zde - Yoda Mentorship Programme

Yoda Mentorship Programme
Vybrané projekty studentů
2016
B-komplex
Cíl
Povýšit hlas studentstva na naší škole a přimět studenty k větší seberealizaci a podílu na událostech
ve společnosti. Každého člověka může obohatit jinak – někoho pouhou četbou, jiný najde v psaní,
popř. v recenzích, smysl života.
Motivace: od dětství ráda píšu a kvalitní školní časopis ze základní školy mi chyběl. A naprosto jsem
nechápala – a stále nechápu – nezájem o psaní, o literaturu či o seberozvoj a naprostou nechuť
sdělovat ostatním to, co daného člověka baví, v čem je dobrý a co by ostatním mohlo přijít zajímavé.
Implementace
Sestavila jsem základy funkčního redakčního týmu, což jsem já, grafici a tři redaktoři. Revitalizaci
písemnictví na naší škole směřuji směrem k prvním ročníkům, kde jsem objevila chuť a čas psát,
a stejně jako mně jim většinou chybí „základkový“ časopis. Zároveň je to jakási pojistka do budoucna,
až na škole nebudu.
Vydána dvě čísla, druhé absolutně vyprodané (využití slavnosti na závěr roku).
Současná situace
Sběr článků, zjišťování preferenci studentů, popř. redaktorů (o čem by chtěli psát, aj.).
Naučila jsem se trpělivosti – a že nemám dávat grafikům volnou ruku při hraní si s formátem a fonty.
:D Následné technické problémy při tisku stojí za to.
Zpěvná vazba byla veskrze pozitivní, co se týče článků. Ozvali se někteří studenti, že by měli zájem
občas něčím přispět, stejně tak se s pozitivními ohlasy ozvali profesoři.
Překážky a pomoc mentora
Výše zmíněné technické problémy byly asi nejhorší, na počátku – a stále ještě trochu - jsem se
potýkala s nezájmem, tím pádem i nedostatkem lidí, potažmo článků.
Čeká mě dát dohromady ještě stabilnější základ, stoprocentně utvrdit pozici stávajících redaktorů,
poskytovat jim konstruktivní zpětné vazby a přeformátovat šablonu časopisu.
Rady: „Jdi si za svým cílem celým svým srdcem. Protože ti věřím, že to zvládneš!“ a pak lehký apel na
„protlačení“ média do 21.století a do e-verze. Což jsem ale nechtěla a nechci – sice to má své výhody
(rychlost přidaných příspěvků, snadná korektura a následné sdílení), ale také mi spousta lidí říkalo, že
nám závidí papírový časopis. Je to vzácnější. Přirozenější.
2
Budoucnost projektu
Sázím na první ročníky a zatím vypadají, že je to baví. Spojila jsem lidi napříč ročníky s tím, že se
prváci učí od starších a zkušenějších a každého to svým způsobem posouvá vpřed.
Motivace má široký záběr: od rozšíření slovní zásoby, přes přípravu na maturitu, jen tak „šuplíkaření“,
až po snahu se mě konečně zbavit. :D
3
Benefiční koncert
Cíl
Můj projekt chtěl dosáhnout co největší pomoci pro dětskou hematoonkologii v Českých Budějovicích
a zároveň rozšířit povědomí o dětech s leukémií i možnostech, jak jim pomoci. Obohacení mého okolí
jsem především sledovala na lidech, kteří pomáhali s přípravou i průběhem koncertu, spoustu z nich
by ani nenapadlo benefiční akci vytvořit, ale když jsem je oslovila, pracovali s nadšením.
Motivací pro zvolení tohoto projektu byla moje záliba v hudbě a zároveň v pomáhání nemocným obzvláště dětem.
Implementace
Cíle jsem již dosáhla – koncert se i přes pár překážek uskutečnil 5. května v kostele Sv. Rodiny
v Českých Budějovicích.
Současná situace
Můj projekt se nachází ve fázi otazníku – koncert se sice uskutečnil, ale nechtěla bych, aby to tím
skončilo. Příští rok bych chtěla do role pořadatelů zapojit někoho z mladších ročníků a nejraději bych
byla, kdyby se koncert stal pravidelnou (tzn. každoroční) akcí. Doufám, že někdo bude chtít do
budoucna převzít roli pořadatele.
Při projektu jsem se naučila, že se nedá spoléhat na včasnou práci, většina věcí (především ohledně
výzdoby – např. nástěnky) se dodělávala až ten den na místě, což vedlo k práci pod tlakem. Musím
ale podotknout, že vše bylo dokončeno včas, a celkovou atmosféru koncertu to nepokazilo. Ta zůstala
úchvatnou až do odchodu po konečné písni, které se zúčastnili všichni účinkující.
V projektech tohoto typu je snadné získat zpětnou vazbu – již na konci si přítomný pan doktor
(pan Timr) vzal slovo, aby nám poděkoval. Další zpětné vazby jsme dostávali (jakožto pořadatelé
