1. Rozvojové aktivity slu itelné s posláním CHKO („inverzní
zonace“)
Hospodá ské využívání chrán ných krajinných oblastí se provádí podle zón
odstup ované ochrany p írody a krajiny tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich
p írodní stav a byly zachovány a vytvá eny optimální ekologické funkce t chto území.
Existence CHKO není bariérou veškerého rozvoje území, ale je t eba rozlišit podle
zón CHKO vhodné zp soby hospoda ení a innosti, které zajiš ují rozvoj území p i
zachování p írodních a krajinných hodnot CHKO.
Tradi ním zp sobem využívání území jsou lesní hospodá ství a zem d lství.
Zem d lská produkce je zam ena zejména na chov skotu. Pr mysl se v CHKO
nevyskytuje a jeho nové zavád ní není z hlediska ochrany p írody a krajiny žádoucí.
Z izování nových malých provoz (zejména d evozpracujících) je v rámci rozvoje
obcí vhodné ve IV. zón nebo v n kterých ástech III. zóny. Rekrea ní využívání
oblasti m že být vhodnou rozvojovou aktivitou, pokud nebude mít negativní vliv na
krajinný ráz, bude probíhat postupn a nebude se koncentrovat pouze do n kolika
lokalit.
Dlouhodobý cíl
− rozvoj území bez negativního ovlivn ní p írody a krajiny
Navrhovaná opat ení (vhodné rozvojové aktivity a hospodá ská innost)
I. zóna
− p írod blízké lesní hospoda ení (p irozená obnova stanovištn p vodních druh )
− údržba trvalých travních porost ízenou extenzivní pastvou (p ednostn ovce a
kozy), p ípadn se ením
− b žná údržba stávajících staveb s využitím tradi ních materiál k zabezpe ení
vyhovujícího stavebn -technického stavu
25
II. zóna
− p írod blízké lesní hospoda ení
− extenzivní zem d lské obhospoda ovaní pozemk bez rozši ování plochy orné
p dy, využívání technologie ekologické a integrované produkce (nap . nepoužívání
biocid a minimalizování použití jiných chemických p ípravk )
− budování ekofarem v etn šetrné agroturistiky
− b žná údržba sou asných staveb, umis ování nových staveb jen po individuálním
posouzení
III. zóna
− b žné lesnické hospoda ení respektující zajišt ní všech funkcí lesa
− b žné zem d lské hospoda ení s využitím alespo
základních postup
integrované produkce
− umis ování nových staveb v souladu s územním plánem p i uplat ování
architektonických znak typických pro zdejší krajinu
− úpravy stávajících staveb pro rekrea ní ú ely, budování rekrea ní infrastruktury
bez narušení krajinného rázu
IV. zóna
− b žná stavební innost, pokud je v souladu se schváleným územním plánem nebo
urbanistickou studií a uplat uje architektonické znaky typické pro zdejší krajinu
− výstavba rekrea ních staveb v p íslušných funk n vymezených lokalitách
− rozvoj ob anské vybavenosti obcí
− rozvoj a výstavba malých emeslných výroben a provoz na zpracování d eva
2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby
Na území CHKO eský les leží 4 obce a 30 osad. Celkov p edstavují zastav ná a
zastavitelná území pouze zanedbatelné procento CHKO. Po roce 1945 zde po
vysídlení sudetských N mc a v d sledku z ízení „železné opony“ postupn zaniklo
64 obcí. Dochované obce jsou jediné sídelní útvary se soust ed nou zástavbou. U
osad p evažuje využití pro individuální pobytovou rekreaci. Na území CHKO eský
les se nenachází žádná památková zóna ani památková rezervace. Tvá obcí byla
v minulosti poškozena jak vlivem kolektivizace zem d lství, prosazování myšlenky
p iblížení venkova m stu a migrací obyvatel, tak necitlivým architektonickým
p ístupem k modernizaci p vodní zástavby, novostavbám a demolicím. Pouze malá
sídla si n kde sv j p vodní výraz dokázala podržet.
Specifickým rysem a d dictvím z minulých as jsou vojenské stavby vzniklé
