náš klub slaví 120 let od svého založení

2012-2013
7
cena 20 Kč
POLOČAS
13. kolo Gambrinus ligy
4. listopadu 2012
18:05 hodin, Eden
SK Slavia Praha
vs Viktoria Plzeň
NÁŠ KLUB SLAVÍ 120 LET
OD SVÉHO ZALOŽENÍ
SLAVIA.CZ
patroni zápasu
LEGENDY SLAVIE NA SVŮJ KLUB NEZAPOMÍNAJÍ
Patrony utkání s Viktorií Plzeň jsou bývalí hráči Slavie Jan Lála, Jan Andrejkovič
a Jiří Nedvídek.
Jan Lála (10. září 1938)
Elegantní a moderní pravý obránce Slavie i národního
mužstva. Pro světový fotbal patřil k „objevům“ na MS
1962, kde doslova oslnil. Hrál také za výběr Evropy. Do ligového kádru ho ve věku sedmnácti let zařadil hrající
trenér Josef Bican. Vynikající pravý bek odehrál ve Slavii
přes 400 utkání, z toho 143 ligových, a vstřelil 21 branek. V roce 1956 přišel z Čechie Karlín a v Edenu působil
s přestávkami dvanáct let, přesto v sešívaném nezískal
žádné ligové či pohárové prvenství. To si nahradil v reprezentaci, za kterou nastoupil celkem sedmatřicetkrát
a se kterou v roce 1962 vybojoval stříbrné medaile
na Mistrovství světa v Chile. Jako hráč tehdy druholigové
Slavie dokázal uhlídat největší světové hvězdy.
Jan Andrejkovič (17. července 1934)
Za slávistické áčko startoval tento velký talent v sedmnácti letech, celkem v sešívaném dresu nastoupil k 271
utkáním, z toho 114 v lize. V letech 1958 – 1960 si odskočil do Slovanu Bratislava, aby se později do Slavie
znovu vrátil. Kromě fotbalu vystudoval i vysokou školu,
stal se inženýrem geologie a v roce 1961 pak nečekaně ukončil kariéru. Za československou reprezentaci
odehrál své jediné utkání v srpnu 1958. V přátelském
zápase, který na Strahově sledovalo 50 000 diváků,
prohráli Čechoslováci se Sovětským svazem 1:2.
Jiří Nedvídek (9. února 1931)
Slavný sportovní ročník 1931. Bývalý hráč Slavie
(od žáků po ligu) i trenér (liga dorostu i mužů). Jako
uznávaný fotograf-amatér pořídil v červnu 1967 vzácný snímek dvojice Bican a Kopecký. Ofenzivní hráč,
kterého pojí stejné datum narození, tedy 9. února 1931,
s Josefem Masopustem, působil v červenobílém dresu
od žákovských let. A-týmu poté pomáhal v letech 1957
– 1961, v nejtěžších obdobích, které Slavia zažila. V lize
nastoupil v dresu Červené hvězdy Bratislava a Slavie
celkem k 94 utkáním a vstřelil jednu branku, po okupaci
Československa se v roce 1968 vrátil na lavičku Slavie
jako trenér a pomohl sešívaným k záchraně v lize.
Velikonoce 1956. Horní řada zleva Kocourek, Andrejkovič,
Jareš, Hildebrandt, Hubálek, Pešek a Štádler, dolní řada zleva
Fiktus, Jonák, Stanislav Hlaváček a Ladislav Svoboda.
Jaro 1958. Jan Andrejkovič je v horní řadě třetí zprava, Jiří Nedvídek je v dolní řadě druhý zprava.
Rok 1964. Jan Lála je v horní řadě první zleva.
Listopad 1966. Jan Lála je v horní řadě čtvrtý zleva.
Vychází vždy v den utkání na domácím hřišti SK Slavia Praha. Číslo periodika je uvedeno na titulní straně. Evidenční číslo: MK ČR E 12874.
SK Slavia Praha – fotbal a.s.: U Slavie 1540/2a, Praha 10, PSČ 100 00. IČO: 63999609.
Redakce: Soňa Nouzáková (šéfredaktorka), Vojtěch Raiman, Michal Býček, Dana Brzobohatá Korektury: Radmila Štěpánková.
Redakční e-mail: [email protected]. Fotografie na titulní straně: Koláž. Archiv Slavie Praha a Odboru přátel Slavie.
© UNIPRINT, s.r.o., Zbuzany 1584, 516 01 Rychnov n. Kn., tel.: 494 542 292, fax: 494 533 045, zlom: Jiří Vrba
3
Foto: Martin Malý.
VŽDY MI JDE O TO, ABYCH
POMOHL TÝMU
Ve Slavii je už více než půl roku, na podzim
se stal absolutní útočnou jedničkou
a vstřelil dvě branky. I přes své další dva
jarní góly není ale se svou statistikou Milan
Škoda spokojený. „Samozřejmě chci dávat
góly, ale s cílem, abych pomohl mančaftu,“
říká sympaticky slávistický útočník, který
při zápasech naběhá spousty kilometrů.
Do Slavie jste přišel před půl rokem, můžete to období zhodnotit?
„Kdybych měl hodnotit klub, vedení a kabinu, tak jsem stoprocentně
spokojený. Pokud bych se měl podívat na sebe samotného a mé
výkony, tak to žádný šlágr není. Když pominu ten první půlrok, tak
od léta to bylo pod trenérem Radou skvěle rozjeté. Když začala liga,
tak moje výkony třeba nebyly tak špatné, ale prostě nebyly góly. A to
je vždycky na každém hráči znát. Když útočník hraje dobře a nedá
gól, tak každý řekne, že je to špatně.“
Jak je vidět, tak se počtem vašich branek hodně zabýváte. Nebo
jdete do každého utkání s „čistou hlavou“?