či účinkující) hned po koncertě od diváků či od učitelů ještě následující týden.
Překážky a pomoc mentora
Překážek se naskytlo hned několik, především (viz výše) v nedodržování časových limitů, poté v únavě
nás pořadatelů a hlavně pak od člověka, u kterého bychom spíše hledali největší podporu – u našeho
školního spirituála, který nám pár dní před koncertem (dávno po vytisknutí plakátků) oznámil, že
musíme změnit čas, a navíc nám na místě zakázal manipulovat s kostelní pokladničkou, což vedlo k
matení diváků, kteří zpočátku nevěděli, kam mají přispívat.
Rad jsem dostala mnoho užitečných – ohledně časování projektu, sestavování věcí dle důležitosti,
udělání časové osy, přesvědčování nedochvilných, lepší propagace atd. Navíc mi mentor pomáhal i
rozmluvami a povzbuzováním do dalších činů.
4
Budoucnost projektu
Projekt snad bude pokračovat každoročním konáním benefičního koncertu s výtěžkem putujícím na
nákup potřebného – např. krevní plazmy a s výběrem nepoužívaných hraček pro nemocné děti.
Chystám se předat jeho konání mladším ročníkům u nás na gymnáziu (samo sebou doufajíc ve
znovuzapojení mladých i z jiných škol). Budu se snažit ještě zlepšit propagaci a efektivitu této
charitativní akce.
5
Sázejme pro Planetu
Cíl
Plant for the Planet – projekt, který je již dlouhá léta rozšířen po celém světě. Děti a mládež sází
stromy v boji s klimatickou krizí, podporují rozvojové státy, a dokonce dělají i vlastní čokoládu.
V České republice zastoupení organizace ještě donedávna chybělo. Donedávna! Mým splněným cílem
bylo uspořádat stejnou akademii projektu, jaké se konají v jiných zemích, přímo doma v Ostravě a
vytvořit tak dobrou půdu pro budoucí organizaci větších akademií a rozšíření projektu mezi české
děti. Motivací mi byl nejen katastrofický stav životního prostředí v Ostravě a okolí, ale také
sympatičnost celého projektu a možnost rozšíření povědomí o klimatické krizi mezi mé vrstevníky –
neboť právě my budeme za pár desítek let generací, která bude řídit svět buďto ke zkáze, nebo
k záchraně.
Implementace
Akademie se již podařila uspořádat v květnu tohoto roku v rámci doprovodného programu
mezinárodního filmového festivalu T-Film Ostrava 2016. Největší čas zabrala samotná komunikace
s německou centrálou Plant-for-the-Planet a domluva s nimi. Docela časově náročně se ukázalo být i
shánění dětí coby účastníků akademie a přesvědčování škol k vyslání učitelských doprovodů, jelikož
zrovna probíhaly maturity. Do budoucna je třeba během léta 2016 zorganizovat další akademii, která
by proběhla na podzim téhož roku ve spolupráci s Ostravskou univerzitou. Následně už je jen třeba
udržovat tempo a kvalitu organizovaných akademií a zajištění nástupce, který by je organizoval po
mém odchodu z gymnázia na vysokou školu.
Současná situace
Co se současné situace týče, rád bych popsal detailněji průběh květnové akademie a feedback.
Jednalo se o vůbec první akci, kterou jsem organizoval zcela sám (samozřejmě s podporou mentora),
a proto jsem byl zaskočen tím, kolik věcí je třeba zařídit, a ředitel našeho gymnázia mě brzy vyvedl
z představy jednoduché organizace a hladkého průběhu. Nakonec se vše zvládlo a 26. května dorazilo
k nám do školy, kde jsem pořádal výukovou část programu, 80 dětí ve věku 12 – 14 let. Po
přednáškách a popularizačně-vzdělávacích hrách jsme se odebrali do lesa, kde pro nás bylo
nachystáno 200 sazenic dubu, motyky a v neposlední řadě Ondřej Vetchý, prezident festivalu T-Film,
který svým jménem akci zaštítil a jeden strom si také zasadil. Ohlas v médiích byl neskutečný, měli
jsme fotku a krátký článek v celostátních novinách MF Dnes, reportáž z regionální televize Fabex
Ostravsko a také reportáž studentské televize Wichterlova gymnázia. Všechny děti jsou velice
nadšené a dodnes mi děkují za organizaci či za trička a čokolády, které každé dítě dostalo.
Překážky a pomoc mentora
Největší překážky a zároveň téma s největší pozorností při diskusi s mentorem byla právní stránka
organizace projektu a shánění sponzora. Coby nezletilý a celkem nezkušený student jsem neměl
představu o tom, zda musím mít na organizaci podobných akcí nějakou licenci, oprávnění, zda mohu
či nemůžu zasadit strom, jak se mi zlíbí apod. Také shánění sponzora na poněkud finančně náročnou
