Text studie ke stažení

Transkript

Zakázka je financována Evropskou unií
z Evropského fondu pro regionální rozvoj Operačního programu Nadnárodní spolupráce.
LABEL – ZHOTOVENÍ PODKLADŮ PRO
MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK
LIBERECKÝ KRAJ – POVODÍ JIZERY
MAPOVÉ PŘÍLOHY
Praha, červen 2010
O BSAH :
1.
ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE STAVBY ..................................................................... 2
2.
ÚVOD ................................................................................................................................ 3
3.
CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ .......................................................... 3
3.1
3.2
3.3
3.4
SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ ................................................................................................. 3
POLOHA A GEOGRAFIE ................................................................................................. 5
KLIMATICKÉ POMĚRY .................................................................................................. 5
VODNÍ TOKY ............................................................................................................... 7
4.
SMĚRNICE 2007/60/ES A JEJÍ NAPLNĚNÍ ............................................................... 8
5.
LABEL - NADNÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI PREVENCI RIZIK ........................ 9
6. METODIKA TVORBY MAP POVODŇOVÝCH NEBEZPEČÍ A
POVODŇOVÝCH RIZIK ..................................................................................................... 11
7.
STANOVENÍ ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q500 ........................................................... 13
8.
HISTORICKÉ POVODNĚ ........................................................................................... 18
9. POSTUP PRACÍ A ZHOTOVENÍ PODKLADŮ PRO MAPY POVODŇOVÝCH
RIZIK ...................................................................................................................................... 25
10.
ZÁVĚR ......................................................................................................................... 26
LABEL – zhotovení podkladů pro mapy
povodňových rizik - Liberecký kraj
-1-
1.
Z Á K L A D N Í I D E N T I F I K A C E S TAV B Y
Název zakázky:
LABEL – zhotovení podkladů pro mapy povodňových rizik
Kraj:
Liberecký
Zájmové území:
Povodí Jizery v Libereckém kraji
Investor:
Liberecký kraj
U jezu 642/2a
461 80, Liberec 2
IČ: 708 91 508
Řešitel:
Ing. Martina Chárová
AQUATEST, a.s.
Divize stavební a vodohospodářské projekce
Geologická 4
152 00 Praha 5 – Barrandov
IČ: 447 94 843
Řešitel GIS:
David Lanča, AQUATEST, a.s.
Účel díla:
Účelem díla je zhotovení podkladů pro předběžné vyhodnocení
povodňových rizik za účelem naplnění požadavku „Směrnice
Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání
povodňových rizik“.
Hydrologické povodí:
Jizera
ČHP 1-05-01-0010
Mumlava
ČHP 1-05-01-0060
Jizerka
ČHP 1-05-01-0200
Oleška
ČHP 1-05-01-0350
Kamenice ČHP 1-05-01-0580
Desná
ČHP 1-05-01-0700
Bílá Desná ČHP 1-05-01-0680
Černá Desná ČHP 1-05-01-0651
Žernovník ČHP 1-05-02-0020
Libuňka
ČHP 1-05-02-0100
Mohelka
ČHP 1-05-02-0340
Správce vodního toku:
Povodí Labe, s.p.
Víta Nejedlého 951
500 03, Hradec Králové
Veškeré výškové údaje jsou ve výškovém systému Balt po vyrovnání (Bpv),
polohové údaje jsou v systému S-JTSK.
-2-
2.
ÚVOD
Zakázka byla vypracována na základě smlouvy o dílo č. OLP/2968/2009
(č. sml. zhotovitele 09CDSD533) mezi objednatelem – Libereckým krajem a
zhotovitelem – AQUATEST, a.s. – zakázka č. 241090347000 ze dne 16.12.2009.
Dílo se zabývá zhotovením podkladů pro předběžné vyhodnocení
povodňových rizik za účelem naplnění požadavku „Směrnice Evropského parlamentu
a rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik“, podle kterého
musí členské státy EU omezit rizika povodní.
3.
CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Zájmové území je vymezeno povodím řeky Jizery na území Libereckého kraje.
Jedná se o rozlohu cca 1 262 km2.
3 .1
SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ
Území Libereckého kraje zaujímá svojí rozlohou 3163 km 2 cca 4 % rozlohy
České republiky a počtem 428 184 obyvatel se řadí mezi druhý nejméně lidnatý kraj
s 4,18 % obyvatel České republiky [1].
V kraji je 216 obcí, které se skládají celkem z 508 katastrálních území a
obsahují 762 částí obcí. Průměrná velikost území obce je 14,6 km 2 (celostátní
průměr 12,6) a 1994 osob (celostátní průměr 1645), průměrná hustota 135 obyv/km2,
což řadí Liberecký kraj na 6. místo mezi kraji a mírně nad celostátní průměr
(130 obyv/km2).
Administrativní uspořádání, dle vyhlášky MV ČR č. 388/2002 Sb. v platném
znění, člení území kraje do 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem
(obce II.stupně) - Cvikov, Česká Lípa, Český Dub, Doksy, Frýdlant, Hodkovice nad
Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Jablonné v
Podještědí, Jilemnice, Liberec, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod
Smrkem, Nový Bor, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod a
do 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III.stupně) - Česká Lípa,
Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald,
Turnov, Železný Brod.
Zájmové území zasahuje do pěti obcí s rozšířenou působností – Tanvald,
Jilemnice, Semily, Železný Brod a Turnov.
obec
vodní tok - záplava toku
Albrechtice v Jizerských horách
Kamenice
ORP
Tanvald
Desná
Desná, Bílá Desná, Černá Desná
Harrachov
Mumlava
Jiřetín pod Bukovou
Kamenice
Plavy
Kamenice
Smržovka
Kamenice
-3-
Tanvald
Kamenice, Desná, Bílá Desná
Velké Hamry
Kamenice
Zlatá Olešnice
Kamenice
Benecko
Jizerka
Jablonec nad Jizerou
Jizera
Jestřabí v Krkonoších
Jizerka
Jilemnice
Jizerka
Paseky nad Jizerou
Jizera
Peřimov
Jizera
Poniklá
Jizera
Rokytnice nad Jizerou
Jizera
Víchová nad Jizerou
Jizera, Jizerka
Vítkovice
Jizerka
Bělá
Oleška
Benešov u Semil
Jizera
Bozkov
Kamenice
Bystrá nad Jizerou
Jizera
Háje nad Jizerou
Jizera
Chuchelna
Jizera
Jesenný
Kamenice
Košťálov
Jizera, Oleška
Libštát
Oleška
Semily
Jizera, Oleška
Slaná
Oleška
Vysoké nad Jizerou
Jizera
Záhoří
Jizera
Držkov
Kamenice
Koberovy
Jizera
Jilemnice
Semily
Železný Brod
Líšný
Jizera
Vlastiboř
Kamenice
Železný Brod
Jizera, Kamenice, Žernovník
Frýdštejn
Jizera
Karlovice
Libuňka
Kobyly
Mohelka
Malá Skála
Jizera
Mírová pod Kozákovem
Jizera
Modřišice
Jizera
Turnov
Pěnčín
Mohelka
Přepeře
Jizera
Příšovice
Jizera
Radimovice
Mohelka
Rakousy
Jizera
Svijany
Jizera
Sychrov
Mohelka
Turnov
Jizera, Libuňka
-4-
Mohelka
Všeň
Jizera
Žďárek
Mohelka
Jablonec nad Nisou
Mohelka
Josefův Důl
Kamenice
Pulečný
Mohelka
Rádlo
Mohelka
Rychnov u Jablonce nad Nisou
Mohelka
Bílá
Mohelka
Český Dub
Mohelka
Hodkovice nad Mohelkou
Mohelka
Jeřmanice
Mohelka
Všelibice
Mohelka
Jablonec nad Nisou
Liberec
Vlastibořice
Tab.č.1 – Obce protékané vodními toky, které mají vyhlášená záplavová území
3 .2
POLOHA A GEOGRAFIE
Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky. Území zahrnuje
sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a
východní část Lužických hor [1]. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní
hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá
hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu
přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému.
