Doutnák č. 1(4,1 MB, ) - Dvořákovo gymnázium a Střední

1
Č
asopis… Předmět, který dnes zakoupíme téměř
ve všech obchodech. Školní časopis… Předmět,
který na každé škole k dostání není. A na naší
snad bude – i na jejích webových stránkách. To ale
spočívá na několika pilířích: tím prvním je ochota
vedení školy jej podpořit. Ta je. Tím druhým je ochota
některých studentů jej tvořit, vydávat. Ta existuje
také: skupina, která vám časopis předkládá, jsou
pracovití, vnímaví, nadšení, ochotní a určitě tvůrčí
lidé. Ale i když se budou snažit, jak nejlépe budou
moci (při tvorbě prvního čísla pro vás tomu tak bylo),
sami to nezvládnou. Proč? Protože jednak se vše
sami učí – a tak jim promiňte nějaké ty prohřešky – a
jednak potřebují vás. Vymysleli titulní stránky, rubriky
(o kterých asi tuší, že by vás mohly bavit a zajímat),
grafiku… (jsou limitováni různými skutečnostmi),
napsali články. A čekají. Čekají na ten třetí pilíř:
vaše připomínky, pochvaly, kritiky, práce, podněty…
(samozřejmě v tónu a ve stylu lidí, kteří nepřekračují
hranice slušné a přínosné diskuse). Prostě: čekají na
vaši spolupráci. Rádi by ostatním představili vás, kteří
píšete, „počítačujete“, fotografujete, tančíte, fyzikálně
či chemicky „pokoušíte“, hrajete na nástroje, zpíváte,
sportujete, „socháte“… prostě máte nám všem co
říci a můžete nás obohatit o kousek sebe. Každý z
vás je někým takovým. A to se týká nejen studentů.
Ani vám, kolegové, nejsou dveře přivřeny. Naopak.
Myslím si, že pokud se objeví i vaše příspěvky, všichni
budeme jen rádi. Názory a tvorba studentů, jejich
učitelů a zaměstnanců školy na jednom prostoru…
Lákavá představa.
Proto: sledujte VÁŠ časopis, čtvrtletní Doutnák
AD, ve kterém doutnají myšlenky, témata… Protože
je tvořen právě pro vás – a doufáme, že bude tvořen
i s vámi.
Schránka na chodbě (1. patro) vedle ateliéru má
hlad. Stejně tak náš mail dgcasopis @seznam.cz vás
očekává.
Hezké dny s časopisem, který alespoň trošku zaujme.
Marie Lulková
Časopis Doutnák vydává DG a SOŠE Kralupy n/Vlt
e-mail: [email protected]
šéfredaktor: Karolína Křtěnová
redakce: Martin Brys
František Hánl
Kateřina Horová
Filip Janouch
Nikola Ortová
Andrea Procházková
Michal Řehák
Hana Sytařová
grafika: Lucie Dinterová
foto: Martin Brys
korektura: Lucie Musilová
název časopisu: Samuel Špaček
poradce: Marie Lulková
tisk: Rapy spol. s r. o.
náklad: 50 výtisků
stran: 24
číslo: 1/2013 vyšlo 11. 2. 2013
Velké poděkování patří našemu sponzorovi:
EDITORIAL
SLOVO ŘEDITELE
Přišlo vám do ruky první číslo našeho Doutnáku. Proč
vlastně Doutnák? (Lístek s návrhem názvu jsme nalezli v
naší schránce a zalíbil se nám - autorem je Samuel Špaček.)
Jsme školní časopis a my jsme redakce, která do této školy
patří stejně jako vy. Chodíme sem každý den, vysedáváme v
učebnách, při stejných předmětech usínáme a naopak jsme
aktivní a řešíme stejné problémy. Doutnák, protože vytváříme
doutnající témata a chceme, abyste se zapojili i vy, naši
čtenáři, do doutnajících diskuzí a třeba něco změnili. Začínali
jsme s pocity, že chceme vytvořit něco nového, něco jen pro
vás a o vás, studentech naší školy. A přejeme si, aby se každý
z vás, i kdyby to mělo být jen svým názorem, zapojil do dění
téhle školy třeba právě prostřednictvím našeho časopisu.
Před vydáním těchto čtyřiadvaceti stránek, které právě
držíte v ruce, předcházelo několik schůzek redakce, několik
předělání celého čísla a několik dost hlasitých diskuzí. Teď je
to tady a my jen netrpělivě čekáme na vaše zpětné ohlasy.
Na prvním čísle jsme si chtěli dát záležet, aby vás co
nejvíce oslovilo. Ohlížíme se v něm za uplynulým půlrokem,
a proto máme jako hlavní téma Vánoce, které si určitě rádi
připomenete. Objevují se tu jak články a rubriky stálé, které
budou v každém čísle, tak i přechodné, které patří jen do
určité části roku. Ale to už si prohlídněte na dalších stránkách
sami.
Nakonec bych si přála, abyste tomuto časopisu dali šanci,
aby se z něj stala další tradice naší školy - a hlavně: abyste se
zapojili vy - všichni. Já v to budu věřit a budu se těšit na další
číslo, které společně „spácháme“.
Karolína Křtěnová
šéfredaktorka
Ať doutná…AD Doutnák…
Dostal jsem prima úkol: napsat přání do
kolébky. V té kolébce je nový školní časopis,
kterému bych přál ze všeho nejvíc - až odkope
své peřinky - aby ho všichni studenti, učitelé
a zaměstnanci nazývali „náš školní časopis“.
Aby se na něj těšili, četli ho, a budou–li mít
chuť a neodolatelnou touhu se k něčemu
vyslovit, aby do něj napsali.
Proč má mít dobrá škola časopis? Z
mnoha důvodů. Časopis může být pojítkem
celé školní komunity. Může být platformou
různých stanovisek a názorů – může pomoci
řešit problémy, nebo je alespoň vyjasňovat
(zároveň podporuje kuráž, neboť nepěstuje na rozdíl od internetu - anonymy).
Dobrý školní časopis inspiruje - jsou to
otevřené dveře k další kreativitě. Takové
periodikum může dát prostor mnoha
talentům. Když vynechám ty píšící, tak třeba
kreslířům, grafikům, organizátorům.
Přeju redakci mnoho vytrvalosti, trpělivosti a
radosti při výchově svého děťátka. Ono vám
vaši péči vrátí. Třeba tím, že se mnohé naučíte.
Posláním doutnáku je vyvolat výbuch.
Tak ať se to tomu Vašemu ADéčku podaří,
milá redakce. Aby to byla exploze, která se
přemění v trvalý hřejivý oheň.
Představení redakce 4-5
Michalovy střípky
6
7-8
Tvorba studentů
9-12
Téma: Vánoce
13-16
+Fejeton
18-21
všeho druhu
Rozhovor
Aktuální dění
17
Jaroslav Kaněra
Hist. okénko, recenze
Sport
ředitel
Absolventi
Parlament
22
Vášnivá politická schůze
Maturitní plesy
2
Andrej Plecháček
Zábava
23
Křížovka
3
PŘEDSTAVENÍ REDAKCE
Hanka
Karolína
Jmenuji se Hana Sytařová, jsem studentkou sexty a v našem školním časopise mám na
starosti rozhovory. Mezi mé koníčky patří cyklistika, divadla, plesy, ostatní kulturní akce a
moji přátelé. Na rozdíl od mých kolegů a většiny spolužáků ještě nevím, čím bych se chtěla
jednou v životě zabývat. Ale tvorba školního časopisu mi přišla jako velmi zajímavý nápad
a třeba právě to mi pomůže v rozhodování.
Jmenuji se Karolína Křtěnová, jsem studentkou třetího ročníku gymnázia a v redakci mám
funkci šéfredaktorky. Posledních několik let mě nejvíce naplňuje tanec – street dance.
Ten také poslední tři roky učím i děti. Přála bych si studovat obor žurnalistiky, nejraději
na Karlově univerzitě. Budu dělat vše proto, abych se tam dostala, a proto jsem také
součástí tohoto časopisu. Chci tady získat užitečnou praxi v psaní, organizování a dalších
redaktorských činnostech.
Martin
Jsem studentem sexty. Rád píšu surrealistické básně, čapkovské povídky i vaculíkovské
fejetony. Věnuji se pořizování fotek na staré fotoaparáty, hře na kytaru a na trumpetu.
Docházím na Literárně dramatický kroužek. Jsem realizátorem Filmového klubu. Od práce
ve školním časopisu si slibuji prohloubení svých znalostí na poli žurnalistickém a lepší
vizitku pro přijetí na vysokou školu.
Doufám, že se vám mé fotky a fejetony budou líbit.
Lidé... čtěte.
Kačka
Jméno: Kateřina Horová
Třída: 5.G
Rubrika: Absolventi
Mezi mé koníčky patří krasobruslení, florbal a psaní. V budoucnu bych se ráda věnovala
novinařině. Jsem ráda, že se můžu podílet na tvorbě časopisu, protože nasbírám cenné
zkušenosti a praxi v oboru, kterému bych se chtěla věnovat.
Nikola
Lucka
Jméno: Nikola Ortová
Třída: 2.A
Rubrika: svátky – rozhovory, tvorba studentů
Koníčky: psaní povídek, tancování, turistika, sledování filmů a čtení knih
Plány do budoucna: studování na vysoké škole – nejspíš Právnické fakultě UK
Proč školní časopis: vymezila jsem si tak, už konečně, čas na psaní. Navíc na tvorbě školního
časopisu jsem se podílela již na základce, tak jsem to chtěla zkusit i na střední škole.
