docSEA Červená Voda
download 
Stížnost Transkript
SEA Červená Voda
ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČERVENÁ VODA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZPRACOVANÉ DLE PŘÍLOHY K ZÁKONU Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU AKTUALIZOVANÁ VERZE - PROSINEC 2013 PŘÍLOHA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČERVENÁ VODA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Vyhodnocení vlivů Územního plánu MALÉ A VELÉ Červená Voda na životní prostředí zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ZADAL: Obec Červená Voda Červená Voda č.p. 268 561 61 Červená Voda ZPRACOVAL: Ing. Marie Skybová, Ph.D., držitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. osvědčení 2442/ENV/08 č.j. rozhodnutí o prodloužení autorizace 20738/ENV/13. Adresa: Zahradní 241 747 91 Štítina SPOLUPRÁCE: RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., hodnocení vlivů na území Natura 2000 dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., držitel autorizace dle tohoto zákona, č. osvědčení 630/1677/05 č.j. rozhodnutí o prodloužení autorizace 51780/ENV/10. Aktualizováno na základě požadavků Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 19.9.2012, č.j. KrÚ 56746/2012/OŽPZ/CH. Ve Štítině, dne 20. prosince 2013 ................................................... Výtisk č. 1 Ing. Marie Skybová, Ph.D. 1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA OBSAH I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Přehled zkratek .................................................................................................................................... 6 Úvod k aktualizaci ................................................................................................................................ 8 Úvod 10 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ............................................................................................ 12 1.1 Obsah a cíle územního plánu ........................................................................................................ 12 1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů .............................................................................................................................................. 12 1.2.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 .............................................................................. 13 1.2.2 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ............................................................ 15 1.2.3 Územně analytické podklady Pardubického kraje ...................................................... 17 1.2.4 Program rozvoje Pardubického kraje........................................................................... 18 1.2.5 Vyhledávací studie koridoru pro kapacitní dopravní cestu Dolní Lipka – Dětřichov (Dopravní studie Via Regia) ......................................................................... 20 1.2.6 Územně energetická koncepce Pardubického kraje .................................................... 21 1.2.7 Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy ............. 22 1.2.8 Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje .......................................................... 23 1.2.9 Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje ................................................... 24 1.2.10 Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji ............................................. 24 1.2.11 Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje ............................................ 25 1.2.12 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje ........................................... 26 1.2.13 Aktualizace Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009 2012 ..... 27 1.2.14 Zhodnocení vztahu návrhu ÚP Červená Voda k záměrům a cílům nadřazených dokumentů ....................................................................................................................... 28 2. Zhodnocení vztahu ÚP Červená Voda k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni .......................................................................................................................... 29 3. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez realizace záměrů územně plánovací dokumentace Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla územně plánovací dokumentace uplatněna ..................................................................................................... 30 3.1 Vymezení území ........................................................................................................................... 30 3.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................ 31 3.2.1 Klimatologická charakteristika ..................................................................................... 31 3.2.2 Kvalita ovzduší ................................................................................................................ 32 3.2.3 Voda ................................................................................................................................. 33 3.2.4 Geologie, geomorfologie.................................................................................................. 37 3.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond ......................................................................................... 41 2 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 3.2.6 Ochrana přírody ............................................................................................................. 43 MALÉ A VELÉ 3.2.7 Flóra, fauna ..................................................................................................................... 47 3.2.8 Typologie krajiny a krajinný ráz................................................................................... 49 3.2.9 Radonový index geologického podloží .......................................................................... 51 3.2.10 Archeologická naleziště, historické památky ............................................................... 53 3.2.11 Vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům ............................................................................................... 54 4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být realizací záměrů ÚP významně ovlivněny ............................................................................................................................................... 56 4.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL ........................................................................... 57 4.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF ............................................................................................. 58 4.1.2 Vyhodnocení záboru ZPF ve smyslu vyhlášky č. 13/1994 Sb...................................... 59 4.1.3 Zábor PUPFL .................................................................................................................. 60 4.2 Změna dopravní zátěže území ...................................................................................................... 61 4.3 Změna imisí a hlukové zátěže území ............................................................................................ 62 4.3.1 Ovzduší............................................................................................................................. 62 4.3.2 Hluk .................................................................................................................................. 63 4.4 Vliv na vody.................................................................................................................................. 67 4.4.1 Odpadní vody .................................................................................................................. 67 4.4.2 Pitné vody ........................................................................................................................ 67 4.4.3 Vliv na podzemní a povrchové vody, změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch, CHOPAV .............................................................................................................. 68 4.5 Zvýšení produkce odpadů ............................................................................................................. 70 4.6 Změna vegetace, vliv na faunu ..................................................................................................... 70 4.6.1 PO Králický Sněžník – vliv na chřástala polního ........................................................ 71 4.6.2 Vliv lyžařského areálu Suchý vrch na flóru a faunu ................................................... 72 4.6.3 Vliv rozšíření lyžařského areálu Buková hora na flóru a faunu ................................ 72 4.6.4 Vliv silnice I/43 na flóru a faunu ................................................................................... 73 4.6.5 Vliv elektrického vedení 2 x 110 kV na flóru a faunu ................................................. 74 4.7 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz ............................................................................................ 74 5. Veškeré současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ............................................................................................................................. 77 5.1 Soustava NATURA 2000 ............................................................................................................. 77 5.2 Přírodní parky ............................................................................................................................... 78 5.3 ÚSES ............................................................................................................................................. 78 5.4 VKP .............................................................................................................................................. 78 6. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant územního plánu na životní prostředí Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů 3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, N BĚLÁ, I/56 sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých aOVÁ dlouhodobých, MALÉ A VELÉ trvalých a přechodných, kladných a záporných včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení .......................................................................................................................................... 79 6.1 Vliv na ovzduší a klima ................................................................................................................ 85 6.2 Fyzikální vlivy – hluk ................................................................................................................... 85 6.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy ............................................... 86 6.3.1 Vliv na veřejné zdraví ..................................................................................................... 86 6.3.2 Sociálně-ekonomický vliv ............................................................................................... 87 6.4 Vliv na půdu.................................................................................................................................. 88 6.5 Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa .............................................................................. 91 6.6 Likvidace, poškození lesních porostů ........................................................................................... 92 6.7 Vliv na vodu.................................................................................................................................. 93 6.8 Vliv na horninové prostředí .......................................................................................................... 94 6.9 Vliv na biologickou rozmanitost................................................................................................... 94 6.10 Vliv faunu a flóru .......................................................................................................................... 95 6.11 Vliv na ÚSES a VKP .................................................................................................................... 97 6.12 Vliv na hmotné statky a kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického 99 6.13 Vliv na krajinu .............................................................................................................................. 99 6.14 Významnost vlivů ÚP Červená Voda na životní prostředí ........................................................... 102 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení ÚP a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ..................................................................................................... 105 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z realizace záměrů územního plánu Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ................................................ 108 8.1 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk ........................................................................................... 108 8.2 Vliv na zemědělský půdní fond .................................................................................................... 109 8.3 Vliv na PUPFL.............................................................................................................................. 110 8.4 Vliv na vodu.................................................................................................................................. 110 8.5 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru .............................................................................. 110 8.6 Vliv na ÚSES ................................................................................................................................ 111 8.7 Vliv na krajinu .............................................................................................................................. 112 9. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah k ÚP obce Červená Voda, a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během jeho přípravy, zejména při porovnání variantních řešení Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ............................................................ 113 9.1 Ovzduší ......................................................................................................................................... 113 9.2 Voda .............................................................................................................................................. 113 9.3 Půda .............................................................................................................................................. 114 4 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 9.4 Příroda a krajina ............................................................................................................................ 114 MALÉ A VELÉ 9.5 Kulturní a historické památky....................................................................................................... 114 9.6 Obyvatelstvo ................................................................................................................................. 114 10. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu ÚP na životní prostředí Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí .................... 116 10.1 Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŽP ....................................................... 116 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ........................................................................ 118 11.1 Návrh požadavků k zapracování do návrhu ÚP Červená Voda .................................................... 118 11.2 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech po přijetí ÚP Červená Voda ......................................................................................................................................... 119 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.............................................................................. 121 12.1 Návrh stanoviska ke koncepci ...................................................................................................... 124 13. Literatura a zdroje...................................................................................................................... 128 5 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ PŘEHLED ZKRATEK AOPK BaP BPEJ BSK5 ČOV EOAR EVL HEIS HPKJ CHOPAV JPÚ k.ú. LBC LBK MŽP NPÚ NRBC NRBK OECD OSN PAHs PHO PM10 PO PP PR PRVK PUPFL PÚR ČR RBC RBK ŘSD ČR SFŽP SOB TZL ÚP ÚP VÚC ÚSES VKP Agentura ochrany přírody a krajiny benzo(a)pyren bonitovaná půdně ekologická jednotka biologická spotřeba kyslíku (pětidenní) čistírna odpadních vod ekvivalentní objemová aktivita radonu evropsky významná lokalita hydroekologický informační systém hlavní půdně klimatická jednotka chráněné oblasti přirozené akumulace vod jednoduchá pozemková úprava katastrální území lokální biocentrum lokální biokoridor Ministerstvo životního prostředí Národní památkový ústav nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů polycyklické aromatické uhlovodíky pásmo hygienické ochrany částice v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr nepřesahuje 10 µm. ptačí oblast přírodní památka přírodní rezervace Program rozvoje vodovodů a kanalizací Pozemek určený k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor Ředitelství silnic a dálnic České republiky Státní fond životního prostředí specifická oblast tuhé znečišťující látky územní plán územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability významný krajinný prvek 6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA VOC ZCHÚ ZPF těkavé organické látky zvláště chráněná území zemědělský půdní fond I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ 7 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ ÚVOD K AKTUALIZACI Předkládaný materiál představuje finální verzi „Vyhodnocení vlivů Územního plánu Červená Voda na životní prostředí zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu“, která nahrazuje v plném rozsahu původní dokument ze dne 8. srpna 2011 a zahrnuje rovněž výsledky aktualizované verze Hodnocení vlivu koncepce dle §45i zákona č. 114/92 Sb. (Merta. L., 2013). Obě výše uvedené dokumentace byly aktualizovány a doplněny na základě požadavků Krajského úřadu Pardubického kraje 19.9.2012, č.j. KrÚ 56746/2012/OŽPZ/CH., v kterém Krajský úřad požaduje doplnit vyhodnocení koncepce o vyhodnocení navrhované plochy D1 pro koridor přeložky silnice I/43 a trasy 2 x 110 kV. Dále byly zapracovány následující změny upraveného návrhu Územního plánu Červená Voda, prosinec 2013: K.ú. Dolní Orlice SR-1 Vypuštěna na základě dohody s obecním úřadem. SR-3 Zmenšena o rozsah koridoru pro vedení stavby technické infrastruktury – el. vedení 110 kV, přejmenována na SR-3a z důvodu změny funkčního využití plochy ZS -1. SR-4a,b Zmenšena o rozsah koridoru pro vedení stavby technické infrastruktury – el. vedení 110 kV. ZS-1 Zmenšena o rozsah koridoru pro vedení stavby technické infrastruktury – el. vedení 110 kV, z důvodu změny funkčního využití přejmenována na SR-3b. K.ú. Horní Orlice RI-3 Vypuštěna na základě požadavku OŽPZ Krajského úřadu. RI- 4a Vypuštěna na základě požadavku OŽPZ Krajského úřadu. RI- 4b Vypuštěna na základě požadavku OŽPZ Krajského úřadu. K.ú. Šanov u Červené Vody RI- 8 Vypuštěna západní a střední část OŽPZ Krajského úřadu. Vypuštění provedeno na základě požadavku K.ú. Červená Voda OM-4 Na základě požadavku OSRKEF OUP zmenšena o část, která zasahovala do koridoru stavby pro dopravní infrastrukturu vyznačeném v ZUR. 8 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, Ndo OVÁkoridoru BĚLÁ, I/56 RI-7 Na základě požadavku OSRKEF OUP zmenšena o-část, která zasahovala M ALÉ A VELÉ stavby pro dopravní infrastrukturu vyznačeném v ZUR. BI-1 Část již v současné době zastavěna. BV-2 Zmenšena na základě dohody s obecním úřadem, rozsah ploch pro bydlení je nadsazený - připomínka OSRKEF OUP Krajského úřadu PK, na základě projednání nebyl vznesen požadavek na vypuštění některé lokality pro tuto funkci. BI-3 Zařazena na základě požadavku vlastníka pozemku, ostatní plocha, již ve schváleném ÚP SÚ navrhována k zástavbě. VD-4 Zmenšena o rozsah koridoru pro vedení stavby technické infrastruktury – el. vedení 110 kV. K. ú. Mlýnický Dvůr RI-11 Zmenšena na základě požadavku OŽPZ Krajského úřadu. RH- 1 Zmenšena o část, která zasahovala do koridoru stavby pro dopravní infrastrukturu vyznačeném v ZÚR. OM-5 Zvětšena z důvodu zajištění kompaktnosti se zastavitelnou plochou RI. SR- 13 Na základě požadavku OSRKEF OUP zmenšena o část, která zasahovala do koridoru stavby pro dopravní infrastrukturu vyznačeném v ZUR. SR- 14a Na základě požadavku OSRKEF OUP, zasahovala do koridoru stavby pro dopravní infrastrukturu vyznačeném v ZUR. PZ-2 Na základě požadavku OSRKEF OUP zmenšena o část, která zasahovala do koridoru stavby pro dopravní infrastrukturu vyznačeném v ZUR. Způsob a forma úprav a doplnění: Byla doplněna kapitola Úvod k aktualizaci. Byly provedeny úpravy textu. Neplatné části textu jsou přeškrtnuty, nově přidané pasáže jsou zvýrazněny tímto způsobem. V případě potřeby upraven formát kapitol. Byla změněna struktura dokumentu v souladu s přílohou zák. č. 183/2006 Sb. v aktuálním znění, doplněna Kap. 11 a přepracována Kap. 12 spojením původních závěrečných Kapitol 10 a 11. 9 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA ÚVOD I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Návrh územního plánu obce Červená Voda je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Byl zpracován Ing. arch. Dagmar Vaníčkovou - ATELIER GRADACE, Jablonné nad Orlicí. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Králíky, odbor územního plánování a stavební úřad. Krajský úřad Pardubického kraje ve svém stanovisku podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22. července 2009 (spis. zn. SpKrÚ 40535/2009/OŽPZ, č.j. 40535-2/2009/OŽPZ/PI) shledal, že návrh územního plánu Červená Voda je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Pardubického kraje) ve svém stanovisku č.j. 40644/2009/OŽPZ/Le ze dne 7. 8. 2009 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a ptačí oblast Kralický Sněžník. Návrh územního plánu Červená Voda je tedy nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, součástí vyhodnocení musí být i vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraveno § 10i) zákona č. 100/2001 Sb. Podle odst. 1 § 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle odstavců 2 až 5. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí stanoví příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, zpracované osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., je nedílnou součástí návrhu řešení ÚP Červená Voda. Hodnocení bylo zpracováváno metodou ex–ante, tj. souběžně s tvorbou návrhu územního plánu. Finálním podkladem pro vypracování hodnocení vlivu na životní prostředí je Územní plán Červená Voda – návrh, textová a grafická část, verze červenec 2011 prosinec 2013. Dokument „Vyhodnocení vlivů Územního plánu Červená Voda na životní prostředí zpracované dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu“ sleduje následující cíle: posouzení míry souladu návrhu řešení územního plánu se zpracovanými celostátními, krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí, výběr a doporučení nejvhodnějšího řešení, 10 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -řešení OSTRAVAvULICE PLZEŇSKÁ, N BĚLÁ, I/56 posouzení přínosů a negativ navrženého porovnání seOVÁsoučasným MALÉ A VELÉ stavem složek životního prostředí v řešeném území, identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, stanovení monitorovacích indikátorů pro vliv ÚP na životní prostředí. Dokument je členěn dle přílohy k zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu v platném znění. 11 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE MALÉ A VELÉ K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 Obsah a cíle územního plánu Návrh ÚP Červená Voda řeší správní území obce, které zahrnuje 8 katastrálních území: Červená Voda (centrum obce), Šanov u Červené Vody, Moravský Karlov, Bílá Voda, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Horní a Dolní Orlice. Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro udržitelný rozvoj území, tj. vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek při zachování urbanistické koncepce obce a respektování přírodních hodnot v území včetně vytvoření podmínek pro jejich ochranu a rozvoj. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. 1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů Pro účely posouzení vztahu územního plánu obce ke strategickým dokumentům není nutno pracovat s mezinárodními dokumenty, neboť jejich cíle a priority jsou již obsaženy ve vnitrostátní dokumentaci, nadřazené územnímu plánu obce Červená Voda. Soulad sledovaných záměrů územního plánu, tj. vymezení ploch pro obchvat obce a vybudování lyžařského svahu, je porovnáván s následujícími koncepčními dokumenty: Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, Územně analytické podklady Pardubického kraje, Program rozvoje Pardubického kraje, včetně jeho aktualizace, Vyhledávací studie koridoru pro kapacitní dopravní cestu Dolní Lipka – Dětřichov (Dopravní studie Via Regia), Územně energetická koncepce Pardubického kraje, Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy, Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje, 12 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - Okraje, STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Plán odpadového hospodářství Pardubického Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji, MALÉ A VELÉ Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje, Program rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje, Aktualizace Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009. Cíle, priority a požadavky jednotlivých koncepčních dokumentů jsou dále hodnoceny podle toho, do jaké míry je s nimi řešení návrhu ÚP Červená Voda v souladu nebo v rozporu: zcela v souladu částečně v souladu částečně v rozporu výrazně v rozporu není předmětem řešení/ neutrální vztah ++ + -0 1.2.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Jedná se o nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR zohledňuje požadavky na územní rozvoj, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie). V rámci PÚR ČR jsou vymezeny hlavní rozvojové oblasti a rozvojové osy ČR a dále specifické oblasti (SOB), tj. oblasti, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, přičemž se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Obec Červená Voda spadá do specifické rozvojové oblasti SOB 3 Jeseníky – Kralický Sněžník, která byla vymezena z důvodů potřeby posílení sociálního a ekonomického rozvoje (především rozvoje lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu), potřeby rozvíjet a využívat území vysoký potenciál Jeseníků, pro rekreaci a lázeňství s ohledem na podmínky udržitelného rozvoje a potřeby zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Z těchto potřeb vyplývají následující úkoly pro územní plánování: a) identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení, 13 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁúzemí , I/56 b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti MALÉ A VELÉ a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko, c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras, d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity, e) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství, f) prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území. g) řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu. Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) rozvoj rekreace a lázeňství, b) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu, c) zlepšení dopravní dostupnosti území. V rámci úkolů pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady PÚR pro tuto oblast stanovuje následující: a) při tvorbě resortních koncepcí zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat zejména restrukturalizaci ekonomiky, ekologické formy zemědělství, rekreace, turistiky a cyklistiky, zpracování místních surovin, dřevozpracující průmysl a rozvoj řemesel a lidové umělecké a řemeslné výroby. b) při tvorbě rezortních dokumentů zohlednit specifika oblasti a cílenými programy podporovat rozvoj ekologických forem dopravy, především na území intenzivně využívaných částí CHKO Jeseníky, zejména veřejné hromadné dopravy pro rekreační využití oblasti. Územní plán Červená Voda musí dále respektovat republikové priority územního plánování. Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda je zcela v souladu s PÚR ČR, neboť vymezením koridoru silnice přeložky silnice I/43 Dolní Lipka – Červená Voda vytváří územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území, dále vytváří územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, čímž podporuje hospodářskou situaci v oblasti a restrukturalizaci ekonomiky ve směru na zvýšení podílu turistického průmyslu. 14 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 1.2.2 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje MALÉ A VELÉ Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo dne 29. 4. 2010 usnesením č. Z/170/10 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje (ZÚR PK), které nahradily ÚP VÚC Pardubického kraje, který schválilo zastupitelstvo kraje dne 14.12.2006. V současné době probíhá Aktualizace č.1 Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. ZÚR zpřesňují vymezení specifické oblasti republikového významu SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník a stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: spolupracovat se Olomouckým krajem na vytváření podmínek pro stabilizaci obyvatel oblasti, ve spolupráci s Olomouckým krajem zlepšit dopravní spojení v koridorech silnic I/11, I/43 (R35 – Polsko) a II/312 (Králíky – Hanušovice), zlepšit železniční spojení ve směrech na Ústí nad Orlicí a Polsko, vytvářet podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, vytvářet podmínky pro saturaci ekonomických a sociálních potřeb a zájmů ochrany přírody. Pro SOB 3 stanovují ZÚR tyto úkoly pro územní plánování: stabilizovat koridory dopravních staveb, zejména I/11 a I/43, zlepšit podmínky pro realizaci přeshraničních vazeb, prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu území pro rekreaci, vytvářet podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského, resp. horského charakteru, koordinovat územní rozvoj oblasti s polskými přístupy a záměry, respektovat požadavky na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněžník, upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES. ZÚR stanovují následující požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obce Červená Voda při zpřesňování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb - viz Obr. 1.1: Veřejně prospěšné stavby – doprava a technická infrastruktura: koridor pro umístění stavby D24– přeložka silnice I/43 Dolní Lipka – Červená Voda (dotčené k.ú. Červená Voda, Dolní Orlice, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr), D35 - přeložka silnice II/312 (dnešní I/43) Šanov u Červené Vody, 15 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bk.ú. ĚLÁ, I/56 E03 - nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - ULICE Králíky (dotčené Bílá MALÉ A VELÉ Voda, Červená Voda, Dolní Orlice, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr, Šanov u Červené Vody), Obr. 1.1:Požadavky ZÚR PK pro správní území Červená Voda ZÚR vymezují jako veřejně prospěšná opatření tyto plochy a koridory biocenter a biokoridorů ÚSES, jež jsou funkční nebo jejichž funkčnost je nutno zcela nebo částečně zajistit – viz Obr. 1.2: U07 – nadregionální biokoridor K80: Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov (k.