Pokud se soubor nestáhne automaticky, klikněte zde.

Transkript

Pokud se soubor nestáhne automaticky, klikněte zde.
AIP Scholaris, 2016, 5(1): 4–9
ISSN: 1805-613X
Kyberprostor
Cyberspace
Jan Radovanský*
Abstrakt
Práce se zabývá tématem kyberprostoru. Cílem práce je vybrat konkrétní poznatky z různých
vědních oborů a představit je v souvislosti s prostředím kyberprostoru jakožto dimenzí, ve
které se střetává svět technologií a lidské mysli. Práce představuje různá pojetí
kyberprostoru, identifikuje a diskutuje konkrétní hrozby a problémy související
s kyberprostorem.
Klíčová slova: Kyberprostor, cyberspace, internet, hrozby, disinhibice, deindividualizace,
závislost, kyberkriminalita, kyberkonflikt.
Abstract
The paper deals with cyberspace. The goal of the paper is to select a specific knowledge
from various scientific disciplines and to present that knowledge in connection with the
environment of cyberspace as a dimension in which technology interferes with the human
mind. The paper introduces various concepts of cyberspace, identifies and discusses specific
threats and issues related to cyberspace.
Keywords: Cyberspace, Internet, threats, disinhibition, deindividuation, addiction,
cybercrime, cyberconflict.
Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická v Praze, Nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3
 [email protected]
*
4
AIP SCHOLARIS
Volume 05 | Number 01 | 2016
1 Úvod
Pojem kyberprostor, v originále cyberspace, vznikl v 80. letech 20. století. Autorem tohoto
pojmu je americký spisovatel literatury žánru science fiction William Gibson. Ve svých
povídkách a románech nazval kyberprostorem svět virtuální reality, matrixu, do kterého se lze
připojit prostřednictvím speciálního zařízení a odpojit se tak od reálného světa:
"Kyberprostor. Sdílená halucinace každý den pociťovaná miliardami oprávněných operátorů
všech národů, dětmi, které se učí základům matematiky... Grafická reprezentace dat
abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Nedomyslitelná komplexnost. Linie
světla seřazené v neprostoru mysli, shluky a souhvězdí dat. Jako světla města,
ustupující..." [1].
Gibsonovo vizionářské pojetí kyberprostoru získalo později v 90. letech v souvislosti
s rozvojem internetu reálný rozměr. Busell [2] uvádí, že pojem kyberprostor se začal používat
jakožto označení místa, ve kterém mezi sebou navzájem interagují uživatelé internetu. Místa
v prostředí virtuální reality, kterou představují online hry, chat, instant messaging, blogy,
sociální sítě a další online služby. Vzhledem k narůstajícímu počtu uživatelů internetu se již
v polovině 90. let začala laická i odborná veřejnost zabývat problémy související
s kyberprostorem. Busell odkazuje na Deklaraci nezávislosti kyberprostoru (1996) spisovatele
a aktivisty Johna Perryho Barlowa. Barlow navrhoval, že by do kyberprostoru, jakožto
nehmotného, virtuálního prostoru, neměly zasahovat žádné světové vlády a uživatelé internetu
by si měli vytvořit vlastní pravidla a zákony a ty v kyberprostoru prosazovat. Tuto myšlenku
ovšem velice záhy začaly světové vlády porušovat a argumentovaly tím, že je potřeba
kontrolovat obsah internetu zejména z důvodu bezpečnosti svých občanů. Odpovědí aktivistů,
jako je Barlow, bylo založení organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) na podporu
svobody sdílení informací, znalostí a provozování všech druhů aktivit online.
Problémy politického a sociálního rázu, kterými se zabývá Barlow, ovšem nejsou jedinou
diskutovanou stránkou kyberprostoru. Cílem této seminární práce je vybrat konkrétní
poznatky z různých vědních oborů a představit je v souvislosti s prostředím kyberprostoru
jakožto dimenzí, ve které se střetává svět technologií a lidské mysli.
2 Kultura kyberprostoru
2.1 Hakkenovo pojetí kyberprostoru
Antropolog David Hakken [3] popisuje kyberprostor jako pomyslnou sociální arénu, do které
vstupují uživatelé počítačů se záměrem komunikovat. Dále přirovnává kyberprostor
k životnímu stylu či kultuře vytvořené pokročilými informačními technologiemi, kdy je tato
kultura tvořena množstvím artefaktů, technik a vztahů z oblasti ICT.
Jak uvádí Macek [4], životní styly nebo kultury spojené s pokročilými informačními