„To bohužel nejdu. Sám pro sebe hodně řeším, že je to špatně.
Když vezmu například poslední zápas v Jablonci. Měl jsem sice
jenom jednu šanci, ale kdybych ji dal, tak by to bylo skvělé. Můj
výkon sice nebyl dobrý, ale prostě bychom vyhráli, já bych měl
jednu šanci, dal bych jeden gól. Mně jde vždycky jen o to, abych
pomohl mančaftu. Já nekoukám na sebe. Samozřejmě góly chci
dávat, ale s tím cílem, abych pomohl týmu. To mně zatím moc
nevychází.“
Podle spoluhráčů během tréninků proměňujete gólové situace suverénně. Je to v utkání o hodně jiné, nebo je to tím, že se do tolika
šancí nedostanete?
„To si myslím, že bude nejdůležitější. V zápase tolik šancí nemám.
Na Dukle, v Liberci, hlavně zápasy venku, tam jsem se do šance
vůbec nedostal. Samozřejmě když mám více šancí, tak je větší pravděpodobnost, že dám nějaké góly. Když se dostanu do jedné šance,
tak je to těžké.“
Nejen v Jablonci bylo vidět, že se poctivě vracíte do obrany. Chcete
i tímhle pomoci týmu?
„Dalo by se to tak říct. Prostě pomoci týmu. Viděl jsem, že nějací
kluci zůstali vepředu, tak se vždycky snažím vrátit a pomoci. Že
bych tím chtěl ale nějak nahradit góly, které se mi nepovedly vstřelit, to ne. Na to nemyslím. To vždy vyplyne ze situace.“
Když to trochu zlehčíme, nevracíte se do obrany z toho důvodu, že
se v útoku nudíte?
„Jako útočník je dobré se občas stáhnout, protože prakticky celý
zápas hraju zády k bráně. Když se stáhnu, tak můžu dostat míč
ve větší hloubce a poté můžu jít směrem k bráně. Je to také něco
jiného, může se hrát o něco lépe. My hrajeme ale jen na jednoho
útočníka, a když bych se hodně stáhnul, tak by vepředu nikdo nebyl.
Když jsem dříve hrál na dva útočníky a stáhnul jsem se, tak to nevadilo, protože na hrotu vždycky někdo byl.“
rozhovor
V útoku vás letos doplňuje Karol Kisel, jehož prostor je mezi útokem a zálohou. Vyhovuje vám to?
„Já jsem byl vždycky zvyklý hrát na dva útočníky.
A paradoxně jsem většinou ani nebyl ten koncový
útočník, ale spíš ten staženější. Právě něco podobného, jako hraje Karol Kisel.“
Před sezonou jste říkal, že je těžké odhadovat,
kam se Slavia může dostat. Teď už to víte?
„Nejsme úplně nahoře, máme pořád ztrátu nějakých pěti bodů, ale když teď třeba porazíme Plzeň,
tak můžeme hrát vysoko.“
Na konci září jste také nastoupil ke svému prvnímu
derby, protože v tom jarním jste chyběl. Jaké bylo?
„Musím říct, že to bylo úplně fantastické. Jak to
brali fanoušci, hymna před zápasem… Musím se
přiznat, že mi šla husina po těle. Zápas fantas-
Foto: Martin Malý.
Dříve jste hrál stopera, není to také ten důvod vašich návratů do vlastního vápna?
„Ne, to snad ne (smích). Ale je to zajímavé. Když
jsem fakt hrál stopera, tak jsem pořád dával
góly. Nepřemýšlel jsem nad ničím, neřešil jsem
nic, prostě jsem ten míč uklidil do sítě a bylo. Teď
v útoku pořád řeším, jak bych to měl udělat, jak
jsem to měl udělat. Když nedám gól jako stoper,
tak nad tím všichni mávnou rukou. Kdežto jako
útočník, od kterého se to čeká, je to těžké.“
tický, ale nepovedl se mi tak, jak bych si představoval.“
Byl to největší zápas vaší kariéry?
„Byl největší tím, co se dělo okolo zápasu – atmosféra, fanoušci, příprava na zápas. Z mého osobního hlediska ale určitě ne.“
Foto: Martin Malý.
Je vám 26 let, mnoho hráčů hraje fotbal proto, aby
mohli odejít do zahraničí, a netají se tím. Jaké cíle
máte vy?
„Já chci dokázat něco tady. Pak třeba můžu někam odejít, ale abych za každou cenu odešel někam do ciziny, kde bych třeba ani nehrál, to určitě
ne. Nejdřív něco dokázat tady, pak třeba i jinde.
Cíle jsem si ani nikdy moc nedával. Vždycky to šlo
tak nějak samo. Někdo má sny, že se chce někam dostat, to já ne. V současnosti se pořád mluví
o tom, že reprezentace nemá útočníka a podobně.
Zrovna kdybych fakt ty góly dával, tak proč bych
tam nemohl být. Všechno je o gólech, myslím si,
že bych měl i šanci. To mi dodává takovou chuť
pokusit se tam dostat.“
Váš bratr Michal nedávno přestoupil do Brna, sledujete jeho výkony?
„Sleduji. Bavíme se o tom spolu často. Teď jsem
ho zrovna viděl, když hráli v Mladé Boleslavi.
V prvním zápase za Brno dal dvě branky a ve druhém dostal červenou kartu (smích).“
Takže na góly to letos máte stejně a na červené
karty vede on.
