správa a rozvoj: příloha: kauza

Transkript

Odborný časopis pro veřejnou správu
9
září 2013
105 KČ / 4,80 EUR
kauza:
příloha:
správa a rozvoj:
v čem má spočívat
role a nezávislost
architektů měst?
příklady energetické
praxe v obcích
a regionech
pomoc veřejným
opatrovníkům jako
»horký brambor«
Měsíčník vydavatelství Economia
MO9_ob_01.indd 1
ModerniObec.cz
28.8.13 11:41
Více zákazníků
i
s
t
a
r
k
j
e
n
o
r
p
e
t
j
u
s
H l a i nf or macim!
k
u
t
s
ce
BUĎTE
VIDĚT NA INTERNETU
KONZULTACE ZDARMA
I vaše obec si zaslouží být více vidět - pomůžeme vám s reklamou na internetu tak, abyste byli co nejvíce dostupní vašim občanům.
www.mediatel.cz
tel.: 841 12 12 12
MO001462
MO9_ob_02.indd 2
26.8.13 15:29
Názor
FOTO: archiv
prof. Ing.
Iva rItschelová, csc.
předsedkyně
Českého statistického úřadu
Mimořádný
význam bude
mít práce členů
téměř 14 900
okrskových
volebních komisí
z řad zástupců
politických stran,
případně dalších
občanů. Tyto
komise jmenované starosty jsou
jednou ze záruk
veřejné kontroly
v procesu
zpracování
výsledků voleb.
září 2013
MO9_01.indd 1
Č
eský statistický úřad (ČSÚ) má se zpracováním
volebních výsledků již více než dvacetiletou
zkušenost. Není bez zajímavosti, že podobnou
úlohu při zpracování voleb mají z našich sousedů jen
statistické úřady Spolkové republiky Německo a Slovenské republiky. Letošní parlamentní volby jsou pro
náš úřad, ale i pro ostatní orgány státní správy i samosprávy, specifické hlavně tím, že standardní doba
na jejich přípravu je podstatně kratší. Příprava na celostátní volby přitom běžně trvá zhruba čtyři měsíce.
Je tedy zřejmé, že řadu úkonů všichni budeme muset
zvládnout v kratším čase. ČSÚ k tomu využije zkušenosti z příprav na mimořádné volby v roce 2009, jež
se však nakonec nekonaly. Úřad s předstihem již některé práce zahájil. Zejména ty, jež nevyžadují žádné
rozpočtové prostředky. Musíme si totiž uvědomit, že
předčasné volby jsou dodatečnou položkou rozpočtu.
Výdaje na tyto mimořádné volby jen za ČSÚ budou činit 60,2 mil. Kč. Tyto peníze musí být úřadu uvolněny
ze všeobecné pokladní správy státního rozpočtu.
ČSÚ ze zákona u každých voleb zodpovídá za celou řadu činností: za přípravu metodiky zpracování
výsledků voleb od okrskových volebních komisí až
po celostátní zpracování a jejich prezentaci na webové
stránce www.volby.cz. Zároveň odpovídá za předložení celkových výsledků voleb k projednání Státní volební komisi. ČSÚ nyní musí co nejrychleji aktualizovat
metodické pokyny pro okrskové volební komise, aktualizovat programové vybavení pro sestavení registru
kandidátů, zpracování výsledků hlasování a přenos
dat a programové vybavení pro prezentaci výsledků,
zajistit dodávky výpočetní techniky, telekomunikačních služeb atd. Pracovníci ČSÚ musí proškolit okrskové volební komise a dodat jim instruktážní videopořad a také připravit vlastní kapacity – zhruba 3500 lidí
a odpovídající techniku a prostory pro zhruba 500 přebíracích míst. Před volbami navíc proběhne několik
zátěžových testů a plošných zkoušek celého systému.
V něm velmi spoléháme i na obce, které zodpovídají mj. za vedení a aktualizaci voličských seznamů
(při volbách v roce 2010 bylo zapsáno 8,415 mil. voličů), distribuci hlasovacích lístků, zajištění volebních
místností a jmenování okrskových volebních komisí
starostou. Mimořádný význam bude mít práce členů
téměř 14 900 okrskových volebních komisí z řad zástupců politických stran, případně dalších občanů.
Tyto komise jsou jednou ze záruk veřejné kontroly
v procesu zpracování výsledků voleb. Každá komise
ihned po sečtení vyhotoví zápis o průběhu a výsledku
hlasování, a to buď na předepsaný tiskopis či zpracovaný elektronicky pomocí software, který zpřístupňuje ČSÚ na volebních stránkách. Zápis musí podepsat
všichni členové komise. Poté tento tiskopis a případně
technický nosič s výsledky hlasování zástupci komise předají na příslušném přebíracím místě ČSÚ. Je-li
zápis bezchybný, obdrží zástupci komise potvrzení
o převzetí dat a opis výsledku pro případnou další
kontrolu. Data jsou pak elektronicky po zabezpečené
n
síti odeslána do centrály ČSÚ a zveřejňována.
(O činnosti okrskových volebních komisí
v obcích čtěte také na str. 32.)
MO001376-4
Předčasné volby
budou stát
i na okrskových
komisích v obcích
www.regionservis.cz
SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA:
3. října 2013, Plzeň
IX. Setkání StaroStů
a míStoStaroStů PlzeňSkého
kraje
•
17. října 2013
IX. Setkání StaroStů
a míStoStaroStů
PardubIckého kraje
•
31. října 2013
II. konference o veřejných
zakázkách, Práva
a PovInnoStI
•
14. listopadu 2013
vIII. Setkání StaroStů
a míStoStaroStů zlínSkého
kraje
•
28. listopadu 2013, Olomouc
vIII. Setkání StaroStů
a míStoStaroStů
olomouckého kraje
TÉMATA SETKÁNÍ
fInance, hoSPodaření,
fInanČní a daňová SPráva,
leGISlatIva obce, Územní
Plánování atP.
VÝHODNÉ AKREDITOVANÉ
KURZY
Úřadům nabízíme akreditované kurzy
na nejžádanější témata, s cenou
950,- Kč na osobu a den
PODROBNOSTI NA ADRESE
www.regionservis.cz
REGIONSERVIS s. r. o.
nad koupadly 287/5, říčany u Prahy
[email protected]
telefon: 240 200 272
mobil: 724 931 593
www.regionservis.cz
www.regionservis.net
1
30.8.13 8:35
Obsah
Postavení a role městských architektů?
Mnoho otázek, málo odpovědí (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
Německé zkušenosti s místními zdroji
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Chvála slámě aneb Úsporné stavby z přírodních materiálů
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Jak Jablonec nad Nisou k teplárně přišel _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
E.ON Energy Globe Award: Kdo ovládne české finále?
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Přes překážky k zavádění energetického managementu
v krajích a větších městech (RNDr. Tomáš Chudoba) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Technologická revoluce v osvětlení je výzvou pro architekty
i radnice (Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Víte, že... LED svítidla jsou již dnes první volbou
v osvětlování našich měst? (Hynek Bartík) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
■ ekOnOmika
■ s p r áva a r O z v O j
■ titulní strana
Revitalizované Velké náměstí ve Strakonicích (Foto: Ondřej Lukáš)
■ názOr
Předčasné volby budou stát i na okrskových volebních komisích
v obcích (prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
■ spektrum
Která dopravní řešení uspějí ve finále soutěže Cesty městy 2013?
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 4
■ kauza
Stát vydá obcím další majetky _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Odstartoval program Nová zelená úsporám _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
MMR aktualizovalo stav čerpání peněz EU _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
Při konsolidaci starších úvěrů Hrádek nad Nisou vsadil na fixní úrok
(Mgr. Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 9
Odstartoval program Nová zelená úsporám _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 8
I napřesrok bude ekonomika stagnovat. Co dělat v obcích?
(Ing. Luděk Tesař) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Může se finanční kontrola změnit dřív, než se utnou dotace?
(Ing. Lukáš Wagenknecht) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11
Praha podporuje inovativní firmy na svém úzení _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
Jihočeský kraj si hlídá výuku technických oborů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
Česko chce pomoc z Fondu solidarity EU _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 12
■ evrOpská unie
Systém čerpání evropských peněz lze v budoucnu zlepšit
(Mgr. Renata Škrobálková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
■ management
Téma Personalistika a vzdělávání ve veřejné správě
se probere v Brně _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
Projekt Inteligentní město – Myšlení v souvislostech
(Ing. Marek Pavlík, Ph.D., Ing. Petr Sára, Ph.D.) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
Nepodceňujme rozvoj svých zaměstnanců (PhDr. Bc. Jan Krňanský) _ 17
■ infOrmační a kOmunikační technOlOgie
Programové a projektové řízení iniciativ podpořených fondy EU
(Ing. Martin Lukáš, Ph.D., Ing. Jana Češpivová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Elektronická komunikace /21 (Ing. Jan Handl) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Elektronická podpora usnadňuje jednání zastupitelstva v Dačicích
(Ing. Karel Macků) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
■ živOtní prOstředí
V Praze zaznějí zkušenosti ze snižování hluku a znečištění ovzduší
ve světě (Ing. Ivo Vaněk) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
Přihlašte strom k odbornému ošetření _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
Povodňová ochrana: Absorpční pytle
(pplk. Ing. Jiří Matějka, Jaroslav Najman) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
■ přílOha: energetická praxe v Obcích
a regiOnech
Otazníky kolem podpory obnovitelných zdrojů energie _ _ _ _ _ _ _ 23
Energetickou soběstačnost podpoří rychlerostoucí dřeviny
(Ing. Leona Šimková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 24
MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia
Před předčasnými volbami: Kdo může být členem
okrskové volební komise? _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Kratší doba do říjnových voleb obce nezaskočí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Je jen na nás, co pro svůj úspěch podstoupíme _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Starostové uspěli se svou stížností: Stát obnoví výstavbu
rychlostní silnice R6 (Tomáš Johánek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Ve sporu o Letiště Václava Havla Praha jde i o Vodochody _ _ _ _ _ _
Nebojte se lokálek /12 aneb Když se regionální trať
příkladně spravuje (Ing. Petr Tejkl, Ing. Jaroslav Strachota) _ _ _ _ _ _
Prostorová regulace v územním plánu /2
(Ing. arch. Dagmar Saktorová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
V soutěži Young Architect Award na téma Bolavá místa obcí
bojuje 72 prací _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Konec prázdnin: »Recyklohraní, aneb
Ukliďme si svět« je tu zas _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Vyvažovat místní rozvoj v Česku pomáhá NSZM
už dvě desítky let _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Pomoc veřejným opatrovníkům připomíná horký brambor
(Mgr. Simona Dvořáčková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
V jednom městě, v jedné lavici (Jan Milota) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
25
26
27
28
29
30
31
32
32
33
34
34
35
36
37
38
39
40
42
■ téma: vyšší dOpravní bezpečnOst
i lepší vzhled Obcí
Trendy úprav na komunikacích, jež zvyšují bezpečnost v obcích
(Ing. Eva Simonová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Nový přechod pro chodce v Okříškách s dělicím ostrůvkem
se osvědčuje (Zdeněk Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Kterých chyb se municipality dopouštějí při zřizování přechodů
pro chodce? (Ing. Zdeněk Mečíř) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Vybírat pro obec vhodné koše není okrajové téma _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Zájem o přístřešky a čekárny MHD nepolevil _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Lavičky? Každý výrobce má svou filozofii _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Speciální projekty se už prosazují i v Česku _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
■ l e g i s l at i va
Překážky na veřejných cestách (Mgr. Karel Černín) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Obecně prospěšné práce: Povinnost i příležitost
(Mgr. Petr Kubačka) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Obecní policie /6 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _
■ právní pOradna
■ servis
43
45
45
46
46
47
47
48
51
52
53
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 54
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 56
Uzávěrka tohoto čísla: 22. 8. 2013
Ročník XIX, číslo 9 • Vychází 5. 9. 2013 • Cena výtisku ve volném prodeji 105 Kč • Roční předplatné 1260 Kč • Adresa redakce: Moderní obec, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, e-mail: moderni.obec@
economia.cz, www.moderniobec.cz • Publisher: Václav Sochor • Šéfredaktor: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, e-mail: [email protected] • Zástupkyně šéfredaktora: Mgr. Simona
Dvořáčková, tel.: 233 071 491, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Radmila Bláhová • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010,
e-mail: [email protected] • Manažer marketingu: Blanka Bumbálková, tel.: 233 071 422, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice
MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka a starostka města Mohelnice; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru;
Ing. Sylva Kováčiková, zastupitelka města Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: Economia, a.s., IČ: 28191226, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 •
Inzerce: Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Pernerova 673/47, 180 07
Praha 8 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197;
fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected]
• Doručování předplatného provádí: Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. •
Internetový online archiv: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8,
tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Typos, tiskařské závody, s. r. o. • Sazba a reprodukční část: Economia, a.s. Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 •
Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho
majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek
vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2013 Economia, a.s.
2
MO9_02.indd 2
září 2013
30.8.13 10:18
MO001409-2
MO9_03.indd 3
26.8.13 15:30
FOTO: jan mužík
FOTO: archiv nadace parTnersTví
Spektrum
Vuelta – jedno ze čtyř zastavení na nové cyklostezce
v Dobřichovicích, která upomínají na velké cyklistické závody.
Tato elegantní lávka zkracuje cestu pěším a cyklistům do centra
Semil a přivádí život do nedávno upraveného městského parku.
která dopravní řešení uspějí
ve finále Cesty městy 2013?
O
Díky cyklostezce z Dobřichovic (okr. Praha-západ) do Černošic se cyklisté mířící do
škol, zaměstnání či za relaxací už nemusí
setkávat s automobily na frekventované
ulici 5. května, projíždět průmyslovou zónou či se »kodrcat« po polní cestě. Zaujmou
i čtyři odpočívadla v odlišném barevném
provedení (žlutá, růžová, modrá a zelená)
pojmenovaná po velkých závodech Tour de
France, Giro di Italia, Vuelta a Závod míru.
V případě lávky pro pěší v Semilech nešlo ani tak o její podobu, jako o umístění.
Po několika neuskutečněných variantách
přemostění má stávající lávka rozpon přes
celou šíři řeky Jizery a bez zásahu do koryta
a břehů pod kótou aktivní povodňové zóny.
Lávka z oceli a betonu je součástí cyklostezky a funguje celoročně (protiskluzný povrch). Obyvatelům největších sídlišť nabízí
klidnou cestu bez aut do centra města.
Zúžení komunikace ve prospěch chodců
a bezbariérové úpravy zklidnily dopravu
v centru Jablonného nad Orlicí.
FOTO: Ondřej lukáš
dborná komise 12. ročníku soutěže
Cesty městy zveřejní svůj verdikt už
16. září v Pardubicích během konference »Vize 25 – řešení pro města«, která se
zaměří na šetrný rozvoj městské mobility.
Členové komise se seznamovali se všemi
53 přihlášenými řešeními přímo na místě
během červencových a srpnových výjezdů.
Velké náměstí v centru Strakonic sužovala intenzivní automobilová doprava, situaci komplikovala i nepřehlednost situace
pro účastníky provozu a bariéry pro osoby
s omezenou pohyblivostí a orientací. Výsledkem revitalizace veřejného prostranství
je zavedení režimu obytné zóny (provedena
v jedné výškové úrovni), vymýcení tranzitní dopravy a kruhová křižovatka – tzv. zlatý
kříž. Ta svým tvarem připomíná cukrářský
piškot a místní tomuto místu už ani jinak
neřeknou (viz foto na titulní straně).
Historicky nejvyšší počet přihlášek do letošního ročníku
soutěže Cesty městy, o nejzdařilejší řešení zklidňování
dopravy, není jen nárůstem co do množství, ale dokládá
i kvalitu opatření prováděných obcemi a městy. Ocitnou se
mezi oceněnými řešeními také některá z dále představených?
Okružní křižovatka a návazné úpravy poblíž historického jádra
Domažlic výrazně zpřehlednily situaci pro motoristy i chodce.
4
MO9_04_05.indd 4
Rekonstrukce vnitrobloku sídliště na Orlické ulici v Dobrušce
přinesla více parkovacích míst i více dopravu zklidňujících prvků.
září 2013
27.8.13 12:04
Spektrum
Zrekonstruované Horní náměstí v Hrádku nad Nisou nabízí obyvatelům i návštěvníkům
bezbariérový odpočinkový prostor, který už nenarušují nahodile parkující vozidla.
Dobrovolný svazek obcí Pečecký region
podpořil cyklostezku s inovativním povrchem mezi Kostelní a Pískovou Lhotou.
zvýšení bezpečnosti a rozvoj cyklodopravy.
Součástí stezky jsou i dvě nová přemostění.
Po rekonstrukci Horního náměstí získali
obyvatelé i návštěvníci Hrádku nad Nisou
poprvé důvod nerušeně pobývat na tomto
místě. Přispělo k tomu parkování aut na vyhrazených místech mimo centrální plochu,
funkční mobiliář, nová zeleň, pítko či též
archeologickým průzkumem odkryté doklady stavitelství z dřívějších dob.
Ruskou ruletou nazvali místní křížení
cyklostezky č. 22 Adršpašské skály se silnicí E 67 u hraničního přechodu do Polska
v Náchodě Bělovsi. Situaci vyřešilo mimoúrovňové křížení cyklostezky v délce 165 m,
které vede po kamenném záhozu pod Slánským mostem podél řeky Metuje.
Nová bezbariérová stezka pro pěší a cyklisty dělá radost především obyvatelům Radostné pod Kozákovem a sousedních obcí
Lestkov a Stružinec. Původně byly totiž propojeny jen silnicí II. třídy bez chodníků či
jakýchkoliv jiných bezpečnostních úprav
vzhledem k silné tranzitní dopravě.
Projekt modernizace tramvajové trati
v Liberci v úseku Klicperova – U lomu přinesl i jednostranný chodník s povoleným
vjezdem pro cyklisty a bezpečný dopravní
uzel pro cestující MHD, kteří jsou zcela odděleni od automobilového provozu.
(Databáze přihlášek do 12. ročníku soutěže Cesty městy viz web vyhlašovatele, Nadace Partnerství: www.nadacepartnerstvi.
cz. Generálním partnerem je Škoda Auto,
mediálním partnerem je Moderní obec.) n
SimOna DvOřáčkOvá
Nové mimoúrovňové křížení cyklostezky
v Náchodě Bělovsi zamezuje střetu cyklistů se silným provozem na silnici I. třídy.
Soutěžní řešení Domažlic – okružní křižovatka, se nachází také na trase cyklostezky, v blízkosti památkové rezervace. Nutná
rekonstrukce, jež by vyřešila špatný stav
povrchů komunikace i chodníků, nepřehlednost pro chodce i motoristy a divoké
parkování, se chystala řadu let. Nastolení
pravidel v poslední oblasti (tj. vyhrazená
stání, parkovné) se zpočátku nesetkalo
s pochopením a bylo předmětem mnoha
diskusí např. při Dnech otevřených dveří
u starosty.
S protesty a obavami řidičů ze zúžení
komunikace se museli vypořádat i v Jablonném nad Orlicí, kde provedli zklidnění dopravy ve Slezské ulici, jež je součástí
městské památkové rezervace. Nové dláždění, rozšíření chodníků, víceúčelové plochy, bezbariérové úpravy a vyloučení nákladní dopravy však slouží svému účelu.
Regenerace středového vnitrobloku na
sídlišti v Orlické ulici v Dobrušce přinesla
lepší uspořádání parkovacích míst, nové
povrchy a bezbariérové úpravy a esteticky
pozvedla celé veřejné prostranství. Přispívá
k tomu i mobiliář, veřejné osvětlení nebo
gabionové ohrazení kontejnerů na odpad.
Obyvatelé Kostelní Lhoty (okr. Nymburk) a sousední Pískové Lhoty získali alternativu k jedné z nejfrekventovanějších
silnic ve Středočeském kraji, kde po zavedení mýtného zhoustla nákladní doprava.
Přestože se situace zlepšila poté, co další
postižené obce spojily síly a dosáhly zákazu vjezdu vozidel nad 12 t, první betonová
cyklostezka v Čechách vybudovaná tzv. finišerovou technologií plní svůj účel. Tím je
Stezka napříč obcemi Radostná pod Kozákovem, Tatobity a Stružinec oddělila jednou pro vždy pěší a automobilový provoz.
září 2013
MO9_04_05.indd 5
Modernizace tramvajové tratě v Liberci (úsek Klicperova–U lomu)
zvýšila bezpečnost pohybu cestujících.
5
27.8.13 12:04
Kauza
poslání a role architektů měst?
mnoho otázek, málo odpovědí
Jak se s pluralitním a liberálním společenským modelem
snoubí idea městského architekta coby režiséra změn
v daném sídle? Kdo by jím měl být, co by měl znát a umět?
A za co by měl zodpovídat a jak rozsáhlé by mu náležely
pravomoci? A vůbec: Je třeba, aby města tuto funkci zřizovala?
T
akové, ale i mnohé další otázky otevřela květnová konference O městských
architektech, jejich potřebnosti a úloze v místní správě, kterou v Chebu pořádala
Společnost Petra Parléře, o. p. s. Ta je v povědomí municipalit zapsána především jako organizátor veřejné urbanisticko-architektonické soutěže o Cenu Petra Parléře,
v níž zúčastnění architekti zpracovávají
architektonické studie na základě zadání
z měst a obcí, přičemž tyto studie následně
radnicím zůstávají k dispozici.
Kdysi gočár – a dnes?
Chebská konference natolik zvedla téma
postavení a úlohy městských architektů,
že přímo namístě se její účastníci shodli na aktuální potřebě ustavení Platfomy
městských architektů. Nyní už je rozhodnuto: Platforma bude založena již 18. září.
Předseda správní rady Společnosti Petra
Parléře, senátor Jiří Oberfalcer k tomu říká:
»V dávné i nedávné minulosti česká města
zaměstnávala své architekty, kteří ovlivňovali jejich výstavbu a rozvoj. Ti to měli
poněkud snazší, neboť města se nerozvíjela tak překotně a živelně jako dnes. Měli
své představy a pozvolna je uskutečňovali.
Takovým příkladem může být Josef Gočár,
který takřka navěky významně ovlivnil urbanismus Hradce Králové. Dnes se města
mění a rozvíjejí rychleji, leč ne vždy podle
zákonů krásy. Proto bychom chtěli městským architektům dát příležitost, aby se
mohli sdružovat, vyměňovat si zkušenosti,
hledat řešení pro dosud otevřené problémy.
Zároveň chceme přispět k tomu, aby jejich
profese byla lépe definována a bylo jasné,
co mají hlavně dělat, o čem případně rozhodovat, k čemu se vyjadřovat... Chceme
se zasadit i o to, aby je vysoké školy na tuto
profesi lépe připravovaly. Platforma architektů měst by měla každý rok svolávat jakousi ,,obecnou poradu“. První se uskutečnila letos v květnu v Chebu, druhá se bude
konat v lednu 2014 v Litomyšli.«
profesionaliTa jaKo záKlad
Ing. arch. Václav Zůna, který byl mj. řadu
let architektem Chebu, má za to, že úloha městských architektů by měla spočívat
v mediační poloze. »Městského architekta
vidím především jako komunikátora mezi
obcí a veřejností,« konstatuje Václav Zůna.
»Měl by mít co nejpřímější vazbu na vedení
města, ale měl by zároveň prostřednictvím
6
MO9_06_07.indd 6
médií a osobních aktivit komunikovat s veřejností – laickou i odbornou. V okamžiku
deklarace takto pojatého svého postavení,
by měl nést zodpovědnost za celkový stav
a vývoj daného sídla. Pokud by však byl opakovaně kritizován a na kritice se shodovalo
jak město, tak veřejnost, měl by být odvolatelný, nejlépe zastupitelstvem. Hovořím
však o městě velikosti Chebu se zhruba 34
tisíci obyvateli. U větších či menších sídel
musí fungovat jiný mechanismus.«
Podobně hovoří RNDr. Milan Svoboda,
jenž dlouho působil na Útvaru koncepce
a rozvoje města Plzně, v jehož čele i šest
let stál. Také podle jeho slov by městští architekti měli být »konceptoři a iniciátoři«,
nikoliv »diktátoři«. Což však, jak připomíná, znamená mít nadhled a toleranci.
»Architektovi města nesmí chybět odvaha
vyslovit svůj názor a musí být natolik profesionálem, aby jej dokázal obhájit.« Milan
Svoboda připouští, že různá města mohou
pro postavení a činnost svých architektů
volit různé modely, takže není třeba diktovat jeden univerzální. Odmítá však, aby taková pozice spočívala jen v roli pořizovatele
územně plánovací dokumentace.
Co by měla dostat do vínku
nově vznikající Platforma
městských architektů?
Shrnujeme odpovědi oslovených architektů
i zástupců měst na tuto otázku. Platforma by se
podle nich měla zejména mj. věnovat:
■ upřesnění institutu městského architekta
a definici jeho právního postavení ve vztahu
ke stavebnímu zákonu a obci, k územnímu
plánu, formulaci jeho vztahu k České komoře
architektů;
■ profesní a odborné podpoře městských architektů a upřesňování specifikací jejich úlohy
i zaměření;
■ zvyšování kompetencí městských architektů
(školení, vzdělávání, výměna zkušeností,
přenos best practices…);
■ organizaci setkávání nejen městských, ale
i soukromých architektů a dalších odborníků,
kteří se zabývají regulací výstavby obcí a měst;
■ osvětové práci vůči územním samosprávám
(posilování významu architektury a urbanismu
jako oborů ve správě města, intervence
ve prospěch kvality…) i vůči veřejnosti a dalším
aktérům v rozvoji měst.
zaměsTnání, či smluvní vzTah?
Poznatky z praxe městského architekta
v Ústí nad Orlicí a Vysokém Mýtě připojuje
Ing. arch. Milan Košař, který byl také hlavním architektem Pardubic. »Komplikace
s touto prací souvisí především s faktem,
že pozice architekta města dodnes nemá
žádnou oporu ve stavebním zákoně,« upozorňuje. »Z toho vyplývají jeho poměrně omezené pravomoci. Pozice architekta
města rozhodně není o prosazování vlastních projektů. Ale hlavně o koordinaci zájmů v území, o soustavné práci na koncepci
rozvoje města, avšak i o odborné spolupráci
se stavebním úřadem a určité osvětě a spolupráci s volenými orgány města.«
Post městského architekta v Pardubicích
Milan Košař zastával v pozici zaměstnance,
zároveň však i ředitele tehdejšího Útvaru
hlavního architekta coby samostatné příspěvkové organizace. »Tím byla zaručena
určitá odborná nezávislost na vedení radnice, mnohem větší, než tomu bývá u současných odborů rozvoje, odborů hlavního
architekta či dalších odborných pracovišť,
ať už se nazývají jakkoliv,« tvrdí Milan Košař a dodává: »Forma smluvního vztahu
zaručuje větší nezávislost, což mohu ze své
zkušenosti městského architekta ve Vysokém Mýtě a v Ústí nad Orlicí potvrdit. Jistěže s sebou nese i nevýhody. Ale pro města
menší velikosti se mně jeví jako vhodnější
a pro město i efektivnější.«
Na otázku Moderní obce, jak se stala architektkou Kroměříže, Ing. arch. Radmila Vraníková, Ph.D., lakonicky odpovídá:
»Vedení města mělo zdravý názor na to, že
tato funkce je potřebná.« Neskrývá však, že
to pro ni znamenalo velkou výzvu, protože v poslední době pracovala jako soukromá projektantka na regeneracích veřejných
prostranství a tyto své dosavadní zkušenosti chce nyní v Kroměříži zúročit.
Podle jejího názoru by městský architekt
měl být zaměstnancem radnice – přitom
však zůstat nezávislý. »To by ovšem předpokládalo, aby byl přímo podřízen vedení
města a získal určitá pověření k zastupování ve správních řízeních podle stavebního zákona,« vysvětluje. Určité komplikace
(nejen) pro činnost městského architekta
Radmila Vraníková vidí v tom, že »architekti
mohou pouze argumentovat, kdežto památkáři mají právo veta, ačkoliv některým
z nich chybí jak patřičné vzdělání, tak dostatečné zkušenosti«.
sTaTuT měsTsKého archiTeKTa
by měl míT právní rámec
Člen správní rady Společnosti Petra Parléře
Ing. arch. Tomáš Hradečný soudí, že míru,
od jaké velikosti sídla má institut městského architekta smysl, je třeba hledat. »Každé
město dnes vypadá podle toho, jak s architekturou a prostorem zachází. Svého měst-
září 2013
30.8.13 11:40
FOTO: archiv
FOTO: archiv
FOTO: archiv
Kauza
Radmila Vraníková: Platfoma městských
architektů by se měla zabývat jejich podporou, specifikovat jejich úlohu a pořádat
setkání všech odborníků, kteří se zabývají regulací výstavby měst a obcí.
ského architekta vlastně má – jenom se mu
tak neříká. Někdy je jím starosta, jindy tajemník ve spolupráci s autorem územního
plánu. Nejčastěji potom nějaký vlastník
většího pole, který systém územního plánování používá jako zdroj obohacení. Urbanizovaný prostor a krajina se tak zaplňují bez
jasných požadavků na koncepci a kvalitu.
Výjimky samozřejmě existují.«
Tomáš Hradečný se zamýšlí rovněž nad
tím, v čem a jak by se role a činnost městského architekta měla prolínat s veřejnou
správou. »Správný postup vidím ve vytvoření statutu městského architekta, zapracovaného do právního rámce. Zda je
zaměstnancem radnice nebo externistou,
pak už zůstane nepodstatné, neboť jeho
odpovědnost zůstane v obou případech
stejná. Kompetence a osobní odpovědnost
by měly být dva stěžejní atributy, odlišující institut městského architekta od státní
a veřejné správy, která se v naší postkomunistické společnosti stále zmítá v anonymním pojetí kolektivní odpovědnosti,« uzavírá Tomáš Hradečný.
řada měsT paTrně roli »svých«
archiTeKTů ješTě nedoceňuje
Moderní obec otázkou o roli městských
architektů oslovila také představitele jedenácti měst. Odpovědi přišly jen ze dvou...
Rovněž tato zkušenost redakce potvrzuje,
že otázka postavení a role městských architektů – ke škodě věci – zatím pro nemálo
radnic není příliš aktuální.
V Týnci nad Sázavou funkci městského
architekta zřídili teprve letos v létě. Nicméně tomu předcházela úzká roční spolupráce města s týmem architektů z ateliéru
VAS. Nakonec se tam přiklonili k variantě
pracovní smlouvy s ateliérem, pravidelných
konzultačních hodin nad problémy s architektem, vedením města a zástupci jednotlivých odborů. Místostarostka Adriana
Bursová je přesvědčena o tom, že městský
architekt musí posuzovat všechny stavby
většího významu a mít právo veta, jestliže
by nebyly v souladu, ať už s obecně estetickými principy nebo s celkovou koncepcí
města. »Legislativa sice dává velkou pravomoc autorizovaným inženýrům a techni-
kům, kteří ovšem – při vší úctě – nemohou
mít dostatečné znalosti z oblasti architektury a urbanismu,« poznamenává Adriana Bursová. A dodává, že by bylo správné
legislativně ukotvit, aby veřejné prostory
a stavby musel vždy, alespoň ve fázi studie,
projektovat architekt.
Rovněž starosta Písku JUDr. Ondřej Veselý zastává názor, že úloha městského
architekta je velmi komplexní: »Jednak by
měl být motorem modernizace parteru
města, a to hlavně ve vztahu k investiční
politice města, a zároveň by měl přiměřeně
koordinovat snahy a navrhovat řešení při
vstupu do rozvoje města jinými subjekty
než městem. A to i formou odborných diskusí nebo sympozií.« Starosta také vysvětlil,
jaký model vztahu městského architekta
a odboru rozvoje v Písku preferují. »Měli by
být partnery, kdy architekt nosí myšlenky
a koriguje jejich realizaci, a příslušný odbor
je jejich realizátorem, případně nositelem
■
podnětů,« uzavírá Ondřej Veselý.
Ondřej Veselý: V Písku s městským
architektem spolupracujeme také
na přípravě architektonických soutěží
a strategických materiálů pro rozvoj
jednotlivých částí města.
září 2013
MO9_06_07.indd 7
ivan ryšavý
FOTO: archiv
FOTO: archiv
Adriana Bursová: Bez plné důvěry širšího
vedení města a jím poskytnuté dostatečné nezávislosti by městský architekt
nikdy nemohl být iniciátorem a tvůrcem
skutečných změn.
FOTO: archiv
Jiří Oberfalcer: Města se dnes mění a rozvíjejí rychleji, leč ne vždy podle zákonů
krásy. Chybí inteligentní – a také odborný
dohled, nedostává se vizionářů, kteří
dokáží vidět několik desítek let dopředu.
Milan Svoboda: Znám řadu mladých
a dobrých architektů, kteří by chtěli
a mohli být městskými architekty.
To, co jim však ze školy chybí, jsou
praktické znalosti a zkušenosti.
Tomáš Hradečný: Kompetence a osobní
odpovědnost by měly být dva stěžejní
atributy, odlišující institut architekta města od veřejné správy s jejím anonymním
pojetím kolektivní odpovědnosti.
7
30.8.13 11:40
Ekonomika
Stát vydá
obcím další
majetky
Ž
ádosti obcí o zařazení nemovitých
věcí do seznamu podle § 2c odst. 1
písm. f ) zákona č. 172/1991 Sb.,
o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, projednala na svém jednání dne 9. 8. 2013 vláda ČR v demisi.
Jak k tomuto jednání kabinetu uvedlo
Sdružení vlastníků obecních a soukromých
lesů v ČR (SVOL), jde mj. i o žádosti o vydání historických lesních majetků obcí, které
po roce 1949 převzaly tehdejší organizace
Federálního ministerstva obrany a na nichž
dosud hospodařil státní podnik Vojenské
lesy a statky. O jejich vydání obcím SVOL
vytrvale usilovalo řadu let. Například šest
lesních pozemků se tak nyní vrátí Domašovu nad Bystřicí.
Usnesení z tohoto jednání Rusnokova kabinetu (č. 605/2013) včetně příloh s výčtem
nemovitostí, jež vláda zařadila do seznamů
majetku, který bude/nebude obcím vydán,
je dostupné na: https://apps.odok.cz/djv/sk/
-agenda?date=2013-08-09.
odstartoval program
nová zelená úsporám
P
rogram Nová zelená úsporám začal od 12. 8. 2013 ve své první výzvě
přijímat žádosti o podporu, určenou
pro rodinné domy. První výzva je zaměřena
na tři typy opatření:
■ snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů [zateplení (čím
nižší energetická náročnost budovy po realizaci opatření, tím vyšší bude podpora)];
■ výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností;
■ efektivní využití zdrojů energie (např.
na výměnu zdrojů tepla na tuhá a vyjmenovaná kapalná fosilní paliva za efektivní,
ekologicky šetrné zdroje – kotle na biomasu, krbová kamna na biomasu, tepelná čerpadla, plynové kondenzační kotle, solární
systém na ohřev teplé vody a přitápění).
Součástí podpory je i příspěvek na přípravu a zajištění realizace těchto opatření
(např. podpora na zpracování odborného
posudku, technického dozoru stavebníka
a na provedení měření průvzdušnosti obálky budovy).
Žadatelé, kteří zkombinují více opatření, mají možnost získat speciální bonus
ve výši 10 000 Kč za kombinaci vybraných
opatření. Finanční prostředky mohou být
vyplaceny už letos na podzim. Vlastníci
rodinných domů zasažených povodněmi v červnu 2013 mohou žádat o podporu
z programu za zvýhodněných podmínek,
tj. apříklad prodloužení termínu pro dodání povinných příloh a navýšení podpory.
Nyní je na podporu vyčleněna 1 mld. Kč
ze zdrojů SFŽP ČR, z prodeje emisních povolenek je připraveno 300 mil. Kč, dalších
500 milionů korun z prodeje povolenek
Ministerstvo životního prostředí očekává ještě do konce letošního roku. Celkem
tedy letos na financování programu půjde
1,8 mld. korun.
Další podrobnosti, včetně vypracovaných modelových příkladů, kalkulačky pro
výpočet výše podpory, návodu na podání
žádosti nebo vzorové smlouvy o dílo, najdou zájemci na: www.nzu2013.cz.
Seznam krajských pracovišť, kde je možné získat informace a odpovědi na případné dotazy, je vyvěšen na: www.nzu2013.cz/
zadatele-o-dotaci/rodinne-domy/krajska/sk/
-pracoviste/.
mmR aktualizovalo stav čerpání peněz EU
Prostředky proplacené příjemcům dotací z regionálních
operačních programů zatím s výjimkou ROP Jihovýchod
zůstávají pod průměrem čerpání z celkové alokace NSRR.
D
alší pravidelnou měsíční monitorovací zprávu průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti
a národních zdrojů v programovém období
Evropské unie pro období let 2007–2013
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR)
vydalo 27. 8. Tato zpráva se vztahuje ke stavu k 7. 8. 2013 a představuje hlavní aktuální
výstup finančního monitoringu průběhu
realizace operačních programů České republiky v tomto programovém období EU.
Podle MMR bylo od počátku programového období k 7. 8. 2013 v rámci politiky
hospodářské, sociální a územní soudržnosti Evropské unie realizované na území Čes-
ké republiky podáno 98 058 žádostí o podporu v celkové hodnotě 1398,8 mld. Kč.
To představuje 175,3 % celkové alokace Národního strategického referenčního rámce
(NSRR) na programové období 2007–2013.
Řídicí orgány a zprostředkující subjekty
jednotlivých operačních programů dosud
vydaly 43 806 rozhodnutí/smluv o poskytnutí dotace v celkové výši 691,3 mld. Kč,
což činí 86,6 % celkové alokace NSRR. Proplacené prostředky na účty příjemců dotací
dosahují 447,0 mld. Kč, tedy 56,0 % celkové
alokace NSRR.
Certifikované výdaje předložené Evropské komisi činí 261,6 mld. Kč, což je 32,8 %
celkové alokace NSRR na programové období 2007–2013.
Monitorovací zpráva se podrobně věnuje rovněž čerpání finančních prostředků
v jednotlivých regionálních operačních
programech (ROP). Zkrácený výstup z této
zprávy vztahující se k jednotlivým ROP,
uvádíme níže v tabulce.
Za připomenutí stojí i fakt, že na počátku tohoto programového období, tedy
v lednu 2007, byl kurz CZK vůči EUR stanoven na 27,54. Ke dni generování sestav
se zdrojovými daty v aktuální monitorovací
zprávě, tj. k 7. 8. 2013, výše měnového kurzu činila 25,86 CZK za EUR. Od ledna 2007
celkově kurz české koruny vůči euru, s nímž
se pracuje pro potřeby tohoto programového období, posílil o 6,1 %, což se promítá do snížení hodnot jednotlivých alokací vyjádřených v Kč.
/rš/
Čerpání finančních prostředků (EU a národní zdroje) v jednotlivých ROP (stav k 7. 8. 2013)
ROP
Severozápad
Moravskoslezsko
Jihovýchod
Střední Morava
Severovýchod
Jihozápad
Střední Čechy
celková alokace
podpory
podané žádosti
2007–2013
(mil. Kč)
(mil. Kč)
22 815,3
40 014,7
21 938,1
37 338,8
21 607,2
40 752,1
20 231,6
38,654,7
20 105,1
42 083,5
19 046,0
55 866,6
17 131,0
33 913,7
projekty s vydaným
rozhodnutím/podepsanou
smlouvou/dodatkem
(mil. Kč)
17 943,8
19,583,3
21 453,4
15 840,0
20 841,4
19 066,7
17 111,8
proplacené prostředky příjemcům,
včetně záloh
(mil. Kč)
11 864,9
12 914,1
14 808,3
12 563,6
15 422,6
11 464,3
11 741,4
prostředky v souhrnných žádostech
zaúčtovaných PCO
(mil. Kč)
11 102,5
12 491,8
14 613,3
12 453,7
14 887,2
11 203,2
10 518,6
certifikované výdaje
předložené EK, včetně
vratek (mil. Kč/% čerpání
z celkové alokace)
5425,2 / 23,8%
9063,1 / 41,3 %
12 503,1 / 57,9 %
10 569,0 / 52,2 %
9397,1 / 46,7 %
10 358,0 / 54,4 %
5471,3 / 31,9 %
ZDROJ: MMR ČR
8
MO9_08_12.indd 8
září 2013
30.8.13 10:59
Ekonomika
Při konsolidaci starších
úvěrů hrádek nad nisou
vsadil na fixní úrok
J
ak pro časopis Moderní obec uvedl starosta Josef Horinka, z minulosti město mělo několik otevřených úvěrových
účtů s výší úrokové sazby kolem 5,87 %
p. a., na různé typy investičních akcí. Ať už
šlo o výstavbu domu s pečovatelskou službou, stavbu dopravního terminálu veřejné
dopravy, nákup pozemků pro průmyslovou
zónu, nebo o výstavbu kanalizace v části
města apod. »Vzhledem k vývoji úvěrové
politiky bank během posledních let se nám
tato sazba samozřejmě začala jevit jako velmi nevýhodná a v jejím případném snížení
jsme z pohledu rozpočtu města viděli relativně zajímavý prostor pro vytvoření úspory,« konstatoval starosta.
Nový moment do přípravy konsolidace
úvěrů vnesla jednání v bankovních domech, předcházející výběrovému řízení
na nového poskytovatele úvěru. Při těchto
jednáních si zástupci Hrádku nad Nisou
ověřili, že je právě ta nejvhodnější doba
na vzetí si dalšího úvěru na podporu financování některých připravených investičních akcí ve městě. Součástí tendru se proto
stala i poptávka po možném navýšení úvěru o dalších až 10 mil. Kč s tím, že i pro tuto
částku bude platit vysoutěžená výhodnější
úroková sazba a město ji bude moci využít až později. Radnice totiž pro chystané
investiční akce teprve vybírala zhotovitele
a předpokládala, že nastavená projektová cena díla se ještě o něco sníží. Proto se
rozhodla vymínit si ve výběrovém řízení
na sloučení (konsolidaci) svých tehdejších úvěrů i to, že nebude muset dočerpat
»nový« desetimilionový úvěr pod hrozbou
smluvní pokuty.
Jak měSto PoStUPovalo a PRoč
a ktERé PoDmínky Si klaDlo
Město nejprve vysoutěžilo administrátora pro zpracování zadávacích podmínek
a následné provedení vlastního výběrového
řízení na konsolidaci stávajících úvěrů. Samotná veřejná zakázka zadaná ve zjednodušeném podlimitním řízení se uskutečnila
v září 2012.
»Při přípravě zadávacího řízení bylo vyhodnoceno, že pro město je výhodný sedmiletý termín pro splácení nového úvěru.
Sice by se nám tak proti tehdejšímu stavu
zvýšila předpokládaná splátka jistiny o přibližně 0,4 mil. Kč, naopak se však předpokládala úspora na uhrazených úrocích
zhruba 2,8 mil. Kč,« vysvětlil Josef Horinka.
»Do požadavků výběrového řízení jsme
si zahrnuli i požadavek na možnost provedení mimořádné splátky bez smluvní pokuty, protože sankce za mimořádné splátky z původních smluv se mohly vyšplhat
i na několik set tisíc korun. Požadovali jsme
také zajištění úvěru jen bianco směnkou,
neboť v minulosti byly úvěrové smlouvy
podmíněny zástavou majetku města, což
praktickému běžnému chodu města mohlo působit komplikace,« uvedl dále starosta
Hrádku nad Nisou.
Základní podmínky pro sloučení úvěrů
Města Hrádek nad Nisou (okres Liberec)
Výše úvěru
Měna úvěru
Doba splatnosti úvěru
Úroková sazba
Splácení jistiny úvěru
Platba úroku
Splacení úvěru a úroků
Nedočerpání
Způsob zajištění
Vedení platebního styku
Hodnocení
září 2013
MO9_08_12.indd 9
25 055 000 + 10 000 000 v Kč
úvěr bude poskytován v českých korunách
7 let od počátku úvěru (tj. od 31. 1. 2013)
fixní úroková sazba v % p.a. a platná po celou dobu splatnosti úvěru
formou pravidelných měsíčních splátek počínaje 31. 1. 2013 tak,
že každá splátka bude splatná k poslednímu dni v měsíci
formou pravidelných měsíčních plateb
v Kč nebo ekvivalentní výši v měně zavedené jako platidlo v ČR
platné v době splácení
zadavatel může uplatnit mimořádné splátky bez možných sankcí,
úvěr lze splatit jednorázovou mimořádnou splátkou
zadavatel požaduje možnost nedočerpání celé výše úvěru
bianco směnka dlužníka
zadavatel nepřipouští požadavky na převedení stávajícího platebního styku
do jiného bankovního ústavu
celková cena úvěru včetně úroků, vedení běžného účtu a popřípadě nákladů
předčasného splacení úvěrů
FOTO: aRchiv
Také Hrádek nad Nisou patří mezi města, která se vzhledem
k vývoji úrokových sazeb během posledních let rozhodla
vypsat veřejnou zakázku na sloučení svých dříve přijatých
úvěrů s cílem dosáhnout úspor na úrocích.
