Textová část

Transkript

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU
TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE
Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16)
Basis for the Study / analysis navigability South Bohemia (Output 4.5.2, Pilot action PA 16)
Podklad pro Studii vazeb mezi prevencí povodňových rizik a vodního
cestovního ruchu (výstup 4.2.1, pilotní aktivita PA 12)
Basis for the Study of linkage between risk prevention and
water-related tourism (Output 4.2.1, Pilot action PA12)
ANALYTICKÁ ČÁST
Pořizovatel:
Krajský úřad Jihočeského kraje
Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic
U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice
Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma
Kolektiv autorů:
A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice
Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík
GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová
Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková
Odborná spolupráce:
Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice
Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice
Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice
Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice
PUPFL, ÚSES: Ing. Hana Pešková – DHV s.r.o.
Číslo zakázky: Z/060 – 09
Datum: březen 2010
Strana 1 (celkem 228)
OBSAH:
A.
PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ............................... 3
A.1.
Vyhodnocení stavu a vývoje území.................................................................................... 3
A.1.1. Řešené území.................................................................................................................................................. 3
A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů....................................................... 5
A.2.
Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce ................... 12
A.2.1. Historický vývoj osídlení území...................................................................................................................... 12
A.2.2. Struktura osídlení........................................................................................................................................... 13
A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel................................................................................................................... 14
A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel...................................................................................................................... 36
A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí ........................................................................................... 44
A.3.
Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona) ....................................... 49
A.3.1. Přírodní hodnoty............................................................................................................................................. 50
A.3.2. Kulturní hodnoty............................................................................................................................................. 92
A.3.3. Civilizační hodnoty ....................................................................................................................................... 126
A.4.
Limity využití území ......................................................................................................... 199
A.4.1. Horninové prostředí a geologie.................................................................................................................... 199
A.4.2. Vodní režim v krajině.................................................................................................................................... 199
A.4.3. Ochrana přírody a krajiny............................................................................................................................. 199
A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy ..................................................................................................................... 200
A.4.5. Hygiena životního prostředí ......................................................................................................................... 200
A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura.................................................................................................................... 200
A.4.7. Veřejná technická infrastruktura................................................................................................................... 200
A.4.8. Ochrana kulturních hodnot........................................................................................................................... 201
A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů............................................................................................................................ 201
B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................................ 202
B.1.
SWOT analýza .................................................................................................................. 202
B.2.
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí,
pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ............................... 209
B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí....................................................................................................... 209
B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj............................................................................................................... 210
B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území ........................................................................... 211
B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro
hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území............................................................................ 212
B.3.
Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie............................... 213
B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území.................................................................................. 213
B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území .......................................................................................................... 214
B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK ......................................... 216
B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky.......................................................................................... 218
B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody ................................................................................. 220
B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory.............................................................................................. 221
A.
A.1.
PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ
Vyhodnocení stavu a vývoje území
A.1.1. Řešené území
Řešené bylo vymezeno v Zadání Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice (dále jen ÚS Vltava)
tak, že zahrnuje tato správní území obcí (v závorce jsou uvedena katastrální území):
ORP České Budějovice:
Branišov (Branišov u Dubného), České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České
Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory), Dasný (Dasný), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice,
Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce, Jeznice, Kostelec, Líšnice u Kostelce, Munice, Poněšice,
Purkarec), Hosín (Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hrdějovice (Hrdějovice), Litvínovice (Litvínovice), Olešník (Olešník), Vlkov
(Vlkov u Drahotěšic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Zliv (Zliv u Českých Budějovic),
ORP Týn nad Vltavou: Horní Kněžeklady (k.ú. Štipoklasy), Modrá Hůrka (Modrá Hůrka), Temelín (pouze k.ú. Knín,
Litoradlice), Žimutice (pouze k.ú. Pořezany, Třitim, Tuchonice),
Takto vymezené řešené území má celkovou rozlohu 27 519 ha. Řešené území zahrnuje správní území obcí a katastrální
území sídel přilehlých k řece Vltavě a vodní nádrži Hněvkovice a spadající do jejich nejbližšího povodí (viz následující
kartogram č.1).
kartogram 1: Řešené území
A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů
Řešené území je součástí územního plánu velkého územního celku (dále jen „ÚPVÚC“) Českobudějovická sídelní regionální
aglomerace (dále jen „ČBSRA“) ve znění jeho změn (změna č.1 a změna č.2). Kromě těchto schválených ÚPVÚC je ve fázi
projednání návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR“ a „JČK“).
A.1.2.1. ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace včetně změn
ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) je územní plán schválený usnesením vlády
České socialistické republiky č. 117/1986 ze dne 10. 6. 1986. Územní plán byl revidován změnou č. 1 týkající se vedení
dálnice D3 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002, kdy závazná část byla
vymezena OZV Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne 5. 3. 2002, která nabyla účinnosti k 30. 3. 2002). Tato dokumentace byla
prověřena podle § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen
NSZ). V aktualizované dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po 1. 1. 2007 považovány v souladu s
výše uvedeným ustanovením za závazné. Aktualizace byla provedena pro ty části dokumentace, které byly schváleny před
1. 1. 2007 (tj. pro Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace a Změnu č. 1
Územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace). Změna č. 2 (schválena
usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008 a vydána jako opatření obecné povahy,
které nabylo účinnosti dnem 17. 10. 2008) týkající se vymezení koridoru pro IV. tranzitní železniční koridor (dále jen IV. TŽK)
Praha – České Budějovice – Linec a koridorů pro silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany a I/34 v úseku České
Budějovice – Třeboň. Dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn
platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem
pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010.
Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené požadavky týkající se řešení splavnění Vltavy a energetiky. Požadavky
týkající se splavnění Vltavy spočívají ve vytváření předpokladů pro realizaci plánovaných staveb na Vltavě (konkrétně:
počítat s plavebním zařízením na vodním díle Hněvkovice a s potřebnou výškou mostu v Hluboké nad Vltavou, v Českých
Budějovicích zajistit územní rezervu pro nákladní přístav s vazbou na kontejnerový terminál). Požadavky v oblasti energetiky
se týkají vytváření předpokladů pro postupnou realizaci oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem s tepelným
zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase na Týn nad Vltavou a Mydlovary – Zliv – České Budějovice. Do řešeného
území rovněž zasáhne koridor pro vyvedení elektrického výkonu Temelín – Havlíčkův Brod (navrhované vedení ZVN 400 kV
Kočín – Mírovka).
Ze Změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů dopravních
staveb navazujících na koridor D3. Zejména se jedná o vymezení koridoru pro severní a jižní tangentu, včetně křižovatek.
Ze Změny č. 2 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů pro silnici I/20 a
IV. TŽK. Koridor pro novou čtyřpruhovou silnici I/20 je v řešeném území vymezen na území obcí Hluboká nad Vltavou
(pouze v k.ú. Bavorovice), Dasný (k.ú. Dasný), Zliv (k.ú. Zliv u Českých Budějovic), včetně souvisejících staveb a
mimoúrovňových křižovatek). IV. TŽK je vymezen jako nová dvojkolejná trasa pro návrhovou rychlost 160 km/h v řešeném
území na území obcí České Budějovice (pouze k.ú. České Budějovice 3), Hrdějovice (Hrdějovice), Hosín (Hosín,
Dobřejovice u Hosína), včetně všech souvisejících staveb.
Kromě výše zmíněných koridorů budou v řešení širších vztahů zahrnuty další významné koridory a plochy
vyplývající z ÚPVÚC ČBSRA a jejích změn, zejména dostavba JETE, dostavba rozvodny Kočín, koridor pro dálnici D3 a
silnici I/34, které se nacházejí mimo vymezené řešené území pro ÚS Vltava.
Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho
změn platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK.
A.1.2.2. Návrh ZÚR Jihočeského kraje
Je dokončen a převzat návrh ZÚR Jihočeského kraje, včetně dokumentace „Posouzení Zásad územního rozvoje
Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dokumentace SEA)" a jejich hodnocení na evropsky
významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné
jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 SZ. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy
vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 SZ. Kromě již výše zmíněných ploch a koridorů vyplývajících
ze schváleného ÚPVÚC ČBSRA, jsou do řešení ÚS Vltava promítnuty i jevy vymezené v návrhu ZÚR JČK a to zejména
zpřesněné vymezení rozvojových os a oblastí republikového a nadmístního významu a významné rozvojové plochy
nadmístního významu.
Upřesnění rozvojových oblastí a os republikového významu v řešeném území ÚS Vltava
Rozvojová oblast České Budějovice
Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast republikového významu a to OB10 České Budějovice, která představuje
silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách
v území:
podporovat kapacitní dopravní napojení OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a
železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice –
Planá,
podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru České Budějovice – D3, České Budějovice – letiště Planá a
rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat v území České Budějovice - západ, České
Budějovice – Čtyři Dvory, Hluboká nad Vltavou, Adamov, Hůry, Rudolfov,
přírodně a krajinářsky cenném území České Budějovice – Stromovka – Vrbenské Rybníky – Hluboká nad Vltavou
věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny;
stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí:
řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, C-E-551a IV.TŽK, VD5 a dále severní a jižní tangenty,
Zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem Planá a VLC Nemanice
na území ORP České Budějovice na nadřazený dopravní systém, tak aby došlo k odlehčení dopravního zatížení
v jádrovém území,
zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením OB10, stanovit pravidla pro jejich využití,
vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména navrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Rudolfov,
Hůry a Adamov na D3, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou
technickou infrastrukturu,
při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území
a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech OB10.
Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz)
Po řešeného území ÚS Vltava zasahuje rozvojová osa republikové významu OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR
(–Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha – České Budějovice – Dolní
Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – hranice ČR, navrhovanou souběžnou trasu IV.
tranzitního železničního koridoru, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného
logistického centra
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách
v území:
podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu
pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu,
respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny,
podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové
osy OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a
krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a
území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny,
omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci
záborů ZPF a LPF a zachování krajinného rázu.
stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí:
řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, R3, C-E-551a IV. TŽK, s ohledem na polohu a technické řešení
mimoúrovňových křižovatek na D3 a R3 a s ohledem na technické řešení IV. TŽK a koordinovat jejich řešení
s Rakouskem,
při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty
v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů,
zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného OS4 a stanovit
pravidla pro jejich využití.
Vymezení ploch nadmístního významu
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují, ať na již převzetím z dříve schválených či vydaných územních plánů
velkých územních celků do návrhu nebo novým vymezením, na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o
výměře vyšší nežli 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, veřejná dopravní
infrastruktura. Dále se vymezují plochy asanací a nové plochy pro těžbu nerostných surovin. Plochy o menší výměře budou
vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, plochy o výměře nad 20 ha mohou být do
navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR. Stávající plochy pro těžbu nerostných surovin
jsou převzaty jako limity využití území do koordinačního výkresu a musí být respektovány v navazujících ÚPD.
Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního
významu pro bydlení:
SO 10 České Budějovice – Čtyři Dvory, na severozápadním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem
rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro
smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra na místě revitalizovaného území
opuštěného areálu vojska.
SO 11 České Budějovice – Za Stromovkou, na západním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem
rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro
smíšenou obytnou funkci, v klidovém prostředí, s bezprostřední vazbou na městský park Stromovka.
SO 14 České Budějovice – Rožnov, na jižním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové
oblasti republikového významu OB10, je v územním klínu mezi řekami Vltavou a Malší navržena perspektivní
rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci.
Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových
významu komerční a průmyslové:
KP 16 Knín – Býšov Ekopark, nedaleko ETE, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, je navržena komerčně
průmyslová rozvojová plocha nadmístního významu, s převažující náplní výroby bioetanolu a využití obnovitelných
zdrojů energie ve formě bioethanolového závodu, v kombinaci fotovoltaickými elektrárnou, bioplynovou stanicí a
turbínou s pohonem na biopaliva.
KP 21 České Budějovice – Kněžské dvory, v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České
Budějovice a v návaznosti na navrhované veřejné logistické centrum je navržena průmyslová plocha nadmístního
významu, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejíž ohniskem je právě město České
Budějovice. Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany.
KP 35 České Budějovice – vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen ve vazbě na areál
Akademie věd a Jihočeské univerzity na západním okraji města České Budějovice, jako součást rozvojové oblasti
republikového významu OB10, ležící na rozvojové ose republikového významu OS4.
Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci
významu pro sport a rekreaci:
SR 7 Purkarec – golf, plocha je navržena u Purkarce, na levém břehu Hněvkovické přehrady, která má vzhledem
ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám a trase vodní cesty, velké předpoklady ke sportovně
rekreačnímu využití. Tento způsob sportovně rekreačního využití je ohleduplný ke krajině a nepřináší nadměrné
zatížení území negativními civilizačními vlivy.
SR 11 České Budějovice – golf, na západním okraji města České Budějovice je navržena v lokalitě Švábova
Hrádku plocha pro sportovně rekreační vybavenost s golfovým hřištěm. Tato plocha tvoří vhodný přechod mezi
volnou krajinou a jednou z největších rozvojových ploch pro smíšenou funkci obytnou v krajském městě. Kromě
toho má vazbu na nedalekou plochu významné městské zeleně, lesopark Stromovku.
SR 12 České Budějovice – sportovně rekreační areál Složiště, na jihovýchodním okraji města České Budějovice,
je navržena sportovně rekreační plocha na zrekultivovaném území bývalého složiště popílku. Plocha je již
částečně využita pro vrcholový sport, ale předpokládá se její další využití pro sportovně rekreační využití a využití
pro trávení volného času obyvatel krajského města a přilehlých obcí.
Rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci
významu pro asanaci:
A1
Asanační území Mydlovary (Mydlovary, Nákří, Olešník, Dívčice) v prostoru úložiště odpadu při
zpravování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy).
A2
Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského
popílku.
Vymezení ploch nadmístního významu pro dopravu
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní
infrastrukturu:
D 19
Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice, vymezuje území pro areál související
s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Kromě zajištění
provozu veřejného logistického centra je potřeba zajistit vhodné dopravní napojení na nadřazený dopravní systém,
tak aby nebyla zatěžován dopravní skelet uvnitř jádrového území města České Budějovice a okolních obcí.
Dotčená katastrální území: Hrdějovice, Bavorovice, České Budějovice 3, České Budějovice 2, České Vrbné.
A.1.2.3. Územní plány obcí v řešeném území
Všechny obce v řešeném území mají schválené nebo rozpracované územní plány, případně jejich změny. Tyto územní plány
a jejich navržené rozvojové plochy (zejména rozvojové plochy zastavitelného území) jsou součástí vyhodnocení a jsou
zahrnuty do grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a ve výkresu Záměrů na provedení změn
v území a Problémového výkresu s ohledem na rozlišovací možnosti měřítka příslušných výkresů. Územní plány obcí
převážně řeší rozvojové plochy pro bydlení, respektive smíšené bydlení. Tyto plochy jsou ve většině případů značně
předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly
realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a
variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. ÚPD
kromě ploch pro bydlení navrhují v menší míře rozvojové plochy pro výrobu a sklady, občanskou vybavenost, sportovně
rekreační plochy, výjimečně je navrhován rozvoj ploch pro rodinnou rekreaci a hromadnou rekreaci. Tyto rozvojové plochy
jsou vyznačeny ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje v území (pouze rozvojové plochy nadmístního významu) a
detailněji v Problémovém výkrese (včetně rozvojových ploch místního významu).
kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK
tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD
Obyvatelé
Rodinné
Rodinné
Rodinné Obyvatelé Obyvatelé
stav
domy
domy
domy nárůst dle návrh
Obec celkem
(byty)
(byty)
(byty) ÚPD
celkem
stav
nárůst
návrh
dle ÚPD
celkem
Branišov
230
57
70
127
175
405
České Budějovice
94936
67115
5045
72160
12615
107551
Dasný
304
75
77
152
195
495
Hluboká nad Vltavou
4910
1583
478
2061
1195
6105
Hosín
758
251
375
626
940
1698
Hrdějovice
1594
481
235
716
590
2184
Litvínovice
2032
366
491
857
1245
3277
Olešník
751
242
94
336
235
986
Vlkov
19
10
10
20
25
44
Zahájí
438
133
40
173
100
538
Zliv
3708
1376
155
1531
400
4108
ORP České Budějovice
109680
71689
7070
78759
17715
127391
celkem
Horní Kněžeklady
108
45
15
60
40
148
Modrá Hůrka
68
36
30
66
75
143
Temelín
820
276
280
556
700
1520
Žimutice
597
210
26
236
65
662
ORP Týn nad Vltavou
1593
567
351
918
880
2473
celkem
A.1.2.4. Technicko - plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže
Hněvkovice
Tato dokumentace byla vypracována Hydroprojektem CZ, a.s. pro Povodí Vltavy, státní podnik. Cílem dokumentace je
stanovit přípustné zatížení hladiny vodní nádrže Hněvkovice i jejích břehových pozemků rekreačními aktivitami. Vlastní
řešení vychází ze zhodnocení současného stavu. Návrhy rozvoje vycházejí z potenciálu hněvkovického regionu a respektují
v maximální možné míře zájmy ochrany přírody. Současně však zohledňuje rozvíjející se aktivity na hladině vodní nádrže a
zvyšující se zájem o některé aktivity, z nichž dominantní je sportovní rybolov a v menší míře využívání malých plavidel.
Těmto aktivitám je v dokumentaci věnována rozsáhlá část. Snahou dokumentace je dosáhnout souladu mezi požadavky
zájemců o provozování vodních sportů a možnostmi vodní nádrže a k ní přilehlých pozemků. Plošný rozsah řešené oblasti je
dán hranicí břehových pozemků, ke kterým vykonává Povodí Vltavy, státní podnik právo hospodaření. Řešená oblast začíná
u hráze vodního díla Hněvkovice a končí pod jezem v obci Hluboká nad Vltavou. Řešení této studie je velmi podrobné a
věnuje se zejména problematice využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií. Při řešení ÚS Vltava budou
využita zejména navrhovaná řešení týkající se provozu a využití vodní hladiny a budou posouzena a případně akceptována
navržená opatření. V grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území budou převzaty hlavní plochy,
zařízení, objekty a jevy jak stávající tak navrhované, případně budou upraveny podle aktuálního stavu v území.
kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí
A.2.
Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce
Součástí analytické část ÚS Vltava je rozbor sociodemografických ukazatelů v řešeném území. Vývoj osídlení stavebního a
bytového fondu probíhá po staletí a vytváří strukturu osídlení v řešeném území. Struktura osídlení a s ním související vztahy,
vazby, činnosti a děje jsou jedním z hlavních činitelů formujících pilíře sociální soudržnosti obyvatel a pilíře hospodářského
rozvoje v řešeném území.
A.2.1. Historický vývoj osídlení území
Pravěk jižních Čech. Doklady o pravěkém osídlení jižních Čech jsou dost skromné, neboť nehostinná krajina s
neproniknutelnými lesy a bažinami byla vyhledávána lidmi jen zřídka. Větší množství dokladů pravěkého osídlení se
dochovalo zejména v Českobudějovické pánvi. Přes ojedinělé paleolitické a mezolitické nálezy lze říci, že stálejší osídlení
jižních Čech je spojeno až s obdobím mladší doby kamenné – neolitu (sídliště v Žimuticích u Dehtářů na Českobudějovicku).
Mohylový lid pro svá stáda vyhledával travnaté plochy, jejichž celistvost narušovaly četné lesy. Na přelomu 2.a 1. tisíciletí př.
Kr. pronikl do jižních Čech lid knovízské (milavečské) kultury, o kterém svědčí žárové hroby a zejména soustava hradišť (u
Hluboké nad Vltavou) chránících obchodní cesty. Slované přicházejí do jižních Čech v průběhu 7. a počátkem 8. století.
Pronikají sem ze středu Čech sledujíce řeky a říčky proti toku. Z toho vyplývá, že např. Táborsko a Písecko bylo osídleno
dříve než nejjižnější části kraje. Vedle vesnických sídel budovali Slované na návrších skal, v zákrutách nebo na soutocích
řek chráněných močály hradiště s důmyslným opevňovacím systémem. Jedno z největších hradišť nad Malší patřilo
kmenovému společenství Doudlebů, později podléhajícímu Slavníkovcům. Dochovaly se i četné lokality slovanských
mohylových pohřebišť (Baba u Ševětína, Vávra u Lišova, Vápenický kopec u Ledenic, Hamerský les u Římova). Až ve 12.
století, zejména v jeho druhé polovině, se počíná rozvíjet středověká kolonizace. I tehdy však byl Jihočeský kraj jen
okrajovou oblastí. K upevnění královské moci v jižních Čechách oproti rozpínavým a mnohdy odbojným Vítkovcům založil v
roce 1265 Přemysl II. Otakar, na soutoku řek Vltavy a Malše, královské město České Budějovice. Obklopeny pásmy hor a
pahorkatin porostlých lesy, byly jižní Čechy v rámci středověkého českého státu do jisté míry svébytnou, uzavřenou a do
sebe obrácenou končinou se specifickými rysy historického a společenského vývoje i s osobitým kulturním projevem. Z
jihočeského kraje pocházejí nejvýznamnější osobnosti husitského hnutí, Jan Hus a Jan Žižka. Síla a moc Rožmberků však
dokázala až na výjimky uhájit území před husitskými vojsky. V době husitských válek patřili Oldřich z Rožmberka i město
České Budějovice k hlavním oporám královské moci. Důležitá byla i doprava vodní po Vltavě. První náčrty kanálu spojujícího
Vltavu a Dunaj se objevily již ve 14. století. Jagellonské období je spojené s rozvojem měst, která vyšla z předchozího
období politicky i ekonomicky posílena. Konec tomuto vzestupu měst učinilo protihabsburské povstání, kterého se většina
jihočeských měst, kromě Českých Budějovic které zůstaly věrné císaři, účastnila. Porážky měst, z nichž byl nejvíce
konfiskacemi postižen Tábor, využila zejména jihočeská šlechta k upevňování svých hospodářských pozic. 16. století
znamenalo zejména velký rozkvět rybničního hospodářství. Rybníky se ovšem nebudovaly jen na rožmberském panství.