„Já mám přes sto zápasů v lize a nedostal jsem
ani jednu červenou! On má druhý ligový a hned
byl vyloučen. To musí být strašný pocit. To bych
se zbláznil, kdybych ji dostal. Někdy jsem ji mohl
6
rozhovor
Máte nějakou činnost, při které si od fotbalu odpočinete a vyčistíte hlavu?
„Ani ne. Dříve, když jsem byl v Bohemians 1905, tak
jsem chodil soukromě na taková fyzicky velmi náročná cvičení. Chodil jsem také na angličtinu. Když jsem
přišel do Slavie, tak jsem se začal možná až moc věnovat jen fotbalu, což je nejspíš také chyba. Neměl
bych to přehánět, hlavu bych si měl někdy vyčistit.“
Jste jeden z mála hráčů A-týmů, který jezdí
na tréninky do Edenu městskou hromadnou dopravou. Máte řidičák?
„Mám (smích). Ale nemám auto. Možná si ho někdy koupím. Narodil jsem se v Praze, žiju pořád
v Praze, takže jsem si na to zvykl. Jsem všude
včas, ráno jsou zácpy, to bych se sem ani nedostal. MHD je to mnohem rychlejší, koupím si ráno
noviny, jedu v klidu. Je pravda, že občas jsem si
uvědomil, že bych auto potřeboval, ale i kdybych
ho měl, tak bych s ním tolik nejezdil.“
Slavia oslavila v pátek 2. listopadu 120. narozeniny. Vnímáte to v kabině, že hrajete za nejstarší
sportovní klub u nás?
„Každý historii klubu určitě vnímá a vážíme si
Foto: Martin Malý.
dostat, ale vždycky to dopadlo dobře. To je takové oslabení mužstva, tak bych mu ublížil. Nechtěl
bych to nikdy zažít.“
toho. I pro mě osobně je to velká čest hrát za nejstarší sportovní klub u nás, navíc jeden z nejúspěšnějších.“
Co byste jí tedy popřál k narozeninám?
„Ať vydrží v takové kondici, v jaké je dnes. Aby
hrála pořád na předních příčkách, aby z její hry
a vystupování měli fanoušci i fotbalová veřejnost
jen radost.“
Foto: Martin Malý.
7
mediální partner
SK Slavia Praha
ohlédnutí
MILANOVÉ VYSTŘÍLELI VÝHRU NAD PŘÍBRAMÍ,
V JABLONCI ZAMRZL PRACH VŠEM
V jedenáctém kole přijela do Edenu Příbram, která balancovala těsně nad sestupovými příčkami, a od začátku nic nenasvědčovalo tomu, že by si svou pozici v Praze vylepšila. Po půlhodině hry si kombinaci
z derby zopakovali Hubáček s Latkou, hrdina derby
ale hlavičkoval jen do gólmana Hrušky. O sedm minut později už byli červenobílí úspěšnější. Po centru z přímého kopu vracel míč na zadní tyči Petrák
a Nitrianský svou třetí brankou v sezoně poslal Slavii do vedení. Na dvoubrankový rozdíl zvyšoval v 61.
minutě Milan Škoda, který se trefil poprvé od zápasu
s Brnem 23. srpna. Příbram už stačila jen korigovat
skóre gólem střídajícího Koukala a sešívaní tak zůstávají v Edenu neporaženi.
O týden později se slávisté vydali na hřiště lídra ligy
do Jablonce, kde i bez kapitána Karola Kisela vybojovali bod za remízu 0:0. V mrazivém počasí, které spíše
než k fotbalu vybízelo k výletu na běžkách, měli v prvním poločase navrch domácí. Lafata ale mířil těsně
vedle, Piták nastřelil břevno a další šance jabloneckým pochytal Kamil Čontofalský. Ve druhé půli se hra
vyrovnala a do šancí se dostala i Slavia. V té největší
ale Škodu vychytal Špit a ani jeden z týmů tak necelé
dvě tisícovky diváků brankou nerozehřál.
SK Slavia Praha – 1.FK Příbram 2:1 (1:0)
11. kolo GL
Branky: 37. Nitrianský, 61. Škoda – 78. Koukal
Slavia: Čontofalský – Nitrianský, Latka, Hubáček,
Juhar – Petrák – Mičola, Zmrhal, Tusjak (79. Koreš)
– Kisel – Škoda (90. Cicman)
Příbram: Hruška – Jugas, Dejmek, Mišůn, Divíšek –
Krbeček, Mareš (46. Danoski), Kalivoda 73. Koukal),
Trapp – Šlapák, Střihavka (56. Wágner)
ŽK: Hubáček Diváci: 5 418 Rozhodčí: Jílek – Nádvorník, Dobrovolný
FK Baumit Jablonec – SK Slavia Praha 0:0
12. kolo GL
Jablonec: Špit – Eliáš, Kysela, Beneš, Novák – Kopic, Piták, Vaněk, Loučka – Kovařík (43. Zoubele),
Lafata
Slavia: Čontofalský – Nitianský, Latka, Hubáček,
Juhar – Petrák – Koreš (86. Čonka), Zmrhal (90. Cicman), Tusjak (67. Jarolím) – Mičola, Škoda
ŽK: Zmrhal, Juhar
Diváci: 1 825
Rozhodčí: Paták – Moláček, Pospíšil
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
10
soupiska
FC VIKTORIA PLZEŇ, a.s.
BRANKÁŘI
FC VIKTORIA PLZEŇ, a.s.