Starosta Josef Horinka: Při slučování úvěrů bych osobně preferoval fixní úrokovou
sazbu, a nikoliv pohyblivou odvozovanou
od mezibankovní sazby PRIBOR.
Mohu-li, rád bych všem
starostům doporučil, aby
se ani oni konsolidace
dřívějších úvěrů nebáli,
a uspořili tak veřejné
finance pro své město
nebo svoji obec.
Do vlastního výběrového řízení se přihlásily tři bankovní ústavy. V prosinci 2012
město s vítězným uchazečem – Českou spořitelnou, uzavřelo smlouvu. Vedení města
mile překvapila vítězná nabídka s úrokem
1,62 % na 7 let a s bankovním poplatkem
840 Kč za celé zmiňované období. Město
si tak zhruba úsporou 3 mil. Kč připravilo
prostor pro další investiční akce.
fixní, či Pohyblivá Sazba?
Josef Horinka také zdůraznil význam rozhodnutí města trvat na fixní úrokové sazbě
a nepřistoupit na pohyblivou odvozovanou od úrovně mezibankovní úrokové sazby PRIBOR. »Města, která při konsolidaci
svých úvěrů kývnou na pohyblivou sazbu,
riskují, že tato sazba se může měnit v závislosti na možných ekonomických změnách
v našem státě i s vazbou na úrokové sazby,«
konstatoval Josef Horinka. »Klidně se může
stát, že takové město sice dnes platí pohyblivou úrokovou sazbu pod 1 %, ale za dva
roky může tato sazba vzrůst i na řekněme
4 %. Z mého osobního pohledu to znamená, že dané město vymění krátkodobý zisk
za dlouhodobou nejistotu. Jistěže se mohu
mýlit. Ale co v bankové sféře platí dnes,
může být zítra už jinak,« podtrhl starosta.
A uzavřel: »Osobně jsem velmi rád, že
jsme v Hrádku nad Nisou ke konsolidaci
úvěrů sáhli. Mohu-li, rád bych všem starostům doporučil, aby se ani oni nebáli tento
krok učinit, a uspořili tak veřejné finance
■
pro své město či svou obec.«
ivan Ryšavý
9
30.8.13 10:59
Ekonomika
i napřesrok bude ekonomika
stagnovat. co dělat v obcích?
Při přípravě rozpočtů obcí a měst pro rok 2014 dál počítejme
se stagnací daňových příjmů. V oblasti financí se proto
zaměřme na pečlivé plánování, nastavení reálných parametrů
řízení finanční kondice, redukci běžných výdajů a zbytného
majetku, stejně jako na tvorbu patřičných rezerv na odpisy.
P
časné omyly. Neexistuje levice a pravice.
Existuje pouze bezpečí a kriminalita, práce
a nezaměstnanost, infrastruktura a tankodromy, chytří a hloupí lidé...
co SE DnES nEvyPlácí
Vyplývají z toho rovněž tato dvě ponaučení:
Nevyplácí se chodit k volbám. Ti, kdo
v roce 2010 volili stranu slibující redukci
deficitů a rovnou daň podle zásady »Vydělej si, kolik chceš, ale z každé koruny zaplať
X % daně, přičemž už nebudou existovat
žádné úlevy, odpočty apod.«, záhy zjistili,
že holá realita je jiná. Existují obrovské deficity, zavedlo se hyperprogresivní zdanění
(tvrdší, než jaké slibuje ČSSD) a nastolila
se perzekuční praxe: »Vyděláš-li více než
čtyřnásobek průměrné mzdy, budeš potrestán 7% přirážkou ke tvé dani.« Nevěřícně zíráme na to, jak každý rok platí jiná daň
a místo jednotné sazby daně z přidané hodnoty máme vyšší DPH ve dvou rozdílných
sazbách. A slibované zvýšení paušálů pro
podnikatele? Opak je pravdou! Stát vydává
dluhopisy jen pro splácení minulých dluhů,
nikoliv pro investice, třeba do dálnic.
Nevyplácí se vydělávat. Dokud tento
problém nezmizí, jsme odsouzeni ke stagnaci a poklesu průměru (bez nadprůměrných klesá průměr), neboť chudák chudáka
nezaměstná. I když v Česku vyděláte, stát se
postará, abyste si nemohli koupit ani lepší
čočku do oka. Dělit politiku či ekonomiku
na levici a pravici, bohaté a chudé, podnikatele a zaměstnance, jsou největší sou-
PREDikcE, ktERá nEPovzbUDí
Udivující a protichůdné jsou závěry z makroekonomické predikce vydané 27. 7. Ministerstvem financí. Mj. se v ní tvrdí, že:
■ Došlo k výraznému mezičtvrtletnímu
propadu HDP o 1,3 %, což představovalo
již 6. mezičtvrtletní pokles v řadě – třebaže
hloubka tohoto poklesu byla zčásti ovlivněna předzásobením cigaretovými kolky a nepříznivým počasím.
■ Je zřejmé, že se ekonomika nenachází
v dobré kondici (čti »ekonomika je ve špatné kondici« – pozn.autora).
■ Pro rok 2014 se počítá s mírným růstem
ekonomiky o 0,8 %.
■ Míra nezaměstnanosti poroste. Z loňských 7,0 % by měla vzrůst na 7,5 % a k jejímu nepatrnému meziročnímu zvýšení by
mohlo dojít i v roce 2014.
Další zjištění z ekonomického vývoje
do července 2013 ve vztahu ke státnímu
rozpočtu (viz zdroj dat MF ČR k 1. 8. 2013):
■ Výdaje se plní, příjmy nikoliv. Celkové výdaje v objemu 657,5 mld. Kč čerpané
ke konci července 2013 byly o 8,3 mld. Kč
nad úrovní stejného období roku 2012.
■ Zvýšení daní vede zatím spíše k poklesu výnosů, vyjma DPH, zejména u fyzických osob a právnických osob:
Inkaso daní z příjmů právnických osob
(DPPO) dosáhlo za 7 měsíců roku 46,1 miliardy Kč. To představovalo meziroční pokles o 5,3 mld. Kč, tj. o 10,3 %.
roč se česká ekonomika už od roku
2009 nachází v tak trvalé a silné stagnaci? O Nečasově vládě se sice hovoří
již v čase minulém, ale dlouhodobé negativní jevy, které byly s ní byly spojovány, se
nadále neblaze podepisují na současnosti
i budoucnosti České republiky.
HDP v České republice a v sousedních státech
114
112
110
108
106
104
Česká republika
Německo
Rakousko
Polsko
Slovensko
102
100
98
96
94
92
III/08
IV
I/09
II
III
IV
I/10
II
III
IV
I/11
II
III
IV
I/12
II
III
IV
I/13
Pozn.: Q3/2008 = 100, sezónně očištěná data
ZDROJ: MF ČR
10
MO9_08_12.indd 10
Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně klesly o 7,2 miliardy Kč, tj. o 2,3 %.
Na meziročním růstu celkových příjmů
o 32,5 mld. Kč se nejvíce podílely nedaňové
a kapitálové příjmy a přijaté transfery, zejména příjmy z EU (o 33,9 mld. Kč).
Inkaso DPH 127,1 mld. Kč meziročně
vzrostlo o 4,5 mld. Kč, tj. o 3,6 %. Na růstu se
nejvíce podílí novela zákona o DPH, která
zvýšila obě sazby daně z přidané hodnoty
o jeden procentní bod na 15 a 21 procent.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob
(DPFO) ze závislé činnosti meziročně rostlo o 3,7 % a dosáhlo 46,9 mld. Kč. Důvodem
růstu inkasa je zejména zrušení základní
slevy pro pracující důchodce.
Na meziroční srovnání inkasa DPH,
DPPO a DPFO, které náleží státnímu rozpočtu, působí negativně změna v rozpočtovém určení daní.
na co SE zaměřit v Příštím RocE
Nejrozumnější myšlenku, kterou jsem
od politiků ve vztahu k ekonomice za posledních pět let slyšel, řekl premiér v demisi Jiří Rusnok. Zmínil, že vláda ve vazbě
ke státnímu rozpočtu není až tak důležitá,
neboť více než 80 % výdajů je dáno zákony (mandatorní a quazimandatorní výdaje). Já dodávám, že kdybychom odpočítali
deficity, činil by tento podíl kolem 90 %.
Včasné projednání/neprojednání státního
rozpočtu proto nebude mít na ekonomiku
země valný vliv. Naproti tomu ekonomika
je živoucí organismus a vliv politiky je v ní
patrný až se zpožděním. Ještě v roce 2014
se proto projeví neblahé kroky minulé vlády i vývoj v eurozóně.
Proto doporučuji obcím očekávat v roce
2014 stagnaci daňových příjmů kolem 5 %
a zaměřit se v oblasti financí na:
■ mnohem pečlivější plánování;
■ nastavení parametrů řízení finanční
kondice obce (trend výdajů a příjmů, provozní saldo, strop dluhů, program tvorby
a zajištění finančních rezerv na obnovu
a opravy majetku);
■ redukci běžných výdajů;
■ tvorbu rezerv na odpisy (rezervy zhodnocovat a zajistit proti finančním rizikům);
■ redukci majetku náročného na zdroje
nepřinášejícího odpovídající efekt.
Ekonomika vyžaduje pokoru, invenci
a rozvahu. Tyto vlastnosti však bohužel
mnoha politikům chybějí. I proto se ekonomika často stává spíše nástrojem jejich
prohry než úspěchu. Podle toho jak se k tomuto nástroji chovají, dříve či později také
dopadnou. Jste-li politiky, buďte jiní. Jak
by řekla Tornado Lou ve filmu Limonádový
■
Joe: »Už jsem jiná, LEPŠÍ«.
lUDěk tESař
cityfinance.cz
září 2013
30.8.13 10:59
Ekonomika
Zneužívání veřejných financí je problémem většiny moderních
demokratických států. Problém s komplikovanou byrokracií
a snahou politiků mluvit do procesu rozdělování dotací tak,
aby se příjemci těchto peněz stali jejich podporovateli, je jevem
provázejícím jak státní správu, tak územní samosprávu.
č
eským specifikem je hlavně míra
rozsahu těchto zásahů, která se za
posledních 23 let rozrostla do systémového nastavení vnitřního kontrolního
prostředí. Cílem mého krátkého zamyšlení
je připomenout to, co beztak ví většina politiků i úředníků, ale bojí se to (nebo jenom
prostě nemůže) vyslovit nahlas.
čov nEbo JaDERná ElEktRáRna...
kDE začínaJí a kDE končí
komPEtEncE Politiků a úřEDníků
Politická reprezentace, jak na centrální, tak
na krajské nebo obecní úrovni, by měla primárně nastavovat cíle a přijímat strategická
rozhodnutí. V případě malé obce takovým
rozhodnutím může být investice do nové
čistírny odpadních vod. U krajského města
třeba peníze vložené do vybudování nového autobusového terminálu. A budeme-li hovořit o vládě, pak může jít například
o dostavbu jaderné elektrárny...
Jiným příkladem mohou být evropské
fondy. Pro jejich čerpání by nejprve měla
být nastavena konsenzuální shoda na prioritních tématech, resp. cílech, jako je
rozvoj páteřní infrastruktury, nebo třeba
podpora regionálního školství. To jsou úkoly pro politiky. Následně by se ovšem další rozhodování mělo přenést už výhradně
do kompetenční roviny úředníků.
Tento postup však bohužel někteří politici nechtějí připustit, a proto je tu tolik problémů, o nichž se dozvídáme dnes a denně
z médií: Jednou předražená zakázka zada-
Hlavní nedostatky
především spočívají
v netransparentním
systému schvalování, kdy
o konkrétních výdajích
v praxi rozhodují politici,
ale účelnost, hospodárnost
a efektivnost těchto výdajů
obvykle stvrzují podpisem
pověření úředníci.
září 2013
MO9_08_12.indd 11
ná politikem napřímo jeho spolustraníkovi.
Jindy nesmyslná dotace na rozjezd pseudopodnikání někoho, kdo však má dobré
kontakty.
čím JE šPatný SyStém finanční
kontRoly UDRŽován Při Životě
Proč mluvím o potřebě kompetence? Protože vyznat se v českých zákonech je opravdu
silná káva. Existuje několik zákonů, které
špatný systém ne-li podporují, tak přinejmenším umožňují.
Mimo tzv. rozpočtová pravidla, přezkum
hospodaření, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ) a tzv. služební zákon
je v tomto smyslu příslovečným hluchým
místem také zákon o finanční kontrole.
Na Ministerstvu financí dlouhá léta chybí vůle změnit tento přežitý zákon, který
za hlavní nástroj finančního řízení vytrvale
považuje revizní kontrolu.
Tato praxe byla hojně využívána před rokem 1989, a proto je smutné, že se jí Česká
republika až do dnešních dnů nedokázala
zbavit.
bolavá míSta JSoU UŽ léta
známá, alE nikDy SE nEřEšila
Hlavní nedostatky především spočívají
v netransparentním systému schvalování, kdy o konkrétních výdajích v praxi rozhodují politici, ale účelnost, hospodárnost
a efektivnost těchto výdajů ve většině případů stvrzují podpisem pověření úředníci.
Jde o pouhou »hru na finanční řízení«. Česká legislativa tak totiž neřeší věcně požadavek na zásadu řádného finančního řízení,
kterou znají v Evropě již dlouhé roky.
Dalším bolavým místem je velice omezený interní audit, který v tuzemských podmínkách dlouhodobě spíše pouze přežívá.
Tady mluvím hlavně o menších obcích a jejich úřadech, kde interní auditor bývá úředníkem na půl úvazku.
Poslední pomyslnou chuťovkou je v Česku zapojení finančních úřadů do tzv. finanční kontroly. Úředníci z Ministerstva
financí a finančních úřadů tady suplují
funkci Nejvyššího kontrolního úřadu, který
doposud nemůže auditovat výdaje územních samospráv. V této praxi jim ještě napomáhá zákon o přezkumu hospodaření.
Na Ministerstvu financí si buď pletou funk-
FOTO: aRchiv
může se finanční
kontrola změnit dřív,
než se utnou dotace?
Lukáš Wagenknecht má zkušenosti z procesního řízení, interního auditu veřejných
institucí a soukromých společností
i auditu strukturálních fondů. Je předsedou think tanku Good Governance.
ce jednotlivých resortů a NKÚ, nebo nesmyslný systém udržují při životě úmyslně,
aby měli sami co na práci.
Co je hlavním výsledkem »českého modelu« vnitřního kontrolního systému nastaveného zákonem o finanční kontrole? Konkrétním případem je například Evropskou
komisí opakovaná kritika České republiky
za audit a kontrolu čerpání strukturálních
fondů. A není se čemu divit. Ono totiž nelze
oddělovat schvalování výdajů z národního
nebo evropského rozpočtu. Jenom u evropských dotací existuje nezávislá kontrola Evropským účetním dvorem v Lucemburku.
kDy DoSPěJEmE k Poznání,
ŽE vEřEJné PEnízE SE mUSí
RozDělovat EfEktivně?
Na závěr mého pohledu na nastavení kontrolního systému u nás budu prozatím
skeptický k možné změně. Příslušní politici zatím hrají hru »chytré horákyně«, kdy
navrhují novely a nové paragrafové znění
zákona, který se v praxi věcně skoro vůbec
nezmění. Možná změna proto zůstává v nedohlednu. Jediným lékem tak podle mého
názoru bude, až si ve veřejných rozpočtech
sáhneme na pomyslné dno. K tomu dojde
až za dalších sedm let, protože v blízké budoucnosti nás čeká ještě další masivní přerozdělování půl bilionu korun z evropského
– »čeho« vlastně?
Do té doby patrně nebude zřetelný žádný
skutečný zájem politiků oprostit se od svého vlivu na rozdělování dotací, a tím působit na kvalitativní změnu legislativy. Teprve
až po této další »bezstarostné jízdě na vlně
utrácení stovek miliard korun« se patrně
dobereme poznání, že je třeba rozdělovat veřejné prostředky efektivně. Je to tak
trochu absurdní, ale kombinace projektu
strukturálních fondů a »šikovnosti« mnoha našich politiků povede dalších sedm let
naši zemi k problémům, které se budou ve■
lice těžko napravovat…
lUkáš WaGEnknEcht
předseda think thanku Good Governance
11
30.8.13 10:59
Ekonomika
Praha podporuje inovativní
firmy na svém území
Pilotní ročník projektu Inovační vouchery v Praze vyvolal
nečekaně velký zájem ze strany vědeckovýzkumných
institucí i podnikatelské veřejnosti. V polovině srpna
bylo rozhodnuto o možných příjemcích těchto dotací.
P
Ing. Eva Vorlíčková a dodala: »Podnikatele
v pražském regionu budeme podporovat
dál a již nyní připravujeme pokračování tohoto projektu.«
Hodnoticí komise počátkem srpna zkontrolovala žádosti po věcné i formální stránce a zjistila nedostatky u 16 žádostí. Zbývajících 130 podaných žádostí bylo vloženo
notářem do osudí. Celkem 10 mil. Kč, které
Losování
subjektů,
jimž připadne
inovační
voucher,
se uskutečnilo
v rámci
slavnostního
podvečera
v Rezidenci
primátora
hl. m. Prahy.
FOTO: aRchiv hl. M. pRahy
odle primátora RNDr. Tomáše Hudečka, Ph.D., hlavní město chce prostřednictvím projektu přispět k navázání kontaktů a dlouhodobé spolupráci
mezi soukromým sektorem a výzkumnými
týmy. »Vyšší míra inovací povede k větší
konkurenceschopnosti podnikatelů i české
ekonomiky a vědeckovýzkumné organizace
budou moci zefektivnit komerční využití
výsledků výzkumu a vývoje,« uvedl.
O dotaci prostřednictvím inovačního
voucheru požádalo 146 podnikatelských
subjektů. Nejčastěji šlo o podniky z oblasti
obchodu a služeb, strojírenství, stavebnictví a elektrotechniky. Mezi vědeckovýzkumnými institucemi zaznamenaly největší
poptávku na fakultách strojní, stavební
a elektotechniky ČVUT v Praze. »Zatím sice
ještě nelze vyhodnotit celý pilotní ročník
projektu. Ale už teď mohu říci, že zájem
překonal veškerá naše očekávání. Byl tak
veliký, že množství žádostí převýšilo maximální finanční rámec projektu o více
než 300 %, a proto musel rozhodnout los,«
poznamenala radní a iniciátorka projektu
hlavní město Praha pro pilotní ročník vyčlenilo, si tak mezi sebe rozdělí 73 vylosovaných podnikatelských subjektů. Každý
z nich získal částku nanejvýš 200 tisíc korun na realizaci své inovace. Nyní tyto subjekty začínají uzavírat smlouvu s hlavním
městem. Konkrétní realizace spolupráce
na inovačních projektech bude probíhat
od září 2013 do června 2014 a vouchery
se budou proplácet zpětně, což vyžaduje
předfinancování ze strany žadatele.
»Již nyní víme, že ze všech podnikatelských subjektů, které podaly žádost
o inovační voucher, téměř polovina nikdy
s vědeckovýzkumným ústavem nespolupracovala a bez podpory inovačního voucheru by to 72 % z nich ani nezkusilo,«
uvedla Ing. Jitka Kárníková, generální ředitelka a předsedkyně představenstva akciové společnosti Rozvojové projekty Praha,
jež je realizátorem projektu, »I to je moti/st/
vací pro naši další práci,« uzavřela.
česko chce
Jihočeský kraj si hlídá
pomoc z fondu
výuku technických oborů solidarity
EU
z
výšit kvalitu výuky a rozvinout spolupráci s průmyslovými podniky i základními školami ve svém okolí. To je
možnost, kterou dostane 15 vybraných středních a odborných škol i učilišť, mezi něž Jihočeský kraj v rámci své pokračující podpory
technických oborů rozdělí 137 mil. Kč. O přidělení této sumy rozhodlo v srpnu grémium Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, čímž vyhovělo žádosti kraje o finanční podporu z evropských fondů, konkrétně
z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
»Školy, které tuto dotaci obdrží, jsme
vybírali na základě kritérií, která zohledňovala počty technických oborů na škole
a upřednostňovala především ty s učebními obory. Každá z nich získá kolem devíti
milionů korun. První zálohu ve výši 10 %
mohou školy obdržet v průběhu září,«
upřesnil náměstek hejtmana Ing. Jaromír
Slíva s tím, že cílem tohoto projektu je vést
mladé lidi k profesím, po kterých je poptávka na trhu práce.
Jak náměstek hejtmana dále uvedl, školy
mohou tyto peníze mj. využít k zaplacení
pedagogů a expertů či k nákupu přístrojů
12
MO9_08_12.indd 12
podporujících názornou výuku, jako jsou
CNC frézky, elektronické vybavení dílen
nebo 3D tiskárny. »Součástí naší koncepce
je i snaha o rozšiřování možností spolupráce středních škol s průmyslovými podniky, kam už nyní někteří žáci docházejí
na pravidelnou praxi,« naznačil Jaromír
Slíva. »Navíc budou moci střední školy, díky
svému lepšímu zázemí, také seznamovat
žáky základních škol s moderními technologiemi formou společných dílen,« dodal
náměstek hejtmana.
Podpora výuky technických oborů, včetně zapojení základních škol do tohoto
procesu, je jednou ze základních koncepcí
Jihočeského kraje. Dokládá to mj. i skutečnost, že od roku 2010 kraj začal žákům
vybraných technických oborů vyplácet motivačními stipendia. Letos na jaře pak krajský úřad ředitelům základních škol rozeslal
tzv. profesní mapy označené nápisem Studovat technické obory je moderní – dobré
zaměstnání, jistá budoucnost. Je na nich
vyznačeno celkem 14 středních škol a 38 firem, které mezi sebou na jihu Čech úzce
/sk/
spolupracují.
Ž
ádost o čerpání z Fondu solidarity EU
v souvislosti s povodněmi z června 2013
odeslalo 8. 8. Ministerstvo financí. Jde
o nástroj krytí části výdajů veřejných rozpočtů k odstranění povodňových škod v Jihočeském, Plzeňském, Středočeském, Královéhradeckém, Ústeckém, Libereckém kraji
a na území hl. m. Prahy. Celkové povodňové
škody byly odhadnuty na 16,473 mld. Kč.
Česko proto žádá o pomoc na základě tzv.
kritéria sousedící země, jež znamená, že škody způsobené stejnou přírodní katastrofou
na území sousedícího státu přesáhly limity tzv. hlavního kritéria pro mobilizaci Fondu solidarity EU. Schválí-li Evropská komise
žádost v následujících měsících, ČR získá
nárok na grant až ve výši 2,5% celkových odhadovaných škod (tedy až 411, 841 mil. Kč).
Těmito penězi bude možno částečně uhradit výdaje na odstranění povodňových škod
na veřejném majetku, tj. úklidové práce
a základní opravy infrastruktury, sítí a telekomunikací, ale i přechodné ubytování, zajištění zdravotních a hygienických potřeb
/sk/
a záchranná opatření.
září 2013
30.8.13 10:59
MO001388-2
MO9_13.indd 13
KOB-CI-Rozvoj-mest-A4_InfServis.indd
1
26.8.13 14:40
15:33
20.5.13
Evropská uniE
systém čerpání evropských
peněz lze v budoucnu zlepšit
Z
jednodušení systému administrace.
To by mělo být jedním z hlavních
motivů a cílů pro nové období. Dosavadní zkušenosti nás učí vnímat, že strukturální fondy jsou především nástrojem
pro dosahování cílů. Snaha o dosažení cíle
by proto měla jít ruku v ruce s nastavením způsobu výběru projektů. Právě ten
je v České republice příliš složitý, administrativně náročný a pracný. Stávající model
hodnocení projektových žádostí je bezmála
ve všech případech založený na kritériích
pro výběr projektů, aniž je kladen důraz
na dopad a přínos projektů. Vícekriteriální
hodnocení je v zásadě správné.
Podle kroků, které v posledních měsících
uplatňuje Evropská komise, se ukazuje, že
je to málo. Nejde totiž tolik o technologii
výběru projektu, ale o cíl, který má být výběru projektů podřízen. Uplatnění kritérií,
jichž musí předložený projekt dosáhnout,
aby mohl být následně finančně podpořen
z evropských peněz a aby zároveň splňoval
podmínku efektivity, hospodárnosti a účelnosti, je samozřejmostí. Dnes už víme, že
podmínek nutných (nikoliv však postačujících) může být mnohem méně. V souboru vícekriteriálního hodnocení však nesmí
unikat hlavní smysl a především cíl.
mají mEZi sEbou soupEřit
projEkty typu modErniZacE mš?
Dobrým příkladem jsou malé obce, které
ve stávajícím modelu hodnocení předkládaly projekty na modernizaci mateřských
škol. Tyto obce velmi často se svým záměrem neuspěly, protože se neprosadily
v soutěži s ostatními projekty. A právě zde je
třeba se ptát, lze-li investice typu podpory
mateřských škol nahlížet optikou soutěže,
a nikoliv potřebami konkrétního spádového území? A takto bychom se mohli ptát
i u jiných typů projektů, jejichž předkladateli jsou veřejné či neziskové subjekty.
14
MO9_14.indd 14
Například
cyklostezky
mohou být ve
střednědobém
rozvojovém
plánu zpracovány konkrétně tak, aby
byly definovány přínosy
realizace
celkové strategie a mohla
být na ně
poté vyčleněna odpovídající finanční
alokace.
iluStRační foto: aechiv
Nejen Evropská komise, ale
hlavně žadatelé o dotace EU
si často stěžují, že systém
žádostí a hodnocení projektů
financovaných z evropských
peněz je u nás složitý a málo
přehledný. Končící sedmileté
programovací období
ukázalo, že řada postupů
ve vztahu k předkládaným
projektům by se v Česku
mohla změnit, nebo
minimálně zrevidovat.
řEšEním jE kvalitní
stratEgiE roZvojE
Způsob, jak se vymanit ze současného složitého systému kritérií, je změna přístupu
k plánování. Je nutné zkvalitnit zpracování
rozvojových strategií, které by měly být konkrétní, s jednoznačně definovanými cíli. Je potřeba dopředu znát priority rozvoje, zpracovat
koncepci, jak těchto priorit dosáhnout a jaké
konkrétní projekty podpořit z evropských
peněz. Například cyklostezky mohou být ve
střednědobém rozvojovém plánu zpracovány
konkrétně tak, aby byly definovány přínosy
realizace celkové strategie a mohla být na ně
poté vyčleněna odpovídající finanční alokace.
Díky takovému přístupu by především
u veřejných projektů odpadlo dosavadní
soutěžení mezi projekty ucházejícími se
o dotaci. Podpořeno by bylo pouze to, co
by bylo obsaženo v rozvojové strategii. Takový systém by byl nejen transparentní, ale
také by žadatelům ušetřil spousty peněz,
které dnes mnohdy zbytečně vynakládají
na zpracování projektů.
důlEžité jE určit a odstranit
slabá místa tak, aby výslEdEk
byl jasně mEřitElný
Hlavním úkolem je dnes identifikovat slabá místa spolu s problematickými oblastmi
Je třeba se ptát, zda
například investice typu
podpory mateřských škol
je skutečně nutné nahlížet
optikou soutěže, a nikoliv
potřebami konkrétního
spádového území?
a navrhnout opatření ke změně. Evropská
unie totiž v novém období dává přednost
přesně měřitelným přínosům a definici
toho, čeho by mělo být prostřednictvím evropských dotací dosaženo.
Jestliže by se podařilo vytvořit reálné produktivní spojenectví mezi mikroregiony,
obcemi, městy, podnikateli a neziskovým
sektorem tak, aby mohla vzniknout společná strategie rozvoje, mělo by se do budoucna dařit eliminovat spory, zda podporovat
cestovní ruch, nebo například sociální infrastrukturu.
Jednotlivé projekty by na základě strategie mezi sebou nesoutěžily podle předem
nadefinovaných kritérií, jichž musí každý
z nich dosáhnout, nýbrž by byly posuzovány podle toho, jak přispívají ke společně
určeným cílům.
co přinEsE nové
programovací období 2014+
Přestože řada dokumentů a přístupů k novému programovacímuu období Evropské
unie pro období let 2014–2020 není ještě
vyjasněna, už dnes na základě stávajících
zkušeností víme, že v České republice se
má zjednodušit systém rozdělování dotací
– a nikoliv pouze snížit počet operačních
programů.
Aby bylo dosaženo kýženého zjednodušení, musí se změnit a přepracovat přístupy
na úrovni centrálních metodik, resp. musí
být jasně vymezená role pro »koordinaci«.
Dále musí nastat změna v přístupu k plánování. Jinými slovy řečeno, u projektů veřejné správy je nutné eliminovat soutěžení,
a na druhé straně posílit roli střednědobých
strategických programovacích dokumentů.
To vše v rámci partnerství a víceúrovňové
n
správy.
rEnata škrobálková
Úřad Regionální rady Střední Morava
září 2013
27.8.13 10:42
ManageMent
Na současná a aktuální témata z oblasti personalistiky
a vzdělávání ve veřejné správě a témata s nimi související
bude zaměřena celorepubliková konference Personalistika
a vzdělávání ve veřejné správě, která se uskuteční
ve dnech 25. a 26. září na Nové radnici v Brně.
P
ořádají ji Klub personalistů, o. p. s.,
Magistrát města Brna a Ministerstvo
spravedlnosti ČR, přičemž partnerem
konference je Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, o. s. (STMOÚ).
Osobní záštitu konferenci poskytli ministr
pro místní rozvoj v demisi Mgr. František
Lukl, MPA, hejtman Jihomoravského kraje
JUDr. Michal Hašek, primátor Statutárního města Brna Bc. Roman Onderka, MBA,
a náměstek ministra vnitra pro veřejnou
správu a legislativu Mgr. Ondřej Veselský.
Odborně ji zaštiťuje doc. PhDr. Mikuláš
Bek, Ph.D., rektor Masarykovy univerzity
v Brně. Mezi mediálními partnery je i měsíčník Moderní obec.
Podle Mgr. Kristiny Chrástkové, zakladatelky Klubu personalistů, současným zásadním tématem personalistiky ve veřejné
správě je další vývoj systému vzdělávání.
»Tato oblast je pro města a obce důležitá jak
z finančního hlediska, tak proto, že souvisí
s možnostmi vychovat a následně stabilizovat zaměstnance, kteří jsou pro ně přínosem díky svým znalostem a osobnostním
předpokladům. Je dobře, že se konference
bude věnovat i tomuto tématu« poznamenává Kristina Chrástková.
Předseda STMOÚ Ing. Jaromír Zajíček,
MPA, jenž působí jako tajemník děčínského
magistrátu, nejvíc ve veřejné správě postrádá řešení odborného vzdělávání zvolených
zastupitelů. »Od jejich erudovanosti se přece odvíjí vše další,« konstatuje.
chybí odborná diskuse
k zákonu o úřednících úsc
Zakladatelka Klubu personalistů poukazuje
i na nutnost ptát se na přístup k tvorbě zákona o úřednících veřejné správy. Podle ní
během posledních zhruba sedmi let, kdy se
pracuje na jeho úpravě, neproběhla žádná
věcná diskuse specialistů na pracovní právo a odborníků z praxe, jež by se soustředila
na to, zda úprava právních poměrů úředníků má být postavena na principu služebně
právním nebo pracovněprávním se všemi
negativy a pozitivy toho kterého přístupu.
Jaromír Zajíček k tomu dodává: »Naše
sdružení již dlouho kritizuje nesoulad zákona o obcích se zákonem o úřednících
ÚSC. Problematika jmenování a odvolávání
vedoucích úředníků není jednoznačně stanovena i přes stále silnější volání po odpolitizaci veřejné správy.«
září 2013
MO9_15_17.indd 15
hovořit se bude i na téMa
nového občanského zákoníku
Konference by se měla zabývat i novým
občanským zákoníkem (OZ), zejména jeho
aplikací v praxi veřejné správy. Právě tímto praktickým pohledem na nový OZ ze
strany veřejné správy by se měla odlišovat
od mnoha jiných, na stejné téma pořádaných konferencí a seminářů.
Kristina Chrástková upozorňuje: »Vzájemný vztah mezi zákoníkem práce a novým OZ je vztahem speciality zákoníku
práce a subsidiarity občanského zákoníku. Předpokládám, že aplikace nového OZ
do pracovněprávních vztahů nebude patřit
k nejsložitějším změnám, které veřejnou
správu od 1. 1. 2014 čekají. Smyslem a účelem nového OZ je upravit (až na výjimky)
soukromá práva, povinnosti a postavení osob v jednom kodexu. Dotkne se tedy
osobně každého z nás. Úředníci veřejné
správy však musí zvládnout změny obojího práva, tedy práva soukromého i práva
veřejného, jejichž úprava se v novém OZ
prolíná, přičemž jejich uplatňování sleduje
různý účel. Zřejmě náročnější než změny
v pracovněprávních vztazích budou změny v oblasti rodinného práva, smluvního
práva, věcných a majetkových práv, které
zasáhnou činnost veřejné správy. Úlohou
personalistů je již teď zajistit úředníkům
potřebnou škálu vzdělávacích akcí, aby se
na nové právní poměry mohli co nejlépe
v osobním i pracovním životě připravit.«
Dostatečný rozsah vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě bude podle Kristiny Chrástkové důležitý i proto, že rekodifikace soukromého práva vyvolala potřebu
změn v řadě sfér života společnosti a je
provázena změnami či zrušením velkého
množství dalších zákonů. Tyto změny je
nutné co nejlépe a nejrychleji vstřebat.
Na konferenci vystoupí i Eva Tomášková,
vítězka soutěže Personalista veřejné správy 2012. V příspěvku Personální práce v Magistrátu města Děčín se bude věnovat vlastním zkušenostem, inovacím a dobré praxi
v personalistice. »Jakékoliv setkání na této
úrovni je pro jeho účastníky obrovským přínosem. Ať už získají nové poznatky z programu konference, či z neformálních setkání
s kolegy. Po řadě let je to konference první
tohoto druhu, řekl bych, že na ještě vyšší
odborné úrovni, než bývalo zvykem. Moc
/st/
se těším,« uzavírá Jaromír Zajíček.
Odborný obsah konference
Téma 1: Pracovněprávní vztahy
ve veřejné správě
■ novinky v oblasti pracovněprávních vztahů
z pohledu MPSV;
■ novelizace zákoníku práce;
■ judikatury Nejvyššího soudu týkající
se pracovního soudnictví s dopadem
do oblasti veřejné správy;
■ judikatury krajského soudu v oblasti
pracovněprávních sporů;
■ dopad nového občanského zákoníku
do pracovněprávních vztahů ve veřejné správě;
■ zkušenosti z kontrol Státního úřadu
inspekce práce;
■ zkušenosti z pracovněprávních sporů
z pohledu advokátní praxe.
Téma 2: Nový občanský zákoník
a jeho dopad do veřejné správy
■ výklad vybraných částí nového občanského
zákoníku od členů rekodifikační komise
Ministerstva spravedlnosti;
■ nový občanský zákoník a doprovodné
novelizace právních předpisů;
■ Nejvyšší soud z pohledu nového
občanského zákoníku;
■ pohled Nejvyššího správního soudu
na nový občanský zákoník;
■ názor politického představitele státu
a právníka na nový občanský zákoník;
■ nový občanský zákoník a jeho vliv
na působnost a práci soudů.
Téma 3: Vzdělávání ve veřejné správě
■ novinky ve vzdělávání ve veřejné správě;
■ vzdělávání z pohledu nového zákona
o úřednících ÚSC;
■ hodnocení systému vzdělávání ve veřejné
správě a vzdělávání úředníka;
■ zákonná povinnost vzdělávání se u příslušníků
bezpečnostních sborů.
ZDROJ: KLUB PERSONALISTŮ, O. P. S.
Klub personalistů, o.p.s.
pořádá celorepublikovou konferenci
PERSONALISTIKA A VZDĚLÁVÁNÍ
VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
Místo konání:
Brno, Zastupitelský sál Nové radnice
Termín konání:
25.–26. září 2013
Témata konference:
• problematika pracovněprávních vztahů
ve veřejné správě
• novinky ve vzdělávání ve veřejné správě
• dopad občanského zákoníku do specifik
veřejné správy
http://konference.klub‑personalistu.cz
scvejnova@klub‑personalistu.cz
MO001468
téma Personalistika
a vzdělávání ve veřejné
správě se probere v brně
15
27.8.13 10:48
ManageMent
Projekt inteligentní město –
Myšlení v souvislostech
s
etkání se zúčastnilo přes 50 zástupců
měst a obcí. Účast na workshopu přijal také starosta partnerského města
projektu Bruno Altrichter a jeho tajemník
Michael Weiss, stejně tak i starostka města
Třince RNDr. Věra Palkovská.
za lePší sPoluPráci
naPříč sektory
Projekt Inteligentní město chce přispět:
■ k systematizaci tzv. dobré praxe v řízení
obcí a regionů;
■ k vytvoření systému spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru
na úrovni města či regionu, který povede
ke zkvalitnění života občanů díky »inteligentnímu«, otevřenému a koordinovanému řešení životních situací a potřeb
různých cílových skupin obyvatel, nacházení efektivních řešení specifických
problémů ve městě;
■ ke zvyšování efektivity samospráv při
vynakládání veřejných prostředků.
Východiskem pro práci na Standardu
byly negativní informace o stavu veřejné
správy v České republice, které přicházely
od renomovaných institucí. Rozhodli jsme
se podpořit města a obce komplexním dokumentem, který jim bude oporou ke zlepšení fungování. Provedli jsme dotazníkové
šetření u nás a v Německu na téma fungování veřejné správy.
Na základě zjištěných výsledků jsme definovali potřebná témata k systematizaci
dobré praxe v řízení obcí/regionů. U každého tématu předkládáme postup, jak efektivně každou z uvedených oblastí nastavit a řídit. Zároveň upozorňujeme na nejčastější
chyby, kterých se města a obce dopouštějí,
a připojujeme doporučení, jak jim předcházet. V dalším textu ve zkratce uvádíme
několik bodů ke každé z oblastí.
stříPky dobré Praxe
1 Vize a řízení města. Vize je v mnoha
městech založena na dotační politice státu
či EU a nevychází z reálných potřeb měst.
Častou chybou je také neřešení finančního
dopadu plánovaných projektů na rozpočet
města. Strategie se přizpůsobují cílům politiků nebo trendům bez ohledu na dlouhodobý dopad na život obyvatel.
Navrhujeme stanovovat realizovatelné
vize. Priority a Strategický plán rozvoje
města rozpracovat do akčních plánů a im-
16
MO9_15_17.indd 16
plementovat je do úřadu. Zásadní je propojení plánu na rozpočet města a jeho průběžné vyhodnocování.
2 Řízení úřadu – Procesy. Znalost procesů a metoda jejich řízení je předpokladem
fungování jakékoli organizace. Doporučujeme městům vytvořit procesní mapu
úřadu, avšak míru detailu zvolit s ohledem
na to, zda se jedná o samosprávu nebo státní správu, o časté procesy nebo nahodilé
apod. U všech procesů je třeba uvést zodpovědné osoby a nastavit měřitelné indikátory pro určení výkonnosti a správnosti
nastavení procesů. Kontrolní indikátory
by měly podporovat strategické cíle města
a úřadu.
3 Řízení úřadu – Zaměstnanci. Oblast řízení lidských zdrojů je široká a představuje
celý soubor personálních činností, jako je
plánování, nábor a výběr, adaptace, rozvoj,
hodnocení, odměňování a další. Ve Standardu upozorňujeme na malé využívání
kompetenčního modelu na úřadech, nestrukturovaná a neefektivně vedená výběrová řízení na pracovní pozice, nevyužívání
moderních forem výběru, jako je Assessment Centrum, absence adaptačních plánů pro nové zaměstnance, pouze formální
průběh hodnocení a absence propojení
na odměňování.
4 Řízení úřadu – Finance. V oblasti finančního řízení poukazujeme na včasnou
přípravu rozpočtu a jeho prodiskutování se
všemi zapojenými subjekty, ať už jde o vedoucí zaměstnance úřadu, organizace města i veřejnost. Finanční rozpočet by měl vycházet ze strategických cílů města a neměl
by řešit ad hoc investice. Rozpočet by měl
být také provázán na organizační strukturu
města se zřejmou odpovědností za plnění
jednotlivých kapitol. Pravidla pro čerpání
financí z rozpočtu města je třeba jasně defi-
Projekt Inteligentní město
Českým partnerským městem v projektu Inteligentní město, který je podpořen z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, je Třinec, zahraničními partnery
jsou město Bad Neustadt an der Saale a německá
poradenská společnost IFOK.
Závěrečná konference projektu se uskuteční
26. listopadu. Zájemcům o účast je k dipozici
kontaktní e-mail: [email protected].
Výstupy projektu naleznete na webu:
www.inteligentnimesto.cz.
FOTO: ARChIV M.C.TRITON
V červnu hostila Vendryně druhé pracovní setkání v rámci
projektu Inteligentní město. Účastníci se seznamovali
se Standardem Inteligentní města, výsledkem více než roční
práce projektového týmu z ČR a zahraničí pod vedením
společnosti M.C.TRITON.
Projekt Inteligentní město uspořádal už
dvě pracovní setkání pro zástupce obcí.
novat a začlenit do interních směrnic města. Zastupitelé rozpočet města znají, stejně
tak mají přehled o stavu majetku obce a rozumí nastaveným ukazatelům v oblasti čerpání finančních zdrojů města.
5 Řízení úřadu – Zákazníci/Občané. V této oblasti si vedou města nejlépe. V rámci
průzkumu téměř 90 % dotázaných měst
realizuje nadstandardní činnosti pro klienty úřadu. Zpravidla se jedná o objednávky pomocí SMS, elektronické formuláře
na webu radnice, rozšířené úřední hodiny,
orientační tabule, komfortní čekací prostory apod.
Města se zároveň pravidelně zabývají vyhodnocováním spokojenosti klientů úřadu. Nedostatkem bývá nevhodně zvolená
forma dotazování nebo formulace otázek.
Výsledky průzkumů se často neporovnávají a nenavazuje na ně akční plán vedoucí
ke zlepšení. Slabinou bývá rovněž nedostatečná komunikace výsledků šetření občanům nebo informovanost o nově zavedených nadstandardních službách.
6 Vztah města a okolí. Město není virtuální pojem, ale tvoří jej lidé, kteří v něm
žijí. Zastupitelé, kteří dostali důvěru svých
občanů, musí být dobrými partnery a komunikátory pro veřejnost. Předpokladem je
pravidelné a včasné informování obyvatel
o dění v obci, snaha o zapojování obyvatel
a partnerů do života města, vytváření konkrétních příležitostí, které podporují vzájemnou komunikaci a tvůrčí činnost lidí,
včasná a konkrétní zpětná vazba občanům
k řešeným problémům v obci a další.
Neméně významná je také přátelská
a otevřená spolupráce s okolními obcemi,
městy a organizacemi, které mají vliv na ži■
vot obyvatel.
Marek Pavlík
Petr sára
senior konzultanti pro veřejnou správu
M.C.TRITON
září 2013
27.8.13 10:48
ManageMent
Veřejná správa (kontrola), její efektivita, flexibilita a kvalita.
To jsou faktory dopadající na fungování moderní obce. Její
hladký chod úzce souvisí s kvalitním výběrem zaměstnanců
a zaměstnaneckou politikou.
J
ednou z cest jak zefektivnit práci úřadu je jeho vnímání coby firmy. Problém
často představuje místní strategie řízení lidí. Management nedoceňuje význam
strategického řízení lidí, čemuž odpovídá
i personální plánování a vzdělávání ve veřejné správě a kontrole.
systeMatická Práce
se zaMěstnanci
Kvalita správy má více rovin. V rovině sociální hraje důležitou roli zaměstnanecká
politika. Zaměstnanost (zaměstnatelnost)
ve veřejné správě ovlivňuje počet a věk obyvatel a jejich vzdělání. Úbytek obyvatel je
pro správu rizikový nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Úbytek má na veřejnou správu nepřímý vliv, odlišná je situace
u věku zaměstnanců.
Zaměstnanci na prahu důchodového
věku, díky progresivitě pracovněprávních
norem, stále častěji setrvávají v pracovních
pozicích i nadále. Důvodem bývají jejich
obavy ze snížení životní úrovně a společenské prestiže, nedostatku sociálních kontaktů, mezigenerační nevraživosti, ztráty možnosti podporovat ze svého platu rodinné
příslušníky.
Jak situaci řešit, aniž bychom zvýšili sociální a mezigenerační napětí? V rámci
zaměstnanecké strategie úřadu můžeme
využít andragogické prostředky, metody
osobnostního rozvoje, nastavit kariérní posloupnost a kritéria výkonu. Při personální
práce lze citlivě, avšak systematicky a metodicky, komunikovat s jednotlivými zaměstnanci a vhodnými prostředky dosahovat kýžené sociální sounáležitosti v úřadě.
