5_2_ Model Giger

Transkript

5_2_ Model Giger
5.2.
Joyce Newman Giger
Ruth Davidhizar
Model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče8
Model autorek Joyce Newman Giger, EdD, RN, CS, FAAN9 (University of Alabama at
Birmingham) a Ruth Davidhizar, DSN, RN, CS, FAAN10 (Bethel College) byl vytvořen v roce
1988 pro potřeby studentů pregraduálního ošetřovatelského studijního programu k usnadnění
hodnocení a poskytování péče pacientům odlišného etnika, kultury. Model usnadňuje a
urychluje celostní, kulturně ohleduplné ošetřovatelské hodnocení stavu potřeb klienta/pacienta
a tím také zefektivňuje praktickou péči (tj. výběr vhodných ošetřovatelských intervencí).
Model akceptuje praktické potřeby sester průběžně hodnotit kulturní proměnné
v ošetřovatelském procesu a jejich vlivy na chování ve zdraví i v nemoci. (Pozn.: původní
Leiningerové model byl kritizován praktikujícími sestrami za to, že je velmi obtížně
implementovatelný do každodenní přímé péče o konkrétní pacienty a jejich rodiny.) Model
Gigerové – Davidhizarové vychází a současně navazuje na práci Leiningerové a rozpracovává
další rovinu transkulturního ošetřovatelství – hodnocení stavu potřeb klienta a ošetřovatelské
intervence.
Jejich model postuluje, že každý jedinec je kulturně unikátní a má být hodnocen v intencích
šesti kulturních fenoménů, kterými jsou: komunikace, interpersonální prostor, sociální
začlenění, čas, individuem kontrolované prostředí a biologické variace. (Giger,J.N.,
Davidhizar,R., 2002)
Komunikace - prostupuje celým světem lidské interakce a chování. Komunikace (jazyk) je
hodnota, která je v kultuře přenášená a ochraňována. Skrze verbální a nonverbální
komunikaci jsou jedinci vyučováni samotné kultuře. Komunikování často představuje
nejvýznamnější problém při práci s klienty z odlišných kultur.
Interpersonální prostor – týká se distance mezi jedinci, kteří jsou ve vzájemné interakci. Celá
komunikace probíhá v prostorovém kontextu. Podle Halla (1966) existují čtyři rozdílné zóny
interpersonálního prostoru: intimní, osobní, sociální (konzultační) a veřejná. Pravidla týkající
se osobní distance jsou v jednotlivých kulturách různé. Teritorialita se týká pojímání nebo
postoje vůči vlastnímu osobnímu prostoru. Každá osoba má své vlastní teritoriální chování.
Nerespektování osobně vymezeného teritoria či vstupování do intimní zóny mohou být
příčinou diskomfortu a mohou vést k odmítání léčby a péče nebo odmítání se vracet při
nutnosti opakované dlouhodobé péče.
8
Část překladu z angličtiny byl převzat z práce Mastiliaková, D., Kutnohorská, J. , 2003, s.13-21.
Tituly Joyce Newman Giger znamenají: EdD – doktorát z pedagogiky (Doctor of Education) , RN –
registrovaná sestra (Registered Nurse) , CS – certifikovaný klinický specialista (Certified (Clinical) Specialist) ,
FAAN - členka(výzkumný pracovník) Americké akademie v oboru neurologie (Fellow of the American
Academy of Neurology.)
10
Tituly Ruth Davidhizar znamenají: DSN – doktorát z ošetřovatelské vědy (Doctorate, Nursing Science), RN registrovaná sestra (Registered Nurse), CS - certifikovaný klinický specialista (Certified (Clinical) Specialist) ,
FAAN - členka(výzkumný pracovník) Americké akademie v oboru neurologie (Fellow of the American
Academy of Neurology.)
9
52
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Sociální začlenění – se týká způsobu chování, kterým kulturní skupina organizuje sama sebe
ve vztahu k rodině. Struktura rodiny a její organizace, náboženské hodnoty, víra a plnění rolí
mají vždy vztah k etnicitě a kultuře.
