Stáhnout (baba_heslo)

bába
40
StSl 5.159; J. Knob]och ZíS 7.297 uDozorňuje, že okraje této babkv se oiribaii.
svinují dospodu); ócíba posl-edni snob pri
obŽínkách (- ctihodný, poslední, s óorór_
ností a slávou vezen.ý);babka chroustl rlloehý
kamének, házený po vodě tak, ab.y s. ňěkolÍ-
krát odrazil (snad _- oblÝ, okiouh'|ý.
ne-
špičaťý);srv. rýmové žabká t|v; babká drnlt
hřibu (má klobouk s kožínahoře rozorÝskaOpovržlivě je mtněna babka rnaÍÝ peníz
?? b-u), pův. jistý uherský |eníz
(rlaď. babka) v našich ze:míclt nevítanÝ-a od
sněmů znehodnocovalrý (iinak. asi ávhě^
Knobloch uv. m.). Odvózeňiny: babí,baóskúi
v názvech rost'lin iako babí urho (iitrocel)
n_otI),
(kouIiti
apod.; babi 1alo (něk"teré něm. výrazť ukazují, _žo se tu mí!íobdoba s drňhou, pozdní
Iáskou vdov), babí kor.rú obloh,y (obvěeině:
seve.rozápad), odkuď rády přicháze.ji n-evítané mraky (hledána v ťom iakási mythickri
byrosL. prÝ boh.yně Baba, aÍe to ie vÝmvsl:
sp!še přenesený ;,babí kout" z jizb"y, oá póco,
odkud jsou babské mrzutosti) ;'s1,oiesa: 6abit i
pomáhati dčtem na svět (: býbi činnÝ
jakožto pot,odní bába); babčel' (ď jablkách
dlouho u].ožerrých a zhoubovatělých. HzI).
scvrkávati se, dostáva{i vráskoviťý pou."Ú,
zaba,bčeti, zakrněti (o stromu) PS.
Eabarná
- a často
u všeeh Slovanů Lý,žzákladnivýznam
i stejné význarny tlr.uhotrré. Původem je to
slovo děťské řeči, téhožzpůsobu iako'tata.
mdnn. tj. zdvojení otevřehó slabiky s nejsnacinější samohláskou a, zt|e pak s ietnicí Ó,
tj. h_láskou, kterou děti dovédou pronášeťi
poměrně brzo. Yýznam takovému slovu
dávrrjí velcí: proto má rLěi<de i význarn odchy!ný (it. babbo, tur. baba : tátaj; vétšinorr
ale je ,,stará žena" (tak ilit. bóba, Iot. baba,
stŤhn. babe). \'e vÝznamu 'GroBnlttttel.' r.r-tlačjlo toto óabc stárobylt' {ermín ota. zaahova!ý jen v h'l. iloll,(i,)a (H. ŠescZfS 6.5;,+),
příbuzný s z,7ec.
bába, lidol-Ý názel- jistÝch llákrpti lrebo
pečiva, téžbaltuba Jg; odtud 1ták i slr.;
btiboul;a, pťrr,. forma na pečcníbáb1 , pak
pečivo z ní, nář. babúfi:a,
bdbotica, babhit.,
-forma
:
na bábLI. Pol.
nář. babůfka ,,forma do pieczenia babki''
búbounik, babiereň
(Nitzsch Ds).
V
češtiňědoložena talo
- ,,Winl er ŠabI84 uvácií
bdba oď 15. stol.:
pečenou žemlovou bábu, na niž si recept 1465
opsal farář šebířovský Jan z Lul;avcě'' (Š.).
Objevuje se i s výkladem u pd,pě aneb kaši
u Mat VeI 340 A,-Zdá se tedy, žó by'Io cílěno
jako cizí; dosud je 1o jídlo ,.panslié''. Bdba
3e totéžco pcipa; peóivo baba je 1,éžslc. pol.
lu.ž- ukr. rus,, papa je tóž polsky.
V něm.
nářečích (v sousedství Slovanťl,- t. v Ba-
vorsktr. Slezsku. Sasku aj.) je Babe, Bdbe
"
na již.
Mo_ Napf-, Aschkuchěn,
'
by|,o
Aplel
waba
nákyp
z kousků
lq).š
bíléhochleba a kousků jablek. J. KnobTopf-,
]och ZfS 7.298 rná
ta něm. slova za
pře-
babuša
jatá ze
slovanšl
inv. Tak i
sbeinhauser
slwien l0l.