v rámci budování hrani ního pásma po roce 1948. Na území CHKO eský les se
nachází 18 takových objekt , z nichž je v sou asné dob využíváno pouze 8 a
ostatní jsou opušt ny a postupn chátrají.
Zásadním nástrojem pro regulaci stavební innosti na území CHKO eský les je
územn plánovací dokumentace.
Dlouhodobý cíl
− uchování volné krajiny bez zástavby (v etn území zaniklých obcí)
26
− rozvoj obcí v souladu s tradi ní venkovskou zástavbou a dodržení obvyklého
hmotového a architektonického ešení
Díl í cíle
− dosažení likvidace bývalých vojenských objekt , které nebudou nijak dále
využívány
− zabrán ní stavbám, které by svým charakterem byly v rozporu se zachováním
harmonického m ítka a harmonických vztah v krajin (viz kap. 2.1.8.)
− dobrá informovanost státní správy a samosprávy a projektant o postojích a
požadavcích správy CHKO eský les v oblasti výstavby
− zvýšení pov domí obyvatel o tradi ní zástavb a jejích hodnotách
− po ádat pravidelná setkání se starosty obcí a p edávat jim aktuální informace,
poskytovat poradenskou innost v oblasti krajinného rázu a tradi ní zástavby
− realizovat pravidelná setkání se zástupci p íslušných stavebních ú ad
s p sobností na území CHKO
− vydat informa ní brožuru o tradi ní zástavb s uvedením základních znak pro
stavby a p íklad vhodných staveb
− iniciovat vznik projekt pro individuální bytovou i rekrea ní výstavbu a pro drobné
ve ejné stavby (autobusové ekárny, odpo ívadla apod.), které by respektovaly
místní tradice a styl a které by byly k dispozici investor m a stavebním ú ad m
− nepovolovat výstavbu ve volné krajin
− jednat s obcemi, které dosud nemají zpracovanou ÚPD, aby ji nechaly zpracovat,
aby bylo ÚPD pokryto celé území CHKO
− aktivn spolupracovat se zadavateli a zpracovateli ÚPD dle dokumentu Preventivní
studie krajinného rázu v CHKO eský les
− spolupracovat s obcemi na maximálním zapracování pravidel a postup
k zachování hodnot tradi ní zástavby a krajinného rázu do územn plánovací
dokumentace
2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy
Silni ní sí v CHKO je tvo ená silnicemi II. a III. t ídy a ú elovými komunikacemi
(poz statky po obslužných cestách signálních st n v bývalém hrani ním pásmu).
Železni ní doprava do území CHKO nezasahuje. CHKO se nachází na státní hranici
se Spolkovou republikou N mecko. V sou asnosti existuje ada hrani ních p echod ,
jak automobilových tak i turistických, a jejich rozši ování není plánováno.
Dlouhodobý cíl
− udržení rozsáhlých lesních komplex bez zp ístupn ní ve ejnými cestami a bez
budování dopravních staveb narušujících krajinný ráz
− umožnit pouze rekonstrukce i p eložky silnic II. a III. t ídy nenarušující krajinný ráz
a souvislé lesní komplexy
− zachovat dosavadní zp sob zimní údržby silnic
27
− zachovat stávající po et hrani ních p echod a jednotlivá omezení jejich provozu
2.2.5.4. Pr mysl,
s odpady
drobná
výroba,
obchod,
sklady,
zacházení
Pr myslová výroba v CHKO je zastoupena minimáln , p evažuje zejména drobná
domácí výroba. V minulosti zde fungovala ada hutí na zpracování kov , sklárny,
významné bylo i zpracovávání d eva. V dnešní dob se na území CHKO nenachází
žádný pr myslový objekt, který by svou inností ohrožoval p írodní prost edí CHKO.
V provozu je zde pouze pila a výrobna palet v Nemanicích.
Ekologické zát že z p edchozích dob lze p epokládat v opušt ných vojenských
areálech. Odborné posouzení jejich míry dosud nebylo provedeno.
Na území CHKO nejsou situovány žádné ízené skládky odpad .
Dlouhodobý cíl
− zachování relativní neporušenosti krajiny a cenných p írodních fenomén regionu
