Oldin

oLoMoucKY ARctDtEcEztri lnFo.RMAToR
nocnix
23 . zAfri Zsts
Snimek Josef PaLa
Jubilejnf velehrad skd pout 2013
Velehradsk6 pouti
se zf dastnilo
tisic
tnik0
Ndkolik set kndZi. vice
SedesSt
neZ dvacet biskupfi a cel-
kem Sedesdt tisic pout-
nikt
se 5. iervence 2013
se5lo na Velehradd, aby
zde oslavili poutni mSi
svatou, wchol leto5nfho
cyrilometod 6jsk6ho jubifea. Kromd vdiicich az5stupcri veiejn6ho Zivota
v eR se bohosluZby zriiastnili tak6 poutnici ze
v5ech okolnich stdttr...
Nabidka
vzd6l6vac[ch
program0
pro Skolnl rok
2013t2014
Turistick6 centrum
arcibiskupskdho palice
v Olomouci piipravilo
pro nadchdzejici nov!,
Skolnf rok fadu vzddldvacich programt pro
vSechny typy Skol.
Gesk5 vliprava
v na Svdtovfch
dnech ml6deZe
LetoSnfch Svdtovfch
dnfi ml6deZe v Rio de
Janeiru se zfdastnila
tak6 vyprava z eesk6
republiky. Olomouck6
arcidiecdze byla zastou-
pena nejpoietndji. Do
Brazflie se odtud vydalo 33 z celkovdho poCtu
150 mladfch lidf. Udastnili se i kardin6l Dominik Duka a biskup Pavel
Pos6d...
Matice
svatokopeck6
devades6tilet5
Pdt let po prvnf svdtov€
vdlce, v prosinci 1923,
byla na Svatdm Koped-
kuuOlomoucezpod.
ndtu tamnfho kaplana
P. ArnoSta Vovse
ziize.
na Matice svatol<opec-
k6. Spolek m6l ptispivat
k fidrZbi a obnovd tamni svag'nd
a
Siiitvjznam
poutniho mfsta...
OLDIN
I I
:,, Vybrali
2013
jsme;e slohovlich
:i. praci 26ktZS a MS JoZi Uprky
*,i v Hroznov6 Lhot6
Stroj dasu
Dneinf rdno bylo cel€ tmav€, prielo a prJelo. Piitlajsem do Skoly, vstoupila do tifdy, kde na zemi ledel mlditnf starj stroj.
Na ndm bylo napsdno Stroj iasu, Hned
jsem ho zaCala prozkoumdvat. Bylo tam
napsdno: Zadejte rok a Cekejte. Napadl md
rok, kterj prdvd probirdme ve Jkole. Rok
865 jsemvytukala a Cekala, co se bude dft.
Najednou jsem se ocitla uprostled zasta-
Sv. Cyril a Metoddj - obrdzek z tttulni
strany ikoLniho Casopisuv Hroznovd Lhotd
rald ti{dy plnd ddti, kterd se zrovna uiily.
Nebyl tam Zridnj pan uCitel, Sedla jsem si
do posledn[ lavice k nezndmd dfvce. Hned
se md zaCaLa ptdt, co tady ddldm. Odpovdddla jsem, ie to byla ilplrui ndhoda avelkd
pfel<vapeni. Pro ni jsem byla urCitd takd
velkd pfel<vapent,
od hlavy
protote si md prohliiela
ai k patd.
Najednouveiel do ti{dy pan uiitel av{ichni ho pozdravili: ,,Dobrd rdno, pane uiiteli
Cyrile!" kn pdn mnd ui, od zaidtku ndkoho piipomfnal. Avtom mnd to dotlo. Tb je
svatj Cyril, o kter€m jsme se uCili ve ikole !
