Publikace výstupů ze stáží 2

PUBLIKACE VYSTUPU ZE STUDENTSKYCH STÁŽÍ
2
V LETECH 2012–2014
Katedra obecné lingvistiky FF UP Olomouc
Publikace výstupů ze studentských stáží 2
v letech 2012-2014
Katedra obecné lingvistiky FF UP Olomouc
Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami
reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Ústav formální a aplikované lingvistiky
Garant:
Mgr. Kateřina Veselovská
2
Obsah
Ústav formální a aplikované lingvistiky ................................................................................. 4
Popis odborného úkolu ........................................................................................................... 5
Řešení odborného úkolu ..................................................................................................... 5
3
Ústav formální a aplikované lingvistiky
Garant:
Mgr. Kateřina Veselovská
4
Popis odborného úkolu
Práce studentů v oblasti určování autorství – práce na lemmatizaci Slezských písní, jejich textologické
kritice a přípravě výběrových vzorků a teoretická východiska celého přístupu – texty jsou sjednoceny
a následují za sebou od teoretické části, k připraveným vzorkům, jejich frekvenčním distribucím a na
závěr jsou dodány lemmatizované texty, které byly připraveny lemmatizátorem UFAL.
Řešení odborného úkolu
Tato práce má v co nejširší míře diskutovat a pokud možno prověřit východiska, přístupy a techniky
těch analýz textu, které jsou zahrnutelné mezi metody určování autorství textu a které v určování
autorství primarizují gramatické aspekty a jejich kvantitativní charakteristiky v textu. Obsahová extenze
naší práce je při výchozím jazykovém a gramatickém akcentu dána relativně generálním záměrem
testovat dřívější či historické metody určování autorství, které konstituovaly tento analytický diskurz,
a využít v komparaci a v souvislosti s nimi aktuální a nové typy analýz, a to i takové, které odhlížejí od
jazykové utvářenosti či gramatických vlastností textu a zaměřují se na informační strukturu textu.
Primární záměr, jenž jsme si zadali a který nás motivuje, je doplnění rozsahu analytických přístupů k
atribuci textu o dosud neužívaná gramatická hlediska, navýšit množství zohledněných gramatických
aspektů v analýze, respektive množství analýz motivovaných konkrétním gramatickým aspektem, a to
proto, aby určení autorství bylo výsledkem komparace závěrů co nejvyššího počtu jednotlivých
gramatických analýz doplněných všemi dalšími dostupnými a relevantními. Jedině tak je možno
přivádět hodnověrnost určení autorství gramatickými metodami k zajímavé mohutnosti, a to platí pro
metody určování autorství obecně. Záměrem této práce je ale také využít při atribuci textu jako signál
identičnosti autora projevy matematicko-lingvistických zákonů v textu, a tento pomocný faktor
traktovat ve vztahu k povaze těchto zákonů, kterou lze vyjádřit jako informačně-optimalizační
utvářenost textu či informačně-optimalizační design systému předpokladů komunikace nazývaných
jazyk.
Náš přístup k určování autorství textu je veden silným předpokladem, který je znovu a znovu
potvrzován prostou zkušeností s texty a s vědomým či nevědomým přiřazováním těchto textů
ke konkrétním fyzickým původcům jakožto autorům: některé jazykové prostředky, jejich kombinace či
systémové analogie (explikace následují v odstavcích níže), identifikujeme s konkrétním autorem,
viděno z druhého úhlu pohledu u konkrétního autora vymezujeme množinu jazykových prostředků, jež
jej vydělují jakožto jazykové individuum. Můžeme ale také předpokládat, že některé pro konkrétního
autora typické jazykové projevy nezaznamenáváme prostým pozorováním, jsou však detekovatelné a
popsatelné po provedení jistých analytických postupů.
Identifikujeme-li autora s konkrétními jazykovými prostředky, jejich kombinacemi a systémovými
analogiemi, jak je formulováno výše, znamená to že:
Mluvčí vysoce nadužívá konkrétní výrazy, pravidelně užívá konkrétní netypické či zcela okazionální (z
hlediska národního jazyka) výrazy.
„Himlhergotdonerveterkrucajs element“ (citovat celou repliku)
Mluvčí Trautenberk, modelově vybraný ze seriálu Krkonošské pohádky (bibl. údaje), vysoce nadužívá
vulgarismus uvedený v příkladové větě. Jakožto autor se Trautenberk projevuje vysokou frekvencí
tohoto konkrétního vulgarismu, další mluvčí/autoři oproti němu vykazují nulový výskyt výrazu
himlhergotdonerveterkrucajs element. Postava Trautenberga je v seriálu tímto jazykovým prostředkem
intenzivně jazykově charakterizována, volněji formulováno je integrita postavy posílena jedinečným
5
jazykovým prostředkem, který tato postava nad/užívá. Trautenberkův příklad je ilustrací toho, že jsou
mluvčí/autoři v běžné komunikaci a komunikaci vůbec identifikováni s jistou množinou jazykových
prostředků, a tyto prostředky jsou spoluformanty psychosociální identity autora. Můžeme tak za
pomoci Trautenberkovy ilustrace potvrdit onen intuitivní předpoklad motivující analýzy určování
autorství textu, že mluvčí/autoři (hledisko nazírání subjektu je tedy jazykové) jsou jako subjekty
v opozici k jiným autorům/mluvčím vydělováni typičností jazykových prostředků, jež užívají.
Himlhergotdonerveterkrucajs elementnení z hlediska lingvistického popisu samostatným lexémem,
v komunikaci může být jako jedna jednotka vnímán. Tento výraz nevstupuje do syntagmat s dalšími,
můžeme jej považovat za samostatný jazykový element, jeden konkrétní jazykový prostředek, jehož
frekvence korelují mezi frekvenčními seznamy textů či autorů.
Obecně se u autorů při jejich charakterizaci můžeme obracet k prostému výskytu konkrétních
jazykových prostředků. Můžeme tak uvažovat na úrovni tradičně označovaných autosémantických
jazykových jednotek, u konkrétního autora budou mít nižší či vyšší frekvenci konkrétní substantiva,
adjektiva, verba atd., která jsou jazykovými prostředky pro komunikační ztvárnění jistých objektů, jevů,
jejich časově proměnných i neproměnných vlastností a vztahů atd. Analýza autorství textu může
sledovat zastoupení nejčastějších autosémantik, vybrané srovnávané lexémy by měly naznačovat např.
názorovou identitu osobnosti autora projevovanou právě výběrem těchto lexémů. Instituce autora
implikuje reálnou osobnost v konkrétních sociálních rolích, s danou ideovou integritou, z hlediska
národního jazyka určitě specifikovanou funkčně stratifikační lokalizací atd., což se může projevovat
frekvenčním posílením konkrétních autosémantik, které určování autorství může sledovat.
U synsémantik předpokládáme, že jsou užívána v souvislosti s jistými gramatickými formami, a ty pak
představují jazykově respektive systémově celostní prostředek, ne jednotlivý jazykový prostředek.
Přesto i synsémantika mohou jakožto zcela samostatné jazykové prostředky vstupovat do korelace
mezi frekvenčními slovníky autorů/textů. Konkrétního autora může profilovat oproti dalším autorům
analogicky k himlhergotdonerveterkrucajs element spojka anžto, sekundární předložka v rámci či
v posledku, citoslovce hola nebo tě pic.
Oproti příkladu himlhergotdonerveterkrucajs element Trautenberkovy ilustrace nelze předpokládat, že
autora profiluje jediný výraz, respektive že by určení autorství mohlo přistupovat k identifikaci autora
pouze v souvislosti s jedním samostatným jazykovým prostředkem. Příklady synsémantik, které by
předpokládaně (korelovat frekvenční slovníky dvou autorů jako příklad) mohly odlišovat dva autory
tím, že by u jednoho z nich byl výskyt daného synsémantika značně vysoký, svou rozšířeností mezi
mnoha mluvčími stanovují podmínku navyšovat množství těchto korelací dvou frekvenčních slovníků.
Himlhergotdonerveterkrucajs element a jemu podobné nadto nelze považovat za jazykový prostředek,
který užívá jen jeden autor. Fikční svět seriálu Krkonošské pohádky by to mohl sugerovat, respektive
pro frekvenční slovníky textů produkovaných všemi postavami to platí. Můžeme předpokládat, že
některé jazykové prostředky časově omezeně či absolutně užívá jen jeden mluvčí, jakožto autora by jej
to pak jednoznačně určovalo. Pro postupy určování autorství to však nelze předpokládat, nikdy nelze
pracovat se sumou kompletních textů produkovaných mluvčími národního jazyka apod., proto je vždy
nutno přihlížet k prosté frekvenci jednotlivých jazykových prostředků a jejich odpovídajícímu odlišení
dvou autorů. (příklad frekvencí z Máje oproti francouzským romantikům – nemohu dohledat)
„Já myslím, že to zvíře ani kapesník nemělo, jestli chcete co vědět.“(D. Salinger: Kdo chytá v žitě. Praha:
Volvoxglobator, 2000, s. 5)
Autor je identifikován nejen jednotlivým jazykovým prostředkem, jenž preferuje, ale i preferovanými
kolokacemi jazykových prostředků. Kolokace jestli chcete co vědět z předchozího příkladu podobně jako
himlhergotdonerveterkrucajs element jazykově charakterizuje postavu románu, je jejím jedinečným a
frekventovaným jazykovým prostředkem. Všechny části řetězu jestli chcete co vědět se v textech této
postavy (opět sloužící k ilustraci) objevují i v jiných kolokacích, fungují jako samostatné výrazy. Co je
tedy pro autora typické je právě kombinace těchto jednotek. Colthard (2004, 432–433) ukazuje případ
bombového atentátníka, jenž si vynutil novinové otištění svého textu. Atentátníka se za pomocí postupů
určování autorství podařilo identifikovat, prvotně na něj upozornil bratr, který v textu, jehož otištění si
atentátník vynutil, nalezl kolokace typické pro svého bratra. Identifikace autora s konkrétními kolokacemi
6
jazykových prostředků, které se v textech autora či jiných textech objevují v jiných kolokacích, je tak
dalším motivem intuitivního vydělování jazykových subjektů i jejich analyzování metodami určování
autorství.
„Vokoun utkání nezvládl, byl odejit na střídačku“1
Uveďme nyní první příklad ze systémových analogií, které mohou být typické pro daného autora, další
v našem výkladu následují: určitý mluvčí například může často užívat pasivizaci bezobjektového verba
odejít – byl odejit a analogicky tomu byl přijit, byl zvítězen, byl zestárnut; tento příklad je extrémní, je
projevem jazykové hry, ukazuje však onu analogičnost v rámci jazykového systému – mluvčí může
modelově užívat tvaru byl odejit, a nebo k tomuto tvaru tvořit i tvary analogické, tzn. častěji užívat
pasivizaci bezobjetových verb (u níž valenční rámec verba postrádá pozici agenta, která je pasivizací
odsouvána). Zahledání v internetu včetně příkladové věty ukazuje, že jednotliví autoři k těmto tvarům
inklinují. Dva sety příkladových vět uvedené níže ukazují systémové analogizování šířeji.
Formulujme tedy v předchozím části textu zmíněný předpoklad jazykové identity autora znovu:
konkrétní texty, komunikační události příslušné konkrétnímu autorovi jsou produkovány s pravidelným
zastoupením určitých jazykových prostředků či jejich tříd jakožto jejich analogů, mezi prostředky jazyka
konkrétní mluvčí vždy některé více či méně preferuje.To znamená, že konkrétní jazykové
prostředky/jejich třídy, které určitý mluvčí užívá, pravidelně distribučně obsazují pozice odřídkých až
k často opakovaným.Může se tedy jednat o konkrétní lexémy či jejich kolokace a analogony, z hlediska
preference konkrétních gramatických forem nabývá u jednotlivého mluvčího charakteristickou podobu
celý jazykový systém, míra užívání konkrétních gramatických forem těsně souvisí s užíváním forem
jiných, které příslušné formy vyžadují či s nimiž jsou v častějším souvýskytu.
Frekvence parataktických větných konstrukcí například souvisí s frekvencí spojky a, při preferenci
parataktických konstrukcí je očekávatelná klesavá tendence frekvence dalších spojek. Takto se odlišuje
např. dialekticky silně ztvárněný text a text projevující se standardními prostředky
národního/spisovného jazyka.
Vyšší frekvence tvarů n-ového participia mohou být v souvislosti s nižším výskytem tvarů
reflexivizačního se, s tím může souviset nižší výskyt dějových substantiv (Tento autor je čten úzkou
skupinou čtenářů,Tohoto autora si vezme ke čtení jen úzká skupina čtenářů), adjektiv (Autor je odhalen,
Autor je odhalený) atd.
další příklad
Tyto hodnoty výskytů konkrétního jazykového prostředku/jejich tříd lze ve frekvenčním seznamu
textu/ů autora srovnávat s hodnotami výskytů prostředků konkurenčních/synonymních, či
s frekvencemi u jiných autorů a jejich textů, případně s frekvenčními charakteristikami národního
jazyka reprezentovanými velkými frekvenčními slovníky. Soubor těchto jevů, které konkrétní mluvčí
více či méně pravidelně užívá, které jsou jakousi podmnožinou systému národního apod. jazyka2, a
které v posledku odpovídají mluvčího internalizaci tohoto systému národního jazyka, je nazýván
idiolekt. S tímto termínem můžeme dále pracovat, neliší se pro naše účely od konceptu autora, který
vystihujeme níže (bod x.x).Resumujeme-li tedy předchozí, je oním silným předpokladem, s nímž
1
(NHLpro.cz, 23. 5. 2012, dostupné z:http://pit.nhlpro.cz/clanek/10764-vokoun-utkani-nezvladl-bylodejit-na-stridacku)
2
To se týká i tzv. kódové heterogenitě v komunikaci; mluvčí může např. typickým způsobem gestikulovat při
jistém typu výpovědí, pohybovat hlavou při rezultativních výpovědích, doplňovat výrazové prostředky
ostenzí k aktuálním předmětům komunikace.
7
vstupujeme do výzkumu této práce to, že idiolekt/autor projevuje identitu ve vztahu k jazykovým
prostředkům konkrétních textů, které jsou mu připisovány, a které jsou jím produkovány3.
Následující příklady ukazují šířeji variantnost jazykových prostředků na různých rovinách jazykového
popisu, na pragmatickém ztvárnění výpovědi i jejím výpovědně-dynamickém rozložení ve smyslu
obsazení pozic ve struktuře aktuálního členění výpovědi:
1. Líp se hraje hokej na rybníku než na neudržovaném zimním stadióně.
2. Lépe než na neudržovaném zimním stadiónu lze lední hokej provozovat na rybníce.
3. Lepší šoupat puka po kachňáku než ten strašný zimák.
Na předchozích třech příkladech lze schematicky ukázat šíři idiolektických diferencí. Lépe a líp v prvních
dvou větách jsou příklady variantnosti fonologického systému, úžený tvar líp je částečně dialekticky
vázaný, z hlediska fonologického systému češtiny je progresivní (raději citace Vachek, nebo prosté
explikace?). Ledníhokej je oproti hokejiz hlediska jazykové kultury vyšší varianta, může mít
terminologický příznak a významově proskriptivnější význam. Rybníce a rybníku jsou varianty
morfologického systému, deklinační analogy případně geograficky vázané. Reflexivní hrajeselze bez
stylových diferencí zaměňovat s lzeprovozovathokej, druhá varianta je slovesně jmenná konstrukce
(širší explikace?) a oproti první variantě je opisná, případně stylově příznakový. Zimák je derivát
zimníhostadiónu, a to příznakový a hovorový. Šoupatpuk je expresivní vyjádření hokejové hry, kachňák
analogicky výraz pro rybník s jasným hodnotícím akcentem. Strašný je expresivní vyjádření
špatněudržovaného, což je kontextově a presupoziční vázáno. První a druhá příkladová věta zaměňují
jádro výpovědi. Třetí příkladová věta ukazovacím zájmenem tenreferuje ke konkrétnímu zimnímu
stadionu, pragmaticky explicitně označuje konkrétní předmět komunikace, což druhé dvě příkladové
věty přímo nevyjadřují.
Určování autorství předpokládá, že autor tenduje k užívání analogických výpovědí, které odpovídají
příkladovým větám jakožto typům. Příklady níže vyjadřují jejich možné varianty. Prostá lexikální a
kontextuální záměna oproti předchozím příkladovým větám ukazuje jednotlivé varianty, které může
autor preferovat.
1. Líp se v létě daří strelicii na balkóně než na parapetě.
2. Lépe než na parapetu lze v létě daří pěstování strelicie na balkónu.
3. Radši slunit strelicii venku než za tím oknem.
Idiolekt/autor, což rozšiřuje výše zmíněný předpoklad, vykazuje identitu z hlediska kvantitativního
zastoupení typů vyjádřených předchozími příklady, ale i specifikovaněji. Jazykové prostředky autora
mají danou kvantitativní strukturu (pravidelné poměry variant např. z předchozích příkladových vět) či
prostou mohutnost z hlediska vzájemné korelace mezi více autory/idiolekty (opět např. varianty
příkladových vět výše).
Autoři se projevují různou bohatostí slovníku, užívají více či méně jazykových jednotek. Frekvenční
slovníky díla jednotlivých autorů jsou různé svou mohutností, daní autoři aktivně užívají větší či menší
množství slov. (Příklady frekvenčních slovníků autorů – modelově např. osa Čapek, Joyce).To se
3
Problematiku recepce textu nezohledňujeme, lze k ní však přistupovat analogicky, idiolekt/autor jsou
příjemci jim nepříslušných textů a je jim příslušna interpretace těchto textů.
8
projevuje na množství hapaxlegomen či na variantnosti častěji vyskytujících se tvarů, druhý případ
odpovídá šíři gramatických forem, které kombinují či na nichž ulpívají. (příklad určení autorství
založeném na tomto). Autoři ulpívají nejen na konkrétních gramatických formách (dalším příkladem
mohou být nominální fráze oproti vztažným větám apod., viz další analýzy níže), ale i na konkrétních
lexikálních jednotách, jak je ukázáno výše, je možno ale srovnávat i jejich třídy, například užívání
jednotlivých slovnědruhových kategorií, verb, sloves atd. U autorů se liší délka slov, vět i textů, které
produkují, průměrné délky těchto jednotek signifikantní pro odlišení původce textu.
více a více příkladů kvantitativních charakteristik – vypsat vše z literatury, odkazovat, dále použít
Dovolíme si nyní pro upevnění předpokladu autorské identity srovnání přirozené tendence idioletu a
matematických zákonů projevovaných texty. Matematicko-lingvistické zákony jsou projevy přirozeně
produkovaného textu, odrážejí ekonomizační a informačně-optimalizační aspekt textu a jazyka. Zipfův
zákon například stanovuje konstantu, která vyjadřuje vztah pořadí jednotky frekvenčního slovníku
konkrétního textu a množství jejích výskytů. Lze jej triviálně exemplifikovat takto: první slovo
frekvenčního seznamu textu má frekvenci tisíc, druhé pět set, třetí tři sta třicet tři – konstanta je v
tomto případě jeden tisíc (1 krát 1000, 2 krát 500, 3 krát 333). Tento zákon vyjadřuje tendenci, kterou
texty více či méně podléhají, sledování násobku pořadí ve frekvenčním seznamu a absolutní frekvence
střední hodnoty, kterou vyjadřuje konstanta – násobek 333 a 3 se ke konstantě 1000 v předchozím
příkladu pouze blíží. Pravidelné identifikování tohoto zákona po frekvenční analýze je důsledkem toho,
že text je přirozeně vytvářen za oddělování proporcí výskytu jednotlivých slov v důsledku systémové
stavby jazyka a strukturní provázanosti textu. Některé jednotky jsou užívány v textu stále, například
tradičně označovaná synsémantika – předložky, spojky apod., tvary vázané na vyjadřování
gramatických kategorií, například sloveso být, zájmena sloužící k zastupování vyjádření substantivního
atd. Na druhé straně frekvenčního seznamu textu jsou slova, která se vyskytují v textu pouze jednou,
tzv. hapaxlegomena. Rozšířit lze tuto množinu o slova, která pokud se nevyskytují jednou, pak v
zanedbatelné míře oproti průměrnému výskytu slov. Frekvence dalších slov se odvíjí od tematiky textu,
předmět komunikace, respektive určení, zaměření a typ textu některá slova frekvenčně posilují. Zipfův
zákon vyjadřuje to, že v průběhu tvorby textu je u přirozeně produkovaného textu udržován poměr
mezi slovy na kontinuální škále, tak aby nebyla užívána jen slova vysoce frekventovaná nebo jen
hapaxlegomena, vyjádřeno hranicemi této osy. Z hlediska teorie informace to lze vyjádřit tak, že
různost frekvencí jednotlivých slov zvyšuje jejich účinnost v komunikaci, průchodnost komunikačním
kanálem, tedy vnějším prostředím mezi komunikanty. Set nestejně frekventovaných jednotek nejlépe
slouží pro přechod informace od vysílače k přijímači. Teorie textu naopak ukazuje, že je princip Zipfova
zákona odpovídající kohezivní podmínce výstavby textu, jeho celistvosti, provázanosti a soudržnosti.
Často se vyskytující slova fungující jako zástupná za jiná (zájmena) kvůli zjednodušení textu co do délky
a variability slov, vyjadřující vztahy mezi větami (číslovky) či gramatické kategorie (předložky pádů) jsou
více frekventovaná než ta, která vyjadřují tematiku textu, to, o kterých jevech světa text vypovídá, ale
i tato slova se různě zaměňují jako synonyma, vyjadřují se různými způsoby (modelově učinit
rozhodnutí oproti zvolit způsob jednání, sekáč obilí oproti žnec), v posledku se jistá slova vyskytují jen
tehdy, referují-li k řídkému jevu obsahovanému komunikací, a těch je při rozmanitosti světa mnoho a
mnoho.
Je však možné vytvořit takový text, v němž se Zipfův zákon neprojeví. Záměrně můžeme vytvořit text,
který bude mít libovolné frekvenční rozložení. Udílení tempa pro veslování jedna, dva, jedna, dva,
jedna,dva nebude vykazovat Zipfův zákon, ačkoliv může mít takový text značný rozsah. Zipfovu zákonu
však texty podléhají, korektně vyjádřeno je jimi projevován, protože majoritně následují ekonimizační,
operacionální a strukturně podmíněné vytvářecí mechanismy zajišťující úspěšnost komunikace.
Případy s veslováním pak nejsou standardním textem či nejsou textem vůbec. Frekvenční distribuce
jednotek je pak z hlediska konstituce jazykové jednotky text nutnou podmínkou.
Autorství textu je jakožto přístup přidělující konkrétní osobu konkrétnímu textu motivován podobnou
podmínkou přirozenosti produkce. Předpokládá se a je empiricky znovu a znovu dokazatelné, že
9
idiolekt autora osciluje kolem jistých stabilních hodnot. Autorský idiolekt není jen osobnostní
charakteristika, je to pravidelný způsob užívání variantních a obecně dostupných jazykových
prostředků.Stejně jako u Zipfova zákona je však snadno přestavitelné, že je tato přirozená tendence
autora negovatelná. Počínaje nápodobou cizích idiolektů a příbuzností idiolektů je autorství textu
libovolné, mají-li být předpokládány okolnosti jeho kreace. Produkce textu, který je analogický udílení
tempa v případě Zipfova zákona výše, je snadno představitelná a ne neběžná. Texty jsou značně
variabilní počínaje záměrem a jemu odpovídajícímu výběru jazykových prostředků či struktury textu a
konče vnějšími okolnostmi produkce. Atribuce textu může být orientující pro jednotlivou osobu při
hodnocení fakticity jevů reálného světa a podkládající její behaviorální reakce, ve vědním diskurzu však
zůstává nutně pouze mírou odlišnosti dvou výběrových vzorků a určení jistoty jejich neidentičnosti.
Určení autorství ovlivní názorové potenciály jedince ve vztahu k textu, vědně nemůže regulérně určit
personálního původce textu. Určení autorství textu nebývá doprovozeno znalostí okolností vzniku
textu, proto je tento diskurz etablován. Znalost vnějších okolností je ale vědně vždy hypotetická,
počínaje absurdní možností stimulu produktora mimo jeho idiolekt a mnohočetností autorů
odpovídající kognitivní rozštěpenosti osobnosti a idiolektu způsobené difúzní poruchou mozku. Do
metody určení autorství toto nelze vkládat, ta hodnotí komunikát sám o sobě, pokud to nedělá, musí
být postup popřen jako nevložitelný do kalkulu. Faktická neznalost okolností produkce tuto
nezačlenitelnost jen legitimizuje, opět z hlediska kalkulace s vnějšími podmínkami. Autorství textu
určuje blízkost dvou komunikátů, to je vše.
Určování autorství i zjišťování projevů matematicko-lingvistických zákonů v textu je poznávací proces
přirozených tendencí, které se projevují v řečových projevech. Autor i definice matematickolingvistických zákonů, které vyjadřují jistou stabilitu textu, jsou hraniční principy. Určení autorství i
projevů matematicko-lingvistických zákonů identifikuje tendenci, a tato tendence nemůže být
vyjadřována v absolutních hodnotách. Ekonomizační a informačně optimalizační tlak, který je
původcem toho, že je tvořící se text veden směrem, který naznačují Zipfův zákon a další podobné
zákony je podobně skrytý a nedostupný jako autor textu, jehož chceme identifikovat jako fyzickou
osobu v kulturně historickém kontextu. Oba tito tvůrci mají pro metody, které se snaží je vystihnout,
podobu nedosažitelných met, které slouží jako formální zápis tendence, nikoliv predikce hodnot textu
v totálním měřítku.
Výběrový soubor, s nímž budeme pracovat, byl vybrán v souvislosti s diskusí o autorství Slezských písní.
Tato diskuse má více než stoleté trvání, o atribuci básní obsažených v Slezských písních se vyjadřovalo
a vyjadřuje množství vědců i nevědců, po zkoumání jejich autorství vědně standardními postupy, ale i
formou prostého estetického soudu či vyjádřením emocionálních impresí. Pochybnosti o jednotě
autora textu Slezských písní byly a jsou dány podobou samotného díla i vnějšími okolnostmi jeho vzniku.
Text této básnické sbírky vykazuje značné jazykové disproporce, které jsou často hodnoceny prostě,
jako úbytek kvality, z hlediska jazykového či poetického rozboru lze postihnout větší množinu jevů,
které nestabilně přináležejí konkrétním básním, jež z hlediska tematického, strukturního, či
textologického tvoří vydělitelné skupiny.
Příklady a citace úbytku kvality, disproporce v dialektickém lexiku, metrice, morfologických variantách,
tematice – relativně šířeji citováno a komentováno pro utvoření obrazu o diskusi
Okolnosti vzniku Slezských písní jsou druhým důvodem pro vyjadřování nejistoty přiřčení autorství.
Textologická zkoumání ukazují průběh objevování se fyzických textů, které jsou artefakty jednotlivých
básní Slezských písní. Korelace mezi tzv. kvalitou básní, jazykovou a poetickou stabilitou struktury
užitých prostředků a náhlým objevením se artefaktů těchto básní v krátkém časovém období
zapříčiňuje dohady o autorství, o hypoteticky jiné kreaci těchto básní, nikoliv artefaktů, než rukou
uzuálně označovaného autora Slezských písní. V tomto momentu se jazykové a okolnostní důvody pro
zpochybnění autorství Slezských písní výrazně prolínají. Uzuálně označovaný autor Slezských písní byl
10
z hlediska své psychosociální dispozice konstitučně oslabený, vykazoval maniodepresivní znaky,
sociální fóbie, jeho názorový potenciál byl značně vratký ve vztahu ke změnám psychického stavu. Jeho
idiolekt či jazykový postoj se výrazně měnil, básně Slezský písní autor v následných vydáních pravidelně
měnil. Toto rozkolísání idiolektu či jazykového postoje nejspíše ovlivňovala i vydavatelská korekce a
literární kritika, jimž oběma autor přikládal váhu. Uzuálně označovaný autor Slezských písní byl také
pozitivně nakloněn příležitostné tvorbě věnované jiným autorům, což jako faktor nápodoby a změny
idiolektu můžeme započítávat.
Z hlediska okolnostního je řada básní Slezských písní textologickými rozbory hodnocena jako
problematická. Šíře textologického zkoumání této sbírky má v kontextu české kultury zcela
bezpříkladný rozměr a svou intenzitou a mnohočetnou opakovaností pregnantnějších analýz
představuje par excellence příklad určování autorství v obecném kontextu. Protože chceme proti sobě
postavit metodu určování autorství, jak je dána historií a praxí textologie, a určování autorství na
základě kvantitativních charakteristik gramatických projevů textu, budeme historii tohoto
textologického určování autorství Slezských písní ilustrovat za pomoci exemplárních příkladů.
Resumace textologické historie určování autorství Slezských písní
příklady:
Drozd a Nohavica – kvalitativní soudy a textologická nesystematičnost
Básně v jednotlivých zásilkách jsou přitom navzájem natolik rozporné, odlišné psychologií, formou,
uměleckým ztvárněním, že to doslova křičí, že nejsou od jednoho a téhož autora. Jaromír Nohavica
poukazuje na chyby, kterých se můžeme dopustit při opisování, ale nikdy ne jako autoři (v jedné básni,
v jednom vydání). (…) Porovnejme dvě básně zaslané v jedné zásilce: Hanácká ves – Kovkop, Ptení –
Uhni mi z cesty, Vrbice – Kyjov a další. Musel by se mi zastavit rozum, abych připustit, že jsou od jednoho
autora a vznikly ve stejnou dobu. Kromě českého jazyka nemají nic společného. (vynechána původní
kurzíva, Drozd, 2005, s. 20)
Králík – relevantnější textologické postupy a apriorní soudy
„Ze všeho nejzávažnější je fakt, že se v textu SP (Slezských písní – doplněno námi)uplatnily dvě síly a
přímo jakoby dva lidé: v první tvůrčí inspiraci dovedl Bezruč dát básni umělecky důsledný a soudržný
tvar. Avšak kdykoliv se dodatečně vrátil k svému výtvoru, aby jej dobudoval nebo přebudoval, byl přímo
slepý k uměleckým zákonitostem a dokázal mnohdy zbortit celou strukturu nebo podvrátit hlavní pilíř
výstavby. U Bezruče je hluboký, přímo zarážející rozpor mezi prvotním uměleckým činem a sekundárním
přepracováním. V prvním okamžiku, kdy byl cele zaujat ideou díla, věděl Bezruč přesně, co báseň chce,
ale když ji po letech chtěl přesněji nebo důrazněji zformovat, jako by byl na to docela zapomněl.“ (Králík,
1963, s. 42)
Červenka – kritika apriornosti a náznak statistické rozhodnosti, jedině určité
„Za prvé musíme říci, že ve chvíli, kdy se třeba i objektivně podložené pojetí s jistou přímočarou
důsledností prosazuje do mnohotvárného materiálu a dokonce až do jednotlivin textově stylistických,
dochází k nebezpečí absolutizací. Co platí v zásadních obrysech o vývoji básníka v měřítku celých let, to
má být beze zbytku realizováno v každé jednotlivé variantě, v týdenním kalendáři Bezručovy tvorby.
Nejpřirozenějším důsledkem těchto změn, tohoto nedbání zákona, podle něhož v pohybu individuální
11
drobné částice platí princip neurčitosti, a jednoznačné mohou být jen statistické souhrny mnoha pohybů,
jsou pochopitelně potíže datační.“ (Červenka – Štorek, s.114).
Úkolem našeho textu je prověření metod určování autorství. Volba výběrového souboru je pro to
víceméně libovolná, naše výše předložený koncept autorství to ukazuje. Přesto jsme se rozhodli
reagovat na aktuální kulturní dění, na znovuotevřenou debatu o autorech Slezských písní, což má jen
kontextuální význam a případný marketingový pozitivní efekt, který náš vědní záměr sváže s čtenářsky
přitažlivým tématem. Navíc by závěry naší práce mohly do debaty o autorech Slezských písní vstoupit,
měly by ji znejisťovat z hlediska metodologického postupů, argumentačních postupů a tematiky vůbec.
Vědní korektnost našeho přístupu a jeho analytická mohutnost by spory o Slezské písně měly korigovat.
V neposlední řadě jsou pak výsledky naší práce orientační, stimulující behaviorální reakci čtenáře ve
smyslu názoru na autora jedné básnické sbírky. Definitivně je ale naším cílem pouze určení
modelového autora Slezských písní ve smyslu korelace tří výběrových souborů a určení jejich identity.
V reakci na předchozí textologické analýzy Slezských písní určuje pro následné analýzy tyto modelové
autory:
doplnit, explikovat rozhodnutí
poznámky:
Gramatická a gramaticko-kvantitativní analýza je z hlediska určování autorství vždy nepřímá. V
komparaci závěrů jednotlivých atribučních analýz můžeme autorstvím textu jen v omezené míře
rozumět připrání textu konkrétní fyzické osobě označené za personálního původce textu.
Co najdeme: více autorů, změnu „Bezručova“ idiolektu, vnější faktory na „Bezručův“ idiolekt,
autostylizaci „Bezruče a její typy … explikace, příklady z textologické literatury.
Coulthard, M. (2004): AuthorIdentification, Idiolect and LinguisticUniqueness.AppliedLinguistics, 25, 4,
s. 431–447.
Červenka, M. – Štorek, B. (1966): Slezské písně jako problém textologický a ediční. In: Urbanec, J. –
Králík, O. – Rafaj, O. – Sivek, A. (eds.): Literárněvědný sborník Památníku Petra Bezruče v Opavě.
Ostrava: Profil.
Drozd, J. (2005): Otevřený dopis vědeckým literárním institucím aneb Autoři slezských písní. Šenov u
Ostravy: Tilia.
Králík, O. (1963): Text Slezských písní. Ostrava: Krajské nakl. Ostrava.
Autor 1
12
DEN PALACKÉHO
Já velikou viděl jsem národní slavnost.
(V mém kraji je pusto a ticho a šero.)
Já viděl českých měst metropoli,
zřel muže se zlatým řetězem stát,
před nímž se korouhve ukláněly,
(před židem z Polské a před panským hajným
do prachu klonil se burmistr mé vsi,
když prosil o chléb a chrást pro horníků děti) Já viděl stožáry k nebesům plát,
Já viděl prapory do výše vát,
zřel chvojím a sametem krášlené město,
zřel jásot tisíců k oblaze hřmít
(co je to?Já slyším sirotků vzlyk,
když voda zatopí doly naráz,
když v hospodě u žida strhne se řež),
bílé zřel panny jsem v průvodě jít
(u nás jich není - jest v dědině žid,
a lesní a správce - a z čeho je žít?),
a v tom moři nadšení stal jsem já tich...
Bijte ho! Němec! V té kráse,v tom nadšení před okem šla
tichounká vesnička pod Beskydem,
kde před lety žil jsem a vyrostl já..
Já viděl, jak rdousí nás před Těšínem,
tož Rotšild a Gutman a Laryšové
- a jasný vévoda Géro a před okem táhla mi rodná má ves,
kde před lety Čechové dodýchali, a zněmčená škola a zpolštělý chrám A proto já mlčel jsem při slavnosti,
Čech poslední z vesničky pod Beskydem,
kde můj národ ubili, zardousili,
tož Rotšild a Gutman a Laryšové,
- a jasný vévoda Géro Zpívejte, těšte se, radujte se!
Žil veliký muž, ten probudil vás?
A nahoře na sever pod Beskydem
má vesnička česká - ta dodýchala.
JEN JEDENKRÁT
Už nevím, kdy a kde
jsem slyšel jednou vypravovat zkazku:
13
Kdes na severu země
je smutné údolí, sevřené vrchy,
to smutné jest a temné,
neb žádný den tam nezasvitne slunce.
Tam smutný žije národ
u věčném sněhu v začouzených jurtách,
kol ohně sedí muži,
jimž zlata dražší bývá každé slovo;
za nimi teskné ženy,
a vzad se tisknou v kožešiny děti.
Tu nevím, jak se stalo,
či snad se vymkla ze své dráhy země,
v den jeden svitlo slunce:
a celý národ poděšený září
vráz prchl v černé jurty
a balvany zavalil každý východ,
a tváří klesl k zemi,
k démonu neznáma své prosby sílal,
by šetřil jejich žití...
A zatím venku
slunečná záře sžehla věčné sněhy
a půda nedotknutá
pod rety slunce dala fial květ.Bůh slunečný když viděl
to mrtvé ticho a bázlivé prosby,
přes údol přešel,
a nikdy víc v tu nepohleděl stranu.A když strach přešel,
a ze stanů se odvážili lidé,
a zřeli vlahou zemi,
květ neznámý a vůni fial čili,
a zřeli, že se dobrý bůh
na ně podíval, jimi uražený,
a viděli v své duši,
že nikdy den ten nevrátí se zpátky,
tu smutek hlubší žití
vráz schýlil hlavy zasmušilých mužů
a šíje teskných žen,
a v dvoujnásobném dále žili smutku,
neb cítili, že jednou
jas žití šel kol jejich mračné země,
a jejich přešel vinou a víc se nenavrátí!
x
Jen jedenkráte kolem mne šla láska.
14
Vlas černý pad jí k pasu,
a sladkým hlasem hovořila ke mně:
Vy dobrého jste srdce,
a s Vámi bude šťastna každá žena a krátký plachý pohled,
jenž více řek než její sladká slova,
jež řekla sladkým tónem,
jak mluví se v mé vlasti u Těšína,
šel s její řečí! A já, jenž dávno vypil
až v hořké kvasnice číš svého žití
a z knihy žití bílé vytrh listy,
já řekl drsným tónem,
tak jak mluví dav černých mužů hore
tam pod ostravskou plání:
Bez konce, slečno, s oným půjde štěstí,
jenž bude Vaším mužem, však na strom zvadlý nepřipínám růži.
Ten, kdo své ženě věří,
a svému vrahu, ten zaslouží vždycky
jen ránu do srdce! A já ji miloval a ona se mi vdala.
A můj krb vyhas, v srdce lehly stíny,
a smutek bez konce jde mojím žitím,
když vzpomenu si často,
že sladkým krokem kolem mne šla láska,
a já přirazil dvéře svojí chaty,
a nikdy víc se nevrátí zpátky!
ŠKAREDÝ ZJEV
F.., to je škaredý fantóm! tak řeknou konšelé zlatého města,
tak řekne věhlasný národa vůdce,
zatřepou hlavičkou národní dámy,
tak řekne Rotšild a Gutman, gróf Laryš a Vlček,
a jasný vévoda Géro když jsem se z hromady sedmdesáti tisíců
do výše zvedl. Tak bili mne bičem!
Jak vítkovské pece zrak jediný plál,
krvavý chalát mně s ramenou vlál,
na jednom nesl jsem německou školu,
na druhém nesl jsem polský chrám,
v pravici těžké jsem kladivo nesl,
(levou mi urazil uhelný balvan,
oko mi vyžehl vyšlehlý plamen),
15
a v srdci sedmdesáti tisíců kletby a zášť.
Bůh ví, že jsem škaredý!
Puch mrtvoly ode mne se táhne,
na rukou, na nohou puká mi maso,
znáš hutě v Bašce? tak oko mi plaje,
krvavý chalát mi s ramenou vlaje,
v pravici hornické kladivo nesu
(levou mi urazil uhelný balvan,
oko mi vyžehl vyšlehlý plamen),
na zádech sedí mi sto vrahů z Modré
(jak divoké krysy mne do šíje hryžou),
na kyčlích sedí mi sto židů z Polské smějte se, Bože můj, smějte! Tak vypadám já,
já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč,
porobeného národa bard.
Co robí se zajatým večerkem vltavská mládež?
Jak pozdvihli do výše Římané Spartaka vůdce?
Tak budu já stát - dávno můj zahyne národ sto roků stát budu čelem ku obloze vzpřímen,
ubitou šíjí se azuru dotknu,
já Petr Bezruč, Ahasver svědomí Čechů,
škaredý fantóm a zašlého národa bard.
SETKÁNÍ
Na řemeni lankasterku,
za kloboučkem sivé péro,
v srdci lesa borového
tak mne potkal markýz Géro.
Polské kněze dal do fary,
českou školu poněmčil mi,
odpočal si - drahou pušku
přehodil přes haluz jilmy.
Prokletý vrah mojí mluvy
(ale českou rád má dcerku):
dvacet kroků stál ode mne doma nechám lankasterku!
MICHALKOVICE
Dlouho jsem césaru žil.
Třicetkrát krví jsem arému smyl.
Teď sám proti dvěma. Neb nahoru na kříž. Vol!
16
Tož prvý Thrák Germán a Éthiop Pól.
Lanista v arénu bičem mne hnal tam seděl césar - jako by spal,
kol něho šlechticů bez konce řad,
matróny, děvčátek růžový sad,
zoufalý pohled můj v hlediště pad,
na smrt bylo brzo - já byl ještě mlád.
V přilbu a ve štít Thrák mečem mi spěl,
trojzub a síť v ruce Éthiop měl,
Thrák zpředu ved seč,
s mečem se křižoval blýskavý meč,
zezadu po mně se točí
v té zhlené masce dvě pardalí oči...
Žluč na všecky strany mně vaří a kypí,
vztek jak žhavý ještěr mi vyskočil z chřípí...
Éthiop trojzub mi zarazil v týl.
Přeťal mi žíly, já bolestí vyl,
po něm jsem skočil, vztek zaslepil zrak,
přes hlavu mečem mne udeřil Thrák.
V písek jsem kles, noc vpila se v oči,
na rty mne líbe Medúsa.
Habet, jam habet - řve luza.
KDO NA MOJE MÍSTO?
Tak málo mám krve a ještě mi teče
z úst.
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo na moje místo, kdo zdvihne můj štít?
Noc zřela mi z očí, plam z nozder mi vál,
v dým vítkovských pecí jsem zahalen stál,
ať zářilo slunce, ať večer se šeřil,
já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil;
ty bohaté židy, ty grófy ze šlachty,
já škaredý kovkop, jak vyskočil z šachty,
nechť diadém jednomu na skráni svítil,
každý z nich upjatý pohled můj cítil,
mou zaťatou pěst, můj vzdor,
hněv kovkopa z beskydských hor. Tak málo mám krve a ještě mi teče
z úst.
17
Až bude růst
nade mnou tráva, až budu hnít,
kdo místo mne na stráž, kdo zdvihne můj štít?
LEONIDAS
V soutěskách Thermopyl, vstříc hledě záhubě jisté,
barbarů v půlkruhu postoupil tém,
zezadu zaskočen zrádcem,
stál Leonidas.
Před cimbuřím Těšína, na břehu Olzy
stojím já.
Sto sudlic, sto mečů sahá mi k hrudi,
tisíce číhavých očí jak pochodně svítí,
krev teče mi z čela, krev teče mi z očí,
krev utíká z šíje, krev ubíhá z prsou,
nohy mi klouzají v červeném moři,
na ruce prší červená Niagára stojím to v ohromném lánu vlčího máku,
stoupe to rudý dým od země k nebi,
či spustila obloha červenou záclonu dolů?
Všecko je červeno, helmu jsem přes oči stáhl,
rudé jsou oštěpy, rudé jsou meče,
na rudých komoních vzadu pět jezdců znám já vás, hrabata, znám já vás, knížata znám,
hleďte a Xerxés, v šarlatě Xerxés Co šepce to komotstvu, co zdvihají ze země,
co zvoní, co chřestí, co zní mi to v sluch?
Bůh tebe zatrať, chceš zas jít přes Bospor? Zezadu na nohou přeťali šlachy
- zpomněli Poláci na punský vzor rudý mne políbil anděl, štít z ruky do země padá,
já stojím před Těšínem,
probodnutými boky o Gigulu opřen,
jak zákony kázaly mně.
HRABYŇ
Tak leckdy, kdy lehké topasy prší
z topolů v cestu a ve sny mi srší,
tak leckdy se mihnou pobožné řady
s praporem napřed a dojemným zpěvem.
Ctím tvoji víru, ty šedivý muži,
ctím vaši víru, vy děvčata ze vsi.
Dávno je tomu, tenkrát jsem býval
18
hezounký hoch - po cestě jsem zpíval,
korouhev napřed, za ruku otec
vedl mě dolem a vedl mě horem,
vedl mě poli a vedl mě borem,
až přišla Hrabyň, vysoká Hrabyň,
mohutný kostel s Marií Pannou,
poutníkům žehnal pan farář Bőhm.
Byli tu z Modré a byli tu z Polské,
byli od Váhu a my od Těšína,
nabit byl kostel, sladkými zory
hleděla na nás Hrabyňská Panna,
a před ní kázal pan farář Bőhm.
Bílé jsem čelo do prachu schýlil,
andělů zástup srdcem mi pílil,
sladkými zory hleděla na mne
Hrabyňská Panna, a před ní kázal
pan farář Bőhm.
Či jsi je synku? Za ruku vzal mne,
krámy mne vodil, hladil mi vlasy,
bůhví co mi všecko v Hrabyni koupil
pan farář Bőhm.
Dávno je tomu. Z duše mi prchla
víra. Mrak škaredý sedl mi v čelo,
hřích oko zkalil a stáhl mi rety.
Bůh nežije pro mne. Ale když žloutnou
vrby při řece a jabloně dolů se napnou,
pobožné zástupy na odpust táhnou,
shýbám já čelo, hříšný kříž zrobím,
jak by se na mne dívala Hrabyň,
na kopci Hrabyň, vysoká Hrabyň,
jak by se na mne sladkými zory
dívala Panna, Hrabyňská Panna,
a před ní kázal pan farář Bőhm.
BLENDOVICE
Blendovským hřbitovem jednou jsem šel,
polské jsem počítal kříže.
Nechť moravský lid, kněz polský tak chtěl,
bude tak do nebe blíže.
Noc táhla. Polák od východu dul,
sníh padal a mrzlo lítě.
19
Co vidím? Čerstvo hle kopaný důl
a při něm plakalo dítě.
Sepjalo ručky. Své děcko si vem,
než bude sněhem zaváto! Co pleteš, co třeštíš? - Tvůj synek jsem,
Bezruči Petře, můj táto.
Kéž by tě políbil černý běs sám.
Chacharče, ztrať se v noc temnou!
Co na světě jsem - já ženy nemám milenka nespala se mnou!
Žal moje máma - tvůj slezský jsem lid,
tesknota, bída mé potky Dlo[PO1] boga svientego! začal jsem klít,
což jsem se napil moc vodky?
Přes zeď jsem přehoup jak bázlivý pes,
když nad ním fičí knut volský.
Do hrobu černého můj synek kles,
jeden víc přibyl kříž polský.
BERNARD ŽÁR
Z Frydku je Bernard Žor. Proto svůj zapírá národ
Bernard Žor.
Má rád svoji ženu, má rád svoje děti,
do kostela chodí a neděle světí,
k dobrému vede svůj kmen,
dbá, aby prokletých pariů řečí
dům nebyl znesvěcen,
nemluvil jiný krom pacholka tvor,
tak to poroučí
Bernard Žor.
z Frydku je Bernard Žor. Proto svou zapírá matku
Bernard Žor.
Když hosty do domu si k hostině pozve,
ven z domu s matkou! Ráda se ozve
prokletých pariů řečí Nemluví, neumí lepších řeč lidí,
do krve Bernard Žor za ni se stydí.
Což věčně žít bude, což věčně znít bude
prokletých pariů řeč
v domě na rynku, kde ctností je sbor
a kde je pánem
20
Bernard Žor?
Zlý host přišel do domu. Na loži zmítá
jím horečka těžká a fantas ho chytá,
nadarmo mužové moudří jej léčí,
u lože žena a děti mu klečí,
(na dvoře matička pláče),
v horečce proklatých pariů řečí
hovoří, zpíve a modlí se chor
Bernard Žor!
Zvoní a hlaholí frydecké zvony.
Do země spouštějí rakev....
a řečí panskou modlí se sbor.
Kříž řečí panskou lže mrtvého slávu,
po skončené pouti tam mdlou složil hlavu
Bernard Žor.
Kdo vzadu to stojí a pláče a klečí
u hrobu, pánů když odešel sbor?
Tichounko modlí se bázlivým retem
matička proklatých pariů řečí
(nemůže jinak! není to vzdor!
nemluví jinak, kdo z beskydských hor!),
aby se nezbudil, nehněval v hrobě
její syn dřímající
Bernard Žor.
MARYČKA MAGDÓNOVA
Šel starý Magdón z Ostravy domů,
v bartovské haryndě večer se stavil,
s rozbitou lebkou do příkopy pad.
Plakala Maryčka Magdónova.
Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil.
Podle šla starého Magdóna vdova.
Na Starých Hamrech pět vzdychalo sirot,
nejstarší Maryčka Magdónova.
Kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti?
Budeš jim otcem a budeš jim matkou?
Myslíš, kdo doly má, má srdce taky,
tak jak ty, Maryčko Magdónova?