Rok založení: 1911
Klubové barvy: červená a modrá
Kapacita stadionu: 11 700
Adresa: FC Viktoria Plzeň a.s., Štruncovy sady 3,
301 12 Plzeň
Telefon: 377 221 507, 377 221 515
Internetová adresa: www.fcviktoria.cz
E-mail: [email protected]
22
Matúš KOZÁČIK
27.
10.
1983
28
Petr BOLEK
13.
6.
1984
31
Aleš MANDOUS
21.
4.
1992
30
Martin TICHÁČEK
15.
9.
1981
33
Roman PAVLÍK
17.
1.
1976
1990
OBRÁNCI
REALIZAČNÍ TÝM:
Trenér: Pavel VRBA
Asistent trenéra: Karel KREJČÍ
Asistent trenéra: Jiří SKÁLA
Trenér brankářů: Pavel PRŮŠA
2
Lukáš HEJDA
9.
3.
8
David LIMBERSKÝ
6.
10.
1983
14
Radim ŘEZNÍK
20.
1.
1989
15
František ŠEVINSKÝ
31.
3.
1979
21
Václav PROCHÁZKA
8.
5.
1984
27
František RAJTORAL
12.
3.
1986
28
Marián ČIŠOVSKÝ
2.
11.
1979
ZÁLOŽNÍCI
Viktorka se po dvanácti ligových kolech drží na čtvrté
příčce tabulky a s celkovým počtem 22 bodů jí na první
místo chybí pouhý jeden. V posledním utkání porazila
České Budějovice 1:0 gólem Mariána Čišovského. V dresu soupeře se mohou představit i bývalí slávističtí hráči
Pavel Horváth, Jakub Hora nebo brankář Matúš Kozáčik,
slávistickou minulost má i asistent trenéra Jiří Skála.
Slavia se naposledy s Plzní utkala 30. dubna v rámci 27.
kola Gambrinus ligy. Západočeši však doma třikrát skórovali a sešívaní tak odjížděli bez bodu.
FC Viktoria Plzeň – SK Slavia Praha 3:0
Branky: 18. a 44. Petržela, 10. Bakoš
Slavia: Čontofalský - Dostál, Latka, Hubáček, Trubila Nitrianský (46. Z. Pospěch), Milutinović (71. Frejlach),
Petrák - Vlček, D. Veselý - Škoda (85. Paprčiak).
Trenér: Martin Poustka.
ŽK: Latka, Dostál, D. Veselý
Diváci: 11 412
5
Marek HANOUSEK
6.
8.
1991
7
Martin ZEMAN
28.
3.
1989
10
Pavel HORVÁTH
22.
4.
1975
11
Milan PETRŽELA
19.
6.
1983
1990
16
Vladimír DARIDA
8.
8.
22
Edgar MALAKYAN
22.
9.
1990
26
Daniel KOLÁŘ
27.
10.
1985
29
David ŠTÍPEK
31.
5.
1992
1.
3.
1992
8.
12.
1993
21.
6.
1982
1988
Martin SLADKÝ
ÚTOČNÍCI
6
Matěj KONČAL
9
Roman ADAMOV
12
Michal ĎURIŠ
1.
6.
17
Jakub HORA
23.
2.
1991
23
Marek BAKOŠ
15.
4.
1983
Foto: Martin Malý.
Foto: Martin Malý.
11
soupiska
SK SLAVIA PRAHA
Oficiální název klubu: SK Slavia Praha – fotbal a.s.
Prezident klubu: Aleš Řebíček
PŘEDSTAVENSTVO
Předseda představenstva: Adam Řebíček
Místopředseda představenstva: Zbyněk Kusý
Člen představenstva: Martin Malík
Martin
BERKOVEC
brankář
12.2.1989
29
Martin
DOBROTKA
obránce
22.1.1985
6
Kamil
ČONTOFALSKÝ
brankář
3.6.1978
Generální ředitel: Zbyněk Kusý
Obchodní a marketingový ředitel: Martin Malík
Finanční ředitel: Adam Řebíček
Organizačně-provozní ředitel: Jiří Trepeš
Ředitelka komunikace: Soňa Nouzáková
Sportovní ředitel: Miroslav Držmíšek
Manažer pro mládež: Karol Kisel
1
David
HUBÁČEK
obránce
23.2.1977
4
Róbert
CICMAN
obránce
3.9.1984
13
Martin
LATKA
obránce
28.9.1984
28
Martin
DOSTÁL
obránce
23.9.1989
30
Jan
ZÁKOSTELSKÝ
obránce
25.11.1991
18
Ondřej
PETRÁK
záložník
11.3.1992
14
Luboš
TUSJAK
záložník
15.2.1992
12
Jaromír
ZMRHAL
záložník
2.8.1993
16
Zoran
MILUTINOVIĆ
záložník
1.3.1988
33
Karol
KISEL
záložník
15.3.1977
11
Tomáš
FREJLACH
záložník
24.11.1985
10
Štěpán
KOREŠ
záložník
14.2.1989
Lukáš
JAROLÍM
záložník
29.7.1976
20
Martin
HURKA
záložník
20.4.1993
23
Martin
JUHAR
záložník
9.3.1988
12
9
Milan
NITRIANSKÝ
obránce
13.12.1990
5
Matúš
ČONKA
obránce
15.10.1990
19
22
soupiska
Daniel
VESELÝ
záložník
9.5.1992
Petr
RADA
hlavní trenér
31
Tomáš
MIČOLA
záložník
26.9.1988
Martin
POUSTKA
asistent trenéra
25
Stanislav
VLČEK
útočník
26.2.1976
Martin
VANIAK
trenér brankářů
7
Jan
VOŠAHLÍK
útočník
8.3.1989
17
Jan
BUDĚJSKÝ
kondiční trenér
Milan
ŠKODA
útočník
16.1.1986
21
Miroslav
DRŽMÍŠEK
vedoucí mužstva
Petr Krejčí ml.,
Michal Tuček,
Martin Dvořák,
Michal Říha
lékaři
Jiří
STRNAD
hlavní kustod
Petr
BÍLEK
kustod
BRANKY (celkem 16)
5 – Kisel
3 – Nitrianský
2 – Vošahlík, Latka, Škoda
1 – Zmrhal, Petrák
Radek
HUBINKA
fyzioterapeut
ŽLUTÉ KARTY (celkem 30)
4 – Juhar, 3 – Nitrianský, Latka,
2 – Vošahlík, Škoda, Petrák, Čontofalský, Jarolím, Mičola, Kisel, Hubáček, Zmrhal, 1 – Cicman, Tusjak
ČISTÁ KONTA (celkem 6)
6 – Čontofalský (Brno doma, Liberec
venku, Teplice doma, Dukla venku,
Sparta doma, Jablonec venku)
Foto: Martin Malý.