p i zohledn ní hospodá ských, kulturních a sociáln ekonomických pot eb
obyvatelstva
− s ohledem na charakter CHKO podporovat rozvoj služeb a emesel v sídelních
útvarech, p ípadn rozvoj drobných provozoven se zam ením na turistický ruch
− iniciovat odborné posouzení a odstran ní ekologické zát že v opušt ných
vojenských objektech
− v p ípad zjišt ní „ erné“ skládky jednat s p íslušným obecním ú ademo
odstran ní této skládky
2.2.5.5. Zásady umís ování technické infrastruktury a inženýrských
sítí
CHKO eský les není výrazn ovlivn na sít mi energetiky a spoj . V oblasti jsou
zachovány relativn velké komplexy les jen minimáln zasažené liniovou výstavbou
inženýrských sítí nebo stožár vysíla mobilních operátor . Nejv tším zásahem do
krajiny je mezinárodní dálkové vedení VVN 400 kV (Hradec u Kadan - Etzentricht u
Weidenu) a dále koridor pro mezinárodní plynovod a ropovod IKL.
Dlouhodobý cíl
− zachování relativní nezasaženosti území inženýrskými sít mi
− omezovat výstavbu dalších bodových
(nadzemní vedení vysokého nap tí,
up ednost ovat podzemní elektrická
nových vysíla
volit stávající stavby;
a liniových prvk technického charakteru
vysíla e apod.), v cenn jších územích
vedení p ed nadzemními, pro umíst ní
p i stavb nebo instalaci nových rozvod
28
elektrického vedení NN a telekomunika ních rozvod v obci prosazovat jejich
umíst ní pod zem
− pro vedení dalších inženýrských sítí (plyn, voda) se pokud možno vyhýbat MZCHÚ
a dalším cenn jším územím, využívat již zastav ných ástí území (vedení podél
silnic apod.)
2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti t žby nerostných surovin a rašeliny
V CHKO eský les se nenacházejí žádná v tší ložiska nerostných surovin, a proto
zde není aktuální požadavek t žit nerosty a suroviny.
Na výchozech eského k emenného valu v minulosti probíhala intenzivní t žba
k emene (linie Chodov - eská Kubice). D ležitou kapitolou z stává opušt ná
lomová t žba tmavého dekora ního kamene (nejr zn jších syenit , gaber,
serpentinit a norit ) v oblasti mut nínského pn , kde jsou dosud evidovány zásoby
suroviny. Ložiska jsou situována v p evážné ásti mimo hranice CHKO a zájem
ochrany p írody by mohl být narušen pouze p ípadným nár stem dopravy.
V celé oblasti v sou asné dob existuje pouze jediné chrán né ložiskové území
I. . 02460000 Lísková u Nemanic, kterým je chrán no ložisko stavebního kamene.
Na území CHKO eský les není stanoven žádný dobývací prostor.
Dlouhodobý cíl
− udržet sou asný stav, t.j. minimální produkce surovin na území CHKO
− zrušení ložiska nerostných surovin (odpis zásob)
− podporovat ve spolupráci s ve ejnou správou a eskou geologickou službou
d slednou ochranu evidovaných Geologicky významných lokalit p i hodnocení
možnosti obnovení t žby v zaniklých lomech s odkrytými cennými geologickými
profily, na vzácných geologických výchozech ap.
− zabránit zavážení lom a likvidaci montánních památek (viz kap. 2.1.6.)
− zamezit z izování (evidenci) nových ložisek nerostných surovin a vyhlašování
nových dobývacích prostor
2.2.6. Rekreace, sport, turistika
Území CHKO eský les je z hlediska rekreace, cestovního ruchu a turistiky oblastí
zatím málo exponovanou, kterou návšt vníci teprve objevují. Zatím z hlediska
návšt vnosti nedostate ná infrastruktura je hlavní p í inou nízké návšt vnosti, ale
s jejím zlepšováním lze o ekávat nár st rekrea ních aktivit. Pom rn výhodná
dopravní poloha umož uje využití okrajové ásti CHKO k pobytové rekreaci i jako
nástupního prostoru pro r zné formy turistiky v eském lese. Sou asný trend zániku