Páni z Hradce budovali zároveň rybníky i na Hlubocku. Slavná je jihočeská tradice pivovarnická. Středisky vaření piva se už
ve 14. století staly České Budějovice, Vodňany a Třeboň. V polovině 15. století vznikaly v okolí Českých Budějovic nové
menší pivovary (Doubravice, Vidov, Srubec, Plavnice, Poříčí, Čejkovice). Pobělohorské období a Třicetiletá válka velmi těžce
kraj zasáhla a na řadu desetiletí zabrzdila další hospodářský vývoj, zpustošila nejenom venkov, ale i větší města (Tábor) s
výjimkou Českých Budějovic, které opět zachovaly věrnost císaři. V nových dějinách, i po zrušení nevolnictví setrvávala
převážná část obyvatelstva v zemědělství. Značně rozšířená domácká práce pro vzdálené manufaktury byla předzvěstí
vylidňování jihočeských oblastí. V polovině 19. století byla asi polovina továrních dělníků zaměstnána v textilních závodech.
Nedostatek pracovních příležitostí vyháněl Jihočechy zvláště do rakouských zemí i do zámoří. Centry vlasteneckého života v
době národního obrození byly města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Třeboň. Rozvoji regionu přispělo vybudování
železnice. Nejprve to byla koněspřežka z Českých Budějovic do Lince. Její stavba byla zahájena v roce 1825 a prvních 62
km trati bylo vedeno do provozu o tři roky později. V roce 1868 byla vybudována železnice z Plzně do Českých Budějovic a o
pět let později z Prahy do Českých Velenic. Do jižních Čech byly převedeny některé továrny z Ústí nad Labem, Kraslic, Aše,
Prahy, Hradce Králové či Vsetína, rychle se rozvíjela bytová výstavba, zejména ve městech a střediskových obcích. Druhá
polovina 20. století je spojena s industrializací tradičně zemědělského regionu. V roce 1962 byla dokončena elekrifikace
jižních Čech, k čemuž přispělo i vybudování vodní nádrže Lipno. Řešené území není příliš bohaté na nerostné suroviny.
Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu.
Významným přírodním bohatstvím jsou lesy a rybníky. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické
aglomeraci. Dnes se řešené území stává hlavně díky městům České Budějovice a Hluboká nad Vltavou, kulturním,
přírodním památkám, velmi rozvinutou občanskou vybaveností s bohatou nabídkou kulturního, společenského a
sportovního vyžití, s dostatečnými ubytovacími kapacitami, významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch
zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v Jihočeském kraji. Na tvorbě hrubého
domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5%. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které
zaujímají více než třetinu plochy řešeného území.
A.2.2. Struktura osídlení
Řešené území má celkovou rozlohu 27518,7 ha a je tvořeno správními územími celkem 16 obcí, přičemž u Českých
Budějovic, Temelína a Žimutic jsou do řešeného území zahrnuta pouze katastrální území přilehlá k vodnímu toku řeky
Vltavy. Do řešeného území zasahují správní území dvou obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jedná se o ORP
České Budějovice (do řešeného území zasahuje 12 obcí), ORP Týn nad Vltavou (4 obce).
Z hlediska hierarchie jednotlivých obcí, která je dána zejména jejich vybaveností v oblasti státní správy, služeb, obchodu,
zdravotnictví, školství, sociální, pracovních příležitostí apod., jsou vymezeny tyto typy středisek osídlení1
nadregionální (metropolitní centrum): nabízející vybavenost nadregionálního až regionálního charakteru jako je výroba,
sklady a výrobní služby regionálního charakteru, dále hromadné bydlení, sídla veřejné správy a administrativy regionálního
významu, občanské vybavení regionálního charakteru, tj. vysokoškolská zařízení, zařízení středního školství, zařízení
kultury (divadla, kina, kulturní domy), zdravotnických služeb (poliklinika, nemocnice, ordinace obvodních i specializovaných
lékařů), sociálních služeb, komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu
celosezónního charakteru (hotely, restaurace), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy
nadregionálního až nadregionálního významu, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území pouze České
Budějovice,
nadmístní (střední centrum významné): nabízející vybavenost nadmístního významu jako je výroba, sklady a výrobní
služby nadmístního významu, hromadné bydlení, střediska správy a administrativy pro širší spádové území, občanské
vybavení nadmístního charakteru, tj. zařízení základního školství, výjimečně středního školství, kulturní zařízení (kulturní
domy, kina), zařízení zdravotnických služeb (ordinace praktických lékařů, výjimečně specialistů nebo malé polikliniky),
sociálních služeb (zejména domovy pro seniory), komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu (restaurace,
hotely, kempy), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadmístního významu, s dojížďkou do
zaměstnání a do škol, v řešeném území Hluboká nad Vltavou, Zliv,
místní velké (střední centrum ostatní): nabízející vybavenost místního až nadmístního charakteru, tj. výrobu a výrobní
služby, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanská vybavení v oblasti školství (základní a mateřské školy), kultury
(kulturní domy, sokolovny s velkými sály), případně i zdravotnictví (ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního
charakteru, zařízení služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu (restaurace, kempy, výjimečně hotely), s dobrou dopravní
dostupností umožňující dojížďku z okolních obcí v řešeném území ,
místní střední (nižší centrum): nabízející vybavenost místního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby místního charakteru,
bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanskou vybavenost v oblasti školství (základní školy, malotřídky), kultury
(velké sály u restaurací, případně kulturní domy nebo sokolovny) i zdravotnictví (výjimečně ordinace praktických lékařů) a
sociálních služeb místního charakteru, služeb v oblasti rekreace (restaurace, bistra) a cestovního ruchu, s omezenou
dojížďku z okolních obcí,
místní ostatní (lokální centrum): nabízející omezenou vybavenost základního charakteru jako je bydlení, pracoviště místní
samosprávy, základní občanského vybavení pouze místního významu, omezených služeb v oblasti rekreace a cestovního
ruchu.
tabulka 2: Sídelní struktura
ORP
České Budějovice
Týn nad Vltavou
Obec
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
Horní Kněžeklady
Středisko osídlení
Místní ostatní
Nadregionální
Místní ostatní
Nadmístní
Místní střední
Místní velké
Místní velké
Místní střední
Místní ostatní
Místní střední
Nadmístní
Místní ostatní
Počet obyvatel
v roce 2009
230
94936
304
4910
758
1594
2032
751
19
438
3708
108
1 V závorce je uveden název kategorie dle územně analytických podkladů Jihočeského kraje, část Podklady pro rozbor
udržitelného rozvoje území, kartogram S.8 – Sociodemografické podmínky, Sídelní struktura.
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
Místní ostatní
Místní velké
Místní střední
68
820
597
A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od censu v roce 1869
(s výjimkou roku 1940), umožňují objektivizovat pohled na současný stav osídlení řešeného území, zejména představy o
míře vylidňování či stabilitě sídel. Sídlem se zde rozumí část obce ve vymezení podle SLDB 2001. Soubor těchto sídel je
však redukován tam, kde nebylo možno provést přepočty časových řad ze starších censů. Chybí data pro některá velmi
malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena do okolních sídel). Pro potřeby analytické části byly zvoleny řady od roku 1900 po
poslední SLBD v roce 2001 a údaje z roku 2009.
tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel
Obec
Branišov 2
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
celkem
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
ORP Týn nad Vlt.
celkem
Řešené území celkem
2
1900
237
44873
245
5350
964
747
704
913
126
386
1024
1930
207
59193
252
5054
961
1302
910
1050
125
435
1596
1950
175
55435
187
4263
782
913
764
918
87
424
1368
1961
190
63892
204
4485
819
771
921
885
90
441
2125
1970
164
76162
167
4236
661
692
858
787
66
416
2787
1980
154
88448
181
4371
612
800
821
748
43
414
3547
1991
152
97243
200
4277
610
945
854
741
28
370
3770
2001
159
98876
230
4582
674
1489
1121
708
24
356
3718
2009
230
94936
304
4910
758
1594
2032
751
19
438
3708
55569
71085
65316
74823
86996
100139
109190
111937
109680
367
250
2776
1408
355
216
2520
1391
272
160
2031
1082
261
159
2012
973
254
134
1811
800
192
126
1546
687
140
90
751
671
112
83
724
588
108
68
820
597
4801
4482
3545
3405
2999
2551
1652
1507
1593
60370
75567
68861
78228
89995
102690
110842
113444
111273
Obec Branišov byla do roku 1991 včetně součástí obce Dubné
graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území
120000
110842
115604 113467
102690
100000
89995
75567
80000
1900
78228
1930
68861
1950
60370
1961
1970
60000
1980
1991
40000
2001
2009
20000
0
Počet obyvatel
Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat až do roku 2001 vzestupný trend počtu obyvatel
v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména města a jako nadregionální středisko osídlení České Budějovice a
nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles
obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z grafu vývoje počtu obyvatel v ORP
Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto a je
zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska.
graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou
Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou
5000
4801
4482
4500
4000
3500
3545
1900
3405
1930
2999
3000
1950
2551
1961
2500
1970
1652
2000
1507
1593
1980
1991
1500
2001
1000
2009
500
0
Počty obyvatel
A.2.3.1. Další složky demografické bilance
Kromě populačních censů jednou za 10 let je možno vyhodnotit údaje, které průběžně sbírají matriční úřady a registr
obyvatelstva v gesci MV ČR. Evidují tzv. demografické události - narození, úmrtí a stěhování (obdobně se sledují i rozvody,
sňatky a potraty). Základní data publikuje ČSÚ jednou za rok pouze za celé obce. Kombinační data (např. úmrtnost podle
věku a příčin, stěhování podle věku a vzdělání, atd.) jsou dostupné jen pro okresy a kraje z důvodu reprezentativnosti
(nahodilosti) malých souborů.
Živě
narození
4
1139
4
53
7
9
23
6
0
6
40
1291
0
1
10
8
19
1310
Vystěhovalí
8
-135
6
-11
7
9
91
6
0
42
4
27
-5
-2
3
25
21
48
Přistěhovalí
4
236
2
-3
-3
5
10
-5
0
1
19
266
-1
-2
0
1
-2
264
Zemřelí
Branišov
230
České Budějovice
94936
Dasný
304
4910
Hosín
758
Hrdějovice
1594
Litvínovice
2032
Olešník
751
Vlkov
19
Zahájí
438
Zliv
3708
ORP Č. Budějovice celkem
109680
Horní Kněžeklady
108
Modrá Hůrka
68
Temelín
820
Žimutice
597
ORP Týn n. Vlt. celkem
1593
111273
graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009)
Saldo
migrace
Obec
Přirozený
přírůstek
Počet
obyvatel
tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010
0
903
2
56
10
4
13
11
0
5
21
1025
1
3
10
7
21
1046
6
2243
13
148
30
37
136
28
0
47
104
2792
0
0
19
29
48
2840
2
2605
9
156
20
33
55
17
0
6
119
3022
4
0
16
5
25
3047
Měna obyvatel v území
3500
3047
2840
3000
2500
Přirozený přírůstek
2000
Saldo migrace
Živě narození
1310
1500
1046
Zemřelí
Přistěhovalí
1000
500
Vystěhovalí
264
48
0
Kategorie měny
graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009)
Měna obyvatel v ORP České Budějovice
3500
3022
2792
3000
2500
Saldo migrace
2000
Živě narození
1291
1500
Zemřelí
1025
Přistěhovalí
1000
500
Vystěhovalí
266
27
0
Kategorie měny
graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009)
Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou
48
50
45
40
35
25
30
21
25
19
21
Saldo migrace
Živě narození
20
Zemřelí
15
Přistěhovalí
10
Vystěhovalí
5
0
-2
-5
Kategorie měny
ORP
tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009
Obec
Týn nad
Vltavou
Písek
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hluboká n. Vltavou
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
Počet
obyvatel
celkem
230
94936
304
4910
758
1594
2032
751
19
438
3708
109680
108
68
820
597
1593
111273
0-14
(%)
Počet
obyvatel
0-14
18,2
13,1
20,1
15,4
15,8
13,5
16,7
14,5
10,5
17,8
13,6
13,3
9,3
13,2
16,7
19,9
15,0
13,3
42
12 406
61
758
120
215
340
109
2
78
504
14635
10
9
137
83
239
14874
15-64
(%)
Počet
obyvatel
15-64
65 a
více
(%)
Počet
obyvatel
65 a více
let
71,8
71,2
71,7
71,8
72,1
76,0
74,4
72,4
63,2
71,5
71,6
71,4
61,1
64,7
68,8
69,5
68,4
71,4
165
67 625
218
3 524
546
1 211
1 512
544
12
313
2 654
78324
66
44
564
415
1089
79413
10
15,7
8,2
12,8
12,1
10,5
8,9
13,1
26,3
10,7
14,8
15,3
29,6
22,1
14,5
16,6
16,6
15,3
23
14 905
25
628
92
168
180
98
5
47
550
16721
32
15
119
99
265
16986
graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009)
Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice
120000
109680
100000
78324
80000
Celkem obyvatel
0-14 let
60000
15-64 let
65 a více let
40000
14635
16721
20000
0
Obyvatelé podle věkových kategorií
graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009)
Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou
1593
1600
1400
1089
1200
1000
Celkem obyvatel
0-14 let
800
15-64 let
600
65 a více let
265
239
400
200
0
Obyvatelé podle věkových kategorií
36
14405
46
879
157
229
194
177
9
69
723
16924
42
34
180
159
415
17339
vyučení a
stř.
odborné
bez mat.
Osoby
s SŠ
vzděláním
55
26460
85
1345
232
359
343
261
9
142
1300
30591
29
26
278
204
537
31128
28
25090
41
992
119
351
243
112
4
66
811
27857
16
9
116
83
224
28081
Osoby s
VŠ
vzděláním
0
184
1
18
0
4
2
0
0
0
4
213
2
0
2
2
6
219
Osoby se
základním
vzděláním
Osoby bez
zákl.
vzdělání
132
81970
185
3789
555
1175
904
592
23
297
3110
92732
94
72
596
480
1242
93974
vyšší
odborné a
nástavbové
Týn nad
Vltavou
České Budějovice
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
ORP České Budějovice celkem
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
ORP Týn nad Vltavou celkem
Obyvatelé
stáří 15 let
a více
Obec
ORP
tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001)
5
3830
3
117
12
60
26
10
0
9
88
4160
1
2
4
8
15
4175
3
10607
9
377
33
158
89
29
1
10
176
11492
3
1
8
19
31
11523
graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001)
Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice
92732
100000
90000
80000
15 let a více celkem
70000
Bez základ. vzdělání
60000
Základní vzdělíní
50000
Vyučení a stř. odborné
40000
30591
SŠ s maturitou
27857
Vyšší odborné
30000
Vysokoškolské
16924
20000
11492
10000
4160
213
0
dosažené vzdělání
graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001)
Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou
1400
1242
1200
1000
15 let a více celkem
Bez základ. vzdělání
800
Základní vzdělání
537
600
Vyučení a střed. odborné
SŠ s maturitou
415
Vyšší odborné
400
224
Vysokoškolské
200
15
6
31
0
Dosažené vzdělání
V Jihočeském kraji bylo k 31. prosinci 2009 na Úřadech práce evidováno 27 530 uchazečů o zaměstnání, když v porovnání s
minulým měsícem jejich počet vzrostl o 2 179 osob (o 8,6 %) a meziroční index tak dosáhl hodnoty 157,3 % (nárůst počtu
uchazečů o 10 025 osob). Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl v prosinci ve všech okresech, nejvíce v okresech Jindřichův
Hradec (o 473 osob) a Písek (o 469 osob). Meziročně vzrostl počet uchazečů o zaměstnání nejvíce v okresech Jindřichův
Hradec, Tábor a České Budějovice. V České republice vzrostl počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 53,1 %. Meziroční
nárůst v Jihočeském kraji byl mezi kraji České republiky 5 nejnižší.
Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se promítl do nárůstu míry nezaměstnanosti, která v porovnání s předchozím měsícem
vzrostla o 0,71 procentního bodu na 7,78 %, když se meziročně zvýšila o 2,95 procentního bodu. Z jednotlivých okresů
byl nejvyšší meziroční nárůst zaznamenán v okrese Tábor, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Míra nezaměstnanosti byla
k 31. 12. 2009 v České republice 9,24 %, když se meziročně zvýšila o 3,28 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti je
v Jihočeském kraji třetí nejnižší za Hlavním městem Prahou (3,66 %) a Středočeským krajem (7,01 %).
Ke konci roku 2009 bylo na Úřadech práce v kraji nabízeno 1 516 volných pracovních míst, což znamená, že v přepočtu
na jedno volné pracovní místo připadá 18,2 uchazečů o zaměstnání. Meziročně klesl počet nabízených volných
pracovních míst zhruba na třetinu, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vzrostl více než 4x. Počet uchazečů na 1 volné
pracovní místo byl v České republice k 31. 12. 2009 pouze 17,4 osob..
Údaje o míře registrované nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví a o volných pracovních místech v Jihočeském kraji a
jeho okresech jsou v následující tabulce.
tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání
Volná pracovní místa Počet uchazečů
celkem
na 1 volné místo
Míra registrované nezaměstnanosti v %
celkem
2009
2008
Kraj celkem
v tom okresy:
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
muži
2009
ženy
2008
2009
2008
absolutně
index
2009/2008
2009
2008
7,78
4,83
6,92
4,03
8,93
5,88
1 516
36,2
18,2
4,2
5,85
10,19
8,26
8,01
7,00
8,46
9,12
3,62
6,78
4,56
5,26
4,75
5,82
4,98
5,02
9,07
7,04
7,14
6,51
7,58
8,52
2,92
5,83
3,63
4,31
4,35
4,98
4,19
6,97
11,74
9,90
9,10
7,64
9,68
9,88
4,58
8,09
5,85
6,53
5,26
6,89
5,94
550
114
116
159
155
306
116
42,6
29,0
31,6
37,8
48,9
29,5
31,9
11,3
32,7
35,0
18,9
13,1
11,2
43,8
3,0
6,5
6,3
4,9
4,5
2,3
8,1
Míra nezaměstnanosti se nevyvíjela v průběhu roku 2009 v kraji rovnoměrně, jak je zřejmé z následujícího grafu.
graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009
%
Míra nezaměstnanosti v období 12/2008 - 12/2009
12,0
CK
CK
CK
CK
CK
CK
CK
CK
CK
CK
7,78
8,0
CK
6,0
CK
CK
10,0
6,34
5,79
6,57
6,55
6,37
6,36
6,61
6,65
6,69
7,07
6,77
4,83
CB
4,0
CB
CB
CB
CB
CB
CB
CB
CB
CB
CB
CB
CB
Jč.kraj
2,0
min. okres
max. okres
0,0
XII
2008
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
2009
Rozdíl míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy kraje se pohyboval ve sledovaném období od 2,69 procentního bodu
v červenci 2009 do 4,34 procentního bodu v prosinci 2009, když rozdíl mezi nejnižší mírou nezaměstnanosti v okrese České
Budějovice (5,85 %) a nejvyšší v okrese Český Krumlov (10,19 %) byl tak za předchozích 12 měsíců nejvyšší. Míra
nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 je v Jihočeském kraji od roku 2000 historicky nejvyšší, když překračuje doposud předchozí
nejvyšší hodnotu ke konci roku 2005 o 1,1 procentního bodu.
tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ
ORP
Obec
Počet obyvatel
230
94936
304
4910
758
1549
2032
751
19
438
3708
109635
108
68
820
597
1593
Týn nad
Vltavou
České Budějovice
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
Míra registrované
nezaměstnanosti
(%)
2,6
3,8
3,5
3,3
3,8
3,1
4,7
4,4
7,1
4,2
2,7
3,9
2,3
3,3
7,4
6,9
5,0
Průměrný
věk
36,4
41,2
35,9
39,6
39,1
38,8
36,5
39,3
53,7
38,3
40,6
39,9
48,5
44,8
40
40,6
43,5
graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice
Míra nezaměstananosrti v ORP České Budějovice
8
7
6
5
Míra nezaměstananosrti (%)
4
3
2
Z
liv
Z
ah
á
jí
V
lk
ov
O
le
šn
ík
Li
tv
ín
ov
ic
e
H
o
sí
n
H
rd
ěj
ov
ic
e
D
a
sn
ý
n
ad
H
lu
bo
ká
B
ra
Č
e
n
sk
iš
ov
é
B
ud
ěj
ov
ic
e
0
V
lta
vo
u
1
graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou
Míra nezaměstnanosti v ORP Týn nad Vltavou
8
7
6
5
4
Míra nezaměstnanosti (%)
3
2
1
0
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007)
Tržní nájemné
Název okresu
Kč
Kč/m2
5440
80
Písek
5780
85
České Budějovice
5372
79
Český Krumlov
4896
72
Jindřichův Hradec
5440
80
Tábor
5304
78
Strakonice
3944
58
Prachatice
Měsíční
změna
Roční
změna
2,66
-0,1
1,59
1,85
0,8
3,55
0,18
0
-1,19
0
0
10,3
0
2,18
tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání
1998
1999
2000
Název okresu
11411
12566
13370
České Budějovice
11064
11386
12442
Český Krumlov
9676
10226
10913
Jindřichův Hradec
9944
12666
11057
Písek
9535
10484
10836
Prachatice
10426
11061
11922
Strakonice
10838
11350
12166
Tábor
2001
14535
13070
11880
11637
11833
13025
12950
2002
15442
13986
12502
12491
12612
13663
13959
Regul. nájemné
reg_najem
Kč/m2
1353
20
1639
24
1353
20
1410
21
1440
21
1382
20
1353
20
2003
16328
14764
13292
13370
13749
14556
14374
2004
17277
15883
14242
13873
14625
15380
15130
2005
18347
16419
14925
14850
14794
15989
16059
Graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání
20000
18000
16000
14000
České Budějovice
12000
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
10000
Písek
Prachatice
8000
Strakonice
6000
Tábor
4000
2000
0
r1998
r1999
r2000
r2001
r2002
r2003
r2004
r2005
tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ)
doprava, sklady a spoje
NUTS
1995
1996
1997
1998
1999
Česká republika
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
8 271,00
7 881,00
8 436,00
7 473,00
7 726,00
7 258,00
7 512,00
9 803,00
9 330,00
10 074,00
9 085,00
8 839,00
8 879,00
8 819,00
11 290,00
10 595,00
11 415,00
10 235,00
9 835,00
10 043,00
10 065,00
12 597,00
12 090,00
13 557,00
11 177,00
11 047,00
11 197,00
11 039,00
0
12 968,00
14 686,00
12 218,00
11 542,00
11 925,00
11 764,00
2000
2001
14 841,00
13 667,00
15 114,00
13 016,00
11 897,00
13 129,00
12 896,00
16 097,00
14 521,00
16 553,00
13 164,00
12 671,00
13 726,00
12 919,00
Strakonice
7 539,00
8 751,00
9 823,00
Tábor
7 629,00
9 014,00
10 429,00
obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží
NUTS
1995
1996
1997
10 427,00
11 230,00
10 998,00
12 063,00
12 163,00
13 098,00
12 291,00
13 579,00
1998
1999
2000
2001
Česká republika
7 220,00
Jihočeský kraj
6 378,00
České Budějovice
6 815,00
Český Krumlov
6 827,00
Jindřichův Hradec
5 461,00
Písek
6 311,00
Prachatice
4 913,00
Strakonice
5 569,00
Tábor
6 762,00
ostatních veřejné a sociální služby
NUTS
1995
8 742,00
7 647,00
8 581,00
8 149,00
6 758,00
7 328,00
6 549,00
6 489,00
7 276,00
10 504,00
9 158,00
9 834,00
9 654,00
8 129,00
8 440,00
7 924,00
9 363,00
9 029,00
11 737,00
9 979,00
11 537,00
9 742,00
9 012,00
8 667,00
8 394,00
9 477,00
9 131,00
0
10 807,00
12 083,00
10 196,00
10 089,00
8 958,00
9 161,00
10 748,00
10 442,00
14 119,00
11 541,00
12 894,00
10 805,00
10 970,00
10 157,00
9 897,00
10 821,00
10 911,00
15 404,00
12 711,00
14 236,00
11 344,00
11 749,00
10 903,00
10 622,00
12 677,00
12 063,00
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Česká republika
6 660,00
Jihočeský kraj
5 651,00
České Budějovice
6 076,00
Český Krumlov
5 668,00
Jindřichův Hradec
5 025,00
Písek
5 684,00
Prachatice
6 644,00
Strakonice
3 789,00
Tábor
5 205,00
peněžnictví a pojišťovnictví
NUTS
1995
8 032,00
7 056,00
7 655,00
6 508,00
6 808,00
7 029,00
7 900,00
4 745,00
6 459,00
9 190,00
8 064,00
8 277,00
8 275,00
7 743,00
7 931,00
8 667,00
7 866,00
7 276,00
10 038,00
8 955,00
9 184,00
8 983,00
8 451,00
8 440,00
9 756,00
9 637,00
7 965,00
0
9 767,00
9 925,00
9 734,00
9 431,00
9 424,00
11 514,00
10 060,00
8 001,00
11 322,00
10 668,00
11 130,00
10 515,00
10 377,00
9 786,00
11 667,00
10 473,00
9 823,00
12 112,00
11 739,00
12 751,00
11 463,00
10 930,00
10 694,00
12 661,00
10 567,00
10 592,00
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Česká republika
13 974,00
Jihočeský kraj
12 469,00
České Budějovice
12 951,00
Český Krumlov
11 676,00
Jindřichův Hradec
13 312,00
Písek
11 432,00
Prachatice
11 813,00
Strakonice
11 895,00
Tábor
12 035,00
pohostinství a ubytování
NUTS
1995
16 421,00
14 345,00
15 016,00
13 963,00
14 719,00
13 250,00
13 581,00
13 447,00
13 675,00
18 771,00
16 018,00
16 705,00
15 797,00
16 320,00
14 237,00
14 493,00
15 144,00
15 953,00
21 158,00
17 121,00
18 250,00
16 314,00
16 582,00
15 215,00
15 141,00
16 031,00
16 713,00
0
18 537,00
19 646,00
17 075,00
17 889,00
16 891,00
16 148,00
18 044,00
18 041,00
25 144,00
20 682,00
22 539,00
19 187,00
20 064,00
16 270,00
19 982,00
21 353,00
19 424,00
28 726,00
22 002,00
23 279,00
19 365,00
20 462,00
21 247,00
21 500,00
20 500,00
20 713,00
1996
1997
1998
1999
2000
2001
8 330,00
7 996,00
0
8 514,00
0
5 783,00
0
7 587,00
0
8 254,00
6 804,00
7 608,00
5 935,00
6 116,00
6 232,00
7 165,00
7 236,00
5 966,00
8 979,00
7 031,00
7 196,00
8 527,00
7 545,00
5 169,00
7 358,00
7 729,00
5 939,00
0
7 559,00
7 533,00
7 695,00
8 189,00
8 093,00
7 253,00
7 966,00
6 994,00
10 480,00
8 980,00
9 779,00
10 011,00
8 884,00
7 328,00
9 397,00
7 824,00
7 631,00
11 387,00
9 577,00
10 041,00
10 895,00
9 708,00
8 277,00
10 026,00
9 350,00
7 371,00
Česká republika
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
7 294,00
0
0
5 973,00
0
5 173,00
0
6 119,00
0
stavebnictví
NUTS
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
8 889,00
8 789,00
9 348,00
7 858,00
7 841,00
8 719,00
8 002,00
8 489,00
9 079,00
10 189,00
9 876,00
10 547,00
9 385,00
8 869,00
9 256,00
9 133,00
9 075,00
10 326,00
11 236,00
11 084,00
12 007,00
10 677,00
9 825,00
10 684,00
10 790,00
10 142,00
11 218,00
12 236,00
11 965,00
12 626,00
11 606,00
10 413,00
11 641,00
11 638,00
10 976,00
12 210,00
0
12 100,00
13 025,00
11 922,00
10 527,00
12 445,00
12 343,00
11 148,00
11 484,00
13 602,00
13 014,00
13 783,00
12 563,00
11 717,00
12 731,00
12 755,00
11 826,00
13 389,00
14 715,00
13 899,00
14 737,00
13 057,00
12 441,00
14 191,00
13 736,00
12 991,00
14 112,00
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Česká republika
7 376,00
Jihočeský kraj
7 189,00
České Budějovice
6 999,00
Český Krumlov
7 320,00
Jindřichův Hradec
7 248,00
Písek
7 373,00
Prachatice
7 433,00
Strakonice
7 344,00
Tábor
7 143,00
v činnostech prodeje nemovitostí
NUTS
1995
8 970,00
8 751,00
8 888,00
8 744,00
8 613,00
8 727,00
8 713,00
8 657,00
8 694,00
9 436,00
9 258,00
9 348,00
9 448,00
9 220,00
9 314,00
8 910,00
9 322,00
9 111,00
9 880,00
9 692,00
9 917,00
9 675,00
9 579,00
9 665,00
9 052,00
9 649,00
9 699,00
0
10 998,00
11 339,00
10 811,00
10 720,00
10 931,00
10 439,00
10 951,00
10 962,00
11 282,00
11 110,00
11 417,00
11 152,00
10 894,00
10 882,00
10 534,00
10 994,00
11 139,00
12 406,00
12 187,00
12 558,00
12 189,00
11 861,00
11 875,00
11 751,00
12 199,00
12 081,00
1996
1997
1998
1999
2000
2001
8 844,00
7 194,00
7 395,00
6 556,00
6 388,00
6 350,00
7 932,00
6 661,00
7 697,00
10 554,00
8 747,00
9 272,00
7 993,00
7 071,00
8 331,00
10 482,00
8 371,00
8 340,00
11 614,00
9 197,00
9 686,00
9 548,00
7 716,00
7 881,00
10 084,00
7 295,00
9 505,00
13 110,00
10 140,00
10 832,00
10 445,00
7 904,00
7 631,00
9 774,00
9 245,00
10 481,00
0
10 402,00
11 006,00
10 527,00
8 654,00
7 584,00
11 137,00
9 730,00
10 517,00
15 183,00
11 072,00
11 619,00
14 201,00
8 166,00
9 086,00
12 668,00
10 220,00
10 724,00
16 170,00
12 551,00
12 705,00
7 485,00
7 693,00
9 730,00
10 417,00
21 774,00
12 980,00
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
10 749,00
10 428,00
12 089,00
10 125,00
9 044,00
9 976,00
8 491,00
9 779,00
10 618,00
11 880,00
11 515,00
13 633,00
11 040,00
9 955,00
10 909,00
8 992,00
10 957,00
11 751,00
0
12 328,00
14 864,00
11 717,00
10 658,00
11 507,00
10 000,00
11 764,00
12 198,00
13 544,00
13 152,00
15 847,00
12 579,00
11 152,00
11 814,00
10 886,00
12 907,00
13 058,00
14 490,00
13 937,00
16 585,00
13 248,00
11 999,00
12 515,00
11 748,00
13 679,00
13 785,00
1997
1998
1999
2000
2001
Česká republika
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
školství
NUTS
Česká republika
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
v průmyslu
NUTS
Česká republika
8 153,00
9 585,00
Jihočeský kraj
7 718,00
9 185,00
České Budějovice
8 669,00
10 549,00
Český Krumlov
7 732,00
8 828,00
Jindřichův Hradec
7 019,00
8 151,00
Písek
7 710,00
9 178,00
Prachatice
6 476,00
7 509,00
Strakonice
7 070,00
8 485,00
Tábor
7 811,00
9 229,00
veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení
NUTS
1995
1996
Česká republika
9 515,00
11 399,00
11 792,00
Jihočeský kraj
9 201,00
11 123,00
11 213,00
České Budějovice
9 826,00
11 852,00
11 556,00
Český Krumlov
9 873,00
11 658,00
11 718,00
Jindřichův Hradec
9 065,00
11 020,00
10 783,00
Písek
8 446,00
10 135,00
10 670,00
Prachatice
9 314,00
11 234,00
11 390,00
Strakonice
8 099,00
9 853,00
10 747,00
Tábor
8 852,00
10 910,00
11 184,00
zdravotnictví, veterinárních služeb a sociálních činností
NUTS
1995
1996
1997
12 086,00
11 544,00
12 107,00
11 596,00
11 321,00
10 797,00
11 084,00
11 158,00
11 735,00
0
12 980,00
14 019,00
12 896,00
12 855,00
11 787,00
12 452,00
12 538,00
12 660,00
13 895,00
13 304,00
14 216,00
13 583,00
13 152,00
11 902,00
13 004,00
13 114,00
12 768,00
15 300,00
14 696,00
15 562,00
14 669,00
14 447,00
13 600,00
14 146,00
14 630,00
14 287,00
1998
1999
2000
2001
Česká republika
7 510,00
9 065,00
Jihočeský kraj
7 324,00
9 094,00
České Budějovice
7 263,00
9 433,00
Český Krumlov
7 773,00
9 420,00
Jindřichův Hradec
7 364,00
8 787,00
Písek
8 276,00
9 176,00
Prachatice
7 048,00
8 537,00
Strakonice
7 227,00
9 068,00
Tábor
6 753,00
8 619,00
zemědělství, lesnictví, těžby dřeva a rybolovu
NUTS
1995
1996
9 635,00
9 776,00
9 937,00
10 102,00
9 497,00
10 458,00
9 289,00
9 487,00
9 392,00
9 961,00
10 234,00
10 485,00
10 275,00
10 003,00
10 946,00
9 624,00
9 752,00
9 921,00
0
11 625,00
12 110,00
11 979,00
11 275,00
12 142,00
10 521,00
11 193,00
11 058,00
11 735,00
12 160,00
13 021,00
11 943,00
11 741,00
12 748,00
10 859,00
12 015,00
10 989,00
13 361,00
13 609,00
14 843,00
13 240,00
13 163,00
13 546,00
12 022,00
13 060,00
12 578,00
1997
1998
1999
2000
2001
8 600,00
8 923,00
9 379,00
9 234,00
8 711,00
8 990,00
8 469,00
8 727,00
8 749,00
9 318,00
9 662,00
10 049,00
10 263,00
9 309,00
9 674,00
9 546,00
9 434,00
9 547,00
0
9 805,00
10 156,00
10 844,00
9 598,00
10 138,00
9 608,00
9 000,00
9 534,00
10 367,00
10 634,00
11 008,00
11 897,00
10 451,00
10 740,00
10 614,00
9 958,00
10 157,00
11 314,00
11 495,00
12 113,00
12 354,00
11 240,00
11 519,00
11 172,00
11 018,00
11 117,00
Česká republika
Jihočeský kraj
České Budějovice
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
Písek
Prachatice
Strakonice
Tábor
6 895,00
7 110,00
7 565,00
7 587,00
6 861,00
7 129,00
6 923,00
6 709,00
6 919,00
7 830,00
8 101,00
8 465,00
8 378,00
7 893,00
8 331,00
7 863,00
7 808,00
7 876,00
kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území
kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území
kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území
kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0-14 let
kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více
kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním
kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním
Kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání
kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti
A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel
Predikce vývoje počtu obyvatel v území je odvozena jednak z prognózy vývoje počtu obyvatel (střední hodnota) dle ČSÚ a
tato byla aplikována na řešené území ÚS Vltava. Jedním z předpokladů pro predikci vývoje počtu obyvatel je, že populační
vlna z druhé poloviny 70. let, se pravděpodobně již nebude opakovat. Děti těchto dětí se rodí v současné době; vzestup
porodnosti posilují navíc porody odložené z 90. let. Novinářský pojem baby-boom ale zdaleka neodpovídá intenzitám
ze 70. let a je zavádějící; spíše odráží problémy ze zrušených kapacit porodnic, školek atd. Očekává se, že vlna dočasně
zvýšené porodnosti brzy skončí.
tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském
Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském kraji v letech
Věková struktura obyvatelstva
2009
2012
2015
2017
2020
2023
2025
Obyvatelé ve věku 0-14
91361 93410 96180 97507 98261 96106 92868
Obyvatelé ve věku 15-64
450719 441657 428265 419690 407708 398170 395459
Obyvatelé ve věku 65+
94248 102718 113974 121093 131305 140852 144626
Celkem
636328 637785 638419 638290 637274 635128 632953
Graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ
Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji
2009
639000
2010
638000
2011
2012
637000
2013
636000
2014
2015
635000
2016
2017
634000
2018
633000
2019
2020
632000
2021
631000
2022
2023
630000
2024
Počty obyvatel v letech 2009 - 2025
2025
Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ
Prognóza vývoje obyvatel v Jihočeském kraji podle věkového složení
500000
450000
400000
350000
300000
250000
0-14
15-64
200000
65+
150000
100000
50000
0
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Vývoj počtu obyvatel v letech 2009 - 2025
tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ
Obec
1950
1961
1970
1980
1991
2001
65316
74823
86996
100139
109190
111937
3545
3405
2999
2551
1652
1507
ORP Týn nad Vlt. celkem
68861
78228
89995
102690
110842
113444
2009
2025
109680
108580
1593
1420
111273
110000
graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území
120000
100000
80000
60000
40000
20000
0
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2009
2025
Z průběhu grafu vyplývá, že počet obyvatel v řešeném území bude mírně klesat, což odpovídá současným i dlouhodobě
sledovaným trendům. Strmějšímu poklesu obyvatel „brání“ dlouhodobě rostoucí počty obyvatel měst Písku a Týna nad
Vltavou. Pouze v případě ORP Milevsko je možno sledovat pravděpodobný trend vývoje počtu obyvatel v menších obcích.
Tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD
Obec
1950
1961
1970
1980
1991
65316
74823
86996
100139
109190
3545
3405
2999
2551
1652
68861
78228
89995
102690
110842
2001
2009
2025
111937
109680
127391
1507
1593
2473
113444
111273
129864
Graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle ÚPD
140000
120000
100000
80000
60000
40000
20000
0
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2009
2025
tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD
Obec
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2009
2025
Branišov
175
190
164
154
152
159
230
405
České Budějovice
55435
63892
76162
88448
97243
98876
94936
107551
Dasný
187
204
167
181
200
230
304
495
4263
4485
4236
4371
4277
4582
4910
6105
Hosín
782
819
661
612
610
674
758
1698
Hrdějovice
913
771
692
800
945
1489
1594
2184
Litvínovice
764
921
858
821
854
1121
2032
3277
Olešník
918
885
787
748
741
708
751
986
Vlkov
87
90
66
43
28
24
19
44
Zahájí
424
441
416
414
370
356
438
538
Zliv
1368
2125
2787
3547
3770
3718
3708
4108
65316
74823
86996
100139
109190
111937
109680
127391
celkem
Horní Kněžeklady
272
261
254
192
140
112
108
148
Modrá Hůrka
160
159
134
126
90
83
68
143
Temelín
2031
2012
1811
1546
751
724
820
1520
Žimutice
1082
973
800
687
671
588
597
662
ORP Týn nad Vlt.
3545
3405
2999
2551
1652
1507
1593
2473
celkem
68861
78228
89995
102690
110842
113444
111273
129864
graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice
Prognóza vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice dle ÚPD
120000
100000
80000
60000
České Budějovice
40000
20000
0
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Počty obyvatel v ltech 1950 - 2025
2009
2025
graf 19 Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území
Prognóza vývoje počtu obyvatel v obcích v řešeném území
7000
Branišov
Dasný
6000
Hosín
5000
Hrdějovice
Litvínovice
4000
Olešník
Vlkov
3000
Zahájí
Zliv
2000
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
1000
Temelín
Žimutice
0
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2009
2025
Jak z průběhu grafů vyplývá jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle navržených rozvojových ploch pro bydlení a z nich
odvozeného předpokládaného nárůstu počtu obyvatel a bytů značně optimistické a zřejmě i nadsazené. Nejmarkantnější je
to v případě města České Budějovice a obcí Hosín, a Temelín. Rozvojové plochy pro bydlení jsou ve většině případů značně
předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly
realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a
variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce.
Výjimku tvoří obce v bezprostřední blízkosti města Českých Budějovic jako Litvínovice, Branišov, Dasný, u kterých křivka
grafu vykazuje minimální odchylky od lineárního průběhu, což je dáno skutečným rozvojem individuální bytové výstavby.
Dlouhodobě vzestupnou křivku trvale bydlících obyvatel vykazuje i město Hluboká a obce Hrdějovice, Hosín, které mají
rovněž reálné předpoklady pro rozvoj bydlení. Nicméně v ÚS Vltava je potřeba pro rozvojové plochy s určitou korekcí
dimenzovat sítě technické a dopravní infrastruktury, a uvažované počty obyvatel je potřeba chápat jako limitní kapacity.
Kartogram 13: Živě narození
Kartogram 14: Zemřelí
Kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území
Kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území
A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí
A.2.5.1. Územní plány velkých územních celků
Do řešeného území zasahují tyto schválené (vydané) ÚPVÚC ČBSRA včetně Změny č.1 a č.2 ČBSRA. Dle ustanovení §
187 odst. (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA včetně změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992,
a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí
platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Jejich bližší charakteristiky jsou uvedeny v části vyhodnocení schválených
ÚPD na začátku textu (kapitola A.1.2.1).
A.2.5.2. Zásady územního rozvoje
Kromě těchto platných a schválených ÚPVÚC jsou v současné době zpracovávány ZÚR JČK. Návrh ZÚR Jihočeského
kraje je dokončen a převzat pořizovatelem, včetně dokumentace SEA a hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí
oblasti (NATURA 2000) a kompletního rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s
dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 stavebního zákona. Současně bylo projednáno s příslušnými
ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 stavebního zákona.
A.2.5.3. Územní plány obcí
Většina obcí má platnou územně plánovací dokumentaci (územní plány) pořízené v průběhu posledních 20 let. Územní
plány obcí navíc mají schváleno či rozpracováno řadu změn, což je na úkor přehlednosti o stavu a vývoji v území. Řada
územních plánů je ovšem v rozporu s platnou legislativou (přílišná podrobnost, chybějící oddíly a kapitoly požadované
současně platným stavebním zákonem).
Tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území
Obec
Název ÚPD
ÚPnSÚ Branišov 3
Branišov
České
Budějovice
ÚPO Dasný
Hluboká
Vltavou
nad
Hosín
Horní
Kněžeklady
Hrdějovice
Litvínovice
Modrá Hůrka
Rok schválení, rozpracovanost
RNDr. PERLÍN RADIM, PRAHA
15.1.1997
AD, České Budějovice
27.5.2009
Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér
Brno, Brno
17.6.2000
Různí zpracovatelé
24.10.2002 - 26.11.2009
A+U DESIGN, České Budějovice
5.12.2002
ÚP STUDIO České Budějovice
6.8.2009
A+U Design, České Budějovice
17.10.1994
9.7.2004
Změna č.2 ÚPnSÚ
Branišov
ÚPnM
České
Budějovice
Změna č.1 – 36 ÚPnM
České Budějovice
ÚPO Dasný
Změna č. 1 ÚPO
Dasný
ÚPnSÚ Hluboká nad
Vltavou
Změna č.1 – 4 ÚPnSÚ
ÚP Hluboká nad
Vltavou
ÚPO Hosín
Změna č.2 ÚPO Hosín
Řízení o návrhu ÚP 2010
1.9.2001
27.10.2006
ÚPO Horní Kněžeklady
ÚP STUDIO České Budějovice
29.6.2000
ÚPO Hrdějovice
ÚPO Litvínovice
ÚP Litvínovice
UPLAN s.r.o., Vlastiboř
Architektonický ateliér ŠTĚPÁN,
České Budějovice
ÚPO Modrá Hůrka
Změna č.1 ÚPO Modrá
3
Zpracovatel
V rámci ÚPnSÚ Dubné
Projednání návrhu 2010
25.6.2004
Projednání zadání 6.3.2009
16.3.2005
29.8.2009
Hůrka
Změna č.2 ÚPO Modrá
Hůrka
ÚPnSÚ Olešník
Změna č.1 ÚPnSÚ
Olešník
Změna č.2 ÚPnSÚ
Olešník
ÚPnSÚ Temelín
Změna č.1 ÚPnSÚ
Temelín
Změna č.2 ÚPnSÚ
Temelín
České Budějovice
České Budějovice
8.10.1999
8.3. 2003
5.1.2006
26.6.1997
18.8.2006
21.1.2004
ÚP Temelín
Vlkov
ÚPO Vlkov
SURPMO, a.s., Praha
Zahájí
Zliv
ÚPO Zahájí
ÚPnSÚ Zliv
UA Projekce, České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
České Budějovice
Olešník
Temelín
ÚPO Žimutice
Žimutice
Změna
Žimutice
Změna
Žimutice
Změna
Žimutice
č.1
ÚPO
č.2
ÚPO
č.3
ÚPO
Schváleno zadání 2008
15.4.2009 veř.projednání
konceptu + SEA , únor 2010
odevzdání návrhu
6.8.1999 zpracovává se čistopis
5.9.2000 stanovisko
nadřízeného orgánu
20.6.1999
1.2.1994
19.7.2000
28.10.2003
8.9.2004
Schváleno zadání 29.6.2009
A.2.5.4. Územně analytické podklady
Zpracovatel ÚS Vltava obdržel od pořizovatele kompletní sadu digitálních dat územně analytických podkladů (ÚAP) pro
řešené území i širší vztahy dne 31. 8. 2009. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje
území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo
stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na
provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně
plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území).