Do Venger les táhne markýze Géra.
Otcové když v jeho robili dolech,
21
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co povíš, Maryčko Magdónova?
Maryčko, mrzne a není co jísti..
Maryčko, na horách plno je dřeva..
Burmistr Hochfelder potkal tě v noc.
Má mlčet, Maryčko Magdónova?
Cos to za ženicha vybrala sobě?
Bodák má k rameni, na čapce peří,
drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku,
půjdeš s ním, Maryčko Magdónova?
Cos to za nevěstu? Schýlená hlava,
fěrtoch máš na očích, do něho tečou
hořké a ohnivé krůpěje s lící..
Co je ti, Maryčko Magdónova?
Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku
jizlivou budou se smáti ti řečí,
se synky díve se Hochfelder žid.
Jak je ti, Maryčko Magdónova?
V mrazivé chýši tam ptáčata zbyla,
kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti?
Nedbe gróf bídných. Co znělo ti v srdci
po cestě, Maryčko Magdónova?
Maryčko, po straně ostré jsou skály,
podle nich kypí a utíká k Frydku
šumivá, divoká Ostravice.
Slyšíš ji, Maryčko Magdónova?
Jeden skok nalevo, po všem je, po všem.
Černé tvé vlasy se na skále chytly,
bílé tvé ruce se zbarvily krví,
s Bohem buď, Maryčko Magdónova.
Na Starých Hamrech vzad na svatém poli
bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.
Tam leží bez víry samovrazi.
Tam leží Maryčka Magdónova.
NÁVRAT
Po letech, po letech v rodnou moc ves
vrací mne života příval.
22
Můj krok - krok děvčete na prvý ples,
hořelo slunce, kos zpíval.
Ten starý kostel a ten černý les,
domky se pod strání hrbí,
pod brvou roztála vzpomínek rez,
na řece ty staré vrby.
Zdráv farář, zdráv rektor? Každý mne bil,
býval jsem čertovo kvítí,
zdráv starý gróf je-li? Byl Němec, byl,
v pokoji nechal nás žíti.
V drahou mi školu zřím, pod okna rám,
srdce se zachvělo v křeči:
děti, ty děti, ty modlí se tam
protivnou panskou mi řečí.
Utíkám k hřbitovu. Co jsem měl rád,
dříme tam, - ne v duši mojí;
co jsem byl v cizině, kdo šel v zem spát,
polský kříž v hlavách mu stojí.
V portále zámku vryt černý je pták,
zobákem rovná si péro. Kdo koupil panství, a čí je to znak?
Mrtvi jsme. - Sir - markýz Géro.
Šest židů v dědině. Burmistr žid,
barevna žlutá u řeky.
Tak kles už hluboko, Pane, ten lid,
že jsi ho proklel na věky?
Ještě otázka. Ta nechtěla ven,
jak by kol šíje šla smyčka,
jak by mi dávila poslední sen Zdráva-li ... górna Maryčka?
Milý byl v cizině. Tož zaprosil
bohatec, jakých pořídku...
pravda, že do rána do noci pil,
měl z čeho, ten barvíř z Frydku.
Ze vsi šel sešlý a sehnutý muž,
ret se chvěl, v brázdu se díval.
Za hory slunce se sklánělo juž,
voněla země, kos zpíval.
23
Sešlý muž, sehnutý z dědiny šel,
v srdci cos těžkého nese...
V komické vrásky tvář nabranou měl,
vydrž ... až sám budeš v lese.
TOŠONOVICE
Z Frydku šel jsem do Těšína.
V srpnu bylo, horko bylo,
na silnici dohonil jsem
hezké děvče z Tošonovic.
S Panem Bog', dźevuśka švarna,
S Panem Bog', dźeń dobrý, pane.
Zkuń, kaj idźeś? Do fabiky
Do Ćeszyna z Tošonovic.
Tys-je Polka? Ni, Moravka.
Vyhrnulá bílé zoubky,
zle se na mne podívala,
hezké děvče z Tošonovic.
To jen u nás rektor Polák,
ten nám dává polské knížky,
ale my jen po moravsky
ŕondźimy, co z Tošonovic.
Kdys tu kvetla naše šlechta,
Harasovský, Tošonovský.
Dávno tomu. Cizí řečí
mluví teď Tluk z Tošonovic.
Až se zase ve vlast vrátím,
půjdu z Frydku do Těšína.
Přejdu Dobrou, Vojtkovice,
půjdu kolem Tošonovic.
Půjdu kolem polské školy,
vzpomenu, jak hněvala se,
když jsem řekl, že je Polka,
švarné děvče z Tošonovic.
Z OSTRAVY DO TĚŠÍNA
Z Ostravy jdu do Těšína,
24
robotnice se mnou z dolů,
šachta vzala muže, syna,
k Blendovicím jdeme spolu.
A dědiny plny židů,
cizí dráhy, cizí doly,
jen motyka vlastní lidu,
cizí chrámy, cizí školy.
Markýz Géro...! Vyhneme mu.
Muž - nůž v srdce vrazil bys mu.
Zlatou botku líbe jemu
ten vzor slezský byzantismu.
Zelené byla výspy host-li,
zřels lid horší v bídy stanu.
Ale z toho lidu rostly
svaté matky Fénianů.
70.000
Sedmdesát tisíc je nás
před Těšínem, před Těšínem.
Sto tisíc nás poněmčili,
sto tisíc nás popolštili,
v srdce pad mi svatý klid,
Když nás zbylo sedmdesát,
jenom tisíc sedmdesát:
smíme žít?
Sedmdesát tisíc je vás
před Těšínem, před Těšínem?
Nemiluje toho lidu
markýz Géro při Beskydu,
vari, komu život drah.
Ještě je vás sedmdesát,
ještě tisíc sedmdesát?
V odvět vrah.
Sedmdesát tisíc hrobů
kopají nám před Těšínem.
Časem někdo k nebi vzlykne,
pomoci se nedovolá,
cizí bůh smích v tvář střikne,
tupě díváme se v davu,
jak nám k špalku kladou hlavu,
jak vůl na porážku vola.
25
Markýz Géro tak je bohat:
dej nám beček sedmdesát,
beček tisíc sedmdesát.
Poly se ti poněmčíme,
poly se ti popolštíme,
vstříc ti zahřmí retů stero:
Hore, hore, markýz Géro!
Ale prve nežli zhynem,
ať se zpijem rudým vínem,
matka s dcerkou, chlop se synem,
před Těšínem, před Těšínem.
MARKÝZ GÉRO
Tak je ti protivný té mluvy zvuk,
horší nad ni není žádné?
Lem tvého roucha sto pozvedá ruk,
sto rabů do noh ti padne.
Kněze, jenž naší by modlil se řečí,
rektora, jenž by jí učil v tvém zboží,
vyženeš ze vsi. Bůh ví, že jsi větší
v zášti než plamenný nepřítel boží,
markýzi Géro!
Až tam za hranicí najímáš vrahy
kypící pýchou s[PO2] hořící žlučí.
Sám řekneš: Mně je ten národ tak drahý,
jak jiný. Jmeno a rod za to ručí.
Ve jmenu Boha kdys hory a doly
křižáci nevinnou zalili krví.
V rachotu bubnů, na červeném poli,
dá Bůh, že ti v uzdu ráz padnu já prvý,
markýzi Géro!
Tak se ti líbí ti za řekou muži,
tak blaze jenom jich ve středu je ti?
Umí jen věnec plést z trnových růží,
umí jen můj národ ubíjeti.
Pro nás švih bičem a konopnou šnůru,
knížecí úsměv jen pro ně, jen pro ně V požáru, v dýmu až zdvihnem se vzhůru,
dá Bůh, že tě jedenkrát strhneme z koně,
markýzi Géro!
OSTRAVA
26
Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem,
sto roků kopal jsem uhlí,
za sto let v rameni bezmasém
svaly mi v železo ztuhly.
Uhelný prach sed mi do očí,
rubíny ze rtů mi uhly,
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy z uhlí.
Chléb s uhlím beru si do práce,
z roboty jdu na robotu,
při Dunaji strmí paláce
z krve mé a z mého potu.
Sto roků v kopalně mlčel jsem,
kdo mi těch sto roků vrátí?
Když jsem jim pohrozil kladivem,
kdekdo se začal mi smáti.
Lehko se zasmát mi kdekdo moh,
ve Vídni, v ústraní tichém.
Když tomu panstvu smích nepomoh,
bodáky přišly za smíchem.
Abych měl rozum, šel v kopalnu zas,
pro pány dřel se jak prve napřáh jsem kladivo - teklo to vráz
na Polské Ostravě krve!
Všici vy na Slezské, všici vy dím,
ať je vám Petr neb Pavel,
mějž prs kryt krunýřem ocelovým,
tisícům k útoku zavel,
všici vy na Slezské, všici vy dím,
hluboké jsou vaše doly,
přijde den, z dolů jde plamen a dým,
přijde den, zúčtujem spoly.
JÁ
I.
Já, já toho věštec od Beskydu lidu.
Bůh mne jim nedal. Ten té jen dbá země,
27
kde zlaté obilí k obzoru běží,
kde fialky voní a pomněnky kvetou,
kde zvoní cymbál a při tanci housle,
kde širá jsou města a nádherné hrady,
bohaté chrámy a loďky na řece,
důvěra v nebe a radost a ples.
Ten, Bůh jehož zatratil v sirnatou rokli,
ten, přes jehož tuhé rty nepřešla prosba,
na skále seděl, s ním odvěký vzdor.
Černým jak noc okem pohleděl jednou,
pod mlčící Beskydy, pod Lysou horu.
Stoletý útisk, pod kterým se sehla
kovkopa šíje, jak nahnutá větev,
urputná cizáků pěst, která z retů
dětem rve zhasínající tón mluvy,
znamení zrady a sepjatých rukou,
za sto let které se do očí vtisklo,
pohnulo démonem. Udeřil v balvan,
ze skály vyskočil škaredý věštec,
z poroby vyrostlý, ze zrádné krve,
k měsíci zaštkal a do slunce zaklel,
sevřenou pěstí se k azuru rozmách,
všecky ty vrahy, nechť zářili zlatem,
nechť před nimi klečeli jako před bohy
tam před Těšínem ti otroci dolů,
do prachu smýkl svým hněvem, svým vzdorem,
věnem to, jež mu dal do žití démon, co skály vyskočil já.
II.
Rudým a svislým pod paprskem slunce
v srpnu když balvany dýchají žáry,
bystřina Morávky v lože se vpije,
horníci pod zemí zdvihají rámě,
kováři v červené železo buší,
na dlani pole na Krásné, na Pražmě
v úžehu slunce jich sklání se ženy,
já z toho tichého národa vzešlý,
poroba jemuž při kolébce stála,
robota děcko juž za ručky chytla,
nezdárný kovkopů, kovářů synek
z Ostravy prchl jsem, z Vítkovic, z Bašky,
z Frydlantu, z Orlové, z Dombrové, z Lazů,
kladivo, motyku v kopalnu hodil,
matku a sestru jsem na poli nechal,
dědovy housle jsem z hřebíku strhl,
já na ně zahrál. Snad jednou z nich zněly
28
veselé tóny, tož mládí a láska.
Nevím, už nevím. - Je tomu dávno.
Tři struny praskly.
Cizího kněze jsem vyhodil z chrámu,
rektora z cizácké udeřil školy,
smýkli mnou v Těšín, Bůh zmátl mi smysly.
Mohylu zašlému národu kopu,
pod Lysou kosům a veverkám hral jsem,
pod rudým jeřábem na větvi vrabcům.
Z dědiny k dědině chodil jsem horkem,
horkem a zimou a sněhem a deštěm.
Za ploty hral jsem a pod okny hral jsem,
jedinou strunu jen mají mé skřipky,
těžký dech sedmdesáti tisíců,
co hasli pod Lysou, při Bohumíně,
v borových urvaných hájích co hasli,
v urvaných Beskydech pomalu hasnou,
v Šumbarku zhasli a v Lutyni zhasli,
v Datyních hasnou a v Dětmarovicích,
v Porembě zhasli a v Dombrové hasnou.
Strhněte stany a zahaste ohně!
Hnulo se sedmdesáte tisíců,
na Olze před lety rozbit byl tábor,
daleko uhli jsme za Lucinu,
přejdem na Moravskou, za Ostravici,
mlčící národ a vyhaslý kmen.
Před nimi tančí jak David před archou,
potrhlý chřestýš při píšťaly zvuku,
komický rapsód těch sedmdesáti tisíců,
don Quijote z Beskyd, má z jalovce kopí,
brnění z mechu a ze šišek helmu,
za štít hřib z Lysé a z kapradin hledí,
chytit chce úporné rameno sudby,
černý meč rytíře v krunýři zlatém,
já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč,
toulavý šumař a bláznivý gajdoš,
šílený rebel a napilý zpěvák,
zlověstný sýček na těšínské věži, hraju a zpívám, co kladiva duní
z Vítkovic, z Frydlantu, pod Lipinami.
Kolem jdou bohatci cizí mi víry
(Bezruči Petře! - jak je máš rád!),
mužové slavných a vznešených názvů,
skvělí jak bozi a hrdí jak hvězdy
(Bezruči Petře - kdo ubil tvou ves?),
kolem jdou v hedvábí, v atlasu dámy,
kolem jdou mužové vážní a mocní,
mocní na Dunaji, ve zlatém městě,
29
kolem jdou básníci z vltavských břehů,
co milují ženy, jak kázala Paříž,
pod smyčcem zoufalá chvěje se struna,
těžký dech sedmdesáti tisíců,
kamení zpívám a balvanům hraji,
hraju a zpívám - tož dáte mi krejcar?
III.
Já prvý jsem z toho od Těšína lidu,
bard prvý z Beskyd, co promluvil.
Jdou za cizím pluhem, jsou rabové dolů,
mléko a voda jim utíká z žil.
Má každý z nich na nebi jednoho boha,
druhého většího na zemi.
Daň tomu, co hore je, v kostele platí,
druhému krví a dlaněmi.
Ten, ten co je nahoře, život jen nedá.
Vodu dal rybě a motýlu květ.
Ty, ty co jsi vyrostl v beskydských horách,
tobě dal pod Lysou ten boží svět.
On dal ti ty hory, a dal ti ty lesy,
vůni, již z hájů van rozstele;
ten druhý ti vzal všecko jediným rázem,
běž a plač k tomu tam v kostele.
Můj synečku z Beskyd, ctíš boha i vrchnost.
Dobré to ponese ovoce.
Z tvých lesů tě vyhání andělé strážní,
před nimi kloníš se hluboce.
Ty zloději z Krásné! Tak jehličí hrabat,
kozy pást, pošlapat záhony!
Tož ven z panských lesů a hore do Frydku!
Stejného srdce gróf, zákony.
A škaredá řeč tvoje uráží vrchnost,
ty strážné anděly uráží.
Zahoď ji, lépe se povede tobě,
tvůj synek teprv to uváží.
Tak děje se. Pán chce. Noc táhne nad mým lidem.
Zahynem, nežli se rozední.
V té noci já modlil se k démonu Pomsty,
prvý bard z Beskyd a poslední.
HUČÍN
30
Odru jsem přešel. A na Střebovice,
na Děhylovo a Dobroslavice.
Žultý lán rypsu mi zalehl cestu,
skřivánčích písní jsem počítal ke stu,
buď zdráva, má země! Tiše svou dýcháme řečí,
sekyru v ruce kdos za stromem klečí,
na modré straně je Hučín.
Viď, moje země, my měli se rádi.
Na rtech a v očích mi smálo se mládí,
daleko, daleko za hory přešlo.
Zvadlých co květů a listů co vešlo
v podjeseň žití. Ticho a teskno je ve mně,
jak večer pod Beskydem. Viď, moje země?
Na modré straně je Hučín.
Tam nad Těšínem, kde Lucina šumí,
tam rostlo mé děvče. Dávno neumí
milovat duše. Tam jen se tísní
odříkání. Já měl jen srdce a trochu těch písní,
on dům ve Frydku a prsteny zlaté,
koho si vzala? A co se mne ptáte na modré straně je Hučín.
Kam to šlo všecko, kam se to dělo?
V cizině žiju. V dál uletělo
do nevrátima mé mládí, má láska,
v popelu sivém juž poslední praská
jiskra vzpomínky. Daleko jsou Střebovice,
v dáli Děhylovo, Dobroslavice,
na modré straně je Hučín.
JEDNA MELODIE
Časem špatné verše píšu,
na štěstí mne čtou jen málo,
v polozhaslý plamen dýšu,
třeba se mi panstvo smálo.
Časem tichou píseň zpívám,
odpusťte mi špatnou notu,
po publiku se nedívám
od neděle po sobotu.
V bouřnou dobu, kdy jez hučí
idejí a fantasie,
jednotvárným tónem zvučí
31
jedna u mne melodie.
Z lidu mého jeden drak tyl,
jedna pěst mu hrdlo svírá,
a z mých veršů jeden daktyl,
jeden smutek ve svět zírá.
Jamb po Labi v tanci skáče,
spondej Hanou kráčí s klidem,
u mne pořád daktyl pláče
jako šalmaj pod Beskydem.
Jeden běs můj národ hlídá,
jeden kat mu hlavu sklání,
pod Beskydem jedna bída,
jedno dlouhé umírání.
Časem zní to ve sluch hranou,
jak bych stál nad bratra rovem;
jak kdybych šel Modrou stranou
Hučínem a Benešovem.
Jednou skočnou hrát vám budu.
Snad to bude píseň jiná marno, už zas smutnou hudu,
protože jsem od Těšína.
V Belgii když Franků despot
s Britem v boj se srazil rudý,
skotský pluk mřel šavlí vespod,
dudák hral jim k tomu dudy.
To jen tak jsem zpíval málo,
to jen tak jsem pěl svým lidem,
by se nám to umíralo
líp za hudby pod Beskydem.
REKTOR HALFAR
Rektor Halfar byl hoch dobrý,
byl hoch tichý, byl hoch hezký,
ale škaredou měl chybu:
i v Těšíně mluvil česky
před okresním inspektorem.
A když tak se rektor spustí Víš, jsou hříchy v katechismu,
32
co se nikdy neodpustí.
Leta táhnou, vlasy řidnou
jako listí před jesení.
Halfar pořád za mládence!
Pro Halfara místa není.
V krčmě zazní skočná hudba.
Právě v kapli dala slovo což by mělo deset roků
čekat děvče Halfarovo?
Přijdou páni: Škola polská!
Burmistr v klín ruce složí.
Ale zpurný Halfar učí,
jak mu káže zákon boží.
Tich po mezích chodí rektor,
bez úsměvu, bez myšlenky,
v krčmě v noci sám za stolem
hledí k zemi, hledí sklenky.
V horký večer na klekání
když se jednou ve vsi zvoní,
vrazí děvče v černou jizbu:
Rektor visí na jabloni!
Bez modlitby, bez slzy ho,
jak při hříšné duši jisto,
v roh hřbitova zakopali.
A tak dostal Halfar místo.
DVA HROBNÍCI
Z Bašky zajdi do Těšína,
a z Těšína pod Lipinku,
Snad se cosi udá vidět,
co já často viděl, synku.
Já chudobný goral z Beskyd
chodil v parnu, v zimní slotě.
Já viděl dva velké pány
za hrobníky při robotě.
Plni zlata, biče v botách,
na otroky v ruce jarmo,
jed a slinu na nás na rtech však vy nejste z Modré darmo!
33
Jak se ničí koukol rudý,
co v obilí zlatém bují,
pořád kohos bijí rýčem,
pořád kohos zahrabují.
Nechce umřít - a přec měl by,
když se trápí páni tací
při robotě s bídným chlopem.
Bůh vám pomoz při té práci.
Žil bych bohat jako Midas,
bez starosti jako négr,
jenom umět kohos šlapat,
jen mít jméno?
Chodil bych jak krásné jitro,
jako kos bych sobě hvízdal,
jenom kdybych přišel z Modré
a měl jméno?
Těžká mluva mojich dědů!
Neumí dva rýmy říci.
Snad je najde porobená
haluz tam za Ostravicí?
MOTÝL
Dech sosny mne, břemů a jedlí
v oblakách k vzdálené ojčizně zvednul.
Přes řeku vzpomínek loďky snů bředly,
motýl mi na čelo sednul.
Jsi láska, jsi štěstí, motýle?
Odleť, bys mládí a děvče kdes zdobil
na černé kadeři, na ruce bílé Co bych já, co s tebou robil?
ČERVENÝ KVĚT
Za temným oknem, v květníku sivém
hrubý a špičatý mračil se kaktus.
Jednoho jitra
červený z lodyhy vyrazil kalich,
červený květ.
34
Byl u nás básník, co jiné měl oči,
co měl rád vonné a nádherné růže.
Distichem zvučným
pochválil růži a odsoudil pyšně
ten rudý květ.
Jsou duše drsné, co temnou šly cestou,
hroty a ostny se zalily vrchem.
Co měly v srdci?
Kvetly-li jednou a kvetly-li v noci,
byl rudý to květ.
KONIKLEC
Bylo z vesny, časně z vesny.
A do Vídně na práci
ze Smilovic děvče táhlo.
Doved jsem ji ke štaci.
Prvý teplý paprsk běžel
kamenité po stráni:
fialové zvonky stonky
ty chlupaté vyhnání.
A na kopce vzhůru běží
pěšina, nepěšina trhali ty prosté kvítky
židé, kupci z Těšína.
Sbohem děvče. Na Sasůvku
vraceli se kupčíci po nich kvítí utržené,
zašlapané silnicí.
DĚDINA NAD OSTRAVICÍ
Jak když před dlouhým a žlutým tím murem
- blesk hoře bil v otce a rozrazil matku,
zoufalá žena na zeď klesla skrání prachem jej padlého obrance města
vlek surový Řek:
jak když pod kopytem římského jezdce
dřevěným štítem a kamenným měčem
nadarmo máchna vstříc oceli těžké
kles do prachu barbar:
my do prachu klesli a hryžeme zemi.
35
Grófe ze zámku! Byl krásný to jezdec
s vlajícím chocholem, blýskavohelmý?
Grófe ze zámku! Já za pluhem šel jsem,
grófe ze zámku! Tys kolem mne jel.
DOMBROVÁ I
Jsme Moravci, ale jsme z Dombrové.
Je možné jiný kdosi z Doubravy;
kde Doubrava, to vědí bohové,
snad při Praze, na břehu Vltavy.
Tak mluvil otec náš, mluvili dědové,
tak od kolébky znělo v šediny.
My žili jsme a zhasnem v Dombrové,
co, páni v Čech, nám křtíte dědiny?
Ta Doubrava - tak u nás nepraví,
tak z ciziny snad řondí rodáci.
Jsou rozumnější lidé z dálavy?
Když polsky Dombrová, tak Poláci.
DOMBROVÁ II
Než v Dombrové do roka školu mi vezmou,
já biju na zvon: Dombrová, Dombrová.
Než o míli na západ pošinou mez svou,
rok poslední, co jsi má, rozhoupám zvon:
Dombrová, Dombrová.
Zástava z cimbuří kácí se. Z dolů
motyk a kladiv zní hučivý tón.
Kde jste kdo na stráži? Čepice přes uši dolů,
budí vás ze spánku prokletý zvon:
Dombrová, Dombrová.
Cos hořkého skočilo mi v oči obě.
Zvon zvoní temně: Dombrová, Dombrová.
Až půjdu z Ostravy, vyhnu se tobě,
zcizilas se mně, Dombrová, Dombrová.
Do půlnoci hučí zvon, neštěstí věstí.
Kdo dbá na zvoníka? Svět hluch a slep.
Než provaz vymkne se z umdlené pěsti,
nechť srdce strhne se, prorazí leb Dombrová, Dombrová!
36
OPAVA
Víš, jak to bývá.
Když dychtivá krve zem otevře žíznivé rety,
když pozdvihnou prapor a pohnou se v útoku vzhůru,
ty nejprvší řady, ty nejprvší zástupy čelem
polehnou - žatva děl - do země, přes ně pak kráčí
k vítězství přítel.
Zdá se a zdá se,
že polehnem jedenkrát do země kolem těch murů,
že poletí černý pták a bělavým zobákem přes nás,
že s blýskavým soudruhem kdosi ze severu přejde,
ale ne přítel.
Vidím vát prapory na věžích zrádného města.
SVIADNOV
Sviadnov, ves panen, kde voněly lípy,
mlčely vrby, mlýn Jiříkův klapal,
na stav se sápala Ostravice,
ohně kde zplály, kdy sskočila z Beskyd,
zahřměla zrádným v sluch frydeckým byrgrům
naše a naše ta Ostravice Co to za fabriku? Nevoní lípy,
v oči tvých děvuch kdos pohleděl drzý,
poskoč pryč, poskoč, má Ostravice.
PAR NOBILE
Jak různou ti dva mají krev
a jedno stejné zaměstnání:
tož vodku pálí Nathan Löw
a pálí vodku markýz Géro.
Lid pracuje, až dým jde z cév,
a přes noc pije do svítání:
když nedá na dluh Nathan Löw,
snad počká dobrý markýz Géro.
Hřmí Ostravicí hukot dřev,
v žold goralům, co skáceli je,
krev tráví kvitem Nathan Löw
a dere rozum markýz Géro.
37
Ty pěněz půjč, ty daně slev na gorala rtu prosba žije a šlape po něm Nathan Löw
a plije po něm markýz Géro.
Do hluché noci zní můj zpěv,
když zahynem, než jitro vzplane,
půl zásluhy má Nathan Löw
a druhou půlku markýz Géro.
Na ty dvě hlavy naše krev,
až z našich kostí mstitel vstane:
na prvou vrbu Nathan Löw
a vedle něho markýz Géro.
PRAGA CAPUT REGNI
My umíráme na severu
a já dědiny počítám,
co jako staré vrby v šeru
mi svítí, než se skácí tam,
kam pád jich vzácní páni řídí,
smích na rtech, v ruce lilii,
a jeden víc nás nenávidí,
a jeden víc nás ubíjí.
Zrak zamžel jsem tam při půlnoci
jak maska smrti zakrytá,
kdos huláká do slezské noci:
Jest Praha vaše záštita!
Své bídné mluvě práva k žití
si na[PO3]koupím za trojníky:
nás česká pýcha nenasytí
a při Vltavě pomníky.
Nám berou řeč, nám berou Boha,
a zábava za zábavou
tam utíká, kde tančí noha
té Maryny nad Vltavou Jen když nás osud Čechy zove,
nechť hynem ve své dědině ty dámy a ti sokolové,
ti křepčí kdes na Žofíně.
Když vzklíčí sečka v české hlavě,
nám časem pošlou desítku,
38
a není co číst na Ostravě,
a není školy ve Frydku.
Jak nás ta spřež tam dáví všecky,
to volá, křičí do nebe.
Z Čech v pomoc prapor vlastenecký?
Marš - ten si nechte pro sebe.
Mru na německé kovadlině
a Polák na ni udeří,
kdekdo se zubí při Těšíně mám plakat u vás u dveří?
Ret tich buď, srdce bez úderu,
nechť neslyší nás tam či tam My umíráme na severu,
a já dědiny počítám.
ČTENÁŘI VERŠŮ
Z života prózy a bodláčí
když soběs na Parnas vyšel,
zbožný-lis a když ti nestačí,
aby tě Pán Bůh jen slyšel,
když děvče švarné máš jako květ
a když si pýcha tvá žádá,
aby se dověděl celý svět,
že ti dá hubičku ráda,
bez srdce ukrutné děvče-li,
v podpatky tebe si lepí,
chceš, aby všici to věděli,
že je tvé štěstí na střepy,
když ti do kadeří prvá šeď
vplížila krokem se hadím,
kdekdo nechť pomůže tobě teď
plakat nad ztraceným mládím dvojité veselí nadchne tě,
a bol se nese tak krásně,
jen když jsou dobráci na světě,
dobráci, kteří čtou básně.
Něžnosti jadérka v život strou,
nejsou to tykve jen prázdné,
šlechetní lidí, co verše čtou,
Bezruči Petře, ty blázne,
možná když časem tvé písně čtou,
tep srdce v okamžik ztichne,
podepře v dlaň čtenář hlavu mdlou,
potichu do řádků vzdychne:
39
Jak hasnou beskydští gorali
za zvuků veršů tak krásně Co chceš, ty raspóde zoufalý:
Jsou lidé, kteří čtou básně.
KOVKOP
Já kopu, já pod zemí kopu,
já balvany jak hada kůže se jiskřící kopu,
pod Polskou Ostravou kopu.
Kahan mi zhasíná, do čela padly
zcuchané vlasy a slepené potem,
octem a žlučí se zalévá oko,
ze žil a temena lebky se kouří,
zpod nehtů červená lije se krev,
já kopu, já pod zemí kopu,
široké kladivo do štoly vrážím,
na Salmovci kopu,
já v Rychvaldě kopu a v Pětvaldě kopu.
Při Godule má žena mrzne a stená,
na klíně hladová robata pláčou,
já kopu, já pod zemí kopu,
srší to ze štoly, srší to z očí,
já v Dombrové kopu, já v Orlové kopu,
na Porembě kopu a pod Lazy kopu.
Nade mnou nad hlavou kopyta duní,
gróf jede dědinou, komtesa ručkou
pohání koně a směje se růžovou tváří.
Já kopu, já motyku zdvihám,
má žena zsinalá do zámku jde,
chleba chce, v prsu když vyschlo jí mléko.
Dobrého srdce jest pán,
z žultého kamene jest jeho zámek,
pod zámkem hučí a láme se Ostravice.
Před branou černé dvě suky se mračí.
Hleď, mé ženě rubíny stékají s ruky na co šla do zámku prosit a žebrat?
Roste rež na poli panském pro horníka robu?
Já v Hrušově kopu a v Michalkovicích.
Co bude z mých synků, co bude z mých děvuch,
až mne raz ze štoly vytáhnou mrtva?
Můj synek dál bude kopat a kopat,
na Karviné kopat,
a děvuchy - co bývá z hornických děvuch?
Což kdybych tak jednou
40
prokletým kahanem do štoly mrštil,
sehnutou do výše narovnal šíji,
levici zaťal a vykročil přímo,
půlkruhem od země k obloze vzhůru
kladivo zdvihl a jiskřící oči
tam pod božím sluncem?
PĚTVALD I
Tož černý byl Mazur a drsný byl Mazur.
Rád napil se vodky, bo ve štole robil,
a baba, ta nerada rozlila vodky.
Ale raz - pozdě v noc - chytla od lampy.
Pysk hryzl Mazur - bo bylo mu směšno
přes brvu vodu lít - a pak zbyla Halka,
Halka, co z černého vykvetla lože.
Mračil se Mazur a ve štole robil,
v Pětvoldźe robil a pohladil Halku.
Rád má svoje horníky, kdo jich je vládcem,
a z Modré bere jim pány. Ti poroučí v dolech;
mívají synky. Pro synky třeba je školy.
Tam panské se řeči též naučí horníků děti.
Dobrý a šlechetný kovkopů pán jest,
jasného rodu - tož postaví školu.
Ušklíb se Mazur a udeřil sklenkou.
Co to za školu? Tam nedám své Halky.
Přišel a zašeptal inženýr z Modré:
Co robíš, Mazure? Jasného pána to vůle.
Cos se ti stane - pán ujme se Halky.
- Víc vás se jí ujme, až zůstanu v dolech jest děvucha švarná. Já sprostý jsem kovkop,
tam nepustím Halky.
A vybuchly plyny a zahynul Mazur.
Daleko na Polské děvucha zhasla,
rudý šat měla, na šíji korále.Mazurče z Pětvalda. Nebylo chleba,
Fucha Wolf se jí ujal.
PĚTVALD II
Z Poremby Dombrovský Petr se dal,
děvucha běžela před ním.
Kdosi jel z Pětvadla, a kde kdo stál,
41
mžikem v prach klonil se jedním.
Koníčky černé, ej kopyta buch,
zlacená uzda ej svítí.
Půl kroku ještě a zachraň tě Bůh.
Mohlo po děvčeti býti.
Dombrovský k děvuše přiskočil bled,
v náručí strh ji a zchvátil.
Panský bič hluboko do tváře sed Petře, což abys ji vrátil?
Uhni, ve Fryštátě byla by zlá,
uhni, buď tichý a krotký.
Krvavá rýha ti do duše plá Dombrovský, dost už je vodky.
Hodina přijde, den, veliký den,
obzor je plameny s[PO4]úžen.
Zadržte koně! Pša krev, z vozu ven.
Dombrovský, vrať, co jsi dlužen.
Křižák z modré
LAZY
Na podkopané na nivě,
v té zemi plné sazí
(a milované vášnivě!),
tam leží naše Lazy:
píšťaly ostré hvízdají,
komíny nebe mhouří,
vysoké pece dýmají chlop Křistek také kouří.
Moravská škola skonává,
Poláci nám ji vzali,
moravská dávná zástava
se z cimbuří nám svalí,
vrah do hradu se dobývá,
než do prachu nás srazí,
křik zoufalý se ozývá:
Kdo zachrání nám Lazy?
Hrot ostrý míří v naši plec,
boj lítý v tvrzi zuří,
42
chlop Křistek, věrný Moravec,
vystoupí na cimbuří;
a než se šiky unaví,
než neodrazí ránu,
chlop Křistek školu postaví
moravskou murovanú!
Tam zlaté klasy nezrají,
kde uhelné jsou jámy,
rolnické grunty klesají
do Molochovy tlamy,
však kdyby siných do nebes
komíny měly růsti,
chlop Křistek, bitý Moravec,
on Lazů nepopustí.
Za předků stojí svatou věc,
za otců práva čistá
chlop Křistek, pevný Moravec,
a neuhýbá z místa,
nech nepřítel luk napíná,
nech Dombrová jde v zkázu,
nech Datyň, Suchá, Karviná,
on nepopustí Lazů!
DVĚ DĚDINY
Jak rád bych vás nazval jmenem,
mé dědiny, černé domky.
Jedna je při bystré řece,
druhá leží za Lucinou.
V jedné tmí se černé doly,
v druhé hoří rudé hutě,
v obou jeden pán.
V obou najdeš cizí školu.
Cizí řečí pozdraví tě
ty děvuchy bělovlasé
a ti synci bystrých očí.
Nikomu nic nerobíme,
stébla křížem nestavíme,
proč nám berou naši mluvu,
proč nám vzali naše školy?
Bože, kdyby vstal tak Ondráš,
Bože, to by bylo práce.
Chodil by jsi po dědinách,
43
chodil by jsi po Beskydech,
zatřepal bys temnou hlavou,
hrubým kyjem by ses rozmách,
vyhnal by jsi cizí vrahy
mého lidu, mojí mluvy,
nestačili utíkat by
z našich Beskyd do své Modré,
či tam dolů do Dunaje.
Bože, kdyby vstal tak Ondráš:
Co to za řeč na holotách,
na holotách po Beskydech?
Co za písmo na těch hutích,
kdo ty cizí školy staví,
kdo to chodí temným borem,
či gorali vyhynuli?
Neptej se mne, bratře Ondro,
per do toho, bratře Ondro.
Rozboř jim ty cizí školy,
zasyp jim ty černé doly,
rozbi jim ty rudé hutě,
vyžeň tu spřež cizí z Beskyd,
ať už to má kaftan bídný,
ať plášť zlatem vykládaný per do toho, bratře Ondro.
Posílám vám z dálky pozdrav,
mé dědiny, černé domky.
Když jsem chodil mezi vámi,
tak mi bylo v srdci úzko. A ty macku, co to zpíváš,
a čí jsou ty černé doly,
a čí jsou ty rudé hutě,
a kdo je jich pán?
ONDRÁŠ
Hasly hvězdy, bylo k ránu,
do mraků se Lysá zdvihla,
v dáli věže Ratiboru,
Tatry obzor zastínily,
kosi zdvihli píseň v sosnách,
já šel dolů do Frydlantu.
Cestou velký stín se mihl.
44
Znám ty oči, co se svítí
jak železo rozpuštěné,
znám ty pocuchané vlasy
jak četyna přes kmen břemů,
znám ty hrubé, těžké ruce,
co se o kyj podpírají Ondráš z Lysé - bratře Ondro!
Velikán se zaškaredil,
hned se Lysá pomračila,
kosi v sosnách dozpívali,
mraky srazily se k bokům.
Co tu skoro zrána robíš?
Též tys jeden z cizích chlopů,
co zelené šaty mají,
co děvuchy vyhánějí,
a co cizí řečí řondźum, čert sám v mé je nasel bory?
Bratře Ondro, z tvé jsem krve,
z tvé ojčizny, od Těšína,
já písničky tiché zpívám...
A co národ nezpívá už?
Vyhynuly naše písně,
děvuše se zalkne v hrdle,
zlým když okem ti ji změří,
co zelené šaty mají,
a co cizí řečí řondźum čert sám v tvé je nasel bory.
Jediná nám zbyla píseň,
a tož: žol, žol, žol mi bedźe...
Pobrali nám naše školy,
pobrali nám naše hory,
salaše nám pohubili...
Po zákonu tak se dálo?
Po zákonu, bratře Ondro.
A kdo dává cizí školy?
Ten kdo bohat, kdo má hutě.
Po našemu po dědinách
potichu gorali řondźum,
ale v hutích cizí mluva,
45
a pro ty se školy staví...
Po zákonu tak se děje?
Po zákonu, bratře Ondro.
Po našemu slovo boží
ještě slýchat na Borové,
ještě zazní v Janovicích,
ale péro paterkovo
nesmí písat po našemu...
Víš, kdo pánem je ve Frydku,
a kdo pánem ve Vraclavi...
Po zákonu tak se děje?
Po zákonu, bratře Ondro.
Ve Frydku nás podávili,
kdekdo zapřel svoji mluvu,
jako jednou zradil Juráš...
Po svědomí tak se dálo?
Po svědomí, bratře Ondro.
A juž nevím, jak to bylo.
Smích se trhl knírem Ondry,
divný smích a nekonečný,
smích té matky v řecké báji,
když jí padlo sedm synů,
když jí sedm dcerek padlo smích jak by to od sta racků
paskovskými nad rybníky.
A já jsem se zasmál také.
Myslím, též se cosi trhlo
tichým smíchem v boku Lysé,
věčně tiché, mlčelivé,
co se dívá přes sto roků
na ten útisk při Beskydu:
jak se směje horská matka,
když chlop kdesi v dolech zhasl,
když chce živit sedm ptáčat,
a kobzole dávno došly,
dětem dávnou poví báji
místo kobzol o Ondráši...
A ty, co čteš moje písně,
nesmál by ses do mých veršů?
46
LIGOTKA KAMERALNA
Viděls voje poražené
na pochodu ustupova?
Temnou nocí strážné ohně,
bázlivé a teskné ohně,
jako ruce fosforové
spínají se ku modlitbě,
jak bludičky po močálech,
jak horníků světla v dolech.
Bože, tomu už je dlouho,
už to ani pravda není:
Pod Godulou v zimní noci
mrzl jsem při strážném ohni.
Díval jsem se ku Těšínu,
cítil jsem, jak kdosi z Beskyd
velký, mocný, potměšilý
dívá se na naše ohně.
Brzo uhnou? Brzo uhnou?
Zpomněl jsem si, na Moravské
jasná řeka v temnou padá.
Dvě hodiny, kde se sešly,
dolů tiché město leží.
Podávám vám z dálky ruku,
stejná ruka vás tam bije,
u vás tak jak při Beskydu.
Bože, co jsem chodil světem,
jedna zášť mým srdcem táhla,
jeden odpor dýchal duší.
Jsi-li z mojí domoviny,
rozumíš mi, nenávidět
budeš jak já celý život.
Do ciziny odešel jsem,
pryč jsem uhnul od praporu,
jak přede mnou tisíc jiných.
A teď směšné písně zpívám,
naříká to v mojí duši:
proč jsi uhnul od praporu?
Po letech jsem přišel zpátky;
ticho v noci, jak zběh špatný
zas jsem stanul pod Godulou.
47
Kde jsou naše strážné ohně?
Rozhlížím se. Tam na západ,
tam na západ v Dobraticích
blýskají se dlouhou nocí
jak bludičky po močálech,
jak horníků světla v dolech,
jako ruce fosforové
nesmělé a teskné ohně.
Ještě žijem v Dobraticích?
POLE NA HORÁCH
Dulavy Jury to pole jsou (bohatý goral to po vsi)
dva mórgy kobzolí pod Lysou,
po jejich boku dva ovsy.
Vyrazí z kobzolí modrý květ,
slunce klas políbí shůry:
tichý zří jedenkrát úsměv svět
retem jít Dulavy Jury.
Do hrubé pěsti si vezme rýč,
jak slunce nad borem vyjde zvečera unaven jak jde pryč,
jiný tam robotník přijde.
Kdo to je na roli při práci,
z Beskyd kdy noc táhne šerá?
Jasní to srnci a ušáci
jasného markýze Géra.
Chudobné klasy ti přes role
požerou ušáci všudy jelen ti vyhrabe kobzole
kopyty z kamenné půdy,
Juro, tak jako by spřežení
srdce tvé šlapalo čtvero:
Zákony? Jsou? Goral chudobný?
Zákony? Jsou! Markýz Géro.
Stůj chlope! - Panský pse! - Rány dvě
do noci zahřměly v dole.
Juro! Zem vlhká a rudá je...
Vstaň, zažeň ušáky z pole!?
Na Pražmě hřbitov na kopečku
sivými hrazený mury.
Mračí se do dne a v slunéčku
48
mohyla Dulavy Jury.
Zelené šaty a veselí veselý pán, panská chasa po roli - hřích je to v neděli děvucha k práci se kasá.
Ušáků jako když nasype hop a hop. Halali. Hurá Pod mohylou zuby zaskřípe
ubitý Dulava Jura.
V jarní šat země se oděje,
do práce goral jde lehce Dulavy Jury to pole je Žádný je koupiti nechce.
Po poli chodí prý Jura sám,
z Beskyd kdy noc táhne šerá Žádný set nebude oves tam
ušákům markýze Géra?
STŘEBOVSKÝ MLÝN
Ber, ber, ber rodnou řeč, ber.
Rež hrnul do koše moravský děd,
moravsky říkal tu báby mé ret,
ber, ber, ber lidu rodnou řeč, ber.
Rež, rež, šeredná rež roste, rež
na roli otců mých. Střebovský mlýn
zní řečí cizinců. V rozběhlý klín
pýchy a bohatství padla má rež.
Z Hrnčířů krve jsem. Střebovský mlýn
hrčel mi do sluchu za mladých dní.
Pod drnem děd spí. Řeč falešná zní
z retů mé přízně - miň střebovský mlýn.
UHNI MI Z CESTY
Uhni mi z cesty.
Černé mám ruce a vlhké mám šaty,
kovkopem já jen a velmožem dnes ty,
z paláce ty, já jen z dřevěné chaty,
frygickou čapku mám, přes čelo stín.
A za mnou nelkají sirotků prosby,
sežrali tvoji jim zajíci pole,
49
bez srdce's, bez studu's - blesk tebe rozbi.
Z beskyd jsem, hoře a poroby syn,
robím v tvých hutích a robím v tvém dole,
žluč vře mi žilou a robím ti přece,
chytám tvá drva na zpěněné řece,
černý jsem, chud jsem, pot přes čelo letí,
nepláčou kvůli mně v Beskydech děti,
netiskl vdov jsem a nebral jim země,
zato jsem žebrákem, velmožem dnes ty.
Přijel jsi na hony? Vari ode mne,
frygickou čapku mám, uhni mi z cesty.
ONI A MY
Na Landeku od Rótšilda smrkových lesích
to poháry zvoní a sní se o plesích,
ten život jak bzučení dalekých zní vos,
sem táhne se Ostrava, Hrušov a Přívoz,
sem z Lipiny, z Bašky a z Místku a z Frydku,
kdo naším je vrahem, jak roj táhne skřítků.
zde dýchá se lépe, zde není svět úzký,
dvé orlů se líbe, ten z Beskyd a pruský.
Pod Landekem, cinkot kde pohárů hřímá,
to Ostrava kypí a hučí a dýmá,
tam ve vlhkých štolách, co podbity koly,
my na boku ležíme, tešeme v doly
a kahany zapjaté svítí do tmy.
Až do štoly pýcha při pohárech zvoní
- smět sekerou na ni a motykou po ní tak nad zemí oni a pod zemí my.
Pod Lipinou, v Bašce, kde do noci září
vysoké pece, kov žárný se vaří,
kde v rety a v oči nám ohně se vpily,
jak zlobivé zmije se nadmuly žíly,
kde nahá jsou prsa a nahy jsou údy,
my zaliti potem v kov bušíme rudý a ocel kdes vzkypí, pod ohnivou ranou
kdos vydychl vposled - a stranou s ním, stranou
máš za jeden život hned životy čtyry,
když v beskydské chýši krb vyhasne sirý.
Však v paláci panském to sladce se sní tak ve chládku oni a v plameni my.
Jsem v horách, tož k žití jsou jenom ty hory,
jsem v lesích, tož k žití jsou jenom ty bory -
50
tak boží je zákon, jejž cítil by v duši,
kdo trochu má studu: jsou pánové hluší.
Nám pobrali školy, nám pobrali chrámy,
řeč cizí a surová fičí nad námi jdou z Modré a z Polské a z dunajské strany
jak kobylek davy na chudobné lány,
a každý nás do tváře udeřit smí jsou pánové oni a rabové my.
Až jednou - ó jednou den odplaty vzejde:
to jakoby chamsin přes Ostravu přejde,
až sazemi černí a plameny žlutí,
až zdvihnem se z dolů a zdvihnem se z hutí,
zvednem se v dlouhém a jediném muru,
z Pětvaldu, z Hrušova zdvihnem se vzhůru,
Bůh s námi půjde jak s korouhví Burů až Ostrava zahoří pochodní rudou
a polehnou, polehnou těšínskou půdou,
tož v své krvi oni - a v jich krvi my.
OSUD
Nerónova magistra potkal mne osud.
Umdlenou šíjí o sosnu jsem opřen,
obě dvě ruce mi do pasu padly,
kouří se, utíká poskokem krev z nich,
mech Lysé hory ji pije a pije mlčky ke mně hledí sir - markýz Géro.
Oči mi lámou se, mha jde před nimi,
dozadu s ramenou klesá mi hlava,
chladný pot z bledého vyskočil čela,
boky se chvějí jak střelené srnce,
schyluje den se a noc po mně sahá úsměv jde po retech markýze Géra.
Tak byl můj osud. Má ojčizno sbohem.
Sbohem buď Ostravo, hory mé sbohem,
sbohem vy nevěrné Vítkovice,
sbohem ty divoká Ostravice,
sbohem vy bory, mé dědiny sbohem,
sbohem buď vítězi, markýzi Géro.
VRBICE
Pod Bohumínem, kde dozněla mých dědů řeč,
51
a mezi Hrušovem, fabrika panská kde kouří,
fabrika Prusů, kde dýcháme zticha a ztěžka,
ležíš ty dědino chudobná s dřevěným chrámem.
Zapadlé domky, kde po střechách mechy se plazí,
ve čtyrech topolech na kříži Kristus.
Tak
vrazili v čelo mi trnovou korunu při Bohumíně,
přibili ruku mi v Ostravě, v Těšíně v srdce mne bodli,
z Lipiny ocet mi podali píti,
při Lysé nohy mi probili hřebem.
Jednou, ó jednou ty pro mne si přijdeš,
tmavá a tichá ty děvucho, bezlesklých vlasů,
co mák nosíš v ruce.
Noc přijde bez konce, noc slitování,
dál bude bič znít, dál budou nás dávit,
pod Bohumínem a v Hrušově, v Lipině, v Bašce,
já to víc neuslyším, co je mi po tom,
co je mi po všem.
SLEZSKÉ LESY
Jste tak jak já, slezské lesy, mé lesy.
Smutek se na kmen a koruny věsí,
hledíte teskno a hledíte přísně,
jak moje myšlenky, jak moje písně.
Padá z vás jehličí v noci a v mlze,
porobeného to národa slze.
Padáte sekerou na rozkaz z Vídně,
hynete pomalu, hynete klidně.
Mlčíte, hynete, smrkové moře,
bez konce, bez konce, slezské vy hoře.
HANÁCKÁ VES
Domky na patro jak řady bílých ptáků
sotva vánek lehkým dechem omže.
Ticho jako krev Hanáků
teče Romže.
Na svých gruntech jsou sedláci klidní.
Dobrý císař žije kdes ve Vídni,
Němci pod horama, v městech židé.
52
Černé lány řepy jak pruh smoly.
Rusovlasé děvče kope v poli,
ví, že jednou muž si pro ni přijde.
Hoch hanácký práce hledí a dbá,
sotva v díle po děvčeti zapráh,
ví, že jednou přijde žena za práh,
tři dni a tři noci bude svatba.
Hrubý sedlák, osmahlý a rudý,
trochu pyšný proti městským lidem,
nikdy ze své neuhne ti půdy.
Jak, jak jest jinak pod Beskydem.