Lukáš Jarolím, Jan Lála a Karol Kisel.
Jiří
TRENKWITZ
masér
13
výročí/mistrovské týmy
RODNÝ LIST BYL VYSTAVEN
2. LISTOPADU 1892
V osmdesátých letech devatenáctého století existoval v Praze
studentský Literární a řečnický spolek Slavia se sídlem ve Vodičkově
ulici. Po prázdninách roku 1892 se studenti fandící sportu (zejména
student medicíny Jaroslav Hausmann a jeho přátelé Kratochvíl
a Schöbel) shodli na tom, že by bylo zapotřebí sportovní činnost mezi
studenty podpořit založením sportovního klubu.
Obrátili se proto na zkušeného
člena výboru Literárního a řečnického spolku Slavia Čížka
a seznámili ho se svým nápadem založit sportovní klub.
Větší část výboru nebyla sportu
příliš nakloněna, ale pro sportovní plán se podařilo získat
tehdejšího asistenta profesora
lékařské fakulty UK Emericha Maixnera, doktora Srbu,
doktora Kubra a další. Bylo
rozhodnuto nezakládat nový
samostatný sportovní klub, ale
studenty – sportovce organizovat ve zvláštním odboru Li-
terárního a řečnického spolku
Slavia. Podmínkou bylo schválení tohoto návrhu na valné
hromadě spolku, která se konala 2. listopadu 1892. V tento
památný den vznikl Akademický Cyklistický Odbor Slavia,
ve zkratce A.C.O.S. Prvním jeho
starostou byl zvolen Dr. Kubr,
jednatelem MUC. Hausmann,
náčelníkem Kratochvíl a pokladníkem Schöbel. Nabízí se
otázka, zda pěstovali členové
A.C.O.S. opravdu jen cyklistiku, nebo to byl krycí manévr?
Z této doby jsou doklady o tom,
že profesorský sbor na některých školách nepřál sportu
a nejméně fotbalu. Jsou známy případy, že si studenti před
hrou kopané přilepovali na obličeje umělé plnovousy, aby je
kantoři nepoznali a nepotrestali... Ze záznamů a vzpomínek je zjevné, že na počátku
devadesátých let se studenti
na venkově i v Praze o kopanou
zajímali a také ji hráli. Proč by
tedy kopanou nehráli nebo se
o ni alespoň nezajímali i členové Akademického cyklistického
odboru Slavia?
17 TITULŮ – 17 MISTROVSKÝCH TÝMŮ
1913. První mistrovský titul Slavie. Červenobílí vyhrávají mistrovství ČSF za účasti osmi nejlepších
středočeských klubů. Slavia se poté stává i oficiálním
mistrem korunních zemí, neboť poráží moravského
mistra SK Moravskou Slavii.
14
1925. První ligový titul a první profesionálové. Vítězové
úvodního ročníku naší ligy. Tento hráčský kádr tvoří
jen profesionálové – hráči i trenér.
mistrovské týmy
1929. Podruhé mistry ligy. Ztráta bodů jen s úřadujícím mistrem Viktorií Žižkov.
1930. Nejslavnější mistři ligy, kteří neztratili ani bod! Šňůra 23
vítězných zápasů v řadě.
1931. Mistři ligy poprvé bez legendárního trenéra Johna Williama Maddena. Pláničkův zápasový průměr činí maximálně
jeden gól na jedno utkání.
1933. Titul s omlazeným kádrem. O vítězství mezi Slavií a Spartou rozhodovalo až poslední kolo.
15
mistrovské týmy
1934. Další titul a slavný triumf československého národního
mužstva. Osm hráčů Slavie si zahrálo finále mistrovství světa
proti Itálii. Kapitánem národního celku byl František Plánička.
1935. Mistrovský hattrick ozdobený domácím pohárem. V lize
o vítězi mezi Slavií a Spartou znovu rozhodovalo až poslední kolo.
1937. Titul ještě bez Josefa Bicana. Poslední famózní ročník brankáře Františka Pláničky.
1940. Titul startuje slavnou éru Josefa Bicana. Alexa Bokšay se stává slibným pokračovatelem legendárního Františka Pláničky.
16
mistrovské týmy
1941. Výhra v lize i v poháru. V obou případech nad Spartou.
1942. Znovu liga i pohár! Bicanova střelecká galapředstavení nemají konce.
1943. Počtvrté za sebou s titulem! Tečka za „zlatou érou“.
1947. Úplně jiní mistři, ale pořád ještě s Josefem Bicanem.
