Alexandr duhový severní Alexandr dlouhoocasý malajský
Transkript
Alexandr duhový severní Alexandr dlouhoocasý malajský
170 Austrálie/Asie Alexandři171 15 ° C 15 ° C 42 cm 30 cm 6,5 mm 6 mm 2–4 vejce ne 4–5 vajec ne Alexandr dlouhoocasý malajský Alexandr duhový severní Psittacula longicauda longicauda (nominátní forma) Psittacula roseata roseata (nominátní forma) Anglicky: Long-tailed Parakeet Německy: Langschwanz-Edelsittich Francouzsky: Perruche à longs brins Španělsky: Cotorra colilarga Anglicky: Blossom-headed Parakeet Německy: Rosenkopfsittich Francouzsky: Perruche à tête rose Španělsky: Cotorra carirrosa Původ: Jihovýchodní Asie Stav v přírodě: Hojný. Stav v lidské péči: Ojedinělý. Rozdíly mezi pohlavími: Samci mají horní část zobáku červenou, samice mají horní i dolní část zobáku hnědočernou, zelený týl a kratší ocas. Nároky na chov: Za minimální je považována voliéra o délce 3 m, kde lze tyto ptáky chovat po párech, velmi rádi létají. Pokud mají dobře vytápěný chráněný prostor, mohou mít přístup i v zimě do venkovní voliéry, přes noc by však měli být vždy v chráněném prostoru. Výživa: Směs semen pro střední papoušky, proso v klasech, směs ovoce a zeleniny minimálně 40 % z celkového množství krmení, pravidelně pampeliška, ptačinec a jiné zelené rostliny neošetřené postřikem, plody hlohu, jeřábu a šípku. Odchov: Daří se velmi vzácně, ptáci by měli mít na výběr několik stojatých i ležatých hnízdních budek. Zvláštnosti: Středně hluční papoušci, měli by pravidelně dostávat čerstvé větve. Jsou to na chov velmi nároční ptáci, měli by je chovat zkušení chovatelé, jsou velmi choulostiví a opakovaně dochází k náhlým úhynům. Existují v pěti poddruzích, v lidské péči existuje pravděpodobně v malém počtu ptáků pouze nominátní forma. Pro jeho zachování v lidské péči je potřeba zahájit intenzivní snahu o jeho rozmnožení. Původ: Jihovýchodní Asie Stav v přírodě: Hojný. Stav v lidské péči: Ojedinělý. Rozdíly mezi pohlavími: Samci mají růžovou hlavu přecházející do fialově modré, samice mají hlavu modrošedou. Nároky na chov: Voliéra nejméně o délce 3 m, kde lze tyto ptáky chovat po párech, velmi rádi létají. Pokud mají dobře vytápěný chráněný prostor, mohou mít přístup i v zimě do venkovní voliéry, přes noc by však měli být vždy v chráněném prostoru, protože jsou teplomilnější. Výživa: Směs semen pro střední papoušky, proso v klasech, směs ovoce a zeleniny minimálně 40 % z celkového množství krmení, pravidelně pampeliška, ptačinec a jiné zelené rostliny neošetřené postřikem, plody hlohu, jeřábu a šípku. Odchov: Daří se vzácně, ptáci by měli mít k dispozici stojatou hnízdní budku. Zvláštnosti: Klidní papoušci bez výrazné potřeby okusu, hodí se i pro společný chov s menšími ptáky. Je třeba bezpodmínečně usilovat o odchov, aby byla vybudována stabilní životaschopná populace v lidské péči. Poddruh P. r. juneae je zbarvený stejně jako nominátní forma, ale celkově je trochu bledší a více žlutavý, má méně modré barvy v týle. Je chován velmi zřídka a pro jeho další udržení v lidské péči by mu měla být věnována větší pozornost. Bezpodmínečně nutný je chov čistých linií.