PLUMLOV I
Černý bor utíká z kopečku,
široké jezero pod ním,
nad vodou lítají rybárky,
podobny plachtám jsou lodním.
Hradisko sivé a vysoké,
na příkré vyhnáno skále teď tam jen Themis promlouvá
ve jménu Boha a krále.
Zámek je úzký a hrozivý,
nestvůrné jakési rysy drahému pánu jej stavěli
oddaní sedláci kdysi.
Tak jak ho do výše vyhnali,
bič jim hrál při práci notu,
tolik do základů prosáklo
prolité krve a potu.
Německý kavalír Lichtenstein
/Němec a zámek vždy spolu/,
německý gróf, ale kavalír:
nesáh nám na naši školu.
Tam v mojí vlasti je kavalír,
mnoho má hutí a dolů když už nám sebral půl ojčizny,
proč by nám nevzal i školu?
53
A jak to u nás tam vypadá,
kde stojí cizáků škola,
chráněná grófem a literou výsledek do nebe volá.
Možná že jednou i Lichtenstein...
/o panské zvůli ten mur ví -/
Plumlove! Z cizích škol na Slezské
chachaři rostou a --.
PLUMLOV II
(F. Ernestovi)
Tisíc lidí v žití zřel jsem,
zapomněl jsem docela,
ale Tebe pořád vidím,
jak Ti padly do čela
černé vlasy na Plumlově,
jak pod nimi myšku dvě
(tak to byly malé oči!)
dívaly se opilé.
Prchlého jsem mládí zpomněl:
čas spěl letem sokola,
a dvě noci a den celý
šly poháry dokola...
Sám jsem, nemiluji lidí,
struna v srdci dozněla,
ale chtěl bych, by Ti padly
černé vlasy do čela,
černé vlasy jednou zase,
by pod nimi myšky dvě,
tak jak tenkrát na Plumlově,
zřely na mne opilé.
PTENÍ
Domky jsou žluté a chudobné,
vidím a vidím, že v Ptení
poskrovnu horáci dýchají,
že zde juž Hanáků není.
A mezi domky je kopeček,
travnatý, nenáhlý, nízký -
54
Zámeček? Čtyry má věžičky
ve středu tiché té vísky.
Na vršku slívy a kaštany,
lípy a po kraji borek.
Zámeček panský? Ne, ne, to jest
pijáka-sedláka dvorek.
Trhliny ve zdích a pavouci,
do zkázy všecko to chvátá dřevěný plot kolem dokola,
dřevěné kolny a vrata.
Kdyby sem jiskřička zalétla,
pomoci zámečku není.
Chudobný žaluješ bídu svou,
vidím, žes zámeček z Ptení.
Před časy řinčely meče zde,
poháry do kuropění odtud jsi do boje vylétal,
rytíři Jeníku z Ptení.
Teď je vše puklé a rozbité,
smutně tu stojí a vzdýchá
ve středu hliněných chaloupek
zapadlá panská ta pýcha.
Dočkám a dočkám se jedenkrát,
aby smích táhl mou lící
nad pádem toho, co vraždil nás
nahoře za Ostravicí?
KYJOV
Ej, vysocí šuhaji v čižmách vy,
ej, děvčata v suknici rudé vždy veselo bývalo v Kyjově,
vždy veselo v Kyjově bude.
Tak jako to táhne z vonných rév,
tak jako ty kypíš, má sloko tak hoří ta slovácká, ohnivá krev,
tak ret pálí a srší oko.
Kdo chce nás bít, kdo chce nás urazit?
My nevíme o pánu žádném -
55
Jak vesele dovedem žít a pít,
tak vesele na poli padnem.
PASKOVSKÉ RYBNÍKY
Na Frydlant bylo jít z Ostravy náklad jsem měl trochu těžký pět hodin šlapat do únavy,
feniky ty tam - tož pěšky.
Promiňte, každý z nás býval mlád,
horká krev, ret vždycky prahnul,
v parném dni na cestě já si rád
hluboko ze džbánku nahnul.
Hrabovský bůh chud jak my. Chrám má
dřevěný s dřevěnou věží.
Daleko do nedozírán[PO5]a
paskovské rybníky běží.
Skláněly hlavičky šikmo své
na břehu metlice rusé;
rybárky, lysky a rackové
chcechtali v jenom se kuse.
Nemám rád smíšků. Mně protiven
ženský ten zvyk je a dětský Mít svoji pušku s sebou jen,
smet bych vás do vody všecky.
Šest naráz? Pět naráz? Či jen dvě?
Ptáčata, robte si závěť.
Tak se mi chechtala rouhavě
běleperutná ta havěť.
Dalo se do deště. Těžký je strom,
hrom bije, blesk časem svitne A co mi voda je, co mi je hrom.
Káčera déšť se nechytne.
Mládí mi uletlo tak jak dým,
jak když se vlaštovky zvednou...
Zdali pak ještě vás uvidím,
paskovské rybníky, jednou?
ÚSPĚCH
56
Zpíval jsem, kritika chválila,
jak moje písničky vzruší Ne, to jen vzpomínky-bludičky
tesklivou mihly se duší.
Chválili, jaká je svéráznost,
jaká je mohutnost ve mně Ne, ne, já jsem jenom ze Slezské,
z ubité, z uštvané země.
Četly se verše mé před Prahou,
v potlesku duše si výskly Za co? Že žila ta Maryčka,
ve Frydku hrdlo nám stiskli?
Kdyby tak jednou pod Beskydem
pochodeň k půlnoci vzplála,
řadám, kde šel bych jak prostý muž,
píseň má do kroku hrála,
kdybys ty šlapaný národe,
uspaný, spoutaný obře,
kdybys tak písni mé rozuměl,
řekl bych: Zpíval jsem dobře.
CHYCENÝ DROZD
Můj stryk byl ptáčníkem vášnivým.
Chytal a prodával drozdy.
Přes květen nedbaje zákazů
beskydské prosmýčil hvozdy.
Vybral ta střapatá ptáčátka,
když se jim kabátek zhustil,
samečci počali zpívati,
kačky do svobody pustil.
Zestárl - potkám ho s ptáčetem Jak jde řemeslo? A spěchám.
Ni, to je kořist má poslední,
toho si pro stáří nechám.
Za měsíc přišel jsem do stryka.
Pták tich a vážný jak bača Stryku, to ptačisko vysmyčte,
nězpive - bedźe to kača.
57
Mudroku, pod zobák podiv se,
jak se ten černý pruh stáčá Chceš učit starého ptáčníka?
Sameček - nimo že kača.
Po letech stryka jsem navštívil,
sivý jak myš, ticho hledí,
z dýmečky obláčky vypouští,
krotký drozd na stole sedí.
Sivý a tichý jak starý stryk,
vážný a hrubý jak bača Stryk se za ušima poškrabal Synku, měls pravdu - je kača Do lesů nělza víc. Ptáčátku
pohladil hlavičku jemnou:
Choć kača, choć mi nic nězpive,
něch už tu dožije se mnou.
Tak také dožijou básníci.
Do světa písně ven pošlou,
smutek si nesou za výslužku
v samotu v budoucnu došlou.
[PO1]možná "a", podle polštiny určitě.
[PO2]možná "a"
[PO3]možná "e"
[PO4]"z"?
[PO5]"m"?
Autor 2
NÁRODNÍ MAŠKARÁDA
V únoru nikdy jsem ze sebe nedělal blázna,
můj život tich byl jak půlnoc a teskný jak září.
Šťastnější národ nechť karneval miluje a zná,
Těšín mi hleděl v kolébku - ty čti mi to z tváři.
Maškarní ples jednou oknem jsem zadarmo spatřil:
Sokol a hasič a v gázových šatečkách děcko,
Španělka, Polka, s níž červený kozák se bratřil,
bohyně, andělé, víly a čertví co všecko.
58
Městečka hlavy tři spanilé dcerky sem hledí:
Čechie, Morava, - ta třetí? - plynou pospolu,
to bude děvče z Těšínska? Nu to aspoň vědí:
růžovou sukni má a černou k ní kamizolu.
V únoru nikdy jsem ze sebe nedělal blázna.
Můj život tich byl jak půlnoc a teskný jak září.
Šťastnější národ nechť karneval miluje a zná,
Těšín mi hleděl v kolébku - ty čteš mi to z tváří.
Pod Lysou děvuchy... uzdu jsem vzpomínkám pustil chvěly se zimou a před okem ohnivým žida.
Do týdne budeš ty metlou - já v zem oči spustil,
neměly prsů a z retů jim plakala bída.
X
X
X
Žil jsem jak stepní kůň svobody
ciz lidem v životě prostém,
dávno jsem zahodil do vody
skřipky s tím jediným mostem Nevím, jak strunu tu vložili
v srdce mi bohové přísní hořem půl, vodkou půl opilý
vázal jsem věnec svých písní Z bodláčí, z pokřivy nehezké,
ze slz a trní byl uvit já - sto Pieronów - byl ze Slezské,
já jinak neuměl mluvit.
DOMASLOVICE
(Knězi Janu Ježíškovi)
Než na nás to přijde hoře,
než padneme v polské moře,
než nám na šíj vloží
polské jho páni z Těšína,
pros Ty za nás Hospodina,
služebníče boží!
Než z nás za noc jednu zrobí
beze ptaní polské roby,
59
nežli synkům vloží
v ruce polské slabikáře,
pros Ty za nás u oltáře,
služebníče boží!
A než pluh nám z ruky padne,
než nás posledního za dne
pod kříž polský složí,
nechť modlitby české vzplanou
nad mohylou nasypanou,
služebníče boží!
NÁPIS NA HROB BOJOVNÍKŮV
Kdyby z toho měl být pomník,
co po tobě naházeli,
hrotem by se nebe dotknul,
svého lidu buditeli!
Čacký národ: dávno dřímáš,
ještě hotov pomník není,
ještě hážou po tvém hrobě
těžký kámen po kameni.
1864-1904
Šum Labe slyšel, viděl nad Brandýsem
červánky mládí svého hořet krajem,
Vltava v duši těžkým psala rysem
fabuli žití, utkvěl nad Dunajem.
Let čtyrycet lid horkou pouští táhne.
Kost z kostí jich, však ne krev z bídné krve,
květ z jejich luk, však ne, co na ostrve
ssečeny padnou, však co kosu zlomí,
tož jeden z těch, co od Sinaje hromy
k národu mluví, a kam rukou sáhne moc miluje, moc bije -, masku strhne,
tam modlu skácí, oštěpem kam vrhne
(při každé stezce jsou) daleko od Dunaje
v svůj hledí kmen, jenž postaví se křečkem
při plném poháru před děckem, před stařečkem,
vždy oddanost zpečetit hotov bojem,
vítězstvím u Visu a hrobem před Dobojem,
vždy hotov k Sadové a hotov k Solferinu,
60
grunt dědů dát a vylít krev svých synů
za úsměv vznešený, rab modré krve, kněží,
za panským kočárem až na kraj lesa běží -,
k těm, o nichž čteš ve foliantu lichém,
že předci jich prý stáli pod kalichem,
k těm těžkým mluví slovem,
řinčícím jak vůz válečný a tuhým jako kovem,
že věřil bys, kdo toho věštce slyšel,
že jiným jest a čist že z ohně vyšel.
Lid neslyší? - Los věštců od staletí.
Za jinou výzvou davy v řadách letí,
jiného hesla dbají, velitele,
jenž sladkým jest, však nemá pravdy v čele
(lid ženou jest, jen lichotníku věří),
v těch těžkých chvílích, kdy se kolem šeří,
kdy zoufal bys, kdy básníkova strofa
jen hořkým úsměvem je filosofa, v chaosu kolem sobě sám jen bod,
na sever hledí, jak ten svatokrádce,
ten řecký exul, rouhač, šašek, zrádce
na boj u Kozích Vod.
Už tak či tak. Nechť divná sudba zraje,
nechť v břehy bije bílý bouře syn,
nechť kdo a co chce přes naše jde kraje,
jen věštba nechť nám zvoní od Dunaje
rtů z nejlepších, jež vzbudil Hospodin...
ZEM POD HORAMA
Tam pod horama, pod vysokýma,
k nebi co zvedly své témě,
tam žije krása nevykreslená,
nevyzpívaná, nezpodobená
krása té goralské země.
Měřiči přijdou - v pokoře manské
kloní se goral - "Hó, to je panské!"
Kde tvůj děd oral, kde otec sil,
panský díl byl.
Žal přilne k žití, jak hora k hoře,
k nebi jde Jasa Krasuly hoře,
žal tvůj a odpor v hodině pozdní
za mříží dozní.
61
A ty děvuchy, děvuchy bídné,
stud mine s lesem, nach bídou řídne,
nadarmo hněvem a žlučí hoř tu ty jsou těch fořtů.
Tam pod horama, pod vysokýma,
k nebi co zvedly své témě,
tam žije bída nevykreslená,
nevyzpívaná, nezpodobená
bída té goralské země.
ŽERMANICE
Vody jí nepodá žádná jiná,
ale je chudobná, nemá nic:
nejhezčí děvucha od Těšína,
nejhezčí děvče z Žermanic.
Chudoba je moje domovina,
daruj mi ručku, nemám nic,
nejhezčí děvucho od Těšína,
nejhezčí děvče z Žermanic!
Neber jej, při bečce leží vína,
propil by duši za měsíc,
nejhezčí děvucho od Těšína,
nejhezčí děvče z Žermanic.
Robí muž na dráze; nosí vína
žena mu sehnutá, bledá líc...
Znáš ji? Hleď dobře. Je od Těšína,
Maryčka dávná z Žermanic.
Do vody díve se a vzpomíná,
před lety jak sličná byla líc:
já byla nejhezčí od Těšína,
nejhezčí děvče z Žermanic.
PLUH
Osmahlý s tuhou hrudou zápolí,
Za lonské klasy splácí jí dluh;
jde - skřivan nad ním - dlouhém po poli
a rukou těžkou obrací pluh.
Pot - vlastní je pole - rysem jde snědým,
62
třesk kosy letní zvoní mu v sluch.
Jde volným krokem za koněm hnědým
a rukou těžkou obrací pluh.
Půl dne naň hledět, půl dne jsem s to něm
z rozpuklé brázdy volný sát vzduch.
Smět jít za hnědým po poli koněm,
smět rukou těžkou obracet pluh!
V městě kdo srdce serval napoly,
k svaté se práci nehodí druh:
nejdi za hnědým koněm po poli,
nech ticho ležet blýskavý pluh.
Vzpomínám: Opa... břehem topoly...
do mostu sivých spěl polí pruh...
tam šel před lety děd můj po poli
a rukou těžkou obracel pluh.
Smím věřit lidem učeným oněm,
co praví: "žití vrací se v kruh" půjdu též jednou za hnědým koněm,
nad čalem slunce, pod rukou pluh?
SEDM HAVRANŮ
Ne pokřiva to drsná nad iskerkou,
ne ostružina žultou nad sasankou,
ne vrba smutečná to nad baránkem:
stará Havranka to nad vnoučetem.
Nos orliny[PO1], ret úzký, černé vlasy,
let osmdesát.
Je z Krasulů, co tmavé vlasy nesou
až do hrobu, tak jak dub nosí listy.
Tesknota, pokora, žal tichý sedí v líci,
žal, který prostírá se
po slezské zemi: v lesích pod Hrabyněm
jej počuješ, na branské na Hanuši,
pod Lysou, pod Smrkem, na břehu na Luciny,
ve vrbinách na břehu Moravice,
žal tichý slezské země.
Rod Havranů je známý v Děhylově:
hřmí sláva nedobrá jich bílým pod Hučínem,
hřmí na Plesné, v Pustkovci, v Martinově.
Rod žije krátko: bouřně zahulá si,
63
mlád klesne v mohylu, jak topol sklaný bleskem.
Děvucha pokorná šla kdysi za Havrana.
Diví se Děhylov a baby kroutí hlavou.
Rod žije bez bab, žije bez okovů.
Co Havranovi jest po vlhké ženě?
Sukní se nedrží, jen časem smýkne
v rež děvuchou, která se pyšnou staví.
(Po také děvuše syneček před Havrankou!)
Děvucha šumná sedm synů dala,
když chlopa zabili. (Žil dlouho na Havrana!)
Serval se se třemi a mrtev ustoupil jen.
Všech chovala, jak kůň robila v poli,
všech kladla v mohylu a zaplakala hořce
při prvých třech. Pak slzy tekly
jen ticho ručejem a úzké rty se stáhly.
Prvého protkl žandarm, když neposlechl v krčmě,
bil žida do hlavy, neb Havran bije židy,
kde potká jich; snad z pýchy, ze svévole,
snad v prosté duši cítí,
že žid je vždycky vrah moravských lidí.
Marš do Polské, odkud jste, gyzdi, přišli!
Druhý - mu prali břem, bo rostlý byl, jak břem jest zastřelil hejtmana, když sloužil u vojanských.
Hejtman jej udeřil; kdo pizne bez pokuty
kdy Havrana? Jej zastřelil, ale živ se nedal.
Kasárna celá střílela tam po něm.
Co Havranovi po vojenských pánech?
Co po císaři, knížatech a králích?
Co po zákonu, který mlčet káže?
Ten třetí, co byl nejšvarnější ze všech,
se založil, že báň kostela zleze.
Boj Boha se a nepokoušej nebe!
Co Havranovi po kostelích, kaplích?
Co po modlitbách, biskupech a kněžích?
Co po tom jest, co hřímá na nebesích?
Báň dobře zlezl, když se spouštěl dolů,
chybila noha, bleskem sletěl dolů
a bujná hlava rozbila se o zem.
Ten pyšný Hanys, jak čtvrtého zvali,
pověstný pašer nosil z Prajské zboží.
On pije v Hučíně, dukáty háže pod stůl,
muzika hrá, děvuchy vodí v kolo,
financům směje se, že dobře odbyl zboží,
žádný ho nechytí, bo financi jsou hlupci.
Ráz zaskočili: vzdej se, neunikneš!
Kdy Havran vzdá se, dokud žije, druhým?
Čekanem skolil dva, druzí jej zastřelili.
Ten pátý, Pavel - pravili mu ostříž,
64
bo zrak měl sokolí, na míli viděl v dálku, do panských chodil lesů na bažanty.
Co panská zvěř, to patří Havranovi;
gróf, panský myslivec, přijde-li v cestu,
polehne v mech, neb Havran střílí prvý.
On pánů nešetří, nešetří panské zvěře.
Tož též jej jednou panská stihla kulka.
Ráz tichá Opa rozlila se v loži
po jarních deštích, divý proud hřmí k Odře;
že přepluji ji, sázím bujnou hlavu!
Je rodná řeka, synka nezadáví!
Mohutným prsem rozrývá proud kalný,
juž blízký břehu, urvaný strom letí
a pizne v hlavu, synek mizí ke dnu.
(Kolébkou byla jsi, mohylou také budeš!)
Tak zhasl šestý a ty, který zbýváš,
ty ostatní, ty nezarmucuj matky!
Máš koně šumného, nech neshodí ráz tebe.
Kůň chlopa neshodí, má rád jej, jak chlop jeho.
Já rychlík předběhnu, co běží k Bohumínu,
bo kůň můj lepší jest než všechny vlaky světa.
Vlak chytne koníka, jak běží přes koleje,
a když kůň nežije, tak jezdce není více.
Ach, osm mohyl jest a baba ještě žije!
A Bůh ví, žíti jest, neb vnouče oto žije.
A bude vychován, neb třeba stříci svíci
života Havranů, choť z jeho očí hledí
juž osud Havranů...
Snů dosti jest, kačice táhnou z Opy,
chtí kury spát, košulky třeba vyprat.
SMRT CÉSAROVA
Když Domitian stál pod sluncem Dáků
hor transylvanských v patě, synům země
pod ztrátou hrdla ctít jej bylo bohem.
Tři uzřel jednou, kdož se nesklonili,
tož stařec, muž a hoch. A měli tmavé vlasy,
jak lesní zvonky tmavomodré oči,
pleť osmahlou. - "Co slova césarova
jste nedbali?" - Náš bůh je, pane, slunce.
"Jsem synem slunce." Zůstali tři němi,
a v očích četl césar pohrdání.
"Váš kmen?" - Z těch sluncem oblévaných
a strmých hor jsme, - je nás sedm tisíc.
65
"Tož ty tři napřed, pak těch sedm tisíc
mi pobijete, kámen na kameni
a duše na duši nechť nezůstane."
A téže noci
krev sedmi tisíců svých dětí pilo slunce,
kdy splnila se vůle césarova.
Dva roky potom
jel césar v nosítkách přes most a Tiber.
Oko baziliščí
zří mladou ženu, nechť tvář zakrývala,
přec tmavým vlasem probleskly dvě oči,
tak tmavomodré jako lesní zvonky.
"Čí jsi?" - Žoldnéře Septimia žena.
"Tys dcera Dáků?" - Řekl jsi, ó pane!
"Tvůj muž tě ušetřil?" - Když mečem máchl,
jsem řekla, pane, u kolenou jeho:
Kdo mne zabije, zabije césara.
Jsem kněžka-vědma. - Věrný svému králi...
"Tvůj klín jej lákal, modré tvoje oči,
tvůj tmavý vlas a prolhaná tvá ústa.
Jich svažte k sobě, vrzte do hlubiny."
Jak Tiber vzdul se, žlutou jeho vlnou
cos blesklo modrem, jak když zatřpytí se
ve zvadlém listí v podzim pod kořeny
- rád na ně patříš - tmavé lesní zvonky;
meč zazvonil a tůň se utišila.
A ten sám večer
když těžkou hlavu nad falernským vínem
nachýlil césar, bručel nad pohárem:
Jsem Diem dnes, když césara jsem zabil.
X
Za patnácte roků
stál bratr Septimiův chorý stářím
nad Tiberem a řekl vojínovi:
Zde z toho mostu
svrhl imperátor matku tvou i otce,
když povraždil kmen její nad Dunajem.
A téže noci
byl zabit césar vojínem své stráže,
jak suchým Tacit poznamenal perem.
ŽNĚ
Pod černým borem, kam přilehla víska,
66
grunt Černých, kde od nepaměti žili
- vždy jeden rod -, do lesa zahýbal se.
Vždy z vesny v zemi rozhodili zrní
a v červenci je svezli do stodoly.
Jich nedaleko horský mlýn svou píseň
vždy stejně sladkou, stejně klidnou šuměl,
a z večera hleděla do potoka
mlynáře Tomka divukrásná dcera,
jak cigánka ztepilého vzrůstu.
Za hranicí se panské táhlo pole.
Jak povídají, král se špatně vyspal
či těžko kýchl - zaduněly bubny.
V boj táhla mládež, v boj šel Josef Černých.
(Dej císařovi, co je císařovo řek Židů prorok - po něm nalévali
to v mladé duše kantoři a kněží.)
Zem horká byla, sklonily se klasy,
syn v poli, málo dělných bylo rukou,
tu ráda přišla mlynářova dcera
na pomoc Černým, vždyť beztoho jednou...
Žal otec s matkou, vázala a kladla
děvčata Černých s mlynářovou dcerou.
Tam za hranicí na tom dlouhém poli
hvízdaly kule, srazily se řady.
Tam na tom poli padl Josef Černých
ten den, kdy doma dokonána práce,
kdy lehly klasy, kdy jej vzpomínali
rodiče, sestry, šátek sešinula
kdy s temných vlasů, dívala se teskně
v dál divukrásná mlynářova dcera
a prsa sladkou vzdýmala se touhou.
KRÁSNÉ POLE
Přes Krásné Pole táhly stíny s kopců,
pluh hrčel zemí, z koňů kouřilo se,
za nimi Hlubkův syn. U plotu Bystrońova
(ne toho z rynku - toho pod vrbami! jsou cizí si, nechť stejné jmeno mají)
kdos vyhlížel. A byl bys musil
mít ostré oko, z Hanysovy tváře
vždy nehnuté, jak koruna jest sosny,
67
bys vyčet cos... Má šumnou dceru Bystroń?
A každý večer - tam či tam buď cesta jde Hlubkův hoch kol Bystrońova gruntu,
jde plavit koně - tam nejbližší chodník jde časem v krčmu - stezka ušlapaná jde do lesa... Má šumnou dceru Bystroń?
Tak zpívá skřivan, osika tak šeptá,
rež šumí tak, když vítr běží klasem.
Kůň robí chybu, na co myslíš synku?
Zní hudba v krčmě, Bystrońova dcera
jak slična v kole, vlnka na potoce
tak neletí, syn Hlubkův po ní hledí;
sám netančí, děvuchy se mu smějí.
Tři leta prchla, kdy se z vojny vrátil
Bystrońa z rynku hoch výmluvný, švarný.
A když zní hudba, spolu jenom tančí
muž ztepilý s Be[PO2]ruškou Bystrońovou.
A vyřiď Hlubkovi, nechť nechodí k nám více,
že slovo dala jsem a otec požehnal nám.
"Můj vyplať díl!" Chtěl namítnout cos starý,
pozorně hleděl do synovy tváře,
ta mlčelivá jak líc mrtvého jest;
jak motýl-lišák rubem tmavých křídel
kdy na pni sedí, od pně nerozeznáš,
tak nadarmo bys v snědé tvrdé líci
žal hledal, bolest... Možno bez citu jest.
Za Krásným Polem sedm hodin cesty
je v horách ves. Tam koupil chatu Hlubek
a deset jochů kamenité půdy.
Mha rolí jde, cigánka v rohu boru.
A žádá dlaně, dlouho pátrá v líci.
"Kdo v cestě tobě, svíce jeho žití
za osm zhasne let, a co je jeho,
tvým bude potom." Skalní stezkou jdeš-li,
jen sivá skála všude na tě zírá,
dav smolniček vráz usměje se z prorvy,
a siný útes zardí se jak děvče:
tak blyskla zoře oráčovou tváří.
Hleď, kvete vesna, dýmavé žhne leto,
jde strmá jeseň, v poli žije Hlubek,
své češe koně, v zimě hrčí soustruh
(bednářem učen jest) a večer sedne v krčmu.
68
Dým spěje z dýmky, sivá hoří v sklence,
jde teskný život... čas už zapomenout
minulých let - či těžko zapomenout?
Let přešlo deset tichých, mlčelivých,
kdy parobkovi Hlubkovu se zdálo,
že slamou topí hospodář. Líc snědá
pobledla jaksi, postava se hrubá
jaks nachýlila, začal pozdě vstávat,
vyhlasla dýmka, sivá odporna jest...
(Nedočkal jsi se, čehos čekal v žití!)
A jasno mu, že jeho den se schýlil,
a zdvihá se, pět mil je v Krásné Pole.
Jde těžkým krokem jak vůl zapřažený,
když táhne brázdu po rozmoklé půdě,
kdy pod kopytem prohýbá se země
a praská, jak když čísi srdce puká
pod dívčí nožkou... (Řek jsem dobře, Hlubku?)
Ves temnem prosvítá. Jak Enoch Arden
pod okno staví se a hledí v izbu:
grunt kvete dětmi, Bystroń se svou ženou
za stolem sedí - Hlubku, vrať se domů!
Je ticho v izbě, hledí na hodiny:
je třeba ovsa nasypat už koňům...
A na hodinách zůstal trčet okem.
Šels, viděls, poznals hrob Hanysa Hlubka?
Drn jak on tich, tak jako skryté hoře,
a zanedbán, jen bídná travka klíčí
kdes skulinou. Tak asi nedbal,
kdo pod ním leží, o nikoho v žití.
A pověz, Hlubku, pověz, co je lehčí:
ten prchlý život či ta těžká země?
Jdeš Krásným Polem, horkým prachem smývá
ti slunce rty, před širokými vraty
krok stavíš mdlý. Muž vlídný se tě přeptá
po cíli cesty, donese ti mléka
děvucha boků vysokých, jiskrných zraků.
Burmistr Bystroń jest, Berušky Bystrońovy
jest lepá dcera - vzpomeneš jí v žití.
MLADÁ ŽENA
69
Ví bůh, že tenkrát dobrým král byl k lidu.
Stoh slední svezen, zrno sedí v zemi,
zoráno pole, teď čas teprv přišel,
kdy možno poraziti nepřítele.
Bílý Sviadnov, sivá Ostravice,
Buzek-Strych se loučí s mladou ženou.
Ví, že země zase zrno vrátí,
ví, že koňům dobře na maštali,
pluh že zdrží - ale těžko bude,
těžko nechat samu ženu mladou.
"Dokud slunce, dokud voda teče,
dokud vrby pod našima okny,
dokud rež a žito kosit budem,
dotud věrna, dotud tebe čekám."
Noc je dlouhá, zora nad horami,
těžká cesta, zpod obvazku teče,
hoří hlava, tam juž hledí Sviadnov,
spíchej, Buzku, když už třeba zhasnout,
doma buď tak, podat ruku ženě.
Hledí v okno, mladá žena dříme,
úsměv rtem jde, parobek spí vedle,
Buzek-Strych se horké hlavy chytá.
Padá obvaz, krev zalévá oči,
pozpátku se z břehu v řeku kácí držte vrby, čeká Ostravice!
(Pole bereš, vem též hospodáře!)
Slunce svítí, břeh rve Ostravice,
vrby brání, země žito nese,
s parobkem se líbá mladá žena.
IDYLA ZE MLÝNA
V Beskydech jsem cestu ztratil:
hora, les, kam nohu šinu.
A juž západ nebe zlatil,
k horskému jsem přišel mlýnu.
Na potoce mezi pávy
káčata se batolila,
černý hošík kučeravý
a děvuška něžná, bílá
70
drželi se šatů matky.
Její pohled v duši jímal,
na rtu snil jí úsměv sladký,
mlynář z krátké dýmky dýmal.
Hostem byl jsem v okamžiku,
na stůl přišla vodka slavná.
V černé jizbě na hřebíku
visí puška starodávná.
Vodka byla bystré dušky,
a já jsem se rozveselil:
Zdalipak z té staré pušky
jedenkrát jste sobě střelil?
Žas spěl k mozku. Cožpak byla
otázka má tak všetečná,
že se sněhem pobarvila
muže líc a nekonečná
bázeň táhla okem ženy?
Vyvedli mne na silnici.
Sbohem! Já šel uprášený
s Ostravicí souputnicí.
Starý goral přišel v cestu,
vzhůru vlek se se mnou líně
za hvězd svitu k Frydku městu,
vyprávím o štěstí v mlýně.
"Chud jsem, pane, stár a chromý,
ale nechtěl bych já nésti
jejich statek na svědomí,
jejich děti, jejich štěstí.
Starý mlynář bral si znovu
švarné děvče lepé tváře,
tož Maryčku Halfarovu
ved si domů od oltáře.
Dva měsíce sotva zašly,
nevím, jak žil s mladou ženou...
jednou zrána tak ho našli
v krvi s hlavou prostřelenou...
Starka pak si vzala honem.
Že krev na svědomí mají -"
Dokončil jsem drsným tónem:
71
Staré baby povídají!
Uhnul jsem mu nocí temnou,
vpřed jsem kráčel opuštěný,
ale děs šel pořád se mnou
v líci muže, v oku ženy.
PAPÍROVÝ MOJŠL
Ten ráz na pravdu jsem neudeřil:
žalost jejich nesklonila šíje;
to jen britský blázen-básník věřil
a na rasu skládal elegie.
Z Polské přijde žid k nám pod Beskydem,
za pět roků ves má - napřed víme kdysi žebrák, nyní oře lidem,
u všech děvuch má ius noctis primae.
V němé zlosti zaskřípeme zuby:
děvče, muže, dědinu žid skoupí...
A kdo za to, že jsme jako duby,
na ženy a na peníze hloupí?
Jedna spřež a přece názor měním:
Osud smýk jím, jak srp žlutým klasem;
už tak bývá. S božím dopuštěním
přiskřípne čert Hebrejce též časem.
Tak přemýšlím a je závěr blízký:
Když tak Pán svých vyvolených chrání,
přes svůj křivý nos a hrubé pysky,
přísahal bych, nebyl židem ani.
Když od města dolů jdete k jihu,
den co den tam žida potkáš s měchem;
dej mu krejcar, zahodí jej v mihu,
dej mu papír, chopí se ho spěchem.
Den co den jde příkopem a travou,
z bláta papíry pozorně loví,
čte a třese kudrnatou hlavou,
říkají mu Mojšl papírový.
V zimní noci šel jsem k městu němý,
Bůh mne...!? Kdo si na milníku hoví?
(Deset minut krčma pod olšemi!)
72
Sněhem zalit Mojšl papírový.
Čekáš, až tě zítra kdosi sundá,
bídnou kořist havranů a lišek?
Modlíš se? Dbal kdy Pán vagabunda?
Vzhůru, žide, půjdem na kelíšek!
Šenkýři, dej k ohni tu lavici:
Vodka rtem se chválí a ne slovy.
Málem by byl zmrznul na silnici
tvůj host vzácný, Mojšl papírový.
Synku, jak chroust zmoklý sedíš věru,
když umdlené se stran svěsil krovky...
Co bys pil? Však víš, my ze severu
napijem se nejspíš kontušovky.
Vypij, Mojšle; jest jak první láska
sladká, jde z ní prvosenky přídech,
hořká jest jak beznadějná láska,
vonná jest jak sosna na Beskydech.
Ostrá jest jak zuby horské pily,
zatřes jí a perla k vrchu vyjde,
jasná, že by bozi sami pili,
Mojšle, pij, ach drž krok se mnou, žide!
Kdo se na svět přes kraj sklenky dívá,
celý se mu rosou v máku třpytí;
všecka žalost v jeden úsměv splývá...
a co, žide, povíš o svém žití?
"Blázen jen své hoře vypravuje,
vodka hřeje a pán židům přeje,
s Mojšlem prodlí, Mojšla vyčastuje,
všecko povím - pán se nevysměje.
Jednou, pane, Bůh vám k milování
družku švarnou daruje, však víte,
jednou z ručky vypadne jí psaní...
jak vy, pane, jak s ní zatočíte?"
Nevím, žide. Též ráz zaplakala
ve mně láska, - dým jsem pustil z smotku měl jsem děvče rád... jinému přednost dala...
a dva roky, žide, pil jsem vodku.
Co hořkého kdy se žitím tkalo,
73
leckdo šeptal ve sluch slova lisí,
ale nic tak cestou nedojalo:
soucit kmitl blázna toho rysy.
"Tož já, pane... tož já..." a juž ústil
do kelíšku hořký motýl bolu:
Hleďte, Mojšl zase skočnou spustil homerický smích zněl ode stolů.
"Utkvěl jsem na první krásce zrakem;
a když sličnou sobě vezmeš ženku,
už jsi zabit jak Goliáš prakem,
jak když ručíš za velikou směnku."
Lépe brkem brousit žernov mlýnský,
nežli věřit ženě milující;
nač ses ženil? Chyť do zubů rýnský,
chceš-li ženy, a běž po silnici.
Miloval pán ženu kdys? Stín prvý
noci rájem byl mi až ku ránu,
ve dne za kmit jeden sladký brvy
byl bych snes jí cedry od Libánu."
Kdo zná kvést jen v stínu sličné masky,
hleď, ten běží za bludičkou v černu:
vsadil život na sedmičku lásky,
blázen jest a patří na lucernu.
"Patří tam. A jednou... jednou... pane,
lístek ztratila: nu, co tam stojí?
Svět se točí se mnou, z řádků vane
vlastní hanba, vina ženy mojí.
Nevěstko, již mít, kdo chtějí, mohou!
Čepel padla ve vlas ranou hromu datlík s rudou čapkou u mých nohou
má je žena..." nosem smál se k tomu.
Déle žils - víš, jak se věci dějí:
Listem břem, Bůh temným mluví hromem;
z lidí ti, kteří se nosem smějí,
vždy se smějí nad spáleným domem.
"Vítr zdvih se, odnesl to psaní...
sběhli se a odvlekli mne z domu:
zabil věrnou nevinnou svou paní zbláznil se - dodali moudří k tomu.
74
Tichý blázen! - Pustilo mne časem
hlupců soudců a lékařů plémě;
list ten hledám... bloudím... světu já jsem
potrhlý žid... co pán řekne ke mně?"
Bos nechť, chud nechť, mlád kdy's, motýl štěstí
drží se tě jako olše strouhy;
v podzim žití v sluch ti zašelestí
hořké sny, vzpomínky, marné touhy.
Tak či tak buď. Pij. Jak tobě včera,
šlápne mně na šíji osud příště;
těžko žít od jitra do večera,
jednoho nám nebýt útočiště.
Tomu na šíj lehlo jarmo kmene,
tomu žena život otrávila,
toho bolest jak bič koně žene vodka, bratře, sladká vodka zbyla!
LABUTINKA
Coelebs manebis!
Čí jsi, ztepilá ty krásko?
Sama chodí, pyšno hledí,
knížky v ruce, na můj pozdrav
nikdy nemá odpovědi,
temné pleti, temných vlasů,
pohled třpyt je hvězdy v šeře,
myšky-nožky, každý pohyb
kmit labutí na jezeře chceš mi být jen beznadějné
lásky smutnou upomínkou?
Jak jmenovat kněžnu svých snů?
Nazvu si tě Labutinkou!
x
Bor jde vrchem, bílý mlýn jde,
opuštěn na mleče čeká,
plot je rozbit, bokem malba dáte se mně napít mléka?
Je ta kráska vaší dcerou?
"Pěkná, ale nemá věna..."
Je to moje Labutinka:
75
chcete... bude moje žena?
"Dáme rádi. Počkal by pán?
Ještě mláda, útlá v boku..."
Budu čekat na svou ženu
jako Jakub deset roků!
x
Na dva roky musím v dálku,
počkáš, budoucí má žínko?
Vrať se v město, uč se vařit,
budeš věrná, Labutinko?
Vrátil jsem se, Bůh stůj při mně!
Městem letí hrozná zmínka:
"Každému, kdo chce ji míti,
patří tvoje Labutinka!"
Lžeš! - "Jdi večer na vrch Žlutý,
kam nevěstky v létě chodí,
najdeš tam svou Labutinku,
jak si ji tam kdo chce vodí."
x
"V zimě zase..." Do hrobu dost
bolesti jest - nemluv dále!
Labutinko, kudy chodíš,
šlapeš po mém srdci stále.
Nesuď ženy! Kdož bez hříchu,
nechť kamením na tě háže...
Srdce chce ti odpustiti,
však čest domu jinak káže.
Sám dožiju. Bez tvé lásky
jak ten život dlouho trvá,
Labutinko, Labutinko,
Labutinko temnobrvá!
HÖLDERLIN NAD NECKAREM
Co za mnou jest, nech víc se nenavrátí:
co přede mnou, nech v mohylu se zkrátí.
Po tichu toužím, které hrob jen dá ti,
po prostém lidu, jejž lze milovati.
Sraz bohatým, ministrům masku z rysů:
každý, kdo vládne, parasit je nahý,
lže národu, chudobným bere mísu,
76
jen prostý muž je choré duši drahý.
Vše splývá v dým, z kterého vyjít nelze:
pod vrbami hladina řeky jasná,
život jediné tratící se ve lze
a Diotimy hlava divukrásná.
DIDUS INEPTUS
Do vody, do vln do vysokých
perutí biju.
Na Mauriciu
před lety pták žil, tož didus ineptus.
A daleký slunce a daleký písně
dráp vytiskl křivý on do mechu plísně,
nechť smála se zora, nechť příboj se valil,
v srsť temnou a teplou se mlčící halil,
nechť hučelo moře, nechť prales se bořil,
přitisknut ke kři se do bahna nořil,
ciz motýlů barvám, ciz papoušků plesu,
v svých tesklivých zorech nes smutek svých lesů...
Když vnikali v lesy rok za každým rokem,
uhýbal těžko svým belhavým krokem,
zhas nemoha prchnout pod šípy a kyji,
pod rukama mužů, co vraždí a bijí,
tich nastavil zobák svůj prosebný, křivý zhas jak zhasla alka, jak zahyne kivi...
x
Tak v úsměvu bohů, za víření bubnů,
nechť v slunečném červnu, nechť v deštivém dubnu,
nechť podzimu dým z řek po vrbách stoupal,
nechť za zpěvu kosa, jenž na kři se houpal,
za zvonění syring, za rákosí šeptu
svůj život jsem žil roven didu ineptu...
Nechť meč nahý blýskl, nechť chřestila pouta,
nechť barvínek smál se, nechť voněla routa,
nechť v červnu jsem šel klasy praskajícími,
nechť přes potok sepjatý náramkem zimy,
nechť po návsi hochy slyš! jásajícími
a mezi děvčaty černovlasými žil jsem
didus ineptus.
DRAGON HANYS BLENDOVSKÝ
z Německé Lutyně na stráži pod Krašnikem
77
Až půjdu domů, až půjdu domů,
vyběhne moja Maryča z domu,
budou znět zvony vesele,
bude to slavné vesele.
(Půjdeš ty, půjdeš za robu jinou:
za tu s tou kosou; stlát pod kalinou
budou ti lože přátelé bude to divné vesele!)
Udeří o mír, až bude po něm,
pojedu orat pluhem a koněm,
široká brázda pode mnou,
obloha čistá nade mnou.
(Udeří šavle na tvoje témě,
srazí tě s koně do černé země,
krev oči tvoje zalije,
matička-zem tě přikryje.)
Vesna jde, všecko se rozzelená,
požene rež mi až po ramena,
klas těžký hlavu nakloní,
grunt hledí pyšno z jabloní.
(Požene oves, rež i obile,
ale požene na tvé mohyle,
na širé polské rovině sbohem, Hanyse z Lutyně!)
DVĚ MOHYLY
Jaks šuměla do srdce mně,
Ostravice ve příboji,
dvě postavy z teskné země
neuhnete z duše mojí.
Mělas hladké, tmavé vlásky,
jméno podle řeky rodné,
vysoká jak topol vlašský...
Proč jsi zhasla, neuhodne
moje píseň nad mohylou.
A ty, který ze Sibiře
proklestil sis dráhu silou,
bodákem do prsu míře
78
těm, kdož chtěli zadržeti
tém legií na pochodu,
pod mohylou lépe je ti:
střemhlav padls v sinou vodu.
Proč - má píseň neuhodne,
otázku mou neukojí.
Dvě figury země rodné,
žijte v teskné písni mojí!
x
Život prostý oba žili,
nesetkali, neznali se.
Oba dva se postavili
na břeh bujné Ostravice.
Co tě hryzlo v žití pouti
v klamech starých, v šalbách nových,
co jsem nemoh uhodnouti
ve tvých očích sametových?
Ty, cos přišel od Amuru,
vavřínem se neozdobíš,
nebudeš se hnáti vzhůru a kam půjdeš a co zrobíš?
Budeš rubat smolné suky,
les beskydský chleba dá ti,
nikdy nenastavíš ruky,
nebudeš se holedbati.
Prostý muž - ty nemáš míti
na chytráků slávě podíl,
nebudeš se v prsa bíti:
"Já jsem, jenž vás vysvobodil!"
x
Žore, žij v mé duši žárem
ve svém dýmu siném, še[PO3]rém,
ve svých lesích, ve svých stráních
a s národem prostým na nich.
Žore, v létě lučinami,
v zimě dýmem voníš jemně,
však rok celý ze tvých strání
mluví do mne smutek země.
Žiješ v duši jako mládí,
jak vzpomínky bledé, staré,
79
kterých život nenahradí,
nevytiskne, Žore-Žáre!
x
Hoď do Ostravice pěny
nežádaný žití dar!
Zasmušilý, zamračený
hledí dolů k vodě Žár.
Šumná řeko, bystrá řeko,
beskydská ty krasavice,
poneseš mne, vezmeš s sebou,
Ostravice, Ostravice?
Nes mne, nes, jak neseš píseň,
nes mne, nes, jak neseš hoře,
píseň mladé ženy v poli,
hoře těch, kdož za Olzou jsou.
Zavanuly temné vlasy,
zablyskly se tmavé oči,
zoubky stiskly dolní ret,
zasvítily bílé paže,
skočily v proud pružné nožky
naposled a naposled.
Nes ju, nes, jak neseš píseň,
nes ju, nes, jak neseš hoře,
píseň mladé ženy v poli,
hoře těch, kdož za Olzou jsou.
Z tmavých vlasů pod vln sněhem,
lemujících líc jak šlář,
jak kalina nade břehem,
hledí spící dívčí tvář.
x
U Bachmače hřmělas hranu
vrahům, hřmělas u Zborova,
dnes poslední vydáš ránu,
věrná družko goralova!
Stál nad břehem, v ruce družku,
Žor před okem, řeku vzadu,
vyzul bot a nabil pušku,
nasadil ji pode bradu.
Červený pruh obemyká
šíji, jako rubín svítí:
křivá šavle bolševika
80
blyskla tu v zrcadle žití.
Nes mne, nes, jak neseš píseň,
nes mne, nes, jak neseš hoře,
píseň mladé ženy v poli,
hoře těch, kdož za Olzou jsou.
Hleď, jak Ostravice pěna
hučí, zvoní, syčí, lká,
a na pěně rozprostřena
surová tvář goralská.
Nes ho, nes, jak neseš píseň,
nes ho, nes, jak neseš hoře,
píseň mladé ženy v poli,
hoře těch, kdož za Olzou jsou.
Hraje pěna vlasem ženy,
kosmou muže vlny var:
nepohnutý, zamračený
hledí k Ostravici Žár.
x
Hřbitove, v mé žiješ víře,
kde děvucha leží spící
a rek tichý ze Sibiře,
hřbitove nad Ostravicí!
Kalino, děvucho šumná,
hlídáš, co se nenavrátí,
kalino, křovino dumná,
budeš na mém hrobě státi?
Mluvíš s hvězdou, hvězdy plynou,
všecko vidí, všecko vědí:
mohyly dvě pod kalinou,
nedáte mi odpovědi?
HANYS HOREHLEĎ
Chylka s Lyskou do kroku
přes zem sypanou skalami,
Ostravice do skoku
a Smrk s Lysou nad horami:
vichře, duj, bystřino, leť,
pluto, nepsuj práce jeho:
oře Hanys Horehleď,
oře od rána sivého.
81
Sotva z prahu vykročí,
ostrý vítr ve tvář duje,
metelice do očí
bije, koně oslepuje;
pluta v srpnu s červencem,
sníh jde v červnu, sníh jde v září,
surová máť slezská zem,
na níž Hanys hospodaří.
Skoro ráno hore hleď!
Dýme Smrk, má čapku Lysá?
Stiskne zuby Horehleď,
bědná žeň se zakolísá:
pluta rve ze svahu zem,
skála zbude, kobzol hnije,
voda hrčí povalem
a Horehleď z hoře pije.
Znáš-li formu bystřiny?
V létě sotva teče kapkou,
že by synek jediný,
že by zahradil ji čapkou:
však když v mlze zmizí bor,
pluta lije dva měsíce,
strumeně seskočí s hor,
rozlítí se Ostravice.
Vzkypí pyšným hřebenem
na širokém na prostoře,
kde šla cesta, kde stál břem,
jedno je hučící moře:
kamenná hráz povolí,
proud strženým žene plotem,
kdo neprchne z údolí,
ten se loučí se životem.
Břeh tok lítý přeskočí,
vyrve stromy při dubině,
bere vše, co zaskočí,
kozy, krávy, koně, svině,
mosty, lávky dřevěné,
balvany sepjaté dráty,
střechy chalup červené
a kolébky s nemluvňaty.
Plač, pros, na kolenách lež,
Bůh vysoko i daleko -
82
když už vše nám pobereš,
aspoň bývání nech, řeko:
střecha letí s praskotem,
chalupa se do vln svalí,
surová máť slezská zem,
kruté nebe nad goraly.
Jak los chlopa dopadne
(před provazem chraň jej, Bože!),
když hladina opadne
a řeka se vrátí v lože?
Sestup, gazdo, v údolí:
kde bystřina hřměla blízko,
včera pole kobzolí,
dnes tůň, grapa, vydralisko.
Když se půda zorala,
klas chudobný z brázdy pojde,
druhdy k hrůze gorala
host ježatý z Karpat dojde:
klas zelený, skrčený,
chvějící se v smrku stíně,
mrazem, plutou šetřený
sežerou divoké svině.
Znáš žeň půdy prokleté?
Když ji kroupy nepotlukou,
snopy děcko tříleté
lehko nese jednou rukou:
jsou jak kytky vázané
z klasů pod modrými zvonci,
jež dá čeleď na Hané
gazdovi při žatvy konci.
Byl jsi v Hané okolí?
Pláň, jíž rovna málokterá,
slunko pere do polí
od rána až do večera:
horskou žeň - ó, běda mi! co z bezkydské brázdy vzejde,
zahrazené horami
slunko jen v poledne přejde.
K dávným časům zrak jsem zved:
Šance, zahrazené drvy,
Ostravice hřměla vpřed
barvená goralů krví.
Do hor, na provazech skot,
83
utíká dav otrhanců:
nepusť, řeko, středem vod
Kuruce táhnoucí z Šanců!