Jmenuji se Lucka Musilová a prvním rokem chodím na čtyřleté gymnázium. Ve školním
časopise zastávám post korektorky. Mezi mé zájmy patří volejbal, psaní povídek, kreslení
a hraní na kytaru. V budoucnu bych ráda studovala žurnalistiku, i proto jsem se rozhodla
pro práci ve školní redakci. Bude to pro mě veliká zkušenost, která se mi jednou určitě bude
hodit.
Fanda
Zdravíčko, jmenuji se František Hánl a mám tu čest být studentem sexty Dvořákova
gymnázia. V redakci našeho časopisu jsem zaměstnán jako redaktor, jenž má na starosti
veškeré politické dění naší školy. Mezi mé koníčky patří florbal, házená, šachy a jiné
vrcholové sporty, mou prioritou je samozřejmě studium a příprava na další ročníky
strávené na DG, v budoucnu bych rád studoval na FF UK.
Slib čtenářům: Pro tento časopis udělám maximum, pokud se ovšem nebudu muset
věnovat studiu.
Jsem studentem čtvrtého ročníku SOŠE. V budoucnu uvažuji o studiu na VŠE. Mezi mé zájmy
patří šerm, historie, čtení a wargaming. Do projektu školního časopisu jsem se přihlásil,
protože mi to přišlo jako dobrý nápad. S ohledem na mé koníčky jsem se rozhodl pro rubriku
recenzí (zde vás vždy budou čekat dvě knihy - z toho jedna kánonová, v prvním čísle se našlo
místo zatím jen pro jednu) a pro historické okénko.
Filip
Lussy
Jsem studentkou druhého ročníku obchodní akademie a starám se o grafickou stránku
našeho časopisu. Svůj volný čas trávím kresbou, malbou, prací v bitmapových programech
a portrétní fotografií. Ve spojitosti s autorskou tvorbou vystupuji pod přezdívkou Lussy Vitt.
V budoucnu bych ráda studovala Vysokou školu polygrafickou a mým velkým snem je založení
ateliéru.
Andrea
Ahoj všichni!
Jmenuji se Andrea Procházková a chodím do sexty. Jsem editorkou tohoto časopisu a
pravidelně zde najdete mou rubriku o aktuálním dění. S holkami z gymplu hrajeme basket,
což zabírá většinu mého volného času, a nevedeme si vůbec špatně :). Ráda bych se po
maturitě dostala na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Do školního časopisu jsem se
zapojila kvůli tomu, abych získala nějaké zkušenosti se psaním a v budoucnu to třeba
i využila.
4
Michal
Jmenuju se Filip Janouch a letos jsem začal na Dvořákově gymnáziu svou 6. studijní
sezonu, jakožto student 6.G. V redakci školního časopisu zaujímám post sportovního
redaktora, jelikož sport je mým hlavním zájmem. Sportu - který je mým primárním –
florbalu, se věnuji už 5 let a na konci minulé sezony jsem přešel také do pozice trenéra
mládežnických kategorií kralupského klubu. V budoucnu bych rád studoval na Právnické
fakultě Univerzity Karlovy, nebo na Fakultě sociálních věd a publicistiky tamtéž. Čtenářům
školního časopisu bych rád přiblížil nejen florbalovou DG ligu, kterou organizuji, ale i
ostatní úspěšné sportovce z řad studentů, kteří často bývají skryti pod pláštěm anonymity
školních chodeb, ačkoliv dosáhli ceněných sportovních úspěchů.
5
MICHALOVY STŘÍPKY
Recenze
SPORT
Rozhovor
P
rvní číslo školního časopisu se nese v obecné
rovině. I proto bude hlavní článek ve sportovní sekci
poněkud obecnější. Hlavní článek přináší rozhovor
se zakladatelem velmi populární školní florbalové soutěže,
DG ligy, Danielem Knoppem. V rozhovoru se dozvíte, co ho
vedlo k založení soutěže, jaká je její historie. V rozhovoru
jsme se dotkli také otázky kralupského florbalového týmu,
který je s DG ligou spjat větším poutem, než jste si mohli
myslet.
J. R. R. Tolkien - Pán prstenů
V
padesátých letech 20.
století přišli autoři se scifi. Náznaky takové tvorby
nejsou ale nové a objevovaly se
už před válkou. Tolkien nalil novou
vodu na mlýn a stvořil nový druh
literatury, který se nejen ujal, ale
vykvetl do neuvěřitelné podoby.
Řeč je samozřejmě o fantasy
literatuře plné magie, různých ras
a tajemna. Už knihou Hobit zvedl
vlnu zájmu, což vůbec nečekal. Po
deseti letech psaní se na pultech
objevil Pán prstenů rozdělený na
3 díly. Z Kraje se vydává Frodo
Pytlík v doprovodu svých přátel
nejdříve do Roklinky za Elrondem
Půlelfem a poté do Mordoru. V
této zemi zla má zničit magický
prsten, se kterým je spjat život
Saurona, pomocníka Morgotha
Bauglira. Spolu s dalšími postavami
utvoří Společenstvo prstenu a
prochází přes celou Středozem.
Kniha je psána na tehdejší dobu
novátorským
stylem
plným
přirovnání. Gradací děje dosahuje
pocitu stísněnosti a temna, které
stoupá poté, co Frodo opustí
bezstarostný Kraj. Kniha se skvěle
čte a některé postavy prochází
vnitřním vývojem. Děj nakonec
vrcholí očekávanou pointou, která
epilogu neubírá na čtivosti.
syn Džabog byl bohem Slunce a
měl se, tak jako každý rok, narodit.
Stromy byly spjaty s Vánoci už
od dob Slovanů, kdy hospodáři
chodili do lesa zatnout sekeru
tak, aby směřovala na východ.
První zmínky o stromu uvnitř
domu jsou z Brémské kroniky
v roce 1570. První stromy byly
v cechovních domech. Nejprve
byly zdobeny stromky v Německu
a v německy mluvících zemích.
Církvi se to nelíbilo, protože to prý
bylo pohanské - a měla pravdu.
Germáni tak uctívali Wotana.
Do českého prostředí se tato
tradice dostávala jen velmi
pomalu - do českých domácností
pronikala až začátkem 19. století.
Strom se nejprve věšel špičkou
dolů ze stropu, později byl stavěn
na zem.
U nás nemá vánoční stromek
dlouhou tradici. Poprvé jej pro
své přátele nazdobil ve svém
libeňském zámečku v roce 1812
ředitel pražského Stavovského
divadla Jan Karel Liebich. Nový
zvyk se však začal prosazovat až ve
40. letech 19. století v bohatých
pražských měšťanských rodinách.
Stromy na náměstích měst dnes
nejsou ničím neobvyklým. U
nás byl první Strom republiky
postaven na brněnském náměstí
Svobody spisovatelem Rudolfem
Těsnohlídkem. S přáteli nalezl v
zimě, v roce 1919, v bílovickém
lese prochladlé děvčátko. Zážitek
ho zasáhl natolik, že se o Vánocích
v roce 1924 v Brně pyšnil jeho
přičiněním strom, pod kterým
uspořádal sbírku na pomoc
opuštěným dětem.
Michal Řehák
Historické okénko
K
aždý ví, že na Vánoce
strojíme stromeček, dárky
nosí ježíšek a rozbalujeme
je 24. prosince. Vždycky tomu
tak ale nebylo. Podobně - jako
další křesťanské svátky - i Vánoce
byly vystavěny na pohanských
tradicích, a proto se církvi dařilo
lépe asimilovat pohany. Původní
tradice sahá až do starověkého
Řecka, odkud ji převzali Římané.
Svátek se jmenoval Saturnálie, a
jak už název napovídá, jednalo
se o oslavu boha Saturna. Byly to
slavnosti trvající až pět dní, které
spíše připomínaly oslavy boha
Dionýsa. Barbarské kmeny mívaly
ve stejné době oslavu slunovratu.
Během něj lidé zapalovali velké
ohně, přes které skákali a celou
noc kolem nich bděli, protože
věřili, že to je magická noc, a
oheň, jakožto atribut Svaroga,
boha ohně, je ochrání. Svarogův
6
Na začátek jednoduchá otázka: jak a kdy ses dostal
k florbalu?
Můj úplně první kontakt s florbalem proběhl ještě
na základní škole v Odolené Vodě. To bylo asi tak ve
třetí, nebo čtvrté třídě. Tehdy jeden z učitelů dostal
darem sadu hokejek a míčků. Nastudoval pravidla
a začal velmi pozvolna začleňovat florbal do hodin
tělocviku. Moje první hra skončila oteklým kotníkem
a omluvenkou z tělocviku na 2 týdny, jelikož jedna ze
spolužaček místo míčku trefila můj kotník.
Poté jsem se s florbalem setkával až na gymnáziu,
kdy byl občas součástí tělesné výchovy. Pan profesor
Veselý tehdy také pořádal předvánoční turnaj pro
všechny třídy. Aktivněji jsem se do florbalu zapojil,
když jsme s kamarády začínali dávat dohromady DG
ligu.
protože bez těch lidí by to nešlo. Během několika
ročníků se nám podařilo zorganizovat nejen jednu
soutěž na škole, ale dokonce tři (1. DG liga, 2. DG liga
a dívčí DG liga). To je dle mého názoru důkazem, že se
nám v té době dařilo nacházet více a více nadšenců
a šiřitelů.
