alternativní fotografické techniky editace informací

Komentáře

Transkript

alternativní fotografické techniky editace informací
Studentská tvůrčí a odborná činnost
STOČ 2013
VYUŽITÍ SYSTÉMU STROJOVÉHO VIDENÍ PRO POLOHOVÁNÍ OBJEKTU
Ondřej Petrtýl
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
17. listopadu 15/2172,
708 33 Ostrava – Poruba
25. dubna 2013
FAI UTB ve Zlíně
Obsah
1.
Laboratorní model třídicí linky ....................................................................................................... 4
1.1.
Princip činnosti třídicí linky .................................................................................................... 5
1.2.
Komponenty kontrolní linky.................................................................................................... 6
1.2.1.
2.
Desky plošných spojů pro výkonové zesílení .................................................................. 7
Zpracování obrazu........................................................................................................................... 8
2.1.
Popis základních operací při zpracování obrazu ..................................................................... 8
2.1.1.
Histogram ......................................................................................................................... 8
2.1.2.
Ekvalizace histogramu ..................................................................................................... 8
2.1.3.
2D Diskrétní Fourierova transformace ............................................................................. 8
2.1.4.
Inverzní 2D Diskrétní Fourierova transformace .............................................................. 9
2.1.5.
Filtrace obrázků pomocí frekvenčních filtrů .................................................................... 9
2.1.6.
Smoothing (rozostření)- Lowpass filtr ............................................................................. 9
2.1.7.
Sharpening (detekce hran) - Highpass filtr....................................................................... 9
2.1.8.
Korelace............................................................................................................................ 9
3.
Zpracování obrazu v programu MATLAB Simulink ................................................................... 10
4.
Řídicí algoritmus ........................................................................................................................... 11
5.
OPC komunikace .......................................................................................................................... 14
6. Závěr ................................................................................................................................................ 15
Literatura .............................................................................................................................................. 17
2
Seznam použitých značek a symbolů
CPU
Central Processor Unit (procesor)
DC
Stejnosměrný (motor)
DFT
Diskrétní FT
DI
Digital Input
DO
Digital Output
DPS
Deska Plošných Spojů
E1, E2
Efektor (elektromagnetická cívka)
FT
Fourierova Transformace
HP
Highpass (filtr)
HW
Hardware
I/O
vstupy/výstupy
IDFT
Inverzní DFT
KM
Krokový Motor
LP
Lowpass (filtr)
MP
Manipulační Plošina
OPC
OLE (Object Linking and Embedding ) for Process Control
P
Programátor pro PLC
PC
Personal Computer
R1, R2
manipulační rameno
PLC
Programmable Logic Controller
SW
Software
TL
Třídicí Linka
USB
Universal Serial Bus
VDC
stejnosměrné napětí
Z
laboratorní zdroj napětí
Z1, Z2
zásobníky
3
1. Laboratorní model třídicí linky
V současnosti je kladen vysoký důraz na inspekci každého vyrobeného kusu tzv. totální
kontrola. V tomto případě prochází každý jednotlivý kus kontrolou, což je při nasazení člověka jako
kontrolního mechanismu velice náročné. Proto se hlavě při velkých sériích uplatňuje inspekce