Časem srdce krvácí:
proč se v horách těžko dýchá,
proč groš vdoví utrácí
vládnoucích ministrů pýcha?
Půda chlopu věrnému
drahá; byl jí dobrým synem;
v prostý rozum nejde mu
zem vydaná za Těšínem.
Když se polských pánů druž
na těšínském kraji zhlídla,
neřídil směr lodi muž,
baby byly u kormidla.
Jiný národ, jiný mrav:
kdo zem vydal s duší malou,
někde v zámku ční nad dav,
jinde pod Tarpejskou skalou.
Ne k srdci, ne na žol jsou
bohorovné politice
ti, kdož žijí za Olzou:
všichni chtěli k republice!
Marně hřmí těšínská stráž
podle hesla nepsaného:
Země otců nevydáš,
aniž bratra pokorného!
Když se život nachýlí,
po robotě beze slova
goral ve stín mohyly
tichou, sivou hlavu schová:
v zimě hrob zasype sníh
sáh vysoký, těžký, bílý,
vesnou hučí v peřejích
Ostravice do mohyly.
x
Chylka s Lyskou do kroku
přes zem prorvanou skalami,
Ostravice do skoku
úzkou prorvou pod horami.
Od Frydku jde bouře sem,
do deště se nebe kalí,
surová máť slezská zem,
surový Bůh nad goraly.
84
KALINA
Na hrobech kozáckých, kurhanech, na mohylách,
na stepi široké, kde dobří mládci padli
pod kopím Tatara, Moskala, líté Polsky,
třech katanů svobodné Ukrajiny,
ty stojíš.
Na pláni rozlehlé od Dněpra do Amura,
na mohylách tisíců bezejmenných,
kde dřímou mužové, co přišli od Vltavy,
od Bečvy, Moravy, od Váhu, Ostravice,
tam také stojíš.
A kdyby národ byl jak ti, co přišli z Rusi
a z rovin francouzských a z šíjí hor italských,
a Praha falešná by byla nevydala
Spiš, Oravu a bratry za Těšínem (Čech falešný! - zahřeší chlop těšínský,
zaskřípe Oravan, zakleje gazda spišský),
nad hroby hrdinů, co padli u Těšína,
co polehli tam v roce devatnáctém,
bys kvetla vítězná též.
KAŠTANY
Jak stařečci kraj cesty sedí
a stíní v šíři okolí,
a z korun dolů květy hledí,
růžové přilby a chocholy.
Tak polnice kdys zavolaly
zajaté raby do polí,
a nad Sibiřem zablyskaly
úderné helmy s chocholy.
Když Lech Oravu, Těšín urval,
Spiš, kraj, co hledí k Opolí,
kdo bojovníků zdržel mur-val,
kde byly přilby s chocholy?
KALINA
Kde jsi vzala, šumná, zdobná,
85
švarné líce s tmavým okem?
Tak, děvucho, tak podobna
kalině jsi nad potokem.
Nepravím slov křivých v ucho,
nechyl hlavy, nehleď bokem,
nerdi se mi, ty děvucho,
jak kalina nad potokem.
A jak tančíš! Synek z Pražmy
synku z Morávky je sokem...
tichou vzpomínku jen dáš mi,
jak kalina nad potokem.
Budou mladou hlavu víti,
dlouhý rok půjde za rokem,
teskně budeš hledět v žití,
jak kalina nad potokem.
MOHELNICE
Na Beskydě Bílý Kříž,
když se vlevo zatočíš,
Mohelnici uvidíš hej, děvucho vysoká,
hej, kalino široká,
Mohelnice divoká!
Rád tě boskám, dívčino,
rád tě vidím, kalino,
rád tě slyším, bystřino hej, děvucho vysoká,
hej, kalino široká,
Mohelnice divoká!
Dej, můj milý, dej, Bože,
šumné děvče do lože,
dej švarného, dej syna,
bujného jak bystřina,
a když jednou zahynu,
dej k mohyle kalinu,
můj Bože hej, děvucho vysoká,
hej, kalino široká,
Mohelnice divoká!
86
PYŠNÝ JANEK
Pyšný Janku na okenku,
pyšný v poli, pyšný v šenku,
kaj ty sobě najdeš ženku?
Děvuchy do kola chodí,
za ruky se spolu vodí,
ani jedna neuškodí.
Bo ty, pyšný, švarný Janku,
nechceš žádné za galanku,
ynum koňa, ynum šklanku.
STARČEK
(Senecio vulgaris)
Ty stareček jsi zasmušilý.
Po mezi tichým krokem jdeš,
máš žlutý květ, jsi brzo bílý
a do země se schyluješ.
Z kožíšků sivých hledí kvítí
tvé bez úsměvu slunci vstříc:
co přijde, může zarmoutiti,
však potěšiti nikdy víc.
KALINA
Nad vodou stojíš, hlavu nachýlenou,
list střižen široký, bobule rudé,
daleko lidí.
Spí motýl na květu, pták zobe plody,
břeh držíš s brslenem, zříš ticho k vodám,
daleko lidí.
Tak časem filosof, tak časem básník,
když kalich vypili, s úsměvem tichým hledí
bok lidí v život.
Kdys bude dobře hlavu navždy k spánku,
bylino sličná potoků a hájů,
bez slova výčitky pod kořeny tvé skrýti,
daleko lidí.
87
BEZE MNE A SE MNOU
Beze mne, beze mne květ národa,
beze mne nadšení a svoboda,
beze mne děvuchy jasných lící,
beze mne veselí šumějící.
Jen se mnou, jen se mnou drobné pole,
černý chléb chudobném vždy při stole,
děvucha hoferská v dešti venku,
stareček tištěný na výměnku.
Beze mne cymbálek, huslí struny,
beze mne pomníky a tribuny,
beze mne věnčené, chytré hlavy,
beze mne letopis i oslavy.
Jen se mnou, jen se mnou žal národa
a mladost uběhlá jako voda,
pěsnička tesklivá v prostých slovech
a předků mohyly na hřbitovech.
SOUPUTNICE
Přejelas duši železem,
ne, Sudbo, rukou jemnou:
však jak široká byla zem,
šla Píseň vždy přede mnou.
Pouť života zle skřípala,
a nebe bylo temné:
tma ze všech stran se sypala,
v ní Píseň šla vedle mne.
Pouť v suché poušti plné hrůz
skončila stopou klamnou:
když koně táhli černý vůz,
šla Píseň sama za mnou.
[PO1]"ý"?
[PO2]nečitelné, ale dále v textu je "e"
[PO3]nečitelné
88
Frekvenční distribuce Autor 1
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
339
246
196
176
157
100
92
89
79
77
74
70
69
65
61
51
51
49
48
40
38
35
35
35
35
34
31
30
30
29
29
28
27
27
26
25
25
23
22
21
20
20
20
19
18
18
a
v
se
z
na
do
jak
jsem
co
mi
je
já
to
tak
po
pod
ty
když
za
tam
s
k
kdo
mne
před
ti
má
kde
ve
jen
nás
jsou
při
ten
by
nám
ze
že
géro
si
až
jednou
přes
můj
bez
cizí
89
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
18
18
18
18
17
17
17
17
16
16
16
16
16
16
15
15
15
15
15
15
15
15
15
14
14
14
14
14
13
13
13
13
13
13
13
13
12
12
12
12
12
11
11
11
11
11
11
11
kopu
mé
od
země
byl
bůh
jako
srdce
dombrová
jim
my
sto
u
řečí
ale
bude
frydku
jsi
markýz
nad
tož
těšína
černé
jeden
noc
pro
ruce
vás
beskyd
dolů
krev
magdónova
mně
modré
noci
šel
děvče
maryčko
měl
své
školy
bernard
den
dvě
ještě
kolem
naše
není
90
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
11
11
11
11
11
11
11
11
11
11
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
8
8
8
8
8
než
oči
rád
slunce
ta
tu
těšínem
už
vy
žití
bych
bylo
dědiny
jde
krve
národ
polské
tisíc
té
černý
řeč
školu
žor
beskydem
bratře
doly
jest
ji
jich
květ
mnou
moje
mu
o
ohně
ondro
rudý
sbohem
sedmdesát
sám
toho
tomu
víc
ber
dávno
děti
hory
i
91
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
6
6
6
6
6
6
6
6
jenom
lidu
nechť
poli
pán
slezské
smích
snad
tvé
táhne
tě
viděl
vlasy
čelo
chlop
chodil
dal
domky
jí
li
mám
ne
ni
nimi
ním
očí
prvý
přijde
rektor
rež
roků
srdci
tisíců
tošonovic
zní
zvoní
časem
či
škaredý
žil
aby
ať
bože
buď
bílé
chce
což
daleko
92
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
dobrý
dolech
dombrové
dva
farář
gróf
hledí
ho
hrabyň
jdou
jedna
každý
kdy
kladivo
konce
löw
maryčka
mazur
mládí
mojí
muž
mých
nathan
nich
oko
ostravice
ostravy
pole
poslední
prachu
písně
rudé
svět
teď
ticho
utíká
vidím
vsi
zemi
zemí
znám
zpíval
zpívám
zákonu
zámku
šla
žena
život
93
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
bezruč
boha
boží
budu
bőhm
cos
duše
duši
dá
dým
halfar
hlavu
hoch
hore
hutě
hučín
jedenkrát
jenž
jsme
juž
kdekdo
kdes
kdyby
křistek
kříž
leží
lid
lysou
lysé
láska
mlýn
možná
místo
nebe
nevím
nikdy
národa
ně
oni
pan
pariů
petr
petře
pořád
práci
píseň
přišel
ret
94
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
sedmdesáti
smutek
stojí
straně
stál
svítí
synek
temnou
teče
těch
uhni
ven
ves
vyskočil
vzhůru
vám
ví
výše
všecko
všici
zvon
zřel
čela
čtou
řece
štoly
štít
šíje
bard
beskydech
beskydu
bezruči
bory
budeš
burmistr
celý
chceš
chodí
dbá
dombrovský
dulavy
dál
dámy
dědině
děvucha
ej
goral
géra
95
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
hasnou
horníků
horách
hral
hučí
ii
jejich
jiný
jury
jít
kača
kdos
kdosi
ke
kles
kmen
kol
kouří
krví
lazy
lesy
letech
lidí
mají
markýze
markýzi
mluvy
modlí
málo
máš
mě
města
neb
ní
něm
okem
on
ondráš
ostrava
ostravicí
osud
pad
padly
panna
plamen
pobrali
polský
proč
96
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
430
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
3
3
3
práce
ptení
páni
pýcha
pět
přešel
půjdu
rety
robil
ruku
rybníky
sedí
severu
srší
starý
střebovský
svou
tebe
thrák
tich
tiché
tichý
tobě
trochu
těžký
udeřil
ujme
vedl
veršů
večer
vodky
vrahy
vrby
však
všecky
zas
zde
zdvihnem
zelené
zákony
šaty
škola
štěstí
ženy
žít
balvan
balvany
bašce
97
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
477
478
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
bašky
berou
beskydských
bič
bičem
blesk
bludičky
bohat
boku
borem
brzo
byli
bys
býval
bývá
běží
břehu
cesty
cestě
chrám
chrámy
chudobné
chudobný
cimbuří
cizině
cítil
dech
domu
děje
děvuch
děvuchy
frydlantu
gorali
grófe
gutman
halky
hluboko
hoře
hrabyňská
hrubý
hutích
hynete
jasného
jasný
jej
její
jinak
jste
98
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
525
526
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
jísti
kam
kavalír
kdybych
klečí
kněze
kohos
koně
kopat
kos
kostel
kovkop
krásné
ku
kvítí
kypí
kázal
lazů
lesů
lety
lidem
lidé
lože
líbe
lípy
matku
mezi
mečem
mluví
mlčel
moravec
muži
mužové
mého
nade
nahoře
naráz
našemu
naši
nebi
nech
nesl
neumí
něho
němec
ode
ostravě
padá
99
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
573
574
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
pak
panskou
panská
panský
paskovské
pece
pije
pláče
podle
pohled
poháry
polehnou
poláci
polák
potkal
prokletých
prosby
proto
pryč
pták
pálí
pánem
pány
péro
pěst
půl
půlnoci
ramenou
retů
robím
rodnou
roli
rotšild
rtech
rudým
ránu
sbor
sedm
sem
skále
skály
sladkým
sladkými
slovo
sluch
stojím
stranou
stryk
100
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
621
622
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
strážné
stát
středu
svoji
svým
svědomí
synku
synky
také
teskné
tom
tvých
tvůj
tys
táhla
též
tónem
těšíně
těžké
tři
uhelný
uhlí
verše
voda
vrah
vráz
vstříc
vysoké
vzdor
vévoda
víš
věčně
všem
vždy
zbyla
zdráv
zem
zezadu
zhasli
zlaté
zlatém
zory
zoufalý
zpátky
zrak
zámek
zámeček
západ
101
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
669
670
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
éthiop
úsměv
čech
červený
čí
řady
řekl
řondźum
železo
žid
židů
žije
žol
žádný
azuru
bača
bedźe
beskydské
beček
bije
bil
bo
bog
bohaté
bohumínem
bohumíně
boj
boky
brvou
budou
byla
báji
básníci
básně
bázlivé
bída
běs
břemů
cestou
cestu
chalát
chaty
chleba
chléb
choć
chtěl
chud
chytla
102
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
717
718
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
chýši
ciziny
cizáků
cizích
cosi
ctím
daktyl
dala
divoká
dlouho
dnes
dni
dobraticích
dobroslavice
dobráci
dobrého
dokola
dole
doubrava
dozněla
dočkám
drahou
drozd
drsné
drva
dráhy
dunaji
duní
duší
dáli
dálky
dálo
dává
démonu
dím
díval
dívala
dívá
dýchají
dýcháme
děcko
děd
dědinách
dědů
děhylovo
dětem
děvuše
děvčata
103
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
757
758
759
760
761
762
763
764
765
766
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
děvčeti
dřevěné
dřevěný
dřevěným
dům
f
fabrika
fantóm
fial
fičí
fosforové
frygickou
godulou
habet
halka
haluz
hamrech
hanáků
hasli
helmu
hezké
hlava
hlavou
hlavy
hledíte
hleděla
hned
hnít
hochfelder
holotách
hop
hor
horkem
horší
host
housle
hořké
hoří
hraju
hrdlo
hrobu
hrom
hrubé
hrušově
hutí
hvězdy
hřích
jaká
104
767
768
769
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
810
811
812
813
814
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
jdu
jedno
jednoho
jehličí
jeho
jehož
jel
jež
jiskřící
jitro
jméno
jura
juro
kdybys
kdys
klasy
klonil
klín
kobzole
kobzolí
komíny
kopalnu
kopečku
kopyta
kosi
kostele
koupil
kov
kovkopa
kovkopů
kraji
krb
krok
krokem
kroku
krotký
krvavý
krvi
krásně
kráčí
krčmě
kteří
kvetly
kyjově
lankasterku
laryšové
leckdy
leonidas
105
815
816
817
818
819
820
821
822
823
824
825
826
827
828
829
830
831
832
833
834
835
836
837
838
839
840
841
842
843
844
845
846
847
848
849
850
851
852
853
854
855
856
857
858
859
860
861
862
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
les
lesích
let
levou
lichtenstein
lipiny
loďky
lysá
lány
lépe
lící
matička
matka
matkou
matky
mdlou
melodie
meč
meče
mluva
mluvil
mluvu
mlád
mléko
mlčící
moc
mocní
modlil
moravskou
moravsky
moravská
moravský
motyku
motýl
mou
močálech
moři
mračil
mračí
mrzne
muže
mužů
myšlenky
místa
mít
mým
měly
město
106
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
874
875
876
877
878
879
880
881
882
883
884
885
886
887
888
889
890
891
892
893
894
895
896
897
898
899
900
901
902
903
904
905
906
907
908
909
910
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
nadarmo
nadšení
napil
napřed
nasel
našich
nechal
nechce
nechám
nedá
neděle
nejprvší
nemluví
nemám
nepopustí
nepřítel
nese
nevrátí
nežli
nic
nocí
nohou
nohy
notu
nádherné
námi
národní
německý
nězpive
obilí
obloze
obou
obzor
obě
odešel
ojčizny
opilé
opřen
orlové
ostré
otců
otec
očích
padlo
paláce
pane
panem
panské
107
911
912
913
914
915
916
917
918
919
920
921
922
923
924
925
926
927
928
929
930
931
932
933
934
935
936
937
938
939
940
941
942
943
944
945
946
947
948
949
950
951
952
953
954
955
956
957
958
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
panském
pasu
per
plakat
plameny
ples
pluhem
plumlov
plumlově
pobožné
pohladil
pohleděl
polka
poly
políbil
pomalu
pomoci
porembě
porobeného
poroby
poroučí
poskoč
postaví
pot
potem
potichu
potu
počítal
počítám
pošlou
prach
prapor
praporu
prapory
pravda
pravici
pražmě
prchl
proklatých
prokletý
prosba
proti
pruh
prve
práva
prší
ptáčata
pušku
108
959
960
961
962
963
964
965
966
967
968
969
970
971
972
973
974
975
976
977
978
979
980
981
982
983
984
985
986
987
988
989
990
991
992
993
994
995
996
997
998
999
1000
1001
1002
1003
1004
1005
1006
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
pánové
pánu
písničky
písní
píšťaly
pěsti
pětvald
přejde
přítel
půdy
půjde
rabové
rameni
raz
rektora
retem
robotě
robíš
roste
rozbi
rozmách
rozum
rty
rubíny
rukou
ruky
ručky
rybárky
ráda
růst
růži
sahá
schýlil
sed
sedláci
seděl
sehnutý
sekerou
ses
sešlý
sir
sirotků
sivé
sivém
sivý
sklání
slezský
slyšel
109
1007
1008
1009
1010
1011
1012
1013
1014
1015
1016
1017
1018
1019
1020
1021
1022
1023
1024
1025
1026
1027
1028
1029
1030
1031
1032
1033
1034
1035
1036
1037
1038
1039
1040
1041
1042
1043
1044
1045
1046
1047
1048
1049
1050
1051
1052
1053
1054
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
smutné
smálo
smáti
smí
smíchem
směje
smějte
sní
sněhem
sobě
sosnách
sotva
spolu
spěl
spřež
srdcem
srpnu
staré
starého
starých
staví
strany
strhne
strom
struna
stryka
studu
stáhl
stín
střebovice
sviadnov
svoje
světla
světě
svůj
syn
tanci
tančí
temným
tenkrát
teskno
trojzub
tráva
tvoji
tvá
tvář
tváře
tváří
110
1055
1056
1057
1058
1059
1060
1061
1062
1063
1064
1065
1066
1067
1068
1069
1070
1071
1072
1073
1074
1075
1076
1077
1078
1079
1080
1081
1082
1083
1084
1085
1086
1087
1088
1089
1090
1091
1092
1093
1094
1095
1096
1097
1098
1099
1100
1101
1102
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
tvém
táhnou
tón
těžká
třeba
uhnou
uhnul
umí
umíráme
urazil
urvaných
uráží
ušáci
vari
vaří
vaše
veliký
velký
velmožem
vesele
veselo
veselí
vesnička
vesny
visí
viď
vlasti
vlasů
vodku
vodu
volá
vrchnost
vstal
vyrostl
vysoká
vyšlehlý
vyžehl
vzad
vzadu
vzal
vzala
vzali
vzor
vzpomenu
vzpomínek
vzpomínky
vztek
vámi
111
1103
1104
1105
1106
1107
1108
1109
1110
1111
1112
1113
1114
1115
1116
1117
1118
1119
1120
1121
1122
1123
1124
1125
1126
1127
1128
1129
1130
1131
1132
1133
1134
1135
1136
1137
1138
1139
1140
1141
1142
1143
1144
1145
1146
1147
1148
1149
1150
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
vát
vážný
vídni
vídně
víru
víry
vítkovic
věštec
vůdce
vůni
vždycky
xerxés
zahynem
zapírá
zase
zazní
začal
zdráva
zdvihají
zdvihne
zdá
zeď
zimní
zlata
zlatem
znít
znělo
zobákem
zoufalá
zpomněl
zákon
zástava
zástupy
září
zášť
zřeli
ó
úst
útisk
útoku
úzký
čapku
často
čeho
čelem
černého
čert
červená
112
1151
1152
1153
1154
1155
1156
1157
1158
1159
1160
1161
1162
1163
1164
1165
1166
1167
1168
1169
1170
1171
1172
1173
1174
1175
1176
1177
1178
1179
1180
1181
1182
1183
1184
1185
1186
1187
1188
1189
1190
1191
1192
1193
1194
1195
1196
1197
1198
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
červeném
českou
česká
čtyry
řek
řekne
šat
šerá
šest
široké
šlapat
šly
štole
švarné
šíji
šíjí
ženě
židé
žili
života
žluč
žlučí
žíly
abych
abys
ahasver
anděl
anděly
andělé
andělů
ani
archou
arému
arénu
atlasu
baba
balvanům
barbar
barbarů
barevna
bartovské
barvíř
belgii
benešovem
bere
beru
beskydy
beskydští
113
1199
1200
1201
1202
1203
1204
1205
1206
1207
1208
1209
1210
1211
1212
1213
1214
1215
1216
1217
1218
1219
1220
1221
1222
1223
1224
1225
1226
1227
1228
1229
1230
1231
1232
1233
1234
1235
1236
1237
1238
1239
1240
1241
1242
1243
1244
1245
1246
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
bezlesklých
bezmasém
bijte
biju
bijí
bili
bitý
biče
blaze
bled
bledého
blendovice
blendovicím
blendovským
blázne
bláznivý
blíže
blýskají
blýskavohelmý
blýskavý
blýskavým
bodli
bodláčí
bodák
bodáky
boga
bohatci
bohatec
bohatství
bohatý
bohem
bohové
bohy
boje
bokům
bol
bolestí
bor
borek
borové
borového
borových
bospor
botku
botách
bouřnou
bozi
božím
114
1247
1248
1249
1250
1251
1252
1253
1254
1255
1256
1257
1258
1259
1260
1261
1262
1263
1264
1265
1266
1267
1268
1269
1270
1271
1272
1273
1274
1275
1276
1277
1278
1279
1280
1281
1282
1283
1284
1285
1286
1287
1288
1289
1290
1291
1292
1293
1294
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
branou
bratra
britem
brnění
brvu
brázdu
bubnů
buch
budoucnu
budí
bují
burů
buší
bušíme
byly
byrgrům
bystré
bystrých
bystřina
byzantismu
bzučení
báby
básník
bázlivý
bázlivým
bídné
bídný
bídných
bídným
bídu
bídy
bílých
bít
býti
bývalo
bělavým
běleperutná
bělovlasé
běž
běžel
běžela
bředly
břehů
bůhví
caput
chacharče
chachaři
chaloupek
115
1295
1296
1297
1298
1299
1300
1301
1302
1303
1304
1305
1306
1307
1308
1309
1310
1311
1312
1313
1314
1315
1316
1317
1318
1319
1320
1321
1322
1323
1324
1325
1326
1327
1328
1329
1330
1331
1332
1333
1334
1335
1336
1337
1338
1339
1340
1341
1342
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
chamsin
chasa
chcechtali
chechtala
chladný
chlope
chlopem
chlopů
chlupaté
chládku
chocholem
chor
chrámem
chrámu
chráněná
chrást
chudobná
chvojím
chválila
chválili
chvátá
chvěje
chvějí
chvěl
chybu
chycený
chytal
chytit
chytly
chytá
chytám
chřestí
chřestýš
chřípí
cimbuřím
cinkot
cizinců
cizácké
cizího
cizím
ctností
ctíš
cymbál
césar
césaru
cév
císař
cítili
116
1343
1344
1345
1346
1347
1348
1349
1350
1351
1352
1353
1354
1355
1356
1357
1358
1359
1360
1361
1362
1363
1364
1365
1366
1367
1368
1369
1370
1371
1372
1373
1374
1375
1376
1377
1378
1379
1380
1381
1382
1383
1384
1385
1386
1387
1388
1389
1390
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
dalekých
dalo
daně
darmo
datyních
datyň
dav
david
davu
davy
daň
dcerek
dcerkou
dcerku
dechem
dej
dere
deset
despot
desítku
deště
deštěm
diadém
distichem
divný
divoké
dlani
dlaněmi
dlaň
dlo
dlouhou
dlouhé
dlouhém
dlouhým
dluh
dlužen
dne
dní
dobrou
dobré
dobrému
dobu
dobývá
dobře
docela
dodýchala
dodýchali
dohonil
117
1391
1392
1393
1394
1395
1396
1397
1398
1399
1400
1401
1402
1403
1404
1405
1406
1407
1408
1409
1410
1411
1412
1413
1414
1415
1416
1417
1418
1419
1420
1421
1422
1423
1424
1425
1426
1427
1428
1429
1430
1431
1432
1433
1434
1435
1436
1437
1438
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
dojemným
dolem
doma
domoviny
domě
domů
don
dost
dostal
dotknu
doubravy
doved
dovedem
dověděl
dozadu
dozpívali
došlou
došly
dožije
dožijou
drah
drahému
drahý
drak
dražší
drnem
drozdy
drsný
drsným
druhou
druhá
druhé
druhého
druhém
druhému
druhý
drzý
dudy
dudák
dul
dulava
dunaje
dunajské
dvacet
dveří
dvojité
dvorek
dvoujnásobném
118
1439
1440
1441
1442
1443
1444
1445
1446
1447
1448
1449
1450
1451
1452
1453
1454
1455
1456
1457
1458
1459
1460
1461
1462
1463
1464
1465
1466
1467
1468
1469
1470
1471
1472
1473
1474
1475
1476
1477
1478
1479
1480
1481
1482
1483
1484
1485
1486
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
dvoře
dvé
dvéře
dvěma
dychtivá
dálavy
dále
dáte
dávila
dávit
dávnou
dávná
dáví
démon
démonem
déšť
díle
dítě
dívaly
díve
díváme
dýchal
dýchá
dýmají
dýmečky
dýmu
dýmá
dýšu
dědina
dědino
dědinou
dědovy
dědové
děl
dělo
dětmarovicích
dětský
děvucho
děvčete
děvčátek
dřel
dřev
dřeva
dřevěnou
dřímající
dříme
důl
důvěra
119
1487
1488
1489
1490
1491
1492
1493
1494
1495
1496
1497
1498
1499
1500
1501
1502
1503
1504
1505
1506
1507
1508
1509
1510
1511
1512
1513
1514
1515
1516
1517
1518
1519
1520
1521
1522
1523
1524
1525
1526
1527
1528
1529
1530
1531
1532
1533
1534
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
dźevuśka
dźeń
džbánku
e
ernestovi
fabiky
fabriku
falešná
fantas
fantasie
fary
feniky
fialky
fialové
franků
frydecké
frydeckým
frydečtí
frydlant
fryštátě
fucha
fénianů
fěrtoch
gajdoš
germán
gigulu
godule
gorala
goralům
grosbyrgři
gruntech
grunty
grófem
grófy
górna
hada
hadím
hajným
halali
halfara
halfarovo
halku
hanou
hanácká
hanácký
harasovský
haryndě
hasly
120
1535
1536
1537
1538
1539
1540
1541
1542
1543
1544
1545
1546
1547
1548
1549
1550
1551
1552
1553
1554
1555
1556
1557
1558
1559
1560
1561
1562
1563
1564
1565
1566
1567
1568
1569
1570
1571
1572
1573
1574
1575
1576
1577
1578
1579
1580
1581
1582
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
havěť
hedvábí
hezký
hezounký
hladil
hladová
hlaholí
hlasem
hlavičkou
hlavičku
hlavičky
hlavách
hlavě
hle
hlediště
hledě
hleď
hleďte
hliněných
hluboce
hluboké
hlubší
hluch
hluché
hluší
hlídá
hnal
hnulo
hněv
hněvala
hněvem
hodil
hodin
hodina
hodiny
hony
horama
horem
horečce
horečka
horko
horká
horký
hornické
hornických
horníci
horníka
horníky
121
1583
1584
1585
1586
1587
1588
1589
1590
1591
1592
1593
1594
1595
1596
1597
1598
1599
1600
1601
1602
1603
1604
1605
1606
1607
1608
1609
1610
1611
1612
1613
1614
1615
1616
1617
1618
1619
1620
1621
1622
1623
1624
1625
1626
1627
1628
1629
1630
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
horská
horu
horáci
hospodě
hostině
hosty
hovořila
hovoří
hořelo
hořkého
hořící
hrabat
hrabata
hrabovský
hrabyni
hradisko
hradu
hrady
hraji
hranicí
hranou
hrazený
hrbí
hrdle
hrdí
hrnul
hrnčířů
hrobníci
hrobníky
hroby
hrobě
hrobů
hromady
hrot
hroty
hrozivý
hrubým
hrudi
hrušov
hrušova
hrušovem
hryzl
hryžeme
hryžou
hrál
hrála
hrát
hrčel
122
1631
1632
1633
1634
1635
1636
1637
1638
1639
1640
1641
1642
1643
1644
1645
1646
1647
1648
1649
1650
1651
1652
1653
1654
1655
1656
1657
1658
1659
1660
1661
1662
1663
1664
1665
1666
1667
1668
1669
1670
1671
1672
1673
1674
1675
1676
1677
1678
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
hubičku
hudba
hudby
hudu
hukot
huláká
hurá
hučivý
hučínem
hvozdy
hvízdají
hvízdal
hynem
hájích
hájů
hřbitov
hřbitova
hřbitovem
hřbitovu
hřebem
hřebíku
hřib
hřmí
hřmít
hříchy
hřímá
hříšné
hříšný
idejí
idźeś
iii
inspektorem
inženýr
jabloni
jabloně
jadérka
jakoby
jakési
jakých
jalovce
jam
jamb
janovicích
jarmo
jarní
jas
jasná
jasní
123
1679
1680
1681
1682
1683
1684
1685
1686
1687
1688
1689
1690
1691
1692
1693
1694
1695
1696
1697
1698
1699
1700
1701
1702
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1713
1714
1715
1716
1717
1718
1719
1720
1721
1722
1723
1724
1725
1726
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
jdeme
jdeš
jed
jede
jedenkráte
jedinou
jediná
jediném
jediný
jediným
jedlí
jednom
jednomu
jednotvárným
jedné
jedním
jejž
jelen
jemnou
jemu
jemuž
jeníku
jesení
jez
jezdce
jezdců
jezdec
jezero
jeřábem
ještěr
jilmy
jimi
jimž
jiná
jiné
jiných
jiskra
jiskřička
jisto
jisté
jitra
jizbu
jizlivou
jiříkův
již
jmenem
jmeno
jmenu
124
1727
1728
1729
1730
1731
1732
1733
1734
1735
1736
1737
1738
1739
1740
1741
1742
1743
1744
1745
1746
1747
1748
1749
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1756
1757
1758
1759
1760
1761
1762
1763
1764
1765
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1773
1774
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
jménu
jurty
jurtách
juráš
jámy
jásot
jím
kabátek
kadeři
kadeří
kaftan
kahan
kahanem
kahany
kaj
kaktus
kalich
kamene
kamenité
kamenné
kamenným
kamení
kameralna
kapli
kapradin
karviná
karviné
kasá
kat
katechismu
kačky
kaštany
každá
každé
kdesi
kdysi
kladiv
kladiva
kladivem
kladou
klapal
klas
klekání
klesají
klesl
klesla
klesli
klesá
125
1775
1776
1777
1778
1779
1780
1781
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1791
1792
1793
1794
1795
1796
1797
1798
1799
1800
1801
1802
1803
1804
1805
1806
1807
1808
1809
1810
1811
1812
1813
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1821
1822
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
kletby
klečeli
klid
klidem
klidní
klidně
kloboučkem
kloníš
klouzají
klínu
klíně
klít
knihy
knut
knírem
knížata
knížecí
knížky
kněz
kobylek
kobzol
koho
koleji
kolny
koly
kolébce
kolébky
komické
komický
komoních
komotstvu
komtesa
komu
koniklec
konopnou
koníčky
konšelé
kopají
kopal
kopalně
kopaný
kopce
kopci
kope
kopeček
kopytem
kopyty
kopí
126
1823
1824
1825
1826
1827
1828
1829
1830
1831
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1843
1844
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1852
1853
1854
1855
1856
1857
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1864
1865
1866
1867
1868
1869
1870
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
korouhev
korouhve
korouhví
korunu
koruny
korále
kostela
kostí
kosům
koukol
koupiti
koupím
kovadlině
kovkopem
kováři
kovářů
kozy
kořist
koše
kožešiny
krejcar
kristus
kritika
kroků
krom
krunýřem
krunýři
krvavá
krysy
kryt
krále
krámy
kráse
krásný
krátký
krášlené
krčí
krůpěje
která
které
kterým
kupci
kupčíci
kuropění
kuse
kvasnice
kvetla
kvetou
127
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
1898
1899
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
1918
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
kvitem
kvítky
květen
květníku
květů
kvůli
kyj
kyjem
kyjov
kypící
kypíš
kyčlích
kácí
kázala
kázaly
káčera
káže
kéž
křepčí
křeči
křik
křičí
křižoval
křižáci
křižák
křtíte
kříže
křížem
kříži
křížů
kůže
labi
lampy
landekem
landeku
lanista
laryš
leb
lebkou
lebky
lehce
lehko
lehké
lehkým
lehly
lem
lepí
lepších
128
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1961
1962
1963
1964
1965
1966
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
lesa
lese
lesní
leta
letem
letí
levici
ležíme
ležíš
ligotka
lije
lilii
lipinami
lipinku
lipinou
lipině
lis
listy
listí
listů
literou
lodním
lodyhy
loži
lucina
lucinou
lucinu
luk
lutyni
luza
lysky
láme
lámou
lán
lánu
léčí
líbí
líp
lít
lítají
lítý
lítě
lže
m
macku
magdón
magdóna
magistra
129
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
malé
marií
marno
maryny
marš
masce
maska
maso
matróny
mazure
mazurče
mech
mechu
mechy
medúsa
metlice
metropoli
mez
mezích
mečů
mha
mhouří
michalkovice
michalkovicích
midas
mihl
mihly
mihnou
milenka
miloval
milované
milovat
milují
milý
miň
mladých
mluvili
mluvě
mlze
mládence
mládež
mládím
mlčelivé
mlčely
mlčet
mlčky
mlčíte
mnoho
130
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
2046
2047
2048
2049
2050
2051
2052
2053
2054
2055
2056
2057
2058
2059
2060
2061
2062
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
mocný
modlitby
modlitbě
modrou
modrý
moh
mohlo
mohutnost
mohutný
mohyla
mohylou
mohylu
mojich
mojím
molochovy
moravci
moravka
moravské
morávky
motyk
motyka
motykou
motýle
motýlu
moudří
moře
možné
mrak
mraky
mraků
mrazivé
mračné
mrtva
mrtvi
mrtvoly
mrtvé
mrtvého
mru
mrzl
mrzlo
mrštil
mstitel
mudroku
mur
murem
murovanú
muru
mury
131
2063
2064
2065
2066
2067
2068
2069
2070
2071
2072
2073
2074
2075
2076
2077
2078
2079
2080
2081
2082
2083
2084
2085
2086
2087
2088
2089
2090
2091
2092
2093
2094
2095
2096
2097
2098
2099
2100
2101
2102
2103
2104
2105
2106
2107
2108
2109
2110
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
murů
mužem
myslím
myslíš
myš
myšku
myšky
máchna
mák
máku
máma
mém
míli
místku
mívají
míří
mórgy
mějž
měla
měli
mělo
měls
měst
městech
městským
městě
měsíc
měsíci
měčem
měřil
mřel
mžikem
nabit
nabranou
nadchne
nadmuly
nahnul
nahnutá
nahoru
nahy
nahá
najde
najdeš
najímáš
nalevo
napilý
napnou
napíná
132
2111
2112
2113
2114
2115
2116
2117
2118
2119
2120
2121
2122
2123
2124
2125
2126
2127
2128
2129
2130
2131
2132
2133
2134
2135
2136
2137
2138
2139
2140
2141
2142
2143
2144
2145
2146
2147
2148
2149
2150
2151
2152
2153
2154
2155
2156
2157
2158
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
napřáh
narovnal
nasype
naučí
navštívil
nazval
naříká
naší
naším
nebes
nebesům
nebral
nebude
nebyl
nebylo
nechte
nechtěla
nechytne
nedal
nedbaje
nedbe
nedotknutá
nedovolá
nedozírán
nedám
nedívám
neděli
nehněval
nehtů
nejsou
nejstarší
nejste
nekonečný
nelkají
nemiluje
nemiluji
nemluvil
nemůže
nenasytí
nenavrátí
nenáhlý
nenávidí
nenávidět
neodpustí
neodrazí
nepláčou
nepohleděl
nepomoh
133
2159
2160
2161
2162
2163
2164
2165
2166
2167
2168
2169
2170
2171
2172
2173
2174
2175
2176
2177
2178
2179
2180
2181
2182
2183
2184
2185
2186
2187
2188
2189
2190
2191
2192
2193
2194
2195
2196
2197
2198
2199
2200
2201
2202
2203
2204
2205
2206
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
nepraví
neptej
nepustím
nepěšina
nepřešla
nepřipínám
nerada
nerobíme
nerónova
neslyší
nesmál
nesmí
nesmělé
nesou
nespala
nestavíme
nestačili
nestačí
nestvůrné
nesu
nesáh
netiskl
neuhne
neuhýbá
neuslyším
nevinnou
nevoní
nevrátima
nevzal
nevíme
nevěrné
nevěstu
nezasvitne
nezbudil
nezdárný
neznáma
neznámý
nezpívá
nezrají
neštěstí
nežije
niagára
nikomu
nimo
nivě
ničí
nobile
noh
134
2207
2208
2209
2210
2211
2212
2213
2214
2215
2216
2217
2218
2219
2220
2221
2222
2223
2224
2225
2226
2227
2228
2229
2230
2231
2232
2233
2234
2235
2236
2237
2238
2239
2240
2241
2242
2243
2244
2245
2246
2247
2248
2249
2250
2251
2252
2253
2254
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
noha
nosíš
nozder
náklad
národe
národu
náručí
návrat
názvů
náš
négr
nímž
nízký
něch
někdo
nělza
němci
německou
německé
něžnosti
nůž
oblakách
oblaze
obloha
obláčky
obočí
obrance
obzoru
obře
ocel
oceli
ocelovým
ocet
octem
oddaní
odleť
odplaty
odpor
odpočal
odpust
odpusťte
odru
odsoudil
odtud
odvážili
odvěký
odvět
oděje
135
2255
2256
2257
2258
2259
2260
2261
2262
2263
2264
2265
2266
2267
2268
2269
2270
2271
2272
2273
2274
2275
2276
2277
2278
2279
2280
2281
2282
2283
2284
2285
2286
2287
2288
2289
2290
2291
2292
2293
2294
2295
2296
2297
2298
2299
2300
2301
2302
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
odříkání
ohni
ohnivou
ohnivá
ohnivé
ohromném
ojčizno
ojčizně
okamžik
okna
oknem
okny
okresním
olze
olzy
omže
ona
ondry
ondráši
oným
opava
orlů
osmahlý
ostny
ostravici
ostravo
ostravou
ostravskou
ostravu
ostrý
otce
otcem
otcové
otevře
otroci
otroky
otázka
oves
ovoce
ovsy
ozve
ozývá
oštěpy
pacholka
padal
padla
padlého
padne
136
2303
2304
2305
2306
2307
2308
2309
2310
2311
2312
2313
2314
2315
2316
2317
2318
2319
2320
2321
2322
2323
2324
2325
2326
2327
2328
2329
2330
2331
2332
2333
2334
2335
2336
2337
2338
2339
2340
2341
2342
2343
2344
2345
2346
2347
2348
2349
2350
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
padnem
padnu
padáte
palackého
paláci
panen
pannou
panny
panských
panským
panstvo
panstvu
panství
paprsk
paprskem
par
pardalí
parnas
parnu
parném
paskovskými
paterkovo
patro
pavel
pavouci
paříž
pecí
pes
pevný
peří
pijáka
pil
plachtám
plachý
plaje
plakala
plakalo
plam
plameni
plamenný
platí
plazí
plač
plec
plesích
pleteš
plije
plni
137
2351
2352
2353
2354
2355
2356
2357
2358
2359
2360
2361
2362
2363
2364
2365
2366
2367
2368
2369
2370
2371
2372
2373
2374
2375
2376
2377
2378
2379
2380
2381
2382
2383
2384
2385
2386
2387
2388
2389
2390
2391
2392
2393
2394
2395
2396
2397
2398
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
plno
plny
plné
plný
plot
ploty
pluk
plumlove
plyny
plá
plál
plání
plát
pláčou
plášť
plést
pochodeň
pochodní
pochodně
pochodu
pochválil
pocuchané
podali
podbity
podepře
podiv
podjeseň
podkopané
podobny
podpatky
podpírají
podávili
podávám
podíval
podívala
poděšený
pohnou
pohnulo
pohrozil
pohubili
pohání
pohárech
pohárů
pokoji
polehnem
poletí
polozhaslý
polskou
138
2399
2400
2401
2402
2403
2404
2405
2406
2407
2408
2409
2410
2411
2412
2413
2414
2415
2416
2417
2418
2419
2420
2421
2422
2423
2424
2425
2426
2427
2428
2429
2430
2431
2432
2433
2434
2435
2436
2437
2438
2439
2440
2441
2442
2443
2444
2445
2446
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
polsky
polská
políbí
polštiny
pomníky
pomněnky
pomoc
pomoz
pomračila
pomsty
pomůže
ponese
poněmčil
poněmčili
poněmčíme
popelu
popolštili
popolštíme
poražené
poremby
poroba
porobená
portále
porážku
poskokem
poskrovnu
postoupil
posílám
potky
potkám
potlesku
potměšilý
potrhlý
pouti
poutníkům
povede
poví
povíš
pozdrav
pozdraví
pozdvihli
pozdvihnou
pozdě
pozve
pozvedá
počali
počká
pořídku
139
2447
2448
2449
2450
2451
2452
2453
2454
2455
2456
2457
2458
2459
2460
2461
2462
2463
2464
2465
2466
2467
2468
2469
2470
2471
2472
2473
2474
2475
2476
2477
2478
2479
2480
2481
2482
2483
2484
2485
2486
2487
2488
2489
2490
2491
2492
2493
2494
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
pošinou
poškrabal
pošlapat
požerou
požáru
prachem
pracuje
praga
praha
prahnul
prahou
praporem
praskly
praská
pravdu
praze
prchla
prchlého
probili
probodnutými
probudil
prodával
proklel
prokletým
prolité
promiňte
promlouvá
promluvil
prorazí
prosil
prosit
prosmýčil
prosté
prostý
prosáklo
protiven
protivnou
protivný
protože
provaz
prs
prsa
prsou
prsteny
prsu
pruský
prusů
prvou
140
2495
2496
2497
2498
2499
2500
2501
2502
2503
2504
2505
2506
2507
2508
2509
2510
2511
2512
2513
2514
2515
2516
2517
2518
2519
2520
2521
2522
2523
2524
2525
2526
2527
2528
2529
2530
2531
2532
2533
2534
2535
2536
2537
2538
2539
2540
2541
2542
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
prvá
práh
právě
prázdné
prózy
prý
průvodě
pse
ptačisko
ptáků
ptáte
ptáčat
ptáčetem
ptáčníka
ptáčníkem
ptáčátka
ptáčátku
publiku
puch
puklé
puká
punský
pustil
pusto
pysk
pyšný
pyšně
pád
pádem
pána
pánů
pást
pílil
písat
písek
písmo
písni
pít
píti
píšu
pól
pýchou
pýchy
pěl
pěněz
pěstí
pětvadla
pětvalda
141
2543
2544
2545
2546
2547
2548
2549
2550
2551
2552
2553
2554
2555
2556
2557
2558
2559
2560
2561
2562
2563
2564
2565
2566
2567
2568
2569
2570
2571
2572
2573
2574
2575
2576
2577
2578
2579
2580
2581
2582
2583
2584
2585
2586
2587
2588
2589
2590
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
pětvaldu
pětvaldě
pětvoldźe
pěšina
pěšky
přec
přece
přede
předků
přehodil
přehoup
přejdem
přejdu
přešlo
přeťal
přeťali
přibili
přibyl
přijdeš
přijdou
přijel
přilbu
přirazil
přiskočil
přišla
přišly
příkopy
příkré
přímo
přísně
příval
přívoz
přízně
pša
půda
půdou
půjdeš
půjč
půlkruhem
půlkruhu
půlku
quijote
rabů
rachotu
rackové
racků
radost
radujte
142
2591
2592
2593
2594
2595
2596
2597
2598
2599
2600
2601
2602
2603
2604
2605
2606
2607
2608
2609
2610
2611
2612
2613
2614
2615
2616
2617
2618
2619
2620
2621
2622
2623
2624
2625
2626
2627
2628
2629
2630
2631
2632
2633
2634
2635
2636
2637
2638
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
rakev
rameno
rampouchy
ranou
rapsód
raspóde
ratiboru
rdousí
rebel
regni
retech
rez
robata
robili
robota
robotnice
robotník
robotu
roboty
robte
robu
robí
rod
rodná
rodu
rodáci
roh
roj
rok
roka
rokli
role
rolnické
romže
rostlo
rostly
rostou
roucha
rouhavě
rovem
rovná
rozbit
rozbitou
rozbité
rozboř
rozběhlý
rozední
rozhlížím
143
2639
2640
2641
2642
2643
2644
2645
2646
2647
2648
2649
2650
2651
2652
2653
2654
2655
2656
2657
2658
2659
2660
2661
2662
2663
2664
2665
2666
2667
2668
2669
2670
2671
2672
2673
2674
2675
2676
2677
2678
2679
2680
2681
2682
2683
2684
2685
2686
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
rozhoupám
rozkaz
rozlila
rozpuštěné
rozrazil
rozstele
roztála
rozumnější
rozumíš
rozuměl
rtu
rtů
rudou
rudá
rudých
ruk
ruka
rusovlasé
rusé
ručkou
ručí
rve
rybě
rychvaldě
rynku
rypsu
rysy
rytíře
rytíři
rádi
rám
rámě
rána
rány
ráz
rázem
rév
rótšilda
rýha
rýmy
rýč
rýčem
růsti
různou
růže
růžovou
růžový
růží
144
2687
2688
2689
2690
2691
2692
2693
2694
2695
2696
2697
2698
2699
2700
2701
2702
2703
2704
2705
2706
2707
2708
2709
2710
2711
2712
2713
2714
2715
2716
2717
2718
2719
2720
2721
2722
2723
2724
2725
2726
2727
2728
2729
2730
2731
2732
2733
2734
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
sad
salaše
salmovci
sametem
samečci
sameček
samotu
samovrazi
sasůvku
sazemi
sazí
schyluje
schýlená
sebe
sebou
sebral
sedl
sedlák
sedláka
sedmdesáte
sednul
sehla
sehnutou
sekyru
semknutou
sen
sepjalo
sepjatých
sestru
set
setkání
sever
sevřenou
sevřené
seč
sečka
sešly
sežrali
shýbám
shůry
silnici
silnicí
siných
sirnatou
sirot
sirotek
sirý
sivými
145
2735
2736
2737
2738
2739
2740
2741
2742
2743
2744
2745
2746
2747
2748
2749
2750
2751
2752
2753
2754
2755
2756
2757
2758
2759
2760
2761
2762
2763
2764
2765
2766
2767
2768
2769
2770
2771
2772
2773
2774
2775
2776
2777
2778
2779
2780
2781
2782
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
sklenkou
sklenky
sklánělo
skláněly
skok
skonává
skončené
skoro
skotský
skočil
skočilo
skočnou
skočná
skráni
skrání
skvělí
skáceli
skácí
skáče
skřipky
skřivánčích
skřítků
sladce
sladká
slavnost
slavnosti
slavných
slep
slepené
slev
slečno
slinu
slitování
sloko
slotě
slova
slovácká
složil
složí
sluchu
sluncem
slunečná
slunečný
slunéčku
slyším
slyšíš
slze
slzy
146
2783
2784
2785
2786
2787
2788
2789
2790
2791
2792
2793
2794
2795
2796
2797
2798
2799
2800
2801
2802
2803
2804
2805
2806
2807
2808
2809
2810
2811
2812
2813
2814
2815
2816
2817
2818
2819
2820
2821
2822
2823
2824
2825
2826
2827
2828
2829
2830
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
slávu
slívy
slýchat
smet
smilovic
smoly
smrkové
smrkových
smrt
smrti
smutku
smutnou
smutný
smutně
smyl
smysly
smyčcem
smyčka
smíme
smíšků
smýkl
smýkli
smět
směšno
směšné
sny
sníh
sněhu
sněhy
snů
sobotu
soběs
sokola
sokolové
sosnu
sosny
soudruhem
soutěskách
spal
spartaka
spoly
spondej
spoutaný
spouštějí
sprostý
správce
spustila
spustí
147
2831
2832
2833
2834
2835
2836
2837
2838
2839
2840
2841
2842
2843
2844
2845
2846
2847
2848
2849
2850
2851
2852
2853
2854
2855
2856
2857
2858
2859
2860
2861
2862
2863
2864
2865
2866
2867
2868
2869
2870
2871
2872
2873
2874
2875
2876
2877
2878
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
spánku
spát
spí
spínají
spěchám
spřežení
srazil
srazily
srazí
srnce
srnci
sskočila
sta
stal
stalo
stane
stanu
stanul
stany
stanů
starosti
stav
stavil
stavěli
stejná
stejné
stejného
stená
stero
stiskli
stole
stolem
stoletý
stonky
stoupe
stožáry
strach
stranu
strh
strhl
strhneme
strhněte
strmí
stromem
strou
strunu
struny
stryku
148
2879
2880
2881
2882
2883
2884
2885
2886
2887
2888
2889
2890
2891
2892
2893
2894
2895
2896
2897
2898
2899
2900
2901
2902
2903
2904
2905
2906
2907
2908
2909
2910
2911
2912
2913
2914
2915
2916
2917
2918
2919
2920
2921
2922
2923
2924
2925
2926
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
stráni
strání
stráž
stráži
strážném
strážní
stu
stydí
stála
stáčá
stáří
stébla
stékají
stíny
střapatá
střechách
střelené
střepy
střikne
stůj
suchá
sudby
sudlic
suknici
suky
surová
surový
svaly
svalí
svatba
svatou
svaté
svatém
svatý
svientego
svislým
svitlo
svitne
svobody
svojí
svého
svému
svéráznost
svírá
svítil
svítání
svých
světa
149
2927
2928
2929
2930
2931
2932
2933
2934
2935
2936
2937
2938
2939
2940
2941
2942
2943
2944
2945
2946
2947
2948
2949
2950
2951
2952
2953
2954
2955
2956
2957
2958
2959
2960
2961
2962
2963
2964
2965
2966
2967
2968
2969
2970
2971
2972
2973
2974
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
světem
světí
syna
synci
synem
synečku
synků
synů
sápala
sílal
síť
sýček
sžehla
tací
taky
tatry
tebou
teklo
temena
temné
temně
tep
teplý
teprv
tesklivou
tesknota
teskných
tečou
tešeme
themis
thermopyl
tichou
tichounko
tichounká
tichá
tichého
tichém
tichým
tisknou
tisíce
tisícům
tiše
tlamy
tluk
tmavá
tmy
tmí
tolik
150
2975
2976
2977
2978
2979
2980
2981
2982
2983
2984
2985
2986
2987
2988
2989
2990
2991
2992
2993
2994
2995
2996
2997
2998
2999
3000
3001
3002
3003
3004
3005
3006
3007
3008
3009
3010
3011
3012
3013
3014
3015
3016
3017
3018
3019
3020
3021
3022
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
topasy
topolech
topolů
toulavý
točí
tošonovice
tošonovský
travnatý
trhali
trhl
trhliny
trhlo
trnovou
trnových
trojníky
trápí
tráví
tuhé
tupě
tvoje
tvor
tvou
tvrzi
tvého
tykve
tyl
tábor
táhl
táhlo
táto
tém
tím
tísní
tóny
týl
těšte
těšín
těšínskou
těšínské
těšínu
těžkého
třeštíš
třicetkrát
ubil
ubili
ubitou
ubité
ubitý
151
3023
3024
3025
3026
3027
3028
3029
3030
3031
3032
3033
3034
3035
3036
3037
3038
3039
3040
3041
3042
3043
3044
3045
3046
3047
3048
3049
3050
3051
3052
3053
3054
3055
3056
3057
3058
3059
3060
3061
3062
3063
3064
3065
3066
3067
3068
3069
3070
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
ubíhá
ubíjeti
ubíjí
udeřit
udeří
udá
uhelné
uhli
uhly
uhlím
ujal
ukláněly
ukrutné
uletlo
uletělo
umdlenou
umdlené
umíralo
umírání
umět
umřít
unaven
unaví
upjatý
urazit
uražený
urputná
určitě
uspaný
ustupova
utržené
utíkat
utíkám
uvidím
uváží
uzda
uzdu
učil
učit
učí
uši
ušima
ušklíb
uštvané
ušáky
ušáků
ušákům
van
152
3071
3072
3073
3074
3075
3076
3077
3078
3079
3080
3081
3082
3083
3084
3085
3086
3087
3088
3089
3090
3091
3092
3093
3094
3095
3096
3097
3098
3099
3100
3101
3102
3103
3104
3105
3106
3107
3108
3109
3110
3111
3112
3113
3114
3115
3116
3117
3118
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vaši
vaším
vdala
vdov
vdova
ved
vede
vedle
velikou
velikán
velké
vem
venger
venku
veselé
veselý
vesničky
vespod
veverkám
vezme
vezmou
večerkem
vešlo
viděli
viděls
vidět
vinou
vlahou
vlaje
vlajícím
vlas
vlast
vlastenecký
vlastní
vlaštovky
vlek
vlhká
vlhké
vlhkých
vltavou
vltavská
vltavských
vltavy
vltavě
vládcem
vlál
vlček
vlčího
153
3119
3120
3121
3122
3123
3124
3125
3126
3127
3128
3129
3130
3131
3132
3133
3134
3135
3136
3137
3138
3139
3140
3141
3142
3143
3144
3145
3146
3147
3148
3149
3150
3151
3152
3153
3154
3155
3156
3157
3158
3159
3160
3161
3162
3163
3164
3165
3166
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vodil