6
akci (catering, pronájem prostor, apod.) nebylo nejsnazší – obzvláště ve spojení s pomalou
komunikací ze strany německé centrály Plant-for-the-Planet.
Mentor mi neskutečně pomohl se zmíněnými problémy a nejen s nimi. Poradil mi, jak komunikovat
s Němci a dalšími zúčastněnými stranami tak, abych od nich získal, co chci. Pomohl mi s časovou
organizací akce a především tedy s právní stránkou organizace.
Budoucnost projektu
V budoucnu mě tedy čeká organizace dalších akademií, přičemž kvalita akademií by měla s trochou
štěstí pokaždé o trochu stoupnout. Kromě toho chci vytvořit jakousi českou pobočku organizace
Plant-for-the-Planet, abych mohl při odchodu na vysokou školu předat žezlo dalším, kteří již budou
zasvěceni. Mimoto bych rád pronikl i do vnitřní politiky organizace Planet-for-the-Planet, která má
propracovaný Youth board, pořádá summity a je skvělým místem na hledání zkušeností, práce a
příležitostí.
7
Netholik – web pro působení na internetu
Cíl
Nad odpovědí na otázku „Dokážeme na internetu zapůsobit lépe, když se o tom s někým poradíme?“
jsem se zamýšlel už minulé léto. Zeptal jsem se svých přátel, rodiny i kolegů. A všichni odpověděli
ANO.
Proto jsem založil web pro působení na internetu s názvem Netholik. Díky němu a pravidelným
komunitním akci spojím všechny, kteří si chtějí navzájem pomoci. Profesionály, nadšence i uživatele,
kteří rádi poskytnou zpětnou vazbu. Ti všichni si navzájem poradí a dokážou tak mnohem více!
Implementace
Rozhodl jsem se, že do tohoto projektu dám vše! Budu muset přeorganizovat svůj čas, svou práci a
vhodně vše zkombinovat s maturitním rokem ve škole.
Věřím ale, že se vše podaří. To hlavně díky skvělým lidem, kteří se mnou projekt připravují už od
úplného začátku a taky partnerům, které hodláme v budoucnu oslovit a udržovat s nimi velmi blízký a
přátelský vztah.
Současná situace
Jako projekt, který se zabývá prezentováním se, musíme i my hned v první chvíli působit připraveně.
Proto věnujeme přípravám mnoho času. Nyní dokončujeme tvorbu platformy pro osobní profily
Netholiků – členů spolku. Pak bude vše připravené a hurá do světa.
Překážky a pomoc mentora
Můj projekt nesužují žádná striktní pravidla ani řád. Za nejdůležitější považuji vizi, kterou jsem
dlouhou dobu společně se svým mentorem piloval. Nechtěl jsem si vymyslet jen tak nějakou vizi
k propagaci, která by zněla zajímavě, ale nebyla realitou. Nyní je hotová a vím, že díky ní se všichni
Netholici dokáží navzájem podporovat a zároveň produkovat kvalitní obsah pro náš web.
Tato vize by nikdy nevznikla bez vyčerpávajících feedbacků mých přátel, mentees na Slacku a
závěrečného modelování při kávě s Honzou Indráčkem.
Budoucnost projektu
Neplánuji v budoucnu tvrdě ovlivňovat směřování projektu. Z plánů do budoucna poodhalím, že bych
rád začal pracovat společně s novými Netholiky na společných projektech, vyměňovat si kontakty a
třeba si pomáhat se získáváním stáží či práce v oboru.
Budu se snažit držet vize a všem poskytovat dokonalou péči. Věřím totiž, že komunita se bude sama
dále vyvíjet tím správným směrem.
8
Meditační průzkum
Cíl
Chtěla bych zjistit jaká skupina lidí, proč a jakým způsobem se meditacím věnuje (s čím jim meditace
pomáhá, nebo nepomáhá) v arkansasském Little Rocku a poté udělat podobný průzkum v Česku. Po
nasbírání a vyhodnocení dat amerického i českého průzkumu, bych na jejich základě chtěla příjit na
nejlepší způsob propagace meditačních technik a meditace ve svém okolí v ČR.
Jak obohatí Tvé okolí?
S výsledky průzkumu bych po návratu chtěla oslovit terapeutickou komunitu ve svém okolí, připojit
se k nějaké už existující skupině vedených meditací, a nebo sama rozjet kurzy pro začátečníky.
Konkrétně bych chtěla víc „zpropagovat“ bytí v přítomném okamžiku a vědomé vnímaní vlastních
myšlenek, emocí a reakcí.
Jaká je Tvá motivace si vybrat konkrétně tento cíl a projekt?
V průběhu svého pobytu v USA jsem se začala meditacím intenzivněji věnovat a teprve daleko od
domova mi došlo, jak propěšné může takové chvilkové ztišení a prostě jen vnímání přítomnosti a
vlastního těla být. Byť v Česku je pořád meditace vnímaná jako spíše jedna z „alternativ“, různé