ú. Bílá Voda, Moravský Karlov, Červená Voda, Mlýnický Dvůr), U11 – nadregionální biokoridor K84: K80 – K85 (k.ú. Horní Orlice, Moravský Karlov), U12 – nadregionální biokoridor K92: K82 – Vojenský (k.ú. Mlýnický Dvůr), U31 regionální biokoridor 830A: Lískovec – Dolní les (Horní Orlice, Dolní Orlice). regionální biocentra 442 Buková hora, 443 Moravský Karlov, 1809 Lískovec, 9010 Dolní les. Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda respektuje územní požadavky ZÚR PK, vymezuje plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby a pro skladebné části ÚSES. V rámci návrhu územního plánu bylo provedeno upřesnění prvků ÚSES tak, aby byly vytvořeny prostorové 16 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58míře - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ BĚLÁ, I/56 předpoklady pro funkční systém, napojený v co největší na plochy zeleně, NvOVÁ zastavěném M ALÉ A VELÉ území a dále na ÚSES okolních obcí. Návrh ÚP vymezuje ochranné zóny nadregionálních biokoridorů a upřesňuje je s ohledem na zastavěné a zastavitelné území obce dle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území. Dále ÚP Červená Voda vytváří územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, čímž podporuje hospodářskou situaci v oblasti a restrukturalizaci ekonomiky ve směru na zvýšení podílu turistického průmyslu Obr. 1.2: Skladebné části ÚSES nadmístního významu ve správním území Červená Voda 1.2.3 Územně analytické podklady Pardubického kraje Zastupitelstvo Pardubického kraje projednalo Územně analytické podklady Pardubického kraje na svém jednání dne 30. 4. 2009 pod číslem usnesení Z/77/09. Aktualizovány byly v červnu 2011 (pod číslem usnesení Z/320/11) a v červnu 2013 (pod číslem usnesení Z/88/13). Výkres záměrů na provedení změn v území ve správním území Červené Vody zahrnuje následující prvky (viz Obr. 1.3): D24 – přeložka silnice I/43 Lanškroun – Červená Voda D35 – přeložka silnice II/312 (nyní I/43) v prostoru Šanova E03 – nadzemní vedení 2x110 kV Heřmanice – Králíky včetně transformovny 17 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA Hodnocení: ++ I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Návrh ÚP Červená Voda respektuje záměry na provedení změn ve správním území Červení Voda dané Územně analytickými podklady Pardubického kraje. Obr. 1.3: Územně analytické podklady Pardubického kraje – výkres záměrů (2013) 1.2.4 Program rozvoje Pardubického kraje Program rozvoje Pardubického kraje byl schválen usnesením ZPk č. Z/177/06 dne 21. 9. 2006. Strategická rozvojová vize Pardubického kraje vidí kraj jako území: s prosperující ekonomikou, s kvalitními územně technickými podmínkami jak pro podnikání, tak pro bydlení, s rozvíjejícím se lidským potenciálem, s úctou k půdě a historickým tradicím, se zdravým životním prostředím, atraktivním pro cestovního ruchu, dobře spravovaným. K naplnění této vize program stanoví 7 rozvojových pilířů, problémové okruhy, specifické cíle a opatření: 1. rozvojový pilíř – prosperující ekonomika, 2. rozvojový pilíř – kvalitní územně technické podmínky, 3. rozvojový pilíř – kvalita života, 4. rozvojový pilíř – venkovský prostor a zemědělství, 5. rozvojový pilíř – zdravé životní prostředí, 6. rozvojový pilíř – centrum cestovního ruchu, 18 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 7. rozvojový pilíř - komunikující a dobře spravovaný kraj. MALÉ A VELÉ Na základě analýzy ekonomických ukazatelů, kterými jsou míra nezaměstnanosti, daňová výtěžnost, relativní počet podnikatelů (poměr počtu podnikatelů ku počtu trvale bydlících obyvatel), index stáří, hustota obyvatelstva a migrace, vyhlašuje v oblasti kraje 6 hospodářsky problémových regionů, určených pro soustředěnou podporu, mezi nimi i obvod ORP Králíky. Regiony pro soustředěnou podporu jsou regiony se ztíženými podmínkami pro trvale udržitelný ekonomický rozvoj, v nichž je žádoucí podpora podnikání. Obr. 1.4: Regiony pro soustředěnou podporu v Pardubickém kraji Program rozvoje Pardubického kraje byl aktualizován v roce 2011. Aktualizovaná verze Programu rozvoje Pardubického kraje, která je zpracována pro návrhové období 20122016 s výhledem do roku 2020, byla schválena Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 15.12.2011. Hlavní náplní návrhové části PRK PK na období 2012–2016 jsou 4 základní priority rozvoje: Kvalitní lidské zdroje. Konkurenceschopná ekonomika. Zdravé životní prostředí. Koordinovaný prostorový rozvoj kraje. Tyto priority jsou dále rozvíjeny do 16 strategických cílů, jejichž dosažení bude zajištěno realizací 26 navrhovaných opatření a jejich aktivit. 19 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA Hodnocení: ++ I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Rozvoj ekonomických aktivit v území je návrhem ÚP spojen především s s rekreací a cestovním ruchem. Vymezením zastavitelných ploch pro rekreaci, ploch občanského vybavení komerčního charakteru, ploch pro sport a tělovýchovu návrh územního plánu podporuje záměry v oblasti celoroční a sezónní rekreace, související komerční i veřejné občanské vybavenosti a další infrastruktury pro trvalé obyvatele území i jeho návštěvníky. Podmínkami využití ploch je umožněn rozvoj podnikání orientovaného na cestovní ruch i v plochách bydlení a v plochách smíšených obytných. Dále jsou návrhem ÚP vymezeny nové plochy výroby s podmínkou, že jejich vliv na životní prostředí tento vliv nepřekročí hranice příslušné funkční plochy. 1.2.5 Vyhledávací studie koridoru pro kapacitní dopravní cestu Dolní Lipka – Dětřichov (Dopravní studie Via Regia) Hlavním cílem studie, která byla zpracována v listopadu 2007 firmou Highway Design, Hradec Králové pro Pardubický kraj, bylo ověření koridoru pro kapacitní dopravní cestu, která by spojila Polsko s Českou republikou a Rakouskem z hlediska širších vazeb v trase měst Wroclaw-Brno-Vídeň. Trasa je navržena ve variantách z hlediska jejího vedení složitým podhorským a horským terénem Orlických hor a ve variantách z hlediska návrhové kategorie. Studie vymezuje a popisuje 7 variant řešené dopravní trasy a po analýze jako výslednou variantu trasu v návrhové kategorii kapacitní nerychlostní silnice S22,5/80 – značena jako 1(S1). Tuto silnici je možné stavět v cílovém uspořádání jako čtyřpruh s mimoúrovňovými křižovatkami a úpravami stávající silnice I/43, přičemž stávající silnice by po úpravách by sloužila jako doprovodná trasa ke čtyřpruhu a zajišťovala by dopravní obslužnost dotčeného území. Všechny křižovatky na čtyřpruhu by byly realizovány jako mimoúrovňové. Trasa nevyžaduje stavbu tunelu, s ohledem na intenzity dopravy navedené na řešenou silnici modelem dopravy by bylo možné postavit silniční tah v první etapě jako dvoupruh s úrovňovými křižovatkami a minimálními úpravami stávající silnice I/43. Výhledově by se dvoupruhová trasa doplnila o souběžný dvoupruhový silniční pás a křižovatky by se přestavěly na mimoúrovňové. Lokalizace trasy ve sledovaném území je popsána následovně: dopravní napojení města Štíty zabezpečuje MUK Štíty trasa pokračuje severně kde dvakrát překračuje mimoúrovňově železniční trať Štíty Králíky (ČD 025) dále následuje MUK Červená Voda, která kříží silnici I/11 Žamberk - Králíky dále následuje estakáda Červená Voda 20 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVALichkov ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 následuje MUK Dolní Lipka pro napojení lokalit Králíky, MALÉ A VELÉ MUK Červená Voda: křižovatka se nachází západně od obce Červená Voda je navržená jako modifikovaná deltovitá, R43 x I/11 komunikace R43 je vedena nad I/11 Hodnocení: - Návrh ÚP vymezuje koridor budoucí přeložky silnice I/43 pro tři varianty A až C. Z hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 vyplývá nevhodnost variant A a B, které protínají významné lokality výskytu chřástala polního. Jako nejvhodnější z tohoto hlediska byla vyhodnocena varianta C, která prochází nejblíže intravilánu. Vymezení koridoru přeložky silnice I/43 není zcela v souladu s Vyhledávací studií koridoru pro kapacitní dopravní cestu Dolní Lipka – Dětřichov, kterou však nelze považovat za nadřazený dokument. Vzhledem k tomu, že žádná ze tří upřesňujících tras A, B, C z vyhledávací studie ŘSD ani žádná jejich kombinace 100% neleží v koridoru vymezeném ZÚR, byla do územního plánu zapracována " trasa přeložky vedená středem koridoru D 24 ZÚR. Ochrana dalšího území pro přeložku - tmavě šedě vyznačen koridor ze ZÚR, hnědě - koridor ŘSD- bude v územním plánu zajištěna v rámci regulativů, kdy bude omezeno uplatnění § 18 odst.5 stavebního zákona v nezastavěném území. V rozsahu těchto dvou koridorů nebudou dále v územním plánu navrhovány žádné zastavitelné plochy. V případě, že bude vybrána na základě EIA jedna z tras, bude třeba provést úpravu koridoru v ZÚR a následně i úprava územního plánu Červené Vody. V případě návrhové plochy silnice je striktně doporučeno její budoucí vyhodnocení podle § 45i ve stadiu záměru, ve všech předložených variantách. Zároveň musí být záměr posouzen v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví (EIA) dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1.2.6 Územně energetická koncepce Pardubického kraje Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 20 let, vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí. Schválena byla usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10. 3. 2004. Základní cíle a priority státní energetické koncepce jsou následující: maximalizace energetické efektivnosti, zajištění vhodného poměru prvotních energetických zdrojů, 21 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - Oprostředí, STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 zajištění maximální šetrnosti vůči životnímu dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství. MALÉ A VELÉ „Územní energetická koncepce Pardubického kraje“ přináší návrh managementu rozvoje energetického systému kraje s návrhem programů a stanovení priorit – Program výchovy a vzdělávání, Program snížení měrné spotřeby energie, Program pro využití obnovitelných zdrojů energie, Program zvýšení bezpečnosti zásobování elektřinou. Ve vztahu k územnímu plánování zdůrazňuje nutnost promítnout do konceptu řešení podmínky udržitelného rozvoje, což z hlediska energetického systému znamená důraz na uskutečňování úsporných opatření a využívání obnovitelných zdrojů energie. Hodnocení: 0 Pro ÚP Červená Voda nevyplývají z koncepce žádné konkrétní požadavky. 1.2.7 Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy, který byl zpracován v roce 2003, přináší návrh ucelené strategie rozvoje cestovního ruchu v území vymezeném turistickými regiony Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy, Vysočina, Jižní Morava, Střední Morava a Slezsko a státní hranicí s Polskem. Zadavatelem Programu rozvoje bylo sdružení Východní Čechy, sdružení měst a obcí pro podporu cestovního ruchu, partnery projektu Pardubický kraj, Královéhradecký kraj a ČCCR (Česká centrála cestovního ruchu). V Pardubickém kraji program navazuje na Program rozvoje Pardubického kraje, kde je problematika cestovního ruchu řešena na úrovni samostatného problémového okruhu Cestovní ruch a zahrnuje celkem 8 opatření, z nichž z hlediska územního plánování je nejvýznamnější Opatření 1.1: Cílená podpora infrastruktury cestovního ruchu a lázeňství s využíváním podpůrných programů, která představuje podporu budování nebo rekonstrukcí veřejných koupališť, autokempinků, krytých umělých ledových ploch, drobných veřejných sportovišť, cyklotras a cyklostezek, golfového hřiště, krytých plaveckých bazénů, lyžařských běžeckých areálů, sedačkové lanovky a lyžařských vleků, snowboardového areálu a zasněžování zimních středisek technickým sněhem. V návrhové části rozvojové strategie je „Budování (revitalizace) základní a doprovodné turistické infrastruktury“ stanoveno jako rozvojová priorita č. 4 a zahrnuje 4 opatření: Opatření 4.1: Podpora rozvoje dopravní turistické infrastruktury. Opatření 4.2: Podpora budování a revitalizace turistických cílů, aktivit a produktové infrastruktury. Opatření 4.3: Podpora revitalizace letních a zimních středisek. Opatření 4.4: Podpora budování a modernizace ubytovacích a gastro zařízení. 22 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA Hodnocení: ++ I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Návrh ÚP Červená Voda vytváří podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu v území. Vymezuje zastavitelné plochy pro rekreaci, plochy občanského vybavení komerčního charakteru, plochy pro sport a tělovýchovu a plochy rekreační nepobytové. Tím podporuje záměry v oblasti celoroční a sezónní rekreace. Podmínkami využití ploch je umožněn rozvoj podnikání orientovaného na cestovní ruch i v plochách bydlení a v plochách smíšených obytných. 1.2.8 Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje Pardubický kraj má zpracovánu „Koncepci ochrany přírody a krajiny, dokument, který byl zpracován v roce 2004 a aktualizován v roce 2009 a 2012. Návrh aktualizované koncepce byl schválen Radou Pardubického kraje dne 23.08.2012 a následně Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 13.09.2012. Cíle a principy Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje vycházejí z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny, dokumentu schváleném usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června 1998, a dále z provedené analýzy území. Cílem koncepce je stanovit systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Časové období koncepce je dlouhodobé – do roku 2014. Samostatná kapitola je věnována vztahu ochrany přírody a územního plánování, kde je území obce Červená Voda řazeno mezi významné rozvojové plochy nadmístního významu pro podporu lidských zdrojů, což je předurčuje pro rozvoj občanské vybavenosti včetně sportu a služeb. Koncepce zdůrazňuje, že územní plán by měl zabránit živelné zástavbě dosud nezastavené krajiny, která je z hlediska veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny nežádoucí. Stavby je nutno přednostně orientovat do již zastavených území a území určených k zastavení v rámci rozvoje obcí. Rozbor problémů ochrany přírody a krajiny v obcích 3.stupně charakterizuje ORP Králíky jako atraktivní oblast z hlediska cestovního ruchu. Zároveň je celý ORP Králíky mikroregionem, který se dle ukazatelů Programu rozvoje Pardubického kraje jeví jako mikroregion strukturálně postižený a hospodářsky slabý. Jde o oblast vyžadující soustředěnou podporu. patří tento ORP mezi atraktivní oblasti. Území má jedinečné přírodní hodnoty, které by měly být zachovány i do budoucna. Zároveň má i vysoký rekreační a turistický potenciál, který zatím zdaleka není plně využit. Prostor je svojí polohou z pohledu obou zemí spíše periferní oblastí s problémovým vývojem ekonomiky a právě rozvoj cestovního ruchu by do značné míry pomohl řešit ztíženou ekonomickou situaci oblasti. Problém je, jak sladit právě zájem ekonomického rozvoje oblasti se zájmy ochrany přírody. Hodnocení: ++ 23 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁKoncepce BĚLÁ, I/56 Lze říci, že návrh ÚP Červená Voda je v souladu a potvrzuje závěry MALÉ A VELÉ ochrany přírody Pardubického kraje. Jedná se o komplikovanou oblast, kde se střetávají zájmy přírody s potřebou hospodářského rozvoje, a každé řešení je kompromisem mezi těmito dvěma pohledy. Ke složitosti přispívají složité majetkoprávní vztahy a nevyřešené důsledky vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce. Návrh územního plánu a jeho hodnocení byly prováděny v souběhu a výsledného řešení bylo dosaženo s podmínkami, které jsou předmětem dalších kapitol tohoto materiálu. 1.2.9 Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje Závazná část plánu odpadového hospodářství byla vyhlášena zastupitelstvem Pardubického kraje obecně závaznou vyhláškou Pardubického kraje dne 29. dubna 2004. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje je strategickým dokumentem, který tvoří základ pro provedení změn systému nakládání s odpady v kraji tak, aby odpovídal požadavkům legislativy v oblasti životního prostředí. Cílem Plánu odpadového hospodářství Pardubického kraje je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje je dokumentem orientujícím chování všech subjektů tak, aby se stav odpadového hospodářství v kraji kontinuálně zlepšoval. Druhým důvodem změn současného systému nakládání s odpady v kraji je minimalizace dopadů systému na životní prostředí a optimalizace nákladů. Pro každý klíčový faktor systému nakládání s odpady na území Pardubického kraje je formulován jeden nebo více cílů; identifikace dopadů navržených změn systému v průběhu realizace bude kontrolována vyhodnocováním navržených indikátorů. Hodnocení: 0 Pro návrh územního plánu Červená Voda nevyplývají z koncepce žádné specifické požadavky mimo všeobecné odpovědnosti orgánů veřejné správy. 1.2.10 Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji Koncepce péče o památkový fond v Pardubickém kraji byla schválena Radou Pardubického kraje dne 21. 10. 2004. Je rozdělena do pěti knih podle regionů, koncepce péče o památky v okrese Ústí nad Orlicí je obsahem knihy V. Po nezbytné analytické části následuje přehled nejdůležitějších navrhovaných opatření, z nichž ve vztahu k obci Červená Voda se jedná o především o určení objektů, u kterých je navrženo iniciovat řízení k jejich prohlášení za památku. Jedná se o následující objekty: Koláčkův mlýn č.p. 5 Rodinný dům č.p. 155 Městská usedlost č.p. 168 24 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA Městské domy č.p. 170, 226, 250 I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Městská usedlost č.p. 196 Krucifix u silnice v sz části obce Venkovská usedlost č.p. 38 – Dolní Orlice Kostel Nanebevzetí P. Marie - Šanov U objektů, které jsou památkově chráněné, doporučuje koncepce opatření k jejich další péči - sousoší Nejsvětější Trojice, kostel sv. Matouše, fara č.p. 46, kaple Korunování P. Marie – Horní Orlice, zámek č.p. 9 a kostel Narození P. Marie – Mlýnický Dvůr, kostel sv. Josefa Kalasánského – Moravský Karlov, socha sv. Jana Nepomuckého – Šanov. Jako opatření s nejvyšší prioritou byly označeny restaurátorské práce na sousoší Nejsvětější Trojice a kříže v kostele Narození P. Marie v Mlýnickém Dvoře a iniciovat stavebně zabezpečovací práce v městské usedlosti č.p. 196 v Červené Vodě. Hodnocení: 0 Návrhové plochy územního plánu nejsou ve střetu s výše uvedenými památkově chráněnými objekty nebo s objekty, majícími charakter památek. Pro návrh územního plánu Červená Voda nevyplývají z koncepce žádné další požadavky. 1.2.11 Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje Dokument byl zpracován v roce 2006 a navazuje na Strategii ochrany před povodněmi České republiky, která byla schválena usnesením vlády č. 382 dne 19. dubna 2000 a na kterou navazuje materiál „Záměry tvorby programů prevence před povodněmi“, který doporučuje k realizaci programy, které koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje rozvíjí v podrobnosti krajského dokumentu. Vodní toky Březná a Bílá Voda v obci Červená Voda nejsou dle koncepce dostatečně zajištěny z hlediska protipovodňové ochrany, koncepce stanovuje pro vodní tok Bílou Vodu v obci Červená Voda zajištění stupně povodňové ochrany Q20 s prioritou řešení III (v rozlišení I až III). Hodnocení: + Vodní tok Březná nemá stanoveno záplavové území. Návrh ÚP Červená Voda řeší otázku protipovodňové ochrany stanovením regulativů ploch nezastavěného území, v jejichž rámci je v souladu s odst. 5, §18 Stavebního zákona přípustné realizovat protipovodňová a protierozní opatření (v souladu s charakterem území - např. protierozní meze, záchytné průlehy, svodné průlehy, stabilizace dráhy soustředěného odtoku, zasakovací travnaté pásy, profily retenčního prostoru, poldry). 25 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVAkraje ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 1.2.12 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického MALÉ A VELÉ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje schválilo zastupitelstvo Pardubického kraje na svém zasedání konaném dne 14. 9. 2004 usnesením č. Z/292/04. Jedná se o koncepční materiál zpracovaný a schválený dle § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací slouží jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace, pro činnost stavebních a vodoprávních úřadů a pro činnost a kraje v přenesené a samostatné působnosti. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je zpracován s výhledem do roku 2015. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Pardubického kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje je podkladem pro územní a regulační plány obcí na území kraje. Pro obec Červená Voda je v důsledku proměnlivé vydatnosti zdroje vody vlastního skupinového vodovodu navrženo v potřebném období roku dotovat vodou ze skupinových vodovodů č.11 Králíky a č. 4 Dolní Orlice. V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody vodovodu č. 40 Mlýnický Dvůr ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb, je možno při nepříznivém vývoji jakosti vody dotovat spotřebiště vodou ze skupinového vodovodu Červená Voda. Dále je navržena přístavbu další komory vodojemu Červené Vody o objemu 300 m3. Opatření by měla být realizována v letech 2011 až 2012. Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů a s ohledem na plánované rozšíření zástavby rozšíření vodovodní sítě o následující řady: - Červená Voda PVC DN 100 o délce 1 km - Bílá Voda PVC DN 100 o délce 1,2 km - Šanov PVC DN 100 o délce 0,1 km V části řešení odpadních vod PRVK navrhuje vybudování systematické splaškové kanalizace a napojení kmenových stok na dvě stávající ČOV - pod nemocnicí a San Valentino a Intercolor, u které navrhuje její rekonstrukci a zkapacitnění na 6000 m3/den. Tato centrální ČOV je nyní již ve vlastnictví obce. Její rekonstrukce byla provedena v letech 2000 – 2001, denní kapacita v současné době je 7200 m3. ČOV pod nemocnicí byla zrušena. Pro část soustředěné zástavby v místní části Dolní Orlice a Šanov navrhuje PRVK Pardubického kraje jako alternativní řešení likvidaci odpadních vod vybudováním jedné nebo více lokálních ČOV a splaškové kanalizace společné pro několik nemovitostí. Hodnocení: ++ 26 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -vymezeny OSTRAVA ULICEplochy PLZEŇSKÁpro , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Ve vazbě na předpokládaný rozvoj obce jsou technickou MALÉ A VELÉ infrastrukturu – vodovodní řady, jejichž doplnění je koncipováno v souladu se záměry Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje. Rozvojové plochy budou zásobovány vodou ze stávajících, nebo navržených větví vodovodního systému. V návrhu územního plánu je uvažováno s přístavbou další komory vodojemu Červená Voda. Rozvojové plochy jsou v územním plánu navrhovány tak, aby bylo v co největší míře možné je odkanalizovat stávající kanalizací Rekonstrukce a zkapacitnění obecní čistírny odpadních vod byly již provedeny. V místech nově navržených zastavitelných ploch v centrální části obce, kde to bude technicky možné a ekonomicky únosné, byly navrženy nové splaškové kanalizační řady, které bude možné napojit do vybudovaného soustavného kanalizačního systému obce. V okrajových lokalitách obce je v souladu s PRVK Pardubického kraje navržena likvidace odpadních vod ve stávajících jímkách na vyvážení, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV. Pro místní části Dolní Orlice a Šanov respektuje ÚP Červená Voda koncepci lokálních ČOV, navrhovanou PRVK. 1.2.13 Aktualizace Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009 2012 Dokument byl zpracován k 19.11. 2009 v květnu 2012 a určuje pro Pardubický kraj z hlediska zlepšení kvality ovzduší tři hlavní priority. Priorita 1 - dodržení imisních limitů pro prach – frakce PM10. Priorita 2 – snížení emisí oxidů dusíku. Priorita 3 - snížení těkavých organických látek a amoniaku. Globálním cílem programu je zajistit na celém území Pardubického kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Tento koncepční materiál zahrnuje scénář nástrojů a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, z nichž jsou ve vztahu k ÚP Červená Voda následující: Opatření 1.1: Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek z bodových a plošných zdrojů Opatření 1.3: „Vymístění“ zdrojů emisí tuhých znečišťujících látek mimo obydlené oblasti. Opatření 2.2: Omezování emisí oxidů dusíku z dopravy. PaK – R7: Územní plánovaní. 27 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Využití ploch v územně plánovacích dokumentacích (ÚPD) musí respektovat kvalitu MALÉ A VELÉ ovzduší v lokalitě a vzdálenost případného zdroje emisí znečišťujících nebo pachových látek od obytné zástavby. PaK – R5: Rozvoj environmentálně příznivé dopravní infrastruktury. Podporovat a prosazovat veškerá opatření ke snížení osobní a nákladní automobilové dopravy, m.j. vyvedením dopravy z hustě osídlených oblastí. PaK – M9: Rozvoj environmentálně příznivé infrastruktury. Zahrnuje plánovanou výstavbu rozvodů plynu a přípojek plynu, rozvodů centrálního zásobování teplem, omezování ztrát v rozvodech tepla. Hodnocení: ++ Návrh ÚP Červená Voda vytváří podmínky pro zachování a zlepšení kvality ovzduší v obci především vymezením koridoru pro přeložku silnice I/43, čím dojde k vymístění tranzitní dopravy z obytných částí obce. Dále ÚP počítá s plynofikací všech rozvojových lokalit, které se nacházejí v dosahu plynovodní sítě. 1.2.14 Zhodnocení vztahu návrhu ÚP Červená Voda k záměrům a cílům nadřazených dokumentů 28 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚP ČERVENÁ VODA K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Návrh územního plánu obce Červená Voda byl srovnán s prioritami a hlavními cíli koncepčních dokumentů pro oblast životního prostředí na národní, krajské a místní úrovni. Návrh ÚP Červená Voda z těchto strategických koncepčních dokumentací vychází a územně zpřesňuje část záměrů v nich obsažených. Návrh ÚP Červená Voda je v souladu s cíli nadřazených strategických dokumentů, případně s nimi není v rozporu. 29 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 3. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MALÉ A VELÉ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE UPLATNĚNA 3.1 Vymezení území Červená Voda leží na severovýchodě okresu Ústí nad Orlicí na okraji Pardubického kraje nedaleko hranic s Polskem ve vzdálenosti cca 4,5 km od města Králíky, které je pro Červenou Vodu obcí s rozšířenou působností. Rozkládá se v nejjižnějším údolí Kladské kotliny zvaném Kralická brázda. Obr.3.1.: Správní území obce Červená Voda V obci Červená Voda bylo k 11. březnu 2011 přihlášeno k trvalému pobytu 3117 obyvatel (www.mvcr.cz). Rozkládá se po obou stranách historické česko–moravské zemské hranice a tvoří ji osm katastrálních území, dříve samostatných obcí, šest historicky 30 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVAMlýnice, ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 -a moravských - Červená Voda, Bílá Voda, MoravskýI/58Karlov, Mlýnický Dvůr MALÉ A VELÉ Šanov, a dvě historicky české - Dolní Orlice a Horní Orlice. Zemská hranice vede z velké části po hlavním evropské rozvodí mezi Severním mořem, kam odvádí vody řeka Tichá Orlice, pramenící na úpatí Jeřábu, a Černým mořem, kam směřují vody řeky Březné. Rozloha obce je 47,36 km2 (zdroj www.cervenavoda.cz). Obr. 3.2. Satelitní mapa – Červená Voda (zdroj Mapy Google) 3.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 3.2.1 Klimatologická charakteristika Obr. 3.3: Klimatické oblasti ČR (zdroj Geoportál Cenia) Legenda: - velmi chladné, srážkově bohaté - chladné, srážkově bohaté - chladné - mírně teplé 31 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Klimatické podmínky obce Červená Voda I/58 jsou dány ULICE jejíPLZEŇSKÁ nadmořskou výškou MALÉ A VELÉ a orografickými poměry. Obec leží v průměrné nadmořské výšce cca 530 m, zastavěná část se pohybuje v rozmezí nadmořských výšek 500 – 580 m. Klimatologicky patří většina řešeného území do oblasti CH6 (modrá) a CH7 (světle modrá), což jsou chladné oblasti (podle Quitt, 1971). Obr. 3.4.: Klimatické oblasti (Quitt, 1971) Tab. 3.1.: Charakteristika klimatických oblastí CH6 a CH7 Klimatická charakteristika Klimatická oblast CH6 Klimatická oblast CH7 10 - 30 10 - 30 Počet dnů s průměr. tepl. 10 oC a více 120 - 140 120 - 140 Počet mrazových dnů 140 - 160 140 - 160 Počet ledových dnů 60 - 70 50 - 60 Prům. teplota v lednu (oC) -4 až -5 -3 až -4 Prům. teplota v červenci (oC) 14 - 15 15 - 16 Prům. teplota v dubnu (oC) 2-4 4-6 Prům. teplota v říjnu (oC) 5-6 6-7 Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více 140 - 160 120 - 130 Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm 600 - 700 500 - 600 Srážkový úhrn v zimním období v mm 400 - 500 350 - 400 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120 - 140 100 - 120 Počet dnů zamračených 150 - 160 150 - 160 40 - 50 40 - 50 Počet letních dnů Počet dnů jasných 3.2.2 Kvalita ovzduší V rámci České republiky patří okres Ústí nad Orlicí k málo znečištěným oblastem z hlediska kvality ovzduší. V obci Červená Voda působí Rolnická společnost s.r.o. - VKK 32 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - emisí, OSTRAVAkterý ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁrostlinnou BĚLÁ, I/56 Červená Voda, zařazený mezi velké stacionární zdroje se zabývá MALÉ A VELÉ výrobou kombinovanou se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství) s ročními emisemi 9,1 t amoniaku. K obci Červená Voda je nejbližším velkým průmyslovým zdrojem emisí je OMB composites EU a.s. v Králíkách, produkující plastové výrobky, s emisemi organických látek – acetonu (0,26 t/rok) a styrenu (1,37 t/rok) (zdroj www.chmi.cz). Podle § 7 odstavce 4 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí ve Věstníku MŽP každoročně seznam zón a aglomerací, v kterých jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou území, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Imisní limity jsou stanoveny pro oxid siřičitý, částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý a benzen. Cílové limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozón a nově též částice PM2,5 v městských pozaďových lokalitách (Nařízení vlády 42/2011 Sb. ze dne 2.2.2011). Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozón (AOT40) pro území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší a ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP. V září 2012 vešel v platnost nový zákon o ovzduší 201/2012 Sb., v kterém jsou stanoveny imisní limity výše uvedených látek (nikoliv už cílové imisní limity). Podle ročenky Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2009 nebyly v rámci území obce s rozšířenou působností Králíky překračovány imisní limity ani cílové imisní limity, pouze tak jako na většině území ČR je na sledovaném území překračován cílový limit pro troposférický ozón (na 100% územní ORP Králíky) (zdroj www.chmi.cz). Vznik přízemního ozonu je výsledkem řetězce fotochemických reakcí tzv. prekurzorů emisí, kterými jsou těkavé organické látky v ovzduší (VOC) s oxidy dusíku (NOx). Většina těchto látek je produkována mobilními zdroji – dopravou. Určitý podíl na vzniku troposférického ozónu mají i přirozené emise VOC produkované lesními ekosystémy (izopren, terpenoidy). Podle ročenky Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2012 byl v rámci území obce s rozšířenou působností Králíky překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (BaP) jako zástupce skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), a to na 0,6 % území obce s rozšířenou působností. Cílový imisní limit pro troposférický ozón byl překročen na 22,6% územní ORP Králíky. 