Musíme zohlednit obavy zaměstnanců
z propouštění ve veřejném sektoru, často
způsobené nesystémovými opatřeními ze
strany vlády. Vytvářejme proto strategické
plány rozvoje úřadu, využívejme personální plánování a plánování pracovních míst,
dbejme o podnikovou kulturu. Velmi důležitá je horizontální (vertikální) komunikace v úřadu, mající dopad na celkové pracovní klima a vztahy na pracovišti.
Například pracovníky na prahu seniorského věku nelze nutit k odchodu do starobního důchodu, chtějí-li pracovat. Navíc
některé části veřejného sektoru jsou na jejich výkonu závislé (např. speciální školství,
zdravotnictví, sociální péče a služby v příhraničí).
Zaměstnavatelé ve veřejné správě činí
manažerské chyby ve snaze zbavit se zkušených, respektovaných seniorů jen proto,
že dosáhli důchodového věku, jsou objek-
září 2013
MO9_15_17.indd 17
tem kolegiální nevraživosti a údajně blokují
pracovní místa. Situaci lze řešit např. jejich
přeložením, převedením na jinou kvalifikačně odpovídající práci, popř. sjednáním
dohody o pracovní činnosti.
oPoMíJený Profesní rozvoJ?
Jiný faktor, působící na zaměstnanost (zaměstnatelnost) ve veřejné správě, je znalostní úroveň osob. Veřejná správa dlouhodobě podceňuje péči o kvalifikační
(kompetenční) růst pracovníků. Nepodchycuje znalosti a dovednosti lidí, stále upřednostňuje přežité formy zaměstnanecké politiky. Zdejší management musí soustavně
udržovat, prohlubovat a obnovovat kvalifikace pracovníků.
Komplikace působí nejasné požadavky
na zvýšení, získání a rozšíření kvalifikace
podle potřeb zaměstnavatele. Veřejnoprávní sféra neumí definovat stěžejní správní
kompetence. Zaměstnává proto nedostatečně kvalifikované osoby, které draze rekvalifikuje.
slabiny veřeJné sPrávy
a Jak Je zMírnit
Idea znalostního úřadu má být prosazována rovněž ve sféře správy a kontroly, tedy
informace i kompetence pro 21. století.
Veřejná správa přece má nástroje k zajiš-
závěreM
Zaměstnanecká politika musí těmto oblastem věnovat zvýšenou pozornost. Veřejná správa dostává charakter veřejné
služby. Staví na principech profesionality,
apolitičnosti, efektivity, flexibility. Usiluje
o klientský vztah s občany. Sousloví jako
osobnostní rozvoj, kompetence pro 21. století, úřední etika, kariérní systém nejsou jen
módní pojmy. Stávají se nezbytnou součástí
■
naší doby.
Jan krňanský
andragog a trenér v oblasti rozvoje lidských zdrojů
Česká obchodní inspekce
MO001396-2
nepodceňujme rozvoj
svých zaměstnanců
tění kvality práce (zejména ISO 9001: audit
systému managementu jakosti; společný
hodnoticí rámec pro ústřední správní úřady: model CAF).
Nenabízí příležitosti hendikepovaným,
přitom zvýšení jejich počtu ve veřejné správě by přispělo k její humanizaci.
Slabinou veřejné správy je direktivní způsob personální práce, demotivující platový
a kariérní systém, komunikační bariéry,
hrozbou je klientelismus, politizace, nízká
podpora vzdělávání. Moderní správa vyžaduje inovace, má mít klientský charakter
a podobu.
Získávejme proto pracovníky schopné
uplatnit v praxi klíčové kompetence, zaměstnance sociálně kompetentní (týmová
práce), kompetentní vůči sobě samým (sebeřízení, sebereflexe, sebemotivace), kompetentní metodicky (plánovitost v cílech,
odbornost, heuristická řešení, kreativita,
třídění informací, kontextové a kritické zvažování šancí a rizik).
Cesta ke kompetenčnímu a odbornému růstu vede přes kariérní plány úřadů.
Moderní správa má informačně-znalostní
podobu. Trendem je digitalizace, elektronizace styku s klienty, stabilizace technicko-metodické základny úřadu.
17
27.8.13 10:48
Informační a komunIkační technologIe
Programové a projektové řízení iniciativ
podpořených fondy evropské unie
V oblasti IT se s podporou EU fondů uskutečňuje řada velkých
projektů: SMART Administration, eGon, datové schránky
aj. Bylo by možné vyvarovat se některých chyb důsledným
používáním principů programového a projektového řízení?
P
odle našich zkušeností dochází čas‑
to k posunu vnímání pojmu projekt
a program. Všimněme si, že EU hovo‑
ří o programovém období, ne projektovém.
Ale žádosti ze strany potenciálních příjem‑
ců mají charakter projektů, nikoliv progra‑
mů. Proč je důležité pojmy nezaměňovat?
Program, nebo ProJekt?
Program sleduje dlouhodobý strategický cíl
či vizi. Jeho časový rámec bývá i víceletý. Jde
o dočasnou flexibilní strukturu, vytvořenou
za účelem koordinace, řízení a dohledu
nad sadou souvisejících projektů. Na kon‑
ci těchto projektů stojí vždy jasně defino‑
vaný produkt, jehož prostřednictvím jsou
realizovány přínosy. V programu se sleduje
naplnění těchto přínosů, což umožňuje po‑
stupné dosažení plánované vize. Sledování
přínosů je vedle dlouhodobosti základním
rozdílem mezi programem a projektem.
Když plánujeme projekt, který je příliš
rozsáhlý, dlouhodobý a jeho cíl nelze po‑
psat měřitelnými kritérii, jedná se vždy
o program, jehož řízení má svá specifika.
Ale podobně jako projekt, i program lze
v jeho průběhu včas zastavit, či přeplánovat
zjistíme‑li, že projekty nepřinášejí očekáva‑
né přínosy závazné pro úspěch programu.
Dalším úskalím projektů je, že se zapo‑
míná na přínosy a jejich specifikaci, natož
na plán realizace. Nejsou‑li sledovány pří‑
nosy a není jisté, zda byly naplněny, nelze
docílit ani úspěšného programu. Pro řízení
projektů v evropském prostředí je známa
metodika PRINCE2® (viz MO č. 7/2013), pro
řízení programů pak nad PRINCE2® posta‑
vená sada nejlepších zkušeností MSP®.
ÚsPěšné řízení Programů
První verze MSP® (Management Success‑
ful Programmes, úspěšné řízení programů)
byla vydána v roce 1999. (Aktuální je ver‑
ze čtvrtá.) MSP® rozlišuje tři základní typy
programů: programy tažené vizí konečné‑
ho stavu, jež se koncentrují na strategické
a inovativní příležitosti, včetně transforma‑
ce procesů či kultury organizace. Další jsou
programy naléhavé vyplývající ze současné
situace, která je charakteristická nízkou ko‑
ordinací aktivit. Třetí jsou programy založe‑
né na shodě – organizace nemá na výběr.
elektronická komunikace /21
n
ejen komerční subjekty by se měly
zabývat návštěvností svých webů.
Je jasné, že např. e‑shop statistiky
přístupů na stránky s jednotlivými pro‑
dukty a chování svých zákazníků detailně
sleduje, ovšem i stránky obcí či organi‑
zací mohou být monitorovány. Přesněji
řečeno – pokud chcete vědět, kolik lidí je
navštěvuje, není problém to měřit a ana‑
lyzovat.
Celosvětově nejpoužívanějším nástro‑
jem na měření návštěvnosti je služba
Google Analytics. Umožňuje monitorovat
návštěvníky webových stránek, zjistit, sle‑
dovat a porovnávat podrobné informace
o jejich aktivitě. Služba je dostupná v češ‑
tině. Jestliže stránky generují do 10 milio‑
nů požadavků na server měsíčně, budete
mít službu zdarma. V případě, že je třeba
odbavovat požadavků více, existuje place‑
ná verze Google Analytics Premium s vyš‑
šími limity.
Jak začít? Na stránkách projektu (google.
com/analytics/) je k dispozici podrobná
nápověda, která začínajícího uživatele
provede prvními krůčky s aplikací a upo‑
zorní na to, že existuje síť certifikovaných
18
MO9_18_19.indd 18
partnerů (Google Analytics Certified Part‑
ner). Ti nabízejí implementaci webové
analýzy, analytické služby a služby testo‑
vání a optimalizace webů. Certifikát je ur‑
čitou zárukou odbornosti, která je v přípa‑
dě agentur potřeba k bezproblémovému
nasazení a používání Google Analytics.
Do práce s Google Analytics se zběhlý
internetový uživatel může pustit i sám,
existuje mnoho návodů (např. formou
videa). Je třeba mít účet u Googlu a mít
přístup ke zdrojovým kódům stránek,
které chcete měřit. Do nich se totiž vklá‑
dá měřicí kód, jenž zajistí generování dat
o návštěvnosti, z nichž se vytvářejí reporty
a grafy. Obecně všechny systémy pro mě‑
ření návštěvnosti fungují díky měřicím kó‑
dům nasazeným na stránkách.
Z dat lze vyčíst, jaký je průběh ná‑
vštěvnosti v čase, jak dlouho návštěvník
na webu pobude a zda se pravidelně vra‑
cí. Výstupů je řada a utvářejí detailní po‑
hled na to, co se na webu děje. Sledování
návštěvnosti v základní podobě obstarají
i jiné služby, např. Toplist.cz nebo Navrcholu.cz. Jde o české služby, jež pomocí
měřicího kódu vytvářejí přehled o ná‑
MSP® (podobně jako PRINCE2®) stojí na
sedmi principech, k nimž patří např.: sou‑
lad programového cíle se strategií organiza‑
ce, zaměření na přínosy, využití získaných
zkušeností z minulých programů. Oblasti
řízení popisuje MSP® devíti tématy, jako: or‑
ganizační struktura, leadership, plánování,
řízení rizik, kvalita. Životní cyklus programu
se nazývá transformační tok. K hlavním čin‑
nostem patří identifikace a definice progra‑
mu (vize a detailní analýza možností), řízení
jednotlivých tranší a uskutečňování přínosů
dílčích projektů. MSP® nabízí rámec použi‑
telný pro jakýkoliv typ a velikost programů.
Při dodržení základních principů a přizpů‑
sobení ostatních složek v kombinaci s me‑
todikou PRINCE2® pro řízení jednotlivých
projektů lze dosáhnout výrazných úspěchů.
ČR je kritizována za neschopnost čerpat
finanční prostředky z operačních progra‑
mů v daném období. Částečným důvodem
může být neefektivní řízení a ztráta původ‑
ního záměru, kdy příliš velké celky jsou ří‑
zeny jako projekty a ne programy. Doporu‑
čením pro programové období 2014–2020
je zavedení a důsledné uplatňování princi‑
pů programového a projektového řízení. n
martIn lukáš
konzultant IS pro veřejnou správu
Jana češPIvová
akreditovaná lektorka kurzů PRINCE2 ®
vštěvnosti. Návštěvnost obvykle měří i po‑
skytovatelé hostingu a zákazník k nim má
přístup.
Oficiálním měřením českého internetu
je NetMonitor, služba Sdružení pro inter‑
netovou reklamu (SPIR). V ní jsou zapo‑
jeny komerční subjekty (zejména vyda‑
vatelství), které potřebují měřit své weby
oficiálně kvůli vykazování návštěvnosti in‑
zerentům. SPIR vydává zprávy o tom, ko‑
lik lidí se pohybuje na »českém« internetu
celkem a jaké tematické okruhy obsahu je
nejvíce zajímají.
Otázka na závěr se sama nabízí. Proč by
měly obce nebo muzea měřit návštěvnost
svých webů a analyzovat chování návštěv‑
níků? Díky měření lze zjistit, co návštěv‑
níky zajímá a které sekce jsou pro ně nej‑
zajímavější. Podrobnější analýzy mohou
přispět ke zkvalitnění servisu pro čtenáře. A v neposlední řadě je dobré vědět,
kolik lidí web navštěvuje, tedy kolik lidí lze
zasáhnout. Kolik návštěvníků je z oko‑
lí, kolik ze zahraničí a z jakých kanálů se
na web dostávají. Tyto údaje umožňu‑
jí reagovat na poptávku po informacích
n
a uspokojit ji.
Jan handl
ICT publicista
září 2013
27.8.13 11:01
in
Informační a komunIkační technologIe
elektronická podpora usnadňuje
jednání rady a zastupitelstva v dačicích
Jednání rady nebo zastupitelstva může navenek vypadat
jako snadná věc – svolá se jednání, prodiskutují se na něm
jednotlivé body, vše se odhlasuje a vyvěsí se zápis. Avšak
zainteresované osoby na městském nebo obecním úřadě vědí,
že takhle jednoduché to není.
I
když Dačice nejsou velké město (asi
7650 obyv., pozn. red.), byl náš úřad ve vy‑
užívání informačních technologií vždy
progresivní. Nerudovské »kdo chvíli stál, už
stojí opodál«, platí v eGovernmentu dvoj‑
násob. Každý iniciátor novinek však musí
být i jejich realizátorem a uživatelem. Musí
vědět, co od programu požadovat, a zároveň
být příkladem koncovým uživatelům infor‑
mačního systému (IS). Musí dokázat pozi‑
tivní argumentací podpořit práci nejen ko‑
legů, ale i radních a zastupitelů.
aktuální a dostuPné Podklady
Přípravou a průběhem jednání jsme se za‑
čali zabývat už před lety. Rozhodli jsme se
pořídit komplexní elektronickou podporu
pro tyto procesy. Ta minimalizuje dupli‑
citní práci, přepisování a kopírování. Sou‑
časně by měla zajistit, že nějaký dokument
tzv. neusne ve schvalovacím kolečku, a že
všichni budou mít k dispozici aktuální verzi
podkladů.
Program, který jsme pořídili, zastřešuje
celý proces přípravy a průběh jednání a zve‑
řejnění výstupů na webu města a úřední
desce. Podporuje tvorbu návrhu usnesení,
zajišťuje jeho postupné zasílání schvalova‑
telům a verzování provedených změn.
Po schválení návrhu již není třeba jeho
jednotlivé části kopírovat do programu
jednání. Vlastní tvorba programu je otáz‑
kou několika kliků, případné změny pořadí
bodů lze provést přetažením dané položky
myší. Podklady pro jednání rady nerozesí‑
láme v papírové podobě, ale vystavujeme
je na internetu a radní je mají k dispozici
během několika minut po jejich zařazení
na program schůze.
Úkoly na Jednom místě
Modernizovali jsme také průběh jednání.
Jednotlivé návrhy usnesení a související ma‑
teriály (snímky z map, návrhy smluv apod.)
promítáme dataprojektorem. Při zasedání
zastupitelstva používáme hlasovací zaříze‑
ní. Body jednání do něj nepíšeme ručně, ale
snadno je naimportujeme. Aplikace eJedná‑
ní respektuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochra‑
ně osobních údajů a umožňuje automatic‑
ky začernit osobní údaje při zveřejňování.
Postupně využíváme nové funkce progra‑
mu a rovněž iniciujeme různá vylepšení.
Díky programu eJednání mají dokumenty
jednotný vzhled a obsah a pracujeme s nimi
především v elektronické podobě. Hledat
v dokumentech lze podle různých kritérií –
např. podle čísla usnesení nebo fulltextem.
Zjednodušili jsme přípravu a trojnásob‑
ně zrychlili průběh jednání rady a zastu‑
pitelstva. Aplikace také uspíšila vracení
schválených materiálů odborům městské‑
ho úřadu (v řádu hodin).
Z každého jednání plynou úkoly pro za‑
městnance, ale jejich sledování pomocí
Excelu, Wordu nebo Outlooku je neefektiv‑
ní. Využíváme tedy eÚkoly, další program
z nabídky dodavatele eJednání, společnosti
VERA, spol. s r. o. Obě aplikace jsou propo‑
jeny a úkoly, které vznikly z usnesení, jsou
na jednom místě a pod kontrolou.
Příprava jednání a práce s úkoly jsou
jen malou částí procesů, které na úřadě
probíhají. Díky dodavateli také nemusíme
hlídat legislativní změny. Společnost VERA
je sleduje za nás, průběžně je zapracovává
do všech agend IS R@dnice VERA® a nabí‑
zí školení, která se týkají nejen změny ob‑
sluhy programu, ale i legislativního rámce
těchto změn.
vzáJemně výhodná sPoluPráce
Legislativní nároky na dokumentaci a práci
s informacemi se stále zvyšují. Před rokem
nabyl účinnosti Národní standard pro elek‑
tronické systémy spisové služby. Soulad na‑
šich procesů s tímto předpisem a s platnou
legislativou ke spisové službě prověřil audit
spisové služby, který pro nás zpracovala
rovněž společnost VERA. Navíc jsme obje‑
vili nové možnosti optimalizace některých
procesů při zpracování dokumentů.
Nutnou aktualizaci spisového řádu jsme
provedli též ve spolupráci s dodavatelem IS.
Tato spolupráce je výhodná oboustranně –
dodavatel získává pro svou práci nezbytné
know‑how a úřad nahradí některé výkyvy
v kapacitách odborných referentů.
V průběhu let prošla práce na našem úřadě
velkými změnami. Ačkoliv jsou zprvu všech‑
ny novinky náročné a někteří kolegové se in‑
stinktivně brání tomu, co neznají, postupně
si dovedeme poradit nejen s jednáním rady
a zastupitelstva, ale většina pracovníků si prá‑
ci bez využití IS už nedokáže představit. n
karel macků
tajemník MěÚ Dačice
Získejte čas při přípravě jednání rM a ZM
agenda ejednání r@dnice vera®
návrh
usnesení
EFEKTIVNÍ
JEDNÁNÍ
hlasování
schválení
program
• Úspora času až 60 %
• transparentní jednání
• jednotný vzhled dokumentů
zápis
úkoly
z usnesení
pozvánka
podklady
pro jednání
• efektivní příprava podkladů
• Zkrácení procesu schvalování
• přehled o úkolech
publikace
zápisu
fulltextové
vyhledávání
www.vera.cz | ejednani.vera.cz | [email protected]
MO001460
MO9_18_19.indd
19 obec_2013.indd 1
inzerat eJednani_Moderni
27.8.13
11:01
12.8.2013
21:09:33
Životní prostředí
v praze zaznějí zkušenosti ze snižování
hluku a znečištění ovzduší ve světě
Shromáždit lokální úspěšná řešení při snižování hluku
a znečištění ovzduší v městských aglomeracích, vedoucí
ke zlepšování zdravotního stavu místního obyvatelstva,
si klade za cíl mezinárodní konference BETTER CITIES FOR
BETTER LIFE, která se uskuteční ve dnech 28. a 29. listopadu
na pražském Žofíně.
n
a programu už intenzivně pracuje
Programová rada, složená ze zástupců hlavního města Prahy, fakult dopravní a elektrotechnické ČVUT, 3. Lékařské
fakulty Univerzity Karlovy, Akademie věd
ČR, Národní hlukové observatoře ČR a dalších významných institucí a organizací.
Tato prestižní akce má přispět ke zprostředkování výměny zkušeností nejen mezi starosty takových světových metropolí, jako jsou
New York, Mexiko City, Rio de Janeiro, Moskva, Káhira, Istanbul, Peking, Šanghaj, New
Dillí, Tokio či Sydney. Účastnit se jí totiž budou i představitelé měst pro nás obvyklejší velikosti – Prahy, Ostravy nebo Ústí nad Labem.
Pražské setkání cíleně naváže na jinou
významnou konferenci, která se za účasti
představitelů osmi evropských metropolí
a Generálního ředitelství Evropské komise
pro životní prostředí rovněž věnovala problematice snižování hlučnosti a znečištění
ovzduší ve městech. Zvací dopisy odešly
do více než 350 měst všech obydlených
kontinentů a nyní se dolaďuje vyjednávání
o účasti jejich starostů či dalších jejich zástupců na pražské konferenci. Díky součinnosti Ministerstva zahraničních věcí a vynikající spolupráci českých zastupitelských
úřadů po celém světě lze očekávat reprezentativní složení účastníků konference a její
věcný přínos pro další práci na zlepšování
podmínek pro městský život.
ŽÁdnÉ vZneŠenÉ proKLAMACe,
ALe KonKrÉtní prAKtiCKÁ řeŠení
Hlavním smyslem konference není zformulovat vzletná prohlášení o dosažitelných
cílech v boji proti hluku a znečištěnému
FOTO: archiv
Již v roce 2006 seznámil
Dopravní komisi hl. města
Prahy londýnský specialista
na dopravní hluk a smog
Patrick Allcorn (vpravo)
z Transport for London
se závažnou hlukovou
a smogovou situací v britské metropoli nad Temží.
Na snímku při diskusi se
členy Národní hlukové
observatoře ČR o nástrojích
ke zlepšení situace s alarmujícími dopady na zdraví
městského obyvatelstva.
ovzduší ve městech v roce 2050, nebo snad
dokonce v roce 2100. Ale půjde o to shromáždit na konferenci úspěšná řešení, jichž
se podařilo dosáhnout v konkrétních čtvrtích a dalších lokalitách zúčastněných měst,
nebo třeba i jen v jednotlivých ulicích. Právě
taková konkrétní, v praxi už osvědčená řešení
pak bude možné multiplikovaně použít všude tam, kde jsou pro to vhodné podmínky.
Konference se bude věnovat také hledání formátů systémového řešení průběžného financování programů snižování hluku
a znečištění ovzduší. Jinak totiž v lidském
organismu časem nastanou nevratné patologické změny – krize, nekrize. Obyvatele
naší planety proto dnes zajímají možnosti
pozitivních změn, které by nastaly letos,
příští rok... nejdéle už během našeho života.
K tomu využijme úspěšných příkladů, jež
inspirují a motivují k následování.
Organizátoři listopadové konference
(viz www.better‑cities.eu) očekávají hojnou
účast i starostů z České a Slovenské republiky, kteří se na ní mohou nechat inspirovat
pro svou další práci v komunální politice.
Budou však také moci přispět vlastními
zkušenostmi do databáze unikátních řešení
a podělit se o ně s ostatními.
Od samého začátku je konference připravována se záměrem dlouhodobého projektu, jehož prostřednictvím bude možné
si ve struktuře národních rad, koordinovaných kontinentálními a celosvětovými
neziskovými orgány, v příštích letech vyměňovat zkušenosti a čerpat z úspěšných
řešení – a pravidelně se k tomu na různých
místech planety také scházet.
Očekává se účast zástupců Organizace
spojených národů, Světové zdravotnické
organizace i Evropské komise. Společenský
galavečer 28. listopadu připravovaný pro
1100 pozvaných hostů bude věnován slun
chově postižené populaci.
ivo vAnĚK
prezident konference
přihlašte strom k odbornému ošetření
A
ž do 27. září kyne vzrostlým stromům z celé republiky možnost bezplatně získat odborné posouzení
svého stavu. Stačí strom přihlásit do projektu Zdravé stromy pro zítřek, který již
pátým rokem pořádá Nadace Partnerství,
Mendelova univerzita v Brně a Společnost
pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s.
Z došlých žádostí navíc komise vybere
stromy, v jejichž koruně certifikovaní evropští arboristé zdarma provedou na jaře
příštího roku ukázková ošetření. Podrobnosti o projektu, jehož hlavním cílem je
podpora včasné a kvalitní péče o stromy,
jsou dostupné na webových stránkách
www.zdravestromy.cz.
20
MO9_20_22.indd 20
O ukázkové ošetření jednoho stromu mohou žádat obce, školy, občanská sdružení
a další organizace a jejich prostřednictvím
také jednotlivci. »Zdravotní stav a vitalitu
všech přihlášených stromů nejprve na podzim zdarma posoudí odborníci z Lesnické
a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity ve spolupráci se studenty. Díky tomu majitelé stromů získají hodnocení a návrh pro
další postup, který určitě využijí při budoucí péči,« říká koordinátorka projektu Hana
Rambousková z Nadace Partnerství.
Jarní ukázková ošetření provedou na
vlastní náklady stromolezci, kteří vlastní
certifikát European Tree Worker (Evropský
arborista) a do projektu se dobrovolně za-
pojili. »Na stromech obvykle odstraňují suché, poškozené či nevhodně rostoucí větve,
stabilizují je a odlehčují jejich korunu nebo
se upravuje podjezdná výška,« vysvětluje
Světlana Vávrová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která certifikované arboristy sdružuje.
Hlavním cílem projektu je zvyšování povědomí o důležitosti pravidelné a hlavně
odborné péče o stromy, což u nás stále ještě
není samozřejmostí. Proto komise při výběru stromů zohlední způsob, jakým bude
ošetření prezentováno veřejnosti. Přihlížet
se bude samozřejmě také ke stavu stromu
a z něj vyplývající potřebnosti zásahu nebo
/sk/
významu stromu pro dané místo.
září 2013
27.8.13 11:06
Pět tipů jak na bioodpad
Bezpochyby jedním z hlavních témat ve městech a obcích je nakládání s bioodpadem. Bioodpad je významnou složkou odpadů vznikajících v komunální sféře. Při
separovaném sběru je však bioodpad surovinou, kterou je možno přeměnit na užitečný materiál (kompost)
využitelný v široké škále lidské činnosti, či využít energie z něj vzniklé například v Bioplynových stanicích.
Tradice, výkon, spolehlivost a především spotřeba a vynikající
servisní síť jsou častým důvodem, proč si zákazníci vybírají právě
společnost I-tec Czech, spol. s r.o. V oblasti svozu a separace
bioodpadů nám představuje hned několik možností. Svým portfoliem je zaměřena především na menší svozové prostředky, které
jsou ideálním řešením pro úzké průjezdní profily, horší dostupnost
a špatné terénní podmínky. Ovšem ani velké „svozáky“ jí nejsou
neznámou.
Piaggio Porter sběrná vana
1) Jedním z nejmenších vozů v Evropě je model Piaggio Porter
s nástavbou sběrná vana, která spadá do kategorie N1. Nástavba o objemu 2000 l je vodotěsná a v podlaze je vypouštěcí
otvor. Součástí je také hydraulický převraceč odpadních nádob
(60-360 l). Zdvihací systém je vybaven dvěma hydraulickými
písty, přičemž samotné vozidlo je zajištěno dvěma hydraulickými stabilizátory. Výklopná dvířka na bocích sběrné vany slouží
ke snadnému vhozu odpadu z parkových košů.
Porter Maxxi hákový nakladač
2) Další variantou je vozidlo Piaggio Porter Maxxi. Díky dvoumontáži
na zadní nápravě dochází ke zvýšení nosnosti. Nástavba kontejnerový nosič o objemu kontejneru cca 3 m3 a celkové hmotnosti vozidla 2200kg je ideální pro svoz odpadu. Zvedací síla činí
1500kg. K udržení ochrany životného prostředí se vozy Porter i Maxxi dodávají i s alternativními pohony LPG a CNG. Vozidla díky
svým rozměrům mohou svou práci vykonávat pohodlně i z chodníku a neblokovat tak hlavní tepnu – průjezd Vaší obce či města.
MO9_20_22.indd 21
New Midicar 5 m3
3) Dalším pomocníkem může být i vozidlo v kategorii N2 o celkové
hmotnosti 5500kg. Vodotěsná sběrná vana o objemu 5000 l má
poměr lisování 1:4 a dokáže vyprázdnit až 1100 l kontejner.
Linear press 11 m3
4) Další vozidlo v pořadí dokáže pojmout až 3600 l tekutých složek odpadu a je jediný svého druhu v ČR. Na podvozku je umístěna nástavba Novarini o objemu 11 m3 s poměrem lisování 1:5.
Lze na něj umístit všechny nádoby, které jsou dostupné na trhu.
Linear press 15 m3
5) Posledním vozem je linear s nástavbou na 15 m3 separovaného
odpadu s hydraulickou rukou. Hydraulická ruka má dálkové ovládání, a tak na její obsluhu stačí jeden člen posádky, zaznamenali
jsme již v několika obcích ČR svoz Bioodpadu formou sběrných
zvonů, které byly doménou zejména papíru, plastu, skla a textilií –
tedy jiných složek „separáku“ a vida již i Bioodpad.
Jednou z předních výhod nástaveb je jejich univerzální použití, protože si poradí následně i s komunálním odpadem a nejedná se tak
o drahé – jednoúčelové speciály. Více na www.itec-czech.cz
MO001459
27.8.13 11:06
Životní prostředí
K novinkám mobilní protipovodňové ochrany pro rychlé
nasazení patří systémy, jež se v zahraničí nazývají Rescue
Bags. Abychom je rozlišili od protipovodňových pytlů
s pískem, tradičních nebo tandemových, budeme je nazývat
absorpčními protipovodňovými pytli.
čtvero Způsobů pouŽití
APP mohou nahradit pytle s pískem zejména
jako bariéry určené při povodních k ochraně
staveb. Významným způsobem pomoci v případě povodní nebo zasažení objektů je též
určení pro sběr vody. APP jsou schopny nasát
povodňovou vodu a udržet ji absorbovanou
ve formě gelu až několik týdnů. Třetím způsobem použití je utěsnění lokálních úniků.
Čtvrtou oblastí využití nejsou povodně, ale
lesní požáry, kdy propojením jednotlivých
vodou nasátých segmentů lze vytvořit ochranný val (izolaci) proti šíření požáru. Ale tato
navrhovaná aplikace ještě nebyla vyzkoušena.
App versus pytLe s písKeM
Ve srovnání s pytli s pískem jsou APP lehčí
a snadněji se s nimi manipuluje. Při skladování zaberou málo místa a jsou vyrobeny
z nezávadných materiálů. Pytle s pískem
potřebují písek a plnicí zařízení, nástroje
a zejména lidský potenciál, kdežto APP se
plní povodňovou vodou téměř »automaticky«. V případě nouze či prodlení lze APP
dopravit na místo určení letecky.
22
MO9_20_22.indd 22
postup stAvby oChrAnnÉ hrÁZe
APP ponoříme do vody, hloubky 30 cm.
n Čekáme 3 min., až polymer expanduje.
n Naplněný segment vložíme do stavby při
zachování pravidel stavby cihlové zdi a pravidel,
která byla stanovena pro stavbu pytlů s pískem
(viz např. článek v Moderní obci č. 11/2011).
n Preventivně můžeme položit neaktivované APP na místě předpokládaného příchodu povodňové vody, která postupně
APP aktivuje, naplní.
LiKvidACe App po povodni
Při likvidaci APP pracujeme v ochranných
rukavicích. Pytel uložíme do plastového
kontejneru nebo pytle na odpadky.
n Rozřízneme a otevřeme horní část pytle a polymer posypeme deaktivačním prostředkem, který je součástí dodávky APP.
n Promícháme, aby rozklad proběhl rychleji a vyčkáme asi 15 min, než proběhne
neutralizace. Deaktivovaný polymerový gel
poté smícháme s vodou a spláchneme do
odpadnich vod.
n Vlákna APP a zbytky polymeru se zlikvidují ve spalovně.
n Jednodušší, ale časově náročnější způsob likvidace je nechat pytle delší dobu na
otevřeném slunném místě a nechat vodu
z velké části odpařit. Potom lze pytle se
zbytky polymeru poslat do spalovny. Je to
stejný polymer na bázi akrylátů, který se
používá v dětských plenách Pampers.
FOTO: archiv
n
Pyramidové stohování.
FOTO: archiv
prinCip oChrAny
Položíme-li prázdný APP do vody, během
3–5 minut nasákne a absorbuje vodu. APP
totiž obsahuje polymer, který působením
vody zgelovatí. Gel vydrží ve své podobě
několik týdnů podle venkovní teploty, vlhkosti a přímého slunečního záření. (Poslední použité vzorky skladované v nevytápěné
garáži při teplotách letošního května držely
svou formu několik týdnů.)
Gel vytvoří z pytle základní stavební segment (tvárnici, nebo podle velikosti pytle
i větší stavební útvar) pro stavbu protipovodňové stěny. Segment je poměrně stabilní a dobře se s ním manipuluje. Gel se nevytvoří, když je voda slaná, nebo když je
masivně znečištěna chemickými látkami.
Pro rychlejší nastartování reakce a průběh
absorpce je vhodné před aplikací každý segment ponořit celý do vody. APP jsou jednorázové a nejsou určeny pro opakované použití. Segment o rozměrech 60 x 40 x 20cm
absorbuje až 23 litrů vody.
Detailní snímek absorpčních pytlů.
Hrazení z pytlů přímo proti vodě.
teChniCKÉ údAje A speCifiKACe
Vzhledem ke stabilitě lze APP použít ke
stavbě stěny vysoké až 1,5–2 m, přičemž
musí být zachována pravidla stavby jako při
stavbě cihlové zdi. Na dvou největších stranách je APP opatřen protiskluznými zelenými nebo modrými terčíky, jež zvyšují
stabilitu při položení segmentu na hladší
plochu nebo navzájem na sebe.
Výrobce dodává různé rozměry. Hmotnost
prázdného APP o rozměrech 60 x 40 x 20cm
je 200g. Při testování pevnosti byl na segment položen hliníkový plech o rozměrech
600 x 400 x 10mm. Segment vydržel působen
ní síly 5 kN kolmo na plech.
jiří MAtĚjKA
FOTO: archiv
v
ýhodou absorpčních protipovodňových pytlů (APP) je jejich nízká
hmotnost v nenaplněném stavu
(100–200 g na pytel), a tedy možnost rychlé
dopravy na místo určení, podle potřeby i letecky (vrtulníkem záchranné služby).
FOTO: archiv
povodňová ochrana:
Absorpční pytle
Ministerstvo vnitra
generální ředitelství hZS Čr
jArosLAv nAjMAn
LD aviation Prague s.r.o.
Hráz z pytlů přímo u stěny.
září 2013
27.8.13 11:06
Příloha
ilustrační FOtO: jan schejbal
Energetická praxe v obcích a regionech
Debaty na téma budoucnost obnovitelných a »tradičních« zdrojů energie pokračují. (Na snímku: větrná elektrárna u Urbanova u Jihlavy.)
otazníky kolem podpory
obnovitelných zdrojů energie
Návrh Státní energetické koncepce s výhledem do roku 2040
vzala vláda na vědomí loni v listopadu. Součástí energetického
mixu ČR jsou podle něj také obnovitelné zdroje energie (OZE),
i když jen v omezené míře.
M
inulý měsíc schválila (nyní již rozpuštěná) Poslanecká sněmovna
vládní návrh na omezení podpory výroby elektřiny z OZE v nových elektrárnách uvedených do provozu od 1. 1. 2014.
Účelem novely je omezit dopady podpory
OZE na spotřebitele i na státní rozpočet.
(Letos jde na tuto podporu kolem 45 mld.
Kč, z toho téměř 12 mld. ze státního rozpočtu.) Poslanci ale vložili do novely přechodné období, jež se vztahuje na ty, kteří
ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce
roku 2015. Pak se na ně bude vztahovat
podpora podle dosavadního znění zákona.
Jak jsou producenti energie z OZE podporováni v praxi? Výrobci, kteří ji dodávají
do sítě, za ni dostanou zvýhodněnou cenu.
Její výše se liší podle zdroje, ale záleží též
na roku uvedení do provozu. Věc komplikuje i jiný způsob podpory, který od letošního
ledna přinesl nový zákon č. 165/2012 Sb.,
o podporovaných zdrojích energie.
září 2013
MO9_23_31.indd 23
Pokud by šlo o nové zařízení připojené
letos, pak je možné za 1 kWh z malé vodní
elektrárny inkasovat 3,23 Kč, ze střešní sluneční elektrárny do 30 kW 2,83 Kč. U větrných a bioplynových zdrojů, kde je výkon
obvykle větší než 100 kW, je podpora formou zeleného bonusu k tržní ceně a ten
dělá 1,57 Kč, resp. 2,49 Kč. Jestliže obec provozuje kotelnu na biomasu o výkonu nad
200 kW v teplárenské síti, může dostat příspěvek i na vyrobené teplo, a to 50 Kč za GJ.
Situaci dál komentuje Ing. Edvard Sequens, energetický expert z občanského
sdružení Calla. »Zvýhodnění by mělo v případě elektřiny garantovat návratnost drahé investice v průběhu 15 let. Co způsobilo chybné nastavení u fotovoltaiky, víme
dobře všichni. Nicméně pomocí několika úprav zákonů již došlo k nápravě. Není
tedy žádný rozumný důvod k tomu, že by
od 1. ledna příštího roku neměl dostat podporu žádný nový zdroj elektřiny ze slunce,
větru, vody či biomasy (s výjimkou těch,
které jsou již dnes v procesu povolování
a tento se dokončí v průběhu dvou let). Stávajících provozovatelů se změna legislativy
nedotkne. Ale i pro ně chystá Ministerstvo
průmyslu a obchodu další úpravy zákonů,
které by je případně mohly o podporu připravit.«
Jak je to s podporou alternativních zdrojů
energie v obcích a městech např. v okolních
státech? »Náš zákon na podporu elektřiny
z obnovitelných zdrojů se inspiroval u německých sousedů, kde jejich Erneuerbare-Energien-Gesetz zajišťuje impozantní
nástup čistých zdrojů,« pokračuje Edvard
Sequens. »Zvýhodněnou cenu za obnovitelnou elektřinu ale dostávají výrobci i v Rakousku, na Slovensku a v dalších zemích.«
Budoucností, a to i pro obce a města, by
mohlo být zavedení systému net-metering.
»Provozovatel elektrárny spotřebovává vyrobenou elektřinu primárně pro svoji potřebu a jen přebytky dodá zdarma do sítě.
Ekvivalentní množství si může ze sítě odebrat v čase, kdy jeho zdroj nepokryje potřebu,« vysvětluje. Net-metering úspěšně
funguje např. v USA, Itálii, Maďarsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Kanadě či Austrálii
a od roku 2014 je zaváděn na Slovensku.
»České ministerstvo průmyslu zatím spíše
hledá důvody, proč ani tímto způsobem integraci OZE do české soustavy nechce pod/sd/
pořit,« uzavírá Edvard Sequens.
23
30.8.13 10:28
Příloha
energetickou soběstačnost
podpoří rychlerostoucí dřeviny
V
posledních dvou desetiletích se
v Evropě začíná na stále větší rozloze zemědělské půdy využívat nový
systém hospodaření označovaný jako plantáže rychlerostoucích dřevin (RRD), případně energetické plantáže. Na rozdíl od jiných způsobů pěstování dřevní hmoty, jsou
plantáže RRD sklízeny ve velmi krátkém
obmýtí – takzvané minirotaci tří až sedmi
let, kterou je možné opakovat několikrát
po sobě bez nutnosti nové výsadby. Jejich
produktem je dřevní biomasa využitelná
hlavně jako palivo vhodné pro vytápění
či sdruženou výrobu elektřiny, ale i jako
průmyslová surovina na výrobu konstrukčních materiálů, tekutých paliv nebo farmak.
FOtO: archiv
Proč a jak zakládat Plantáže
rychle rostoucích dřeVin
Hlavní důvody pro zakládání plantáží RRD:
■ využití obecních pozemků (využití půdy
pro nepotravinářskou produkci);
■ rozvoj zemědělských oblastí (nová pracovní místa, posílení místní ekonomiky –
peníze za energii zůstávají v regionu, investice do nových technologií);
■ snížení znečištění ovzduší.
Pro zakládání výmladkových plantáží
RRD jsou v podmínkách České republiky
ověřené zejména topoly a vrby. Vedle toho
se ověřují také další druhy dřevin, jako pajasan, jilmy, olše, lípy aj. V současnosti se
pro výsadbu produkčních plantáží používají převážně vybrané druhy topolů a vrb
a to zejména z hlediska dobré produkce
biomasy. Pro opláštění těchto porostů je
ale možné využít jiné a zejména domácí
dřeviny a keře, např. trnité růže, lísky, olše.
Pro potřeby zakládání plantáží se využívá
zejména schopnosti velmi dobrého vegetativního rozmnožování topolů a vrby, tzv.
Topolová štěpka.
24
MO9_23_31.indd 24
řízky. Hlavním zdrojem sadebního materiálů jednotlivých druhů (klonů) jsou matečnice a klonové archivy.
Z hlediska pěstitele i uživatele sklízené
dřevní biomasy se často jedná stále o novou problematiku, která si vyžaduje seriózní přípravu a plánování, chceme-li, aby
tento produkční systém fungoval a generoval zisk. Úspěšné pěstování RRD vyžaduje
adekvátní informace od správných postupů
zakládání, pěstování, sklizně a rušení plantáží, až po informace o možném odbytu suroviny a ekonomice.
Pro úspěšné pěstování RRD je potřeba
především zajistit vhodné pozemky a dále
odpovídající druhy, případně klony RRD
na základě místních podmínek. Třetím důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěšnost
založení výmladkové plantáže, je dobrá
a kvalitní péče o dřeviny.
Příprava plantáže začíná alespoň rok před
samotnou výsadbou. A po výsadbě vyžaduje kontinuální údržbu. Jedná se zejména
o ochranu proti plevelům a zvěři. Po skončení produkční doby plantáže (20–25 let) je
možné vrátit pozemek do původního stavu.
energetické Plantáže začínají
být konkurenceschoPné
Hodnocení ekonomiky plantáže RRD a celého procesu produkce a využití biomasy
pro energetiku je velmi specifické, protože
v sobě zahrnuje nejen vlastní ekonomiku
výrobních nákladů (závislé na konkrétních
podmínkách), ale i problematiku poptávky
a cen odvislou i od nabídky v regionu.
Lze říci, že pěstování RRD je na vhodných lokalitách ekonomicky rentabilní i bez
dotací. Návratnost počáteční investice je
možno očekávat mezi dvěma až třemi sklizněmi – tedy šestý až devátý rok od výsadby.
Níže uvádíme stručný přehled možného
zhodnocení dendromasy z plantáže RRD.
Odbyt suroviny z výmladkových plantáží:
■ polena na topení (2100 Kč/t),
■ štěpka pro el. energii (1200 Kč/t),
■ štěpka pro teplo (800 Kč/t),
■ dřevo na dřevotřísku (1100 Kč/t),
■ dřevo/štěpka na papír (2100 Kč/t),
■ dřevo na překližky, dýhy (16 900 Kč/t).
Zakládání plantáží dřevin se v ČR nepodporuje, přestože má řadu výhod. Hlavním
využitím biomasy z výmladkových plantáží
je dnes sektor lokální a regionální bioenergetiky, případně samozásobitelství. Vedle
FOtO: archiv
Bioenergetika, konkrétně pěstování rychlerostoucích dřevin,
spojuje efektivní využití vlastních pozemků a zajištění zdrojů
k výrobě energie a tepla. Přináší též řadu dalších, druhotných
benefitů, k nimž patří tvorba pracovních míst, zhodnocení
obecních pozemků či řešení vytápění obecních prostor.
Záběr na výmladkovou plantáž
rychlerostoucích dřevin.
Kde se dozvíte víc?
Sekce cíleně pěstované biomasy CZ Biom
s ohledem na možnou podporu drobných pěsti‑
telů rychlerostoucích dřevin (rrD) vznikla v rámci
cZ biom – českého sdružení pro biomasu v loň‑
ském roce nová sekce, která má za cíl sdružovat
pěstitele, zpracovatele i regionální spotřebitele
biomasy. Záměrem sekce je přispět širšímu pěsto‑
vání rrD, zajistit informační servis a podpořit obor
jako takový. Odborné zázemí viz www.biom.cz.
Semináře pro obce
bioenergetika pro obce, pěstování rrD a dotační
politika – to je zlomek témat, na která láká série
seminářů, jež se uskuteční 24. 9. v Bečkově
a 5. 11. v Průhonicích.
semináře o vytápění obecních objektů vlastním
palivem z obecních pozemků jsou pořádány pro
zástupce místních samospráv a úřadů. vedle ak‑
tuálních informací z oboru poskytnou i praktické
ukázky výmladkových plantáží, mechanizace
a zpracování biomasy.
Podrobnosti o akci: http://biom.cz/cz/akce.
toho nabízí tento sektor vlastníkům půdy
a zemědělcům dlouhodobé zhodnocení
pozemků. S ohledem na proměnlivé podmínky na agrárním trhu jsou pěstované
RRD zajímavou a stabilní alternativou, jež
má také řadu environmentálních přínosů.
V ČR se eviduje kolem 1600 hektarů plantáží. S využitím rychlerostoucích dřevin
v obecní energetice již mají dobré zkušenosti např. v Bystřici nad Pernštejnem nebo
■
v Deštném v Orlických horách.
leona ŠiMkoVá
projektová manažerka cZ biom
září 2013
30.8.13 10:28
Příloha
německé zkušenosti
s místními zdroji
Zástupci obcí a regionů z Německa a Rakouska představili
v červnu v Praze během konference »Na cestě k energetické
soběstačnosti« výsledky svých decentralizačních snah.
Jejich společným jmenovatelem je to, aby peníze za energie
neodcházely jinam a pomohly místnímu rozvoji.
n
»Našli jsme mezeru v zákoně a vytvořili
akciovou společnost, do níž občané vložili kapitál 3000 eur, který se může dědit,«
vysvětlil starosta. Občané mají díky tomu
na deset let garantované o 25 % nižší ceny
elektřiny. V říjnu 2010 dosáhl Feldheim plné
energetické soběstačnosti.