Zvedla jsem ruku, piesnd tak, jak se hldsfme o slovo v na{[ lkole. VSichni hned
zpozorndli, protote nednutf rulq neznali,
PanuiitelCyrilmd
k sobd
zavolal akladlmi
oustu otdzek, Kdy i j s e m mu odp ov d dd la,
ie piicfuizim z roku 2013, viichnivolali, ie
takovj rok neexistuje. Byl to takotg rdmus,
sp
nikdo nev{iml mui,e, kterj piichdzel.
A svdte div se, byl to svatj Metoddj. Polqnul, abych se posadila, a zaialo vyuiovdn[,
Hlaholice mi moc nefla, Naie p{smo, kterd
poui{vdme v dne{nf dobd, je opravdu jednoduiii, Bdhem uient si Cyril a Metoddj
mezi sebou iutkali. Pak md zavolal. ie ui
je_ ias vrdtit se zpdt do na{i doby,
Sli jsme spolu do vedlejSi ti'tdy, kde stdl
2e si
stejnj stroj iasu jako u nris ve Skole.
Nafukal rok 20 1 3 a lekl:,, Pozdravuj viechny uvdsve ikole, ndkdy se zavdmipfijdeme
pod{vat," Bylo to iliasn€ dobrodruistvf,
Veronika Vajdikovd
,
Velehradsk6 slavnosti
ika
1150
dervence
mno
Vyvrcholenim oslav
kou Moravu byly
slavnosti 4, a 5.
din ijednotlivcri,
aby si piinesli domri
dco jin6ho.
ProC jdeme na pouf a tladime se v davu? Vlastnd jsme se netladili, protoZe se v$ichni
chovali ohleduplnd avzacnl korektnd jeden ke druh6mu, jak by to mdlo bft i v bdzn6m
Livotl, ricta a respekt k druh6mu. Putovdnim chceme vyjddiit, irc tradice n6m nejsou
lhostejn6, ale chceme najlt odraz hodnot, kter6 piinesli cyril a Metoddj v nasem nitru,
chceme nad tdmito hodnotami rozjlmat a pokusit se je vndst do kaZdodenniho Zivota.
Zazndlo mnoho mySlenek a n|zort, kter6 mohou v6st k zamy5leni, jak viru uskutedriovat v kaZdodennim zivotd a jak se ji snazit zprostiedkovat druhym. Ale od ndkterych politikfr zazndly if.rAzemoi:n6 z udebnic dob d6vnd Skolni dochilzlcy,kter6 nikoho nemohly
oslovit ani piin6st ndco podndtn6ho.
Historie je ucitelkou i,ivota, Jako poutnik mohu vychutn6vat jednotliv€ obrazy ddjin
a promitatje do sv6ho nitra, objevovat nov6 detaily a vSimat si souvislostl. Pozorovat
bdh historie j e zajimav€, ale je5td zajimavdj5i je viddt v ubihajicich obrazech sv6 vlastni nitro, kdy se st6v6mjd s6m souddsti historie. Nejlep$im evangeliem byl Zivot obou
soluirslcfch bratii. ,[ime , te pr6v1 lid6 vedeni virou, kteli jsou piipraveni Zit Kristovu
l6sku, zanech6vaji nejviditelndjsi stopy v lidsk€m srdci i v ddjin6ch n6rodrl. Takov6
stopy dodnes rozeznAvaji nejen vdiici, mohou je pochopit lid6kai:d6 doby a kultury,"
iekl papeZslc.i leg6t kardin6l Josip Bozanid, Pak pokradoval: ,,To se neobe5lo bez piikoii a utrpeni, je to vSak prrivodnijev duchovniho Zivota, nikoli vljimka. Na z6kladd
Pisma svat6ho vytvoiili kulturnijednotu, kdyZ spojili viru, pismo, jazyk, obiad a kulturu, Nezrusili, co zde existovalo, ale pozvedli a zlepsili n6bozenslqi a kulturni zivot,
vn65eli nov€ pr6vni vddomi do zivota spolednosti na zaklad| kfestans\ich hodnot".