d íve neprostupné hranice s N meckem poskytuje základ pro výrazný rozvoj
p eshrani ní turistiky, propojení vznikajících sportovn turistických areál se
stávajícími za ízeními v sousedním Bavorsku ap.
Návšt vnost má sezónní (letní sezóna) a v tšinou krátkodobý charakter.
Individuální pobytová rekreace se vyskytuje rozptýlen po celé CHKO (chalupy) a
29
nedostává se do konfliktu s ochranou p írody a krajiny. Specifickým problémem je
využití stávajících objekt bývalých rot, které jsou mnohde situovány v p írodov dn
nejcenn jších lokalitách oblasti.
Ze sportovních aktivit je nejrozší en jší cykloturistika a p ší turistika. Pon kud
více frekventovaná je oblast kolem erchova, kde je žádoucí udržet vedení
turistických tras bez rozši ování do MZCHÚ. Sí zna ených cest není hustá, je
možno spolupracovat na jejím rozší ení v oblastech, kde nehrozí poškozování
nejcenn jších ástí p írody. Problémem v místech s vyšší návšt vností by se do
budoucna mohly stát hlavn jevy spojené s neukázn ností návšt vník (odpady,
ni ení ozna ení MZCHÚ a za ízení terénního informa ního systému, p íp.
rozd lávání ohn ).
Problematikou rozvoje turistického ruchu se blíže zabývá analýza „Plán pé e o
NCHKO
eský les., Turistika a rekreace“ zpracovaná Regionální rozvojovou
agenturou Plze ského kraje v dubnu 2003.
Dlouhodobý cíl
− rekrea ní, turistické a sportovní využívání území CHKO slad né s ochranou
p írody, umožn ní rozvoje území bez negativních dopad na ochranu p írody a
krajiny
− podporovat rekonstrukce a další údržbu turistických tras a usm r ovat návšt vníky
tak, aby nedocházelo k poškozování p írodních hodnot území (viz kap. 2.2.7.)
− podporovat údržbu a zlepšení infrastruktury na stávajících cykloturistických trasách
a usm r ovat cykloturistiku na vyzna ené trasy, návrhy nových cyklotras
p izp sobit pot ebám ochrany p írody
− podporovat vytvo ení pr b žné „Magistrály eského lesa“ od Broumova po
eskou Kubici po stávajících cyklotrasách ( . 36), podporovat orientaci
návšt vník na tento koridor
− spolupracovat s Klubem eských turist p i návrzích vedení zna ených tras v etn
tras pro b žecké lyžování
− pro zatraktivn ní stávajících turistických tras nebránit vybudování rozhleden (nap .
Havran) a úprav míst dalekého rozhledu na lokalitách, kde nedojde ke st etu se
zájmy ochrany p írody
− podporovat r zné formy agroturistiky využívající stávající objekty v sídlech
− usm r ovat
budování
rekrea ních
za ízení
umožn ním
rekonstrukcí
nevyužívaných objekt v zastav ném nebo zastavitelném území obcí
− vytipovat, které bývalé vojenské objekty by bylo možno využít pro rekrea ní ú ely,
aniž by došlo k narušení zájm ochrany p írody a krajiny (zejména krajinného
rázu); k rekrea ním ú el m lze za spln ní ur itých podmínek stanovených
ochranou p írody (nap . p ístupnost, kapacita ubytování, forma poskytovaných
služeb apod.) využít nap . následující objekty: na okrese Domažlice – Byst ice,
Berstein, Hrani ná, Malinová Hora, na okrese Tachov – Tišina, Branka, Vaší ek,
Havran
− vytipovat ve spolupráci se zájmovými sdruženími lokality vhodné pro d tskou letní
rekreaci a umožnit jejich rekrea ní využívání vydáním p íslušného souhlasu
− spolupracovat na vybudování nau ného systému pro turisty a prosazovat dle
možností jeho jednotný design p izp sobený grafickému manuálu AOPK R a
manuálu terénních za ízení SCHKO (rozm ry tabulí, materiál)
30
− podporovat vytvá ení nových turistických informa ních center na vhodných
lokalitách ve stávajících objektech
− aktualizovat záv ry vyplývající z analýzy turistického ruchu (viz výše)