Liberecký kraj tvoří jen 4,0 % území celé České republiky. S výjimkou hlavního
města Prahy je kraj se svými 3 163 km 2 nejmenším v republice. Zemědělská půda
zaujímá 44,5 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze (22,3 %) je hluboko
pod celostátním průměrem. Naopak výrazně vysoký podíl území kraje představuje
lesní půda (44,2 %).
Celý kraj je převážně hornatý. Jeho výšková členitost odpovídá
charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel
nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n. m. leží v okrese Liberec
v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem
kraje je Ještěd, který je se svými 1 012 m nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu.
Klima v severovýchodní části kraje (Jizerské hory, Krkonoše a podhůří) spadá do
lehce chladné oblasti. Západní a jihozápadní část má podmínky mírně teplé oblasti.
Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek-Ploučnice, Jizery a Lužické Nisy.
Západ a východ kraje je odveden do povodí Labe a sever do povodí Odry (Nisy).
Zásoby podzemních vod se nacházejí převážně při jižní hranici kraje, na
severovýchodě pak je chráněná oblast přirozené akumulace povrchových vod. V kraji
jsou rovněž prameny minerálních vod a léčivé rašeliny.
3 .3
KLIMATICKÉ POMĚRY
Liberecký kraj lze zařadit, dle členění prof. Quitta (1971), do několika oblastí s
typickými klimatickými charakteristikami [1]. Základní klimatické charakteristiky se na
území kraje výrazněji odlišují v prostoru Jizerských hor, Krkonoš a Lužických hor,
-5-
kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí
navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast MT 11 v od v nivě Jizery
od Turnova k jihu a okolí Hrádku n.Nisou. Důvodem rozložení klimatických oblastí je
proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor, a další mezoklimatické
vlivy. Celkem lze na území kraje vymezit devět klimatických oblastí, a to šest s mírně
teplými oblastmi (MT11, MT10, MT9,MT7, MT4 a MT2) a tři s chladnými oblastmi
(CH7, CH6 a CH4).
Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6
a 8 °C v závislosti na nadmořské výšce, konfiguraci terénu, charakteru ploch ap. Ve
vrcholových partiích Jizerských hor a Krkonoš průměrné roční teploty klesají i pod 4
°C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Pojizeří na Turnovsku a SZ od
Frýdlantu na dolním toku Smědé.
Oceánický ráz podnebí se projevuje zejména na návětrné straně Jizerských
hor v celkových srážkových úhrnech a vyrovnanosti v průběhu roku. Srážkové úhrny
a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever - jih.
Severní část kraje, a to zejména celé Jizerské hory a jejich předhůří jsou výrazně
vlhčí než oblast Českolipska, nebo Semilska. V Jizerských horách roční suma srážek
překračuje 1000 mm, v centrální části hor i 1400 mm a na srážkoměrné stanici Bílý
Potok, U studánky dosahuje 1705 mm.
Srážkový stín Lužických a Jizerských hor a částečně i Krkonoš, doplněný o
druhotnou hradbu Ještědsko-kozákovského hřbetu se částečně projevuje v jižní části
kraje, kde srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice.
Stanice
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Rok ø
Bedřichov – přehr. (JN)
-5,2 -4,6 -1,4
3,3
9,1
12,4 14,0 13,3 10,0
5,1
0,5
-3,1
4,4
Desná-Souš (JN)
-5,5 -4,6 -1,4
3,1
8,7
12,5 14,2 13,5 10,1
5,2
0,5
-3,3
4,4
Harrachov (SM)
-4,9 -3,8 -0,6
4,0
9,6
12,9 14,7 14,0 10,6
5,5
1,1
-2,7
5,0
Liberec (LI)
-2,9 -2,3
1,8
7,0
12,2 15,5 17,2 16,3 12,8
7,6
3,1
-0,9
7,3
Česká Lípa (CL)
-2,6 -1,5
2,4
7,5
12,6 16,1 17,7 17,0 13,3
7,8
3,4
-0,6
7,8
Karlovice (SM)
-2,7 -1,6
2,5
7,8
12,9 15,9 17,5 16,9 13,3
8,2
3,6
-0,5
7,8
Vysoké nad Jiz. (SM)
-4,4 -3,5
0,4
5,2
10,7 13,9 15,7 15,1 11,7
6,2
1,3
-2,6
5,8
Tab.č.2 - Průměrná teplota vzduchu (°C) za období 1931-1960
Stanice
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Rok ø
Frýdlant
46
47
38
56
76
93
109
92
64
57
49
44
771
Smrk
123
113
91
106
110
160
158
142
113
108
110
121
1455
Desná, Souš
120
111
88
93
99
110
146
128
104
110
108
106
1323
Liberec
71
66
52
60
84
96
115
108
69
74
68
66
929
Rovensko
51
46
39
47
59
66
88
80
47
57
54
51
685
Kravaře (CL)
40
40
35
41
55
65
95
68
43
51
39
40
612
Doksy
39
37
35
43
61
68
94
65
39
47
40
40
608
Tab.č.3 - Průměrné roční úhrny srážek (mm) za období 1931-1960
-6-
3 .4
VODNÍ TOKY
Území Libereckého kraje je významnou pramennou oblastí na rozvodí Odry
(Smědá, Lužická Nisa) a Labe (Jizera, Ploučnice) [1]. Vodohospodářský význam
území podtrhuje existence dvou chráněných oblastí přirozené akumulace vod
(CHOPAV) Severočeská křída (ochrana podzemních vod) a Jizerské hory a
Krkonoše (ochrana povrchových vod ve srážkově bohaté horské oblasti).
Území Libereckého kraje se nachází na hlavním evropském rozvodí. Severní
část kraje, tj. Frýdlantsko, Žitavská pánev a přilehlé části Jizerských hor jsou
odvodňovány přes Odru do Baltského moře, zbývající (většinová) část území přes
Labe do Severního moře. V rámci povodí Odry na území kraje zasahují především
dvě hlavní povodí: 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu a 2-04-10 Smědá a Lužická
Nisa pod Smědou, podružné zastoupení mají povodí 2-04-06 Kwisa a 2-04-09
Lužická Nisa od Mandavy po Smědou.