Plně soběstačný FeldheiM
O poznatcích na poli decentralizace energetiky v obci Treuenbrietzen-Feldheim
(Braniborsko) hovořil její starosta Michael
Knape, který v roce 2010 spoluzakládal Evropskou síť energeticky soběstačných obcí.
Na území Feldheimu (140 obyv.) – místní
části města Treuenbrietzen funguje v současnosti větrný a solární park, bioplynová stanice, výtopna na štěpku a v plánu je
zbudování energetického zásobníku. Obec
dodává elektřinu domácnostem i do veřejné sítě a díky přebytkům je zajímavá i pro
podnikatelské subjekty.
Myšlenka na podporu energetické soběstačnosti se uskutečňovala mezi lety 1995
až 2010. První přišla na řadu výstavba větrných turbín, kterých je nyní 43. Solární
park zase vznikal v bývalém vojenském
areálu. Panely se díky zvláštnímu mechanismu otáčejí za sluncem a podle starosty
jsou účinnější. Taková technologie tehdy
na trhu nebyla, tak si obec postavila továrnu na její výrobu. V roce 2008 u Feldheimu
postavili také bioplynku – živočišný trus
nakupuje od místních zemědělců.
Feldheim je vůbec první obcí v Německu s vlastní elektrickou sítí, do níž připojila všechny budovy, vodárnu, kostel i firmy,
které mají zájem. K vybudování sítě se rozhodla poté, co se dva roky marně pokoušela koupit část sítě od společnosti E.ON.
sousedská sPoluPráce alheiMu
Velký kus cesty za energetickou soběstačností urazil i Alheim v Hesensku. Obec
(5300 obyv.) si v roce 2004 stanovila za cíl,
že spotřeba energií domácností bude v roce
2015 získávána z 80 % obnovitelnými zdroji. Podle starosty obce Georga Lüdtkeho,
iniciátora vzniku regionálního spolku 11
obcí podél řeky Fuldy »Pro Region Mittleres
Fuldatal«, už loni pro město vyrobili 73 %
energie z OZE: ze slunce, vody a bioplynu.
A testují novou technologii – úložiště pro
větrnou energii jim staví firma Siemens.
Solární panely má i škola, parkoviště nebo
stodoly. Řidiči elektromobilů (které jsou
podle starosty stále velmi drahé) mohou
zdarma využít čtyři solární dobíjecí stanice.
I v Alheimu se daří rozvíjet podnikání
a podporovat zaměstnanost. Dokladem
je např. společnost Kirchner Solar Group,
která zaměstnává 250 lidí a dodává zařízení
pro solární energetiku.
Dosáhnout energetické soběstačnosti se
Alheim snaží ve spolupráci s okolními obcemi Bebra a Rotenburg, tedy pro území
o rozloze 236 m2 se 34 tisíci obyvateli (více
na http://zubra.de). Tyto aktivity podporuje i spolková země Hesensko. Obce společně vytvořily tzv. masterplán, založený
na budoucím energetickém mixu biomasy, fotovoltaiky a zejména větrné energie.
Už nyní pokrývají stávající solární parky,
vodní elektrárny, bioplynky a větrné elektrárny energetickou spotřebu domácností
více než 50 %. Účelem těchto snah je, aby
výdaje za energie neodcházely mimo region, nadnárodním společnostem.
Jak se v obcích podařilo přesvědčit občany, aby souhlasili např. s výstavbou »větrníků«? Starostové doporučují trpělivou diskusi a zainteresování občanů do dané věci.
Během diskuse ale zaznělo i varování – když
se investice obce do energetiky nepovede
a např. pro nadměrnou kapacitu nebude
dost odběratelů, může to skončit vysokým
■
zadlužením či bankrotem.
FOtO: archiv
ěmecké zkušenosti na zmíněné konferenci, kterou v rámci festivalu reSITE (s podtitulem Města pro život)
pořádala Klimatická koalice ve spolupráci
se sdružením Calla a AF CITYPLAN s. r. o./
/Ligou ekologických alternativ, představili
starostové obcí Feldheim a Alheim.
Bioplynová stanice ve Feldheimu.
září 2013
MO9_23_31.indd 25
siMona dVořáčkoVá
investice,
která se
vyplatí
Předplaťte si
časopis
Moderní obec
Unikátní obsah
v den vydání
na vašem stole
Bezplatný přístup
do online archivu
článků
Zvýhodněné vstupy
na odborné akce
a veletrhy
Slevová knížka
pro předplatitele
Prémiový benefit od 2014
Přístup do portálu
ProByznys.info
na 3 měsíce zdarma
Zákaznický servis: 800 11 00 22 l [email protected]
MO001464-1
25
30.8.13 10:28
Příloha
chvála slámě aneb Úsporné
stavby z přírodních materiálů
t
epelná a akustická izolace, zdravé
vnitřní prostředí, snadná recyklace,
podpora lokální ekonomiky a cenová dostupnost patří k hlavním přínosům
slámy coby stavebního materiálu. Povídali
jsme si o ní s Ing. Danielem Grmelou, který se zaměřuje na nízkoenergetické domy
z přírodních materiálů.
Jakým způsobem se sláma z konstrukčního hlediska využívá?
Sláma je buď nosná, tzn. že balíky slámy
nesou tíhu stropu a střechy samy, nebo tu
tíhu nese jiná konstrukce – skeletová, či
zděná. V obou případech plní sláma také
funkci tepelné izolace.
Nosná sláma může být z malých či velkých balíků. Stavění z velkých balíků je
snazší, protože stěna je širší, balíky jsou
hustější a výsledkem je větší stabilita.
Třetí konstrukční způsob, hybridní, kombinuje lehký skelet a nosnou slámu. Balí-
■
Kde se dozvíte víc
Stavějí se ze slámy také příčky?
Vnitřní příčky z balíků slámy by byly
zbytečně silné. Slámu lze ke stavbě příček
dobře využít v podobě slaměné řezanky.Tu
snadno připravíme i ve velkém množství
pomocí větší travní sekačky. Směs slaměné
řezanky s hlínou se ve formě husté malty
aplikuje na subtilní dřevěný rošt z latí či
proutí. Po vyschnutí je výsledek po všech
stránkách srovnatelný se stěnou vyzděnou z nepálených hliněných cihel – taková
příčka je dostatečně tuhá, akumuluje teplo a vlhkost a akusticky izoluje. Pokud má
příčka izolovat i tepelně, využije se volná
sláma jako výplň dvojitého dřevěného roštu s jinak stejnou konstrukcí.
Po zaschnutí a ztvrdnutí lze na stěny položit obklad, hliněnou omítku, či jakýkoliv
■
ilustrační FOtO: www.slamak.inFO
informace, inspirace, kurzy, výukové programy,
a workshopy k využití přírodních materiálů,
především slámy, při stavbě energeticky úsporných
budov či snižování energetické náročnosti nabízí
mezi jinými také web: www.slamak.info. ten
provozuje skupina volně sdružených živnostníků,
projektantů, architektů, řemeslníků, studentů
a dobrovolníků.
ky slámy staticky spolupůsobí s dřevěnou
konstrukcí.
Chceme-li slámu využít při zateplení objektu, nejjednodušší způsob je přikotvit ji
na fasádu konzolkami ze střešních latí a obdélníků OSB desek. Mezi ně se naskládají
balíky a následně se zaklopí dřevovláknitou deskou, na kterou přijde konvenční
tenkovrstvá omítka s perlinkou. Při zateplení slámou je třeba myslet na to, že se jím
půdorys objektu o dost zvětší, což může
být problém např. kvůli chodníku.
Důležité je dále zabezpečit, aby vše bylo
kryté přesahy střechy, protože římsy často
nemají tak velké vyložení.
FOtO: archiv Daniela grmely
Tlak na úspory, zejména ty za energie se zvyšuje. Hlavním
motivem úspor zůstává růst cen, ale posiluje i odpovědný
přístup k životnímu prostředí. Obce mají řadu zkušeností
zejména na poli zateplování. Co třeba využít při něm slámu?
Daniel Grmela projektuje slaměné domy.
nátěr, hrubou omítku lze příp. uhladit tak,
aby zůstala jako pohledová.
■ S jakým množstvím slámy je při stavbě
třeba počítat a kolik stojí balík slámy?
Na běžný domek (např. 120–150 m2) se
spotřebuje asi 1500–1800 balíků, včetně rezervy, počítáme-li se (sedlovou) střechou,
stěnami a podlahou. Asi 400 balíků spotřebujeme na slaměné stěny, 800 když to bude
podlaha a stěny, 1200 balíků, bude-li střecha pultová.
Cena za malý balík slámy se pohybuje
v rozmezí 15–40 korun, velký stojí kolem
300 korun. Je však potřeba připočíst ještě
cenu za dopravu.
Jak je to s rozvody elektra a vody?
U každého nízkoenergetického nebo pasivního domu je lépe vést rozvody po vnitřních příčkách, aby se nedělaly prostupy
do stěn a nenarušila se vzduchotěsná obálka budovy. Ale i když je vzduchotěsná, je
páropropustná, dům tzv. dýchá přes tu hliněnou či vápennou omítku. Zásuvky, vypínače ani baterie pokud možno na obvodové stěny neosazujeme.
Je-li to přece jenom nutné, mohou být
rozvody schované buď v předstěně anebo
je zapustíme přímo do silné hliněné omítky na slámě. (Např. pro silnější kanalizační trubku lze vyříznout elektrickou pilou
do slámy drážku, omítnout ji a vše pak zaomítnout.)
■
A pokud jde o vytápění, jaké zvolit?
Slaměný objekt lze vytápět podlahovým
topením, ústředním topením, krbem... Avšak
konceptu domu z místních či přírodních
materiálů nejvíc odpovídá, když v něm žádné tepelné rozvody nemusí být. Ale s tím je
třeba počítat už v architektonické studii. Pro
daný typ obydlí jsou ideální těžká akumulační sálavá kamna (např. finská).
■
Domek v Ivanovicích na Hané (96 m ) vznikl recyklací
původního domku z vepřovic (viz www.slamak.info/
reference/#a1a-u1-jpg) v nový, nízkoenergetický dům,
zateplený slaměnými balíky.
Autoři projektu: Daniel Grmela a Lukáš Hejný, náklady:
1 mil. Kč, potřeba tepla na vytápění: 30 kWh/m2/rok,
náklady na vytápění a ohřev vody: 5 tis. Kč/rok.
2
26
MO9_23_31.indd 26
září 2013
30.8.13 10:28
Kolik podlaží slaměné objekty mívají?
Nejčastěji se staví jednopodlažní objekty.
Tvůrcem dosud nejvyššího, trojpodlažního
domu z nosné slámy je švýcarský architekt
Werner Schmidt, který se zabývá stavbami
pasivních domů z velkých balíků slámy
(www.atelierwernerschmidt.ch, pozn. red.).
■
Slouží tyto stavby i veřejným účelům?
V zahraničí např. k sociálnímu bydlení,
k církevním účelům, jako infocentra apod.
Z veřejných staveb u nás mohu zmínit např.
mateřskou školu v Pitíně, při jejímž zateplení byla využita sláma. (Stalo se tak v rámci
projektu Přírodní materiály a obnovitelné
zdroje pro rozvoj pohraniční oblasti, jenž
byl v letech 2008–2009 spolufinancován
z Programu přeshraniční spolupráce ČR –
Slovenská republika. Vedoucím partnerem
projektu byl obecní úřad v Pitíně, pozn. red.)
■
Vyžadují slaměné domy zvláštní péči?
Konstrukce domu izolovaného slaměnými balíky je nutné, obdobně jako konstrukce jakékoli jiné stavby, chránit před působením vlhkosti běžnou údržbou střechy,
okapů a případných drenáží okolo stavby.
■
■ V čem vidíte jejich hlavní přínos a naopak slabiny?
Největšími devízami jsou nízká potřeba
energie na provoz (potřebu tepla na vytápění) i stavbu a recyklaci budov (tzv. zabudovaná energie). Výhodou je lokální do-
stupnost a tím dané nízké náklady spojené
s dopravou, dále minimální ekologická stopa, snadná recyklovatelnost a dobrý pocit
z využití 100% zdravého přírodního materiálu. Stavby jsou teplotně stabilní – v létě
se tak snadno nepřehřejí, v zimě při přerušení vytápění vychládají pomalu.
Pozor je třeba dávat na vlhko a nepoužívat balíky, do nichž pršelo. Zmokne-li stoh
slámy z boku, vítr jej zase vysuší, slámou
voda nevzlíná. Dá se tedy využít i do koupelen a vlhčích prostor.
Obavy veřejnosti vzbuzuje hořlavost...
Zejména během stavby je třeba dávat
pozor hlavně na volně ležící slámu, kterou
je třeba uklízet. V konstrukcích není tolik
kyslíku, který by podporoval hoření, a to
je srovnatelné s masivním dřevem. Největší riziko je, dokud sláma není omítnuta
a mezi balíky je volný vzduch. Poté, co sláma vyplní konstrukce, je dobré dát první
vrstvu omítky.
■
Příloha
FOtO: archiv Obce Pitín
Obálka MŠ v Pitíně je zateplena slámou.
A závěrem, zažíváme v souvislosti se
zájmem o přírodní materiály ve stavebnictví, alespoň pokud jde o individuální
výstavbu, jejich renesanci?
Materiály, jako dřevo, kámen, sláma, hlína či rákos lidé využívají od nepaměti. Asi
polovina obyvatel planety žije v obydlích
z nepálené hlíny. V současnosti zažívají
přírodní stavební materiály návrat i v euroamerické kultuře. O jejich výhodách jsme
už hovořili. Materiály jsou tradiční, ale
technologie jsou nové – méně pracné a přizpůsobené požadavku na minimální energetickou náročnost staveb, jak při výrobě,
■
tak při provozu.
■
A co se týká hlodavců?
Do hotového objektu myši zavítají ze
stejných důvodů jako do jakéhokoliv jiného domu: za teplem, úkrytem a potravou.
Je třeba vše ohlídat především při stavbě
a skladování balíků slámy, aby si v nich
neudělali hnízda a nepřekousali provázky,
aby se sláma nemusela znovu vázat. Při
skladování (např. ve stodole) je dobrým pomocníkem kočka.
■
siMona dVořáčkoVá
jak jablonec nad nisou k teplárně přišel
j
ednání mezi majoritním akcionářem,
společností MVV Energie CZ, s. r. o. a minoritním akcionářem, statutárním městem Jablonec nad Nisou o převzetí Jablonecké teplárenské a realitní, a.s. (JTR) trvala
půldruhého roku. Město k tomuto kroku přistoupilo poté, co jednotková cena pro koncové zákazníky dosáhla republikového maxima, při špatném technickém stavu soustavy.
Kupní cena JTR je 202 mil. Kč. Z rozpočtu
města ale půjde 62 mil. Kč, když 150 milionů
získá snížením základního kapitálu, na němž
se obě strany dohodly.
sMěreM k řízenéMu rozPadu
»Síť centrálního zásobování teplem získalo město bezúplatně ve velké privatizaci
v roce 1995,« líčí Markéta Hozová z kanceláře primátora. »Zastupitelstvo rozhodlo,
že vybere strategického partnera k provozu
a rekonstrukci CZT. Svůj akciový podíl odprodalo město v roce 1998 Severočeským
teplárnám Most a smluvně si zajistilo 100%
vliv na stanovení ceny tepla pro občany«.
Strategický partner a majoritní akcionář
se měnil ještě dvakrát. Severočeské teplárny koupila firma United Energy, jež svůj podíl (67,8 %) prodala v roce 2011 společnosti
září 2013
MO9_23_31.indd 27
MVV Energie CZ. A tehdy došlo ke změně
vlivu města na stanovení ceny tepla.
V uplynulých deseti letech byl vývoj cen
pro koncové odběratele na patě domu (nejvyšší ceny) v rozpětí 423–807 Kč/GJ (s DPH).
Od 1. 5. 2007 byla zavedena dvousložková
cena (spotřební a základní složka). Ve zmíněném období se výrazně měnily ceny paliv
i sazba DPH. Zatímco v roce 2003 vyrobila
teplárna 684 542 GJ, v roce 2012 to bylo
425 704 GJ. Za poklesem stojí trend zateplování objektů a také to, že k CZT byli připojeni velcí odběratelé – průmyslové podniky,
které kvůli hospodářské krizi zanikly. Vysoká cena zapříčinila i odpojování malých odběratelů, domácností, kteří si budují lokální
kotelny ve svých objektech.
Na CZT je připojeno asi 8,5 tisíce domácností a řada městských objektů, škol, sportovních zařízení atd.). Jedním z důvodů
odkupu akciového podílu městem bylo i to,
aby se zabránilo neřízenému rozpadu sítě,
k níž jsou připojeni i odběratelé, kteří si svůj
zdroj tepla zřídit nemohou.
Materiál k revitalizaci CZT schválilo zastupitelstvo loni v prosinci a současné nové
představenstvo společnosti se už zabývá
jeho dopracováním. Návrh spočívá v říze-
FOtO: Petr vitvar
Město Jablonec nad Nisou se v červenci stalo opětovným
stoprocentním vlastníkem teplárny. Nyní připravuje projekt
revitalizace sítě CZT, a v plánu je energetická koncepce území.
Budova Jablonecké energetické, a. s.
ném rozpadu soustavy na dvacet blokových
kotelen v devíti různých okruzích po městě.
Dosud totiž teplo proudí parovodním potrubím, které navíc město hyzdí. »Je třeba
dovést návrh do stadia projektových dokumentací a stavebních povolení a vytvořit
územní energetickou koncepci, která je závazná,« upřesňuje Markéta Hozová.
Původní odhad na revitalizaci byl 0,5 mld.
korun. Možnosti financování jsou zatím
otevřené i proto, že město nezná konečnou
cenu – ta bude známa až po dopracování
konkrétního projektu revitalizace. V úvahu
připadají dotační tituly nebo finanční partneři. Vše by se mohlo uskutečnit v horizontu pěti let, ale to je podle vyjádření města
/sd/
optimistická varianta.
27
30.8.13 10:28
Příloha
e.on energy globe award:
kdo ovládne české finále?
kněžice: jako za časů Předků –
nic se nePonechá bez užitku
Projekt v Kněžicích na Nymbursku, který
byl spuštěn už v roce 2006 zahájením provozu obecní centrální výtopny a bioplynové stanice a za nímž stojí nevšední aktivita
starosty Milana Kazdy, není třeba čtenářům Moderní obce zvlášť představovat.
Připomeňme jen to, že »bioplynka« s kogenerační jednotkou o elektrickém výkonu
330 kW celoročně vyrábí ze zemědělských,
z potravinářských a z dalších materiálů
a odpadů elektřinu na prodej do elektrizační sítě a teplo pro vytápění obce. V topném
období, kdy by teplo z ní nestačilo na vytápění obce, nastupuje kotelna na biomasu
se dvěma teplovodními kotli o celkovém tepelném výkonu 1200 kW. Bioplynka zpracovává veškerou posečenou trávu z obecních
ploch, ale na podzim i listí, celoročně odpady z domácností i jídelen a nahrazuje také
čistírnu odpadních vod a kanalizaci.
dolní Újezd: žáky hřeje tePlo
z 24 zeMních Vrtů
Když v roce 2010 obec Dolní Újezd na Svitavsku během 1. etapy zateplení své základní školy podstatně snížila spotřebu
plynu, hledala další možnosti úspor. Díky
dotačnímu titulu, umožňujícímu kombino-
Hlasujte pro nejsympatičtější
projekt a vyhrajte
atraktivní cenu
■ až do 30. září (24:00) může veřejnost na in‑
ternetu hlasovat pro nejsympatičtější projekt z cel‑
kem 12 nominovaných do finále národního kola
soutěže e.On energy globe award čr. nominova‑
né projekty jsou vždy po třech ze čtyř kategorií:
Obec, Firma, mládež a kutil.
■ nejsympatičtější projekt získá na tři roky cenu
od generálního partnera národního kola soutěže
– společnosti bmw group česká republika, a to
elektromobil bmw i3 spolu s dobíjecí stanicí.
■ vylosovaní hlasující obdrží elektrokolo, pračku
gorenje i další hodnotné ceny.
■ hlasovat pro konkrétní projekt lze na inter‑
netových stránkách www.energyglobe.cz, kde
jsou pro případné hlasování i prostřednictvím sms
uvedena telefonní čísla pro jednotlivé projekty).
vat zateplení a výměnu zdroje tepla, si nakonec pořídila šest absorpčních tepelných
plynových čerpadel, odebírajících teplo
z 24 zemních vrtů. Starosta Ing. Stanislav
Hladík poznamenává, že teplou užitkovou
vodu pro školní kuchyni zajišťuje 12 vakuových solárních kolektorů na střeše budovy.
»V letošním horkém létě jsme přebytečné
teplo z kolektorů prostřednictvím čerpadel
ukládali do vrtů,« říká starosta. Nepřijdou-li
extrémní zimy, může podle jeho slov obec
reálně dosahovat ročních úspor na energii
0,9 mil. Kč v cenách z roku 2012.
Kdyby některá jiná obec chtěla uskutečnit podobný projekt, starosta radí: »Zákla-
Které projekty mají v soutěži šanci. Máte takový i ve své obci?
■ už 7. října budou vyhlášeny vítězné projekty v jednotlivých kategoriích
(Firma, Obec, mládež a kutil) národní ceny e.On energy globe award čr
a představen bude rovněž celkový vítěz národního kola soutěže. vítězný
projekt obdrží 300 tisíc korun a postoupí do světového finále. to se bude konat v listopadu v salcburku.
Záznam z vyhlašování vítězů národního kola soutěže bude vysílán 19. října od 21:45 na čt1.
■ Další ročník národního kola soutěže má být vyhlášen už v lednu 2014. vladimír vácha z koncernové
komunikace e.On česká republika v té souvislosti vyjadřuje potěšení nad tím, jak mnoho obcí v čr se do
ní každoročně hlásí. Podle jeho slov nebývalý nárůst zaznamenávají výtopny na biomasu. nicméně porota
většinou oceňuje i nápad vedení obcí na podporu a motivaci občanů k energetickým úsporám. letos tak
byl mj. kladně hodnocen projekt Pavla novotného, starosty z jindřichovic pod smrkem. tam totiž podpora
výstavby energeticky úsporných domů obsahuje i sociální kontex, neboť má zabránit odlivu mladých lidí.
■ »skrývá‑li se za projektem i příběh spojený s jakýmikoli emocemi, je to půl cesty k úspěchu,« dodává
vladimír vácha a vybízí obce, aby sledovaly stránky www.energyglobe.cz a své zajímavé energeticky
úsporné projekty do příštího ročníku soutěže určitě přihlásily.
28
MO9_23_31.indd 28
Soběslavský hrad: Z prosklené přístavby
lze vstoupit do věže Hláska.
FOtO: archiv Obce
V
kategorii Obec byly do závěrečného
hodnocení nominovány projekty:
ESO Kněžice – První energeticky
nezávislá obec Kněžice ve výrobě tepla
a elektrické energie, Snížení energetické
náročnosti ZŠ Dolní Újezd a Záchrana gotického hradu Soběslav.
FOtO: archiv města
Celkem 217 energeticky úsporných projektů bylo letos
přihlášeno do národního kola soutěže o ekologickou cenu
E.ON Energy Globe Award ČR 2013. V červenci z nich porota
vybrala tři nejzajímavější v kategoriích Obec, Firma, Kutil
a Mládež. Ty postoupily do národního finále, v němž se budou
vybírat jak premianti jednotlivých kategorií, tak celkový vítěz.
Stanislav Hladík: Moderní a ekologická
technologie snížila provozní náklady
na vytápění naší ZŠ o více než polovinu.
dem je kvalitní energetický audit a ekonomická rozvaha. Za předpokladu využití
dotace je nutné pozorně prostudovat její
podmínky, zejména budou-li reálně dosažitelné předepsané úspory. Tam by totiž
mohl nastat problém.«
soběslaV: knihoVna V hradníM
Paláci Šetří náklady na energii
Město Soběslav na Táborsku začalo se záchranou svého gotického rožmberského
hradu ze 14. století už v roce 1993. Díky dotaci 36 mil. Kč mohlo v roce 2008 přikročit
k vestavbě knihovny do hradního paláce
podle projektu Ing. arch. Jaromíra Kročáka.
Objekt paláce zůstal zachován ve stejném
rozsahu i tvaru, ale byl do něho umístěn
prosklený kontejner s vloženým mezipatrem pro městskou knihovnu. Knihovna
s bezbariérovým vstupem a vlastním mikroklimatem je energeticky velmi úsporná,
přičemž stěny se skládají ze starého hradního zdiva (150–200 cm), vzduchové bubliny
(70 cm) a termoskla. Objekt je vytápěn plynovým kotlem a nachází se v něm vzduchotechnika s rekuperací tepla.
Starosta Ing. Jindřich Bláha k projektu,
který už získal řadu architektonických ocenění, uzavírá: »Náš gotický hrad dokládá, že
energetické úspory lze hledat i v budovách,
■
v nichž by to nikdo nečekal.«
iVan ryŠaVý
září 2013
30.8.13 10:28
Příloha
Přes překážky k zavádění energetického
managementu v krajích a větších městech
Příspěvek nabízí poznatky z implementace energetického
managementu podle normy ČSN EN ISO 50001 »Systémy
managementu hospodaření s energií« ve dvou krajích ČR.
i
když je pravdou, že výše uvedená norma
je určena organizacím libovolné velikosti, složitosti nebo charakteru vlastníků,
může být užitečné popsat některá specifika, s nimiž jsem se setkal. Tyto zkušenosti
mohou být využity při dalších podobných
aktivitách.
energetický Manažer kraje
Energetická politika ve zřízených organizacích musí být jednotná a být prosazována mj. prostřednictvím energetických manažerů. Nejdůležitější z nich, energetický
manažer kraje, by měl být cílevědomou
osobností schopnou metodicky a organizačně řídit do značné míry jemu podřízené
energetické manažery příspěvkových organizací.
Do funkce energetického manažera příspěvkové organizace bývají jmenováni stávající pracovníci s nejrůznějšími kmenovými funkcemi (správci budov, účetní, učitelé
atd.) a tedy i s různorodými kvalifikačními
předpoklady pro zvládnutí této nové činnosti. Přibudou jim povinnosti, avšak prostor pro zvýšení mzdy je minimální.
Pokud energetický manažer příspěvkové
organizace skutečně ušetří náklady za energie, bude asi plán nákladů na příští rok o tyto
úspory nižší. Přitom pravděpodobně neexistuje způsob, jak úspěšného energetického
manažera z dosažených úspor odměnit.
geograFická rozPtýlenost
U krajů vzniká problém s geografickou rozptýleností zřízených organizací. Mnohým
z nich, resp. energetickým manažerům
vznikají relativně velké náklady na dopravu
znalost Místních PoMěrů
Příspěvkové organizace musí být energetickým managementem vedeny k úspornému provozu energetických systémů. Jejich
energetickými manažery by měli být odborníci, kteří znají specifika vlastního provozu a mají motivaci k tomu, aby možné
úspory odhalovali a navrhovali konkrétní
opatření. Je přitom nepředstavitelné, aby
tuto funkci za ně prováděl superspecialista
ze vzdáleného úřadu. Pokud by to přesto
měl dělat, potřeboval by na jednoduchou
analýzu jedné příspěvkové organizace jistě
několik dnů práce. Jinými slovy – více než
třetinu za celý rok jich nemůže zvládnout.
Těžiště práce energetického manažera je
tedy skutečně nezbytné přenést na osobu,
která zná specifika místního provozu, avšak
bude krajským energetickým manažerem
odborně školena a metodicky vedena.
Implementace energetického managementu v krajích a velkých městech přináší nové výzvy. Navzdory jim je nezbytné
vzrůstajícím nákladům za energie čelit: jde
o kontrolu částek v řádu stovek (kraje) nebo
desítek (velká města) milionů korun ročně.
(S implementací normy ve veřejném sektoru může pomoci i publikace, která bude
začátkem roku 2014 k dispozici na webu
■
Ministerstva průmyslu a obchodu.)
toMáŠ chudoba
energetický poradce
MO001416-2
struktura a zPůsob FinancoVání
Co může komplikovat dobré fungování
energetického managementu?
■ Typický kraj je zřizovatelem mnoha (až
několika stovek) příspěvkových organizací.
■ Tyto organizace jsou samostatnými
právnickými osobami se svými jednateli
a řediteli.
■ Jejich provoz je financován ze dvou
zdrojů: zřizovatel hradí náklady spojené
s provozem (tedy i energie), zatímco ministerstva školství, zdravotnictví či kultury
hradí zejména mzdové náklady.
■ Jednotlivé skupiny těchto organizací
jsou řízeny různými odbory kraje/města
(školství, zdravotnictví apod.).
To vše se výrazně liší od soukromého sektoru s jednodušší hierarchií odpovědností
a práv.
Implementaci systému dále ztěžuje:
■ Úředníci nejsou předem dostatečně informováni o tom, co norma ISO 50001 skutečně znamená, jaké má cíle a jaké komplikace může její implementace přinést.
■ Na úřadech často chybí jednotná a věrohodná elektronická databáze budov, energetických spotřebičů a odběrných míst.
■ Neexistuje jednotná politika informačních technologií. Jinými slovy – na každé
zřízené organizaci jsou jiné počítače, jinak
nastavené, s jinými programy a prohlížeči,
jinak spravované, na kterých různě kvalitně
poběží internetová aplikace energetického
informačního systému.
■ Nemusí být jasné, kde je uložena a jak
hodnověrná je dokumentace staveb, energetické audity, dodavatelské smlouvy na
energie, faktury za energie a další podklady.
Řešením je zavedení společné (přes všechny příspěvkové organizace) správy dokumentů.
a časové ztráty spojené se školením na úřadu kraje, vzdáleném mnohdy až 90 km. Toto
lze řešit přenesením školení např. do bývalých okresních měst.
Energetický manažer kraje by měl alespoň občas celé jím metodicky řízené energetické hospodářství navštívit. Ze stovky
organizací někdy zvládne i tři za jeden den,
na ty větší či vzdálenější bude potřebovat
celý den, ne-li více. Jen tato práce představuje včetně přípravy a vyhodnocení rok čistého času.
MO9_23_31.indd 29
30.8.13 10:28
Příloha
technologická revoluce
v osvětlení je výzvou
pro architekty i radnice
Jaké možnosti nabízí osvětlení při
úpravách veřejných prostor a které z nich
jste využili v případě sídliště Ráj?
Správné a úsporné osvětlení venkovních prostor je důležitým aspektem našich
návrhů a já jsem velmi ráda, že v tomto
oboru teď zažíváme technologickou revoluci. Nám architektům se tak otevírá další rozměr naší tvorby – světlo začíná být
trojrozměrné, přetváří se v úžasný nástroj
pro docílení požadované atmosféry, má
efekt! Můžeme pracovat s jeho intenzitou,
měkkostí, barvou i stíny. V donedávna ne-
■
osvětlených vnitroblocích jsme zvolili LED
osvětlení se svítidly STELA Long se záměrně chladnějším bílým světlem, umožňujícím vytvořit kontrastní světelné akcenty
právě u vnitroblokového mobiliáře. Naopak
u hlavních tahů pohybu pěších a vstupů
do domů jsme upřednostnili souměrné
osvětlení, poskytující pocit bezpečí při použití stejných svítidel. S jiným akcentem
osvětlení dosáhnete téměř až denního světla, takže chodci se pod ním cítí bezpečněji.
Neruší však nové veřejné osvětlení zejména obyvatele v nižších podlažích?
K dosažení intimní nálady jsme zvolili jen
pětimetrové stožáry. Navíc domy v této lokalitě většinou mají byty až v 1. patře, čímž
okna v nižších patrech nejsou osvětlována
nežádoucím způsobem.
■
■ Co pro vás bylo při práci s veřejným
osvětlením na sídlišti Ráj nejzajímavější?
Velkou radost mi činila již pouhá hra se
světlem, s osvětlením jednotlivých navržených prostor, hra s možnostmi, jež dnešní
technologie skýtají. Stela Long je krásné
svítidlo se špičkovým designem, je opravdu
radost s ním pracovat. Je úžasné vidět, že
světelný efekt, jenž chcete v určitém prostředí docílit, je dnes možné právě tak zrealizovat. A to vše v dlouhodobém horizontu
při docílení vyššího výkonu při nižších provozních nákladech.
Veřejné osvětlení je však součástí prostoru i za bílého dne. Jak jste v Karviné zohlednili tento fakt?
Ano, stožáry veřejného osvětlení skutečně za denního světla vnímáme jako prvky
městského mobiliáře. My jsme v projektu
uvedli do souladu materiál i barvu použitých ocelových stožárů s ostatním mobiliářem. Při již daném pozadí barevných fasád
domů jsme zvolili uklidňující antracitově
šedou barvu a dali vyniknout okolní nové
syté zeleni sadových úprav.
FOtO: archiv
■
Odlišuje se nyní sídliště Ráj veřejným
osvětlením od ostatních částí Karviné?
Již regenerovaná část sídliště získala moderní veřejné osvětlení, vytvářející zajímavou a neopakovatelnou atmosféru prostor.
Uniformní části sídliště se za pomocí atraktivního nasvětlení stávají jedinečnými prostory s vlastní identitou.
■
Iva Seitzová: Díky moderním technologiím dnes při osvětlování veřejných
prostor můžeme pracovat s intenzitou,
měkkostí i barvou světla a s jeho stíny.
30
MO9_23_31.indd 30
Antracitově šedé stožáry za dne nepotlačují okolní zeleň a dávají jí vyniknout.
FOtO: archiv ateliéru genius lOci
l
etos v červenci skončily práce na prvních dvou etapách regenerace karvinského sídliště Ráj. Projekt Ing. arch.
Ivy Seitzové zahrnuje hlavně úpravy komunikací spojené s přebudováním uličního
prostoru tak, aby se zvýšil počet odstavných stání při lepším komfortu dopravy.
Řeší i přetrasování a doplnění chodníků,
vytvoření útulných prostor pro každodenní rekreaci obyvatel i úpravu vnitrobloků
a dětských hřišť a s tím spojenou rozsáhlou
regeneraci sídlištní zeleně (autorkou sadových úprav je Ing. Magda Cigánková Fialová), stejně jako doplnění městského mobiliáře a rekonstrukci veřejného osvětlení.
Součástí studie byla i anketa mezi zhruba
6900 domácnostmi, jež sídliště obývají –
celkem jde o přibližně 17 tisíc obyvatel.
FOtO: archiv ateliéru genius lOci
Příprava studie regenerace sídliště Karviná-Ráj z dílny
Ateliéru Genius loci v čele s Ing. arch. Ivou Seitzovou měla
interdisciplinární charakter, když se na ní spolu s architekty
podíleli také sociolog, dopravní inženýři, krajinářská
artchitektka – a také odborníci na práci se světlem.
Pouze pětimetrové stožáry zamezují
tomu, aby okna v nižších patrech domů
byla osvětlována nežadoucím způsobem.
Výrobce svítidel: Philips, www.lighting.philips.cz
Více informací: [email protected]
Doceňují radnice vhodné veřejné
osvětlení jako organickou součást úprav
veřejných prostranství?
V Karviné jsme měli štěstí na porozumění novým technologiím ze strany radnice. Našemu návrhu osvětlení se dostalo
podpory investora, který si uvědomuje, že
rychlý rozvoj technologií v osvětlení bude
nově formovat veřejný prostor. Velkou
roli při výběru samozřejmě hraje i snadná
údržba svítidel a jejich životnost. Bohužel,
dosud ne na všech radnicích sedí osvícení
investoři, kteří chápou význam správného
osvětlení veřejného prostoru. Například
v Německu či Švédsku se klade velký důraz
na energetickou úspornost a udržitelnost.
Tamní radní jsou také velmi dobře obeznámeni s funkcemi, jež vhodně zvolené
osvětlení plní: Slouží bezpečnosti v dopravě i chodcům ve městech a propůjčuje
obcím vlastní identitu. Ostatně já sama si
často v zahraničí pamatuji jednotlivá města
■
právě podle veřejného osvětlení.
■
iVan ryŠaVý
září 2013
30.8.13 10:29
Příloha
Víte, že… led svítidla jsou již dnes
první volbou v osvětlování našich měst?
c
estou modernizace a racionalizace
osvětlení výměnou za LED technologii se vydali v Ostravě. Hnacím motorem projektu je správce veřejného osvětlení
(VO) Ostravské komunikace, a.s.
mO001471‑3
základeM je ProMyŠlená
koncePce a Plán
Aby v rámci finančních možností maximálně využil potenciál vysokých úspor, jichž
lze s LED technologií dosáhnout, zvolil
správce postupnou výměnu svítidel. Snižováním nákladů na provoz a především
na elektrickou energii dosahuje úspor
20–60 % z původních nákladů výbojkových
svítidel. Klíčovou roli hraje doporučení světelného konzultanta ohledně dimenzování
osvětlení pro konkrétní lokalitu.
V průběhu dvou let bylo v Ostravě vyměněno 327 konvenčních svítidel za LED,
z toho převážně za svítidla Philips Stela, jež
si ve městě získala přízeň. LED Stela má
řadu předností. Kromě vynikajícího poměru
cena/výkon jsou to i design, garance stálosti
výkonu po mimořádně dlouhou dobu, dostupnost a mj. i řada referenčních instalací.
Do konce roku 2012 byla také dokončena
výměna 303 konvenčních svítidel za LED,
převážně svítidla LUMA od společnosti Philips, což z celkového počtu svítidel v Ostravě
představuje 1,6 %. Do května 2013 se v rámci
nových staveb, rekonstrukcí a modernizací
soustav VO instalovalo 1107 kusů LED svítidel (i od jiných výrobců). Toto reprezentuje
FOtO: archiv PhiliPs
V ČR i na Slovensku je stále více měst a obcí, které díky
přechodu na LED technologii dlouhodobě šetří finanční
prostředky a přechází na cestu udržitelného rozvoje.
Na úspory dosahují díky podstatně nižší spotřebě elektrické
energie a díky razantnímu snížení nákladů na servis.
2,6 % z celkem 42 116 kusů svítidel v Ostravě. (Projekt výměny osvětlení zajišťovala firma PTD Muchová, s.r.o., www.ptdov.cz.)
ProFinancoVání Projektu
z energetických ÚsPor
Největším projektem a současně nejrozsáhlejším 100% LED městem je slovenský Senec. Dvouleté, bezporuchové testování LED
svítidel od předních evropských výrobců
bylo pro zástupce vedení města dostatečným důvodem, aby řekli své ano LED svítidlům. Zlomem v procesu přípravy projektu
byl způsob financování.
Skutečnost, že Senec neměl šanci čerpat
finance ze strukturálních fondů EU, vedla
k tomu, že vedení města hledalo alternativní způsob. Průlomovým bodem bylo navázání spolupráce světelného projektanta
(ECO-LOGIC s. r. o., www.eco-logic.cz) s finančním partnerem, jež samosprávě předložili návrh na 100% profinancování tohoto
energeticky úsporného projektu. O to zajímavější byla možnost získat zároveň i grant
ve výši 20 % z celkové hodnoty projektu
v případě, že se jeho realizací prokáže alespoň 40% energetická úspora.
V Senci bude po dokončení instalačních
prací 1891 kusů LED svítidel (Luma, Luma
Mini, Stela) Philips. Ačkoliv došlo k navýšení počtu kusů svítidel, modernizovaný
systém osvětlení spotřebuje o 64 % méně
elektrické energie ve srovnání s původní
soustavou, což reprezentuje úsporu 99 102
Ukázka LED svítidel tzv. v akci v soustavě
veřejného osvětlení města Ostravy.
Vybrané realizace s LED svítidly
Luma, Stela, SpeedStar, Iridium,
Urban Star (ČR, SR)
Realizace/město
Ostrava, čr
senec, sr
hořovice, čr
horní maršov, čr
Obec cígeľka, sr
čerpací stanice lukoil
(celá čr)
Pardubice, čr
bystřice, čr
české budějovice, park, čr
Počet instalovaných
svítidel
651
1891
680
187
74
více než 300
150
250
25*
Pozn.: * svítidla řiditelná přes internet
ZDrOj: PhiliPs OutDOOr lighting ce
eur ročně. Dokončení projektu modernizace VO v Senci je naplánováno na říjen 2013.
led je řeŠení dostuPné VŠeM
Oba zmiňované projekty jsou příkladem největších instalací na Slovensku i v Čechách.
Praxe ale ukazuje, že LED technologie je
řešením pro střední i malé projekty. Klíčem
k úspěchu jsou jasně stanovené podmínky
a kritéria k prokázání potřebné odbornosti
a kvalifikace, dlouholeté zkušenosti v oblasti
LED veřejného osvětlení, reference a odborně zpracovaný světelný projekt.
V ČR i na Slovensku se již uskutečnila
řada projektů s LED instalacemi v počtu
od několika kusů až po celé soustavy. Svítidel LUMA se od počátku roku prodalo
v Evropě 50 tisíc kusů. V ČR a na Slovensku
dodala společnost Philips přes pět tisíc svítidel. Každá z LED instalací je prokazatelným důkazem, že investor/město dosahuje
úspor a jedná ohleduplně k životnímu prostředí. Správně navržené LED osvětlení navíc dotváří prostředí obce nebo města tak,
■
že jej lidé nechtějí opustit ani v noci.
hynek bartík
segment marketing manager central europe
Philips
září 2013
MO9_23_31.indd 31
31
30.8.13 10:29
Správa a rozvoj
před předčasnými volbami: Kdo může
být členem okrskové volební komise?
Může být členem okrskové volební komise občan ze sousední
obce? Jak vybrat členy komise, bude-li se jich hlásit
mnohonásobně víc, než je minimální stanovený počet?
Lze omezit výběr členů, třeba místem trvalého bydliště,
které by mělo být stejné jako místo působení okrskové
volební komise v příslušné obci?
o
dpovědi na tyto otázky nám poskytla Mgr. Simona Šmídová, referentka oddělení voleb, odbor všeobecné
správy Ministerstva vnitra ČR.
rozHoDUjE vŽDY oBČaNSTvÍ Čr
Problematiku členství v okrskové volební komisi řeší pro jednotlivé druhy voleb
příslušné volební zákony (viz box). Žádné
z jejich ustanovení nezmiňuje podmínku
trvalého pobytu.
Podmínkou je vždy občanství České republiky (ve volbách do Evropského parlamentu
a volbách do zastupitelstev obcí může být
též občanství některého z členských států
Evropské unie), věk v den složení slibu minimálně 18 let, absence překážek volitelnosti
a skutečnost, že dotyčná osoba není kandi-dátem ve volbách, pro které je okrsková volební komise zřízena. Pro úplnost dodejme,
že výčet těchto podmínek je taxativní.
poDMÍNKY pro STaNovENÍ poČTU
ČLENŮ oKrSKové voLEBNÍ KoMiSE
Do okrskové volební komise může delegovat
– a to se týká všech druhů voleb, vždy jed-
noho člena a jednoho náhradníka subjekt,
jehož kandidátní listina byla zaregistrována.
Starosta obce stanoví vždy jen minimální počet členů okrskové volební komise. Kolik členů okrsková volební komise
bude nakonec čítat, je, jak výše uvedeno,
odvislé i od počtu zaregistrovaných kandidátních listin kandidujících subjektů.
Podmínkou, kterou jednotlivé volební zákony stanoví a jež musí být naplněna, je
umožnění každému subjektu, jenž kandiduje ve volbách a jehož kandidátní listina
byla na příslušném území zaregistrována,
mít v okrskové volební komisi svého zástupce. Účelem takového postupu je zajištění kontroly nad průběhem hlasování
a zejména též nad sčítáním hlasů zástupci jednotlivých subjektů, které se účastní
politické soutěže.
Lze tedy konstatovat, že počet členů okrskové volební komise by se měl vždy shodovat s počtem delegovaných členů kandidujících subjektů, jejichž kandidátní listina
byla zaregistrována, pokud je tento vyšší,
než starostou stanovený minimální počet
členů okrskové volební komise.
Členství v okrskové volební
komisi z hlediska splnění
zákonných podmínek
■ Pro volby do Parlamentu České republiky se
jedná o ustanovení § 14e odst. 2 písm. a ) až c)
zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu
České republiky a o změně a doplnění některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
■ Pro volby do Evropského parlamentu jsou
podmínky členství v okrskové volební komisi
dány v ustanovení § 18 odst. 2 písm. a) až c)
zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského
parlamentu a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
■ Pro volbu prezidenta republiky se jedná
o ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) až c) zákona
č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky
a o změně některých zákonů (zákon o volbě
prezidenta republiky).
■ Pro volby do zastupitelstev krajů je úprava
obsažena v ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) až c)
zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitel‑
stev krajů a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
■ Pro volby do zastupitelstev obcí v ustanovení
§ 17 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 491/2001 Sb.,
o volbách do zastupitelstev obcí a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Pro doplnění je v této souvislosti třeba
uvést, že starosta obce členy okrskové volební komise jmenuje pouze v případě, kdy
není dosaženo nejnižšího jím stanoveného
počtu členů okrskové volební komise. /st/
Kratší doba do říjnových voleb obce nezaskočí
N
epřinese poměrně krátká doba na
přípravu předčasných voleb do
Poslanecké sněmovny ve dnech
25. a 26. října komplikace pro vaši obec?