− spolupracovat, resp. iniciovat vydávání nau ných a propaga ních materiál a
ú elových map k podpo e a zárove usm rn ní turistického ruchu, nap . Mapa
turistických a p írodních zajímavostí eského lesa, Mapa cyklotras s nabídkou
konkrétních produkt , cyklus tématických „pr vodc “ ap.
2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s ve ejností
Práce s ve ejností je významným nástrojem ochrany p írody. Jejím hlavním cílem je
p edcházení poškození p írody, enviromentální výchova a navázání dobrých vztah
s ve ejností. Správa CHKO, vzhledem ke svému krátkému p sobení, adu vztah
teprve vytvá í. P esto jsou již nyní fakticky realizovány n které díl í kroky
k pozitivnímu vnímání zájm ochrany p írody ve ejností. Práce s ve ejností je jednou
z prioritních inností Správy CHKO.
Na území CHKO v sou asnosti nep sobí žádné Centrum ekologické výchovy,
resp. ekologicky zam ené informa ní centrum. Proto je aktivní práce s ve ejností
prozatím provozována Správou CHKO eský les. Byla navázána spolupráce s adou
právnických i fyzických subjekt . Na dobré úrovni je spolupráce s nevládními
organizacemi, nap . SOP Kladská, nov vzniklou GeoLoci o.p.s. aj. Aktivn se
rozvíjí spolupráce s Muzeem eského lesa v Tachov . V krátkém ase svého
p sobení se poda ilo Správ CHKO vytvo it Koncepci terénního informa ního
systému, výhledovou koncepci produkce informa ních a propaga ních materiál ,
realizovat adu akcí pro ve ejnost, zahájit práci s mládeží a navázat dobrou
spolupráci s médii.
Dlouhodobý cíl
− kvalifikovaná a koordinovaná práce s ve ejností, pozitivní p sobení na místní
obyvatelstvo a návšt vníky CHKO
eský les, zabezpe ující minimalizaci
negativního p sobení t chto skupin na území
− vybudování enviromentálního informa ního st ediska pro místní obyvatele a
návšt vníky v nové správní budov na P imd
− vytvo ení „Zahrady eského lesa“ s ukázkami p írodních biotop území v areálu
nové Správy CHKO
− aktivn se podílet na po ádání p ednášek a exkurzí pro organizované skupiny i
ve ejnost
− ve spolupráci s ostatními subjekty vytvo it cyklus atraktivních p ednáškových
„Ve er
eského lesa“ v p edpokládaném rozsahu 4 x v roce
− pravideln organizovat nejr zn jší setkání, nap . Evropskou noc pro netopýry a
další akce pro ve ejnost a mládež
− podporovat spolupráci se školami a p ednáškovou inností rozvíjet ekologickou
výchovu mládeže
− pokra ovat v rozvoji ekologické výchovy v rámci innosti kroužku „P átel p írody“
p i ZŠ P imda
31
− po ádat p ednášky pro mládež na letních pobytových táborech
− p ipravovat a provád t tématická setkání, zam ená na zem d lce, lesníky, místní
obyvatele, návšt vníky, zástupce samosprávy aj. s cílem vysv tlování princip a
cíl ochrany p írody a krajiny v CHKO a innosti Správy CHKO
− spolupracovat s obcemi a jejich svazky na zabezpe ení maximálního množství
informací pro ve ejnost
− poskytovat poradenskou innost v oblasti ekologické infrastruktury, architektury a
metodickou pomoc obecním ú ad m p i uplat ování zákona .114/1992 Sb.
− spolupracovat p i p íprav tématických výstav o CHKO a eském lese
− realizovat koncepci terénního informa ního systému
− v p ípad budování terénního informa ního systému jinými subjekty prosazovat dle
možností maximální soulad s grafickým manuálem AOPK R a manuálem
terénních za ízení SCHKO (rozm ry tabulí, materiál)
− podpo it a aktivn se podílet na vydávání nau ných a populariza ních tiskovin
− ve spolupráci s Nakladatelstvím eského lesa a L R s.p. podporovat obnovu a
zlepšení stávajících nau ných stezek
− spole n s ve ejností a zainteresovanými subjekty koordinovat vytvá ení nových