Nechybi n6m toto i dnes?
KnfZe Rastislav a pozddji i Kocel svdiili sv, Qrilu a Metodijovi k vfchovd i:61q, aby
je piedevsfm vzdclivali, abypak mohli Sltit evangelium ostatnfm obyvatelfim. I pro
n{s mhvzddltni, a to i vzddl6ni ve vlle,vell$ vyznam. vdt$ina mlad6 generace nevyrostla v kiestanslgch rodin6ch a s virou se mriZe sezn6mit jen prostiednictvimvzddl(tni,
Vddomosti a citlivy piistup k nasim bliznim jsou piedpoklady k nov6 evangelizaci,tedy
zad6tek dlouhd cestyjako tehdy pied 1150 lety.
Dokdieme blit vdrni evangeliu v l<aZdodennfm zivotd tieba tim, i:e d6me sv6mu
okof i najevo, ze nris k urditdmu jednr{nivedou prdvd n6bozenskd drivody? co jeto za
politika, kteni kledi mezi destnlfmi hosty na velehradd a prohlasuje se za kiesfana, pod
heslem svobody podnik6ni prosazuje neddlni p16ci tam, kde neni vribec nutn6, ui:ite(nA
jen pro napldovdni zisku chamtiuich? Pokud by tato svoboda m6la platit pro vsechny,
nejen pro urditou ziskuchtivou skupinu, pak by mdlo bltzcela leg6lni takovou pr6ci odmitnout z Ustd, n{boitens$;ch drjvodt bez ja$?chkoli sankci ze strany ondch svobodnych podnikatehi, Co je to za manaLera, ktery o sobd prohla5uje, Leje kiesfan a pod
heslem efektivity klidnd vyhodi zpracevdovu, kter6 peduje o dvd nedospdl6 ddti,jenom
proto, Ze je to tak dnes ,,norm6lni", aby se zavdddil ndkomu, kdo to od ndho ani nepoi;aduje? Pozaduji ndkdy rodide ve Skole, aby vjidelnd bylo v p6tek k dispozici alespofi
jedno bezmas6jidlo nikoliz dietnich, ale n6boZenslciich drivodri? Vdrnost evangeliu, jak
ji sv. Cyril a Metoddj sqim Zivotem naplnili, pro nibyli nadSend vit6ni i pron6sledov6ni,
je pro nds hodna n6sledov6ni.
KdyZ se ohlii;imenazpdt, je dobrd pohliZetna obraz minulostiv jejibarvitosti, ale tak6
vn6Set vice svdtla do na5eho nitra, zaostlit svrij zrak azm(nitrihel pohledu smdrem do
na5i duSe, Je dobr6 se ndkdy zastavit a ohl6dnout se zpdt,
My kiestan6 tomu iik6me zpytovAni svddomi, Tak se mfiZeme st6t soud6sti historie,
kterA n5s spojuje s dobou soluiskych
Miloslav Mike5tfl<
bratfi,
Sl6va letometu!
Znal jsem jednoho pdna, kterj se jmenoval Joto Koumes, a ten prdvd vynalezl letomet,
zrovna ho dokoncil a fekl mi, ie ho vyzkouiime, Tak jsem ho poslech a letdli jsme. cestovali jsme Casem do doby Cyrila a Metoddje,
Naiednou se ndco porouchalo avyhodilo md to uvelehradu do rybnika. Zahuiel jsem tam
do vody, Plaval jsem na bleh. Ndhodou ili kolem Cyril a Metoddj. tJjali se md, dali mi suchd obleCen{ atalq najist. Poddkoval jsem a odelel jsem.
Naraziljsem najejich lkoLu, veleljsem a sedljsem si do posledn{ Iavice vedle kluka, kterj
se jmenoval Bolivoj, Byl ze 4. A, jako jd, Cyril a Metoddj je uiil hlaholici a ndboienstv[.