Při letech strávených v DG lize ses jistě setkal s
mnoha skvělými. Vybaví se ti někdo z historie DG
ligy, kdo by se věnoval florbalu stále, reprezentoval
nebo reprezentuje kralupské FBC?
V současném FBC Kralupy nastupuje několik lidí, kteří
začínali v DG lize. Pokud bych však měl jmenovat
někoho, kdo tehdy patřil mezi jedny z nejlepších u
nás na škole, tak jsou to Petr Vrchota a Vojta Pohl,
kteří hráli tehdy v týmu Skeletonů. Ale samozřejmě,
že zde byli další velmi talentovaní hráči, kteří ukázali
Co tě vedlo k myšlence a posléze i realizaci založit své kvality v pozdějších dobách.
na Dvořákově gymnáziu a SOŠE školní florbalovou Dvořákovo gymnázium a SOŠE bylo slušnou základnou
soutěž?
pro kralupský florbalový klub. Myslíš, že tato teze
Myšlenka florbalové soutěže nepřišla vůbec náhodou. stále platí?
Panem profesorem Márou byl florbal začleňován Gymnázium plnilo tuto funkci hlavně v počátcích
do hodin tělocviku napříč všemi třídami. Jezdilo se kralupského FBC. Když jsme se rozhodli s Jirkou
také na meziškolní turnaje. Jinými slovy popularita Cimlerem založit v Kralupech florbalový tým, měli
florbalu u nás ve škole neustále rostla a objevovala jsme na to jen několik dní, abychom nemuseli čekat
se touha měřit síly s jinými hráči a týmy (třídami).
na další sezónu. Museli jsme rychle sehnat peníze a
Další důležitou věcí bylo, že jsem v té době hrál hráče. Mezi prvními oslovenými byli lidi, se kterými
také AHL v Kralupech. Když jsem viděl, že je možné jsme soupeřili a setkávali se během zápasů DG ligy.
organizovat hokejbalovou soutěž mezi dospělými,
řekl jsem si, že něco podobného půjde i mezi studenty. Pro kralupskou florbalovou veřejnost symbolizuješ
Navíc jsme měli veškeré potřebné zázemí a vybavení. nejen zakladatele DG ligy, ale i další aktivity spojené
Nebylo potřeba ani moc peněz. Stačilo sehnat pár s florbalem (funkci rozhodčího, trenéra,…). Jak bys
spolehlivých a zapálených lidí, vybrat peníze na pohár zhodnotil momentální situaci kralupského florbalu?
a medaile a mohlo se začít.
Nevím, jestli pro kralupskou florbalovou veřejnost
něco symbolizuju, ale pokud ano, doufám, že jen to
Považoval bys svou osobu a vzniklé týmy DG ligy za pozitivní.
jakési „průkopníky a šiřitele“ florbalu v Kralupech? Současnou situaci kralupského florbalu vidím velmi
Svým způsobem by se dalo říct, že ano, ale určitě dobře s pozitivním výhledem. Naše základna se stále
bych chtěl vyzdvihnout v tvém dotazu slovo „týmy“, rozrůstá a aktivity se rozšiřují. Každý však ví, že nic
7
netrvá věčně, a tak musíme být připraveni i na ty
horší a temnější časy. Naším strašákem a inspirací
může být kralupský hokejbal, se kterým máme velmi
podobný vývoj. Proto je potřeba poučit se z chyb
a být na krizi připraveni. V následujících letech je
potřeba vychovávat naše pokračovatele, aby jednou
byli schopni a ochotni převzít pomyslné žezlo.
Co pro Tebe momentálně znamená, když se řekne
slovo „florbal“?
V současné době pro mne florbal znamená „touhu
jít si zahrát“. V minulých letech jsem si několikrát
a opakovaně zranil obě kolena. I přes několik
podstoupených operací si florbal už nikdy závodně
nezahraju.
Než jsem si „zahrál“ svůj poslední ligový zápas, což
bylo v prosinci 2010, znamenal pro mne florbal
radost a odreagování. Slovo zahrál naschvál dávám
do uvozovek, protože jsem ze svého posledního
utkání odehrál necelé jedno střídání.
Máš nějaké florbalové přání, nějakou metu, které
bys chtěl dosáhnout?
Jelikož florbal už hrát nemůžu, není mé přání, abych
něčeho herně ve florbalu dosáhl, aktuální. Spíše bych
úspěchy přál někomu ze svých svěřenců. Největší
radost by byla vidět jednou někoho z mlaďochů hrát
jednu z nejvyšších florbalových lig u nás. V současné
době u nás trénuje několik mladých talentů a mám
tip na jednoho, kterému by se to mohlo podařit a
kterému bych to hodně přál. Ale nepředbíhejme, má
před sebou ještě spoustu práce a dřiny.
Jinak bych si samozřejmě přál, aby kralupský florbal
existoval ještě dlouhou dobu, abych se za několik
desítek let přijel podívat do Kralup na modrožluté
borce.
Co bys popřál DG lize a vůbec celému studentskému
florbalu na DG a SOŠE do budoucna?
Popřál bych určitě mnoho dalších odehraných sezón,
mnoho nadšení, minimum úrazů a hlavně, aby si lidi
chodili stále zahrát hlavně pro radost.
Díky moc za rozhovor!
Pro více informací o DG lize navštivte www.
dgliga2012-13.blogspot.cz
nebo
navštivte
facebookovou stránku www.facebook.com/dvorakgy.
liga
Kralupské juniorské basketbalistky v lize drží 2. místo
K
ralupské juniorky, z nichž je většina
studentkami Dvořákova gymnázia nebo
Obchodní akademie, drží v juniorské lize skvělé
druhé místo s bilancí 10 výher a jen dvou porážek. V
posledním domácím utkání v roce 2012 přivítaly na
své palubovce soupeře z Prahy, celek Aritmy. Výšková
převaha byla na straně celku hostů, kdežto převaha
herní se držela kralupského týmu. V průběhu celého
zápasu si za podpory tribun svěřenkyně trenérky
Moravcové udržovaly drobný náskok nad svým
soupeřem. Poslední tři minuty přinesly nevídaný
závěr – dívky z Aritmy několikabodovou šňůrou
zápas vyrovnaly a začínaly mít navrch. Obě trenérské
postavy na obou střídačkách zbytek zápasu emotivně
prožívaly, nebyla nouze o zvýšený hlas pro podporu,
nebo naopak pokárání svěřenkyň. Poslední minuta
by se dala nazvat doslova „taktickými šachy“ trenérů.
Diváci viděli několik oddechových časů. Vyrovnané
skóre 63:63 již zvalo oba týmy do prodloužení, avšak
díky útoku v poslední vteřině a úspěšnému koši
domácí Procházkové k tomu nedošlo. Domácí tým
vyhrál nejtěsnějším rozdílem, o jediný koš, poměrem
65:63. Gratulujeme!
Studentský ples 7.G
N
ezapomenutelný páteční večer proběhl 30.
11. 2012 v kulturním domě Vltava, kde se
uskutečnil studentský ples a první ples DG
vůbec. Septima si vybrala taneční a velmi zajímavé
téma Rebelové a celý večer se odehrával v tomto
duchu. Bohatá tombola, krásná výzdoba a velká
návštěvnost tvořila úžasnou atmosféru.
AKTUÁLNÍ DĚNÍ
Maturitní plesy
Byli jsme svědky předtančení na písničky z muzikálu
Rebelové, kde si zahrála roli policistky třídní septimy,
paní profesorka Popová. Na půlnoční představení
publikum reagovalo velmi bouřlivě a nadšeně, a jak
předtančení, tak i půlnoční představení muselo být
zopakováno. Profesorský sbor, studenti i rodiče si
tento večer užili se vším všudy!
Maturitní ples 8.G
Vánoční florbalový turnaj vyhrál tým 4. B. a 1. A.
21.
prosinec byl nejen den, na který
Mayové předpověděli konec světa,
ale byl to také poslední školní den
roku 2012. Konec světa neohrozil ani celoškolní
besídku plnou pěveckých výkonů studentů, ani
vánoční florbalový turnaj v hale na Cukrovaru. 9
přihlášených týmů bylo rozděleno do tří skupin po
třech, ve skupině se hrálo systémem každý s každým.
Turnaj zpestřil svou účastí tým absolventů Dvořákova
gymnázia a SOŠE, který mohl být „černým koněm“
turnaje. Favorité byli jasně známí, v každé skupině
figuroval jeden – byl to tým 4. B a 1.A ve skupině A,
8
následně tým tříd 3.A a 3.B ve skupině B a konečně
ve skupině C figuroval legendární tým FBC Teachers.
Favorité plnili svou roli příkladně a všichni postoupili
ze svých skupin z prvních míst. V následné tříčlenné
skupině svedly týmy souboj o umístění na „bedně“.
Na bronzový stupínek vystoupil tým profesorů,
legendární FBC Teachers tedy „obhájili“ 3. místo z
loňského turnaje. Druhé místo obsadil tým třetích
ročníků 3. A a 3. B. Na zlatém stupínku pro tento
rok stanulo družstvo tříd 4. B a 1. A. Vítězům a všem
umístěným patří obrovská gratulace!
Filip Janouch
M
aturitní ples osmiletého gymnázia se
uskutečnil v pátek 14. 12. 2012. Proběhla
zde velkolepá show na téma Mexiko.