vědecké studie potvrzují, že pomáhá s depresemi, úzkostí, vyrovnáním se s různými životními
situacemi, stresem, ale může také zlepšit celkový zdravotní stav, imunitu, a dokonce i pracovní
výkonnost. A konečně, jedna z organizací, která v Little Rocku pořádá meditace pro veřejnost
(Compassion works for All), učí meditovat vězně a náctileté delikventy a organizace samotná i vedení
věznic vykazují skvělé výsledky. Tak proč to nezkusit rozšířit dále.
Implementace
1. Sepsala jsem americký dotazník, rozšířila jej mezi respondenty - počítala jsem s minimem 50,
mám
55;
dotazník
k
nahlédnutí
zde:
https://docs.google.com/forms/d/1BNxTXEer14qOEw7EI1IZjiEz5gT0mN9B8bA6_QOAic/viewform )
2. Domluvila jsem se s jednou z už zavedených organizací, které v Little Rocku meditace vedou Compassion Works for All, kteří pracují se stávajícími a bývalými vězni, jednu jsem vedla.
3. Dala jsem dohromady český dotazník, v současné době jej šířím mezi respondenty (zase
očekávám min 50 odpovědí).
Co mě čeká:
4. Vyhodnotit data.
5. Oslovit terapeutickou komunitu v okolí (v Česku).
6. Zapojit se do jejich aktivit nebo začít kurzy meditačních technik v každodenním životě.
9
Současná situace
Ve fázi číslo 3, naučila jsem se nebát se iniciativy a nestydět se oslovit ostatní.
Z americké strany se mi pozitivní zpětné vazby zatím dostalo od meditujících lidí, kteří odpovídali na
dotazník, vedoucích místní buddhistické komunity, lidí z Compassion works for All a vlastní host
mom.
Překážky a pomoc mentora
Důležité bylo překonat vlastní lenost a ostych, překážkou by mohly být předsudky vůči alternativním
metodám, zájem/nezájem o vyzkoušení meditačních technik u ostatních.
S mentorkou jsme se v průběhu mentorshipu soustředily spíše na kariérní směřování, nicméně díky ní
jsem dala projekt dohromady hlavně po praktické stránce.
Budoucnost projektu
Projekt bude pokračovat fázemi 4-6.
10
Knížka z boudy
Cíl
Snažím se lidem vzít z ruky telefon a dát do ní knížku. Tvořím vlastníma rukama pouliční knihovničky a
doufám, že si jich někdo všimne, vezme si knížku, příště přinese jinou a nebude mít čas na tropení
hloupostí. Je to vlastně dost sluníčkový nápad, ale mě zkrátka baví pižlat dřevo – a když už to má být
k něčemu dobré, tak proč ne takhle?
Implementace
Samotná ruční práce je ve skutečnosti na posledním místě. Sehnal jsem si dokumenty od své školy a
od Městské knihovny v Praze s tím, že mě oficiálně podporují a podařilo se mi také od Městské
knihovny získat nevyčerpatelné zásoby svazků z jejich vyřazeného fondu. Spoustu práce zabere
shánění místa, kam knihovnu můžete postavit. Vlastně je to celé o štěstí, o tom, koho potkáte. Já
zatím potkal spoustu lidí, kteří mi chtějí pomoct.
Současná situace
Zatím ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí stojí první knihovna, je v ní spousta knížek
s vlastním razítkem, kolem je útulno a čisto a projekt se pomalu rozjíždí.
Překážky
Nejtěžší na takové věci je zařídit, aby fungovala tak, jak má. Knihovniček si musí všimnout ten správný
člověk, kterého zaujmou, bude se k nim chovat slušně, nebude knížky krást, prodávat dál, pálit a
podobně. A to lze zajistit nejlépe pečlivou volbou místa, kam knihovnu schovat. Skautský institut se
osvědčil naprosto ukázkově, ale další podobná místa se těžko shánějí. Vlastně i tento první kout jsem
sháněl přes dva měsíce s desítkami neúspěšných pokusů. Je to fuška věřit v lidskou slušnost, ale jde
to.
Peníze jsou hned na dalším místě. Bylo by mnohem levnější koupit skříň z papundeklu, ale to zabíjí
celou myšlenku projektu. Ačkoliv se to nezdá, vyrobit solidní dřevěnou knihovnu se vyšplhá do tisíců
korun, což je pro studenta hodně… Rozhodně budu shánět finanční podporu.
Budoucnost projektu
Nejčastější otázkou je, kolik knihoven hodlám vytvořit. Nemám přesnou odpověď, v hlavě mám ideál
sítě, kde se jednotlivé knihovny budou odkazovat na sebe navzájem a kde knížky můžete brát a
vracet na různých místech. Zkrátka čím víc, tím líp. Budu potřebovat parťáky, sám toho tolik
nezvládnu. Kdo do toho jde se mnou?
11
Historopis
Cíl
Pamatuji si, že když jsme psali v deváté třídě úvahu na libovolné téma, má spolužačka si vybrala
