II 2006

O S T R AV
É
M
U
D
725 29 Ostrava - Petřkovice
IČO: 41033035, Tel. 596 131 847, 596 131 804
ZEUM O
HORNICKÝ
Z PRAVODAJ
II. čtvrtletí 2006
K
Pod Landekem
HORNICK
K P H M O
A
KLUB PŘÁTEL HORNICKÉHO MUZEA OKD V OSTRAVĚ
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
VÝROČNÍ ZPRÁVA KLUBU PŘÁTEL HORNICKÉHO MUZEA OKD
V OSTRAVĚ ZA ROK 2005
Práce Klubu se řídila usnesením a plánem přijatých úkolů schválených na plenární
schůzi Klubu dne 5. 4. 2005. Plenární schůze pro rok 2005 schválila následující návrh
oblastí činností:
I. OBLAST ZÁKLADNÍHO ZAMĚŘENÍ KLUBU
1. Rozšiřovat a zkvalitňovat členskou základnu
V průběhu roku bylo přijato 41 nových členů a celkový počet členů k 31. 12. 2005 činí
372, z toho 24 žen. Registrace provedena následovně: Ostrava 227, z toho 1 Polák a
1 Slovák; Kladno 104; Petřvald 28; Karviná 13. Počet kolektivních členů vzrostl o 3 a
dosáhl počtu 28.
2. Zabezpečovat prezentaci Klubu:
- pravidelným podáváním informací o své činnosti prostřednictvím Hornického
zpravodaje, videozpravodaje, besed v domovech důchodců, vydáváním svých
publikací a novin (Horník, Ostravská radnice, Petřvaldské noviny, MFD, Ostravský
kulturní zpravodaj),
- na „křest“ dvou Klubem vydaných publikací
- na setkání zástupců měst, OBÚ Trutnov, VÚD, Hornického muzea v Trutnově
a Hornického muzea v Nowe Rudě v Polsku při tematickém zájezdu Klubu
- při jednáních se zástupci městských úřadů Petřvald, Havířov, Orlová, Rychvald
a jednáních se zástupci dalších organizací, škol a institucí
- při veřejných akcích pořádaných Klubem na Kladně, v Ostravě, Petřvaldě
a v Karviné.
V souvislosti s prezentací Klubu nutno poděkovat a ocenit práci tiskárny PROPIS
Ostrava, která pro KPHM zabezpečuje veškeré tištěné materiály.
3. Usilovat o vytváření potřebného finančního zázemí pro činnost Klubu
Díky intenzivnímu úsilí a pochopení sponzorů, kolektivních členů i dobré
příspěvkové morálce se podařilo všechny programované akce zajistit. Podrobněji viz
zpráva o hospodaření. V souvislosti s finanční podporou nutno poděkovat zejména:
Nadaci LANDEK, vedení a. s. OKD, vedení Dolu Lazy, MěÚ Havířov, Petřvald, Orlová,
Rychvald, a. s. EKO KARBO, fy POL-ALPEX, soukromým osobám, odborovému
svazu Dolu Dukla, a všem kolektivním členům.
4. Pokračovat a nadále rozvíjet spolupráci s HM OKD a s Nadací LANDEK
Jde o dlouhodobý úkol, a proto se přenáší i do r. 2006. Spolupráce s HM OKD byla na
dobré úrovni a požadavky Klubu na HM OKD, jakož i HM OKD na Klub byly beze
zbytku oboustranně plněny. Klub se aktivně účastnil na některých akcích HM OKD,
jako např. Dne dětí, Dne horníků a sv. Barbory. Za mimořádně záslužnou činnost je
nutno považovat práci pana Hettenbergera na zhotovení starých důlních map
a zorganizování výstavek a vernisáže ve spolupráci s HM OKD, s. p. DIAMO a s
Ústavem geoniky AV ČR.
3
ZPRAVODAJ
Klub v r. 2005 za finanční podpory Nadace LANDEK uspořádal výstavku „Hornické
odznaky“, světelný panel „Důlní díla v Petřvaldě“, vydal: Hornické zpravodaje,
Klubovní videozpravodaj, Stavovský kalendář, publikaci „Martinská štola“, publikaci
„100 let Dolu Dukla“.
5. Nadále rozvíjet činnost poboček
Hodnocení práce poboček je věnována samostatná část zprávy. Nicméně nutno
konstatovat, že výbor se prací poboček pravidelně zabýval a prostřednictvím
pověřených členů výboru s pobočkami udržoval kontakt. Ne vždy se dařilo podle
představ a záměrů výboru Klubu činnost zajistit.
6. Pokračovat v osvětové a publikační činnosti Klubu
a) Pravidelně každé čtvrtletí byl vydáván Hornický zpravodaj
b) Klub zabezpečil:
- instalaci stálé výstavky „Hornické odznaky“ v HM OKD
- zhotovení a instalaci světelného panelu „Důlní díla v Petřvaldě“ v HM OKD
- vydání stavovského kalendáře
- uskutečnění tematického zájezdu do VÚD a Polska za účasti 32 členů
- organizace a provedení 12 přednášek a besed v domovech důchodců
k problematikám „Stará Ostrava, ostravské šachty a hornické kolonie“ za
účasti 365 posluchačů
- zajištění klubovních přednášek a besed (v Ostravě celkem 10 s celkovou
účastí cca 700 posluchačů)
- aktivní účast při zajišťování oslav 700 let města Petřvald
- zajištění křtu dvou publikací vydaných Klubem (účast 50)
- ve spolupráci s ÚGN AV ČR seminář o důlních otřesech (účast 38)
- ve spolupráci s ÚGN AV ČR a s. p. DIAMO dvě výstavy Historické hornické
mapy (účast 509)
- zhotovení světelného panelu Petřvaldské šachty a předání HM OKD
- vydávání Hornického zpravodaje
- zajištění výstavky Klubu v rámci III. ročníku spolkové výstavy v Petřvaldě
- ve spolupráci s OS Jáchym zorganizování semináře „Ekologie a hornická
činnost“ u příležitosti vernisáže OS Jáchym (účast 70)
- zajišťování prací v souvislosti s Martinskou štolou
- zajištění a zorganizování setkání bývalých technických pracovníků Dolů
Šalomoun, Hlubina a Maršál Jeremenko (účast 45)
- doprovodný film pro akci TECHNÉ v Ostravě-Porubě k udělení ceny Ostravská
Venuše
- natočení šesti reportáží s hornickými náměty s vydáním IV. Hornického
videozpravodaje
- natočení dvou pokračování videofilmů k 700. výročí Petřvaldu.
4
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
7. Využívat sdělovacích prostředků k podávání informací o činnosti Klubu
Klub kromě již výše zmíněného využívání sdělovacích prostředků je zastoupen
v redakční radě časopisu Horník.
8. Spolupracovat s příbuznými organizacemi
Byl udržován kontakt s a. s. KARBON INVEST, a. s., OKD, jejich doly a dceřinými
a. s., a. s. ČMD, ČVTS, ÚG AV ČR, VŠB-TU, s. p. DIAMO, VVUÚ, RBP a. s., ČBÚ,
OBÚ, HM v Zabrze, a. s. BPO, ICV, o. p. s. Havířov, GSP, s. r. o., HM Rtyně, a. s. FITE,
fy POL-ALPEX, a. s. Karvinská hornická nemocnice..
9. Zabezpečovat úkoly vyplývající z plenární schůze a ze Stanov klubu
Úkoly byly výborem rozpracovány do kalendářního plánu a v zásadě byly splněny.
10. Rozvíjet spolupráci s kolektivními členy a s a. s. KI, a. s. OKD a a. s. ČMD
Se všemi kolektivními členy a zmíněnými organizacemi byl pravidelně udržován
osobní nebo písemný kontakt. Nutno zvýraznit pomoc a. s. OKD a vnitřní organizační
složky a. s. OKD Správa majetku.
11. Zabezpečovat úkoly přesahující rok 2004
Všechny úkoly přesahující dok 2004 byly zahrnuty do pravidelného jednání výboru
Klubu a budou zahrnuty i do plánu úkolů v roce 2006 (mj. spolupráce s příbuzenskými
organizacemi, HM OKD, Nadací LANDEK, vydávání publikací, pořádání besed,
personální otázky, spolupráce s HM OKD při instalaci těžního stroje, spolupráce
s HM OKD a Nadací LANDEK při realizaci projektu P 177, spolupráce s hornickými
muzei v Polsku apod.).
Nesplněné úkoly v roce 2005 byly po projednání ve výboru Klubu zahrnuty do
plánu a kontroly v r. 2006.
II. OBLAST ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI VÝBORU KLUBU A POBOČEK
1. Činnost Klubu rozpracovat a konkretizovat
Činnost Klubu byla zahrnuta do programu výboru, pravidelně 1x měsíčně
pojednávána, hodnocena s přijímáním konkrétních úkolů. Vše je zahrnuto do zápisů
z výboru (viz zápisy 1-13/05), které byly členům Klubu zpřístupněny vyvěšením
a zasláním na pobočky. Kromě toho byly pobočky v kontaktu s pověřenými členy
výboru. Pobočky pak na základě vlastních plánů činnosti zabezpečovaly svou
činnost. Následně uvedený přehled projednávaných problematik ve výboru Klubu je
vlastně průřezem činností celého Klubu. Výbor Klubu se na svých zasedáních
mj. zabýval a projednával:
- příspěvkovou morálku členů
- zajištění, podání, zpracování a vyhodnocení grantových projektů
- činnost poboček
- hospodaření Klubu a zajišťování finančních prostředků na činnost Klubu
5
ZPRAVODAJ
-
přijímání nových členů
spolupráci s cizími organizacemi
problematiku Dolu Frenštát
udělení čestných členství a ocenění titulem Český Permon
účast na setkání hornických měst
spolupráci s OS Jáchym
zabezpečení DH a oslav sv. Barbory
zabezpečení aktivní účasti na semináři HM OKD „Hornické památky na
Ostravsku“
- zajištění vydání Stavovského kalendáře
- přípravu a zabezpečení plenární schůze Klubu
- ustavení nové pobočky v Havířově
- přípravu ankety Klubu v souvislosti se zkvalitňováním klubovní činnosti
- účast na udělování záchranářských vyznamenání
- zrealizování galerie čestných členů Klubu
- účast na setkání hornických měst v Radvanicích
- práce na aktualizaci Stanov Klubu
- práce na archivaci klubových materiálů
- spolupráci s dechovou hudbou „Májovák“
- udělení čestných členství
- propagaci činnosti KPHM ve sdělovacích prostředcích
- spolupráci na projektu č. 177 Národní přírodní památka LANDEK
Výboru Klubu se nepodařilo udržovat pravidelný bezprostřední kontakt
s pobočkou Kladno
2. Do kalendářního plánu činnosti zahrnout náměty a připomínky z plenární
schůze
Úkol byl beze zbytku splněn. Všechny připomínky z plenární schůze byly
zaznamenány a následně projednány ve výboru Klubu s přijetím závěrů.
3. Zabezpečit plnění přijatých úkolů a úkolů vyplývajících ze Stanov Klubu
včetně jejich kontroly
Úkoly byly výborem rozpracovány do kalendářního plánu činnosti, zařazeny do
programu jednání výboru a pravidelně kontrolováno jejich plnění, resp. přijímána
opatření pro jejich zabezpečení, což je zřejmé ze zápisů z výboru Klubu.
V zásadě se může konstatovat, že v převážné míře se plnily, resp. přenesly se do
roku 2006.
Za významné je zapotřebí považovat návrh změn stanov, který byl projednán
a schválen. V roce 2006 bude nutno změny zohlednit pro další činnosti.