Maturitní řeč a poděkování profesorům pronesli
Martin Tetiva a Jana Šimonová. Maturanti si nacvičili
nástup na písničku z nové „Bondovky“ Skyfall. Na
začátku předtančení jsme mohli vidět kytarové
duo, které na obecenstvo velmi zapůsobilo a
vytvořilo „mexickou“ atmosféru. Zeleno-růžové
sukně, sombrera, tequilla a ostatní typické věci pro
toto téma večer jen nastartovaly. Za nápadem a
realizací půlnočního překvapení se skrývala Anna
Vondráčková, která svou roli velmi dobře zvládla.
Bylo vidět, že studenti 8. G si to vážně užívali - včetně
ostatních studentů a rodičů.
9
Maturitní ples 4.B
Dále se stalo:
STUDENTSKÉ VOLBY U NÁS
NA ŠKOLE
- Suverénní vítězství strany
TOP 09 a Vladimír Franze
jako prezidenta.
ŠKOLNÍ KOLO PIŠKVOREK
- Tomáš Mikulů, Martin
Gecašek aneb vítězové ze
7. G.
M
aturitní ples obchodní
akademie proběhl 11.
ledna v KaSS Vltava.
Každý
maturant
dostal
při
šerpování „Oscara“ za schopnost,
která se u něho, či ní projevila ve
čtyřech studijních letech. Absence
předtančení, na které byly maturitní
plesy z DG a SOŠE zvyklé, bylo
nahrazeno barmanskou show. Zde
vystoupil bývalý student čtyřletého
gymnázia Michal Novák, který vítězí
v nejvyšších soutěžích tohoto typu.
Půlnoční překvapení se nám zdálo
velmi vtipné a hlavně originální.
Mohli jsme vidět velmi zajímavé
kreace a zábavné kousky, zvláště
od skupinky pěti chlapců z tohoto
ročníku. Celý večer provázela
skupina GLOBUS BAND, která
úžasnou atmosféru večera ještě více
ošperkovala. Maturanti a maturantky
působili velmi spokojeným dojmem
- bylo vidět, že tento večer je jen
jejich.
Studentské
či maturitní plesy
jsou
důležitou
součástí
školního dění. Někteří se těší
na nacvičování, předtančení nebo
půlnočka, druzí na pobavení se s přáteli
a tanec. Letošní plesová sezóna DG byla
velmi povedená. Z letošních plesů se nedá
vybrat nejlepší, každá třída se na něj pečlivě
připravovala a chtěla mít vše bezchybné.
Nakonec: nezáleží na názoru publika,
ale jde o to, aby samotní maturanti
nebo studenti septimy si plesy
užili „jaksepatří“ – jsou
jejich!
10
eVIM ANEB PROČ BYCHOM
SI NEVYJELI DO TERÉNU
- Druhé a třetí ročníky z
gymnázia se snažily využít
své znalosti a dovednosti
získané v hodinách biologie,
chemie a fyziky.
INFORMATICKÝ BOBR
- Ulovit bobříka se podařilo
nejlépe Radovanovi
Kneblíkovi, Vendelínovi
Brázdovi, Petru Chmelovi,
Janu Kotrčovi a Vojtovi
Růžkovi.
MIKULÁŠ
- Jak každoročně mučit
studenty.
DRÁŽĎANY
- Prohlédnutí vánočních
trhů a nasávání vánoční
atmosféry!!!
KONEC SVĚTA
- Že by se Mayové zmýlili?
LYŽAŘSKÉ KURZY
- Ranní rozcvičky jsou a
budou vždycky zábava…
Maturitní ples 4.A
R
čení, že v pátek je bláznů svátek, nám potvrdila
maturitní třída čtyřletého gymnázia, která
25. 1. 2013 uspořádala svůj maturitní ples.
Originální nástup - doprovázený nafukovacími
balónky, které při vyvolání jména maturanta či
maturantky vzlétly do ovzduší - zahájil tento úžasný
večer. Maturanti předvedli předtančení ve svěracích
kazajkách jako členové nemocničního zařízení MUDr.
Chocholouška… Okolo jedenácté hodiny proběhlo
vystoupení borců BMX z Kralup nad Vltavou – MISTRŮ
ČR. Během půlnočního představení jsme mohli
sledovat video, které natočili studenti 4.A na písničku
„Gangnam style“ a dále jsme viděli mnoho zajímavých
kostýmů a scének na oblíbené písničky. Tento večer se
dá hodnotit jako velmi povedený. Osobně si myslím,
že na to DG a SOŠE dlouho nezapomene!
Andrea Procházková
Rozhovor
Studentský ples - Monika Vajnerová, 7.G
Váš studentský ples měl ve svém podtitulu téma
„Rebelové“. Bylo těžké téma vybrat?
Celkem ano, protože jistá pánská část třídy pořád
trvala na svém originálním tématu “Ovoce a zelenina”
(směje se) - a to i potom, co se odhlasovali Rebelové.
Bylo zařizování hodně náročné? Kdy jste začali s
přípravami?
Jestli můžu mezi první přípravy počítat i zamluvení
prostor v KaSSu, tak rok předem, ale se vším ostatním
se začalo až tak 2 - 3 měsíce před plesem.
Organizace plesu byla práce spíše jednotlivce nebo Hodně diváků překvapilo skvělé taneční vystoupení
většiny třídy?
vaší třídní profesorky, jak dlouho ona nacvičovala
Spíš vybraných jedinců. (opět smích)
populární “gangnam style” tanec?
Stejně jako my, ale naše paní profesorka je skvělá
Co bylo největším problémem?
tanečnice, takže úspěch byl zaručen!
(přemýšlí) Při organizaci - tak určitě už právě výběr
tématu, ale největší stres nám působil asi časový Věnovala se někdy tanci nebo má jen talent?
skluz, ve kterém jsme byli, co se týče nacvičování Obojí. Ona profesionálně tancovala za mlada, ale víc
předtančení a půlnočního přestavení. V průběhu o tom nevím.
plesu se snad žádný problém nevyskytl, jen možná to
úvodní slovo (dle mého názoru) mohli zvukaři trochu Jak jsi ty sama byla nakonec spokojená s vaším
lépe ozvučit.
plesem?
Spokojená jsem byla úplně maximálně, myslím, že na
Po škole se roznesla taková informace, že vám to, že to byl studenťák, přišlo fakt dost lidí, vystoupení
pan ředitel oznámil, že studentský ples nakonec jsme zvládli a dokonce i opakovali, kapela hrála skvěle
nemusíte vůbec pořádat. Jak to bylo?
a lidi vypadali, že se baví.
Něco takového jsem také slyšela. Myslím, že to
prohlásil, když jsme ho byli požádat o to, aby nás v Já můžu jen souhlasit. Děkuju, že jsi poskytla rozhovor
pátek, v den našeho plesu, uvolnil alespoň z části do úplně prvního čísla našeho studentského časopisu.
Hanka Sytařová
výuky, abychom tento čas mohli věnovat přípravě.
Nakonec nám ho ale poskytli naši velmi shovívaví
učitelé.
Myslíš si, že zkušenost přípravy studentského plesu
využijete příští rok při plánování vašeho maturitního
plesu?
Určitě se bude velmi hodit, tentokrát už budeme
vědět, že začít musíme dřív, protože toho zařizování
bude mnohem víc.
11
Studentský ples - p. Eva Popová
J
ak byste zhodnotila váš studentský ples?
Určitě byl úspěšný. Septimáni přípravě věnovali
hodně volného času a myslím, že se jim vše
vydařilo a všichni jsme se mohli celý večer dobře
bavit.
Musím přiznat, že nejenom mě překvapil váš skvělý
taneční výkon. A pak jsem se dozvěděla, že jste
dříve profesionálně tancovala. Jak jste se k tomu
dostala? (Kdy jste s tím začala?)
Celkem normálně – ve druháku na gymnáziu jsem
chodila do tanečních, tam jsem potkala tanečního
partnera, se kterým jsem absolvovala další kurzy
(„pokračovačky“ a „speciálky“). Tehdy jsme se
zúčastnili soutěže tanečních párů, kde jsme si
vytancovali kategorii „E“. K vyšším kategoriím
jsem se neprotancovala, takže není pravda, že
jsem tancovala závodně nebo profesionálně. To
by vyžadovalo tvrdý trénink a dobrého tanečního
partnera. Já jsem si zvolila tancování jako zábavu,
jako koníčka.
Na jaké úrovni jste vlastně tancovala?
V tancování jsem pokračovala v tanečním klubu, kde
jsme se věnovali předtančení ve formacích. Dvakrát
týdně trénink, možnost pobavit se s ostatními členy
klubu, z nichž mnozí se stali velmi blízkými přáteli,
12
vystoupení na školních i firemních plesech.
Jakému druhu tance jste se věnovala?
Každý rok se nacvičuje nové předtančení: buď latinu,
nebo standard – je potřeba zvládnout vše tak, aby
celkový dojem z vystoupení byl pěkný.
Jaký je váš nejoblíbenější tanec?
Cha-cha a jive.
Co považujete za váš největší úspěch?
Pokud se myslí úspěch v soutěžích, tak se náš
taneční klub stal vloni mistry Prahy, účastníme se
také celostátní soutěže v Chrudimi.
Za úspěch v tancování považuji i 4 vlastní
choreografie – jedna vyhrála na soutěži
studentských předtančení a další 2 byly pro
maturanty – studenty našeho gymnázia.