Bylo ut moc pozdd, tak jsem se musel vrdtit s Joiou Koumesem domfl do ,,Hroznovlq,"
Tdlfm se, kamvyraz[me
Stanislav Jago5
pliitd.
OL
ol
DlN,_'\
2013 -
Velehradsk6 pouti se zfdastnilo Sedes6t tisic poutnik0
Ndkof ik set l<nili:i,wce nez dvacet biskupri a celkem Sedes6t tisic poutnfkfi se 5. dervence 2013 se5lo na velehradi, aby zde oslavili poutni m5i svatou, wchol letosniho
cyrilometodcjskdho jubilea. I(romd vdifcfch a zdstupcri veiejn6ho zivota v CR se
bohosluZby zf dastnili tak€ poutnici ze v5ech ol<olnfch stritfi i z dal$ich zemi a jal<o
zvl6Stnf papeZslqivyslanec jf piedsedal chorvats(f kardinr4l Josip Bozani6,
v rlvodu hlavni bohosluzby, kter6 se
velehrad vypravilo celkem dtyiicet autonala v prostoru pied velehradsl<ou bazili- busri. Biskupy Cech, Moravy a slezska
ko-
kou,piivitalv5echnypiitomn6olomouckli zase doplnila jedendct biskupri zahraarcibiskup Jan Graubner a piedetl t6t Mst nidnich, mimo jin6 z Ndmecka, Ruska ii
listu, jimZ Svatl;i otec Franti5ek
Bozaniie na cyrilometoddjsk6
ryslal,
kardinSla
jubileum
Ukrajiny.
Mezi ofici6lnimi hosty byl tak6 prezident
eR H,titoS Zeman, piedstavitel€ vl6dy
a
velvyslanci.
Ve sv€ homilii piipomenul kardin6l
Bozani( svou rilohu papeZsk6ho vyslance a pokradoval: ,,Chci dosvdddit
papeZovu
vielou n6klonnost milo-
van6 cirkvi v eesk6 republice a vSem
poutnil<rim ze sousednich zemi,
kter6 chovaji rictu ke svatym Cyrilu
a Metoddjovi, N65 Svat;f otec FrantiSel< se raduje z oslav tisicihost€ho,,Zprostiedkuj laskavd v5em ridastnikrim
t6to oslavy i v5em piitomnlim na$e slova
a naSi nSklonnost, s nii; objimbme tal<6
v5echny past5iie, piedev5im arcibiskupa
metropolitu praZskdho Dominika kardin6la Duku, kteni slavi sedmdes6t6 r.{rodi
sv6ho narozeni, jal<ot i cel6 spoledenstvi
vdiicich," detl olomouckyi arcibiskup papeZova slova,
Kardin6l Bozani( se pot6 obr6tilke shromAi;dd,nia omluvil se v5em za svfii niizvuk
celou bohosluZbu se totiZ rozhodl
-
slavit v deStind.
,,S radosti jsem se vydal na cestu na
Velehrad, abych zde s v6mi jako dele96t papeZe FrantiSka slavil toto vz6cn6
jubileum. Srdednd v5s v5echny zdravim," iekl tak€ papeZskf leg6t v rivodu
bohosluZby a dodal:,[tomto Roce viry
touto bohoslui:bou vzdAvAme diky za
dar viry a evangelia, kter€ jsme piijali
z apo5tolsk6ho hl6s6ni svatyich bratii
Cyrila a Metoddje,"
Jeho slovrim n a zceLa zaplnd.n6m prostran-
stvi kolem baziliky naslouchali - kromd
vdiiclch z naSi vlasti - tak6 poutnici ze
Slovenska, Polska, Madarska di Rakouska, ale napiil<lad i Slovinci, kteryich se na
pades6t6ho v'.irodi piichodu svatych
Cyrila a Metoddje na Velkou Moravu
a v5echny vbs zde shrom6Zddn6 ze srdce
zdravi a i,ehnA v{m," dodal papeZsklf leg6t a r.yslouZil si od shrom6Zddni bouilivl;
potlesk,
Vdnoval se pakrnjkladu piedten6ho evangelijniho textu a mimo jin6 iekl: ,,NejlepSi
pieklad evangelia, kteni piichystali svati
bratii Cyril a Metoddj, byl s6m jejich Zivot, Vime, i;eprhvE lid6 vedenivirou, kteii
jsou piipraveni Zlt Kristovu 16sku, zane-
chtnaji nejviditelndj5l stopy v lidsk6m
Clrilometoddj skd trad.ice, keramika, j edna
pracf stude ntfi CJt rilometoddj skd ho gy mndziav Prostdjovd
z
Na5i v6rozv6stov6
Michal a ltunstatin bratli byli,
co ze SoLund pochdzeli.