A.2.5.5. Program rozvoje Jihočeského kraje
Program rozvoje Jihočeského kraje (dále též jen „PRK“) je základní strategický materiál Jihočeského kraje, obsahující Titulní
stranu s obsahem a úvodním slovem hejtmana, Přehled programových dokumentů, Sociálně ekonomický profil kraje, SWOT
analýzu, Strategickou část, Návrh financování, Zabezpečení realizace, Závěr a seznam použitých zkratek a dále přílohy
Výsledky realizace Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje z roku 2001 – souhrnná bilance za uplynulé
období, Analýza vybraných projektů, Hlavní směry Regionální inovační strategie, Hospodářsky slabé regiony – vymezení,
Oblasti ohrožené vysídlením, Základní struktura a obsazení pracovních týmů při implementaci PRK, Tabulkové přílohy,
Mapové přílohy a Stanovisko Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce.
Pro územní studii je zásadní SWOT analýza, ze které vyplývá, že mj. patří mezi
SILNÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie
o výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem, včetně tradičních
vazeb na sousední regiony,
o vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou,
o rozvíjející se malé a střední podnikání,
o potenciál biomasy jako obnovitelné suroviny,
o vyvážené rozmístění přirozených center - měst střední velikosti,
o vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu; zachovalá, ekologicky hodnotná a turisticky atraktivní
příroda a kulturní krajina, s velkou koncentrací historických památek,
o tradice lázeňství;
o atraktivita regionu a vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, rekreační plavby a hipoturistiky,
o postupně se zlepšující technický stav dopravních cest, zejména silnic nižších tříd,
o existence dílčích územních plánů a kvalitní příprava ZÚR JČK dle nového SZ;
SLABÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie
o socioekonomické disparity mezi jednotlivými částmi kraje,
o neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN-T (dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a
R4),
o chybějící obchvaty sídel především na silnicích I. a II. třídy,
o velký podíl ekonomicky slabých obcí s malým počtem obyvatel,
o nedostatečná investiční vybavenost nemocnic a zařízení sociálních služeb,
o nevyhovující struktura a kapacita sociálních služeb a zařízení,
o zastaralý stavebně-technický stav některých pobytových zařízení sociálních služeb,
o nevhodná druhová skladba lesních porostů v některých mikroregionech vůči působení vlivu biotických a
abiotických činitelů,
o nevhodné využití zemědělské půdy (např. vysoká míra zornění) a kulturní krajiny v některých oblastech
kraje,
o nedostatečná infrastruktura pro volnočasové aktivity,
o špatný stav některých technických a kulturně-historických památek,
o sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu,
o špatný stav okolí hlavních přístupových komunikací (např. absence vybavených odpočívadel, opuštěná
tržiště, prostituce),
o pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav,
o existující bariéry migrace ryb;
PŘÍLEŽITOSTI Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie
o rozvoj podnikatelských služeb, zejména specializovaných,
o regionální a místní možnosti využití existence celostátně významného energetického zdroje (Temelín),
o trvale udržitelné využití přírodních atraktivit a kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, včetně
lázeňství,
o rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem a lázeňstvím,
o budování cyklostezek a rozvoj sítě cyklotras v regionu,
o dokončení Vltavské vodní cesty a její využití pro rekreační plavbu,
o tvorba nových a inovace stávajících produktů cestovního ruchu,
o posilování úrovně koordinace a řízení cestovního ruchu na úrovni regionů a kraje,
o jednotný marketing Jihočeského kraje jako významné turistické destinace,
o vybudování dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a dokončení modernizace IV. tranzitního železničního
koridoru v ose Eurokoridoru sever-jih, včetně výstavby nové tratě České Budějovice – Linz,
o dostavba rychlostní komunikace R4 od hranic kraje ke křížení se silnicí I/20 a modernizace silnice I/4 až
na státní hranici s Německem,
o využití splavnosti řeky Vltavy pro rekreační a příležitostnou vodní dopravu,
o produkce a zpracování obnovitelných zdrojů energie v souladu se závazkem EU,
o zlepšování dostupnosti a kvality veřejných služeb;
HROZBY pro území Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie
o nepříznivá struktura a vývoj populace v řadě lokalit kraje,
o nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a
nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími náklady na zdravotní a sociální služby,
o pokles počtu žáků a studentů z důvodu nepříznivého demografického vývoje zejména 90. let 20. století,
o zpomalení výstavby a nedokončení dálnice D3, rychlostní silnice R3 a odklad dokončení komunikace R4
a modernizace I/4 ve směru Praha – Strakonice –Strážný – Pasov,
o pomalá výstavba IV. tranzitního železničního koridoru v důsledku nedostatku finančních prostředků,
o prohloubení socioekonomických disparit uvnitř kraje a zhoršování dostupnosti služeb, pracovních
příležitostí a dopravní dostupnosti ve venkovském prostoru,
o problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na rozvoj kraje a obcí,
o zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě,
o chátrání kulturních movitých a nemovitých památek z důvodů nedostatku zejména centrálních finančních
zdrojů,
o nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody,
o růst dopravního zatížení silnic a další zhoršování jejich technického stavu,
o problematické splnění směrnic EU o čištění odpadních vod do roku 2010,
o nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability,
o urbanizace volné krajiny (mimo území určená k zástavbě ÚPD),
o
o
neexistence volného tržního prostředí v zemědělství – zvyšující se závislost konkurenceschopnosti
zemědělství na dotační politice státu a EU,
další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů.
Dalším zásadním oddílem PRK je STRATEGICKÁ ČÁST, obsahují
VIZI Jihočeského kraje v této definici: „Jihočeský kraj bude v horizontu roku 2013 konkurenceschopným a
prosperujícím regionem s vysokou kvalitou života obyvatelstva.“,
tezi, že konkurenceschopnost a prosperita Jihočeského kraje bude vycházet z jeho ROZVOJOVÉHO
POTENCIÁLU:
o kulturně sociálního prostředí kraje, které je pozitivně ovlivněno sdílenými hodnotami vyrůstajícími z tradic
kraje a sociální soudržností obyvatel,
o vyšší aktivity podnikatelského sektoru, zvláště malých a středních podniků, která umožňuje využít
schopností obyvatel a rozšířit spektrum podnikatelských činností na území kraje,
o dostupnosti vody, energií, médií a informací nezbytných k realizaci rozvojových aktivit,
o kvalitní vnitřní i vnější dopravní dostupnosti,
o zemědělského sektoru reflektujícího reformní trendy EU a postupnou liberalizaci světového trhu se
zemědělskými komoditami,
o rozmanitosti krajiny a přírody, kulturního dědictví a specifik kraje zabezpečujících možnosti rozvoje
cestovního ruchu,
o venkovských oblastí s pestrou škálou ekonomických, sociálních a kulturních aktivit, které zajistí
stabilizaci osídlení,
o měst a jejich zázemí, která jsou prostřednictvím vzájemné sítě vazeb motorem socioekonomického
rozvoje kraje,
GLOBÁLNÍ CÍL, definovaný takto: „Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování
podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje
jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.“,
konkretizovaný do 8 PRIORITNÍCH OS (1. Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika, 2. Lidské zdroje a sociální
soudržnost, 3. Dostupnost a infrastruktura, 4. Rozvoj urbánních prostorů, 5. Venkovský prostor, 6. Cestovní ruch,
kulturní a přírodní dědictví, 7. Efektivní veřejná správa a modernizace institucí, 8. Životní prostředí), kdy osy č. 3.,
4., 5., 6. a 8. se bytostně dotýkají obsahu řešení územní studie,
a kdy každá prioritní osa má svůj STRATEGICKÝ CÍL, kdy strategickým cílem prioritní osy je
o Dostupnost a infrastruktura je zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické
infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti (osa 3),
o Rozvoj urbánních prostorů Jihočeského kraje je podpora posilování role měst jako přirozených
rozvojových center území se zaměřením na komplexní přístup k řešení jejich specifických problémů (osa
4),
o Venkovský prostor je podpora diverzifikace venkovské ekonomiky se zaměřením na využívání
moderních forem zemědělství, rybářství a lesnictví, se současným využitím potenciálu a zachování
místních tradic a hodnot krajiny (osa 5),
o Cestovní ruch, přírodní a kulturní atraktivity je rozvíjení cestovního ruchu se zaměřením na jeho různé
druhy se současným využitím potenciálu kulturního dědictví s ohledem na zachování jeho specifických
hodnot (osa 6),
o Životní prostředí je zabezpečení podmínek dílčích aspektů ochrany životního prostředí a zavedení
systému řešení integrovaných rizik (osa 8),
a kdy pro naplnění těchto cílů jsou navržena dále uvedená opatření s jednotlivými operačními cíly, kdy dále
vybíráme OPERAČNÍ CÍLE s přímou vazbou na obsah řešení studie:
o Rozvoj regionální a místní dopravní infrastruktury,
o Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury,
o Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody,
o Zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energií,
o Podpora dostupnosti internetu v kraji,
o Dostupnost telekomunikačních sítí,
o Podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách kraje,
o Modernizace a rozvoj infrastruktury sloužící pro veřejnou dopravu,
o Komplexní přístup k revitalizaci vybraných částí měst (center, veřejných prostor, tradičních obytných zón
- zvláště panelových sídlišť, tradičních průmyslových a obdobných zón – revitalizace brownfields),
o Vyřešení dopravní situace ve městech (veřejná doprava (MHD), bezpečnost a řízení provozu (dopravní
telematika, city logistika), cyklistika, pěší zóny, doprava v klidu),
o Posilování aktivit měst a urbanizovaných prostorů v území,
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
Překonání nedostatečné kritické váhy měst prostřednictvím síťování, tj. vytvářením hmotných
(infrastrukturních) i nehmotných (informačních, znalostních, vztahových) sítí pro posílení toků zboží,
kapitálu, informací, znalostí apod.,
Posilování vazeb město – zázemí,
Diverzifikace zemědělských činností,
Zlepšení podmínek pro tvorbu nových pracovních příležitostí na venkově,
Posílení různorodosti venkovské ekonomiky prostřednictvím podpory zakládání nových podniků a jejich
rozvoje,
Rozšíření škály služeb na venkově,
Tvorba podmínek pro nové investice,
Zvýšení konkurenceschopnosti podporou mimoprodukčních funkcí,
Rozvoj ekologického zemědělství,
Posílení využití obnovitelných zdrojů energie, především travní a dřevní biomasy,
Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího využití potenciálů lesů a jejich produkčních
faktorů,
Posílení konkurenceschopnosti dalším rozvojem technického potenciálu a podporou inovačních
technologií a procesů, včetně alternativní produkce dřeva,
Podpora navazujícího dřevozpracujícího průmyslu s vyšší přidanou hodnotou,
Zvýšení hospodářské hodnoty soukromých i obecních lesů,
Zvýšení podílu lesnictví na vodním hospodářství posílením vodohospodářské a hydrické funkce lesů,
Posílení kvantitativně a kvalitativně odpovídající struktury zařízení CR,
Rozvíjení lázeňských a wellness kapacit,
Rozvoj a rozšiřování doplňkové infrastruktury CR,
Zlepšení kvality a dostupnosti infrastruktury CR v oblasti turistických cest (naučné stezky, hipostezky,
vodní cesty atd.) a cyklistických tras, vč. doprovodné infrastruktury a značení, sportovně-rekreační a
kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, infrastruktury pro zimní turistiku (lyžařské a běžecké areály),
zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty
(wellness), ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku,
Rozšiřování vhodných a dosud nevyužívaných ploch k realizaci sportovních a volnočasových aktivit,
Rozvoj produktů pro zimní sezonu,
Efektivnější využití lázeňských a wellness kapacit a rozšíření lázeňských služeb,
Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu,
Podpora vodní turistiky a CR podél vodních toků a vodních ploch,
Podpora tvorby produktů využívaných pro přilákání návštěvníků mimo hlavní sezonu zaměřená na
specifickou strukturu návštěvníků (např. nordic walking, golf, poznávací turistika),
Využití místního potenciálu při ochraně a využívání kulturního a přírodního dědictví pro posílení pocitu
sounáležitosti s regionem a při rozvoji CR v Jihočeském kraji,
Využití kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie) pro rozvoj kulturních aktivit v regionu,
Podpora využívání destinačního managementu pro koordinaci, podporu i rozvoj CR v Jihočeském kraji,
Podpora malých a středních podniků působících v CR,
Územně vyvážené zvýšení návštěvnosti kraje,
Prodloužení délky pobytu návštěvníků,
Vytvoření podmínek pro prodloužení letní a zimní sezony, podpora rozvíjení CR mimo sezónu,
Ochrana a využívání vodních zdrojů,
Ochrana ovzduší a snižování emisí,
Ochrana přírody, tvorba krajiny,
Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží,
Omezování rizika povodní a jejich dopadů,
Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury,
Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody,
Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury,
Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody,
Zabezpečení nouzového zásobování vodou,
Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky stabilní a trvale produkční krajiny,
Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny,
Zvýšení ekologické stability lesa a posílení jeho mimoprodukčních funkcí,
Zvýšení ekologické stability rybničních soustav a posílení jejich mimoprodukčních funkcí (nutnost
postupné modernizace rybníků a rekonstrukcí hrází),
Zvýšení ekologické stability a jakosti tekoucích vod (říčních systémů) a jejich revitalizace
(renaturalizace),
Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny z hlediska vodního režimu,
Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny,
Racionální přístup k těžbě a zpracování nerostných surovin a omezování jejich negativních dopadů na
krajinu a životní prostředí,
o Zachování půdní úrodnosti,
o Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch;
kdy na tyto operační cíle navazují již konkrétní AKTIVITY, které již nebudou pro jejich velké množství jednotlivě
vybírány a uváděny přímo zde v textu studie.4
o
o
A.2.5.6. Další strategické dokumentace krajského významu
Další strategické dokumenty vydané a pořízené Jihočeským krajem v oblasti dopravy, energetiky, cestovního ruchu, ochrany
přírody, odpadového hospodářství nebo surovinového potenciálu kraje jsou obvykle buď přímo koncepčního charakteru s
malým územním průmětem do územně plánovací dokumentace nebo ryze oborové, jejichž průmět do řešení studie je vždy
omezen na konkrétní oblast hodnot v území nebo limitů využití území.
Z těch zásadních, které byly využity pro zpracování analytické části územní studie a bude z nich vycházeno při tvorbě
obsahu návrhové části je potřeba zmínit:
Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen „KOPK“) JČK, zpracovaná sdružením forem ATEM s.r.o. a EIA servis
s.r.o. v roce 2008, řešící zásadní otázky environmentálního charakteru,
Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje (resp. její aktualizace provedená firmou SEVEN v roce 2008),
vymezující priority v oblasti elektroenergetiky, zásobování teplem, obnovitelných zdrojů energie, a další,
Krajský generel nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (dále jen „NR-R ÚSES“)
zpracovaný v roce 2007 týmem řešitelů Ing. Friedrich, Ing. Popela, Ing. Wimmer, Ing. Novák) vymezující
nadregionální a regionální biokoridory a biocentra do polygonů vč. vymezení ochranných zón nadregionálních
biokoridorů,
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (dále jen „PRVKÚC“) Jihočeského kraje, vč. jeho dvou
aktualizací, který je zevrubně vyhodnocen v poslední části této studie,
Plán odpadového hospodářství a Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje,
Regionální surovinová politika Jihočeského kraje.
A.2.5.7. Další součásti legislativního prostředí
Územní rozvoj řešeného území je silně ovlivněn rozdělením pravomocí mezi státní správu a samosprávou v rozsáhlých
územích, jejichž správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí.
Vzhledem ke značnému podílu ploch s režimem ochrany přírody a krajiny (MZCHÚ, ÚSES apod.) vytváří pro řešené území
významný legislativní rámec zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z něho se odvozují režimy a omezení
v chráněných územích a jejich ochranných pásmech.
V řešeném území se nachází mnoho vodních toků, nachází se zde významná víceúčelová vodní nádrž Hněvkovice (důležitá
pro zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží, odběry povrchové vody z nádrže podle
příslušných povolení, zejména odběr chladící vody pro JE Temelín, ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle
příslušných povolení, k výrobě elektrické energie, výkon rybářského práva, likvidace havárií v jakosti vody, zajištění plavby v
nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou, rekreace a vodní sporty) a zdroje
podzemních vod. Další regulace využití území se tak mohou odvíjet i od zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon.
Z hlediska přírodního pilíře se na legislativním rámci dále mimo jiné podílejí zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č.
86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákon č. 334/1992 Sb., o
ochraně zemědělského půdního fondu, a dalších.
A.3.
Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona)
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ
jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu
nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a
míru využití zastavěného území
Více viz Program rozvoje Jihočeského kraje, strategická část, k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci
Koncepční materiály na adrese http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=710&par[lang]=CS.
4
A.3.1. Přírodní hodnoty
Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutokem velkých řek Vltavy a
Malše, v jižní části řešeného území. Dominantou řešeného území a hlavním předmětem řešení je vodní nádrž Hněvkovice,
jež od přehradního profilu v ř. km 210,390 vyplňuje zde již hluboké údolí vodního toku Vltavy. Osa vodní nádrže generelně
směřuje severojižním směrem s malými odchylkami v jižní části plochy. Říční údolí bylo dosti hluboké a vyznačovalo se
strmými břehy, do nichž byla hluboko zaříznuta údolí menších i větších přítoků, jež po naplnění nádrže vytvořily v převážné
míře úzké a relativně hluboké zátoky. Po naplnění přehradní nádrže vznikla vodní plocha délky asi 18,59 km. I při naplnění
nádrže na maximální provozní hladinu je hladina nádrže stále ještě výrazně převyšována okolními břehy, jež se nacházejí o
40 až 200 m výše. Terén je v dolní části nádrže až zhruba k obci Purkarec relativně otevřený, s poněkud ploššími břehy,
dále proti proudu je i nad současnou vodní hladinou zhusta velmi strmý, zpravidla porostlý lesy, nebo skalnatý. Ve všech
těchto charakterově odlišných krajinných segmentech převládá nejenom prostorová členitost, živost a dynamika (včetně
pánevních oblastí vymezených výraznými horizonty), ale i úměrné členění dané formami hospodářského využití. S výjimkou
urbanizovaných území českobudějovické aglomerace, a s výjimkou extrémní technické stavby – Jaderné elektrárny Temelín
– převládá v krajinné scéně úměrné měřítko odpovídající kultivované kulturní krajině se zemědělskou výrobou,
přizpůsobenou členitému reliéfu. V řešeném území přispívá k výraznosti obrazu krajiny i přítomnost stop historického vývoje
krajiny a osídlení. Zvláště patrné jsou kulturní a historické hodnoty krajiny v komponovaných krajinářských úpravách
Hlubocka.
A.3.1.1. Krajinný ráz
Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před
činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb,
mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu,
výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Charakteristické krajinné prostory
jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a
nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Některá z takových
území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině.
Oblast krajinného rázu – Bechyňsko-Vltavotýnsko
Rozsáhlá oblast krajinného rázu, jejíž osami jsou výrazné koridory údolí Vltavy a Lužnice, do řešeného území zasahuje
pouze svým jižním okrajem. Koridory řeky Vltavy jsou provázeny lesními porosty stejně jako údolí přítoků. V náhorních
polohách na mezivodních hřbetech vzniká otevřenější zemědělská krajina. Kontrast většího měřítka s uzavřenými
scenériemi zahloubených poloh vytváří výrazné estetické hodnoty. V krajině je přítomno harmonické měřítko a (zejména v
zahloubených uzavřených prostorech) ve scenériích se uplatňuje jedinečný soulad historických sídel a krajinného rámce
údolí. Do jižní části oblasti a zejména do řešeného území zasahuje historická krajina Hlubocka s oborami. Hlavní osu krajiny
tvoří tok Vltavy, vodní síť doplňují již jen drobné přítoky charakteru potoků. Na Vltavě je vytvořeno několik vodních děl,
součástí Vltavské kaskády. Nejnovějšími stupni Vltavské kaskády jsou Hněvkovická přehrada, vybudovaná na řece Vltavě
v letech 1986-1991, a vodní dílo Kořensko, které zasahují do severní poloviny řešeného území. Nejstarší osídlení oblasti se
datuje do doby bronzové. Lesy, zejména smrkové a borové, rozčleňují plochy polí a luk. Struktura rozložení lesů a orné půdy
odpovídá historickým mapám a navazuje na původní krajinnou strukturu. Oblastí prochází zejména komunikace nižších tříd,
které navazují na historickou cestní strukturu doloženou historickými mapami. Výraznou novou dominantou nejen této
oblasti, ale celé velké části Jihočeského kraje, je stavba jaderné elektrárny Temelín, zkolaudovaná v roce 2006 (pozn. již
mimo řešené území, ale je nepřehlédnutelnou pohledovou dominantou celé této oblasti).
obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice
obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic
obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území
Oblast krajinného rázu – Českobudějovická pánev
Oblast krajinného rázu, která zahrnuje jeden z hlavních a typických prostorů Jižních Čech. Má dva kontrastní charaktery
spolupůsobící v uzavřeném prostorovém rámci – silně urbanizovanou krajinu velkého města postupně vyplňující prostor
mezi svahy Rudolfova, Hosína a Blanského lesa a rozlehlou rybniční krajinu táhnoucí se od Českých Budějovic k
Vodňanům. Prostorové vymezení výrazným masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a výrazná hrana Táborské
pahorkatiny, do které se zařezává údolí Vltavy po Hlubokou, je vedle dílčích scenérií rybniční krajiny hlavním atributem
estetické atraktivnosti krajiny. Krajina mimo urbanizované území vyniká uvnitř rybničních soustav harmonickým měřítkem a
harmonickými prostorovými vztahy. Významné hodnoty do krajiny vnášejí historické krajinné úpravy Hlubocka s
překrývajícími se vrstvami postupné kultivace od středověké rybniční soustavy až po pozdně romantické úpravy druhé
poloviny 19. století. Oblast z velké části náleží k Blatské pánvi (Vodňanská a Zlivská pánev, Chvalešovická pahorkatina), JV
části Českobudějovické pánve. Jedná se o širokou tektonickou příkopovou sníženinu protaženou směrem SZ-JV (ploše
pahorkatinný až plošinný povrch a akumulační georeliéf nízkých teras Vltavy a širokých niv vodních toků) Krajina je
charakteristická řadou vodních toků, přítoků Vltavy s vedlejšími rameny, slatěmi a mrtvými kanály, potoky a množstvím
rybníků. V Českobudějovické pánvi v povodí Vltavy se nachází výrazná českobudějovicko-hlubocká rybniční skupina s
největším rybníkem Bezdrevem, vybudovaným koncem 15. století. Z ostatních rybníků této skupiny je z turistického hlediska
zajímavý např. Munický rybník v blízkosti Hluboké nad Vltavou. Oblast je málo zalesněná smrkovými a borovými porosty s
dubem letním, méně bukovými porosty. Ve vazbě na množství rybníků se objevují cenné mokřiny, pobřežní mokřady a vlhké,
břehové a litorální porosty a rákosiny. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ (vázané
zejména na vodní plochy a jejich břehy), v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Původně bylo jádro oblasti
bažinaté, proto je osídlení pravděpodobně o něco pozdější než v přilehlém Pošumaví. Více dokladů pochází teprve z doby
kolem přelomu letopočtu. Dnes je krajina převážně odlesněná, v minulosti typické vlhké louky byly z velké části převedeny
na ornou půdu nebo zmeliorovány. Krajinu prostupuje velké množství rybníků. Osu oblasti tvoří silnice I/20. České
Budějovice jsou významnou silniční i železniční dopravní křižovatkou. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v
oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. Jižní okraj oblasti zaplňuje výrazně urbanizovaná plocha
města České Budějovice a jeho aglomerace. Královské město České Budějovice jsou správním, historickým, kulturním,
dopravním a průmyslovým centrem kraje. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci
a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské
moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Kromě Českých Budějovic má městský status
Hluboká nad Vltavou (1378), Zliv (1409). Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel. V
oblasti se nachází množství architektonicky cenných objektů a souborů. Zámek Hluboká nad Vltavou, výrazná dominanta
čnící nad Českobudějovickou pánev, je spolu s loveckým zámkem Ohrada národní kulturní památkou. České Budějovice
jsou městskou památkovou rezervací. Řada vesnic je vesnickými památkovými rezervacemi a zónami. Na Hlubockém
panství Schwarzenbergů vznikla velmi harmonická kultivovaná lovecká krajina s prvky krajinářských kompozic. Západně od
Českých Budějovic se v rybniční krajině nachází řada venkovských sídel, představujících unikátní soubor lidové architektury.