technologiemi mají dle Hakkena značný transformativní potenciál spočívající v nových
způsobech nakládání s informacemi. Díky tomuto transformativnímu potenciálu vznikají
a budou vznikat nové sociální formace a Hakken tudíž nahlíží na kyberprostor jako
na distinktivní typ kultury.
Macek [5] vidí v Hakkenovu přístupu určitý skepticizmus vůči nadšení z „počítačové
revoluce“ odstartované počátkem 90. let. Hakken si uvědomuje nepředvídatelnost vývoje ICT
a zavádí termín proto-kyberprostor, čímž se snaží podtrhnout zdánlivě nekonečně proměnlivý
charakter kyberprostoru.
Volume 05 | Number 01 | 2016
AIP SCHOLARIS
5
2.2 Disinhibice a deindividualizace
Šmahel [6, s. 13-14] poukazuje na skutečnost, že kyberprostor je prostředím bez zábran,
tzv. disinhibovaným prostředím. To znamená, že lidé mají v prostředí internetu méně zábran
než v reálném životě, nemají strach ze sociálních situací či odhalení vlastní totožnosti. Dále
v chování uživatelů internetu hraje velkou roli anonymita internetu, ať už ji vnímáme
subjektivně či objektivně. Má-li člověk důvěru v anonymitu, a tudíž i bezpečí, chová
se odlišně oproti případu, kdy tuto důvěru nemá.
Šmahel [6, s. 14] a Suler [7, s. 99] spatřují určitou analogii mezi anonymitou kyberprostoru
a anonymitou davu, kterou již v roce 1905 popisuje sociální psycholog Gustave Le Bon
ve své studii vycházející z prostředí francouzské revoluce. Obě tato prostředí mají za následek
deindividualizaci člověka, což vede k antisociálnímu jednání, jehož by se člověk jako
samostatné individuum nedopustil.
3 Hrozby kyberprostoru
3.1 Závislost
Jednou z diskutovaných hrozeb kyberprostoru je závislost. Problematikou závislosti
na internetu se zabývají psychologové již od poloviny 90. let 20. století. V roce 1995 vzniká
významná výzkumná instituce Centrum pro online závislost [8], o 5 let později psycholog
Mark Griffiths [9], na kterého rovněž odkazuje Šmahel [6, s. 141], definuje 6 symptomů
závislosti na virtuálním prostředí:
 Důležitost – u příslušné aktivity výrazně stoupá její důležitost v životě jedince –
v myšlení, pocitech, chování.
 Změna nálady – po opuštění virtuálního prostředí dochází u jedince ke změnám nálad
(zklidnění nebo naopak vybuzení).
 Zvyšování tolerance – čas strávený u této činnosti roste geometrickou řadou,
neboť jedinec musí neustále zvyšovat dávky, aby dosáhl pocitu uspokojení.
 Abstinenční příznaky – po přerušení příslušné činnosti přepadají jedince nepříjemné
psychické či fyzické stavy.
 Konflikt – dochází k interpersonálním konfliktům mezi jedincem a jeho okolím.
 Recidivy – časový interval navození pocitů zažívaných při vykonávání činnosti,
na které je jedinec závislý, se neustále zmenšuje.
3.2 Kyberkriminalita a kyberkonflikty
Šmahel [6, s. 14-16] popisuje jako důsledek deindividualizace v kyberprostoru silné oslabení
přijímání sociálních rolí. Komunikující se více soustředí na určitý problém než na příjemce
samotného a v kyberprostoru tak přestává hrát roli hierarchie reálného života. Kolektivita
anonymního davu dodává jedinci pocit nepřekonatelné moci a jedinec dává průchod svým
pudům.
Deindividualizace a závislost na kyberprostoru mohou být vysvětlením narůstajícího počtu
kyberkonfliktů a zejména kyberkriminality. Dle Interpolu [10] se zvyšuje počet pachatelů,
kteří využívají možnosti kyberprostoru, mezi které patří zejména rychlost, pohodlí
a anonymita internetu. Neexistuje jednoznačná definice tohoto fenoménu, v zásadě ale
současná legislativa rozlišuje pokročilou kyberkriminalitu (sofistikované útoky cílené
na počítačový hardware a software) a tradiční kriminalitu provozovanou v kyberprostoru
6
AIP SCHOLARIS
Volume 05 | Number 01 | 2016
(finanční kriminalitu, kriminalitu páchanou na dětech, terorismus). Současným trendem je
přibývající počet rozsáhlých zločineckých organizací, které spolupracují na mezinárodní
úrovni a provádějí cílené komplexní kybernetické útoky.
4 Závěr
Tento článek se zabýval tématem kyberprostoru. Cílem bylo vybrat konkrétní poznatky
z různých vědních oborů a představit je v souvislosti s prostředím kyberprostoru jakožto
dimenzí, ve které se střetává svět technologií a lidské mysli.
Svému cíli se práce přibližuje představením různých konceptů kyberprostoru: románové