3.2.3 Voda 3.2.3.1 Povrchové vody Územím obce Červená voda mezi Horní a Dolní Orlicí a Červenou Vodou prochází hlavní evropské rozvodí, hranice mezi úmořími Černého a Severního moře, tj. mezi povodími 33 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - Ovody STRAVAřeka ULICE Tichá PLZEŇSKÁ , NOVÁ B ĚLÁ, I/56 Dunaje, kam odvádí vody řeka Březná, a Labe, kam odvádí Orlice. Evropské MALÉ A VELÉ rozvodí probíhá po hřebeni mezi Bukovou Horou a Suchým vrchem, pak sestupuje ze Suchého vrchu, snižuje se až na 561 m n. m. a znovu stoupá na Kamenáč a dál na Jeřáb – viz Obr. 2.3.5. oranžovou barvou. Obr. 3.5: Průběh evropského rozvodí ve sledované oblasti (zdroj www.vuv.cz) Sledované území je bohatě zvodněno. Hlavní tok ve správním území Červené Vody je říčka Březná, která pramení v na jihovýchodních svazích Jeřábu v nadmořské výšce 850 m. Ve správním obvodu Červené Vody protéká Moravským Karlovem, Bílou Vodou, a Mlýnickým Dvorem. V Hoštejně tvoří levostranný přítok Moravské Sázavy na jejím zhruba 17. říčním kilometru. V Bílé Vodě Březná přibírá Červenovodský potok, který protéká Červenou Vodou severojižním směrem (č. hydrolog. pořadí 4-10-02-036) – viz Obr. 2.3.6. Řeky Březná a Tichá Orlice jsou významnými vodními toky podle vyhlášky č. 333/2003 Sb. č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků. Obě řeky a jejich přítoky ve sledovaném území jsou podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. povrchovými vodami vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů – lososové vody, platí proto pro ně ukazatele a hodnoty jakosti, dané Přílohou č. 2 nařízení 71/2003 Sb. 34 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 Voda - OSTRAVA ULICEwww.vuv.cz) PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 3.6: Vodní toky ve správním území obce Červení (zdroj MALÉ A VELÉ 3.2.3.2 Podzemní voda Převážná většina sledovaného území náleží k hydrogeologickému rajonu základní vrstvy Králický prolom, č. 429, jehož severní část v povodí Labe č. 4291 má rozlohu 61,3 km2 a jižní část v povodí Moravy 44,57 km2. Jedná se o rajon v sedimentech svrchní křídy stáří cenoman až coniak, tvořenými komplexem hornin charakteru jemnozrnných pískovců, prachovců, slínovců a vápnitých jílovců. Podzemní vody jsou Ca – Mg - HCO3 – SO4 typu. Celková mineralizace se pohybuje v jižní části od 0,3 do 1 g/l, v severní části nad 1 g/1. Mocnost souvislého zvodnění je 15 – 50 m, hladina volná. Vodní útvar Králický prolom – severní část je charakteristický puklinovou propustností a vysokou průtočností, vodní útvar Králický prolom – jižní část průlino-puklinovou propustností s koeficientem transmisivity <1.10-4 m2.s-1 (Plán oblasti povodí horního a středního Labe, Plán povodí Moravy). Východní část správního území obce Červená Voda náleží k hydrogeologickému rajonu základní vrstvy, nazývanému Krystalinikum jižní části Východních Sudet, č. 64321. Jedná se o rozsáhlý vodní útvar o ploše 1352,85 km2 s lokálním zvodnění., jehož podloží tvoří 35 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ OVÁ BĚLÁúzemí , I/56 horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika. Z litologického hlediska na, Ndaném MALÉ A VELÉ převládají metamorfity. Tento hydrogeologický kolektor je charakteristický volnou hladinou, puklinovou propustností a nízkou průtočností s koeficientem transmisivity nižším než 10-4 m2.s-1. Podzemní vody jsou zpravidla Ca – HCO3 typu. Celková mineralizace se nejčastěji pohybuje do 0,3 g/l (Plán povodí Moravy). Obr. 3.7: Útvary podzemních vod (zdroj HEIS VUV T.G.M.) 3.2.3.3 Chráněné oblasti - CHOPAV Severní část správního území obce Červená Voda, leží v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních i povrchových vod Žamberk - Králíky, která byla vyhlášena nařízením vlády č. 10/1979 Sb., ze dne 10.ledna 1979. Hranici tvoří od západu silnice I/11, prochází částmi Červená Voda a Bílá Voda a na křižovatce se silnicí III/31230 odbočuje směrem k Moravskému Karlovu (viz Obr. 2. 3.8). V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,(b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady. 36 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - území OSTRAVAobce ULICE PČervená LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ(zdroj , I/56 Obr. 3.8: CHOPAV Žamberk – Králíky ve správním Voda MALÉ A VELÉ Geoportal Cenia) Legenda: CHOPAV Žamberk - Králíky 3.2.4 Geologie, geomorfologie Geomorfologicky náleží správní území obce Červená Voda do hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko – jesenická soustava. Je situováno v převážné části v podcelku Králická brázda, který je nejjižnější částí celku Kladská kotlina, jehož převážná část náleží území Polska. Králická brázda spadá do Orlické oblasti a je rozdělena na okrsky Štítská brázda v jižní části a Lichkovská brázda v severní části. Hranici mezi oběma hrázdami tvoří hranice povodí Labe a Moravy (viz Obr. 2.3.9). Ze západní strany obklopuje Králickou brázdu Bukovohorská hornatina, jejíž nejvyšší body tvoří hranici správního území, která je v této části tvořena hranicemi katastrů obcí Červená Voda a Mlýnický Dvůr. Jedná se o hřbet Suchý vrch (995 m n. m.) – Prostřední vrch (871 m n. m.) – Jeřáb (898 m n. m.) – Buková hora (958 m n. m.), mezi nimiž je sníženina, nazvaná Červenovodské sedlo. Východní část správního území již náleží k Jesenické oblasti, celku Hanušovická vrchovina, podcelku Branická vrchovina a okrskům Písařovská vrchovina a Jeřábská hornatina – viz Obr. 2.3.10. Nejvyšším bodem je vrch Jeřáb (1002 m n. m.) na východní hranici katastru Horní Orlice. Český masiv je zbytkem rozsáhlého variského neboli hercynského orogénu, který byl vyvrásněn při variské neboli hercynské orogenezi (tj. vrásnění) v intervalu před 380-300 miliony let, tj. v době od středního devonu do svrchního karbonu. Podle teorie deskové tektoniky byla příčinou vzniku horstva kolize desek zemské kůry. Původně souvislá pásma 37 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -porušována OSTRAVA ULICE zlomy PLZEŇSKÁv, Nzemské OVÁ BĚLÁ, I/56 variského horstva byla již při svém vzniku i později kůře MALÉ A VELÉ a snižována účinky eroze. Dnes proto vystupují na povrch jen jejich vzájemně izolované zbytky, oddělované pokryvy mladších uloženin. Obr. 3.9.: Geomorfologické členění – Kladská kotlina, Králická brázda Obr. 3.10: Geomorfologické členění – Písařovská vrchovina a Jeřábská hornatina Králická brázda vznikla v třetihorách jako tzv. prolom. Staré přeměněné horniny (migmatity, svory) byly ve druhohorách v době křídové zaplaveny mělkým mořem, které na nich zanechalo mohutné nánosy slínovců a opuk. Ve třetihorách pak byla tato plochá krajina podrobena zlomům, zdvihům a poklesům, při kterých území dnešní Králické brázdy pokleslo a okolní kopce byly vyzdviženy. Z kopců pak byly nánosy křídového moře postupně sneseny a obnažily se tam staré metamorfované (přeměněné) horniny. Usazené horniny se pak zachovaly jen na dně brázdy. V mladších třetihorách se tu nad nimi zvláště v severní části 38 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA brázdy usadily činností (www.cervenavoda.cz). tehdejších řek - OSTRAVA ULICE bohatých PLZEŇSKÁ, NOVÁ , I/56 vrstvy I/58 štěrkopísků, naBĚLÁhnědel MALÉ A VELÉ Obr. 3.11: Geologická mapa s vyznačení hranice k.ú. Červená Voda a ORP Králíky (zdroj Geoportál Cenia) Legenda: - mezozoické horniny (pískovce, jílovce) - proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice,fylity,svory až pararuly) Ve správním území obce Červená Voda nejsou evidovány dobývací prostory. V katastru Bílá Voda se nachází chráněné ložiskové území č. 740001000 (plynový zásobník), schválené 28.11.1990 pod č. j. 2719/90 - viz. Obr. 2.3.12. Obr. 3.12: Chráněné ložiskové území Bílá Voda (zdroj Geoportál Cenia) 39 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Obr. 3.13: Ložiska nerostných surovin ve správním území obce Červená Voda (zdroj Regionální surovinová politika – Pardubický kraj) Obr. 3.14: Plochy sesuvů (zdroj Geoportál Cenia) Dále se zde nachází dvě nevýhradní ložiska – ložisko cihlářské hlíny Červená Voda Šanov, 3054900, s dřívější povrchovou těžbou a netěžené ložisko stavebního kamene v zastavěné části Moravského Karlova – 3023900 (viz Obr. 2.3.13). Dále jsou zde dokumentované prognózní zdroje stavebního kamene, dva s dřívější těžbou: 9079500 – Horní a Dolní Orlice, Moravský Karlov s dřívější těžbou, 9079300 – Moravský Karlov, a tři dosud 40 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ, NBílá OVÁ BĚLÁ , I/56 -– netěžené: 9284900 Červená Voda, 9284000 Mlýnický Dvůr ULICE a 9214000 Voda MALÉ A VELÉ Na planiskách (zdroj Regionální surovinová politika – Pardubický kraj). Ve sledovaném území se nacházejí dvě aktivní plochy sesuvů (na Obr. 2.3.14 fialovou barvou) a tři potenciální plochy sesuvů (na Obr. 2.3.14 modrou barvou). 3.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond 3.2.5.1 Krajinný pokryv Vyšší polohy správního území obce Červená Voda k pokrývají lesy, a to především jehličnaté, které tvoří převážně smrk ztepilý, a smíšené se zastoupením buku - viz Obrázek 2.3.15. Obr. 3.15.: Skladba lesů ve správním území obce Červená Voda Legenda: Obytná zástavba se rozkládá především podél silnic I/11 a IV/31230 na Moravský Karlov. V údolí Kralické brázdy pak převažují louky a pastviny, jejichž plocha se od roku 2000 významně zvýšila na úkor orné půdy. Charakteristika krajinného pokryvu sledovaného území je zřejmá z Obrázku 2.3.16. Poměr zemědělské půdy k celkové rozloze území je 39,1%, lesní půdy 43,7 %. 3.2.5.2 Půdní fond Z Obr. 2.3.17 je zřejmé rozvrstvení půdních typů a souvislost jejich výskytu s nadmořskou výškou, tj. s geologickým vývojem území. Základním půdním typem jsou kambizemě (Obr. 2.3.17 - KAa), ve nejvyšších vyšších polohách se nacházejí kambizemní podzoly (KPm, KAd), naopak v údolí Kralické brázdy převládají pseudogleje (PGm) a údolí toků budují fluvizemě (FLm). 41 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 3.16: Krajinný pokryv správního území obce Červená Voda MALÉ A VELÉ Obr. 3.17: Půdní mapa Pro účely bonitace zemědělských půd jsou stanoveny mapovací a oceňovací jednotky, tzv. BPEJ (bonitované půdně-ekologické jednotky), které jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslice značí příslušnost ke klimatickému regionu, druhá a třetí číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (HPJ), čtvrtá číslice stanovuje kombinaci svažitosti a expozice ke světovým stranám a pátá číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, výraznou sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V ČR jich bylo vyčleněno 78, z nichž se na území Červené Vody nacházejí následující hlavní půdní jednotky: 42 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 HPJ 34 Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické MALÉ A VELÉ i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. HPJ 36 Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu. HPJ 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. HPJ 40 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. HPJ 41Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry HPJ 50 Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. HPJ 64 Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité. HPJ 67 Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné. HPJ 72 Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku. HPJ 75 Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité. 3.2.6 Ochrana přírody 3.2.6.1 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu 43 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE Pjen LZEŇSKÁ OVÁ BĚLÁoblast , I/56 nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem na , N určitou MALÉ A VELÉ (endemické). Obr. 3.18: Soustava Natura 2000 ve správním území Červená Voda (zdroj Geoportál Cenia) Převážná část správního území obce Červená Voda se překrývá s ptačí oblastí Králický Sněžník, která má rozlohu 30 191,7 ha a zahrnuje podhůří Králického Sněžníku. Louky, které jsou zde jsou extenzivně obhospodařovány, poskytují výborné podmínky pro chřástala polního (Crex crex), jehož populace je velice podrobně sledována od roku 1995 a který je jediným předmětem ochrany ptačí oblasti. Téměř polovina zemědělců hospodaří v systému ekologického hospodaření, ale postupně se rozšiřující pastva dobytka a zintenzivnění zemědělské produkce určitých oblastí začíná chřástaly z řady lokalit vytlačovat (zdroj www.nature.cz ) Podél Tiché Orlice byla vyčleněna evropsky významná lokalita Tichá Orlice (CZ0533314), která zahrnuje tok řeky od pramene až ke Kunčicím u Letohradu. Chráněným druhem je zde mihule potoční (Lampetra planeri), která obývá Tichou Orlici ve velmi hojné početnosti (zdroj www.nature.cz ). 3.2.6.2 Přírodní park Suchý vrch – Buková hora Přírodní park „Suchý vrch – Buková hora“ byl vyhlášen v roce 1987 jako oblast klidu. Centrální část přírodního parku, který má rozlohu 6427 ha, je tvořena odděleným hřbetem nejvýchodnějšího cípu Orlických hor – Bukovohorskou hornatinou. Nejvyššími body jsou Suchý vrch (995 m n. m.) s rozhlednou a Buková hora (958 m n. m.), na jejímž jižním úbočí pramení řeka Moravská Sázava. Červenovodské sedlo, kterým prochází hlavní silniční tah, dělí horský hřbet na dvě části. 44 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Obr. 3.19: Přírodní park Suchý vrch – Buková hora (zdroj www.nature.cz) Přírodní park je charakteristický vyrovnaností a souladem střídání rozsáhlých lesních komplexů, vyvážené zemědělské krajiny a lidských sídel. Jednoznačná převaha lesních ekosystémů, většinou smrkových monokultur se zbytky smíšených bukojedlových porostů, předznamenává druhové zastoupení rostlin a živočichů. Významný je výskyt rosnatky okrouhlolisté na rašeliništi pod Suchým vrchem (www.orlickehory-cz.info). 3.2.6.3 Přírodní park Jeřáb Přírodní park Jeřáb je vymezen na vrcholových partiích a západních svazích Jeřábu. Ty byly v roce 1987 vyhlášeny za oblast klidu, později změněnou na přírodní park Jeřáb. Lesnaté svahy Jeřábu jsou významnou pramennou oblastí, prochází tudy i hlavní evropské rozvodí. Západní temeno je prameništěm řeky Tiché Orlice. Na území Červené Vody je přírodní park Jeřáb vymezen v k.ú. Moravský Karlov, Bílá Voda, Šanov u Červené Vody a Horní Orlice. 3.2.6.4 ÚSES – územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Územní systém ekologické stability je celistvá síť, tvořená biocentry a biokoridory, které se podle významu, kvality a plochy rozlišují na nadregionální, regionální a lokální. 45 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICEaPLZEŇSKÁ , NOVÁ typických BĚLÁ, I/56 Biocentra zabezpečují prostor pro vývoj populací rostlin živočichů MALÉ A VELÉ pro odpovídající ekosystémy. Jsou to oblasti umožňující trvalé přežití vybraných taxonů (tj. skupin konkrétních organizmů) tím, že jim poskytují dostatečné potravní i úkrytové možnosti. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umožňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Pro nadregionální biokoridory se vymezují ochranné zóny, jejichž účelem je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních i místních ÚSES v tomto pásmu, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability (4, 5) jsou chápány jako součásti nadregionálního biokordioru. Správním územím Červená Voda procházejí nadregionální biokoridory K80 Sedloňovský vrch, Topielisko – Raškov (k.ú. Bílá Voda, Moravský Karlov, Červená Voda, Mlýnický Dvůr), K84, spojující nadregionální biokoridory K80 a K85 (k.ú. Horní Orlice, Moravský Karlov) a K92 mezi biokoridory K82 a Vojenský v k.ú. Mlýnický Dvůr. Do nadregionálního biokoridoru K80 je vloženo regionální biocentrum 442 Buková hora. Síť regionálních ÚSES ve správním území Červená Voda tvoří regionální biocentra 442 Buková hora (je vloženo do nadregionálního biokoridoru K80), 443 Moravský Karlov, 1809 Lískovec, 9010 Dolní les a regionální biokoridory. Regionální biokoridory 830A Lískovec – Dolní les a 830 B Dolní les – Těchonín vznikly z původního regionálního biokoridoru 830 Těchonín - Lískovec vložením RBC 9010 Dolní les z důvodů dodržení prostorových parametrů max. vzdáleností mezi RBC. Regionální biocentra 443 Moravský Karlov a 1809 Lískovec jsou propojena regionálním biokoridorem 831 Moravský Karlov. Do nadregionálních a regionálních biokoridorů jsou dále vložena lokální biocentra: NRBK K84: LBC 84 01 Jeřáb, LBC 84 02 Jeřábek, NRBK K80-MB: LBC 80 MB 01 Pramen Bílé Vody, LBC 80 MB 02 U vodojemu, LBC 80 MB 03 Ruský rejd, LBC 80 MB 04 U spálené boudy, LBC 80 MB 05 Za hájenkou, LBC 80 MB 06 Mlýnický Dvůr, LBC 80 MB 07a Březná, LBC 80 MB 07b Nad Březnou, LBC 80 MB 08 Nad vodárnou, LBC 80 MB 09, LBC 80 MB 10 Moravský Karlov, LBC 80 MB 11 U křížku, NRBK K80 H: LBC 80 H 01 Suchý vrch, LBC 80 H 02 Sedlo, LBC 80 H 03 Prostřední vrch, LBC 80 H 04 Pod Jeřábem, RBK 830 A: LBC 830 A 01 Horní les, LBC 830 A 02 Králický rybník RBK 830B: LBC 830 B 01 Dolní les, LBC 830 B 02 Boříkovice, LBC 830 B 05 Pod Suchým vrchem, RBK 831: LBC 831 01 Kamenáč, LBC 831 02 U Šanova, LBC 831 03 U Větráku, LBC 831 04 Pod Jeřábkem. Dále se v řešeném území nachází síť místních (lokálních) skladebných částí ÚSES, lokálních biocenter propojených lokálními biokoridory: LBK 1 Tichá Orlice: LBC 11 Dolní Orlice, LBC 12 Horní Orlice, LBC 13 Prameniště, LBK 2 Březná: LBC 22 U mlýna, LBC 23 Na bažinách, 46 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -LBC OSTRAVA PLZEŇSKÁ,louka, NOVÁ BĚLÁ, I/56 LBK 3 Pod prostředním vrchem: LBC 33 Motyčkův žleb, 34 ULICE Čermákova MALÉ A VELÉ LBK 4 Přítok Březné LBK 5 Zlatý potok: LBC 55 Nad Zlatým potokem, LBK 7 Pod křížovým:LBC 77 Spálenisko. 3.2.6.5 VKP V k.ú. Červená Voda je registrován významný krajinný prvek U trati, kód AOPK 11061. Jedná se o slatinnou louku s bohatým výskytem vstavače májového a dalších vzácných rostlin o rozloze 3,59 ha (zdroj Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje). V k.ú. červená Voda jsou registrovány čtyři památné stromy – javor mléčný (kód AOPK 104 787), jasan ztepilý a jilm horský (kód AOPK 104 786) , buk lesní převislý (kód AOPK 104 788) (zdroj ÚSOP) . Stáří těchto stromů je cca 150 let (Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje). Dále jsou v řešeném území významné krajinné prvky taxativně stanovené přímo zákonem č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a to lesy, vodní toky a plochy, údolní nivy. 3.2.7 Flóra, fauna Flóra Regionálně fytogeografické členění ČR řadí výše položené části správního území obce Červená Voda do fytogeografického obvodu České orefytikum, zastoupenému fytogeografickým okresem 95b – Králická hornatina, a níže položenou část území do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, zastoupenému fytogeografickým okresem 73b – Hanušovická vrchovina (viz Obr. 2.3.20). Obr. 3.20: Regionálně fytogeografické členění (zdroj Geoportál Cenia) 47 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICEkvětenou, PLZEŇSKÁ, Nmezofytikum OVÁ BĚLÁ, I/56 Oreofytikum jsou horské oblasti s převažující chladnomilnou A VELÉ tvoří přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. Rostlinný pokryv,MALÉ který je pro tuto oblast přirozený a který by se zde vytvořil za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka, představuje mapa potenciální přirozené vegetace (viz Obrázek 2.3.21). Obr. 3.21: Mapa potenciální přirozené vegetace (zdroj Geoportál Cenia) Většinu plochy řešeného území by pokrývala bučina s podrostem kyčelnice devítilisté (Dentario enneaphylli-Fagetum) – v mapě 18, pouze pro nejvýše položené části je charakteristická smrková bučina (Calamagrostio villosae-Fagetum) – v mapě 25. Obr. 3.22: Šumperský bioregion – biochory (Culek, 2003) Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996) se převážná většina plochy zájmového území nachází v Šumperském bioregionu (1.53), menší část tvořená příkrými svahy a hřbetem Bukovohorské hornatiny patří k Orlickohorskému bioregionu 48 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - Oje STRAVA ULICE biogeografické PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 (1.69). Oba bioregiony leží v hercynské podprovincii, která součástí MALÉ A VELÉ provincie středoevropských listnatých lesů. Sledované území leží převážně ve 4. a 5. vegetačním stupni (bukový a jedlobukový), pouze nejvýše položené části leží v 6. vegetačním stupni (smrkojedlobukový) s biochorou 6ZS – hřebety na kyselých metamorfitech. Dnes převážnou část přírodního parku Suchý vrch – Buková hora pokrývá souvislý lesní masív tvořený zejména smrkovou hospodářskou monokulturou, v nižších partiích se objevují porosty bukové. V lesních porostech se vyskytuje podbělice alpská (Homogyne alpina), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), hasivka orličí (Pteridium aquilinum) a hruštice jednostranná (Orthilia secunda). Na podhorských loukách na okrajích parku roste smilka tuhá (Nardus stricta), poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus), kontryhel lysý (Alchemilla glabra), prstatec májový (Dactylorhiza majalis) a plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum). Na nevelkých rašeliništích pod Suchým vrchem lze nalézt rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata) (zdroj terénní informační tabule zřízené z iniciativy Pardubického kraje a www.wikipedia.org). Fauna Většina plochy sledovaného území leží v ptačí oblasti Králický Sněžník, vyhlášené na ochranu chřástala polního (Crex crex), který nachází vhodné podmínky k životu na extenzivně obhospodařovaných loukách. Velmi početná, ještě hojnější než chřástal polní, je na území ptačí oblasti křepelka polní (Coturnix coturnix), z dalších významných ptačích druhů se zde vyskytují: bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), cvrčilka zelená (Locustella naevia), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), ťuhýk obecný (Lanius collurio)a hýl rudý (Carpodacus erythrinus) (www.nature.cz). Tichou Orlici obývá nejen chráněná mihule potoční (Lampetra planeri), ale zároveň druhy pstruhového a lipanového pásma - pstruh obecný (Salmo trutta), vranka obecná (Cottus gobio), střevle potoční (Phoxinus phoxinus), mihule potoční (Lampetra planeri), lipan podhorní (lipan podhorní), mřenka mramorovaná (mřenka mramorovaná), mník jednovousý (Lota lota). 3.2.8 Typologie krajiny a krajinný ráz Krajinný ráz v České republice a popis krajiny z hlediska jejich přírodních, socioekonomických a kulturněhistorických vlastností je hodnocen s použitím třech rámcových krajinných typologických řad (Rámcové krajinné typy, Löw a kol., 2006): I. rámcové typy sídelních krajin (kód 1 – 7) II. rámcové typy využití krajin (kód Z, M, L, R. U. H, X) 49 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA III. rámcové typy georeliéfu krajin (kód 0 – 19)I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Z hlediska této typologie leží obec Červená Voda v území sídelních krajin nazývané krajinou novověké kolonizace Hercynica. Z hlediska typu využití území se jedná o poměrně komplikovaný prostor, řazený do lesní, zemědělské a lesozemědělské krajiny. Hranice těchto krajinných typů (označená žlutou barvou) na území obce Červená Voda je předmětem Obrázku 2.24. Lesozemědělské krajiny jsou v ČR nejběžnějšími typy využití krajiny, nalezneme je na cca 52 % plochy území státu, lesní krajiny zaujímají cca 20% plochy ČR podobně jako zemědělské krajiny, které se nacházejí na 21% plochy ČR. Krajina novověké kolonizace Hercynica zaujímá cca 8,5 % území, rozkládá se především v horských oblastech při českých hranicích. Typy krajin podle georeliéfu jsou závislé na nadmořské výšce a konfiguraci řešeného prostoru, jak je zřejmé z Obr. 2.3.23. Obr. 3.23: Rámcové krajinné typy (podle reliéfu) Legenda: - krajiny vrchovin Hercynica – kód 2 - krajiny výrazných svahů a skalnatých hřbetů – kód 13 horských - krajiny zaříznutých údolí – kód 15 Obr. 3.24: Rámcové typy krajin na území obce Červená Voda 50 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ V rámci Pardubického kraje je území Králicka oblastí s nejzachovalejším krajinným rázem – viz Obr. 2.3.25 (zdroj Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje). Obr. 3.25: Mapa zachovanosti krajinného rázu (zdroj Koncepce ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje) Legenda – typ krajiny: 3.2.9 Radonový index geologického podloží Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR – ekvivalentní objemové aktivity radonu). Tím indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Mapa sledované oblasti je předmětem Obrázku 2.3.26. (Česká geologická služba, mapový list 14-23C Králíky a 14-41A Šumperk). Radonový index vyjádřený na mapě je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká až střední). Pro oblast Králické brázdy je charakteristická nízká až přechodná kategorie radonového indexu. Výše položené části území se vyznačují střední kategorií radonového indexu, pouze pro údolí vodních toků je charakteristický přechodný radonový index, který je znakem pro nehomogenní kvartérní sedimenty. 51 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA Obr. 3.26: Mapa radonového indexu I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Legenda: převažující kategorie radonového indexu geologického podloží nízká přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) střední Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitém typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Dle informací ČGÚ zpravidla přibližně 20% až 30% měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Proto vždy před zahájením konkrétní stavby musí být provedeno měření radonu v podloží, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Ve sledovaném území byla provedena měření v k.ú. Dolní Orlice s výsledkem 26,3 Bq.m-3, který představuje střední radonové riziko. 52 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 3.2.10 Archeologická naleziště, historické památky MALÉ A VELÉ První písemné doklady o obci Červená Voda pocházejí z roku 1481. Mezi historické a kulturní památky obce patří mimo jiné farní kostel sv. Matouše z r. 1686 v Červené Vodě s farou, sousoší Nejsvatější Trojice z r. 1715, kostel Narození P. Marie z r. 1575 v Mlýnickém Dvoře, kostel sv. Josefa Kalasánského z r. 1792. Kompletní přehled památkově chráněných objektů, zapsaných v ústředním seznamu Národního památkového ústavu přináší Tabulka 2.3.2. Tab. 3.2: Nemovité památky obce Červená Voda (www.npu.cz) Číslo Část obce čp. Památka rejstříku 24971 / 63819 Červená Voda kostel sv. Matouše 87416 / 6krucifix s P. Marií 3820 Červená Voda Bolestnou 47172 / 63822 Červená Voda sousoší Nejsvětější Trojice 42189 / 63821 Červená Voda čp.46 fara 30433 / 63823 Horní Orlice kaple sv. Barbory 16807 / 6sloup se sochou P. Marie s 3957 Horní Orlice pramenem 40787 / 6Moravský kostel sv. Josefa 3827 Karlov Kalasánského 26922 / 6socha sv. Jana 3829 Šanov Nepomuckého 37060 / 6Mlýnický 3825 Dvůr kostel Narození P. Marie 30109 / 6Mlýnický 3824 Dvůr čp.9 zámek Ulice,nám./umístění v obci před kostelem naproti kostelu v obci, u kostela sv. Matouše horní část obce v lese nad vodárnou v obci při čp. 77 Na území obce se nenachází žádná významná archeologická lokalita, ale jsou zde registrována území s archeologickými nálezy typu II (viz Tab. 2.3). Jedná se o území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě (pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100 %.). Celé správní území obce je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění. 53 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 3.3: Území s archeologickými nálezy (www.npu.cz) Poř. č. SAS Název UAN 14-41-02/1 14-41-02/2 14-41-07/1 14-41-07/2 Šanov obec Červená Voda obec Mlýnický Dvůr obec Mlýnice obec Kategorie UAN II II II II MALÉ A VELÉ Správce Katastr Východočeské m. Pardubice Východočeské m. Pardubice Východočeské m. Pardubice Východočeské m. Pardubice Šanov u Červené Vody Červená Voda Mlýnický Dvůr Mlýnice u Červené Vody 3.2.11 Vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům V případě, že by nebyl schválen Územní plán Červená Voda, zůstal by až do roku 2015 v platnosti stávající územní plán obce. V řešeném území by nemělo dojít k žádnému negativnímu ovlivnění přírody a krajiny, protože značná část území je stabilizována a ekologicky cenné plochy, tj. především soustava Natura 2000, přírodní parky a významné krajinné prvky jsou chráněny podle zvláštních předpisů. Za nejvýznamnější negativní vliv stavu, kdy by nebyla realizována územně plánovací dokumentace, lze považovat navýšení imisní a akustické zátěže obce vlivem narůstající intenzity dopravy. Dále nedojde k využití potenciálu řešeného území v oblasti sportovně rekreačních aktivit, což představuje snížení možností ekonomického rozvoje obce. V případě neschválení návrhu ÚP, tj. absence vymezení ploch a koridorů pro budoucí realizaci záměrů, pro které jsou vymezeny, se dají předpokládat z hlediska vlivů na životní prostředí důsledky shrnuté v Tabulce 2.3.4. Tab. 3.4.: Vývoj složek ŽP bez realizace ÚP Červená Voda Pozitivní důsledky Negativní důsledky Kvalita ovzduší Bez pozitivních důsledků. Se zvyšující se intenzitou dopravy narůstání emisní a imisní zátěže v obci. Voda Bez vlivu (záměr lyžařského svahu na Suchém vrchu přechází do návrhu ÚP ze Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda). Bez vlivu Geologie, geomorfologie Bez vlivu Bez vlivu Krajinný pokryv, půdní fond Nedojde k většině záborů ZPF a PUPFL. Nevymezení ploch nepřinese žádné negativní důsledky, zůstane zachován stávající stav. Pozitivní důsledky Negativní důsledky Radonový index geologického podloží Bez vlivu Bez vlivu 54 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA Pozitivní důsledky I/58 - OSTRAVA ULICE P LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Negativní důsledky MALÉ A VELÉ Příroda a krajina Zachování stávajícího stavu. Nevymezení ploch nepřinese žádné negativní důsledky, zůstane zachován stávající stav. Rizikem je tlak na nekontrolované zásahy do přírodních lokalit. Pozitivní důsledky Negativní důsledky Archeologická naleziště, historické památky Nevymezení plochy nepřinese žádné pozitivní důsledky, zůstane zachován stávající stav. Narůstání emisní a imisní zátěže v obci vlivem zvyšující se dopravní zátěže a otřesy, způsobené vysokým podílem těžké dopravy mohou mít negativní vliv na stav historických objektů. 55 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MALÉ A VELÉ MOHLY BÝT REALIZACÍ ZÁMĚRŮ ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro dostatečnou nabídku ploch pro novou obytnou výstavbu a vymezení dalších vhodných rozvojových ploch pro smíšené využití, občanskou vybavenost, sport a rekreaci, výrobní činnosti a podnikatelské aktivity dle rozvojových záměrů obce při respektování požadavků na ochranu architektonických, urbanistických a přírodních hodnot řešeného území, a naopak určení trvale nezastavitelných ploch a zamezení neregulované expanze rodinné nebo jiné výstavby do volné krajiny mimo původní hranice sídla. Jedním z hlavních problémů, který řeší návrh územního plánu obce Červená Voda, je vymezení koridoru pro výstavbu obchvatu obce. který zahrnuje tři možné varianty jeho vedení, vycházející ze zpracované územní studie „I/43 Lanškroun – Dolní Lipka (Transconsult s.r.o., 10/2009). Jedná se o záměr přecházející z nadřazené dokumentace, ZÚR Pardubického kraje, tak jako nadzemní vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice – Králíky a přeložka silnice II/312 (dnešní I/43) Šanov u Červené Vody. Druhým významným okruhem úkolů územního plánu je vymezení ploch pro sport a rekreaci a související infrastruktury. Jedná se o dva lyžařské areály – na Suchém vrchu, který byl vymezen Změnou č. 2 Územního plánu sídelního útvaru Červená Voda, a rozšíření sjezdového areálu Buková hora, které je současně řešeno Změnou č. 3 Územního plánu sídelního útvaru Červená Voda. Krajský úřad Pardubického kraje ve svém stanovisku podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22. července 2009 (spis. zn. SpKrÚ 40535/2009/OŽPZ, č.j. 40535-2/2009/OŽPZ/PI) shledal, že návrh územního plánu Červená Voda je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Pardubického kraje) ve svém stanovisku č.j. 40644/2009/OŽPZ/Le ze dne 7. 8. 2009 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a ptačí oblast Kralický Sněžník. Návrh územního plánu Červená Voda je tedy nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, součástí vyhodnocení musí být i vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000. Sledované záměry územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny v oblasti životního prostředí: zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu, změnu dopravní zátěže území, změnu emisní a hlukové zátěže území, 56 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58kontaminace - OSTRAVA ULICEživotního PLZEŇSKÁ, Nprostředí, OVÁ BĚLÁ, I/56 zvýšení produkce odpadů a zvýšení rizika MALÉ A VELÉ změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch, změnu vegetace, vliv na faunu, změnu vzhledu krajiny, ovlivnění systému NATURA 2000, přírodních parků, ÚSES a VKP. 4.