s využitím strojového vidění. S rozvojem výpočetní techniky, hlavně výpočetního výkonu
výpočetních a grafických procesorů, je již možno zpracovávat velké objemy dat v reálném čase.
Užití strojového vidění vede ke zvýšení kvality výroby, což přináší snížení provozních
nákladů. Výhodami je rychlost vyhodnocení oproti mechanickému měření, bezkontaktnost se
zkoumaným objektem, automatizovanost tedy komunikace s periferiemi, nadřazenými i podřazenými
systémy, univerzálnost a flexibilita inspekčního programu pro různé aplikace. Nevýhodou jsou
vysoké pořizovací náklady, které se v dlouhodobém měřítku spolehlivě vrátí.
Obsahem této práce je využití strojového vidění pro polohování objektu, které jsem realizoval
jako součást laboratorního modelu třídicí (kontrolní, inspekční) linky. Na obrázku 1.1 je uvedeno
schéma mé práce. Třídicí linka využívá dva řídicí systémy, hlavním systémem je PLC, které
vykonává hlavní logiku celého procesu, tedy stará se o pohon všech motorů a řídí spínání osvětlení
a elektorů. Do hlavního systému také vstupují signály z koncových spínačů a senzorů polohy.
Druhým systémem je PC, které slouží jak k programování a obsluze procesu, tak ke zpracování
obrazu.
TL
PC
V
fischertechnik
PLC
IV
Schulprogramm
SIEMENS
II
BOX
SIEMENS
P
IV
SIMATIC
S7 - 300
III
6
7
4
5
1
2
Z
I
24
3
Obrázek 1.1 Schéma úlohy a vzájemné komunikace
4
Legenda k obrázku 1.1
BOX obsahuje DPS pro výkonové zesílení signálů z PLC, propojení s PLC a TL
pomocí konektorů CANON
P
programátor pro PLC
PC
běžné PC vybavené příslušným SW pro programování PLC a zpracování
obrazu
PLC
programovatelný logický automat
TL
pracoviště třídicí linky
Z
laboratorní zdroj
Význam signálů
I
napájení celého systému z laboratorního zdroje Z
II
výkonově zesílené výstupní signály z PLC pro řízení motorů
a spínání prvků vstupní signály do PLC z třídicí linky
III
digitální vstupní a výstupní signály pro PLC
IV
komunikace mezi PC a PLC při programovaní a řízení, prostředek pro
OPC komunikaci s PLC
V
snímaný obraz z kamery je přenášen ke zpracování do PC
1.1. Princip činnosti třídicí linky
V prvním kroku se provede inicializace celé soustavy, kdy se jednotlivá ramena a zásobníky
nastaví do počátečních poloh.
7
8
9
10
11
6
5
A
4
3
Z1
12
13
14
15 16 17
MP
VI
Z2
2
B 1
B 20
19
18
VII
VIII
I
D
D
V
II
C
IV
III
Obrázek 1.2 Schéma rozložení zásobníků a jednotlivých poloh manipulační plošiny
Operace třízení začíná tím, že rameno R1 sjede do pozice P_D, efektor E1 naloží ze
zásobníku Z1 z pozice 1 zkoumaný objekt. Následně rameno R1 vyjede do pozice P_H a krokový
motor KM2 otočí manipulační plošinu MP do polohy B. Efektor E1 uvolní náklad.
5
Poté se MP otočí do pozice C, kde dochází k vyfocení, zkoumaného objektu pomocí kamery
K a následnému zpracování obrazu. Dle výsledku analýzy obrazu se rozhodne, do které pozice (I, ...
VIII) zásobníku Z2 se má součástka přesunout.
Následuje naložení objektu efektorem E2, MP se vrátí do výchozí pozice A a zásobník Z2 se
natočí do pozice hlavním řídicím systémem.
Poté dochází k uvolnění zkoumaného objektu
efektorem E2.
R2
R1
DC
1
DC
2
K
P_D
Z1
E1
E2
MP
P_H
Z2
KM3
KM1
KM2
O
fischertechnik
Schulprogramm
Obrázek 1.3 Schéma třídicí linky
Následně se celý cyklus opakuje, dokud se neroztřídí všechny součástky z prvního zásobníku,
či není proces ukončen obsluhou, poruchou nebo jinou událostí. Tento princip je také znázorněn na
vývojovém diagramu na obrázku 4.1.
1.2. Komponenty kontrolní linky
V této části je uveden seznam komponent, ze kterých se laboratorní model skládá.
- Siemens SIMATIC CPU 314C-2DP (6ES7 314-6CH04-0AB0) - 24 DI, 16 DO, 4 AI, 2 AO
- krokový motor MICROCON SX17-0804 - 200 kroků na otáčku
- krokový motor SANYO - SANMOTION F-KM-103H5210-5140 - 200 kroků na otáčku
- stavebnice FISHERTECHNIK - nosná konstrukce, DC motor, cívka, dvoupolohový spínač
- webkamera Genius iSlim 300X
- desky plošných spojů
6