Čas – je zajímavý aspekt interpersonální komunikace. Kulturní skupiny mohou být
orientovány na minulost, přítomnost nebo budoucnost. Preventivní zdravotnická péče
vyžaduje apriori zaměření na budoucnost, protože preventivní zásahy jsou motivovány
budoucím prospěchem.
Ovládání prostředí – informuje o schopnosti jedince ovládat přírodu, plánovat, řídit a
ovlivňovat environmentální faktory. Tyto okolnosti ovlivňují zdraví populace i její vztah ke
zdraví a zdravotnickým službám. Pokud osoby pocházejí z kultury, která málo věří vnitřním
silám, schopnostem a vlivům a daleko větší význam přisuzují vlivům externím (Bůh, příroda,
osud…), mohou mít fatalistický náhled, ve kterém je vyžádání zdravotní péče viděno jako
zbytečné (k ničemu).
Biologické variace – biologické diference, speciálně genetické variace, existují mezi jedinci
odlišných lidských ras. Lidé se tedy liší nejen kulturou, ale také biologickými – genetickými
znaky. Výzkum lidského geonomu prokázal, že 99,9% genů je shodných pro všechny lidi,
pouze 0,1% genů je rozdílných. Tato fakta musí být dále zkoumána a výsledky těchto
výzkumů musí být implementovány do zdravotnické praxe, aby mohla být klientům
poskytována komplexní, erudovaná, kulturně uzpůsobená péče. Tady je několik příkladů o
tom, že např. různé rasy metabolizují léky rozdílným způsobem a rozdílnou rychlostí i
v rozdílném množství (toto je např. v USA považováno za kontroverzní a jedná se o aktuálně
diskutovanou oblast): Číňané jsou více citliví ke kardiovaskulárním účinkům Propranololu
než jedinci bílé rasy. Primaquine je metabolizován přes oxidaci a je podáván při léčbě
malárie. Je-li Primaquine podáván jedincům, kteří nemají enzymy potřebné k metabolizování
glukózy (G-6-PD), nebo těm, kteří mají poruchu krvetvorby, pak u nich dochází k hemolýze
červených krvinek (k akutní hemolytické anémii). Přibližně 100 mil. lidí na světě je postiženo
tímto enzymatickým defektem a tak nemohou užívat Primaquine. Přibližně 35% AfroAmeričanů má tento enzymatický deficit. Antihypertenzíva jsou další lékovou skupinou, která
je rozdílně metabolizovaná různými lidskými rasami. Například: Afro-Američané mají
tendenci užívat vyšší dávky beta-blokátorů (např. Inderalu). Čínští muži potřebují zpravidla
poloviční množství léku Inderal ve srovnání s bílými americkými muži.
Další kategorií odlišností vázaných na biologické variace lidských ras, je náchylnost
k chorobám. Nárůst nebo pokles incidence chorob mohou mít genetické, environmentální či
geneticko – environmentální příčiny. Američtí Indiáni mají incidenci TBC 7 – 15krát vyšší
oproti neindiánům. Afro-Američané mají incidenci třikrát vyšší než bílí Američané. Městští
Židé jsou v USA nejvíce odolní proti TBC. Diabetes mellitus je poměrně vzácné onemocnění
u Amerických Inuitů (Eskymáků). Vysoká incidence diabetu je mezi Americkými
domorodými Indiánskými kmeny (Seminole, Pima, Papago). NIDDM nebo DM 2.typu jsou
velkým problémem pro přírodní Americké Indiány, častý je výskyt v dospívání (13. – 19.rok
věku, do 20.roku věku). Výskyt hypertenze je vyšší u Afro-Američanů než u bílých.
5.2.1. Metaparadigma modelu Gigerové – Davidhizarové
Metaparadigma modelu Gigerové – Davidhizarové zahrnuje:
1. Transkulturní ošetřovatelství: kulturně kompetentní praxi orientovanou na klienta a
podloženou výzkumem.
53
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
2. Kulturně kompetentní (způsobilou) péči: dynamický, plynulý, kontinuální proces,
pomocí něhož individuum, systém či zdravotnické zařízení poskytuje účelnou a
užitečnou péči podloženou vědomostmi o kulturním dědictví, hodnotách, postojích a