nau ných stezek
− aktivn se podílet na vytvo ení nových nau ných stezek na vhodných lokalitách,
hlavn pak v jižní ásti CHKO (perspektivní lokality a témata: Zaniklé železá ství
v oblasti P imda - Rozvadov, Bobr evropský v oblasti Železné, Sklá ství eského
lesa v údolí Chladné Byst ice, Rašeliništ
eského lesa v oblasti PR Podkovák)
− spolupracovat s regionálním tiskem, uve ej ovat zprávy o práci Správy CHKO
− dobrou spoluprací s ostatními médii podporovat pozitivní obraz innosti Správy
CHKO
− ve spolupráci s SOP Kladská pokra ovat ve vydávání asopisu eský les
− pravideln aktualizovat webové stránky CHKO eský les
− zajistit provoz enviromentálního informa ního st ediska v nové správní budov na
P imd
32
3. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO
− zajistit intenzivní pr zkum celé CHKO v jednotlivých málo prozkoumaných oborech
i oblastech (monitoring výskytu ohrožených druh , monitoring soustavy Natura
2000, hydrologické studie, komplexní inventarizace území p ipravovaných
k vyhlášení atd.)
− udržovat mok adní a lu ní biotopy s výskytem chrán ných druh
− prosazovat zvyšování podílu MZD v lesích
− vyhlásit PR T i znaky (Smr í) a PP eský k emenný val
− provád t likvidaci nebezpe ných invazních druh flory i fauny
− zajistit revizi a realizaci ÚSES, podporovat realizaci KPÚ
− regulovat rozvoj turistického ruchu, aby nem l negativní vliv na krajinný ráz,
probíhal postupn a nekoncentroval se pouze do n kolika lokalit
33
4. Seznam použitých zkratek
AOPK R - Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky
AV R - akademie v d eské republiky
GS - eská geologická služba
OV - istírna odpadních vod
SOP - eský svaz ochránc p írody
EU - Evropská unie
EVL - evropsky významná lokalita
CHKO - chrán ná krajinná oblast
JU - Jiho eská univerzita
k.ú. - katastrální území
KPÚ - komplexní pozemkové úpravy
L R - Lesy eské republiky
ML - m stské lesy
MZD - meliora ní a zpev ující d eviny
MZCHÚ - maloplošné zvlášt chrán né území
MZe - ministerstvo zem d lství
MŽP R - ministerstvo životního prost edí eské republiky
NN - nízké nap tí
NPP - národní p írodní památka
NPR - národní p írodní rezervace
OPK - ochrana p írody a krajiny
OPRL - oblastní plán rozvoje les
PP - p írodní památka
PR - p írodní rezervace
RRD - rychle rostoucí d eviny
TTP - trvalé travní porosty
ÚPD - územn plánovací dokumentace
ÚSES - územní systém ekologické stability
VVN - velmi vysoké nap tí
ZCHÚ - zvlášt chrán né území
ZPF - zem d lský p dní fond
34
5. Seznam literatury
Augustin H. (1991): Die Waldgesellschaften des Oberpfälzer Waldes. – Hoppea,
Denkschr. Regensb. Bot. Ges., 51: 5-314.
e il F. (1992): Chrán ná krajinná oblast eský les, Oborový dokument ochrany
p írody, zpracovaný v letech 1990-1992.
Guth J., Kettnerová S., Ku era T. (1995): Pohled do nitra „ železné opony“. – 40 let
postsynantropního vývoje krajiny. Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 30 (Mater.
12): 69- 76.
Hadinec J., Lustyk P. et Procházka F. (2003): Additamenta II. – Zprávy es.Bot.
Spole ., Praha, 38:217-288.
Hejný S. (2001): Klí ové parametry invazibility Impatiens glandulifera v po í í Otavy.
– Zprávy es. Bot. Spole ., Praha, 36, Mater. 18: 127-130.
Hromádka M. (1956): Orografické t íd ní eskoslovenské republiky, Sbor. s.
Spole . zem pis., Praha.
Chrtek J. et Chrtková A. (1983): K íženec Reynoutria x bohemica nový k íženec
z eledi rdesnovitých. – as. Nár. Muz., Praha, ser. nat., 152(2): 120.
Chytrý M., Ku era T. & Ko í M. [eds.] (2001): Katalog biotop
eské republiky.
AOPK R, Praha.
Just T., Matoušek V., Dušek M., Fischer D., Karlík P. (2005): Vodohospodá ské