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL Návrh Územního plánu Červená Voda předpokládá zábor zemědělských půd. Při zpracování územního plánu musí být ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb. zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF). Podle ust. § 4. vyhlášky MŽP ČR č.13/1994 Sb., jsou zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení rozvoje sídla na zemědělský půdní fond. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF dle vyhlášky 13/1994 Sb. je součástí Odůvodnění návrhu územního plánu. Přehled požadavků na zábor ZPF je uveden v Tab. 3.4.1. Tab. 4.1. Změna zemědělského půdního fondu (ha) Kód funkce BI BV SV SR SK OV OM OS VD VL RI RH DS ZS PZ W Využití bydlení v rodinných domech – městské bydlení – v rodinných domech – venkovské plochy smíšené obytné – venkovské plochy smíšené obytné – rekreační plochy smíšené obytné – komerční občanské vybavení - veřejná infrastruktura občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední občanské vybavení – tělovýchovná a sport. zařízení výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba výroba a skladování – lehký průmysl plochy staveb pro rodinnou rekreaci plochy staveb pro hromadnou rekreaci dopravní infrastruktura – silniční zeleň – soukromá a vyhrazená veřejná prostranství – veřejná zeleň plochy vodní a vodohospodářské Zábor ZPF (ha) 6,98 20,14 10,89 24,32 7,59 2,40 5,48 4,90 3,51 2,04 23,68 3,39 23,58 1,13 4,12 1,45 6,23 15,84 10,52 18,28 7,44 2,27 5,16 3,08 13,02 2,89 20,99 0,71 1,59 1,36 Z přehledové tabulky je zřejmé, že nejvyšší nároky na zábor ZPF má vymezení zastavitelných ploch, z čehož nejvyšší podíl představují plochy bydlení spolu s plochami pro rodinnou rekreaci. V řešeném území se jedná především o venkovské bydlení v rodinných 57 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICEpro PLZEŇSKÁ , NOVÁ Brekreaci. ĚLÁ, I/56 domech, o plochy smíšené obytné či rekreační a plochy staveb rodinnou MALÉ A VELÉ V centru obce jsou vymezeny plochy pro bydlení v rodinných domech městského typu a se vzrůstající vzdáleností od středu obce převažuje v plochách postupně funkce rekreační. V plochách pro dopravní infrastrukturu DS-1 a DS-2 se jedná o kvalifikovaný odhad záboru ZPF, který je pro DS -1 (přeložka silnice I. třídy) je 22,58 20,07 ha; pro DS-2 (přeložka silnice II. třídy) je 0,75 ha. Plochy záměru lyžařského svahu nejsou v Tab. 3.1 uvedeny, v těchto plochách byl již vydán souhlas s odnětím ze ZPF v rámci Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda. Jedná se o plochy OS-1 o rozsahu 2,35 ha, W-1 o rozsahu 1,43 ha, NS-1 o rozsahu 18,44 ha. Nezastavitelná plocha NS-2 nebude vyžadovat zábor ZPF, neboť je vymezena na PUPFL. Rozsah plochy NS-3 je 19,35 ha. 4.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF Základní mapovací a oceňovací jednotkou pro zemědělské půdy je bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále BPEJ), kterou je pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Právním předpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. v platném znění (vyhláška 546/2002 Sb.). První číslice BPEJ označuje klimatický region. Klimatické regiony jsou označeny kódy 0 – 9 a byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu a zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Červená Voda leží na rozhraní v klimatických regionů 8 a 9. Klimatický region 8 je mírně chladný, vlhký, s průměrnou roční teplotou 5o – 6oC, klimatický region 9 je chladný, vlhký (nejchladnější z regionů v ČR), s průměrnou roční teplotou nepřesahující 5o C. V klimatickém regionu 8, resp. 9 je pravděpodobný úhrn srážek 700 – 800 mm/rok, resp. více než 800 mm/rok, pravděpodobnost suchých vegetačních období 0 – 5%., resp. 0 %. Podle Metodického pokynu MŽP ČR č.j.: OOLP/1067/96 z října 1996 jsou pozemky dle charakteristiky dané kódem BPEJ zařazeny do tříd ochrany ZPF: Do I. a II. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu. 58 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁprodukční BĚLÁ, I/56 Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy I/58 s převážně podprůměrnou MALÉ A VELÉ schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. U tříd I a II je odejmutí ze ZPF problematické a podmíněné, u tříd III a IV je možné využití pro výstavbu, a pozemky zařazené do třídy V jsou k zástavbě doporučené. V řešeném území se vyskytují půdy ve všech třídách ochrany, rovněž návrhové plochy jsou vymezeny tak, že požadované zábory ZPF budou zahrnovat půdy různé bonity. Většinou se jedná se o plochy s těžší dostupností pro zemědělské obhospodařování, které jsou zařazeny dle bonitního zatřídění převážně do IV. a V. třídy ochrany ZPF, a využívají se převážně jako louky nebo pastviny. Část požadovaných plochy jsou orné půdy (převážně meliorované), v k.ú. Mlýnický Dvůr a Červená Voda je část návrhových ploch vymezeno na půdách v I. třídě ochrany ZPF. Nejvýznamnější z nich je předpokládaný zábor pro přeložku silnice I/43. Jejich přehled uvádí Tab. 3.4.2. Tab. 4.2: Návrhové plochy ÚP Červená Voda vymezené na půdách v I. a II. tř. ochrany ZPF Plocha Zábor (ha) – I.tř. Plocha Zábor (ha) – I.tř. ochrany ZPF ochrany ZPF BV-7 0,43 OM-5 0,32 0,95 OS-2 1,93 SR-13 0,22 SK-3 0,39 SR-14a 1,77 BV-4 0,57 W-2 0,90 II. tř. RI-11 8,58 4,48 DS-1 7,57 neurčeno Znázornění jsou obsahem grafické části návrhu Územního plánu Červená Voda – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu se zákresem všech zastavitelných ploch a identifikací druhů pozemků, které se na těchto plochách v současné době nacházejí. 4.1.2 Vyhodnocení záboru ZPF ve smyslu vyhlášky č. 13/1994 Sb. Vyhodnocení je součástí Odůvodnění územního plánu. Ve sledovaném území byly vloženy investice do půdy, půdy jsou z velké části meliorované. Rovněž část návrhových ploch je vymezena na odvodněných pozemních. V území předpokládaných záborů ZPF se nenacházejí areály, objekty nebo stavby zemědělské prvovýroby. Zemědělské výrobní areály ani cestní síť nebudou záměry ÚP narušeny. Výjimkou je plánovaná přeložka silnice I/43, která změní poměry v území a jejíž přesné trasování bude teprve určeno v dalších fázích projektové dokumentace. 59 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA LZEŇSKÁ, NOVÁprovedení BĚLÁ, I/56 Pro všechna katastrální území obce Červená Voda ULICE je Pplánováno MALÉ A VELÉ komplexních pozemkových úprav s daty zahájení od 31.12.2012 do 31.12.2016: k.ú. Červená Voda – 2014, k.ú. Bílá Voda – 2014, k.ú. Moravský Karlov – 2016, k.ú. Mlýnice – 2016, k.ú. Mlýnický Dvůr – 2016, k.ú. Šanov u Červené Vody – 2017, k.ú. Dolní Orlice – 2012 a k.ú. Horní Orlice – 2015 (zdroj portál eAGRI). Ve třech k.ú. byly provedeny jednoduché pozemkové úpravy zpravidla z důvodu řešení přídělů nebo nedokončeného scelování - viz Tab. 3.4.3. Tab. 4.3: Přehled JPÚ na území obce Červená Voda (zdroj portál eAGRI) K.ú. Typ JPÚ Název Zahájení Ukončení Červená Voda JPÚ s výměnou Červená Voda vlastnických práv Červená Voda JPÚ - příděly JPÚ Červená 05.02.2007 Voda 14/J/07 20.05.2008 Červená Voda JPÚ - příděly JPÚ Červená 15.07.2002 Voda ČV/02/J 15.11.2007 Moravský Karlov JPÚ - příděly JPÚ 19/J/08 07.02.2008 Moravský Karlov 23.9.2009 Šanov u Čer.Vody JPÚ - příděly JPÚ Šanov 21.07.2008 20/J/09 28.9.2009 10.07.2002 07.07.2003 Zápis do katastru 14.07.2003 Prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) nejsou se zastavitelnými plochami v konfliktu. Územní plán naopak jednoznačně vymezuje skladebné části územního systému ekologické stability krajiny. 4.1.3 Zábor PUPFL Ochrana lesů a zásady nakládání s pozemky určenými k plnění funkce lesa jsou dány zákonem 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje plochy smíšené nezastavěného území – plochy sportovní - plocha NS-1 na 13,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa a NS-2 na 6,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. K předpokládanému odnětí pozemků z PUPFL v ploše NS-1 byl vydán souhlas Krajským úřadem Pardubického kraje,odborem životního prostředí dne 13.12.2010 pod čj. KrÚ 55059/2010/OŽPZ/ Kp v rámci schvalovacího procesu Změny č.2 ÚP SÚ Červená Voda. K záboru lesního půdního fondu může v závislosti na zvolené trase dojít rovněž v koridoru DS-1. Odhad záboru PUPFL pro výstavbu přeložky silnice I/43 je 1,72 ha v k.ú. 60 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58Mlýnický - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ OVÁvBk.ú. ĚLÁ, I/56 Dolní Orlice, 0,1 ha v k.ú. Červená Voda, 0,1 ha v k.ú. Dvůr a 0,09, Nha Bílá MALÉ A VELÉ Voda, celkem 2,01 ha. Část zastavitelných ploch návrhu ÚP zasahuje do pásma 50 m od hranice lesa. Jedná se zastavitelné plochy rodinné rekreace RI-1,RI-5, RI-6a, RI-8, RI-10a, RI-10b, RI-10c, RI-11 a zastavitelné plochy smíšené obytné a rekreační SR-1, SR-2b, SR-7, SR-16. 4.2 Změna dopravní zátěže území Obcí Červená Voda prochází komunikace I/11, kterou v roce 2005 projíždělo na úseku mezi Červenou Vodou a hranicí Pardubického a Olomouckého kraje 3035 vozidel denně. Ve směru na Jablonné nad Orlicí projíždělo 1722 vozidel denně, většina vozidel pokračovala nebo přijížděla ve směru od města Králíky - v roce 2005 průměrně 2498 vozidel denně, jak je zřejmé z přehledné situace dopravní zátěže v roce 2005 na Obrázku 3.4.1 (Celostátní sčítání dopravy, ŘSD ČR). Skladba vozidel v jednotlivých úsecích je obsahem Tab. 3.4.4. Obr. 4.1. Dopravní zátěž v roce 2005 (ŘSD ČR) Legenda: Tab. 4.4: Intenzity dopravy v Červené Vodě v roce 2005 (ŘSD ČR) Č. silnice Úsek Těžká Osobní Motocykly Celkem I/11 5-4550 588 1114 20 1722 I/11 5-0730 814 2212 10 3036 I/43 5-0740 510 1976 12 2498 Mezi roky 2005 a 2010 se snížil počet tranzitních vozidel, projíždějících obcí Červená Voda po I/11, naopak na trase Červená Voda – Králíky a na průjezdu obcí se zvýšil počet osobních vozidel i celková intenzita dopravy. Počet těžkých vozidel se tabulkově významně snížil na všech úsecích. Vzhledem ke změně metodiky sčítání, kdy nákladní vozidla s přívěsy 61 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁsčítání , I/56 a tahače s návěsy se v roce 2010 na rozdíl od předchozích výsledků celostátního MALÉ A VELÉ dopravy počítají za jedno vozidlo, byly výsledky přepočítány na hodnoty porovnatelné s rokem 2005. Rovněž po přepočtu je zřejmé snížení počtu nákladních vozidel v řešeném území. Naopak počet motocyklů se, tak jako všude v ČR, mezi roky 2005 a 2010 významně zvýšil. Tab. 4.5: Intenzity dopravy v Červené Vodě roce 2010 (ŘSD ČR) Č. silnice Úsek Těžká/přepočet Osobní Motocykly Celkem I/11 5-4550 338/459 973 34 1345 I/11 5-0730 569/748 2632 54 3255 I/43 5-0740 325/407 2278 47 2650 Na plánované trase silničního tahu R43 (plochy DS-1) návrhu ÚP Červená Voda se vzhledem k jeho předpokládanému mezinárodnímu významu zvýší intenzity dopravy proti stávajícímu stavu, naopak v zastavěných částech obce Červená Voda dojde k vymístění tranzitní dopravy a tím ke snížení intenzit a zlepšení životního prostředí obyvatel obce (kvalita ovzduší, hluk, vibrace). Slabým místem bude křížení budoucí rychlostní silnice se silnicí III/4314 ve směru na Horní Boříkovice ještě v zastavěné části obce Červená Voda. Plocha DS-2, která je vymezena na stávající silnici I/43 na příjezdu od města Králíky na úrovni Šanova z důvodu nápravy dopravní závady (nenormové směrové parametry stávající komunikace), nebude mít na intenzity dopravy vliv stejně tak jako plochy dopravní – silniční DS-3 až DS-5, které budou zajišťovat přístup k zastavitelným plochám ÚP Červená Voda. Naopak rozvojové záměry lyžařských areálů v řešeném území a na ně navazující rozvoj cestovního ruchu podpoří rovněž úroveň a rozsah služeb poskytovaných v obci, což povede k určitému navýšení dopravní zátěže. Pro dopravu v klidu nejsou z hlediska vyššího rekreačního využití navrhovány změny, předpokládá se využití stávajících parkovacích ploch v centrální části obce a v lyžařském areálu pod Bukovou horou. 4.3 Změna imisí a hlukové zátěže území 4.3.1 Ovzduší Rozbor emisní a imisní situace v území je obsahem kapitoly 2.3.2.2. Kvalita ovzduší v obci je dobrá, nejsou zde umístěny žádné významnější stacionární zdroje emisí, a tak se dá předpokládat, že nejvyšší podíl na znečištění ovzduší v obci mají emise a resuspendované částice z automobilové dopravy a malé spalovací zdroje, tj. domácí kotelny. Z tohoto hlediska bude pro obec přínosem plánovaná přeložka silnice I/43. Obec je plynofikována a v návrhu územního plánu je uvažováno s plynofikací všech zastavitelných ploch, které se nacházejí 62 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -místní OSTRAVAkvalitu ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 v dosahu plynovodní sítě. A tak největší hrozbou pro ovzduší představuje M A VELÉ opětný nárůst produkce emisí z malých stacionárních zdrojů znečištění z důvodu ALÉ zpětného přechodu k využívání pevných fosilních paliv v důsledku zdražování vysokých cen plynu a elektrické energie. Druhým potenciálním zdrojem znečištění ovzduší v souvislosti s plochami, navrženými ÚP Červená Voda, je navýšení dopravy, především ve vztahu k záměrům lyžařských areálů, jak již bylo řečeno v předchozí kapitole. Pro lyžařský areál Suchý vrch byla v rámci dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí (Tížková, V., 2008), zpracována rozptylová studie se závěrem, že záměr nezpůsobí výrazné změny v imisní zátěži lokality a že doplňková imisní zátěž trvale obydlených oblastí posuzované lokality vyvolaná vlivem provozu lyžařského areálu Suchý Vrch - Červená Voda nezpůsobí překročení imisních limitů pro sledované látky. Rovněž rozptylová studie vypracovaná pro lyžařský areál Buková hora (Empla, 2005, in Postbiegl et al. 2006) došla k obdobnému závěru. Plánované rozšíření lyžařského areálu (plocha NS-2) předpokládá zvýšení kvality služeb pro jeho návštěvníky, nikoliv však takové navýšení jejich počtu a tím intenzity dopravy, které by mělo potenciál ovlivnit kvalitu ovzduší v řešené oblasti (Postbiegl, S. et al., 2011). Návrh ÚP Červená Voda vymezuje rovněž plochy výroby VD 1 až VD 4 pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochu pro výrobu a skladování – lehký průmysl VL-1 v návaznosti na stávající výrobní areál, jejichž negativní dopad na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) by neměl nepřekročit hranice příslušné funkční plochy. Totéž platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Jiné plochy, které by představovaly potenciální nebezpečí pro zvýšení imisních koncentrací škodlivých látek v ovzduší, návrh územního plánu Červená Voda nevymezuje. 4.3.2 Hluk Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 dB a některé z korekcí uvedených v tabulce 3.3. (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se použije další korekce –10 dB s výjimkou železniční dráhy, kde se použije korekce –5 dB. Tab. 3.6: Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Korekce (dB) Způsob využití území 1) 2) 3) 4) Chráněné venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní -5 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní 0 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory 0 +5 +10 +20 63 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk I/58 z provozoven služeb a dalších zdrojů - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ,hluku, I/56 s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou MALÉ A Vdrah, ELÉ nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy v okolí dálnic, silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. platí tedy pro obytnou zástavbu v okolí komunikace I/43 a ostatní „starou hlukovou zátěž“ následující limity pro vnější hluk: Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 272/2011 ze dne 24. srpna 2011, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 dB a některé z korekcí uvedených v tabulce 4.6 (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se použije další korekce –10 dB s výjimkou železniční dráhy, kde se použije korekce –5 dB. Tab. 4.6: Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Korekce (dB) Způsob využití území 1) 2) 3) 4) Chráněné venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní -5 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní 0 0 +5 +15 Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory 0 +5 +10 +20 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. 64 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ , I/56 třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem M ALÉ A VELÉ z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Starou hlukovou zátěží hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách. Na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. 272/2011 Sb.je tedy možné odvodit následující limity pro vnější hluk: pro okolí hlavních silničních komunikací, tj. v okolí silnic I/43 a I/11 s korekcí na starou zátěž: LAeq = 70 dB pro denní dobu a 60 dB pro noční dobu, pro hluk z provozu dráhy s korekcí na starou zátěž: LAeq = 70 dB pro denní dobu a 65 dB pro noční dobu, pro ostatní části území (mimo hluk z dopravy): LAeq = 50 dB pro denní dobu a 40 dB pro noční dobu. Základní hygienické limity hluku jsou pro nově navrhované chráněné venkovní prostory staveb stanoveny nejvyšší přípustnou hodnotou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A: LAeq,8h = 50 dB, LAeq,1h = 40 dB pro denní a noční dobu a hluk ze stacionárních zdrojů, LAeq,16h = 60 dB, LAeq,8h = 50 dB pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích, LAeq,16h = 55 dB, LAeq,8h = 45 dB pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, LAeq,16h = 60 dB, LAeq,8h = 55 dB pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah, 65 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -dobu OSTRAVA ULICEzPdopravy LZEŇSKÁ, Nna OVÁdrahách BĚLÁ, I/56 LAeq,16h = 55 dB, LAeq,8h = 50 dB pro denní a noční a hluk MALÉ A VELÉ Záměr vybudování přeložky silnice I/43 bude mít pozitivní vliv na snížení hlukové zátěže v obci z následujících důvodů: dojde k vymístění tranzitní dopravy z centra obce, pro novou komunikaci již nebude platit výjimka v limitech pro starou hlukovou zátěž a nové limity vnějšího hluku ze silniční dopravy pro chráněný prostor obytné zástavy, které budou muset být dodrženy podle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. 272/2011 Sb., budou: LAeq = 60 dB pro denní dobu a 50 dB pro noční dobu. Naopak v zastavitelných plochách BV-2, SR-15 a RH-1 mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže z provozu dráhy, v jejímž ochranném pásmu se tyto plochy nachází. Totéž platí pro plochy SK-1 a SK-2 vzhledem k hlukové zátěži z dopravy po komunikaci I/11. Pro plochy výroby VD 1 až VD 4 pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochu pro výrobu a skladování – lehký průmysl VL-1 platí tak jako v případě vlivu na ovzduší, že jejichž negativní dopad na okolní prostředí by neměl nepřekročit hranice příslušné funkční plochy. Totéž platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Předpokládaná akustická zátěž způsobená provozem lyžařských areálů již byla v příslušných studiích pro tyto záměry vyhodnocena. V rámci hlukové studie zpracované jako podklad pro dokumentaci k vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) pro lyžařský areál Suchý vrch (Tížková, V. et al., 2008) bylo zjištěno, že hygienický limit byl v době zpracování studie překračován jak u domů stojících v blízkosti silnice č. III/4314 (Červená Voda – Dolní Boříkovice), tak i u domů podél komunikací I. třídy: směr Králíky (I/43) a směr Ostrava (I/11). Provozem lyžařského areálu dojde k určitému zvýšení hlukové situace vlivem navýšení provozu vozidel, vlivem provozu lanovky a úpravy sjezdovek pojezdem rolbou a zasněžováním. Zvýšení dopravy v souvislosti se záměrem vyvolá u těchto objektů navýšení hluku o 0,3-0,5 dB v případě průměrného provozu a 0,7-1,1 dB v případě max. provozu areálu (předpoklad 40 dnů v roce – víkendy v zimní sezóně). Vlivem ostatních zdrojů nedojde k překročení hygienického limitu akustického tlaku za předpokladu, že provoz vleků a sjezdových tratí bude pouze v denní době a úprava sjezdové trati pomocí rolby bude prováděna v denní době. Při provozu areálu na Bukové hoře jsou plněny hygienické limity v denní i noční době (Postbiegl, S. et al., 2011). Po zprovoznění rozšíření areálu nedojde k významné změně ekvivalentní hladiny akustického tlaku. Hladiny akustického tlaku provozovaných lanovek 66 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ,rolby I/56 nebudou překračovat stanovený hygienický limit pro denní dobu.ULICE Stejně tak využívání M ALÉ A VELÉ a zasněžovacích systémů nebude způsobovat překračování stanovených hygienických limitů pro dobu denní ani noční (Postbiegl, S. et al., 2011). Významné navýšení dopravní zátěže v obci v souvislosti s rozšířením areálu se nepředpokládá (viz Kap. 3.4.2). Jiné zdroje hluku, které by způsobovaly nadlimitní zatížení obytných objektů, se v řešeném území nenacházejí, ani pro ně návrh územního plánu Červená Voda nevymezuje zastavitelné plochy. 4.4 Vliv na vody 4.4.1 Odpadní vody Při provozu nových podnikatelských objektů na zastavitelných plochách vymezených ÚP budou vznikat splaškové vody, které budou likvidovány napojením na veřejnou kanalizaci obce, případně vlastními ČOV. Rovněž objekty rodinných domů nebo nové rekreační objekty, které budou vystavěny v zastavitelných plochách, musí mít dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů (novela vodního zákona 150/2010 Sb.) vyřešenu likvidaci odpadních vod. Rozvojové plochy jsou v územním plánu navrhovány tak, aby je bylo v co největší míře možné napojit na stávající kanalizaci. V místech nově navržených zastavitelných ploch v centrální části obce, kde to bude technicky možné a ekonomicky únosné, byly navrženy nové splaškové kanalizační řady, které bude možné napojit do vybudovaného soustavného kanalizačního systému obce. Systém odvádění dešťové vody zůstane zachován. V okrajových lokalitách obce je navržena likvidace odpadních vod ve stávajících jímkách na vyvážení, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV. Přečištěné vody ze septiků doplněných zemními filtry nebo domovních ČOV budou napojeny do stávajících dílčích úseků jednotné kanalizace, příp. budou vypouštěny do vod povrchových nebo zasakovány do vod podzemních. Vypouštěná přečištěná odpadní voda z těchto zařízení musí splňovat nařízení vlády č. 229/2007 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních a povrchových vod. Odpadní vody z nepropustných jímek na vyvážení a kaly ze septiků a domovních ČOV budou likvidovány na obecní ČOV. Pro likvidaci odpadních vod místních částí Dolní Orlice a Šanov navrhuje ÚP Červená Voda v souladu s PRVK Pardubického kraje vybudování jedné nebo více lokálních ČOV a splaškové kanalizace společné pro několik nemovitostí. 4.4.2 Pitné vody Návrh ÚP Červená Voda vymezuje ve vazbě na předpokládaný rozvoj obce plochy pro technickou infrastrukturu – vodovodní řady a rozvojové plochy budou zásobovány vodou ze stávajících, nebo navržených větví vodovodního systému. 67 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA negativního ULICE PLZEŇSKÁ,vlivu NOVÁ Bna ĚLÁzdroje , I/56 Zastavitelné plochy vymezené ÚP nezakládají předpoklad MALÉ A VELÉ pitné vody. Realizace lyžařského areálu na Suchém vrchu může mít vliv prameniště, tento vliv je diskutován v následující kapitole 3.4.3. 4.4.3 Vliv na podzemní a povrchové vody, změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch, CHOPAV Při vyřešení likvidace odpadních vod ze zastavitelných ploch pro bydlení, rekreaci, výrobu a občanské vybavení (viz Kap. 3.4.1) není vliv těchto ploch na kvalitu podzemních a povrchových vod předpokládán. Z nové plochy přeložky silnice I/43 bude docházet k produkci odpadních vod odvodem srážkových vod ze zpevněných ploch nové komunikace. Znečištěné dešťové vody ze silničního tělesa budou mimo zastavěné území patrně zachyceny v silničních příkopech, které budou součástí jednotlivých silničních objektů. V průběhu zimních měsíců budou tyto dešťové vody zasolené solemi (NaCl a KCl), které se používají pro chemický posyp. Konkrétní způsob řešení odvodu srážkových vod ze silnice, jejich případné předčištění a likvidace budou řešeny v konkrétní projektové dokumentaci. Ostatní plochy pro dopravu jsou malého rozsahu a jejich vliv na vody není předpokládán. V souvislosti s vymezením zastavitelných ploch na současném ZPF dojde ke změně odtokových poměrů a ke snížení retenční kapacity území tím, že se zmenší plochy území vhodné pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Vsakovací a odtokové poměry se rovněž zhorší v trase budoucích sjezdovek. Pokud dojde k vykácení lesa, déšť již nebude zachycován korunami stromů a při dopadu na půdní povrch se nestačí vsakovat a bude ve zvýšené míře odtékat po povrchu s kopce dolů. Pro lyžařský areál Suchý vrch (plochy NS-1, OS-1, W-1) a rozšíření lyžařského areálu Buková hora (NS-2) jsou vlivy na povrchovou a podzemní vodu řešeny v dokumentaci a oznámení těchto záměrů podle zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění (Tížková, V. et al., 2008, Postbiegl, S. et al., 2011). V projektových dokumentacích k oběma záměrům jsou řešena protierozní opatření ke zmírnění povrchového odtoku. Vliv těchto záměrů na kvalitu povrchových vod není předpokládán, rizikové jsou naopak z hlediska podzemních vod a to především v oblasti pod Suchým vrchem, v oblasti pramenišť, tvořících vodní zdroj skupinového vodovodu Červená Voda - Bílá Voda - Moravský Karlov. Pro tyto zdroje jsou v řešeném území vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně, přičemž plánovaný lyžařský areál bude zasahovat do ochranného pásma vodního zdroje II. stupně. Výstavbou sjezdových tratí, lanovky, lyžařského vleku a podzemních rozvodů může být ovlivněn vodárensky využívaný zdroj podzemní vody jak po stránce množství vody, tak po stránce její jakosti, přičemž kritický scénář by nastal v případě vzniku polomů, vyvolaných zvýšenou citlivostí lesního porostu po odlesnění ploch pro sjezdové tratě. Tuto plochu předkládaný územní plán přejímá s tím, že je zařazena pouze jako plocha podmíněně přípustná - při výstavbě bude prováděn nepřetržitý hydrogeologický průzkum s povinností pravidelně hodnotit vliv prací na zdejší ekosystém. Po dokončení areálu budou prováděna účelová měření vydatnosti jednotlivých jímacích objektů v intervalu 1x/3 měsíce po dobu 5let včetně sledování jakosti vody 68 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58zhoršení - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, bude I/56 v jednotlivých jímacích objektech. V případě zjištění jakosti a vydatnosti MALÉ A VELÉ povinností investora areálu vybudovat na své náklady nové jímací objekty (vrty cca 80m v prostoru od vodojemu Červená Voda), které by plně nahradily předpokládané výpadky prameniště, hydrogeologický posudek hovoří o 2-3 l/s. Tato podmínky je v souladu se souhlasným stanoviskem MŽP k záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda (č.j. 17563/ENV/09), které je podmíněno doplňkovým hydrogeologickým průzkumem ve fázi provozu a vyhloubením doplňujících jímacích objektů, pokud by v průběhu doplňkového hydrogeologického průzkumu došlo k výraznému snížení vydatnosti prameniště nebo ke zhoršení jakosti vody vylučující její využití pro pitné účely. Rozšíření lyžařského areálu na Bukové hoře je z hlediska ovlivnění kvality a kvantity podzemní vody méně významné, hlavní riziko zde představuje možný únik provozních kapalin při výstavbě a údržbě svahu. Významné ovlivnění kvality podzemní vody umělým zasněžováním se nepředpokládá, neboť do vody pro technické zasněžování se nepřidává žádné aditivum. 4.4.3.1 CHOPAV Severní část správního území obce Červená Voda, leží v chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních i povrchových vod Žamberk – Králíky (viz Kap. 2.2.3.3., Obr. 2.8). V těchto oblastech se zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu stanoveném nařízením vlády, zakazuje: (a) zmenšovat rozsah lesních pozemků,(b) odvodňovat lesní pozemky, (c) odvodňovat zemědělské pozemky, (d) těžit rašelinu, (e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, (f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, (g) ukládat radioaktivní odpady. Podle nařízení vlády č. 10/1979 Sb. je v této oblasti zakázáno zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha, odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy, u zemědělských pozemků je zakázáno odvodňovat více než 50 ha souvislé plochy, pokud se neprokáže na základě hydrogeologického zhodnocení, že odvodnění neohrozí oběh podzemních vod. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje v CHOPAV Žamberk – Králíky plochu plocha NS-1 na 13,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa (k tomuto odnětí pozemků z PUPFL byl vydán souhlas Krajským úřadem Pardubického kraje,odborem životního prostředí dne 13.12.2010 pod čj.KrÚ 55059/2010/OŽPZ/ Kp v rámci schvalovacího procesu Změny č.2 ÚP SÚ Červená Voda) a v koridoru pro výstavbu přeložky silnice I/43 1,72 ha v k.ú. Dolní Orlice. K záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda vydalo MŽP kladné stanovisko (č.j. 17563/ENV/09 ze dne 3. 4. 2009) s následujícími podmínkami, vztahujícími se k potřebě terénních úprav a odvodnění v trase sjezdových drah: vybudovat dostatečnou síť odvodňovacích příkopů, rozptýlit povrchový odtok do okolních porostů, 69 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA STRAVA ULICE , NOVÁmokřadem BĚLÁ, I/56 eliminovat zásahy do vodního režimu územíI/58v- Ooblasti nad PLZEŇSKÁ přilehlým MALÉ A VELÉ a v oblasti mokřadního biotopu a pramenišť. Dále je v oblasti zakázáno provádět výstavbu: zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW, průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jejichž znečištění přesahuje u BSK5 5 t/rok, nerozpuštěných látek 10 t/rok, minerálních olejů 5 t/rok, zjevné acidity 500 kg ekv./rok, zjevné alkality 500 kg ekv./rok. Žádné další plochy, které by byly v rozporu s ochranou CHOPAV, návrh územního plánu nevymezuje, ani nepředpokládá realizaci jiných aktivit, které by byly v rozporu s ochranou CHOPAV. 4.5 Zvýšení produkce odpadů Obec Červená Voda má vydanou Obecně závaznou vyhlášku č. 1/2001 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, která platí pro trvale žijící obyvatele i majitele individuálních rekreačních objektů. Fyzické osoby jsou povinny odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí. Z komunálního odpadu se oddělují plasty a sklo do barevně označených nádob (plastové zvony), rozmístěných po obci, nebo do sběrného dvora, velkoobjemový odpad do sběrného dvora nebo do kontejnerů k tomu určených, nebezpečné složky odpadu a kovový odpad do sběrného dvora případně při mobilním svozu a další druhotné suroviny do sběrného dvora. Podnikatel, kterému při jeho činnosti vzniká odpad (je původcem odpadu), je povinen odstraňovat jej v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. V souvislosti s podnikatelskými záměry v zastavitelných plochách i plochách pro sport budou původci vznikajících odpadů firmy, které budou tato zařízení provozovat. Tato firma budou mít povinnost nakládat s odpady podle platné legislativy, tj. podle zákona č.185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. 