A nebudete mít problém obsadit okrskové
volební komise? zeptali jsme se v předposledním srpnovém týdnu několika starostů.
■ »Rekonstruujeme budovu obecního úřadu, kde je
i mateřská škola, obchod,
knihovna a kam zajíždí lékař.
A protože jsme úřad hekticky přestěhovali do náhradních prostor, kde se obvykle
konají volby, vyvstává nám problém s nalezením vhodné volební místnosti,« uvedl
Ing. Pavel Kašpárek, starosta obce Úsilné
(330 obyv., okr. České Budějovice). »Ale
vždy jsme každé volby zvládli a věřím, že
tomu tak bude i v říjnu. Okrskovou komisi
dosud nesestavujeme. Snad pouze jednou
za posledních 22 let byl u nás do ní nominován komunista. Jinak vždy její obsazení zajišťuje úřad. Členství v komisi je sice
špatně, ale přece jen placená funkce. Proto
32
předpokládám, že ač zájem nebude velký,
potřebný minimální počet jejích členů zajistíme.
■ Předčasné volby nezaskočí ani obec Věcov (695 obyv.,
okr. Žďár nad Sázavou). Starosta Zdeněk Vraspír pouze
poznamenal: »Proběhne-li
vše tak, jak se plánuje, bude
vše v pohodě. Škoda jen, že
tyto volby nelze spojit s jinými volbami, aby
se ušetřily peníze… O členství v okrskové
volební komisi zájem bývá. Jako dříve si
i nyní počkáme, kolik členů si delegují strany samotné, a zbytek v pohodě doplníme
vytipovanými občany.«
■ Karel Ferschmann, starosta obce Němčovice (220 obyv.,
okr. Rokycany) žádné komplikace pro obec nepředpokládá. »Problémem může
být snad jen to, že po posledních volbách jsme volební
pomůcky uklidili důkladněji než obvykle.
Říkali jsme si totiž, že letos si od voleb od-
dechneme. Jak vidno – mýlili jsme se,« dodal
a připomněl: »Na malé vesnici se na politiku
příliš nehraje. Takže zájem politických stran
dodávat své lidi do volebních komisí je minimální. Do komise jmenuji obvykle stejné
a osvědčené komisaře bez politické příslušnosti. Koneckonců nějaká ta pětka za práci
v komisi se jim vždycky hodí.«
■ »V našem městyse vzhledem k rozlehlosti místních
částí máme tři volební okrsky, a tudíž trojnásobek možných komplikací, jako je zřízení volebních místností
v místních částech, obsazení
okrskových komisí i dodržení všech zákonných termínů,« konstatoval Ing. Josef Gracias starosta městyse Svojanov (398 obyv.,
okr. Svitavy). »Naštěstí se ve volbách mohu
spolehnout na většinu stálých členů okrskových komisí. Problémy většinou nastávají při nominacích od politických stran.
Většina jimi nominovaných členů o práci
v komisi nic neví, takže s ní často příliš ne/st/
pomohou.«
září 2013
MO0014
MO9_32_42.indd 32
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
je jen na nás, co pro svůj
úspěch podstoupíme
p
rostřednictvím výměnného programu Erasmus vyjelo ve školním roce
2011/2012 za studiem do ciziny přes
sedm tisíc Čechů. Celkem tehdy v cizině
studovalo, včetně krátkodobých studijních
pobytů a stáží, více než 250 tisíc vysokoškoláků z ČR. Také zahraničních studentů
na českých vysokých školách za poslední
roky razantně přibylo. Zatímco v roce 2001
se jich na českých soukromých a veřejných
vysokých školách vzdělávalo necelých devět tisíc, v roce 2010 jich bylo takřka 38 tisíc.
»Chci poznat svět, různé kultury a lidi.
Také si chci, dokud jsem mladý, trochu užívat života a pak zkusit změnit naši společnost,« říkal si čtyřiadvacetiletý Sven Borak,
než nastoupil ke studiu na vysoké škole.
Sven žije v Česku odmalička, ale má švédské kořeny. Absolvent bakalářského oboru
Politologie a mezinárodní vztahy na pražském CEVRO Institutu se díky svým jazykovým znalostem a možnostem, které
tato prestižní vysoká škola nabízí, nejen
seznámil se zajímavými lidmi – čímž si vytvořil kontakty, z nichž bude moci čerpat
i v budoucnu, ale hlavně se dostal na místa, o nichž se většině z nás může jen zdát.
Vysoká škola CEVRO Institut se podle Svena zaměřuje na prolamování bariér me-zi politickou, akademickou a podnikatelskou sférou. »Jde o problematiku, která je
v dnešní době korupce a prospěchářství
více než aktuální,« vysvětluje Sven, proč si
zvolil právě tuto školu. »Vždy jsem si přál
v životě dosáhnout něčeho velkého. Baví
mě diskutovat nad různými názory. Zajímají mě mezinárodní vztahy a politika…«
Tahle Svenova slova možná nejlépe dokládají, proč se už v tak mladém věku dokázal prosadit a mj. absolvoval odbornou
stáž v prezidentské kanceláři na Pražském
hradě, navštívil Evropský parlament nebo
v rámci projektu Erasmus studoval dva semestry na Universität Mannheim.
FOTO: archiv vySOké škOly cEvrO inSTiTuT
Mladík se švédskými kořeny dokonale využil svých jazkových
znalostí a možností, které mu nabídlo studium na pražské
vysoké škole CEVRO Institut.
Sven moderoval i mezinárodní seminář
o evropské integraci severských zemí.
Sven byl i moderátorem a jedním z hlavních organizátorů mezinárodního semináře o evropské integraci severských zemí,
pořádaném vysokou školou CEVRO Institut. Navázal tak kontakty s velvyslanci
Dánska, Finska, Norska a Švédska v ČR
i s ambasadorem Islandu v Rakousku, jenž
na seminář přijel z Vídně. Tenhle mladík
zkrátka ví, že je jen na nás, co jsme pro svůj
úspěch ochotni udělat a co si kvůli němu
umíme odepřít. Sven sám říká: »Vysoká
škola CEVRO Institut to za mě neudělá. Ale
/st/
naučí mě, co mám pro to udělat já.«
Odborná konference
PRÁVO VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
22. - 23. října 2013
Hotel Černigov, Hradec Králové
Záštitu převzali:
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo pro místní rozvoj
Hlavní témata
konference:
Nový občanský zákoník
a jeho dopad na veřejnou správu
Svaz měst a obcí ČR
Sdružení místních samospráv ČR
Přednášející:
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. Jan Sixta
JUDr. Tomáš Lichovník
JUDr. Daniela Šustrová
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Potěšil, Ph.D.
JUDr. Radim Boháč, Ph.D.
Mgr. Robert Pergl
doc. JUDr. Petr Hůrka
Registrace a informace o kongresu na www.pvvs.cz
Organizátor:
Odborní partneři:
Hlavní partner:
Mediální partneři:
MO001467
MO9_32_42.indd 33
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
Starostové uspěli se svou stížností:
Stát obnoví výstavbu rychlostní silnice r6
o
dstupující šéf resortu dopravy zároveň potvrdil, že do roku 2015 by
měla být na stejné silnici připravena i realizace obchvatů Řevničova, Krušovic
a Lubence.
»Po dohodě s ministrem Žákem nám bylo
přislíbeno, že bude obnovena stavba v úseku R6 Lubenec–Bošov. Následně Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury schválil
znovuzahájení prací. Stavba by měla začít
ještě letos,« konstatoval hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Podle jeho náměstka Petra Navrátila by měla mít tato
stavba v následujícím programovacím období EU šanci na financování z evropských
peněz prostřednictvím OP Doprava.
Stavba R6 Lubenec–Bošov je jedním z úseků přestavby silnice I/6 na rychlostní silnici
R6. Hlavním cílem stavby je zvýšení kapacity a úprava stávající dvoupruhové silnice I/6 v úseku západně od Lubence. Ta je
v současné době vedena po dvoupruhové
komunikaci v šířkách mezi osmi a deseti
metry. Stavba byla zahájena v květnu 2010,
ještě v témže roce ji však stát kvůli nedostatku financí zastavil.
vaDÍ vELKý provoz a HLUK
Starostové obcí podél silničního tahu 1/6
obnovu jeho přestavby na rychlostní silnici vítají. Vadí jim zejména velký provoz
v jejich obcích, velká bezpečnostní rizika
a hluk od projíždějících aut.
»Přejít u nás karlovarskou silnici v dopravní špičce je prakticky nemožné. Obrat
ministerstva ve vztahu k přestavbě na rychlostní komunikaci asi nikdo z nás tak brzy
nečekal,« uvedl starosta Řevničova Jiří Petráček. Ten spolu s dalšími starosty prosazuje obnovu stavby už déle než dva roky.
Starostové by uvítali i výstavbu obchvatů
svých obcí. Na něj čeká Lubenec stejně jako
Řevničov. »Že se rozjede zastavená stavba
Bošov–Lubenec, pro nás není ulehčením.
Pouze to zvýší bezpečnost sjezdu z Bošova
k nám. Ale říkám si, že když už se to začne,
možná se bude pokračovat dál,« řekl lubenecký starosta Bohumil Peterka.
STavěT SE zaČNE aSi jEšTě LEToS,
oBcHvaTY všaK aŽ za Dva roKY
Zatímco pozastavená stavba se může obnovit ještě letos tak, aby mohlo být hotovo
ve sporu o Letiště václava
Havla jde i o vodochody
K
asační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna podá Středočeský kraj. Nesouhlasí totiž s rozsudkem Krajského soudu v Praze, kterým bylo
zrušeno Opatření obecné povahy – Zásady
územního rozvoje Středočeského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Středočeského kraje v části textového i grafického
vymezení veřejně prospěšné stavby s označením D300 a popisem »Plocha rozvoje Letiště Praha Ruzyně«.
Jako hlavní důvod pro svůj verdikt shledal krajský soud spornou otázku nedostatečného vyhodnocení kumulativních,
synergických vlivů a vlivů na zdraví obyvatel, které byly součástí Vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území. Tímto rozsudkem krajský soud de facto zastavil výstavbu
na rozvojové ploše ruzyňského Letiště Václava Havla Praha, kde měla vzniknout třetí
přistávací a startovací dráha.
Plocha rozvoje tohoto letiště je přitom
celorepublikového významu, a proto byla
zařazena do dokumentu Politika územní-
34
MO9_32_42.indd 34
ho rozvoje 2008 ČR v článku 5 – koridory
a plochy dopravní infrastruktury. Tento
dokument je závazný pro pořizování zásad
územního rozvoje krajů a územních plánů
obcí. Koncepčně byla plocha rozvoje letiště řešena v územním plánu velkého územního celku Pražského regionu a z něj byla
beze změny převzata i do Zásad územního
rozvoje Středočeského kraje. Vedení Středočeského kraje je přesvědčeno o tom, že
Zásady územního rozvoje Středočeského
kraje byly zpracovány v souladu se správními předpisy a třetí dráha na Letišti Václava
Havla Praha je možná.
Buď na Ruzyni vznikne
třetí startovací plocha,
nebo bude třeba převést
letiště ve Vodochodech
na civilní veřejný provoz.
FOTO: archiv auTOra
Přestavba silnice I/6 na rychlostní komunikaci R6 bude
mezi obcemi Lubenec a Bošov pokračovat. Starostům
obcí na spojnici Prahy a Karlových Varů, stěžujícím si
na nezařazení této stavby mezi dopravní priority státu
v minulosti, to slíbil ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák.
Rychlostní silnice R6 u Jenče v okrese
Praha-západ.
do roku 2015 a mohly se tak využít evropské dotace ještě ze současného programovacího období Evropské unie, s obchvaty to
bude trochu složitější.
»Už jsme vyzvali zhotovitele, aby předložil aktualizovaný harmonogram,« řekl ředitel Správy ŘSD Karlovy Vary Martin Leichter. V rámci příprav stavby obchvatů pro
Lubenec, Krušovice a Řevničov se v současné době vykupují pozemky. Pro Krušovice
a Řevničov je vykoupeno již zhruba 50 %
pozemků, pro Lubenec asi 25 %. Obchvaty
by se mohly začít stavět v roce 2015, bude-li na ně ovšem Ministerstvo dopravy mít
■
za dva roky peníze.
ToMáš joHáNEK
BuilDinG nEWS
Pro starty a přistávání letadel má nyní
letiště k dispozici dvě plochy. Hlavní dráha
je vedena východozápadním směrem. Letecký provoz nejvíce vnímají obyvatelé obcí
Horoměřice a Jeneč, nad jejichž území vede
hlavní koridor. Záložní dráha je vedena přibližně v severojižním směru a letecký provoz na ní je veden nad hustě obydlenými
pražskými čtvrtěmi Stodůlky, Řepy a Motol.
Třetí dráha by měla kopírovat hlavní dráhu
a vést v jejím těsném sousedství.
»Stávající kapacita přistávacích drah
ruzyňského letiště je nedostatečná. To je
patrné zejména teď, kdy se hlavní dráha
modernizuje a veškerý provoz je veden
na záložní ploše. Pokud má i v budoucnu
Praha zůstat důležitým leteckým terminálem, pak máme v zásadě jen dvě možnosti – buď vybudovat třetí startovací plochu
na Ruzyni, nebo umožnit převedení letiště
ve Vodochodech na civilní veřejný provoz.
Středočeský kraj podporuje první variantu.
Proto jsme se rozhodli podat proti rozsudku kasační stížnost,« vysvětlil hejtman Středočeského kraje Josef Řihák.
Proti přebudování Letiště Vodochody
(okr. Praha-východ) na mezinárodní veřejné letiště se staví iniciativa Stop Letišti
Vodochody sdružující obce s celkem bez/st/
mála 30 tisíci obyvateli.
září 2013
30.8.13 10:44
Nebojte se lokálek /12
aneb Když se regionální
trať příkladně spravuje
I na údržbu a rozvoj regionální trati, která je ve vlastnictví
svazku obcí, lze dostávat příspěvky ze Státního fondu dopravní
infrastruktury. Jak se využívají ve prospěch rozvoje regionální
Železnice Desná na tratích Šumperk – Kouty nad Desnou
a Petrov nad Desnou – Sobotín, kterou pro Svazek obcí údolí
Desné spravuje společnost SART?
T
Svazek obcí však má v »šuplíku« připraven i projekt na elektrifikaci trati a její prodloužení o několik set metrů k lyžařskému
resortu Kouty. Napojení lokálky na provoz
Českých drah směrem na Olomouc a Brno
má teď velkou šanci na realizaci, což by ještě víc posílilo její atraktivitu a přivedlo na
ni i do regionu další návštěvníky.
vEšKErá KoLEjová voziDLa
vLaSTNÍ SvazEK oBcÍ
Provoz lokálky zajišťuje společnost Arriva Morava a. s. vozidly řady 810 a jednou
motorovou soupravou Desná (ř. 814 – 914,
ve veřejnosti známou pod obchodní značkou ČD Regionova). Jízdní řád je nastaven
tak, aby maximálně vyhovoval jak místním
obyvatelům, kteří tuto svoji železnici velmi
hojně využívají, tak návštěvníkům regionu.
Co je dobré vědět
vlastníkem trati je Svazek obcí údolí Desné,
správcem a provozovatelem trati společnost SarT
– stavby a rekonstrukce a. s. Dopravu na trati zajiš‑
ťuje společnost arriva Morava a. s.
Železnice Desná dokládá, že svazek obcí
může být velmi úspěšným vlastníkem
regionální železnice.
Vlastnictví veškerých kolejových vozidel
svazkem a jejich pronájem provozovateli
dopravy se ukazuje jako řešení, v němž výhody převažují nad nevýhodami. Zásadní
výhodu představuje možnost výběru provozovatele bez podmínky, aby byl aktuálně
vybaven nebo aby pro zajištění provozu na
železnici musel zakoupit nová vozidla (což
by si následně promítl do ceny a délky trvání kontraktu). Stávající řešení nabízí svazku
obcí mnohem větší flexibilitu, a tedy i tlak
na dopravce, pokud jde o kvalitu poskytovaných služeb apod.
Příklad úspěšného vlastnictví a provozu
regionální Železnice Desná svazkem obcí
dokládá, že toto řešení je a může být velmi
úspěšné i jinde. Základním předpokladem
je chtít a mít trochu odvahy vstoupit do něčeho nového, ale pro rozvoj své obce a regionu velmi prospěšného. Přesnější ekonomické a provozní informace poskytne
Svazek obcí údolí Desné na požádání. ■
pETr TEjKL
poradce v oboru dopravního marketingu
jaroSLav STracHoTa
Svazek obcí údolí Desné
MO001373-1
ato regionální železnice, po ničivých
povodních v roce 1997 resortem dopravy odepsaná, avšak úsilím Svazku
obcí údolí Desné znovuzrozená (viz MO
č. 8/2013, str. 29), už má mnoho stanic a zastávek bezbariérových s nástupní hranou
v úrovni vstupu do vozidla. Jsou vybaveny
architektonicky velmi pěknými přístřešky
a informačními tabulemi o okolí trati a parter řady stanic a zastávek se podobá spíše
parku. Na lokálce se provozuje také nákladní doprava přinášející ekonomický efekt.
Cestující však už neuvidí moderní centrální dispečink, takže provoz na trati je
řízen jediným pracovníkem! Na trati se trvale pohybuje údržbářská četa, což je znát
na infrastruktuře i v jejím okolí. Budovy
stanic jsou opravené a postupně komerčně
či provozně využité, případně prodané seriózním zájemcům. Na stavu trati je vidět,
že nejen pro Svazek obcí údolí Desné, ale
také pro společnost SART je její správa »srdeční záležitostí«. Firma je připravena nabídnout své dlouholeté zkušenosti a ucházet se o správu i jiných tratí, případně
obcím a svazkům obcí nabídnout odborné
konzultace apod.
iluSTraČní FOTO: aEchiv Svazku OBcí úDOlí DESné
Správa a rozvoj
září 2013
MO9_32_42.indd 35
35
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
1
2
nily siluetu sídla; v tomto případě se jedná
i o vyloučení umisťování nových dominant.
STrUKTUra záSTavBY
Kompaktní zástavba historického jádra: zástavba středověké parcelace charakteristické úzkými dlouhými parcelami, které přiléhají kratší stranou k náměstí, resp.
ulici. Domy na sebe těsně navazují, v zadní
části parcely (za domem) je dvůr různě zastavěný hospodářskými objekty (obr. 1 a 2).
■ Bloková městská zástavba – sevřené prostorové schéma: jednotlivé domy spolu tvoří
uzavřené či polouzavřené celky (bloky) a oddělují veřejný prostor vně bloku od prostoru poloveřejného, resp. soukromého uvnitř
bloku (ve vnitrobloku). Uzavřené bloky se
spíše soukromým vnitroblokem jsou charakteristické pro zástavbu městských center
asi od druhé poloviny 19. století do poloviny
20. století. Polouzavřené bloky s průchody
a průjezdy s umístěním veřejných prostranství a občanské vybavenosti (školy) v jejich vnitřních částech jsou charakteristické
pro výstavbu socialistického realismu 50. let
20. století – tzv. Sorelu (obr. 7). Současné formy blokové zástavby s hierarchií veřejných,
polosoukromých a soukromých venkovních
prostor najdeme např. v Rakousku.
■ Uliční městská a venkovská zástavba:
převládá řazení objektů podél ulic, a to jak
delší stranou rovnoběžně s ulicí, tak delší
stranou kolmo k ose ulice. Domy vytváří
uliční čáru, mohou být řazeny těsně vedle
sebe nebo s mezerami (obr. 4 a 6).
■ Volné prostorové schéma – sídlištní
obytná zástavba: různorodé prvky a útvary vytváří volnou kompozici. Zástavba se
odpoutává od systému komunikací, zelené
plochy záměrně prostupují celou strukturou. Plochy mezi domy nemají jednoznačné zařazení ke konkrétním objektům
(území nikoho). Sídlištní zástavba sestává
z malého počtu typů obytných budov.
■ Rodinné domy – řadová zástavba: domy
se řadí těsně vedle sebe a obvykle sdílejí nosné zdi se sousedním domem (obr. 4). Jde
o hospodárný způsob zastavění s menšími
nároky na pozemek, vyšší hustotou osídlení, díky čemuž se zlevňuje stavba a údržba sítí dopravní a technické infrastruktury
a usnadňuje obsluha veřejnou dopravou.
■ Rodinné domy – plošná zástavba izolovanými domy (»zahradní město«): samostatně stojící RD se zahradou, zpravidla
bez vazby na historickou strukturu sídla.
Zahrada obklopuje dům ze všech stran, jednotlivé pozemky na sebe navazují (obr. 5).
Jde o nákladnou formu bydlení, náročnou
na pozemek. Na našem území vznikla čtvrť
s názvem Zahradní město ve 20. letech minulého století v Praze, od té doby se pojem
užívá pro čtvrti RD se zahrádkami. Plošná
zástavba dvojdomky je hospodárnější variantou k plošné zástavbě izolovanými RD,
domy však mají společnou jednu nosnou
zeď, příp. těsně sousedící nosné zdi.
■ Rozvolněná zástavba (slezská zástavba):
domy roztroušené v krajině bez zřetelného
urbanistického konceptu. Jde o formu bydlení nejnáročnější na pozemek a dopravní
a technickou infrastrukturu. Tento způsob
zástavby je historicky podmíněný zejména
FOTO: GEODiS BrnO
■
FOTO: auTOrka
Kompaktní zástavba historického jádra Příbora.
prostorová regulace
v územním plánu /2
V srpnovém vydání Moderní obce jsme se zabývali možnostmi
prostorové regulace v územním plánu v souvislosti s novelou
stavebního zákona.V následujícím textu si vysvětlíme
a doložíme důležité pojmy, které je v této souvislosti třeba znát.
K
e snazšímu pochopení vybraných
pojmů nám pomůže v řadě případů
rovněž obrazová dokumentace.
výšKová rEgULacE
Horizont: optická hraniční čára mezi
viditelným povrchem a oblohou, tj. v zastavěném území mezi viditelnou horní hranicí zástavby a oblohou. Požadavek dodržet
jednotný horizont znamená neumisťovat
stavby, které by z něj výrazně vyčnívaly.
■ Hladina zástavby (výšková hladina):pomyslná rovina vedená nejvyššími body převládající zástavby s vyloučením excesů –
místních dominant (v členitém terénu se
místo roviny jedná spíše o zborcenou plochu). Je dána převládajícím počtem podlaží, viz obr. 3. (Za podlaží se počítají i podlaží ustoupená či ve svahu a dále podkroví
a vestavěná polopatra bez ohledu na jejich
půdorysný rozsah.) Dodržení celkové hla■
diny zástavby znamená neumisťovat stavby, které by nad ni výrazně vyčnívaly.
■ Výšková dominanta drobná/místní:
část stavby vystupující nad výškovou hladinu okolní zástavby i vlastního objektu. Zpravidla nepřesahuje výšku dalšího
podlaží, zdůrazňuje pozici objektu v urbanistické struktuře (např. nároží, zdůraznění
vstupu, schodiště apod.).
■ Výšková stavba: převyšuje stanovenou výškovou hladinu okolní zástavby o 3 a více podlaží. Zpravidla je to každá stavba překračující
svou výškou 40 m nad přilehlým terénem.
■ Rozměrná stavba: stavba s výraznou hmotou, která se svým objemem a měřítkem
podstatně liší od okolní struktury a uplatňuje se v panoramatických pohledech.
■ Silueta sídla: obrys sídla proti obloze příp. okolnímu terénu u sídel v údolí.
Ochranu (nenarušení) siluety sídla docílíme neumisťováním staveb, které by změ-
4
5
6
FOTO: archiv auTOrky
3
36
MO9_32_42.indd 36
září 2013
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
8
FOTO: GEODiS BrnO
se kupí vedle sebe bez zjevného urbanistického konceptu. Vyskytuje se např. v historických jádrech některých »rostlých« měst,
v okolí hradů a u vsí hromadných. Příkladem je pražské Staré Město.
■ Měřítko zástavby: určuje poměr velikosti stavebních a architektonických prvků ke
stavbě jako celku a poměr velikosti jednotlivých staveb k velikosti stavebního souboru.
■ Orientaceobjektůpodlepřevažujícíkonvence v půdoryse sídla (okapová, štítová):
vyjadřuje skutečnost, že stavby tradičního
typu se sedlovou střechou jsou v obcích se
zachovalou strukturou původní zástavby orientovány okapem rovnoběžně s ulicí, resp.
návsí (např. střední a jižní Morava, viz obr. 6)
nebo štítem rovnoběžně s ulicí/návsí (např.
severní Morava a Slezsko). Požadavek dodržení této orientace je vymahatelný jen u obcí
nebo jejich částí s prokazatelně nenarušenou původní urbanistickou strukturou. Není použitelný pro novostavby se členitou
střechou s několika štíty (»podnikatelské
baroko«) nebo stavby s plochou střechou.
Bloková zástavba Sorela v Ostravě-Porubě.
změnou způsobu obživy obyvatel a populačním růstem v průmyslových oblastech
od konce 18. století a také stavebním právem ve Slezsku. Kvůli industrializaci přestalo být zemědělství hlavním zdrojem příjmu
rodiny, nastalo do té doby nemyslitelné dělení polností, půdu začaly dědit kromě synů
i dcery rolníků, na odděleném kousku pole
si nové rodiny postavily chalupu. Důsledkem bylo velké rozdrobení pozemků a tzv.
slezská zástavba téměř celého katastru rodinnými domky (obr. 8).
■ Nepravidelná urbanistická forma: zpravidla odvozená ze středověké předlokační
parcelace. Parcely různé velikosti a tvaru
FOTO: MarcEl WalaSki
7
Rozptýlená slezská zástavba v Beskydech.
urbanistické a architektonické kvality sídla a hodnoty krajinného rázu, jež by mohla necitlivá nová zástavba znehodnotit.
Tyto hodnoty by měly být pojmenovány
v územně analytických podkladech a jejich
ochrana vyjádřena v ÚP v základní koncepci rozvoje území obce. Přestože je pro některé samosprávy i dotčené orgány lákavé
v rámci ÚP regulovat detailně i jednotlivé
stavby, taková regulace ÚP nepřísluší a je
■
nezákonná.
závěr
Uplatňovat požadavky prostorové regulace
v ÚP má smysl tam, kde objektivně existují
DagMar SaKTorová
odbor územního plánování, stavebního řádu
a kultury, krajský úřad Moravskoslezského kraje
v soutěži Young architect award
na téma Bolavá místa obcí bojuje 72 prací
Letošní ročník soutěže mladých architektů »Young Architect
Award 2013« je zasvěcen návrhům jak léčit neduhy v zástavbě
(nejen) našich obcí a měst. Velký počet přihlášených svědčí
o tom, že organizátor soutěže zasáhl opravdu bolavé místo.
vizualizacE: MichaEla BElšánOvá
Jílové u Prahy: veřejné prostranství –
Mincovní cesta (M. Belšánová a kolektiv).
září 2013
MO9_32_42.indd 37
KvaLiTNÍ vEřEjNé pLocHY i ŽivoT
Z vytipovaných lokalit, které jako náměty
zaslalo organizátorovi soutěže, společnosti
ABF, a. s. 13 municipalit, zaujaly především
ty z Prahy, Brna a Ostravy. Jedná se o soutěžní řešení přijatá do již zmíněné kategorie
Místa – školní práce.
Řešením území mezi pražským Tyršovým
domem a Čertovkou se zabývají dvě studie,
další nabízí pohled na znovuoživení centrální části Ostravy a čtyři práce jsou příklady revitalizace břehů řeky Svratky v Brně
v pásmu od objektu Riviéra po Spielberk
Office Park. Poslední studie reaguje na námět z menšího sídla, z Jílového u Prahy.
Autorkou jedné z »brněnských« prací je
studentka Zahradnické fakulty Mendelovy
univerzity v Brně Bc. Kateřina Čadková.
»Námět jsme s kolegou Tomášem Popelínským vybrali především proto, že máme
Brno rádi a baví nás tu žít. Také jsme cítili potřebu upozornit na veřejný prostor,
který by stálo za to změnit pro zkvalitnění
života ve městě.« Návrh spočívá ve znovunavázání dialogu mezi městem, resp. jeho
obyvateli a řekou prostřednictvím různě
zpracovaných částí, jež spolu tvoří celek.
Jednotlivé tematické části – Říční park, Vysunuté molo, Pobytové břehy a náplavky
symbolizují cestu řeky.
vizualizacE: kaTEřina ČaDkOvá
p
řehlídka mladých architektů do 33 let
Young Architect Award 2013 přilákala
na sedm desítek účastníků převážně domácích, ale také ze Slovenska či Belgie. Svůj pohled na urbanistické problémy
městských i venkovských sídel představují
v pracích rozdělených do dvou kategorií.
V kategorii Místa – školní práce je jich
osm a vznikly na základě přesného zadání českých a moravských měst a obcí (více
např. článek v Moderní obci č. 2/2013). Kategorie Iniciační práce čítá úctyhodných
64 prací, které navrhují řešení bolavých
míst v obcích a městech u nás i v Evropě
podle vlastního výběru autorů.
Hodlá se Kateřina Čadková veřejným
protorám věnovat do budoucna? »Baví mě
objevovat a „číst“ koncepce ztvárněných
městských prostor u nás i v cizině. V budoucnu bych se takové výzvě nebránila,
i když je to nelehký a často i nevděčný úkol.«
Zadání z menších sídel, konkrétně to z Jílového u Prahy (revitalizace zanedbaného
prostoru u křižovatky ulic Pražská a Jana
Morávka, si s kolegyněmi vybrala Bc. Michaela Belšánová, studentka České zemědělské univerzity v Praze, Katedry zahradní
a krajinné architektury. Jejich studie pracuje s historickými motivy těžby zlata a ražby
mincí (např. gabionová zídka jako symbol
štoly doplněná dřevěnými žebříky, lavičky
ve tvaru vozíků umístěné na kolejnicích).
Oceněné návrhy (kompletní přehled na
www.yaa.cz) budou představeny 18. září
v Praze. Kromě odborné poroty složené
z předních architektů udělí svou cenu také
/sd/
časopis Moderní obec.
Brno: revitalizace břehů řeky Svratky jako
dialog města s řekou (K. Čadková).
37
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
Konec prázdnin: »recyklohraní,
aneb Ukliďme si svět« je tu zas
K
olektivní systémy zabývající se zpětným odběrem a recyklací vysloužilých elektrospotřebičů si
dlouhodobě uvědomují, jaký
význam má práce s mládeží.
Proto ELEKTROWIN a ASEKOL uvedly už dříve do života dva dlouhodobé školní projekty, v nichž se nastupující
generace dozvídala vše potřebné o třídění a recyklaci, První projekt se jmenoval
Ukliďme si svět!, druhý Recyklohraní. V září
2012 se spojily do jednoho pod společným
názvem Recyklohraní, aneb Ukliďme si
svět. Na projektu se podílejí také kolektivní systémy EKOLAMP a ECOBAT, věnující
se sběru a recyklaci osvětlovací techniky
a baterií. Zapojené školy – základní, střední i mateřské, zároveň pomohly rozšířit síť
sběrných míst pro vysloužilé spotřebiče
a tříděný odpad.
DÍLČÍ úKoLY pro šKoLáKY
BěHEM cELéHo šKoLNÍHo roKU
Během školního roku děti plní v rámci projektu jednotlivé dílčí úkoly. Každý z nich
vyhlašuje jeden ze spoluorganizátorů projektu. První úkol určený v uplynulém ročníku společností ELEKTROWIN spočíval
v mapování černých skládek. Od listopadu
2012 do letošního ledna jich žáci 169 škol
odhalili a zdokumentovali 121. Hledali je
v rámci výuky nebo mimoškolní činnosti
Jak se do projektu přihlásit?
Přihlášení je snadné a zabere pouhé dvě minuty.
Do formuláře na stránkách www.recyklohrani.cz
stačí zadat iČ vaší školy a pak už pouze vyplnit
příslušné registrační údaje. účast v tomto vzdělá‑
vacím programu je zcela zdarma a přihlásit se do
něj může každá mateřská, základní i střední škola
z celé České republiky.
záštitu nad projektem převzalo Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy Čr a je spolufinan‑
cován společnostmi, které se v České republice
specializují na zpětný odběr a recyklaci:
■
ElEkTrOWin a. s. – zpětný odběr
elektrozařízení;
■
aSEkOl s. r. o. – zpětný odběr elektrozařízení;
■
EcOBaT s. r. o. – zpětný odběr baterií;
■
EkOlaMP s. r. o. – zpětný odběr
osvětlovacích zařízení.
zDrOJ: ElEkTrOWin
38
MO9_32_42.indd 38
v okolí své školy, obce či města. Úlovky vyfotili a nahlásili
prostřednictvím svých chytrých mobilních telefonů nebo
počítačů. Nejvíce skládek bylo
nahlášeno ve Středočeském
a Moravskoslezském kraji.
O zlepšujícím se stavu životního prostředí však svědčí fakt, že děti z 33 škol, ačkoli prohledaly celé blízké i vzdálené okolí,
na černou skládku vůbec nenarazily.
Letos na jaře školáci dostali další úkol,
za jehož splnění si jejich školy připsaly
body do soutěže navíc. Zadání z dílny kolektivních systémů ELEKTROWIN a ASEKOL znělo: Ztvárni co nejzajímavěji »ekologickou vlajku«, jejíž motivy budou evokovat
sběr a recyklaci starého elektra. Bonusové
body se připisovaly školám za přímou prezentaci výsledného díla v jejich prostorách
či v rámci akce pořádané v okolí (např. při
dubnových oslavách Dne Země).
KTEré NoviNKY jE MoŽNé ČEKaT
oD LETošNÍHo zářÍ?
Také právě zahájený školní rok 2013/2014
přináší řadu novinek. Už nyní od září si
školy registrované do projektu mohou objednávat výjezdní výukový program nazvaný Recyklace hrou. Žáci základních škol
se hravou formou dozvědí jednak o negativních vlivech starých elektrozařízení
a přenosných baterií na životní prostředí –
pokud jsou vyhazovány na nevhodná místa, a jednak pochopí, že recyklací dnes už
dokážeme vysloužilému zařízení dát další
šanci, jak posloužit lidem i přírodě. Žáci
přitom budou pracovat s modely elektrozařízení i s dalšími vhodnými metodickými
pomůckami. S programem Recyklace hrou
vyškolení lektoři objedou ve školním roce
2013/14 celkem 100 aktivních škol z celé
České republiky.
Úspěch školy v projektu Recyklohraní,
aneb Ukliďme si svět stojí a padá s prací
kontaktní osoby. Nejčastěji to bývá pedagog, který svým přístupem k životnímu
prostředí dokáže nadchnout i své žáky.
Činnost takových učitelů by ELEKTROWIN
spolu s ostatními kolektivními systémy rád
odměnil, zviditelnil, a pomohl tak dalším
pedagogům najít svou cestu k výuce ekologické výchovy, vzdělání a osvěty na školách.
Proto v tomto školním roce bude vyhlášen
1. ročník soutěže EKOUČITEL. Aktivní pedagogové, kteří se do soutěže přihlásí, zís-
FOTO: archiv ElEkTrOWin
Dnešní děti budou jednou v dospělosti rozhodovat o tom,
jak se bude v českých domácnostech i ve firmách zacházet
s odpadem a kolik se ho vyprodukuje. Pamatuje na to i školní
vzdělávací program Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět.
Přihlásily se do něj školy také ve vaší obci či ve vašem městě?
Objevit nepovolenou skládku se při
plnění úkolů v projektu Recyklohraní
podařilo i dětem z MŠ speciální v Žatci.
Výsledky Recyklohraní
ve školním roce 2011/12
Sbíraná komodita
vysloužilá elektrozařízení
(velká i malá)
Mobilní telefony
Použité baterie
Množství
530 265 kg
23 032 ks
111 366 kg
zDrOJ: ElEkTrOWin
Nejaktivnější školy ve sběru
elektrozařízení v r. 2011/12
Název školy
základní škola a Mateřská škola
Jana ámose komenského,
696 47 Žeravice 37, okres hodonín
základní škola Plumlov, okres Prostějov
základní škola a Mateřská škola habry
základní škola a Mateřská škola
Slatinice
Střední škola – centrum odborné
přípravy technickohospodářské,
Praha 9, Poděbradská 1/179
základní škola a Mateřská škola,
kravsko
základní škola Polešovice
Počet kg
5669
5198
4323
4002
3813
3414
3128
zDrOJ: ElEkTrOWin
kají nejen certifikát svědčící o jejich kvalitní
práci, ale i body do soutěže Recyklohraní,
aneb Ukliďme si svět, dárek pro sebe a odměnu v podobě zážitkového semináře určeného těm nejlepším.
A protože projekt napomáhá praktické
výchově dětí z mateřských a základních
škol i středoškoláků formou aktivního sběru
starého elektrozařízení a použitých baterií,
uskuteční se i v tomto školním roce další
sběrové kampaně. Tentokrát budou zaměřeny hlavně na elektro, a to starou výpočetní techniku používanou ve školách, a již
klasicky na mobilní telefony. V minulém
školním roce se jich nasbíralo téměř 22 tisíc,
což pro právě zahájený školní rok znamená
/st/
velkou výzvu.
září 2013
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
Příprava zářijové 20. Jubilejní konfererence Národní sítě
zdravých měst ČR finišuje. Co ve dnech 18. a 19. 9. chtějí
Zdravé obce, města, mikroregiony, místní akční skupiny
i kraje bilancovat v Olomouci a s jakými předsevzetími
hledí do budoucna?
N
árodní síť Zdravých měst
ČR je asociací aktivních
místních samospráv, jež
»se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje,
zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují
zdravý životní styl svých obyvatel«. Vznikla v roce 1994, řídí ji rada složená ze zástupců municipalit. Ředitelem NSZM je
Petr Švec.
Čeho se NSZM pevně přidržuje během
svého dvacetiletého trvání?
Především usilujeme o to, abychom fungovali jako jakýsi malý svaz měst, obcí,
krajů i mikroregionů, který se co nejvíce
snaží prakticky vylepšovat činnost úřadů
samospráv v takových oblastech, jako je
vyvážený místní rozvoj, strategické řízení
a komunikace s veřejností. Jednoduše řečeno, každý den sbíráme a soustřeďujeme
zkušenosti, jak si v té či oné vesnici, v tom
či onom městě, kraji dokázali kvalitně poradit s některým konkrétním problémem.
Ať už ve školství, v dopravě, v bezpečnosti – zkrátka v jakékoliv oblasti, která se týká
rozvoje obce či regionu. Tyto příklady dobré praxe monitorujeme a prezentujeme,
aby se jimi mohlo inspirovat co nejvíce lidí
(viz databáze www.DobraPraxe.cz). Ve spolupráci s řadou odborných institucí se snažíme radit starostům a úřadům, jak mohou změřit vyváženost místního rozvoje.
A za pomoci ministerstev chceme přehledně hodnotit kvalitu místní správy. V tom
postupujeme podle pravidel mezinárodního programu místní Agenda 21, přičemž
pro podobnou činnost máme mezinárodní certifikaci od Světové zdravotnické organizace (WHO).
■
To jistě vyžaduje mít silné ústředí...
Jsem přesvědčen o tom, že silné ústředí
máme. Avšak ne co do počtu zaměstnanců,
těch u nás pracuje skutečně jen několik.
Nejsme však ani agenturou, ani organizací,
která by vzešla z nějakého komerčního prostředí. Jsme spíše elitním uskupením těch,
které naše témata zajímají. Naše síla spočívá v tom, že obcím a regionům přinášíme
potřebné znalosti a dovednosti. Například
kurzy, expertní doporučení, softwarové nástroje – a to za příznivých finančních podmínek. Umíme zprostředkovat pomoc ná-
MO001466
■
září 2013
MO9_32_42.indd 39
rodních, ale i mezinárodních
expertů pro řešení nejrůznějších typů projektů. V tom jsme
opravdu dobří.
Kdo vás platí?
Jen členskými příspěvky bychom se rozhodně neuživili. Proto se musíme umět otáčet v získávání externích zdroků, orientovat se v projektech a vyhledávat
pro nás ty vhodné. Dostupných evropských
peněz teď bohužel tolik není, ale snažíme
se. Jsme přitom spíš v situaci firmy než státní či polostátní organizace. Jen na rozdíl
od firmy nevyvíjíme komerční činnost.
■
Na co se soustřeďujete nyní?
Usilujeme například o to, aby existovala
databázová možnost provazovat strategické cíle ministerstev a krajů s cíli obcí a měst.
Dalším logickým krokem by pak bylo celý
systém propojit i se sledováním a využíváním evropských peněz. Teprve až totiž
budou mít strategické cíle – nejen jednotlivé projekty, přiřazeny zdroje a indikátory,
bude možné hovořit o manažerském pohledu na věc. A určitě nám jde rovněž o to,
aby aktivní města a obce s prokazatelnými
výsledky a zavedenými postupy řízení a komunikace měly nějaké malé »plus« při po/st/
suzování jejich projektů.
■
FOTO: archiv
vyvažovat místní rozvoj
v Česku pomáhá NSzM
už dvě desítky let
Ředitel NSZM Petr Švec: Osobně mě mrzí
nedostatečná motivace pro obce ke kvalitě. Ti, kdo dělají více nebo lépe, za to
ne všude bývají patřičně ohodnoceni. Tak
se aktivity »navíc« někde stávají jakousi
přítěží, která »zdržuje od povinností,
jež se na obce shora sypou«.
Zapište si do diáře:
Jubilejní konference NSZM
už 18. a 19. září!
■ v souvislosti s oslavou blížících se 20 let
zdravých měst, obcí a regionů v České republice
se ve dnech 18. a 19. září 2013 uskuteční v Olo‑
mouci jubilejní konference národní sítě zdravých
měst Čr. Dvoudenní akce začne přehlídkou
nejpokročilejších měst, obcí a regionů v meziná‑
rodním programu místní agenda 21, na ni naváže
slavnostní recepce spojená s oslavou 20 let asocia‑
ce. následný den bude ve spolupráci s univerzitou
Palackého v Olomouci věnován tématu podpory
pohybové aktivity na národní úrovni a možnostem
uplatnění v praxi obcí a regionů.
■ konference je určena zejména zástupcům
obcí, regionů a jejich odborným partnerům z celé
České republiky i všem dalším zájemcům o kvalitní
rozvoj místa, kde žijí.
■ více o akci včetně možnosti registrace na:
www.ZdravaMesta.cz/konference20let.
zDrOJ: nSzM Čr
Za 20 let působení asociace se podařilo mnohé…
■ u zrodu asociace stálo 11 zakládajících členů. Dnes ji tvoří 114 municipalit, mezi nimiž jsou malé obce,
středně velká města, statutární města, mikroregiony, kraje i místní akční skupiny. vzniklo tak elitní uskupení
těch, kteří mají zájem sdílet dobré příklady a inspirace. nejnověji do nSzM letos v červnu vstoupila Praha.
■ zdravá města se stala respektovaným partnerem na národní úrovni – asociace má řadu oficiálních smluv
o spolupráci s ministerstvy, univerzitami, odbornými organizacemi, střešními nevládními neziskovými organi‑
zacemi i partnerskými svazy obcí. na mezinárodní úrovni je hodnocena jako jedna ze tří nejúspěšnějších sítí
zdravých měst v Evropě co do systematické práce se svými členy i co do akcí a aktivit, které uskutečňuje.
■ asociaci se ve spolupráci s dalšími partnerskými organizacemi podařilo zatraktivnit a dostat do praxe
řadu dříve opomíjených témat a inovací, jako například aktivní stárnutí, udržitelná doprava či energetika,
podpora zdraví, rozvoj pohybových aktivit, téma mladých a jejich zapojení do rozvoje obcí a mnohé další.
■ Mimo zapojování veřejnosti do rozhodování a dlouhodobé práce s občany, které řada měst přes svou
leckdy počáteční nejistotu v této oblasti nyní velice vítá a začíná v ní být opravdovými profesionály, se daří
zvyšovat i kvalitu strategického řízení. Města mají nástroje, ať už databázové, metodické či informační, vědí,
jak si změřit kvalitu svého rozvoje. není to však cesta jednoduchá a potrvá ještě dlouho, než se stane běžnou
součástí plánování rozvoje.
■ asociace si však uvědomuje i to, že konkrétnějším dopadům přenosu nejlepších zkušeností do praxe
a viditelnějším výsledkům dosud někde ještě brání »dělání věcí pouze naoko« a hledání jednodušších cest.
ne vždy kontinuitě činnosti zdravého města (obce, MaS, mikroregionu, kraje…) prospívají časté změny
v jeho vedení a následné změny v prioritách a aktivitách, stejně jako třeba nezájem o některá témata, která
se však v jiných zemích stala již běžnou součástí praxe municipalit.
zDrOJ: nSzM Čr
39
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
pomoc veřejným opatrovníkům
připomíná horký brambor
Obce ustanovené jako veřejní opatrovníci osob, jež byly
zbaveny svéprávnosti, se musejí vypořádat především
s chybějícími vyškolenými pracovníky, přetížeností těch,
které mají k dispozici a nedostatečnou oporou v legislativě.
c
o je náplní práce veřejného opatrovníka? Podle vyjádření z oficiálních míst jde především o pomoc či
zastoupení v záležitostech, které se týkají
omezení či zbavení způsobilosti k právním
úkonům včetně hospodaření s financemi,
jež má dotyčný k dispozici. Záležitosti sociální mají opatrovníci přenechat sociálním službám. Ale lze tyto oblasti v běžném
životě oddělovat u osob, které trpí duševní
poruchou či závislostí? V praxi proto mnozí
veřejní opatrovníci vykonávají také činnosti
spíše z ranku sociálních služeb.