1.2.1. Desky plošných spojů pro výkonové zesílení
K tomu abychom digitální signál o stavech 0 a 1 převedli na pohyb jednotlivých částí, je
potřeba tento signál výkonově zesílit. Za tímto účelem byly navrženy čtyři různé desky plošných
spojů. Variantu více dílčích desek jsem preferoval před tvorbou jedné komplexní. V průběhu vývoje
a testování se toto ukázalo jako dobré rozhodnutí, když bylo potřeba některé desky poupravit či
rovnou vyrobit znovu. Na obrázku 1.4 je uvedeno jak elektrotechnické schéma, tak i obraz DPS
s popisky pro zapojení. Obdobně je zpracována dokumentace i pro ostatní desky, zde uvádím pouze
pro desku č.1.
Deska č.1
Tato deska je určena převod společného napájecího napětí na napětí potřebné pro
stejnosměrné motorky DC1 a DC2 na desce č.2, cívek E1 a E2 i osvětlení.
S1
S2
+24 V
E1
+9 V
T1
C1
C2
T2
R
Osv
T3
R
R
PLC
E1
Stabilizátor 7815
E2
PLC
E2
PLC
Osv
Cívka1 Cívka2 Osvětlení
Stabilizátor 7809
+24 V
+9 V
+
+
+
GND
GND
-
-
-
470 μF 25V
470 μF 16V
BC337
Cívka1
GND
GND
BC337
3K9
Cívka2
3K9
Osvětlení
GND
BC337
3K9
Obrázek 1.4 Základní schéma a popis DPS pro desku č.1
Deska č.2
Z desky č.1 je přivedeno napájecí napětí pro motorky DC1 a DC2. Jednotlivé směry otáčení
jsou řízeny pomocí H-můstku.
Deska č.3
Opět provádíme převod společného napájecího napětí na napětí potřebné pro krokové
motorky s proudovým omezovačem. Je zde realizována část pro spínání napájení jednotlivých
motorků KM1, KM2, KM3 a také spínání jednotlivých fází pro KM3.
Deska č.4
Z desky č.3 jsou přiváděna napájecí napětí pro KM1 a KM2. Taká je zde část pro spínání
jednotlivých fází motorků KM1, KM2 a to, pro každý samostatně.
7
2. Zpracování obrazu
Při zpracování obrazu jsem postupoval od nejjednodušších operací, které jsem si vždy
naprogramoval v MATLABu, abych lépe pochopil jejich funkci a až následně jsem využíval
komponent Image Processing Toolboxu.
2.1. Popis základních operací při zpracování obrazu
V této části je proveden teoretický rozbor základních operací využívaných při zpracování
obrazu.
2.1.1. Histogram
Histogram (obrázek 2.1) je odhad pravděpodobnosti výskytu úrovně intenzity ve zkoumaném
obrázku. Zobrazuje tedy kolikrát se pixel s danou hodnotou intenzity ve zkoumaném obraze
vyskytuje.
2.1.2. Ekvalizace histogramu
Při ekvalizaci histogramu se snažíme o vyvážení daného obrazu aplikováním transformace,
která se pokouší vyrovnat rozložení histogramu a tím vede ke zlepšení kontrastu. Výsledek
ekvalizece je patrný z obrázku 2.1 .
Obrázek 2.1 Graf histogramu (vlevo) a ekvalizovaného histogramu (vpravo)
Obrázek 2.2 Původní obrázek (vlevo) a obrázek upravený ekvalizací (vpravo)
2.1.3. 2D Diskrétní Fourierova transformace
Užitím této funkce komplexní exponenciály získáme přechod z původní obrazové funkce na
frekvenční spektrum obrazu.
8
2.1.4. Inverzní 2D Diskrétní Fourierova transformace
Užitím této funkce získáme úroveň intenzity pro daný obrázek. Jedná se tedy o převod
z frekvenčního spektra zpět do klasického zobrazení.
Obrázek 2.3 Originál (vlevo), 2D diskrétní FT (uprostřed), 2D Inverzní DFT (vpravo)
2.1.5. Filtrace obrázků pomocí frekvenčních filtrů
Filtrace pomocí frekvenčních filtrů je založena na modifikované FT. Obrázek je nejdříve
přeložen do frekvenčního spektra, poté korelován s daným filtrem a poté znovu převeden do
původního spektra zobrazujícího úrovně intenzity.
2.1.6. Smoothing (rozostření)- Lowpass filtr
Filtrace pomocí filtru s dvěma úrovněmi, jejichž rozhraním je centrovaná kružnice
o poloměru D0. Uvnitř je nastavena hodnota jedna pro nízké frekvence a okolí je rovno nule.
2.1.7. Sharpening (detekce hran) - Highpass filtr
Filtrace pomocí filtru s dvěma úrovněmi, jejichž rozhraním je kružnice o poloměru D0.
Uvnitř je nastavena hodnota nula pro nízké frekvence a okolí je rovno jedné.
Obrázek 2.4 Výsledky operace Smoothing (vlevo) a Sharpening (vpravo)
2.1.8. Korelace
Principem je součet součinů filtračních koeficientů a pixelů daného obrázku s maskou m x n.