chování těch, kterým péči adresujeme. Rozvoj kulturní způsobilosti je klíčový pro
poskytování kulturně uzpůsobené péče.
3. Kulturní jedinečnost individuí: jedinec je kulturně unikátní (jedinečný) a jako takový
je produktem minulých zkušeností, kulturních hodnot a kulturních norem.
4. Kulturně citlivé (senzitivní, vnímavé) prostředí: kulturně rozmanitá zdravotní péče se
poskytuje v různých typech zdravotnických zařízení. Ať už jde o úroveň primární,
sekundární nebo terciární péče, znalost kulturních poměrů pomáhá sestře při plánování
a implementaci vhodného léčebného režimu.
5. Zdraví a zdravotní status: zdraví a zdravotní status je základnou kulturně specifických
chorob a zdraví prospěšného chování. Individuální kulturní hodnoty, víra a postoje
mají vždy hluboký smysl pro zdraví každého individua.
5.2.2. Vnitřní struktury, vazby a pojmy modelu
Gigerové a Davidhizarové model
transkulturního posouzení je zalo•en na
mnoha premisách. Kultura je vzorec
rozvíjený nap•í• •asem, projevující se
v chování, které je výsledkem procesu
kulturizace, je• probíhá nap•í• sociálními i
religiosními strukturami a intelektuálními i
um•leckými sm•ry.
Kultura je také výsledkem osvojených
mechanism•, které mohou mít vrozený
základ, ale jsou primárn• ovliv•ovány skrze
vnit•ní a zevní stimuly.
Kultura je vymodelovaná hodnotami, vírou,
normami a praktikami, které jsou sdíleny
•leny té•e kulturní skupiny.
Kultura usm•r•uje naše myšlení, konání a
bytí, stává se vzorcem našeho vyjad•ování o
tom, kdo jsme. Tyto vzorce vyjad•ování jsou
p•edávány z generace na generaci.
Kultura v sob• zahrnuje procesy dynamické,
p•em•n, aktivity, pasivity.
Kulturní hodnoty usm•r•ují aktivity,
provád•ní zm•n a snadn•jší sebehodnocení a
sebeúctu.
Obr.•.9: Gigerové – Davidhizarové
transkulturní model ošet•ovatelského
posuzování
54
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Model ošetřovatelského posuzování
Kulturně
svébytný
jedinec
Komunikac
e
Prostor
Biologické
odlišnosti
Vliv prostředí
a výchovy
Pojetí
času
Sociální
začlenění
Obr.č. 10: Model pro transkulturní ošetřovatelské hodnocení podle Gigerové a Davidhizarové
– obsah jednotlivých položek modelu
55
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
Ošetřovatelské hodnocení
Komunikace
•
Shrnout získané poznatky
•
•
•
•
•
Kulturně svébytný jedinec
•
•
•
Zařazení klienta dle
kultury a rasy
Místo,odkud klient pochází
Časový posun oproti
Používaný jazyk
Kvalita hlasu
Výslovnost
Využití pauz a
mlčení
Využití neverbální
komunikace
Prostor
•
Míra pohody
v daném společ.
prostoru
• Udržovaní blízkosti a
vzdálenosti vůči
druhým
• Tělesné pohyby
• Vnímaní prostoru
domovské zemi
Biologické odlišnosti
•
•
•
•
•
•
•
•
Stavba těla
Barva kůže
Barva vlasů
Jiné měřitelné veličiny
Výskyt geneticky a
enzymaticky
podmíněných
onemocnění specifických
pro danou populaci
Vnímavost vůči nemocem a
onemocněním
Upřednostňovaní některých
jídel nebo naopak vyhnutí
se některým pokrmům
Psychologický profil,
schopnost zvládání,
dostupná sociální opora
Vliv prostředí
a výchovy
•
•
•
Obvyklá péče
o zdraví
v dané kultuře
- Efektivní
- Neutrální
- Dysfunkční
- Obtížně
posouditelné
Hodnoty
Definice zdraví
a onemocnění
Pojetí času
• Využití času
•
Způsob měření
času
• Definice času
• Čas ve
společenském
kontaktu
• Pracovní doba
• Zaměření na
- budoucnost
- přítomnost
- minulost
Sociální začlenění
- role
- funkce
•
•
•
•
•
•
•
•
Kulturní
Rasové
Etnické
Rodinné
Pracovní
Volnočasové
Konfesijní
Přátelské
Doporučená struktura a obsah ošetřovatelského posouzení pacienta odlišného etnika,
kultury dle modelu Gigerové a Davidhizarové v sedmi kategoriích