Věnujete se tanci ještě dnes?
K tancování jsem se vrátila asi před třemi lety.
Většina členů klubu už má také děti, a tak to
občas na tréninku vypadá jako v mateřské školce.
Vystoupení je méně než bývalo, takže tohoto mého
„koníčka“ zatím zvládám a užívám si ho.
Hanka Sytařová
H
TÉMA: Vánoce
lavní téma prvního čísla školního časopisu jsou Vánoce, a tak jsme se vám rozhodli nastínit, jak
Vánoce slaví někteří studenti naší školy, jejichž rodiče či příbuzní pochází z ciziny. Stejné otázky jsem
pak také položila mnou vybraným profesorům, abyste mohli porovnat, jaký pohled mají na Vánoce
studenti a jaký profesoři. A na závěr jsem pro vás přichystala rozhovor s naším novým profesorem, panem
Tomasem Strongem, který pochází z Ameriky. Odpovědi na otázky jsou opravdu různorodé, takže se máte
na co těšit.
Kdy jste přestali věřit na Ježíška? Jak jste přišli na to, že
neexistuje?
Asi někdy v 5. nebo 6. třídě. Ani nevím. Čím jsem byla
starší a měla víc rozumu, tak jsem na něho přestala věřit
a možná také proto, že rodiče tolik neznali české tradice
spojené s Vánocemi.
Do Thi Dieu Huyen 4.A - Vietnam
Kdy přesně jsem přestala věřit na Ježíška, si nepamatuji,
ale myslím, že to bylo někdy při nástupu do první třídy. A
protože si nepamatuji, kdy přesně to bylo, tak ani nevím,
jak jsem přišla na to, že neexistuje. Když nad tím tak
přemýšlím, tak mi to nejspíš nikdo konkrétní neřekl, takže
kousek té víry ve mě pořád zůstává. (Zvlášť teď, když se
blíží Vánoce :-))
p. Lucie Janderová
Přestal jsem na něj věřit asi kolem deseti nebo jedenácti,
mimochodem věřil jsem na Ježíška, Santu Clause a
na Mrazíka (Дед Мороз). Zjistil jsem to asi úplně
individuálním způsobem, chtěl jsem jim úplně sám napsat
dopis, tak jsem hledal na internetu jejich adresy. A na všech
stránkách jsem zjistil, že jsou to jen fiktivní postavy. Když
jsem se zeptal rodičů, tak mi to jen potvrdili. Ale poprosili
mě, abych na ně pořád věřil a nepověděl to sourozencům.
Artur Masalyga 2.A - Ukrajina
Cože?? On neexistuje?? A kdo teda dává ty dárky? Já
odmítám věřit, že neexistuje!
p. Radek Jícha
Jaké vánoční zvyky doma dodržujete? Držíte nebo drželi
jste půst na Štědrý den?
Žádné nedodržujeme. Jen zdobíme stromeček pro mladší
sourozence a pečeme cukroví. Vánoce u nás nejsou
tolik důležité, spíše slavíme Nový rok podle lunárního
kalendáře.
Do Thi Dieu Huyen 4.A
V předvánoční době zapalujeme svíčky na adventním
věnci, doma mám ve váze barborku (ta mi už několik let
po sobě krásně vykvetla, ovšem v mém případě to nějak
nefunguje… ale kde takovou věc reklamovat? :-)), pečeme
cukroví, letos se těším na lití olova. Půst jsem nikdy
nedržela, protože odolat všem těm dobrotám je podle mě
nemožné. Existuje vůbec někdo, kdo to dokáže?
p. Lucie Janderová
Nejsme naštěstí pověrčivá rodina, takže žádné zvyky
nedodržujeme. Kdo by také vydržel do večeře o hladu. Za
to mi to zlaté prasátko nestojí. :)
Lena Bernetsyan 4.B - Arménie
V našich svátcích nejsou vánoce 24. prosince, ale 6. ledna
- ale slavíme i ty v prosinci. Je to pro dodržení kulturní
rovnováhy a taky pro nejmladší v naší rodině, aby nepřišli
o něco, co mají ostatní. Hlavním zvykem je asi to, že mladší
nosí tak zvanou večeři (která se skládá z velkého koláče)
dospělým, za to dostávají děti dárky, které přinesl Mrazík.
Artur Masalyga 2.A
Celkem poctivě se snažím (a i se mi to daří :)) se vždy co
nejvíc přejíst. Půst bych asi držet měl, ale radši jsem to
nikdy nezkusil. Zní to děsivě!
p. Radek Jícha
Jaký byl nejhezčí vánoční dárek, který jste kdy dostali a
co si přejete pod stromeček letos?
Vzpomínám si, že velikou radost mi udělal walkman
(mladší generace nechť si vygooglí, co bylo vánočním
hitem před x lety). Letos nemám žádné konkrétní
přání, co bych si přála najít pod stromečkem. A
kdybych vyjmenovala přání abstraktní, tak by to
znělo jako klišé.
p. Lucie Janderová
To je těžké, vybrat nejhezčí dárek, na Vánoce jakákoliv
maličkost potěší. Ale samozřejmě, že největší radost
mám z teplých ponožek, které mě budou celou zimu
hřát. Kdo by z nich taky neměl radost. :) Letos jsem
si přála mír na celém světě, tak ať se Ježíšek snaží. :)
Lena Bernetsyan 4.B
Nejhezčí dárek jsou rozzářené oči mých dětí. Zní to
sice kýčovitě, ale pro mě je doopravdy nejdůležitější
rodinná vánoční pohoda.
p. Renáta Nováková
Můj nejhezčí dárek asi byla velká stavebnice lega. Na
tu dobu, bylo mi kolem osmi, to byla ta největší ze
všech. Letos ani nevím, moc jsem o tom nepřemýšlel,
dalo mi víc zabrat vymyslet dárek pro rodinu - než
pro sebe. Tohle znamená být dospělý, starat se víc o
ostatní (než o sebe).
Artur Masalyga 2.A
Krásných dárků byla spousta a neumím a ani nechci
vybírat jeden nebo dva „nejhezčí“. To prostě nejde. A
letos jsou jasným favoritem skialpy – když už nejdu
na plánovanou operaci kolena, tak jsem se rozhodl,
že si tu nohu odrovnám totálně!
p. Radek Jícha
Jaké jídlo rozhodně nesmí chybět na vaší
štědrovečerní tabuli?
Doma nevaříme tradiční českou štědrovečerní tabuli,
protože u nás nikdo neumí vařit česká jídla. Většinou
uděláme jarní závitky, polévku, nějaké maso, zeleninu
a rýži.
Do Thi Dieu Huyen 4.A
13
Na štědrovečerní tabuli nesmí v naší rodině chybět
česká klasika - smažený kapr s bramborovým salátem.
Tahle klasika se nikdy nemění. A pro ty, co nemusí
kapra, děláme ještě krůtí řízky. Večeři připravují
rodiče a je samozřejmé, že jediný správný recept na
bramborový salát je ten náš rodinný.
p. Lucie Janderová
Už jsme si zvykli na tradiční českou večeři, tedy sushi,
smažené brouky, šneky a k pití - co jiného než tequillu.
Lena Bernetsyan 4.B
Bude to asi Ku´tá. Je to taková směs pšenice, máku a
ovsa vařená v mléce. Hraje roli hlavního předkrmu:
jestli nesníš alespoň lžičku, tak ti nikdo nedá jídlo. Je
to to nejhlavnější, protože bez toho se nenajíš. Jinak
bramborový salát a kapra moc neuznáváme, proto
losos zastupuje řady rybích pokrmů. Hlavně máme
hodně jídla z masa hovězího a vepřového.
Artur Masalyga 2.A
Rozhodně rybí polévka, salát nemusím.
p. Radek Jícha
Co máte na Vánocích nejraději a co naopak rádi
nemáte?
Nejraději na Vánocích mám jejich atmosféru –
konečně se zastaví všechen ten předvánoční spěch,
najednou jsou všichni doma (pokud zrovna nemá táta
odpolední směnu a nemáme nadílku už v poledne),
všechno venku utichne a čas jako by se zastavil. Já
se na Vánoce vždycky moc těším, takže to, co by
mi je mohlo zkazit, moc nevnímám nebo nedělám.
Takže neprožívám předvánoční úklid nebo šílenství v
obchodech. Svátky jsou takové, jaké si je uděláme, a
já je chci prožít v klidu s lidmi, které mám ráda.
p. Lucie Janderová
No na Vánocích se mi líbí všechno a ještě jsem
nezjistil, co se mi na nich nelíbí.
Artur Masalyga 2.A
Vánoce mám velice ráda. Všichni se více usmívají,
jsou na sebe hodní a tráví více času se svou rodinou.
Nemám co vytknout.
Lucie Pham 3.G - Vietnam
Rybí polévku a volno, které můžu strávit na horách.
Nechci, aby to vypadalo jako klišé, ale nemám rád
Vánoce tak, jak to bohužel prožívá většina lidí (alespoň
podle toho co vidím a vnímám) – zběsilost jak v
uklízení, tak i v nakupování, pečení cukroví (hlavně
abychom měli víc druhů než Maruna odnaproti)
a vlastně všude. Ideální Vánoce jsou podle mě
14
takové, kdy si rodina udělá pohodový večer, posedí
u stromečku a následné volno pak stráví někde na
chalupě na horách. Přes den si zalyžovat (ať už běžky
nebo sjezdovky), večer pak svařák v teple u kamen s
kamarády.
p. Radek Jícha
Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo a cukroví podávané
o Vánocích a film s vánoční tématikou?