6
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
Zpráva o činnosti pobočky Petřvald v r. 2005
Činnost pobočky vycházela ze schváleného plánu činnosti pro rok 2005, který byl
zejména zaměřen na:
1. Zorganizování a zajištění přednášek a besed na vybraná témata. Bylo
uskutečněno devět přednášek a jedna závěrečná beseda spojená
s vyhodnocením roku. Všechny přednášky byly velmi kvalitně profesionálně
předneseny a vzbudily velký zájem u posluchačů, což se projevilo i velkým
množstvím dotazů při následné besedě. Účast členů na těchto besedách
se pohybovala mezi 80-96 %. Besed se pravidelně zúčastňovali hosté v závislosti
za voleném programu v počtu od 4 do 8. Významná byla zejména pravidelná účast
představitelů města (starosta, místostarostka, členové zastupitelstva).
1. Prohlubování spolupráce s MěÚ Petřvald.
Spolupráci lze hodnotit velmi pozitivně. Mezi KPHM a MěÚ byla uzavřena
písemná dohoda, která byla ve všech bodech oboustranně plněna. Kromě
osobních schůzek vedení KPHM a vedení pobočky s představiteli města se tito
zúčastňovali i besed pobočky. Ocenit je zapotřebí technickou pomoc města, ale
zejména významnou finanční pomoc Klubu i ocenění některých našich členů.
Klub naopak spolupracoval s městem při zajišťování 700. výročí založení obce mj.
zpracováním videokazety k 700. výročí vzniku obce Petřvald, zprostředkováním
vystoupení „Májováku“, aktivní účastí našich členů v komisích města apod. KPHM
si velmi cení osobní angažovanosti starosty města Ing. Holečka a zejména
místostarostky, paní Skálové, jakož i bezplatné poskytnutí místnosti KD pro
konání besed a finanční podpory na činnost.
3. Zajištění prací spojených s „Martinskou štolou“.
V průběhu roku v této souvislosti pokračovalo jednání vedení KPHM a zástupců
pobočky s vedením s. p. DIAMO.
4. Zorganizování prezentace Klubu a pobočky v rámci III. spolkové výstavy.
5. Zhotovení světelného panelu „Petřvaldské šachty“.
6. Zpracování a vydání publikace o Martinské štole.
7. Seznámení se s novou důlní technikou na Dole ČSA.
8. Aktivně se zúčastňovat akcí organizovaných KPHM.
Přenášené úkoly z výboru byly v zásadě plněny s výjimkou relativně malé účasti
na akcích organizovaných KPHM v Ostravě. Pozitivně lze hodnotit propagaci
činnosti Klubu v Petřvaldských novinách, v časopise Horník a v Hornickém
zpravodaji.
9. Příspěvkovou morálku a stav hospodaření.
Příspěvková morálka byla velmi dobrá a vedení příjmů a výdajů bylo v souladu
s požadavky výboru Klubu a zásadami hospodaření.
7
ZPRAVODAJ
Za ocenění stojí aktivní připojení se k OS Jáchym peticí proti vulgárnostem OS
Naše Beskydy v souvislosti s kauzou Frenštát. Protest podepsali všichni členové
pobočky. Iniciovali tím i připojení se členů Klubu z Ostravy.
Problémem byla skutečnost, že výbor pobočky pracoval bez předsedy (v důsledku
odstoupení pana Čapči), což se naštěstí neprojevilo negativně na činnosti pobočky.
Personální problém vedení pobočky však přechází do roku 2006 v důsledku
písemného odstoupení Ing. Janků a Ing. Schreibera z vedení pobočky, což by mohlo
mít negativní vliv na činnost. Je proto nezbytné tento problém urychleně vyřešit.
Jinak pro rok 2006 byl přijat analogický plán činnosti, jak v roce 2005.
Závěrem nutno vyslovit poděkování všem členům pobočky za práci, kterou
vykonali ve prospěch pobočky a celého Klubu. Veliký podíl na úspěšné práci pobočky
měli zejména Ing. Janků, Ing. Schreiber, Otakar Kochan a Stanislav Žák.
Zdeněk Dombrovský
Zpráva o činnosti pobočky Kladno
Hodnocení celé široké škály činnosti je velice obtížné, protože pro velkou
vzdálenost chybí těsnější přímý styk.
Hodnocení výborových schůzí
Rok 2005 byl již čtvrtým rokem činnosti v rámci organizace KPHM Ostrava
a probíhal podle schváleného ročního plánu.
Během roku bylo postupně konáno šest výborových schůzí a čtyři přednášky
s následnou besedou.
1. Výbor dne 23. 2. 2005 projednal zajištění lektorů na rok 2005, finanční pokrytí
materiálu od Energie na rekonstrukci „oběhu vozů“, zajištění projednání výroční
zprávy a schválení připomínek ke stanovám. Výbor byl doplněn o Ing. Kružíka.
Odešel však Ing. Vladimír Wolski, takže doplnění bylo nutné.
2. Výbor 20. 4. 2005 projednal zajištění přednášky ředitele sekretariátu ČBÚ Josefa
Suldovského „O vývoji záchranářství na Kladensku“, v květnu 2005 zajištění
výstavy akad. malíře, sochaře a medailéra rodáka L. Nováka ve spolupráci
s p. Suldovským.
3. Dne 14. 6. 2005 výbor doporučil k doplnění p. Grubnera a Ing. Matulu. Oba byli do
výboru kooptováni, byla zajištěna účast na setkání „Hornických měst“.
4. Výbor 16. 8. 2005 potvrzení ředitele odboru hornictví Ing. Sochora na říjnovou
přednášku, projednán program akcí na září 2005 včetně 1. října. Šlo o zajištění
sedmi akcí, které pracovníci p. Hasmana zajistili beze zbytku; nejzdařilejší akce
ve spolupráci s kladenským magistrátem byl koncert 70členné komorní
filharmonie v horní části koupelí.
8
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
5. Výbor projednání úspěšného koncertu s možností získání finančních prostředků
na zakoupení 250 ks vstupenek.
6. Výbor - 15. 11. 2005 - zhodnocení roku 2005, zpracování plánu činnosti na rok
2006, zajištění přednášek na 1. čtvrtletí roku 2006.
Nutno ocenit významnou spolupráci pobočky a její konkrétní pomoc Hornickému
skanzenu Důl Mayrau ve Vinařicích u Kladna.
Přednášky v roce 2005:
- 7. 3. 2005 - Ing. Jan Procházka - „Mechanizace v dolech kladenského revíru
po 2. světové válce“
- 17. 5. 2005 - Josef Suldovský - „Mimořádné události na kladenských dolech“
- 18. 10. 2005 - Ing. Milan Adámek - „Vývoj současných potřeb uhlí“
- 15. 11. 2005 - Ing. J. Klepiš- „Další zajímavosti při hloubení Jámy Slaný“
Pobočka má pro rok 2006 zpracován plán výborových schůzí a činnosti.
Výbor Klubu se několikrát na svých jednáních zabýval činností pobočky
a konstatoval, že pobočka vyvíjí velmi aktivní činnost, za což ji třeba ocenit
a poděkovat. V roce 2005 pobočka zorganizovala, respektive se podílela na 23
akcích, kterých se zúčastnilo více než 2400 osob.
Nicméně způsob podávání informací výboru (písemný) je velmi nedostatečný, ale
je nezbytný a je nutno jej zlepšit. Jinak bude nutno vážně uvažovat o změně
organizačního uspořádání.
Finanční požadavky pobočky na rok 2006 se budou odvíjet od možností Klubu
a budou v průběhu roku v souladu se schváleným rozpočtem upřesněny. V roce 2006
pobočka plánuje uskutečnit pět zasedání výboru a dvacet různorodých akcí pro členy
a veřejnost.
František Papřok
Zpráva o činnosti pobočky Karviná
Rok 2005 byl prvním praktickým rokem činnosti pobočky Karviná (pobočka
ustavena 25. 11. 2004). Na této ustavující schůzi byl nastíněn a přijat základní
program na rok 2005:
1. Zvolit výbor pobočky
2. Pravidelně organizovat besedy s přednáškami v budově RBP v Karviné-Fryštátě,
se kterou byla za tím účelem uzavřena smlouva o pronájmu místností pro konání
těchto besed.
3. Rozšiřovat členskou základnu
9
ZPRAVODAJ
Jak se podařilo tyto základní úkoly plnit:
1. Na první schůzi v lednu 2005 byl zvolen čtyřčlenný výbor. Jako předseda byl
zvolen Ing. Stanislav Kuba, který byl do této funkce potvrzen v souladu se
stanovami na výroční schůzi Klubu v dubnu. Bohužel do organizování práce
pobočky se zapojili pouze Ing. Kuba, Ing. Szostek a zástupce výboru Klubu Ing.
Minka.
2. Besed bylo zorganizováno celkem šest, vesměs s vysokou odbornou úrovní,
bohužel s nízkou účastí (max. 10). V souvislosti s konání těchto besed nutno
poděkovat Revírní bratrské pokladně za pochopení a umožnění této činnosti v
jejích prostorách. Kromě toho se členové pobočky zúčastnili akcí pořádaných
Klubem (zájezd do VÚD, setkání v rámci Dne horníků, sv. Barbory a Hornických
měst).
3. Pobočka k 31. 12. 2005 měla 13 členů.
Na co by pobočka měla v roce 2006 zaměřit svou činnost:
1. Doplnit výbor pobočky alespoň o jednoho člena
2. Zajistit minimálně sedm besed
3. Rozšiřovat členskou základnu
4. Ve spolupráci s Klubem zajistit spolupráci s důlními podniky, MěÚ Karviná a
veřejností
5. Aktivně se účastnit činnosti Klubu
Přesto, že činnost pobočky se zatím nerozvíjí podle představ Klubu, rád bych
všem, kteří měli na této činnosti výrazný podíl, jménem výboru Klubu poděkoval a
popřál, aby v letošním roce byly výsledky výraznější.