vodou
vody
voje
vojtkovice
vol
vola
volský
vonné
vonných
voní
voněla
voněly
vos
vousů
vozu
vpije
vpila
vpily
vplížila
vposled
vrabcům
vraceli
vraclavi
vrací
vrahem
vrahu
vrahů
vrata
vrazil
vrazili
vrazí
vrať
vraždil
vrbice
vrbu
vrchem
vrchy
vryt
vrásky
vrátil
vrátí
vrátím
vrážím
vršku
vstane
vstaň
vtisklo
154
3167
3168
3169
3170
3171
3172
3173
3174
3175
3176
3177
3178
3179
3180
3181
3182
3183
3184
3185
3186
3187
3188
3189
3190
3191
3192
3193
3194
3195
3196
3197
3198
3199
3200
3201
3202
3203
3204
3205
3206
3207
3208
3209
3210
3211
3212
3213
3214
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vybral
vybrala
vybuchly
vydrž
vydychl
vyhas
vyhaslý
vyhasne
vyhnal
vyhnali
vyhneme
vyhnu
vyhnáno
vyhnání
vyhodil
vyhrabe
vyhrnulá
vyhynuli
vyhynuly
vyhání
vyhánějí
vyjde
vykládaný
vykročil
vykvetla
vyl
vylétal
vymkla
vymkne
vypadá
vypadám
vypil
vypouští
vypravovat
vyrazil
vyrazí
vyrostlý
vyschlo
vysmyčte
vysocí
vystoupí
vytrh
vytáhnou
vyšel
vyženeš
vyžeň
vzdorem
vzdychalo
155
3215
3216
3217
3218
3219
3220
3221
3222
3223
3224
3225
3226
3227
3228
3229
3230
3231
3232
3233
3234
3235
3236
3237
3238
3239
3240
3241
3242
3243
3244
3245
3246
3247
3248
3249
3250
3251
3252
3253
3254
3255
3256
3257
3258
3259
3260
3261
3262
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vzdychne
vzdálené
vzdýchá
vzejde
vzešlý
vzklíčí
vzkypí
vzlyk
vzlykne
vznešených
vzplane
vzplála
vzpřímen
vzruší
vzácní
vzít
váhu
vál
vánek
vášnivým
vášnivě
vážní
více
vínem
víra
vísky
vítkovice
vítkovské
vítkovských
vítězi
vítězství
východ
východu
výskly
výsledek
výslužku
výspy
věc
vědí
věděli
věhlasný
věky
věnec
věnem
věrný
věstí
věsí
větev
156
3263
3264
3265
3266
3267
3268
3269
3270
3271
3272
3273
3274
3275
3276
3277
3278
3279
3280
3281
3282
3283
3284
3285
3286
3287
3288
3289
3290
3291
3292
3293
3294
3295
3296
3297
3298
3299
3300
3301
3302
3303
3304
3305
3306
3307
3308
3309
3310
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
větvi
větší
většího
věčné
věčném
věří
věže
věži
věžičky
věží
věžích
vře
vše
všudy
vůl
vůle
vůz
wolf
x
zachraň
zachrání
zachvělo
zadržte
zahalen
zahaste
zahoď
zahoří
zahrabují
zahrál
zahyne
zahynul
zahřmí
zahřměla
zahřměly
zajatým
zajdi
zajíci
zaklel
zakopali
zakrytá
zalehl
zalili
zalily
zaliti
zalkne
zalétla
zalévá
zaměstnání
157
3311
3312
3313
3314
3315
3316
3317
3318
3319
3320
3321
3322
3323
3324
3325
3326
3327
3328
3329
3330
3331
3332
3333
3334
3335
3336
3337
3338
3339
3340
3341
3342
3343
3344
3345
3346
3347
3348
3349
3350
3351
3352
3353
3354
3355
3356
3357
3358
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
zamžel
zapadlá
zapadlé
zapjaté
zapomněl
zaprosil
zapráh
zapřel
zarazil
zardousili
zaskočen
zaskřípe
zaslepil
zaslouží
zasmušilých
zasmál
zasmát
zastínily
zasyp
zato
zatopí
zatratil
zatrať
zatím
zatřepal
zatřepou
zavalil
zavel
zaváto
začouzených
zašeptal
zaškaredil
zašlapané
zašlého
zašlému
zaštkal
zaťal
zaťatou
zažeň
zbarvily
zbožný
zboží
zbylo
zběh
zchvátil
zcizilas
zcuchané
zdali
158
3359
3360
3361
3362
3363
3364
3365
3366
3367
3368
3369
3370
3371
3372
3373
3374
3375
3376
3377
3378
3379
3380
3381
3382
3383
3384
3385
3386
3387
3388
3389
3390
3391
3392
3393
3394
3395
3396
3397
3398
3399
3400
3401
3402
3403
3404
3405
3406
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
zdobil
zdvihl
zdvihla
zdvihli
zdvihám
zdích
zestárl
zhasl
zhasla
zhasnem
zhasínající
zhasíná
zhlené
zhustil
zhynem
zimou
zjev
zkalil
zkazku
zkuń
zkázu
zkázy
zlacená
zlatou
zlatého
zlatým
zle
zlobivé
zloději
zlověstný
zlá
zlý
zlým
zmije
zmátl
zmítá
změří
znak
znamení
znesvěcen
znáš
zněly
zněmčená
zobák
zoubky
zove
zpijem
zplály
159
3407
3408
3409
3410
3411
3412
3413
3414
3415
3416
3417
3418
3419
3420
3421
3422
3423
3424
3425
3426
3427
3428
3429
3430
3431
3432
3433
3434
3435
3436
3437
3438
3439
3440
3441
3442
3443
3444
3445
3446
3447
3448
3449
3450
3451
3452
3453
3454
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
zpod
zpolštělý
zpomněli
zpurný
zpívati
zpíve
zpívejte
zpíváš
zpěněné
zpěv
zpěvem
zpěvák
zpředu
zradil
zrady
zrobím
zrádcem
zrádné
zrádného
zrádným
zrána
zsinalá
zticha
ztichne
ztraceným
ztrať
ztuhly
ztěžka
zuby
zubí
zuří
zvadlý
zvadlých
zvedl
zvednem
zvednou
zvednul
zvečera
zvonky
zvony
zvoníka
zvrátil
zvuk
zvuku
zvuků
zvučným
zvučí
zvyk
160
3455
3456
3457
3458
3459
3460
3461
3462
3463
3464
3465
3466
3467
3468
3469
3470
3471
3472
3473
3474
3475
3476
3477
3478
3479
3480
3481
3482
3483
3484
3485
3486
3487
3488
3489
3490
3491
3492
3493
3494
3495
3496
3497
3498
3499
3500
3501
3502
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
zvůli
zábava
zábavou
záclonu
zádech
záhony
záhubě
zákazů
základů
zámečku
zámkem
zásluhy
zástup
závěť
záře
zářili
zářilo
zášti
záštita
zírá
zúčtujem
zřela
zřels
zřely
zří
zřím
zůstanu
úderu
údol
údolí
údy
únavy
úporné
úsměvu
úspěch
ústraní
úzko
úžehu
úžen
ćeszyna
čapce
čas
časně
časy
čechové
čechy
čechů
čekat
161
3503
3504
3505
3506
3507
3508
3509
3510
3511
3512
3513
3514
3515
3516
3517
3518
3519
3520
3521
3522
3523
3524
3525
3526
3527
3528
3529
3530
3531
3532
3533
3534
3535
3536
3537
3538
3539
3540
3541
3542
3543
3544
3545
3546
3547
3548
3549
3550
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
čepice
černou
černí
černých
černým
čerstvo
čertovo
červeno
červenou
červené
česky
české
českých
četly
četyna
čili
čistá
čižmách
čtenář
čtenáři
čteš
čtvero
čtyrech
číhavých
číst
číš
ŕondźimy
řad
řadám
řecké
řeka
řekla
řekneš
řeknou
řekou
řeku
řeky
řemeni
řemeslo
řepy
řetězem
řeči
řež
řidnou
řinčely
řondí
řve
řádků
162
3551
3552
3553
3554
3555
3556
3557
3558
3559
3560
3561
3562
3563
3564
3565
3566
3567
3568
3569
3570
3571
3572
3573
3574
3575
3576
3577
3578
3579
3580
3581
3582
3583
3584
3585
3586
3587
3588
3589
3590
3591
3592
3593
3594
3595
3596
3597
3598
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
říci
řídí
říkal
římané
římského
šachta
šachty
šachtě
šalmaj
šarlatě
šavlí
šediny
šedivý
šepce
šeredná
šero
šeru
šetřil
šeď
šeřil
šikmo
šiky
širá
šišek
škaredou
škaredá
škol
šlachty
šlachy
šlapalo
šlapaný
šlape
šlechetní
šlechetný
šlechta
šlechticů
šlo
šnůru
špalku
špatnou
špatné
špatný
špičatý
štaci
štolách
štítem
šuhaji
šumař
163
3599
3600
3601
3602
3603
3604
3605
3606
3607
3608
3609
3610
3611
3612
3613
3614
3615
3616
3617
3618
3619
3620
3621
3622
3623
3624
3625
3626
3627
3628
3629
3630
3631
3632
3633
3634
3635
3636
3637
3638
3639
3640
3641
3642
3643
3644
3645
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
šumbarku
šumivá
šumí
švarna
švarná
švih
šílený
šťastna
žal
žaluješ
žatva
žebrat
žebrákem
žehnal
žen
ženicha
ženský
ženu
žes
žhavý
žida
židem
židy
žijem
žiju
žila
žilou
žitím
živit
životy
žloutnou
žlutá
žluté
žlutí
žlutým
žofíně
žold
žultého
žultý
žádné
žádném
žádá
žár
žárný
žáry
žíti
žíznivé
164
Frekvenční distribuce Autor 2
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
151
140
128
89
74
74
48
47
44
39
39
38
38
37
34
33
30
29
29
24
23
22
22
22
21
21
21
18
18
18
18
17
17
15
15
15
14
14
14
14
14
14
14
13
v
a
se
na
jak
z
co
za
do
pod
s
k
po
jsem
když
je
nad
nechť
tak
jest
od
jde
mne
ty
jen
tam
že
hledí
kdo
kdy
to
byl
nes
mnou
ostravice
ve
hoře
mi
poli
píseň
x
zem
země
ten
165
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
13
13
13
13
12
12
12
12
12
12
12
12
11
11
11
11
11
10
10
10
10
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
8
tě
ze
žití
život
beze
jednou
jej
jsi
já
kde
mu
u
má
před
ti
však
ženy
děvče
jsou
ne
pluh
ale
až
bude
bůh
dej
duši
jako
pole
přes
rukou
svých
těch
vždy
žije
bez
by
byla
děvucho
hlavu
jeho
jí
kdož
koně
muž
můj
nejhezčí
neseš
166
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
8
8
8
8
8
8
8
8
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
6
nám
pane
při
si
slunce
tož
žal
žena
bys
dva
děvuchy
ji
kalina
než
oči
polské
pán
toho
těšína
těžko
už
časem
budeš
bílý
dcera
den
dobře
děvucha
hej
jich
kalino
kam
krev
kůň
lidí
líc
mně
nebe
nás
o
pyšný
rád
srdce
tu
tvůj
též
vodka
či
167
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
6
6
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
5
4
4
4
šel
žil
bo
běží
daleko
dokud
dolů
dvě
hanys
havranů
hlavy
hleď
ho
hor
jejich
juž
koněm
labutinko
let
mladou
mladé
mohyly
mojšl
nech
nikdy
národ
ní
okem
olzou
rež
ráz
sedm
sedí
sobě
svou
své
tmavé
těžkou
tři
všech
všecko
široká
šla
žermanic
žide
bije
blázen
boj
168
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
bystroń
břeh
břehu
břem
chce
cos
césar
deset
dne
domů
dým
grunt
havranovi
hnědým
horami
horehleď
hotov
hrob
hřmí
i
jeden
jenž
ještě
klasy
kraj
krokem
který
letí
li
líci
mluví
mohelnice
mohylou
moje
motýl
muže
neb
nemá
noci
něm
on
papírový
patří
potokem
prostý
proud
proč
přijde
169
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
přišel
půl
rod
sivá
slova
stál
surová
svůj
syn
sám
ta
tich
ticho
tichý
tomu
tvoje
tvář
tvé
třeba
večer
vlasy
vody
vysoká
ví
zimě
úsměv
černých
řeko
šumná
ženou
ženu
žid
baby
blázna
bože
boží
brázdy
budou
buď
bych
bylo
bystrońova
bída
břehem
cesta
cestu
cesty
chlopa
170
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
chocholy
chodí
ciz
césarova
dala
dav
didus
divoká
divukrásná
dlouho
dnes
domu
duše
dá
goral
havran
havrana
hlava
hlavou
hleděl
hlubku
hlubkův
hoch
horama
ineptus
jdeš
jste
každý
kdys
ke
klas
kmen
krásné
květ
křivý
labutinka
lesa
lesní
lety
leží
lid
lidem
lidu
lože
lysou
láska
lásky
létě
171
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
mezi
miluje
mladá
mohylu
mojí
moře
máť
měl
nebi
nebudeš
nevím
nic
osud
otec
oře
pak
panské
pluta
polí
požene
pros
přišli
půjdeš
půjdu
rok
roky
roků
ruce
ruky
silnici
slezská
slezské
sluch
služebníče
smějí
sníh
sněhem
sotva
staré
starý
stojíš
synek
synku
také
temné
teskný
teče
tobě
172
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
tom
tváře
té
témě
těm
těšín
těžký
těžkým
ves
vesele
večera
vlasů
vln
voda
vodí
vrby
vzhůru
vítr
vše
zase
zemi
zná
znáš
zuby
zvonky
zvoní
září
černé
černý
červnu
řek
štěstí
ženě
žeň
žida
žore
ach
ani
aspoň
bere
beskydech
bleskem
blyskla
blízký
bokem
bolest
bor
bouře
173
429
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
buzek
byly
bystřina
bystřino
básník
báň
bídné
být
celý
chceš
chlop
chtěli
chud
chylka
cigánka
césara
daleký
dcerou
dceru
dlouhém
dobrým
doma
dotud
družku
dunaje
dunajem
dáků
dále
dálku
dávno
díl
dívčí
dýmky
děcko
děd
frydku
goralské
goraly
hané
hesla
hladina
hledět
hlubek
hora
horách
host
hoří
hranicí
174
477
478
479
480
481
482
483
484
485
486
487
488
489
490
491
492
493
494
495
496
497
498
499
500
501
502
503
504
505
506
507
508
509
510
511
512
513
514
515
516
517
518
519
520
521
522
523
524
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
hrobu
hrobě
hrčí
hudba
hučí
hvězdy
háže
hřbitove
hřměla
hřmělas
jaks
janku
jasná
jedna
její
jež
jinak
jinou
jiný
josef
jsme
ju
kalinou
kameni
karneval
kdyby
kdysi
kladla
klasem
kmit
kněží
kolem
kolébku
koňům
kořeny
krok
kroku
krve
král
krása
krásným
krčmu
krčmě
kvete
kámen
káže
kři
kříž
175
525
526
527
528
529
530
531
532
533
534
535
536
537
538
539
540
541
542
543
544
545
546
547
548
549
550
551
552
553
554
555
556
557
558
559
560
561
562
563
564
565
566
567
568
569
570
571
572
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
les
lesích
lesů
list
los
loučí
lutyně
lyskou
lze
lépe
mají
masku
matky
meč
mlynář
mlynářova
mlád
mládí
mléka
mlýn
moc
modré
mohyle
mohylách
mojšle
mostu
možno
máš
mé
mém
mít
míti
městu
měsíce
nadarmo
nade
nahý
najdeš
naposled
napřed
nedělal
nenavrátí
není
nese
neshodí
neuhodne
nevykreslená
nevyzpívaná
176
573
574
575
576
577
578
579
580
581
582
583
584
585
586
587
588
589
590
591
592
593
594
595
596
597
598
599
600
601
602
603
604
605
606
607
608
609
610
611
612
613
614
615
616
617
618
619
620
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
nezpodobená
nečitelné
nešetří
nežli
noc
nos
nosem
nosí
nožky
nu
národa
národu
ním
níž
oba
obrací
odpovědi
okno
oko
okolí
oltáře
opa
oravu
osm
ostravicí
očí
očích
padli
panská
panský
pij
pije
pil
pizne
plynou
pode
podle
podzim
pohled
polem
pomník
potoce
potom
pouť
povídají
pověz
pozorně
prostém
177
621
622
623
624
625
626
627
628
629
630
631
632
633
634
635
636
637
638
639
640
641
642
643
644
645
646
647
648
649
650
651
652
653
654
655
656
657
658
659
660
661
662
663
664
665
666
667
668
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
prsa
pruh
první
prvý
práce
psaní
pták
pustil
pyšno
pánů
pěna
pět
přede
přilby
přišla
půda
půdy
půlnoc
ret
robí
rodné
rokem
rtem
rty
rve
rynku
rysem
rána
ránu
sama
sbohem
sebe
sem
serval
sibiře
sivých
skalami
skoku
skála
skřivan
sladkou
sladká
sladký
sličná
sluncem
slunko
slyšel
smrk
178
669
670
671
672
673
674
675
676
677
678
679
680
681
682
683
684
685
686
687
688
689
690
691
692
693
694
695
696
697
698
699
700
701
702
703
704
705
706
707
708
709
710
711
712
713
714
715
716
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
smutek
smál
smět
snad
snů
spiš
splývá
spolu
spustil
spí
spící
spěl
srdci
stareček
staví
stejně
stran
strych
stín
stůl
sviadnov
svině
svého
svém
svítí
svědomí
svět
synem
synů
tebe
temnou
temných
teskné
teskně
tiber
tichou
tichým
tisíc
tisíců
tmavomodré
tmavých
tmavým
topol
tváří
tvých
táhla
táhne
téže
179
717
718
719
720
721
722
723
724
725
726
727
728
729
730
731
732
733
734
735
736
737
738
739
740
741
742
743
744
745
746
747
748
749
750
751
752
753
754
755
756
757
758
759
760
761
762
763
764
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
těšínem
těžká
třech
třetí
tůň
udeří
utkvěl
vedle
vesna
vezmeš
viděl
vlas
vlasem
vlastní
vloží
vod
vpřed
vrať
vrbami
vrátil
vrátí
vysokých
vysokýma
vzala
vzpomínky
víc
více
vína
víš
včera
vědí
věrná
věřil
věřit
vůz
ynum
zabije
zabil
zabit
zahrazené
zamračený
zaplakala
zapomenout
zasmušilý
zastřelil
zboží
zhas
zhasla
180
765
766
767
768
769
770
771
772
773
774
775
776
777
778
779
780
781
782
783
784
785
786
787
788
789
790
791
792
793
794
795
796
797
798
799
800
801
802
803
804
805
806
807
808
809
810
811
812
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
zní
zora
zrak
zrno
zvedly
ó
údolí
únoru
úsměvem
úsměvu
čapkou
čas
čeká
černým
červený
čteš
čí
řeka
řekl
řeku
řeky
šavle
šumnou
švarné
švarný
šíj
šíji
šťastnější
žalost
žene
ženku
žiješ
žili
žito
života
žlutý
žár
alka
amura
amuru
andělé
aniž
arden
asi
bab
baba
bachmače
bahna
181
813
814
815
816
817
818
819
820
821
822
823
824
825
826
827
828
829
830
831
832
833
834
835
836
837
838
839
840
841
842
843
844
845
846
847
848
849
850
851
852
853
854
855
856
857
858
859
860
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
balvany
barvená
barvám
barvínek
baránkem
batolila
baziliščí
bažanty
be
bednářem
belhavým
bereš
berušky
beskydem
beskydská
beskydský
beskydě
bezejmenných
bezkydské
beznadějná
beznadějné
beztoho
bečce
bečvy
biju
bijí
bil
biskupech
bič
bledá
bledé
blendovský
blesklo
bloudím
bludičkou
bláta
blízko
blýskavý
blýskl
bobule
bod
bodláčí
bodákem
boha
bohatým
bohem
bohorovné
bohové
182
861
862
863
864
865
866
867
868
869
870
871
872
873
874
875
876
877
878
879
880
881
882
883
884
885
886
887
888
889
890
891
892
893
894
895
896
897
898
899
900
901
902
903
904
905
906
907
908
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
bohumínu
bohyně
bohů
bojem
bojovníků
bojovníkův
bok
boku
boků
bolesti
bolu
bolševika
borem
boru
bos
boskám
bot
bouřně
bozi
bořil
božím
bradu
bral
brandýsem
branské
bratr
bratra
bratry
bratře
bratřil
britský
brkem
brousit
brslenem
bručel
brvy
brzo
brání
brázda
brázdu
bubny
bubnů
budem
buditeli
budoucí
budu
bujnou
bujná
183
909
910
911
912
913
914
915
916
917
918
919
920
921
922
923
924
925
926
927
928
929
930
931
932
933
934
935
936
937
938
939
940
941
942
943
944
945
946
947
948
949
950
951
952
953
954
955
956
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
bujné
bujného
burmistr
buzku
bylino
bystrońa
bystrońovou
bystrońovy
bystrá
bystré
bystřiny
básníkova
bázeň
bídnou
bídná
bídou
bílá
bílé
bílým
bíti
bývá
bývání
běda
bědná
běž
břehy
cedry
celá
cestou
cestě
chalup
chalupa
chaosu
chatu
chcete
chleba
chlopu
chléb
chodil
chodník
chodíš
chopí
choré
chorý
chovala
choť
chraň
chromý
184
957
958
959
960
961
962
963
964
965
966
967
968
969
970
971
972
973
974
975
976
977
978
979
980
981
982
983
984
985
986
987
988
989
990
991
992
993
994
995
996
997
998
999
1000
1001
1002
1003
1004
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
chroust
chrání
chtí
chtějí
chtěl
chudoba
chudobná
chudobném
chudobný
chudobným
chválí
chvílích
chvějící
chvěly
chybila
chybu
chytne
chytráků
chytré
chytá
chyť
chřestila
citu
cizí
coelebs
cožpak
ctít
cymbálek
cíli
císaři
císařovi
císařovo
cítí
dar
daruj
daruje
datlík
davy
dbají
dbal
dcerky
devatnáctém
dešti
deštivém
deštích
deště
didu
diem
185
1005
1006
1007
1008
1009
1010
1011
1012
1013
1014
1015
1016
1017
1018
1019
1020
1021
1022
1023
1024
1025
1026
1027
1028
1029
1030
1031
1032
1033
1034
1035
1036
1037
1038
1039
1040
1041
1042
1043
1044
1045
1046
1047
1048
1049
1050
1051
1052
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
diotimy
divná
divné
divoké
diví
divý
dlaně
dlouhá
dlouhý
dluh
dnu
dněpra
dobojem
dobří
dodali
dojde
dokonána
dokončil
dolní
domaslovice
domem
domitian
domovina
donese
dopadne
dopuštěním
dost
dosti
dotknul
dozní
dožiju
dragon
drahá
drahý
drn
drobné
drsná
drsným
druh
druhdy
druhý
druhým
druzí
druž
družko
drvy
dráhu
dráp
186
1053
1054
1055
1056
1057
1058
1059
1060
1061
1062
1063
1064
1065
1066
1067
1068
1069
1070
1071
1072
1073
1074
1075
1076
1077
1078
1079
1080
1081
1082
1083
1084
1085
1086
1087
1088
1089
1090
1091
1092
1093
1094
1095
1096
1097
1098
1099
1100
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
dráty
dráze
drž
drželi
držte
drží
držíš
dub
dubině
dubnu
duby
duj
duje
dukáty
dumná
dušky
duší
dál
dáme
dát
dáte
dávná
dávným
dáš
déle
dívala
díve
dívá
dívčino
dýchá
dýmal
dýmavé
dýme
dýmem
dýmka
dýmu
děckem
dědinu
dědů
děhylov
děhylově
dějí
dělných
děs
děti
dětmi
dětí
děvuch
187
1101
1102
1103
1104
1105
1106
1107
1108
1109
1110
1111
1112
1113
1114
1115
1116
1117
1118
1119
1120
1121
1122
1123
1124
1125
1126
1127
1128
1129
1130
1131
1132
1133
1134
1135
1136
1137
1138
1139
1140
1141
1142
1143
1144
1145
1146
1147
1148
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
děvuchou
děvuše
děvuška
děvčata
děvčaty
dřevěné
dříme
dřímou
dřímáš
e
elegie
enoch
exul
fabuli
falernským
falešná
falešný
figury
filosof
filosofa
financi
financům
foliantu
formu
fořtů
francouzských
galanku
gazda
gazdo
gazdovi
goliáš
gorala
goralova
goralská
goralů
grapa
groš
gruntu
gróf
gyzdi
gázových
halfarovu
halil
hanba
hanuši
hanysa
hanyse
hanysovy
188
1149
1150
1151
1152
1153
1154
1155
1156
1157
1158
1159
1160
1161
1162
1163
1164
1165
1166
1167
1168
1169
1170
1171
1172
1173
1174
1175
1176
1177
1178
1179
1180
1181
1182
1183
1184
1185
1186
1187
1188
1189
1190
1191
1192
1193
1194
1195
1196
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
hasič
havranka
havrankou
hebrejce
hejtman
hejtmana
helmy
hladké
hledal
hledám
hleděla
hleďte
hloupí
hlubiny
hlubka
hlubkovi
hlubkovu
hlupci
hlupců
hlídáš
hnije
hnáti
hněvem
hochy
hodin
hodiny
hodinách
hodině
hoferská
holedbati
homerický
honem
hore
horkou
horká
horké
horkým
horskou
horské
horskému
horský
hospodaří
hospodin
hospodina
hospodář
hospodáře
hostem
houpal
189
1197
1198
1199
1200
1201
1202
1203
1204
1205
1206
1207
1208
1209
1210
1211
1212
1213
1214
1215
1216
1217
1218
1219
1220
1221
1222
1223
1224
1225
1226
1227
1228
1229
1230
1231
1232
1233
1234
1235
1236
1237
1238
1239
1240
1241
1242
1243
1244
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
hoví
hoď
hoř
hořce
hořem
hořet
hořká
hořké
hořkého
hořký
hořkým
hošík
hrabyněm
hraje
hranu
hrdinů
hrdla
hrobech
hrobem
hroby
hromem
hromu
hromy
hrotem
hrozná
hrubá
hrubé
hrudou
hryzlo
hrá
hráz
hrčel
hrůz
hrůze
huslí
hučelo
hučící
hučínem
hučíně
hvízdaly
hvězd
hvězdou
hájů
hážou
hó
hölderlin
hřbitovech
hřebenem
190
1245
1246
1247
1248
1249
1250
1251
1252
1253
1254
1255
1256
1257
1258
1259
1260
1261
1262
1263
1264
1265
1266
1267
1268
1269
1270
1271
1272
1273
1274
1275
1276
1277
1278
1279
1280
1281
1282
1283
1284
1285
1286
1287
1288
1289
1290
1291
1292
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
hřebíku
hřeje
hříchu
hřímá
idyla
imperátor
ineptu
iskerkou
italských
ius
izbu
izbě
jabloní
jaksi
jakub
janek
janu
jarmo
jarních
jasa
jasno
jasných
jdete
jdi
jedenkrát
jediné
jediný
jediným
jedno
jednoho
jednu
jejž
jel
jemnou
jemně
jenom
jeseň
jezdce
jezeře
ježatý
ježíškovi
jho
jihu
jim
jinde
jiná
jiného
jinému
191
1293
1294
1295
1296
1297
1298
1299
1300
1301
1302
1303
1304
1305
1306
1307
1308
1309
1310
1311
1312
1313
1314
1315
1316
1317
1318
1319
1320
1321
1322
1323
1324
1325
1326
1327
1328
1329
1330
1331
1332
1333
1334
1335
1336
1337
1338
1339
1340
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
jiným
jiskrných
jitra
jizbě
již
jmeno
jmenovat
jméno
jochů
jásajícími
jím
jímal
jít
jíž
kaj
kalich
kalichem
kalinu
kalině
kalný
kalí
kamenité
kamenná
kamením
kamizolu
kantoři
kapkou
kaplích
karpat
kasárna
katanů
kačice
kaštany
každé
každému
každým
kdes
kdos
kdosi
kelíšek
kelíšku
kivi
klamech
klamnou
klasů
klesne
klidnou
kloní
192
1341
1342
1343
1344
1345
1346
1347
1348
1349
1350
1351
1352
1353
1354
1355
1356
1357
1358
1359
1360
1361
1362
1363
1364
1365
1366
1367
1368
1369
1370
1371
1372
1373
1374
1375
1376
1377
1378
1379
1380
1381
1382
1383
1384
1385
1386
1387
1388
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
klín
klíčí
kmene
kmitl
knížatech
knížky
knězi
kněžka
kněžnu
kněžích
kobzol
kobzolí
kol
kola
kole
koleje
kolenou
kolenách
kolo
kolébkou
kolébky
konci
kontušovky
koníka
kopců
kopytem
kopím
kormidla
korun
koruna
kosa
kosit
kosmou
kosou
kost
kostela
kostelích
kostí
kosu
kosy
koupil
kouřilo
kovem
kozy
kozáckých
kozák
kozích
kočárem
193
1389
1390
1391
1392
1393
1394
1395
1396
1397
1398
1399
1400
1401
1402
1403
1404
1405
1406
1407
1408
1409
1410
1411
1412
1413
1414
1415
1416
1417
1418
1419
1420
1421
1422
1423
1424
1425
1426
1427
1428
1429
1430
1431
1432
1433
1434
1435
1436
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
koňa
koňů
kořist
košulky
kožíšků
kraje
krajem
kraji
krasavice
krasuly
krasulů
krašnikem
krejcar
kroupy
kroutí
krovky
kruh
kruté
krvi
krvácí
krví
králi
králích
krásce
kráska
krásko
krátko
krátké
krávy
kráčel
krčma
která
které
kterého
kterých
kteří
ku
kudrnatou
kudy
kule
kulka
kurhanech
kuruce
kury
kučeravý
kvetla
kvést
kvítí
194
1437
1438
1439
1440
1441
1442
1443
1444
1445
1446
1447
1448
1449
1450
1451
1452
1453
1454
1455
1456
1457
1458
1459
1460
1461
1462
1463
1464
1465
1466
1467
1468
1469
1470
1471
1472
1473
1474
1475
1476
1477
1478
1479
1480
1481
1482
1483
1484
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
květu
květy
kyji
kytky
kácí
káčata
kýchl
křečkem
křivá
křivých
křovino
křídel
labe
labutinkou
labutinku
labutí
lavici
lech
leckdo
legií
lehko
lehlo
lehly
lehčí
lemujících
lepá
lepé
lepší
lesem
lesy
leta
letní
leto
letopis
leť
lež
ležet
libánu
lichotníku
lichém
lije
listem
listy
listí
lisí
lišek
lišák
lká
195
1485
1486
1487
1488
1489
1490
1491
1492
1493
1494
1495
1496
1497
1498
1499
1500
1501
1502
1503
1504
1505
1506
1507
1508
1509
1510
1511
1512
1513
1514
1515
1516
1517
1518
1519
1520
1521
1522
1523
1524
1525
1526
1527
1528
1529
1530
1531
1532
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
lodi
lonské
loví
loži
lucernu
luciny
luk
lučinami
lysá
lákal
lávky
lékařů
líbá
líce
lící
líně
lístek
líté
lítý
lže
lžeš
malba
malou
manebis
manské
marné
marně
martinově
maryča
maryčka
maryčku
marš
masky
matička
matkou
matku
mauriciu
maškarní
maškaráda
maštali
mdlý
mech
mechu
metelice
metlou
mečem
mha
mihu
196
1533
1534
1535
1536
1537
1538
1539
1540
1541
1542
1543
1544
1545
1546
1547
1548
1549
1550
1551
1552
1553
1554
1555
1556
1557
1558
1559
1560
1561
1562
1563
1564
1565
1566
1567
1568
1569
1570
1571
1572
1573
1574
1575
1576
1577
1578
1579
1580
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
mil
milníku
miloval
milovati
milování
milující
milý
mine
ministrů
ministrům
minulých
minut
mizí
mladost
mleče
mluvit
mluvíš
mlynáře
mlynářovou
mlze
mláda
mládci
mládež
mlýna
mlýnský
mlýnu
mlýně
mlčelivá
mlčelivých
mlčet
mlčící
modlitby
modlitbách
modlu
modlíš
modrem
modrými
mohelnici
mohou
mohutným
mohyl
moja
mojšla
mojšlem
morava
moravice
moravských
moravy
197
1581
1582
1583
1584
1585
1586
1587
1588
1589
1590
1591
1592
1593
1594
1595
1596
1597
1598
1599
1600
1601
1602
1603
1604
1605
1606
1607
1608
1609
1610
1611
1612
1613
1614
1615
1616
1617
1618
1619
1620
1621
1622
1623
1624
1625
1626
1627
1628
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
morávky
moskala
most
mostem
mosty
motýlů
mou
moudří
mozku
mrav
mrazem
mrtev
mrtvého
mur
musil
musím
muzika
mužové
mužů
my
myslivec
myslíš
myšky
máchl
máku
málem
málo
málokterá
míli
mír
mísu
míře
mých
měchem
mělas
měli
měním
města
městem
městečka
město
městě
měsíc
měřiči
mříží
může
nabil
nach
198
1629
1630
1631
1632
1633
1634
1635
1636
1637
1638
1639
1640
1641
1642
1643
1644
1645
1646
1647
1648
1649
1650
1651
1652
1653
1654
1655
1656
1657
1658
1659
1660
1661
1662
1663
1664
1665
1666
1667
1668
1669
1670
1671
1672
1673
1674
1675
1676
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
nachýlenou
nachýlil
nachýlila
nachýlí
nadšení
naházeli
nakloní
nalévali
namítnout
napijem
napoly
napít
nasadil
nastavil
nasypanou
nasypat
navždy
nazvu
nač
naň
naše
našima
našli
neber
nebesích
nebyl
nebýt
nechat
nechceš
nechodí
nechtěl
nechyl
nechytí
neckarem
nedal
nedaleko
nedbal
nedbali
nedobrá
nedojalo
nedočkal
nedrží
nedáte
nehezké
nehleď
nehnuté
nehodí
nejbližší
199
1677
1678
1679
1680
1681
1682
1683
1684
1685
1686
1687
1688
1689
1690
1691
1692
1693
1694
1695
1696
1697
1698
1699
1700
1701
1702
1703
1704
1705
1706
1707
1708
1709
1710
1711
1712
1713
1714
1715
1716
1717
1718
1719
1720
1721
1722
1723
1724
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
nejde
nejdi
nejlepších
nejspíš
nejšvarnější
nekonečná
neletí
nelze
nemluv
nemluvňaty
nemoh
nemoha
nemám
nemáš
neměly
nenahradí
nenastavíš
neozdobíš
nepaměti
nepodá
nepohnutý
nepokoušej
neposlechl
nepotlukou
nepravím
neprchne
nepsaného
nepsuj
nepusť
nepřítele
nerdi
nerozeznáš
nesetkali
nesklonila
nesklonili
neslyší
nesou
nesuď
netančí
neudeřil
neuhnete
neukojí
neuměl
neunikneš
neuškodí
nevinnou
nevydala
nevydáš
200
1725
1726
1727
1728
1729
1730
1731
1732
1733
1734
1735
1736
1737
1738
1739
1740
1741
1742
1743
1744
1745
1746
1747
1748
1749
1750
1751
1752
1753
1754
1755
1756
1757
1758
1759
1760
1761
1762
1763
1764
1765
1766
1767
1768
1769
1770
1771
1772
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
nevysměje
nevytiskne
nevěstko
nevěstky
nezadáví
nezarmucuj
neznali
nezůstane
neřídil
nežije
nežádaný
nich
nichž
nikoho
nimi
noctis
nocí
noha
nohou
nohu
nosil
nosítkách
nových
nořil
nožkou
nyní
nápis
náramkem
národem
národní
návsi
názor
náš
nésti
ně
někde
německé
němi
němé
němý
něžná
obemyká
obile
obloha
oblévaných
obracel
obracet
obvaz
201
1773
1774
1775
1776
1777
1778
1779
1780
1781
1782
1783
1784
1785
1786
1787
1788
1789
1790
1791
1792
1793
1794
1795
1796
1797
1798
1799
1800
1801
1802
1803
1804
1805
1806
1807
1808
1809
1810
1811
1812
1813
1814
1815
1816
1817
1818
1819
1820
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
obvazku
odbyl
oddanost
ode
odkud
odnesl
odpor
odporna
odpustiti
odvlekli
odře
ohni
ohnivým
ohně
okamžiku
okenku
oknem
okny
okovů
oku
olše
olšemi
oněm
opadne
opilý
opolí
opuštěn
opuštěný
opy
oral
orat
oravan
orliny
oráčovou
osika
oslavy
oslepuje
osmahlou
osmahlý
osmdesát
ostatní
ostravici
ostružina
ostrve
ostrá
ostré
ostrý
ostříž
202
1821
1822
1823
1824
1825
1826
1827
1828
1829
1830
1831
1832
1833
1834
1835
1836
1837
1838
1839
1840
1841
1842
1843
1844
1845
1846
1847
1848
1849
1850
1851
1852
1853
1854
1855
1856
1857
1858
1859
1860
1861
1862
1863
1864
1865
1866
1867
1868
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
otce
otců
oto
otrhanců
otrávila
otázka
otázku
oves
ovsa
oštěpem
padl
padla
padls
padne
padneme
padnou
padá
panských
panským
paní
papoušků
papír
papíry
parasit
parobek
parobkem
parobkovi
patnácte
patě
patříš
pavel
pašer
paže
peníze
pere
perem
perla
perutí
peřejích
pieronów
pili
pilo
pily
plakala
plavit
plač
ples
plesné
203
1869
1870
1871
1872
1873
1874
1875
1876
1877
1878
1879
1880
1881
1882
1883
1884
1885
1886
1887
1888
1889
1890
1891
1892
1893
1894
1895
1896
1897
1898
1899
1900
1901
1902
1903
1904
1905
1906
1907
1908
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
plesu
pleti
pleť
plné
plném
plody
plot
plotem
plotu
pluhem
pluto
plutou
pláni
pláň
plémě
plísně
pni
pně
pobarvila
pobereš
pobijete
pobledla
pochodu
podat
podobna
podzimu
podíl
pohrdání
pohyb
pohárem
poháru
pojde
pojedu
pokora
pokorná
pokorného
pokoře
pokuty
pokřiva
pokřivy
poledne
polehli
polehne
politice
polka
polnice
polsky
polský
204
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1938
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
1956
1957
1958
1959
1960
1961
1962
1963
1964
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
polských
pomníky
pomoc
poneseš
poraziti
poslední
posledního
pospolu
postava
postavili
postavy
postaví
pot
potká
potkáš
potok
potoka
potoků
potrhlý
potěšiti
pouta
pouti
poušti
pouští
povalem
povolí
povraždil
povím
povíš
pověstný
pozdní
pozdrav
pozdě
poznals
poznamenal
pozpátku
počkal
počkáš
počuješ
pořád
požehnal
prachem
praha
prahu
prajské
prakem
prales
prali
205
1965
1966
1967
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
1975
1976
1977
1978
1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
praskajícími
praskotem
praská
pravdu
pravdy
pravili
praví
pražmy
prchla
prchlý
prchnout
primae
probleskly
prodlí
prohýbá
proklestil
prokleté
prolhaná
propil
prorok
prorvanou
prorvou
prorvy
prosebný
prostoře
prosté
prostírá
prostých
prostým
prostřelenou
prosvítá
protkl
provazech
provazem
prsem
prsu
prsů
pružné
prvosenky
prvého
prvých
práci
prý
psala
ptaní
puká
pustilo
pustkovci
206
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
2038
2039
2040
2041
2042
2043
2044
2045
2046
2047
2048
2049
2050
2051
2052
2053
2054
2055
2056
2057
2058
2059
2060
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
puška
pušku
pušky
pysky
pyšnou
pyšným
pánech
páni
pátrá
pátý
pávy
písni
písní
písně
pýcha
pýchy
pěkná
pěny
pěně
pěsnička
přec
přece
předběhnu
předci
předků
přednost
přejde
přeje
přejelas
přemýšlím
přepluji
přeptá
přeskočí
přešlo
přijdou
přikryje
přilehla
přilne
přiskřípne
přitisknut
přátelé
příboj
příboji
přídech
příkopem
přísahal
přísní
příště
207
2061
2062
2063
2064
2065
2066
2067
2068
2069
2070
2071
2072
2073
2074
2075
2076
2077
2078
2079
2080
2081
2082
2083
2084
2085
2086
2087
2088
2089
2090
2091
2092
2093
2094
2095
2096
2097
2098
2099
2100
2101
2102
2103
2104
2105
2106
2107
2108
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
půdě
půjde
půjdem
rab
raby
ramena
ranou
rasu
rek
republice
retů
robila
robotě
robu
roby
roce
rodiče
rodná
rohu
rolí
rosou
rostlý
rouhač
routa
roven
rovin
rovině
rovna
rozbila
rozbit
rozhodili
rozlehlé
rozlila
rozlítí
rozmoklé
rozprostřena
rozpuklé
rozrývá
rozum
rozveselil
rozzelená
rtu
rtů
rubat
rubem
rubín
rudou
rudé
208
2109
2110
2111
2112
2113
2114
2115
2116
2117
2118
2119
2120
2121
2122
2123
2124
2125
2126
2127
2128
2129
2130
2131
2132
2133
2134
2135
2136
2137
2138
2139
2140
2141
2142
2143
2144
2145
2146
2147
2148
2149
2150
2151
2152
2153
2154
2155
2156
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
rukama
ruku
rusi
ručejem
ručku
ručky
ručíš
ruškou
rychlík
rysy
rysů
ráda
rádi
rájem
rákosí
ráno
rém
rýnský
růžovou
růžové
sadové
sametových
sami
samu
sasankou
sběhli
schová
schyluješ
schýlil
sebou
sedmi
sedmičku
sedne
sedíš
sehnutá
senecio
sepjaté
sepjatý
septimia
septimiův
ses
seskočí
sestry
sestup
sever
severu
sešinula
sežerou
209
2157
2158
2159
2160
2161
2162
2163
2164
2165
2166
2167
2168
2169
2170
2171
2172
2173
2174
2175
2176
2177
2178
2179
2180
2181
2182
2183
2184
2185
2186
2187
2188
2189
2190
2191
2192
2193
2194
2195
2196
2197
2198
2199
2200
2201
2202
2203
2204
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
sibiřem
sil
silou
sinaje
sinou
siném
siný
sis
sivou
sivého
skalní
skalou
sklaný
sklence
sklenky
sklonily
skládal
skolil
skončila
skoro
skot
skoupí
skočily
skočnou
skryté
skrýti
skrčený
skulinou
skácí
skřipky
skřípala
slabikáře
sladkým
slamou
slavná
slavné
slední
sletěl
slična
sličnou
sličné
sloužil
slov
slovech
slovem
slovo
slovy
složí
210
2205
2206
2207
2208
2209
2210
2211
2212
2213
2214
2215
2216
2217
2218
2219
2220
2221
2222
2223
2224
2225
2226
2227
2228
2229
2230
2231
2232
2233
2234
2235
2236
2237
2238
2239
2240
2241
2242
2243
2244
2245
2246
2247
2248
2249
2250
2251
2252
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
slunci
slunečném
slyš
slyším
slz
slzy
sláva
slávě
smolniček
smolné
smotku
smrkem
smrku
smrt
smutečná
smutnou
smála
smích
smím
smýk
smýkne
smývá
směje
směnku
směr
snes
snil
snopy
sny
snědá
snědé
snědým
sokem
sokol
sokolí
solferinu
sosna
sosny
soucit
soudců
souputnice
souputnicí
soustruh
spanilé
spatřil
spišský
splnila
splácí
211
2253
2254
2255
2256
2257
2258
2259
2260
2261
2262
2263
2264
2265
2266
2267
2268
2269
2270
2271
2272
2273
2274
2275
2276
2277
2278
2279
2280
2281
2282
2283
2284
2285
2286
2287
2288
2289
2290
2291
2292
2293
2294
2295
2296
2297
2298
2299
2300
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
spouštěl
spáleným
spánku
spát
spíchej
spěchem
spěje
spřež
sraz
srazily
srazí
srp
srpnu
srsť
ssečeny
staletí
starka
starodávná
stará
starých
starček
statek
stavíš
stařec
stařečci
stařečkem
stejné
stepi
stepní
stezce
stezka
stezkou
stihla
stiskly
stiskne
stlát
sto
stodoly
stoh
stojí
stole
stolem
stolů
stopou
stoupal
strhne
strmá
strmých
212
2301
2302
2303
2304
2305
2306
2307
2308
2309
2310
2311
2312
2313
2314
2315
2316
2317
2318
2319
2320
2321
2322
2323
2324
2325
2326
2327
2328
2329
2330
2331
2332
2333
2334
2335
2336
2337
2338
2339
2340
2341
2342
2343
2344
2345
2346
2347
2348
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
strofa
strom
stromy
strouhy
strumeně
strunu
struny
strání
stráních
stráž
stráže
stráži
strženým
stud
stáhly
stále
stáli
stár
státi
stářím
stínu
stíny
stíní
stíně
střecha
střechy
středem
střelil
střemhlav
střižen
stříci
střílela
střílí
stůj
suché
suchým
sudba
sudbo
sukni
sukní
suky
sundá
surový
svahu
svalí
svatokrádce
svaté
svažte
213
2349
2350
2351
2352
2353
2354
2355
2356
2357
2358
2359
2360
2361
2362
2363
2364
2365
2366
2367
2368
2369
2370
2371
2372
2373
2374
2375
2376
2377
2378
2379
2380
2381
2382
2383
2384
2385
2386
2387
2388
2389
2390
2391
2392
2393
2394
2395
2396
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
svezen
svezli
svitu
svoboda
svobodné
svobody
svrhl
svému
svévole
svíce
svíci
svým
svěsil
světa
světu
syna
syneček
synka
synkům
synovy
synům
sypala
sypanou
syring
syčí
sáh
sáhne
sát
sázím
tacit
tančí
tančíš
tarpejskou
tatara
tekly
temnem
temnobrvá
temným
tenkrát
teplou
teprv
tesklivá
tesklivých
tesknota
textu
teď
tiberem
tichu
214
2397
2398
2399
2400
2401
2402
2403
2404
2405
2406
2407
2408
2409
2410
2411
2412
2413
2414
2415
2416
2417
2418
2419
2420
2421
2422
2423
2424
2425
2426
2427
2428
2429
2430
2431
2432
2433
2434
2435
2436
2437
2438
2439
2440
2441
2442
2443
2444
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
tichá
tichých
tištěný
tkalo
tma
tmavý
tok
tomka
topoly
topí
tou
touhou
touhy
toužím
točí
transylvanských
tratící
travka
travou
tribuny
trní
trvá
trčet
tuhou
tuhým
tvou
tvrdé
tvá
tváři
tvém
tvým
tys
táhli
táhlo
táhly
táhnou
táhnoucí
tém
tím
tónem
týdne
těšínska
těšínská
těšínském
těšínský
těžkých
třemi
třese
215
2445
2446
2447
2448
2449
2450
2451
2452
2453
2454
2455
2456
2457
2458
2459
2460
2461
2462
2463
2464
2465
2466
2467
2468
2469
2470
2471
2472
2473
2474
2475
2476
2477
2478
2479
2480
2481
2482
2483
2484
2485
2486
2487
2488
2489
2490
2491
2492
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
třesk
třpyt
třpytí
tříleté
uběhlá
ucho
udeřil
uhnul
uhodnouti
uhýbal
ukrajiny
umdlené
upomínkou
uprášený
urval
urvaný
usměje
ustoupil
utišila
utrácí
utíká
uvidíš
uvit
uzdu
uzřel
uč
učen
učeným
ušetřil
ušlapaná
vagabunda
val
valil
vane
var
vavřínem
vařit
vaší
vdoví
ved
velikou
velitele
vem
venku
veselí
vesnou
vesny
vichře
216
2493
2494
2495
2496
2497
2498
2499
2500
2501
2502
2503
2504
2505
2506
2507
2508
2509
2510
2511
2512
2513
2514
2515
2516
2517
2518
2519
2520
2521
2522
2523
2524
2525
2526
2527
2528
2529
2530
2531
2532
2533
2534
2535
2536
2537
2538
2539
2540
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vidí
vidím
viděls
vina
visu
visí
vlak
vlaky
vlašský
vlek
vlevo
vlhké
vlnka
vlnou
vlny
vložili
vltava
vltavy
vládne
vládnoucích
vlásky
vlídný
vnikali
vnouče
vnoučetem
vodkou
vodku
vodou
vodu
vodám
vodě
vojanských
vojenských
vojny
vojínem
vojínovi
volný
volným
vonná
voníš
voněla
vrací
vrah
vrahům
vraty
vraždí
vrba
vrbinách
217
2541
2542
2543
2544
2545
2546
2547
2548
2549
2550
2551
2552
2553
2554
2555
2556
2557
2558
2559
2560
2561
2562
2563
2564
2565
2566
2567
2568
2569
2570
2571
2572
2573
2574
2575
2576
2577
2578
2579
2580
2581
2582
2583
2584
2585
2586
2587
2588
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vrbách
vrch
vrchem
vrchu
vrhne
vrzte
vráz
vsadil
vstávat
vstříc
vulgaris
vy
vyběhne
vychován
vydal
vydaná
vydralisko
vydáš
vyhlasla
vyhlížel
vyjde
vyjít
vykročí
vylít
vypadne
vypij
vypili
vyplať
vyprat
vypravuje
vyprávím
vyrve
vysoko
vysoký
vyspal
vysvobodil
vytiskl
vyvedli
vyvolených
vyzul
vyčastuje
vyčet
vyřiď
vyšel
vzadu
vzbudil
vzdej
vzduch
218
2589
2590
2591
2592
2593
2594
2595
2596
2597
2598
2599
2600
2601
2602
2603
2604
2605
2606
2607
2608
2609
2610
2611
2612
2613
2614
2615
2616
2617
2618
2619
2620
2621
2622
2623
2624
2625
2626
2627
2628
2629
2630
2631
2632
2633
2634
2635
2636
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vzdul
vzdá
vzdýmala
vzejde
vzkypí
vznešený
vzplanou
vzpomeneš
vzpomínali
vzpomínku
vzpomínkám
vzpomíná
vzpomínám
vzrůstu
vzácný
váhu
válečný
vám
vás
vázal
vázala
vázané
váš
víly
víme
vínem
víska
víte
víti
vítězná
vítězstvím
víře
víření
výmluvný
výměnku
výzvou
výčitky
věci
vědma
věna
věnec
věnčené
věrna
věrnou
věrnému
věrný
věru
věří
219
2637
2638
2639
2640
2641
2642
2643
2644
2645
2646
2647
2648
2649
2650
2651
2652
2653
2654
2655
2656
2657
2658
2659
2660
2661
2662
2663
2664
2665
2666
2667
2668
2669
2670
2671
2672
2673
2674
2675
2676
2677
2678
2679
2680
2681
2682
2683
2684
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
věštba
věštce
věštců
všechny
všecka
všetečná
všichni
všude
vůl
vůle
vždycky
vždyť
zabili
zablyskaly
zablyskly
zadarmo
zadržeti
zaduněly
zahodil
zahodí
zahradil
zahulá
zahyne
zahynu
zahýbal
zahřeší
zajaté
zakleje
zakolísá
zakrývala
zalije
zalit
založil
zalévá
zanedbán
zapřažený
zardí
zarmoutiti
zaskočili
zaskočí
zaskřípe
zaskřípeme
zastřelili
zasvítily
zasype
zatočíte
zatočíš
zatřes
220
2685
2686
2687
2688
2689
2690
2691
2692
2693
2694
2695
2696
2697
2698
2699
2700
2701
2702
2703
2704
2705
2706
2707
2708
2709
2710
2711
2712
2713
2714
2715
2716
2717
2718
2719
2720
2721
2722
2723
2724
2725
2726
2727
2728
2729
2730
2731
2732
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
zatřpytí
zavanuly
zavolaly
zazvonil
začal
zašelestí
zašly
zbláznil
zborova
zbude
zbyla
zbýváš
zdalipak
zde
zdobná
zdržel
zdrží
zdvih
zdvihá
zdálo
zelený
zemí
zhasl
zhasne
zhasnout
zhlídla
zimní
zimou
zimy
zkrátí
zlatil
zle
zleze
zlezl
zlomí
zlosti
zmizí
zmoklý
zmrznul
zmínka
znovu
známý
zněl
znět
zobe
zobák
zorala
zorech
221
2733
2734
2735
2736
2737
2738
2739
2740
2741
2742
2743
2744
2745
2746
2747
2748
2749
2750
2751
2752
2753
2754
2755
2756
2757
2758
2759
2760
2761
2762
2763
2764
2765
2766
2767
2768
2769
2770
2771
2772
2773
2774
2775
2776
2777
2778
2779
2780
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
zoráno
zoubky
zoufal
zoře
zpečetit
zpod
zpívá
zpěvu
zraje
zrakem
zraků
zrcadle
zrní
zrobí
zrobíš
zrádce
zrána
ztepilá
ztepilého
ztepilý
ztratil
ztratila
ztrátou
zubů
zvadlém
zvali
zved
zvonci
zvony
zvonění
zvěř
zvěře
zákonu
zámku
západ
zápolí
závěr
zírá
zítra
zří
zříš
zůstal
zůstali
úderné
ústa
ústil
útes
útlá
222
2781
2782
2783
2784
2785
2786
2787
2788
2789
2790
2791
2792
2793
2794
2795
2796
2797
2798
2799
2800
2801
2802
2803
2804
2805
2806
2807
2808
2809
2810
2811
2812
2813
2814
2815
2816
2817
2818
2819
2820
2821
2822
2823
2824
2825
2826
2827
2828
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
útočiště
úzkou
úzké
úzký
ý
čacký
čalem
čapku
časům
čech
čechie
čehos
čekal
čekanem
čekat
čekám
čekáš
čele
čeleď
čepel
černou
černovlasými
černu
čert
čertví
červencem
červenci
červené
červánky
české
čest
četl
češe
čist
čistá
ční
čte
čti
čtvrtého
čtyrycet
čísi
řady
řadách
řecký
řekla
řekne
řinčícím
řádků
223
2829
2830
2831
2832
2833
2834
2835
2836
2837
2838
2839
2840
2841
2842
2843
2844
2845
2846
2847
2848
2849
2850
2851
2852
2853
2854
2855
2856
2857
2858
2859
2860
2861
2862
2863
2864
2865
2866
2867
2868
2869
2870
2871
2872
2873
2874
2875
2876
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
řídne
říkají
šalbách
šance
šanců
šatečkách
šatů
šašek
še
šels
šenku
šenkýři
šeptal
šeptu
šeptá
šestý
šetřený
šeře
šeří
šinu
široké
širokém
široký
širokými
širé
šklanku
šlapeš
šlápne
šlář
španělka
špatně
šum
šumné
šumného
šumí
šumějící
šuměl
šuměla
švarnou
švarného
šátek
šíje
šíjí
šípy
šíři
žandarm
žas
žatvy
224
2877
2878
2879
2880
2881
2882
2883
2884
2885
2886
2887
2888
2889
2890
2891
2892
2893
2894
2895
2896
2897
2898
2899
2900
2901
2902
2903
2904
2905
2906
2907
2908
2909
2910
2911
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
žebrák
železem
ženil
žermanice
žernov
žhne
židem
židy
židů
židům
žij
žijte
žijí
žils
žitím
živ
životem
životě
žlutou
žlutým
žlučí
žně
žol
žoldnéře
žor
žultou
žádná
žádné
žádný
žádá
žáre
žárem
žínko
žít
žíti
Lemmatizace Autor 1
den Palacký
já veliký vidět být národní slavnost .