I. Kulturně svébytný jedinec
1. Místo narození
2. Popis kultury, k níž jedinec patří
Jak tuto kulturu chápe…
3. Rasa
Jak tuto rasu chápe…
4. Délka pobytu v zemi (pokud je to vhodné uvést)
II. Komunikace
1. Jazyk, kterým hovoří:
56
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
A. mateřský jazyk
B. úřední jazyk
C. znalost dalšího jazyka /ků
2. Charakteristika hlasu:
A. silný, zvučný
B. tlumený
C. průměrný, běžný
D. pronikavý, ostrý
3.Výslovnost a způsob vyjadřování:
A. zřetelná
B. nezřetelná
C. nářečí
4.Použití pauz a mlčení:
A. zřídka
B. často
C. v délce:
krátké
střední
dlouhé
neurčeno
5.Použití neverbální komunikace:
A. pohyby rukou
B. pohyby očí, pohledy
C. pohyby celého těla
D. průvodní pohyby (kinezika – gesta, výraz tváře) a postoje
6.Reakce na dotek:
A. při doteku se ulekne nebo uhýbá
B. dotek přijímá jen s obtížemi
C. bez obtíží se dotýká i druhých
III. Prostor
1. Pocit pohody či nepohody:
A. při narušení osobního prostoru klient uhýbá
B. při narušení osobního prostoru klient neuhýbá
2. Odstup při konverzaci:
A. 0-45cm
B. 45-90cm
C. více než 90cm
3. Vymezení vlastního prostoru:
A. Uveďte vzdálenost, při které se cítí klient v přítomnosti jiných osob příznivě
B. Jak jeho vnímání prostoru ovlivňují neživé věci (např. nábytek)?
57
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
IV. Sociální začlenění
1. Zdravotní stav
A. výrazně zhoršený
B. mírně zhoršený
C. dobrý
D. vynikající
2.Rodinný stav
3.Počet dětí
4.Žijí rodiče nebo zemřeli?
V. Pojetí času
1. Zaměření na:
A. minulost
B. přítomnost
C. budoucnost
2.Vnímání času:
A. sociálně zaměřené
B. podřízené hodinám
3. Psychochemické reagování na čas
A. v noci spí 8 či více hodin
B. uléhá a vstává v pravidelném denním rytmu
C. uvědomuje si důležitost přijímat léky a terapeutické intervence v danou dobu
VI. Vliv výchovy a prostředí:
1. Kontrola nad vlastním životem:
A. je buď kladena dovnitř osobnosti (klient věří, že změny a vliv na okolnosti vyvěrají
z nitra)
B. nebo je kladena vně osobnosti (klient věří, že jeho život ovlivňuje především osud,
náhoda)
2.Hodnotová orientace:
A. věří v nadpřirozené síly
B. spoléhá na kouzla, zaříkávání; nebo spoléhá na modlitbu
C. nevěří v nadpřirozené síly
D. nespoléhá na kouzla, zaříkávání; nespoléhá na modlitbu
VII. Biologické odlišnosti
1. Proveďte kompletní fyzikální vyšetření a všímejte si:
A. tělesné konstituce, postavy (drobná, střední, rozložitá)
B. barvy pokožky
58
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
C. neobvyklých změn v barvě kůže
D. barvy vlasů a jejich hustoty v různých místech
E. dalších viditelných znaků (keloid, chloasma)
F. hmotnosti
G. výšky
H. laboratorních hodnot hemoglobinu, hematokritu, výskytu srpkovitých buněk u osob
tmavé pleti a u obyvatel ze Středozemí…
Klaďte otázky jako:
A. Které choroby a onemocnění jsou běžné ve Vaší rodině?
B. Ví někdo ve Vaší rodině o tom, že by mohl mít genetický sklon k určité nemoci?
C. Popište, jaké bývá typické chování Vaší rodiny, když někdo onemocní.
D. Jak odpovídáte a reagujete, když jste podrážděný/á?
E. Kdo nebo co Vám obvykle pomáhá vyrovnat se s problémy?
F. Jakým jídlům dáváte Vy a Vaše rodina přednost?
G. Měl(a) jste někdy neobyčejnou chuť na světlou nebo tmavou hlínu/jíl? prádelní škrob?
H. Jaká jídla jste jedl(a) v dětství?
I. Která jídla v rodině považujete za tradiční a oblíbená?
Tab.č.3: Doporučené specifické transkulturní ošetřovatelské intervence dle modelu
Gigerové a Davidhizarové
1. Zjistěte, zda se klient kulturně asimiloval, nebo zda zachovává své původní kulturní
zvyklosti.
2. Zařaďte do plánu ošetřovatelské péče příslušné intervence:
A. Vybídněte klienta ke společnému rozhovoru o kulturních odlišnostech; lidé z různých
kultur mohou pomoci sestrám získat nový náhled na řadu věcí.
B. Snažte se akceptovat a zužitkovat klientův způsob komunikace.
C. Respektujte osobní prostor klienta.
D. Respektujte právo klienta ctít a uctívat Nejvyšší Bytost podle jeho přesvědčení.
E. Případně kontaktujte duchovně způsobilé spoluvěřící klienta.
F. Zjistěte, jak duchovní zvyklosti ovlivňují zdraví a život klienta, jeho kvalitu života
(např. svědkové Jehovovi zpravidla nepřijímají krev a některé složky krve; někteří
klienti jedí pouze košer pokrmy, apod.)
G. Zjistěte, o co se klient zajímá, zvláště když o něj budete pečovat delší dobu při
rehabilitaci, apod.
H. Respektujte časové a hodnotové orientace klientů i s jejich zvláštnostmi. Při aktuální
úzkosti a obavách z budoucnosti se snažte poskytnout útěchu a uklidnění.
I. Zajistěte soukromí přiměřené potřebám klienta a jeho zdravotnímu stavu
(Pozn.:Vnímání bolesti a reagování na ni může být kulturně podmíněné.)
J. Všímejte si lidových léčebných postupů v rámci klientovy kultury:
1. identifikujte a podporujte efektivní lidové postupy
2. identifikujte dysfunkční postupy a upozorněte klienta na jejich dysfunkčnost
3. identifikujte neutrální postupy a zvažte, zda v dlouhodobém důsledku nebudou
působit negativně
K. Všímejte si stravovacích návyků:
1.zajistěte stravu podle představ klienta, nakolik to jeho zdravotní stav a dlouhodobý
prospěch dovolí. Přitom musí být nemocniční kuchyň schopna tyto položky zajistit.
2. všímejte si jídelních a dietních zvyklostí, které mohou mít pro klienta závažné
59
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz
důsledky.
5.2.3. Zdroje pro konstrukci modelu:
Model transkulturního hodnocení Gigerové – Davidhizarové vychází z transkulturního
ošetřovatelství M.Leiningerové ( Leininger, M., 1985. Transcultural care, diversity and
universality: A Theory of nursing. Nursing and Health Care, 6 (4), 209-212) , z práce
doktorky Rachel Spectorové ( Spector, R. (1996). Cultural diversity in health and illnes.
Norwalk, CT: Appleton & Lange.), z klasických prací Orqueho, Blocha, Monroye, Halla a
ostatních z oblasti fenoménů, komunikace a antropologie.
Literatura:
GIGER, J.N., DAVIDHIZAR, R.E. 1999.
Transcultural Nursing. Assesment and Intervention.
3rd ed. St. Louis: Mosby, 1999. ISBN 0-3230-0287-0.
LEININGER, M.M.1985. Culture of Nursing and the Four Tribes. In Health Care News. Detroid: Detroid
Receiving Hospitál, 1985.
LEININGER, M.M.1988. Leininger´s theory of nursing: Cultural care diversity and universality. In Nursing
Science Quarterly, 1988, 1, p.152-160.
LEININGER, M.M. 1991a. Looking to the future of nursing and the relevancy of culture care theory. In Culture
care diversity and universality: A theory of nursing. M.M. Leininger (Ed) New York : National League for
Nursing, 1991, p. 391-418.
LEININGER, M.M. 1991b. Culture Care of the
Gadsup Akuna of the Eastern Highlands of New
Guinea In NLN Publ.1991 Nov;(15-2402):231-80.
PMID: 1795992.
LEININGER, M.M. 1993. Gadsup of Papua New
Guinea revisited: a three decade view In J.Transcult.
Nurs.1993 Summer;5(1): 21-30. PMID: 8217010).
LEININGER,M. 1995. Transcultural Nursing.
Concepts,Theories, Research & Practices. 2nd ed. New
York : McGraw-Hill, Inc., 1995. ISBN 0-07-037660-3.
LEININGER, M., McFARLAND, M.R. 2002.
Transcultural Nursing. Concepts, Theories,
Researches & Practice. 3rd ed. New York: McGrawHill, Medical Publishing Division, 2002. ISBN 0-07135397-6.
60
PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz

Podobné dokumenty

11. Ošetřovatelská kasuistika Afghánská žena hospitalizovaná v

11. Ošetřovatelská kasuistika Afghánská žena hospitalizovaná v B. barva pokožky: snědá C. neobvyklé změny v barvě kůže: ne D. vlasy: černé - prošedivělé, vlnité, husté E. další viditelné znaky v souvislosti s rasou, etnikem: ne F. hmotnosti: 103 kg G. výšky: 1...

Více

5. Teorie transkulturního ošetřovatelství Transkulturní ošetřovatelství

5. Teorie transkulturního ošetřovatelství Transkulturní ošetřovatelství Science Quarterly, 1, 152-160. Leininger, M. M. (1991) Looking to the future of nursing and the relevancy of culture care theory. In M. M. Leininger (Ed),Culture care diversity and universality: A ...

Více

Publikační činnost

Publikační činnost D.Pavlů a kol. Marketingové komunikace a výzkum. Zlín. UTB. Fakulta multimediálních komunikací. Malá edice.č..4. Mišovič, J., Tomčík, M., 2010 Životní cíle, hodnoty a důvěra ve společnosti z pohled...

Více

Studijní program

Studijní program 4. JAROŠOVÁ, D. Vybrané ošetřovatelské modely a teorie. Ostrava: OU ZSF 2002, 75 s. ISBN 80-7042-339-0 5. KIM, M. J. - MCFARLAND, G. K. - MCLANE, A. M. Pocket guide to nursing diagnoses. The C.V. M...

Více

Biele srdce vo farebnom svete - Katedra ošetrovateľstva

Biele srdce vo farebnom svete - Katedra ošetrovateľstva Názov našej vedeckej konferencie nesie v sebe posolstvo základných atribútov ošetrovateľstva, ktoré integrujú prvky morálky, etnicity a pomoci do ošetrovateľskej praxe. Uvedomujeme si, že pre tento...

Více