Jaroslav Minka
10
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
10. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ ZA ROK 2005
Ostrava:
PŘÍJMY:
Zůstatek z roku 2004
Členské příspěvky:
Individuální
Kolektivní
Úrok od ČS spořitelny
Daň z příjmů
Jiné příjmy
Příspěvky na granty a projekty:
Nadace LANDEK
Důl DUKLA
Důl LAZY
Pan HECZKO
ZO OS
Město HAVÍŘOV
Město RYCHVALD
Město ORLOVÁ
Město PETŘVALD
PŘÍJMY CELKEM Kč
VÝDAJE:
Klubové besedy s přednáškami
Vydávání Hornického zpravodaje
Organizační a další režie
Osobní náklady
Daň z příjmu
Poplatky ČS spořitelně
Rezerva na projekty a činnost:
Doplatek na sborník
„Karvinské šachty“
Realizace projektů:
Nadace LANDEK
PLÁN:
22 948,12 Kč
SKUTEČNOST:
22 948,12 Kč
17 000,00 Kč
70 000,00 Kč
17 700,00 Kč
88 000,00 Kč
127,74 Kč
13 100,00 Kč
13 800,00 Kč
148 000,00 Kč
294 480,00 Kč
5 000,00 Kč
20 000,00 Kč
12 000,00 Kč
10 000,00 Kč
10 000,00 Kč
1 500,00 Kč
5 000,00 Kč
3 000,00 Kč
257 948,12 Kč
516 655,86 Kč
PLÁN:
17 000,00 Kč
30 000,00 Kč
25 000,00 Kč
20 000,00 Kč
SKUTEČNOST:
22 794,00 Kč
24 720,00 Kč
47 220,20 Kč
5 800,00 Kč
16 125,00 Kč
2 070,00 Kč
17 948,12 Kč
29 361,00 Kč
148 000,00 Kč
258 480,00 Kč
11
ZPRAVODAJ
Důl DUKLA
Důl LAZY
Pan HECZKO
ZO OS
Město HAVÍŘOV
Závěrečná zpráva KPHM 2005
Město RYCHVALD
Město ORLOVÁ
Město PETŘVALD
VÝDAJE CELKEM Kč
5 000,00 Kč
20 000,00 Kč
12 000,00 Kč
10 000,00 Kč
7 150,50 Kč
-1 500,00 Kč
5 000,00 Kč
1 972,00 Kč
257 948,12 Kč
Zůstatek na rok 2006:
Z toho na účtu ČS spořitelny
V hotovosti v pokladně
469 192,70 Kč
47 463,16 Kč
46 926,86 Kč
536,30 Kč
Vzhledem ke zpožďujícím se platbám na bankovní konto Klubu byly v lednu 2006
doplaceny tyto položky:
Nadace LANDEK
Město HAVÍŘOV
Město PETŘVALD
36 000,00 Kč za vydání „Hornického kalendáře 2006“
2 849,50 Kč . za vydání publikace „100 let Dukly“
1 028,00 Kč
za vydání publikace „Martinská štola“
Pobočka PETŘVALD 2005
PŘÍJMY:
Zůstatek z roku 2004
Členské příspěvky
PŘÍJMY CELKEM Kč
PLÁN:
3 005,50 Kč
3 000,00 Kč
6 005,50 Kč
SKUTEČNOST:
3 005,50 Kč
2 400,00 Kč
5 405,50 Kč
PLÁN:
5 405,50 Kč
SKUTEČNOST:
1 257,00 Kč
866,00 Kč
2 123,00 Kč
VÝDAJE:
Besedy + přednášky
Organizační
VÝDAJE CELKEM Kč
5 405,50 Kč
ZŮSTATEK NA ROK 2006:
3 282,50 Kč
12
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
Pobočka KARVINÁ 2005
PŘÍJMY:
Členské příspěvky
PŘÍJMY CELKEM Kč
VÝDAJE:
Besedy + přednášky + organizační
Přednáška odměna
VÝDAJE CELKEM Kč
ZŮSTATEK NA ROK 2006:
PLÁN:
1 000,00 Kč
1 000,00 Kč
SKUTEČNOST:
1 500,00 Kč
1 500,00 Kč
PLÁN:
1 500,00 Kč
SKUTEČNOST:
817,00 Kč
200,00 Kč
1 017,00 Kč
1 500,00 Kč
483,00 Kč
Pobočka KLADNO 2005
PŘÍJMY:
Zůstatek z roku 2004
Členské příspěvky
PŘÍJMY CELKEM Kč
PLÁN:
6 168,70 Kč
9 000,00 Kč
15 168,70 Kč
SKUTEČNOST:
6 168,70 Kč
10 600,00 Kč
16 768,70 Kč
VÝDAJE:
Besedy + organizační
VÝDAJE CELKEM Kč
PLÁN:
16 768,70
16 768,70 Kč
SKUTEČNOST:
10 134,70 Kč
10 134,70 Kč
ZŮSTATEK NA ROK 2006:
6 634,00 Kč
Výsledek za celý KPHM OKD v roce 2005
PŘÍJMY:
PLÁN:
KPHM OKD Ostrava
257 948,12 Kč
Pobočka PETŘVALD
6 005,50 Kč
Pobočka KARVINÁ
1 000,00 Kč
Pobočka KLADNO
15 168,70 Kč
PŘÍJMY CELKEM Kč
280 122,32 Kč
SKUTEČNOST:
516 655,86 Kč
5 405,50 Kč
1 500,00 Kč
16 768,70 Kč
540 330,06 Kč
13
ZPRAVODAJ
VÝDAJE:
KPHM OKD Ostrava
Pobočka PETŘVALD
Pobočka KARVINÁ
Pobočka KLADNO
VÝDAJE CELKEM Kč
Zůstatek na rok 2006:
Z toho na účtu České spořitelny:
V hotovosti v pokladně:
PLÁN:
257 948,12 Kč
5 405,50 Kč
1 500,00 Kč
16 768,70 Kč
281 622,32 Kč
SKUTEČNOST:
469 192,70 Kč
2 123,00 Kč
1 017,00 Kč
10 134,70 Kč
482 467,40 Kč
57 862,66 Kč
46 926,86 Kč
10 935,80 Kč
Vyhodnocení realizovaných projektů
S výjimkou projektu publikace Jižní část revíru byly všechny programované
projekty financované Nadací LANDEK realizovány. Projekt publikace „Jižní část
revíru“ se přesouvá do r. 2006.
Stručné souhrnné zhodnocení činnosti v roce 2005
Přijaté a uložené úkoly pro rok 2005 byly převážně splněny. Naše činnost byla
bohatá a mohla uspokojit prakticky všechny naše členy, o čemž mj. svědčí i podstatně
zvýšená účast na akcích Klubu. A za to třeba všem, kteří se na tom podíleli, aktivním
členům Klubu, spolupracujícím organizacím a institucím a sponzorům upřímně
poděkovat.
Hlavní úkoly a zaměření činnosti v roce 2006:
1. Navázat na činnosti z roku 2005. Zaměřit pozornost na její zkvalitňování a na úkoly
přesahující rok 2005.
2. Prezentovat svou činnost zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků.
3. Nadále úzce spolupracovat s HM OKD a Nadací LANDEK.
4. Usilovat o vytváření potřebného finančního zázemí pro činnost Klubu.
5. Pomáhat a rozvíjet činnost poboček. Pozornost zaměřit zejména na zlepšení
spolupráce s kladenskou pobočkou a zlepšení činnosti karvinské pobočky. Zvážit
založení nové pobočky v Havířově.
6. Pokračovat v osvětové a publikační činnosti Klubu.
7. Rozšiřovat členskou základnu.
8. Spolupracovat s příbuznými organizacemi.
9. Rozvíjet spolupráci s kolektivními členy Klubu, zejména s a. s. KARBON INVEST,
a s a. s. OKD.
10. Zabezpečit plnění úkolů vyplývajících z usnesení plenární schůze a ze Stanov
Klubu.
14
VÝROČNÍ ZPRÁVA 2005
NÁVRH ROZPOČTU KPHM NA ROK 2006
PŘÍJMY:
Zůstatek z roku 2005:
Ostrava
Petřvald
Karviná
Kladno
Celkem zůstatek:
47 463,16 Kč
3 282,50 Kč
483,00 Kč
6 634,00 Kč
57 862,66 Kč
Členské příspěvky: Individuální
Ostrava
Petřvald
Karviná
Kladno
Celkem individuální čl. příspěvky:
Kolektivní
18 000,00 Kč
3 500,00 Kč
1 500,00 Kč
9 000,00 Kč
32 000,00 Kč
80 000,00 Kč
Příspěvky a granty na projekty:
Nadace LANDEK
130 000,00 Kč
CELKEM:
+ zůstatek z roku 2005
242 000,00 Kč
57 862,66 Kč
CELKEM PŘÍJMY Kč
299 862,66 Kč
VÝDAJE:
Klubové besedy s přednáškami
Vydávání Hornického zpravodaje
Osobní náklady
Organizační a další režie
Rezerva na projekty a činnost
Realizace projektů z Nadace LANDEK
30 000,00 Kč
17 000,00 Kč
30 000,00 Kč
60 000,00 Kč
32 862,66 Kč
130 000,00 Kč
CELKEM VÝDAJE Kč
299 862,66 Kč
15
ZPRAVODAJ
Návrh personálních změn
S ohledem na potřebu výbor Klubu doporučuje:
1. Doplnit výbor Klubu o Ladislava Bardoně a předsedy poboček Ing. Čuříka,
Ing. Kubu a Stanislava Žáka
2. Do funkce předsedy pobočky Petřvald schválit Stanislava Žáka
3. KPHM bere na vědomí změny, ke kterým v průběhu roku 2005 došlo:
- u pobočky Kladno k uvolnění Ing. Wolského z výboru a doplnění o Ing. Kružíka,
pana Grubnera a Ing. Matulu.
- u pobočky Petřvald k uvolnění Ing. Janků a Ing. Schreibera z výboru a doplnění
o paní Žákovou a Ing. Dadokovou.
- u pobočky Karviná odstoupení Ing. Adamce z výboru.
Závěr
Výbor Klubu očekává, že stejně jako v minulém roce, tak i v tomto roce najde
dostatečnou podporu u svých aktivních členů, aby plánované úkoly byly
zabezpečeny.
Potřebná ekonomická stabilita Klubu byla a i do budoucna musí být
zabezpečována především prostřednictvím kolektivních členů, Nadace LANDEK,
a. s. OKD a sponzory. Očekáváme, že i v letošním roce najdeme stejné pochopení pro
naši činnost.
V závěru bychom všem aktivním spolupracovníkům, jednotlivcům, kolektivním
členům a sponzorům chtěli poděkovat za pomoc a práci pro Klub v roce 2005
a současně vyslovit přesvědčení, že tomu bude stejně i v roce 2006.
Ať se nám naše společná práce i v roce 2006 daří. Ať nám slouží zdraví
a neopouští hornické štěstí.
Zdař Bůh
Výbor Klubu přátel Hornického muzea OKD
16
Z HISTORIE
DVANÁCT KNIH O HORNICTVÍ A HUTNICTVÍ
(pokračování)
KNIHA ČTVRTÁ
vysvětluje dolové míry a též se dotýká úřadů hornických.
„Horník, jestliže žíla, kterou odkryl, se mu líbí, pokud možno nejdříve jde
k hormistrovi a žádá, aby mu dal právo k dolování. Neboť hlavním úkolem a úřadem
tohoto jest propůjčovati doly. A tak nejdříve jemu, jakožto nálezci žíly, propůjčí
náleznou jámu, ostatním pak, jak každý po řadě žádá, zbylé jámy“.
Agricola popisuje základní míry a postupy. Vyměřování se vyjadřuje dvojkrokem.
Nazývá se látro. Má délku šest stop, což zřejmě Němci převzali od Řeků. Jiné národy
mívaly jinou délku Římané pět stop, jiní rozpětí paží včetně šířky prsou. Stopa dělí
se na dvanáct palců. Výměra má vždy sedm láter, pak jsou násobky výměr.
Dolová míra zpravidla bývá čtvercová nebo obdélníková. U čtverců tedy 7 láter
krát 7 láter rovná se 49 (XLIX) láter čtverečných. U žil hlubinných má jáma nálezná tři
míry dvojité po délce, tedy 42 láter a po šířce 7 láter, tj. 294 láter čtverečných. Každá
jiná jáma pak má po délce dvě dvojité míry, nechť je na kterékoliv straně nálezné jámy
nebo kolikátákoliv v řadě po žíle. Část žíly, která po nalezení se nejdříve kopá,
se nazývá nálezovou jámou. Od ní hormistr počínal vyměřovati. Předtím nálezce
musel na žíle složit přísahu o nálezu. Vyměřování se provedlo od středu hřídele
rumpálu, nejprve polovinu míry na jednu stranu, druhou polovinu na druhou stranu
probíhající žíly. Na to navazovaly míry dalších majitelů podle toho, jak o ně kdo
zažádal. Nálezce obdržel větší výměru jako odměnu za nález. V textu Agricola uvádí
i rozměřování v případě, že vodní tok protíná dolovou míru. Na šířku pak je polovina
míry v podloží žíly a polovina v nadloží žíly. Je-li do hloubky žíla svislá, pak i dolová
míra je vedena svisle, při ukloněné žíle je i míra skloněná.
U ložních žil a slojí bývalo na hormistrovi, jak velkou míru přidělí, zpravidla se šířka
zdvojnásobovala. Někde se dokonce udělovala podnikateli nebo těžařstvu celá
krajina určená údolím, potoky a mezníky. Směrem do hloubky měl vlastník právo
na část všech žil ložních a slojí, které se pod měrou vyskytovaly.
Dále popisuje autor právo štolové, které propůjčoval hormistr na žádost horníka,
aby mohl odvádět vodu, která zabraňovala odkrývání žíly. Uvádí práva a omezení
toho, kdo žene příkop či stolu, a také majitelů důlních měr, kterými je štola vedena
.Týkají se podílů na nákladech, majetnického vztahu k nálezům rud při hnaní štoly,
vzdáleností pro hnaní sousedních štol i podmínek využití odvodňovacího díla jinými
těžaři.