Do klditera se vydali,
aby Bohav{ce poznali.
V
klditeie
novci
jmdna dostali
a od kniZete Rastislava pondnt na Moravu piijali.
Piiili k ndm a plinesli Pismo
co ndm bylo
svatd,
aje drah1,
Z lidu sivybrali svatd muie,
aby je
piipravili
na kndze.
Po iase se vydali do mdsta
Calihrad,
kde se mdlt kndLfmi strit.
I(dyi se domfi navrdtili,
mii svatouve slovanskdm jaqce slavili.
Lidu Boii slovo hldsali
a dobrou radu do iivota drivali.
S Bohem zaini kaidd dilo,
podaft se ti, ai, milo.
Proto se hned pomodlili,
aby svtij iivot doble
proiili.
Stdpenka Pavlicovd
PapeZskj vysLanec kardindl Josip BozaniC
naVelehradd
Snimlq RomanALbrecht
srdci i v ddjin6ch n6rodri. Takov6 stopy
dodnes rozeznhvaji nejen vdiicl, mohou je
pochopit lid€kal.d6 doby a kultury,"
Kardindl Bozanic pot6 pii-
pomenul, i:e piichAzi
tal<6
jako ,,poutnil< z Chorvatsl<a",
a iekl: ,,Prunim z6hiebsklfm
biskupem se v jeden6ct6m
stoleti stal biskup Duch,
o kter€m ddjinnli z|znam
vypgvid6, Ze byl n6rodnostl Cech, Od t6 doby aZ do
soudasnosti vidime nepferuSenou spojnici mezi chorvatskym a desl<ym n6rodem.
NaSe kultura by byla velice ochuzena,
kdyby k ni nepiispdli deSti duchovni velik5ni a kdyby neexistovala mista, l<de se
setk6vaIiCeSi a Chonra16," iekl z|Itiebsl<!
kardin6l. Y zAvd,ru sv6 homilie pak svdiil
v5echny piitomn6 nebesk6 do ochrany
Panny Marie a zakondil svou promluvu
slovy ,,Brih Zehnej v6m, va5im rodin6m
a vaSi vlasti a v5em lidem dobr6 vfile! "
Y zAvd,ru bohosluZby, lcterou piim6m pr'enosu odvysilala tak6 Cesk6 televrze a Ceskf rozhlas, byla uddlena tradidni ocendni
Cesk6 bisl<upsl<6 konference, RAd sv, Cyrila a Metoddje obdrZeli P. prof, Petr Pit-
ha, hudebni skladatel Franti5ek Emmert
a Jiii Pavlica a pamdtnimedaili CBK pak
prof. ThDr, Jan Matdjka, MiloS DoleZal
amani,el€ Raymond a Clarice Marik Sno-
lchousovi.