školu. Z její práce mi v hlavě utkvěla věc, která se týkala dějepisu. Psala, že bychom se neměli učit to,
co se stalo, ale to, co se děje. Tento názor mí spolužáci ocenili nadšenými úsměvy.
Mě to zarazilo. Dějepis patřil a patří mezi mé nejoblíbenější předměty, líbí se mi číst o lidských
osudech, událostech, které se zdály být bezvýznamné, ale nakonec pomohly utvořit současný svět. Je
přeci fascinující vidět, jak jsme se měnili, kam se posunuly naše hodnoty, co jsme dokázali. Zároveň se
můžeme z chyb, které lidstvo kdysi udělalo, poučit a být lepší.
Ale to mí spolužáci nevnímají. Vnímají jen horu textu, kterou se musí naučit. Když jsem přemýšlela,
jak to alespoň trochu změnit, napadl mě Historopis. Online učebnice dějepisu. Několikrát se mi stalo,
že jsem si zapomněla materiály k výuce doma a na internetu jsem kompletní a jasně zpracované
informace nenašla. Nechci nahradit učebnice, chtěla bych přimět mé vrstevníky, aby se na dějepis
začali nahlížet jinak. K tomu by měl sloužit Historopis.
Informace by byly psané jednoduchou a zábavnou formou. Zároveň bych uveřejňovala různé
aktuality ze světa historie a také odkazy na různé dějepisné soutěže.
Implementace
Přiznám se, že zatím jsem toho moc neudělala, protože jsem se většinu Yody věnovala projektu, který
nevyšel. Historopis se v mé hlavě zrodil až na začátku června. V současné době je v provozu
facebooková stránka jménem Historopis, kam se snažím přidávat zajímavosti ze světa historie. Např.
o ženě, která jako první objela svět na kole či o krému proti vráskám starověkého Říma. Až se stránka
stane populární, začnu skrz ní shánět spolupracovníky, kteří by mi s projektem pomáhali. Protože
množství informací, které musím přečíst a roztřídit je obrovské. Momentálně si s tím moc nevím rady
a snažím se hledat informace o starověkém Řecku. Ale půjde to pomalu. Kdyby se všechno podařilo,
byla bych ráda, aby měl Historopis dvě části. Část pro lidi, kteří si chtějí téma jen zopakovat ( takový
souhrn) a část pro studenty ( tu otravně vyčerpávající). Ale jak jsem psala, půjde to pomalu. Vidím to
na několik let.
Současná situace
V současné době přidávám příspěvky na facebookovou stránku a čtu knížku o starověkém Řecku.
Také čekám, až mi napíše slečna, se kterou jsem se domlouvala ohledně tvorby webových stránek.
Překážky a pomoc mentora
Momentálně mám pocit, že projekt není možné zvládnout. Sepisuji si události a témata a zjišťuji, že
mě bude čekat několik let práce. Doufám, že se mi podaří pro web získat nějaké šikovné lidi. Moje
mentorka mi navrhla, aby Historopis byl podobný Talent Hubu. To je stránka, kde máte předměty a
obory u kterých máte napsané příběhy lidí, kteří v daném oboru uspěli a také odkazy na soutěže a
různé semináře vztahující se k danému oboru (neumím to moc dobře vysvětlit). Mě spíš láká
představa učebnice. I když jak už jsem psala, odkazy na soutěže určitě plánuji.
12
Budoucnost projektu
Kdybych měla zavřít oči a snít (což dělám až moc často), uviděla bych hezky a jednoduše zpracovanou
webovou stránku, která by studentům a jiným sloužila jako objektivní a vtipně zpracovaný zdroj
informací.
13
Studentský portál
Cíl
Zlaté medaile z mezinárodních olympiád, projektových soutěží jako INTEL ISEF nebo přijetí na nejlepší
univerzity – to všechno zní skvěle, ale zároveň nedosažitelně. Nebylo by proto skvělé moci jednoduše
zjistit, jaké malé kroky k úspěchům vedly?
Hlavním cílem mého projektu je proto vytvořit webové stránky, které by sloužily jako „návod“ na
takové úspěchy – budou tu příspěvky ohledně olympiád, projektových soutěží a různých how-tos. A
na takových stránkách by bylo skvělé, aby mohl přispívat každý, kdo se chce podělit o své zkušenosti
s ostatními. Vznikla by tak komunita, která by sdílela své rady a kde by si studenti mohli navzájem
pomáhat.
Zároveň na stránkách budou například recenze na pořádané projekty, letní školy a různé stáže a
programy, kde by studenti, kteří se jich účastnili, mohli popsat své zkušenosti a názory. Především
budou užitečné názory na univerzity, které tak pomohou při jejich výběru. Stejně tak přínosné by
mohly být i rady jak na problémy, které se mohou vyskytnout například při podávání přihlášek.
Implementace