V rámci povodí Labe se na území Libereckého kraje uplatňují především
povodí 1-05-01 Jizera pod Kamenicí, 1-05-02 Jizera od Kamenice po Klenici a 1-1403 Ploučnice. Okrajové zastoupení mají zcela na východě povodí 1-01-01 Labe po
Úpu, zcela na západě pak 1-14-05 Kamenice a Labe pod Kamenicí. Vyhlášená
záplavová území v povodí Jizery jsou patrná z následující tabulky.
vodní tok
vyhlášené záplavové území
úsek toku
Q5
Q20
Q100
Qakt
Mumlava
po soutok s Jizerou
Aurum, 2007
Aurum, 2007
Aurum, 2007
Aurum, 2007
Jizera
po soutok s Jizerkou
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Jizerka
po soutok s Jizerou
Ing. Kladivo, 2005
Ing. Kladivo, 2005
Ing. Kladivo, 2005
Ing. Kladivo, 2005
Jizera
po soutok s Oleškou
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Oleška
po soutok s Jizerou
Ing. Kladivo, 2005
Ing. Kladivo, 2005
Ing. Kladivo, 2005
Ing. Kladivo, 2005
Jizera
po soutok a Kamenicí
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Kamenice
po soutok s Desnou
-
-
Hydroprojekt, 2000
-
Bílá Desná
po soutok s Č. Desnou
Aurum, 2007
Aurum, 2007
Aurum, 2007
Aurum, 2007
Černá Desná
po soutok s B. Desnou
Ing. Kladivo, 2004
Ing. Kladivo, 2004
Ing. Kladivo, 2004
Ing. Kladivo, 2004
Desná
po soutok s Kamenicí
Ing. Kladivo, 2004
Ing. Kladivo, 2004
Ing. Kladivo, 2004
Ing. Kladivo, 2004
Kamenice
po soutok s Jizerou
Ing. Krška, 2003
Ing. Krška, 2003
Ing. Krška, 2003
Ing. Krška, 2003
Jizera
po soutok s Žernovníkem
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Skořepa, 2007
Žernovník
po soutok s Jizerou
Valenta, 2007
Valenta, 2007
Valenta, 2007
Valenta, 2007
Jizera
po soutok s Libuňkou
Ing. Kladivo, 2003
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Kladivo, 2003
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Kladivo, 2003
Ing. Skořepa, 2007
Ing. Kladivo, 2003
Ing. Skořepa, 2007
Libuňka
po soutok s Jizerou
Ing. Verner, 2003
Ing. Verner, 2003
Ing. Verner, 2003
Ing. Verner, 2003
Jizera
po soutok s Mohelkou
Ing. Kladivo, 2003
Ing. Kladivo, 2003
Ing. Kladivo, 2003
Ing. Kladivo, 2003
Mohelka
po soutok s Jizerou
-
-
Hydroprojekt, 2000
-
Tab.č.4 – Vyhlášená záplavová území v povodí Jizery na území Libereckého kraje
-7-
SMĚRNICE 2007/60/ES A JEJÍ NAPLNĚNÍ
4.
Za řádné zavedení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze
dne 27. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. povodňové
směrnice) je v České Republice odpovědné Ministerstvo životního prostředí.
Směrnice již byla transponována do návrhu novely vodního zákona a během roku
2009 bude doplněna do novelizované prováděcí vyhlášky č.142/2005 Sb., o
plánování v oblasti vod [2].
MŽP založilo pro implementaci směrnice pracovní skupinu ze zástupců
Ministerstva zemědělství, jednotlivých státních podniků Povodí, Českého
hydrometeorologického ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského. Skupina
projednává a koordinuje jednotlivé kroky a postupy při zavádění směrnice, tj.
předběžné vyhodnocení povodňových rizik, tvorbu map povodňového nebezpečí a
map povodňových rizik a v konečné fázi tvorbu plánů pro zvládání povodňových rizik.
První cyklus má být ukončen do roku 2015.
Česká Republika je také aktivně zapojena do práce evropské Pracovní
skupiny WG F on Floods, která je součástí Společné implementační strategie pro
vodní politiku EU. V rámci pracovních skupin mezinárodních komisí pro ochranu
Labe, Odry a Dunaje se řeší zejména harmonizace postupů při zavádění směrnice v
mezinárodních povodích.
Řada prací souvisejících s naplňováním požadavků směrnice bude
spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí a z mezinárodního
Operačního programu Central Europe v evropských nadnárodních projektech.
Pro vymezené oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem se v
další fázi provede mapování a zpracují se plány pro zvládání povodňových rizik s
cílem snížit potenciální povodňové riziko.
Koncepce Povodňového informačního systému a první digitální povodňové
plány vznikaly ještě před vydáním této směrnice, přesto představují použitelný a
flexibilní nástroj pro publikování úvodních podkladů a analytických prací ve směrnici
požadovaných.
První cyklus zavádění Směrnice předpokládá tři etapy:
○
do roku 2011: předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení
oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem;
○
do roku 2013: zpracování map povodňového nebezpečí a map
povodňových rizik pro oblasti s potenciálně významným povodňovým
rizikem;
○
do roku 2015: zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik pro
oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem.
Požadavky směrnice lze stručně shrnout takto:
Předběžné vyhodnocení povodňových rizik (články 4 a 5):
• popis a předběžné vyhodnocení rizika povodní na území členského státu na
základě snadno dostupných a existujících dat a informací, s ohledem na
• popis a vyhodnocení nepříznivých účinků minulých povodní;
-8-
• vyhodnocení nepříznivých účinků možných budoucích povodní.
• vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem a popis
metodiky způsobu vymezení.
Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik (článek 6):
• s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře
(Q500);
• se středně vysokou pravděpodobností výskytu (Q100);
• s vysokou pravděpodobností výskytu (Q5, Q20).
U každého scénáře povodně se uvedou tyto prvky:
• rozsah povodně;
• hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny;
• případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody.
Mapy povodňových rizik budou zobrazovat škálu povodňového rizika a míru
přijatelnosti potenciálního povodňového rizika pro dané využití území.
Plány pro zvládání povodňových rizik (články 7 a 8):
• závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik v podobě souhrnné
mapy oblasti povodí nebo správní jednotky, vyznačující oblasti, na něž se
vztahuje plán pro zvládání povodňových rizik;
• mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik;
• popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik;
• souhrn opatření a jejich řazení podle priorit zaměřené na dosažení
příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik;
• popis metodiky pro analýzu nákladů a přínosů používanou k posuzování
opatření s nadnárodními účinky.
Výše popsaný postup se bude cyklicky opakovat v periodě 6 let v souladu s
plánováním podle Rámcové směrnice o vodě.
5.
LABEL - NADNÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI
PREVENCI RIZIK
Oblasti ohrožené povodněmi v povodí Labe byly ve větší míře identifikovány a
tyto údaje zpřístupněny veřejnosti po povodních v r. 2002 [3]. Pomocí zvažování
intenzity rizik prostředky územního plánování bude položen základ trvalého rozvoje v
povodí Labe. Ochrana před povodněmi tu sehrává integrující roli. Vedle nových, k
-9-
prevenci rizik směřujících požadavků na územní plánování, se musí rizikům povodní
přizpůsobit i současné plánování využití konkrétních ploch.
Poskytnutím informací o rizicích a zahrnutím těchto informací do procesů
plánování bude zajištěn atraktivní a trvalý rozvoj hospodářského území kolem Labe.
Šance na rozvoj tohoto území vyplývají mimo jiné z výzev v souvislosti s požadavky
klimatických změn a trvalých strategií k přizpůsobení se jim.