Oblíbené jídlo nemám, z cukroví mám nejraději
linecké a vanilkové rohlíčky. Filmy s vánoční tématikou
tolik nesleduji, ale někdy se na ně podívám.
Do Thi Dieu Huyen 4.A
Moje nejoblíbenější vánoční jídlo je kapr a
bramborový salát, protože nikdy se u nás doma na
Vánoce nepodávalo nic jiného a neumím si představit,
že by se to někdy změnilo. A z cukroví mám nejraději
vanilkové rohlíčky, kokosky, nugátové špičky, vosí
hnízda, pracny, laskonky, linecké, ořechy, išelské
dortíčky... :-)
O Vánocích mám samozřejmě nejraději české
pohádky – Tři oříšky pro Popelku, Hrátky s čertem
nebo S čerty nejsou žerty.
p. Lucie Janderová
Jako každý rok si nedokážu představit svátky bez filmu
Sám doma. Cukroví nepečeme, ale i to kupované není
přece tak špatné. :)
Lena Bernetsyan 4.B
Takže nejoblíbenější cukroví, co mi nejvíc chutná, je
linecké, no možná i včelí hnízda. A nejoblíbenějším
filmem bude samozřejmě Mrazík a Grinch.
Artur Masalyga 2.A
Pohádka Tři oříšky pro Popelku. Nejoblíbenější jídlo
je bramborový salát a kapr.
p. Renáta Nováková
Nejraději mám krabí polévku (canh cua) a cukroví z
lineckého těsta. Každoročně se společně koukáme na
Tři oříšky pro Popelku.
Lucie Pham 3.G
Jídlo jsem už zmínil dvakrát, na cukroví moc nejsem,
ale když už - tak vosí hnízda, vanilkové rohlíčky, ořechy
s takovou tou žlutou náplní (nevím, co to je :)). A film
s vánoční tématikou? S vánoční tématikou si vybavuju
akorát Simpsony, jak jim shořel stromeček. Nicméně
během Vánoc si rozhodně nenechám ujít Císařova
pekaře - Pekařova císaře nebo Jak vytrhnout velrybě
stoličku.
p. Radek Jícha
Rozhovor s panem profesorem Strongem.
How did you celebrate Christmas in America and in
China? What were the biggest differences between
American and Chinese Christmas? What tradition
did you try or find good in China or anywhere else
abroad?
I did not celebrate Christmas in China. Actually I
usually had to teach on Christmas day. But one
Christmas evening some students at my school who
I had never met saw me walking on the campus
and ran up to me and gave me some lite candles
and wished me a merry Christmas. Some other
foreigners in China would get together for the
holiday but my feeling was “when in China do as the
Chinese do”. So I celebrated Chinese holidays, the
big one being the Chinese New Year.
The Chinese do acknowledge Christmas but
have turned it into an excuse to shop for gifts.
The government wants the people to spend more
money so it encourages Christmas and all of the
stores are well decorated. China has many festivals.
The moon festival in the fall and the New Year
usually in late January or early February. These
are celebrated by virtually all the people and no
matter where they are all the Chinese must be
home for the New Year. They are much more family
orientated than Americans. Their culture is based
on family connections because the government
over the centuries was not to be trusted. Family and
friends therefore are more important.
How are you going to celebrate Christmas this
year? Are you going to fly at Christmas to your
family in America?
Here in Czech Republic I do not intend to celebrate
Christmas. When I go home in February I will
celebrate.
When did you stop to believe in Santa Claus? How
did you find out that Santa Claus doesn’t exist?
My brother who is 2 years older than I told me that
there was no Santa. I was about 7 years old.
What do you like best about Christmas and what
you don’t like?
Christmas is for children and the joy I enjoy comes
from the children. What I don’t like is the over
commercialization that has taken place. There is too
much emphasis on gifts.
What is your favorite Christmas meal, sweets and
Christmas movie?
My favorite meal at Christmas is goose with all
the dressings and some good wine and family and
friends. “A Christmas Story” is my favorite Christmas
movie and “It’s a Wonderful Life” is a close second.
Nikola Ortová
Vánoční trhy
D
ne 6. 12. 2012 se uskutečnily vánoční trhy,
které probíhaly současně se dnem otevřených
dveří. Díky této události školu zaplnila vánoční
atmosféra, která po celé odpoledne a podvečer trvala.
Stánky s občerstvením či nápaditými vánočními
dárky a poklidná atmosféra doprovázely studenty i
rodiče, kteří přišli navštívit naši školu. Zde si mohli
vyzkoušet, jaké nové přijímací testy si pro ně DG a
SOŠE v dubnu přichystá, a tak se zároveň připravit na
jejich absolvování.
Andrea Procházková
15
ABSOLVENTI
Fejeton
N
ejen v naší metropoli, největším městě české
republiky, ale i ve městech relativně malých
se začaly v posledních měsících a letech
množit četné spolky pohrdající konzumní podstatou
vánočních dní.
Není to špatnou myšlenkou - v takovýchto spolcích
dochází k oprašování starých tradic a zásad vánočních
svátků. Já sám jsem byl toho názoru, že členství
člověka v takovémto spolku mu může jen prospět.
Na internetu jsem brouzdal dlouhé hodiny a našel
jsem bezpočet spolků, které mají svou filiálku i v
našem městě. Nejvíce mne zaujal spolek zvaný
„Vánoce – svátek komuny a pevných tradic“. Na štít si
tento spolek dával pevné dodržování tradic vánočních,
jakož i společenského veselí. Přihlásil jsem se a složil
vstupní poplatek pět set korun. Na prvním sezení
jsem byl trochu zklamán, neboť v mé věkové kategorii
se zde nacházel jen můj bývalý spolužák Josef, který
už vyzkoušel snad všechna náboženství počínaje
buddhismem, konče nyní křesťanstvím. Dále zde bylo
mnoho důchodců a jeden jehovista neurčitého věku,
který se debat a nacvičování svátečních procedur
nikterak nezúčastňoval, protože za prvé nechtěl přijít
do pekla a za druhé se byl prý jen podívat, jak to
chodí u konkurence. Ono sdružení mi na první pohled
přišlo celkem mírumilovné a nenáročné, ale později
jsem začal nabývat dojmů opačných. Potom, co byl
jehovista vyloučen, protože odmítal plnit domácí
úkoly po prvním fiasku, kdy odlévaným olovem
přiotrávil svou rodinu a byl si tak jistý, že jde opravdu
o ďábelský výmysl, jsem svůj názor změnil.
Po této čistce byla atmosféra zcela napjatá. Každý
se bál o své místo ve spolku a nikdo si nemohl být
ničím jistý. Například jednou na mne jeden velice
16
radikální penzista „napráskal“, že jsem nedržel půst
a dal si v hostinci „ U poctivého“ poctivou klobásu
a tři dvanáctky. Byl jsem za tuto neloajalitu pokárán
konciliem a byla mi uložena důtka. Jak se blížil
Štědrý den, tím více zapálených seniorů obcházelo
v čase poledním ulicemi a nahlíželo do kuchyní a
jídelen ostatních členů, aby dohlédlo na správné
dodržování půstu. Pár dní před Štědrým dnem jsme
obdrželi seznam doporučených dárků. Protože jsem
měl dárky již koupené, neřídil jsem se jím. Na Štědrý
den bylo velice důkladně prozkoumáváno, zdali má
každý ze členů volné místo u stolu pro nečekaného
hosta tak, že k nám byli přepadově vysíláni špehové,
kteří se snažili vetřít ke štědrovečerní tabuli. Nejen
že nám jeden takovýto bodrý pozorovatel snědl skoro
všechen salát, ale byl uražen, že pro něj nemáme
nachystané dárky. Musel jsem se tak vzdát krásné a
hřejivé vlněné šály v jeho prospěch.
Jediným štěstím bylo, že si přinesl své vlastní skořápky,
jedině tak předešel nedozírnému faux paux. Když byl
po neúspěšném rozkrojení jablka na odchodu - prý
že si potřebuje ještě sepsat poslední vůli - stihl ještě
dohlédnout na to, aby moje pětiletá dcera řádně
hodila pantoflem, a pak jen popřál hezké svátky a
svědomitého ženicha. Dvacátého pátého mi přišlo
mailem vyhodnocení našeho provedení svátečního
života. Byl jsem ohodnocen kladně, a tak jsem vzal
celou rodinu na pořádný oběd, aby se nám trochu
zmírnila podváha z onoho čtyřtýdenního půstu.
Myslím si, že tento typ prožití Vánoc je příhodný
tak jednou, dvakrát za život. Radši se budu držet
osvědčeného konzumu.
Martin Brys
Jaroslav Kaněra
J
aroslav Kaněra odmaturoval na osmiletém
gymnáziu v roce 2012. Na gymnázium šel, jak
sám říká, protože ho na školu přihlásili rodiče a
v jeho věku pro něj byla nejatraktivnější vidina ta, že
bude mít školu 30 metrů před domem.
Během studia chodil do Dramatického klubu
profesorky Vrzáčkové, účastnil se dění ve školním
klubu DoGa, který například zařídil klubovnu. Jako již
Pamatuješ si důvod, proč jsi šel studovat na
gymnázium?
…Myslím, že osmileté gymnázium je skvělý typ školy.