Sestrojit osnovu, základní témata a oddíly stránky (květen)

Založit webovou stránku (květen)

Napsat úvodní články (červen)

Spustit stránky (červenec)

Domluvit se s lidmi, kteří by chtěli také přispívat

Organizovat vkládání příspěvků

Pokrýt několik sekcí (srpen)

Zajistit propagaci stránek (srpen/září)
Současná situace
Vytvořila jsem webové stránky, které jsou již aktivní a momentálně dopisuji články k sekci „Stáž
v laboratoři“. Stránky budu propagovat až po dopsání dalších pár sekcí, proto jsem zpětnou vazbu
získala především od mentora, který mi zároveň pomohl s tím, jak psát věcně a přitom zajímavě.
14
Překážky a pomoc mentora
Největším problém při práci na projektu je pro mě nedostatek času. Mentor mi velmi pomohl právě
s časovou organizací a stanovením si vlastních krajních termínů.
Budoucnost projektu
Zatím jsou stránky teprve na svém začátku a plánuji pokrýt více různých sekcí, aby k nim každý mohl
psát svou zkušenost a rady.
15
Dromedár
Dream BigAimHigh
Cíl
Umožnit středoškolákům přístup na jinak nedostupné workshopy, konference a přednášky, které by
přispěly k jejich profesnímu vývoji, a zároveň přidat charitativní rovinu do projektu.
Jak by to mělo fungovat: Oslovené organizace darují volné vstupy Dromedárovi, který je dále bude
distribuovat prostřednictvím FB stránky (https://www.facebook.com/dbahcz). Zpočátku se ze
zájemců vybírá na základě rychlosti odpovědi, poté dle správnosti odpovědi na soutěžní otázku. Po
upoutání pozornosti aktivních středoškoláků by se projekt mohl stát neziskovou organizací s vlastními
webovými stránkami. Akce by se za zlomek ceny (v řádu stovek) dražily a výtěžek by putoval na
charitativní projekty.
Implementace
1. Vytvoření FB stránky, získání kontaktů a partnerů, oslovení organizací
2. Rozšířit povědomí o stránce mezi svými přáteli
3. Po přidání úspěšných a zdařených akcí rozšířit plakátky na gymnázia a střední školy ČR (mail
vedení školy, prostřednictvím známých na jiných školách)
4. Získání většího počtu zájemců, více akcí
5. Tvorba webových stránek, založení NGO
6. Transparentní účet pro aukce
Současná situace
Fáze 3, prázdniny nevýhodou. Koncem září plánuji opět rozeslat emaily. Partnerů a akcí je dostatek,
studenti se však o nich mají jen malou šanci dozvědět, proto není účast ještě hojná.
Překážky a pomoc mentora
Největší překážkou je samozřejmě vlastní lenost a do jisté míry obavy z neúspěchu, které se objevily
zejména na začátku. Momentálně je pro mě výzvou dostat Dromedára do povědomí studentů a najít
vhodné účastníky na nabízené akce.
Má mentorka mi byla vždy nablízku, když jsem potřebovala radu, povzbuzení či názor na aktuální
problematiku. Mimoto mi také ochotně pomáhala s výběrem univerzity a oboru studia.
16
Budoucnost projektu
Nyní musím věnovat svou pozornost především propagaci a uzavírání partnerství s velkými i menšími
vzdělávacími organizacemi. Je nutné rozšířit projekt do škol, aby tam mohl sloužit svému účelu.
17
SPUK
Cíl
SPUK čili Simulace parlamentu Spojeného království je jednodenní projekt, během něhož bude 11
vybraných účastníků (studentů kvint až oktáv či prvního až čtvrtého ročníku mé školy) jednat jakožto
zástupci parlamentních stran v rámci Výboru pro zahraniční vztahy o postoji Spojeného království k
tzv. Islámskému státu. Bude určen především pro lidi, kteří s obdobnými (mnohdy delšími a
zpoplatněnými) simulacemi nemají zkušenost, avšak mají zájem studovat dnes tak populární
mezinárodní vztahy, ačkoli o nich mnoho neví. Tento projekt by v nich měl probudit zájem o další
samostudium, umožnit jim okusit svět simulací, zlepšit tzv. soft skills a případně ujistit v jejich
rozhodnutí o studiu. Motivuje mě množství lidí, které znám, kteří se chtějí mezinárodním vztahům
věnovat, ačkoli o nich mnoho neví, i to, že s účastí na simulaci z pohledu organizátora dosud nemám
mnoho zkušeností.
Implementace

Připravit propragační materiály (hotovo)

Připravit registrační formulář (hotovo)

Připravit informační dokument pro uvedení do situace (obsahuje představení parlamentu,
politických stran i kroků, které UK doposud podniklo v boji proti Daesh) (hotovo)