Název & acronym: LABE-ELBE - Adaptace na povodňové riziko v povodí Labe
Program:
INTERREG IV B, CENTRAL EUROPE
Opatření:
3.2 Redukce přírodních a člověkem způsobených rizik a jejich
dopadů
Finance:
Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF)
Období projektu:
01.09.2008 - 28.02.2012
Obr.č.1 – Struktura prací projektu LABEL [3]
Labe charakterizuje to, co je příznačné pro řeky ve střední Evropě: přírodní
říční krajina; hospodářský rozvoj podél řeky; ekonomický potenciál (např. v oblasti
cestovního ruchu a dopravy) a atraktivní životní a osídlený prostor. Veškeré rozvoje
podél řeky jsou ovšem vystaveny vysokému povodňovému riziku, které je
ovlivňováno dopady změn klimatu. Povodně jsou jedním z největších rizik
podmíněných přírodou ve střední Evropě a v povodí Labe-Elbe. Záplavy opakovaně
vedou ke katastrofám pro člověka, ekologii a ekonomii. Příčiny problému jsou
rozmanité:
•měnící se odtokové a odlehčovací podmínky, budoucí změny klimatu;
- 10 -
• omezené informace o rizicích, doba předpovědi a povodňové riziko – vědomí
problému;
•vysoký tlak na užívání v oblastech ohrožených povodněmi; hospodářské
zájmy na řekách;
•nedostatečná priorita rizik při rozhodování o užívání
Každý z těchto problémů má význam v systému managementu povodňových
rizik. Ovšem řešení jednoho problému nevyřeší celkovou situaci. Riziko mohou snížit
pouze integrované metody.
METODIKA TVORBY MAP P OVODŇOVÝCH
6.
NEBEZPEČÍ A POVODŇOV ÝCH RIZIK
Základní cíle metodiky stanovení povodňových rizik a potenciálu povodňových
škod v záplavových územích České republiky jsou těsně spjaty s celospolečenskými
požadavky, vyvolanými nezbytností zmírnit dosavadní nepříznivé účinky povodní [4].
V případě zjišťování povodňových rizik a škod v záplavových oblastech jde jednak o
požadavek důkladně i systémově analyzovat a zhodnotit vlastní povodňové vlivy –
především pomocí kvalitních informačních systémů zaměřených na srážko-odtokové,
průtokové, objemové, statistické, pravděpodobnostní veličiny atp., jednak o
kvalifikovaná poznání v oblastech fyzikálních, hodnotových, ekonomických,
sociálních a environmentálních charakteristik. Klíčovými prvky analýz a hodnocení
povodňových rizik jsou samozřejmě reálně i potenciálně ohrožované subjekty,
stavby, funkční plochy a zařízení v údolních nivách.
Metodika stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území vychází
zejména z vymezené úrovně povodňového nebezpečí, zranitelnosti ohrožovaného
území a stanovení potenciálu povodňových škod. Současně jsou navrženy postupy,
na jejichž základě lze - pro konkrétní zadání, konkrétní lokalitu či území o určitém
rozsahu a s danou mírou úplnosti datových podkladů i nutných informací - zvolit
vhodnou metodu rizikové analýzy a jí odpovídající nástroje. Navržené metody a
přístupy, použité v metodologii, byly v mnoha ohledech ověřeny právě v podmínkách
povodí Labe a Vltavy i v dalších územích zasažených povodní v srpnu 2002.
Prezentace aplikací těchto postupů v rámci několika mezinárodních projektů,
prokázaly úplnou srovnatelnost s přístupy a metodami využívanými pro hodnocení
povodňových rizik v jiných státech EU.
Přístupy patřící do skupiny metod semikvantitativní analýzy byly také
aplikovány v ohrožených oblastech povodí Svratky, Jihlavy, Dyje, Lužnice.
Postupy uplatněné v metodice jsou zaměřeny především na klíčové
povodňové faktory: povodňové nebezpečí, jehož důsledkem jsou povodňové rozlivy,
zranitelnost území, která se projevuje náchylností objektů nebo zařízení ke škodám v
důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodně a v důsledku tzv.
expozice, dále již zmíněné povodňové riziko, které se dá vyjádřit mimo jiné mírou
pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu, a konečně povodňové škody,
vyhodnocované implicitně jako přímé účinky povodňové události, které nepříznivě
postihnou určité území.
○
Povodňové nebezpečí je charakterizováno rozsahem rozlivu, hloubkou
- 11 -
a rychlostí vody v zaplaveném území
○
Zranitelnost je náchylnost objektů nebo zařízení ke škodám v důsledku
malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodně a v důsledku
expozice
○
Riziko je vyjádřeno jako míra pravděpodobnosti výskytu nežádoucího
jevu a nepříznivých dopadů na životy, zdraví, majetek nebo životní
prostředí, je kombinace nebezpečí, zranitelnosti a expozice, riziko roste
s mírou nebezpečí, délkou expozice a mírou zranitelnosti objektu.
○
Riziko je považováno za funkci pravděpodobnosti výskytu příslušné
povodně a tzv. intenzity povodně. Intenzita povodně přitom vyjadřuje
ničivé účinky povodně, které závisí především na rychlosti proudění
vody a hloubce zaplavení.
Obr.č.2 – Metodika tvorby povodňových rizik [4]
- 12 -
S TA N O V E N Í Z Á P L AV O V É H O Ú Z E M Í Q 5 0 0
7.
Záplavové území Q500 bylo stanoveno na základě stávajícího hydraulického
modelu v programu HEC-RAS, který zpracovatel získal k tomuto účelu od Povodí
Labe, s.p. Průtoky Q500 byly stanoveny extrapolací známých N-letých vod Q1 až Q100.
Extrapolace je patrná z následujícího obrázku a z dále uvedených tabulek.
Obr.č.3 Čáry opakování velkých vod
Jizera 1
po soutok s Havírenským potokem
Jizera 2
po soutok se Zabylým potokem
Jizera 3
po soutok s Ponikelským potokem
Jizera 4
po soutok s Jizerkou
Jizera 5
po soutok s potokem od Bystré n.Jizerou
Jizera 6
po soutok s Oleškou
Jizera 7
po soutok s Chuchelenským potokem
Jizera 8
po soutok s Kamenicí
Jizera 9
za soutokem s Kamenicí
Tab.č.5 – Dílčí povodí Jizery pro stanovení Q500
Tok :
Jizera
N
[roky]
1
QN
[m3.s-1]
68.00
2
1:
5
10
20
50
100
96.00 139.00 175.00 214.00 269.00 315.00
- 13 -
500
450
Tok :
N
QN
[roky]
3
-1
[m .s ]
Jizera
1
QN
[roky]
3
-1
[m .s ]
Jizera
1
[roky]
QN
[m3.s-1]
QN
[roky]
1
QN
QN
1
QN
QN
100
[roky]
3
1
10
20
50
100
5
10
20
50
100
5
10
20
50
100
3
2
1
5
10
20
50
100
2
5
10
20
50
100
[m .s ] 147.00 201.00 280.00 345.00 413.00 507.00 584.00
[roky]
3
1
2
5
10
20
50
100
[m .s ] 150.00 201.00 286.00 352.00 421.00 517.00 595.00
[roky]
3
1
2
580
500
640
500
690
500
800
500
815
9:
5
10
-1
20
50
100
[m .s ] 170.00 233.00 325.00 400.00 479.00 590.00 680.00
500
8:
-1
Jizera
530
7:
-1
Jizera
500
6:
[m .s ] 121.00 167.00 234.00 288.00 346.00 427.00 493.00
[roky]
475
5:
-1
Jizera
500
4:
2
Jizera
Tok :
N
50
[m3.s-1] 113.00 156.00 218.00 270.00 324.00 400.00 462.00
Tok :
N
5
2
Jizera
Tok :
N
20
93.00 130.00 185.00 231.00 280.00 349.00 405.00
Tok :
N
10
3:
2
Jizera
Tok :
N
5
85.00 119.00 171.00 213.00 259.00 324.00 377.00
Tok :
N
2
72.00 102.00 147.00 184.00 225.00 283.00 330.00
Tok :
N
2:
- 14 -
500
950
Stávající hydraulický model v programu HEC-RAS byl aktualizován a pro výše
určené průtoky Q500 byly pomocí modelu vypočteny výšky hladiny vody v jednotlivých
příčných řezech. Zátopa byla vykreslena na základě stávající sítě příčných řezů a
interpolace mezi nimi. Výpočet proudění vody pod, resp. přes mostní konstrukce je
součástí hydraulického modelu.