tedy čím vyšší je shoda zkoumaného a vzorového obrazce, tím vyšší je korelační koeficient.
9
3. Zpracování obrazu v programu MATLAB Simulink
Pro zpracování obrazu jsem využil komponent z Image Processing Toolboxu s programu
MATLAB Simulink. Postup zpracování je uveden na obrázku 3.1.
Příjem
obrazu z
webkamery
Vzorové
obrazy
třízených
součástek
Ekvalizace
histogramu
Zmenšení
velikosti
obrazu
Detekce
hran
(FT)
2D korelace
snímaného
obrazu a
vzorů
Zpracování
korelovaných obrazů
Vystavení
výsledků na
výstup
Obrázek 3.1 Postup při zpracování obrazu pomocí MATLAB Simulink
Nejprve jsem načetl obraz z kamery (obrázek 3.2), pro lepší kontrast jsem použil ekvalizaci
histogramu (obrázek 3.2). Následovalo zmenšení velikosti snímaného obrazu i vzorů na 12% původní
velikosti. Tato operace přináší významné zrychlení ve zpracování obrazu pomocí PC. Poté byla
provedena detekce hran (obrázek 3.2), nejprve převedení do frekvenčního spektra pomocí FFT,
aplikace frekvenčního filtru a zpětná FFT.
Obrázek 3.2 Originální obraz z kamery (vlevo), po aplikaci ekvalizace histogramu (uprostřed),
obraz po aplikování funkce detekce hran (vpravo)
Poslední komponentou z toolboxu byla 2D korelace a to vždy snímaného obrazu a každého
vzoru. Následovalo mnou napsaná funkce pro hledání maxima v každém korelovaném obraze
(obrázek 3.3), vzájemné porovnání maxim, dle něhož bylo rozhodnuto, který vzor nejlépe vyhovuje.
Posledním krokem bylo vystavení výsledků na výstup.
for x = 1:M
for y = 1:N
if (Corr1(x,y) > max1)
max1 = Corr1(x,y);
m_max1 = y;
n_max1 = x;
end;
end;
end;
Obrázek 3.3 Ukázka kódu z MATLABu pro nalezení maxima v matici
10
4. Řídicí algoritmus
Řídicí algoritmus byl realizován v prostředí TIA Portal V11, které je komplexním nástrojem
pro HW konfiguraci, programování, simulaci a vizualizaci.
Na vývojovém diagramu řídicího algoritmu je patrné, že postup třízení je shodný s postupem
popsaným v kapitole 1.1.
START
KM1 do pozice CT
Inicializace prvků v
tomto pořadí DC1,
DC2, KM1. KM2,
KM3, Osvětlení.
KM2 do pozice I VIII
(dle výsledků
podprogramu pro
zpracování obrazu)
DC1 do pozice P_D
1
KM3 do pozice D
E1 naložení nákladu
Přičtení kroku
CT = CT + 1
Všechny v
počáteční poloze
E2 naložení nákladu
DC1 do pozice P_H
Počet cyklů
CT max
Ano
KM3 do pozice A
KM3 do pozice B
Ne
Ano
CHYBA
Ne
E2 vyložení nákladu
E1 vyložení nákladu
KONEC
KM2 do pozice Init
Vynulování
čítače CT = 0
KM3 do pozice C
1
ZPRACOVÁNÍ
OBRAZU
1
Obrázek 4.1 Vývojový diagram pracovního cyklu
Program se skládá z hlavního bloku OB1, ze kterého se následně volají bloky další. Jedná se
o mnou vytvořené bloky (obrázek 4.2) .
Obrázek 4.2 Seznam bloků použitých pro řízení třídicí linky
Při programování pracovního cyklu třídicí linky (FB1) byl využit programovací jazyk
Sequention Function Chart (obrázek 4.3), který ve své podstatě kopíruje vývojový diagram. Každý
krok obsahuje instrukce, které se mají vykonat a také podmínku za které může program přejít do
dalšího kroku.
11
Obrázek 4.3 FB1 Pracovni_Cyklus
V hlavním programovacím bloku OB1 jsou volány všechny bloky ostatní (FB a FC), pomocí
bloků je realizováno spínání směru pohybu DC motorů a jejich omezující podmínky (FB4), spínání
cívek a osvětlení. Také jsou jimi realizovány podmínky a omezení pro provoz, jako o přehled stavu
proměnných FB3. Pomocí bloku FB2 (obrázek 4.4) je na základě výsledků ze zpracování obrazu
vyhodnoceno, do kterého zásobníku se má daný zkoumaný objekt uložit. Tento blok je programován
v jazyce Strukturovaný Text.
IF "Obj1" = True AND "Obj2" = False AND "Obj3" = False AND "Obj4" = False THEN
"Pocet_Kroku_Pozadovany" := 37;
#Probiha_Zprac_Obr := False;
ELSIF "Obj1" = False AND "Obj2" = True AND "Obj3" = False AND "Obj4" = False THEN
"Pocet_Kroku_Pozadovany" := 90;
#Probiha_Zprac_Obr := False;
...
END_IF;
Obrázek 4.4 FB2 Vyhodnoceni_Trizeni
Druhá část bloků se stará o správné rotace fází pro krokové motory. Tyto bloky jsou