17
mistrovské týmy
1996. Konečně zase titul! A k tomu ještě semifinále Poháru UEFA.
2008. Pro Slavii sezona splněných snů. Na začátku přišel historický postup do Ligy mistrů UEFA přes slavný Ajax Amsterdam,
na konci ligový titul po dlouhých dvanácti letech. Ten už slávisté oslavili na nově otevřeném a vyprodaném stadionu v Edenu.
2009. Sešívaným se poprvé po 66 letech podařilo obhájit ligový titul. Eden se mohl pyšnit nejvyššími návštěvami v lize, Slavia
na svém domácím stadionu ani jednou neprohrála. Stejně jako v roce 2008 trénoval červenobílé Karel Jarolím.
18
odbor přátel
PUTOVÁNÍ ZEMĚMI KORUNY ČESKÉ
ZA ODBOČKAMI OP
SEVERNÍ ČECHY BYLY VŽDY BAŠTOU SLÁVISTŮ – ČÁST II. – LIBERECKO
Nemůžeme začít jinde než v Novém Městě pod Smrkem.
A to citátem, který byl na jejich vždy aktuální vývěsce na náměstí:
V Novém Městě každý vždycky žil a žije slávisticky!
Autorem sloganu byl Josef Vokoun, jedna
z nejvýraznějších postav odbočky. Spolu
s ním to bývali zejména přátelé Bruský,
Černý, Fojtík, Láznička, Vaněk a Vaňha.
Prostě dělba funkcí i úkolů. Vždy beznadějně vyprodaný slávistický karneval
ve velkém sále Dělnického domu, pomoc místnímu fotbalu, besedy, zápasy
rekreační jedenáctky, ale i pomoc v lese,
sběr kamení z polí, úpravy čtvercového
náměstí či zvelebování nedalekého pramene Kyselka. Řádnými členy odbočky
bylo i několik Sasů z blízkého příhraničí!
Snad nejslavnější návštěvu zaznamenali
koncem 70. let, kdy přivítali dvojici Ladislav Ženíšek – František Plánička. A ještě
následovala beseda a založení odbočky
v nedalekém Krásném Lese.
V krajském městě Liberci nikdy naproti
tomu odbočka nevznikla, i když slávisté
žili i zde a místní Slovan se svého času
propadl až do krajského přeboru! Naopak
sousední Jablonec nad Nisou měl slávistů vždy dost. Možná, že si vzpomenete
na senzační postup místního LIAZ do ligy,
kdy se do nejvyšší soutěže v roce 1974
probojoval a v následující sezoně se
i udržel. Koncem 80. let vyvrcholily snahy
místních slávistů o založení odbočky (byl
jsem tehdy s předsedou Iljou Prachařem
u toho a právě s př. Polákem, který byl
sekretářem postupující LIAZky si o všem
povídal). Vše se uskutečnilo v hospůdce
pod stadionem Na Střelnici (je tam dodnes), ale pak se dějiny pohnuly a v Jablonci přestal být o Slavii zájem…
Totéž nastalo i v nedalekém Tanvaldu
a především Smržovce, kterou proslavil
i trakař, jímž musel na derby Sparta –
Slavia v roce 1965 dovézt jeden místní
sparťan svého slávistického „soka“
na obnovené derby do Prahy. A míříme-li dál, nelze minout Harrachov, který
je působištěm olympijského medailisty
Pavla Ploce, jenž se tehdy v Sarajevu
vyznal ze sympatií ke Slavii.
Přesuneme-li se na západní stranu
Ještědu, nemůžeme minout Český Dub.
Nedávno jsme se naposledy rozloučili
s Vladimírem Váchou, za jehož působení v roli sekretáře OP bylo založeno
několik odboček. Patřil mezi ně i Český
Dub a krásná ustavující schůze. Místní
slávisté nám nedovolili odjet bez malých
suvenýrů. Já mám dodnes na knihovničce roztomilou figurku ve slávistických barvách z místní výrobny hraček
při každém pohybu zvonící. Bohužel
nastalo to, co často jinde po roce 1989
– aktivity se změnily a odbočka zanikla.
Když už jsme se dostali pod západní
svahy Ještědu, nelze vynechat Jablonné
v Podještědí. Tam žil a působil profesor
v. v. Šichan, o kterém se pak říkalo, že
je to slávistický páter Vrba. Ten v tehdy tolik populárním F. L. Věkovi nabral
českou literaturu a obcházel s ní české
„zapadlé vlastence“. Profesor Šichan se
lišil jedinou věcí – ta literatura byla navíc
slávistická. Na sekretariátě vždy „nafasoval“ časopisy, programy či publikace
a obcházel s nimi především Podještědí.
Mezi jiným i Heřmanice, z nichž pocházela Eva Hezinová, provdaná Haniaková,
která byla první moderní stoperkou minimálně ve střední Evropě.
Projížďku Libereckým krajem ukončíme
trojicí Cvikov – Česká Lípa – Doksy. Cvikov je pro mnohé možná trochu zastrčené městečko v podhůří Lužických hor. Ti
starší si možná ještě pamatují odbočnou
trať ze Svoru do Jablonného v Podještědí. Ta však jako jedna z prvních podlehla
rušení železnic na severu, poté, co bylo
rozhodnuto o rozšíření silnice č.9 k saské hranici. To však neznamená, že by
Cvikovští do Prahy necestovali. Ve Cvikově byla rovněž jedna z prvních odboček
na severu, pak zde zaznamenali útlum,
ale koncem 20. století se slávisté ze
Cvikova opět aktivizovali. Složili vlastní
hymnu, nechybí na Setkáních a vloni byli
poprvé iniciátory víceboje Sparta – Slavia, který správně vybudil většinu města!