Podíváme-li se na možnosti personálního zajištění výkonu funkce veřejného opatrovníka, v menších obcích jsou jimi obvykle
starostové/starostky. Ve větších sídlech mívají pověření pracovníci obecního úřadu
na starosti mnohem víc nesvéprávných
osob. Všem společně pak chybí metodická pomoc či vedení. Které ministerstvo je
v této problematice nejpovolanější: vnitra,
spravedlnosti nebo práce a sociálních věcí?
Vnese jasno nový občanský zákoník (NOZ),
jenž vstoupí v účinnost v lednu 2014, resp.
zvláštní »opatrovnický« zákon, na nějž NOZ
odkazuje?
S ČÍM SE NEjvÍc poTýKajÍ oBcE
coBY vEřEjNÍ opaTrovNÍci
V souvislosti s přípravou zákona k veřejnému opatrovnictví (VO) Ministerstvo spravedlnosti minulý rok požádalo Svaz měst
a obcí (SMO) ČR o poskytnutí informací
o situaci v municipalitách. SMO ČR proto
přesně před rokem oslovil své členy dotazníkovým šetřením. Odpovědi poskytlo 25
obcí o velikosti od jednoho tisíce obyvatel
až po statutární města.
Zestručníme-li výsledky, z dotazování vyplynulo, že neexistuje závislost mezi
počtem obyvatel a počtem opatrovanců
ve veřejném opatrovnictví. Na počet opatrovanců má naopak vliv přítomnost psychiatrických léčeben, případně ústavů sociální
péče (eventuálně obdobných typů zařízení)
na území obce.
Obce vykonávají VO v určitém právním
vakuu, především ty menší vykonávají tzv.
co je potřeba a poskytují služby, které by si
opatrovanec v ideálním případě měl nakupovat. Obecným problémem zůstává
nejednotná dostupnost sociálních služeb
v různých oblastech ČR. Finanční možnosti
opatrovanců jsou často omezené, neplatí
rovnítko mezi zbavením/omezením způsobilosti k právním úkonům a poskytováním
sociálních dávek, resp. příspěvku na péči.
Mgr. Zdeněk Mandík z legislativně-právního oddělení SMO ČR vysvětlil, že stávající
právní úprava obsahu opatrovnické činnosti pouze předpokládá, že soud stanoví
okruh záležitostí, v nichž bude opatrovník za opatrovance jednat (rozsah vyplývá
z rozsahu omezení opatrovance). Čím více
je tedy opatrovanec omezen ve svém právním jednání, tím více je zatížen opatrovník.
»Je nezbytné si uvědomit, že řada běžných úkonů a lidských činností má své
právní následky (je zároveň právním úkonem), např. nákup potravin, bydlení, služeb. Patří sem ovšem i souhlas s lékařským
zákrokem apod. To vše vyžaduje účast opatrovníka,« podotknul Zdeněk Mandík.
Celá řada opatrovanců se ovšem o sebe
neumí postarat. Velké problémy působí
osoby závislé na alkoholu, drogách, agresivní, s nimiž je komunikace či spolupráce
obtížná (často jde o zadlužené osoby bez
vlastních příjmů). Obce jim pak na své
náklady často opatřují bydlení a poskytují
služby (opravy, nákupy ošacení apod.).
Jak Zdeněk Mandík upozornil, někteří
opatrovanci navíc nemají nikoho, kdo by
se o ně staral, proto tuto péči zajišťují obce
(aniž by jim ovšem zákon takovou povinnost výslovně stanovoval). Jednodušší situace je v obcích, kde jsou dostupné sociální
služby (pobytové, asistenční). Velké pro-
Vítám každou diskusi k veřejnému opatrovnictví, říká Eva Hylmarová,
starostka Malých Svatoňovic. Nejhorší je, mlčí-li se o problému, jako by nebyl.
■ Malé Svatoňovice s 1550 obyvateli
(okr. Trutnov) jsou obcí I. typu a rozhodnutím
soudu se staly opatrovníkem tří svých občanů.
Kdo v obci vykonává funkci veřejného
opatrovníka a co výkon této funkce ve skutečnosti obnáší? Zeptali jsme se starostky
Evy Hylmarové.
Je veřejným opatrovníkem obec, nebo obecní úřad?
už to je otázka k diskusi. Je‑li tato činnost vykonává‑
na v přenesené působnosti, proč na její výkon nemá‑
me žádné finační prostředky? naše obec je většinou
na svém území schopna zjistit, nastane‑li problém
v rodině, ví, kde se objeví závažné zdravotní postižení,
kde špatně fungují rodiče, zná okruh nepřizpůsobi‑
vých, řadu problémů řeší domluvou v rodině. To je
jistě velká výhoda, ale podstatu problému to neřeší.
úkony spojené s povinnostmi opatrovníka řeší v naší
obci starostka a domnívám se, že je to tak ve většině
malých obcí. Je to totiž práce nad rámec jiných pra‑
covních povinností, navíc dobrovolná a bezplatná.
roli opatrovníka jsem přijala se vší zodpovědností a cí‑
tila jsem potřebu odborné rady a pomoci. radím se
na sociálním odboru OrP v Trutnově, pomoc hledám
u kurátorů u soudu, zkušenosti si předáváme s kolegy
z jiných obcí.
40
MO9_32_42.indd 40
Občan zbavený způsobilosti má většinou duševní one‑
mocnění, problémy s alkoholem, topí se v dluzích, ne‑
umí hospodařit s penězi, je bez práce, případně nemá
kde bydlet. rada, abych nezaměňovala opatrovnictví
se sociální prací, je úsměvná, protože s tím člověkem
řeším úplně všechno. Možná určitou roli hraje i to, že
vše se odehrává na malé obci. ale i tak obecně platí,
že takový člověk potřebuje vaši pomoc ve všech smě‑
rech, i když ne vždy o to stojí. To vše předpokládá, že
starosta či jiný pracovník je schopen vnímat důležitost
a závažnost situace, má zájem problém řešit.
vzrůstající počet ohrožených osob i v malých obcích si
žádá koncepční řešení státu do budoucna. Strategické
řešení v oblasti sociálních služeb musí vycházet z kon‑
krétních potřeb obcí – dávat jasné povinnosti a práva.
Je třeba hledat praktická řešení nejen na papírech
komunitních plánů. v tom nemohou zůstat jednotlivé
obce osamoceny a stát nemůže spoléhat na osvíce‑
nost některých starostů.
velmi praktické se mi zdá vytváření mikroregionů
ať už pod křídly pověřené obce či v jiné meziobecní
spolupracující skupině s metodickou pomocí obce
s rozšířenou působností. Taková činnost musí mít
podporu zákona, řešit zajištění odbornosti, ale přede‑
vším vyřešit financování.
veřejné opatrovnictví je
závažný sociální problém
a většina obcí chápe svou
povinnost plně zajistit
potřeby svých občanů,
hledat způsoby jejich
uspokojování, ale zároveň
čeká na zodpovědný pří‑
stup státu a všech orgánů
činných v této oblasti.
■ Kdo další pomáhá opatrovancům, pokud jde
o sociální záležitostí? Jak jsou hrazeny náklady,
které výkon opatrovnictví přináší? A případné
další náklady, jež vyplynou (nad rámec oficiálního výkonu veřejného opatrovnictví)? Kolik
hodin měsíčně vám výkon veřejného opatrovnictví (a vše nad rámec) zabírá?
abych byla konkrétní, jedna z našich opatrovanek
(ročník 1969) je v současnosti umístěna v ústavu so‑
ciální péče. ubyla tedy starost o vedení financí. Obec
poskytuje roční výpomoc 10 tisíc korun na nákup
ošacení. Dotyčná žije v rámci ústavu v chráněném
bydlení, jezdí do chráněné dílny v Bartošovicích. Se
sociální pracovnicí řešíme její začleňování do života,
září 2013
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
blémy mají obce, kde tyto služby dostupné nejsou a kde obec nemá dostatek svých
zaměstnanců, kteří by tuto činnost mohli
vykonávat (některé obce mají např. pouze
neuvolněného starostu/starostku).
Mezi povinnosti opatrovníka patří i správa opatrovancova majetku, což může činit
potíže v případě, že je opatrovanec zadlužen a je za něj třeba řešit právní spory s věřiteli apod. Stejně tak může být náročná
správa v případě, že je opatrovanec vlastníkem nemovitosti. K řadě těchto činností
nejsou ovšem zaměstnanci či představitelé
obcí dostatečně kvalifikováni, nadto jsou
finančně a časově náročné.
SMO ČR usiluje o to, aby nová právní
úprava VO jasně stanovila obsah činnosti
opatrovníka (např. právní jednání/zajištění
osobní péče o opatrovance/správa majetku). Možností je též oddělit tyto činnosti
mezi různé opatrovníky, jako je tomu v zahraničí, např. ve Švédsku či Kanadě.
»Ústavní soud konstatoval, že výkon VO
je výkonem přenesené působnosti, tedy
de facto výkonem státní moci, již by měl
ale stát obcím i hradit, což se však neděje.
Svaz proto prosazuje, aby byla tato činnost
hrazena obdobným způsobem, jako v případě sociálně-právní ochrany dítěte, tj.
stoprocentně státem. Kvalita opatrovnictví
by totiž neměla být závislá na finančních
možnostech obce, ale měl by být zachován
jednotný standard po celém území státu,«
uzavřel Zdeněk Mandík.
oBcE BY MěLY MÍT MoŽNoST
opaTrovNicTvÍ oDMÍTNoUT
Jak se k této záležitosti staví Ministerstvo
vnitra (MV)? Jeho stanovisko Moderní obci
tlumočil Bc. Břetislav Oliva z tiskového odboru. Připomněl výrok Ústavního soudu
a to, že ustanovení veřejného opatrovníka
navštěvuji ji několikrát do roka, píšeme si. Dvakrát
ročně přijede s pracovnicí ústavu do obce. Dopro‑
vodím ji k rodině, jinak den prožijeme spolu. Obec
jí kupuje dárek k vánocům a k narozeninám.
Druhá opatrovanka (ročník 1954) žije sama v obec‑
ním bytě. Byla závislá na automatech, alkoholu. Dů‑
chod jí chodí na účet, k němuž jsem si musela zřídit
dispoziční právo. Dávám jí do obchodu peníze, ona si
chodí nakupovat. veškeré nákupy eviduji. zaplatím jí
obědy a léky. napíše si, co potřebuje v drogerii, kupu‑
jeme spolu boty, ošacení. Objednávám uhlí, dříví.
Může disponovat částkou 200 korun, pro kterou si
podle dohody chodí ke mně. vše financujeme z jejího
důchodu a z menší částky, již si vydělá v chráněné
dílně. vedu celý měsíc její vydání i účetně, prokazuji,
kolik jsem vybrala z účtu a zač jsme částku utratili.
Předkládám to auditu a soudu. k lékařům, které zná,
jezdí sama, jinak ji doprovázím. Pokud pracuje, pení‑
ze jí na výdaje stačí, jinak by musela vypomáhat obec.
Stejná situace je u opatrovance (ročník 1960), který
však neměl problém s alkoholem. řadu věcí si obsta‑
rá sám. Svěřím mu peníze a on přinese účty. chceme
zkusit zažádat soud o vrácení způsobilosti. velmi mu
pomohla léčba na psychiatrii a pravidelný režim.
Obecně, náklady na cestovné a některé poplatky jdou
z rozpočtu obce, ale většinou se hradí z peněz opat‑
rovaných. výkon veřejného opatrovnictví mi měsíčně
vezme určitě minimálně 20 hodin.
září 2013
MO9_32_42.indd 41
není vázáno na souhlas dotyčného územního samosprávného celku. Ministerstvo přitom pokládá nemožnost ÚSC odmítnout
ustanovení veřejným opatrovníkem zejména s ohledem na malé obce bez potřebného kvalifikovaného personálního zázemí
za »přinejmenším problematickou«.
Ve své odpovědi dále Břetislav Oliva odkázal na Ministerstvo spravedlnosti, které
má danou problematiku v gesci, a mělo by
uvedenou skutečnost zohlednit v připravovaném návrhu prováděcího zákona k NOZ.
»Pokud by to zohledněno nebylo, očekáváme kvalitní právní argumentaci, proč by
tuto funkci měly vykonávat všechny obce
bez možnosti odmítnutí.«
Zákon by měl rovněž komplexně řešit
rovněž problematiku financování, respektive úhrady nákladů spojených s výkonem
funkce veřejného opatrovníka. »Pro tuto
agendu není v žádném případě vhodná forma hrazení pravidelnými paušálními platbami typu příspěvku na výkon přenesené
působnosti obcí. Naopak je namístě spíše
individuální uplatňování náhrady nákladů obcemi, jejichž výdaje závisí výhradně
na rozhodnutí soudů v konkrétních případech a jsou tedy svou povahou nepravidelné a obtížně předem odhadnutelné,« dodal
Břetislav Oliva.
Na zvEřEjNěNÍ poDroBNoSTÍ
K záKoNU jE jEšTě BrzY
Na přípravu zákona k opatrovnictví jsme
se dotázali na Ministerstvu spravedlnosti.
Podle vyjádření ředitele jeho tiskového odboru Mgr. Roberta Schustera má být návrh
věcného záměru zákona předložen vládě
podle plánu legislativních prací do konce
tohoto roku. »V tuto chvíli (koncem července, pozn. red.) probíhají jeho přípravy,
a bylo by tudíž předčasné cokoliv bližšího
■ Co by (malým) obcím při výkonu veřejného
opatrovnictví nejvíce pomohlo?
ideální by bylo mít pracovníka, který by byl zaplacen,
vyškolen a věnoval se této činnosti. ale obec jen
ze svého rozpočtu takovou pracovní sílu nezaplatí.
na druhou stranu není její povinností zabývat se úva‑
hami, jak opatrovanci pomoci k osamostatnění, jak
zařídit, aby nepil alkohol, naučil se hospodařit, či jak
zajistit návštěvu příbuzných, kteří o něj nestojí. To
vše je pro psychicky nemocného důležité, ale jakmile
na mém místě bude člověk bez vztahu k těmto zále‑
žitostem, otázka opatrovnictví se smrskne na zajištění
obědů a nákup potravin. vše v souladu se zákonem.
když se obec poprvé stala opatrovníkem, byla starší
z opatrovanek už půl roku zbavena způsobilosti. Pak
se teprve hledal opatrovník, až to tzv. zbylo na obec.
(všichni naši opatrovanci mají rodiny, které o ně
nemají zájem, ale oni dali podnět k soudu.) Dotyčná
uzavírala půjčky, neotvírala obálky s upomínkami,
nic neplatila... Po jejím převzetí následovala exekuce
majetku, zablokování účtu, řešení u soudu o neplat‑
nosti půjčky (ale ona měla občanský průkaz). Soud
rozhodne, avšak jak to bude fungovat dál, už se
nikdo nezajímá. Snad jen zpráva jednou za rok, jak
je postaráno o člověka a u obcí je zajištěna kontrola
nakládání s financemi. za každou diskusi k tématu
budu ráda, protože nejhorší je, když se o problému
mlčí, jako by nebyl.
zveřejňovat. Na přípravě zákona se podílejí
ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra
a financí. Konkrétně veřejné opatrovníky
má v gesci Ministerstvo práce a sociálních
věcí, protože se většinou jedná o sociální
pracovníky.«
Podle současného občanského zákoníku
je veřejný opatrovník ustanoven osobám,
kterým byla omezena způsobilost k právním úkonům, nebo byly způsobilosti zcela
zbaveny. NOZ už hovoří »pouze« o omezení
ve svéprávnosti, které má být vždy specifikováno. Omezení je stanoveno na tři roky,
poté je nutno vést nové řízení o schopnostech člověka. Současně s omezením svéprávnosti lze rozhodovat o ustanovení opatrovníka (spojené řízení).
Podle přechodného ustanovení budou
od 1. 1. 2014 (datum účinnosti NOZ) osoby
zbavené způsobilosti k právním úkonům
(jejich počet dosahuje 25 tisíc) považovány
za omezené ve způsobilosti na dobu tří let.
Soudy budou mít tuto lhůtu k tomu, aby
přezkoumaly zdravotní stav osob zbavených způsobilosti a určily, jak moc mají být
ve svéprávnosti omezeny. Už dnes soudci
poukazují na to, že personální podmínky
opatrovnických soudů jsou omezené.
Počítá se v této souvislosti s navýšením
kapacit v opatrovnické agendě? »Domníváme se, že soudy mají kapacity tento případný nárůst zvládnout, přičemž jakákoliv
podpora bude samozřejmě namístě, pokud
to bude v danou chvíli nezbytné,« uvedl
Robert Schuster.
Měla by obec, která je veřejným opatrovníkem, v souvislosti s přezkumem upozornit příslušný soud na »své« opatrovance?
»Soudy jsou samy povinny zahájit řízení
o opatrovnictví. Není však vyloučeno, aby
se opatrovník, ať již veřejný či soukromý,
obrátil na soud a řízení inicioval sám, popřípadě aby podal soudu podnět k zahájení
řízení.«
co přiNESE BUDoUcNoST?
Jak už bylo uvedeno, při výkonu veřejného opatrovnictví často dochází k tomu, že
se činnost opatrovníků překrývá s činností
sociálních pracovníků. (Což potvrzují např.
i zkušenosti veřejné opatrovnice Evy Hylmarové – starostky obce Malé Svatoňovice,
viz box.) Chystá se Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tímto stavem zabývat
a reagovat na něj, např. prostřednictvím
metodického vedení, doporučení, posílení
kapacit pracovníků sociálních odborů či finančních příspěvků?
Mgr. Štěpánka Filipová, tisková mluvčí úřadu, ve svém vyjádření ujistila, že se
MPSV činností veřejných opatrovníků zabývá a návrhy konzultuje s Ministerstvem
spravedlnosti. Co se týká jejich podpory
stran MPSV, předpokládá se především
metodické vedení sociálních pracovníků
na obecních úřadech.
Na závěr by bylo hezké napsat, že se s přípravou zákona k veřejnému opatrovnictví
začíná blýskat na lepší časy. Ale jeho návrh
nejspíše projedná až vláda, která vzejde
■
z předčasných podzimních voleb.
SiMoNa DvořáČKová
41
30.8.13 10:44
Správa a rozvoj
V novém školním roce občanské sdružení IQ Roma servis
představí kampaň V jedné lavici na podporu společného
vzdělávání dětí – romských i neromských. Sdružení k tomu
majoritní rodičovské veřejnosti nabízí zejména mediaci
diskuse k praktickým problémům inkluzivního školství
a příklady dobré praxe, přičemž spoléhá i na asistenci
jednotlivých škol a obcí coby jejich zřizovatelů.
v
iluSTraČní FOTO: iQ rOMa SErviS
zdělávací systémy reprodukují sociální status, praví zlidovělá sociologická teze, odkazující k hlubšímu
pochopení problému, jak je umožňována
dědičnost chudoby. Zároveň upozorňuje
na skrytost celého mechanismu sociálního
vylučování. Neznamená však, že jde o status
quo. Více než cokoli jiného představuje tendenci systému, zdvižený prst sociální vědy
připomínající: Pozor, přestože to nemusí být
zřejmé, školství je jedním ze silných nástrojů sociálního vylučování a jeho důsledky se
negativně dotknou i majoritní společnosti.
Romské děti jsou v ČR stále ve velké míře
vzdělávány segregovaně, ať už hovoříme o ZŠ
praktických nebo o školách s výrazným po-
K překonání segregace českého školství
jsou nutné koncepční nástroje.
Kampaň V jedné lavici
kampaň občanského sdružení iQ roma servis
má ambici vynést odbornou diskusi o inkluzivním
školství do široké společnosti a představit proble‑
matiku ve světle praxe, zapojit rodiče a jejich děti,
kterých se situace přímo týká (romské i neromské).
■ kampaň byla zahájena v červnu 2013
a potrvá až do května 2014.
■ kontakt: Jan Milota, iQ roma servis,
vranovská 45, 614 00 Brno
tel.: 608 234 12; e‑mail: [email protected].
■ Projekt byl podpořen nadací
Open Society Fund Praha.
■ více na: www.iqrs.cz.
zDrOJ: iQ rOMa SErviS
42
MO9_32_42.indd 42
dílem romských žáků. Tato segregace snižuje
kvalitu vzdělání romských dětí i jejich schopnost uplatnění v dalším vzdělávání. Přijetí
na kvalitní střední školu stále není pro romské děti samozřejmostí. Nízká úroveň vzdělání pak zapříčiňuje malé šance na uplatnění
na trhu práce, a tím udržuje či prohlubuje sociální vyloučení dalších generací Romů v ČR.
Situaci ve vzdělávání ovlivňují nejen sami
romští rodiče a školy, ale také rodiče z řad
majority, kteří procesy segregace a sociálního
vyloučení víceméně nepřímo podporují (často nevědomě) svou preferencí pokud možno
čistě neromských škol, a to z obavy, byť i jen
minimálních interakcí jejich dětí s romskými spolužáky. Tito rodiče často romské děti
již u zápisu a priori vnímají jako problém
a nepřejí si, aby jejich potomek chodil do třídy s romskými spolužáky. Případně přímo
nesouhlasí se zařazováním romských dětí
do základních škol, které navštěvují jejich
děti, třebaže jde o malé procento přihlášek.
Ředitelé škol pak často dávají najevo, že
mají obavy z jednání rodičů z řad majoritní
společnosti. Rodiče totiž mohou svým jednáním ovlivnit i existenci samotné školy.
KLÍČová roLE oBcÍ
jaKo zřizovaTELŮ šKoL
Obce jako zřizovatelé škol hrají ve vzdělávacím systému klíčovou roli. Aplikují státní
koncepci školství, přitom jsou ze své pozice
schopny udržovat si jistý nadhled nad výše
popsanými problémy. Pozice zřizovatele
umožňuje sledovat vyšší cíle ve vzdělávání
na území obce a vyvažovat sociální rozdíly
mezi žáky. Zásadní je přitom důvěra v dialog a ve společné řešení problémů. Úlohou
obce jako zřizovatele je rovněž garance kvality poskytovaného vzdělávání.
Kampaň V Jedné lavici má ambici vnést
odbornou diskusi nad praktickými problémy inkluzivního školství do široké společnosti a zapojit do tohoto procesu rodiče
a jejich děti (romské i neromské), kterých
se popsaná situace přímo týká. Z naší dlouhodobé práce s romskými rodiči vyplývá, že
jsme schopni komunikovat potřebu kvalitního vzdělání a jeho úlohu v dalším profesním životě. (Loni se po rozhovoru s našimi
pracovníky v Brně a obcích Jihomoravského kraje rozhodlo 45 rodičů k zápisu dětí
na ZŠ, jež nebyla sice spádová, ale má po-
FOTO: archiv
v jednom městě,
v jedné lavici
Jan Milota: Prostřednictvím projektu
V jedné lavici nabízíme podporu v budování inkluzivního prostředí přímo ve školách.
Žádná obec jako zřizovatel
všech základních škol
na svém území nemusí
podléhat parciálním
tlakům v jednotlivých
lokalitách.
věst kvalitní školy.) Tito rodiče se však často
setkávají s odmítnutím ze strany ostatních
rodičů a potažmo i školy. Kampaň komunikuje s majoritní veřejností a předává jednoduché poselství: Než odmítnete romského
spolužáka pro své děti, dejte šanci dialogu.
co NaBÍzÍME šKoLáM i roDiČŮM
Už nyní, na samém začátku projektu a celé
kampaně, máme vymezeny její základní
cíle, jimiž jsou: nabídka mediace diskusí,
prezentace ideje příkladů dobré praxe inkluzivního školství přímo majoritním rodičům a pomoc při řešení problémů v komunikaci. Předpokladem zůstává zapojení
škol a jejich zřizovatelů, obcí. Nabízíme jim
podporu v budování inkluzivního prostředí
přímo ve školách a žádáme je o zapojení se
do diskuse. V neposlední řadě chceme prostřednictvím kampaně zviditelnit inkluzivní školství jako výzvu pro celou společnost.
Segregace českého školství nevychází
z žádné koncepce, vyžaduje však koncepční
nástroje k jejímu překonání. Z praxe víme,
že funkční koncepce nevznikají na ministerstvech, ale v dialogu mezi lidmi, jichž se
problém týká. K dialogu však musí existovat
bezpečné prostředí. Romští rodiče nemohou být vystavováni potupě ve formě petic
proti zařazení jejich dětí do školy, stejně
jako rodiče z majority nesmějí mít obavy, že
kvalita vzdělávání na škole klesne. Prostředí
bezpečí a dialogu může nastavit jen obec,
neboť jako zřizovatel všech základních škol
na svém území nemusí podléhat parciál■
ním tlakům v jednotlivých lokalitách.
jaN MiLoTa
iQ roma servis, o. s.
září 2013
30.8.13 10:44
Vyšší dopravní bezpečnost i lepší vzhled obcí
Téma
FOTO: jan mužík
Město Mšeno na Mělnicku, které do letošního ročníku soutěže Cesty městy přihlásilo projekt Revitalizace městského jádra (viz Moderní
obec č. 8/2013, str. 4–5), jím vyřešilo zklidnění průjezdu dopravy na náměstí Míru a v navazující Masarykově ulici, maximalizaci pěších
ploch v centru a osazení vhodného mobiliáře, upřednostnění chodců před automobily a sjednocení kompozice systému veřejné zeleně.
Trendy úprav na komunikacích,
jež zvyšují bezpečnost v obcích
Bezpečné chování v provozu na pozemních komunikacích ve svém základě znamená
neohrožovat život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Ne vždy je v našich silách
dopravní nehodě předcházet, protože ke vzniku dopravní nehody přispívá celý dopravní systém.
P
roto by komunikace měla být tzv. samovysvětlující. Jinak řečeno, měla by
řidiči dávat jasnou informaci o tom
jak se má na ní chovat a co má následně
očekávat. V případě, že k nějaké chybě řidiče (dopravní nehodě) dojde, musí komunikace odpouštět lidské chyby – být tzv.
odpouštějící. Což znamená, že v případě
selhání lidského činitele a následného vzniku nehody by mělo být okolí komunikace
uzpůsobeno tak, aby následky na zdraví
byly co nejmenší a aby k usmrcení vůbec
nedocházelo.
nehody v mísTech zvýšeného
Pohybu chodců mívají
Těžké následky na zdraví
Jako častá příčina dopravních nehod se
ve statistikách uvádí nedodržení maximální dovolené rychlosti. Takový přestupek
může, zejména v místě častého výskytu
chodců, vést k dopravním nehodám, jejichž účastníky jsou právě chodci, přičemž
září 2013
MO9_43_47.indd 43
Za vjezdy do obcí ještě
často bývá přenášena
extravilánová rychlost,
přičemž nejčastější
příčinou jsou komfortní
šířky jízdních pruhů.
nehody tohoto druhu zpravidla mají těžké
následky na zdraví. Především v lokalitách měst a obcích, kde je nutné zohlednit všechny potřeby obyvatel a účastníků
pěší, cyklistické i motorové dopravy, je
proto nutné vytvářet takový uliční prostor,
který by mj. řidiče motivoval k dodržování
maximální povolené rychlosti
Upozornění na vjezd do obce je možné
provést dělicími ostrůvky na vjezdu, pozornost řidiče pak může udržovat například
střídavé parkování na komunikaci. Mezi
prvky, které především ve městech a obcích motivují řidiče ke zvýšené pozornosti
a k udržení požadované rychlosti, patří především různé ostrůvky, ať už směrovací,
dělicí či ochranné, nebo dělicí pásy, které
je možné také využít jako ochranné prvky
pro přecházení chodců či odbočování vozidel. Pro ochranu chodců mohou rovněž
sloužit přechody s vysazenými chodníkovými plochami. Tyto prvky se mohou používat také ve vztahu k zastávkám hromadné
dopravy.
oPaTření na vjezdu do obce
Za vjezdy do obcí bývá ještě často přenášena extravilánová rychlost. Nejčastější příčinou jsou komfortní šířky jízdních pruhů,
které za vjezdem do obce nemotivují řidiče
ke snížení rychlosti na maximálně dovolených 50 km/h. K takovému stavu přispívají
rovněž dlouhé přímé úseky před vjezdem
do obce, stejně jako výškové vedení trasy
›
43
30.8.13 10:53
Téma
› komunikace
ilustrační foto: arChiv autorky
(klesání). Přitom už mnohdy těsně za vjezdem existují příčné vztahy
chodců (cyklistů), a je proto nutné, aby tam
řidiči důsledně dodržovali maximální dovolenou rychlost. K tomu mohou přispět
např. vjezdové ostrůvky (jednostranné,
oboustranné).
Aby ostrůvek plnil účinně svou funkci,
je třeba jej jednak dostatečně vychýlit tak,
aby vozidlo vjíždějící do obce bylo nuceno
změnit svoji trajektorii, jednak zvolit takové
stavební a technické provedení ostrůvku,
aby byl dostatečně výrazný (obruba, zeleň,
osvětlení, dopravní značení). Využití všech
těchto prvků významně přispěje k tomu,
aby se vjezd do obce dostatečně zvýraznil,
a řidič tak byl včas obeznámen se změnou
dopravního režimu.
Oboustranné vjezdové ostrůvky plní stejnou funkci jako jednostranné. Zabraňují však předčasnému zrychlování vozidel
i na výjezdu z obce a současně zabraňují
objíždění ostrůvku v protisměru.
oPaTření na PrůTahu obcí
Většina zklidňujících prvků, které jsou navrhovány na průtahových komunikacích
ve městech a obcích, má řidiče přimět
k dodržování maximální dovolené rychlosti
v obci a k vyššímu respektování pěší a cyklistické dopravy.
Příčné vztahy chodců přes komunikaci
jsou většinou řešeny pomocí přechodů pro
chodce. Mezi nejčastější stavebně technické chyby přechodů pro chodce patří:
■ neúměrně dlouhé přechody pro chodce
(často přes 4 a více jízdních pruhů);
■ špatně dimenzované nebo nedostatečně široké dělicí ostrůvky;
■ chybějící nebo nevhodně provedené
osvětlení;
■ špatné rozhledové poměry;
■ chybně provedené nebo chybějící prvky
pro vedení osob se sníženou schopností
pohybu a orientace.
Ke zvýšení bezpečnosti přecházejících
chodců přispívají ochranné (dělicí) ostrůvky, které rozdělují přecházení na dvě fáze,
což umožňuje efektivněji využít mezeru
mezi vozidly. Proto je vhodné tyto ostrůvky
navrhovat tam, kde jsou zaznamenávány
vyšší intenzity vozidel, a v místech častého
ilustrační foto: arChiv autorky
Příklad oboustranně vychýleného dělicího ostrůvku v obci Čehovice na Prostějovsku:
Ostrůvek upozorní řidiče na vjezd do obce a zároveň jej přinutí snížit rychlost.
Také v Prostějově mají ochranné ostrůvky
pro podporu přecházení.
44
MO9_43_47.indd 44
přecházení chodců – zejména dětí, u nákupních center apod. Přecházením »nadvakrát« se zvyšuje kapacita přechodu a současně se snižuje náročnost při přecházení,
protože při přecházení se chodci mohou
věnovat pouze jednomu jízdnímu směru.
Ochranné ostrůvky upozorňují na existenci přechodu pro chodce a zároveň tam
před ním zamezují předjíždění vozidel
a díky optimalizované šířce jízdních pruhů
snižují jejich rychlost.
Instalovat střední ochranné ostrůvky jen
s využitím vodorovného dopravního značení (ve snaze snížit jejich finanční náročnost) není vhodné. Málo účinné jsou rovněž nízké dlážděné ostrůvky, neboť nemají
takový efekt ochrany chodců jako ostrůvky
provedené v obrubě a se zelení.
V místech, kde jsou příliš široké jízdní
pruhy – a intenzita vozidel tam proto bývá
nižší, je možné budovat vysazené chodníkové plochy. V takovém případě nedochází
k dělení přecházení nadvakrát – jako u ostrůvků, ale zkracuje se délka přecházení.
Toto řešení zároveň zlepšuje rozhledové
poměry, protože díky vysazené chodníkové ploše může chodec přijít k okraji jízdního pásu, aniž by případně zůstal zastíněn
parkujícími vozidly. Tím se zlepší oční kontakt mezi chodcem a řidičem. Vysazenou
chodníkovou plochu je vhodné doplnit
doprovodnou zelení, jejíž délkou je možné
také vyloučit protiprávní parkování v místě
přechodu.
ParameTry, kTeré je Třeba
resPekTovaT
Při navrhování jednotlivých prvků (ať již
výše uvedených, či jiných) je nutné dbát
na jejich funkčnost. Minimální parametry
uvedené v normách (ČSN 73 6110 Projek-
Veškerá opatření ke
zklidňování dopravy je
třeba provádět tak, aby
nebyly znevýhodňovány
některé skupiny uživatelů
pozemních komunikací.
tování místních komunikací, ČSN 73 6102
Projektování křižovatek na silničních komunikacích apod.) nemusí vždy zaručit optimální míru bezpečí (například pro doprovod s kočárkem či kolem je šířka ostrůvku
1,5 m nedostačující). Proto je vždy nutné
zvážit účel, jehož chceme daným opatřením dosáhnout.
Zároveň je třeba veškerá opatření provádět
tak, aby nebyly znevýhodňovány některé skupiny uživatelů. Stavby proto musí být v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných
technických požadavcích zabezpečujících
bezbariérové užívání staveb.
Prvky vedoucí ke zvýšení bezpečnosti:
■ dělicí ostrůvky na vjezdu (jednostranné,
oboustranné);
■ přechody s ochrannými (dělicími)
ostrůvky
■ přechody s vysazenými chodníkovými
plochami;
■ střídavé parkování na komunikaci;
■ směrovací ostrůvky;
■ dělicí pásy;
■ úpravy křižovatek;
■ realizace Zón 30 apod.
■
eva simonová
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
září 2013
30.8.13 10:53
Doporučení z městyse zní: Tato řešení jsou zatím kvůli vyšší
ceně vhodnější na hlavních silnicích v centrech měst a obcí
nebo před veřejnými budovami s většími počty návštěvníků.
ch
ybějící přechod pro chodce
k úřadu městyse Okříšky (okr.
Třebíč) a Domu s pečovatelskou službou přes frekventovanou silnici II. třídy Třebíč-Jihlava byl dlouhodobě
předmětem kritiky občanů. Jeho projekční
příprava však nebyla jednoduchá. Vzhledem k šířce komunikace (více než 7 m)
dopravní policie totiž požadovala buď přechod s ochranným (dělicím) ostrůvkem,
nebo se dvěma zužujícími zálivy. U druhé
varianty ale nevycházely nájezdové křivky
při odbočování na sousedící vedlejší komunikaci, a tak nakonec zvítězila varianta
středového ostrůvku.
Naše zkušenosti po roce fungování takto
pojatého přechodu jsou převážně pozitivní:
Chodci si přechod s dělicím ostrůvkem jednoznačně chválí – především senioři, pro
něž překonání silnice bez přechodu bylo
mnohdy složité a riskantní. Řidiči sice ze
začátku měli výhrady kvůli zúžení jízdního
pruhu a nutnosti brzdit (někteří nám dokonce nadávali), většinou si však už zvykli.
Nepotvrdily se ani obavy z havárií při najetí
na vysoký obrubník.
Za sebe mohu říci, že jsem zastáncem
zvoleného řešení, protože zájmem veřejné
správy musí být ochrana slabších, což jsou
v tomto případě chodci. Zatímco dříve si
v této lokalitě mnozí řidiči s dodržováním
padesátikilometrové rychlosti vůbec nelámali hlavu, teď je dělicí ostrůvek umravňuje. Potvrzuje mně to i zkušenost ze zahraničí. V létě jsme totiž při návratu z dovolené
v Itálii zvolili cestu přes Rakousko mimo
dálnici a tam jsme ve městech a obcích
jiný přechod než s dělicím ostrůvkem prakticky žádný neviděli, a to i na mnohem
méně frekventovaných silnicích.
zaTím jde o dražší řešení,
ale jsou mísTa, kde se vyPlaTí
Jediným negativem takového řešení je
cena. I po výběrovém řízení nás tato stavbu včetně osvětlení vyšla na 450 tisíc korun,
což je hodně a těžko bychom si mohli dovolit stejným způsobem upravit všechny
přechody v městysi.
Kolegům starostům bych při rozhodování o stavbě přechodu s dělicím ostrůvkem
doporučil porovnat náklady stavby vůči
počtu budoucích uživatelů a také dopravnímu zatížení silnice. Tyto ostrůvky určitě
mají smysl na hlavních silnicích v centrech
měst a obcí nebo před veřejnými budovami
V Okříškách přechod pro chodce vybavili
dělicím ostrůvkem na frekventované silnici II. třídy před úřadem městyse a DPS.
foto: arChiv městyse
nový přechod pro chodce
v okříškách s dělicím
ostrůvkem se osvědčuje
Téma
foto: arChiv městyse
Osvětlený přechod má snížený obrubník
a varovné pásy i s vodicími liniemi.
s velkým počtem návštěvníků (školy, úřady,
nádraží, nemocnice). Naopak na místních
komunikacích nebo v okrajových částech
jde zatím o zbytečný luxus.
zdeněk ryšavý
starosta městyse okříšky
kterých chyb se municipality dopouštějí
při zřizování přechodů pro chodce?
Úsilí měst a obcí o zvýšení bezpečnosti silničního provozu
na jejich území se někdy – naprosto zbytečně – »nepotkává«
s právní čistotou a správným technickým řešením
zřizovaných přechodů pro chodce.
z
řizování přechodu pro chodce či místa pro přecházení bývá častou situací,
s níž si starostové obcí a jejich spolupracovníci musí poradit. Zpravidla stejně často se však také dopouštějí vážných
pochybení, v jejichž důsledku a v rozporu
s původním dobrým úmyslem mohou být
ohroženi chodci, ale také řidiči. Proto se
pokusím shrnout některé zkušenosti z praxe, které by obcím mohly pomoci, zejména
při naplňování jejich snahy o zvýšení bezpečnosti chodců.
Aby přechody pro chodce byly respektovány, nelze je zřizovat příliš často
(150–200 m) a je třeba je budovat pouze
září 2013
MO9_43_47.indd 45
na odůvodněných místech (více k tomu
ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací).
Jak tedy postupovat při rozhodování
o umístění přechodu pro chodce?
1 Není nutno je zřizovat tam, kde intenzita provozu vozidel umožňuje bezpečný
přechod pozemní komunikace v odstupech
mezi jedoucími vozidly – a pochopitelně
ani tam, kde se chodci vyskytují pouze ojediněle.
2 Mohou navrhovat pouze pro dva protisměrné jízdní pruhy.
3 Pro jejich umístění musí být splněny
rozhledové podmínky.
Alternativou k přechodu pro chodce je
místo pro přecházení. Výhodou tohoto řešení je skutečnost, že chodec na místě pro
přecházení nezíská falešný pocit bezpečí
a neohrožení, kterého může nabýt na přechodu. Místo pro přecházení navíc lze využít i na místech, kde přechod pro chodce
nesplňuje rozhledové poměry. Avšak i místo pro přecházení nutně musí být správně
stavebně upraveno.
Značení přechodů upravuje zvláštní
předpis zvaný Technické podmínky (dále
jen TP). Konkrétně jde o TP 65, TP 133, TP
169, které jsou dostupné na webu Ministerstva dopravy ČR (www.mdcr.cz/legislativa), upravují podmínky použití svislého
a vodorovného značení.
Svislé i vodorovné značky jsou stanoveny zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přičemž
podrobnosti určuje prováděcí vyhláška
č. 30/2001 Sb. Neexistuje zde tedy žádný
›
45
30.8.13 10:53
tí o umístění každé dopravní značky navíc
podléhá tzv. Stanovení dopravního značení, jež vydává místně příslušný silniční
správní úřad po posouzení Dopravním inspektorátem Policie ČR.
Značka IP 6 (Přechod pro chodce) se
užívá k označení každého přechodu situovaného mimo křižovatku. V prostoru křižovatky se značka č. IP 6 zpravidla neinstaluje.
Značka A 11 (Pozor, přechod pro chodce) se v obci užívá, jen když je třeba na přechod zvlášť upozornit či kde jej řidič nemusí očekávat. Mimo obec se značky č. A 11
užívá před každým přechodem.
Obce často chybují v dobrém úmyslu
zvýraznit přechod pro chodce, a tím zvýšit
o jeho bezpečnost – bohužel často se zcela
opačným výsledkem. Zvýraznění přechodů lze používat pouze v odůvodněných
případech, zejména v podmínkách rušivého okolí dopravní značky, nedostatečné viditelnosti, a na místech, kde přechod není
dostatečně očekávaný a řidič jej nemůže
předpokládat.
Přechod není nutný tam,
kde intenzita provozu
umožňuje bezpečný
přechod pozemní
komunikace v odstupech
mezi jedoucími vozidly.
Pro zvýraznění přechodů pro chodce se
využívá: fluorescenční žlutozelený podklad; signál č. S 7 – přerušované žluté
světlo; zabudování LED diod do vozovky;
barevné povrchy vozovek s vysokým smykovým třením (např. typ Rocbinda).
Volbu příslušného opatření je vždy lepší ponechat na odbornících, zabývajících
se bezpečností dopravy. Jen podmíněně
a odůvodněně lze kombinovat více typů
zvýraznění na jednom místě. Ovšem taková kombinace zpravidla bývá ke škodě věci.
Za zcela a zásadně nevhodnou je třeba
považovat žel často používanou kombinaci
přechodu pro chodce s ukazatelem okamžité rychlosti (radarem). Ten totiž odvádí
pozornost řidiče od přechodu a v konečném důsledku spíše ohrožuje chodce místo
toho, aby přispíval k jeho bezpečnosti.
Významným prvkem je osvětlení přechodů pro chodce. Používají se dva typy:
1 pozitivní kontrast chodce vůči pozadí
(světlý chodec vůči relativně tmavému pozadí);
2 negativní kontrast (tmavá silueta chodce vůči světlému pozadí).
Rozdíl je dán umístěním osvětlovacích
bodů. I toto rozhodnutí je lépe svěřit odborné firmě, která zná normu z března 2007
ČSN EN 13201-2 a má s jejím praktickým
naplňováním dostatečnou zkušenost. ■
zdeněk měčíř
oblastní cestmistr
krajská správa údržba silnic středočeského kraje
46
MO9_43_47.indd 46
vybírat pro obec vhodné
koše není okrajové téma
n
ení koš jako koš. Zejména jde-li
o odpadkové koše pro veřejná prostranství. Ing. Miroslav Starý, majitel a designér ve společnosti Urbania, s. r. o.,
která vyrábí a prodává široký sortiment
prvků městského mobiliáře, upozorňuje
na to, že ještě před několika lety se vyráběly
hlavně kovové koše či kovové v kombinaci
se dřevem. Ačkoliv se Miroslav Starý sám
řadí mezi příznivce tradičních materiálů,
nepopírá výhody plastových košů, jež se
stále více prosazují. »Ty lepší se vyrábějí
z velice pružného materiálu, který odolá
i značně hrubému zacházení. Nekorodují,
nehoří, jsou lehké pro ty, kdo je vysypávají
– a pokud výrobce u návrhu přemýšlel, jen
těžko na ně nalepíte nějaký plakát,« říká.
Mají-li mít koše klasický nebo moderní
vzhled, by Miroslav Starý ponechal na architektech. »Na každé místo se hodí jiný
typ. Spíš záleží na finančních možnostech
investora. Krásný, odolný a zároveň levný
koš určitě nikde neseženete. Chci-li městu
pořídit pěkné robustní koše, volím kov, což
však nebude laciné. Naopak levný koš nebude robustní – a nejspíš ani ne z kovu.«
Podle majitele firmy Urbania se radnici
vyplatí, promluví-li si nejprve s těmi, kdo
s koši v dané lokalitě denně pracují či se
tam starají o úklid. Ti nejlépe vědí, který koš
bývá přeplněný, kde chybí koš úplně či kde
a jak koše poškozují vandalové. Mohlo by
to hodně napovědět o tom, jak velké a jak
robustní koše vybrat a také, z jakého materiály by měly být zhotoveny. »Do někte-
ilustrační foto: arChiv urbania
› prostor pro »lidovou tvořivost«. Rozhodnu-
Ve větších
městech se
koše častěji
ladí s ostatním mobiliářem. V menších sídlech
se zatím hledí
především
na funkci.
rých lokalit, bych doporučil koše na tříděný
odpad. Není nutné, aby byly tři. Stačilo by
přidat koš na plast, který se v přírodě rozkládá velice dlouho. Papír v komunálním
odpadu příliš nevadí,« míní Miroslav Starý.