Jiii Gradka
r
:
OLDIN
I I
Zemiel
P,
2013
Jan Maredek
Thkika v piedveder sqich 94. narozenin zemiel 8. dervence 20!3 v Domovd
pokojndho st6if v Bor5icich u Buchlo-
vic P. Jan Maredek,
destnSi kanovnfk
Kolegidtni kapituly u sv Moiice v Kro-
mffiij,
Zesnulyknd,z,ktery
patiil k nejstar5im
v olomouckd arcidiec6.zi, pochtzel
ze Zlechova, kde
se narodil 24, &r-
Kritce z Velehradu
Na svritek Nanebevzetf Panny Marie 15. srpna probdhla na velehrad6 pouf Matice
velehradsk6. Tato slavnostbyla zahiljena m5i svatou slouzenou biskup-em Josefem
Hrdlidkou. Poud ddle pokradovala odpolednem pro ddti ty mdly moinost shlddnout poutavd divadelnf piedstaveni a fdastnit se soutczf a her zamdienfch na pozn{v{niitivotaadila sv Cyrila a Metoddje.
V tento den byly tak6 ve velehradskdm domd sv. cyrila a Metoddje otevieny dv6 st6l6
expozice Muzea velehrad a Muzea Bible, kter6 se nachinejiv piizemia 1. pa$e tohoto
domu (vstup pies Infocentrum). Oteviraci doba tdchto
expozic je od 9 do 12 hod.
a
otevieno je kal;d! den,
V
Muzeu Bible se dozvile
mnoho zajimavlho o Bibliod
samdho poddtku po soudasnost v kontextu staleti,
vence 1919, KndZ-
sk6 svdceni piijal
v Olomouci 2. der-
Muzeum Velehrad nabidne
vence 1,944, Jako kaplan prisobil v letech
1944 ai:1945 ve Slavidind a pak osm let
v Lidedku. Do roku 1.972 vedl duchovni
sprdvu v Keldi. V letech 1972 ai;1989 byl
administr6torem v Nivnici a z6rovei ptsobil jako ddkan uherskobrodsk6ho ddkan6tu (7974-7982), Roku 1989 ode5et
na odpodinek, ale jiit po dvou.letech byl
jmenov6n fardiem ve sv6m rodn1m Zlechovd, kde prisobil zde ai, do roku 2007.
V roce 2008 ho olomouc$i arcibiskup Jan
Graubner jmenoval destnlim kanovnikem
Kolegi6tni kapituly u sv. Moiice v Kromdrii,i.
Rozloudeni se zesnullim P, Janem Maredkem se konalo !2, (ewence ve farnim
lcostele sv, Annyve Zlechovd, kde byl tak6
pohiben do rodinn6ho hrobu na mistnim
ddst st616 expozice Velehrad
hibitovd'
Zemiel
Josefpala
na kiiZovatk6ch
evropskyich
ddjin.
Obd vfstavy jsou soud6sti
projektu: Velehrad - cent-
i a Vlfchodni
du pro regio
ai:20
Vjce informa ci naleznele na www,velehradinfo.cz
12007
Snlmek Frantidek
Ingr
ncov6n z prostiedkri
Integrovandho opeodtu eR. piiiemcem
st Velehrad,
Zemiel
Franti5ek Ingr
Rudotf Zdralil
vrninulich_dnech pii5la z Baden-Badenu v Ndmecku zpr6va, i,e zd,e 1g. dervence
2013 zemielv mfstnim domovi pro senioryTheresienheim blvalf kn1zolomouck6
arcidiecdze P. Rudolf zdrai;il. pied mdsfCem slavil 103, naiozeniny. pohfben byl
P,
n6sledujici den v Baden-Badenu.
Rudolf Zdrai:il se narodil L2. tewna 1910 v Ostravd-Vitkovicich. KndZs
I v Olomouci 13.iijna1940,
V letech 1941 a
lanem ve Zlind. a pal<22let
P.
ptsobilv
Loudc
Meziii1,nejdiivelako kap-
lan a pak admin
Kv6toslav Kulavik
Ve vdku 97let zemlel 2, srpna 2013
P.
v Moravskd Beround P, Kvdtoslav Kula-
vik, emeritni far6iv Nf kle.