Připravit jednací řád (srpen)

Připravit shrnující prezentaci na úvod (srpen)

Připravit hlasovací štítky (srpen)

Připravit podklady pro stanoviska jednotlivých stran (srpen)

Připravit feedback formulář (srpen)

Spustit registrací (září)

Vybrat účastníky (září)

Příprava stanovisek účastníky (září)

Průběh jednacího dne (září)

Sběr zpětné vazby (září/říjen)
Současná situace
Současná situace lze vyčíst z předchozího seznamu. Původně mělo k realizaci dojít již v červnu, bylo
ale třeba projekt přesunout na pozdější termín ze zdravotních důvodů. Učím se, kolik toho podobný
18
projekt obnáší a jak málo je přitom viděno účastníky. Také se učím, jak může byt obtížné vše
zkombinovat s jinými aktivitami.
Překážky a pomoc mentora

Odpor vedení

Nezájem lidí

Nedostatečná propagace

Problémy během průběhu

Nedostatek času
Všechny možné překážky a problémy jsme s mentorem prošli a vymýšleli, jak by jim šlo předejít.
Budoucnost projektu
Budoucnost projektu závisí na úspěchu jeho pilotního provedení. Existuje možnost projekt opakovat i
v budoucnu na stejném principu.
19
Skautský Institut v Ostravě
(Roverské ostravské večery)
Cíl
Roverské ostravské večery, v budoucnu Ostravský skautský institut (OSI), je platforma pro seberozvoj
a setkávání. Představuji si, že v Ostravě budou v rámci OSI probíhat atraktivní přednášky a workshopy
pro rovery a rangers (skautská věková kategorie 15 +), skautské činovníky a veřejnost, podobně jako
je tomu v případě Skautského institutu v Praze. Ráda bych, aby proběhl alespoň jeden workshop
měsíčně, vyjma letních prázdnin, tedy minimálně 10 workshopů ročně. Tato setkání by sjednocovala
skauty z Ostravy a okolí, umožňovala by veřejnosti nahlédnout pod pokličku skautingu a podněcovala
by mladé lidi k aktivnímu životu v duchu hesla: „Zanechat svět o něco lepší, než jaký byl ve chvíli, kdy
jsme na něj přišli.“(R. Baden-Powell). Workshopy by nabízely zajímavá aktuální témata a byly by
vedeny pozvanými kompetentními přednášejícími, často za podpory lokálních organizací a spolků.
Vybrala jsem si tento projekt, protože se mi líbí myšlenka Skautského Institutu v Praze a něco
takového mi scházelo i v Ostravě. Nápad vznikl doslova tak, že jsem těsně po Vánocích zavolala
svému kamarádovi. „Ahoj, vidíš, co zase pořádají v Institutu? Škoda, že je to až v Praze. Co
kdybychom to uspořádali i u nás? Jdeš do toho?“ A už se všechno začalo dávat do pohybu…
Líbí se mi, když lidé mají prostor se posouvat, společně diskutovat a vzájemně se inspirovat. Je super,
když se vytvoří komunita lidí, která chce ve svém okolí i v sobě něco měnit k lepšímu a navzájem se
podporovat. Co se týče skautů, ti mohou alespoň skrze Skautský Institut vystoupit ze své bubliny,
mimo práci v oddíle dělat i něco pro sebe a interagovat s okolním světem.
Implementace
Nejdříve jsme s mým spolupracovníkem začali vytvářet cíle, projekt a první workshop. Na první
workshop jsme rozjednali první prostory, vytvořili facebookovou stránku a poslali zvací emaily do
všech skautských středisek v Ostravě. Setkali jsme se s organizátory Skautského Institutu v Praze a
společně prokonzultovali podporu z jejich strany. Po prvním workshopu jsme hledali další lidi do
týmu, vymezili komunikační kanály uvnitř týmu (Onenote, Google disk, Trello) a zjišťovali očekávání
týmu. Rozdělili jsme tým na širší a užší pro zlepšení a zrychlení komunikace. (Dohromady je nás
v týmu 14.) Postupně jsme domlouvali prostory, přednášející a plánovali workshopy do konce roku.
V květnu jsme přednesli pečlivě připravený projekt s prezentací na radě okresního Junáka, abychom
získali svolení pro přeměnu Roverských ostravských večerů na Skautský Institut. Dále jsme pořádali
teambuilding týmu jako Fair Trade piknik, kde jsme společně ladili naši spolupráci, bavili se o
směřování projektu a snažili se všichni lépe navzájem poznat. Do letních prázdnin 2016 se nakonec
odehrálo 6 workshopů a na další půlrok je dalších 9 workshopů již naplánovaných. Naše další kroky
budou udržovat plynulý chod celého projektu, navázat vztahy s více prostory pro pořádání
workshopů, přenechávat větší a větší zodpovědnost zbytku týmu, další teambuilding, velká víkendová