Vesnickými památkovými zónami v řešeném území jsou Bavorovice a Munice.
Obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště
obrázek 5: Největší rybník v řešeném území - Bezdrev
obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi
Oblast krajinného rázu - Lišovský práh - západní Třeboňsko
Do řešeného území zasahuje pouze okrajově na jihovýchodním okraji (část území obce Hosín). Prudké svahy Rudolfovska
ohraničují na západě vyvýšenou polohu krajiny Lišovského prahu, na severu tvoří méně výrazný krajinný předěl mezi
Českobudějovickou pánví a soběslavsko – veselskými blaty Hlubocká pahorkatina. Výhledy do Českobudějovické pánve
jsou velmi atraktivní, na jihovýchodě ohraničené horizonty Novohradských hor, na jihu masivem Blanského lesa
s dominantou Kletě a na jihozápadě se zvedají lesnaté hřbety Podhůří Šumavy se vzdálenějšími horizonty hřebenů Šumavy.
Vlastní krajina vyvýšené polohy je zemědělského charakteru s větších měřítkem členění zemědělských ploch a lesních
porostů. Členitá pahorkatina na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice, s rozčleněným erozně denudačním povrchem asymetrické
hrásťové stavby, silně tektonicky porušeným, s pásmem nejvýraznějších elevací na západě, se strukturními hřbety a suky,
se zbytky zarovnaných povrchů. Lišovský práh (Hlubocká a Dobrovodská pahorkatina). Oblast leží na rozvodí Vltavy, Malše
a Lužnice. Zdejší toky jsou poměrně malé, charakteru potoků. Místy se objevují rybníky, mokřady a vlhké louky. Oblast je
středně zalesněná smrkovými a borovými porosty s bukem a modřínem. Lesy oddělují pole a louky, některé vlhké. Cenné
přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Oblast
byla osídlena poměrně pozdě a osídlení nebylo příliš husté. Dnešní krajina má leso-polní charakter, lesní plochy prostupují
plochy lesů, polí, luk a rybníků. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře
doložené historickými mapami.
obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu
obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká
obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína
Kartogram 17: Krajinný ráz v řešeném území
Kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území
A.3.1.2. Lokality NATURA 2000
Ptačí oblast CZ0311036 Hlubocké obory
Ptačí oblast se nachází severně od Českých Budějovic na obou březích řeky Vltavy. Rozkládá se mezi obcemi Chlumec,
Poněšice, Vlkov, Vitín, Dobřejovice a Munice. Ve směru VZ měří v nejširším místě 9,1 km od SJ pak 6,7 km. Zahrnuje dvě
obory - Poněšickou a Starou a 3 maloplošná zvláště chráněná území - PR Karvanice, PR Libochovka a PP Baba. Katastrální
území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality:
3321.5722 ha
Biota: Ptačí oblast je tvořena téměř výhradně souvislým lesním komplexem po obou březích Vltavy, jehož nejvýznamnější
součástí jsou dvě obory: na levém břehu řeky Stará obora o výměře 1 511 ha, založená v r. 1771, s chovem daňka, muflona
a prasete divokého a na pravém břehu Poněšická obora o výměře 1 742 ha, založená v r. 1853, kde je chován jelen
evropský. Obě obory jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Díky specifickému způsobu lesního hospodaření se
v nich i v přiléhajících územích na svazích údolí Vltavy udržel vysoký podíl listnatých dřevin v porostech (kolem 50 %,
především dub, buk a lípa). Podstatný je také vysoký podíl starých a “přestárlých” porostů (”porosty ve stoprocentní
likvidnosti” ve smyslu rámcových směrnic pro hospodaření v odpovídajících hospodářských souborech, ne fyzická přestárlost
porostů). Listnaté porosty starší než 90 let zaujímají plochu více než 800 ha, ve stáří nad 120 let pak plochu více než 450 ha.
V zájmové oblasti jsou vyhlášeny genové základny dubu letního, buku lesního, lípy srdčité a smrku ztepilého na celkové
ploše 1 308 ha. Obmýtí je v genových základnách stanoveno pro dub na 160-180 let, pro buk a lípu na 140 let a pro smrk na
130 let; obnovní doba je 50 let.
Kvalita a význam: Díky vysokému zastoupení listnatých dřevin v porostech dosahují zde neobvykle vysoké početnosti
některé typické druhy ptáků evropského listnatého lesa. Jedná se především o dva druhy z přílohy I směrnice o ptácích strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). V oblasti jsou běžné i další druhy
evropského listnatého lesa, jednak z řádu šplhavců: žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus), strakapoud malý
(Dendrocopos minor) a datel černý (Dryocopus martius), a také z řádu pěvců: šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla),
rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a dlask tlustozobý (Coccothraustes
cocothraustes). Početnosti několika desítek párů dosahuje také holub doupňák (Columba oenas).Od roku 1990 ve Staré
oboře pravidelně hnízdí pár orla mořského (Haliaeetus albicilla). Při průzkumu v 2001 byli dále zjištěni včelojed lesní (Pernis
apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), rorýs obecný (Apus apus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus
corax).
Zranitelnost: Stav navržené ptačí oblasti Hlubocké obory lze charakterizovat jako dlouhodobě vyrovnaný, stabilní, stejně
jako stav populací cílových druhů.
Management: zodpovědný orgán - Krajský úřad Jihočeského kraje, tradiční lidské činnosti v oblasti:lesnictví, chov zvěře,
myslivost .
Možné střety zájmu: Neuvedeno
obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy)
Evropsky významná lokalita CZ0314126 Hlubocké obory
Lokalita sestává ze dvou částí, oddělených tokem Vltavy. Stará obora leží při levém břehu Vltavy, její jižní okraj zasahuje
téměř do bezprostřední blízkosti města Hluboká nad Vltavou, zahrnuje též stávající PP Baba (o výměře 2,69 ha) a PR
Karvanice (o výměře 14,17 ha + ochranné pásmo 63,77 ha) a přilehlé území. Nová obora, která se rozkládá při pravém
břehu Vltavy, zahrnuje i území stávající PR Libochovka (53,78 ha). Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad
Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3257,0505 ha
Biota: Na bázích teplejších svahů jsou vyvinuty hercynské černýšové dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosiCarpinetum) s dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným
(Carpinus betulus). V jejich podrostu se vyskytuje zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus
europaea), z bylin dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria
holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum),
sveřep Benekenův (Bromus benekenii) a další. Největší plochu zabírají květnaté podhorské bučiny (L5.1) as. Tilio cordataeFagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), často s příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) a místy i jedle bělokoré
(Abies alba). V podrostu se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis),
samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera).
Některé segmenty na výše položených plošinách pokrývají acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum, v jejichž podrostu se
především uplatňují bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Menší část lesních porostů tvoří
acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-Quercion s dubem zimním (Quercus petraea), lipnicí hajní (Poa
nemoralis) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), které na skalách přecházejí až do fragmentů reliktních porostů borovice lesní
(Pinus sylvestris). Velmi omezenou plochu zaujímají i náznaky suťových lesů (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum) s javorem
klenem (Acer pseudoplatanus). V roklích a v nivách potoků se vyskytují olšiny (L2.2) s olší lepkavou (Alnus glutinosa), v
podrostu s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a
prvosenkou vyšší (Primula elatior), místy i s řeřišnicí třílistou (Cardamine trifolia) a dřípatkou horskou (Soldanella montana),
nápadné porosty v údolí Libochovky tvoří pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris). V nezbytně nutné míře (z důvodu
zachování celistvosti navrhovaného území) lokalita obsahuje i člověkem vytvořené porosty: lesní kultury s nepůvodními
jehličnatými dřevinami (X9A) a paseky s nitrofilní vegetací (X11). Lokalita je významným biotopem ohroženého mechu
dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Druh byl zatím zjištěn na 46 stromech - dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá
(Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica) a olše lepkavá (Alnus glutinosa) na obou březích Vltavy v PP Baba, PR Karvanice
i PR Libochovka. Vzhledem k vhodným podmínkám lze předpokládat jeho výskyt i na dalších stromech.
Na lokalitě se vyskytuje celá řada ekologicky a zoogeograficky významných druhů bezobratlých živočichů i obratlovců,
vázaných obecně na přirozené listnaté a smíšené lesní porosty ve všech stadiích jejich vývoje. Patří k nim např. plži
Macrogastra tumida a Aegopis verticillus, brouci Agrilus laticornis, Sepedophilus bipustulatus, Pedostrangalia revestita,
dvoukřídlí Temnostoma bombylans, Keroplatus tipuloides, Sceptonia concolor a další; některé z nich, např. roháčka
Rhysodes sulcatus a roháče obecného (Lucanus cervus) lze označit za pralesní relikty. Vyskytuje se zde řada dalších
významných druhů navrhovaných jako zvláště chráněné (např. roháček Aesalus scarabaeoides, štíhlonožka Rainiera
calceata). Kovařík Ampedus quadrisignatus tu žije na jediné v současnosti ověřené lokalitě v ČR. Kovařík Limoniscus
violaceus, jeden z předmětů ochrany, je na lokalitě známý pouze z okolí vrchu Velký Kameník a dosud je zde registrovaný
pouze ze dvou nálezů. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) se vyskytuje v trouchu listnáčů, většinou mimo zapojené lesní
porosty; v Hlubockých oborách byl zjištěn lokálně na dubech podél lesních cest. Na lokalitě se vyskytují četné populace
druhově bohaté avifauny, k nejvýznamnějším ptákům patří lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula
hypoleuca), žluna šedá (Picus canus) a holub doupňák (Columba oenas). PP Baba je hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo).
Pro avifaunu a entomofaunu jsou významné zejména fragmenty starších porostů květnatých bučin (L5.1) a hercynských
dubohabřin (L3.1), ale i aleje se starými duby podél komunikací.
Kvalita a význam: Část území zaujímají PP Baba, PR Karvanice, PR Libochovka. Porosty mají z větší části dobře
zachovalou přirozenou druhovou skladbu a strukturu. Tvoří jeden z nejcennějších komplexů přirozených lesních porostů
(zejména dubohabřin a lipových bučin) ve vnitrozemí jižních Čech. Z botanického hlediska je dále významný výskyt
mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Předpoklady pro udržení populace kovaříka Limoniscus violaceus jsou
dobré. Jde o jednu z cca 10 lokalit na území ČR. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je v Hlubockých oborách zastoupen
lokálně, jeho výskyt zde má spíše podružný význam vzhledem k jeho zastoupení na mnoha dalších jihočeských lokalitách.
Lokalita je významná jako ohnisko výskytu roháče obecného (Lucanus cervus) pro širší oblast okolí Hluboké nad Vltavou.
Pro střevlíčka Rhysodes sulcatus, význačný pralesní relikt, představuje oblast Nové a Staré obory jedno z několika
posledních středoevropských refugií. Zároveň jde o naleziště řady dalších druhů hmyzu vázaného na lesní porosty přirozené
skladby (pralesní relikty).
Zranitelnost: Porosty v MZCHÚ jsou ošetřeny stávajícími plány péče, avšak PR Libochovka a její okolí se nachází uvnitř
intenzivně obhospodařované obory, podobně jako větší část porostů na levém břehu Vltavy. Nebezpečím pro tuto část
území mohou být nadměrné stavy chované zvěře. Lokálním rizikem může být odstraňování starých a nemocných stromů,
případně lesnické zásahy při omezování škodlivého hmyzu. Vzhledem k tomu, že se tyto zásahy provádějí výběrově,
nepředstavují zásadní ohrožení předmětů ochrany. Kovařík Limoniscus violaceus se vyvíjí v určitých typech vhodných
větších dutin listnatých stromů, především dubů, ale je pravděpodobné, že druh dřeviny, v níž se dutina vyvine, není
podstatný. Larvy žijí v trouchu svrchu uzavřených dutin; vyžadují černohnědý humusový detrit. Výskyt druhu je tedy ohrožen
především lesnickým managementem, který předpokládá likvidaci starých nemocných stromů. V menší míře může dojít k
poškození dutin zvěří. Páchník (Osmoderma eremita) se též vyskytuje v trouchu starých stromů, především v červeném
trouchu vznikajícím po napadení choroši. Faktory ohrožující jeho výskyt jsou stejné jako u kovaříka Limoniscus violaceus.
K náhodnému lokálnímu poškození populace může dojít i v případě mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), např. při
provozu turistické stezky (a cyklostezky), jež prochází v těsné blízkosti některých stromů, na nichž je druh evidován.
Management: Přirozené porosty dubohabřin a bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při vysokém
obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů.
Lokality se zjištěným výskytem xylofágních brouků by měly být vyloučeny z běžného lesnického obhospodařování, které by
mělo být prováděno maximálně šetrně, s ponecháváním části dřevní hmoty odumírajících a trouchnivých stromů na místě. V
porostech, kde se vyskytuje dvouhrotec zelený (Dicranum viride), je třeba zamezit jakékoliv komerční lesnické činnosti
zahrnující například hromadné kácení a další těžební aktivity a na minimum omezit zásahy do porostů, které by nějakým
způsobem mohly změnit vlhkostní podmínky biotopu. Je také nutné zamezit změnám trofických podmínek, které by mohly
být vyvolány zhoršováním kvality ovzduší a které by mohly vést k vytlačení tohoto mechu jinými konkurenčně silnějšími
druhy. Je třeba zajistit, aby vlastník pozemků, na nichž se lokality druhu nacházejí, byl informován o přesné lokalizaci
jednotlivých populací druhu (na jednotlivých stromech), aby v případě výběrné těžby či při jakýchkoliv jiných aktivitách
nedocházelo k ničení druhu.
Možné střety zájmu: Menší potenciální střety s běžným lesnickým obhospodařováním hrozí obecně ve všech porostech, to
je však na části plochy řešeno podrobnými plány péče pro stávající ZCHÚ. V částech lokality zahrnutých do obor navíc
přistupují střety s cílem oborních chovů zvěře. To je nutné řešit racionálním kompromisem podle situace v jednotlivých
částech obor. Z hlediska ochrany entomofauny spočívá riziko zejména v aplikaci pesticidů a v rutinně prováděném
odstraňování stromů s dutinami, ale i se snahami o vysokou zazvěřenost; především jsou škodlivé vysoké stavy černé zvěře,
která rytím ničí larvy roháče obecného (Lucanus cervus). Zcela nevhodná je praxe odstraňování pařezů a orání pasek v
některých částech obor, rovněž likvidující larvy roháče.
obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice - Vitín
Evropsky významná lokalita CZ0313138 Vrbenské rybníky
Soustava rybníků a navazujících lesních, lučních a sukcesních ploch s mokřady a tůněmi v blízkosti severozápadního okraje
Českých Budějovic, 4 km SZ od středu města. Zahrnuje mj. území stávající PR Vrbenské rybníky o výměře 245,8 ha; k
tomuto komplexu je přičleněn malý rybník Šnejdlík na SZ okraji rybniční soustavy. Katastrální území: České Budějovice 2,
České Vrbné, Haklovy Dvory. Rozloha lokality: 315,9051 ha.
Biota: Soustava středně velkých a menších mělkých rybníků s dubovými alejemi na hrázích (X13, resp. L7.1), rozsáhlými
litorálními porosty (M1.1, M1.7) a ostrůvky, které jsou hnízdištěm mnoha druhů vodních a mokřadních ptáků. Na výtopy
některých rybníků navazují bažinné olšiny (L1), mezi rybníky se nacházejí kosené i nekosené ovsíkové (T1.1) a
bezkolencové (T1.9) louky. Nejvýznamnějším vegetačním typem z hlediska soustavy Natura 2000 jsou společenstva
bezkolencových luk svazu Molinion (T1.9, převážně as. Sanguisorbo-Festucetum pratensis, řidčeji rovněž as. JuncoMolinietum), s hojným výskytem druhů ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún
jesenní (Colchicum autumnale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), krvavec toten
(Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), roztroušeně i žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum.
Směrem k litorálům rybníků přecházejí vlhké louky k porostům vysokých ostřic (M1.7, as. Caricetum gracilis, as.
Calamagrostietum lanceolatae), místy i k rákosinám (M1.1, as. Phragmitetum communis, as. Typhetum latifoliae, as.
Glycerietum maximae). Vegetace vodních makrofyt (V1F) je nejlépe vyvinuta na menším rybníku Šnejdlík, kde je
reprezentovaná především velmi početnou populací plavínu štítnatého (as. Nymphoidetum peltatae). Z ostatních druhů se
okrajově vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Podél břehů je vytvořen
úzký lem rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7), rozšiřující se v širší pásmo v jižní části výtopy rybníka; vegetačně
významné jsou zde zejména kompaktní porosty ostřice vyvýšené (Carex elata). V jižní části lokality se nacházejí sukcesní
plochy bývalého vojenského cvičiště, zarůstající nálety listnatých stromů a křovin, s četnými tůněmi (makrofytní vegetace
mělkých stojatých vod, V2C) a několika malými rybníky. Pozoruhodné jsou zde fragmenty jednoleté vegetace písčin (T5.1) s
bohatou populací mrvky myší ocásek (Vulpia myuros). Dlouhodobým výzkumem bylo v území zjištěno přes 900 druhů
motýlů, mnoho nálezů je faunisticky významných. Brouci Helophorus obscurus a Xyleborus pfeili se zde vyskytují na jediném
místě na území Čech, pozoruhodný je i výskyt slunéčka Sospita vigintiguttata (např. v Bavorsku je na červeném seznamu). Z
dvoukřídlého hmyzu je významný např. výskyt stínomilky Trigonometopus frontalis (navržena jako zvlášť chráněný druh),
smutnice Zygoneura sciarina (jedna ze tří známých lokalit v ČR) a některých druhů tiplíkovitých (Ceratopogonidae). Byla zde
také zkoumána fauna chroustíků (databáze je uložena u prof. Z. Soldána, Entomologický ústav AVČR).
Z hlediska ochrany evropsky významných druhů živočichů mají význam hlavně tato stanoviště: Litorální porosty rákosin a
vysokých ostřic (M1.1, M1.7), makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2C) - kuňka ohnivá (Bombina bombina); liniové
porosty listnáčů (X13) - páchník hnědý (Osmoderma eremita).
Kvalita a význam: Z pohledu zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 (bezkolencové louky, T1.9) se jedná o poměrně
významnou lokalitu, i když nejde přímo o nejcennější typy těchto společenstev vyskytujících se v jihočeském regionu. Louky
nejsou na celé ploše lokality koseny pravidelně a důsledně, což způsobuje jejich pomístní částečnou degradaci. Z
regionálního i nadregionálního hlediska je mnohem významnější unikátní komplex mokřadního lesa (bažinných olšin, L1),
nacházející se nad jižním břehem rybníka Černiš, který však není předmětem ochrany z hlediska soustavy Natura 2000.
Vegetace vodních makrofyt (V1F) je vytvořena ve velmi charakteristické podobě jen v rybníku Šnejdlík. Plavín štítnatý na
řadě dřívějších lokalit i přes snahy o jeho udržení vymizel a zde přetrvává poměrně dlouhodobě v početné stabilní populaci.
Pro kuňku obecnou (Bombina bombina) jde o jednu z nejvýznamnějších jihočeských lokalit. Je to dáno charakterem lokality kombinací středně velkých rybníků ve stávající PR, malých extenzivně využívaných i nevyužívaných rybníků a tůní (po
okopech apod.) na bývalém vojenském cvičišti. Díky tomu je tu početná prosperující populace kuňky, která se navíc může
přesouvat mezi mikrolokalitami podle momentálních klimatických, hydrologických a managementových podmínek v dané
rozmnožovací sezóně. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je lokalita středně významná, jeho výskyt v
bezprostřední blízkosti krajského města je zajímavý.