programovány v jazyce kontaktních schémat Ladder Diagram. Blok FB5 (obázek 4.5) je hlavním
blokem, kerý dále spíná FB7 a FB8. Obsahuje také podmínky pro to, aby se nespínalo více fází
najednou, aby se motor zastavil ve chvíli, kdy dosáhne požadovaného počtu kroků či o vypnutí
napájení fází při v případě, že není požadováno otáčení motoru, snižuje se tímto zatížení stabilzátorů
na napájecích deskách.
12
Obrázek 4.5 FB5 KM_Hlavni
Blok FB6 obsahuje logiku pro ukládání poslední sepnuté fáze jednotlivých KM tak,
aby se při další rotaci sepnula správně fáze následující a aby nedocházelo k chybám. Vzhledem
k tomu, že jediná informace o poloze motoru je dvoupolohový spínač pro inicializační polohu,
potřebujeme, aby nedocházelo ke ztrátě kroku a motor se natočil přesně o takový úhel, který
požadujeme.
Obrázek 4.6 FB7 KM_Prava - spínání fáze A
Bloky FB7 a FB8 jsou pak bloky pro rotaci fází ve směru otáčené motoru doprava a doleva
(obrázek 4.6). Nejprve je na základě uložených hodnot zjištěno, která fáze byla sepnuta jako poslední
a dle toho se nastaví správná fáze, od které bude rotace pokračovat. Poté je realizována samotná
rotace a čítání počtu kroků.
13
5. OPC komunikace
Komunikace mezi PC a PLC je realizována pomocí programátoru, tohoto programátoru také
využívá OPC komunikace. OPC Server je tedy nastaven stejně jako komunikace pro PLC v TIA.
Definice proměnných je provedena přes textový soubor OPC_Tridici_Linka.txt, který je
psaný ve specifickém formátu (obrázek 5.1).
#
Alias Name Syntax Item
Kommentar
inp1 m5.7 Pokusna promenna IN1
outp1 q125.7
Pokusna promenna OUT1
Obj1 m18.0 Objekt c. 1
Obj2 m18.1 Objekt c. 2
Obj3 m18.2 Objekt c. 3
Obj4 m18.3 Objekt c. 4
Zprac_Obr_START m13.6 Zahajeni zpracovani obrazu
Probiha_Zprac_Obr
m18.5 Probiha zpracovani obrazu
Obrázek 5.1 Kód v textovém soubotu definující proměnné pro OPC
Aktuální stav proměnných můžeme sledovat přes OPC Toolbox Demo Client (obrázek 5.2),
který nám na 90 minut zprostředkuje komunikaci, poté je třeba jej restartovat.
Obrázek 5.2 Online zobrazení proměnných v OPC komunikaci
Na straně MATLABu je komunikace realizována pomocí OPC Toolboxu. Blokem OPC
Configuration je nastaveno připojení na server. Bloky OPC Read a OPC Write slouží ke čtení
a zápisu proměnných přes server do PLC.
14
6. Závěr
Tato práce se zabývá využitím strojového vidění k rozpoznání polohy a identifikaci objektu.
Polohování objektu je realizováno laboratorním modelem třídicí linky, řízeným pomocí PLC, kdy
inspekci provádí SW v PC. V rámci řešení práce se podařilo vytvořit plně funkční model pracující
s dostatečnou přesností a opakovatelností třízení. Výhodou je vysoká modularita, tedy možnost
využití jiných řídicích jednotek, modulů pro ovládání motorů i SW pro zpracování signálu. Práce
může být v budoucnu využita jako model ve výuce pro seznámení se s jednotlivými částmi, či jako
náplň semestrální práce v některém z předmětů.
Obrázek 6.1 Finální podoba laboratorního modelu třídicí linky
15
Třídicí linka se sestává ze zásobníku dílů k inspekci a zásobníkem roztřízených dílů,
manipulačních ramen a manipulační plošiny. Jako akční členy jsou použity krokové motorky,
stejnosměrné motorky a elektromagnetické cívky ve funkci efektoru.
Pro výkonové zesílení akčních signálů jsou navrženy a vyrobeny čtyři desky plošných spojů.
Slouží k transformaci jednotného napájecího napětí +24 VDC potřebných pro napájení PLC na
+9 VDC, sloužících pro napájení stejnosměrných motorků, cívek a osvětlení. Také jsou zde
tranzistory pro spínání jednotlivých prvků zapojené jako tranzistor s otevřeným kolektorem.
Krokové motory jsou významnou kapitolou v této práci, nebyly totiž využity již hotové desky
a SW pro řízení, ale byly realizovány vlastní algoritmy řízení v PLC a desky využívající spínání
výkonových tranzistorů. Bylo dosaženo spolehlivého řízení bez ztráty kroků a s využitím