Strávit osm let v jednom kolektivu může někomu
připadat stereotypní, ale my jsme se nikdy nenudili.
Utvořily se mezi námi opravdu silné vazby, a když se
teď dívám na fotky z tercie, vidím, jak jsme vyrostli...
A prožili tolik společného! Ta doba 11-19 let mi
připadá úžasná a jsem rád, že jsem ji mohl strávit na
naší škole a s těmi skvělými lidmi! Vůbec to nebylo
tak, že bych nepoznal nikoho jiného, nebo že bychom
se nudili.
starší student se podílel na dvou divadelních hrách,
které většina z nás viděla v kralupském divadle. Jako
další školní kroužek navštěvoval Čajový klub pana
profesora Voláka. „Člověk se tam mohl trochu uvolnit
po náročném studiu, popovídat si a dozvědět se něco
nejen o čaji. Ta odpoledne v klubovně mi opravdu
chybí.“
Využíváš schopnosti a znalosti získané na gymnáziu
na vysoké škole?
V umění komunikace a jednání s lidmi je naše škola
opravdu dobrá. Takové to zdravé prostředí, možnost
popovídat si s učiteli, promlouvat k dění na škole, ale i
obyčejná prezentace před třídou. To všechno pomáhá
k tomu všeobecnému přehledu a schopnosti učit se
a přemýšlet, která je potom důležitá v budoucím
životě.
Najde se něco, co ti na gymplu chybělo?
Teď když jsem začal chodit na vysokou školu, kde
máme pořádný školní bufet, přiznám se, že ten mi na
Pomohlo ti gymnázium v dalším studiu a v běžném gymplu chyběl. Opravdu dobrý nápad je prodávat tam
lahve vodky (to fakt nekecám) a další alkohol. Zpětně
životě?
Pomohlo, je to až neuvěřitelné! V první řadě musím si uvědomuji, že něco takového mi na gymnáziu
říct, že naše škola je opravdu kvalitní a úžasně připraví chybělo! Byla by to pak ještě větší párty!
na studium na vysoké. První semestr na ČVUT jsme
například v matematice dělali prakticky jen to, co Samozřejmě žertuji. Občas mi něco chybělo, ale
jsme už na gymplu probrali v septimě! A podobné byly to celkem nepodstatné věci. Teď už si je ani
nepamatuju. Hlavně moc doufám, že všichni studenti
zprávy mám i od kolegů z humanitních oborů.rů.
budou odcházet s tak příjemným pocitem ze studia
Proč sis vybral ČVUT (České vysoké učení technické)? jako já!
Kateřina Horová
Mám rád techniku (Kolik měsíčně utratím za časopisy
o autech? Ach…:)), baví mě různé stroje, Lego Technic
a podobně. Taky mám rád matiku. ČVUT proto byla
jasná volba. Rozhodoval jsem se mezi FSv (stavební
fakulta), FS (strojní fakulta) a FD (dopravní fakulta),
nakonec to vyhrála “strojárna”.
17
TVORBA STUDENTŮ
Fotografická soutěž
-všeho druhu
Rubrika tvorba studentů bude do školního časopisu
zařazována pravidelně, proto vás prosím, abyste se
nestyděli a svá díla posílali na e-mailovou adresu
školního časopisu: [email protected]. Kdybyste
měli ohledně rubriky jakékoli dotazy, tak nám napište
na naši e-mailovou adresu, nebo kontaktujte přímo
Píseň života
mě – Nikolu Ortovou z třídy 2.A. Těšíme se na vaše
příspěvky.
Kateřina Veselská
Oba příspěvky v tomto čísle jsou od Kláry Novákové
ze třídy 2.B. Děkujeme.
Samota
Samoten byl a pln strachu,
růženec milé v ruce měl.
Tělo její obráceno v prachu,
slavík smutnou svou píseň pěl.
Nad ztemnělým lesem
proudí plno mraků.
Každý kdo je vzhůru
slyší vytí vlků.
Kostelní zvony v dálce slyšet,
ve ztichlém lese vyje vlk.
Na temné jezero začíná pršet,
nebezpečný les na něj mrk.
Na kopci svítí
světýlko osamělé.
Stojí tam chaloupka,
vypadá opuštěně.
Cestou sám jen s prázdným srdcem,
bez pomoci je to těžký boj.
Tíhou toho břemena zdrcen,
můr nočních zdál se mu plný roj.
Ve světnici,
výbavy prosté,
sedí stařenka,
ticho roste.
Rok minul první, druhý, třetí,
kříž na hrobě milé trouchnivěl.
Kněz nové své roucho světí,
slavík pořád svou píseň pěl.
Na stole jediný
pramínek světla.
Poslední naděje,
která vzlétla.
Z chlapce se stal muž, z muže stařec,
roky plynuly dál a dál.
Jediný kdo zůstal byl starý pařez,
na kterém si chlapec s dívkou hrál.
Sedí tiše v komůrce,
na své mládí vzpomíná.
Na rodinu co zemřela,
už zůstala jediná.
Eliška Zýková
Jediná, už sama je,
z života moc nezbývá.
Okovy a livreje,
těžký život prožila.
Mraky se stahují,
slunce se probouzí ze snu.
Svítí na její
poslední cestu.
18
19
Fejetony
Já a cizinka a la „Pan Kaplan má stále třídu rád“
Přezouvací absurdum
N
yní jsem bez vzdělání, bez maturity, a tím
pádem i bez práce a bez peněz.
Když jsem totiž ještě chodil na gymnázium,
tak byl uveden v platnost systém nových tvrdých
trestů za prohřešky - za nepřezouvání se, netřídění
odpadu, pozdní omlouvání, pozdní příchody atd.
Nebyl jsem nikterak vzorným studentem, známky
jsem měl průměrné, ale kázeňskými prohřešky
jsem netrpěl. Od té doby bylo za každé přistižení při
takovémto přestupku jedno zapsání do třídnice. Na
zápisy do třídnice každý kašle, a tak jsem si vesele
chodil po škole obutý a nedbal zápisů.
Po prvním pololetí, kdy se situace s přestupky
nikterak nezlepšila, začalo vedení vyžadovat větší
důslednost od kantorů. Ti pak v pololetí druhém
zapisovali každý přestupek. Já, protože jsem si zvykl
na relativní beztrestnost, jsem i nadále chodil obutý.
Jak se to tak stává, občas jsem i zaspal - no a zápisy
se mi množily. Dokonce se začalo i vzájemně udávat,
neboť si nikdo nebyl jistý svou bezúhonností - a tak
radši udal spolužáka.
Bohužel jsem byl natolik determinován realitou z
mého rebelství, že jsem si neuvědomil, že za tři zápisy
je napomenutí třídního učitele, za další tři je pak
třídní důtka, za další je ředitelská a tak to pokračuje.
Nejvyšším trestem je pak to, že se konsilium kantorů
usnese na podmínečném vyloučení studenta. Tento
případ nastal dvanáctým zápisem.
Když to rodičům oznámili na třídních schůzkách,
málem vyletěli z kůže. Když jsem jim ale vysvětlil
pravou podstatu věci, začali se smát. Od té doby
jsem se počal přezouvat, tatínek mě chodil osobně
budit a vše bylo v pořádku. Napsal jsem dopis vedení,
který je při podmínečném vyloučení nutný, vedení jej
akceptovalo a zaměřil jsem se na to, abych měl jistý
požadovaný průměr.
Jednoho dne se však všechno zvrtlo. Jeden hlupák z
paralelní třídy mě napráskal, že jsem špatně vytřídil
odpad. Ten člověk mě nesnáší, je to taková ta pošetilá
bohem nepochopená nesnášenlivost, jako když se
slon bojí myší.
Byl z toho další zápis.
Definitivní vyloučení.
Zničený život.
Samozřejmě, že jsem si ho pak našel a vysvětlil mu,
jak se má slon k myši chovat, ale bylo mi to už k
ničemu.
Martin Brys
Estetický význam
V
stupuji - jako každý den - do sídla firmy,
která má to štěstí mě zaměstnávat, a jsem
ohromen. Vstupní halou se táhne nádherný
červený koberec se zlatými střapci. Okamžitě
vybíhám a po vzoru hollywoodských hvězd na
něj skáču. V okamžiku výskoku jsem však zadržen
sekretářkou. Slečna se tváří důležitě a říká: „Tam se
nesmí “. Nezdržuji se zbytečnou diskuzí a - vyhýbaje
se koberci - vyrážím za šéfem. Na cestě potkávám
spousty kolegů a konzultuji s nimi problematiku.
Vedoucí odborů podporují zákaz vstupu, zatímco
podřízení proti němu hlasitě protestují, i když vědí, že
jejich protesty nikoho nezajímají. Vyběhnutí schodů
dodává mé tváři červený nádech, a tak po rozražení
bossových dveří vypadám mírně nevrle, neberu to v
potaz a pouštím se do diskuze: „K čemu je koberec,
po kterém nelze chodit?“ ptám se. „Poslechněte,
příští týden dorazí inspekce a my chceme, aby naše
firma dostala nejvyšší hodnocení, kromě toho - pro
20
naše pracovníky má tento koberec pouze estetický
význam,“ říká s nezaujatostí v hlase. Vzmůžu se jen
na „aha“, neboť jsem zcela konsternován. „Máte
další otázky?“ ozývá se z jeho úst. Nadechuji se k řeči,
kterou jsem si během běhu přes překážky/schody
promýšlel a nacvičoval: „Vážený pane jednateli,
obraz, socha - či píseň jsou díla spojená s estetickým
vnímáním člověka. Koberec, pokud to nevíte, je
předmět s jasným a všeobecně známým účelem - a
sice: být pošlapáván.“ Těmito slovy ukončuji diskuzi
a odcházím ke koberci, který procházím středem. Na
sekretářku křiknu pouze: „Ve své práci si budu dělat,
co se mi zachce“. A svým slovům jsem dostál. Moje
práce to byla ještě dvě hodiny.