a esejistické pojetí Gibsona a Barlowa, Hakkenovo antropologické pojetí nebo pojetí
z hlediska současné psychologie a kriminologie.
Práce identifikuje a diskutuje hrozby a problémy související s kyberprostorem. Jedná se
zejména o psychologickou problematiku deindividualizace člověka, závislosti na internetu
a problematiku kyberkriminality. Nabízí se otázka, zda existuje přímá souvislost mezi
psychologickými dopady kyberprostoru na člověka a trendem narůstajícího počtu pachatelů
zločinů v kyberprostoru. V tomto ohledu by zintenzivnění výzkumů kyberprostoru v oblasti
kognitivní vědy mohlo pozitivně ovlivnit vývoj kyberkriminality do budoucna.
Ačkoliv budoucí vývoj kyberprostoru nelze jednoznačně určit, lze popisovat určité specifické
problematické jevy, ke kterým v prostředí kyberprostoru dochází, jako je deindividualizace,
závislost nebo kyberkriminalita. V okamžiku, kdy těmto jevům, jejich příčinám a důsledkům
více porozumíme, bude snazší eliminovat problémy, zlepšit kulturu a bezpečnost
kyberprostoru a životní styl uživatelů, kteří se v kyberprostoru pohybují.
Seznam použitých zdrojů
[1]
GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 2. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1998, 279 s. ISBN
80-719-3048-2.
[2]
BUSSELL, Jennifer. Cyberspace. Encyclopedia Britannica [online]. Chicago (Illinois, USA):
Encyclopædia Britannica, 2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:
http://www.britannica.com/topic/cyberspace
[3]
HAKKEN, David. Cyborgs@cyberspace?: an ethnographer looks to the future [online]. New
York: Routledge, 1999 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:
http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10054912
[4]
MACEK, Jakub. Kyberprostor. Revue pro média č. 5: Média a digitalizace [online]. Brno: Spolek
přátel pro vydávání časopisu Host, 2003 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:
http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Heslar/kyberprostor.htm
[5]
MACEK, Jakub. Koncept rané kyberkultury [online]. Brno: FSS MU, 2004 [cit. 2015-12-27].
Dostupné z http://macek.czechian.net/texts/macek-koncept_rane_kyberkultury.pdf
[6]
ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, 2003, 158
s. ISBN 978-80-7254-360-1.
[7]
SULER, John R. Psychology of the digital age: humans become electric. New York (New York,
USA): Cambridge University Press, 2015, 475 s. ISBN 978-1-107-56994-2.
[8]
Center for Internet Addiction - Education and Treatment [online]. Bradford (Pennsylvania,
USA): The Center for Internet Addiction, 2013 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:
http://netaddiction.com/
Volume 05 | Number 01 | 2016
AIP SCHOLARIS
7
[9]
GRIFFITHS, Mark. Does Internet & Computer "Addiction" Exist?: Some Case Study Evidence.
CyberPsychology and Behavior [online]. Marry Ann Liebert, 2000, 3(2): 211-218 [cit. 2015-1227]. Dostupné z:
http://faculty.mwsu.edu/psychology/dave.carlston/Writing%20in%20Psychology/Internet/4/i12.pdf
[10] Cybercrime [online]. Lyon (Francie): INTERPOL, 2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z:
http://www.interpol.int/Crime-areas/Cybercrime/Cybercrime
8
AIP SCHOLARIS
Volume 05 | Number 01 | 2016
Volume 05 | Number 01 | 2016
AIP SCHOLARIS
9

Podobné dokumenty

Otázka legitimity práva v kyberprostoru

Otázka legitimity práva v kyberprostoru kyberkriminalitu - byť modifikované Kyberkriminalita nemusí být něco diametrálně odlišného, čeho by se kriminalisté měli obávat ICT jsou pouze zvláštním nástrojem v rukách pachatelů (prostředkem k ...

Více

MULTIMEDIA, HYPERTEXT AND HYPERMEDIA TEACHING AIDS

MULTIMEDIA, HYPERTEXT AND HYPERMEDIA TEACHING AIDS pomůcka) a student tak má možnost prostřednictvím uživatelského rozhranní aktivně zasahovat do chodu programu a ne jen pasivně percipovat jeho obsah. Ke svému chodu (k tomu, aby mohlo docházet k in...

Více

Raná kyberkultura - Jakub Macek – Personal Homepage

Raná kyberkultura - Jakub Macek – Personal Homepage šíři záběru lze jen těžko chápat jako relevantní problémy při posuzování úrovně reflexe ICT, ona zjevná terminologická a konceptuální mlha, činící z reflexe ICT často spíše prostou sumu ne právě id...

Více