4.6 Změna vegetace, vliv na faunu Lokalizace obce Červená Voda, jejíž území leží převážně v ptačí oblasti Králický Sněžník a v přírodních parcích Suchý vrch – Buková hora a Jeřáb, s EVL Tichá Orlice v rámci svých katastrálních území indikuje potenciální vliv záměrů v oblasti na flóru a faunu jako jeden z nejvýznamnějších vlivů. Většina návrhových ploch je lokalizována v zemědělsky využívaných plochách přiléhajících k zastavěnému území, které jsou z hlediska ohrožení 70 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ,nebo NOVÁ Bohrožení ĚLÁ, I/56 vzácné flóry a fauny méně konfliktní a nezakládajíI/58 předpoklad ovlivnění MALÉ A VELÉ populací zvláště chráněných nebo regionálně vzácných druhů živočichů ani jejich reprodukčních prostor. Část ploch je však situována v přírodně cenných lokalitách PO Králický Sněžník a přírodního parku Suchý vrch – Buková hora a část ploch je vymezena pro investiční záměry většího rozsahu s potenciálně významným vlivem na flóru a faunu. Jedná se o plochy sjezdových areálů, plochu silnice I/43 a výstavba elektrického vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky. 4.6.1 PO Králický Sněžník – vliv na chřástala polního Hodnocení vlivu návrhu ÚP na životní podmínky druhů, které jsou předmětem ochrany EVL Tichá Orlice a PO Králický Sněžník, a zásady jejich ochrany při realizaci záměrů ÚP vyhodnotil RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. v samostatné studii Územní plán Červená Voda, hodnocení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., srpen 2011 (část B Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území - Vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000) a hodnocení vlivu aktualizované verze, prosinec 2013. Závěry této studie jsou přeneseny do Kap. 4 tohoto dokumentu. Převážně se jedná o potenciální vliv zastavitelných ploch ÚP Červená Voda na chřástala polního, přičemž zcela nevhodné návrhové plochy z hlediska jeho výskytu byly v průběhu zpracování ÚP z návrhu vyloučeny. Část zastavitelných ploch je situována do okrajů jádrových území výskytu chřástalů a jejich potravního biotopu. Jedná se o plochy smíšené obytné rekreační SR-9 a SR-11 a plocha staveb pro rodinnou rekreaci RI-9 v Šanově, které byly proti původnímu požadavku v rámci zpracování návrhu ÚP významně zmenšeny stejně tak jako plocha smíšená obytná rekreační SR-14b v k.ú. Mlýnický Dvůr. Mírně negativní vliv byl konstatován u plochy, vymezených pro lyžařský areál na Suchém vrchu. U elektrického vedení a komunikace I/43 vliv nebylo možno vyhodnotit vliv na chřástala polního vyhodnotit v důsledku nedostatku technických detailů staveb a jejich umístění. Vzhledem k výskytu chřástala polního vymezuje návrh ÚP Červená Voda plochy, u kterých dochází k rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a stávajícím stavem. Jedná se o plochy poválečných zbořenišť, které se v průběhu let změnily v přírodně hodnotné biotopy. Tyto plochy vymezuje návrh ÚP Červená Voda jako zastavěné území a to dvojím způsobem: buď jako zastavitelné plochy XS – plochy poválečných zbořenišť, pro které je podmínkami využití ploch dáno hlavní využití zeleň s převažující přírodní funkcí, trvalé travní porosty obhospodařované přírodě blízkým způsobem, stabilizované travnaté porosty, květnaté louky, atd. – viz návrh ÚP Červená Voda, Kap. 6, nebo jako plochy staveb pro rodinnou rekreaci RI, pro které je podmínkami využití plochy předepsáno před případnou obnovou zástavby vyloučení významného negativního vlivu na ptačí oblast a na životní prostředí. U těchto staveb se jedná o plochy, které byly schváleny jako zastavitelné 2. 1. změnou ÚPSÚ Červená Voda. Část ploch zbořenišť (méně konfliktní s výskytem chřástala polního) přináší návrh ÚP Červená Voda jako zastavitelné plochy, např. RI-9. 71 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58a- Ofaunu STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 4.6.2 Vliv lyžařského areálu Suchý vrch na flóru MALÉ A VELÉ Z hlediska záborů a tím i dopadů na živou přírodu jsou rozhodující plochy pro sportovní zařízení, především plochy sjezdovek a případných lyžařských vleků či lanovek. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje pro sjezdový areál na Suchém vrchu plochy NS-1 pro vlastní sjezdovku, OS-1 pro technické a sociální zázemí sjezdovky a vodní plochu pro zasněžování W-1. Všechny tyto plochy přecházejí do návrhu ÚP z již schválené 2. Změny ÚPSÚ Červená Voda (byla vydána dne 28.2.2011 usnesením Zastupitelstva obce Červená Voda č. 29 a nabyla účinnosti dne 4.3.2011). Vliv 2. Změny ÚPSÚ Červená Voda nebyl hodnocen z hlediska vlivů na životní prostředí, neboť zahrnoval pouze plochy pro záměr „Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda“, který byl již podroben procesu posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný úřad (v tomto případě MŽP ČR) v oblasti posuzování dle cit. zákona vydal souhlasné stanovisko pod č.j.: 17563/ENV/09 ze dne 3. 4. 2009 a toto stanovisko bylo v rámci zpracování změny územně plánovací dokumentace akceptováno. Dokumentace (Tížková, V., 2008) hodnotí vlivy na faunu, flóru a ekosystémy jako negativní s tím, že pomocí technicko-organizačních opatření jak při výstavbě, tak při provozu je možné tyto vlivy minimalizovat. Největším zásahem pro flóru bude kácení dřevin na ploše sjezdových tratí a v trase lanovky. Zvýšený turistický a rekreační ruch ovlivní zvěř, která bude vyhledávat klidnější místa. Vliv na chřástala polního byl řešen v předchozí kapitole, vliv na mihuli potoční, předmět ochrany EVL Tichá Orlice, není předpokládán. 4.6.3 Vliv rozšíření lyžařského areálu Buková hora na flóru a faunu Plocha NS-2 je situována v lesních porostech, z hlediska vlivu na PO Králický Sněžník je proto nekonfliktní, neboť nezasahuje do biotopu chřástala polního. Nejvýznamnějším zásahem na této ploše bude nutnost vymýcení části lesa, čímž bude zásadně ovlivněna flóra i fauna na této ploše. Nová sportovní plocha je navržena na 6,99 ha půdy určené k plnění funkcí lesa. Vliv rozšíření lyžařského areálu na flóru a faunu byl hodnocen v oznámení vlivů (Postbiegl et al, 2011). Oznámení bylo zpracováno pro dvě nové sjezdové tratě, z nichž do ÚP Červená Voda byla navržena pouze jižní trať v ploše NS-2, z hlediska ochrany přírody méně konfliktní. Biologické hodnocení (Jelínek et al., 2011) konstatuje, že „zásah do biotopů a populací obecně chráněných druhů živočichů je možno hodnotit jako nevýznamný a z hlediska ochrany přírody akceptovatelný. Dopad na faunu bude zanedbatelný. Při zahájení prací lze očekávat, že dojde k migraci přítomných živočichů na okolní blízké lokality. U některých pohyblivějších živočichů je možné předpokládat ztrátu biotopu s jeho možnou náhradou v okolních lokalitách (zajíci, ptáci, hmyz apod.) Některým méně pohyblivým živočichům (brouci) hrozí fyzická likvidace. Další skupinou živočichů jsou 72 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bdruhů ĚLÁ, I/56je většinou velmi početné drobné druhy. Vzhledem k populační dynamice drobných MALÉ A VELÉ pravděpodobné, že na vhodných okolních stanovištích mohou být jejich početní ztráty nahrazeny. Záměr je akceptovatelný pro obě dvě sjezdovky a lanovku a nezpůsobí zánik jedinečného biotopu ani nepovede k vyhubení některého rostlinného či živočišného druhu. Populace zvláště chráněné bledule jarní (Leucojum vernum) nebude zásadním způsobem dotčena a existence její populace v území nebude ohrožena.“ Oznámení záměru nebylo příslušným úřadem (KrÚ Pardubického kraje) shledáno dostatečným a na základě zjišťovacího řízení dospěl příslušný úřad k závěru, že záměr „Červená Voda – Buková Hora – rozšíření areálu“ bude posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, přičemž dokumentace bude zpracována s důrazem na doplnění entomologického průzkumu, doplnění vyhodnocení vlivu záměru na prameniště a doplnění vlivu záměru na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Tato dokumentace je v současné době ve fázi zpracování. Dne 30.1.2012 vydal Krajský úřad Pardubického kraje k záměru „Červená Voda – Buková Hora – rozšíření areálu“ kladné stanovisko pod č. j. KrÚ 7225/2012/OŽPZ/KA. Kladné stanovisko se týká vybudování sjezdové tratě „Heroltice“ včetně lanové dráhy. Realizovatelnost trati „Suchý vrch“ doporučuje znovu posoudit v horizontu několika let na základě monitorování vlivu provozu stávajícího areálu (včetně sjezdové trati "Herlotice") na životní prostředí, realizace (sjezdové trati Suchý vrch) je podmíněna udělením souhlasu k zásahu do RBC Buková Hora (plocha pro tento záměr však byla v průběhu zpracování ÚP Červená Voda z návrhu vypuštěna). 4.6.4 Vliv silnice I/43 na flóru a faunu Záměr vybudování nové komunikace má vždy významný dopad na flóru a faunu v sledované oblasti. Plochy DS-1a až DS-1d, které jsou vymezeny pro tři varianty obchvatu obce, tvoří široký koridor lokalizovaný v různých typech přírodních stanovišť. Ve všech variantách výstavby obchvatu obce hrozí zničení bioty v místě výstavby a změna stanovišť a biotopů podél komunikace. Silnice je lokalizována v souběhu se stávající I/11 a zástavbou obce, proto snížení migrační propustnosti území pro terestrickou faunu nebude oproti stávajícímu stavu významné. Nejvýznamnější z negativních vlivů koridoru je pravděpodobně vliv předmět ochrany PO Králický Sněžník – chřástala polního. Z tohoto hlediska je nejméně konfliktní nejvýchodnější varianta, nejvíce se přimykající k obci Červená Voda, která je vedena v prostoru stávajících pastvin a polí, a proto nepředstavuje z pohledu výskytu chřástalů významné riziko. Naopak nejzápadnější varianta, navržená v horní části svahů (pod lesem) je předpokládanou jádrovou lokalitou chřástalů (Merta, L., 2011). Koridory pro silniční komunikaci I/43 byly hodnoceny v různých variantách vedení trasy (červeně – koridor převzatý ze ZÚR, šedě – varianty ŘSD). Koridory jsou velmi široké na to, aby byly vyhodnoceny z pohledu vlivů na chřástala polního. Předběžným vyhodnocením je však zřejmé, že případné varianty silnice I/43 vedené při západní hranici koridorů mohou protínat významné lokality chřástalů a mohou tak pravděpodobně představovat významný negativní vliv. Naopak východní varianty vedení komunikace (nejvíce se přimykající k obci Červená 73 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE , NOVÁ Bzejména ĚLÁ, I/56 Voda) by nemusely představovat významně negativníI/58 vliv, jelikož byPLZEŇSKÁ byly vedeny MALÉ A VELÉ v prostoru stávajících pastvin a polí. U této stavby bude nutné již při předprojektové přípravě postupovat ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. V rámci navazujících řízení a procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění. budou muset být zpracována biologická hodnocení a hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000, na jejichž základě bude možné stanovit podrobnější podmínky realizace stavby. 4.6.5 Vliv elektrického vedení 2 x 110 kV na flóru a faunu Návrh výstavby nadzemního vedení VVN 2x110 kV Heřmanice – Králíky je v souladu s návrhem Zásad územního rozvoje Pardubického kraje. Výhledová trasa vedení 2x110 kV prochází v blízkosti zastavěné části obce a je vedena v souběhu se stávajícím vedení 22 kV (VN 263). Většinou je vedena v zemědělsky využívaných plochách a její vliv na flóru a faunu nebude pravděpodobně významný s výjimkou vlivu na chřástala polního. Plánované elektrické vedení je trasováno na pozemcích s potenciálním, anebo i prokázaným výskytem chřástalů. V návrhu ÚP Červená Voda je zanesena pouze jeho trasa, další důležité informace, zejména přesné umístění stožárů, není k dispozici. Není proto vyloučeno např. umístění stožárů do lokalit hnízdišť chřástalů. Stavbu proto bude nutné posoudit podle § 45i ve fázi záměru, a to na základě znalostí přesného umístění sloupů napětí a dalších technických detailů (Merta, L., 2011, 2013). Všeobecně u vedení VVN jsou vždy potenciálním rizikem úrazy avifauny nárazem na vodič, které nelze zcela vyloučit. K nárazům ptáků do vodiče dochází u všech typů vedení, přičemž na vedení NN a VN dochází spíše k nárazům drobných ptáků a na vedení VVN zase k nárazům větších ptáků. Pravděpodobnost této situace je dána zejména reliéfem krajiny (nejnebezpečnější je z tohoto pohledu umístění vedení ve volné krajině, v rovinatém terénu, široce otevřených údolních nivách a v zemědělsky obdělávané krajině), směry převládajících větrů (nebezpečná jsou ta vedení, která sledují směr převládajících větrů) a trasami tahů ptáků. 4.7 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chráněná před činností snižující její přírodní a estetickou hodnotu. Předmětem ochrany krajinného rázu vzhledem jsou všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny. Řešené území je jednou z krajinářsky nejcennějších oblastí Pardubického kraje. Krajinný ráz je zde velmi dobře zachován. Bukáček, R.; Rusňák, J.; Bukáčková P. popisují území Červené Vody následovně (Studie potenciálního vlivu výškových staveb a větrných elektráren na krajinný ráz území Pardubického kraje, 2007): 74 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE Pa LZEŇSKÁ , NOVÁ Bse ĚLÁzvedá , I/56 „Vymezené území leží v Kralické brázdě, jeI/58 mírně zvlněné postupně MALÉ A VELÉ směrem od jihu k severu. Ze západní strany je zřetelně ohraničeno Bukovohorskou hornatinou, na východě masivem Písařovské vrchoviny a na severu se v krajinné scéně uplatňuje masiv Kralického Sněžníku. Východní a západní horizont je jednoduchý, tvořený lesnatými hřebeny, severní a jižní horizonty jsou vrstevnaté, tvořené mozaikou luk, pastvin, poli a lesů. Měřítko krajiny je převážně střední až velké, utvářené především většími plochami luk, polí a lesů. Vrcholové partie jsou lesnaté. Mírnější svahy pokrývají polointenzivní místy květnaté louky, zatímco v samotné kotlině převládají intenzivní agrokultury s větším zastoupením orné půdy. Většina luk a polí je scelena do větších celků, které mění měřítko krajiny. Červená Voda je sídlem vesnického, údolnicového typu s kompaktní zástavbou a s lokální dominantou kostelní věže. U části sídel došlo k narušení siluety přítomností komínů a nové výstavby převyšující typickou hladinu zástavby. Vodní toky doprovází přirozená vegetace, díky čemuž jsou alespoň částečně dělené větší scelené louky a pole. Ze svahů velmi často stékají menší vodní toky kolmo na osu hlavního toku. Tyto drobné vodoteče doprovází přirozená vegetace, což vede k výraznější fragmentaci poli a luk. Lesní porosty tvoří především hospodářské smrkové porosty. Díky hospodaření se již výrazněji projevuje geometrizace. Komunikace vedou převážně v údolnicích, jen západně od Červené Vody překračuje hřeben. Převládají sídla venkovského typu s vysokým podílem zeleně, s převážně jednopodlažní zástavbou, uspořádanou podél komunikaci sledujících osu kotliny převážně v dvouřadé a částečně rozvolněné formaci. V případě Červené Vody je díky průmyslu patrný přechod k městskému typu zástavby. V celém prostoru se sídla vyznačují vysokým podílem vzrostlé zeleně, díky níž citlivě navazují na krajinný rámec větších ploch luk a polí. Architektonická podoba objektů vychází z tradičního venkovského stavení. Patrné jsou stavby sudetské oblasti s německými architektonickými prvky.“ V takovémto území je nutno věnovat zvýšenou pozornost ochraně krajinného rázu a ve vztahu k záměrům územního plánování chránit (ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992) současné estetické hodnoty a dominanty před potlačením nebo narušením novými prvky, pečovat o charakteristické složky krajinného rázu tak, aby nedošlo k jejich nevratnému poškození nebo zániku. Výše uvedená studie rovněž konstatuje, že venkovská sídla v uvedené oblasti často trpí výraznými přestavbami, necitlivými novostavbami nebo jsou narušeny výstavbou převyšující typickou hladinu zástavby. Návrh ÚP Červená Voda je možno ve vztahu ke krajinnému rázu řešeného území posuzovat buď jako celek nebo z hlediska jednotlivých návrhových ploch. Posuzujeme-li územní plán jako celek, je nutno si uvědomit, že má potenciál zcela změnit krajinný ráz řešeného území. V případě využití všech nebo většiny návrhových ploch, 75 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE P LZEŇSKÁcharakter , NOVÁ BĚLÁ,obce. I/56 ať už zastavitelných nebo smíšených nezastavěného území, se zcela změní MALÉ A VELÉ Nové rekreační areály a zlepšená dopravní dostupnost přinesou zvýšený turistický ruch, který povede k výstavbě příslušné infrastruktury – restaurace, hotely, penziony, apartmánové domy, sportovní plochy – hřiště, haly, obchody, atd. Zvýšená nabídka pracovních příležitostí povede k přílivu obyvatelstva a výstavbě objektů pro bydlení, mimo centrální část obce pak k výstavbě objektů pro rekreaci. Vysoký podíl luk a zeleně bude nahrazen souvislou zástavbou, proluky mezi tradičními venkovskými staveními budou vyplněny novými rodinnými domy. Původní klidné sídlo, jehož centrální část je dnes rušena pouze přítomností silnice I/11 a jehož místní části nabízejí romantické procházky původní venkovskou a dále rozptýlenou zástavbou, se zcela změní. Bude-li výše popisovaná změna pozitivního nebo negativního charakteru, nelze na základě územního plánu hodnotit, ani zásadně ovlivnit. Stávající změny v území indikují spíše nepříznivý vliv nové zástavby na krajinný ráz řešeného území, kdy nejsou respektovány tradiční architektonické prvky, měřítko ani hladina zástavby, dokonce ani dominance církevních staveb a ochranné pásmo hřbitova (Šanov). Rekreační objekty jsou obehnány hradbami kamenných plotů nebo jsou jejich architektonické prvky importovány z nejrůznějších částí světa. Pozitivní vliv naopak může přinést vyšší solventnost obyvatel i obce, která povede záchraně objektů, které nyní chátrají. Naopak lze říci, že pouze tehdy bude řešené území pro Obec Červená Voda, její obyvatele a podnikatelské subjekty zdrojem příjmů, pokud bude zachována estetická hodnota a atraktivita krajiny. K ovlivnění tohoto scénáře dává současná legislativa Obci Červená Voda málo nástrojů. Podle §12 odst. 4 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody. Pouze v případě záměrů, které podléhají hodnocení vlivů na životní prostředí podle § 4 zákona 100/2001 Sb., budou vlivy na krajinný ráz posuzovány. Vzhledem k výjimečnosti a citlivosti obce a jejích částí a okolní krajiny by bylo vhodné zpracovat pro Červenou Vodu podrobné hodnocení krajinného rázu a na jeho základě vydat doporučení pro stavebníky, obdobně jako jsou tato doporučení zpracována pro chráněné krajinné oblasti. Posouzení jednotlivých návrhových ploch z hlediska vlivu na krajinný ráz bude řešeno v Kap. 5.6. 76 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 5. VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY AI/58 JEVY ŽIVOTNÍHO MALÉ A VELÉ PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI 5.1 Soustava NATURA 2000 Hodnocení vlivu ÚP Červená Voda na soustavu Natura 2000 provedl RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. v samostatné studii (Územní plán Červená Voda, Hodnocení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/92 Sb.) se závěrem, že hodnocená koncepce – Územní plán Červená Voda nebude mít při dodržení definovaných doporučení a podmínek významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 ani na jejich celistvost, a to za podmínky následného vyhodnocení staveb elektrického vedení 2 x 110 kV a silniční komunikace I/43 ve fázi záměru s detailní znalostí technických parametrů obou staveb. Jako potenciálně ovlivněné lokality soustavy NATURA 2000 byly identifikovány PO Králický Sněžník, kde tvoří předmět ochrany chřástal polní, a EVL Tichá Orlice, kde tvoří předmět ochrany mihule potoční. Většina návrhových ploch z konečné verze návrhu ÚP byla vyhodnocena v kategorii nulového vlivu, a to zejména proto, že plochy svým přírodním charakterem a umístěním neodpovídají biotopovým nárokům chřástalů. Několik ploch bylo vyhodnoceno v kategorii mírně negativního vlivu (- 1), jelikož se nachází na okraji biotopů s výskytem chřástalů a mohou být jejich potravním stanovištěm. Specifické plochy představují tři rozsáhlé investiční akce – výstavba sjezdovky na Suchém vrchu, výstavba elektrického vedení 2 x 110 kV a výstavba silniční komunikace I/43. U sjezdovky na Suchém vrchu byl konstatován mírně negativní vliv (- 1), avšak pouze za striktního dodržení uvedených podmínek jejich výstavby a provozu. U elektrického vedení a komunikace I/43 vliv nebylo možno vyhodnotit (kategorie ?) v důsledku nedostatku technických detailů staveb a jejich umístění. V případě EVL Tichá Orlice se nepředpokládá významně negativní vliv hodnocené koncepce. Autor dále upozorňuje na skutečnost, že na některých místech obce jsou v blízkosti významných lokalit chřástalů jsou ÚP zastavěné plochy (v hranicích zastavěného území) na místech parcel, kde v minulosti stávaly objekty, ale dodnes se zachovaly pouze v podobě zbořenišť, anebo vůbec. Jedná se o plochy poválečných zbořenišť (XS) v Horním Karlově a nad plochou RI-9 v Šanově a dále zastavěné plochy rekreace (RI) jižně od plánované sjezdovky na Suchém vrchu s podmíněně přípustným využitím. V blízkém okolí těchto míst se však dnes nachází přírodně hodnotné biotopy, významné z pohledu chřástalů. Opětovné stavební aktivity na těchto místech, zvláště pokud by byly realizovány ve velkém měřítku, by mohly znamenat významný zásah do biotopů chřástalů (vlivem zastavění a rušení). Jelikož tyto plochy nebyly ÚP vymezeny jako návrhové a nedochází zde oproti katastrální situaci 77 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA STRAVA ULICE Ppodle LZEŇSKÁ§45i. , NOVÁ B ĚLÁ, I/56 k žádné změně, nebylo možné je v této fázi zahrnoutI/58 do- Oposuzování Jakákoliv MALÉ A VELÉ stavební aktivita (včetně liniových staveb, např. komunikací a cyklostezek) na těchto plochách by proto měla být vyhodnocena podle §45i ve fázi záměru (v rámci územního řízení, nejpozději před vydáním stavebního povolení). 5.2 Přírodní parky Posláním přírodních parků je zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky daného území a jeho ochrana před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, při současném vytváření podmínek pro únosné využití daného území zejména pro turistiku, rekreaci i únosnou urbanizaci v rozsahu nezbytném pro stabilizaci a rozvoj života v obcích (§12 zák.114/1992 Sb). Návrh ÚP Červená Voda vymezuje v přírodním parku Jeřáb v návaznosti na zastavěné území místních částí v Moravský Karlov, Bílá Voda, Šanov a Horní Orlice plochy pro rodinnou rekreaci (RI) a plochy smíšené obytné – rekreační (SR), případně plochy zeleně (ZS). V přírodním parku Suchý vrch – Buková hora jsou návrhem ÚP vymezeny plochy lyžařských areálů a v k.ú. Červená Voda v návaznosti na zastavěné území plochy pro rodinnou rekreaci (RI). Vliv těchto ploch na přírodní a estetickou hodnotu byl diskutován v Kap.3, hodnocení jeho významnosti bude předmětem následující kapitoly. 5.3 ÚSES Popis skladebných částí ÚSES v území je obsahem kapitoly 2.2.6. Zastavitelné plochy nejsou s územním systémem ekologické stability v konfliktu s výjimkou koridoru silnice I/43, která kříží nadregionální biokoridor NRBK K 80 MB v k.ú. Mlýnický Dvůr a lokální biokoridor LBK 4 v k. ú. Červená Voda. Z ploch smíšených nezastavěného území NS dochází ke křížení plochy NS-1 pro sjezdové tratě a lanovku lyžařského areálu na Suchém Vrchu s nadregionálním biokoridorem NRBK K80-MB "Sedlonovsky vrch, Topielisko-Raskov". Plocha W-2 je navržena jako součást lokálního biocentra LBC 80 MB 07a. 5.4 VKP Popis významných krajinných prvků v území je obsahem kapitoly 2.2.6. Kromě zásahu do lesních porostů v plochách NS-1, NS-2 a DS-1 není návrh ÚP Červená Voda s významnými krajinnými prvky v konfliktu. 78 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 6. ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, MALÉ A VELÉ KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů liniových staveb na životní prostředí (Bajer a kol., 1998). Přestože metodika je vypracována pro konkrétní typ záměrů, je vhodná rovněž pro posouzení vlivu návrhových ploch územního plánu, neboť umožňuje propojení všech kritérií do jedné, snadno hodnotitelné a objektivně porovnatelné veličiny. V souladu s touto metodikou jsou jednotlivé záměry ohodnoceny koeficientem významnosti, který v sobě zahrnuje velikost vlivu, jeho časový rozsah, reverzibilitu vlivu a další parametry a nabývá následujících hodnot: významný nepříznivý vliv: - 8 až - 11 nepříznivý vliv: - 4 až - 7 nevýznamný až nulový vliv: 0 až - 3 příznivý vliv: 1 Výpočet koeficientu významnosti vychází ze zásady přímého vztahu mezi velikostí vlivu a jeho časovým rozsahem, a proto jsou tato dvě kriteria mezi sebou vynásobena. Další kriteria jsou již prostě přičtena. Možnost ochrany je stanovena jako číslo mezi 0 - 1 a vyjadřuje účinnost ochrany od 0% (=0) do 100% (=1). Koeficient významnosti = - (velikost x časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + mezinárodní vlivy + zájem veřejnosti + nejistoty pro velikost vlivu 0 platí: Koeficient významnosti výsledný = - koeficient významnosti x ( 1 - možnost ochrany) při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0 při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1 79 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE nabývají PLZEŇSKÁ, Nnásledujících OVÁ BĚLÁ, I/56 Kritéria, podle kterých se hodnotí koeficientI/58 významnosti, MALÉ A VELÉ hodnot: Velikost vlivu: významný nepříznivý vliv nepříznivý vliv nevýznamný až nulový vliv příznivý vliv -2 -1 0 1 Časový rozsah: trvalý dlouhodobý krátkodobý -3 -2 -1 Reverzibilita: nevratný kompenzovatelný vratný -3 -2 -1 Citlivost území (území zvláště chráněná dle příslušných právních předpisů): ano -1 ne 0 Mezinárodní vlivy: ano ne -1 0 Veřejnost: ano ne -1 0 Nejistoty (neurčitosti v predikci vlivů): ano -1 ne 0 Možnost ochrany: úplná částečná nemožná 1 0,1 - 0,9 0 80 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ I/56 Míra vlivu záměru na jednotlivé složky životního prostředí je doplněna o ,popis MALÉ A VELÉ nejvýznamnějších střetů. Hodnocení velikosti vlivu bylo provedeno pomocí Katalogu kriterií pro vyhodnocení významnosti vlivu na životní prostředí, který je součástí výše zmíněné metodiky. Hodnocení záměru je zatíženo s určitou mírou neurčitosti, neboť se jedná pouze o vymezení plochy, pro kterou není až na výjimky známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů. Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i možné kumulativní a synergické vlivy. V případě, že byl identifikován střet záměru s některým z limitů, neznamená to automaticky, že dojde k negativnímu ovlivnění. Je zde identifikováno riziko, které bude v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na životní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 10b, odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí mohou být při posuzování koncepce podle tohoto zákona mohou být využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona. V rámci hodnocení významnosti identifikovaných vlivů na životní prostředí byly použity údaje z dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Buková hora (Tížková et al., 2008), ke kterému Ministerstvo životního prostředí vydalo 3. 4. 2009 kladné stanovisko pod č.j. 17563/ENV/09. Jedná se o plochy ÚP Červená Voda NS-1, OS-1, W-1, které přecházejí do návrhu územního plánu z již schválené Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda. Pro záměr rozšíření sjezdového areálu na Bukové hoře byly v příslušném rozsahu použity údaje z oznámení záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, zpracovaného ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (Postbiegl et al., 2011) s vědomím, že dokumentace posouzení vlivů je ve fázi zpracování (zamezení opakovaného posuzování – viz Směrnice Evropského parlamentu a rady 2001/42/ES) a dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí záměru „Červená Voda – Buková Hora – rozšíření areálu“ (Postbiegl et al. et al., 2011), ke kterému Krajský úřad Pardubického kraje vydalo 30.1.2012 kladné stanovisko pod č.j. KrÚ 7225/2012/OŽPZ/KA V Tabulce 5.6.1. je hodnocena velikost potenciálního vlivu vymezení jednotlivých zastavitelných ploch na životní prostředí. Míra vlivu každého záměru na složky životního prostředí je vyjádřena v maticové tabulce, nejvýznamnější střety jsou popsány a ohodnoceny v následujících kapitolách. Základem pro stanovení závažnosti vlivu jsou expertní odhady, které identifikují počet a rozsah střetů rozvojových záměrů s územními a environmentálními limity využití území. Pro záměry, u nichž je identifikován nepříznivý vliv, je dále zjištěn koeficient významnosti. 81 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 0 -1 -1 -2 -1 -1 -1 82 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 KR Bio, flóra, fauna Voda PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hmot. statky +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1 ÚSES, VKP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 +1 0 0 0 ZPF 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Soc.ek. vliv 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Veř.zdraví. Hluk SR-1 SR-2a SR-2b SV-1 OM-1 SR-3a SR-3b SR-4 SR-5 SR-6 SR-7 SR-8 RI-1 RI-2 RI-3 RI-4a RI-4b RI-5 RI-6a RI-6b RI-7 OM-4 BI-1 PZ-1 BV-9 SV-2 OV-1 OS-2 BI-2 ZS-3 VL-1 SV-3 NS-3 VD-2 VD-3 SR-9 Ovzduší Plocha Tab. 6.1: Hodnocení velikosti vlivu ploch ÚP na složky ŽP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 -2 -1 -1 -1 -1 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 -1 0 0 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 v 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -2 0 0 0 0 0 -2 83 0 0 0 0 0 0 KR SV-5 SK-1a DS-4 SK-1b SV-6 VD-4 SK-2 BV-7 SK-3 BV-8V BV-3 DS-5 BV-4 BV-6a BV-5 SR-13 BV-6b RI-11 NS-2 SR-14a SR-14b SR-15 RH-1 W-2 DS DS-1a DS-1b -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -1 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 Hmot. statky +1 +1 +1 +1 0 0 0 +1 +1 +1 ÚSES, VKP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bio, flóra, fauna Voda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ ZPF Soc.ek. vliv Hluk SR-10 SR-11 OM-3 SR-12 RI-8 ZS-2 RI-9 SV-4 BV-1 BV-2 Plocha Ovzduší Veř.zdraví. ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 0 -1 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 +1 +1 +1 -1 0 0 -1 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 -1 -1 ? 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 84 KR 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 Bio, flóra, fauna Voda Hmot. statky 0 0 0 0 0 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1 -2 -1 -1 ? PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí ZPF Soc.ek. vliv Veř.zdraví. Hluk +1 +1 ÚSES, VKP OM-2 VD-1 RI-7 SR-16 RI-10a RI-10b RI-10c NS-1 OS-1 W-1 el. vedení 2 x 110 kV (TI-1) DS-2 SV-7 PZ-2 OM-5 DS-3 BI-3 I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Ovzduší Plocha DS-1c DS-1d VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 6.1 Vliv na ovzduší a klima I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Územní plán vymezuje zastavitelné plochy, přičemž využití většiny z nich může mít určitý vliv na kvalitu ovzduší. Pokud je imisní příspěvek zdroje menší jak 20 % referenční hodnoty a není překročen imisní limit ve vztahu k průměrným ročním koncentracím, případně imisní příspěvek zdroje představuje méně jak 20 % zákonného limitu, považujeme vliv zdroje za nevýznamný až nulový. Takový vliv se dá očekávat u většiny zastavitelných ploch návrhu ÚP. Pro plochy výroby VD 1 až VD 4 pro drobnou a řemeslnou výrobu a plochu pro výrobu a skladování – lehký průmysl VL-1 je podmínkami využití dáno, že k územnímu řízení stavby bude doloženo, že negativní dopad na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) nepřekročí hranice příslušné funkční plochy. V opačném případě budou realizována opatření k potřebnému snížení negativního vlivu a v rámci kolaudačního řízení bude doložena účinnost provedených opatření). Oba typy ploch pro výrobu jsou tedy podmíněny nulovým vlivem za svými hranicemi. Totéž platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Vlastní provoz lyžařských areálů nebude mít vliv na kvalitu ovzduší v dané oblasti. Ke zvýšení imisní zátěže může dojít v bezprostředním okolí sledované plochy vlivem emisí z dopravy vyvolané záměry. Tento vliv bude pouze krátkodobý, omezený cca na 3 – 4 měsíce v roce, zvyšovat se bude ve dnech víkendu, kdy se naopak snižuje ostatní doprava. Z výsledků rozptylových studií pro tyto záměry vyplývá, že nezpůsobí výrazné změny v imisní zátěži obce (viz Kap. 3.4.3). Plánovaná přeložka silnice I/43 je z hlediska svého vlivu na kvalitu ovzduší v obci Červená Voda hodnocena kladným vlivem, neboť vymístí z obce tranzitní dopravu. Mírný vliv na klima může být způsoben odlesněním ploch sjezdovek (NS-1, NS-2), případně jejich zasněžováním. Tento vliv je hodnocen jako nevýznamný. Jiné vlivy návrhu ÚP Červená Voda nejsou předpokládány. 