Na to navazuje autor na formy spolupodílnictví a dělení nákladů a zisků v případě,
že ten, komu hormistr prvnímu propůjčil právo na důl si přibírá jiné, kteří s ním vcházejí
ve společenstvo. Zmiňuje staré obyčeje i způsoby užívané v jeho době ve skládání
poplatků správcům dolů a dělení výtěžků z dolů těžařům.
17
ZPRAVODAJ
O pozbývání práva šachty, štoly nebo podílů a naopak o možnosti jejich získání
se píše v dalších odstavcích. Ke ztrátě práva štolového docházelo, jestliže
se svědecky usvědčil podnikatel v tom, že nečistil a neopravoval odtoky vody, že
nezhotovil, neudržoval a neupravil zřícené větrní otvory a jestliže osm dní žádný
horník nehnal štolu. Hormistr po takovém oznámení se na místě přesvědčil o stavu
věci, přísahou si zavázal poctivost oznamovatele, aby potom, kdo si prvý zažádal,
dostal právo štolové. Za života autora spisu se tento způsob proměnil tak, že hormistr
rozkázal správci dolu odstranit nedostatky a při neuposlechnutí ho potrestal. Také je
popsáno, jak se vedly pře o splácení poplatků a příspěvků v případech podílů
darovaných, o jejich připadnutí, propadnutí a znovuzařazení do počtu těžařů. V té
době byla původní nezbytnost stoprocentního souhlasu ostatních těžařů
o znovuzařazení změněna na nadpoloviční většinu. Předchozí veřejná oznamování
těchto věcí byla za autorova života změněna na oznamování dotčeným osobám
úředním poslem nebo písemným sdělením.
V popisu úřadů a funkcí začíná Agricola u báňského hejtmana. Toho dosazuje sám
král nebo kníže za svého náměstka. Jeho poslouchají všichni lidé obojího pohlaví,
kteréhokoliv věku a stavu. Hejtman vše řídí a spravuje, ukládá tresty, rozsuzuje spory,
právo i předepisuje, pověřuje a odvolává úředníky a jim určuje odměnu za výkon
povinnosti. Osobně je přítomen čtvrtletnímu skládání příjmů a výdajů od správců dolů.
A vůbec, počíná si jako král
Hornímu hejtmanu nejblíže postavený je hormistr. Má vládu nad všemi horníky
s výjimkou výběrčího desátků, účetního, čističe stříbra, mincmistra a jeho mincéřů.
Z náplně jeho práce, práv a povinností je zajímavá skutečnost, že ve středy potvrzoval
propůjčky dolových práv a rozhodoval hraniční spory, v ostatní dny mimo sobotu
a neděli přicházel na doly, aby do nich sestupoval, poučoval, co se má dělat, případně
ohledával sporné hranice. V soboty mu všichni správcové dolů a důlní podávali
přehled o týdenním vydání peněz na doly. Tyto pak důlní písař zanášel mezi výdaje.
Dříve býval jeden hormistr pro celé království a každý důl měl svého soudce jím
jmenovaného. tito již byli za doby Agricoly zváni jako hormistři. Jestliže dříve
rozhodoval hormistr o všech věcech, které se udály v kterémkoliv dole, ti následující
již jenom o věcech, které se udály v jejich dole. Každý hormistr měl k ruce písaře pro
vydávání a psaní dolových práv, povinných plateb a jiných písemností.
Dalšími úředními osobami byli přísežní, mužové to věrohodní a znalí hornictví.
Jejich počet odvisel od počtu jam. Dvojice přísežných dohlížela na jámy tak, že
ve čtrnácti dnech prošla všechny přidělené doly. Konala prohlídky dolů, s důlním
každé jámy uvažovala a radila se o dolování, o strojích a zařízeních a všem jiném.
Přísežní oceňovali náročnost prací podle hornicko-geologických podmínek ke
stanovení ceny za odváděnou práci, uplatňovali výtky a postihy až po zbavení úřadu
nenapravitelných hormistrem.
Horní písař vedl základní dokumentaci o právech a podmínkách jeho propůjčení
i datum jeho potvrzení hormistrem včetně vydání listiny držiteli práva, v jiných knihách
zanášel povolení přerušení prací, vzájemné platby dolů za čerpání vody či zhotovení
strojů, vedené spory i jejich rozsouzení. Týdně, vždy v sobotu, zanášel sumu výdajů
podle dolů za týden, za čtvrtletí, přehled neplatičů atp. Aby se nikdo nedopouštěl
18
Z HISTORIE
podvodu, všechny tyto knihy byly zavírány do skříní na dva zámky, od nichž měl jeden
klíč horní písař, druhý hormistr.
Písař stran zanášel do knihy všechny těžaře každého dolu podle označení prvého
nálezce a rovněž i kupce na místa prodavačů. Dbal na ověřování totožnosti kupců
a prodejců a vystavoval patřičné doklady.
Důlní správce každé jámy na listě přibitém na vratech radnice (podobným
způsobem i na jiných místech se zveřejňovala sdělení, vyhlášky, informace) ukládal
těžařům splatit do jednoho měsíce náklady dolu nebohatého rudou, jak o nich rozhodli
hormistr a dva přísežní. Z nákladů se zaplatila mzda důlnímu i dělníkům a zakoupily
se předměty nutné k dolování (hřebíky, dříví, prkna, nádoby, provazy a lůj). Na dole
bohatém dával výběrčí desátku hornímu správci dostatek peněz k výplatě mezd i na
koupi předmětů k dolování. Výkazy příjmů a výdajů podával správce v soboty a za
čtvrtletí. Takový byl chválen a ctěn, kdo dosahoval užitku. Neznalí a nedbalí byli
úřadem přinucováni k úhradě škod, za podvod nebo krádež byli pokutováni, vězněni
nebo i odsouzeni k smrti. Správce dolu musel pečovat o to, aby důlní byl přítomen
na začátku a na konci práce, aby se žíla dobývala s užitkem, důl byl dostatečně
zabudován, nezanedbalo se odvádění vody, ale též měl srážet mzdu dělníkům, které
důlní označil za líné. Spolu s důlním dbal na včasné přenesení bohaté rudy z dolu
do pokladny nebo jiného místa, střeženého před krádeží náhodnými lidmi. Musel
osobně dohlížet na pečlivé tavení rudy, zaznamenávat váhu kovu a donášet ho
výběrčímu. Po vyčištění kovu zaznamenával jeho váhu do tabulek, Totéž dělal
i výběrčí. Jeden správce se mohl starat o více dolů, u bohatých nejvýše o dva.
Odměnu mu stanovoval hormistr a dva přísežní.
Představený dělníků, důlní nebo též dozorce, rozděloval práci mezi horníky
a dohlížel na její řádné a poctivé vykonávání. Nedbalé a neznalé zbavoval jejich práce
a se souhlasem dvou přísežných a hormistra dosazoval jiné. Musel umět dřevit
šachty, štoly i slojové dobývky, musel znát zřizování odtoků do šachet, rozeznávat
nerostné látky i se vyznat v žilách a žilkách. při rozdělení práce dával horníkům nářadí,
lůj do svítilen, poučoval je o užitečném vedení prací a poté dozíral na pečlivé dělání
prací. Po práci přijímal nespotřebovaný lůj. Z důvodu rozsahu úkolů svěřoval
se jednomu důlnímu jeden důl, někdy se dávali i dva nebo tři důlní na jeden důl.
Den je rozdělen do tří směn, každá po sedmi hodinách. Tři jednohodinové pauzy
mezi směnami jsou pro shromáždění a rozcházení se horníků. První směna od čtyř
do jedenácti, druhá od dvanácti do devatenácti. To jsou směny denní. Noční směnu
od dvaceti do tří úřady nepovolují, leč by toho vyžadovala nouze při vytahování vody
nebo kopání rudy. Pracuje se při nočních světlech. Aby však z ponocování nebo
únavou nespali, zpříjemňují si horníci práci zpěvem ne neumělým a ne nepříjemným.
Někde nedovolují jednomu havíři pracovat dvě směny za sebou z důvodu velké únavy
nebo zkrachování směny. Jinde to je dovoleno kvůli zajištění výdělku, zvláště když
drahota zle tíží. Úřad mimořádnou směnu nezakazuje, zpravidla povoluje toliko jednu
řádnou.
Začátek směny oznamuje zvuk velikého zvonu („campany“). Tímtéž se
směnmistrovi oznamuje konec směny. Tlučením na výdřevu šachty dává směnmistr
horníkům znamení, aby vyjeli. Kteří první zaslechnou zvuk, tlučou mlátky do skály, až
19
ZPRAVODAJ
dojde zvuk i k poslednímu. Znamení o konci směny dává i dohořívání loje
ve svítilnách. V sobotu havíři nepracují, nýbrž kupují potřeby životní. Neděle a svátky
se světí. Vyžaduje-li to naléhavá potřeba (hrozící zával, přítok vody nebo jiné) pracují
horníci i v tyto dny a nemá se za to, že tj. proti náboženství.
(Do podoby stručného výkladu podle překladu Dr. Bohuslava Ježka a Ing. Josefa
Hummela, profesorů VŠB, upravil Ing. Petr Janků.)
(Pokračování příště)
115 LET DOLU MARŠÁL JEREMENKO
Pro zvyšující se potřebu černého
uhlí byl 25. května 1891 založen ve
Vítkovicích nový důl pod názvem Nová
jáma (Neuschacht). Zakladatelem byly
Spojené Vítkovické kamenouhelné
doly, vlastníkem Albert Salomon
Rothschild. Název dolu byl v roce 1865
změněn po synovi Alberta Rothschilda
na Jáma Louis. V roce 1892
se začala hloubit těžní jáma, která v
roce 1896 dosáhla na 3. patře hloubky
386 metrů. Parní těžní stroj o výkonu
500 koní byl postaven až v roce 1897.
Těžba začala v roce 1896, kdy se
vytěžilo 41 341 metráků uhlí. Pro dělníky i techniky se v letech 1895-1899 vybudovala
hornická osada, tzv. stará, a po zvýšení těžby v letech 1907-1913 další hornická nová
osada. Celkem v obou osadách bylo postaveno 77 domů. Těžba se postupně
zvyšovala a během první světové válka se těžilo ročně až 250 tisíc tun černého
koksovatelného uhlí.
V letech 1922-1929 byla prohloubena větrní jáma a pro těžní jámu byl postaven
nový parní těžní stroj o výkonu 1500 koní. Průměr válců měl 900 mm, průměr lana 40
mm. Ve třicátých letech byla těžní jáma prohloubena na úroveň 7. patra do hloubky
819 metrů. Během druhé světové války byl Důl Louis součástí koncernu Hermann
Göring Werke a 1. 1. 1942 přejmenován na Zeche Steinböck. Počátkem roku 1943
bylo zahájeno hloubení jámy č. 3 a do června 1944 se dosáhlo hloubky 133 metrů.
Další válečné události však omezily investiční výstavbu a hloubení jámy č. 3 ukončily.
Po ukončení druhé světové války se důl vrátil k názvu Jáma Louis, ale k 8. 12. 1946
byl přejmenován na počest velitele sovětské armády, která osvobodila Ostravu,
na Důl Generál Jermenko. V rámci organizačního opatření byl Důl Generál
Jeremenko přiřazen 1. 4. 1958 k Dolu Hlubina. V roce 1970 se důl přejmenoval na Důl
Maršál Jeremenko a tohoto přejmenování se 30. 4. 1970 maršál A. I. Jeremenko
zúčastnil osobně i se svou manželkou.