Zkušenost Urbanie potvrzuje, že řada
obcí a měst teprve až dodatečně zjistí, že si
objednala málo košů či koše s malým objemem. Skutečnou katastrofou však bývá,
nechá-li radnice mobiliář navrhnout architektovi, jemuž chybějí zkušenosti s reálnou
výrobou. »Tak vznikají návrhy, kdy lavička
váží metrák nebo kdy ve stojanu na kola
většina jízdních kol nestojí. Právě nedávno
mě pobavil natolik předimenzovaný koš,
že jsem musel poptat firmu, která mj. vyrábí lžíce na bagry. Nikdo jiný to totiž nebyl
schopen vyrobit. Přitom by stačilo, kdyby
se architekt spojil s některou z firem, které
se výrobou mobiliáře zabývají, a poradil se
s ní, co je vhodné a co už nikoliv,« uzavírá
/rš/
majitel společnosti Urbania.
zájem o přístřešky
a čekárny mhd nepolevil
n
avzdory přetrvávající ekonomické
recesi nezaznamenávají ve společnosti HOSTALEK-WERBUNG spol.
s r. o., Česká Třebová, dramatičtější pokles
zájmu o čekárny a přístřešky městské hromadné dopravy. Jednatelka Pavlína Kolářová však připouští, že firma neregistruje
ani výrazný nárůst poptávky po těchto prv-
foto: arChiv hostalek-werbung
Téma
I zcela jednoduchá čekárna pro autobusovou zastávku může být pěkná a funkční.
cích mobiliáře. Ve městech jejich obměna
či doplnění často přichází na pořad dne
při rekonstrukcích silničních průtahů. Díky
příznivé ceně sortimentu českotřebovské
společnosti však zájem o čekárny a přístřešky převládá v menších sídlech.
Větší města už mívají zpracovanou koncepci dané oblasti a nechybějí jim ani zdroje na architektonické zpracování. Z toho
podle jednatelky vyplývají i jejich častější
požadavky na individuálnější zpracování
a design. Naopak v těchto městech více bují
vandalismus, takže požadují i větší odolnost dodávaných prvků. Nicméně zcela
individuální (tedy dražší) zpracování čekárny bývá ojedinělé, což si Pavlína Kolářová
vysvětluje hlavně ekonomickými důvody.
Reklamu lze na čekárnu umístit, aniž by
bylo nutné výrazně upravit její tvar a provedení. Podaří-li se na trhu prosadit síť nosičů reklamy, obvykle citylight, a získat inzerenty, dává to šanci návratnosti investice
do pořízení čekáren. »To se ale týká jen větších měst,« dodává Pavlína Kolářová. /sk/
září 2013
30.8.13 10:53
Téma
lavičky? každý výrobce má svou filozofii
Větší města naopak podle jeho slov častěji
k rozhodování o městském mobiliáři přibírají architekty, díky nimž výsledek bývá
modernější, promyšlenější a komplexnější.
Neobvyklý už ani není požadavek atypického, na míru navrženého řešení. »Taková
zakázka mě, profesí designéra, baví samozřejmě víc. Menší obce to řeší spíš intuitivně a vyberou si to, co se jim líbí a na co mají
rozpočet. Většinou tedy jde o konzervativnější design,« říká Jan Padrnos.
A připomíná, že už jen málokdy se dodávají jen lavičky. Součástí téměř každé
dodávky jsou už i odpadkové koše, stojany
na jízdní kola, různé infopanely, označníky,
zahrazovací sloupky, zásobníky sáčků na
psí exkrementy apod. »Chyby bývají tam,
kde není či kde nemá silnou pozici architekt. To se pak kombinují různé prvky od
různých výrobců, třeba jen na základě nejnižší ceny. V takovém případě však výsledek
nebývá přesvědčivý. Pak se laik diví, odbor/st/
ník žasne,« uzavírá Jan Padrnos.
ilustrační foto: arChiv blaCkbox s. r. o.
k
teré trendy ve výrobě laviček pro veřejná prostranství panují? »Nevím,
lze-li mluvit o trendech. Každý výrobce totiž má svou vlastní filozofii,« odpovídá Ing. Jan Padrnos, jednatel společnosti BLACKBOX s. r. o. Ta svou první lavičku
vyrobila už před zhruba 15 roky, přičemž
tématu městského mobiliáře se intenzivně
věnuje teprve poslední tři roky.
»Někdo se snaží upoutat pozornost předesignovanými kousky, na nichž se nedá
ani sedět, ani na ně koukat. Jiný zase klade důraz na nejlevnější řešení, další vyrábí
pouze historizující prvky,« poznamenává
Jan Padrnos. »My se snažíme dělat současné moderní výrobky, které jsou estetické,
ale přitom nijak zvlášť nápadné, mají velmi dobrou kvalitu zpracování s důrazem
na detail, a tím pádem i dlouhou životnost.
A pokud možno za rozumné ceny. Ohledně trendů v materiálech je v poslední době
velmi oblíbené akátové dřevo, dále tepelně
upravené dřevo (thermowood). U kovových
Určitě je vhodnější, je-li veřejný prostor
osazen jednotlivými prvky městského
mobiliáře od jednoho výrobce.
částí však není příliš podstatné, zda jde
o ocel, hliník, litinu apod. Mnohem důležitější je kvalitní povrchová úprava.«
Zkušenost společnosti BLACKBOX je
jednoznačná: Více zakázek má nyní spíše z menších sídel. »V nich vše možná jde
trochu pružněji a rychleji,« soudí jednatel.
Nový trend v přístupu k veřejnému prostoru představují
speciální projekty zajišťované společností mmcité +.
Pohybují se přitom na hranici mezi designem a architekturou.
v
foto: arChiv mmCité
še začalo v roce 1992, kdy Radek
Hegmon a David Karásek vyhráli
soutěž na městský mobiliář ve Zlíně. Jejich společnost mmcité a. s. tak kromě
vývoje a výroby laviček, odpadkových košů
a jiných městských artefaktů přikročila
i k dodávkám prvních přístřešků pro městskou hromadnou dopravu. Následovaly realizace, jež se rozrostly na stavby většího
měřítka: železniční stavby, tramvajové tratě, podchody, zastřešení estakády na letišti
v Praze či výstupů z metra ve Varšavě.
V minulosti se řešení infrastrukturních
staveb soustředilo jen na jejich funkci,
avšak opomíjel se jejich vzhled. Společnost
Moderní dopravní terminál funguje
ve Vlašimi už od roku 2008.
září 2013
MO9_43_47.indd 47
mmcité + a. s. se snaží i do těchto technických částí stavby vnášet design, a propojit
tak funkčnost, estetičnost a ekonomicky
efektivní řešení. Zároveň usiluje o to, aby
stavba nezestárla a byla bezúdržbová. Proto
používá kvalitní materiály a vhodnou technologii výroby.
Společnosti mmcité 1 a.s., která se zabývá vývojem a výrobou městského mobiliáře, a mmcité + a.s. jsou vzájemně neustále
propojené. Letité zkušenosti z výroby a realizace městského mobiliáře ovlivnily vývoj
speciálních projektů, které mu naopak vracejí nové zkušenosti a nápady, a společně se
tak nechají vést daným prostorem.
V zahraničí se již dlouho nepodceňuje
vzhled nových či rekonstruovaných nádraží a dopravních staveb, aby se mohly stát
součástí architektury města. Společnost
mmcité + a.s. tak už mj. realizovala přístřešky tramvajových tratí ve španělské Zaragoze, letiště Charlese de Gaulla v Roissy či autobusový terminál v belgickém Gembloux.
Česká města dříve nenapadlo řešit podobu autobusových či vlakových nádraží.
Časem však prostory určené k přepravě lidí
začala chápat v architektonických souvislostech. Společnost mmcité + a. s. postupně vyvinula typové i atypické možnosti
řešení, o něž radnice projevují stále větší
zájem. Příkladem je mj. autobusový terminál v České Třebové, zastřešené parkoviště
v Havlíčkově Brodě, autobusové nádraží
foto: arChiv mmCité
speciální projekty
se už prosazují i v česku
Železniční stanice v Praze-Horních Počernicích s novým ostrovním nástupištěm
přinesla větší komfort pro cestující.
v Bystřici pod Hostýnem, železniční dopravní stavby v Horních Počernicích i stanice Českých drah v Čáslavi, Čerčanech nebo
Mostech u Jablunkova.
K posledním úspěšným realizacím patří Svinovské mosty na vlakovém nádraží
v Ostravě. Jejich rekonstrukce, na níž společnost spolupracovala s architektem Václavem Filandrem, začala v roce 2007 a byla
ukončena letos v dubnu. Jde o dopravní
uzel, v němž se postupně tvořilo přednádraží, nádraží, terminál a celé urbanistické
řešení této oblasti doplnily prvky městského mobiliáře. Celý komplex byl propojen
a propracován do detailů, aby tvořil výtvarně zajímavý a zároveň funkční celek.
»Veřejný prostor by se neměl zanedbávat.
Ve společnosti mmcité + a. s. nenavrhujeme pro konkrétní osobu a nepodřizujeme
se ani vkusu konkrétního investora. Snažíme se zaplnit neosobní veřejné prostory
a dát jim nový tvar a smysl tak, aby oslovily
všechny uživatele napříč společenskými
vrstvami a aby se v nich lidé cítili dobře,«
/st/
uzavřel Radek Hegmon.
47
30.8.13 10:53
L e g i s L at i va
Překážky
na veřejných
cestách
Ú
ředníci městských a obecních úřa‑
dů, ale i starostové malých obcí musí
často řešit situace, kdy někdo zabrá‑
ní průjezdu po veřejné cestě ať už proto,
že cesta prochází po jeho pozemku a on
s jeho užíváním nesouhlasí, nebo proto, že
jej provoz na ní ruší. Nejjednodušší je, když
se situaci podaří vyřešit dohodou – obec
získá pozemek pod cestou tak, že jej smě‑
ní s vlastníkem za část obecní louky, nebo
upraví směry dopravy tak, aby těžší a hluč‑
nější vozy neprojížděly kolem rodinných
domů. Ne vždy je ale takové řešení mož‑
né nabídnout. Jindy zas není protistrana
ochotna na smírné řešení přistoupit. V ta‑
kových případech musí zasáhnout úřední
autorita.
Nejprve je vhodné shrnout, že pozem‑
ní komunikace (někdy též lidovější pojem
»veřejné cesty«) se dělí na dálnice, silnice,
místní komunikace a účelové komunika‑
ce. Na dálnicích a silnicích se také může
vyskytnout překážka. Děje se tak ale spíše
výjimečně a většinou nejde o ničí záměr,
ale o důsledek působení živlů či jiných
okolností. Překážkou může být sesutý svah
po silné bouřce nebo motorové vozidlo
s náhlou poruchou. Naproti tomu na míst‑
ních komunikacích, které vlastní obce, a ze‑
jména na komunikacích účelových, které
mohou být i ve vlastnictví soukromníků,
dochází často k tomu, že na ně někdo pře‑
kážku umístí záměrně, aby zabránil provo‑
zu na nich. Může přitom jít nejen o sloupky
či závory, ale i hromady sutě či vykopané
jámy.
Zákony sice nabízejí nástroje, jak takové
situace řešit úřední cestou, ale právní úpra‑
va je v tomto směru poněkud nepřehledná.
Různé druhy překážek vyžadují různá po‑
volení a pokud je nemají – jde tedy o pře‑
kážky nelegální – nařizuje se jejich odstra‑
nění podle různých právních ustanovení.
Tento článek shrnuje přehledně, jaké typy
situací obecní úřady v souvislosti s ome‑
zením přístupu na pozemní komunikace
nejčastěji řeší, jak jednotlivé typy překážek
od sebe odlišit a jaké právní normy použít.
vOZiDLa a vRaKY
Pro provoz motorových i nemotorových
vozidel jsou pozemní komunikace přímo
určeny včetně stání a parkování. Jestliže
však někdo umístí vozidlo tak, že tím po‑
ruší dopravní předpisy a zablokuje nebo
ztíží průjezd po veřejné cestě, vytvoří pře‑
kážku provozu. Odtah vozidla tvořícího
překážku provozu na pozemní komuni‑
kaci může nařídit policista nebo strážník
obecní policie (§ 45 odst. 4 zákona o sil‑
ničním provozu, k tomu viz rozsudek Nej‑
vyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 813/2007,
www.nsoud.cz). Jedná‑li se o následek ne‑
uposlechnutí dopravní značky zakazující
48
MO9_48_53.indd 48
dočasně stání vozidel na místní komuni‑
kaci – zpravidla z důvodu jejího blokového
čištění – může dokonce vozidlo odtáhnout
obec jako vlastník místní komunikace bez
předchozího rozhodnutí či pokynu úřední
osoby (§ 19 odst. 6 zákona o pozemních ko‑
munikacích, k tomu viz rozsudek Nejvyšší‑
ho soudu sp. zn. 21 Cdo 4546/2009).
Zvláštní podskupinu vozidel tvoří vraky.
Vrak je především takové vozidlo, u které‑
ho je to zjevné »na první pohled«; zákon
v této souvislosti hovoří o vozidlu zjevně
technicky nezpůsobilém (chybějící kola,
zcela poničená karoserie, vytlučená skla
a rozbitá zpětná zrcátka apod.). Nebo může
jít o vozidlo bez registrační značky, které je
zároveň trvale technicky nezpůsobilé k jíz‑
dě. V tomto případě nestačí pouze ověřit,
že vozidlo nemá státní technickou kont‑
rolu – to představuje pouze právní, nikoliv
faktickou nezpůsobilost k jízdě. Zpravidla
je proto třeba získat doklad o skutečně tr‑
valé technické nezpůsobilosti, např. foto‑
grafii motoru s chybějícími podstatnými
díly, vyjádření odborníka z dopravního in‑
spektorátu Policie ČR apod.
Je‑li vrak vozidla umístěn na dálnici, sil‑
nici nebo místní komunikaci, má vlastník
této komunikace právo jej po neúspěšné
výzvě adresované vlastníkovi vraku od‑
stranit a zlikvidovat na jeho náklady (§ 19
odst. 3 a 4 zákona o pozemních komunika‑
cích). Pokud by byl vrak umístěn na komu‑
nikaci účelové, toto ustanovení využít nelze
a jeho odtah musí buď nařídit policista po‑
dle výše citovaného ustanovení dopadající‑
ho na veškerá vozidla (§ 45 odst. 4 zákona
o silničním provozu), nebo je nutno nařídit
jeho odstranění jakožto pevné překážky
(§ 29 odst. 3 zákona o pozemních komuni‑
kacích).
stROMY a DaLŠÍ
PŘÍRODNÍ PŘeKÁŽKY
Zvláštní právní úpravu mají překážky, kte‑
ré jsou výsledkem působení přírodních sil.
Jde především o sesuvy půdy, padlé stromy,
utržené kameny a laviny. Jestliže takové
jevy teprve hrozí – ještě nenastaly, ale již
je zřejmé, že bude nutné přijmout pre‑
ventivní opatření na sousedních pozem‑
cích (např. podmáčený svah nad cestou
se začíná sesouvat, strom rozťatý bleskem
se naklání nad vozovku) – měl by silniční
správní úřad nařídit provést nezbytná opat‑
ření vlastníkovi pozemní komunikace (§ 35
odst. 1 zákona o pozemních komunika‑
cích). Vlastník sousedního pozemku je po‑
vinen provedení zásahu pouze strpět; jemu
samotnému lze preventivní opatření naří‑
dit jedině v případě, že nebezpečí vzniklo
jeho jednáním (např. změnil odtokové po‑
měry na svých pozemcích a tím způsobil
podmáčení svahu, zanedbal péči o strom
a ten prohnil).
Jestliže ohrožuje pozemní komunikaci
nebo provoz na ní nějaký jiný přírodní jev
(např. přerůstání větví stromu ze sousední‑
ho pozemku jiného vlastníka), nařizuje se
naopak preventivní zásah zásadně vlastní‑
kovi či provozovateli zdroje tohoto ohrože‑
ní, nikoliv vlastníku cesty (§ 35 odst. 2 záko‑
na o pozemních komunikacích, k tomu viz
rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2
As 7/2008‑50, www.nssoud.cz).
Jiná pravidla platí v okamžiku, kdy se
hrozící nebezpečí již proměnilo ve skuteč‑
nost a na cestě se samovolně vyskytla pří‑
rodní překážka, např. se na ni svalil balvan
nebo v ní voda vymlela jámu. Jedná‑li se
o dálnici, silnici nebo místní komunikaci,
je povinností vlastníka ji pravidelně kon‑
trolovat a udržovat sjízdnou (§ 9 odst. 4
zákona o pozemních komunikacích a z něj
vycházející § 7 a § 9 prováděcí vyhlášky).
Neplní‑li vlastník tyto své povinnosti, může
mu silniční správní úřad uložit opatření
k nápravě v rámci státního dozoru (§ 41 zá‑
kona o pozemních komunikacích, k tomu
viz zpráva o šetření ombudsmana sp. zn.
2984/2012/VOP/MBČ, www.ochrance.cz).
U účelových komunikací ovšem žádná po‑
vinnost údržby stanovena není. Opřít by se
tak při ukládání nápravných opatření dalo
snad jedině o obecnou povinnost každého
předcházet vzniku škod (§ 415 občanského
zákoníku) v kombinaci s povinností strpět
obecné užívání pozemních komunikací
vozidly a chodci k účelům, ke kterým jsou
určeny (§ 2 odst. 1 a § 19 odst. 1 zákona
o pozemních komunikacích).
Jiná bude situace, kdy někdo překážku
přírodního původu – např. veliký kámen
či kmen stromu – umístí na pozemní ko‑
munikaci záměrně, aby zabránil průjezdu.
V takovém případě bude namístě využití
ustanovení o odstraňování nelegálně umís‑
těných pevných překážek (§ 29 odst. 3 zá‑
kona o pozemních komunikacích).
Specificky je dále stav, kdy provoz na po‑
zemní komunikaci ohrožují stromy či jiná
vegetace rostoucí na silničních pomocných
pozemcích. To jsou pozemky přiléhající
k dálnici, silnici nebo místní komunikaci,
které jsou v majetku vlastníka této komu‑
nikace (§ 11 odst. 5 zákona o pozemních
komunikacích). Vlastník komunikace je
oprávněn, a zároveň má povinnost, tuto
vegetaci podle potřeby ořezávat či kácet,
aby neohrožovala bezpečnost užití pozem‑
ní komunikace (§ 15 zákona o pozemních
komunikacích). Jestliže tak nečiní, přichází
opět ke slovu státní dozor a uložení náprav‑
ných opatření (§ 41 zákona o pozemních
komunikacích).
sLOUPY teLeKOMUNiKaČNÍCH
a eNeRgetiCKÝCH veDeNÍ
Nedovolené zasahování sloupů telekomuni‑
kačních a energetických vedení do pozem‑
ních komunikací je pozůstatkem minulos‑
ti, který dosud zcela nevymizel. Prováděcí
vyhláška k dříve platnému silničnímu záko‑
nu sice stanovovala, že na silnicích a míst‑
ních komunikacích I. a II. třídy mají být tyto
sloupy odstraněny do 31. 12. 1990, ovšem
zdaleka ne vždy se tak stalo.
Pro odstranění zbývajících případů slou‑
pů zasahujících do komunikací stanovuje
zákon mírnější procesní úpravu než pro
jiné pevné překážky na komunikacích (§ 29
odst. 4 zákona o pozemních komunika‑
cích). Ta umožňuje, aby byly jednotlivé
sloupy buď dodatečně povoleny, nebo –
není‑li to možné – aby vlastník komunikace
dohodl s vlastníkem vedení lhůtu k jejich
září 2013
20.8.13 14:49
L e g i s L at i va
NeLegÁLNÍ DOPRavNÍ ZNaČKY
a ZaŘÍZeNÍ
Dopravní značky a dopravní zařízení nelze
umisťovat na pozemní komunikace zcela
libovolně. Určité úlevy mají – nevyžadují
povolení silničního správního úřadu jako
pevné překážky podle § 29 odst. 2 zákona
o pozemních komunikacích (s výjimkou
zábradlí, zrcadel a hlásek), ani povole‑
ní podle stavebního zákona, což vyplývá
z § 79 odst. 2 písm. e) ve spojení s § 103
odst. 1 písm. a) stavebního zákona (otáz‑
kou ale je, zda lze tuto úlevu vztáhnout
na podpěrné konstrukce dopravních zaří‑
zení, která zde nejsou výslovně zmíněna).
Každopádně umístění jakékoliv dopravní
značky či dopravního zařízení musí povo‑
lit úřad stanovující dopravní značení; pro
místní a účelové komunikace je přísluš‑
ným úřadem obecní úřad obce s rozšířenou
působností (§ 77 ve spojení s § 61 odst. 2
zákona o silničním provozu). Tento úřad
záměr zhodnotí zejména z hlediska vlivu
na bezpečnost a plynulost provozu na po‑
zemní komunikaci. Pokud by se jednalo
o dopravní značení umisťované vlastníkem
na účelovou komunikaci a ukládající účast‑
níkům silničního provozu na této komuni‑
kaci nové povinnosti či omezení – typicky
půjde o zákazové dopravní značky – bylo
by navíc třeba si předem obstarat též roz‑
hodnutí silničního správního úřadu, jímž
úřad omezí či upraví veřejný přístup na da‑
nou účelovou komunikaci, a to s ohledem
na zachování dopravní obslužnosti lokality
i jednotlivých nemovitostí (§ 7 odst. 1 záko‑
na o pozemních komunikacích).
Umisťovat dopravní značky či dopravní
zařízení na dálnicích, silnicích a místních
komunikacích bez potřebných povolení je
zákonem výslovně zakázáno [§ 19 odst. 2
písm. b) zákona o pozemních komunika‑
cích]. Jelikož i umisťování dopravních zna‑
ček na veřejně přístupné účelové komu‑
nikace podléhá povolení, je logické tento
zákaz vztáhnout i na ně, ačkoliv zde nejsou
výslovně zmíněny. Porušení zákazu je mož‑
né řešit především prostřednictvím institu‑
tu státního dozoru (§ 41 zákona o pozem‑
ních komunikacích).
NeLegÁLNÍ ReKLaMNÍ ZaŘÍZeNÍ
Zvláštní režim povolování stanovuje zákon
pro konstrukce reklamních zařízení na dál‑
nici, silnici nebo místní komunikaci nebo
v jejich okolí [§ 25 odst. 6 písm. c) bod 1.
září 2013
MO9_48_53.indd 49
a odst. 7 zákona o pozemních komunika‑
cích]. Umístí‑li někdo reklamní zařízení
bez takového povolení, musí je odstranit
do pěti pracovních dnů poté, co jej k tomu
příslušný silniční správní úřad písemně
vyzve (§ 25 odst. 10 zákona o pozemních
komunikacích). Pokud vlastník výzvu ne‑
splní, silniční správní úřad do patnácti dnů
poté reklamu zakryje a následně ji odstraní
na jeho náklad. Zákon pamatuje i na situa‑
ci, kdy se vlastníka reklamního zařízení ne‑
podaří zjistit, tehdy se zařízení odstraňuje
na náklady vlastníka pozemní komunikace
(§ 25 odst. 11 zákona o pozemních komu‑
nikacích). Zákon sice v citovaných ustano‑
veních výslovně zdůrazňuje, že to, zda bylo
reklamní zařízení povoleno stavebním úřa‑
dem, nehraje žádnou roli. Dále si ale ukáže‑
me, že ve skutečnosti jde o obecné pravidlo,
které platí i v případech jiných překážek
na veřejných cestách.
že k jejich umístění do vozovky, na kraj‑
nici, případně na dopravní ostrůvek po‑
zemní komunikace je nutné získat pře‑
dem povolení silničního správního úřadu.
Povolení silničního správního úřadu vy‑
žaduje umístění pevných překážek na
veškeré veřejně přístupné pozemní ko‑
munikace.
Bylo by omylem se domnívat, že tato po‑
vinnost dopadá pouze na umisťování pev‑
ných překážek na dálnici, silnici či místní
komunikaci, ačkoliv by tomuto chápání
zdánlivě mohlo nasvědčovat znění prvního
odstavce citovaného ustanovení. Nejvyšší
správní soud však přesvědčivě vyložil, že
v tomto případě je namístě rozšiřující vý‑
klad, neboť jinak by ochrana obecného uží‑
vání veřejně přístupných účelových komu‑
nikací byla zcela nedostatečná, ba iluzorní
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu
6 Ans 2/2007‑128).
ilustrační FOtO: Hn / micHaela HasíkOvá
odstranění. Pokud vlastník vedení odmítne
na dohodu přistoupit, nemůže tuto překáž‑
ku nařídit z komunikace odstranit silniční
správní úřad, jak je obvyklé, nýbrž pouze
soud. Při naprostém nedostatku judikatu‑
ry ke komentovanému ustanovení lze jen
těžko odhadovat, k jakému soudu by měla
být správně žaloba podána – zda jde o věc
obecného či správního soudnictví. Zákon
také neoznačuje žalobce, aktivní legitima‑
ce by mohla nejspíš svědčit vlastníku do‑
tčené pozemní komunikace. Zda by mohla
žalobu na vlastníka vedení úspěšně podat
též osoba dotčená tím, že k její nemovitos‑
ti předmětná komunikace vede, zůstává
otázkou.
Pro reklamní zařízení podél pozemních komunikací platí zvláštní režim povolování.
Pro účelové komunikace žádné obdobné
ustanovení upravující umisťování a odstra‑
ňování reklamních zařízení neexistuje. Dů‑
vodem je zřejmě jejich menší dopravní vý‑
znam. Reklamní zařízení lze do jejich okolí
umisťovat volně za podmínky, že takové
zařízení nebude rušit provoz na komunika‑
ci (např. oslňováním řidičů nebo tím, že by
bylo zaměnitelné s dopravním značením).
Pokud by však reklamní zařízení mělo svým
umístěním zasáhnout do vozovky nebo
krajnice účelové komunikace, musel by si
jeho vlastník vyžádat od obecního úřadu
předem svolení k umístění pevné překážky
(§ 29 odst. 2 zákona o pozemních komuni‑
kacích). Bez takového povolení by reklamní
zařízení překážející užívání účelové ko‑
munikace muselo být odstraněno stejně
jako jakákoliv jiná nepovolená pevná pře‑
kážka (více o tom v následující kapitole).
stavBY a DaLŠÍ PŘeKÁŽKY
PevNĚ sPOJeNÉ se ZeMÍ
Pevné překážky definuje zákon o pozem‑
ních komunikacích v § 29. Činí tak proto,
Pro názornost uveďme příklady předmě‑
tů, které lze považovat za pevnou překáž‑
ku, pro jejíž umístění je nezbytné povolení
silničního správního úřadu. Nepochybně
sem spadají veškeré konstrukce pevně spo‑
jené se zemí, např. zabetonované sloup‑
ky městského mobiliáře bránící vjezdu
dvoustopých vozidel na náměstí, oplocení
soukromé zahrady či obrubník soukromé‑
ho vjezdu zasahující do krajnice pozemní
komunikace. Výjimkou nejsou ani závory,
byť by třeba jejich opěrné konstrukce byly
umístěny až za krajnicí pozemní komuni‑
kace; i taková závora, je‑li uzavřena, faktic‑
ky překáží provozu na pozemní komuni‑
kaci, např. na lesní cestě, a vyžaduje proto
povolení silničního správního úřadu.
Samostatnou zmínku si zaslouží pevné
překážky na pozemní komunikaci, které
jsou zároveň stavbami vyžadujícími ně‑
jakou formu povolení podle stavebního
zákona. Jestliže půjde z hlediska staveb‑
ního práva o tzv. stavbu černou, tedy ne‑
povolenou, měl by její odstranění nařídit
v prvé řadě stavební úřad (§ 129 staveb‑
›
49
20.8.13 14:49
L e g i s L at i va
› ního zákona). Úloha silničního správního
úřadu je v takovém případě doplňková,
má v řízení o odstranění stavby figurovat
jako dotčený orgán, alespoň podle názoru
veřejného ochránce práv (viz stanovisko
ombudsmana sp. zn. 1239/2007/VOP/KČ).
Stavební úřad ovšem hájí jiné veřejné zájmy
než silniční správní úřad, zejména zájem
na zachování stavební kázně. Proto není
vyloučeno, aby řízení o odstranění černé
stavby jakožto nepovolené pevné překáž‑
ky narušující veřejný zájem na obecném
užívání pozemních komunikací vedl sou‑
běžně i silniční správní úřad (rozsudek Kraj‑
ského soudu v Plzni č. j. 57 A 91/2010‑141).
To platí tím spíše v případě, kdy stavba byla
kvůli pochybení stavebního úřadu povole‑
na navzdory tomu, že stavebník si neob‑
staral předem povolení k umístění pevné
překážky na pozemní komunikaci. Není‑li
již takové nezákonné povolení možno
vzhledem k běhu lhůt zrušit, třímá v rukou
nástroj k nápravě vzniklé situace již pouze
silniční správní úřad (§ 29 odst. 3 zákona
o pozemních komunikacích).
A jak se odstranění nepovolené pevné
překážky řeší? Silniční správní úřad by měl
zahájit správní řízení vydat správní rozhod‑
nutí, kterým nařídí vlastníkovi takovéto
překážky její odstranění. Účastníky takové‑
ho řízení by měl být vlastník pevné překáž‑
ky, vlastník předmětné cesty a její uživatelé
z nutné komunikační potřeby, tedy – zjed‑
nodušeně řečeno – ti, k jejichž nemovitos‑
ti daná cesta vede. Ve výroku rozhodnutí
je třeba přesně identifikovat jak překážku
samotnou – přičemž vedle slovního popi‑
su tu mohou opět pomoci plánky či foto‑
grafie, které se stanou nedílnou součástí
rozhodnutí –, tak jejího vlastníka, kterému
se povinnost odstranit překážku ukládá.
Kromě toho je mimořádně důležité, aby sil‑
niční správní úřad v odůvodnění podrobně
popsal nejen, z čeho dovozuje vlastnictví
překážky, ale zejména, proč se podle jeho
názoru jedná o veřejně přístupnou pozem‑
ní komunikaci a jaké kategorie.
Rozhodnutí, kterým se nařizuje odstra‑
nění pevné překážky ve stanovené lhůtě je‑
jímu vlastníkovi, je především možno – jako
každé jiné správní rozhodnutí stanovující
povinnost něco konat či strpět – vykonat
exekucí podle správního řádu, a to zpra‑
vidla náhradním výkonem (§ 119 správní‑
ho řádu). Znamená to, že silniční správní
úřad vydá exekuční příkaz, kterým pověří
jinou osobu – obvykle stavební firmu – aby
odstranění překážky provedla na náklady
povinného (§ 116 odst. 3 správního řádu).
Druhou možností je svěřit výkon rozhod‑
nutí soudnímu, tzv. soukromému exeku‑
torovi (§ 105 odst. 2 správního řádu). Třetí
možnost – ovšem pouze v případě dálnice,
silnice nebo místní komunikace – předsta‑
vuje využití alternativního, soukromopráv‑
ního způsobu odstranění pevné překážky
zakotveného přímo v zákoně o pozemních
komunikacích (§ 29 odst. 3 zákona). Kon‑
krétně je dána možnost vlastníku komu‑
nikace, aby po uplynutí lhůty ke splnění
povinnosti sám odstranil pevnou překážku
z komunikace, a to na náklady vlastníka
této překážky.
50
MO9_48_53.indd 50
Procesní otázky spojené s řízením o od‑
stranění pevné překážky a s výkonem
vy‑daného rozhodnutí by vydaly na sa‑
mostatný článek. V zájmu zachování pře‑
hlednosti však nyní budeme pokračovat
ve výčtu dalších typů překážek, které se
na veřejných cestách nejčastěji objevují,
a ujasníme si, zda na ně lze vztáhnout po‑
psanou právní úpravu odstraňování pev‑
ných překážek.
sLOŽeNÉ vĚCi a MateRiÁL
Je otázkou, zda lze za pevnou překážku
ve smyslu citovaného ustanovení považo‑
vat též věci volně přemístitelné, např. pře‑
nosný zátaras, hromadu uhlí složenou
dočasně na vozovce nebo židle a stoly před‑
zahrádky pohostinství umístěné na chod‑
níku. U místních komunikací, silnic a dál‑
nic se v praxi povoluje dočasné využití
těchto komunikací k umístění movitých
věcí nebo materiálů jako zvláštní užívání
pozemní komunikace [§ 25 odst. 6 písm. c)
bod 2 zákona o pozemních komunikacích].
V takovém případě podle mého názoru již
zvláštního povolení pro umístění pevné
překážky podle § 29 není třeba – silniční
správní úřad by měl při povolení ke zvlášt‑
nímu užívání pozemní komunikace zvážit
i jeho dopad na obecné užívání této komu‑
nikace (případně může spojit řízení o povo‑
lení zvláštního užívání s řízením o umístění
pevné překážky do společného řízení podle
§ 140 správního řádu).
U účelových komunikací však jiný po‑
volovací režim zákon nenabízí. Zcela vol‑
né umisťování nejrůznějších předmětů
na účelové komunikace by se ovšem moh‑
lo dostat do rozporu s právem veřejnosti
na jejich obecné užívání (§ 19 odst. 1 zá‑
kona o pozemních komunikacích). Proto
je namístě požadovat, aby si k umístění
přemístitelných věcí či složení materiálu
na veřejně přístupnou účelovou komuni‑
kaci opatřil zájemce povolení k umístě‑
ní pevné překážky, byť půjde o překážku
dočasného charakteru. Z toho pak logic‑
ky vyplývá, že jestliže úřad zjistí umístění
přemístitelné věci na pozemní komuni‑
kaci bez povolení, bude ji z veřejně pří‑
stupné účelové komunikace odstraňovat
jako pevnou překážku (§ 29 odst. 3 záko‑
na o pozemních komunikacích), zatímco
v případě dálnic, silnic a místních komu‑
nikací vyzve písemně vlastníka věci, aby ji
neprodleně odstranil, jelikož nemá vydáno
povolení ke zvláštnímu užívání pozemní
komunikace. Neodstraní‑li vlastník věc ne‑
prodleně, odstraní ji silniční správní úřad
na jeho náklad (§ 25 odst. 8 zákona o po‑
zemních komunikacích). Také v tomto pří‑
padě – obdobně jako u nelegálních reklam‑
ních zařízení – přenáší zákon povinnost
uhradit náklady odstranění věci na vlast‑
níka dálnice, silnice nebo místní komu‑
nikace, pokud se vlastníka věci nepodaří
zjistit (§ 25 odst. 9 zákona o pozemních ko‑
munikacích).
JÁMY, stOKY a JiNÉ
»NeZaŘaDiteLNÉ« PŘeKÁŽKY
Definici pevné překážky již zcela nepo‑
chybně nevyhoví takové překážky provozu,
které se vymykají obsahu pojmu »předmět«,
jako například jáma vykopaná uprostřed
pozemní komunikace nebo tok potoka
svedený záměrně tak, aby bránil průjezdu
po komunikaci. Faktická náprava takových
schválností je možná jedině skrz institut
státního dozoru (§ 41 zákona o pozemních
komunikacích). Státní dozor probíhá tak,
že úředník obecního úřadu s průkazem vy‑
daným Ministerstvem dopravy musí na po‑
zemní komunikaci provést kontrolu, se‑
psat o svých zjištěních protokol a seznámit
s ním původce zjištěné závady. Postupuje
při tom podle zákona o státní kontrole (je
nutno mít na paměti, že od začátku příští‑
ho roku vstoupí v účinnost nový kontrol‑
ní řád – zákon č. 255/2012 Sb.). Následně
písemně uloží způsob a lhůtu odstranění
zjištěných nedostatků. Pokud by adresát
výzvy ve stanovené lhůtě neprovedl ná‑
pravná opatření, silniční správní úřad mu
může uložit pořádkovou pokutu až do výše
100 000 Kč, a to dokonce i opakovaně až
do celkové výše 300 000 (§ 41 zákona o po‑
zemních komunikacích).
Je nutno mít na paměti, že za »nedosta‑
tek« lze v zásadě označit pouze takový stav,
který je výsledkem porušení právní povin‑
nosti stanovené zákonem o pozemních
komunikacích. U dálnic, silnic a místních
komunikací je situace jednoduchá – jak
už jsme si ukázali v části o odstraňová‑
ní přírodních překážek, vlastník má po‑
vinnost je udržovat sjízdné a schůdné
(§ 9 odst. 4 zákona o pozemních komu‑
nikacích a z něj vycházející § 7 a § 9 pro‑
váděcí vyhlášky). Vlastníkům těchto ko‑
munikací je tedy možno ukládat dokonce
i odstranění pouhých výtluků či závad
v odvodnění pozemní komunikace. Avšak
u účelových komunikací žádná povinnost
údržby výslovně stanovena není. Pokud by
nicméně vlastník pozemku či kdokoliv jiný
záměrně zabránil průjezdu po účelové ko‑
munikací vykopáním jámy nebo svedením
stoky či jiným podobným způsobem, lze
to podle názoru autora považovat za po‑
rušení povinnosti strpět obecné užívání
pozemních komunikací vozidly a chod‑
ci k účelům, ke kterým jsou určeny (§ 2
odst. 1 a § 19 odst. 1 zákona o pozemních
komunikacích).
sHRNUtÍ
Právní úprava odstraňování překážek z ve‑
řejných cest je, jak vidno, složitá. Záleží
na druhu překážky a na tom, na jaké kate‑
gorii pozemní komunikace je umístěna –
podle toho se liší procesní režim, který musí
obecní úřad využít. Cílem tohoto článku
bylo poskytnout obecním úřadům alespoň
základní orientaci v této problematice, aby
odpovědné úřední osoby věděly, o které zá‑
konné ustanovení se opřít v různých situa‑
n
cích.
(Pozn. redakce: Které cesty lze považovat
za veřejné, o tom se více dočtete v článku
M. Černínové Proč neprodávat
obecní cesty, který vyjde v některém
z příštích čísel Moderní obce.)
KaReL ČeRNÍN
asistent soudce nejvyššího správního soudu
září 2013
20.8.13 14:49
L e g i s L at i va
Obecně
prospěšné
práce: Povinnost
i příležitost
P
rávo České republiky umožňuje ulože‑
ní povinnosti bezplatného výkonu pra‑
cí jako sankce v podobě trestu obecně
prospěšných prací, trestního opatření obec‑
ně prospěšných prací (u mladistvých)1) a spo‑
lečensky prospěšných činností (u mladist‑
vých a dětí mladších patnácti let) – viz § 18
a § 93 zákona č. 218/2013 Sb., o soudnictví
ve věcech mládeže. K výčtu lze dále přiřadit
»práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných
obecně prospěšných institucí«, jejichž výkon
může soud uložit člověku, kterého podmí‑
něně propouští z výkonu trestu odnětí svo‑
body – viz § 89 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník. (Dále v textu používán pojem
obecně prospěšné práce i jako obecné označení pro všechny zde vyjmenované druhy prací,
nebo je popisován postup ukládání a výkonu
trestu obecně prospěšných prací a odlišnosti
u ostatních druhů prací nejsou zdůrazňovány.
Obdobně pro srozumitelnost a plynulost textu nedbáno na formální přesnost pojmu trest
aj. – pozn. autora.)
Všechny tyto práce musí být vykonávány
v obecném zájmu. Jejich zákonné zakotvení
sleduje myšlenku, že člověk, který se dopus‑
til protiprávního činu vymezeného trestními
předpisy chránícími společnost, nahrazuje
svou prací společnosti újmu, které se na ní
dopustil. U výkonu prací pro obce je – ob‑
dobně jako u prací ve školách, domovech,
pro občanská sdružení aj. – předpokládáno,
že přináší společnosti obecný prospěch.
POstaveNÍ OBCÍ PODLe ZÁKONa
Jelikož obce představují základní jednot‑
ku veřejné správy, lze usuzovat na to, že by
v zajišťování výkonu sankčně ukládaných
prací sledujících obecný prospěch měly
hrát hlavní roli. Spravují veřejná prostran‑
ství a pečují o všestranný rozvoj svého úze‑
mí a o potřeby svých občanů – viz § 2 odst. 2
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, což je sta‑
ví do postavení subjektů, které mohou (či by
dokonce měly) využívat nabídku bezplatné
práce v obecném, resp. veřejném zájmu.
Měly by obce tyto práce využívat? Z prin‑
cipiálního hlediska jistě. Napovídá tomu –
jak je naznačeno – jejich postavení, nebo
dále zásada hospodárnosti – viz § 38 odst. 1
zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v jejímž
rozporu by bylo placení služeb, které mo‑
hou být poskytnuty zdarma, nebo např.
ohledy vůči vlastním obyvatelům, kteří se
dostali do situace, kdy musí někde vykonat
obecně prospěšné práce (»… a kde, když ne
ve svém městě/vesnici?«).
Pokud ovšem budeme hledat zákonné
ustanovení, které by obcím výslovně uklá‑
dalo povinnost přijmout trestaného člově‑
ka a zadávat mu výkon prací, nenajdeme
je. Zákon od obcí – stejně jako od jiných
září 2013
MO9_48_53.indd 51
obecně prospěšných institucí – očekává, že
budou spolupracovat s Probační a mediační
službou ČR (PMS), která výkon obecně pro‑
spěšných prací zajišťuje zejména po stránce
administrativní. Konkrétněji je zavazuje jen
v ustanovení § 338 trestního řádu: »Obecní
úřady a obecně prospěšné instituce sdělují
své požadavky na vykonání obecně prospěšných prací středisku Probační a mediační
služby v obvodu okresního soudu, ve kterém
mají být obecně prospěšné práce prováděny.
Zároveň jsou povinny mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, aby středisko mělo průběžný přehled
o potřebě těchto prací. Probační úředník informuje soud na jeho žádost o potřebě obecně
prospěšných prací v požadovaném obvodu.«
Využívání obecně prospěšných prací ob‑
cemi a jejich aktivní spolupráce s Probační
a mediační službou ČR, potažmo soudy,
jsou tedy právními předpisy předpokládá‑
ny. Obcím není uložena povinnost. Je jim
dána příležitost využívat bezplatné pracov‑
ní síly. A očekává se, že ji budou využívat.
POstaveNÍ OBCÍ v PRaXi
Poté, co soud uloží konkrétní osobě po‑
vinnost vykonat obecně prospěšné práce,
pověří zajištěním jejich výkonu středisko
Probační a mediační služby ČR, které sídlí
v obvodu okresního soudu, v němž trestaná
osoba bydlí. Probační úředník/úřednice spo‑
lu s trestaným (odsouzeným) vytypuje po‑
skytovatele obecně prospěšných prací, pro
nějž by odsouzený mohl uložený trest vyko‑
nat. Poskytovatelem se může stát obec, nebo
např. její příspěvková organizace, sportovní
klub, občanské sdružení aj. Pokud je vybrán
poskytovatel, který již dříve obecně souhlasil
s přijímáním trestaných osob na práci (tak
tomu bývá např. u větších měst nebo jejich
technických služeb), vydá soud usnesení
o nařízení výkonu trestu obecně prospěš‑
ných prací pro tohoto poskytovatele. Zpra‑
vidla se však trestaný člověk nejdříve dostaví
za potenciálním poskytovatelem, domluví se
s ním na možnosti vykonat pro něj soudem
uložené práce a až poté je soudu probačním
Co je rovněž dobře vědět
trest obecně prospěšných prací představuje alter‑
nativní trest, který může soud uložit za přečin, tzn.
za nedbalostní trestný čin a ty úmyslné trestné činy,
na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody
s horní hranicí trestní sazby do pěti let. nejčastěji
je tento trest ukládán lidem, kteří nehradili výživné,
řídili pod vlivem alkoholu, dopustili se výtržnosti
nebo drobné krádeže. trest může být uložen ve vý‑
měře od 50 do 300 hodin. trestní opatření obecně
prospěšných prací mohou být uložena mladistvým
pachatelům za provinění odpovídající tzv. přeči‑
nům. Jsou ukládána v sazbě 50 až 150 hodin.
společensky prospěšné činnosti (sPč) patří mezi
výchovné povinnosti, které mohou být uloženy
mladistvým a dětem mladším patnácti let za jejich
trestnou činnost. výkon je omezen na max. čtyři
hodiny denně a celkem lze uložit 60 hodin.
sPč mohou vedle soudů ukládat i státní zástupci.
v praxi je běžné, že je vykonávají mladiství již
v přípravné fázi trestního řízení, aby doložili,
že mají zájem o nápravu.
úředníkem zaslán návrh na nařízení výkonu
prací pro danou obec, školu, domov pro se‑
niory, správu zámku, zahrad či parků apod.
V praxi je tak na obci, zda bude bezplat‑
ných pracovních sil využívat. Může středisku
PMS specifikovat svůj požadavek na podobu
komunikace a nařizování výkonu prací (např.
zda chce předem s odsouzeným osobně jed‑
nat), může s ohledem na vlastní provoz ome‑
zit přijímání »pracovníků« jen na určitý roz‑
sah hodin, na určité roční období, vyloučit
osoby, které se dopustily majetkových nebo
násilných trestných činů atd.