vzdělávací akce, další jednání s okresní radou Junáka o přeměně na skautský Institut, měnění identity
na Skautský Institut a další.
20
Současná situace
Projekt má za sebou první půlrok plného fungování. Bohužel nebylo schváleno okresní radou Junáka,
aby se Roverské ostravské večery změnily na Skautský Institut, ale do budoucna máme přislíbeno
další jednání. O prázdninách se snažíme dodělat co nejvíce organizačních a propagačních věcí,
abychom mohli plynule fungovat zase přes školní rok. Takže bych naši fázi pojmenovala asi jako dítě,
které již běhá, a teď nastupuje první rok do školky a trochu se bojí tak velké budovy. Na druhou
stranu je nadšené z nových věcí a v očekávání, co všechno se tam naučí.
Stále se učím, jak pracovat v týmu a jak nastavit komunikaci tak, aby vše probíhalo hladce a neleželo
to jen na jednom člověku. Jelikož jsem také v rámci Roverských ostravských večerů vedla několik
workshopů, posunuji se ve schopnostech lektorování, organizování akcí, diskuzi a reflexi. Hodně mi
dává spolupráce s ostatními, protože každý umí něco jiného a například od Ondřeje Běnka, který je
machr na sociální sítě a propagaci, se učím neustále. Samozřejmě zde jsou i více abstraktní
schopnosti, jako například dotahovat věci do konce a být proaktivní.
Hlavní zpětná vazba je, že na naše workshopy lidi chodí a baví je to. Také to, že se náš tým rozrostl ze
2 lidí na 14. Samozřejmě k hladkému fungování jakéhokoliv projektu je zpětná vazba nezbytná, a
proto se po každé akci zamýšlíme, jak to dopadlo a co nám to dalo pro příště.
Překážky a pomoc mentora
Myslím, že náš projekt má dvě velká rizika. První je vydržet, vždy si na něj najít čas a nenechávat vše
jen na určitých stejných lidech. Druhé riziko je, že se nám nepodaří změnit na Skautský Institut a
nadšení pro projekt díky tomuto „neúspěchu“ zmizí. S touto hrozbou jsme již jednou bojovali, když
jsme poprvé nebyli schváleni okresní radou Junáka. Naštěstí jsme to všichni v týmu přečkali a, ač pod
tíhou zklamání, jsme se pustili znovu do boje za Skautský Institut v Ostravě.
S mou mentorkou jsem hlavně řešila mé první dvě přednášky a je příjemné, že druhý člověk vás může
vrátit na zem, vhodnými otázkami na něco poukázat a podobně. Více než rady k samotnému projektu
mě ovlivnilo samotná zkušenost z mentorování. Ujasnila jsem si, k čemu to je, co mentee potřebuje,
jak to může probíhat. Má mentorka mi pomohla s přihláškou na univerzitu do zahraničí a inspirovala
mě některými svými vlastnostmi.
Budoucnost projektu
Náš hlavní cíl je nyní stát se Skautským Institutem, což nám umožní přitáhnout zajímavé lidi do
Ostravy. Budeme tedy pokračovat s workshopy a s vytvářením komunity a budeme se zapojovat do
dění v Ostravě. Takový malý sen je najít si časem vlastní prostory a stát se známou ostravskou
vzdělávací organizací, jako je například Impact Hub. Chceme zanechat svět o něco lepší, než jaký byl
ve chvíli, kdy jsme na něj přišli. Držte nám palce!
21
EduAcademy.org
www.eduacademy.org
Cíl
Projekt EduAcademy.org ukazuje studentům možnost mimoškolního vzdělávání. Jedná se o
platformu, která pomáhá středoškolákům i vysokoškolákům vykročit z jejich komfortní zóny. Cíle jsou
celkem dva. První – vytvořit místo, kde na jednom místě budou aktivity pro studenty – nelimitováno
obory. Druhá – propojení středoškoláků a vysokoškoláků a pomoc při výběru vysoké školy.
Dát takovou možnost ostatním, protože já sama ji neměla.
Implementace
1. Vytvoření organizace
2. Zvolení vhodných aktivit
3. Vytvoření FB stránky – informace o aktivitách
4. Vytvoření webu
5. Oslovení studentů a organizací
6. Propojení studentů – výběr VŠ
7. Ukázat studentům možnosti seberealizace
Současná situace
Ve čtvrtém bodě. Ale stále se posouvá.
Překážky a pomoc mentora
Petra byla výborná mentorka. Prodiskutovávaly jsme nespočet kroků a několikrát celou koncepci
upravovaly, až došla k tomuto závěru. Troufám si říci, že obě se chceme projektu dále věnovat.
Budoucnost projektu
Chtěla bych naplnit dva cíle, které byly zpočátku dány. Studenti mají mít možnost seberealizace a
vlastního uvažování. K tomu všemu jim mohou pomoci aktivity, o kterých se díky EduAcademy.org
mohou dozvědět na jednom místě.
22