Základní výpočetní schéma modelu HEC-RAS je založeno na řešení metody
„po úsecích“ pro výpočet nerovnoměrného proudění vody v neprizmatických
korytech. Hlavní předností programu je rozdělení profilu na vlastní koryto a levou či
pravou inundaci. V případě řešení průběhu hladin a dalších veličin v zakřivených
tratích program umožňuje počítat s různými vzdálenostmi mezi těmito částmi dvou
sousedních údolních profilů. Vzdálenost mezi profily je řešena váženým průměrem
mezi třemi zadanými hodnotami (váhami jsou velikosti průtoků v jednotlivých třech
sekcích). Čára mechanické energie je dána přičtením střední rychlostní výšky
získané jako průměr hodnot rychlostních výšek pro koryto a obě části inundace.
142.991
142.397
141.819
141.552
140.960
140.390
140.121
139.499
138.927
138.335
137.823
137.440
137.175
136.141
135.811
135.376
134.735
134.312
133.882
133.638
133.093
132.563
132.102
131.771
131.464
130.989
130.346
129.838
129.427
129.080
128.525
125.933
96.009
96.745
125.464
97.369 98.282
125.058
124.490
99.078
99.723
100.308
100.991
101.295
123.801
123.421
123.143
122.818
122.435
101.769
102.051
102.345
JI
88.165 85.569
87.65585.980 85.244
87.019
84.898
84.579
84.192
83.835
83.524
127.282
126.979
126.485
102.883
103.240
103.539
EA 2
ZR
91.543
90.834
90.527
90.206
89.859
89.548
88.871
93.875
94.224
92.857
94.725
95.402
92.423
120.777
120.019
104.343
105.102
105.451
105.693
106.111
119.440
115.524
117.961 118.775
117.670
114.837
115.871
114.503
116.850
113.981
113.069
106.453
106.850
109.042
111.175112.491
107.513
110.055 111.853
Obr.č.4 Model HEC-RAS – řeka Jizera, situace
Some schematic data outside default extents (see View/Set Schematic Plot Extents...)
- 15 -
122.016
121.749
jizera
Plan: souèasný stav
4.3.2010
JIZERA2
600
Legend
WS Q 500
WS Q 100
WS Q 50
WS Q 20
500
WS Q 5
Elevation (m)
Ground
400
300
200
80
90
100
110
120
130
140
150
Main Channel Distance (km)
Obr.č.5 Model HEC-RAS – řeka Jizera, celkový podélný profil
jizera
4.3.2010
JIZERA2
Legend
400
WS Q 500
WS Q 100
WS Q 20
WS Q 5
395
Elevation (m)
Ground
390
385
380
121
122
123
124
Main Channel Distance (km)
Obr.č.6 Model HEC-RAS – řeka Jizera, dílčí podélný profil
- 16 -
jizera
4.3.2010
RS = 136.879 PF 270
.06
.04
.06
490
Legend
WS Q 500
WS Q 100
488
WS Q 20
WS Q 5
486
Ground
Elevation (m)
Bank Sta
484
482
480
478
476
474
-60
-40
-20
0
20
40
Station (m)
Obr.č.7 Model HEC-RAS – řeka Jizera, příčný řez ve staničení 136,879 ř.km.
jizera
4.3.2010
RS = 99.078 PF 65
.06
.04
.06
288
Legend
WS Q 500
WS Q 100
286
WS Q 20
WS Q 5
Ground
Levee
284
Elevation (m)
Bank Sta
282
280
278
276
-80
-60
-40
-20
0
20
40
Station (m)
Obr.č.8 Model HEC-RAS – řeka Jizera, příčný řez ve staničení 99,078 ř.km.
- 17 -
8.
HISTORICKÉ POVODNĚ
Kapitolu týkající se historických povodní zpracoval historik Jiří Svoboda.
Při pohledu na záplavou poničené vesnice a města v Čechách a na Moravě
v roce 1997, 2002, 2006 a 2010 se neodbytně vnucuje otázka, jaké živelní katastrofy
postihovaly naši zem v minulosti. S tím souvisí podrobná analýza všech dostupných
historických informací o záplavách, které naši zem postihovaly v minulosti s cílem
vypracování dlouhodobé předpovědi.
Povodně a silné zimy patří k těm kronikářským zápisům, které mají největší
frekvenci. To je již dáno charakterem ohrožení, které s sebou taková pohroma
přináší. Je lidsky pochopitelné, že středověký letopisec si všímal právě takových
pohrom, které měly celoplošný dopad ve velkém měřítku. A jednou z nich byly
nesporně i povodně. V době, kdy neexistovala regulace toku, představovala velká
povodeň vážné nebezpečí nejen pro obyvatele žijící poblíž břehů, ale byla
potenciálním zdrojem i pro ty, kteří bydleli dále. Jestliže, například přišla ničivá letní
povodeň, velmi pravděpodobně ohrozila úrodu pícnin, které se tou dobou dosoušely
na přilehlých loukách. Tím se jistě zvedly ceny tohoto zboží, které se později promítly
i do dalšího stoupání nákladů ve všech oblastech lidské činnosti. Uzavřený cyklus
středověké ekonomiky byl z velké části postaven především na zemědělských
výnosech. Pokud byl tento uzavřený cyklus přerušen, znamenalo to vždy vážnou
hrozbu nejen pro současníky, ale i pro jejich potomky. Z tohoto pohledu lze pak
pochopit, proč informací o povodních se ve středověkých kronikách objevuje takové
množství.
Při hodnocení velikosti historických povodní je nutno brát v úvahu i osobní
kronikářovy pocity. Dá se totiž předpokládat, že přímý prožitek průběhu povodně
silně ovlivní i míru objektivity zápisu, takže například středně silná povodeň bude
považována kronikářem za katastrofickou. Tento osobní přístup bylo tedy nutné
posoudit nezávislou metodou.
Z území Čech byly vybrány všechny povodně, u nichž byl znám průtok, a to za
období let 1811 - 1984 pro Labe i pro Vltavu. Z nich byly postupně odfiltrovávány
povodně s kulminujícím průtokem větším než 1.500 m 3/s a s krokem po 500 m3/s,
tedy 2.000, 2.500 a 3.000 m3/s. Frekvence jejich výskytu byla podrobena harmonické
analýze, při níž bylo postupně získáváno vždy 11 základních časových period, v
nichž se vybrané povodně opakovaly. Dalším krokem bylo vybrání všech
zaznamenaných historických povodní v Čechách, což bylo poměrně snadné díky již
existující klimatologické databázi. Větší četnost zápisů dovolila vytvořit základní
soubor povodní, přibližně od roku 1280 do roku 1800. Takto bylo získáno přes 380
záznamů. Frekvence těchto historických povodní byla zpracována stejnou metodou
(Fourierův harmonický rozvoj) a výsledky obou analýz byly porovnány. Ukázalo se,
že nejtěsnější statistická vazba mezi povodněmi kronikářskými a instrumentálními
existuje při kulminacích průtoku mezi 2.000 - 2.500 m3/s. Dostatečně vysoký počet
pozorování dovoluje proto vyslovit předpoklad, že středověcí kronikáři
zaznamenávali převážně velké a mimořádné povodně, zatímco menších povodní si
příliš nevšímali. Toto zjištění tak dokresluje i původní názor, že menší povodně se
osídlených ploch příliš nedotýkaly, neboť obydlená místa byla zakládána v
dostatečně velkém odstupu od inundačního pásma.