6.2 Fyzikální vlivy – hluk Při provozu nových sjezdových tratí je nutno počítat s určitou mírou zvýšení hlukové zátěže způsobené především mechanizací nutnou k provozu lanovek a úpravy sjezdových tratí a zvýšením dopravy vyvolané záměrem. Bude se jednat pouze o navýšení podílu osobní dopravy v obci a pouze o krátkodobý vliv. Významnější změnu by v tomto případě vyvolala realizace lyžařského areálu na Suchém vrchu. Rozšíření areálu Buková hora nepřinese významnou změnu akustické zátěže oproti stávajícímu stavu. Obě plochy NS jsou z tohoto hlediska hodnoceny velikostí vlivu -1 (viz Tab. 5.6.1), neboť vlivy záměrů, pro které jsou vymezeny, nezpůsobí překračování limitních hodnot. Možnosti ochrany a nejistoty jsou již popsány v hlukových studiích pro tyto záměry ((Tížková, V. et al., 2008, Postbiegl, S. et al., 2011). Jedná se především o úpravu časového režimu technického zasněžování a úpravy sjezdových tratí a další opatření technického charakteru (rozmístění zasněžovacích děla a zasněžovacích tyčí, apod.), aby byly hygienické limity pro hluk v chráněných venkovních prostorech blízkých staveb dodrženy. 85 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ NS-2 BĚLÁ, I/56 Tab. 6.2. Výpočet koeficientu významnosti pro akustickou zátěžULICE – plochy NS-1, MALÉ A VELÉ Velikost vlivu -1 Mezinárodní vliv - ne Časový rozsah - krátkodobý -1 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - vratný -1 Nejistoty - ano -1 Citlivost – ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,5 Koeficient významnosti -2 Nevýznamný až nulový vliv 0 Naopak vymezení koridoru pro obchvat obce Červená Voda bude mít analogicky se situací v kvalitě ovzduší pozitivní vliv akustickou zátěž, neboť všechny varianty obchvatu přinesou snížení hluku v chráněném prostoru staveb v blízkosti stávajících silnic I/11 a I/43. Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování (VD, VL) mohou mít vliv na zvýšení akustické zátěže, protože jsou však vymezeny s podmínkou nulového vlivu za hranicí funkční plochy, není vliv na zvýšení akustické zátěže okolních objektů předpokládán a jejich vliv je hodnocen jako nevýznamný až nulový (0). Tytéž podmínky platí pro plochy smíšené obytné komerční SK. Využití těchto ploch, tj. konkrétní záměry v těchto plochách, budou v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. U ostatních ploch není vliv na zvýšení akustické zátěže chráněných objektů předpokládán. 6.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy Vlivy záměru na obyvatelstvo můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: vliv na veřejné zdraví sociálně-ekonomický vliv 6.3.1 Vliv na veřejné zdraví Hodnocení zdravotních rizik v souvislosti se záměrem určení rozvojových ploch je v přímé souvislosti s posouzením imisní a hlukové zátěže lokality. Hodnocení rizika (Risk Assessment) je postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů a nejlepší vědecký úsudek pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem, dále určení, v jakém rozsahu byly, jsou, nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně charakterizace existujících či potenciálních rizik z uvedených zjištění vyplývajících. V procesu hodnocení rizika je nutno identifikovat dvě základní veličiny: 86 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ B ĚLÁzdraví , I/56 Nebezpečnost (Hazard) - vlastnost látkyI/58 způsobovat škodlivý účinek na MALÉ A VELÉ člověka či na životní prostředí. Riziko (Risk) je vyjádřeno jako matematická pravděpodobnost, s níž za definovaných podmínek (za definované expozice) může dojít k poškození zdraví . Ve fázi hodnocení vlivu záměrů územního plánu nelze identifikovat imisní zátěž ani akustickou expozici, kterým bude obyvatelstvo potenciálně vystaveno. Podklady hodnocené v této fázi územně plánovací dokumentace pouze vymezují limitní rozsah ploch a konkrétní akustické a rozptylové studie budou provedena až při posuzování konkrétních záměrů výstavby. V návaznosti na závěry předchozích dvou kapitol lze předpokládat, že negativní dopad na veřejné zdraví může mít pouze zvýšení hladin hluku, vyvolané realizací lyžařského areálu Suchý vrch, případně rozšíření areálu Buková hora. Tento vliv byl hodnocen studií (Skácel, 2008) jako jeden z dílčích podkladů dokumentace hodnocení vlivů lyžařského areálu Suchý vrch na životní prostředí (Tížková, V. et al, 2008) se závěrem, že realizace záměru představuje z hlediska zdravotních rizik expozice hluku velmi mírné riziko a neohrozí podmínky pro ochranu veřejného zdraví. Rovněž dokumentace vlivu záměru Rozšíření areálu Červená Voda – Buková hora konstatuje, že zprovoznění rozšířeného areálu SKIPARK Červená Voda – Buková Hora nebude mít významný negativní vliv na vznik nových nadlimitních stavů v posuzovaném území (Flegrová, Z., 2011 in Postbiegl, S. et al., 2011). Pozitivními aspekty volnočasových aktivit zaměřených na sport jsou z hlediska vlivu na zdraví zejména u dětí a mládeže prevence užívání drog, poruch pohybového aparátu, prevence onemocnění dýchacích cest, posilování imunitního systému otužováním a pohybem venku, apod. Z důvodu těchto vlivů je vliv sjezdových areálů a sportovních ploch na veřejné zdraví hodnocen v Tab. 5.1 jako příznivý (plochy NS, OS). Záměr obchvatu obce bude mít ve všech variantách příznivý vliv na zdravotní stav obyvatelstva obce snížením hladin hluku a imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší v obytné zástavbě. Odvedení automobilové dopravy mimo zástavbu bude mít také velmi významný vliv na snížení nehodovosti, a to jak zvýšením bezpečnosti jedoucích vozidel, tak zejména vyloučení kolizí s chodci a cyklisty. Konkrétní záměr bude v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na životní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jeho vlivy na ovzduší budou posouzeny v rozptylové studii, vlivy hluku pak v hlukové studii. 6.3.2 Sociálně-ekonomický vliv Realizací záměrů lyžařských areálů a vymístěním dopravy z centra se obec zatraktivní jako místo pro rekreaci, a to nejen v zimním období. Tyto podmínky vytvoří předpoklady 87 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ ubytovací BĚLÁ, I/56 pro zvýšení počtu pracovních míst přímo v místě I/58 (provoz lyžařských areálů, MALÉ A VELÉ a stravovací kapacity, maloobchodní prodej, atd.). Vymezení ploch pro bydlení povede ke zvýšení počtu obyvatel. Podmínky využití ploch rovněž umožňují do staveb pro bydlení (BI) integrovat prostory pro provozování nerušících obslužných funkcí místního významu, např. nevýrobní služby, maloobchod, soukromé zdravotnické praxe, atd., v plochách bydlení venkovského (BV) jsou přípustné stavby pro podnikatelskou činnost pro provozování nerušících obslužných funkcí místního významu, např. v oboru nevýrobních služeb a maloobchodu, v plochách smíšených obytných venkovských (SV) stavby pro podnikatelskou činnost v oboru nevýrobních a opravárenských služeb, nerušících výrobních služeb (např. sklenářství) a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru, v plochách smíšených obytných rekreačních (SR) domy s pečovatelskou službou pro seniory a zdravotně postižené a zařízení veřejného ubytování do kapacity cca 10 osob. Posuzované záměry územního plánu mají potenciálně pozitivní vliv na sociálněekonomickou situaci obyvatel obce. Kladným vlivem jsou proto hodnoceny plochy pro sport (NS-1, NS-2, OS-1, OS-2), plochy bydlení BI a BV, plochy rekreace hromadné RH, plochy občanského vybavení OV, komerčních zařízení OM, smíšené obytné komerční SK, smíšené obytné venkovské SV, smíšené obytné rekreační SR a plochy výroby VD, VL. 6.4 Vliv na půdu Zábor ZPF (viz Tab. 5.1) je hodnocen podle následující škály významnosti: Významný nepříznivý vliv (-2): záměr představuje zábor ZPF o rozloze větší než 10 ha, z celkového záboru ZPF převažují pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany nebo pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany představují zábor větší než 1 ha. Nepříznivý vliv (-1): záměr představuje zábor ZPF o rozloze od 0,3 do 10 ha, z celkového záboru ZPF převažují pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany nebo pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany představují zábor do 1 ha. Nevýznamný až nulový vliv (0): záměr představuje zábor ZPF o rozloze pod 0,3 ha, záměr nepředstavuje zábor ZPF. Příznivý vliv (+1): záměr potenciálně vytváří předpoklad pro rozšíření rozlohy ZPF. Jednotlivé plochy návrhu ÚP Červená Voda, pokud jsou vymezeny na ZPF, jsou hodnoceny velikostí vlivu -1 (plochy od 0,3 do 10 ha na zastavitelných BPEJ nebo plochy do 1 ha na ZPF v I. nebo II. třídě ochrany), případně -2 (plochy nad10 ha na zastavitelných BPEJ nebo plochy nad 1 ha na ZPF v I. nebo II. třídě ochrany) – viz Tab. 5.6.1. 88 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58plochy - OSTRAVAuvádí ULICE PTab. LZEŇSKÁ , NOVÁaB5.6.4. ĚLÁ, I/56U Výpočet koeficientu významnosti pro jednotlivé 5.6.3. M ALÉ A VELÉ všech zastavitelných ploch se jedná o trvalý, nevratný vliv. Pro tyto plochy ve fázi územního plánu není známa konkrétní podoba záměru a nejistoty jsou hodnoceny velikostí -1. Rovněž citlivost je hodnocena vlivem -1, neboť se jedná o území chráněné podle zvláštních předpisů ptačí oblast Králický Sněžník. Možnost ochrany je zvolena částečná v hodnotě 0,5 pro plochy BI, BH, BV, RI, SV, SR, RH, OV, OM, SK, VD a VL, neboť koeficient zastavění ploch, daný s podmínkami intenzity využití pozemků návrhu územního plánu dosahuje v těchto plochách maximální hodnoty 50 %: BI: intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 25% intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 45% BV, RI, SV, SR intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 30% intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 50% RH: intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 40% intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 40% OV, OM, SK, VD, VL: intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 50% (VL 45%) intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25% V plochách OS je zvolena možnost ochrany v hodnotě 0,3: OS: intenzita využití pozemků - koeficient zastavění – maximálně 70% intenzita využití pozemků - koeficient zeleně – minimálně 25% Možností ochrany se dále rozumí následující kroky: v konkrétní projektové dokumentaci jednotlivých záměrů upřednostňovat řešení s minimalizujícím vlivem na ZPF, především na půdy vysoké bonity, využití nástroje územní studie k minimalizaci vlivu na ZPF, spočívající v organizaci využívání ploch, vymezených územním plánem, především ploch bydlení, které představují jeden z nejvýznamnějších záborů ZPF. V těchto plochách mohou být územní studií stanoveny etapy využití, přičemž zbývající část ploch bude využívána stávajícím způsobem. Péče o sejmutou ornici a její následné využití. 89 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ B(-1) ĚLÁ, I/56 Tab. 6.3: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv I/58 na půdu – jednotlivé plochy MALÉ A VELÉ Velikost vlivu – Tab.5.1. -1 Mezinárodní vliv - ne Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - nevratný -3 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,5 Koeficient významnosti -4 Nepříznivý vliv 0 Tab. 6.4: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu – jednotlivé plochy (-2) Velikost vlivu – Tab.5.1. -2 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - nevratný -3 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná Koeficient významnosti -5,5/-7,7 (OS-2) 0,5/0,3 Nepříznivý vliv Mimo koridor přeložky silnice I/48, vymezuje návrh ÚP 4 zastavitelné plochy, které jsou významné z hlediska záboru ZPF. Jedná se o následující plochy: BV-2 – zábor ZPF o rozsahu 10,23 ha 6,48 ha, vymezená na půdách ve IV. III. třídě ochrany ZPF. Zábor ZPF v této ploše bude významně nižší vzhledem ke střetu návrhové plochy s ochranným pásmem železnice a elektrickým vedením. Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie. RI-11 – z hlediska záboru ZPF nejvýznamnější plocha. Zábor ZPF o rozsahu 11,46 ha 5,31 ha, z toho 8,58 4,48 ha na půdách v I. třídě ochrany ZPF. Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie. SR-14a - zábor ZPF o rozsahu 2,26 ha, z toho 1,77 ha na půdách v I. třídě ochrany ZPF. Využití plochy je podmíněno zpracováním územní studie. OS-2 - zábor ZPF o rozsahu 4,30 ha, z toho 1,93 ha na půdách v I. třídě ochrany ZPF, lokalizována na odvodněných pozemcích. Trasy technické infrastruktury nejsou hodnoceny, neboť po realizaci stavby může být půda nadále užívána nezměněným způsobem. Přestože vymezení ploch zeleně (PZ – veřejná zeleň, ZS – zeleň soukromá a vyhrazená) si vyžádá rovněž změnu zemědělského půdního fondu, není pro tyto plochy stanoven koeficient významnosti, neboť tyto plochy zvyšují ekologickou stabilitu území. Pro plochy záměru lyžařského svahu byl již vydán souhlas s odnětím ze ZPF v rámci Změny č. 2 ÚPSÚ Červená Voda (OS-1, W-1, NS-1). Nezastavitelná plocha NS-2 nebude vyžadovat zábor ZPF, neboť je vymezena na PUPFL. Plochy NS-1 a NS-3 pro lyžařský svah a běžecké lyžování byly hodnoceny vlivem o hodnotě -2, neboť se jedná o předpokládaný zábor nad 10 ha ZPF. Výpočet koeficientu významnosti pro jednotlivé plochy uvádí Tab. 5.6.5. 90 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ OVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 6.5: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv I/58 na půdu – plochy NS-1,, NNS-3 MALÉ A VELÉ Velikost vlivu. -2 Mezinárodní vliv - ne Časový rozsah - dlouhodobý -2 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - vratný -1 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - zvýšená 0,6 Koeficient významnosti 0 Nevýznamný vliv -2,8 Možnost ochrany je zvýšená, neboť se jedná o nezastavitelné území. Ve vegetačním období bude možné tyto plochy udržovat zemědělskými způsoby (kosením, pastvením). Plocha DS-1 (a až d) je hodnocena velikostí vlivu -2. Pro realizaci liniové stavby je zábor ZPF jeden z nejvýznamnějších vlivů. Realizace záměru bude ve všech variantách vyžadovat trvalé odnětí půdy ze ZPF o rozloze cca 22,58 20,07 ha (kvalifikovaný odhad), proto jej lze v souladu s metodikou z hlediska vlivu na ZPF hodnotit jako nepříznivý. Možností ochrany je výběr nejvhodnější varianty přeložky v konkrétní projektové dokumentaci s ohledem na minimalizaci záboru ZPF. Tab. 6.6.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na půdu – DS-1 Velikost vlivu -2 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - nevratný -3 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,3 Koeficient významnosti -7,7 Nepříznivý vliv 6.5 Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa V souladu s metodikou jsou plochy, u kterých se předpokládá zábor PUPFL, hodnoceny velikostí vlivu -1 a naopak plochy, určené pro rozšíření lesa, vlivem +1. Hodnocení je uvedeno v Tab. 5.1, škála pro kritérium významnosti je následující: Významný nepříznivý vliv (-2): záměr představuje trvalý zábor více než 1 ha v kategorii lesů ochranných nebo zvláštního určení, záměr představuje trvalý zábor více než 5 ha v kategorii lesů hospodářských. Nepříznivý vliv (-1): záměr představuje trvalý zábor pod 1 ha v kategorii lesů ochranných nebo zvláštního určení, záměr představuje trvalý zábor pod 5 ha v kategorii lesů hospodářských. Nevýznamný až nulový vliv (0): záměr představuje dočasný zábor pod 1 ha v kategorii lesů ochranných nebo zvláštního určení, 91 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 záměr představuje dočasný zábor pod 5 ha v I/58 kategorii lesů hospodářských, MALÉ A VELÉ záměr zasahuje do ochranného pásma lesa, záměr nevyžaduje zábor PUPFL. V koridoru DS-1 je odhad záboru PUPFL pro výstavbu přeložky silnice I/43 1,72 ha v k.ú. Dolní Orlice, 0,1 ha v k.ú. Červená Voda, 0,1 ha v k.ú. Mlýnický Dvůr a 0,09 ha v k.ú. Bílá Voda, celkem 2,01 ha hospodářského lesa. Možností ochrany je výběr nejvhodnější varianty přeložky v konkrétní projektové dokumentaci s ohledem na minimalizaci záboru ZPF. Tab. 6.7: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na PUPFL – plocha DS-1 Velikost vlivu -1 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - nevratný -3 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,5 Koeficient významnosti -4 Nepříznivý vliv Dále bude realizace územního plánu vyžadovat zábory pozemků určených k plnění funkce lesa v plochách smíšených nezastavěného území – plochy sportovní - plocha NS-1 na 13,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa a NS-2 na 6,99 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. V těchto plochách se nejedná o faktický zábor PUPFL, neboť po realizaci zůstanou i nadále v katastru nemovitostí v kategorii „lesní pozemek“ (nedojde ke změně druhu pozemku). Ve všech případech dotčení porostní plochy dojde k odstranění lesního porostu, kdy tyto plochy budou v Lesním hospodářském plánu přeřazeny z tzv. „porostní plochy“ do ploch „bezlesí“. Jedná se tedy o dočasný zábor převážně v kategorii lesů hospodářských, v ploše NS-1 částečně i v lesích zvláštního určení. V těchto plochách je rozhodující vliv na poškození/likvidaci lesních porostů, který je dále řešen v Kapitole 5.6.7. Část zastavitelných ploch návrhu ÚP zasahuje do pásma 50 m od hranice lesa (RI1,RI-5, RI-6a, RI-8, RI-10a, RI-10b, RI-10c, RI-11, SR-1, SR-2b, SR-7, SR-16). Z hlediska metodiky se jedná o nevýznamný až nulový vliv. 6.6 Likvidace, poškození lesních porostů Významný nepříznivý vliv (-2): záměr znamená likvidaci enklávy lesních porostů uvnitř plošně rozsáhlých území intenzivně využívané krajiny, záměr znamená dotčení lesních porostů v prostorech genových základen nebo rezonančních porostů, záměr znamená výrazný zásah do stabilizačního lesního pláště (okraje) v lesních typech náchylných k rozvratu z pohledu statické stability lesa, případně rozdělení 92 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -povětrnostním OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ,vI/56 lesního porostu s vystavením porostního vnitřku vlivům (např. šíři MALÉ A VELÉ průklestu přesahujícím výšku porostu), záměr produkuje emise, způsobující nevratné poškození listové plochy s následným oslabením nebo úhynem dotčených lesních porostů. Nepříznivý vliv (-1): záměr znamená okrajový zásah do enkláv lesních porostů uvnitř plošně rozsáhlých území intenzivně využívané krajiny, realizace liniových záměrů neznamená rozdělení lesa, emisní zatížení lesních porostů vlivem realizace nepovede k trvalému oslabení lesa. Plochy NS-1 a NS-2 jsou v souladu s výše uvedenou škálou vlivů hodnoceny stupněm -2, neboť tyto záměry přinesou fragmentaci lesních porostů a tím budou mít dlouhodobě významně nepříznivý vliv na stabilitu lesa v předmětném území. Reverzibilita tohoto vlivu je hodnocena stupně -2, neboť tento vliv je vratný v dlouhodobém časovém horizontu. Možnou ochranou je stabilizace porostních stěn, podpora stávajících zpevňujících dřevin v okrajích lesa, protierozní opatření, ochrana porostů před vjížděním lyžařů a mechanismů pro údržbu sjezdových tratí, aj. Tab. 6.8.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na lesní porosty – NS-1, NS-2 Velikost vlivu -2 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - dlouhodobý -2 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita -2 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - snížená 0,2 Koeficient významnosti - 6,4 Nepříznivý vliv 6.7 Vliv na vodu Vliv návrhových ploch ÚP Červená Voda na podzemní vodu, povrchovou vodu a odtokové poměry v území je podrobně řešen v Kap. 3.4.4. Návrh územního plánu řeší likvidaci odpadních voda, které budou vznikat po realizaci záměrů na zastavitelných plochách. Z tohoto hlediska není vliv očekáván nepříznivý vliv ÚP na kvalitu podzemních nebo povrchových vod. Významnější nepříznivý vliv na vody je očekáván pouze u záměrů lyžařských areálů, kde se v trase budoucích sjezdovek zhorší vsakovací a odtokové poměry a vzhledem k mělkému oběhu podzemní vody hrozí při výstavbě i provozu riziko jejího znečištění. Vlivy rozšíření lyžařského areálu na Bukové hoře (plocha NS-2) na podzemní vody je hodnocen jako mírně negativní (-1), zatímco vliv lyžařského areálu na Suchém vrchu (plocha NS-1) je hodnocen vlivem -2, neboť v něm dochází k ohrožení kvality i kvantity významného zdroje pitné vody pro obec. 93 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 6.9: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv I/58 plochy NS-2ULICE na Ppodzemní vody MALÉ A VELÉ Velikost vlivu -1 Mezinárodní vliv - ne Časový rozsah - dlouhodobý -2 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita -2 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,4 Koeficient významnosti 0 Nevýznamný až nepříznivý vliv -3,6 Možnost ochrany byla zvolena částečná a spočívá v realizaci protierozních opatření, které částečně zabrání zrychlenému povrchovému odtoku, ve zvýšené míře opatrnosti z hlediska možných úniků provozních kapalin (kvalitní technika, havarijní řády, sanační materiály, atd.). Tab. 6.10: Výpočet koeficientu významnosti pro vliv plochy NS-1 na podzemní vody (nejméně příznivá varianta) Velikost vlivu -2 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - dlouhodobý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita- nevratný -3 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,4 Koeficient významnosti Nepříznivý vliv -6,6 Možnost ochrany byla zvolena částečná. Je dána podmínkami souhlasného stanoviska MŽP k záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda ve variantě „optimální“ (ze dne 3.4.2009, č.j. 17563/ENV/09), především v rámci prevence snížení vydatnosti prameniště skupinového vodovodu a jakosti vody zajistit, aby byl souběžně se zemními pracemi nad kótou cca 800 m n.m. (tj. v území tvorby, oběhu a akumulace jímané podzemní vody) a dále v rámci provozu prováděn doplňkový hydrogeologický průzkum a sledování vydatnosti a jakosti vody v prameništi. V případě potřeby bude nutno neprodleně přijmout technická opatření k zabezpečení původní vydatnosti prameniště a jakosti vyrobené vody. 6.8 Vliv na horninové prostředí Návrh ÚP Červená Voda nebude mít vliv na horninové prostředí. Zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo chráněné ložiskové území č. 740001000 a nejsou v konfliktu s plochami sesuvů. 6.9 Vliv na biologickou rozmanitost Z hlediska biologických vlivů mají plochy, stanovené ÚP, ve svém důsledku nevýznamný až nulový vliv (0), neboť jejich využití nepředstavuje možnost šíření alergenních plevelů a ruderálních rostlin do okolí, 94 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 -obtížných OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ,do NOVÁ BĚLÁ, I/56 nepředstavuje možnost výskytu (zavlečení) živočichů okolí, nepředstavuje riziko přenosu nákaz. MALÉ A VELÉ 6.10 Vliv faunu a flóru Vliv návrhových ploch ÚP Červená Voda ´biotu je podrobně řešen v Kap. 3.4.6. Obec Červená Voda se nachází v PO Králický Sněžník a v jejím okolí jsou hnízdiště chřástala polního. Část ploch určených pro lyžování je lokalizována na lesních pozemcích přírodního parku Suchý vrch – Buková hora. Záměr budování nových objektů v takovém území bude mít vždy určitý dopad na flóru a faunu. Použitá metodika stanoví pro vliv na likvidaci/poškození populací vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů následovně: Významný nepříznivý vliv (-2): stavba znamená výrazné ohrožení populací kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů (ohrožení nad 10 % populace /plochy/ výskytu) nebo populací silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (nad 20 % populace /plochy/ výskytu) v přírodovědecky cenných lokalitách s doloženým trvalým výskytem těchto populací, důsledky výstavby znamenají podstatnou změnu trofických a hydrických poměrů lokalit s výskytem zvláště chráněného genofondu, realizace záměru znamená znemožnění reprodukce zvláště chráněného druhu na lokalitě (v objektech), případně vytváří nepropustnou bariéru pro šíření populací rostlin a živočichů. Nepříznivý vliv (-1): stavba znamená okrajové ohrožení populací kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů (ohrožení do 10 % populace /plochy/ výskytu) nebo populací silně ohrožených druhů rostlin a živočichů (do 20 % populace /plochy/ výskytu) v přírodovědecky cenných lokalitách s doloženým trvalým výskytem těchto populací, stavba ohrožuje přírodovědecky cenné lokality s doloženým výskytem reprezentativních a unikátních populací ohrožených nebo územně vzácných druhů rostlin a živočichů - ohrožení do 20 % populace (plochy výskytu), stavba nezasahuje lokality reprodukce zvláště chráněného genofondu, důsledky stavby znamenají pouze nepodstatné změny trofických a hydrických poměrů na lokalitě výskytu zvláště chráněného nebo územně vzácného genofondu. Nevýznamný až nulový vliv (0): lokalizace záměru nezasahuje do míst trvalého výskytu populací zvláště chráněného genofondu, 95 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ(snížení , NOVÁ BĚLÁ , I/56 záměr znamená pouze omezení výskytu zvláštěI/58 chráněných živočichů plochy MALÉ A VELÉ loviště, dotčení tahových cest a míst soustředění během migrací, snížení potravní nabídky atp.), záměr nezasahuje floristicky a faunisticky hodnotná stanoviště, realizace záměru kompenzuje ztrátu prostorů pro hnízdění (reprodukci zvláště chráněných živočichů) vytvořením náhradních ploch a prostorů. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje zastavitelné plochy značného rozsahu, z nichž většina je situována na polích a loukách v návaznosti na zastavěné území. Dopad výstavby na těchto plochách na flóru a faunu lze hodnotit jako nevýznamný. V řešeném území je z hlediska bioty nejdůležitějším kritériem vliv na předměty ochrany PO Králický Sněžník a EVL Tichá Orlice, tj. chřástala polního a mihuli potoční. Dotčené lokality jsou proto hodnoceny v návaznosti na zpracované hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 (viz. Kap. 3.6 a 4). Použity byly též dostupné dokumentace a oznámení vlivů záměrů lyžařských areálů na životní prostředí (Tížková, V. et al, 2007, Postbiegl, S. et al, 2011). V Tab. 5.6.1. jsou velikosti vlivu pro jednotlivé návrhové plochy, které jsou vymezeny v rámci PO Králický Sněžník, převzaty z „naturového“ hodnocení (RNDr. Lukáš Merta, Ph.D., Územní plán Červená Voda, Hodnocení vlivu koncepce dle § 45i zákona č. 114/92 Sb., srpen 2011, prosinec 2013). Velikostí vlivu -1 jsou tak hodnoceny plochy SR-9, SR-11, SR14b, RI-9 a plochy lyžařského areálu Suchý vrch NS-1, OS-1, W-1, pro který se závěr „naturového“ hodnocení shoduje rovněž se závěry dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí. Tab. 6.11: Výpočet koeficientu významnosti na faunu a flóru – plochy SR-9, SR-11, SR14b, RI-9, plochy NS-1, OS-1, W-1 Velikost vlivu -1 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - kompenzovatelný -2 Nejistoty - ano -1 Citlivost – ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,3 Koeficient významnosti Nepříznivý vliv -4,9 Možností ochrany je volba vhodného termínu stavebních aktivit na těchto plochách do doby, kdy populace chřástala polního nemůže být výstavbou přímo ovlivněna, tj. mimo dobu výběru hnízdního revíru po příletu ze zimoviště, hnízdění a počátku období výchovy mláďat (Tížková, V. et al., 2007), pro lyžařský areál Suchý vrch jsou možností ochrany dány rovněž následujícími podmínkami hodnocení (Merta, L., 2011, 2013): Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování) 96 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁporosty, , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové keřové MALÉ A VELÉ vrbiny) i způsob jejich údržby (zejména první seč až v létě) Koridor DS-1 nelze v této fázi hodnotit, neboť v závislosti na zvolené variantě na konkrétním vedení trasy přeložky v rámci koridoru je jeho předpokládaný vliv na chřástala polního mírně až významně negativní. Obdobně je tomu u trasy el. vedení 2x 110 kV. U těchto staveb bude nutno provést vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí včetně vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. Plocha NS-2 je ve fázi návrhu územního plánu hodnocena velikostí vlivu -1, tj. nepříznivý vliv. Vybudování lyžařského svahu bude představovat zásah do stávajícího stavu na lokalitě. Je zde plánováno vykácení lesních porostů pro umístění lanovky nebo vleku a sjezdové tratí. Vzhledem k tomu dojde k zásahu do biotopů četných druhů živočichů a k zvýšenému rušení fauny vlivem vlastního provozu sjezdové trati. Tab. 6.12: Výpočet koeficientu významnosti na faunu a flóru – plocha NS-2 Velikost vlivu -1 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - kompenzovatelný -2 Nejistoty - ano -1 Citlivost – ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,3 Koeficient významnosti Nepříznivý vliv -4,9 Možnost ochrany pro tento záměr spočívá v krocích následujících schválení ÚP Červená Voda, které v době zpracování návrhu ÚP již byly zahájeny, tj. hodnocení konkrétního záměru podle zákona 100/2001 Sb., zpracování podrobných biologických průzkumů, doplnění informací o řešeném území z hlediska vlivu na faunu a flóru a zpracování návrhu ochranných opatření, tj. akceptování a dodržení podmínek souhlasného stanoviska KÚ PK k rozšíření areálu. 6.11 Vliv na ÚSES a VKP Vyjma již diskutovaného zásahu do lesních porostů, pro který byl koeficient vlivu kvantifikován v Kap. 5.6.5 a 5.6.6, nebude realizace záměrů návrhu ÚP Červená Voda vyžadovat zásah do významných krajinných prvků. Územní systém ekologické stability je v řešeném území zastoupen nadregionálními, regionálními a místními skladebnými částmi. Návrh ÚP Červená Voda skladebné části ÚSES jednoznačně vymezuje na základě územně plánovací dokumentace a generelu místních SES (Lesprojekt HK 1994), upřesňuje je a doplňuje (lokální biokoridor č. 6 s vloženým LBC 66). Popis ÚSES je součástí Odůvodnění návrhu ÚP, Kap. 3.2. V nivě Březné je na stávajících 97 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bbiocentra ĚLÁ, I/56 pastvinách vymezena vodní plocha W-2, která se poI/58 své- Orealizaci stane součástí MALÉ A VELÉ LBC 80MB07a Březná. Zastavitelné plochy nejsou s územním systémem ekologické stability v konfliktu s výjimkou koridoru silnice I/43, která kříží nadregionální biokoridor NRBK K 80 MB v k.ú. Mlýnický Dvůr a lokální biokoridor LBK 4 v k. ú. Červená Voda. Křížení funkčního biokoridoru regionální nebo vyšší úrovně liniovou stavbou je zvolenou metodikou hodnoceno velikostí vlivu -2. Možností ochrany je výběr varianty trasy, které bude nejméně konfliktní se složkami životního prostředí, bezpečné řešení křížení v projektové dokumentaci k záměru a uplatnění zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění. Tab. 6.13.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na ÚSES – DS 1 Velikost vlivu -2 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - nevratný -3 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,5 Koeficient významnosti -5,5 Nepříznivý vliv Z ploch smíšených nezastavěného území NS dochází ke křížení plochy NS-1 pro sjezdové tratě a lanovku lyžařského areálu na Suchém Vrchu s nadregionálním biokoridorem NRBK K80-MB "Sedloňovský vrch, Topielisko-Raskov". Posudek o vlivech záměru „Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda“ na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., kde byl tento vliv řešen na podkladě biologického hodnocení, vyplývá, že toto křížení nemá charakter nepřekonatelné migrační bariéry, tj. nedochází k porušení migrační kontinuity ani nedojde k porušení typu formace takovým způsobem, který by vedl k oslabení nebo úplnému zničení ekologických vlastností prvků územního systému ekologické stability (Obluk, V., 2009). Vliv plochy je proto hodnocen velikostí -1. Část plochy NS-2 na Bukové hoře, kterou bylo dotčeno regionální biocentrum RBC 442 Buková hora, byla v průběhu zpracování ÚP Červená Voda z návrhu vypuštěna. Tab. 6.14.