21
Z HISTORIE
Bylo pokračováno v hloubení jámy č. 3, které bylo dokončeno v roce 1966, kdy
těžní jáma dosáhla konečné hloubky 1061,85 metrů. Tím se stal Důl Maršál
Jeremenko jedním z nejhlubších dolů v OKR. DO hlavy kladivové těžní věže byl
instalován elektrický těžní stroj o výkonu 2500 kW s těžním zařízením skip-klec. Měl
čtyři nosná lana, každé o průměru 37 mm a dvě vyrovnávací lana. Byl konstruován pro
těžbu z hloubky až 1245 metrů. Uvažovalo se, že do hlavy těžní věže bude instalován
druhý těžní stroj o stejném výkonu. Původní těžní jáma č. 1 byla převedena
na výdušnou jámu a měla konečnou hloubku 819 metrů.
K 1. 1. 1979 byla k Dolu Maršál Jeremenko převedena část důlního pole Dolu
Alexander a tento závod pak sloužil jako pomocný pro popouštění materiálů a čerpání
důlních vod.
Na základě státní direktivy byla těžba na Dole Maršál Jeremenko utlumena a zcela
ukončena k 31. 12: 1992. Za dobu trvání Jámy Louis (později Dolu Maršál Jeremenko)
vytěžil důl 28,540 mil. tun kvalitního koksovatelného uhlí.
Dnes Důl Maršál Jeremenko slouží jako vodní jáma pro celou ostravskou část
revíru. Je jediným dolem v ostravské části revíru, který nemá zasypány jámy. Na kótě
370 m jsou v jámě č. 1 instalována tři čerpadla, každé o výkonu 175 l/sec. s výtlačnou
výškou 651 metrů. Důlní voda je čerpána podle pokynů Povodí Odry. Povrchové
objekty jsou převážně součástí s. p. DIAMO a své sídlo má zde odštěpný závod Odra
s. p. DIAMO.
Kladivová těžní věž je vysoká 53 metrů a má vyhlídkový ochoz ve výšce 43 metrů.
Po odstřelení podobné těžní věže Dolu Petr Bezruč na Slezské Ostravě v roce 2002
byla prohlášena těžní věž Dolu Maršál Jeremenko za kulturní památku ČR.
Mezi zajímavosti patří, že v roce 1952 se při těžbě našel ve sloji Osmana na 5.
patře zkamenělý kmen stromu o délce 2,5 metru a průměru 30 cm. Tento unikátní
nález byl v rámci oslav stoletého výročí od založení dolu věnován v roce 1992
do sbírek Vysoké školy báňské v Ostravě a zájemci jej mohou spatřit i s jinými
geologickými nálezy v pavilonu prof. Františka Pošepného.
Jak jsme uvedli, v objektu Dolu Maršál Jeremenko je dnes odštěpný závod Odra
s. p. DIAMO. Návštěvníci mají možnost si na chodbách prohlédnout fotografie objektů
uzavřených dolů, které spadají pod uvedený závod. Jsou zde také vystaveny kopie
historických důlních map bývalého Dolu Louis, na kterých jsou zakresleny přidělené
důlní míry. Originály map jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně
a nejstarší mapa důlních měr je z roku 1895.
Tím, že odštěpný závod Odra vede mj. evidenci důchodců všech uzavřených dolů
OKR za účelem nároků na deputátní uhlí, je správní budova velice navštěvována.
20
ZPRAVODAJ
Důl Maršál Jeremenko (dříve Jáma Louis) vznikl před 115 lety. Nemá proto tak
bohatou historii jako jiné doly v ostravské části revíru. Přesto se zapsal svým
přístupem k důlní mechanizaci nejen do historie hornictví, ale i našeho města.
Vítězslav Hettenberger
VÝBOR KPHM OKD SRDEČNĚ BLAHOPŘEJE ČLENŮM,
KTEŘÍ VE II. ČTVRTLETÍ 2006 SLAVÍ VÝZNAMNÉ JUBILEUM
Především blahopřejeme panu Aloisi Bezecnému, narozenému 10. ledna 1931.
Svých krásných 75 let se sice dožil již v minulém čtvrtletí, ale známý filuta, tiskařský
šotek, za nás rozhodl, že blahopřát mu budeme až nyní. Tak tedy, hodně zdraví
a osobní pohody do dalších let srdečně přeje KPHM OKD.
Jaromír Sud
25 let
Ing. Jan Pastrňák
40 let
Ing. Martin Beneš, CSc. 50 let
Ing. Vladimír Čuřík
50 let
Ing. Josef Havelka
50 let
Ing. Milan Kubica
50 let
Ing. Jaroslav Pokorný
55 let
Dušan Piederman
60 let
Ing. Václav Puchold
60 let
Zdeněk Dudek
65 let
Ing. Dušan Dvorský
65 let
Václav Kolajta
65 let
Vladimír Markl
65 let
Pavel Soukup
65 let
Jan David
70 let
Antonín Dubský
70 let
Karel Lukáš
70 let
Viktor Pachuta
70 let
Miroslav Votápek
70 let
Karel Urbánek
75 let
Ing. Vladimír Knop
85 let
Ke konci května letošního roku se dožívá významného životního jubilea ředitel
odštěpného závodu Odra s.p. DIAMO kolektivního člena KPHM, Ing. Josef Havelka.
Blahopřejeme!
V letošním roce mají kulatá a půlkulatá výročí od svého založení Doly Michaeli
(165 let), Hermenegild (150 let), Emma (145 let), Alexander (110 let). Očekáváme od
bývalých zaměstnanců těchto dolů nebo důlních historiků vzpomínkové články.
Důl Maršál Jeremenko (Louis) oslaví letos 115 let od svého založení, KPHM
společně s Hornickým muzeem OKD a s. p. DIAMO připravuje v areálu Hornického
muzea v Petřkovicích setkání bývalých pracovníků tohoto dolu na středu 24. května
2006 od 14.30 hodin.
22
Z HISTORIE
VÁCLAV STIEBER, TECHNIK-MODERNIZÁTOR
Při prohlížení podkladů o historii Hukvaldska a Příbora jsme se seznámil
se jménem Václav Stieber. Jde o technika, který ve své době začal s revoluční
modernizací strojového vybavení tehdejších šachet, a tím dosáhl podstatného
zvýšení těžeb uhlí na šachtách Slezské Ostravy.
Václav Stieber se narodil 30. 8. 1936 v Rakovníku. V letech 1858-61 navštěvoval
reálku na pražské polytechnice. Ve studiích v oboru hornictví a hutnictví pokračoval
v letech 1858-1861 na Báňské akademii v Příbrami. V době studií na této vysoké škole
začal pracovat jako asistent pro směry hornictví a zeměměřictví.
V roce 1861 nastoupil jako důlní měřič na státních dolech na síru ve Swoszowicích
v Haliči. Po krátkém působení se vrátil do Čech a pracoval v rudném revíru v Oloví
(okr. Sokolov). V roce 1864 přijal nabídku správy dolů hraběte Wilczka v Polské
Ostravě a nastoupil na místo důlního měřiče.
Díky svým znalostem a organizačnímu talentu byl již v roce 1868 povýšen
do funkce technického a komerčního ředitele Wilczkových dolů. Závody, které
převzal, byly technicky zastaralé a neodpovídaly moderním požadavkům na důlní
provoz. Ujal se proto složitého úkolu, tj. jejich provozní reorganizace včetně
modernizace strojového vybavení. Tyto úkoly plnil úspěšně. Když v roce 1868
nastupoval do funkce, těžily Wilczkovy doly průměrně 1 milion metrických centů uhlí,
a když v roce 1894 předával podnik svému nástupci, dosahovala roční těžba až 5,5
milionů metrických centů uhlí. Měl zásluhu zejména na prohloubení Wilczkových dolů
na území Slezské Ostravy. Zcela přestavěl Důl Michal a z Dolu Trojice vybudoval
hlavní závod Wilczkova těžebního komplexu.
Získal věhlas i v odborných kruzích. Předmětem jeho odborných montanistických
studií byly otázky využití speciálních druhů trhavin v prostředí zamořeném důlními
plyny s velkou koncentrací uhelného prachu. Z této problematiky také publikoval
vědecké práce. Jeho odborné znalosti a věhlas v montanistických kruzích našly odraz
v tom, že se stal členem redakce prvního českého odborného hutnického
a hornického časopisu „Hornických a hutnických listů“.
Václav Stieber patřil ještě ke generaci báňské inteligence, která považovala
za svou povinnost vyvíjet společenské aktivity i mimo svou profesi. Orientoval
se zejména na komunální politiku, Pracoval mnoho let v komunální správě Polské,
později Slezské Ostravy a po určitý čas dokonce zastával funkci starosty. Za zásluhy
o rozvoj Slezské Ostravy obdržel čestné občanství.
Některé aktivity Václava Stiebera v době, kdy byl starostou Polské Ostravy:
1890-1891
postavení obecní nemocnice
1883
postavení české obecné školy na Hranečníku
1884
postavení české obecné školy na Zárubku
Josef Pavlačík
23
ZPRAVODAJ
DIAMO, STÁTNÍ PODNIK, ODŠTĚPNÝ ZÁVOD ODRA
703 86 Ostrava-Vítkovice, Sirotčí 1145/7, tel.: 596 703 111, fax: 596 541 992,
IČ: 00002739
Management:
Ing. Josef Havelka - vedoucí odštěpného závodu (VZ)
Ing. Radomír Tabášek - náměstek pro výrobu, techniku a ekologii (T)
Ing. Pavel Kaša - náměstek pro ekonomiku a personalistiku (E)
Ing. Pavel Fasolo - závodní dolu
Předmět činnosti související s hornictvím spočívá pro odštěpný závod v:
* Zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů
* Zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených
v písm. a) až d) zákona č. 440/1992 Sb.
* Zajišťování a likvidace starých důlních děl
* Práce k zajištění stability podzemních prostor (podzemní sanační práce)
24
DIAMO s.p.
Odštěpný závod ODRA vznikl jako nástupnická organizace uzavíraných dolů
Šverma, Heřmanice, Ostrava a Odra, tj. dolů z ostravské části revíru, ke kterým byl
k 1. 1. 1998 organizačně začleněn Důl J. Fučík a 1. 7. 1999 byly připojeny závody
František a Paskov z karvinské a jižní části revíru. K 1. 1. 2002 byl odštěpný závod
ODRA prodejem části OKD, a .s. v souladu s usnesením vlády č. 453/2001 převeden
na DIAMO, státní podnik. K 1. 1. 2004 byla k odštěpnému závodu ODRA prodejem
části OKD, a. s. v souladu s usnesením vlády č. 1128/2003 přičleněna lokalita
Barbora. Odštěpný závod ODRA se nachází ve stadiu pokročilého útlumu těžby
a organizačně se skládá ze střediska Důl a střediska Povrch a odborných úseků řízení
vedoucího o. z., náměstka pro výrobu, techniku a ekologii a náměstka pro ekonomiku
a personalistiku. Středisko Povrch spravuje všechny areály bývalých dolů
v ostravské, petřvaldské a karvinské dílčí pánvi (dále ODP, PDP a KDP) bývalý Důl
František a jižní části revíru bývalý Důl Paskov s ukončenou „technickou likvidací
důl“. Středisku Důl zůstaly v ODP a PDP areály Jeremenko a Žofie (tj. areály s vodními
jámami) a v KDP areál Barbora s dosud nezlikvidovanými hlavními důlními díly.
Odštěpný závod ODRA zabezpečuje:
* péči o všechna hlavní důlní díla, která byla zlikvidována po 1. 1. 1946
v přidělených dobývacích prostorech. Těchto hlavních důlních děl je celkem
98.
* čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve na lokalitě Jeremenko
a z petřvaldské dílčí pánve na lokalitě Žofie do ukončení dobývání v karvinské
části OKR
* pronájmy svěřeného majetku a prodej nadbytečného nepotřebného majetku
* vyřizování sociálně zdravotních nároků spojených s hornickou činností
v minulosti (náhrady za ztrátu na výdělku dle ZP a zvláštní příspěvek
horníkům, které vznikly do 31. 12. 1992 a deputát, jehož nárok vznikl do 16. 1.