Vzhledem k tomu, že všechny historické informace klimatologického
charakteru jsou převedeny na počítač, (Svoboda, 1993) je možné i jejich statistické
- 18 -
zpracování standardními metodami. Výsledkem je následující tabulka, zobrazující
velké letní povodně. Její stavba byla koncipována poměrně jednoduchou, ale
účinnou metodou a to statistickým zpracováním rozdílů jednotlivých let v
chronologickém sledu. Díky tomu lze identifikovat střídání vlhčích a sušších období.
Období
Délka
(roky)
Typ
do 1275
Průměrný
roční úhrn
srážek za
srážkový
cyklus (mm)
-
1276 - 1315
39
+
1316 - 1320
4
-
1321 - 1343
22
+
1344 - 1360
16
-
1361 - 1373
12
+
1374 - 1404
30
-
1405 - 1413
8
+
1414 - 1430
16
-
1431 - 1463
32
+
1464 - 1500
36
-
1501 - 1545
44
+
1546 - 1594
48
-
1595 - 1627
32
+
1628 - 1652
24
-
1653 - 1690
37
+
1691 - 1736
45
-
1737 - 1750
13
+
1751 - 1770
19
-
1771 - 1800
29
+
* 1801 - 1810
10
-
432.83
1811 - 1819
9
+
505.47
1820 - 1826
7
-
417.67
1827 - 1833
7
+
550.99
1834 - 1835
2
-
333.65
1836 - 1839
4
+
583.68
1840 - 1843
4
-
395.9
1844 - 1847
4
+
531.23
1848 - 1880
33
-
418.48
1881 - 1901
21
+
490.94
1902 - 1909
8
-
408.2
1910 - 1916
7
+
485.41
1917 - 1919
3
-
444.8
1920 - 1928
9
+
481.16
1929 - 1935
7
-
438.09
- 19 -
1936 - 1950
15
+
519.11
1951 - 1953
3
-
397.77
1954 - 1958
5
+
535.76
1959 - 1964
6
-
423.47
1965 - 1968
4
+
556.1
1969 - 1976
8
-
434.01
1977 - 1981
5
+
531.5
1982 - 1992
11
-
454.45
1993 – 1997
4
+
527,00
1998 – 1999
2
-
397,00
2000 – 2009
10
+
454,60
Tab.č.6 – Tabulka historických sušších a vlhčích období
* zahájení instrumentálního pozorování v roce 1804.
Znaménko (+) představuje srážkově bohatší období, znaménko (-) naopak
období sušší. Průměrný roční úhrn za srážkový cyklus je zaznamenám od zahájení
instrumentálních měření.
Z uvedené tabulky vyplývá, že délky obou cyklů se od sebe příliš neliší.
Průměrná délka záporného cyklu v období před zahájením instrumentálního měření,
tedy takového, který je na srážky chudší se pohybuje okolo 27 let a průměrná délka
kladného je kolem 26 let. Po zahájení instrumentálního měření v Praze-Klementinu v
roce 1804 se vyhodnocení zřetelně zpřesnilo, nicméně délky obou cyklů zůstaly
stejné. Délka suchého cyklu činí 8.0 roků a délka vlhkého je rovněž 8.0 roku.
Tato metoda je ovšem velmi citlivá na nastavení počátku, takže bylo nutno
testovat několik souborů se začátky v letech 1280, 1290, 1301, 1310, 1318 a 1330. Z
toho důvodu je také u jednotlivých cyklů poměrně vysoké variační rozpětí. Získané
výsledky jsou však natolik významné, že je nutné s nimi reálně počítat.
Ještě názorněji lze vidět rozdíly obou cyklů při vyhodnocení ročních
srážkových úhrnů za jednotlivé cykly po zahájení instrumentálních měření. Celkový
průměr záporné oscilace je 415.1 mm, zatímco dlouhodobý průměr kladné je 519.5
mm. Rozdíl je 104 mm. Dojde-li pak k náhlé srážkové příhodě (přívalové deště), je
tento rozdíl vyrovnán během jediného dne!
Je-li tato studie věnována převážně východočeské oblasti, je zcela logické, že
dominantním tokem bude Labe. Historických informací je relativně více věnováno
Labi nežli Vltavě. Tato skutečnost je dána logikou umístění Labe do převážně
nížinných oblastí Čech s dřívějším a hustším osídlením, nežli má povodí Vltavy.
Informace o labských povodních jsou tedy výsledkem zvýšené srážkové činnosti
především v oblastech povodí horního toku, převážně ve východních Čechách. Při
studiu archivních dokumentů byl v Archivu hl.m. Prahy objeven dokument popisující
stavy vody na Labi od roku 1801. Tento objev je zajímavý z toho důvodu, že samotní
němečtí kolegové mají táž data teprve od roku 1816. Objev byl publikován
v časopise Vesmír (r.70, 1991, č.4, s.195-198), přičemž vyvolal pozoruhodnou
reakci. První, kdo se přihlásil o zaslání dat nebyla žádná česká insituce, ale byli to
němečtí hydrologové z „Wasseramt Dresden“. Ti se přihlásili téměř okamžitě po
publikování zmíněného článku s prosbou o postoupení dat. Další pozoruhodností
bylo, že dosud žádné oficiální české hydrologické pracoviště o data neprojevilo
nejmenší zájem. Ačkoliv tato řada poskytuje množství údajů vhodných k interpretaci
- 20 -
(jde o denní hodnoty od roku 1801 do roku 1827) do českého prostředí (což se stalo
již v roce 1990), musel autor celý soubor dat ČHMÚ doslova vnutit.
Střídání maxim a minim a zvláště pak dlouhé minimum (v letech 1848 - 1880),
které vrcholilo kolem roku 1865 je dobře patrné. Toto dlouhodobé minimum je již
doloženo i obrazovým materiálem. Na dobové fotografii z roku 1868 (září) je vidět
téměř vyschlé koryto Vltavy v Praze pod Letnou a především naprosto suchý jez.
Obdobně lze doložit, že v témže období vystoupil z vody v Děčíně tzv. "kámen
sucha", na kterém jsou vyryty letopočty s roky, kdy nebyl pod hladinou.
V následujícím cyklu 1881-1901, který byl mimořárně vlhký jsou zastoupeny
ničivé povodně a to v letech 1890 (Praha, září) a 1897 (červenec, severní Čechy).
Faktem je, že prvních asi 40 největších ročních srážkových úhrnů leželo vždy v
kladné srážkové oscilaci, tedy na trendu, který má na grafu stoupající tendenci.
Obr.č.9 Roční průtoky Labe
Labská průtoková řada byla podrobena frekvenční analýze, přičemž bylo
získáno několik základních period v časovém úseku 1851-2009. Testoval se roční
průměr a letní průměr, přičemž roční průměr se pohyboval v těchto oscilacích:
5,5 - 7,3 – 14,0 – 23,5 – 25,6 – 34,0 – 51,0 roku
a letní průtokový průměr:
5,4 – 12,4 – 16,0 – 17,7 – 22,5 – 28,8 – 34,0 – 53,0 roku.