Téměř symetricky k okresní České Lípě
se nacházejí Doksy. Málokdo už asi ví,
že Doksy byly začátkem 60.let solidním
účastníkem třetí nejvyšší soutěže! Vysoko
si stály nad Českou Lípou, velká část hráčů sympatizovala se Slavií – někteří i proto, že klub se tehdy jmenoval Dynamo
Doksy. Slávistickými symboly se mohl
pochlubit hotel Bezděz, trojúhelníkový štít
plážové restaurace tehdy pojmenované
Strahováček. Vše svým klidným přístupem řídil předseda Brůžek, po jeho smrti
převzal štafetu jeho vnuk, a tak odbočka
dnes sice nevyniká, ale žije!
A Česká Lípa? Přesněji Vikingové z Lípy
(podle jejich slov - sever jako sever!). Ti
jsou už po více než dvacet let svéráznou
stálicí mezi odbočkami. Při turnajích
na Setkání se neženou za výhrou za každou cenu, ale snaží se bavit. Ne na cizí
úkor, ale dokáží si dělat legraci sami ze
sebe! A to je dnes dvojnásob cenné!
Ale Vikingové mají na svém kontě i dvě
báječná Setkání. V roce 2006 to bylo
přímo na ploše hlavního stadionu, kde
kdysi o druholigové body bojovali třeba
Karel Jarolím či miláček publika František „Boby“ Zlámal! O tři roky později se
na Českolipsko Setkání vrátilo. Sice již ne
na hlavní stadion, ale do trochu skromnějšího, o to však ještě srdečnějšího
prostředí městečka Zákupy, proslaveného zámkem, pobytem Napoleonova syna
Orlíka či Navrátilovými malbami! Nezapomínají však ani na vlastní sportování či
posezení, jako tomu bylo v květnu 2012
při grilování klobás a opékání buřtů!
Text připravil RNDr. Michal Dobiáš
– 1. místopředseda OP
19
„
mládež
KAROL KISEL PŘEDSTAVUJE NOVÝ
PROJEKT: AKADEMII TRENÉRŮ
Slavia klade velký důraz na výchovu svých talentů a jejich využití v prvním profesionálním
týmu. To dnes dokazují v A týmu hráči jako Ondřej Petrák, Jaromír Zmrhal, či Luboš Tusjak, kteří ještě před rokem či dvěma působili v dorosteneckých týmech Slavie Praha. Z minulých let
jsme rozhodně hrdí na naše další odchovance.
Tomáš Necid a Marek Suchý jsou těmi nejlepšími příklady, působícími v seniorské reprezentaci, kteří byli i účastníky posledního mistrovství
Evropy.
I přes problémy v letech minulých je Slavie
dnes na dobré cestě a práci s mládeží se
věnuje velká pozornost. Dokazuje to i koupě
a rekonstrukce mládežnického centra v Horních Počernicích, které slouží pro přípravu
juniorky a dorosteneckých týmů. Dalším centrem pro fotbalovou mládež je zázemí v Edenu,
kde se připravují týmy žáků a přípravek. Využití sportovně specifického vybavení umožňuje
trenérům a hráčům dosahovat vyšší kvalitativní úrovně.
Snahou mládežnického úseku je vytvářet co
nejlepší podmínky pro vývoj, a to především
prostřednictvím kvalitních, vzdělaných a fotbalu
oddaných trenérů. K dalšímu zlepšování vedou
zahraniční stáže a spolupráce s předními zahraničními kluby. A také nově vytvořený projekt
Akademie trenérů, který by měl nastavit diskuzi
a pomoci při aplikaci nové jednotné strategie
20
Foto: Michal Býček
SK Slavia Praha je nejstarším
sportovním klubem v České republice. Tomu odpovídá i kvalitní práce s mládeží. Slavia patří
v mládežnických kategoriích k nejúspěšnějším
klubům v počtu získaných mistrovských titulů,
vítězství v jednotlivých soutěžích a hlavně množství vychovaných hráčů pro nejvyšší fotbalové
soutěže v Česku i zahraničí.
a koncepce práce s mládeží napříč všemi věkovými kategoriemi.
K dnešnímu dni nabízí Slavie 15 mládežnických
týmů od juniorky až po U6. U všech týmů působí
minimálně 3 trenéři, u přípravek někdy i více pro
lepší rozvoj herních a technických dovedností
mladých fotbalistů.
Úsek mládeže si klade za cíl vychovat z mladých kluků nejenom fotbalisty, ale i osobnosti
schopné orientovat se v životě. Proto klub úzce
spolupracuje se ZŠ Eden ve Vladivostocké ulici
i s gymnáziem, ekonomickou střední školou, či
odbornými středními školami.
Hlavním cílem akademie je dobře pracovat a vychovat výjimečné fotbalisty, z čehož následně
bude profitovat celý klub. Cílem je nalézt rovnováhu mezi kvalitou a krásou hry, nepodřizovat
způsob naší hry očekávanému konkrétnímu výsledku. Klíčovými body jsou držení míče, dominantní ofenzivní herní styl a podpora kreativity
v hráčích.“
Mgr. Karol Kisel
Manažer mládeže
juniorka
JUNIORSKÁ LIGA: CHCEME HRÁT O PRVNÍ
MÍSTO, BURCUJE ŠIMEČEK
Doma ještě neprohrála, nyní má sérii šesti zápasů v řadě bez porážky
a v tabulce drží druhé místo. Řeč je o slávistické juniorce, která naposledy
před týdnem v pondělí remizovala Mladé Boleslavi.