P.S. Tento příběh je pouze fikce, jakákoliv podobnost
s vybavením a personálem naší školy je čistě
náhodná.
František Hánl
U
rčitě to znáte…jdete po Praze a kolem vás je
tolik cizinců, že už ani neslyšíte slovo česky.
Všude je hodně lidí s jinou mateřštinou, než
je čeština. Říká se, že český jazyk je jeden z nejtěžších
jazyků – ale dlouho jsem tomu nemohla uvěřit.
Přestala jsem pochybovat až v době, kdy jsem neměla
dost peněz na zaplacení nájmu a hledala novou
spolubydlící. Nakonec se přihlásila jedna studentka
z Číny, která chodila na stejnou vysokou školu jako
já. Byla velmi milá a doufala jsem, že spolu budeme
dobře vycházet.
Po jejím příjezdu a ubytování jsem se rozhodla,
že ji pozvu na něco k jídlu. Tak jsem v klidu pronesla:
,,Pojď, zaskočíme vedle do restaurace, bodl by
hamburger a kola“. Li Shan na mě jen udiveně
pohlédla a já si uvědomila, co jsem jí právě řekla.
Dalších deset minut mi zabralo vysvětlování toho, že
kola není jízdní kolo a že hamburger nemůže nikoho
zranit. Po tomto malém nedorozumění jsme se
vypravily s Li na první přednášku letošního semestru.
Li si samozřejmě sedla ke mně. Profesor na dějiny
umění si nás chystal prověřit úvodním testem. Při
tomto oznámení slyšel samozřejmě jen otrávené
povzdechnutí třídy. Když před písemkou popřejete
cizince „zlom vaz“, řekněme, že si to cizinka nevezme
osobně a vaše blahopřání přežije, i když vás to stojí
další vysvětlování. Po této písemce následovala
hodina matematiky, kdy jeden student, který seděl
za námi, pokřikoval na jiného studenta z přední
lavice, jestli by po něm nehodil kružítko a pravoúhlý
trojúhelník. V ten moment, kdy to řekl, se Li schovala
pod lavici, aby ji náhodou netrefil. Snaha vysvětlit
jí to byla k ničemu. Profesor nás chtěl „okouzlit“
svým humorem, a proto pronesl známou větu již
ze základky: „Neposlouchejte kolenem a tohle si
zapište za uši“. Doufat v to, že si tuto poznámku Li
nezapíše lihovou fixou a nebude si večer hledat, jestli
koleno je sluchový orgán, začali doufat i jiní studenty,
které její ptaní rušilo. Po čtvrt hodině domlouvání a
vysvětlování profesor hluk nevydržel a řekl, že nás
dvou už má plné zuby. Li objasnila profesorovi, že
zuby nemůžou být plné, a byla vyhozena ze třídy.
Jakmile hodina skončila, vyšla jsem ze třídy ven
a hledala Li. Seděla na lavičce před školou a četla si
knihu o „Kostlivcích ve skříni“ a já doufala, že ji tento
nechápavý výraz nevydrží moc dlouho. Když mě
viděla, tvářila se velmi smutně a mně jí začalo být
líto. Proto jsem k ní rychle promluvila slovy, která mě
napadla jako první: „Kašli na to. Radši hejbni kostrou,
v jídelně si dáme do nosu, a jestli nechceš, tak si trhni
nohou“. Po dvou dnech se Li Shan odstěhovala na
speciální školu pro cizince a já už ji nikdy nepotkala.
Andrea Procházková
Zeman na Hradě
P
rezidentské volby už samy o sobě otřásly
Českou republikou. Překvapivé druhé místo
Karla Schwarzenberga a méně překvapivé
první místo Miloše Zemana v prvním kole rozdělilo
ČR na dva tábory. Vědělo se, že tato přímá volba
bude velmi těsná a očekával se velký souboj. Miloš
Zeman nakonec dne 26. 1. 2013 vyhrává druhé kolo
voleb a 8. března by měl složit svůj prezidentský
slib. Upřímně. Pokud jste alespoň trochu sledovali
média, mohli jste si všimnout velké vlny nesouhlasu
se zvolením právě zmíněného Miloše Zemana. Proč
jsme dospěli k tomu, že se snažíme dohnat věci až po
té, co se stanou? Ano, v těchto volbách došlo k velké
účasti občanů České republiky, ale stále to nestačí.
Co těch necelých 40 %, které nám zbývají? Změnilo
by to volbu? Možná ne, možná ano. Ale má smysl
stále se bouřit proti tomuto odhlasování? Česká
republika by se měla smířit s tím, že na Pražském
hradě pobude Miloš Zeman. Pro situaci v zemi by to
bylo nejvhodnější řešení, ať už jste či nejste odpůrci
budoucího prezidenta. Samozřejmě, v dnešní době
má v ČR prezident PŘEDEVŠÍM reprezentativní
funkci, ale jeho názory by měly být moudré, jasné a
inspirující. I když nemá velké pravomoci, několikrát za
jeho prezidentské období uslyšíme novoroční projev
a některé jeho myšlenky nebo činy ovlivní náš stát či
pověst o České republice - jen vzpomeňte na „krádež“
propisky Václava Klause. Je tohle všechno schopen
Miloš Zeman poctivě a důsledně splnit? To se možná
dozvíme již v brzké době.
Andrea Procházková
21
PARLAMENT
Křížovka s lehce školní tématikou
ZÁBAVA
Vášnivá politická schůze
M
yslím, že nebudu přehánět, když řeknu, let. Všichni zvolení zástupci tříd v ní diskutovali o celé
že schůze parlamentu, která proběhla v řadě ožehavých témat, například o přezouvání či
pátek 30.11. (dnes už loňského roku), byla placení příspěvků pro OPS. Více podrobností níže:
jednou z nejvýznamnějších schůzí za posledních pár
Výsledky diskuzí:
1. Bylo ustanoveno, že každý student se v tomto
zimním počasí musí přezouvat, jelikož pokud tak
nekoná: roznáší po škole sníh a bahno, a přidělává tak
práci uklízečkám a paní školnici. S příchodem jarního
počasí nebude již přezouvání povinností.
2. Zástupci tříd přišli s návrhem, že by studenti, kteří
mají na škole sourozence, měli mít nárok na slevu z
příspěvku, který činí 500 Kč. Pan ředitel označil tento
návrh za rozumný a slíbil, že ho probere s předsedou
OPS.
3. Klubovna, asi nejdůležitější téma pro studenty.
Poté, co v ní minulý rok pracovala redakce Školních
televizních novin, letos jen zeje prázdnotou a nikdo
pořádně neví, co s ní bude.
1
2
3
5
6
4. V učebně 03 nefunguje wifi, tohoto problému
se ihned iniciativně chopili sami studenti a přislíbili
tento problém vyřešit.
5. Někteří učitelé neohlašovali výkonové písemné
práce, což bylo studentům proti mysli, a tak se
rozhodli probrat to s panem ředitelem. Minulý čas,
který zde používám, je naprosto na místě, jelikož
nyní je už vše v pořádku.
Tím bych shrnul nejdůležitější body zasedání
parlamentu. Závěrem bych rád poukázal na příkladnou
aktivitu, stoprocentní docházku a konstruktivitu všech
zástupců tříd, kteří jsou důkazem toho, že politika
se dá dělat i jinak, než o tom čteme v seriózních či
bulvárních novinách.
František Hánl
Instituce parlamentu je na naší škole koloritem, který se v posledních letech konal neperiodicky, což je pro
něj samotný veliká škoda. Přitom tahle forma jakéhosi studentského plebiscitu je velmi důležitá, neboť
na jejím poli dochází k celoškolní diskuzi, která je potřebná, jelikož na škole není odhadem 500 stejných
názorů! Sekundárním projevem je samozřejmě navázání vztahů s „kolegy debatéry a diskutéry“, které často
mohou přerůst ve vřelá přátelství. A já jen doufám, že tenhle rok budeme moci jednou vnímat jakožto „Rok
resuscitační, Rok znovuzavedení“ parlamentu a nejen parlamentu. Neboť již teď budou studenti svědky toho,
jak okolo nich jako bájný Fénix z popela povstávají a probouzejí se k životu studentské aktivity mající svůj
výsledek – a jednou z nich je právě studentský parlament.
Filip Janouch
4
7
1. Studentská svatyně
2. Patron školy
3. Profesor se jménem ruských mafiánů
4. Kdy je nejvyšší čas začít studovat
5. Princezna školy
6. Důvod ke komisionálce z ČJ
7. Sídlo spravedlnosti
Kdo jsem? (Každá charakteristika = jedna osobnost.)
Jsem český vojevůdce a stačila mi polovina brýlí.
Když se bouřili občané, že nemají chleba, zeptala jsem se jich, proč nejedí koláče.
Můj tým skončil druhý ve 2. sv. v. (2 odpovědi).
Měl jsem problémy s patou.
Zúčastnil jsem se jednoho nedorozumění v Sarajevu.
František Hánl
22
23
24