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na ÚSES – NS-1 Velikost vlivu -1 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - dlouhodobý -2 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - kompenzovatelný -2 Nejistoty – ne 0 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná Koeficient významnosti -3,5 Nevýznamný až nepříznivý vliv 98 0,3 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 6.12 Vliv na hmotné statky a kulturní dědictví I/58 včetně dědictví architektonického MALÉ A VELÉ a archeologického Plochy návrhu ÚP Červená Voda nejsou ve střetu s nemovitými kulturními památkami, ani nebudou mít negativní vliv na hmotné statky. Koridor silnice I/43 plní úlohu obchvatu Červené Vody a v maximální možné míře se vyhýbá obytné zástavbě. V případě průchodu v severní části Červené Vody není jiná možnost vedení koridoru než křížením zastavěného území obce. Uvažován je průchod Červenou Vodou v úzkém nezastavěném koridoru v blízkosti přemostění Červenovodského potoka silnicí III/04314 (Odůvodnění ÚP Červená Voda). K destrukčnímu vlivu na hmotné statky tímto křížením nedojde, neboť dopravní studie Via Regia počítá s výstavbou estakády Červená Voda, která bude pravděpodobně tento střet řešit. Celé území obce je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2, zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při respektování ustanovení § 21-24 citovaného zákona nebudou mít zastavitelné plochy na archeologické dědictví negativní vliv. 6.13 Vliv na krajinu Vliv návrhu ÚP Červená Voda jako celku byl diskutován v Kap. 3.4.7. Z hlediska jednotlivých návrhových ploch zvolená metodika hodnotí vliv na krajinný ráz následovně: Významný nepříznivý vliv (-2): záměr znamená realizaci nových měřítkem nebo soustředěním nápadných objektů do krajiny oproti měřítku (soustředění) stávající urbanistické struktury dotčeného území, záměr znamená realizaci pohledově významného technického prvku do krajiny (výrazné bodové a prostorové dominanty, výrazné nadzemní linie, průseky lesními a liniovými porosty), případně dominantní změnu blízkého pohledového horizontu, záměr zcela mění nebo potlačuje kulturně celostátně nebo regionálně významné historické hodnoty území likvidací původních dokladů využití a kultivace krajiny (ráz historických sídel nebo jejich částí, mlýny, hutě, hamry, rybniční soustavy, technické památky, agrární terasy, prostory historicky významných událostí) nebo likviduje stávající, pohledově určující strukturní prvky krajiny, záměr znamená pohledově výraznou změnu hmot a objemů objektů stávajícího průmyslového, obchodního, zemědělského a podobného areálu. Nepříznivý vliv (-1): záměr znamená realizaci nových objektů způsobem, který jen okrajově ovlivňuje pohledově významné krajinné prostory, záměr znamená změnu architektury, měřítka a hmot objektů, včetně výškových parametrů, které nevýrazně mění stávající parametry krajiny a vizuálně vnímatelné siluety sídelních útvarů, záměr znamená pohledové narušení stávajících pohledově určujících strukturních prvků krajiny, 99 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PoLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 záměr mění jen okrajově historické uspořádání území a doklady kultivaci krajiny. MALÉ A VELÉ Nevýznamný až nulový vliv (0): záměr neznamená pohledově patrnou změnu vizuálně vnímatelných krajinných prostorů, záměr není realizován v pohledově určujících liniích a směrech, záměr neznamená změnu architektury a hmot objektů, včetně výškových parametrů, záměr nemění kulturně historické uspořádání území. Příznivý vliv (+1): záměr vytváří nové estetické dominanty a pohledově významné prvky v krajině, které vhodně doplňují přírodní estetické hodnoty, vhodně rozvíjejí kulturně historické hodnoty nebo doplňují charakter osídlení a zástavby včetně měřítka, formy, materiálu a barevnosti, záměr znamená zrušení nebo pohledovou eliminaci negativní krajinné dominanty, záměr znamená obnovu historické struktury krajiny a doplnění, vytvoření pohledově určujících přírodních prvků krajiny (revitalizační efekty). Z tohoto hlediska jsou nové plochy pro bydlení, rekreaci a občanské vybavení hodnoceny nevýznamným až nulovým vlivem (s výhradami diskutovanými v Kap. 3.4.7). Návrh ÚP Červená Voda a hodnocení vlivů na životní prostředí byly zpracovávány souběžně, takže nejvíce konfliktní plochy s potenciálem vytvoření nových prostorových dominant a potlačení stávajícího charakteru území byly z návrhu ÚP Červená Voda vyloučeny, případně byly zmenšeny nebo byly výškově sníženy jejich hranice. Z těchto ploch je nejvýznamnější svým rozsahem a situováním ve svahu rozvojová plocha RI-11. Možnost ochrany v této ploše je značná vzhledem k podmínkám prostorové regulace, dané návrhem ÚP a podmíněním jejího využití zpracováním územní studie. Územní studie jsou požadovány též pro plochy RI-7, BI-1, SV-3, BV-2, BV-4, BV-6a, BC-6b, SR-14a a SR-10. Návrh územního plánu využívá všechny dostupné nástroje k regulaci zástavby a následně ochraně krajinného rázu. Stanovuje intenzitu využití pozemků, tj. pro plochy s rozdílným způsobem využití koeficienty zastavění a koeficienty zeleně, určuje výškovou regulaci staveb a plochy občanského vybavení (OV, OM) a smíšené –obytné komerční (SK) podmiňuje umístění nové stavby v případě vytváření pohledové dominanty prověřením zákresem v dálkových pohledech. Tab. 6.15.:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na krajinný ráz Velikost vlivu -1 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - nevratný -3 Nejistoty – ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,6 Koeficient významnosti -3,2 Nevýznamný až nepříznivý vliv 100 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA OSTRAVA I/43 ULICE P LZEŇSKÁ, N OVÁ BĚLÁ , I/56 Významný vliv na krajinný ráz se dá očekávatI/58u- silnice (plochy DS-1). Záměr MALÉ A VELÉ nové komunikace vždy konfliktní s charakterem krajiny v řešeném území. Jedná se o situaci, kdy se střetávají dvě složky příznivého životního prostředí pro člověka – zdravé životní prostředí z hlediska imisí škodlivin v ovzduší a hladin hluku a právo na estetiku prostoru. Nalezené řešení bude vždy kompromisem mezi těmito dvěma pohledy na životní prostředí. Dopravní studie Via Regia počítá v území Červené Vody s mimoúrovňovou křižovatkou, která bude křížit silnici I/11 Žamberk – Králíky a po ní bude následovat estakáda Červená Voda, čili komunikační těleso nesené sloupy, které bude pravděpodobně řešit střet se zastavěnou částí obce. Realizace této stavby tak bude znamenat vnos pohledově významného technického prvku do krajiny, který se stane prostorovou dominantou s výraznými nadzemními liniemi a způsobí dominantní změnu blízkého pohledového horizontu. Z hlediska použité metodiky je její potenciální vliv na krajinný ráz nutno hodnotit stupněm -2. Koeficient významnosti je uveden v Tab. 5.6.16. Tab. 6.16:Výpočet koeficientu významnosti pro vliv na krajinný ráz – DS 1 Velikost vlivu -2 Mezinárodní vliv - ne 0 Časový rozsah - trvalý -3 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - nevratný -3 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,3 Koeficient významnosti -7,7 Nepříznivý vliv Možností ochrany je takové řešení záměru v konkrétní projektové dokumentaci, které bude minimalizovat vliv silničního tělesa na krajinný ráz a posouzení vlivu záměru na životní prostředí a na krajinný ráz řešeného území. Z ploch smíšených nezastavěného území NS-1 až NS-3 je z hlediska krajinného rázu zcela nekonfliktní plocha NS-3, určená pro lyžařský běžecký areál. Plochy sjezdového lyžování, pokud je pro jejich vedení nutno vymýtit lesní porosty, jsou z hlediska krajinného rázu vždy sporné, neboť průseky sjezdových tratí a lanových drah zjevně naruší typické pohledové vazby a s využitím zvolené škály hodnocení je nutno je rovněž hodnotit stupněm -2. I v tomto případě se střetávají dvě složky příznivého životního prostředí pro člověka – zdravé životní prostředí z hlediska vytvoření prostoru pro sport a rekreaci a právo na estetiku tohoto prostoru. Dokumentace vlivů záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda (Tížková, V., et al., 2008) přináší podmínky a doporučení, při jejichž dodržení hodnotí vlivy na krajinu a krajinný ráz jako nevýznamné až mírně negativní. Je jimi architektonické řešení zázemí areálu, které by mělo odpovídat klasické zástavbě řešeného území, umístění sloupů lanovek a vleků co nejblíže k hranici lesa, kde jsou nejméně viditelné, zákaz nočního osvětlení ploch sjezdovek a vleků. Tyto možnosti ochrany lze vztáhnout na lyžařské areály všeobecně spolu s požadavkem, aby horní části lanovek zůstaly ukryty v lesním porostu a nevytvářely dominanty na horizontu, který by měl být chráněn před narušením. Významnost vlivu těchto tratí na krajinný ráz snižuje jeho reverzibilita, neboť se jedná o vratný proces, jehož koeficient významnosti je uveden v Tab. 5.6.17. 101 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA OSTRAVA ULICE , NNS-2 OVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 6.17:Výpočet koeficientu významnosti pro vlivI/58 na-krajinný rázPLZEŇSKÁ – NS 1, MALÉ A VELÉ Velikost vlivu -2 Mezinárodní vliv - ne Časový rozsah - dlouhodobý -2 Veřejnost - ne 0 Reverzibilita - vratný -1 Nejistoty - ano -1 Citlivost - ano -1 Možnost ochrany - částečná 0,3 Koeficient významnosti -3,5 0 Nevýznamný až nepříznivý vliv Ovlivnění krajinného rázu trasou elektrického vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice Králíky není předpokládáno. Výhledová trasa vedení 2x110 kV je vedena v souběhu se stávajícím vedením 22 kV. Trasa není vedena v pohledově určujících směrech a její realizace nebude proti stávajícímu stavu znamenat významnou změnu krajinného rázu. 6.14 Významnost vlivů ÚP Červená Voda na životní prostředí Souhrnný přehled hodnot koeficientů významnosti vlivu, diskutovaných v kapitolách 5.6.1. až 5.6.13. je uveden v Tabulce 5.6.18. -4 0 -4 -4 -4 -4 0 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 0 0 -4 -4 102 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 KR Bio, flóra, fauna Voda PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hmot. statky +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 ÚSES, VKP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ZPF 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Soc.ek. vliv 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Veř.zdraví. Hluk SR-1 SR-2a SR-2b SV-1 OM-1 SR-3a SR-3b SR-4 SR-5 SR-6 SR-7 SR-8 RI-1 RI-2 RI-3 RI-4a RI-4b RI-5 Ovzduší Plocha Tab. 6.18: Hodnocení velikosti vlivu ploch ÚP na složky ŽP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -4,9 0 -4,9 0 0 0 0 -4,9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 103 KR SV-5 SK-1a DS-4 SK-1b SV-6 VD-4 SK-2 BV-7 SK-3 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -7,7 -4 -4 -4 -2,8 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -4 -5,5 -4 -4 -4 0 -4 -4 -4 -4 -4 -4 Hmot. statky 0 0 0 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 0 0 0 +1 +1 +1 ÚSES, VKP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Bio, flóra, fauna Voda 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ ZPF Soc.ek. vliv Hluk RI-6a RI-6b RI-7 OM-4 BI-1 PZ-1 BV-9 SV-2 OV-1 OS-2 BI-2 ZS-3 VL-1 SV-3 NS-3 VD-2 VD-3 SR-9 SR-10 SR-11 OM-3 SR-12 RI-8 ZS-2 RI-9 SV-4 BV-1 BV-2 Plocha Ovzduší Veř.zdraví. ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 +1 Hmot. statky PUPFL a lesní porosty Horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -4,9 0 -4,9 0 0 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -3,6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 v 0 0 0 0 0 -5,5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -3,2 -3,5 0 0 0 0 0 -7,7 +1 +1 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 0 0 -4 0 -4 0 -2,8 -6,4 -4 0 -4 0 0 ? 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -4,9 -4,9 -4,9 ? 0 0 0 0 0 0 0 -6,6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -3,5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -3,5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 +1 0 0 0 0 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 +1 +1 +1 -4 0 -4 0 0 0 0 0 0 0 0 104 KR -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -5,5 0 -6,4 -5,5 0 -4 0 -4 0 -4 0 -4 0 -7,7 -4 ZPF +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 Soc.ek. vliv Veř.zdraví. Hluk 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -2 0 0 0 0 0 +1 ÚSES, VKP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Bio, flóra, fauna Voda BV-8V BV-3 DS-5 BV-4 BV-6a BV-5 SR-13 BV-6b RI-11 NS-2 SR-14a SR-14b SR-15 RH-1 W-2 DS DS-1a až d OM-2 VD-1 RI-7 SR-16 RI-10a RI-10b RI-10c NS-1 OS-1 W-1 el. vedení 2 x 110 kV (TI-1) DS-2 SV-7 PZ-2 OM-5 DS-3 BI-3 Ovzduší Plocha ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH MALÉ A VELÉ KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů staveb na životní prostředí (Bajer a kol., 1998), jejíž popis je uveden v předchozí kapitole. Posuzování bylo prováděno na základě průzkumů v terénu, na podkladě územně plánovací dokumentace (červenec 2011, aktualizace prosinec 2013) a odborných podkladů. Predikce vlivu koncepce na okolní prostředí byla zpracována na základě podrobné analýzy předpokládaných vlivů a expertního odhadu zpracovatelů. Hodnocení vlivu převážné části rozvojových ploch (s výjimkou záměrů lyžařských areálů) je zatíženo určitou mírou nejistoty, neboť se jedná pouze o vymezení ploch, pro které konkrétní podoba jednotlivých záměrů není známa. V průběhu zpracování posouzení se však neobjevily skutečnosti, které by spolehlivost závěrů omezovaly. Hodnocení vlivu ÚP Červená Voda na PO Králický Sněžník a EVL Tichá Orlice vyhodnotil RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. v samostatné studii (část B Vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území – Územní plán Červená Voda, hodnocení vlivu koncepce dle §45i zákona č. 114/92 Sb.). Výsledky tohoto hodnocení byly do vyhodnocení vlivů na životní prostředí zapracovány. Podle § 10b odst. 3 zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění, mohou být při posuzování koncepce podle tohoto zákona využity údaje z jiného posuzování, pokud odpovídají údajům podle tohoto zákona. V hodnocení vlivů ÚP Červená Voda tak byly využity údaje dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda (Tížková V., et al., 2008) a oznámení a dokumentace záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu (Postbiegl, S. et al., 2011), zpracované ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Plocha NS-2 byla hodnocena s vědomím, že souběžně se zpracováním ÚP Červená Voda probíhá zpracování 3. změny ÚPSÚ Červená Voda, který je posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí (Stanovisko Krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. 26844/2010/OŽPZ/PI, ze dne 19. 5. 2011) a současně je byla zpracovávána dokumentace záměru dle přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění (Závěr zjišťovacího řízení Krajského úřadu Pardubického kraje, KrÚ 33641/2011/OŽPZ/JI, ze dne 26. 4. 2011). Z důvodu zamezení opakovaného posuzování (viz Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, čl. 4, odst. 3) je na tuto skutečnost upozorněno v příslušných kapitolách. Dne 30.1.2012 vydal Krajský úřad Pardubického kraje k záměru „Červená Voda – Buková Hora – rozšíření areálu“ kladné stanovisko pod č. j. KrÚ 7225/2012/OŽPZ/KA. Kladné stanovisko se týká vybudování sjezdové tratě „Heroltice“ včetně lanové dráhy. Realizovatelnost trati „Suchý vrch“ doporučuje znovu posoudit v horizontu několika let 105 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - O STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 na základě monitorování vlivu provozu stávajícího areálu (včetně sjezdové trati "Herlotice") MALÉ A VELÉ na životní prostředí, realizace (sjezdové trati Suchý vrch) je podmíněna udělením souhlasu k zásahu do RBC Buková Hora (plocha pro tento záměr byla v průběhu zpracování ÚP Červená Voda z návrhu vypuštěna) Souhrnný přehled hodnot kumulovaných koeficientů významnosti vlivu, je uveden v Tabulce 5.18. v Kap. 5.14. Z Tab. 5.18 je zřejmé, že návrh ÚP Červená Voda přináší potenciální pozitivní i negativní vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo. Jedná se především o příznivý vliv na veřejné zdraví a sociálně-ekonomický vliv. Plocha budoucí přeložky silnice I/43 je hodnocena kladně rovněž vzhledem ke svým vlivům na kvalitu ovzduší v zastavěné části obce a snížení akustické zátěže, naopak její vliv na krajinný ráz řešeného území je předpokládán na hranici nepříznivého a významně nepříznivého vlivu. Z hlediska negativních vlivů je nejvýznamnější počet a rozloha nově navrhovaných rozvojových ploch a s tím související zábor zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa a následně vlivy na biotu, včetně populací chřástala polního, předmětu ochrany PO Králický Sněžník. U části návrhových ploch byl identifikován nepříznivý vliv na PUPFL a lesní porosty, potenciální nepříznivý vliv na kvalitu a kvantitu podzemní vody a pro koridor DS-1 vliv na ÚSES. Proces posuzování probíhal v souběhu s tvorbou územního plánu (ex ante) a návrh územního plánu byl průběžně upravován dle požadavků hodnotitelů tak, aby byl vyloučen významný nepříznivý vliv koncepce na životní prostředí a maximální možná míra nepříznivých vlivů. Byly tak vyloučeny návrhové plochy, zasahující do jádrových lokalit hnízdišť chřástala polního, a plochy, které svou lokalizací ve svazích zakládaly předpoklad negativního vlivu na krajinný ráz vytvářením nových dominant. Přesto má ÚP Červená Voda vzhledem k počtu nových rozvojových ploch a jejich charakteru potenciál významně změnit vzhled sídla a krajinný ráz oblasti. Vyloučení významného nepříznivého vlivu je podmíněno vyhodnocením vlivů staveb v koridoru DS-1 a trasy elektrického vedení 2x110 kV podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. Některé Vlivy těchto staveb není možné ve fázi návrhu územního plánu vyhodnotit, neboť nejsou k dispozici dostatečně přesné informace o budoucím záměru. Jedná se o plochy DS-1 a trasy elektrického vedení 2x110 kV a jejich vliv na předmět ochrany PO Králický Sněžník a na biotu vůbec, u trasy elektrického vedení 2x110 kV vliv na zábor ZPF. Pro tyto stavby bude nutno provést vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí včetně vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. Část návrhových ploch přechází do návrhu ze schváleného územního plánu sídelního útvaru a jeho změn. Případné odebrání těchto ploch by mělo být vzhledem k již zrealizovaným nebo připraveným finančním vkladům do řešených pozemků podmíněno 106 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58vlivu - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ BJedná ĚLÁ, I/56se pouze v případě identifikace jejich velmi nepříznivého na ULICE životní prostředí. MALÉ A VELÉ především o plochy, které přecházejí do návrhu ÚP Červená Voda z 1. a 2. změny ÚPSÚ Červená Voda. Těmito plochami jsou lyžařský areál na Suchém vrchu a kontroverzní plochy zbořenišť pod Suchým vrchem, které jsou ve střetu s výskytem chřástala polního, nicméně vzhledem k jejich registraci v katastru nemovitostí je bylo nutno vymezit jako součást zastavěného území. Realizace staveb v těchto plochách je návrhem ÚP Červená Voda podmíněna předchozím posouzením záměru podle §45i zákona č. 114/92 Sb. Plochy územních rezerv nebyly hodnoceny. Jedná se o plochy označené PÚR 1 v k.ú. Červená Voda, územní rezerva pro funkci bydlení v rodinných domech – městské; rozšíření obytné zástavby severně od obytné skupiny „Ptáčák“, a PÚR 2 v k.ú. Mlýnický Dvůr územní rezerva pro funkci rodinné rekreace, oboustranné obestavění komunikace vedoucí do areálu zimních sportů. Využití těchto ploch je podmíněno předchozím provedením změny ÚP Červená Voda. Jak již bylo řečeno, návrh ÚP Červená Voda je předkládán v jedné variantě, která je již výsledkem řady jednání mezi Obcí Červená Voda, projektantem, pořizovatelem a posuzovateli vlivů na životní prostředí a soustavu Natura 2000. Jedná se tedy o variantu kompromisní. Nulová varianta by Tabulce 5.6.18 vynulovala veškeré koeficienty vlivu, to znamená, že nerealizace územně plánovací dokumentace by obci nepřinesla ani pozitivní, ani negativní změnu stávajícího stavu. Ekologicky cenné plochy jsou chráněny podle zvláštních předpisů, nedošlo by k novému záboru zemědělského půdního fondu, PUPFL, k omezení chřástala polního a zůstal by zakonzervován krajinný ráz řešeného území a dopravní situace v obci. Na druhé straně by byl zamezen rozvoj obce, nedošlo by k vymezení nových obytných ploch, ploch sportu a rekreace, ploch občanského vybavení, nebyly by chráněny plochy pro řešení tranzitní dopravy, atd. Hodnocení nulové varianty je tedy zavádějící, neboť nulová varianta neřeší rozvojové potřeby obce Červená Voda a nutnost sladění územního plánu s nadřazenou dokumentací. 107 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, MALÉ A VELÉ SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z REALIZACE ZÁMĚRŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Následující opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech předpokládaných a potenciálních negativních vlivů realizace záměrů územního plánu na životní prostředí vyplývají z rozborů, provedených v předchozích kapitolách. Opatření jsou uvedena rovněž pro kritéria, u kterých je předpokládán nevýznamný až nulový vliv. 8.1 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk Konkrétní záměry budou v budoucnu ve fázi projektové dokumentace předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na životní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, v případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylových studiích, vlivy hluku pak v hlukových studiích. To se týká především výběru nejvhodnější varianty a řešení silnice I/43. a provozu lyžařského areálu v ploše NS-2, v kterém se v návaznosti na hlukové studie bude rozhodovat o takovém režimu provozu (denní/večerní), režimu úpravy tratí, případně technického zasněžování, který zajistí, aby nedocházelo v chráněných venkovních prostorech blízkých staveb k překračování hygienických limitů pro hluk. V zastavitelných plochách BV-2, SR-15 a RH-1 mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže z provozu dráhy, v jejímž ochranném pásmu se tyto plochy nachází. Totéž platí pro plochy SK-1 a SK-2 vzhledem k hlukové zátěži z dopravy po komunikaci I/11. Objekty, které budou nově vybudovány na zastavitelných plochách, by měly být vytápěny zemním plynem nebo elektrickou energií, případně s využitím obnovitelných zdrojů energie. 108 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 8.2 Vliv na zemědělský půdní fond I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Vliv na zemědělský půdní fond je jedním z nejvýznamnějších a nevyhnutelných vlivů předkládané koncepce na životní prostředí, přestože návrh ÚP Červená Voda využívá všech dostupných nástrojů územního plánování k minimalizaci tohoto vlivu: návrh ÚP Červená Voda stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně stanovení podmínek prostorového uspořádání; u většiny zastavitelných ploch je tak stanovena maximální intenzita stavebního využití pozemků v plochách koeficienty zastavění a koeficienty zeleně, Pro plochy RI-11, RI-7, BI-1, SV-3, BV-2, BV-4, BV-6a, BC-6b, SR-14a a SR-10 určí podmínky využití územní studie, Proto se doporučení k ochraně ZPF týkají opatření, uskutečnitelných po přijetí ÚP Červená Voda, případně v rámci realizace záměrů na zastavitelných plochách: V územních studiích respektovat podmínky prostorového uspořádání a maximální intenzitu stavebního využití pozemků v plochách, případně stanovit etapy využití ploch. V konkrétní projektové dokumentaci jednotlivých záměrů upřednostňovat řešení s minimalizujícím vlivem na ZPF, především na půdy vysoké bonity. Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována možná zemědělská obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji využity. Nezastavěné plochy nadále využívat stávajícím způsobem. Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést na základě provedeného pedologického průzkumu odděleně skrývku ornice v plné mocnosti orničního profilu, rozvézt a rozprostřít ji tak, aby bylo zajištěno její hospodárné využití na jiných pozemcích. Pokud bude ornice po nějakou dobu deponována, nesmí dojít žádným způsobem k jejímu znehodnocení. O využití skryté kulturní zeminy by měl rozhodnout orgán ochrany ZPF – zda bude využita na rekultivaci ploch v rámci záměru nebo ke zvýšení úrodnosti ploch ZPF s mělkou ornicí. Pedologický průzkum může též stanovit návrh skrývky níže uložených, zúrodnění schopných zemin. V plochách DS-1, případně dalších zastavitelných plochách budou záměry v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na životní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy bude nutno upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF. Respektovat investice vložené do půdy – meliorační systém. Plánovanou výstavbou by mohlo dojít k porušení melioračního zařízení a následnému zamokření pozemků, pokud by nebyl zohledněn průběh vedené meliorace, nebo pokud by nebyla meliorace 109 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁnutno , I/56 pozemku nově zhotovena. Ve stavební dokumentaci jednotlivých záměrů bude MALÉ A VELÉ respektovat hlavní odvodňovací zařízení. 8.3 Vliv na PUPFL Výstavba sjezdových areálů a pravděpodobně i přeložky silnice I/43 budou ve svém důsledku vyžadovat zábor pozemků určených k plnění funkce lesa, značná část ploch je lokalizována ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa. Analogicky s vlivem na ZPF i zde bude nutno upřednostňovat konkrétní záměry s nejmenším vlivem na PUPFL. Realizace záměru na pozemcích lesního půdního fondu nebo nacházejících se v ochranném pásmu lesa bude podmíněna souhlasem dle §14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů a splněním požadavků vznesených v průběhu projednávání na úseku lesního hospodářství. 8.4 Vliv na vodu Výstavba na nové ploše, původně zařazené jako ZPF nebo PUPFL, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Pro lyžařské svahy spočívá možnost ochrany v realizaci protierozních opatření, které částečně zabrání zrychlenému povrchovému odtoku a v oblasti Suchého vrchu v pravidelném monitoringu pramenišť z hlediska kvality i kvantity a včasného zásahu v případě nepříznivého vývoje. Po realizaci záměrů v zastavitelných plochách bude část těchto ploch pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zajistit cílenou redukcí zpevněných ploch a zasakováním vhodných dešťových vod, např. vod ze střech. U všech projektových záměrů je třeba požadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových, splaškových a průmyslových vod. Z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod je nezbytné zajistit dostatečnou kapacitu k odvádění a čištění odpadních vod. Pro silnice I. třídy (v ploše DS-1) je standardním řešením svedení dešťové vody do otevřených příkopů a následně do povrchových vod. Pro zajištění kvality těchto vod je vhodnější svádět odpadní vody do vodoteče přes lapače nečistot, případně s možností osazení norné stěny pro případ eliminace havárie na komunikace v bezprostřední blízkosti toku. 8.5 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru Možnost ochrany v plochách DS-1, NS-2, v trasách elektrického vedení a dalších spočívá v krocích následujících schválení ÚP Červená Voda, tj. hodnocení konkrétního záměru podle zákona 100/2001 Sb., případně zákona §45i zákona č. 114/92 Sb., zpracování podrobných biologických průzkumů, doplnění informací o řešeném území z hlediska vlivu na faunu a flóru a zpracování návrhu ochranných opatření. 110 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 opatření - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁnegativní , NOVÁ BĚLÁ,vlivy I/56 Z hlediska vlivu na soustavu Natura 2000 jsou zmírňující MALÉ A VELÉ dány následujícími podmínkami hodnocení (Merta, L., 2011, 2013, kap. 7): 1) Výstavba sjezdovky na lokalitě Suchý vrch (plochy NS-1, OS-1, W-1): Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování). Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údržby (zejména 1. seč až v létě). 2) Plochy v klidových lokalitách mimo souvislý intravilán, jež byly vymezeny v návrhu ÚP jako zastavěné a na kterých se do dneška nedochovaly žádné stavební objekty či pouze jejich torza (plochy XS a RI s podmíněné přípustným využitím), budou vyhodnoceny podle §45i ve fázi záměru, pokud zde bude v budoucnu skutečně realizována jakákoliv stavební aktivita (výstavba stavebních objektů, respektive liniových staveb na plochách XS). 3) V případě investic, jež nebylo možno v této fázi jejich přípravy vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je striktně doporučeno vyhodnocení jejich vlivů podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. 4) Veškeré stavební aktivity na návrhových plochách vyhodnocených v kategorii -1 musí probíhat v hranicích těchto ploch bez dotčení okolních luk. V plochách, které okrajově kolidují s lokalitami výskytu chřástala polního, je možností ochrany dále volba vhodného termínu stavebních aktivit na těchto plochách do doby, kdy populace chřástala polního nemůže být výstavbou přímo ovlivněna, tj. mimo dobu výběru hnízdního revíru po příletu ze zimoviště, hnízdění a počátku období výchovy mláďat (Machar in Tížková et al., 2008). 8.6 Vliv na ÚSES Jedná se pouze o křížení koridoru silnice I/43 s nadregionálním biokoridorem NRBK K 80 MB v k.ú. Mlýnický Dvůr a lokálním biokoridorem LBK 4 v k. ú. Červená Voda. Možností ochrany je výběr varianty trasy, které bude nejméně konfliktní se složkami životního prostředí, bezpečné řešení křížení v projektové dokumentaci k záměru a uplatnění zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění. 111 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 8.7 Vliv na krajinu I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ Výjimečný krajinný ráz oblasti je citlivý především na vytváření nových dominant, potlačujících současné dominanty obrazu místa. Návrh územního plánu využívá všechny dostupné nástroje k regulaci zástavby a následně ochraně krajinného rázu. Stanovuje intenzitu využití pozemků, tj. pro plochy s rozdílným způsobem využití koeficienty zastavění a koeficienty zeleně, určuje výškovou regulaci staveb a plochy občanského vybavení (OV, OM) a smíšené –obytné komerční (SK) podmiňuje umístění nové stavby v případě vytváření pohledové dominanty prověřením zákresem v dálkových pohledech. Využití části zastavitelných ploch podmiňuje zpracováním územních studií, v rámci kterých by měl být vliv využití plochy na krajinný ráz brán v potaz. Pro záměry, které podléhají hodnocení vlivu na životní prostředí podle zákona 100/2001 Sb. je možností ochrany takové řešení záměru v konkrétní projektové dokumentaci, které bude minimalizovat vliv záměru na krajinný ráz a posouzení vlivu záměru na krajinný ráz řešeného území. Pro ostatní stavby by bylo vhodné vzhledem k výjimečnosti a citlivosti obce a jejích částí a okolní krajiny zpracovat pro Červenou Vodu podrobné hodnocení krajinného rázu a na jeho základě vydat doporučení pro stavebníky, obdobně jako jsou tato doporučení zpracována pro chráněné krajinné oblasti. K základním zásadám při umisťování staveb v zastavitelných plochách v řešeném území patří: při plánování nových stavebních celků požadovat jejich přirozenější začlenění do krajiny, např. výsadbami zeleně apod., upřednostňovat takové typy staveb, které svým charakterem, barevností a použitým materiálem harmonizují s okolím, respektovat symboliku kulturně-historických prvků (sakrální stavby, hřbitovy, památná místa, místa svázané s určitou asociací), věnovat zvýšenou pozornost přírodním složkám krajinného rázu. V plochách lyžařských areálů může být vliv na krajinný ráz minimalizován architektonickým řešením zázemí areálu, umístěním sloupů lanovek a vleků co nejblíže k hranici lesa, kde jsou nejméně viditelné, zákaz nočního osvětlení ploch sjezdovek a vleků a skrytím horní části lanovek v lesním porostu. 112 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 9. CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ MALÉ A VELÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH K ÚP OBCE ČERVENÁ VODA, A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEHO PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ 9.1 Ovzduší Územní plán Červená Voda především vymezením plochy pro silnici I/43 a tím, že umožňuje plynofikaci všech zastavitelných ploch, které se nacházejí v dosahu plynovodní sítě, vytváří podmínky pro splnění limitních hodnot z Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Vymezení ploch smíšených výrobních, ploch pro technickou infrastrukturu, ani ostatních zastavitelných ploch návrhu ÚP Červená Voda nezakládá předpoklad překročení imisních limitů. V rámci řízení následujících po vydání územního plánu budou jednotlivé záměry posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona, a v případě potřeby budou vlivy na ovzduší posouzeny v rozptylových studiích, aby nedošlo k rozporu s cílem Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje 2009, kterým je zajistit na celém území kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity). 