( v-1 můj kraj být pusto a-1 ticho a-1 šero . )
já vidět český město metropole , zřít muž s-1 zlatý řetěz stát-1 , před-1 jenž se korouhev uklánět ,
( před-1 žid z-1 polský a-1 před-1 panský hajný do-1 prach klonit se burmistr můj ves , když prosit o-1
chléb a-1 chrást pro-1 horník dítě ) - já vidět stožár k-1 nebesa plát , já vidět prapor do-1 výše vát , zřít
chvojí a-1 samet krášlený město , zřít jásot tisíc-2 k-1 oblaze hřmít ( co-1 být ten ? já slyšet sirotek vzlyk ,
když voda zatopit-2 důl naráz , když v-1 hospoda u-1 žid strhnout se řež ) , bílý zřít panna být v-1 průvod
jít ( u-1 já on-1 být - být v-1 dědina žid , a-1 lesní a-1 správce - a-1 z-1 co-1 být žít ? ) , a-1 v-1 ten moře
nadšení stát-2 být já ticho ...
bít on-1 !
225
Němec-1 ! v-1 ten krása , v-1 ten nadšení před-1 oko jít tichounký vesnička pod-1 Beskydem , kde před-1 rok žít
být a-1 vyrůst já . .
já vidět , jak-2 rdousit já před-1 Těšín , tož Rotšild a-1 Gutman a-1 Laryšové - a-1 jasný vévoda Géro a-1 před-1 oko táhnout já rodný mít ves , kde před-1 rok Čechová dodýchat , - a-1 zněmčený škola a-1
zpolštělý chrám a-1 proto-1 já mlčet být při-1 slavnost , Čech-1 poslední z-1 vesnička pod-1 Beskydem , kde můj národ
ubít , zardousit , tož Rotšild a-1 Gutman a-1 Laryšové , - a-1 jasný vévoda Géro - zpívat , těšit se , radovat
se !
žít veliký muž , ten probudit ty ?
a-1 nahoře na-1 sever pod-1 Beskydem mít vesnička český - ten dodýchat .
jen-1 jedenkrát
už vědět , kdy a-1 kde být slyšet jednou vypravovat zkazka : kdes na-1 sever země být smutný údolí ,
sevřený vrch , ten smutný být a-1 temný , nebo žádný den tam zasvitnout slunce .
tam smutný žít národ u-1 věčný sníh v-1 začouzený jurta , kolem-1 oheň sedět muž , jenž zlato drahý
bývat každý slovo ; za-1 on-1 teskný žena , a-1 vzad se tisknout v-1 kožešina dítě .
ten vědět , jak-3 se stát-2 , či snad se vymknout z-1 svůj-1 dráha země , v-1 den jeden svitnout slunce :
a-1 celý národ poděšený září vráz prchnout v-1 černý-1 jurta a-1 balvan zavalit každý východ , a-1 tvář
klesnout k-1 země , k-1 démon neznámo svůj-1 prosba sílal , být šetřil jeho žití ...
a-1 zatím venku slunečný záře sežehnout věčný sníh a-1 půda dotknutý pod-1 reta slunce dát fiala květ .
- bůh slunečný když vidět ten mrtvý ticho a-1 bázlivý prosba , přes-1 údol přejít , a-1 nikdy hodně v-1
ten pohledět strana-2 . a-1 když strach přejít , a-1 z-1 stan se odvážit-1 člověk , a-1 zřít vlahý země , květ známý-2 a-1 vůně fiala
čili-1 , a-1 zřít , že se dobrý bůh na-1 on-1 podívat , on-1 uražený , a-1 vidět v-1 svůj-1 duše , že nikdy
den ten vrátit se zpátky , tady smutek hluboký žití vráz schýlit hlava zasmušilý muž a-1 šíje teskný žena ,
a-1 v-1 dvoujnásobný dále-3 žít smutek , nebo cítit , že jednou jas žití jít kolem-1 jeho mračný země ,
a-1 jeho přejít vina - a-1 hodně se navrátit ! x-3 jen-1 jedenkráte kolem-1 já jít láska .
vlas černý-1 pad on-1 k-1 pas-1 , a-1 sladký hlas hovořit k-1 já : ty dobrý být srdce , a-1 s-1 ty být šťastný
každý žena - a-1 krátký plachý pohled , jenž hodně řeka než-2 jeho sladký slovo , jenž říci sladký tón ,
jak-3 mluvit se v-1 můj vlast u-1 Těšín , jít s-1 jeho řeč ! - a-1 já , jenž dávno vypít až-3 v-1 hořký kvasnice
číše svůj-1 žití a-1 z-1 kniha žití bílý vytrhnout list , já říci drsný tón , tak-3 jak-3 mluvit dav černý-1 muž
hore tam pod-1 ostravský pláň : bez-1 konec , slečna , s-1 oným jít štěstí , jenž být tvůj muž , - však na1 strom zvadlý připínat růže .
ten , kdo svůj-1 žena věřit , a-1 svůj-1 vrah , ten zasloužit vždycky jen-1 rána do-1 srdce ! a-1 já on-1 milovat a-1 on-1 se já vdát .
a-1 můj krb vyhasit , v-1 srdce lehnout stín , a-1 smutek bez-1 konec jít mojím žití , když vzpomenout
se často , že sladký krok kolem-1 já jít láska , a-1 já přirazit dveře svůj-1 chata , a-1 nikdy hodně se vrátit
zpátky !
škaredý zjev
F-0 . . , ten být škaredý fantóm ! - tak-3 říci konšel zlatý město , tak-2 říci věhlasný národ vůdce , zatřepat
hlavička národní dáma , tak-3 říci Rotšild a-1 Gutman , gróf Laryš a-1 vlček , a-1 jasný vévoda Géro když být se z-1 hromada sedmdesát tisíc-2 do-1 výše zvednout .
tak-3 bít já bič !
jak-3 vítkovský pec zrak jediný planout , krvavý chalát já s-1 rameno vlát , na-1 jeden nést být německý
škola , na-1 druhý-1 nést být polský chrám , v-1 pravice těžký být kladivo nést , ( levý já urazit uhelný
balvan , oko já vyžehnout vyšlehlý plamen ) , a-1 v-1 srdce sedmdesát tisíc-2 kletba a-1 zášť .
bůh vědět , že být škaredý !
226
puch mrtvola od-1 já se táhnout , na-1 ruka , na-1 noha pukat já maso , znát huť v-1 Baška ? tak-3 oko
já plaje , krvavý chalát já s-1 rameno vlát , v-1 pravice hornický kladivo nést ( levý já urazit uhelný
balvan , oko já vyžehnout vyšlehlý plamen ) , na-1 záda sedět já sto-2 vrah z-1 modrý ( jak-3 divoký
krysa já do-1 šíje hryzat ) , na-1 kyčel sedět já sto-2 žid z-1 polský - smát se , bůh můj , smát !
tak-3 vypadat já , já Petr Bezruč , od-1 Těšín Bezruč , porobený národ bardo-2 .
co-1 robit se zajatý večerkem vltavský mládež ?
jak-2 pozdvihnout do-1 výše Říman Spartakus vůdce ?
tak-3 být já stát-2 - dávno můj zahynout národ - sto-2 rok stát-1 být čelo-2 k-1 obloha vzpřímit , ubitý
šíje se azur dotknout , já Petr Bezruč , ahasver svědomí Čech-1 , škaredý fantóm a-1 zašlý národ bardo2.
setkání
na-1 řemen lankasterka , za-1 klobouček sivý pero-3 , v-1 srdce les borový tak-3 já potkat markýz Géro .
polský kněz dát do-1 fara , český škola poněmčit já , odpočnout se - drahý puška přehodit přes-1 haluz
jilm .
prokletý vrah můj mluva ( ale český rád mít dcerka ) : dvacet krok stát-4 od-1 já - doma nechat
lankasterka !
MICHALKOVICE
dlouho být césar-1 žít .
třicetkrát krev být arému smýt .
teď sám proti-1 dva .
nebo nahoru na-1 kříž .
volume !
tož prvý Thrák Germán a-1 Éthiop pól .
Lanista v-1 aréna bič já hnát-1 - tam sedět césar-1 - jako být spát , kolem-1 on-1 šlechtic bez-1 konec
řada , matróna , děvčátko růžový sad , zoufalý pohled můj v-1 hlediště pad , na-1 smrt být brzy - já být
ještě mladý .
v-1 přilba a-1 v-1 štít Thrák meč já spět , trojzub a-1 síť v-1 ruka Éthiop mít , Thrák zpředu ved seč-1 , s1 meč se křižovat blýskavý meč , zezadu po-1 já se točit v-1 ten zhlené maska dva pardalí oko ...
žluč na-1 všecek strana-1 já vařit a-1 kypět , vztek jak-3 žhavý ještěr já vyskočit z-1 chřípí ...
Éthiop trojzub já zarazit v-1 týl .
přetnout já žíla , já bolest výt , po-1 on-1 být skočit , vztek zaslepit zrak , přes-1 hlava meč já udeřit
Thrák .
v-1 písek být klesnout , noc vpít se v-1 oko , na-1 ret já líbe Medúsa .
Habet , jam habet - řvát luza .
kdo na-1 můj místo-1 ?
tak-3 málo-3 mít krev a-1 ještě já téci z-1 ústa .
až-2 být růst-2 nad-1 já tráva , až-2 být hnít , kdo na-1 můj místo-1 , kdo zdvihnout můj štít ?
noc zřít já z-1 oko , plam z-1 nozdra já vát , v-1 dým vítkovský pec být zahalit stát-4 , ať zářit slunce , ať
večer se šeřit , já semknutý brva být vrah ten měřit ; ten bohatý žid , ten gróf z-1 šlachta , já škaredý
kovkop , jak-3 vyskočit z-1 šachta , nechť diadém jeden na-1 skráň svítit , každý z-1 on-1 upjatý pohled
můj cítit , můj zaťatý pěst , můj vzdor , hněv kovkop z-1 beskydský hora . - tak-3 málo-3 mít krev a-1
ještě já téci z-1 ústa .
až-2 být růst-2 nad-1 já tráva , až-2 být hnít , kdo místo-2 já na-1 stráž , kdo zdvihnout můj štít ?
Leonidas
v-1 soutěska Thermopyly , vstříc hledět záhuba jistý , barbar v-1 půlkruh postoupit tém , zezadu
zaskočit zrádce , stát-3 Leonidas .
před-1 cimbuří Těšín , na-1 břeh Olza stát-3 já .
227
sto-2 sudlice , sto-2 meč sahat já k-1 hruď , tisíc-2 číhavý oko jak-2 pochodeň svítit , krev téci já z-1
čelo-2 , krev téci já z-1 oko , krev utíkat z-1 šíje , krev ubíhat z-1 prsa , noha já klouzat v-1 červený-1
moře , na-1 ruka pršet červený-1 Niagára - stát-4 ten v-1 ohromný lán vlčí mák , stoupe ten rudý dým
od-1 země k-1 nebe , či spustit obloha červený-1 záclona dolů ?
všecek být červeno-2 , helm být přes-1 oko stáhnout , rudý být oštěp , rudý být meč , na-1 rudý komoň
vzadu pět-1 jezdec - známý-2 já ty , hrabě , známý-2 já ty , kníže známý-2 , hledět a-1 Xerxés , v-1 šarlat
Xerxés - co-1 šepce ten komotstvu , co-1 zdvihat z-1 země , co-1 zvonit , co-1 chřestit , co-1 znít já ten
v-1 sluch ?
bůh ty zatratit , chtít zas jít přes-1 Bospor ? - zezadu na-1 noha přetnout šlacha - zpomněli Polák na-1
punský vzor - rudý já políbit anděl , štít z-1 ruka do-1 země padat , já stát-3 před-1 Těšín , probodnutý
bok o-1 Gigulu opřít , jak-2 zákon kázat já .
Hrabyně
tak-3 leckdy , kdy lehký topas pršet z-1 topol v-1 cesta a-1 v-1 sen já sršet , tak-3 leckdy se mihnout
pobožný řad s-1 prapor napřed a-1 dojemný zpěv .
ctít tvůj víra , ten šedivý muž , ctít tvůj víra , ty děvče z-1 ves .
dávno být ten , tenkrát být bývat hezounký hoch - po-1 cesta být zpívat , korouhev napřed , za-1 ruka
otec vést-1 já dolem a-1 vést-1 já horem , vést-1 já pole a-1 vést-1 já bor , až-3 přijít Hrabyně , vysoká
Hrabyně , mohutný kostel s-1 Marie-1 panna , poutník žehnat pan-1 farář Bőhm .
být tady z-1 modrý a-1 být tady z-1 polský , být od-1 Váh a-1 já od-1 Těšín , nabít být kostel , sladký zor4 hledět na-1 já hrabyňský panna , a-1 před-1 on-1 kázat pan-1 farář Bőhm .
bílý být čelo-2 do-1 prach schýlit , anděl zástup srdce já pílit , sladký zor-4 hledět na-1 já hrabyňský
panna , a-1 před-1 on-1 kázat pan-1 farář Bőhm .
či být on-1 synek ?
za-1 ruka vzít já , krámy já vodit , hladit já vlas , bůhví co-1 já všecek v-1 Hrabyně koupit pan-1 farář
Bőhm .
dávno být ten .
z-1 duše já prchnout víra .
mrak škaredý sednout já v-1 čelo-2 , hřích oko zkalit a-1 stáhnout já reta .
bůh žít pro-1 já .
ale když žloutnout vrba při-1 řeka a-1 jabloň důl se napnout , pobožný zástup na-1 odpust táhnout ,
shýbat já čelo-2 , hříšný kříž zrobit , jak-3 být se na-1 já dívat Hrabyně , na-1 kopec Hrabyně , vysoká
Hrabyně , jak-3 být se na-1 já sladký zor-4 dívat panna , hrabyňský panna , a-1 před-1 on-1 kázat pan1 farář Bőhm .
BLENDOVICE
Blendovským hřbitov jednou být jít , polský být počítat kříž .
nechť moravský lid , kněz polský tak-3 chtít , být tak-3 do-1 nebe blízko-1 .
noc táhnout .
Polák od-1 východ dout , sníh padat a-1 mrznout lítě .
co-1 vidět ?
čerstvo hle kopaný důl a-1 při-1 on-1 plakat dítě .
sepnout ručka .
svůj-1 děcko se vzít , než-2 být sníh zavát ! - co-1 plést , co-1 třeštit ? - tvůj synek být , Bezruč Petr , můj
táta .
kéž být ty políbit černý-1 běs sám .
Chacharče , ztratit se v-1 noc temný !
co-1 na-1 svět být - já žena mít - milenka spát s-1 já !
žal můj máma - tvůj slezský být lid , tesknota , bída můj potky - Dlo [ PO1 ] boga svientego ! začít-1 být
klít , což-1 být se napít moc-2 vodka ?
228
přes-1 zeď být přehoupnout jak-3 bázlivý pes , když nad-1 on-1 fičet knuta volský .
do-1 hrob černý-1 můj synek klesnout , jeden hodně přibýt kříž polský .
Bernard žár
z-1 Frydku být Bernard Žor .
proto-1 svůj-1 zapírat národ Bernarda Žor .
mít rád svůj-1 žena , mít rád svůj-1 dítě , do-1 kostel chodit a-1 neděle světit , k-1 dobrý vést-1 svůj-1
kmen-1 , dbát , aby prokletý pariů řeč dům být znesvětit , mluvit jiný kromě pacholek tvor , tak-3 ten
poroučet Bernard Žor . z-1 Frydku být Bernard Žor .
proto-1 svůj-1 zapírat matka Bernard Žor .
když host do-1 dům se k-1 hostina pozvat , ven z-1 dům s-1 matka !
rád se ozvat prokletý pariů řeč - mluvit , umět dobrý řeč člověk , do-1 krev Bernarda Žor za-1 on-1 se
stydět .
což-1 věčně žít být , což-1 věčně znít být prokletý pariů řeč v-1 dům na-1 rynk , kde ctnost být sbor a-1
kde být pán Bernard Žor ?
zlý host přijít do-1 dům .
na-1 lože zmítat on-1 horečka těžký a-1 fantas on-1 chytat , nadarmo muž moudřet on-1 léčit , u-1 lože
žena a-1 dítě on-1 kleč , ( na-1 dvůr matička-2 pláč ) , v-1 horečka proklatý pariů řeč hovořit , zpíve a-1
modlit se chor Bernard Žor !
zvonit a-1 hlaholit frydecké zvon .
do-1 země spouštět rakev ... . a-1 řeč panský modlit se sbor .
kříž řečit panský lhát mrtvý sláva , po-1 skončený pouť tam mdlý složit hlava Bernard Žor .
kdo vzadu ten stát-4 a-1 pláč a-1 kleč u-1 hrob , pán když odejít sbor ?
tichounce modlit s-1 bázlivý ret matička-1 proklatý pariů řeč ( moci jinak ! být ten vzdor ! mluvit jinak ,
kdo z-1 beskydský hora ! ) , aby se nezbudil , hněvat v-1 hrob jeho syn dřímající Bernard Žor .
Maryčka MAGDÓNOVA
jít starý-2 Magdón z-1 Ostrava dům , v-1 bartovské haryndě večer se stavit , s-1 rozbitý lebka do-1
příkop pad .
plakat Maryčka Magdónova .
vůz plný uhlí se v-1 kolej zvrátit .
podle-2 jít starý-2 Magdóna vdova .
na-1 starý-2 hamr-2 pět-1 vzdychat sirota , starý-2 Maryčka Magdónova .
kdo se on-1 ujmout a-1 kdo on-1 dát jíst ?
být on-1 otec a-1 být on-1 matka ?
myslit , kdo důl mít , mít srdce také , tak-3 jak-3 ten , Maryčka Magdónova ?
do-1 Venger les táhnout markýz Géro .
otec když v-1 jeho robit důl , smět se vzít sirotek do-1 klín drva , co-1 povědět , Maryčka Magdónova ?
Maryčka , mrznout a-1 být co-5 jíst . .
Maryčka , na-1 hora plno být dřevo . .
Burmistr Hochfelder potkat ty v-1 noc .
mít mlčet , Maryčka Magdónova ?
cosinus ten za-1 ženich vybrat se ?
bodák mít k-1 rameno , na-1 čapka peří , drsný mít čelo-2 , ty jít s-1 on-1 do-1 Frydku , jít s-1 on-1 ,
Maryčka Magdónova ?
cosinus ten za-1 nevěsta ?
schýlený hlava , fěrtoch mít na-1 oko , do-1 on-1 téci hořký a-1 ohnivý krůpěj s-1 líce . .
co-1 být ten , Maryčka Magdónova ?
Frydecký grosbyrgři , dáma z-1 Frydku jízlivý být se smát ten řeč , s-1 synek díve se Hochfelder žid .
jak-3 být ten , Maryčka Magdónova ?
229
v-1 mrazivý chýš tam ptáče zbýt , kdo se on-1 ujmout a-1 kdo on-1 dát jíst ?
Nedbe gróf bídný .
co-1 znít ten v-1 srdce po-1 cesta , Maryčka Magdónova ?
Maryčka , po-1 strana-1 ostrý být skála , podle-2 on-1 kypět a-1 utíkat k-1 Frydku šumivý , divoký
Ostravice .
slyšet on-1 , Maryčka Magdónova ?
jeden skok nalevo , po-1 všechen být , po-1 všechen .
černý-1 tvůj vlas se na-1 skála chytnout , bílý tvůj ruka se zbarvit krev , s-1 bůh být , Maryčka
Magdónova .
na-1 starý-2 hamr-2 vzad na-1 svatý pole bez-1 kříž , bez-1 kvítí krčit se hrob .
tam ležet bez-1 víra samovrazi .
tam ležet Maryčka Magdónova .
návrat
po-1 rok , po-1 rok v-1 rodný moc-1 ves vracet já život příval .
můj krok - krok děvče na-1 prvý ples , hořet slunce , kos zpívat .
ten starý-2 kostel a-1 ten černý-1 les , domek se pod-1 stráň hrbit , pod-1 brva roztát vzpomínka rez ,
na-1 řeka ten starý-2 vrba .
zdravý farář , zdravý rektor ?
každý já bít , bývat být čertův kvítí , zdravý starý-2 gróf být - li ?
být Němec-1 , být , v-1 pokoj nechat já žít .
v-1 dráha já škola zřít , pod-1 okno rám , srdce se zachvět v-1 křeč : dítě , ten dítě , ten modlit se tam
protivný panská já řeč .
utíkat k-1 hřbitov .
co-1 být mít rád , dřímat tam , - ne v-1 duše můj ; co-1 být být v-1 cizina , kdo jít v-1 země spát , polský
kříž v-1 hlava on-1 stát-3 .
v-1 portál zámek vrýt černý-1 být pták , zobák rovnat se pero-3 . - kdo koupit panství , a-1 čí být ten
znak ?
mrtvý být . - sir - markýz Géro .
šest žid v-1 dědina .
Burmistr žid , barevna žlutý u-1 řeka .
tak-3 klesnout už hluboko , pan-1 , ten lid , že být on-1 proklít na-1 věk ?
ještě otázka .
ten chtít ven , jak-3 být kolo šíje jít smyčka , jak-3 být já dávit poslední sen - zdravý - li ... górna Maryčka ?
milý-2 být v-1 cizina .
tož zaprosit bohatec , jaký pořídku ... pravda , že do-1 ráno-1 do-1 noc pít , mít z-1 co-1 , ten barvíř z-1
Frydku .
z-1 ves jít sešlý a-1 sehnutý muž , ret se chvět , v-1 brázda se dívat .
za-1 hora slunce se sklánět juž , vonět země , kos zpívat .
sešlý muž , sehnutý z-1 dědina jít , v-1 srdce cosinus těžký nést ...
v-1 komický vráska tvář nabraný mít , vydržet ... až-3 sám být v-1 les .
TOŠONOVICE
z-1 Frydku jít být do-1 Těšín .
v-1 srpen být , horko být , na-1 silnice dohonit být hezký děvče z-1 Tošonovic .
s-1 pan-1 Bog ' , dźevuśka švarna , s-1 pan-1 Bog ' , dźeń dobrý , pan-1 .
Zkuń , kát idźeś ?
do-1 fabiky do-1 Ćeszyna z-1 Tošonovic .
Tys-je polka ?
ni , Moravka .
230
Vyhrnulá bílý zoubek , zle se na-1 já podívat , hezký děvče z-1 Tošonovic .
ten jen-1 u-1 já rektor Polák , ten já dávat polský knížka , ale já jen-1 po-1 moravsky ŕondźimy , co-1 z1 Tošonovic .
kdys tady kvést můj šlechta , Harasovský , Tošonovský .
dávno ten .
cizí řeč mluvit teď Tluk z-1 Tošonovic .
až-2 se zase v-1 vlast vrátit , jít z-1 Frydku do-1 Těšín .
přejít dobrá , Vojtkovice , jít kolem-1 Tošonovic .
jít kolem-1 polský škola , vzpomenout , jak-3 hněvat se ,
když být říci , že být polka , švarný děvče z-1 Tošonovic .
z-1 Ostrava do-1 Těšín
z-1 Ostrava jít do-1 Těšín , robotnice s-1 já z-1 důl , šachta vzít muž , syn , k-1 Blendovicím jít spolu .
a-1 dědina plný žid , cizí dráha , cizí důl , jen-1 motyka vlastnit lid , cizí chrám , cizí škola .
markýz Géro ... !
vyhnout on-1 .
muž - nůž v-1 srdce vrazit být on-1 .
zlatý botka líbe on-1 ten vzor slezský byzantismus .
zelený být výspa host - li , zřít lid špatný v-1 bída stan .
ale z-1 ten lid růst-2 svatý matka Fénianů .
70.000
sedmdesát tisíc-1 být já před-1 Těšín , před-1 Těšín .
sto-2 tisíc-1 já poněmčit , sto-2 tisíc-1 já popolštit , v-1 srdce pad já svatý klid , když já zbýt sedmdesát ,
jenom tisíc-2 sedmdesát : smět žít ?
sedmdesát tisíc-2 být ty před-1 Těšín , před-1 Těšín ?
milovat ten lid markýz Géro při-1 Beskydu , vari-1 , kdo život dráha .
ještě být ty sedmdesát , ještě tisíc-2 sedmdesát ?
v-1 odvět vrah .
sedmdesát tisíc-1 hrob kopat já před-1 Těšín .
čas někdo k-1 nebe vzlyknout , pomoci se dovolat , cizí bůh smích v-1 tvář střikne , tupě dívat se v-1
dav , jak-3 já k-1 špalek klást hlava , jak-3 vůl na-1 porážka vůl .
markýz Géro tak-3 být bohatý : dej já bečka sedmdesát , bečka tisíc-1 sedmdesát .
Pola se ty poněmčit , Polo-2 se ty popolštit , vstříc ty zahřmět ret stery : Hore , hore , markýz Géro !
ale prve nežli zhyn , ať se zpít rudý víno , matka s-1 dcerka , chlop s-1 syn , před-1 Těšín , před-1 Těšín .
markýz Géro
tak-3 být ten protivný ten mluva zvuk , špatný nad-1 on-1 být žádný ?
lem tvůj roucho sto-2 pozvedat ruka , sto-2 rab do-1 noha ty padnout .
kněz , jenž můj být modlit s-1 řeč , rektor , jenž být on-1 učit v-1 tvůj zboží , vyhnat z-1 ves .
bůh vědět , že být velký v-1 zášť než-2 plamenný nepřítel boží , markýz Géro !
až-3 tam za-1 hranice najímat vrah kypící pýcha s-1 [ PO2 ] hořící žluč .
sám říci : já být ten národ tak-3 drahý , jak-3 jiný .
Jmeno a-1 rod za-1 ten ručit .
v-1 jmenu bůh kdys hora a-1 důl křižák vinný-1 zalít krev .
v-1 rachot buben , na-1 červený-1 pole , dát bůh , že ty v-1 uzda ráz padnout já prvý , markýz Géro !
tak-3 se ten líbit ten za-1 řeka muž , tak-3 blaze jenom on-1 v-1 středa být ten ?
umět jen-1 věnec plést z-1 trnový růže , umět jen-1 můj národ ubíjet .
pro-1 já švih bič a-1 konopný šňůra-1 , knížecí úsměv jen-1 pro-1 on-1 , jen-1 pro-1 on-1 - v-1 požár , v1 dým až-3 zdvihnout se vzhůru , dát bůh , že ty jedenkrát strhnout z-1 kůň , markýz Géro !
Ostrava
231
sto-2 rok v-1 šachta žít , mlčet být , sto-2 rok kopat být uhlí , za-1 sto-2 rok v-1 rameno bezmasý sval já
v-1 železo ztuhnout .
uhelný prach sed já do-1 oko , rubín z-1 ret já uhel , z-1 vlas , z-1 vousy a-1 z-1 obočí viset já rampouch
z-1 uhlí .
chléb s-1 uhlí brát se do-1 práce , z-1 robota jít na-1 robota , při-1 Dunaj strmět palác z-1 krev můj a-1
z-1 můj pot .
sto-2 rok v-1 kopalně mlčet být , kdo já ten sto-2 rok vrátit ?
když být on-1 pohrozit kladivo , kdekdo se začít-1 já smát .
lehko-1 se zasmát já kdekdo moci , v-1 Vídeň , v-1 ústraní tichý .
když ten panstvo smích pomoci , bodák přijít za-1 smích .
aby mít rozum , jít v-1 kopalnu zas , pro-1 pán dřít se jak-3 prve - napřáhnout být kladivo - téci ten vráz
na-1 polský Ostrava krev !
Všici ty na-1 slezský , všici ty dít , ať být ty Petr nebo Pavel-1 , mít prs krýt krunýř ocelový , tisíc-2 k-1
útok zavelet ,
všici ty na-1 slezský , všici ty dít , hluboký být tvůj důl , přijít den , z-1 důl jít plamen a-1 dým , přijít den ,
zúčtovat spoly .
já
I-3 .
já , já ten věštec od-1 Beskydu lid .
bůh já on-1 dát .
ten ten jen-1 dbát země , kde zlatý obilí k-1 obzor běžet , kde fialka-2 vonět a-1 pomněnka kvést , kde
zvonit cimbál a-1 při-1 tanec housle , kde širý být město a-1 nádherný hrad , bohatý chrám a-1 loďka
na-1 řeka , důvěra v-1 nebe a-1 radost a-1 ples .
ten , bůh jenž zatratit v-1 sirnatý rokle , ten , přes-1 jenž tuhý ret přejít prosba , na-1 skála sedět , s-1
on-1 odvěký vzdor .
Černý-1 jak-3 noc oko pohledět jednou , pod-1 mlčící Beskydy , pod-1 lysý hora .
stoletý útisk , pod-1 který se sehnout kovkop šíje , jak-3 nahnutý větev , urputný cizák pěst , který z-1
ret dítě rvát zhasínající tón mluva , znamení zrada a-1 sepjatý ruka , za-1 sto-2 rok který se do-1 oko
vtisknout , pohnout démon .
udeřit v-1 balvan , z-1 skála vyskočit škaredý věštec , z-1 poroba vyrostlý , z-1 zrádný krev , k-1 měsíc
zaštkat a-1 do-1 slunce zaklít , sevřený pěst se k-1 azur rozmáchnout , všecek ten vrah , nechť zářit
zlato , nechť před-1 on-1 klečet jako před-1 bůh tam před-1 Těšín ten otrok důl , do-1 prach smýknout
svůj-1 hněv , svůj-1 vzdor , věno ten , jenž on-1 dát do-1 žití démon , - co-1 skála vyskočit já .
II-3 .
rudý a-1 svislý pod-1 paprsek slunce v-1 srpen když balvan dýchat žár , bystřina Morávka v-1 lože se
vpít , horník pod-1 země zdvihat rámě , kovář v-1 červený-1 železo buš , na-1 dlaň pole na-1 krásný ,
na-1 pražma v-1 úžeh slunce on-1 sklání se žena , já z-1 ten tichý národ vzešlý , poroba jenž při-1
kolébka stát-3 , robota děcko juž za-1 ručka chytnout , zdárný kovkop , kovář synek z-1 Ostrava
prchnout být , z-1 Vítkovice , z-1 Baška , z-1 Frydlantu , z-1 Orlová , z-1 Dombrové , z-1 Laza , kladivo ,
motyka v-1 kopalnu hodit , matka a-1 sestra být na-1 pole nechat , dědův housle být z-1 hřebík
strhnout , já na-1 on-1 zahrát .
snad jeden z-1 on-1 znít veselý tón , tož mládí a-1 láska .
vědět , už vědět . - být ten dávno .
tři struna prasknout .
cizí kněz být vyhodit z-1 chrám , rektor z-1 cizácký udeřit škola , smýknout já v-1 Těšín , bůh zmást já
smysl .
mohyla zašlý národ kop , pod-1 Lysá kos a-1 veverka hral být , pod-1 rudý jeřáb-1 na-1 větev vrabec .
z-1 dědina k-1 dědina chodit být horko , horko a-1 zima a-1 sníh a-1 déšť .
232
za-1 plot hral být a-1 pod-1 okno hral být , jediný struna jen-1 mít můj skřipky , těžký dech sedmdesát
tisíc-2 , co-1 hasnout pod-1 Lysá , při-1 Bohumín , v-1 borový urvaný háj co-1 hasnout , v-1 urvaný
Beskydy pomalu hasnout , v-1 Šumbarku zhasnout a-1 v-1 Lutyň zhasnout , v-1 Datyních hasnout a-1
v-1 Dětmarovice , v-1 Porembě zhasnout a-1 v-1 Dombrové hasnout .
strhnout stan a-1 zahasit oheň !
hnout se sedmdesáte tisíc-2 , na-1 Olza před-1 rok rozbít být tábor , daleko-1 uhli být za-1 lucina , přejít
na-1 moravský , za-1 Ostravice , mlčící národ a-1 vyhaslý kmen-1 .
před-1 on-1 tančit jak-3 David před-1 archa , potrhlý chřestýš při-1 píšťala zvuk , komický rapsód ten
sedmdesát tisíc-2 , don Quijote z-1 Beskydy , mít z-1 jalovec kopí , brnění z-1 mech a-1 z-1 šiška helm ,
za-1 štít hřib z-1 Lysá a-1 z-1 kapradina hledí , chytit chtít úporný rameno sudba , černý-1 meč rytíř v-1
krunýř zlatý , já Petr Bezruč , od-1 Těšín Bezruč , toulavý šumař a-1 bláznivý gajdoš-2 , šílený rebel a-1
napilý zpěvák , zlověstný sýček na-1 těšínský věž , - hrát a-1 zpívat , co-1 kladivo dunět z-1 Vítkovice ,
z-1 Frydlantu , pod-1 Lipina .
kolem-1 jít bohatec cizí já víra ( Bezruč Petr ! - jak-3 on-1 mít rád ! ) , muž slavný a-1 vznešený název ,
skvělý jak-2 bůh a-1 hrdý jak-2 hvězda ( Bezruč Petr - kdo ubít tvůj ves ? ) , kolem-1 jít v-1 hedvábí , v1 atlas dáma , kolem-1 jít muž vážný a-1 mocný , mocný na-1 Dunaj , v-1 zlatý město , kolem-1 jít básník
z-1 vltavský břeh , co-1 milovat žena , jak-3 kázat Paříž , pod-1 smyčec zoufalý chvět se struna , těžký
dech sedmdesát tisíc-2 , kamení zpívat a-1 balvan hrát , hrát a-1 zpívat - tož dát já krejcar ?
III-3 .
já prvý být z-1 ten od-1 Těšín lid , bard prvý z-1 Beskydy , co-3 promluvit .
jít za-1 cizí pluh , být rab dolů , mléko a-1 voda on-1 utíkat z-1 žíla .
mít každý z-1 on-1 na-1 nebe jeden bůh , druhý-1 velký na-1 země .
daň ten , co-1 hore být , v-1 kostel platit , druhý-2 krev a-1 dlaň .
ten , ten co-1 být nahoře , život jen-1 dát .
voda dát ryba a-1 motýl květ .
ten , ten co-1 být vyrůst v-1 beskydský hora , ty dát pod-1 Lysá ten boží svět .
on-1 dát ty ten hora , a-1 dát ty ten les , vůně , již z-1 háj vana rozstele ; ten druhý-1 ten vzít všecek
jediný ráz , běžet a-1 plakat k-1 ten tam v-1 kostel .
můj syneček z-1 Beskydy , ctít bůh i-1 vrchnost .
dobrý ten nést ovoce .
z-1 tvůj les ty vyhánět anděl strážní , před-1 on-1 klonit se hluboce .
ten zloděj z-1 krásný !
tak-3 jehličí hrabě , koza pást , pošlapat záhon !
tož ven z-1 panský les a-1 hore do-1 Frydku !
stejný srdce gróf , zákon .
a-1 škaredý řeč tvůj urážet vrchnost , ten strážný anděl urážet .
zahodit on-1 , dobře se povést ty , tvůj synek teprve ten uvážet .
tak-3 dít se .
pán chtít .
noc táhnout nad-1 můj lid .
zahynout , nežli se rozednít .
v-1 ten noc já modlit se k-1 démon pomsta , prvý bard z-1 Beskydy a-1 poslední .
Hučín
Odra být přejít .
a-1 na-1 Střebovice , na-1 Děhylovo a-1 Dobroslavice .
Žultý lán ryps já zalehnout cesta , skřivánčí píseň být počítat k-1 sto-2 , buď zdravý , mít země !
tiše svůj-1 dýchat řeč , sekyra v-1 ruka kdos za-1 strom kleč , na-1 modrý strana-1 být Hučín .
viď , můj země , já mít se rád .
233
na-1 ret a-1 v-1 oko já smát se mládí , daleko-1 , daleko-1 za-1 hora přejít .
zvadlý co-1 květ a-1 list co-1 vejít v-1 podjeseň žití .
ticho a-1 teskno-2 být v-1 já , jak-3 večer pod-1 Beskydem .
viď , můj země ?
na-1 modrý strana-1 být Hučín .
tam nad-1 Těšín , kde lucina šumět , tam růst-2 můj děvče .
dávno umět milovat duše .
tam jen-1 se tísnit odříkání .
já mít jen-1 srdce a-1 trocha ten píseň , on-1 dům v-1 Frydku a-1 prsten zlatý , kdo se vzít ?
a-1 co-1 se já ptát - na-1 modrý strana-1 být Hučín .
kam ten jít všecek , kam se ten dělo ?
v-1 cizina žít .
v-1 daleko-1 uletět do-1 nevrátima můj mládí , mít láska , v-1 popel sivý juž poslední praskat jiskra
vzpomínka .
daleko-1 být Střebovice , v-1 dál-2 Děhylovo , Dobroslavice , na-1 modrý strana-1 být Hučín .
jeden Melodia
čas špatný verš psát , na-1 štěstí já číst jen-1 málo-3 , v-1 polozhaslý plamen dýšu , třeba-2 se já panstvo
smát .