V tomto ohledu se labská průtoková řada nijak neliší od průtokových řad většiny
evropských řek (viz Pekárová, 2003, Dynamika kolísánia odtoku svetových a
slovenských tokov, Bratislava).
Povodně jsou nesporně zajímavým přírodním elementem, který byl také
odnepaměti zaznamenáván značkami. Například na skále s křížem v Děčíně jsou
značky velkých povodní na Labi, které tímto městem protekly. Jsou měřeny v
loktech, ovšem potíž je v tom, který loket byl pro jednotlivé roky použit. V úvahu
přicházejí prakticky tři různé délkové míry a to buď loket český (0.5939 m), saský
- 21 -
(0.5625 m) nebo rakouský (0.7776 m). S českým loktem bude nutné počítat spíše ve
starších obdobích, saský loket bude platit pravděpodobně ve středním časovém
úseku a rakouský loket pak v nejmladším úseku záznamů. Nicméně stanovit přesnou
hranici použití těchto měr není vůbec jednoduché. Proto uvádím tabulku
zaznamenaných výšek velkých vod na Labi v Děčíně, tak jak je zachytil páter
Krolmus v roce 1847. Značka (") znamená označení loktů, který měl 24 palců, takže
označení 18" 16 znamená, že výška vody dosáhla 18 loktů a 16 palců.
Rok
Výška vody
1118
18" 16´
1845
17" 00´
1832
15" 19´
1805
15" 12´
1784
15" 01´
1655
14" 13´
1501
14" 04´
1570
13" 17´
1799
13" 17´
1830
13" 16´
1595
12" 01´
1824
11" 22´
Tab.č.7 – Tabulka historických povodní se zaměřenou výškou vody
Vzhledem k tomu, že existuje celá řada dokladů o zaznamenaných povodních,
které byly v dobových pramenech označovány za škodlivé a ničivé, bylo možné jejich
hlavní řadu zachytit a popsat. V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny
zachycené velké povodně na Labi i na Vltavě. Úvodní troj nebo čtyřčíslí je letopočet,
za pomlčkou posléze následuje zkratka pro sezonu (L - Léto, J - Jaro, P - Podzim,
pořípadě tam kde je to možné i datum) a za letopočtem zkratka pro tok (VL - Vltava,
LA - Labe). Podtržený letopočet znamená, že šlo o mimořádně velkou povodeň.
590 - L, LA
1280 - (23.8.), VL
820 - L, LA
821 - J, LA
823 - J, LA
824 - J, LA
838 - J, LA
841 - L,P, LA
865 - (?), LA
868 - J,L, LA
875 - J, LA
876 - L, LA
1282 - (25.3.), Vl
1306 - J, LA
1310 - (25.7.), VL
1315 - (25.6.), VL
1318 - J, LA
1321 - (26.6.), VL
1322 - J, VL
1330 - L, VL
1342 - (3.2.), VL
1343 - (12.3.), LA
1501 - (15.8.), VL,
LA
1503 - P, LA
1504 - (III.), VL
1506 - (7.8.), LA
1511 - (25.7.), LA
1525 - L, LA
1529 - L, VL
1539 - (XII.), LA
1546 - (I. - II.), LA
1555 - (17.1.), LA
1557 - (1.2.), LA
- 22 -
1670 - L, LA
1674 - (24.2.), LA
1675 - (25.6.), VL
1682 - (26.1.), VL
1684 - L, LA
1693 - J, LA
1694 - J, VL
1695 - L, LA
1696 - (2.12.), LA
1698 - (I. -II.), L, VL
1706 - J, La
962 - P, LA
987 - (?), LA
1000 - L, LA
1002 - J, LA
1008 - (?). LA
1345 - (?), LA
1355 - (11.3.), LA
1358 - (1.9.), VL
1362 - (27.2.), LA
1367 - (3.3.), VL
1015 - P, LA, VL
1370 - (15.8.), VL
1020 - J, LA
1032 - J, LA
1034 - (24.8.), VL
1059 - J,P, VL
1071 - P, VL
1373 - (13.3.), VL
1374 - (5.2.), VL
1392 - (5.12.), VL
1400 - (22.7.), LA
1404 - L, LA
1086 - L, LA
1413 - (5.8.), LA
1094 - L, LA
1118 - P, VL, (XI.)
1141 - J, VL, (III.)
1150 - L, LA
1157 - (?), VL
1162 - (16.2.), LA
1163 - (?), LA
1170 - (?), VL
1179 - J, LA
1180 - (10.8.), VL
1187 - (24.6.), VL
1196 - J, L, VL
1203 - L, LA, VL
1208 - J, LA
1221 - J, LA
1222 - J, L, LA,
(21.7.)
1250 - (22.7.), VL
1264 - (18.12.), LA
1265 - L, LA
1272 - (4.3.), VL
1273 - (18.8.), VL
1275 - (24.8.), LA
1416 - J, LA
1418 - J, LA
1424 - L, LA
1427 - L, LA
1428 - (23.8.), LA
1430 - L, LA
1431 - (15.6.), VL
1432 - (22.7.), VL
1433 - (13.7.), VL
1434 - (VIII.), VL
1437 - L, LA
1445 - (24.6.), VL
1446 - (?), LA
1447 - (?), LA
1449 - (IV. - V.), LA
1560 - (21.7.), LA
1563 - (1.6.), LA
1564 - J, LA
1565 - (III.), LA
1566 - (III.), LA
1569 - (VI. - VII.),
LA
1571 - (?), LA
1572 - (?), LA
1573 - (13.8.), LA
1584 - (1.1.), LA
1585 - L, LA
1595 - (III., 17.8.),
LA
1597 - J, LA
1598 - (25.2.), LA
1599 - (24.1.), LA
1601 - (XII.), LA
1602 - J, L, LA
1605 - (?), LA
1614 - J, L, LA
1622 - (?), LA
1625 - (III., IX.), LA
1627 - (27.6.), LA
1629 - (10.10.), VL
1635 - J, LA
1640 - (25.9.), LA
1650 - (VI.), LA
1651 - (11.5.), VL
1452 - (?), LA
1652 - (VII.), LA
1454 - (?), LA
1654 - J, L, LA
1463 - (24.6.), VL 1655 - (5.2.), VL, LA
1468 - L, VL, LA
1658 - (II.), LA
1481 - (1.6.), VL,
1661 - (VIII.), LA
1491 - L, LA
1666 - (16.6.), LA
1495 - (5.8.), VL, Z
1669 - (?), LA
1709 - J, LA
1712 - (24.4.), VL
1714 - J, VL
1729 - L, VL
1731 - (19.3.), VL
1740 - (XII.), VL
1747 - (14.12.), VL
1748 - (6.4.), VL
1750 - (10.2.), VL
1751 - (14.3.), VL
1761 - (21.2.), VL
1762 - (14.2.), VL
1764 - (31.12), VL
1767 - (10.12.), VL
1768 - (21.2.), VL
1769 - (30.6.), VL
1770 - (11.4.), VL
-"- - (3.8.), VL
1771 - (16.3.), VL
-"- - (3.7.), VL
1775 - (5.2.), VL
1776 - (8.2.), VL
1777 - (25.2.), VL
-"- - (19.3.), VL
1780 - (8.3.), VL
1781 - (10.2.), VL
1783 - (11.3.), VL
1784 - (27.2.), VL
1785 - (18.4.), VL
1789 - (28.1.), VL
1794 - (27.2.), VL
1799 - (23.2.), VL
Tab.č.8 – Výčet jednotlivých povodní
"Toho roku dne 19.7. v sobotu se spustil velký déšť a trval až do úterý 22.7.