9.2 Voda Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády č. 235 ze dne 17. 3. 2004 řadí ochranu povrchových a podzemních vod do kapitoly Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady. Koncepce vychází z aktuální problematiky a z požadavků vyplývajících z uplatňování Rámcové směrnice 64 2000/60/ES o vodní politice. Cíle a závěry státní politiky životního prostředí se v rámci Pardubického kraje promítají do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje jako základního koncepčního dokumentu v oblasti vodohospodářské politiky. Vyhodnocení souladu návrhu 113 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - je OSTRAVA ULICE kapitoly PLZEŇSKÁ, N OVÁ BĚLÁ , I/56 územního plánu obce Červená Voda s tímto dokumentem obsahem 1.2.6. Záměry M ALÉ A VELÉ ÚP Červená Voda nejsou v rozporu s uvedeným materiálem. 9.3 Půda Ochrana zemědělských půd je v rámci ÚP zajištěna prostřednictvím zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a jeho prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996, uveřejněný ve Věstníku MŽP, částka 4 dne 12.12.1996), která zařazuje bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do 5ti tříd ochrany a stanovuje podmínky pro jejich odnětí ze ZPF. Rozbor vlivu koncepce na ZPF a možnosti jeho minimalizace byly popsány v předchozích kapitolách tohoto dokumentu. Návrh ÚP Červená Voda vymezuje značné množství rozvojových ploch, z nichž většina je podmíněna záborem ZPF. Využití zastavitelných ploch, které jsou většího rozsahu nebo na bonitně cenných půdách, podmiňuje zpracováním územních studií, které vymezí další způsob využití těchto ploch, vymezí pozemky, stavby, zařízení veřejné infrastruktury a případně navrhnou i další členění pozemků a jejich využití, umístění a prostorové uspořádání staveb tak, aby požadavky na zábor ZPF byly minimalizovány. 9.4 Příroda a krajina Návrh ÚP Červená Voda respektuje Koncepci ochrany přírody a krajiny Pardubického kraje, která vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny. Územní plán Červená Voda jednoznačně vymezuje skladebné části územního systému ekologické stability krajiny a je v souladu s cíli nadřazených materiálů. 9.5 Kulturní a historické památky Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených jako památkové zóny a rezervace se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Hodnocená dokumentace není s uvedeným předpisem v rozporu. 9.6 Obyvatelstvo Na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998 se členské státy Světové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci, obdobně jako v Ústavě České republiky, stanoveno jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje. Usnesením Vlády ČR č. 1046 byl v říjnu roku 2003 přijat Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva 114 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁZDRAVÍ , NOVÁ BĚLÁ,21 I/56je ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (Zkráceně ZDRAVÍ 21).ULICE Program MALÉ A VELÉ rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Z cílů, formulovaných tímto programem, se návrh ÚP Červená Voda ve své části vymezení ploch pro sport potkává s Cílem č. 4 Zdraví mladých, tj. vytvořit podmínky, aby do roku 2020 mladí lidé byli zdravější a schopnější plnit svoji roli ve společnosti, který definuje potřebu vytvářet dostatečnou nabídku sportovních ploch a získávat mládež pro sportovní a tělovýchovné aktivity (aktivita 4.1.5. Pokračovat ve vytváření podmínek pro volnočasové aktivity pro děti a mládež... a 4.3.2. Pokračovat v podpoře zájmových sportovních aktivit mládeže...) a s Cílem č. 11, Zdravější životní styl, tj. do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl (aktivita 11.1.3. Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva). 115 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 10. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) MALÉ A VELÉ VLIVU ÚP NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 10.1 Stanovení monitorovacích indikátorů vlivu koncepce na ŽP Dle ustanovení §10h zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, musí být v rámci implementace ÚP prováděno sledování a rozbor vliv koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. V případě, že předkladatel zjistí nepředvídané závažné negativní vlivy provádění koncepce na životní prostředí nebo veřejné zdraví, musí zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat příslušný úřad (krajský úřad) a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně ÚP. Vzhledem k návrhu ÚP Červená Voda byly vybrány cíle již dříve uvedených strategických dokumentů, které mají potenciální vztah k vymezení rozvojových ploch, a byly navrženy indikátory vlivu na životní prostředí, které jsou shrnuty v Tabulce 9.10.1. Tab. 10.1. Návrh monitorovacích indikátorů vlivu ÚP Červená Voda na životní prostředí Složka ŽP Ovzduší Cíl ochrany ŽP Monitorovací indikátor Snižovat znečištění ovzduší, Změna dopravní zátěže zejména množství v centru obce, suspendovaných částic frakce dopravní zátěž silnice, PM10 a BaP, dodržení limitní I/43 hodnot imisní zátěže, imisní koncentrace PM10 stanovených nařízením vlády a BaP. č. 597/2006 Sb. Hluk Snižovat hlukovou zátěž obyvatelstva, splnění hlukových limitů pro vnější hluk, stanovených nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Voda Posilovat krajiny retenční 116 funkci Změna dopravní zátěže v centru obce, dopravní zátěž silnice I/43, počet obyvatel vystavených nadměrnému hluku. Podíl nových zpevněných ploch, podíl dešťových vod z nově zpevněných ploch zasáknutých na pozemku VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 a odvedených MALÉ A VELÉ Voda Zlepšovat stav a ekologické funkce vodních útvarů Půda Omezovat nové zábory ZPF PUPFL Omezovat zábory PUPFL Ekosystémy, prvky ÚSES Zachování biodivezity a stabilizační funkce ÚSES v krajině Krajinný ráz, kulturní dědictví Chránit krajinný a kulturní dědictví Obyvatelstvo Zlepšení kvality života obyvatel 117 ráz do kanalizace nebo vodoteče. Kvalita odpadních vod vypouštěných do vodoteče a vodních útvarů, podíl čištěných odpadních vod, vliv na prameniště (kvalita, kvantita). Podíl zpevněných ploch, podíl ploch zeleně, rozloha nových záborů. Rozloha nových záborů, rozloha a kvalita náhradní výsadby. Zásahy do prvků ÚSES, nově vytvořené prvky ÚSES. Vliv na hmotné statky, vliv na krajinný ráz: zasažení vymezujících horizontů, změna typické krajinné scény, změna kraj. dominant, vliv na drobné kult. památky, vliv na prvky krajinné zeleně. Počet nově vytvořených pracovních míst, počet ploch pro sport, rekreaci. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 - 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH MALÉ A VELÉ PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na základě rozboru vlivu návrhu ÚP Červená Voda na životní prostředí je návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech v této kapitole rozčleněn na část změn návrhu územního plánu a na doporučení, která se týkají rozhodování v území po přijetí ÚP Červená Voda. 11.1 Návrh požadavků k zapracování do návrhu ÚP Červená Voda 1/ V podmínkách přípustného využití ploch poválečných zbořenišť (XS) změnit přípustné využití (účelové komunikace, objekty a liniové stavby technické infrastruktury, vodní toky a plochy, cyklostezky a cyklotrasy) na podmíněně přípustné využití s podmínkou, že bude v dalším stupni vyloučen významný vliv na soustavu Natura 2000. 2/ V zadání územních studií, jejichž pořízení stanoví ÚP Červená Voda jako podmínku pro rozhodování, doplnit požadavek prověření architektonického a urbanistického působení ploch ve vztahu k okolní zástavbě a volné krajině. V územních studiích respektovat podmínky prostorového uspořádání a maximální intenzitu stavebního využití pozemků v plochách, případně stanovit etapy využití ploch. 3/ V podmínkách přípustného využití ploch vodních a vodohospodářských specifikovat podmínky využití plochy W-2 situované v rámci lokálního biocentra (zamezení hospodářského využití pro rybochovné rybníky, ap.). 4/ V podmínkách přípustného využití ploch BV-2, SR-15, RH-1, SK-1 a SK-2 doplnit podmínku využití těchto ploch (v závislosti na konkrétním typu plochy) pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku. Závazné podmínky souhlasného stanoviska z hlediska soustavy Natura 2000: 1/ Výstavba sjezdovky na lokalitě Suchý vrch (plochy NS-1, OS-1, W-1): Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování). Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údržby (zejména 1. seč až v létě). 118 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 2) I/58 - OSTRAVAjež ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BvĚLÁ , I/56 Plochy v klidových lokalitách mimo souvislý intravilán, byly vymezeny návrhu MALÉ A VELÉ ÚP jako zastavěné a na kterých se do dneška nedochovaly žádné stavební objekty či pouze jejich torza (plochy XS a RI s podmíněné přípustným využitím), budou vyhodnoceny podle §45i ve fázi záměru, pokud zde bude v budoucnu skutečně realizována jakákoliv stavební aktivita (výstavba stavebních objektů, respektive liniových staveb na plochách XS). 3) V případě investic, jež nebylo možno v této fázi jejich přípravy vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je striktně doporučeno vyhodnocení jejich vlivů podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. 4) Veškeré stavební aktivity na návrhových plochách vyhodnocených v kategorii – 1 musí probíhat v hranicích těchto ploch bez dotčení okolních luk. 11.2 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech po přijetí ÚP Červená Voda 1/ Při realizaci záměru v plochách NS-1, OS-1 a W-1 respektovat Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda na životní prostředí (MŽP, 3. 4. 2009, č.j.: 17563/ENV/09), pokud jeho platnost bude na žádost oznamovatele záměru prodloužena v souladu s ustanoveními § 4 odst. 1 písm. f) a § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a podmínky souhlasného stanoviska. 2/ Pro záměr v ploše NS-2 „Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu“ probíhá proces posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Při realizaci záměru bude respektováno respektovat stanovisko příslušného úřadu a podmínky stanoviska. 3/ V konkrétní projektové dokumentaci záměrů upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF. 4/ Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována možná zemědělská obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji využity. Nezastavěné plochy nadále využívat stávajícím způsobem. 5/ Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést opatření k zabránění znehodnocení ornice. 6/ V příslušných lokalitách respektovat systém odvodnění případně zavlažování pozemků. 119 na zastavitelných plochách VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 7/ I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ, NOVÁ Bplochách ĚLÁ, I/56 V konkrétní projektové dokumentaci záměrů na ULICE zastavitelných MALÉ A VELÉ upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na PUPFL. Nezbytně nutné kácení lesních porostů a mimolesních dřevin provádět v období vegetačního klidu. 8/ Minimalizovat změny odtokových poměrů zajistit cílenou redukcí zpevněných ploch, dešťové vody uvádět v maximální míře do vsaku. 9/ U všech projektových záměrů je třeba požadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových, splaškových a průmyslových vod. 10/ Pro vytápění nových objektů na zastavitelných plochách využívat paliva s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle, obnovitelné zdroje energie). 11/ Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Zásahy do terénu předem konzultovat s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů. 12/ Výškové poměry a architektonická řešení průmyslových objektů volit tak, aby nedocházelo k vytváření nových dominant v krajině. Nové budovy nesmí svou výškou překročit výškový horizont stávající zástavby, nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí využívat materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. Vzhledem k výjimečnosti obce a jejích částí a okolní krajiny by bylo vhodné zpracovat pro Červenou Vodu podrobné hodnocení krajinného rázu a na jeho základě vydat doporučení pro stavebníky. 13/ V rámci řízení následujících po vydání územního plánu budou jednotlivé záměry posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. 120 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ 12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Posuzovaný Územní plán Červená Voda byl zpracován Ing. arch. Dagmar Vaníčkovou - ATELIER GRADACE, Jablonné nad Orlicí. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Králíky, odbor územního plánování a stavební úřad. Územní plán Červená Voda je vypracován podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, tj. s obsahem a řazením podle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Koncepci uspořádání a využívání území vymezením ploch s rozdílným způsobem využití stanovuje v členění podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, s podrobnějším členěním zohledňujícím specifické podmínky a charakter území. Krajský úřad Pardubického kraje ve svém stanovisku podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22. července 2009 (spis. zn. SpKrÚ 40535/2009/OŽPZ, č.j. 40535-2/2009/OŽPZ/PI) shledal, že návrh územního plánu Červená Voda je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody (Krajský úřad Pardubického kraje) ve svém stanovisku č.j. 40644/2009/OŽPZ/Le ze dne 7. 8. 2009 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a ptačí oblast Kralický Sněžník. Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí je vypracováno ve smyslu §10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a je zaměřeno na hodnocení souladu územního plánu s koncepčními a strategickými národními, krajskými a regionálními dokumenty z oblasti životního prostředí, resp. cíli, zásadami a opatřeními stanovenými v těchto dokumentech, a na posouzení vymezených rozvojových ploch z hlediska vlivů v oblastech: vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy, vliv na ovzduší a klima, fyzikální vlivy, hluk, vliv na biologickou rozmanitost, faunu, floru, vliv na vody – podzemní, povrchové, CHOPAV, vliv na půdy - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa, vliv na lesní porosty vliv na horninové prostředí, vliv na územní systém ekologické stability, 121 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA vliv na významné krajinné prvky, I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ vliv na krajinu a krajinný ráz, vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického. Hodnocení bylo zpracováváno metodou ex–ante, tj. souběžně s tvorbou návrhu územního plánu. Finálním Podkladem pro vypracování hodnocení vlivu na životní prostředí je byl Územní plán Červená Voda – návrh, grafická a textová část, verze červenec 2011. Hodnocení vlivu ÚP Červená Voda na soustavu Natura 2000 provedl RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. se závěrem, že hodnocená koncepce – Územní plán Červená Voda nebude mít při dodržení definovaných doporučení a podmínek významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 ani na jejich celistvost. Několik ploch bylo vyhodnoceno v kategorii mírně negativního vlivu (- 1), jelikož se nachází na okraji biotopů s výskytem chřástala polního a mohou být jeho potravním stanovištěm. Vliv elektrického vedení 2 x 110 kV Horní Heřmanice - Králíky a přeložky silnice I/43 vliv nebylo možno vyhodnotit v důsledku nedostatku technických detailů staveb a jejich umístění, proto je doporučeno vyhodnocení jejich vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru. Do posuzování nebyly zahrnuty o plochy poválečných zbořenišť (XS) v Horním Karlově a nad plochou RI-9 v Šanově a dále zastavěné plochy rekreace (RI) jižně od plánované sjezdovky na Suchém vrchu s podmíněně přípustným využitím, neboť se nejedná o zastavitelné plochy. V blízkém okolí těchto míst se však dnes nachází přírodně hodnotné biotopy, významné pro soustavu Natura 2000, PO Králický Sněžník. Negativní vlivy návrhu ÚP Červená Voda na soustavu Natura 2000 v jednotlivých zastavitelných plochách nebo rozvojových lokalitách byly zapracovány do hodnocení SEA. Obě výše uvedené dokumentace byly aktualizovány a doplněny na základě požadavků Krajského úřadu Pardubického kraje 19.9.2012, č.j. KrÚ 56746/2012/OŽPZ/CH., v kterém Krajský úřad požaduje doplnit vyhodnocení koncepce o vyhodnocení navrhované plochy D1 pro koridor přeložky silnice I/43 a trasy 2 x 110 kV. Dále byly zapracovány změny upraveného návrhu Územního plánu Červená Voda, prosinec 2013. V hodnocení vlivů ÚP Červená Voda byly využity údaje dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda (Tížková V., et al., 2008) a oznámení a dokumentace záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu (Postbiegl, S. et al., 2011), zpracované ve smyslu § 6 a dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Plocha NS-2 byla hodnocena s vědomím, že souběžně se zpracováním ÚP Červená Voda probíhá zpracování 3. Změny ÚPSÚ Červená Voda, který je posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí (Stanovisko Krajského úřadu Pardubického kraje, č.j. 26844/2010/OŽPZ/PI, ze dne 19. 5. 2011) a současně je zpracovávána dokumentace záměru dle přílohy č. 4 zákona 100/2001 Sb., v aktuálním znění (Závěr zjišťovacího řízení Krajského úřadu Pardubického kraje, KrÚ 33641/2011/OŽPZ/JI, ze dne 26. 4. 2011). 122 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA - OSTRAVAi ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁna BĚLÁ , I/56 Návrh ÚP Červená Voda přináší potenciální I/58 pozitivní negativní vlivy životní MALÉ A VELÉ prostředí a obyvatelstvo. Jedná se především o příznivý vliv na veřejné zdraví a sociálněekonomický vliv. Plocha budoucí přeložky silnice I/43 je hodnocena kladně rovněž vzhledem ke svým vlivům na kvalitu ovzduší v zastavěné části obce a snížení akustické zátěže, naopak její vliv na krajinný ráz řešeného území je předpokládán na hranici nepříznivého a významně nepříznivého vlivu. Z hlediska negativních vlivů je nejvýznamnější počet a rozloha nově navrhovaných rozvojových ploch a s tím související zábor zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa a následně vlivy na biotu, včetně populací chřástala polního, předmětu ochrany PO Králický Sněžník. U části návrhových ploch byl identifikován nepříznivý vliv na PUPFL a lesní porosty, potenciální nepříznivý vliv na kvalitu a kvantitu podzemní vody a pro koridor DS-1 vliv na ÚSES. Vzhledem k počtu nových rozvojových ploch a jejich charakteru má ÚP Červená Voda potenciál významně změnit vzhled sídla a krajinný ráz oblasti. Některé vlivy není možné ve fázi návrhu územního plánu vyhodnotit, neboť nejsou k dispozici dostatečně přesné informace o budoucím záměru. Jedná se o plochy DS-1 a trasy elektrického vedení 2x110 kV Horní Heřmanice - Králíky a jejich vliv na předmět ochrany PO Králický Sněžník a na biotu vůbec, u trasy elektrického vedení 2x110 kV vliv na zábor ZPF. Pro tyto stavby bude nutno provést vyhodnocení jejich vlivů na životní prostředí včetně vlivů na soustavu Natura 2000 ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb, tak jako v případě jakýchkoliv stavebních aktivit v plochách poválečných zbořenišť (XS) a zastavěné plochy rekreace (RI) s podmíněně přípustným využitím. Z procesu vyhodnocení vlivů předmětných záměrů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí vyplývá následující významnost identifikovaných vlivů: Významný nepříznivý vliv – nebyl identifikován. Vyloučení významného nepříznivého vlivu je striktně podmíněno vyhodnocením vlivů staveb v koridoru DS-1 a trasy elektrického vedení 2x110 kV podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. Nepříznivý vliv – jako nepříznivý vliv byl vyhodnocen zábor ZPF pro velkou část navrhovaných ploch, vliv na lesní půdní fond a lesní porosty v plochách NS-1, NS-2 a DS-1, vliv části navrhovaných ploch na flóru a faunu (v návaznosti na identifikaci mírně negativního vlivu na soustavu Natura 2000), vliv plochy DS-1 na ÚSES a krajinný ráz, vliv záměru lyžařského svahu na Suchém vrchu na podzemní vody. Nevýznamný až nepříznivý vliv - vliv záměru lyžařského svahu na Suchém vrchu na ÚSES a krajinný ráz, vliv záměru nového lyžařského svahu na Bukové hoře na podzemní vody a krajinný ráz. 123 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - O ULICE LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Příznivý vliv - jako příznivý se předpokládá vliv naSTRAVA imisní a Phlukovou situaci, vliv MALÉ A VELÉ na veřejné zdraví, sociálně ekonomický vliv na obyvatelstvo. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nevýznamné až nulové. Na základě posouzení vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí jsou navržena ochranná opatření, která snižují významnost těchto vlivů. Proces posuzování probíhal v souběhu s tvorbou územního plánu (ex ante) a návrh územního plánu byl průběžně upravován dle požadavků hodnotitelů tak, aby byl vyloučen významný nepříznivý vliv koncepce na životní prostředí a maximální možná míra nepříznivých vlivů. Návrh územního plánu v rámci stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití využívá stanovuje intenzitu využití pozemků, tj. pro plochy s rozdílným způsobem využití koeficienty zastavění a koeficienty zeleně, určuje výškovou regulaci staveb a plochy občanského vybavení (OV, OM) a smíšené –obytné komerční (SK) podmiňuje umístění nové stavby v případě vytváření pohledové dominanty prověřením zákresem v dálkových pohledech. Využití zastavitelných ploch RI-11, RI-7, BI-1, SV-3, BV2, BV-4, BV-6a, BC-6b, SR-14a a SR-10 podmiňuje zpracováním územních studií. Vytváří podmínky pro to, aby případné negativní dopady na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod) nepřekročily hranice zastavitelných ploch. Plochu NS-1 přebírá ze Změny č. 2 ÚP SÚ Červená Voda jako plochu podmíněně přípustnou. U vyznačených ploch rodinné rekreace (RI) v území pod Suchým vrchem podmiňuje obnovu zástavby pouze v případě, že bude v dalším stupni vyloučen významný negativní vliv stavby na životní prostředí a na ptačí oblasti. Při respektování navržených podmínek a doporučení pro realizaci koncepce územní plán nevyvolá závažné střety s ochranou přírody a krajiny, proto lze k Územnímu plánu Červená Voda vydat souhlasné stanovisko za dodržení podmínek uvedených v následující kapitole. Protože návrh ÚP Červená Voda již využívá dostupné nástroje územního plánu ke zmírnění vlivů koncepce na zemědělský půdní fond, krajinný ráz, podzemní vody, soustavu Natura 2000 a další složky životního prostředí, týká se většina doporučení v následující kapitole opatření, uskutečnitelných po přijetí ÚP Červená Voda, případně v rámci realizace záměrů na zastavitelných plochách. 12.1 Návrh stanoviska ke koncepci Krajský úřad Pardubického kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává souhlasné stanovisko ke koncepci „Územní plán Červená Voda“ za dodržení následujících podmínek: 124 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 1/ I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, N(XS) OVÁ BĚLÁ , I/56 V podmínkách přípustného využití ploch poválečných zbořenišť změnit MALÉ A VELÉ přípustné využití (účelové komunikace, objekty a liniové stavby technické infrastruktury, vodní toky a plochy, cyklostezky a cyklotrasy) na podmíněně přípustné využití s podmínkou, že bude v dalším stupni vyloučen významný vliv na soustavu Natura 2000. 2/ V zadání územních studií, jejichž pořízení stanoví ÚP Červená Voda jako podmínku pro rozhodování, doplnit požadavek prověření architektonického a urbanistického působení ploch ve vztahu k okolní zástavbě a volné krajině. V územních studiích respektovat podmínky prostorového uspořádání a maximální intenzitu stavebního využití pozemků v plochách, případně stanovit etapy využití ploch. 3/ V podmínkách přípustného využití ploch vodních a vodohospodářských specifikovat podmínky využití plochy W-2 situované v rámci lokálního biocentra (zamezení hospodářského využití pro rybochovné rybníky, ap.). 4/ V podmínkách přípustného využití ploch BV-2, SR-15, RH-1, SK-1 a SK-2 doplnit podmínku využití těchto ploch (v závislosti na konkrétním typu plochy) pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku. Závazné podmínky souhlasného stanoviska z hlediska soustavy Natura 2000: 1/ Výstavba sjezdovky na lokalitě Suchý vrch (plochy NS-1, OS-1, W-1): Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování). Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údržby (zejména 1. seč až v létě). 2) Plochy v klidových lokalitách mimo souvislý intravilán, jež byly vymezeny v návrhu ÚP jako zastavěné a na kterých se do dneška nedochovaly žádné stavební objekty či pouze jejich torza (plochy XS a RI s podmíněné přípustným využitím), budou vyhodnoceny podle §45i ve fázi záměru, pokud zde bude v budoucnu skutečně realizována jakákoliv stavební aktivita (výstavba stavebních objektů, respektive liniových staveb na plochách XS). 3) V případě investic, jež nebylo možno v této fázi jejich přípravy vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je striktně doporučeno vyhodnocení jejich vlivů podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. 125 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 4) I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁv , Nkategorii OVÁ BĚLÁ, I/56 Veškeré stavební aktivity na návrhových plochách vyhodnocených – -1 MALÉ A VELÉ musí probíhat v hranicích těchto ploch bez dotčení okolních luk. Ostatní podmínky a doporučení pro realizační fázi záměrů v návrhových plochách (po schválení ÚP Červená Voda): 1/ Při realizaci záměru v plochách NS-1, OS-1 a W-1 respektovat Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda na životní prostředí (MŽP, 3. 4. 2009, č.j.: 17563/ENV/09), pokud jeho platnost bude na žádost oznamovatele záměru prodloužena v souladu s ustanoveními § 4 odst. 1 písm. f) a § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a podmínky souhlasného stanoviska. 2/ Pro záměr v ploše NS-2 „Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu“ probíhá proces posuzování dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Při realizaci záměru bude respektováno stanovisko příslušného úřadu a podmínky stanoviska. 3/ V konkrétní projektové dokumentaci záměrů upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF. 4/ Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována možná zemědělská obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji využity. Nezastavěné plochy nadále využívat stávajícím způsobem. 5/ Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést opatření k zabránění znehodnocení ornice. 6/ V příslušných lokalitách respektovat systém odvodnění případně zavlažování pozemků. 7/ V konkrétní projektové dokumentaci záměrů na zastavitelných plochách upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na PUPFL. Nezbytně nutné kácení lesních porostů a mimolesních dřevin provádět v období vegetačního klidu. 8/ Minimalizovat změny odtokových poměrů zajistit cílenou redukcí zpevněných ploch, dešťové vody uvádět v maximální míře do vsaku. 9/ U všech projektových záměrů je třeba požadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových, splaškových a průmyslových vod. 10/ Pro vytápění nových objektů na zastavitelných plochách využívat paliva s nízkou emisí škodlivin (např. plynové kotle, obnovitelné zdroje energie). 11/ Řešené území je územím s předpokladem výskytu archeologických nálezů. Zásahy do terénu předem konzultovat s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů. 126 na zastavitelných plochách VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA 12/ I/58 - OSTRAVA ULICEobjektů PLZEŇSKÁ,volit NOVÁ Btak, ĚLÁ, I/56 Výškové poměry a architektonická řešení průmyslových aby M ALÉ A VELÉ nedocházelo k vytváření nových dominant v krajině. Nové budovy nesmí svou výškou překročit výškový horizont stávající zástavby, nesmí vytvářet neúměrné hmoty objektů, nesmí využívat materiálů, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. Vzhledem k výjimečnosti obce a jejích částí a okolní krajiny by bylo vhodné zpracovat pro Červenou Vodu podrobné hodnocení krajinného rázu a na jeho základě vydat doporučení pro stavebníky. 13/ V rámci řízení následujících po vydání územního plánu budou jednotlivé záměry posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona. 127 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚP ČERVENÁ VODA ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ 13. LITERATURA A ZDROJE Bajer, T. a kol.: Metodika vyhodnocování vlivů liniových staveb (pozemních komunikací) na životní prostředí (projekt PPŽP/480/1/98). EIA 2000 Culek, M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR. ČHMÚ, Znečištění ovzduší České republiky v roce 2007, 2008 (www.chmi.cz) Jelínek, B., Klusková, M., Koláček, P. (2011): Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, biologické hodnocení, Příloha 2 oznámení záměru zpracované ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Koncepční materiály Pardubického kraje – www.pardubickykraj.cz Löw, J., Michal, I. (2003): Krajinný ráz, Lesnická práce 2003. Národní památkový ústav: seznam památek, Státní archeologický seznam ČR – www.npu.cz Politika územního rozvoje ČR 2008 - www.mmr.cz Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. Postbiegl, S. et al. (2011): oznámení a dokumentace záměru Červená Voda – Buková hora, rozšíření areálu, zpracované ve smyslu § 6 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. ŘSD ČR – Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2005, 2010 - www.scitani2005.rsd.cz, http://scitani2010.rsd.cz Tížková, V., et al. (2008): Lyžařský areál Suchý vrch – Červená Voda, dokumentace dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vorel, I., Bukáček, R., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P. (2004): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha. Mapové podklady: Portál veřejné správy - http://geoportal.cenia.cz/ Národní geoportál INSPIRE - http://geoportal.gov.cz Katastr nemovitostí - http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. - http://heis.vuv.cz AOPK ČR, Půdní mapy 1 :50 000 – www.nature.cz Česká geologická služba, radonové mapy – www.geology.cz Mapy.cz – www.mapy.cz, Mapy Google - http://maps.google.com/ 128
Podobné dokumenty
Sborník 2003
1. Extenzivní hospodářský „rozvoj“ Severních Čech v 2.polovině 20. století, zejména rozsah těžební
a průmyslové činnosti, se negativně projevily nejen na myšlení lidí, ale zvláště též na kulturním
...
Zde
www.sport-russegger.at
freeride alpin - Lyžařská a snowboardová
škola Annaberg Půjčovna lyží a snowboardů
(přímo u kanceláře lyžařské školy)
04-2008 - VLAK-SITE
Zdroj: iDNES.cz (http://ekonomika.idnes.cz/antimonopolni-urad-prosetruje-cd-kvuli-zivym-nadrazimpiz-/eko-doprava.asp?c=A080401_125111_eko-doprava_maf)
Projekt Českých drah Živá nádraží, který postu...
Zprávě o spolupráci v roce 2012.
řešených problémů rozšířil na pracoviště všech tří oblastí věd. V roce 2006 přistoupil
k této úspěšné spolupráci prostřednictvím Krajského úřadu Pardubický kraj.
(Araneae) údolí Jizery v okolí Semil Spiders (Araneae)
vyznačeny převažující typy stanovišť).
Stupeň hojnosti výskytu v České republice (abundance), tj. hojnost výskytu v geografickém smyslu, vycházející
z odhadnutého počtu a rozmístění kvadrátů, na ni...
II.2.c. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
posouzení vlivu ÚP na životní prostředí
1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního
prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ......................................................................... 12
1....
Text práce - Tomáš Pikálek
Děkuji svému vedoucímu Ing. Zdeňku Buchtovi, Ph.D. za svědomité vedení mé bakalářské
práce a také Ing. Tomáši Fořtovi, Ph.D. za provedení referenčních měření.
Tomáš Pikálek