1992). Dále se vyřizují nároky na zvláštní příspěvky horníkům a náhrady
za ztrátu na výdělku vzniklé po 1. 1. 1993 na utlumovaných dolech.
* demolice nepotřebných objektů ve své správě dodavatelsky
* v rámci investic realizaci celé řady staveb vyvolaných útlumem, např.
rekonstrukce důlních čerpacích stanic, rekonstrukce rozvoden, rekonstrukce
energetických sítí v areálech apod.
* v rámci řešení problematiky výstupu plynů provoz podstatné části systému
aktivní a pasivní ochrany ostravské a petřvaldské dílčí pánve sestávající
ze sítě odsávacích a degazačních stanic, 50 odplyňovacích vrtů a odfukových
komínků instalovaných na jamách nebezpečných výstupem důlních plynů.
Současně zabezpečuje provoz monitorovacího systému sledování výstupu
plynů na vybraných jamách a objektech v jejich blízkosti.
* zpracování vyjádření ke stavbám na územích s nebezpečím výstupu důlních
plynů v přidělených dobývacích prostorech a stanovení opatření pro jejich
realizaci
* v rámci zahlazování následků hornické činnosti vyřizování důlních škod
fyzických a právnických osob a sanaci a rekultivaci území dotčených těžbou
25
ZPRAVODAJ
*
péči o 34 nemovitých a 10 movitých kulturních památek ve svých osmi
areálech
V průběhu roku 2005 došlo ke změně stavu zaměstnanců z 353 na 318, zvláště
vlivem pokračujícího útlumu Dolu Barbora. Z celkového počtu 318 zaměstnanců
pracuje 64 v podzemí. Útlumové práce v roce 2005 probíhaly v souladu s Aktualizací
útlumového programu pro rok 2005.
V roce 2005 byl v rámci technické likvidace důl realizován zásyp hlavní výdušné
jámy Dolu Barbora. Na povrchu byla provedena likvidace celkem sedmi stavebních
objektů v areálech Žofie, Přívoz a Rychvald, tří již nevyužívaných nadzemních vedení
22 kV mimo areály a likvidace nevyužívaných technologií v areálech o. z. ODRA.
V průběhu r. 2005 byly ukončeny sanačně rekultivační práce na stavbě
„Zalesnění zemníku Petr Bezruč“ na ploše 2,3 ha a rekultivace „Úpravy v areálu Žofie“
na ploše 0,4 ha. V rámci Revitalizace Moravskoslezského kraje pokračovaly práce
na stavbě „Rekultivace odvalu Žofie“, Průzkum a monitoring termických procesů
na odvalu Heřmanice a na odvalu Hedvika a byly zahájeny práce na stavbách
„Rekultivace Rudná 5. st. podél ul. Polanecká“ a „Odvodnění pozemků jižně od
rybníka Kuboň“.
V rámci plnění zakázky „Průzkum, likvidace nebo zajištění starých důlních děl
s výstupem metanu v ostravsko-karvinském revíru“ Ministerstva životního prostředí
ČR bylo v roce 2005 zajištěno osm starých důlních děl, čtyři stará důlní díla byla
dohledána a jejich zajištění bude realizováno v roce 2006. U sedmi starých důlních děl
nacházejících se pod odvaly Václav a Lidice byly posouzeny jejich možné projevy na
povrch a provedeno bezpečnostní zhodnocení celkové situace v místech jejich
předpokládaného výskytu. Na odvalech byl uskutečněn plošný atmogeochemický
průzkum pro ověření výstupu důlních plynů na povrch.
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR pokračovaly v roce
2005 na národní kulturní památce „Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna
Vítkovických železáren“ práce na obnově budovy starých koupelen mužstva. V roce
2005 byla rovněž realizována v rámci Havarijního programu MK ČR oprava kulturní
technické památky jižního přístavku budovy výdušné jámy v areálu Alexander.
V rámci řešení revitalizace Moravskoslezského kraje bylo Fondu národního
majetku ČR předloženo 13 nových návrhů zadávacích dokumentací
o předpokládaných nákladech 188 mil. Kč určených k realizaci přípravy území po
ukončení hornické činnosti v areálech bývalých dolů. průzkumu a monitoringu
termických procesů na haldách a rekultivačních prací.
JAK NADACE LANDEK POMÁHÁ NAŠÍ SPOLEČNÉ PRÁCI
Nadace Landek byla jako filantropická nezisková organizace založena před
jedenácti lety téměř současně s otevřením Hornického muzea, a to především
k finanční podpoře činnosti nejen muzea, ale i práce našeho klubu. Třemi zakladateli
26
DIAMO s.p.
v roce 1994 byli Hornické muzeum, městský obvod Petřkovice a náš Klub přátel
Hornického muzea Ostrava.
Od samého počátku bylo hlavní činností Nadace a její správní rady uspokojování
požadavků na finanční pokrytí všech schválených nadačních projektů. Nadaci
předkládané projekty z hornických revírů celé republiky zabezpečovaly ve smyslu
jejího statutu především záchranu hornických památek, dokumentů a udržování
stavovských tradic. Nadace získává prostředky ke své činnosti z nadačních darů,
grantů, účelových dotací a z úroků nadačního jmění. Nadace tak oslovuje ročně více
než sedmdesát sponzorů.
Za celou dobu své činnosti Nadace podpořila celkem 184 nadačních projektů
v hodnotě přes 17 milionů korun. Z toho v hodnoceném období loňského roku 2005
Nadace finančně podpořila 42 nadačních projektů v hodnotě přes 3,3 mil. Kč. Klubu
přátel bylo v tomto roce ve výběrovém řízení přijato šest projektů v hodnotě 277 000
Kč. Byly to projekty Hornický videozpravodaj, Tabla hornických odznaků, vydání
stavovského kalendáře, vydání publikace Martinská štola, Světelný panel „Důlní díla
v Petřvaldě“ a publikace „100 let Dolu Dukla“. Podpora projektů klubu patřila vždy
mezi prioritní úkoly, protože právě činnost klubu vesměs plně zabezpečuje znění
statutu Nadace, pro který byla ustavena. Příští rok uplyne dvacet let od legislativního
založení Hornického muzea na tehdejším ještě činném Dole Urx (později Anselm).
Následně vznikly vedle muzea i další dva samostatně pracující subjekty, v roce
1988 Klub přátel muzea a v roce 1994 Nadace Landek. Tyto tři samostatné
organizace mají však ve své součinnosti jeden společný cíl: zachovat budoucím
generacím co nejnázorněji obraz těžkého a zodpovědného povolání jako je hornictví.
Proto i mladší Nadace Landek chce svou činností k tomuto cíli co nejvíce přispět.
Hornické muzeum by se pak mělo stát historickým památníkem této náročné
hornické práce.
Ing. Stanislav Vopasek
ředitel nadace
HORNICKÁ PÍSEŇ
V dnešním čísle Zpravodaje pokračujeme v otiskování hornických písní. Jde
o pochod „Hornická kapela“ z operety Rudolfa Kubína „Děvčátko z kolonie“ na slova
autora hudby a V. Poláčka. Pro svou melodičnost je tento pochod stále na repertoáru
každé hornické kapely. Navíc ji velmi často pohybově doplňují pro potěšení
obecenstva půvabné mažoretky.
-ger-
27
ZPRAVODAJ
DVĚ VÝZNAMNÉ AKCE V OSTRAVĚ
V závěru ledna letošního roku byly v Ostravě dvě významné akce, které se týkaly
hornictví. V pondělí 30. ledna se uskutečnila na Ústavu geoniky AV ČR v OstravěPorubě prezentace knižního titulu „Atlas uhlí české části Hornoslezské pánve“, který
představil vedoucí kolektivu autorů prof. Petr Martinec. Tento titul vydalo těsně před
koncem loňského roku ostravské nakladatelství ANAGRAM. Při příležitosti
prezentace byly přítomným zájemcům představeny další knižní tituly. Prof. Miloslav
28
VÝZNAMNÉ AKCE V OSTRAVĚ
Dopita hovořil o monografii „Uhelné
hornictví v OKR“, která vyšla v
závěru roku 2003. Svůj projev
doplnil ukázkami některých článků,
fotografií a grafů. Další knihou, o
které se hovořilo, bylo „Povodí
Odry“, o kterou je mezi odborníky
velký zájem. Tuto knihu představil
P h D r. J a n M a c h á č , ř e d i t e l
nakladatelství ANAGRAM. V závěru
prezentace prof. Petr Martinec
představil knihu polských autorů
„Atlas geologiczno-zložowy polskiej
i czeskiej czešci górnošlaskiego zaglebia wenglowego“ a tituly „Documenta Geonica
2003 a 2004“. Veškeré tituly vydalo ostravské nakladatelství ANAGRAM. Prezentaci
bylo přítomno více než padesát odborníků, kteří si se zájmem prohlédli nejen
jednotlivé knižní tituly, ale i vystavené kopie historických důlních map a soubor map,
které dokumentují vliv útlumu hlubinné těžby na krajinu a životní prostředí na
Ostravsku.
O den později, v úterý 31. ledna, bylo ve správní budově a. s. FITE a Krajské
hospodářské komory v Ostravě slavnostní svěcení sochy patronky horníků sv.
Barbory. Tuto dřevěnou sochu vysokou 190 cm vyřezal z jednoho kusu topolového
dřeva řezbář Jaroslav Slavík, který má svou dílnu v Hornickém muzeu OKD.
Slavnostní akt zahájil generální ředitel a. s. FITE a předseda Krajské hospodářské
komory Ing. Pavel Bartoš, o svaté Barboře hovořil předseda ČBÚ prof. Roman
Makarius. Řekl, že je nejen patronkou horníků, ale i kominíků a dělostřelců. Protože se
stala křesťankou i přes otcův nesouhlas, nechal ji otec ukrutně mučit, nakonec ji
odsoudil k smrti a vlastnoručně popravil mečem. Hejtman Moravskoslezského kraje
Ing. Evžen Tošenovský uvedl, že hornictví přineslo Ostravě nejen těžkou dřinu, ale
i techniku a kulturu. Jednotlivé doly měly své kapely, pěvecké sbory, knihovny,
divadelní kroužky apod. Po
slavnostním úvodu požehnal a
posvětil sochu biskup ostravskoopavské diecéze František Václav
Lobkowicz společně s biskupkou
Církve československé husitské
PhDr. Janou Šilerovou. Mezi
přítomnými byl i předseda
představenstva OKD a. s. Ing. Josef
Goj, předseda představenstva
VOKD Ing. Jan Březina, předseda
Nadace Landek Ing. Stanislav
Vopasek, vládní zmocněnec pro
Moravskoslezský kraj Ing. Vítězslav
29
ZPRAVODAJ
Zamarský, náměstek primátora Jaromír Horák a další významní hosté. Součástí
svěcení sochy, která je umístěna ve vstupní hale správní budovy a. s. FITE, byla i
výstava kopií historických důlních map, převážně ostravských dolů, kterou pro tuto
příležitost zapůjčilo Hornické muzeum OKD. Téměř všichni hosté, kteří se
slavnostního svěcení zúčastnili, projevili o vystavené kopie historických důlních map
mimořádný zájem a nechali si některé mapy podrobně vysvětlit.
Instalování sochy patronky horníků sv. Barbory ve správní budově a. s. FITE je
dalším krokem pro udržení hornických tradic na Ostravsku.
Vítězslav Hettenberger
TO LETADLO MŮŽE ODSTARTOVAT
V záchranářském životě se mohou vyskytovat i zážitky poněkud úsměvné. Ani ty
by neměly upadnout v zapomnění.
Počátkem roku 1960 jsem sloužil v pohotovosti na HBZS v Ostravě-Radvanicích.