unipolárního čtyřtaktního způsobu ovládání po jedné fázi. Jednotlivé fáze motorů jsou spínány
pomocí čtyř digitálních výstupů s PLC a demultiplexování napájecích napětí krokových motorků
pomocí relé spínaných třemi digitálními výstupy.
Všechny desky jsou umístěny v jednom boxu kde. Připojení jednotlivých součástí je
realizováno pomocí konektorů CANON. Zpětná vazba je získána z dvoupolohových spínačů
sloužících jako kontrolní body polohy krokových motorů při inicializaci a koncové spínače
manipulačních ramen.
Hlavním řídicím systémem je kompaktní PLC firmy Siemens, který obsahuje 16 digitálních
výstupů a 24 digitálních vstupů, což je pro naši úlohu dostačující. PLC se stará o třídicí cyklus z
hlediska ovládání
mechanických
částí
linky.
Tento
algoritmus
byl
realizován pomocí
programovacího prostředí TIA Portal V11 a to pomocí bloku s hlavním pracovním cyklem
odpovídajícím uvedenému vývojovému diagramu, který v jednotlivých krocích volá jiné bloky či
nastavuje proměnné do požadovaných hodnot a k dalšímu kroku přejde při splnění nastavené
podmínky. Dalšími dva bloky se řeší podmínky pro spínání stejnosměrných motorků, cívek a
osvětlení. V jednom bloku se vyhodnocují výsledky zpracování obrazu a ve čtyřech blocích je
zajištěna správná rotace fází krokových motorků.
Snímání obrazu je realizováno pomocí obyčejné webkamery a inspekce prováděna
v programu MATLAB Simulink pomocí funkcí Image Processing Toolboxu. Veškeré funkce byly
nejdříve ověřeny pomocí MATLABu v m-filech. Samotná inspekce se skládá z předzpracování
obrazu (ekvalizace histogramu, změna velikosti a detekce hran), korelace zkoumaného obrazu
a vzorů, vyhodnocení výsledků korelace a jejich vystavení na výstup.
Data mezi PLC (požadavek na zahájení zpracování obrazu) a PC (výsledky zpracování) jsou
vyměňována pomocí OPC Serveru.
16
Literatura
ADAMEC, Z. Řízení víceosého mechanismu pomocí řídicích systému PLC řady Simatic S7 – 200
a S7 - 300: bakalářská práce. Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, Katedra
automatizační techniky a řízení, 2011, 54 s. Vedoucí práce: ŠKŮTA, J.
DesignTech. HAVLE, Otto. Strojové vidění, 1. díl [online]. 2008 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z:
http://www.designtech.cz/c/it-reseni/it-reseni/strojove-videni-1-dil.htm
FISHER, R. B. Dictionary of COMPUTER VISION and IMAGE PROCESSING. 2005. vyd.
England: John Wiley & Sons Ltd, 2005. ISBN 978-0-470-01526-1.
GONZALEZ, R. C., WOODS, R.E., EDDINS, S.L. The Digital Image Processing Using MATLAB,
Gatesmark Publishing, United States, 2009, 827 s., ISBN 978-0982085400
MATHWORKS. Image
Toolbox [online].
Processing
2013
Toolbox:
[cit.
MATLAB
Functions
in
2013-03-12].
Image
Processing
Dostupné
z:
http://www.mathworks.com/help/images/functionlist.html
MATHWORKS. OPC Toolbox: Read and write data from OPC servers and data historians [online].
2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.mathworks.com/products/opc/
MATHWORKS. Simulink: Simulation and Model-Based Modeling [online]. 2013 [cit. 2013-03-12].
Dostupné z: http://www.mathworks.com/products/simulink/
Moravské přístroje. Programový systém Control Web: Co je Control Web [online]. 2010 [cit. 201303-12]. Dostupné z: http://www.mii.cz/cat?id=146&lang=405
RUSNÁK, J. Návrh kamerového systému s průmyslovým robotem Kuka. Brno: Vysoké učení
technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2011. 75 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Tomáš
Kubela
SIEMENS. Automation Technology [online]. 2013. vyd. [cit. 2012-10-24]. Dostupné z:
http://www.automation.siemens.com/mcms/automation/en/Pages/automation-technology.aspx
SIEMENS. Sequential
Function
Chart.
[online]. 2010 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z:
https://www.automation.siemens.com/mcms/sce/de/fortbildungen/ausbildungsunterlagen/download_a
usbildungsunterlagen/p_pcs7/Documents/eP01-07_sequential_function_chart_RC1012.pdf
17