Rozvodnily se všechny řeky a potoky a hned v noci z pondělí na úterý vystoupila
- 23 -
Vltava a rozlévala se přes luka a pole a přes vsi, co bylo po cestě s sebou vzala.
Oblouky Pražského mostu se ucpaly velkým nánosem, chalupami, dřívím, senem,
obilím - byl čas žní - a jinými věcmi. Pro velkou zástavu se pak voda na obě strany
široko rozlila, tak že téměř celé Staré město stálo ve vodě. Na Staroměstském
náměstí se v lodích vozili a na Ovocném trhu tekla voda jako velká řeka. Pražský
most se na 3 místech protrhl. Všechny mlýny byly pobořeny a vodou odplaveny;
mnoho lidí i dobytka utonulo, protože voda stála velmi vysoko po celý týden.
Červenec - 1432."
V.V. Tomek - Kronika pražských povodní. Praha 1845.
1445 4.4.
A po provodu (4.4.) byla tak veliká voda u Hradce Králové, že most i mlýny vzala a
mnoho škod na předměstí učinila“.
SLČ, s. 154, Praha 1980.
1491 léto
„V tomto roce byla v Čechách velká voda zvláště v Trutnově. To spadla v létě
v poledne nad Krkonošemi průtrž mračen, takže v Trutnově voda vystoupila vysoko,
až 9 kroků k jatkám a nad třetí stupeň hlavního oltáře, až k bílému pruhu na
Petzelově kameni, ale za půl hodiny bylo všecko pryč. Jeden člověk běžel napřed a
varoval lidi .. „
Kronika Simona Hüttela, vyd. H.Schlesinger, 1881.
1591 24.6.
„Téhož léta v pondělí den památky sv. Jana Křtitele božího, 24. Dne měsíce června,
okolo dvanáctý a třináctý hodiny navštívil Pan Bůh pro hříchy a nepravosti naše
město Hradec nad Labem hroznou prudkou a prvé neslýchanou povodní, která ted
den trvala, ač na obou řekách, však nejvíce na Labi, takže do kostela svaté Anny na
tři čtvrti lokte pražského vstoupila, hrobníky i dlážděním nemálo hnula a zduvši se
mimo Rozberk přes Smetanovou šafranici do cesty Svinarské velmi silně a prudce, i
také tou branou u Lichnovejch na Střezinu běžela, lidem zvláště na Pražském
předměstí kamna pobořila, ploty převracela, sklepy pod zemí poderala. U mlej na
Rormejstrova strůhu, kterou se vede voda na rouru ve dvou místech hrozně protrhla,
takže sotva pila ostala a summou sousedům na travách, obilích, domích zahradách,
hlatýřích, plotích, hradbách, březích, obci jak na staveních, mlejních mostech,
lavičkách, hatěch, cestách téměř nenabytou škodu učinila. Nebo tak prudce a náhle
přišla a tak velmi rychle jí přibejvalo, že sotva lidé s hrdly utéci mohli. Mostek u
Beránků vzala, u Macka kováře hroznej důl vyplákla a u Rormejstrova mlejna přes
most jíti počala, však aqby proto kdo při městě tu se utopiti měl, o žádným slyšáno
není. Z Pán Bůh pochválen buď.“
Marek Bydžovský z Florentina, Praha 1987.
- 24 -
Vyhodnocení historických podkladů
Na základě analýzy především dlouhých zim v Čechách za uplynulých tisíc let
je možno dojít k závěru, že vývoj klimatu se v současném období nachází na
přelomu několika cyklů. Z nich nejdominantnější je především onen přibližně 90-letý
cyklus a za ním pak následují 50-letý, 25-letý a v průtocích se zřetelně objevuje i
solární cyklus s délkou 22 roků. Ovšem jde o méně významné cykly. Celkové
matematicko-statistické vyhodnocení jak srážkové řady, tak i průtoků českých řek
ukazuje naprosto zřetelně, že nastupuje nový, 90-letý cyklus, který je vlastně
polovinou již dříve některými badateli, zjištěného 178-letého cyklu. Tento cyklus je
přítomen prakticky ve všech přírodních řadách (viz má přednáška 14.5.1997 na
hvězdárně v Úpici "Periodicita jevů v přírodních řadách") a jeho vliv jak na přírodní,
tak i na sociální děje na Zemi nebyl dosud plně zhodnocen.
Z doloženého asi 90-letého cyklu, který je z matematického statisticky
významný, se dá předpokládat, že jevy, které se opakovaly v minulosti se budou
opakovat i v budoucnosti.
POSTUP PRACÍ A ZHOTOVENÍ PODKLADŮ PRO
9.
MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK
Práce na zhotovení podkladů pro mapy povodňových rizik v Libereckém kraji
probíhaly v době od prosince 2009 do června 2010. Jednalo se zejména o
zpracování získaných podkladů, o zákres záplavové čáry Q500, o práci v mapovém
prostředí GIS a v neposlední řadě o terénní práce. Mapové analýzy a grafické
výstupy byly zpracovány v programu ArcMap 9.3 od ESRI.
Práce vycházely z následujících podkladů:
Podklady od Libereckého kraje (předány na základě protokolu 12/2010/334):
○
ZABAGED
○
RZM10, RZM50
○
ortofotomapy
Podklady od Povodí Labe, s.p.:
○
hydraulický model Jizery a jejích přítoků
○
povodňové značky – tabulka se značkami z roku 2000
○
informace o zvláštních povodních z VD Souš a Josefův Důl
Další použité podklady:
○
Dibavod – Digitální báze vodohospodářských dat
○
PRVKUK – Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů
○
RSD – silniční databanka
○
CENIA – česká informační agentura životního prostředí
○
Historické povodně – veškeré historické údaje a text o historických
povodních zpracoval historik Jiří Svoboda
- 25 -
Zdroje informací:
[1] http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/dokumenty/hydrologie.htm
[2] http://www.povis.cz/met_dpp/index.html?mdpp_souvislosti_200760es.htm
[3] http://www.label-eu.eu/cz/projekt.html
[4] http://www.vuv.cz/fileadmin/user_upload/pdf/250/Metodika_riziko_skody_2008.pdf
Výsledky prací jsou uspořádány do následujících příloh:
○
Tabulkové přílohy
10.
○
Identifikační listy
○
Mapové přílohy
ZÁVĚR
Dílo se zabývá zhotovením podkladů pro předběžné vyhodnocení
povodňových rizik za účelem naplnění požadavku „Směrnice Evropského parlamentu
a rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik“, podle kterého
musí členské státy EU omezit rizika povodní.
V rámci získání podkladů pro předběžné vyhodnocení povodňových rizik byly
vyhodnoceny historické povodně, identifikovány byly v daném území povodňové
značky, vymezeny byly úseky komunikací, které budou zaplaveny jednotlivými
průtoky až do výše Q500 a identifikovány byly významné objekty ohrožené
povodněmi.
Podklady budou v budoucnu využity i pro plány zvládání povodňových rizik
tak, aby byly eliminovány nepříznivé účinky povodní na lidské zdraví, jejich majetky,
životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.
V Praze, červen 2010
- 26 -

Text studie ke stažení

Transkript

Podobné dokumenty

Rybářský řád Východočeského svazu pro rok 2016

sklar 3-4_09:Sestava 1.qxd - Česká sklářská společnost

Labe a Orlice v Hradci Králové

ke stažení zde - Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska

zpráva o aktuálním a historickém rybářském

A-Technická zpráva-1