V odpoledních hodinách jsme obdrželi neobvyklý příkaz k zásahu. Přišel
prostřednictvím dispečinku OKD přímo z ministerstva. Nový náměstek ministra nalezl
v hlášeních z revírů zprávu o tom, že na Dole Koněv v SHR se v důlních větrech
v blízkosti uzavíraného požářiště objevil ve vzorcích ovzduší metan. Bystře usoudil,
že na metan jsou v Ostravě, vzpomněl si, že na VVUÚ jsou již k dispozici nějaké nové
japonské prostředky pro jeho měření přímo v dole, a vydal příslušný příkaz k zásahu
Ostraváků s tímto zařízením na Mostecku.
Příkaz je příkaz a tak se rozjela neobvyklá akce, jejíž aktéři od HBZS v Mostě, přes
vedení OKD až po HBZS v Ostravě věděli, že je nesmyslná.
Vznikly dva problémy: jak se dostat rychle do Mostu a jak se dostat k oněm
zázračným prostředkům dvěma zkušebně nakoupeným interferometrům RIKEN 18.
První problém řešilo vedení OKD. S přispěním stranických orgánů byla okamžitě
zablokována dvě rezervní sedadla v odpoledním leteckém spoji z Ostravy na Prahu.
(Taková byla vždy v každém spoji až do odletu.)
Druhý problém jsme museli řešit s vrátnicí VVUÚ. Vnikli jsme do laboratoří
a postupně páčili zásuvky psacích stolů v té době již nedosažitelných Ing. J. Žagmena
a Ing. L. Petráše, kde nakonec byly hledané interferometry nalezeny. Samozřejmě
bez návodů. Jak se s tím žďorbem měří, věděli v té době u nás částečně jen oni dva
a svatý Václav.
Mezitím již k Ostravě uháněl vedoucí HBZS Ostrava, Ing. L. Hájek, povolaný
z jakéhosi aktivu někde mimo Ostravu. Zdálo se, že situace je pod kontrolou.
Nebyla.
Ing. Hájek mě ještě z cesty informoval, že do Prahy nepoletíme, protože generální
ředitel OKD dává k dispozici novou Tatru a letadlo můžeme odříci.
30
VZPOMÍNKY
A tak došlo k tomu, co je v nadpisu tohoto povídání. Nechal jsem odstartovat
letadlo ČSA z Ostravy do Prahy. Dvakrát se mne dotazovali, zda se mohou spolehnout
na moje telefonické ujištění a zda tedy může již dvě hodiny zpožděné letadlo
odstartovat. Dal jsem velkomyslné povolení k odletu. Víckrát v životě se mi to už
nepodařilo.
V krátké době dorazil Ing. Hájek na stanici a vcelku nedbale vydal příkaz, aby bylo
připraveno auto, které nás odveze na letiště, kam se máme ihned dostavit k odletu.
„Ale to letadlo, šéfe…,“ namítal jsem. „Nestarej se, víc nevím.“
Hrůza! V duchu jsme počítal, kolik asi bude stát mnou povolený start a návrat
letadla a kde na to vezmu.
A tak jsme vyjeli stařičkým Popularem na letiště. Jenže nikdo z nás nevěděl, kde
vlastně je do donedávna utajené vojenské letiště v nějakém Mošnově, jen pár dní
otevřené i pro civilní dopravu. Byla už tma, mrzlo až praštělo, čelní okna auta jsme
otírali tampony se solí a hledali cestu v pevné víře, že na nás ten metan v Mostě
počká.
Po několika dotazech v domečcích u cesty jsme nakonec dospěli až k jakési
závoře, kterou zakuklený ozbrojenec okamžitě otevíral. Věděl o nás, věděl čím
přijedeme a netrpělivě čekal, aby nás bez okolků vpustil do stále ještě střeženého
prostoru.
Bez dalšího bloudění jsme dojeli k nízké neosvětlené budově a uniformované
bytosti nás hnaly s výčitkami za naše více než hodinové zpoždění na letištní plochu.
U temné siluety eroplánu na nás čekal žebřík a u něj v kožešinových válenkách další
postavy, jaké jsme znali jen z filmů o Čkalovovi a Papanincích, nás vítaly povely:
„Davaj, pospěši!“
Spadl mně kámen ze srdce. To nebylo letadlo ČSA, ale Iljušin 14 sovětských
expertů, které s nám ihned rolovalo na start.
O co jde, jsme se dozvěděli až od styčného důstojníka čs. armády, který nás
jakožto civilisty musel na palubě cizí mocnosti doprovázet.
Při zmatcích okolo vzpomínaného letu ČSA Ostrava Praha byl na velitelském
stanovišti i důstojník RA. Ten se znalostí sovětských předpisů, že totiž báňská
záchranná služba (VGSČ) má vždy přednostní nárok na leteckou přepravu prvním
k letu připraveným letadlem, dal k dispozici svůj stroj, který byl v trvalé pohotovosti,
kdyby nás přece jen imperialisti přepadli.
Let byl krásný. Na palubě bývalého Iljušinu vládní letky jsme seděli
u konferenčního stolu a tvářili se ustaraně a odborně, abychom zachovali vážnost
situace. Z poklidu nás vyrušil nejprve člen posádky se zprávou, že v dálce jsou vidět
jakési plameny, s dotazem, zda to je ono neštěstí, k němuž směřuje naše dvoučlenná
mise (pochopili jsme, že se blížíme k Záluží), a potom náhlé vysazení obou motorů
poměrně vysoko v oblacích. Padáky jsme neměli. Letecký kapitán, který nás
doprovázel, byl poklidný. Na naše zřejmě poděšené tváře reagoval informací, že
nepadáme, ale vojenská čtrnáctka přistává jako obvykle klouzavým letem.
Na letišti v Postoloprtech nás hned pod křídly čekal po zuby ozbrojený doprovod
a vyvezli nás s málem zavázanýma očima za brány tajného objektu.
31
ZPRAVODAJ
Teprve v čekajícím autě HBZS Most jsme si mohli vydechnout a poprvé se s chutí
zasmát s Ing. Izmailem Žerevinem, vedoucím mostecké stanice, čekajícím netrpělivě
na ohlášené „experty přes metan z Ostravy“.
Abychom zachovali dekorum, sfárali jsme ihned do dolu. Skutečně jsme naměřili
ve výdušných větrech za požářištěm asi 2,5 % sekundárního metanu, aniž bychom
v té době měli nějaké znalosti o vlivu dalších požárních zplodin na měření
inerferometrem, a podali jsme velmi podrobnou zprávu na ministerstvo. Jak jsme
se později dozvěděli, zachovali i tam všichni znalí dekorum a ocenili rychlost a
úspěšnost celé akce.
Chvíli jsme se ještě nasmáli, pověděli si, co je nového a ještě v nočních hodinách
jsme poděkovali za pohoštění a teď již zcela nehavarijně spěchali do Prahy a vlakem
zpátky do Ostravy.
Nebezpečná situace na Dole Koněv byla zažehnána. Jediným přínosem bylo to,
že jsme si ověřili možnost případné rychlé pomoci báňských záchranářů z obou
oblastí.
A bylo to zadarmo.
Petr Faster
VZPOMÍNKA NA STARÉ ČASY
Práce horníků byla vždy velmi těžká. Vše se provádělo ručně, fyzickou silou,
technika se omezovala na špičáky, kladiva, klíny, sekery a pily. Uhlí se kopalo
technologií zátinek, ze kterých se uhlí táčkovalo nebo nohama pomocníků havířů
potlačovalo ve žlabech až do důlních vozíků. Důlní vozíky se pak posunovaly ručně
a později k jámě byly dopravovány koňmi, kteří měli své stáje v dole. Teprve kolem
roku 1902 se objevily první šramací stroje a v roce 1908 střásací žlaby
s pneumatickými motory. Sbíjecí kladiva se začala používat v roce 1919. Nasazení
této mechanizace přineslo velké ulehčení fyzické práce horníků a tím zvýšení těžby.
Koně v dolech pak postupně nahradily důlní lokomotivy.
Mnoho horníků pocházelo ze širokého okolí Ostravy a práce na šachtách
přinášela hornickým rodinám živobytí. Do práce na ostravské doly chodili horníci
převážně pěšky, neboť ne všude byla vlaková doprava. Byli to hlavně pracovníci
z Krmelína, Brušperka a dalších vesnic, kteří chodili do Ostravy pěšky a po směně je
ještě čekala práce na vlastních polích. V té době byla únava horníku značná, a proto
majitelé dolů se začali zabývat tímto problémem. Potřebovali odpočatou pracovní
sílu! Řešila to výstavba dělnických i úřednických kolonií a pro velmi vzdálené
pracovníky se stavěly dělnické domovy.
V letech 1866 až 1873 byla v těsné blízkosti Dolu Hlubina postavena kolonie, kde
domky měly čtyři byty a ke každému patřila malá zahrádka. Na dvorcích byly kůlny na
uhlí a dřevo a „chlívky“ pro domácí chov. Postupně se postavilo v této kolonii
47 domků. V roce 1873 byla také zahájena výstavba dělnické kolonie pro rodiny
32
VZPOMÍNKY
horníků Dolů Šalomoun a Karolina. Po dokončení výstavby měla tato kolonie 70
domků, v každém domku byly také čtyři byty.
Dělnické kolonie měly svůj dobový význam. Plnily úkol centralizace pracovní síly
a současně poskytovaly hornickým rodinám značné výhody. Kromě bydlení vedle
dolu byl velmi nízký nájem a zdarma elektřina i pitná voda. Možnost odběru pitné vody
byla zpočátku výstavby kolonií z výpustí, které byly rozmístěny na cestách po
koloniích. Později bylo potrubí pitné vody zavedeno i do jednotlivých domků. Na
zahrádkách se pěstovala zelenina a každá rodina měla přidělen i kousek pole, kde
bylo možné pěstovat brambory a případně obiloviny. Tím měly dělnické rodiny
možnost si přilepšovat při stravování. Ke zvyklostem v koloniích patřily „zabijačky“,
kdy nejbližším sousedům se dávaly zabijačkové polévky, jitrničky a jelítka.
Pole mezi koloniemi Dolů Hlubina a Šalomoun obdělával zdarma závodní potah,
ale sklizeň si prováděly jednotlivé rodiny samy. Úředníci a inženýři měli ještě další
výhody a také vícepokojové byty.
Tento systém centralizace pracovníků v koloniích jednotlivých dolů byl pro majitele
dolů velmi výhodný. Pracovníci bydleli v závodních bytech těsně u závodu a byli
kdykoliv k dispozici. Levné nájemné a jiné výhody způsobovaly, že pracovníci byli
majitelům dolů zavázáni. V případě hrubého porušení kázně museli výhodný závodní
byt opustit, což pro mnohačetné rodiny nebyla maličkost. Proto velká většina horníků
si bydlení v závodních bytech v koloniích vážila a na důlním závodě pracovala celý
svůj život. Navíc u kolonií, které byly mimo centrum města, byly obchody, hostince,
školy, hřiště apod., což obyvatelům usnadňovalo život.
Postupně kolonie zestárly a svým vybavením neodpovídaly modernímu bydlení.
Po druhé světové válce začala výstavba sídlišť, která byla vzdálena od jednotlivých
dolů, ale byty byly vícepokojové, měly ústřední vytápění, teplou vodu, plyn, a proto
dělnické kolonie postupně zanikaly. Kolonie Dolu Hlubina ustoupila rozšíření
Vítkovických železáren a kolonie Dolu Šalomoun nové výstavbě moderního sídliště.
Pro mnohé zůstaly jen vzpomínky.