Podobné dokumenty

České akustické společnosti ročník 14, číslo 2–4 prosinec 2008 Obsah

České akustické společnosti ročník 14, číslo 2–4 prosinec 2008 Obsah kterou lze numericky řešit pomocí dopředného CrankovaPři numerickém řešení diferenciálních rovnic s více členy -Nicolsonova schématu s váhovým koeficientem 1/2. Při může být obtížné nalézt diferenčn...

Více

Sada Elektrické obvody

Sada Elektrické obvody nezbytných pokusů včetně jejich výsledků dalších možností použití Protože každá výuka závisí vedle dalších faktorů také na specifických předpokladech, které jsou pro každou třídu jiné (výkonnost, p...

Více

Návod k obsluze

Návod k obsluze rozsahu dodávky. Připojení ke spodní části zadní strany komory (viz. Obrázek č. 4 a 5) Deionizační zařízení je připojeno uživatelem ke zdroji el. energie (230V, 50Hz) a k přívodu vody (R 1/2“).

Více

Únor

Únor odklízení popadaných stromů), a to nejen v katastru Nových Hradech, ale také v Horní Stropnici a v Nové Vsi nad Lužnicí. Hasiči se taktéž podíleli na zprovoznění elektrického přivaděče k čerpací st...

Více

Technologie solidifikace popelů a odpadů v globálním měřítku

Technologie solidifikace popelů a odpadů v globálním měřítku potřeby změn a reforem může díky využití odpadů setrvat na vlně luxusu a vyspělosti o něco déle. Po vyčerpání fosilních paliv, což se odhaduje na trvání maximálně 100 let, budou dvě možnosti, které...

Více

nky I

nky I http://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/virtualni-prohlidka/index.shtml Filmy z celého světa http://www.bushmanfilm.com/ Fotky z Prahy http://www.milujuprahu.cz/2013/12/bilancujeme-podivejte-se-na-nejle...

Více

OVĚŘENÝ PŘEKLAD ZE SRBSKÉHO JAZYKA

OVĚŘENÝ PŘEKLAD ZE SRBSKÉHO JAZYKA menšiny; je li celkový počet zařízení vyšší než čtyři, jako zařízení zvláštního významu se může prohlásit nejvíce jedna čtvrtina z celkového počtu zařízení ve kterých se výuka provádí v jazyku náro...

Více