Zřídkakdy se stává, že se obec stane pří‑
jemcem obecně prospěšných prací, aniž by
se k tomu předem uvolila. Jak už ale bylo
naznačeno, u obcí se předpokládá určitá
společenská a veřejnosprávní role, a tak na‑
příklad soud, který propouští člověka z věze‑
ní »na podmínku«, může propuštěnému sta‑
novit povinnost, aby ve zkušební době (max.
sedm let) vykonal ve prospěch obce, ve které
bude bydlet, určitý počet hodin prací.
Člověk, kterému byly uloženy obecně
prospěšné práce, je musí vykonat osobně
a bezplatně ve svém volném čase. K zahájení
výkonu prací se k poskytovateli dostaví po na‑
řízení výkonu trestu soudem v den stanove‑
ný (po dohodě s poskytovatelem) probač‑
ním úředníkem. Poskytovatel s odsouzeným
na začátku spolupráce uzavírá písemnou
dohodu, v níž jsou konkretizovány podmín‑
ky výkonu prací (poskytovatel může stanovit
lhůtu, dokdy mají být práce vykonány) a v níž
je zdůrazněno právo poskytovatele ukončit
spolupráci, pokud odsouzený řádně nedo‑
chází apod. Poskytovatel také »pracovníka«
poučí o bezpečnosti práce s ohledem na spe‑
cifika činností, jejichž výkon bude zadávat.
Samotný výkon prací probíhá podle har‑
monogramu – tabulkového plánu, kam se
zaznamenává domluva poskytovatele s od‑
souzeným na konkrétních dnech a hodinách
výkonu prací a následně výkon daných hodin,
případně absence a její zdůvodnění. Harmo‑
nogram skýtá poskytovateli (i odsouzené‑
mu a probačnímu úředníkovi) přehled, kdy
přesně se odsouzený k výkonu prací dostaví,
a představuje podklad pro řešení případné‑
ho nedodržování docházky. Vést jej může
zaměstnanec obecního úřadu, který přímo
zadává odsouzenému práci. Záznamy do něj
tak lze činit každodenně při kontrole vyko‑
nané práce aj. Pracovník PMS poskytuje po‑
skytovateli po celou dobu podporu. V přípa‑
dě, že odsouzený řádně nevykonává uložené
práce, přebírá komunikaci s odsouzeným
ohledně nedodržování podmínek a může
je řešit podáním návrhu soudu, aby odsou‑
zenému uložil jiný trest. Na soud se může
prostřednictvím probačního úředníka obrá‑
tit i poskytovatel. Jakmile je stanovený počet
obecně prospěšných prací vykonán, zašle
poskytovatel probačnímu úředníkovi har‑
‑monogram a hodnocení výkonu prací.
JaKÉ PRÁCe a JaK
Trestní zákoník vyjmenovává nejčastější
podoby výkonu obecně prospěšných prací:
Údržba veřejných prostranství, úklid a údrž‑
ba veřejných budov a komunikací. Obce
ovšem mohou využít odsouzené i k výkonu
jiných činností. A pokud odsouzený umí
›
51
20.8.13 14:49
L e g i s L at i va
› například
zdít či svařovat, rozumí dřevu,
elektřině nebo třeba počítačům, mohou být
zadávané práce takového charakteru, který
odpovídá kvalifikaci nebo konkrétním do‑
vednostem odsouzeného.
Přímé zadávání prací obvykle zajišťuje za‑
městnanec obce, který »pracovníka« vybaví
potřebným nářadím a pomůckami a jeho
práci kontroluje. Práce lze zadávat také úko‑
lově. S odsouzeným je možné domluvit se
například tak, že bude natírat zábradlí nebo
opravovat uvolněné dlaždice v chodnících
a za vymezený odpracovaný úsek mu bude
započten určitý počet hodin práce. Úkolové
zadávání též snáze umožňuje výkon obec‑
ně prospěšných prací odsouzeným, kteří
jsou přes týden v zaměstnání a čas na výkon
obecně prospěšných prací mají jen o ví‑
kendech. Na pracovišti může proběhnout
namátková kontrola ze strany poskytovate‑
le, nebo probačního úředníka, který je pro‑
střednictvím harmonogramu s plánem prací
seznámen.
Obecně prospěšné práce představují pro
obce možnost využití pracovních sil tam,
kde je zrovna zapotřebí, aniž by za ně musely
vynakládat finanční prostředky. Na druhou
stranu mohou představitelé či zaměstnanci
obce (např. odbor sociálních věcí) vnímat
vykonávání prací jako přínosné pro kon‑
krétního člověka, který se dopustil trestného
činu. Obce se mohou samy aktivně obracet
na místně příslušná střediska Probační a me‑
diační služby ČR (www.pmscr.cz); ať už vede‑
ny zájmem o »pracovníky« nebo pocitem, že
by si měl konkrétní obyvatel obce odpracovat
něco, co v obci provedl, či myšlenkou, že by
jejich obyvateli obecně prospěšné práce pro‑
spěly, protože by mu např. ubraly čas na jiné,
v obci negativně vnímané činnosti a mohly
n
jej nasměrovat k něčemu lepšímu.
Obecní policie /6
ZvLÁŠtNÍ OMeZeNÍ
Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, oso‑
bě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou
tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě
zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít:
n údery a kopy,
n slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně
dočasně zneschopňující prostředek,
n obušek a jiný úderný prostředek,
n psa,
n úderu služební zbraní,
n hrozby namířenou služební zbraní, va‑
rovného výstřelu ze služební zbraně a slu‑
žební zbraně, vyjma případů, kdy útok
těchto osob bezprostředně ohrožuje život
a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo
hrozí větší škoda na majetku a nelze‑li ne‑
bezpečí odvrátit jinak.
vědnosti může zprostit jen tehdy, způso‑
bil‑li si tuto škodu poškozený úmyslně,
n na věcech, která poškozenému vznikla
v souvislosti s poskytnutím pomoci podle
předchozí odrážky. Přitom se hradí skuteč‑
ná škoda, a to uvedením v předešlý stav; ne‑
ní‑li to možné nebo účelné, hradí se v pe‑
nězích. Poškozenému může být přiznána
i náhrada nákladů spojených s pořízením
nové věci náhradou za věc poškozenou.
Došlo‑li u poškozeného k újmě na zdra‑
ví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady
škody podle ustanovení občanského zákoní‑
ku o odpovědnosti za škodu na zdraví v ně‑
kterých zvláštních případech. V případech
hodných zvláštního zřetele lze kromě náhra‑
dy podle občanského zákoníku poskytnout
jednorázové mimořádné odškodnění.
POviNNOsti OsOBY ŘÍDÍCÍ
OBeCNÍ POLiCii
Dojde‑li při použití donucovacích pro‑
středků nebo psa ke zranění nebo usmrcení
osoby anebo ke škodě nikoli nepatrné (ško‑
dou nikoli nepatrnou se podle § 138 odst. 1
trestního zákoníku rozumí škoda dosahují‑
cí částky nejméně 5000 Kč), je starosta, jiný
člen zastupitelstva obce pověřený zastupi‑
telstvem obce řídit obecní policii nebo urče‑
ný strážník podle § 3 odst. 2 zákona o obecní
policii povinen neprodleně vyrozumět nej‑
bližší útvar policie.
Starosta, jiný člen zastupitelstva obce
pověřený zastupitelstvem obce řídit obecní
policii nebo určený strážník podle § 3 odst. 2
zákona o obecní policii je povinen neprodle‑
ně vyrozumět nejbližší útvar policie o použi‑
tí služební zbraně.
ZPRaCOvÁNÍ OsOBNÍCH ÚDaJŮ
OBeCNÍ POLiCiÍ
Obecní policie zpracovává osobní údaje,
které potřebuje k plnění úkolů podle zákona
o obecní policii nebo zvláštního zákona.
Obecní policie poskytuje osobní údaje,
které zpracovává Policii ČR, orgánům obce
a dalším orgánům veřejné moci, je‑li to nut‑
né k plnění jejich úkolů.
Obecní policie nejméně jednou za 3 roky
prověřuje, jsou‑li osobní údaje jí zpracováva‑
né potřebné k plnění jejích úkolů podle zá‑
kona o obecní policii nebo zvláštního záko‑
na. Zjistí‑li, že tyto údaje již nejsou potřebné
k plnění jejích úkolů podle zákona o obec‑
ní policii nebo zvláštního zákona, provede
bez zbytečného odkladu jejich likvidaci.
Z
ákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákon o obecní policii), vedle opráv‑
nění strážníků obecní policie upravuje rov‑
něž jejich povinnosti (některé povinnosti
již byly uvedeny v předchozích článcích
o obecní policii) a dále související otázku
odpovědnosti strážníků či obecní policie ja‑
kožto orgánu obce. Zároveň obsahuje např.
i působnost Ministerstva vnitra vůči obcím,
které zřídily obecní policii, či problematiku
správních deliktů v oblasti obecní policie.
POviNNOsti stRÁŽNÍKa PO POUŽitÍ
DONUCOvaCÍCH PROstŘeDKŮ
a sLUŽeBNÍ ZBRaNĚ
Jestliže strážník zjistí, že při použití donuco‑
vacích prostředků došlo ke zranění osoby, je
povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskyt‑
nout zraněné osobě první pomoc a zajistit
lékařské ošetření.
Po každém použití služební zbraně, při
kterém došlo ke zranění osoby, musí strážník
ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskyt‑
nout zraněné osobě první pomoc a zajistit
lékařské ošetření. Bezprostředně po každém
použití služební zbraně, jakmile to okolnosti
dovolí, je strážník povinen učinit všechny ne‑
odkladné úkony, aby mohla být řádně objas‑
něna oprávněnost použití služební zbraně.
O každém použití donucovacích prostřed‑
ků nebo služební zbraně je strážník povinen
vyrozumět bez zbytečného odkladu osobu,
která řídí obecní policii (tj. starostu nebo jiné‑
ho člena zastupitelstva obce pověřeného za‑
stupitelstvem obce), a sepsat úřední záznam.
POviNNOst MLČeNLivOsti
stRÁŽNÍKa
Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, se kterými se seznámil
při plnění úkolů obecní policie nebo v sou‑
vislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení
úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných
osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před ne‑
povolanými osobami. Tato povinnost trvá
i po skončení pracovního poměru strážníka
(povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit
strážníka starosta nebo jiná pověřená osoba).
52
MO9_48_53.indd 52
NÁHRaDa ŠKODY
Obec odpovídá za škodu:
n způsobenou strážníkem v souvislosti
s plněním úkolů stanovených tímto ne‑
bo zvláštním zákonem; to neplatí, jde‑li
o škodu způsobenou osobě, která svým
protiprávním jednáním oprávněný a při‑
měřený zákrok vyvolala,
n kterou osoba způsobila v souvislosti s po‑
mocí poskytnutou strážníkovi nebo obec‑
ní policii,
n osobě, která poskytla pomoc strážníko‑
vi na jeho žádost nebo s jeho vědomím
(dále jen poškozený); obec se této odpo‑
PetR KUBaČKa
právník
Poznámka
1) Trestní opatření jsou (spolu s výchovnými a ochran‑
nými opatřeními) druhem sankcí, které mohou být
uloženy mladistvým, tj. osobám mezi 15. a 18. ro‑
kem věku.
POŘiZOvÁNÍ ZvUKOvÝCH
a OBRaZOvÝCH ZÁZNaMŮ
Obecní policie je oprávněna, je‑li to potřeb‑
né pro plnění jejích úkolů podle zákona
o obecní policii nebo jiného zákona, poři‑
zovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy
z míst veřejně přístupných, popřípadě též
zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o prů‑
běhu zákroku nebo úkonu. Jsou‑li k pořizo‑
vání výše uvedených záznamů zřízeny stálé
automatické technické systémy, je obecní
policie povinna informace o zřízení takových
systémů vhodným způsobem uveřejnit. n
JaN BŘeŇ
právník
září 2013
20.8.13 14:49
L e g i s L at i va
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů
(od částky 53/2013 do částky 73/2013).
Částka 53 Sbírky zákonů, která byla
rozeslána dne 16. května 2013.
¼ vyhláška č. 118/2013 sb.,
o energetických specialistech
tato vyhláška stanoví obsah a rozsah odborné zkouš‑
ky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání a pře‑
zkušování energetických specialistů oprávněných
k zpracování energetického auditu a energetického
posudku; zpracování průkazu; provádění kontroly
provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie,
nebo provádění kontroly klimatizačních systémů.
Účinnost od 1. června 2013
¼ vyhláška č. 119/2013 sb., o standardech
kvality poskytovaných služeb podle zákona
o obětech trestných činů
¼ sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska plé‑
na Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013,
sp. zn. Pl. Ús‑st. 35/13, o nepřípustnosti
ústavní stížnosti proti usnesení soudu, kterým
byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona
č. 549/1991 sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního
poplatku (publikované pod č. 124/2013 sb.)
Ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým
byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona
české národní rady č. 549/1991 sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván
k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo
kasační stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona
č. 182/1993 sb., o Ústavním soudu, ve znění
pozdějších předpisů, nepřípustná.
¼ vyhláška č. 133/2013 sb., o stanovení rozsahu
a struktury údajů pro vypracování návrhu záko‑
na o státním rozpočtu a návrhu střednědobého
výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich
předkládání
správce kapitoly zpracovává a předkládá návrh
rozpočtu a střednědobý výhled v rozpočtovém
systému v rozsahu a struktuře podle rozpočtové
skladby včetně podrobného komentáře ve stano‑
vené lhůtě. Bezpečnostní informační služba zpra‑
covává a předkládá návrh rozpočtu a střednědobý
výhled v rozpočtovém systému podle zvláštního
režimu v rozsahu a struktuře dohodnuté s minis‑
terstvem financí (dále jen ministerstvo) tak, aby
byla zabezpečena ochrana utajovaných informací.
kraje předloží ministerstvu údaje pro sestavení ná‑
vrhu zákona o státním rozpočtu za obce v rozsahu
a struktuře uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce
ve lhůtě do 30 dnů od doručení žádosti minister‑
stva. ve stejné lhůtě předkládá tyto údaje i hlavní
město Praha.
Jiné právnické a fyzické osoby, které požadují pro‑
středky ze státního rozpočtu z kapitoly všeobecná
pokladní správa nebo z kapitoly Operace státních
finančních aktiv, předloží ministerstvu údaje pro
sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu
do 30. dubna běžného roku v rozsahu a struktuře
uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce.
rozeslána dne 4. června 2013.
¼ sdělení ministerstva vnitra č. 138/2013 sb.,
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
ministr vnitra vyhlásil na den 23. listopadu 2013
nové volby do Zastupitelstva obce staňkovice
(okres litoměřice).
¼ Zákon č. 162/2013 sb., kterým se mění
zákon č. 245/2000 sb., o státních svátcích,
o ostatních svátcích, o významných dnech
a o dnech pracovního klidu, ve znění pozděj‑
ších předpisů
¼ novela zákona č. 245/2000 sb. rozšířila seznam
významných dnů české republiky o »16. leden
– Den památky Jana Palacha« a o »28. březen
– Den narození Jana ámose komenského“.
Účinnost od 11. srpna 2013
¼ Zákon č. 164/2013 sb., o mezinárodní
spolupráci při správě daní a o změně dalších
souvisejících zákonů
mezinárodní spolupráce při správě daní se
poskytuje nebo přijímá ve formě výměny infor‑
mací na žádost; automatické výměny informací;
výměny informací z vlastního podnětu; doru‑
čování písemností; účasti při úkonech, dílčích
řízeních nebo jiných postupech správce daně,
nebo provádění souběžných daňových kontrol.
Daní se pro účely tohoto zákona rozumí
mj. i místní poplatek.
¼ Zákon č. 134/2013 sb., o některých opatřeních
ke zvýšení transparentnosti akciových společ‑
ností a o změně dalších zákonů
tento zákon upravuje změnu listinných akcií
na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné
akcie na jméno a s tím související povinnosti akci‑
ových společností (dále jen společnost) a některá
další práva a povinnosti dalších osob.
k 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na maji‑
tele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie
na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpoví‑
dající změně stanov společnosti. k účinnosti změny
formy se nevyžaduje zápis do obchodního rejstříku.
Úprava změny formy akcií v zákoně upravujícím
právní poměry obchodních společností a družstev
se nepoužije.
nové volby do Zastupitelstva obce Barchovice
(okres kolín).
nové volby do Zastupitelstva obce stošíkovice
na louce (okres Znojmo).
Mgr. JaN BŘeŇ
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1260 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno.
ADrEsA
KÓD:
OBJEDNAVATELE:
2507
ZPŮsOB
NÁZEV ORGANIZACE:
FAKTURA
PŘÍJMENÍ:
SIPO
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE, Č. P.:
PLATEBNÍ KARTA
SLOŽENKA
spoj. č.
PrO FAKTUrACI:
IČ:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
ADrEsA
PLATBY:
DIČ:
Č. ÚČTU:
PrO DOrUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
KONTAKT:
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ULICE, Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
Economia, a.s., oddělení distribuce
Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022
www.economia.cz • www.economia.cz/mo
MO9_48_53.indd 53
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu
se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností Economia, a.s. se sídlem Pernerova 673/47,
180 07 Praha 8, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací
prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli
odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO
NE
20.8.13 14:49
Právní Poradna
Právo občana obce
vystoupit na zasedání
zastupitelstva
Nejsem občankou obce, ale přesto jsem
chtěla vystoupit ke konkrétnímu bodu,
který byl projednáván na zasedání zastupitelstva. Zastupitelé vedli nejprve rozpravu, zda mohu na zasedání vystoupit.
Nakonec jednomyslně odsouhlasili mé
vystoupení. S odstupem doby však starosta obce tvrdí, že bylo nezákonné. Je takové
tvrzení pravdivé? Jaká bych měla práva,
pokud bych byla občanem obce?
Podle § 16 odst. 2, písm. c), respektive
odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích má
občan obce, stejně jako osoba, která v dané
obci vlastní nemovitost (dále jen občan
obce), výslovné zákonem upravené právo
vyjádřit na zasedání zastupitelstva svá sta‑
noviska k právě projednávanému bodu. Po‑
■
Kontrola
čerpání financí
kontrolním výborem
Může kontrolní nebo finanční výbor
provést kontrolu, jakým způsobem hospodaří s poskytnutými prostředky různé
spolky, které působí na území obce (myslivecké sdružení, fotbalisté, hasiči apod.)?
Smí kontrolní orgán kontrolovat například výběr za vstupné?
Výbory zřizuje zastupitelstvo obce jako
své iniciativní a poradní orgány [srov. § 117
odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích
(obecní zřízení), v platném znění], přičemž
podle § 117 odst. 2 zastupitelstvo vždy zři‑
zuje finanční a kontrolní výbor. Výbory
obecně plní pouze úkoly, které mu byly za‑
stupitelstvem obce uloženy (§ 118 odst. 1).
Finanční i kontrolní výbor však kromě pl‑
nění úkolů uložených zastupitelstvem obce
plní též vlastní, zákonem přímo specifiko‑
vané úkoly (povinnosti). Podle § 119 odst.
2 písm. a) finanční výbor provádí kontrolu
hospodaření s majetkem a finančními pro‑
středky obce a podle § 119 odst. 3 písm. a)
a b) kontrolní výbor kontroluje plnění usne‑
sení zastupitelstva obce a rady obce, je‑li
zřízena, a dodržování právních předpisů
ostatními výbory a obecním úřadem na úse‑
ku samostatné působnosti.
První podmínkou, aby výbor zastupitel‑
stva vůbec mohl jménem obce provádět
jakoukoli kontrolu nakládání s peněžními
prostředky jinými osobami, je s ohledem
na uvedené výslovné uložení takového
úkolu zastupitelstvem, protože pod žádnou
ze zákonem vymezených přímých pravo‑
mocí kontrolního či finančního výboru by
takovou kontrolu nebylo možné podřadit
(srov. § 119 odst. 2 a 3). Zejména není dána
pravomoc finančního výboru kontrolovat
hospodaření s finančními prostředky obce
■
54
MO9_54_55.indd 54
drobnosti k vystoupení občana obce (jakož
i třetí osoby) zpravidla upravuje jednací řád
zastupitelstva. Pokud by obec bránila svým
občanům v uplatnění tohoto práva, mohou
se obrátit na soud, a to i kdyby jednací řád
k vystoupení občana nic bližšího neuváděl.
Obsah jednacího řádu navíc podléhá kont‑
role Ministerstva vnitra (u městských částí
hl. města Prahy podléhá obdobné kontrole
ze strany Magistrátu hl. města Prahy).
Vyjádření občana obce lze tedy korigovat
přijatým jednacím řádem zastupitelstva,
a to například v délce přednášeného pří‑
spěvku, počtem vystoupení k jednomu té‑
matu apod. Jednací řád však nesmí stanovit
pro občana obce taková omezení, která by
ve skutečnosti zamezila efektivnímu vyjá‑
dření názoru. Zcela nepřípustné je napří‑
klad omezení, které by odkazovalo občana
obce s jeho stanovisky až na závěr zasedá‑
ní zastupitelstva, kdy veškerá témata jsou
již projednána a usnesení přijata. Stejně
tak nelze podmiňovat vystoupení občana
obce souhlasem zastupitelstva. Na druhou
stranu je povinností občana obce hovořit
k projednávané věci, tzn. pouze k aktuálně
projednávanému bodu jednání, v opačném
případě mu může být odejmuto slovo.
Zasedání zastupitelstva je ze zákona veřej‑
né a může se jej účastnit kdokoli, tedy nejen
občané dané obce. Tyto další osoby nepoží‑
vají výslovného práva vystoupit na zasedání
zastupitelstva a v případě odepření slova se
nemohou s úspěchem tohoto práva domá‑
hat u soudu. To neznamená, že vystoupit
k projednávanému bodu za žádných okol‑
ností nemohou. Za situace, kdy zastupitelé
obce dokonce svým hlasováním jednomy‑
slně udělili slovo jiné osobě než občanu
obce, nemůže být jeho
vystoupení »nezákonné«,
neboť žádný zákon jeho
aktivní účast nezakazuje.
ve smyslu § 119 odst. 2 písm. a), protože
okamžikem poskytnutí původně obecních
prostředků např. občanskému sdružení
působícímu v obci přestávají být tyto pro‑
středky »finančními prostředky obce«.
Pokud by kontrolní činnost výboru měla
spočívat pouze v provádění jakési »externí
analýzy« toho, jak třetí subjekt hospoda‑
ří se získanými prostředky, aniž by měla
být založena jakákoli povinná součinnost
tohoto subjektu s výborem, pak by k pro‑
vádění takové »kontroly« (de facto pouhé
analýzy) postačovalo jen její uložení za‑
stupitelstvem (srov. předchozí odstavec).
Když by se ovšem mělo jednat o skutečnou
kontrolu hospodaření s prostředky poskyt‑
nutými obcí, jejíž samozřejmou součástí
je povinnost kontrolovaného poskytnout,
musel by mít výbor možnost »opřít se«
o konkrétní právní povinnost kontrolova‑
ného subjektu podrobit se této kontrole
(povinnost strpět kontrolu, poskytnout
součinnost apod.).
Nejjednodušší je nastavení takové po‑
vinnosti ve smlouvě, na jejímž základě byly
příslušné prostředky poskytnuty (případně
v podmínkách, které jsou pro příjemce pro‑
středků závazné). V takové situaci výbor (ať
již kontrolní nebo finanční) plní kontrolní
úkol uložený zastupitelstvem obce (jeho
usnesením) a současně vystupuje nave‑
nek – vůči kontrolovanému – jako orgán
jednající jménem obce (jeho zastupitel‑
stva), přičemž se opírá o smluvně převza‑
tou povinnost kontrolovaného (příjemce
prostředků) podrobit se této kontrole. Je
proto vhodné konkrétní povinnosti kontro‑
lovaného smluvně definovat co nejpřesněji,
aby se zabránilo případným sporům o roz‑
sah nutné a poskytované součinnosti.
Pokud takové »smluvní zakotvení« po‑
vinnosti podrobit se kontrole čerpání
poskytnutých obecních prostředků dáno
není, je nutné vycházet z hlediska povin‑
nosti příjemce prostředků podrobit se
provedení kontroly z povahy poskytnutých
prostředků. Jde‑li o poskytnutí prostředků
obce jakožto běžného soukromoprávního
plnění (např. poskytnutí daru), nebude se
moci výbor bez smluvního ujednání do‑
máhat jakékoli součinnosti ze strany kon‑
trolovaného. Naopak půjde‑li o poskytnutí
dotace nebo návratné finanční výpomoci,
tedy o poskytnutí prostředků na základě
veřejnoprávního vztahu mezi obcí a pří‑
jemcem prostředků, bude možné uvažovat
o tom, že výbor by v této situaci vykonával
jménem obce tzv. veřejnosprávní kontrolu
u příjemce veřejné finanční podpory na zá‑
kladě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční
kontrole ve veřejné správě a o změně ně‑
kterých zákonů, v platném znění (srov. § 9
odst. 2: územní samosprávné celky vyko‑
návají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů
o veřejnou finanční podporu nebo u pří‑
jemců veřejné finanční podpory, kterou jim
poskytují).
Teoretickým problémem by však v této
souvislosti mohlo být, zda výbor splňuje
požadavky kladené zákonem o finanční
kontrole na kontrolní orgán, zejména ho‑
voří‑li o »zaměstnancích kontrolního or‑
gánu«, což členové výboru zastupitelstva
obvykle nebývají. Praxe nicméně rozumně
uvedené ustanovení vykládá nikoli striktně
jazykově a připouští, aby úkoly kontrolního
orgánu podle zákona o finanční kontrole
plnil v podmínkách obce i kontrolní nebo
finanční výbor. Jiným problémem může být
to, že o výsledku veřejnosprávní kontroly
je pořizován protokol, zatímco o kontro‑
le provedené výborem zápis (§ 119 odst. 4
a 5 zákona o obcích). I tento problém však
lze vyřešit tím, že zápis
bude proveden formou
(se všemi náležitostmi)
protokolu.
Mgr. Petra bielinová
advokátka spolupracující
s občanským sdružením Oživení
JUdr. adaM FUreK
právník
září 2013
27.8.13 12:36
Právní Poradna
Osadní výbory
Kdo a jak stanoví část obce pro účely
zřízení osadního výboru? Jaké úkoly má
plnit a z jakých důvodů může zastupitelstvo výbor rozpustit.
Zákon o obcích v § 120 stanoví, že zastu‑
pitelstvo může zřídit v částech obce osadní
nebo místní výbory (dále jen osadní výbor).
Pokud jde o vymezení pojmu »část obce«,
lze odkázat na ust. § 27 odst. 2, které část
obce definuje jako »evidenční jednotku vy‑
tvářenou budovami s čísly popisnými a čís‑
ly evidenčními přidělenými v jedné číselné
řadě, která leží v jednom souvislém území«
s tím, že názvy částí obce jsou zpravidla
převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo
z názvů historicky vzniklých území, na nichž
se tyto části obce nacházejí. Nad rámec této
definice zákon nestanoví žádné podmínky
a kritéria pro zřízení části obce (ani z hledis‑
ka rozlohy, ani počtu obyvatel, území části
obce nemusí být totožné s katastrálním úze‑
mím nebo volebním obvodem). Rozhodo‑
vání o zřízení a názvech částí obce je podle
§ 84 odst. 2 písm. r) vyhrazeno zastupitel‑
stvu. Ke vzniku, změně názvu nebo zániku
části obce dochází podle § 28 zákona o ob‑
cích zápisem do základního registru územní
identifikace, adres a nemovitostí.
Jsem však toho názoru, že osadní vý‑
bor může být vytvořen i pro určité území
■
Pronájem
obecního pozemku
Obec vyhlásila záměr pronajmout obecní pozemek o výměře 200 m2, vedený jako
ostatní plocha. Pod ním je uloženo potrubí
zatrubněného potoka o průměru 1 metr.
Zájemce v žádosti nabídl nájemné ve výši
1500 Kč/rok, tj. o 500 Kč více, než stanoví
výměr MF ČR č. 01/2008 ze dne 29. listopadu 2007, který určuje maximální cenu 5 Kč/m2 (200 m2 x 5 Kč = 1000 Kč/rok).
Nejsme si jisti, zda musíme dodržet cenu
stanovenou výměrem, nebo je možné přijmout cenu nabízenou zájemcem. Tento
zájemce je jediný, nikdo jiný se nepřihlásil.
Úvodem upozorňuji na fakt, že zmiňo‑
vaný cenový výměr Ministerstva financí
č. 1/2008 ze dne 29. 11. 2007, kterým se vy‑
dává seznam zboží s regulovanými cenami,
není již od 1. 1. 2009 účinný. Byl k tomuto
dni zrušen a nahrazen výměrem Minister‑
stva financí č. 1/2009. Cenové výměry jsou
vydávány každoročně s účinností od první‑
ho ledna následujícího roku. Aktuálně plat‑
ným a účinným cenovým výměrem je tak
výměr č. 1/2013 ze dne 28. 11. 2012, který
reguluje maximální výši nájemného za pro‑
nájem pozemků pouze v případě pronájmu:
(i) pozemků pro veřejná pohřebiště;
(ii) pozemků veřejné infrastruktury, na kte‑
rých není provozována podnikatelská čin‑
nost, a které slouží zejména jako občan‑
ské vybavení pro veřejnou správu, soud
atd. Maximální ceny v tomto případě platí
■
září 2013
MO9_54_55.indd 55
obce, které nebude striktně vzato částí obce
ve smyslu § 27. Pokud by však část obce pro
účely vytvoření osadního výboru neměla
přesně odpovídat území formálně zřízené
a evidované části obce ve smyslu výše uve‑
deného, pak bude třeba, aby zastupitelstvo
toto území a tedy »místní působnost« výbo‑
ru přesně vymezilo. Je třeba pamatovat také
na to, že členy osadního výboru mohou být
pouze občané obce, kteří jsou přihlášeni
k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou
je osadní výbor zřízen, tzn. musí být jedno‑
značně dáno, který občan obce bude tuto
podmínku splňovat a může být tak zastu‑
pitelstvem obce za člena (předsedu) výboru
zvolen.
Rozhodování o zřízení a vymezení částí
obce, stejně jako rozhodování o vlastním
zřízení a obsazení osadních výborů je tedy
plně vyhrazeno zastupitelstvu obce.
Pokud jde o úkoly výborů, je namístě při‑
pomenout zejména obecný zákonný důvod
zřizování výborů zastupitelstvem obce, a to
plnění iniciativních a kontrolních funkcí
pro potřeby zastupitelstva, a dále, že výbory
plní úkoly stanovené zákonem a ty, kterými
je pověří zastupitelstvo. V případě osadního
výboru zákon o obcích na rozdíl od výboru
finančního a kontrolního výslovně žádné
úkoly neformuluje. Lze však odkázat na ust.
§ 121 zákona o obcích, které osadním výbo‑
rům stanoví poměrně významná oprávně‑
ní – výbor je podle tohoto ustanovení opráv‑
něn předkládat zastupitelstvu, radě obce
a výborům návrhy týkající se rozvoje části
obce a rozpočtu obce, dále pak vyjadřovat
se k návrhům předkládaným k rozhodnutí
zastupitelstvu, pokud se týkají části obce,
a vyjadřovat se k připomínkám a podnětům
předkládaným občany obce, kteří jsou hlá‑
šeni k trvalému pobytu v části obce, orgá‑
nům obce. Z uvedených oprávnění lze podle
mého názoru dovodit a zobecnit základní
úkol osadního výboru – iniciovat a projed‑
návat návrhy týkající se příslušné části obce,
jejího rozvoje a jejích občanů a se svými
závěry seznamovat orgány obce. Konkrétní
úkoly může dále definovat zastupitelstvo
obce, příp. výbor sám – např. prostřednic‑
tvím jednacího řádu výboru, plánu činnosti
výboru apod.
Jelikož osadní výbor patří mezi nepovinné
výbory zastupitelstva obce, tzn. že zastupi‑
telstvo vůbec nemusí takové výbory zřizo‑
vat, a že zákon neformuluje žádné důvo‑
dy, které by musely být naplněny, aby bylo
možné osadní výbor zrušit, znamená to, že
zastupitelstvo může zří‑
zený osadní výbor zrušit
kdykoli. V zásadě ani ne‑
musí toto své rozhodnu‑
tí odůvodňovat.
ovšem pouze pro pronájmy ve veřejném
zájmu, kdy je nájemné hrazeno ze státního
rozpočtu, státního fondu, příspěvkové or‑
ganizace zřízené organizační složkou státu,
státních finančních aktiv nebo z rezervního
fondu organizační složky státu, z rozpočtu
kraje nebo obce.
Pouze v těchto dvou případech by se podle
výměru č. 1/2013 uplatnila regulace maxi‑
mální výše nájemného. V těchto případech
nelze dohodnout vyšší cenu nájemného.
Z dotazu však nevyplývá, že by se o některý
z těchto případů jednalo. Co se týče druhé
části dotazu, zda lze přijmout konkrétně na‑
bízenou cenu 1500 Kč/rok, je nutné uvést, že
bez znalostí konkrétních okolností případu
(dalších podmínek záměru, nájemní smlou‑
vy, lokality a využití pozemků) nelze na tuto
otázku jednoznačně odpovědět.
V obecné rovině, pokud by se o žádný
ze dvou uvedených případů regulovaných
výměrem Ministerstva financí č. 1/2013
nejednalo, výše nájemného by tedy nebyla
tímto cenovým výměrem regulována, a ne‑
uplatnil by se uvedený výměr, platí zásada
smluvní volnosti stran pro dohodnutí výše
nájemného. Zároveň je nutné upozornit
na povinnost obce ve vztahu k pronájmu
obecních pozemků postupovat v souladu
s ustanoveními zákona o obcích, z kterých
mj. vyplývá obecná povinnost obce naklá‑
dat s obecním majetkem s péčí řádného
hospodáře. Podle tohoto pravidla musí
být majetek obce využíván účelně a hos‑
podárně v souladu s jejími zájmy a úkoly
vyplývajícími ze zákonem vymezené pů‑
sobnosti, přičemž obec je povinna pečo‑
vat o zachování a rozvoj svého majetku.
Proto by se i v případě pronájmu obecních
pozemků měl až na výjimky pronajímat
majetek obce za cenu obvyklou nebo vyš‑
ší. Z poskytnutých údajů toto ale nejsme
schopni posoudit, a tuto věc je nutné ověřit
se znalcem v oboru nemovitostí. To nezna‑
mená, že není možné v odůvodněných pří‑
padech dát pozemek do nájmu za nájemné
nižší než obvyklé. Nicméně vždy je nutné
v této souvislosti posoudit, zda nižším ná‑
jemným nedojde k poskytnutí veřejné pod‑
pory. V případě, že ano, je nutné zajistit,
aby byla podpora poskytnuta dovoleným
způsobem. Jinak i u relativně zanedbatel‑
ných částek může obci, jako poskytovateli
podpory, hrozit pokuta například podle
zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých
vztahů v oblasti veřejné podpory a o změ‑
ně zákona o podpoře výzkumu a vývoje,
či zákona 143/2001 Sb.,
o ochraně hospodářské
soutěže.
Mgr. Pavla SaMKová
právnička
Mgr. Petr oPlUŠtil
advokát
advokátní kancelář Havel,
Holásek & Partners
Mgr. Jan FiKar
advokátní koncipient
advokátní kancelář Havel,
Holásek & Partners
55
27.8.13 12:36
ServiS
KALENDÁRIUM
12. 9., Praha 1
Kongresové centrum ČNB,
Senovážné nám. 30
Rozpočet a finanční vize měst a obcí
Na tradiční konferenci zástupci ÚSC obdrží potřebné informace k sestavení rozpočtů svých obcí a měst na rok 2014 a seznámí se s riziky i příležitostmi financí
s ohledem na pravděpodobnou budoucnost české ekonomiky.
Detailní program a přihláška jsou na:
www.cityfinance.cz.
■
26. 9., Praha 9
Studio AXIS – Centrum vzdělávání
ve stavebnictví, Lisabonská 4
Nájemní smlouvy podle nového
občanského zákoníku od ledna 2014
Na semináři se proberou nájmy bytů
a domů i komerčních prostor podle nového občanského zákoníku, použití nové
právní úpravy na již uzavřené nájemní
smlouvy atd.
Podrobné informace k programu včetně
přihlášky jsou na: www.studioaxis.cz.
3. 10., Plzeň
Angelo Hotel Plzeň, U Prazdroje 6
IX. setkání starostů a místostarostů
Plzeňského kraje
Akce se uskuteční pod záštitou hejtmana
Milana Chovance, který probere aktuální
dění v kraji. Stěžejním tématem budou
letošní změny ve struktuře české finanční správy a nové kompetence krajských
finančních úřadů. Hovořit se bude i o nejčastějších pochybeních v obecně závazných vyhláškách o místních poplatcích,
v územních plánech obcí, při regulaci hazardu, hospodaření veřejných rozpočtů,
nakládání s daňovými příjmy atd.
Program a přihlášku najdete na:
www.regionservis.cz.
■
16.–17. 10., Kurdějov
Hotel Vinař Kurdějov (okr. Břeclav)
Obec, Městys, Město
Dvoudenní blok aktuálních přednášek
uspořádaný advokátkou Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou se uskuteční na téma
Aplikace nového občanského zákoníku
pro praxi obcí a měst s doplňujícím tématem Právnické osoby obcí a měst.
Více informací o programu a přihlášku
najdete na: www.municipal-centrum.cz.
■
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
Regionservis s.r.o.
Česká spořitelna
Komerční banka, a.s.
Aliaves & Co., a.s.
CEVRO Institut, o.p.s.
VERA, spol. s r.o.
I-Tec Czech , spol. s r.o.
Pfilips Česká republika, s.r.o.
ABF, a.s.
Národní síť Zdravých měst ČR
MEDIATEL, spol. s r.o.
ELEKTROWIN, a.s.
56
MO9_56.indd 56
TEL.
240 200 272
800 207 207
800 521 521
–
–
–
596 761 141
–
–
–
841 121 212
777 295 335
FAX
–
–
–
–
–
–
596 761 140
–
–
–
–
–
STR.
1
3
13
15
17
19
21, 29
31
35
39
2. ob.
4. ob.
FOTO: archiv
■
»Čistý vzduch – je to na nás!« je motem letošního, už 12. ročníku Evropského týdne
mobility (ETM), který se uskuteční ve dnech 16. až 22. září. Zapojí se do něj také Praha,
jejíž primátor Tomáš Hudeček (na snímku) k tomu v závěru srpna podepsal Chartu
ETM. »Podporujeme zavádění opatření směřujících k udržitelné dopravě a chceme
motivovat občany k vyzkoušení si i jiných způsobů dopravy než automobilové. Prostor v ulicích patří nejen autům, ale především lidem – tedy také chodcům, cyklistům
a městské hromadné dopravě,« prohlásil při této příležitosti. ETM je nejrozsáhlejší
kampaní na světě, zabývající se udržitelnou mobilitou. Města a obce, které se do ETM
zapojí, musí v souladu s chartou přijmout trvalé opatření ve prospěch cyklistů nebo
chodců či veřejné dopravy a uspořádat Evropský den bez aut. Ten letos připadá na
sobotu 21. září. Přehled měst a obcí (i z České republiky) přihlášených do letošního
ročníku ETM najdete na průběžně aktualizovaném webu www.mobilityweek.eu. /sk/
Jak v kraji chytře
podpořit regionální
cestovní ruch
Už V. ročník Konference na podporu regionálního cestovního ruchu Královéhradeckého kraje se letos uskuteční 17. 9. v Regiocentru Nový pivovar v Hradci Králové.
Akce je určena představitelům měst a obcí
Královéhradeckého kraje, pracovníkům turistických informačních center, zástupcům
organizací cestovního ruchu, zástupcům
svazů handicapovaných a organizací seniorů a účast na ní je zdarma. Hlavními tématy
tentokrát budou Řešení dostupnosti turistických cílů pro handicapované návštěvníky, rodiny s malými dětmi a seniory a Labská cyklotrasa bez bariér.
Registrovat na akci se lze na e-mailové
adrese: [email protected], tel.: 603 506 287.
/sk/
Nepropásněte
soutěž Personalista
veřejné správy!
Klub personalistů, o.p.s. také letos vyhlásil
soutěž Personalista veřejné správy. Soutěž, jejímž partnerem se opět stalo Mini-
sterstvo vnitra ČR, je určena všem, kdo se
zabývají personalistikou nejen v územní
samosprávě, ale nově také ve státní správě. Cílem soutěže je veřejné ocenění práce
nejlepších personalistů a rovněž vyzdvižení
významu personalistiky pro úspěšné fungování každého územního samosprávného
celku nebo úřadu státní správy. Nominace
do soutěže se přijímají do 15. 11. a její vítězové budou vyhlášeni v únoru 2014 na Národní konferenci kvality ve veřejné správě.
Více o soutěži i podmínkách nominace je
/sk/
na: www.klub-personalistu.cz.
Regionální
a územní plánování
má svou soutěž
Schválenou či projednanou územně plánovací dokumentaci, studie, participativní
projekty a realizaci ať už na mezinárodní,
národní, regionální nebo lokální úrovni lze
až do 30. 10. přihlašovat do soutěže o Cenu
Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR. Témata jsou volná, nemusí mít
»evropský rozměr«. Asociace chce pomocí
této soutěže vyzdvihnout územně plánovací strategie, dokumentaci či realizace, které
výrazně přispěly ke zlepšení života ve městech i na venkově.
Podrobnější informace o soutěži najdete
/sk/
na: www.urbanismus.cz.
září 2013
29.8.13 11:37
Odpadové hospodářství
bez problémů
Vše, co potřebujete vědět
o managementu odpadů najdete
v odborném měsíčníku Odpady,
jediném časopise B2B
pro nakládání s odpady
a životní prostředí
Kauzy, aktuality, rozhovory
Zkušenosti podniků i obcí
Zajímavé technologie
Legislativa a praxe
Předplatitelé získávají zdarma
elektronický newsletter,
přístup k elektronickému
archivu a další výhody.
www.odpady.ihned.cz
Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na e-mailu: [email protected]
Economia, a.s., Pernerova 673/47, 180 07 Praha 8
MO001470
MAG
205_210x297_predplatne.indd
1
MO9_ob_03.indd
3
25.7.13
27.8.13 10:51
13:16
ELEKTROWIN obcím
Již 1150 obcí uzavřelo s ELEKTROWINem smlouvu. A co vy?
Už máte ve vaší obci zajištěný zpětný odběr elektrozařízení?
Naši poradci
jsou tu pro vás
S čím vám mohou pomoci?
Pokud již máte uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem:
»
»
»
»
»
zodpoví vám aktuální dotazy týkající se zpětného odběru elektrozařízení
– počínaje vlastní realizací zpětného odběru, odměňování až po pomoc
při získávání finanční a informační podpory
zajistí konzultaci k splnění podmínek a pomohou při vyplnění
Motivačního programu 2013
pomohou vám při pořízení venkovních kontejnerů na drobné spotřebiče
pokud máte zájem o umístění WINTEJNERU – vyhodnotí, zda máte splněny
podmínky pro jeho instalaci
pomohou při realizaci projektu Lokální informační kampaně
Pokud vaše obec dosud není zapojena do kolektivního systému:
»
»
»
»
mohou pomoci s uzavřením Smlouvy o vytvoření místa zpětného odběru
pomohou při registraci svazku či mikroregionu do programu Putující kontejner
informují o zapojení prostřednictvím mobilního svozu
nabídnou zapojení školy do projektu Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět
Na koho se můžete konkrétně obrátit?
Kraj: Moravskoslezský, Zlínský
Ing. Marcela Zuzánková – tel.: +420 777 295 335, [email protected]
win.cz
Kraj: Jihočeský, Plzeňský
Ing. Petra Machová – tel.: +420 724 215 535, [email protected]
Kraj: Karlovarský, Liberecký, Ústecký
Ing. Radka Patzáková – tel.: +420 734 457 362, [email protected]
Kraj: Jihomoravský, Olomoucký
Ing. Michal Jurda – tel.: +420 606 028 089, [email protected]
Kraj: Pardubický, Královéhradecký
Ing. Daniel Tomášek – tel.: +420 608 563 773, [email protected]
Kraj: Středočeský, Praha, Vysočina
Radka Hrachovcová – tel.: +420 606 622 926, [email protected]
MO001382-1
MO9_ob_04.indd 4
Ext_poradciEW_A4_duben2013_zlom04.indd
1
26.8.13 22:07
15:35
16.4.13

správa a rozvoj: příloha: kauza

Transkript

Podobné dokumenty

obce a odpady

obce a odpady - Mechanizace zemědělství

sport a volný čas - Mechanizace zemědělství

moderní úřad

Bibliografie článků a literatury o opevnění

Untitled - www vyrobnidruzstevnictvi projekt

Ediční plán - Mladá fronta

akční plán řízení a koordinace předběţných podmínek v