P. Kvdtoslav Ku-
lavik se narodil
Rudolf na tos dojetim vzpomin(t: ,,panarcibiskup mnd fekl:
12. prosince 1921
v Litovli. Na knd-
ze byl vysvdcen 24.
deryna 1,956 v Litomdlicich a pot6
prisobil jako kaplan v Sumperku
(19s6-1958), jako
administr6tor ve Vysoh-fch Zibiidovicich
(1958); provizorem byl v Brann6 a OstruZn6 (1958-1963), administ16torem
v Rapotind, Rejcharticich a Sobotind
(1.963-1970). Potom byl dlouholerlfm fa16iem v Ndkle, pozddji i administr6torem
exkurendo ve Skrbeni, V roce 2001 se stal
emeritnim fa16iem v N6kle.
Rozloudeni se zesnulyim P. Kvdtoslavem
Kulavikem se konalo 9, srpna ve farnim
kostele v N6kle, kde byl tak6 pohiben na
mistnim
pala
hibitovd.
Josef
celodenni opatroviini,
Josef Pala
Zemiel
P.
Josef 5v6da
v Bor5ovd a od rol<u 1976 ai; do sv6 smrti jako far6i v Bohuiovicich u Olomouce.Zhrovehbyltak6 od roku 1990 administr6torem
farnosti
Starnov.
(ps)
lX. katecheticki kongres
ram lX. Celost6tniho kon
Srdednd zveme knlze, katechety, animdtory farnich spoledensM a v5echny,
kteif se jaffikoliv zprisobem podflf na
farni di diec1zni pastoraci na celostdtni katecheticlqi kongres, kterj se bude
konat od 26, do 28,Iijna 2013 na Vete-
Ziv d vira a
Sobota
-
Doc, Petr Kubin, Ph,D. (KTF uK): postavy
sv,
cyrila
a
Metoddje oiima stledovdkjch
-
Mons, Jan Graubner: Sv. Cyril a Metoddj v pastoraCnd katechetickd praxi dneini
doby
-
MSe svat6 (celebruje Mons, Jan Graubner)
Blok piipravovanli Centrem Netti: Cyritometoddjskti trad.ice a cesty vfry dnein{ho
mladdho Clovdka (anotace k piednSSk6m tohoto bloku naldete na str6nk6ch naSeho
katechetick6ho centra)
-
Centrum pro katechezi
Biskupsk6 nilm. 2, 77 7 01 Olomouc
tel.: 587 405 241-. 739 344 128
e-mail: kate cheti@ arcibol. c z
skype: olkatecheti
Veierni doprovodn! program
Ponddli 28. iijna
MUDr. Ludmila Bart05kov6 (KTF UK): piektiit<y na cestd vtry z psychologtckdho
pohledu
Mons, Doc, Ing. Ales opatrnlf , Th.D. (KTF uK): I?ize vfry jako plektiika evangeli-
-
-
zace?
z/kat e c he t e
ava v na Sv6
26.Iijna
hagiograffi
prAce ve skupinkdch, v piest6vk6ch, pii
spoledn6m stravov6ni a ubytovdni, Registrovat se mrjZete internetornj'ch na str6nk6ch olomoucl<6ho katechetick6ho centra: www,ado.czkatechete do 30, 9 , 2013 .
Ceski v
tradice
Neddf e 27.Iijna
tickou sluZbou a vzAjemn1ho obohaceni
se a to bdhem doprovodn6ho programu,
c
-
skd
28. 10, 2013
- MSe svat6 (celebruje kardin6l Dominik Duka)
- Zah{jeni
- Kardin6l Dominik Duka:Agnosticismus 21. stoletf
- Katechetick6 sekce eBK: predstaveni pr6ce na koncepci katecheze v cR
- Mons, prof, Tom65 Halik, Th,D.; Diatog s nevdlicimi a iinak vdlictmi
- Pr6ce ve skupin6ch/semin6ie
- Vederni doprovodn5i program
hradd.