_ babina vč.: zvětralý čedič(na Jičínsku)
NR 20.153; zvétralá Škála (na'Jaroměřsku)
Piazza, 29l.
Asi od baba,: klaďe se clůra,z
- tedy na sráří.
na zvětra'lost,
bábinko, mor. (u l(yjova): malé dítě,
loutka; horh. bába, nfu., bd,bca V\rM t0.17:
malé dítév peřince.
Slc. bdbka ]outka,
- babci, bdbiitko, Znatéžbd,bika bdbínka bdba
mená i děvčátko; sem pak dáme i slc, bábenec
bábenóelt chlapeček (téžpanák dětem ke
hraní).
Slovo z ,,dětské" i,eči; srov. maď.
- t/r,,, angl.
báb, baba
babg malé dítě, něm.
Puppe. Všuďe jsou to asi ďomácí, samostatné rltvary, o přeiímání netŤeba mluviti.
babořka: druh moťÝ[ů.
Preslem přejato
z r. bd,bočka í
znaáená -to vlastně 'ba6ku,
ii&frr
"J ,
"rmdfrř ť
1JL
1mr!ú.
i
l,!ífiq,
F
jh
_.
ilunnil
,,i|]iln
Lfl
.,_1rmeúi
|v;
tj.. patrlě čarodějnici (podle jiných prý
ďuši babič\v); věřilo se, žév nóktei;;ch žviřatech (zvláště lidu odpornýclr; rnézi těmi
jsou i můry nočníimotýii deňní!t jsorr skr;,tv
čarodějniee. Slovo však zní přír,ětir-é
pří- SSJ,
činou je pověrečnÝ stťach. S-lc. órióočĚa
téžbabi,čka baboškcl, ba,buška babuočka pestrý
$_erylí ryotýl, babočka. O tcrn podrobné
Vážný JNL
babonit msl.: hledati něco bez oprávnění
(tam, kde nemám co hledaťi!) nebó nevčas
(např. v noci, a tím budit iínéze spaní) nebo
nemotorně, téžbabuňat babozniú babú,zňať
pabonit mamonit, zbú,zat, hat, babóňať.
Siovo zřejmě silně nevlídné, expresivní (viz
přípony!). Východisko základú bab- není
zřetelné, Snad původní je pubúňot z pa,-bú,cat
(viz pudil,i). slran významu srov. č. uy-
lloukali
-
hledati, s|íditi.
babrati se, babraxý mor.: piplati se, mazaťi
se (s prací): babroš, bubrak; babrani_co_. S no-
rýrni příporranri nor. baclllat t v a jč. rybqhiiit se r-lprar-iti se (rra cestu): sro\-. s}c.
tgbabrať sa. S i la,š. :rlliíbrať. Zdá se, že sem
,patří i píplati 2' (\-iz) a ral. JaJrat SvK.
Slc. babreť špinit, kazit, dělat neodborně,
dělati práci s rrěčímnečistý-rn; pol.
ba,braó
sig,
akr. babraty tlv.
PsL babrcl,ti;
odpor-ídá mu het. paprd,hh- špiniti,
skvrniti,
pa,prai- pošpiniti se, prohřešiti se. {J nás
přibyla thematisaco a zďloužení v 1. slabice
(asimilací k 2. slabice). Maď. babrd,l je ze
leáŤ, bablaó,
slovenštiny.
babule mor. : husa, zdrobň . babulka bi,bulkq,,
s\c. babula babuldatíto babul(en)(lt)cl, baburka
babuška.
Od vábicí interjekce babi! babi.!,
jížse volá- na husy
(slc.).
babuša mor.: šátek zas,ázaný ki,íženpod
bradou, v týle nahoru cípem n. prostě pod
bradu B; přenes. han.: žena tak důkladně
proti zimě velký-m teplým šátkem chráněrlá,
že jí není takřka obličej vidět Gl., odtud
zababuš,it se B, babušit sa Gr : takto si
chránit hlavu proti zimě.
Dl. babušha
- ZfS i.263,
'šátek na hlavu' (i 'babička')
{m
::nqurfr:
:"aňrwr-
ri:,T.&ři'
:.li.
lnmmď
gl
sr-a.i lrmňr
l-\-T iůi &íj. t