Oldřich Vojkovský
OSTRAVSKÝ SLOVNÍK
E
Edison - populární ostravské kino v Hrabůvce
ekcynder - aretační zařízení na důlní kleci
Elektra - tzv. Hornický dům, palác postaven v letech 1924-26, s proslavenou kavárnou
ve stylu art déco, a kinem, v němž se jako v jednom z prvních v Ostravě promítaly
zvukové filmy. Kavárna byla zlikvidována v roce 1992, dnes je v ní mexická
restaurace.
elvera - penalta, jedenáctka, z něm. „elfmeter“
Ema - jméno nejvyšší ostravské haldy (340 m.n m.)
enem - jen
33
ZPRAVODAJ
enemže - jenomže
F
fackat - fackovat
fajer - oheň, „fajrovat“ topit
Fajkus fajny - prima, dobrý
fajnula - citlivka, vybíravý člověk
fajront - konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekventované
a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch a pak na pivo…
fajsel - kladivo
fachat - pracovat, něm. původ
fal - porub na šachtě
fangla - zednická naběračka
fanka - zednická naběračka
faračky - hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na loktech a kolenou
koženými latami, protože musely hodně vydržet.
fart - žebřík
fasovat - obdržet, dostat. Používá se v různých významech „nafasovat novu lopatu“,
ale též „nafasovat na pysk“ dostat přes hubu
fedrovat - těžit
felšmida - kovářská výheň
Fenyx - původně palác pojišťovny Fénix, pak oblíbená kavárna na roku dnešního
náměstí Mgsre. Šrámka, v současnosti bohužel nefunguje.
fersenk - zahloubení otvoru při vrtání
feršlag - překop na šachtě
fertyk(g) - hotovo, konec
fěrtoch - zástěra
fest - hodně, dost
fifrat - nimrat se v jídle, ale také špinit se „zfifrany“ umatlaný apod.
fiko - prak
filcka - oděrka, též druh vší
filcoky - teplé vysoké boty
Filgas filort - náraží na šachtě, z něm. „füllort“
finské domky - dřevěné panelové domky, jejichž výstavbou se řešil nedostatek bytů
v polovině 20. století. Mnohé dosud slouží.
firhaňky - záclony, závěsy
34
OSTRAVSKÝ SLOVNÍK
firunky - vodítka klece, kolejnice, v nichž se klec pohybuje (z něm.)
fiřt - strop důlní chodby
flahajz - plocháč, ploché železo
flajšus - rána, která nezasáhla kost, šla jen do svalu
flašincug - kladkostroj
flobertka - střelná zbraň slabé ráže, vrabčinka
flokman,
flogman - pracovník šachty, který označoval vozy s dobrým uhlím, dával do nich floky
kousky dřeva
flec - uhelná žíla, vrstva
foc - spermie
folga - páka na zvedání vozíků, které spadly z kolejí, z polštiny
folovač - pomocník havíře, který dříve házel uhlí do vozíků, později do žlabů
folovat - plnit (z něm. „voll“ plný)
forant - jiný název pro předáka na šachtě
forborung - předvrtávka na šachtě (z něm.)
forhajer - přední dělník na šachtě, na určitém úseku
fornefla - naběračka
forota - zásoba, též vytěžené uhlí, z něm. „vorrat“ zásoba
foroťok - zásobník. „Ma hubu jako foroťok“ má velká ústa.
Foršiber - pomocník na důlní lokomotivě
foršus - záloha (z něm.)
fošňa - dlouhé a tlusté prkno
fraj - volno (z něm.)
frunkat - rychle házet, např. lopatou
Frydek - okresní město nedaleko Ostravy, název z angl. „free deck“, což odpovídá
poloze nad řekou Ostravicí
fuček - hadice na vzduch
fujat - vát
fujat sněhem - sněžit
fulat - nalhávat, kecat
Fulnek - název města (z angl. „full neck“ plný krk)
funcok - bolení v kříži, ústřel
furtka - branka, dvířka
Fusek fusy - vousy
futro - zárubeň, potrava, také podšívka kabátu apod.
35
ZPRAVODAJ
futrovat - krmit
fynt - dřevěný klín
G
gabat - sahat
Gabzdyl gajdovat - lomcovat
galatky - kalhotky
galaty - kalhoty
galgan - lotr, mizera, z něm. „galgen“ šibenice
ganc - úplně, zcela
ganěk - přístavek, komora
garbovňa - nádoba na hašení vápna
gauč - divan
gaučovka - typizovaný obraz nad sedací soupravou v havířských panelákových
domácnostech v době normalizace. Patřilo k ní leskymo na sedačce a obytná stěna
s televizorem a křišťálem
gatě - kalhoty
gaťky - kalhotky
Gavlasgebeno - dluh. „Na gebeno ti nedam už ani lyka“ na dluh ti už nedám ani hlt věta
z dialogu v hospodě mezi hostinským a chudákem bez peněz.
geltag - výplatní den, z něm.
geštenk - žlab do nízkých slojí
Gibas gibky - rtuťovitý, čilý, neposedný. „Na svoje roky je eště gibky“ na svůj věk je ještě čilý.
giglat se - viklat se, „vygiglany“ rozviklaný, nestabilní
gichnut - spadnout, např. do vody. Minulý čas „gichnul“, ale ona gichla“
gizd - neřád, grázl
Glabazňa glajcha - konec hrubé stavby, což se poznalo podle májky na krovu
glajza - kolej (z něm.)
glancovat - čistit
globin - krém na boty, zlidovělá značka krému
graca, gracka - škrabka, nástroj na čištění děr před střelbou na šachtě
grajfnut - hryznout, kousnout
gramlavy - nešikovný, nemotorný, neohrabaný
36
Z HISTORIE
MORAVSKÁ OSTRAVA
ZÁMECKÁ ULICE
Východní pohled z baziliky Božského Spasitele postavené v letech 1883 až 1889
na dnešní centrum Ostravy, tj. hotel Imperial a ulici Zámeckou, kterou křižuje ulice
Puchmajerova, ukazuje střed staré pohlednice. V tomto místě byla postavena v roce
1729 kaple sv. Lukáše jako hřbitovní kostelík, který byl vysvěcen až v roce 1740.
V roce 1929 v místě bývalé kaple byla postavena budova pojišťovny Riunione
Adriatica di Sicurtá s kavárnou Savoy (architekt Karel Kotas). Na protějším rohu ulice
byl v roce 1933 postaven pětipatrový obchodní dům Bachner (dnes po mnoha
změnách opět obchodní dům). Projektoval jej známý německý architekt Erich
Mendelshon. Jedna ze starších pozoruhodných budov je hotel Imperial, který byl
otevřen a provoz zahájen 1. 1. 1904 (budova na pravé straně snímku). V roce 1954 byl
hotel rekonstruován a rozšířen o novou budovu na Tyršově ulici. Po poslední
generální rekonstrukci a nových přístavbách (kongresový sál, podzemní garáže) byl
hotel dne 1. 12. 1995 znovu otevřen.
Trvalým zdrojem znečištění životního prostředí města byl před 100 lety nejen
průmysl, ale i haldy z Dolů Hlubina a Šalomoun, které se rozkládaly jihovýchodně od
blízkého centra města viditelné v levé horní části pohledu (dnešní Černá louka).
V letech 1929 vznikl na haldách zábavní park Tivoli s horskou dráhou. Dobová
pohlednice pochází z počátku 20. století.
Ladislav Bardoň
37
ZPRAVODAJ
OSTRAVŠTÍ HAVÍŘI NA SAHAŘE
V letech 1969 až 1972 byli z OKR vysláni horníci a technici do Alžíru s cílem ověřit
mechanizaci pro nízké sloje v tamějších složitých saharských podmínkách. Nebylo
to jednoduché, užili si horka, rizika nemocí a úrazů. Velmi negativně také na všechny
působilo dlouhodobé odloučení od domova. Úkoly, pro které byli do Alžíru vysláni,
se splnily a byly vytvořeny velmi dobré podmínky pro spolupráci s tímto státem. Dnes
zůstaly všem jen vzpomínky na Saharu, složitou práci a prožité příhody.
Při dlouhodobém pobytu potřebovali někteří naši pracovníci také ostříhat. Provedl
se průzkum a zjistilo se, že jeden Arab v táboře u dolu docela dobře stříhá. Požádali
ho, zda je nechce ostříhat a tím si vydělat. Ten je pak stříhal speciálním postupem.
Nejdříve ostříhal jednu polovinu hlavy a pak druhou polovinu. Když přišel na řadu
Jirka, mistr Arab po ostříhání jedné poloviny hlavy prohlásil, že už je unaven a bude
pokračovat až příští den. Tak z poloviny ostříhaný kamarád musel po celý večer
poslouchat ironické poznámky na svoji vymodelovanou hlavu a nový účes.
Protože v oblasti Sahary je velké teplo, daří se tam různé havěti, hlavně švábům.
A ti byli velcí jako palec ruky. Pro zbavení se švábů a tím zlepšení našeho prostředí
arabští spolupracovníci přinesli ježka, který měl tuto havěť vychytat. V noci to
na světnici jen pukalo, ježek mlaskal a na švábech si pochutnával. Za tuto namáhavou
práci dostal ráno do misky místní červené víno. Ježkovi to zachutnalo, vypil všechno
a potom v „opici“ proležel celý den nožkami vzhůru. Byla obava, že mu to uškodí, ale
on si na víno zvykl a každé ráno se hlásil o svůj příděl. Ale se šváby jsme měli pokoj!
Když byla práce na alžírském dole ukončena, odnesli jsme malého alkoholika zpět do
pouště.
Nakonec ještě jedna vzpomínka. Při prohlídce lokality, kde se již Francouzi snažili
o těžbu uhlí, šli čeští technici na obhlídku jedné z jam. Byla hluboká jen asi 15 metrů,
vybavena výdřevou a žebříkem. Z jámy vedla štola sloje. Nejdříve do jámy vlezl Arab
vedoucí pokusné šachty, který měl zhaslou benzinku. Po sestupu chtěl benzinku
rozsvítit, ale to se mu nepodařilo. Volal proto, ať mu hodíme zápalky. Ty však od nás,
kteří jsme měli v paměti naše přísné bezpečnostní předpisy, nedostal. Bylo nám však
sděleno, že v dole, na kterém jsme prováděli průzkumné práce, potíže s metanem
nejsou.
Oldřich Vojkovský
Žádáme členy KPHM, aby napsali a poskytli pro otištění své vzpomínky
na pracovní, kulturní, sportovní i jinou činnost, o které si myslí, že by zajímala naše
čtenáře. Články jistě obohatí náplň našeho Zpravodaje, který vychází čtyřikrát ročně.
Redakční rada
Uzávěrka pro Zpravodaj KPHM na III. čtvrtletí 2006 je 15. června 2006.
38
PŘEDNÁŠKY
K P H M O
Klub přátel Hornického muzea OKD
si Vás dovoluje pozvat na pravidelné přednášky v II. čtvrtletí 2006
Ostrava - Petřkovice:
CX. KLUBOVOU BESEDU
V úterý 4.4.2006 v 15.00 hodin
PROGRAM
Výroční členská schůze KPHM OKD
CXI. KLUBOVOU BESEDU
v úterý 2.5.2006 v 15.00 hodin
PROGRAM
Policie České republiky: Kriminalita v Moravskoslezském kraji
CXII. KLUBOVOU BESEDU
v úterý 6.6.2006 v 15.00 hodin
PROGRAM
Prof. Ing. Zdeněk Vašíček, CSc.: Geologický průzkum Štramberku
CXIII. KLUBOVOU BESEDU
v úterý 5.9.2006 v 15.00 hodin
PROGRAM
Ing. Radomír Tabášek: Péče s.p. DIAMO o hornické památky
Na všech akcích tradiční občerstvení
Výbor KP HM OKD
39
Důl LAZY
O
K K
KARVINÁ
DŮL ČSM STONAVA
ODRA o.z.
OKD, OKK, a.s.
OKD,
akciová společnost
OKD, a.s.
OKD, Rekultivace, a.s.
VOJ
DPB
akciová společnost
OKD,
a. s.
Správa majetku,
v.o.j.
OKD
BS
O
s.r.o.
GEOGRAFICKÉ SYSTÉMY
PROJEKCE