revitalizace a jejich uplatn ní v ochran p ed povodn mi. ZO SOP Ho ovicko ve
spolupráci se spole ností Ekologické služby s.r.o., AOPK R a MŽP, Praha.
Kolektiv autor (1983): P ehled lesních typ a jejich soubor v SR, ÚHÚL Brandýs
n. L.
Kolektiv autor (2001): OPRL pro p írodní lesní oblast eský les, ÚHÚL pob. Plze .
Kolektiv autor (2003): Plán pé e o navrženou CHKO eský les, ešitelské
pracovišt
Kú
Plze ského
kraje,
odbor
ŽP
–
(http://www.krplzensky.cz/article.asp?itm=6719).
Kolektiv autor (2005): eský les – p íroda, historie, život, Nakladatelství Miloš Uhlí Baset. Praha.
Kresl L. (1938): Kv tena (Bryophyta, Pteridophyta a Anthophyta) a geobotanický
nástin Domažlicka. – ms. (depon. In Knihovna Bot. Ústavu SAV, Pr honice u
Prahy).
Ku era et Vá a (2005): Seznam a ervený seznam mechorost
eské republiky
ervený seznam mechorost
R. P íroda 23: 1-104.
Ku era T. et Jirásek J. (1994): Wälder des südlichen Teiles des Gebirges eský les.
– Folia Mus. Rer. Nat. Bohem. Occid., Plze , ser. Bot., 39-40: 1-54.
Ku era T., Guth J. (1996): „Opustíš-li mne nezahynu…“. Stabilizace p írodního
potenciálu jižní ásti eského lesa ty icet let po opušt ní lov kem. – Ochr.
P ír., Praha, 51/4: 98-103.
Míchal I., et Pet í ek V. [eds.] (1998): Pé e o chrán ná území II. – 714 p., AOPK R,
Praha.
Mísa Z. a kol. (1983): Geologie SSR I., eský masív, Praha.
Mudra P. (2006): Botanické charakteristiky CHKO eský les. Zprávy vypracovaná
jako podklad ke zpracování plánu pé e o CHKO eský les pro AOPK R.
Mudra P. et Sladký J. (2005): Exkurze západo eské pobo ky BS do eského lesa.
– Calluna, Plze , 11: 1-4.
Mudrová R. (2000): Metaneckera menziesii – nový druh bryoflóry eské republiky. –
Bryonora, Praha, 25: 9-10.
35
Nesvadbová et Mat jková (2005): Flora a vegetace PR Hvož anská louka. Sborník
Západo eského muzea. In press.
Pivo ková L. (1995): Nová lokalita Dryopteris cristata v západních echách. - Zpr.
s. Bot. Spole ., Praha, 29: 65-66.
Plíva K. (2000): Trvale udržitelné obhospoda ování les podle soubor lesních typ ,
ÚHÚL Brandýs n.L.
Procházka F. [ed.] (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské
republiky (stav v roce 2002). P íroda, Praha, 18:1-166.
Sofron J. (1990): P irozená a polop irozená rostlinná spole enstva eského lesa. –
Studie SAV, Praha, 1990/17: 1-133.
Sofron J. et Pyšek A. (1989): Kv tena eského lesa. – 1591 p. ms. (depon. in:
Knihovna kat. bot. p ír. fak. Univ. Karlovy, Praha).
Vejnar Z. (1970): Základní geologická mapa 1 : 25 000, list M – 33 – 74 – A – c
(Broumov), Úst . ústav geol. Praha, Geofond Praha.
Zahradnický J., Mackov in P. [eds.] (2004): Plze sko a Karlovarsko. – Chrán ná
území R XI. AOPK R a EkoCentrum Brno, Praha.
Zatloukal V., Kadera J., Mánek J. & urn V. (2001): Inventarizace a genetická
diverzita tisu erveného ve ZCHÚ jako podklad pro záchranná opat ení a pro jeho
reintrodukci. VAV/610/99 - díl í projekt . 3, podprojekt 3.2. AOPK Praha, Správa
NP a CHKO Šumava.
36

PP CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO

Transkript

Podobné dokumenty

Microsoft PowerPoint Viewer - Návrh CHKO

Rozbory CHKO Český les - Regionální pracoviště Správa CHKO

Plán péče - Správa CHKO Labské pískovce

Příspěvky k filosofii

Zde - ZŠ Francova Lhota

Marketingová studie MAS Český les

Změny struktury krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje

Číslo 6/2012 - Město Planá

Rozbory - Správa CHKO Labské pískovce

Kauza: Hrady, zámky, kasteláni

29 První příspěvek k fauně ploštic (Hemiptera: Heteroptera

Část I. - Free Energy

PETRO-CANADA PURITY FG2 WITH MICROL