čas tichý píseň zpívat , odpustit já špatný nota , po-1 publikum se dívat od-1 neděle po-1 sobota .
v-1 bouřný doba , kdy jez hučet idea a-1 fantazie , jednotvárný tón zvučet jeden u-1 já melodie .
z-1 lid můj jeden drak tyl , jeden pěst on-1 hrdlo svírat , a-1 z-1 můj verš jeden daktyl , jeden smutek v1 svět zírat .
jamb po-1 Labe v-1 tanec skákat , spondej Haná kráčet s-1 klid , u-1 já pořád daktyl plakat jako šalmaj
pod-1 Beskydem .
jeden běs můj národ hlídat , jeden kat on-1 hlava sklání , pod-1 Beskydem jeden bída , jeden dlouhý-2
umírání .
čas znít ten v-1 sluch hraný , jak-3 být stát-3 nad-1 bratr rov ; jak-3 kdyby jít modrý strana-2 Hučín a-1
Benešov .
jeden skočná hrát ty být .
snad ten být píseň jiný - marno , už zas smutný houst , protože být od-1 Těšín .
v-1 Belgie když Franek despot s-1 Brit v-1 boj se srazit rudý , skotský pluk mřít šavle vespod , dudák hral
on-1 k-1 ten dudy .
ten jen-1 tak-3 být zpívat málo-1 , ten jen-1 tak-3 být pět-2 svůj-1 člověk , být se já ten umírat dobře
za-1 hudba pod-1 Beskydem .
Rektor-1 Halfar
rektor Halfar být hoch dobrý , být hoch tichý , být hoch hezký , ale škareda mít chyba : i-1 v-1 Těšín
mluvit česky
před-1 okresní inspektor .
a-1 když tak-3 se rektor spustit - vědět , být hřích v-1 katechismus , co-1 se nikdy odpustit .
Leta táhnout , vlas řídnout jako listí před-1 jeseň .
Halfar pořád za-1 mládenec !
pro-1 Halfar místo-1 být .
v-1 krčma zaznít skočný hudba .
právě v-1 kaple dát slovo - což-1 být mít deset rok čekat děvče Halfarův ?
přijít pán : škola polský !
Burmistr v-1 klín ruka složit .
ale zpurný Halfar učit , jak-3 on-1 kázat zákon boží .
234
tichnout po-1 mez chodit rektor , bez-1 úsměv , bez-1 myšlenka , v-1 krčma v-1 noc sám za-1 stůl hledět
k-1 země , hledět sklenka .
v-1 horký večer na-1 klekání když se jednou v-1 ves zvonit , vrazit děvče v-1 černý-1 jizba : rektor viset
na-1 jabloň !
bez-1 modlitba , bez-1 slza on-1 , jak-3 při-1 hříšný duše jistý , v-1 roh hřbitov zakopat .
a-1 tak-3 dostat Halfar místo-1 .
dva hrobník
z-1 Baška zajít do-1 Těšín , a-1 z-1 Těšín pod-1 Lipinka , snad se cosi udát vidět , co-1 já často vidět ,
synek .
já chudobný goral z-1 Beskydy chodit v-1 parno-1 , v-1 zimní slota .
já vidět dva velký pán za-1 hrobník při-1 robota .
plný zlato , bič v-1 bota , na-1 otrok v-1 ruka jarmo , jed a-1 slina na-1 já na-1 ret - však ty být z-1 modrý
darmo !
jak-3 se ničit koukol rudý , co-1 v-1 obilí zlatý bujet , pořád kdos bít rýč , pořád kdos zahrabovat .
chtít umřít - a-1 přece mít být , když se trápit pán takový při-1 robota s-1 bídný chlopem .
bůh ty pomoci při-1 ten práce .
žít být bohatý jako Midas , bez-1 starost jako négr , jenom umět kdos šlapat , jen-1 mít jméno ?
chodit být jak-3 krásný jitro , jako kos být se hvízdat , jenom kdyby přijít z-1 modrý a-1 mít jméno ?
těžký mluva mojich děd !
umět dva rým říci .
snad on-1 najít porobený haluz tam za-1 Ostravice ?
motýl
dech sosna-2 já , břemů a-1 jedle v-1 oblak k-1 vzdálený ojčizně zvednout . přes-1 řeka vzpomínka loďka
sen bředly , motýl já na-1 čelo-1 sednout .
být láska , být štěstí , motýl ?
odletět , být mládí a-1 děvče kdes zdobit na-1 černý-1 kadeř , na-1 ruka bílý - co-1 být já , co-1 s-1 ty
robit ?
červený-1 květ
za-1 temný okno , v-1 květník sivý hrubý a-1 špičatý mračit se kaktus .
jeden jitro červený-1 z-1 lodyha vyrazit kalich , červený-1 květ .
být u-1 já básník , co-1 jiný mít oko , co-1 mít rád vonný a-1 nádherný růže .
distichon zvučný pochválit růže a-1 odsoudit pyšně ten rudý květ .
být duše drsný , co-1 temný jít cesta , hrot a-1 osten se zalít vrchem .
co-1 mít v-1 srdce ?
kvést - li jeden a-1 kvést - li v-1 noc , být rudý ten květ .
koniklec
být z-1 vesna , časně z-1 vesna .
a-1 do-1 Vídeň na-1 práce z-1 Smilovice děvče táhnout .
dovést být on-1 k-1 štace .
prvý teplý paprsk běžet kamenitý po-1 stráň : fialový zvonek stonek ten chlupatý vyhnání .
a-1 na-1 kopka vzhůru běžet pěšina , nepěšina - trhat ten prostý kvítek žid , kupec z-1 Těšín .
sbohem děvče .
na-1 Sasůvku vracet se kupčík - po-1 on-1 kvítí utržený , zašlapaný silnice .
dědina nad-1 Ostravice
jak-3 když před-1 dlouhý-2 a-1 žlutý ten murem - blesk hoře bít v-1 otec a-1 rozrazit matka , zoufalý
žena na-1 zeď klesnout skráň - prach on-1 padlý obrance město vlek surový Řek :
jak-3 když pod-1 kopyto římský jezdec dřevěný štít a-1 kamenný měčem nadarmo máchnout vstříc ocel
těžký klesnout do-1 prach barbar :
235
já do-1 prach klesnout a-1 hryzat země .
gróf z-1 zámek !
být krásný ten jezdec s-1 vlající chochol , blýskavohelmý ?
gróf z-1 zámek !
já za-1 pluh jít být , gróf z-1 zámek !
ty kolem-1 já jet-1 .
DOMBROVÁ i-1
být Moravec , ale být z-1 Dombrové .
být možný jiný kdosi z-1 doubrava ; kde doubrava , ten vědět bůh , snad při-1 Praha , na-1 břeh Vltava .
tak-3 mluvit otec můj , mluvit děda , tak-3 od-1 kolébka znít v-1 šedina .
já žít být a-1 zhasnout v-1 Dombrové , co-1 , pán v-1 Čechy , já křtít dědina ?
ten doubrava - tak-3 u-1 já pravit , tak-2 z-1 cizina snad řondí rodák .
být rozumný člověk z-1 dálava ?
když polsky Dombrová , tak-3 Polák .
DOMBROVÁ II-3
než-2 v-1 Dombrové do-1 rok škola já vzít , já bít na-1 zvon : Dombrová , Dombrová .
než-2 o-1 míle na-1 západ pošinout mez svůj-1 , rok poslední , co-1 být mít , rozhoupat zvon : Dombrová ,
Dombrová .
zástava-2 z-1 cimbuří kácet se .
z-1 důl motyka a-1 kladivo znít hučivý tón .
kde být kdo na-1 stráž ?
čepice přes-1 ucho důl , budit ty z-1 spánek prokletý zvon : Dombrová , Dombrová .
cosinus hořký skočit já v-1 oko oba .
zvon zvonit temně : Dombrová , Dombrová .
až-2 jít z-1 Ostrava , vyhnout se ty , zcizit se já , Dombrová , Dombrová .
do-1 půlnoc hučet zvon , neštěstí věstit .
kdo dbát na-1 zvoník ?
svět hluchnout a-1 slepit .
než-2 provaz vymknout se z-1 umdlený pěst , nechť srdce strhnout se , prorazit leb - Dombrová ,
Dombrová !
Opava
vědět , jak-3 ten bývat .
když dychtivý krev země otevřít žíznivý reta , když pozdvihnout prapor a-1 pohnout se v-1 útok vzhůru ,
ten nejprvší řada , ten nejprvší zástup čelo-2 polehnout - žatva dílo - do-1 země , přes-1 on-1 pak kráčet
k-1 vítězství přítel .
zdát se a-1 zdát se , že polehnout jedenkrát do-1 země kolem-1 ten murů , že letět černý-1 pták a-1
bělavý zobák přes-1 já , že s-1 blýskavý soudruh kdosi z-1 sever přejít , ale ne přítel .
vidět vát prapor na-1 věž zrádný město .
Sviadnov
Sviadnov , ves panna , kde vonět lípa , mlčet vrba , mlýn Jiříkův-2 klapat , na-1 stav se sápat Ostravice ,
oheň kde zplály , kdy sskočila z-1 Beskydy , zahřmět zrádný v-1 sluch frydeckým byrgrům můj a-1 můj
ten Ostravice - co-1 ten za-1 fabrika ?
vonět lípa , v-1 oko tvůj děvucha kdos pohledět drzý , poskočit pryč , poskočit , mít Ostravice .
pára Nobile
jak-3 různý ten dva mít krev a-1 jeden stejný zaměstnání-1 : tož vodka pálit Nathan Löw a-1 pálit vodka
markýz Géro .
lid pracovat , až-2 dým jít z-1 céva , a-1 přes-1 noc pít do-1 svítání : když dát na-1 dluh Nathan Löw ,
snad počkat dobrý markýz Géro .
236
hřmět Ostravice hukot dřevo , v-1 žold goral , co-1 skácet být , krev trávit kvitem Nathan Löw a-1 drát2 rozum markýz Géro .
ten pěněz půjčit , ten daň sleva - na-1 goral ret prosba žít - a-1 šlapat po-1 on-1 Nathan Löw a-1 plít-1
po-1 on-1 markýz Géro .
do-1 hluchý noc znít můj zpěv , když zahynout , než-2 jitro vzplanout , půl-2 zásluha mít Nathan Löw a1 druhý-1 půlka markýz Géro .
na-1 ten dva hlava můj krev , až-1 z-1 můj kost mstitel vstát : na-1 prvý vrba-2 Nathan Löw a-1 vedle-1
on-1 markýz Géro .
Praga CAPUT REGNI
já umírat na-1 sever a-1 já dědina počítat , co-1 jako stará-1 vrba v-1 šero já svítit , než-2 se skácet tam ,
kam pád on-1 vzácný pán řídit , smích na-1 ret , v-1 ruka lilie , a-1 jeden hodně já nenávidět , a-1 jeden
hodně já ubíjet .
zrak zamžel být tam při-1 půlnoc jak-2 maska smrt zakrytý , kdos hulákat do-1 slezský noc : být Praha
tvůj záštita !
svůj-1 bídný mluva právo k-1 žití se na-1 [ PO3 ] koupit za-1 trojník : já český pýcha nasytit a-1 při-1
Vltava pomník .
já brát řeč , já brát bůh , a-1 zábava za-1 zábava tam utíkat , kde tančit noha ten Maryna nad-1 Vltava
- jen-1 když já osud Čech-1 zove , nechť hynout v-1 svůj-1 dědina - ten dáma a-1 ten sokol , ten křepčit
kdes na-1 Žofín .
když vzklíčit sečka v-1 český hlava , já čas pošlý desítka , a-1 být co-1 číst na-1 Ostrava , a-1 být škola v1 Frydku .
jak-3 já ten spřež tam dávit všecek , ten volat , křičet do-1 nebe .
z-1 Čechy v-1 pomoc prapor vlastenecký ?
Marš - ten se nechat pro-1 se .
Mru na-1 německý kovadlina a-1 Polák na-1 on-1 udeřit , kdekdo se zubit při-1 Těšín - mít plakat u-1 ty
u-1 dveře ?
ret ticho buď , srdce bez-1 úder , nechť slyšet já tam či tam - já umírat na-1 sever , a-1 já dědina počítat .
čtenář verš
z-1 život próza a-1 bodláčí když soběs na-1 parnas vyjít , zbožný-lis a-1 když ten stačit , aby ty pán bůh
jen-1 slyšet , když děvče švarný mít jako květ a-1 když se pýcha tvůj žádat , aby se dovědět celý svět ,
že ten dát hubička rád , bez-1 srdce ukrutný děvče - li , v-1 podpatek ty se lepit , chtít , aby všici ten
vědět , že být tvůj štěstí na-1 střep , když ten do-1 kadeř prvý šeď vplížit krok s-1 hadí , kdekdo nechť
pomoci ty teď plakat nad-1 ztracený mládí - dvojitý veselí nadchnout ty , a-1 bol-1 se nést tak-3 krásně ,
jen-1 když být dobrák na-1 svět , dobrák , který číst báseň .
něžnost jadérko v-1 život strou , být ten tykev jen-1 prázdný , šlechetný člověk , co-1 verš číst , Bezruč
Petr , ten blázen , možná když čas tvůj píseň číst , tep srdce v-1 okamžik ztichnout , podepřít v-1 dlaň
čtenář hlava mdlý , potichu do-1 řádek vzdychnout : jak-3 hasnout beskydský gorali za-1 zvuk verš tak3 krásně - co-1 chtít , ten raspóde zoufalý : být člověk , který číst báseň .
kovkop
já kop , já pod-1 země kop , já balvan jak-3 had kůže se jiskřící kop , pod-1 polský Ostrava kop .
Kahan-1 já zhasínat , do-1 čelo-1 padnout zcuchaný vlas a-1 slepený pot , ocet a-1 žluč se zalévat oko ,
z-1 žíla a-1 temeno lebka se kouřit , zpod-1 nehet červený-1 lít se krev , já kop , já pod-1 země kop ,
široký kladivo do-1 štola vrážet , na-1 Salmovci kop , já v-1 Rychvald kop a-1 v-1 Pětvaldě kop .
při-1 Godule mít žena mrznout a-1 stená , na-1 klín hladový robě plakat , já kop , já pod-1 země kop ,
sršet ten z-1 štola , sršet ten z-1 oko , já v-1 Dombrové kop , já v-1 Orlová kop , na-1 Porembě kop a-1
pod-1 láz kop .
nad-1 já nad-1 hlava kopyto dunět , gróf jet-1 dědina , komtesa ručka pohánět kůň a-1 smát se růžový
tvář .
237
já kop , já motyka zdvihat , mít žena zsinalý do-1 zámek jít , chléb chtít , v-1 prso když vyschnout on-1
mléko .
dobrý srdce být pán , z-1 žultého kámen být jeho zámek , pod-1 zámek hučet a-1 lámat se Ostravice .
před-1 brána černý-1 dva suk se mračit .
hledět , můj žena rubín stékat s-1 ruka - na-1 co-1 jít do-1 zámek prosit a-1 žebrat ?
růst-2 rež na-1 pole panský pro-1 horník roba ?
já v-1 Hrušov kop a-1 v-1 Michalkovicích .
co-1 být z-1 můj synek , co-1 být z-1 můj děvucha , až-2 já raz z-1 štola vytáhnout mrtvý ?
můj synek dále-3 být kopat a-1 kopat , na-1 Karviná kopat , a-1 děvucha - co-1 bývat z-1 hornický
děvucha ?
což-1 kdyby tak-3 jeden prokletý kahan do-1 štola mrštit , sehnutý do-1 výše narovnat šíje , levice
zatnout a-1 vykročit přímo , půlkruh od-1 země k-1 obloha vzhůru kladivo zdvihnout a-1 jiskřící oko tam
pod-1 boží slunce ?
PĚTVALD i-1
tož černý-1 být Mazur a-1 drsný být Mazur .
rád napít se vodka , bo v-1 štola robit , a-1 baba , ten rád rozlít vodka .
ale raz - pozdě v-1 noc - chytnout od-1 lampa .
pysk hrýzt Mazur - bo být on-1 směšno přes-1 brva voda lít - a-1 pak zbýt Halko , Halko , co-4 z-1 černý1 vykvést lože .
mračit se Mazur a-1 v-1 štola robit , v-1 Pětvoldźe robit a-1 pohladit Halku .
rád mít svůj-1 horník , kdo on-1 být vládce , a-1 z-1 modrý brát on-1 pán .
ten poroučet v-1 důl ; mívat synek .
pro-1 synek třeba-2 být škola .
tam panský se řeč též naučit horník dítě .
dobrý a-1 šlechetný kovkop pán být , jasný rod - tož postavit škola .
ušklíbnout se Mazur a-1 udeřit sklenka .
co-1 ten za-1 škola ?
tam dát svůj-1 Halko .
přijít a-1 zašeptat inženýr z-1 modrý : co-1 robit , Mazur ?
jasný pán ten vůle .
cosinus se ty stát-2 - pán ujmout s-1 Halko . - hodně ty se on-1 ujmout , až-2 zůstat v-1 důl - být děvucha
švarný .
já sprostý být kovkop , tam pustit Halko .
a-1 vybuchnout plyn a-1 zahynout Mazur .
daleko-1 na-1 polský děvucha zhasnout , rudý šat mít , na-1 šíje korál . - Mazurče z-1 Pětvalda .
být chléb , Fucha Wolf se on-1 ujmout .
PĚTVALD II-3
z-1 Poremby Dombrovský Petr se dát , děvucha běžet před-1 on-1 .
kdosi jet-1 z-1 Pětvadla , a-1 kde kdo stát-3 , mžik v-1 prach klonit s-1 jeden .
koníček černá , ej kopyto buch , zlacený uzda ej svítit .
půl-2 krok ještě a-1 zachránit ty bůh .
moci po-1 děvče být .
Dombrovský k-1 děvucha přiskočit blednout , v-1 náručí strhnout on-1 a-1 zchvátit .
panský bič hluboko do-1 tvář sed - Petr , což-1 aby on-1 vrátit ?
uhnout , v-1 Fryštát být být zlý , uhnout , být tichý a-1 krotký .
krvavý rýha ty do-1 duše plát - Dombrovský , dost už být vodka .
hodina přijít , den , veliký den , obzor být plamen s-1 [ PO4 ] úžit .
zadržet kůň !
238
Pša krev , z-1 vůz ven .
Dombrovský , vrátit , co-1 být dlužný .
křižák z-1 modrý
Lazy
na-1 podkopaný na-1 niva , v-1 ten země plný saze ( a-1 milovaný vášnivě ! ) , tam ležet můj láz : píšťala
ostrý hvízdat , komín nebe mhouřit , vysoký pec dýmat - chlop Křistek také kouřit .
moravský škola skonávat , Polák já on-1 vzít , moravský dávný zástava-2 se z-1 cimbuří já svalit , vrah
do-1 hrad se dobývat , než-2 do-1 prach já srazit , křik zoufalý se ozývat : kdo zachránit já Lazy ?
hrot ostrý mířit v-1 můj plec , boj lítý v-1 tvrz zuřit , chlop Křistek , věrný Moravec , vystoupit na-1
cimbuří ; a-1 než-2 se šik unavit , než-2 odrazit rána , chlop Křistek škola postavit moravský murovanú !
tam zlatý klas zrát , kde uhelný být jáma , rolnický grunt klesat do-1 molochův tlama , však kdyby siný
do-1 nebesa komín mít růst-2 , chlop Křistek , bitý Moravec , on-1 Laza popustit .
za-1 předek-2 stát-4 svatý věc , za-1 otec právo čistý chlop Křistek , pevný Moravec , a-1 uhýbat z-1
místo-1 , nechat nepřítel luk napínat , nechat Dombrová jít v-1 zkáza , nechat Datyň , suchý , Karviná ,
on-1 popustit Laza !
dva dědina
jak-3 rád být ty nazvat jmenem , můj dědina , černý-1 domek .
jeden být při-1 bystrý řeka , druhý-1 ležet za-1 lucina .
v-1 jeden tmět se černý-1 důl , v-1 druhý-2 hořet rudý huť , v-1 oba jeden pán .
v-1 oba najít cizí škola .
cizí řeč pozdravit ty ten děvucha bělovlasý a-1 ten synek bystrý oko .
nikdo nic robit , stéblo kříž stavět , proč já brát můj mluva , proč já vzít můj škola ?
bůh , kdyby vstát tak-3 Ondráš , bůh , ten být být práce .
chodit být být po-1 dědina , chodit být být po-1 Beskydy , zatřepat být temný hlava , hrubý kyj být se
rozmáchnout , vyhnat být být cizí vrah můj lid , můj mluva , stačit utíkat být z-1 můj Beskydy do-1 svůj1 modrý , či tam dolů do-1 Dunaj .
bůh , kdyby vstát tak-3 Ondráš : co-1 ten za-1 řeč na-1 holota-2 , na-1 holota-2 po-1 Beskydy ?
co-1 za-1 písmo na-1 ten huť , kdo ten cizí škola stavět , kdo ten chodit temný bor , či gorali vyhynout ?
ptát se já , bratr Ondra , per do-1 ten , bratr Ondra .
rozbořit on-1 ten cizí škola , zasypat on-1 ten černý-1 důl , rozbi on-1 ten rudý huť , vyhnat ten spřež
cizí z-1 Beskydy , ať už ten mít kaftan bídný , ať plášť zlato vykládaný - per do-1 ten , bratr Ondra .
posílat ty z-1 dálka pozdrav , můj dědina , černý-1 domek .
když být chodit mezi-1 ty , tak-3 já být v-1 srdce úzko-1 . a-1 ty macek , co-1 ten zpívat , a-1 čí být ten černý-1 důl , a-1 čí být ten rudý huť , a-1 kdo být on-1 pán ?
Ondráš
hasnout hvězda , být k-1 ráno-1 , do-1 mrak se Lysá zdvihnout , v-1 dál-2 věž Ratibor , Tatry obzor
zastínit , kos zdvihnout píseň v-1 sosna-2 , já jít dolů do-1 Frydlantu .
cesta velký stín se mihnout .
znát ten oko , co-1 se svítit jak-3 železo rozpuštěný , znát ten pocuchaný vlas jak-2 četyna přes-1 kmen1 břemů , znát ten hrubý , těžký ruka , co-1 se o-1 kyj podpírat - Ondráš z-1 Lysá - bratr Ondra !
velikán se zaškaredit , hned se Lysá pomračila , kos v-1 sosna-2 dozpívat , mrak srazit se k-1 bok .
co-1 tady skoro zrána robit ?
též ty jeden z-1 cizí chlopů , co-1 zelený šat mít , co-1 děvucha vyhánět , a-1 co-1 cizí řeč řondźum , čert sám v-1 můj být nasít bor ?
bratr Ondra , z-1 tvůj být krev , z-1 tvůj ojčizny , od-1 Těšín , já písnička tichý zpívat ...
a-1 co-1 národ zpívat už ?
vyhynout můj píseň , děvucha se zalknout v-1 hrdlo , zlý když oko ten on-1 změřit , co-1 zelený šat mít ,
a-1 co-1 cizí řeč řondźum - čert sám v-1 tvůj být nasít bor .
239
jediný já zbýt píseň , a-1 tož : žol , žol , žol já bedźe ...
pobrat já můj škola , pobrat já můj hora , salaš já pohubit ...
po-1 zákon tak-3 se dít ?
po-1 zákon , bratr Ondra .
a-1 kdo dávat cizí škola ?
ten kdo bohatý , kdo mít huť .
po-1 můj po-1 dědina potichu gorali řondźum , ale v-1 huť cizí mluva , a-1 pro-1 ten se škola stavět ...
po-1 zákon tak-3 se dít ?
po-1 zákon , bratr Ondra .
po-1 můj slovo boží ještě slýchat na-1 borový , ještě zaznít v-1 Janovice , ale pero-3 paterkovo smět
písat po-1 můj ...
vědět , kdo pán být v-1 Frydku , a-1 kdo pán v-1 Vraclav ...
po-1 zákon tak-3 se dít ?
po-1 zákon , bratr Ondra .
v-1 Frydku já podávili , kdekdo zapřít svůj-1 mluva , jako jednou zradit Juráš ...
po-1 svědomí tak-3 se dít ?
po-1 svědomí , bratr Ondra .
a-1 juž vědět , jak-3 ten být .
smích se trhnout knír Ondra , divný smích a-1 konečný , smích ten matka v-1 řecký báj , když on-1
padnout sedm syn , když on-1 sedm dcerka padnout - smích jak-3 být ten od-1 sto-2 racek paskovský
nad-1 rybník .
a-1 já být se zasmát také .
myslit , též se cosi trhnout tichý smích v-1 bok Lysá , věčně tichý , mlčelivé , co-1 se dívat přes-1 sto-2
rok na-1 ten útisk při-1 Beskydu : jak-3 se smát horský matka , když chlop kdesi v-1 důl zhasnout , když
chtít živit sedm ptáče , a-1 kobzol dávno dojít , dítě dávný povědět báje místo-3 kobzol o-1 Ondráš ...
a-1 ten , co-4 číst můj píseň , smát být se do-1 můj verš ?
LIGOTKA KAMERALNA
vidět voj poražený na-1 pochod ustupova ?
temný noc strážný oheň , bázlivý a-1 teskný oheň , jako ruka fosforový spínat se k-1 modlitba , jak-3
bludička po-1 močál , jak-3 horník světlo v-1 důl .
bůh , ten už být dlouho , už ten ani pravda být : pod-1 Godulou v-1 zimní noc mrznout být při-1 strážný
oheň .
dívat být se k-1 Těšín , cítit být , jak-2 kdosi z-1 Beskydy velký , mocný , potměšilý dívat se na-1 můj
oheň .
brzy uhnout ?
brzy uhnout ?
Zpomněl být se , na-1 moravský jasný řeka v-1 temný padat .
dva hodina , kde se sejít , dolů tichý město ležet .
podávat ty z-1 dálka ruka , stejný ruka ty tam bít , u-1 ty tak-3 jak-3 při-1 Beskydu .
bůh , co-3 být chodit svět , jeden zášť můj srdce táhlo , jeden odpor dýchat duše .
být - li z-1 můj domovina , rozumět já , nenávidět být jak-3 já celý život .
do-1 cizina odejít být , pryč být uhnout od-1 prapor , jak-3 před-1 já tisíc-1 jiný .
a-1 teď směšný píseň zpívat , naříkat ten v-1 můj duše : proč být uhnout od-1 prapor ?
po-1 rok být přijít zpátky ; ticho v-1 noc , jak-2 zběh špatný zas být stanout pod-1 Godulou .
kde být můj strážný oheň ?
rozhlížet se .
tam na-1 západ , tam na-1 západ v-1 Dobratice blýskat s-1 dlouhý-1 noc jak-3 bludička po-1 močál , jak3 horník světlo v-1 důl , jako ruka fosforový smělý a-1 teskný oheň .
240
ještě žít v-1 Dobratice ?
pole na-1 hora
Dulava jura ten pole být - ( bohatý goral ten po-1 ves ) dva mórgy kobzole pod-1 Lysá , po-1 jeho bok
dva oves .
vyrazit z-1 kobzole modrý květ , slunce klas políbit shůry : tichý zřít jedenkrát úsměv svět ret jít Dulava
Jura-2 .
do-1 hrubý pěst se vzít rýč , jak-3 slunce nad-1 bor vyjít - zvečera unavit jak-3 jít pryč , jiný tam robotník
přijít .
kdo ten být na-1 role-2 při-1 práce , z-1 Beskydy kdy noc táhnout šerý ?
jasnit ten srnec a-1 ušák-2 jasný markýz Géro .
chudobný klas ty přes-1 role-2 požrat ušák-2 všudy - jelen ten vyhrabat kobzole kopyto z-1 kamenný
půda , Jura-1 , tak-3 jako být spřežení srdce tvůj šlapat čtvero : zákon ?
být ?
goral chudobný ?
zákon ?
být !
markýz Géro .
stát-3 chlope ! - panský pes ! - rána dva do-1 noc zahřmět v-1 důl .
Jura-2 !
země vlhký a-1 rudý být ...
vstát , zahnat ušák-2 z-1 pole ! ?
na-1 pražma hřbitov na-1 kopeček sivý hrazený mura .
mračit se do-1 den a-1 v-1 slunéčko mohyla Dulava Jura-1 .
zelený šat a-1 veselý - veselý pán , panský chasa - po-1 role-2 - hřích být ten v-1 neděle - děvucha k-1
práce se kasat .
ušák-1 jako když nasypat - hop a-1 hop .
halali .
hurá - pod-1 mohyla zub zaskřípat ubitý Dulava Jura-1 .
v-1 jarní šat země se odít , do-1 práce goral jít lehce - Dulava Jura-1 ten pole být - žádný být koupit
chtít .
po-1 pole chodit prý Jura-1 sám , z-1 Beskydy kdy noc táhnout šerý - žádný set-1 být oves tam ušák-2
markýz Géro ?
Střebovský mlýn
ber-99 , ber-99 , ber-99 rodný řeč , ber-99 .
rež hrnout do-1 koš moravský děd , moravsky říkat ten bába můj ret , ber-99 , ber-99 , ber-99 lid rodný
řeč , ber-99 .
rež , rež , šeredný rež růst-2 , rež na-1 role-2 otec můj .
Střebovský mlýn znít řeč cizinec .
v-1 rozběhlý klín pýcha a-1 bohatství padnout mít rež .
z-1 hrnčíř krev být .
Střebovský mlýn hrčet já do-1 sluch za-1 mladý den .
pod-1 drn děd spát .
řeč falešný znít z-1 ret můj přízeň - mínit střebovský mlýn .
uhnout já z-1 cesta
uhnout já z-1 cesta .
Černý-1 mít ruka a-1 vlhký mít šat , kovkop já jen-1 a-1 velmož dnes ten , z-1 palác ten , já jen-1 z-1
dřevěný chata , frygický čapka mít , přes-1 čelo-2 stín .
a-1 za-1 já lkát sirotek prosba , sežrat tvůj on-1 zajíc pole , bez-1 srdce's , bez-1 studu's - blesk ty rozbi .
241
z-1 beskyd být , hoře a-1 poroba syn , robit v-1 tvůj huť a-1 robit v-1 tvůj důl , žluč vřít já žíla a-1 robit
ty přece , chytat tvůj drva na-1 zpěněný řeka , černý-1 být , chudý být , pot přes-1 čelo-2 letět , plakat
kvůli já v-1 Beskydy dítě , tisknout vdova být a-1 brát on-1 země , zato být žebrák , velmož dnes ten .
přijet-1 být na-1 hon ?
vari-1 od-1 já , frygický čapka mít , uhnout já z-1 cesta .
on-1 a-1 já
na-1 Landek od-1 Rótšilda smrkový les ten pohár zvonit a-1 snít se o-1 ples , ten život jak-3 bzučení
daleký znít vosa , sem táhnout se Ostrava , Hrušov a-1 přívoz , sem z-1 Lipina , z-1 Baška a-1 z-1 Místek
a-1 z-1 Frydku , kdo můj být vrah , jak-3 roj táhnout skřítek . zde dýchat se dobře , zde být svět úzký ,
dvé orel se líbe , ten z-1 Beskydy a-1 pruský .
pod-1 Landek , cinkot kde pohár hřímat , ten Ostrava kypět a-1 hučet a-1 dýmat , tam v-1 vlhký štola ,
co-1 podbít cola , já na-1 bok ležet , tesat v-1 důl a-1 kahan zapjatý svítit do-1 tma .
až-3 do-1 štola pýcha při-1 pohár zvonit - smět sekera na-1 on-1 a-1 motyka po-1 on-1 - tak-3 nad-1
země on-1 a-1 pod-1 země já .
pod-1 Lipina , v-1 Baška , kde do-1 noc září vysoký pec , kov žárný se vařit , kde v-1 reta a-1 v-1 oko já
oheň se vpít , jak-3 zlobivý zmije se nadmout žíla , kde nahý být prsa a-1 nahy být úd , já zalít poto v-1
kov bušit rudý - a-1 ocel kdes vzkypět , pod-1 ohnivý rána kdos vydychnout vposled - a-1 stranou s-1
on-1 , stranou mít za-1 jeden život hned život čtyři , když v-1 beskydský chýše krb vyhasnout sirý-1 .
však v-1 palác panský ten sladce se snít - tak-3 v-1 chládek-2 on-1 a-1 v-1 plamen já .
být v-1 hora , tož k-1 žití být jenom ten hora , být v-1 les , tož k-1 žití být jenom ten bor - tak-3 boží být
zákon , jenž cítit být v-1 duše , kdo trochu mít stud : být pán hluchý .
já pobrat škola , já pobrat chrám , řeč cizí a-1 surový fičet nad-1 já - jít z-1 modrý a-1 z-1 polský a-1 z-1
dunajský strana-2 jak-2 kobylka dav na-1 chudobný lán , a-1 každý já do-1 tvář udeřit smět - být pán
on-1 a-1 rab já .
až-2 jednou - ó-3 jeden den odplata vzejít : ten jakoby-1 chamsin přes-1 Ostrava přejít , až-3 saze čerň
a-1 plamen žluť , až-2 zdvihnout se z-1 důl a-1 zdvihnout se z-1 huť , zvednout se v-1 dlouhý-2 a-1 jediný
mura , z-1 Pětvaldu , z-1 Hrušov zdvihnout se vzhůru , bůh s-1 já jít jak-3 s-1 korouhev Burů - až-3
Ostrava zahořet pochodeň rudý a-1 polehnout , polehnout těšínský půda , tož v-1 svůj-1 krev on-1 - a1 v-1 on-1 krev já .
osud
Nerónova magistra potkat já osud .
umdlený šíje o-1 sosna-2 být opřít , oba dva ruka já do-1 pas-1 padnout , kouřit se , utíkat poskok krev
z-1 on-1 , mech Lysá hora on-1 pít a-1 pít - mlčky k-1 já hledět sir - markýz Géro .
oko já lámat se , mha jít před-1 on-1 , dozadu s-1 rameno klesat já hlava , chladný pot z-1 bledý vyskočit
čelo-2 , bok se chvět jak-3 střelený srnec , schylovat den se a-1 noc po-1 já sahat - úsměv jít po-1 ret
markýz Géro .
tak-3 být můj osud .
mít ojčizno sbohem .
sbohem buď Ostrava , hora můj sbohem , sbohem ty věrný Vítkovice , sbohem ten divoký Ostravice ,
sbohem ty bor , můj dědina sbohem , sbohem buď vítěz , markýz Géro .
vrbice
pod-1 Bohumín , kde doznít můj děda řeč , a-1 mezi-1 Hrušov , fabrika panský kde kouřit , fabrika prus ,
kde dýchat zticha a-1 ztěžka , ležet ten dědina chudobný s-1 dřevěný chrám .
zapadlý domek , kde po-1 střecha mech se plazit , v-1 čtyři topol na-1 kříž Kristus-3 .
tak-3 vrazit v-1 čelo-2 já trnový koruna při-1 Bohumín , přibít ruka já v-1 Ostrava , v-1 Těšín v-1 srdce
já bodnout , z-1 Lipina ocet já podat pít , při-1 Lysá noha já probít hřeb .
jeden , ó-3 jednou ten pro-1 já se přijít , tmavý a-1 tichý ten děvucha , bezlesklých vlas , co-1 mák nosit
v-1 ruka .
242
noc přijít bez-1 konec , noc slitování , dále-3 být bič znít , dále-3 být já dávit , pod-1 Bohumín a-1 v-1
Hrušov , v-1 Lipina , v-1 Baška , já ten hodně uslyšet , co-1 být já po-1 ten , co-1 být já po-1 všechen .
slezský les
být tak-3 jak-3 já , slezský les , můj les .
smutek se na-1 kmen-1 a-1 koruna věsit , hledět teskno-1 a-1 hledět přísně , jak-3 můj myšlenka , jak3 můj píseň .
padat z-1 ty jehličí v-1 noc a-1 v-1 mlha , porobený ten národ slzet .
padat sekera na-1 rozkaz z-1 Vídeň , hynout pomalu , hynout klidně .
mlčet , hynout , smrkový moře , bez-1 konec , bez-1 konec , slezský ty hora .
hanácký ves
domek na-1 patro jak-3 řada bílý pták sotva vánek lehký dech omže .
ticho jako krev Hanák téci Romže .
na-1 svůj-1 grunt být sedlák klidný .
dobrý císař žít kdes v-1 Vídeň , Němec-1 pod-1 hora , v-1 město žid .
černý-1 lán řepa jak-3 pruh smola .
rusovlasý děvče kopat v-1 pole , vědět , že jednou muž se pro-1 on-1 přijít .
hoch hanácký práce hledět a-1 dbát , sotva v-1 dílo po-1 děvče zapráhnout , vědět , že jeden přijít žena
za-1 práh , tři den a-1 tři noc být svatba .
hrubý sedlák , osmahlý a-1 rudý , trochu pyšný proti-1 městský člověk , nikdy z-1 svůj-1 uhnout ty půda .
jak-3 , jak-3 být jinak pod-1 Beskydem .
Plumlov i-1
černý-1 bor utíkat z-1 kopeček , široký jezero pod-1 on-1 , nad-1 voda lítat rybárky , podobný plachta
být lodní .
hradisko sivý a-1 vysoký , na-1 příkrý vyhnat skála - teď tam jen-1 Themis promlouvat v-1 jméno bůh
a-1 král .
zámek být úzký a-1 hrozivý , stvůrný jakýsi rys - drahý pán on-1 stavět oddaný sedlák kdysi .
tak-3 jak-3 on-1 do-1 výše vyhnat , bič on-1 hrát při-1 práce nota , tolik-3 do-1 základ prosáknout prolitý
krev a-1 pot .
německý kavalír Lichtenstein / Němec-2 a-1 zámek vždy spolu / , německý gróf , ale kavalír : sáhnout
já na-1 můj škola .
tam v-1 můj vlast být kavalír , mnoho-1 mít huť a-1 dolů - když už já sebrat půl-2 ojčizny , proč být já
vzít i-1 škola ?
a-1 jak-3 ten u-1 já tam vypadat , kde stát-3 cizák škola , chráněný gróf a-1 litera - výsledek do-1 nebe
volat .
možná že jednou i-1 Lichtenstein ... / o-1 panský zvůle ten mura vědět - / Plumlov !
z-1 cizí škola na-1 slezský chachar růst-2 a-1 -- .
Plumlov II-3 ( F-0 . Ernest )
tisíc-2 člověk v-1 žití zřít být , zapomenout být docela , ale ty pořád vidět , jak-2 ten padnout do-1 čelo1
černý-1 vlas na-1 Plumlov , jak-3 pod-1 on-1 myška dva ( tak-3 ten být malý oko ! ) dívat se opilý .
prchlý být mládí zpomněl : čas spět let sokol , a-1 dva noc a-1 den celý jít pohár dokola ...
sám být , milovat člověk , struna v-1 srdce doznít , ale chtít být , být ten padnout černý-1 vlas do-1 čelo2,
černý-1 vlas jednou zase , být pod-1 on-1 myška dva , tak-3 jak-2 tenkrát na-1 Plumlov , zřít na-1 já
opilý .
Ptení
domek být žlutý a-1 chudobný , vidět a-1 vidět , že v-1 Ptení poskrovnu horák dýchat , že zde juž Hanák
být .
243
a-1 mezi-1 domek být kopeček , travnatý , náhlý , nízký - zámeček ?
čtyři mít věžička v-1 středa tichý ten víska .
na-1 vršek slíva a-1 kaštan , lípa a-1 po-1 kraj borka .
zámeček panský ?
ne , ne , ten být pijáka-sedlák dvorek .
trhlina v-1 zeď a-1 pavouk , do-1 zkáza všecek ten chvátat - dřevěný plot kolem-1 dokola , dřevěný
kolna a-1 vrata .
kdyby sem jiskřička zalétnout , pomoci zámeček být .
chudobný žalovat bída svůj-1 , vidět , že zámeček z-1 Ptení .
před-1 čas řinčet meč zde , pohár do-1 kuropění - odtud být do-1 boj vylétat , rytíř Jeník z-1 Ptení .
teď být všechen puklý a-1 rozbitý , smutně tady stát-4 a-1 vzdýchá v-1 středa hliněný chaloupka-2
zapadlý panská ten pýcha .
dočkat a-1 dočkat se jedenkrát , aby smích táhnout můj líce nad-1 pád ten , co-1 vraždit já nahoře za1 Ostravice ?
Kyjov
ej , vysoký šohaj v-1 čižma ty , ej , děvče v-1 suknice rudý - vždy veselo-2 bývat v-1 Kyjov , vždy veselo2 v-1 Kyjov být .
tak-3 jako ten táhnout z-1 vonný réva , tak-3 jako ten kypět , mít sloka - tak-3 hořet ten slovácký ,
ohnivý krev , tak-3 ret pálit a-1 sršet oko .
kdo chtít já bít , kdo chtít já urazit ?
já vědět o-1 pán žádný - jak-3 vesele dovést žít a-1 pít , tak-3 vesele na-1 pole padnout .
paskovský rybník
na-1 Frydlant být jít z-1 Ostrava - náklad být mít trochu těžký - pět-1 hodina šlapat do-1 únava , fenik
ten tam - tož pěšky .
prominout , každý z-1 já bývat mladý , horký krev , ret vždycky prahnout , v-1 parný den na-1 cesta já
se rád hluboko z-1 džbánek nahnout .
Hrabovský bůh chudý jak-3 já .
chrám mít dřevěný s-1 dřevěný věž .
daleko-1 do-1 dozírat [ PO5 ] a-1 paskovský rybník běžet .
sklánět hlavička šikmo svůj-1 na-1 břeh metlice rusý ; rybárky , lyska a-1 racek chcechtali v-1 jenom se
kuse .
mít rád smíšek .
já protivit ženský ten zvyk být a-1 dětský - mít svůj-1 puška s-1 se jen-1 , smést být ty do-1 voda všecek .
šest naráz ?
pět-1 naráz ?
či jen-1 dva ?
ptáče , robit se závěť .
tak-3 se já chechtat rouhavě běleperutná ten havěť .
dát se do-1 déšť .
těžký být strom , hrom bít , blesk čas svitnout - a-1 co-1 já voda být , co-1 já být hrom .
Káčera déšť se chytnout .
mládí já uletlo tak-3 jak-3 dým , jak-3 když se vlaštovka zvednout ...
zdali pak ještě ty uvidět , paskovský rybník , jednou ?
úspěch
zpívat být , kritika chválit , jak-3 můj písnička vzrušit - ne , ten jen-1 vzpomínky-bludička tesklivý
mihnout s-1 duše .
chválit , jaký být svéráznost , jaký být mohutnost v-1 já - ne , ne , já být jenom z-1 slezský , z-1 ubitý , z1 uštvaný země .
244
číst se verš můj před-1 Praha , v-1 potlesk duše se výsknout - za-1 co-1 ?
že žít ten Maryčka , v-1 Frydku hrdlo já stisknout ?
kdyby tak-3 jednou pod-1 Beskydem pochodeň k-1 půlnoc vzplanout , řada , kde jít být jak-2 prostý
muž , píseň mít do-1 krok hrát ,
kdyby ten šlapaný národ , uspaný , spoutaný obr , kdyby tak-3 píseň můj rozumět , říci být : zpívat být
dobře .
chycený drozd
můj stryk být ptáčník vášnivý .
chytat a-1 prodávat drozd .
přes-1 květen dbát zákaz beskydský prosmýčit hvozd .
vybrat ten střapatý ptáčátko , když se on-1 kabátek zhustit , sameček počít zpívat , kačka-2 do-1
svoboda pustit .
zestárnout - potkat on-1 s-1 ptáče - jak-3 jít řemeslo ?
a-1 spěchat .
ni , ten být kořist mít poslední , ten se pro-1 stáří nechat .
za-1 měsíc přijít být do-1 stryka .
pták ticho a-1 vážný jak-2 bača - Stryku , ten ptačisko vysmýčit , nězpive - bedźe ten kača .
Mudroku , pod-1 zobák podiv se , jak-3 se ten černý-1 pruh stáčá - chtít učit starý-2 ptáčník ?
sameček - nimo že kača .
po-1 rok stryka být navštívit , sivý jak-3 myš , ticho hledět , z-1 dýmečky obláček vypouštět , krotký
drozd na-1 stůl sedět .
sivý a-1 tichý jak-1 starý-2 stryk , vážný a-1 hrubý jak-1 bača - Stryk se za-1 ucho poškrabat - synek , mít
pravda - být kača do-1 les nělza hodně .
ptáčátko pohladit hlavička jemný : Choć kača , choć já nic nězpive , něch už tady dožít s-1 já .
tak-3 také dožít básník .
do-1 svět píseň ven poslat , smutek se nést za-1 výslužka v-1 samota v-1 budoucno doslat .
Lemmatizace Autor 2
národní maškaráda
v-1 únor nikdy být z-1 se dělat blázen , můj život ticho být jak-3 půlnoc a-1 teskný jak-1 září .
šťastný národ nechť karneval milovat a-1 znát , Těšín já hledět v-1 kolébka - ten číst já ten z-1 tvář .
maškarní ples jeden okno být zadarmo spatřit : Sokol-1 a-1 hasič a-1 v-1 gázový šatečky děcko ,
španělka , polka , s-1 jenž červený-1 kozák-1 se bratřit , bohyně , anděl , víla a-1 čertví co-1 všecek .
městečko hlava tři spanilý dcerka sem hledět : Čechie-3 , Morava , - ten třetí ? - plynout pospolu , ten
být děvče z-1 Těšínsko ?
nu ten aspoň vědět : růžový sukně mít a-1 černá k-1 on-1 kamizola .
v-1 únor nikdy být z-1 se dělat blázen .
můj život ticho být jak-3 půlnoc a-1 teskný jak-1 září .
šťastný národ nechť karneval milovat a-1 znát , Těšín já hledět v-1 kolébka - ten číst já ten z-1 tvář .
pod-1 Lysá děvucha ... uzda být vzpomínka pustit - chvět s-1 zima a-1 před-1 oko ohnivý žid .
do-1 týden být ten metla - já v-1 země oko spustit , mít prs a-1 z-1 ret on-1 plakat bída .
x-3 x-3 x-3
žít být jak-3 stepní kůň svoboda ciz člověk v-1 život prostý , dávno být zahodit do-1 voda chřipka s-1
ten jediný most vědět , jak-3 struna tady vložit v-1 srdce já bůh přísný - hoře půl-2 , vodka půl-2 opilý vázat být věnec
svůj-1 píseň -
245
z-1 bodláčí , z-1 pokřivy hezký , z-1 slza a-1 trní být uvít - já - sto-2 Pieronów - být z-1 slezský , já jinak
umět mluvit .
Domaslovice ( kněz Jan Ježíšek )
než-2 na-1 já ten přijít hoře , než-2 padnout v-1 polský mora , než-2 já na-1 šíje vložit polský jho pán z1 Těšín , proso ten za-1 já hospodin , služebníče boží !
než-2 z-1 já za-1 noc jeden zrobit bez-1 ptaní polský roba , nežli synek vložit v-1 ruka polský slabikář ,
proso ten za-1 já u-1 oltář , služebníče boží !
a-1 než-2 pluh já z-1 ruka padnout , než-2 já poslední za-1 den pod-1 kříž polský složit , nechť modlitba
český vzplanout nad-1 mohyla nasypaný , služebníče boží !
nápis na-1 hrob bojovníkův
kdyby z-1 ten mít být pomník , co-1 po-1 ty naházet , hrot být se nebe dotknout , svůj-1 lid buditel !
čacký národ : dávno dřímat , ještě hotový pomník být , ještě házet po-1 tvůj hrob těžký kámen po-1
kámen .