Cilem kongresu je propojit zde tii roviny
katechetick6 formace: r'ovinu duchovni
skrze spolednd slaveni eucharistie, vzddl6vaci prostiednictvim odbornich i praktich_ich piedn65ek, a tieti rovinu osobnostni prostiednictvim osobniho setkdni
s rtznlfmi \dmi zabyvajicimi se kateche-
w eb: www. ado.
cy rilometo ddj
Velehrad 26,
katechet0
-
MSe svat6 (celebruje Mons,
Karel Herbst)
h dnech mlSdeZe
Pied samotnfm setk6nim probihal v jed-
notliqfch brazilskli ch diec6zich Tlfden
evangelizace. Brazilsk6 rodiny piijaly
desk6 poutnilcy do su.ich domovt s otevienou nSrudi piesndjako socha JeZiSe na
Corcovadu, Piipravili si pro nd duchovni
i kulturni progfam v ndkolika farnostech
mdsta Barra do Pirai. Bdhem ndho mdli
poutnici moZnost poznat historick6 i piirodni pam6tky, navStivili typicl<ou brazilskou farmu fazendu, kde pracovali otroci,
ale podivali se i na mista, kde se mistni
cirkev starS o chud6 a nemocn6. Litursie
je v JiZni Americe pro
docela divok6, Alesnoii
eeSipii msich svatfih pl
z viry, jak| se u n6s jen tak nevidi. Tfden
evangelizace tedy splnil svrij rikol na obd
strany, Podle vyj6dieni jednoho Brazilce
nikdyjindy tolik mistni ml6dei:e v kostele
nebjv6.
Rio de Janeiro piivitalo poutnilcy de5ti-
lym podasim.
To spolednd s vel-
kou vzdiilenosti do centra mdsta ztd,L,ovalo ridast na festivalu
mladlich a hlavnim programu,
CeSi se ale nenechali odradit. po
desk€m dopolednim programu,
ktery
obsahoval
rj, w-
rbi:elj do mdsta n
oiivitdni papele nebo
cestu.
Probdhlo i setk6nis potomky eechri Zijicich v Brazilii. Kardin6l Dominik Duka
jim daroval a poZehnal kopii PraZsl<6ho
Jezul1tka. Posledni dny se uk6zalo slunce
ztvdre(nA vigilie i neddlni mSe se podle
a
odhadt ridastnily aZ tii miliony vdiicich.
PapeZ Franti5ek je vyzval, aby Sli, neb6li
se a slouZili. V neddlnim k|zAni iekl, Ze
mladfm lidem mohou nejl6pe piin6st
evangelium jejich vrstevnici: ,,N6st evan-
gelium znamenl n6st BoZi moc. wtrhdvat
a hubit zlo a n6sili, niiit a boiit pfehaZfy
sobectvi, netolerance a nenAvisti, stavdt
Snfmek.lan Cermdk
nor"j'svdt. JeZiS Kristus s vdmi podit6 ! Cirkev s v6mi potit6. PapeZ s vdmi podit6 ! ,,
Dal5i dny odl6taly pruni skupinky
Ce-
chri domfr, jini ale je5td podnil<li cestu do
Aparecidy, coZ je druh6 nejvdt5iamerickd
poutni misto. V fteni 30. deruence sloui,il kardin(tl Dominik Duka deskou m5i
v mal6 kapli Krista Vykupitele na hoie
Corcovado, T6matem setk6ni byla vdta
,,Jddte tedy. ziskejte za udedniky v5echny
n6rody" (Mt 28, 19). Mladi lid6 odjiZddli
z Ria nejen plni turisticlcych zALitl<t, ale
hlavnd povzbuzenive viie a odhodl6ni naplnit motto setk6ni u sebe doma.
Jan Pilai