Mladí slávisté ve městě Škodovek vyrovnávali v 84. minutě
z penalty, což znamenalo udržení druhého místa v tabulce
a prodloužení série bez porážky na šest utkání. „Byl to velmi těžký a tvrdý zápas. Mladá
Boleslav je kvalitní soupeř,
který byl doplněn ještě pěti
hráči z A týmu,“ ohlíží se k poslednímu utkání střelec Viktor
Šimeček.
Hned zítra (pondělí 5. listopadu) čeká na svěřence Michala
Petrouše na Xaverově duel
s Českými Budějovicemi a cíl
je jasný. „Budeme chtít hrát
ofenzivní fotbal a potvrdit, že
doma body neztrácíme,“ má
jasno Šimeček, který letos zatím nastřílel osm gólů. A kdy
přidá ten devátý? „Doufám, že
co nejdříve. Jsem rád, že jsem
nějaké góly dal, stejně tak mě
těší, že se v poslední době daří
celému týmu,“ uzavřel povídání pro slávistický Poločas nejlepší střelec juniorky.
Mladá Boleslav - Slavia 1:1 (0:0)
Branky: 53. Fillo - 84. Hrubý (pen.)
Slavia: Berkovec - Dostál (80. Šittich), Čepelák, Kolařík, Sudek
- Mikula, Bazal, Šimeček (56. Vondráček, 90. Zámečník), Hurka
(61. Malcharek) - Hrubý - Veselý (46. Červenka).
Další domácí utkání juniorky:
Slavia – České Budějovice; 5. listopadu 14:30, Areál Na Chvalech, Horní Počernice, vstup 40 Kč, permanentkáři zdarma
Foto: Michal Býček
Když slávisté přijeli do Boleslavi, ze zápisu se dozvěděli, že
v sestavě soupeře bude několik
hráčů A týmu. Jmenovitě Bulut,
Opiela, Ščuk, Fillo nebo Kysela.
„Samozřejmě jsme si říkali, že
to bude trochu jiný zápas, než
na jaký jsme zvyklí. Ale myslím
si, že jsme se s tím vypořádali
celkem slušně. Někdy byla ale
jejich zkušenost samozřejmě
vidět,“ přiznává střední záložník a občasný kapitán juniorky.
Například Martin Fillo ještě před rokem střílel branky
v dresu Plzně v Lize mistrů,
tentokrát nastoupil v juniorské
lize a gól vstřelil znovu. „Ta
branka byla pro nás hodně nešťastná. Bylo na něm vidět, že
je to technický fotbalista, ale
zase tolik nevyčníval,“ zhodnotil Šimeček soupeře.
neprohráli vůbec a celkově
v posledních šesti zápasech
Juniorské ligy vždy bodovali.
„Podařila se nám výborná série
v posledních zápasech, kterou
je třeba udržet až do posledního podzimního kola. Abychom
hráli o první místo,“ burcuje
slávistický talent.
Sešívané tak mohou těšit
dvě skvělé série. Doma zatím
21
naši partneři
22
SLAVIA
Jindřich Baumruk
Jan Košek John
William Madden Jan
Vaník Rudolf Štapl Josef Štaplík
Josef Benda Josef Čapek Jaroslav
Cháňa Emil Seifert František
Ladislav Šimůnek Rudolf Vytlačil
Hojer
František
Čestmír Vycpálek Antonín Bradáč Alexa Bokšay
Plánička Antonín
Ota Hemele Břetislav Dolejší Jiří Hildebrandt Ladislav
Puč Jindřich Šoltys Hlaváček Jan Lála Jiří Pešek Jiří Trnka František Ipser
Josef Kratochvíl František Veselý Josef
Píša Josef Kadraba Peter
Antonín Vodička Herda Dušan Herda
Karel Jarolím Luboš
František Svoboda
Kubík Ivo Knoflíček Jan
Vojtěch
Bradáč
Suchopárek Radek Bejbl
Ladislav Ženíšek Štefan
Karel Freja Vladimír Šmicer
Čambal
Vlastimil
Bohumil Smolík František
Kopecký Jiří Sobotka
Zlámal František Cipro Jiří
Ferdinand Daučík Josef
Jeslínek Ivo Lubas Pavel
Bican Otakar Nožíř
Řehák Miroslav Janů Karel
Nepomucký
Radek Černý Rudolf Krčil Josef
Miroslav
Pleticha Miroslav Beránek Richard Dostálek
Pauřík Miroslav Stárek Zbyněk
Ivan Kopecký Vladislav Lauda Karel Nachtman Tomáš
Hotový Jiří Lerch Bedřich
Kuchař Lukáš Došek
František
Morávek Tesař Ján Luža Jan Mareš
Martin Pěnička Luboš
Kozel Jan Andrejkovič
Robert Vágner Josef
Pešice Robert Segmüller
Ivo Ulich Pavol Biroš
Tomáš Došek Karel
Piták Pavel Novotný
Jiří Nedvídek Josef
Silný Martin Vaniak
Martin Latka David
Hubáček Matej Krajčík
Marek Suchý Tomáš
Necid Stanislav Vlček
Jaroslav Šilhavý Pavel
Kuka Jiří Vávra Josef
Ledecký
František
Knebort Dušan Švento
Daniel Šmejkal Jenny
Starý Lukáš Jarolím
Erich Brabec Jaroslav
Jareš Jiří Hanke František
Hampejz Jindřich Holman
Josef Bělka Karel Finek Bedřich Jezbera Karel Černý Karel
Poborský František Junek Antonín Ráca Stanislav
Kocourek Emil Kabíček Alois Jonák
záležitost srdce