Cesky jazyk 6_1 VNITREK.indd

SKLADBA
■ OPAKOVÁNÍ
Jak se liška Bystrouška dostala do myslivny
Po
Př
Revírník se zdržel do rána v hospodě. Protože ho cestou domů přemohla únava, zdříml si
v lese. Nedaleko si hověla liščí máma a liščata.
Staré lišce se klížily oči. Zvědavá liščata se brzo
točila kolem spícího revírníka. Toho probudilo slabé liščí kvíknutí. Chňapl a najednou držel
nejbližší mládě – Bystroušku.
„Donesu tě domů. Děcka budou mít radost,“ řekl. Pak zamířil s liškou do myslivny.
Tak se Bystrouška dostala na člověčí vychování. Revírníkův pes se s ní rychle
spřátelil. Kluci jí však neudělali nic dobrého. Když ji jednou šlehali proutkem po hřbetě, Bystrouška kousla Pepíka do nohy.
(Podle A. Hostomské: Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby)
Zjistěte, kdo napsal operu Liška Bystrouška. Revírník byl hajný, který pečoval o úsek lesa (o revír).
Co udělal s malou lištičkou? Můžeme udělat totéž s mláďaty, která bychom náhodou v lese
objevili? Vysvětlete proč. Jaká asi byla liška, která dostala jméno Bystrouška?
Zopakujte si:
Větný celek s jedním určitým slovesným tvarem je obvykle věta jednoduchá. (Donesu tě domů.)
Větný celek s dvěma a více určitými slovesnými tvary je obvykle souvětí. (Protože ho přemohla
únava, zdříml si v lese.)
Základem věty je základní skladební dvojice. (Revírník se zdržel.)
Základní skladební dvojici tvoří základ podmětu (i Po nevyjádřený nebo Po všeobecný) a základ
přísudku. (Unavený revírník usnul v lese.)
Počet vět v souvětí poznáme zpravidla podle toho, kolik je v něm přísudků.
(Budeme užívat značky: podmět – Po, přísudek – Př.)
1. Čtěte větné celky z úvodního textu a určujte:


zda přečtený větný celek je věta jednoduchá, nebo souvětí
podmět a přísudek (nevyjádřené podměty doplňte)
Po
●
na podmět se ptejte např.: Kdo, co se zdržel do rána v hospodě? revírník
●
na přísudek se ptejte např.: Co se říká o podmětu revírník? zdržel se…
Př
Po

Př
základní skladební dvojice, např.: revírník se zdržel
81
2. Tvořte souvětí k následujícím vzorcům; na tabuli zapisujte základní skladební dvojice.
V1 a V2.
Protože V1, V2.
Když V1, V2.
V1, že V2.
V1, aby V2.
3. Práce na interaktivní tabuli. V následujícím textu podtrhněte základy přísudků
a základy podmětů; nevyjádřené podměty doplňte. Podle počtu přísudků rozlišujte věty jednoduché (J) a souvětí (S).
(on – tučňák)
(on – tučňák)
Tučňák má elegantní šaty. ( ) Nikdy si je nesvléká, chodí v nich vždy a všude.
( ) Do divadla se jeho oblečení náramně hodí. ( ) Ale když šel jednou v létě
na koupaliště, marně prohlížel skříň snad podvacáté. ( ) Žádné plavky tam
neležely. ( ) Řekl si, že se tedy bude koupat v tom, co má. ( ) Kdekdo se za ním
ohlíží. ( ) „Poslyšte, ten tučňák už opravdu neví, co by dělal. ( ) Už jste viděl,
aby se někdo koupal ve smokingu?“ ( ) A tučňáka takové koupání nebaví. ( )
Jednou se sebere a jede jen tak bez kufru někam daleko na pusté ostrovy, kde by
si ho nikdo nevšímal. ( ) A co náš cestovatel vidí? ( ) Všichni tučňáci se tam
koupou ve smokingu! ( )
(Podle M. Macourka)
●
●
●
Vysvětlete význam slov elegantní, smoking, kufr.
Co nebo Kdo může být elegantní?
Utvořte slovní spojení se slovem náramně.
4. Zopakujte si učivo o základních větných členech.
PŘÍSUDEK
Základem přísudku je nejčastěji určitý slovesný tvar, který poznáme podle toho, že vyjadřuje
osobu a číslo,
(1. os. č. mn.)
např.: Sbíráme na poli kameny a házíme je na jednu hromadu.
Infinitiv je neurčitý slovesný tvar. Sám nemůže být přísudkem.
Infinitiv však může být součástí složeného slovesného tvaru.
Složený slovesný tvar je tvar určitý a celý je základem přísudku,
(2. os. č. j.)
např.: Budeš házet kameny na jednu hromadu.
Přísudek vyjádřený určitým slovesným tvarem se nazývá přísudek slovesný.
(O přísudku jmenném se sponou se budete učit v příštích hodinách.)
PODMĚT
Základem podmětu bývá nejčastěji podstatné jméno v 1. pádě. Vyjadřuje původce nebo nositele děje (osobu, zvíře, věc, děj nebo vlastnost), o kterém přísudek něco vypovídá, např.: Její
krása nás okouzlila. Cvičení se mi líbilo. Kluci odložili zápas na zítřek.
Základem podmětu může být také zájmeno nebo číslovka v 1. pádě, např.:
Ten tomu dal! Já tam nepůjdu! Oni opravdu přijedou? Oba se už vrátili. Tři stáli vzadu.
(Později se naučíte, že základem podmětu mohou být i jiné slovní druhy.)
82
5. Pozorujte vyjádření: Soutěžící vystupovali. Brankář chytil.
Jsou tato vyjádření úplná? Co v nich chybí? Rozvíjejte podměty i přísudky a věty obměňujte.
Např.: Někteří soutěžící vystupovali v televizním programu.
Základní větné členy (Po + Př) tvoří základní skladební dvojici. (Chlapci spěchali.)
Jací chlapci?
Kdy spěchali?
Kam spěchali?
Malí chlapci odpoledne spěchali na hřiště.
Rozvíjející větné členy tvoří s řídícími členy určovací skladební dvojice (malí chlapci, odpoledne
spěchali, spěchali na hřiště).
Určovací skladební dvojici tvoří člen řídící a člen závislý
(chlapci – řídící člen; malí – závislý člen).
Stavbu věty lze znázornit také graficky:
Po
Př
chlapci
spěchali
jací?
kdy?
Malí
kam?
odpoledne
na hřiště
6. Pracujte na interaktivní tabuli: Slova dané věty zapište do náležitých rámečků
v grafu.
Velmi dobrý brankář bezpečně chytil prudkou střelu.
Po
Př
jaký?
jak?
jak?
koho, co?
jakou?
7. Určete základní větné členy a na tabuli nakreslete grafická znázornění vět.
Zamrzlé rybníky lákaly malé bruslaře. Nesmělí začátečníci se drží u břehu.
Ledovou plochu budou ovládat hokejisté. Děvčata zkoušela na ledě rychlé piruety.
Ostré brusle vyrývají do ledu fantastické kresby.
8. Slovní spojení užijte ve větách jako základní větné členy. Rozvíjejte podmět i přísudek.
Věty můžete napsat a graficky znázornit.
přišlo jaro ● stromy rozkvetly
blesky osvětlovaly (krajinu)
●
přihnala se bouře
●
hromy burácely
●
83