ŽELEZNIČNÍ STANICE HANZGHOU, ČÍNA - E. LE

ŽELEZNIČNÍ STANICE
ZHANGZHOU
ČESKÝ ARCHITEKT
V ČÍNĚ
PROJEKT
94
ZHANGZHOU, ČÍNA
EVA LE PEUTREC-HENDRYCHOVÁ / UNITED DESIGN GROUP
DRUHÉ MÍSTO V SOUTĚŽI
Zadání soutěže do Zhangzhou požadovalo
návrh nové železniční stanice pro pětimilionové
město a vyřešení urbanistické studie pro okolí
nádraží, včetně návrhu nového autobusového
nádraží, terminálu veřejné dopravy, hotelu,
parkovišť, taxi stanic a velkého náměstí před
budovou nádraží. Vše bylo nutno dopravně
vyřešit a napojit, aby nedocházelo ke křížení
jednotlivých funkcí.
Vlaková doprava je nejlevnější
a nejrozšířenější způsob dopravy v Číně.
Zvláště v čas svátků nastává hromadné
stěhování národa z ekonomicky prosperujícího
východního pobřeží do malých vesnic na
západě Číny. (A po 10 dnech strávených
s rodinou zase nazpět.) I v běžný den odbavení
jednoho vlaku připomíná spíše boarding
Boeingu 747.
Nádraží v Číně fungují zcela jiným
způsobem, než jak tomu je Evropan zvyklý.
Než se dostanete do vlaku, musíte projít
systémem několika check pointů, kde vám
kontrolují jízdenku a skenují zavazadla.
Typologie železničních stanic je chaotická
změť malých uzavřených čekáren a dlouhých
chodeb. To především, aby bylo nádraží lehce
manipulovatelné armádou, kdyby došlo
k sociálním nepokojům. Součástí nádraží
je vždy i VIP vstup s čekárnou a vlastním
nástupištěm, o armádní jednotce ani nemluvě.
Rozhodla jsem se ignorovat zažitou typologii
a použít jednu velkou halu sloužící jako
čekárna pro všechny spoje. Schéma
připomínalo spíše letiště i díky faktu, že
odjezdy byly v prvním patře a příjezdy
v přízemí.
K odjezdové i příjezdové hale vedla
dvouúrovňová několikaproudová komunikace
zajišťující drop off i pick up pro taxi
a soukromé vozy. Odjezdová hala byla
napojena na nástupiště dvěma zasklenými
mosty a pro příjezd sloužily dva tunely pod
náspem tratě, vedoucí do příjezdové haly.
Trať se nacházela 6 metrů nad úrovní
okolního terénu. Návrh se potýkal s velkou
nelibostí majitelů firmy, protože takhle přece
nádraží v Číně nevypadá. Všechno ale
fungovalo, a tak mi neměli co vytknout.
V soutěži skončil můj návrh 2. a způsobil
revoluci návrhů železničních stanic v Číně.
Soutěž jsem sice nevyhrála, ale firma dostala
mnoho dalších zakázek po celé Číně i Indii.
UŽITNÁ PLOCHA 20 000 m2 (nad zemí)
ROK NÁVRHU 2007
VELIKOST POZEMKU 140 ha
ČESKÝ ARCHITEKT
V ČÍNĚ
PROJEKT
95
ING. ARCH. EVA LE PEUTREC-HENDRYCHOVÁ
(*1980)
1991–98 Gymnázium v Nové Pace
1998–2005 Fakulta architektury Technické
univerzity v Liberci
2005 řádné ukončení magisterského stupně studia
na Fakultě architektury TUL
2002 Praha, Česká republika, praxe v ateliéru Fact
2002–2004 San Francisco, USA, praxe v ateliéru
v Cee Architects
2005–2007 Šanghaj, Čína, United Design Group
2007–2009 Šanghaj, Čína, Unitown Design INC.
2009–do současnosti Šanghaj, Čína, Allied
Architects International