KATECHISMUS PRO DOSPĚLÉ 2013/14 středa 30. října 2013

KATECHISMUS PRO DOSPĚLÉ 2013/14
ŘKF Frýdlant n.Ostr. – výtah z přednášek, pro vnitřní potřebu
5. DÍL :
BŮH V TROJICI
Zvláštností křesťanské víry v jediného Boha je vyznání, že je Otcem, Synem a Duchem Svatým. Jedinou božskou přirozenost sdílejí tři osoby. Je to největší a nejvnitřnější tajemství bytí Boha, které zůstává tvorům (jako jsme my, lidé) zahaleno a
můžeme se jej v našem porozumění jen „lehce“ dotýkat.
Bůh sám se zjevuje ve vztazích, protože to je také jeho podstata bytí → bibl. příklady:




je Bohem živých praotců Abraháma, Izáka a Jákoba (Ex 3,15 a Lk 20,37-38)
je Otcem svého vyvoleného lidu (v SZ je to národ Izrael, v NZ církev Kristova)
je Synem Božím v osobě Ježíše (Mt 16,16)
tvoříme jedno tělo a máme mít jednoho Ducha (Ef 4,4-6)
Ruský malíř ikon A. Rublev v roce 1411 ztvárnil Boha v Trojici pomocí biblického
příběhu Abrahámova pohostinství (Gn 18,1-15). Původní ikonu s Abrahámem a Sárou
chystající pohoštění zúžil Rublev na tři anděly představující jednotlivé božské osoby:
Všichni tři andělé mají na sobě dvojí oděv: spodní oděv se nazývá chiton, horní plášť se
nazývá himation. Když se podíváme na ikonu, vidíme, že všichni tři andělé mají chiton
stejné tj. modré barvy, aby se projevilo jejich společné božství.

ikona Andreje Rubleva
Nejsvětější Trojice
(text o ikoně je převzat z:
www.farnost-recice.cz)
Levý anděl má horní himation hnědý a jakoby průhledný, což vyjadřuje zemitou látku
původního stvoření. Tento anděl symbolizuje Boha Otce.

Prostřední anděl nese fialový horní himation, se kterým malíři ikon zobrazují Krista
Pána během jeho pozemského života. Tento anděl tedy symbolizuje Boha Syna.

Pravý anděl má horní himation zelený, což symbolizuje plnost života a zaměřuje pohled
do dějinné budoucnosti církve. Proto tento anděl symbolizuje Boha Ducha svatého.
Jejich tenká žezla - znamení moci, a zlehka naznačená zlatavá křídla nadpozemské božské
vlády, jež se vzájemně dotýkají v projevu božské lásky, představují jejich vysokou
duchovnost, vytékající ze společného zřídla. Pohled prostředního a pravého anděla je upřen
na anděla levého - Boha Otce - od něhož očekávají závazné rozhodnutí v tomto okamžiku,
kdy se zřejmě jedná o budoucí spásu lidstva. Všimněme si pozadí za jednotlivými anděly:
nad tím levým se v obrácené perspektivě tyčí budova, která může být považována za dům
Otce, v němž je mnoho příbytků. Za prostředním andělem pozorujeme strom se zřejmým
trojím symbolismem: 1) dub v Mamre, pod nímž byli andělé přijati praotcem Abrahámem;
2) strom pokušení v ráji, který vzbudil nutnost tohoto věčného úradku; 3) spásonosné dřevo
kříže, kterým mělo být staré provinění napraveno. Vidíme, že strom je poněkud nakloněný,
což zdůrazňuje zarmucující společnou myšlenku nad prastarou nakažlivou vinou a její trpkou
nápravou. Za pravým andělem je naznačená hora, která by měla ukazovat na dvě obětní
místa – sz. horu Moria a nz. horu Golgotu. Tato hora rovněž ukazuje na neochvějnou naději
nezviklatelného kamene církve, která z uskutečnění tohoto úradku vyplyne.
V teologii vidíme, že jednotlivé osoby Nejsvětější Trojice sice tvoří jediné bytí, mezi sebou
však tvoří čtyři vztahy:
1) otcovství: Otec → Syn, 2) synovství: Syn → Otec, 3) vydechování: O+S → Duch, 4) vycházení: Duch → O+S. A tyto vztahy byly zakomponovány do našeho vyznání víry v modlitbách „Věřím v Boha“ (apoštolské vyznání víry) a „Věřím v jednoho Boha“ (tzv. nicejskokonstantinopolslé vyznání víry, které se modlíme při mši svaté).
středa 30. října 2013