1864 - 1904
šum Labe slyšet , vidět nad-1 Brandýs červánek mládí svůj-1 hořet kraj , Vltava v-1 duše těžký psát rys
fabule žití , utkvít nad-1 Dunaj .
let čtyrycet lid horký poušť táhnout .
kost z-1 kost on-1 , však ne krev z-1 bídný krev , květ z-1 jeho louka , však ne , co-1 na-1 ostrev ssečeny
padnout , však co-1 kos zlomit , tož jeden z-1 ten , co-1 od-1 Sinaj hrom k-1 národ mluvit , a-1 kam ruka
sáhnout - moc-3 milovat , moc-3 bít - , maska strhnout , tam modla skácet , oštěp kam vrhnout ( při-1
každý stezka být ) - daleko-1 od-1 Dunaj v-1 svůj-1 hledí kmen-1 , jenž postavit s-1 křeček při-1 plný
pohár před-1 děcko , před-1 stařeček , vždy oddanost zpečetit hotový boj , vítězství u-1 vis a-1 hrob
před-1 Dobojem , vždy hotový k-1 sadový a-1 hotový k-1 Solferina , grunt děd dát a-1 vylít krev svůj-1
syn za-1 úsměv vznešený , rab modrý krev , kněz , za-1 panský kočár až-3 na-1 kraj les běžet - , k-1 ten ,
o-1 jenž číst v-1 foliant lichý , že předek-2 on-1 prý stát-3 pod-1 kalich , k-1 ten těžký mluvit slovo ,
řinčící jak-3 vůz válečný a-1 tuhý jako kov , že věřit být , kdo ten věštec slyšet , že jiný být a-1 čistý že z1 oheň vyjít .
lid slyšet ? - Los-1 věštec od-1 století .
za-1 jiný výzva dav v-1 řada letět , jiný heslo dbát , velitel , jenž sladký být , však mít pravda v-1 čelo-2
( lid žena být , jen-1 lichotník věřit ) , v-1 ten těžký chvíle , kdy se kolem-1 šeřit , kdy zoufat být , kdy
básníkův strofa jen-1 hořký úsměv být filosofos , - v-1 chaos kolem-1 se sám jen-1 bod , na-1 sever
hledí , jak-3 ten svatokrádce , ten řecký exul , rouhač , šašek , zrádce na-1 boj u-1 kozí voda .
už tak-3 či tak-3 .
nechť divný sudba zrát , nechť v-1 břeh bít bílý bouře syn , nechť kdo a-1 co-1 chtít přes-1 můj jít kraj ,
jen-1 věštba nechť já zvonit od-1 Dunaj ret z-1 dobrý , jenž vzbudit hospodin ...
země pod-1 Hora
tam pod-1 hora , pod-1 vysoký , k-1 nebe co-3 zvednout svůj-1 témě , tam žít krása vykreslený ,
vyzpívaný , zpodobený krása ten goralský země .
měřič přijít - v-1 pokora manský klonit se goral - " hó , ten být panský ! "
kde tvůj děd orat , kde otec síla , panský díl být .
žal přilnout k-1 žití , jak-2 hora k-1 hora , k-1 nebe jít Jasa Krasuly hoře , žal tvůj a-1 odpor v-1 hodina
pozdní-2 za-1 mříž doznít .
a-1 ten děvucha , děvucha bídný , stud minout s-1 les , nach bída řídnout , nadarmo hněv a-1 žluč hořet
tady - ten být ten fořt .
tam pod-1 hora , pod-1 vysoký , k-1 nebe co-3 zvednout svůj-1 témě , tam žít bída vykreslený ,
vyzpívaný , zpodobený bída ten goralský země .
Žermanice
246
voda on-1 podat žádný jiný , ale být chudobný , mít nic : hezký děvucha od-1 Těšín , hezký děvče z-1
Žermanice .
chudoba být můj domovina , darovat já ručka , mít nic , hezký děvucha od-1 Těšín , hezký děvče z-1
Žermanice !
brát on-1 , při-1 bečka ležet víno , propít být duše za-1 měsíc , hezký děvucha od-1 Těšín , hezký děvče
z-1 Žermanice .
robit muž na-1 dráha ; nosit víno žena on-1 sehnutý , bledý líc ...
znát on-1 ?
hledět dobře .
být od-1 Těšín , Maryčka dávný z-1 Žermanice .
do-1 voda díve se a-1 vzpomínat , před-1 rok jak-3 sličný být líc : já být hezký od-1 Těšín , hezký děvče
z-1 Žermanice .
pluh
osmahlý s-1 tuha hrudou zápolit , za-1 lonské klasa splácet on-1 dluh ; jít - skřivan nad-1 on-1 - dlouhý2 po-1 pole a-1 ruka těžký obracet pluh .
pot - vlastní-1 být pole - rys jít snědý , třesk kosa letní zvonit on-1 v-1 sluch .
jít volný krok za-1 kůň hnědý a-1 ruka těžký obracet pluh .
půl-2 den naň hledět , půl-2 den být s-9 to-9 on-1 z-1 rozpuklý brázda volný sát vzduch .
smět jít za-1 hnědý po-1 pole kůň , smět ruka těžký obracet pluh !
v-1 město kdo srdce servat napoly , k-1 svatý se práce hodit druh-1 : jít za-1 hnědý kůň po-1 pole ,
nechat ticho ležet blýskavý pluh .
vzpomínat : op ... břeh topol ... do-1 most sivý spět pole pruh ... tam jít před-1 rok děd můj po-1 pole
a-1 ruka těžký obracet pluh .
smět věřit člověk učený onen , co-1 pravit : " žití vracet se v-1 kruh " - jít též jednou za-1 hnědý kůň ,
nad-1 čalma slunce , pod-1 ruka pluh ?
sedm havran
ne pokřiva ten drsný nad-1 iskerkou , ne ostružina žultou nad-1 sasanka , ne vrba smutečná ten nad-1
baránkem : starat Havranka ten nad-1 vnouče .
nos orliny [ PO1 ] , ret úzký , černý-1 vlas , let osmdesát .
být z-1 Krasulů , co-1 tmavý vlas nést až-3 do-1 hrob , tak-3 jak-3 dub nosit list .
tesknota , pokora , žal tichý sedět v-1 líce , žal , který prostírat se po-1 slezský země : v-1 les pod-1
Hrabyněm on-1 počuješ , na-1 branský na-1 Hanuš , pod-1 Lysá , pod-1 Smrk-1 , na-1 břeh na-1 lucina ,
v-1 vrbina-2 na-1 břeh Moravice , žal tichý slezský země .
rod havran být známý-2 v-1 Děhylov : hřmět sláva dobrý on-1 bílý pod-1 Hučín , hřmět na-1 Plesná , v1 Pustkovec , v-1 Martinov .
rod žít krátko : bouřně zahulat se , mladý klesnout v-1 mohyla , jak-3 topol sklaný blesk .
děvucha pokorný jít kdysi za-1 havran .
divit se Děhylov a-1 baba kroutit hlava .
rod žít bez-1 baba , žít bez-1 okov .
co-1 havran být po-1 vlhký žena ?
sukně se držet , jen-1 čas smýknout v-1 rež děvucha , který se pyšný stavět .
( po-1 také děvucha syneček před-1 Havrankou ! )
děvucha šumný sedm syn dát , když chlopa zabít .
( žít dlouho na-1 havran ! )
servat se s-1 tři a-1 mrtvý ustoupit jen-1 .
všechen chovat , jak-2 kůň robit v-1 pole , všechen klást v-1 mohyla a-1 zaplakat hořce při-1 prvý tři .
pak slza téci jen-1 ticho ručej a-1 úzký ret se stáhnout .
247
prvý protknout žandarm-1 , když poslechnout v-1 krčma , bít žid do-1 hlava , nebo havran bít žid , kde
potkat on-1 ; snad z-1 pýcha , z-1 svévole , snad v-1 prostý duše cítit , že žid být vždycky vrah moravský
člověk .
Marš do-1 polský , odkud být , gyzdi , přijít !
druhý-1 - on-1 prát břem , bo rostlý být , jak-3 břem být - zastřelit hejtman , když sloužit u-1 vojanský .
hejtman on-1 udeřit ; kdo pizne bez-1 pokuta kdy havran ?
on-1 zastřelit , ale živý se dát .
kasárna celý střílet tam po-1 on-1 .
co-1 havran po-1 vojenský pán ?
co-1 po-1 císař , kníže a-1 král ?
co-1 po-1 zákon , který mlčet kázat ?
ten třetí , co-1 být švarný z-1 všechen , se založit , že báň kostel zlézt .
boj bůh se a-1 pokoušet nebe !
co-1 havran po-1 kostel , kaple ?
co-1 po-1 modlitba , biskup a-1 kněz ?
co-1 po-1 ten být , co-1 hřímat na-1 nebesa ?
báň dobře zlézt , když se spouštět dolů , chybit noha , blesk sletět dolů a-1 bujný hlava rozbít se o-1
země .
ten pyšný Hanys , jak-3 čtvrtý zvát , pověstný pašer nosit z-1 Prajské zboží .
on-1 pít v-1 Hučíně , dukát házet pod-1 stůl , muzika hrá , děvucha vodit v-1 kolo , financ smát se , že
dobře odbýt zboží , žádný on-1 chytit , bo financ být hlupec .
ráz zaskočit : vzdát se , uniknout !
kdy havran vzdát se , dokud žít , druhý-1 ?
Čekan skolit dva , druhý-1 on-1 zastřelit .
ten pátý , Pavel-1 - pravit on-1 ostříž , bo zrak mít sokolí , na-1 míle vidět v-1 dálka , - do-1 panský chodit
les na-1 bažant .
co-1 panský zvěř , ten patřit havran ; gróf , panský myslivec , přijít - li v-1 cesta , polehnout v-1 mech ,
nebo havran střílet prvý .
on-1 pán šetřit , šetřit panský zvěř .
tož též on-1 jednou panská stihnout kulka .
ráz tichý op rozlít se v-1 lože po-1 jarní déšť , divý proud hřmět k-1 Odra ; že přeplout on-1 , sázet bujný
hlava !
být rodný řeka , synek zadávit !
mohutný prs rozrývat proud kalný , juž blízký břeh , urvaný strom letět a-1 pizne v-1 hlava , synek mizet
k-1 dno .
( kolébka být být , mohyla také být ! )
tak-3 zhasnout šestý a-1 ten , který zbývat , ten ostatní , ten zarmucovat matka !
mít kůň šumný , nechat shodit ráz ty .
kůň chlopa shodit , mít rád on-1 , jak-3 chlop jeho .
já rychlík předběhnout , co-1 běžet k-1 Bohumín , bo kůň můj dobrý být než-2 všechen vlak svět .
vlak chytnout koník , jak-3 běžet přes-1 kolej , a-1 když kůň žít , tak-3 jezdec být hodně .
ach , osm mohyla být a-1 baba ještě žít !
a-1 bůh vědět , žít být , nebo vnouče oto žít .
a-1 být vychovat , nebo třeba-2 stříci svíce život havran , choť-2 z-1 jeho oko hledět juž osud havran ...
sen dost být , kačice táhnout z-1 op , chtít kur spát , košulky třeba-2 vyprat .
smrt Césarův
když Domitian stát-3 pod-1 slunce Dák hora transylvanských v-1 pata , syn země pod-1 ztráta hrdlo ctít
on-1 být bůh .
248
tři uzřít jednou , kdo se sklonit , tož stařec , muž a-1 hoch .
a-1 mít tmavý vlas , jak-3 lesní zvonek tmavomodrý oko , pleť osmahlý . - " co-1 slovo césarův-1 být
dbát ? " - můj bůh být , pan-1 , slunce .
" být syn slunce . "
zůstat tři němi , a-1 v-1 oko číst césar-1 pohrdání .
" tvůj kmen-1 ? " - z-1 ten slunce oblévaný a-1 strmý hora být , - být já sedm tisíc-1 .
" tož ten tři napřed , pak ten sedm tisíc-1 já pobít , kámen na-1 kámen a-1 duše na-1 duše nechť zůstat .
"
a-1 týž noc krev sedm tisíc-2 svůj-1 dítě pít slunce , kdy splnit se vůle césarův-1 .
dva rok potom jet-1 césar-1 v-1 nosítka přes-1 most a-1 Tibera .
oko baziliščí zřít mladý žena , nechť tvář zakrývat , přece tmavý vlas problesknout dva oko , tak-3
tmavomodrý jako lesní zvonek .
" čí být ? " - žoldnéř Septimius žena .
" ty dcera Dák ? " - říci být , ó-1 pan-1 !
" tvůj muž ty ušetřit ? " - když meč máchnout , být říci , pan-1 , u-1 koleno jeho : kdo já zabít , zabít
césar-1 .
být kněžka-vědma . - věrný svůj-1 král ...
" tvůj klín on-1 lákat , modrý tvůj oko , tvůj tmavý vlas a-1 prolhaný tvůj ústa .
on-1 svážit k-1 se , vrzte do-1 hlubina . "
jak-3 Tibera vzdout se , žlutý jeho vlna cosinus blesknout modro , jak-3 když zatřpytit se v-1 zvadlý listí
v-1 podzim pod-1 kořen - rád na-1 on-1 patřit - tmavý lesní zvonek ; meč zazvonit a-1 tůně se utišit .
a-1 ten sám večer když těžký hlava nad-1 falernským víno nachýlit césar-1 , bručet nad-1 pohár : být
Zeus dnes , když césar-1 být zabít .
x-4 za-1 patnácte rok stát-3 bratr Septimiův chorý stáří nad-1 Tiberem a-1 říci vojín : zde z-1 ten most
svrhnout imperátor matka tvůj i-1 otec , když povraždit kmen-2 jeho nad-1 Dunaj .
a-1 týž noc být zabít césar-1 vojín svůj-1 stráž , jak-3 suchý Tacit poznamenat pero-3 .
žeň
pod-1 černý-1 bor , kam přilehnout víska , grunt Černý-1 , kde od-1 nepaměť žít - vždy jeden rod - , do1 les zahýbat se .
vždy z-1 vesna v-1 země rozhodit zrní a-1 v-1 červenec on-1 svézt do-1 stodola .
on-1 daleko-1 horský mlýn svůj-1 píseň vždy stejně sladký , stejně klidný šumět , a-1 z-1 večer hledět
do-1 potok mlynář Tomko divukrásný dcera , jak-3 cikánka ztepilý vzrůst .
za-1 hranice se panský táhnout pole .
jak-3 povídat , král se špatně vyspat či těžko-2 kýchnout - zadunět buben .
v-1 boj táhnout mládež , v-1 boj jít Josef Černý-1 .
( dát císař , co-1 být císařův - řeka Žid prorok - po-1 on-1 nalévat ten v-1 mladý duše kantor a-1 kněz . )
země horký být , sklonit se klasa , syn v-1 pole , málo-1 dělný být ruka , tady rád přijít mlynářův dcera
na-1 pomoc Černý-1 , vždyť beztoho jednou ...
žnout otec s-1 matka , vázat a-1 klást děvče Černý-1 s-1 mlynářův dcera .
tam za-1 hranice na-1 ten dlouhý-2 pole hvízdat kule , srazit se řada .
tam na-1 ten pole padnout Josef Černý-1 ten den , kdy doma dokonat práce , kdy lehnout klasa , kdy
on-1 vzpomínat rodič , sestra , šátek sešinout kdy s-1 temný vlas , dívat se teskně v-1 dále-3 divukrásný
mlynářův dcera a-1 prsa sladký vzdýmat s-1 touha .
krásný pole
přes-1 krásný pole táhnout stín s-1 kopec , pluh hrčet země , z-1 kůň kouřit se , za-1 on-1 Hlubkův syn .
u-1 plot Bystrońova ( ne ten z-1 rynk - ten pod-1 vrba ! - být cizí se , nechť stejný jmeno mít ) kdos
vyhlížet .
249
a-1 být být muset mít ostrý oko , z-1 Hanysovy tvář vždy hnutý , jak-3 koruna být sosna-2 , být vyčíst
cosinus ...
mít šumný dcera Bystroń ?
a-1 každý večer - tam či tam buď cesta - jít Hlubkův hoch kolo Bystrońova grunt , jít plavit kůň - tam
blízký chodník - jít čas v-1 krčma - stezka ušlapaný - jít do-1 les ...
mít šumný dcera Bystroń ?
tak-3 zpívat skřivan , osika tak-3 šeptat , rež šumět tak-3 , když vítr běžet klas .
kůň robit chyba , na-1 co-1 myslit synek ?
znít hudba v-1 krčma , Bystrońova dcera jak-3 slična v-1 kolo , vlnka na-1 potok tak-3 letět , syn Hlubkův
po-1 on-1 hledět ; sám tančit , děvucha se on-1 smát .
tři leta prchnout , kdy se z-1 vojna vrátit Bystrońa z-1 rynk hoch výmluvný , švarný .
a-1 když znít hudba , spolu jenom tančit muž ztepilý s-1 be [ PO2 ] ruškou Bystrońovou .
a-1 vyřídit Hlubek , nechť chodit k-1 já hodně , že slovo dát být a-1 otec požehnat já .
" můj vyplatit díl ! "
chtít namítnout cosinus starý-2 , pozorně-1 hledět do-1 synův tvář , ten mlčelivá jak-3 líc mrtvý být ;
jak-2 motýl-lišák rub tmavý křídlo kdy na-1 peň sedět , od-1 peň rozeznat , tak-3 nadarmo být v-1 snědý
tvrdý líce žal hledat , bolest ...
možný bez-1 cit být .
za-1 krásný Pol sedm hodina cesta být v-1 hora ves .
tam koupit chata Hlubek a-1 deset jochů kamenitý půda .
mha role-2 jít , cikánka v-1 roh bor .
a-1 žádat dlaň , dlouho pátrat v-1 líc .
" kdo v-1 cesta ty , svíce jeho žití za-1 osm zhasnout rok , a-1 co-1 být jeho , tvůj být potom . " - skalní
stezka jít - li , jen-1 sivý skála všude na-1 ty zírat , dav smolnička vráz usmát se z-1 prorvy , a-1 siný útes
zardít se jak-3 děvče : tak-3 blyskla zora-2 oráčův tvář .
hledět , kvést vesna , dýmavý žhnout leto , jít strmý jeseň , v-1 pole žít Hlubek , svůj-1 česat kůň , v-1
zima hrčet soustruh ( bednář učit být ) a-1 večer sednout v-1 krčma .
dým spět z-1 dýmka , sivý hořet v-1 sklenka , jít teskný život ... čas už zapomenout minulý rok - či těžko2 zapomenout ?
let přejít deset tichý , mlčelivých , kdy parobkovi Hlubkův se zdát , že slamou topit hospodář .
líc snědý poblednout jaksi , postava se hrubý jaks nachýlit , začít-1 pozdě vstávat , vyhlasla dýmka , sivý
odporno být ...
( dočkat být se , čehos čekat v-1 žití ! )
a-1 jasno-2 on-1 , že jeho den se schýlit , a-1 zdvihat se , pět-1 milión být v-1 krásný Pola .
jít těžký krok jak-3 vůl zapřažený , když táhnout brázda po-1 rozmoklý půda , kdy pod-1 kopyto
prohýbat se země a-1 praskat , jak-3 když čísi srdce pukat pod-1 dívčí nožka ...
( Řek být dobře , Hlubek ? )
ves temno prosvítat .
jak-3 Enoch Arden-2 pod-1 okno stavět se a-1 hledět v-1 izbu : grunt kvést dítě , Bystroń s-1 svůj-1 žena
za-1 stůl sedět - Hlubek , vrátit se domů !
být ticho v-1 izbě , hledět na-1 hodina : být třeba-1 oves nasypat už kůň ...
a-1 na-1 hodina zůstat trčet oko .
jít , vidět , poznat hrob Hanysa Hlubek ?
Drn-1 jak-3 on-1 tichnout , tak-3 jako skrytý hoře , a-1 zanedbat , jen-1 bídný travka klíčit kdes skulina .
tak-3 asi dbát , kdo pod-1 on-1 ležet , o-1 nikdo v-1 žití .
a-1 povědět , Hlubek , povědět , co-1 být lehký : ten prchlý život či ten těžký země ?
jít krásný Pol , horký prach smývat ty slunce ret , před-1 široký vrata krok stavět mdlý .
muž vlídný se ty přeptat po-1 cíl cesta , donést ty mléko děvucha bok vysoký , jiskrný zrak .
250
Burmistr Bystroń být , beruška Bystrońovy být lepý dcera - vzpomenout on-1 v-1 žití .
mladý žena
vědět bůh , že tenkrát dobrý král být k-1 lid .
stoh sledný svézt , zrno sedět v-1 země , zorat pole , teď čas teprve přijít , kdy možný porazit nepřítel .
bílý Sviadnov , sivý Ostravice , Buzek-strych se loučit s-1 mladý žena .
vědět , že země zase zrno vrátit , vědět , že kůň dobře na-1 maštal , pluh že zdržet - ale těžko-2 být ,
těžko-2 nechat sám žena mladý .
" dokud slunce , dokud voda téci , dokud vrba pod-1 můj okno , dokud rež a-1 žito kosit být , dotud
věrný , dotud ty čekat . "
noc být dlouhý-2 , zora-2 nad-1 hora , těžký cesta , zpod-1 obvazku téci , hořet hlava , tam juž hledět
Sviadnov , spíchat , Buzek , když už třeba-2 zhasnout , doma buď tak-3 , podat ruka žena .
hledět v-1 okno , mladý žena dřímat , úsměv ret jít , parobek spát vedle-2 , Buzek-strych se horký hlava
chytat .
padat obvaz , krev zalévat oko , pozpátku se z-1 břeh v-1 řeka kácet - držet vrba , čekat Ostravice !
( pole brát , vzít též hospodář ! )
slunce svítit , břeh rvát Ostravice , vrba bránit , země žito nést , s-1 parobkem se líbat mladý žena .
idyla z-1 mlýn
v-1 Beskydy být cesta ztratit : hora , les , kam noha šinout .
a-1 juž západ nebe zlatit , k-1 horský být přijít mlýn .
na-1 potok mezi-1 páv káče se batolit , černý-1 hošík kučeravý a-1 děvuška něžný , bílý
držet se šat matka .
jeho pohled v-1 duše jímat , na-1 ret snít on-1 úsměv sladký , mlynář z-1 krátký dýmka dýmat .
host být být v-1 okamžik , na-1 stůl přijít vodka slavný .
v-1 černý-1 jizba na-1 hřebík viset puška starodávný .
vodka být bystrý dušky , a-1 já být se rozveselit : zdalipak z-1 ten starý-2 puška jedenkrát být se střelit ?
žas-2 spět k-1 mozek .
cožpak-1 být otázka mít tak-3 všetečný , že se sníh pobarvit muž líc a-1 konečný
bázeň táhlo oko žena ?
vyvést já na-1 silnice .
sbohem !
já jít uprášený s-1 Ostravice souputnice .
starý-2 goral přijít v-1 cesta , vzhůru vlek s-1 s-1 já líně za-1 hvězda svit k-1 Frydku město , vyprávět o1 štěstí v-1 mlýn .
" chudý být , pan-1 , starý-2 a-1 chromý , ale chtít být já nést jeho statek na-1 svědomí , jeho dítě , jeho
štěstí .
starý-2 mlynář brát se znovu švarný děvče lepý tvář , tož Maryčka Halfarův ved se domů od-1 oltář .
dva měsíc sotva zajít , vědět , jak-3 žít s-1 mladý žena ... jednou zrána tak-3 on-1 najít v-1 krev s-1 hlava
prostřelený ...
Stark pak se vzít honem .
že krev na-1 svědomí mít - " dokončit být drsný tón : starý-2 baba povídat !
uhnout být on-1 noc temný , vpřed být kráčet opuštěný , ale děs jít pořád s-1 já v-1 líce muž , v-1 oko
žena .
papírový MOJŠL
ten ráz na-1 pravda být udeřit : žalost jeho sklonit šíje ; ten jen-1 britský blázen-básník věřit a-1 na-1
rasa skládat elegie .
z-1 polský přijít žid k-1 já pod-1 Beskydem , za-1 pět-1 rok ves mít - napřed vědět - kdysi žebrák , nyní
orat člověk , u-1 všechen děvucha mít ius noctis primae .
v-1 němý zlost zaskřípat zub : děvče , muž , dědina žid skoupit ...
251
a-1 kdo za-1 ten , že být jako dub , na-1 žena a-1 na-1 peníze hloupý ?
jeden spřež a-1 přece názor měnit : osud smýknout on-1 , jak-3 srp-2 žlutý klas ; už tak-3 bývat .
s-1 boží dopuštění přiskřípnout čert Hebrejec též čas .
tak-3 přemýšlet a-1 být závěr blízký : když tak-3 pán svůj-1 vyvolený chránit , přes-1 svůj-1 křivý nos a1 hrubý pysk , přísahat být , být žid ani .
když od-1 město dolů jít k-1 jih , den co-5 den tam žid potkat s-1 měch ; dát on-1 krejcar , zahodit on1 v-1 mihu , dát on-1 papír , chopit se on-1 spěch .
den co-1 den jít příkop a-1 tráva , z-1 bláto papír pozorně-1 lovit , číst a-1 třást kudrnatý hlava , říkat
on-1 Mojšl papírový .
v-1 zimní noc jít být k-1 město němý , bůh já ... ! ?
kdo se na-1 milník hovět ?
( deset minuta krčma pod-1 olše ! )
sníh zalít Mojšl papírový .
čekat , až-2 ty zítra kdosi sundat , bídný kořist havran a-1 liška ?
modlit se ?
dbát kdy pán vagabund ?
vzhůru , žid , jít na-1 kelíšek !
šenkýř , dej k-1 oheň ten lavice : vodka ret se chválit a-1 ne slovo .
málem být být zmrznout na-1 silnice tvůj host vzácný , Mojšl papírový .
synek , jak-2 chroust zmoklý sedět věru , když umdlený se strana-3 svěsit krovka ...
co-1 být pít ?
však vědět , já z-1 sever napít se spíše kontušovka .
vypít , Mojšle ; být jak-2 první láska sladký , jít z-1 on-1 prvosenka přídech , hořký být jak-3 beznadějný
láska , vonný být jak-3 sosna-2 na-1 Beskydy .
ostrý být jak-2 zub horský pila , zatřást on-1 a-1 perla k-1 vrch vyjít , jasný , že být bůh sám pít , Mojšle ,
pít , ach držet krok s-1 já , žid !
kdo se na-1 svět přes-1 kraj sklenka dívat , celý se on-1 rosa v-1 mák třpytit ; všecek žalost v-1 jeden
úsměv splývat ... a-1 co-1 , žid , povědět o-1 svůj-1 žití ?
" blázen jen-1 svůj-1 hoře vypravovat , vodka hřát a-1 pán žid přát , s-1 Mojšlem prodlít , Mojšla
vyčastovat , všecek povědět - pán se vysmát .
jednou , pan-1 , bůh ty k-1 milování druh-2 švarný darovat , však vědět , jeden z-1 ručka vypadnout on1 psaní ... jak-3 ty , pan-1 , jak-3 s-1 on-1 zatočit ? "
vědět , žid .
též ráz zaplakat v-1 já láska , - dým být pustit z-1 smotek - mít být děvče rád ... jiný přednost dát ... a-1
dva rok , žid , pít být vodka .
co-1 hořký kdy s-1 žití tkát , leckdo šeptal v-1 sluch slovo lisí , ale nic tak-3 cesta dojmout : soucit
kmitnout blázen ten rys .
" tož já , pan-1 ... tož já ... " a-1 juž ústit do-1 kelíšku hořký motýl bolus : hledět , Mojšl zase skočná
spustit - homerický smích znít od-1 stůl .
" utkvít být na-1 první kráska zrak ; a-1 když sličný se vzít ženka-2 , už být zabít jak-2 goliáš prak , jak-3
když ručit za-1 veliký směnka . "
dobře brk brousit žernov-2 mlýnský , nežli věřit žena milující ; nač se ženit ?
chytit do-1 zub rýnský , chtít - li žena , a-1 běžet po-1 silnice .
milovat pán žena kdys ?
stín prvý noc ráj být já až-2 k-1 ráno-1 , v-1 den za-1 kmit jeden sladký brva být být snést on-1 cedr od1 Libánu . "
kdo znát kvést jen-1 v-1 stín sličný maska , hledět , ten běžet za-1 bludička v-1 černo-1 : vsadit život na1 sedmička láska , blázen být a-1 patřit na-1 lucerna .
252
" patřit tam .
a-1 jednou ... jednou ... pan-1 , lístek ztratit : nu , co-1 tam stát-3 ?
svět se točit s-1 já , z-1 řádek vanout vlastní-1 hanba , vina žena můj .
nevěstka , již mít , kdo chtít , moci !
čepel padnout v-1 vlas rána hrom - datlík s-1 rudý čapka u-1 můj noha mít být žena ... " nos smát se k1 ten .
dlouho žít - vědět , jak-3 se věc dít : list břem , bůh temný mluvit hrom ; z-1 člověk ten , který se nos
smát , vždy se smět nad-1 spálený dům .
" vítr zdvih se , odnést ten psaní ... sběhnout se a-1 odvléci já z-1 dům : zabít věrný vinný-1 svůj-1 paní
- zbláznit se - dodat moudrý k-1 ten .
tichý blázen ! - pustit já čas hlupec soudce a-1 lékař plémě ; list ten hledat ... bloudit ... svět já být
potrhlý žid ... co-1 pán říci k-1 já ? "
bos nechť , chudý nechť , mladý kdy's , motýl štěstí držet se ty jako olše strouha ; v-1 podzim žití v-1
sluch ten zašelestit hořký sen , vzpomínka , marný touha .
tak-3 či tak-3 buď .
pít .
jak-3 ty včera , šlápnout já na-1 šíje osud příště ; těžko-2 žít od-1 jitro do-1 večer , jeden já být útočiště .
ten na-1 šíje lehnout jarmo kmen-1 , ten žena život otrávit , ten bolest jak-2 bič kůň hnát-1 - vodka ,
bratr , sladký vodka zbýt !
LABUTINKA coelebs manebis !
čí být , ztepilý ten kráska ?
sám chodit , pyšný hledět , knížka v-1 ruka , na-1 můj pozdrav nikdy mít odpověď ,
temný pleť , temný vlas , pohled třpyt být hvězda v-1 šeřit , myšky-nožka , každý pohyb kmit labuť na1 jezero chtít já být jen-1 beznadějný láska smutný upomínka ?
jak-3 jmenovat kněžna svůj-1 sen ?
nazvat se ty Labutinkou ! x-5 bor jít vrchem , bílý mlýn jít , opustit na-1 mleč čekat , plot být rozbít , bok
malba - dát se já napít mléko ?
být ten kráska tvůj dcera ?
" pěkný , ale mít věno ... "
být ten můj Labutinka : chtít ... být můj žena ?
" dát rád .
počkat být pán ?
ještě mladý , útlý v-1 bok ... "
být čekat na-1 svůj-1 žena jako Jakub deset rok ! x-5 na-1 dva rok muset v-1 dálka , počkat , budoucí
mít žínka ?
vrátit se v-1 město , učit se vařit , být věrný , Labutinko ?
vrátit být se , bůh stát-3 při-1 já !
město letět hrozný zmínka : " každý , kdo chtít on-1 mít , patřit tvůj Labutinka ! "
lhát ! - " jít večer na-1 vrch žlutý , kam nevěstka v-1 léto chodit , najít tam svůj-1 Labutinku , jak-3 se
on-1 tam kdo chtít vodit . " x-3 " v-1 zima zase ... "
do-1 hrob dost bolest být - mluvit dále-3 !
Labutinko , kudy chodit , šlapat po-1 můj srdce stále .
soudit žena !
kdo bez-1 hřích , nechť kamenět na-1 ty házet ...
srdce chtít ty odpustit , však čest dům jinak kázat .
sám dožít .
bez-1 tvůj láska jak-3 ten život dlouho trvat , Labutinko , Labutinko , Labutinko temnobrvá !
253
Hölderlin nad-1 Neckar
co-1 za-1 já být , nechat hodně se navrátit : co-1 příst já , nechat v-1 mohyla se zkrátit .
po-1 ticho toužit , který hrob jen-1 dát ty , po-1 prostý lid , jenž lze milovat .
sraz bohatý , ministr maska z-1 rys : každý , kdo vládnout , parazit být nahý , lhát národ , chudobný brát
mísa , jen-1 prostý muž být chorý duše drahý .
všechen splývat v-1 dým , z-1 který vyjít lze : pod-1 vrba-2 hladina řeka jasný , život jediný tratící se v1 lze a-1 Diotimy hlava divukrásný .
DIDUS INEPTUS
do-1 voda , do-1 vlna do-1 vysoký peruť bít .
na-1 Mauricius před-1 rok pták žít , tož didus ineptus .
a-1 daleký slunce a-1 daleký píseň dráp vytisknout křivý on-2 do-1 mech plíseň , nechť smát se zora-2 ,
nechť příboj se valit , v-1 srsť temný a-1 teplý se mlčící halit , nechť hučet moře , nechť prales se bořit ,
přitisknout k-1 kři se do-1 bahno nořit , ciz motýl barva , ciz papoušek ples , v-1 svůj-1 tesklivý zor-4
nést smutek svůj-1 les ...
když vnikat v-1 les rok za-1 každý rok , uhýbat těžko-2 svůj-1 belhavý krok , zhasnout moci prchnout
pod-1 šíp a-1 kyj , pod-1 ruka muž , co-1 vraždit a-1 bít , tichnout nastavit zobák svůj-1 prosebný , křivý
- zhasit jak-3 zhasnout alka , jak-3 zahynout kivi ... x-5 tak-3 v-1 úsměv bůh , za-1 víření buben , nechť
v-1 slunečný červen , nechť v-1 deštivý duben , nechť podzim dým z-1 řeka po-1 vrba stoupat , nechť
za-1 zpěv kos , jenž na-1 kři se houpat , za-1 zvonění syringa , za-1 rákosí šept svůj-1 život být žít rovný2 didu ineptu ...
nechť meč nahý blýsknout , nechť chřestit pouto , nechť barvínek smát se , nechť vonět routa , nechť
v-1 červen být jít klasa praskající , nechť přes-1 potok sepjatý náramek zima , nechť po-1 náves hoch
slyšet ! jásající a-1 mezi-1 děvče černovlasý - žít být didus ineptus .
Dragona HANYS BLENDOVSKÝ z-1 německý Lutyň na-1 stráž pod-1 Krašnikem
až-3 jít domů , až-2 jít domů , vyběhnout moja Maryča z-1 dům , být znět zvon vesele , být ten slavný
vesele .
( jít ty , jít za-1 roba jiný : za-1 ten s-1 ten kosa ; stlát pod-1 kalina být ten lože přítel - být ten divný
vesele ! )
udeřit o-1 mír , až-2 být po-1 on-1 , jet-1 orat pluh a-1 kůň , široký brázda pod-1 já , obloha čistý nad-1
já .
( udeřit šavle na-1 tvůj témě , srazit ty s-1 kůň do-1 černý-1 země , krev oko tvůj zalít , matička-země ty
přikrýt . )
vesna jít , všecek se rozzelená , pohnat rež já až-3 po-1 rameno , klas těžký hlava naklonit , grunt hledět
pyšný z-1 jabloň .
( pohnat oves , rež i-1 obile , ale pohnat na-1 tvůj mohyla , na-1 širý polský rovina - sbohem , Hanyse z1 Lutyň ! )
dva mohyla
Jaks šumět do-1 srdce já , Ostravice v-1 příboj , dva postava z-1 teskný země uhnout z-1 duše můj .
mít hladký , tmavý vlásek , jméno podle-2 řeka rodný , vysoký jak-3 topol vlašský ...
proč být zhasnout , uhodnout
můj píseň nad-1 mohyla .
a-1 ten , který z-1 Sibiř proklestit se dráha síla , bodák do-1 prs mířit
ten , kdo chtít zadržet tém legie na-1 pochod , pod-1 mohyla dobře být ten : střemhlav padnout v-1
siný voda .
proč - mít píseň uhodnout , otázka můj ukojit .
dva figura země rodný , žít v-1 teskný píseň můj ! x-5 život prostý oba žít , setkat , znát se .
oba dva se postavit na-1 břeh bujný Ostravice .
254
co-1 ty hrýzt v-1 žití pouť v-1 klam starý-2 , v-1 šalba nový , co-1 být moci uhodnout v-1 tvůj oko
sametový ?
ten , cosinus přijít od-1 Amur-1 , vavřín se ozdobit , být se hnát-1 vzhůru - a-1 kam jít a-1 co-1 zrobit ?
být rubat smolný suk , les beskydský chléb dát ty , nikdy nastavit ruka , být se holedbat .
prostý muž - ten mít mít na-1 chytrák sláva podíl , být se v-1 prsa bít : " já být , jenž ty vysvobodit ! " x5 Žore , žít v-1 můj duše žár v-1 svůj-1 dým siný , še [ PO3 ] rém , v-1 svůj-1 les , v-1 svůj-1 stráň a-1 s-1
národ prostý na-1 on-1 .
Žore , v-1 léto lučina , v-1 zima dým vonět jemně , však rok celý z-1 tvůj stráň mluvit do-1 já smutek
země .
žít v-1 duše jako mládí , jak-3 vzpomínka bledý , starý-2 , který život nahradit , vytisknout , Žore-žár ! x4 hodit do-1 Ostravice pět-2 žádaný žití dar !
zasmušilý , zamračený hledět dolů k-1 voda žár .
šumný řeka , bystrý řeka , beskydský ten krasavice , nést já , vzít s-1 se , Ostravice , Ostravice ?
nést já , nést , jak-3 nést píseň , nést já , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora ten ,
kdo za-1 Olza být .
zavanout temný vlas , zablyskly se tmavý oko , zoubek stisknout dolní ret , zasvítit bílý paže , skočit v-1
proud pružný nožka naposled a-1 naposled .
nést ju , nést , jak-3 nést píseň , nést ju , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora ten ,
kdo za-1 Olza být .
z-1 tmavý vlas pod-1 vlna sníh , lemující líc jak-3 šlář , jak-3 kalina nad-1 břeh , hledět spící dívčí tvář .
x-4 u-1 Bachmač hřmět hrana vrah , hřmět u-1 Zborov , dnes poslední vydat-1 rána , věrný druh-2
goralův !
stát-3 nad-1 břeh , v-1 ruka druh-2 , Žor před-1 oko , řeka vzadu , vyzout bota a-1 nabít puška , nasadit
on-1 pod-1 brada .
červený-1 pruh obemykat šíje , jako rubín svítit : křivý šavle bolševik blyskla tady v-1 zrcadlo žití .
nést já , nést , jak-3 nést píseň , nést já , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora ten ,
kdo za-1 Olza být .
hledět , jak-2 Ostravice pěna hučet , zvonit , syčet , lkát , a-1 na-1 pěna rozprostřít surový tvář goralský .
nést on-1 , nést , jak-3 nést píseň , nést on-1 , nést , jak-3 nést hoře , píseň mladý žena v-1 pole , hora
ten , kdo za-1 Olza být .
hrát pěna vlas žena , kosmý muž vlna var : pohnutý , zamračený hledět k-1 Ostravice žár . x-5 hřbitov ,
v-1 můj žít víra , kde děvucha ležet spící a-1 rek tichý z-1 Sibiř , hřbitov nad-1 Ostravice !
kalina , děvucha šumný , hlídat , co-1 se navrátit , kalina , křovina dumná , být na-1 můj hrob stát-2 ?
mluvit s-1 hvězda , hvězda plynout , všecek vidět , všecek vědět : mohyla dva pod-1 kalina , dát já
odpověď ?
HANYS HOREHLEĎ
Chylka s-1 lyska do-1 krok přes-1 země sypaný skála , Ostravice do-1 skok a-1 smrk s-1 Lysá nad-1 hora :
vichřit , dout , bystřina , letět , plout , psout práce jeho : orat Hanys Horehleď , orat od-1 ráno-1 sivý .
sotva z-1 práh vykročit , ostrý vítr v-1 tvář dout , metelice do-1 oko bít , kůň oslepovat ; plout v-1 srpen
s-1 červenec , sníh jít v-1 červen , sníh jít v-1 září , surový máť slezský země , na-1 jenž Hanys hospodařit .
skoro ráno-2 hore hledět !
dým smrk , mít čapka Lysá ?
stisknout zub Horehleď , bědný žeň se zakolísat : plout rvát z-1 svah země , skála zbýt , kobzol hnít ,
voda hrčet poval a-1 Horehleď z-1 hoře pít .
znát - li forma bystřina ?
v-1 léto sotva téci kapka , že být synek jediný , že být zahradit on-1 čapka : však když v-1 mlha zmizet
bor , plout lít dva měsíc , strumeně seskočit s-1 hora , rozlítit se Ostravice .
255
vzkypět pyšný hřeben na-1 široký na-1 prostora , kde jít cesta , kde stát-4 břem , jeden být hučící moře :
kamenný hráz povolit , proud stržený hnát-1 plot , kdo prchnout z-1 údolí , ten se loučit s-1 život .
břeh tok lítý přeskočit , vyrvat strom při-1 dubina , brát všechen , co-1 zaskočit , koza , kráva , kůň ,
svině , most , lávka dřevěný , balvan sepjatý drát-1 , střecha chalupa červený-1 a-1 kolébka s-1
nemluvně .
plakat , prosit , na-1 kolenách lež , bůh vysoko-1 i-1 daleko-1 - když už všechen já pobrat , aspoň bývání
nechat , řeka : střecha letět s-1 praskot , chalupa se do-1 vlna svalit , surový máť slezský země , krutý
nebe nad-1 goral .
jak-3 los-1 chlopa dopadnout ( před-1 provaz chránit on-1 , bůh ! ) , když hladina opadnout a-1 řeka se
vrátit v-1 lože ?
sestup , gazda , v-1 údolí : kde bystřina hřmět blízko-1 , včera pole kobzole , dnes tůně , grapa ,
vydralisko .
když se půda zorat , klas chudobný z-1 brázda pojít , druhdy k-1 hrůza goral host ježatý z-1 Karpaty
dojít : klas zelený , skrčený , chvějící se v-1 smrk stínit , mráz , plutý šetřený sežrat divoký svině .
znát žeň půda prokletý ?
když on-1 kroupa nepotlukou , snop děcko tříletý lehko-2 nést jeden ruka : být jak-2 kytka vázaný z-1
klas pod-1 modrý zvonec , jenž dát čeleď na-1 Haná gazda při-1 žatva konec .
být být v-1 Haná okolí ?
pláň , jenž rovný-2 málokterý , slunko prát do-1 pole od-1 ráno-1 až-3 do-1 večer : horský žeň - ó-1 ,
běda já ! - co-1 z-1 bezkydské brázda vzejít , zahrazený hora slunko jen-1 v-1 poledne přejít .
k-1 dávný čas zrak být zvednout : šance , zahrazený drvy , Ostravice hřmět vpřed barvený goral krev .
do-1 hora , na-1 provaz skot , utíkat dav otrhanec : pustit , řeka , střed voda kuruc táhnoucí z-1 Šanc !
čas srdce krvácet : proč se v-1 hora těžko-2 dýchat , proč groš vdovit utrácet vládnoucí ministr pýcha ?
půda chlopu věrný drahý ; být on-1 dobrý syn ; v-1 prostý rozum jít on-1 země vydaný-1 za-1 Těšín .
když se polský pán družit na-1 těšínský kraj zhlídnout , řídit směr loď muž , baba být u-1 kormidlo .
jiný národ , jiný mrav : kdo země vydat-1 s-4 duše malý , někde v-1 zámek čnít nad-1 dav , jinde pod-1
Tarpejskou skála .
ne k-1 srdce , ne na-1 žol být bohorovný politika ten , kdo žít za-1 Olza : všechen chtít k-1 republika !
marně hřmět těšínský stráž podle-2 heslo psaný : země otec vydat-1 , aniž bratr pokorný !
když se život nachýlit , po-1 robota bez-1 slovo goral v-1 stín mohyla tichý , sivý hlava schovat : v-1 zima
hrob zasypat sníh sáh vysoký , těžký , bílý , vesna hučet v-1 peřej Ostravice do-1 mohyla . x-4 Chylka s1 lyska do-1 krok přes-1 země prorvaný skála , Ostravice do-1 skok úzký prorvat pod-1 hora .
od-1 Frydku jít bouře sem , do-1 déšť se nebe kalit , surový máť slezský země , surový bůh nad-1 goral .
kalina
na-1 hrob kozácký , kurhan , na-1 mohyla , na-1 step-1 široký , kde dobrý mládek padnout pod-1 kopí
tatar-3 , Moskal , lítý polsky , tři katan svobodný Ukrajina , ten stát-3 .
na-1 pláň rozlehlý od-1 Dněpra do-1 amur-2 , na-1 mohyla tisíc-2 bezejmenný , kde dřímat muž , co-1
přijít od-1 Vltava , od-1 Bečva , Morava , od-1 Váh , Ostravice , tam také stát-3 .
a-1 kdyby národ být jak-3 ten , co-4 přijít z-1 Rus-2 a-1 z-1 rovina francouzský a-1 z-1 šíje hora italský ,
a-1 Praha falešný být být vydat-1 Spiš , Orava a-1 bratr za-1 Těšín - ( Čech-1 falešný ! - zahřešit chlop
těšínský , zaskřípat Oravan , zaklít gazda spišský ) , nad-1 hrob hrdina , co-1 padnout u-1 Těšín , co-1
polehnout tam v-1 rok devatnáctém , být kvést vítězný též .
kaštan
jak-3 stařeček kraj cesta sedět a-1 stínit v-1 šíře okolí , a-1 z-1 koruna dolů květ hledět , růžový přilba
a-1 chochol .
tak-3 polnice kdys zavolat zajatý rab do-1 pole , a-1 nad-1 Sibiř zablyskaly úderný helma s-1 chochol .
když lech Orava , Těšín urvat , Spiš , kraj , co-1 hledět k-1 Opole , kdo bojovník zdržet mur-val , kde být
přilba s-1 chochol ?
256
kalina
kde být vzít , šumný , zdobný , švarný líc s-1 tmavý oko ?
tak-3 , děvucha , tak-3 podobný kalina být nad-1 potok .
pravit slovo křivý v-1 ucho , chýlit hlava , hledět bok , rdít se já , ten děvucha , jak-3 kalina nad-1 potok .
a-1 jak-3 tančit !
synek z-1 pražma synek z-1 Morávka být sok ... tichý vzpomínka jen-1 dát já , jak-3 kalina nad-1 potok .
být mladý hlava vít , dlouhý-1 rok jít za-1 rok , teskně být hledět v-1 žití , jak-3 kalina nad-1 potok .
Mohelnice
na-1 Beskydě bílý Kříž-1 , když se vlevo zatočit , Mohelnice uvidět - hej , děvucha vysoký , hej , kalina-1
široký , Mohelnice divoký !
rád ty boskám , dívčin , rád ty vidět , kalina , rád ty slyšet , bystřina - hej , děvucha vysoký , hej , kalina1 široký , Mohelnice divoký !
dej , můj milý-2 , dej , bůh , šumný děvče do-1 lože , dát švarný , dej syn , bujný jak-2 bystřina , a-1 když
jednou zahynout , dát k-1 mohyla kalina , můj bůh - hej , děvucha vysoký , hej , kalina-1 široký ,
Mohelnice divoký !
pyšný Janek
pyšný janek na-1 okenku , pyšný v-1 pole , pyšný v-1 šenk , kát ten se najít ženka-1 ?
děvucha do-1 kolo chodit , za-1 ruka se spolu vodit , ani jeden uškodit .
Bo ten , pyšný , švarný janek , chtít žádný za-1 galanku , ynum koňa , ynum šklanku .
starček ( Senecio vulgaris )
ten stareček být zasmušilý .
po-1 mezi-1 tichý krok jít , mít žlutý květ , být brzy bílý a-1 do-1 země se schylovat .
z-1 kožíšek sivý hledět kvítí tvůj bez-1 úsměv slunce vstříc : co-1 přijít , moci zarmoutit , však potěšit
nikdy hodně .
kalina
nad-1 voda stát-3 , hlava nachýlený , list střihnout široký , bobule rudý , daleko-1 člověk .
spát motýl na-1 květ , pták zobat plod , břeh držet s-1 brslen , zřít ticho k-1 voda , daleko-1 člověk .
tak-3 čas filozof , tak-2 čas básník , když kalich vypít , s-1 úsměv tichý hledět bok člověk v-1 život .
kdys být dobře hlava navždy k-1 spánek , bylina sličný potok a-1 háj , bez-1 slovo výčitka pod-1 kořen
tvůj skrýt , daleko-1 člověk .
bez-1 já a-1 s-1 já
bez-1 já , bez-1 já květ národ , bez-1 já nadšení a-1 svoboda , bez-1 já děvucha jasný líce , bez-1 já
veselit šumějící .
jen-1 s-1 já , jen-1 se mnout drobný pole , černý-1 chléb chudobný vždy při-1 stůl , děvucha hoferská
v-1 déšť venku , stareček tištěný na-1 výměnka .
bez-1 já cymbálek , housle-2 struna , bez-1 já pomník a-1 tribuna , bez-1 já věnčený , chytrý hlava , bez1 já letopis i-1 oslava .
jen-1 s-1 já , jen-1 s-1 já žnout národ a-1 mladost uběhlý jako voda , pěsnička tesklivý v-1 prostý slovo
a-1 předek-2 mohyla na-1 hřbitov .
souputnice
přejet duše železo , ne , sudba , ruka jemný : však jak-3 široký být země , jít píseň vždy před-1 já .
pouť život zle skřípat , a-1 nebe být temný : tma z-1 všechen strana-1 se sypat , v-1 on-1 píseň jít vedle1 já .
pouť v-1 suchý poušť plný hrůza skončit stopa klamný : když kůň táhnout černý-1 vůz , jít píseň sám za1 já .
257