Zranitelnost: Část silněji zamokřených lučních pozemků podléhá expanzivnímu šíření dřevinných náletů (vrby, olše,
krušina) a vyžadovaly by alespoň periodickou likvidaci těchto náletů a občasné pokosení; zbytek lučních porostů je potřebné
kosit nejméně 1x ročně a zamezit tak jejich postupné degradaci, která hrozí při občasných výpadcích kosení.
Porosty plavínu v rybníku Šnejdlík jsou velmi citlivé na režim rybářského obhospodařování rybníka. Vyžadují extenzivní
způsob hospodaření s nízkou rybí obsádkou, s vyloučeným nebo silně omezeným hnojením a přikrmováním. Porosty
vysokých ostřic postupně degradují a zejména porost Carex elata se postupně rozpadá. Pro oba živočišné druhy, jež jsou
předmětem ochrany, je rizikovým faktorem používání biocidů. Prostředí výskytu kuňky ohnivé je ohroženo sukcesí (zarůstání
náletem dřevin a zazemňování tůní) na bývalém vojenském cvičišti a zakládáním divokých skládek. Na výskyt páchníka má
negativní vliv odstraňování nemocných a padlých stromů, vypalování a sanace stromových dutin.
Management: Vlhčí typy bezkolencových luk kosit pravidelně a důsledně alespoň 1x ročně v pozdním létě. Sušší a
kulturnější typy je lépe kosit 2x ročně (první seč optimálně začátkem července, druhá seč koncem září). Navazující mokřadní
porosty směrem k rybničním litorálům je žádoucí kosit alespoň občas v intervalech 3-5 let, především z důvodu eliminace
expanze nežádoucích náletových dřevin (zejména krušiny). Rybník Šnejdlík je z hlediska udržení porostu plavínu žádoucí
obhospodařovat extenzivním způsobem jako dosud. Výši rybí obsádky a celkový režim hospodaření (hnojení, krmení) by měl
následně specifikovat podrobný plán péče. Občas (1x za 3-5 let) by bylo vhodné pokosit porosty vysokých ostřic v jižní
výtopě a zabránit tak jejich předčasnému stárnutí a rozpadu. Pro páchníka Osmoderma eremita je zásadní zachování
biotopu pro vývoj larev - starých listnatých stromů (zejména dubů, ale i vrb a lip) s dutinami vyplněnými trouchem. Aleje je
třeba po etapách dosazovat uvedenými druhy stromů. Pro kuňku obecnou je třeba zabránit zavážení tůní, vyčistit (obnovit)
některé tůně v případě jejich zazemnění, příp. vytvořit nové tůně v jejich okolí. Je třeba i regulovat zapojení náletových
porostů (především břízy, osiky a vrby) na bývalém vojenském cvičišti, aby se zpomalilo zastínění a zazemňování tůní, a
regulovat intenzitu rybářského hospodaření na rybnících v PR Vrbenské rybníky i na bývalém voj. cvičišti - Velký Vávrovský
rybník, nádržka pod Vávrovským, rybníček u bašty u Vrbenských rybníků.
Možné střety zájmu: Významnější střety v záležitosti využívání lučních pozemků se nepředpokládají. Managementová
opatření pro oba živočišné druhy, jež jsou předměty ochrany, vzájemně nekolidují. Existuje ale možnost konfliktu mezi zájmy
ochrany přírody a normami určujícími existenci a obnovu stromových porostů na hrázích (např. chemická sanace dutin).
Ve střetu se zájmy ochrany přírody je poměrně vysoká intenzita rybářského hospodaření na větších rybnících. Potenciálně je
možný i střet s případným záměrem hospodařícího subjektu zvýšit intenzitu rybářského využívání rybníka Šnejdlík, čímž by
došlo k ohrožení dosud stabilní populace plavínu leknínovitého.
obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rudozobá (vpravo)
Evropsky významná lokalita CZ0313099 Hlubocké hráze
Zámecký park v Hluboké nad Vltavou a na jihu a jihozápadě k němu přiléhající louky a komunikace s liniovými porosty a
solitéry starých dubů. Katastrální území: Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic. Rozloha lokality:
67,1265 ha
Biota: Krajinářský park u zámku, louky, komunikace a rybniční hráze s liniovými porosty lze obecně klasifikovat jako nelesní
stromové výsadby (X13), vlhké louky a krátkostébelné trávníky (T1.5, T1.3) a intenzivně obhospodařované louky (X5).
Nepatrné zbylé fragmenty přirozených vlhkých luk v jižní části lokality hostí zbytkovou populaci žluťuchy lesklé (Thalictrum
lucidum). Bohatá je xylofágní entomofauna, vázaná na duby. Z této kategorie se zde vyskytuje několik silně ohrožených
druhů: páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík Elater ferrugineus, zdobenec Gnorimus nobilis a tesařík obrovský
(Cerambyx cerdo) a ohrožených druhů: kovařík Lacon querceus, roháč obecný (Lucanus cervus) a zdobenec skvrnitý
(Trichius fasciatus). Na vlhké louky s liniovými porosty různých dřevin jsou vázány další ohrožené druhy hmyzu, zejména
střevlík Carabus scheidleri, oba druhy batolců - Apatura iris a A. ilia a bělopásek topolový (Limenitis populi. Je zde také
bohatá avifauna, vzhledem k množství hnízdních dutin.
Kvalita a význam: Živé i rozkládající se dřevo starých stromů, zejména dubů, je díky blízkosti hlubockých obor s víceméně
přirozenými lesními porosty biotopem řady chráněných druhů brouků. Několik chráněných druhů hmyzu se vyskytuje také na
vlhkých loukách a v liniových porostech vlhkomilných dřevin. Lokalita je významná i jako hnízdiště mnoha druhů ptáků,
včetně některých méně běžných.
Zranitelnost: Hlavní riziko představuje odstraňování starých a odumírajících stromů, používání pesticidů a změny
hydrologických poměrů. Vzhledem k vysoké návštěvnosti území mají význam i škody působené návštěvníky kulturních a
sportovních zařízení.
Management: Ponechávání torz odumřelých dubů s trouchem k dokončení vývoje xylofágního hmyzu (po dobu 5 let).
Vyloučení frézování pařezů. Vyloučení použití fungicidů. Částečná stabilizace hladiny spodní vody. Postupná rekonstrukce
porostů dřevin dosadbou s preferencí dubů a vrb.
Možné střety zájmu:
V oblasti golfového hřiště - používání pesticidů. Kácení stromů s výskytem xylofágních brouků či zpracování jejich polomů. V
oblasti parku - snahy o rigorózní dodržování parkové úpravy. Ničení biotopů turisty (vypalování stromových dutin), sběr
brouků.
obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo)
A.3.1.3. Maloplošná zvláště chráněná území a přírodní parky
Přírodní památky (PP)
Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených
druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle
přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, stanoví přitom také bližší
ochranné podmínky.
PP Baba: Rozloha: 2.00 ha Nadmořská výška: 380 - 449 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989 výměra 2,69ha.
Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře
svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je zbytek rostlinných společenstev původní vegetace (habrové
doubravy, suťové lesy a skalní doubravy) na skalním podkladu ve stavu blízkém původnímu, jakož i výskyt významných
druhů entomofauny, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů, a konečně výskyt výra velkého.
V rámci vltavského údolí má lokalita i nezanedbatelný význam i z hlediska esteticko-krajinářského.
PP Orty: Rozloha: 12.00 ha Nadmořská výška: 440 - 460 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 výměra 12,50ha
Důvod ochrany: Zimoviště netopýrů ve starých důlních chodbách. Historický důl na kaolin z 19. století založený
v kaolinitickém pískovci druhohorního stáří (klikovské souvrství). Pískovec je bělošedý, rozpadavý, složený z křemenných
zrnek stmelených kaolinitem, jehož obsahuje 10%. V pískovci jsou vyvinuty horizonty železitých konkrecí nazývaných
„hosínské koule“. Bylo použito dobývací metody „chodbicování“, jíž vznikla pravoúhlá soustava chodeb. Příčný profil chodeb
vysokých až 6m je precizně modelován včetně obloukovitého vykroužení na stropech. Z montanistického hlediska jde o dílo
v rámci České republiky ojedinělé. Lokalita je také významným zimovištěm netopýrů.
obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami
PP Vrbenská tůň: Nadmořská výška: 377 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 22.2.1974 výměra 0,96ha Důvod ochrany:
Lokalita řezanu pilolistého
Přírodní rezervace
Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou
geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné
podmínky.
PR Libochovka: Rozloha: 77.00 ha Nadmořská výška: 380 - 470 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989, výměra
53,78 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se v této chráněné lokalitě
svažuje do údolí potoka. Předmětem ochrany v této lokalitě jsou významná lesní společenstva (habrové doubravy, květnaté
bučiny, suťový les nižších poloh) v přirozeném složení. Výskyt fytogeograficky významného druhu Mattouicia strolhiopreris
v přirozených společenstvech údolního luhu, výskyt významných druhů entomofauny a měkkýšů, charakteristických pro
zachovalé typy listnatých a smíšených lesů. Lokalita má též značný význam z hlediska esteticko-krajinářského.
PR Vrbenské rybníky: Rozloha: 245.00 ha Nadmořská výška: 380 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.3.1990 výměra
245,80ha Důvod ochrany: Rybniční komplex s pestrou mozaikou vodních a mokřadních společenstev.
obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava
PR Mokřiny u Vomáčků: Rozloha: 61.00 ha Nadmořská výška: 385 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 Důvod
ochrany: Vlhké louky a mokřady s bohatou flórou a faunou.
PR Karvanice: Rozloha: 14.00 ha Nadmořská výška: 380 - 420 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.1.1996 výměra
14,17ha, k PP náleží i ochranné pásmo 63,77 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575
m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je komplex lipových
a habrových doubrav a suťového lesa s bohatou avifaunou a entomofaunou, jakož i uchování lokality roháče Lucanus
cervus. V ochranném pásmu se nacházejí početné zbytky přirozených porostů květnatých až acidofilních bučin.
A.3.1.4. Geologické poměry a ložiska nerostných surovin
Geologické poměry
Řešené území náleží z hlediska regionálně geologického ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám –
středočeskému plutonu a českému moldanubiku.
Podloží v zájmovém území tvoří převážně muskovitická žula s turmalínem a biotitická pararula. Ve svazích vystupují skalní
útvary a maloplošné sutě, modelované říční erozí a periglaciálním zvětráváním. V půdním pokryvu převládá kambizem
typická kyselá půda s přechody ke kambizemnímu rankeru a typickému rankeru na sutích a horních plochách skalních
útvarů.
Hydrogeologické poměry
V řešeném území převažuje v hlubších horizontech koloběh podzemní vody v prostředí puklin horninového podkladu,
v mělčích horizontech propustných sedimentů je jejich charakter značně proměnlivý a je v úzké vazbě na hladinu vody ve
Vltavě.
Hydrologie
Nejdůležitější vodní tepnou v řešeném území byla odpradávna Vltava, protínající území od jihu na sever. Kromě menších
přítoků přibírá z pravé strany Malši, pramenící v Novohradských horách. Českobudějovická pánev je - zejména v prostoru
mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou, Netolicemi a Vodňany - vyplněna celou řadou rybníků, které byly
vybudovány na přítocích Vltavy (Budějovicko-hlubocká skupina) a jež tuto oblast odvodňují. Mezi nejznámější rybníky patří
Bezdrev u Hluboké nad Vltavou, nebo Munický rybník nedaleko Hluboké nad Vltavou.
Inženýrsko-geologické poměry řešeného území
Z regionálně geologického hlediska je skalní podklad součástí částečně moldanubika, větší část náleží ke středočeskému
plutonu. V moldanubiku jde především o ortoruly, středočeský pluton je tvořen převážně žulami, křemennými syenity a
granodiority (typu čertova břemene), prostoupenými žilnými horninami. Na většině území tyto horniny větrají v písčitá a
hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Kvartér je většinou zastoupen svahovými sedimenty, v okolí vodních toků
nivními sedimenty. Podzemní většinou stéká po zvětralém skalním podkladu, vyskytuje se v jeho puklinách a v okolí toků
může vyplňovat propustné polohy kvartéru. Celkově je dotčené území na podzemní vodu chudé Z inženýrsko-geologického
hlediska je území moldanubika i středočeského plutonu charakteristické malou mocností kvartéru pod nímž je již zvětralinový
plášť. Jsou to zeminy únosné a poměrně málo stlačitelné. Zakládat je možno většinou v minimálních hloubkách, t.j. 0,8-1,0
m pod povrchem území. Při náročnějších stavbách je třeba přihlédnout k těžitelnosti hornin a zabývat se nerovnoměrným
sedáním (rychlé změny hloubky skalního podkladu). V okolí řeky Vltavy (srázy vltavského údolí) se mohou vyskytovat území,
kde bude třeba řešit stabilitu území (nepříznivý sklon vrstev, stabilita kvartéru). V údolních nivách lze očekávat méně únosné
zeminy a mělkou hladinu podzemní vody.
Řešené území vykazuje nízký (jižní část řešeného území) až střední (severní část řešeného území) výskyt půdního radonu,
podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy nízkého až středního radonového rizika. Údaje jsou vztaženy
k chemické radioaktivitě hornin, a tudíž závisí na složení a mocnosti zeminného překryvu, jeho propustnosti, kterým
radonový vzduch prochází. K objektivnímu posouzení území je nutné měření in situ. Odvozená mapa je tudíž pouze
orientačním podkladem a nelze podle ní radonové riziko vyloučit. Je určena jako vodítko při určování oblastí vyhledávání
objektů se zvýšenou úrovní přírodní radioaktivity (vyšším obsahem koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů).
Geodynamické procesy v řešeném území - seismické projevy: řešené území je dle ČSN 72 00 36 aseismické, tj.
s očekávanou intenzitou seismických projevů do 6 stupňů M. C. S.
Svahové pohyby: lze konstatovat, že v řešeném území se nevyskytují území ohrožená svahovými pohyby (kromě některých
úzkých lokalit strmých břehů v horní části vzdutí Hněvkovické nádrže). Morfologicky exponované svahy potenciálně
ohrožené jsou vesměs překryty lesní vegetací, takže skutečně riziko je dnes zanedbatelné.
Ložiska nerostných surovin
Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité
hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj.
Přítomnost ložisek nerostných surovin do značné míry ovlivňuje možnost dalšího rozvoje zájmového území. Ze zákona č.
439/1992 Sb. a zákona č. 62/1988 Sb. ve znění zákona č. 453/1991 Sb. vyplývá ochrana území výhradních ložisek
nerostných surovin. Jedná se o omezení využití vymezených ploch k jinému účelu, než který souvisí s využitím výhradního
ložiska. Z tohoto důvodu byly tyto ložiskové objekty v rámci zpracování ÚS Vltava evidovány a zakresleny v grafické části
jako limity využití území a hodnoty v území. Zejména se jedná o dobývací prostory, chráněná ložisková území, ostatní
výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin. Využití samotného ložiska je spojeno s konkrétními nároky na
funkční využití daného území s nezanedbatelnými vlivy na životní prostředí.
tabulka 16: Ložisková území
NÁZEV
ČÍS LOŽ
ORGANIZACE
LOŽISKA
Dobřejovice Lesy ČR, s.p., Hradec
5263400
u Hosína
Králové
Lesy ČR, s.p., Hradec
5263500 Purkarec
Králové
Lesy ČR, s.p., Hradec
5263600 Olešník
Králové
Hluboká nad Lesy ČR, s.p., Hradec
5256200
Vltavou
Králové
LB MINERALS, s.r.o.,
3175900 Zahájí-Blana
Horní Bříza
LB MINERALS, s.r.o.,
3175900 Zahájí-Blana
Horní Bříza
Tabulka 17: Dobývací prostory těžené
ČÍS DP
NAZEV DP
60281
Blana
SUROVINA
Štěrkopísek
Štěrkopísek
Štěrkopísek
Štěrkopísek
Jíly - jíly žáruvzdorné
ostatní
Jíly - jíly žáruvzdorné
ostatní
STAV VYUŽITÍ, NEROST
Těžený, žáruvzdorné jíly
Tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné
NÁZEV
ČÍS LOŽ
ORGANIZACE
SUROVINA
LOŽISKA
9370054 Pořežany
Neuvedena
Jíly pórovinové
Líšnice u
Kostelce
Neuvedena
Stavební kámen
9298400
DRUH LOŽISKA
TĚŽBA
Evidovaná ložiska
nevýhradní
Evidovaná ložiska
nevýhradní
Evidovaná ložiska
nevýhradní
Evidovaná ložiska
nevýhradní
B - bilancovaná ložiska
(výhradní)
B - bilancovaná ložiska
(výhradní)
Současná
povrchová
Současná
povrchová
Současná
povrchová
Současná
povrchová
3 - současná
povrchová
3 - současná
povrchová
ORGANIZACE
LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza
DRUH LOŽISKA
TĚŽBA
Prognózy neschválené
(ostatní)
Prognózy neschválené
(ostatní)
Dosud
netěžená
Dosud
netěžená
Poddolovaná území a sesuvná území
Poddolovaná a sesuvná území jsou významnými limity využití území. Před případným využitím území pro zastavitelné
rozvojové plochy je nutno prověřit geologickým průzkumem stabilitu těchto území. Poddolovaná území byla do grafické části
převzata z Registru poddolovaných území Geofond ČR. Registr poddol.území představuje signální informaci, upozorňující
uživatele, že ve vymezených plochách jsou evidována podzemní důlní díla, vzniklá za účelem průzkumu a těžby nerostných
surovin. Nepatří sem tedy objekty typu tunelů, sklepů, kanalizací, podzemních skladů, krytů. Důlní těžba se na povrchu
projevuje nejen různými typy odvalů, odkališti, ale především jámami a štolami, které sloužily k otvírce a těžbě ložisek
nerostných surovin. Druhotným projevem důlní těžby jsou propady a poklesy v poddolovaných územích. Z tohoto důvodu
jsou poddolovaná místa evidována (ČGS-Geofond) a jako limit y využití území jsou vyznačena v příslušné územně plánovací
dokumentaci i v této ÚS.
Likvidace a sanace důlních děl, která sloužila k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin se provádí buď zasypáním popř.
zabetonováním svislých i horizontálních důlních děl, nebo zajištěním ústí důlního díla betonovým poklopem či zamřížováním.
Dále je třeba uvést, že z báňsko-technického hlediska je za poddolované území zpravidla považován pouze prostor dobývek
nebo komor v určitém hloubkovém intervalu, kde probíhala těžba a kde hrozí největší nebezpečí projevů na povrch.
Vymezená poddolovaná území v této dokumentaci tedy zahrnují podstatně širší území.
Sesuvná území v řešeném území nejsou dle databáze sesuvů a jiných svahových deformací České geologické služby –
Geofond evidována
Tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu
ČÍSLO
NAZEV
SUROVINA
ROZSAH
1940
ZAHÁJí U HLUBOKÉ
RUDY,NER.
SYSTEM
1974
LITVÍNOVICE
PALIVA
SYSTEM
2025
HRDĚJOVICE
NEZNAMA
OJEDINELA DROBNE
2044
HOSíN
RUDY,NER.
OJEDINELA HALDY+PROPAD.+USTI
2055
STARÉ HODĚJOVICE 1
RUDY
SYSTEM
2057
DOBŘEJOVICE
PALIVA
SYSTEM
PROJEVY
HALDY
HALDY+PROPAD.+USTI
Tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu
ČÍSLO
NÁZEV
SUROVINA
ROZSAH
PROJEVY
4911
HLUBOKÁ N. VLT.
RUDY
OJEDINĚLÁ HALDY+PROPAD.+ÚSTI
4925
MUNICE
NERUDY
OJEDINĚLÁ HALDY
1926
ZLIV U Č. BUDĚJOVIC
NERUDY
OJEDINĚLÁ
2022
JEZNICE
PALIVA
OJEDINĚLÁ
Tabulka 21: Stará důlní díla
KLIC
NAZEV
KATASTR
SUROVINA_D
TYP_DILA
ROK_ZAJIST
1052 Orty 2
Hrdějovice
KN
staré důlní dílo
2003
13 Orty
Hrdějovice
KN
1995, 2001
PL
2005
1163 Kampanova díra
Hydrogeologické poměry
Vzhledem k tomu, že sledované území je budováno převážně krystalickými horninami, patří k oblastem s převládajícím
oběhem podzemní vody pouze po puklinách. Sledované území je rozděleno do dvou základních hydrogeologických rajónů.
Prvním je hydrogeologický rajón R53, tvořený převážně prekambrickou moldanubickou sérií v jižní části sledované oblasti.
Přes značnou rozdílnost jednotlivých částí tohoto rajónu se jedná o rajón s omezenou puklinovou propustností. Pouze
lokálně se vyskytují místa s příznivějšími podmínkami pro oběh podzemní vody způsobenými intenzivnější mírou
povrchového rozrušení hornin krystalinika. V omezené míře je podzemní voda vázána také na některé významnější vrstvy
kvartérních uloženin. Z nich přicházejí v úvahu pouze sedimenty povrchových toků a některá mocnější písčitá eluvia, z nichž
však lze získat podzemní vodu pouze v omezeném množství pro lokální zásobování.
Druhým hydrogeologickým rajónem je středočeský pluton (R40), který je tvořen zejména magmatickými horninami. Je
specifikován strukturami puklinových podzemních vod ve všesměrně nebo usměrněně rozpukaných horninách. Omezený
výskyt podzemní vody je vázán na propustnější partie svahových uloženin. Nejpříznivější podmínky jsou v horninových
typech hrubě krystalických. Hlubší oběh podzemní vody je vázán obdobně jako u moldanubické série na puklinové systémy,
k jejichž odvodnění dochází puklinami a ve větší míře suťovými prameny. Obecně lze konstatovat, že vydatnost těchto
pramenů dosahuje nejvýše desetiny l/s.
Oba rajóny jsou z hlediska využitelnosti podzemních vod nevýznamné, neboť zásoba podzemní vody je malá a i využívané
zdroje mají vesměs malou a navíc značně rozkolísanou vydatnost.
A.3.1.5. Klimatické poměry
Řešené území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé, v okrsku B3 mírně teplém, mírně vlhkém, s mírnou zimou,
pahorkatinovém.
Oblast je z klimatologického hlediska charakterizována následnými údaji:
Průměrná teplota:
v lednu
v červenci
roční
Začátek a konec období s teplotou nad +15 oC
Průměrný počet:
letních dnů (s teplotou +25ºC a více)
ledových dnů (t max ≥ –0,1ºC )
mrazových dnů (t min ≥ –0,1ºC )
Průměrný úhrn srážek:
v lednu
- 2 až –3 ºC
17 až 18 ºC
7 až 8 ºC
11.6.
40 – 50
30 – 40
110 – 120
30 až 35 mm
v červenci na severu (hráz Hněvkovické nádrže)
roční v řešeném území
Průměrný roční počet dnů se srážkami: 1 mm a více
10 mm a více
se sněhovou pokrývkou
Průměrné maximum sněhové pokrývky:
Průměrné datum: prvního dne se sněhovou pokrývkou
posledního dne se sněhovou přikrývkou
Převažující směr letních větrů:
jihozápadní
západní
východní
severovýchodní
severozápadní
ostatní směry nebo klid
Průměrná relativní vlhkost vzduchu v červenci:
Průměrná roční oblačnost:
Průměrný počet dnů s mlhou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže)
v jižní části řešeného území
Průměrné roční trvání slunečního svitu:
Průměrný počet dnů s bouřkou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže)
ve střední části řešeného území
v jižní části řešeného území
80 až 90 mm
90 až 100 mm
100 až 110
15 až 17,5
40 až 50
do 20 cm
21. 11
21.3
21 %
14 %
2%
6,5 %
6%
40,5%
70 až 75%
60 až 65%
50 až 100
pod 50
1 600 až 1 800 hod
přes 25
20 až 25
méně než 20
A.3.1.6. Půda a pedologické poměry
Z hlediska pedologického je řešené území v severní části při hrázi VD Hněvkovice pokryto hlinitými půdami (I. kat. nad 30
%), vzniklými na matečních horninách rulového charakteru. V jižní části řešeného území jsou zastoupeny jílovité půdy až jíly
na terciérních horninách. Z půdních typů jsou v řešeném území v údolích zastoupeny půdy nivní, ve větší vzdálenosti od
toku pak půdy podzolované a podzoly.
Kategorizace půd po stránce erozní ohroženosti:
Provedená kategorizace erozního ohrožení jenom na základě uvedeného členění by byla velmi nepřesná. Proto je uvedené
třídění v mapové části doplněno a upřesněno výpočty smyvu ornice v t./ha dle známé Wischmeierovy rovnice. Ornou půdu
základní (neohroženou 0-6°) může ohrozit eroze i na mírných svazích (3-6°) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší
než 350 - 400 a více metrů. Dále zde může negativně působit faktor klimatický (přívalový liják) nebo faktor nevyhovujícího
vegetačního krytu. Systém protierozních opatření, jež mohou chránit zemědělskou půdu před erozí, lze rozdělit na organizační, agrotechnická a technická.
Zemědělství a zemědělská půda
Intenzifikace zemědělské výroby v celém zájmovém území ÚS Vltava a spojená exploatace a přeměna zemědělské krajiny
dospěla již do krajního stadia. Terénní a půdní podmínky již nedovolují další rozšiřování orné půdy a zejména narůstající
vodní eroze v celém území je varujícím faktorem a ukazuje na nutnost nejen zachování stávajících, ale vytvoření (respektive
obnovu) dalších biotechnických a agrotechnických protierozních opatření. Bude nezbytné vrátit trvalé travní porosty či
víceleté pícniny na erozně ohrožené svahy a obnovit louky tam, kde i po odvodnění zůstává vysoká hladina spodní vody a
tudíž nelze takové plochy obdělávat jako ornou půdu. V nedílné souvislosti je dále nezbytné zachovat stávající strukturu
nelesní zeleně a dále ji vhodně posílit - např. jejím zapojením v biotechnických protierozních opatření.
Zemědělské hospodaření, především intenzifikace, chemizace a koncentrace výroby negativně ovlivnily chemické a
biologické poměry v Hněvkovické nádrži. Přirozeným smyvem a splachem po deštích se tak dostává do vody velké množství
minerálních živin, které zapříčiňují eutrofizaci vod. Řešení tohoto stavu spočívá v minimalizaci dávek hnojiv a odbourání
zásobního hnojení.
Stavy skotu a ovcí (těch především) jsou v povodí Hněvkovické nádrže podstatně nižší než v období soukromého
zemědělství. Hlavním cílem proto je ekologizace zemědělství, kterou je nutno chápat jako postupný přechod současných
intenzivních forem hospodaření, založených na vysokých vstupech a na bezohledném využívání půdy a krajinných
ekosystémů na takové formy, které je možno nazvat trvale udržitelnými. Za hlavní problém je nutno považovat půdu. Z
dlouhodobějšího pohledu je nutno zastavit její degradaci, obnovit přirozenou půdní úrodnost a zohlednit také mimoprodukční
funkce půdy. Zastavit úbytky organické hmoty v půdě, obnovit alespoň částečně oživenost půd a přirozenou funkčnost
půdních ekosystémů. Zajistit rovnováhu mezi minerálními vstupy a absorpční kapacitou půdy a rostlin. Přehodnotit
meliorační opatření a zastavit vysokou erozi půdy. Snížit znečišťování vody způsobené mimo jiné vysokou erozí a úniky
dusíku a fosforu. Stanovit závazné limity eroze a jejich nedodržení finančně postihovat.
Pokud jde o trvalé travní porosty jako významný stabilizující krajinný prvek, zahrnují tyto v zájmovém území poměrně úzkou
škálu převážně antropogenních biotopů, které se udržují díky pravidelnému kosení a pastvě. Do dnešní doby byla velká
většina travních porostů vytlačena na plochy, které nelze racionálně využívat jako půdu ornou. Intenzita využívání travních
porostů se projevuje snížením pestrosti druhové bylinné skladby a vysokými antropogenními dodatky. Ostatní porosty v
terénních sníženinách (často zamokřených) nebo na příliš mělkých či kamenitých půdách zůstávají nevyužívány a převážně
v nich dominují ruderální druhy. Prakticky veškerá luční společenstva jsou zde pravidelně hnojena a kosena i vícekrát do
roka a ztráty biomasy jsou nahrazovány pravidelným hnojením. Chudé svěží pastviny nebo jednosečné louky se prakticky
nevyskytují. Hospodářské intenzívní využívání těchto porostů poněkud snižuje jejich ekostabilizační význam spočívající
zejména v jejich lokálním působení. K hlavním ohrožujícím faktorům zde můžeme přiřadit silné hnojení, rychloobnovu drnu,
výsev šlechtěných trav, přechod na krátké periody mezi sečemi, přechod k jejich kombinovanému využití (kosení i pastva)
anebo především jejich dlouhodobé nevyužívání jako louky. Negativním zásahům se v území nevyhnuly ani mokré louky, a
to v podobě jejich neuvážlivého meliorování často doprovázené úpravou koryta toku. Zároveň byly postiženy výše
uvedenými intenzifikačními faktory a jejich zastoupení v území je minimální a to i přes jejich všeobecně známý pozitivní
krajinný stabilizační vliv. Louka je člověkem vytvořený a na něj svojí existencí vázaný biotop. Jako nelesní biotop byla v
minulosti vzácná, a dnes se prakticky jedná o permanentní sukcesní stadium směřující k původním lesním typům usměrňované lidským hospodařením. Luční porosty jsou dnes jedním z nejzajímavějších biotopů, zejména co se týče světlomilné
entomofauny. Nejbohatší druhové spektrum je na lučních porostech postupně kosených 1x ročně, naopak nejméně
obsazené jsou louky plošně kosené 2x ročně těžkou mechanizací, přisévané a hnojené umělými hnojivy. Pokosením lučního
porostu dochází k náhlé ztrátě potravní základny, a je-li toto kosení celoplošné, ve shodném období a navíc prováděné těžkou mechanizací, dochází k postupnému ochuzování druhovému i početnímu. Negativně se na lučních porostech projevuje
rovněž jejich odvodnění a následný posun hydrické řady směrem dolů. O kvalitě ekostabilizačního charakteru půdního fondu
v řešeném území vypovídá do značné míry tzv. koeficient ekologické stability (KES)5, viz následující graf.
Graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území
Koeficient ekologické stability v řešeném území
5
Branišov
4,54
4,5
České Budějovice
Dasný
4
3,5
Hosín
2,91
3
2,57
Hrdějovice
2,56
Litvínovice
2,5
Olešník
2
1,5
1,58
1,42
Zahájí
1
0,5
Vlkov
0,46
0,84
0,64
0,68
0,61 0,61
0,36
0,3
0,83
Zliv
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
0
Temelín
Hodnoty KES na území obcí
5
čím vyšší hodnota koeficientu, tím je vyšší ekologická stabilita v území
Žimutice
55,6
43,3
70,6
33,2
27,3
74,7
75,3
59
21,4
32,6
30
40,1
64,8
88,6
52,1
61,5
57,9
Týn nad
Vltavou
České Budějovice
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
67
62
75,4
64,1
65,3
79,4
65,5
83,8
65,9
70,1
59,5
27,3
76,6
76,6
81,3
78,3
50,0
31,9
20,6
21,3
32,7
32,1
17,9
27,4
14,6
30,1
25,9
34
10,3
21,6
21,7
15,8
19,9
10,6
4,1
41,7
7,6
6,7
7,7
17,7
12,7
12,7
4
16
10,2
16,0
4,8
5,8
17,1
6,4
12,0
6,9
9,6
5,6
6,4
0,6
2,3
4
1,4
0,3
0,9
46,4
3,2
1,3
0,8
2,3
2,6
2,2
Podíl lesů z celkové
výměry (%)
Podíl vodních ploch z
celkové výměry (%)
Podíl zastavěných a
ostatních ploch z
Podíl trvalých travních
porostů ze zemědělské
půdy (%)
Obec
Podíl orné půdy ze
zemědělské půdy (%)
Podíl zemědělské půdy
z celkové výměry (%)
ORP
Tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ
2007)
33,2
5,3
16,2
53,7
64,4
5,4
8,2
26,8
74,3
50,6
13,4
36,2
29,2
4,8
28,5
29,6
27,9
Graf 21: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v %
Podíl ploch v ORP České Budějovice v %
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy
(%)
27,3
36,2
Podíl trvalých travních porostů ze
Podíl zastavěných a ostatních ploch z
10,3
3,2
Podíl vodních ploch z celkové výměry
(%)
Podíl lesů z celkové výměry (%)
16
graf 22: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v %
Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v %
Podíl orné půdy ze zemědělské půdy
(%)
27%
Podíl trvalých travních porostů ze
49%
Podíl zastavěných a ostatních ploch z
2%
Podíl vodních ploch z celkové výměry
(%)
12%
Podíl lesů z celkové výměry (%)
10%
5
585
6
78
20
22
19
21
2
6
29
793
8
4
58
26
96
889
16
288
1735 2408
20
240
535 3027
219
847
134
659
55
438
279 1389
21
123
66
147
116
427
3196 9993
30
509
19
351
806 2625
176 1951
1031 5436
4227 15456
Celková výměra (ha)
Zemědělská půda (ha)
Vodní plochy (ha)
Lesní půda (ha)
92
172
36
496
296 536
51
55
19
989 4889 583
272 1993
18
118
48
20
120
48
23
203
630
34
37
428
2
38
228
4
145
190 659
2561 8977 1934
110
229
10
76
19
3
414 1438 115
388
939
82
988 2625 210
3549 11602 2144
Ostatní plochy (ha)
0
5
1
0
2
0
0
1
0
0
2
11
0
0
35
0
35
46
Trvalé travní porosty (ha)
4
413
7
97
20
18
31
22
5
7
26
650
10
6
42
35
93
743
Ovocné sady (ha)
193
1493
181
1941
553
523
287
1164
81
103
254
6773
390
269
2134
1528
4321
11094
Zastavěné plochy (ha)
Týn nad
Vltavou
České Budějovice
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
Zahrady (ha)
OBEC
Orná půda (ha)
ORP
Tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007)
518
5560
340
9112
3097
882
582
2353
576
451
1421
24892
785
396
5041
3174
9396
34288
Graf 23: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha
Podíl ploch v ORP České Budějovice v ha
9993
10000
8977
9000
8000
Orná půda (ha)
6773
Zahrady (ha)
7000
Ovocné sady (ha)
6000
5000
Lesní půda (ha)
Vodní plochy (ha)
4000
3196
2561
3000
1934
2000
793
650
1000
11
0
Plochy
Graf 24: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha
Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha
6000
5436
5000
4321
Orná půda (ha)
Zahrady (ha)
4000
Ovocné sady (ha)
3000
2625
Lesní půda (ha)
Vodní plochy (ha)
2000
1031
988
1000
93
210
35
96
0
Plochy
A.3.1.7. Lesní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)
Přírodní lesní oblast
Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace
lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově
spolu souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální
produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z
velké části i současným hospodářským stavem porostů.
Přírodní lesní oblasti v České republice jsou vymezeny v Příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v počtu 41 a jejich hranice jsou
zakresleny v mapovém díle Oblastních plánů rozvoje lesů – Přírodní oblasti ČR.
Řešené území se rozkládá v přírodní lesní oblasti PLO 15a Jihočeská pánev Budějovická pánev a v přírodní lesní oblasti
PLO 10 – Středočeská pahorkatina (nad Hlubokou nad Vltavou a ORP Týn nad Vltavou). Rozložení celkových výměr PLO
15a a PLO 10 a srovnání s výměrou v zájmovém území je následující:
tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a
Území
PLO 10
Výměra
Podíl výměr
ha
%
PUPFL
194 248
29
celková
660 146
100
PUPFL v zájmovém území
PLO15a
8 909
PUPFL
10 242
13
celková
77 591
100
PUPFL v zájmovém území
zájmové
území
1 578
PUPFL
celková
10 487
38
27 519
100
Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001-2020)
PLO 15A JIHOČESKÉ PÁNVE – BUDĚJOVICKÁ PÁNEV: tato lesní oblast patří k nejteplejším a nejsušším částem
v Jižních Čechách. Významný je vysoký podíl dubu letního v dřevinné skladbě. Zhruba stejné zastoupení mají smrk a
borovice. Významná je funkce vodohospodářská, půdo ochranná, nezanedbatelná a problematická je funkce rekreační a
funkce provozování myslivosti, které jsou mnohde v souběhu s ochrannou přírody. Na rozdíl od pánve Třeboňské zde nejsou
vytvořeny rašeliny.
PLO 10 STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA: Na území Jihočeského kraje zasahuje PLO 10 od severu k jihu zužujícím se
klínem Lišovského prahu. V lesní oblasti je značný podíl starších smrkových monokultur, maloplošně jsou listnaté porosty
zastoupeny na strmých stráních nad řekou Vltavou. Z mimoprodukčních funkcí je významná funkce ochrany půdy před erozí,
kterou plní porosty na strmých svazích nad řekami, problematická je funkce rekreační, v okolí řek trpí porosty zvýšenou
návštěvností (chatové oblasti).
tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území
PLO 15a Jihočeské pánve –
Budějovická pánev
PLO 10 Středočeská pahorkatina
64 let
64 let
240 m3 b.k.
239 m3 b.k.
0,90
0,89
průměrné obmýtí
114 let
114 let
lesnatost
13,2 %
29,73 %
jehličnaté lesy
76,1 %
81,8 %
23,9 %
18,2 %
střední věk
průměrná zásoba na ha porostní
půdy
průměrné zakmenění
listnaté lesy
Pro účely této studie lze považovat obě PLO za dostatečně reprezentativní pro celé zpracovávané zájmové území. Proto
jsou dále používány údaje uvedené v přehledech oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL) pro PLO 15a Jihočeské pánve
Budějovická pánev a PLO 10 – Středočeská pahorkatina (www.uhul.cz) a to tak, že relativní údaje jsou použity bez úprav a
absolutní údaje jsou redukovány koeficientem vypočítaným jako podíl PUPFL zájmového území k PUPFL jednotlivých PLO:
koef. 10 = 8 909 ha /194 248 ha = 0,045, koef. 15a = 1 578 ha /10 242 ha = 0,15.
Je potřeba zdůraznit, že takto získané údaje mají pouze orientační charakter, avšak lze předpokládat, že pro potřeby této
územní studie budou dostačující. V případě potřeby přesných údajů o stavu lesa v řešeném území se doporučuje
kontaktovat ÚHÚL Brandýs n. L., který na základě žádosti podložené souhlasem vlastníka lesa, může potřebná data
zpracovat a poskytnout.
Lesnatost
Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze území.
Tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jihočeského kraje a ČR
Výměra [ha]]
Území
Lesnatost [%]]
PUPFL
celková
zájmové území
10 487
27 519
38,1
PLO 15a – Jihočeské pánve
Budějovická pánev
10 242
77 591
13,2
PLO 10 – Středočeská pahorkatina
194 248
660 146
29,7
Jihočeský kraj
376 288
1 005 687
37,4
ČR
2 649 147
7 886 699
33,6
Lesnatost je v rámci kraje průměrná, v rámci republikovém mírně nadprůměrná. Výrazně větší lesnatost je v řešeném území
v PLO 10 (severní část od sídla Hluboká nad Vltavou) Pro srovnání lze ještě uvést, že největší lesnatost v rámci ČR má PLO
22 – Krkonoše (83,0%) a naopak nejnižší lesnatost má PLO 2b – Podkrušnohorské pánve-Mostecká a Žatecká pánev
(4,5%). Z krajů má nejvyšší lesnatost kraj Liberecký (44,3%) a nejnižší lesnatost kromě Hlavního města Prahy (10,0%) má
kraj Jihomoravský (28,0%).
Lesní společenstva a zastoupení lesních vegetačních stupňů
Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou
málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru).
Tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů
Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%]] v PLO 10 Středočeská pahorkatina
LVS6
zastoupení
1
2
3
4
5
0
DB
bkDB
dbBK
BK
jdBK
BO
2,63
18,06
57,25
21,24
0,44
0,41
celkem
100,0
Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%]] v PLO 15a Jihočeské pánve – Budějovická pánev
LVS
zastoupení
1
2
3
4
5
0
DB
bkDB
dbBK
BK
jdBK
BO
17,9
71,0
1,3
-
6,2
3,6
celkem
100,0
Z lesních společenstev jsou nejvíce rozšířeny v rámci celé PLO10 dubové bučiny (57,24%), výraznější zastoupení v této
PLO mají bučiny (21,24%), které jsou v přirozené podobě zastoupené v maloplošných zvláště chráněných územích.
V relativně teplejších klimaticky příznivých polohách jsou rozšířeny bukové doubravy (18,06%) a na exponovaných
stanovištích v kaňonu větších vodních toků teplomilné (sub)acidofilní doubravy. Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní
bory na skalách a luhy olše lepkavé s jasanem a vrbou křehkou při vodních tocích. V PLO 15a jsou významněji zastoupeny
bukové doubravy (17,9%) a bory (6,2%), ostatní LVS pouze maloplošně.
Druhová skladba lesních porostů
Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev, které by se v daných
přírodních podmínkách vyvinuly za současného klimatu, kdyby člověk během historické doby nezasahoval do přírody. Byla
odvozena podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů a podle popisů přirozených lesů před jejich
smýcením.
Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je z hlediska
zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální (§ 1, odst. 7, písm. a, vyhl. č.
Vymezení lesních vegetačních stupňů (dále jen „LVS“) podle systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad
Labem (dále jen „ÚHÚL“).
6
83/96 Sb.). Jinak řečeno, cílová druhová skladba představuje ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení
dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru jako jednotky diferenciace
hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází:
z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami – lesními
typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.
z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů – Hlava
první, oddíl druhý zákona č. 289/1995 Sb.
ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává – příloha č. 3
vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.
Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové skladby lesních porostů. Převážnou měrou je odrazem
hospodaření v lesích v minulosti. Na vysoké zastoupení smrku a borovice v současné druhové skladbě má vliv již středověké
lesnické hospodaření zejména pak trend pasečního způsobu hospodaření započatý před více než 200 lety a uplatňovaný
dále v 20. století.
Zastoupení dřevin je převzato z údajů pro PLO 10/PLO 15a. Převažující zastoupení jehličnatých dřevin v přirozené druhové
skladbě (81,8/76,0%), z toho smrku 48,5/36,0%, borovice 28,0/36,6%, modřínu 1,5% a nižší zastoupení listnatých dřevin
(18,2/23,9%), z toho dubu 6,9/14,8%, buku 3,3/1,2%, habru 1,3/-%, olše 1,2/2,7% a lípy 1,2/1,2% odpovídá historicky
zavedenému hospodaření v lesích s důrazem na produkční funkci lesních porostů.
Druhová skladba dřevin v PLO 10 - Středočeská pahorkatina a PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev je uvedena
v následujících tabulkách:
Tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10
Druhová skladba [%]]
Dřevina
současná
cílová
smrk
48,5
33,5
jedle
0,8
1,1
borovice
28,0
22,5
modřín
3,6
7,9
douglaska
0,5
0,7
ostatní jehličnaté
0,4
0,4
jehličnaté celkem
81,8
66,7
dub
6,9
14,3
buk
3,3
13,8
habr
1,3
0,6
jasan
0,5
0,6
javor
0,4
0,7
jilm
0,1
bříza
1,9
0,4
lípa
1,2
1,9
olše
1,2
0,7
akát
0,5
topol
0,1
ostatní listnaté
0,9
0,2
listnaté celkem
18,2
33,3
dřeviny celkem
100,0
100,0
přirozená
0,4
6,5
1,2
8,1
35,2
40,6
2,6
0,8
1,6
0,5
1,2
7,6
0,6
1,2
91,9
100,0
Tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a
Dřevina
Druhová skladba [%]]
současná
cílová
přirozená
smrk
36,0
21,0
0,8
jedle
0,6
3,5
14,9
borovice
36,6
35,4
8,2
modřín
1,5
1,7
-
douglaska
0,9
0,4
-
jedle obrovská
0,3
0,6
-
vejmutovka
0,1
0,4
-
borovice černá
0,1
-
-
jehličnaté celkem
76,1
63,0
23,9
dub
14,8
16,3
31,9
dub červený
-
0,1
-
buk
1,2
11,3
27,7
jasan
0,3
1,2
1,0
javor
0,2
0,6
0,6
Jilm
-
0,4
0,8
bříza
2,2
1,1
3,4
lípa
1,2
2,9
6,5
habr
1,9
0,8
+
olše
2,7
1,5
1,6
osika
0,4
0,4
0,4
vrba
0,2
0,2
0,1
topol
0,6
0,2
0,2
akát
0,1
-
-
listnaté celkem
23,9
37,0
76,1
100,0
100,0
100,0
dřeviny celkem
Kategorizace a funkční zaměření lesa
Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon,
vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími
příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability (ÚSES).
Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo
mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního
hospodaření, nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v
lesích hospodářských, tzn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých
případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy jsou nebo mohou být důvodem pro
eventuální zařazení lesů do kategorií jiných než do kategorie lesů hospodářských, podle příslušných odstavců a písmen
zákona č. 289/1995 Sb. Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle
převažujících funkcí do tří kategorií, a to na:
lesy ochranné – kde dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné
pěstební zásahy "jemnou" formou, produkce dřevní hmoty je podružná,
lesy zvláštního určení – kde významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření
s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k
celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa,
i když není vyloučena produkce dřevní hmoty,
lesy hospodářské – které mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty.
O zařazování lesů do kategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z
vlastního podnětu (u § 7a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvl. určení podle § 8 odst. 1 zákona č.
289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze lesy zařadit do lesů zvl. určení, ale i nemusí. V
lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního
určení (§ 8, odst. 1 a 2) je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění
mimoprodukčních funkcí lesa, nadřazen funkcím produkčním. Přehled všech vyhlášených kategorií a subkategorií
v zájmovém území je uveden v následující tabulce:
Tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem)
Kategorie
Podíl porostní
plochy[[%]]
Subkategorie
les hospodářský
77,6
les ochranný
les zvláštního určení
mimořádně nepříznivá stanoviště (§ 7a)
0,5
1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky (§ 8/2a)
2,2
lesy lázeňské (§ 8/2b)
0
lesy příměstské a rekreační (§ 8/2c)
2
lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce(§ 8/2d)
0,1
lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, klima, voda, krajina) (§
8/2e)
3,6
lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (§ 8/2f)
13,7
jiný důležitý veřejný zájem (§ 8/2h) – obrana státu + NPP
0,3
Celkem les ochranný a zvláštního určení
22,4
úhrnem
PUPFL celkem
100,0
Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž
je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jde o souvislý
komplex lesních porostů, ve kterých jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin, popřípadě i populace
nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod.
Tabulka 31: Genové základny
Označení
Dřevina
Okres
Hluboká, Stará Obora, Poněšice
BK,DB,SM,JD,LP,
4.lvs
CB
Výměra
Lesní oblast
1442,73 ha
PL 10
V zájmovém území se nachází také lesy v uznaných oborách, kde je cílem hospodaření v těchto lesích je přizpůsobit
veškerá opatření intenzivnímu chovu zvěře:
- Poněšice s výměrou 1 801,79 ha
- Stará obora s výměrou 1 510,36 ha
Specifikem tohoto území je velmi vysoký podíl lesů hospodářských (77,6 %), plošný podíl lesa zvláštního určení a lesa
ochranného je nízký, převládá funkce produkční nad funkcemi mimoprodukčními.
∑
188879
188879
17+
770
276
16
424
409
15
1004
681
14
1985
1101
13
3528
2664
12
7684
6593
11
12107
11211
10
17527
14845
9
20433
16175
8
16968
16440
7
19221
16512
6
16329
16602
5
11897
16673
4
13792
16691
3
14836
16747
2
12247
16788
1
15501
16972
Normáln
í
rozložen
í věk.
stup.
[ha]
2626
věk.
stup.
[ha]
1679
Věkové
stupně
Plochy
hol.
Rozložení věkových stupňů
Tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10
-
179
4
47
80
32
17
8
18
26
3
16
-2
-29
-17
-11
-27
-8
56
Odchylk
a od
norm.
zast.
věk.
stup.
[%]
Zastoupení věkových stupňů má dosti vyrovnaný průběh, výraznější odchylky ve vyšších LVS způsobuje zastoupení starších
porostů v oborách a zvláště chráněných územích.
∑
9760,4
100,0
17+
8,7
0,1
16
5,2
0,1
15
19,6
0,2
14
74,1
0,8
13
186,7
1,9
12
385,9
4,0
11
581,0
6,0
10
895,6
9,1
9
1060,0
10,9
8
957,6
9,8
7
794,3
8,1
6
772,1
7,9
5
822,4
8,4
4
868,5
8,9
3
755,0
7,7
2
712,0
7,3
1
707,0
7,2
%
zastoup
ení
154,7
věk.
stup.
[ha]
1,6
Věkové
stupně
Plochy
hol.
Tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a
Porostní zásoba
Celková produkční potence dřevní hmoty je nižší než je průměr za celou ČR, který činí 244 m3/ha. Pro porovnání na Šumavě
činí průměrná porostní zásoba 291 m3/ha, což vysoko převyšuje průměr za celou ČR a nejvyšší průměrnou zásobu 324
m3/ha vykazuje PLO 14 – Novohradské hory, naopak nejnižší hodnotu vykazuje PLO 1 – Krušné hory (104 m3/ha).
Tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR
Platnost LHP k 31. 12. 2000
Porostní zásoba
Průměrná zásoba na 1 ha [m3]
1000 [m3] b.k.
Území
zájmové území
2 024,43
239
157,22
240
PLO 10
44 463,52
239
Jihočeský kraj
96 850,12
264
PLO 15a
ČR
630 482,90
244
Pozn.: Vzhledem k tomu, že souhrnné informace o stavu lesů za přírodní lesní oblasti, které jsou k dispozici na www.uhul.cz,
jsou čerpány z dat LHP(O) s platností k 31. 12. 2000 a starší, byla jako srovnávací údaje za Jihočeský kraj a ČR použita data
se stejnou platností, i když na výše uvedené adrese lze získat aktuální data ze souhrnných LHP a LHO.
A.3.1.8. Územní systém ekologické stability (ÚSES)
A.3.1.9.1. Nadregionální a regionální ÚSES
V zájmovém území je poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně, které byly vymezeny v
Generelu ÚSES Jihočeského kraje 2007. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru
(vodní, mezofilní hájová a mezofilní bučinná). Tento biokoridor doplňují další osy nadregionálních biokoridorů (vodní a
mezofilní bučinná). Vymezeno je jedno nadregionální biocentrum NBC004 Hlubocká obora a 9 biocenter regionálních. Při
okrajích zájmového území jsou vymezeny úseky regionálních biokoridorů.
Tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES
Plocha
(ha)
Hlubocká obora
NBC004
2784,204
Štěchovice-Hlubocká obora
NBK002
435,484
Řežabinec-K118
NBK001
431,879
Hlubocká obora-Dívčí kámen
NBK005
231,812
Řežabinec-K118
NBK012
91,542
Červené blato-K118
NBK019
85,332
NBK029
103,558
NBK030
69,917
Hlubocká obora-K118
NBK045
66,461
Němčice
RBC186
48,706
Vrbenské rybníky
RBC029
254,479
Planá
RBC206
39,865
Janoch
RBC029
38,258
U Bočků
RBC140
71,212
Bagr
RBC151
66,867
Mokřiny u Vomáčků
RBC163
61,374
Světlík
RBC153
63,530
Hluboká
RBC187
49,556
Němčice-Hlubocká obora
RBK025
132,913
Jahodiní-Němčice
RBK011
160,037
U Zeleného kříže-K 117
RBK054
108,027
Světlík-K118
RBK141
34,788
Vrbenské rybníky
RBK210
12,663
zdroj: Krajský generel NR- R ÚSES Jihočeského kraje (Ing. Friedrich, 2007)
Název
Kód UPK
Délka
(km)
0,00
90,00
45,29
20,50
45,29
51,50
90,00
90,00
35,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
7,00
8,50
6,50
4,80
1,00
typ
vodní
vodní a nivní
vodní a nivní
vodní a nivní
vodní a nivní
mezofilní bučinná
tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES
Kategorie
Regulační opatření
N+R ÚSES
N+R
Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí
biocentra
a využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním
podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění
navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES.
Jsou podmíněné, a to pouze ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská
zařízení, ČOV atd.,při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti.
Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability
daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na
druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v
rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily
funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je
umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné.
N+R
Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí
biokoridory
a dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním
podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty,
extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší
ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce
současných funkčních biokoridorů.
Jsou podmíněné: pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení,
ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru.
Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability
daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na
druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny které jsou v
rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení
chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba
nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.
Lokální ÚSES
Lokální ÚSES byl převzatý z několika pramenů. Plošně nejrozsáhlejší část byla použita z rozpracovaného materiálu
Okresního generelu ÚSES zpracovávaného ing. Wimmerem (WV Projection Service s.r.o.) pro ORP České Budějovice.
Zbývající část byla převzata z generelů a plánů ÚSES jednotlivých obcí. Označení jednotlivých prvků odpovídá jejich
označení v původních generelech a plánech ÚSES.
Kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území
Kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území
Kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území
Kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území
Kartogram 25: Orná půda v řešeném území
Kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF
Kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území
Kartogram
28:
Podíl
trvalých
travních
porostů
Kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území
Kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území
Kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území
Kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území
Kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území)
Kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území
Kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES)
A.3.2. Kulturní hodnoty
Kulturní hodnoty v území je potřeba chápat jako souhrn kulturních vztahů, děl a hodnot, jež vznikly v minulosti, ale svým
významem přesahují dobu svého vzniku a přispívají k vytváření, upevňování a pokroku současné kultury. Řešené území
vykazuje velké množství kulturních hodnot, které mají velký vliv na vnímání a život a v neposlední řadě i prosperitu v území
z hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu.
V řešeném území je evidováno nejen velké množství nemovitých kulturních památek, ale jsou zde vymezeny i velkoplošná
chráněná území jako krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové zóny.
A.3.2.1. Krajinné památkové zóny
Jsou vymezeny zejména k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými
soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými
porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty. V řešeném území ÚS Vltava
není vymezena žádná krajinná památková zóna. Uvažuje se o vyhlášení krajinné památkové zóny Hluboká nad Vltavou, kde
jsou dochované kompoziční krajinářské úpravy na Podskalské a Poříčské louce a v rozlehlém parku u zámku Hluboká.
Krajinářský park na Podskalské a Poříčské louce se vyznačuje jedinečnou prostorovou krajinářskou kompozicí, tvořenou
jednoduchým terénním reliéfem rozsáhlých luk s promyšleně rozmístěnými porosty, skupinami a solitéry dřevin, s výrazným
zastoupením dlouhověkých dubů; pro celý areál je charakteristické velkorysé měřítko rozlohy a rozmístění jednotlivých
kompozičních prvků.
obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká
A.3.2.2. Městské památkové rezervace (MPR)
Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a
představují nejvyšší stupeň památkové ochrany. Jedná se zejména o vybraná historická města nebo jejich části (městské
historické jádro) s dochovanými soubory budov (též uličními sítěmi, archeol. nalezišti ap.), u nichž důkladný
uměleckohistorický průzkum a dokumentace prokázaly nutnost chránit je jako celek.
• Městská památková rezervace České Budějovice je dána rozsahem historického hrazeného města.
Historické jádro Českých Budějovic bylo vyhlášeno památkovou rezervací výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19.
března 1980, č. j. 7096/80, o prohlášení historického jádra města Českých Budějovic za památkovou rezervaci. Účelem
existence městské památkové rezervace v Českých Budějovicích v rozsahu historického jádra je zabezpečit tomuto
celku zvýšenou ochranu jakožto významnému historickému souboru se zachovaným raně gotickým pravidelným
půdorysem podle zakládací listiny z roku 1265 a mimořádně urbanisticky, architektonicky a umělecko-historicky
hodnotnou zástavbou, která v bohaté prostorové skladbě zahrnuje vynikající soubory monumentální architektury,
opevnění, měšťanských domů i plastik. Svým významem a polohou je historické jádro předurčeno k funkci centra celého
města. Postupná obnova historického jádra přispívá k vytvoření optimálního životního prostředí a k uplatnění jeho
základních kulturních funkcí. Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot
historického jádra při rozvoji celého města a vytváření optimálního životního prostředí musí být regulovány základní
funkce v tomto území i investorská, stavební a technicko - hospodářská činnost. Hranice vede na východní straně ulicí
Na Sadech, sledujíc půdorys barokního opevnění, na Senovážné náměstí a po jeho jihovýchodní straně na Krumlovský
most. Na jihozápadní straně pokračuje po Zátkově nábřeží podél toku Malše a pokračuje na Sokolský ostrov. Na západě
jde hranice po východní straně Sokolského ostrova, překračuje Mlýnskou stoku a podél jejího severozápadního břehu
vede až k můstku u Rabenštejnské věže. Odtud pokračuje hranice na křižovatku Husovy třídy a ulice J. Haška. Na
severní straně vede hranice osou Husovy třídy podél parku souběžného s Mlýnskou stokou na Mariánské náměstí.
Přilehlé širší území vymezeného rozsahu je ochranným pásmem (OP) nemovitým kulturním památkám hradebního
systému. Vyhlášení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému – Okresní úřad České
Budějovice, referát regionálního rozvoje, oddělení kultury, vydal rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovitým
kulturním památkám hradebního systému ve městě České Budějovice dne 31. 5. 1995 pod č. j.: 920/95/411/Val.
Obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera.
Obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění
A.3.2.3. Vesnické památkové zóny
Z hlediska stavebního fondu se památková zóna vyznačuje urbanistickým souborem staveb se stanoveným podílem
nemovitých kulturních památek. Historický stavební fond a prostředí památkové zóny vyžadují vysoký a náročný stupeň
památkové ochrany v předem určeném prostorovém rozsahu chráněného území. Na výrazněji nenarušené urbanistické
struktuře sídla nebo její určující části jsou zachovány původní objemové formy rozhodujících typologických druhů staveb. V
předem stanovené míře autenticky dochované historické objekty nevykazují závažnější nedostatky. Většinově nebo alespoň
v obnovitelné míře je zachováno pojednání hlavních průčelních ploch včetně původní velikosti a rozmístění otvorů.
V řešeném území studie se nacházejí VPZ Bavorovice, Munice a Opatovice.
• VPZ Bavorovice: se nachází u Vltavy, mezi Českým Vrbným a Hlubokou. Na sever začíná soustava rybníků, na jihu je
uzavřena Dehtářským potokem. Je zde celá řada zachovalých zemědělských usedlostí. Náves je uzavřena příčně
orientovaným domem a k němu otočenou kovárnou. Náves a celá původní ulice je lemována souvislou řadou statků, jen
v jednom místě na východní straně je narušena novodobou výstavbou. Ve vsi se vyskytují jak statky Hlubockého typu, s
mohutnými volutami, tak i novější s geometrickou výzdobou.
• VPZ České Budějovice – Rožnov: dochovaná původní historická stopa ulicovky lemovaná původními zemědělskými
usedlostmi, v centrální části na východní straně dochovaný malý návesní prostor s kaplí. V současnosti je již původní
sídlo stavebně srostlé s městem České Budějovice.
• VPZ Munice: v 18. století byly postaveny statky a domy na návsi, v téměř nezměněné podobě zůstaly zachovány
dodnes. Jádro obce tvoří oválná náves, v jejímž středu je kaplička a rybník. Náves je protáhlá, její jižní stranu tvoří
souvislá řada statků. Řada začíná statkem č.17, který není typicky blatský, je patrový a otočený podélně, jinak převládají
usedlosti Hlubockého typu se štíty zdobenými volutami.
• VPZ Opatovice: náves se zachovala v téměř původní podobě. Na slepém konci návsi stojí mohutný Marešů statek č.7 s
atypicky mohutnou trojklanou bránou. Náves uzavírá známá kovárna s volutovým štítem. Minimálně dva statky jsou
dílem Matěje Cífky z Hluboké. Typické pro něho jsou ploché hladké štíty ve formě divadelních kulis s bohatou konturou,
bez jinak typické štukové výzdoby.
obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice
obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice
obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice
A.3.2.4. Národní kulturní památky
Za národní kulturní památky stát vyhlašuje památky přesahující regionální význam a dokumentující nejdůležitější etapy
historie, kultury a vývoje civilizace; mívají velký význam pro české národní povědomí či mezinárodní ohlas.
• NKP Hluboká nad Vltavou, zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada
• Zámek Hluboká nad Vltavou:
Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl
dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové,
kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů
z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně
upravit na renesanční zámek. Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic, jako protestanti však
přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře
Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou
Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf
emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce
1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký
zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci
zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod
vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz.
princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata
podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů
schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.
Obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo)
• Zámek Ohrada:
Tento velký lovecký zámek si nechal postavit podle projektu pražského stavitele P. I. Bayera kníže Adam František
Schwarzenberg. Práce byly započaty roku 1708 a celkově dokončeny v roce 1722. V roce 1842 zde bylo založeno
specializované muzeum s expozicí lesnictví, myslivosti a rybářství. Stávající myslivecká expozice zahrnuje hlavní druhy
pernaté a srstnaté zvěře, jejich lov a chov, preparáty zvířat, unikátní sbírky trofejí a loveckých zbraní. Rovněž jsou
k vidění četné exponáty z oborů lesnictví a rybářství. Vedle zámku je zoologická zahrada.
obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada
• NKP Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec
Vybudována v letech 1825-32 trať z Českých Budějovic do Lince. Trasa začínala v Českých Budějovicích, trať
pokračovala do Holkova - první přepřažní stanice se stájemi a kočárovnou, staniční zastávka v Bujanově (později škola).
Na nádraží v obci Rybník je umístěna pamětní deska budovatele železnice I. A. Gerstnera. Zachovány jsou i terénní
úpravy relikty tratě ke státní hranici. Nejstarší železnice na evropské pevnině, způsobem výstavby, novými konstrukčními
principy, organizací práce a intenzitou provozu se stala přímou předchůdkyní moderních železnic. Navázala na dávné
obchodní stezky vedoucí z jižních oblastí. Nejdůležitější přepravovanou komoditou byla hornorakouská sůl, prakticky od
počátku byla provozována také osobní přeprava. Projekt železnice Františka Josefa Gerstnera (1756 - 1832) vznikl v
hrubých rysech již v 1. desetiletí 19. století jako varianta k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem.
Realizace projektu byla po více než dvaceti letech svěřena Gerstnerovu synovi Františku Antonínovi (1796 - 1840).
Přeprava byla zahájena v úseku České Budějovice - Kerschbaum 1828, o čtyři roky později pak v celé délce trati mezi
Českými Budějovicemi a Lincem. V letech 1834 až 1836 se trať prodloužila do Gmundenu. Přestože první pokusy využít
parní lokomotivu v 50. letech skončily neúspěšně, 18. srpna 1868 slavnostně začala přestavba železnice na parní
provoz. Trasu koněspřežky na českém území bylo možné až na menší úpravy použít i pro lokomotivní
dráhu. Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1870, kdy v úseku Urfahr - Lest, vyjel poslední vlak
tažený koňmi. K 20. prosinci 1873 již byla zahájena přeprava na lokomotivní dráze České Budějovice - Linec.
obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto
A.3.2.5. Nemovité kulturní památky
Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který je veden odbornou organizací
Národním památkovým ústavem, ústředním pracovištěm v Praze. Kulturní nemovité památky mají dvojí hodnotu. Jednak
"duchovní" (estetickou, uměleckou, ale i hodnotu identity národa), jednak hodnotu ekonomického potenciálu, neboť kvalitně
opravené památky svojí existencí vytvářejí pozitivní externality využitelné především v oblasti cestovního ruchu a s ním
spojených služeb. V řešeném území je celá řada nemovitých kulturních památek jak stavebního tak archeologického
charakteru.
Nemovité kulturní památky stavebního charakteru
Nemovité kulturní památky stavebního charakteru se nacházejí na území těchto obcí a jejich částí:
Tabulka 37: nemovité kulturní památky
Část obce
čp.
Památka
Ulice,nám./umístění
Bavorovice
kaple sv. Jana Nepomuckého
náves
Bavorovice
boží muka
v rampě nadjezdu trati
Bavorovice
čp.1
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.2
kovárna
Bavorovice
čp.4
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.5
venkovská usedlost, s omezením: bez chlévu, stodoly a stájí
Bavorovice
čp.8
zemědělský dvůr
Bavorovice
čp.11
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.12
zemědělský dvůr
Bavorovice
čp.13
zemědělský dvůr
Bavorovice
čp.16
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.17
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.21
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.24
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.29
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.31
venkovská usedlost
Bavorovice
čp.38
venkovská usedlost
Branišov
tvrz, archeologické stopy
rybník Návěžný, S část
Branišov
kaplička Nejsvětější Trojice
při silnici
České Budějovice 1
kostel sv. Mikuláše
U Černé věže
kaple Smrtelných úzkostí Páně
Kněžská
zbrojnice
Piaristické nám.
čp.
městské opevnění
socha sv. Jana Nepomuckého
Jirsíkova ul., při budově čp. 466
nám. Piaristické
Rudé armády, u benzínové pumpy
rozcestník
Mariánské náměstí
kašna Samsonova
nám. Přemysla Otakara II.
silniční most ocelový č. CB-007
Dr. Stejskala, přes řeku Malši
čp.1
radnice
čp.2
měšťanský dům
čp.3
městský dům
Česká
čp.4
měšťanský dům
Česká
čp.5
měšťanský dům
Česká
čp.6
měšťanský dům
čp.7
měšťanský dům
čp.8
měšťanský dům
čp.9
měšťanský dům
Česká
čp.10
měšťanský dům
čp.11
měšťanský dům
čp.13
měšťanský dům
čp.16
měšťanský dům
Piaristická
čp.19
měšťanský dům
Piaristická
čp.20
měšťanský dům
Piaristická
čp.21
měšťanský dům
Piaristická
čp.23
městský dům - Nisslův dům
Česká, Piaristická
čp.24
měšťanský dům
Česká
čp.27
měšťanský dům
Česká
čp.28
měšťanský dům
Česká
čp.29
masné krámy
Krajinská čp. 29 a Hroznová čp. 488
čp.31
měšťanský dům
Krajinská
čp.32
měšťanský dům
Krajinská
čp.33
měšťanský dům
Krajinská 5
čp.35
měšťanský dům
Krajinská
čp.36
měšťanský dům nárožní
Krajinská
čp.39
měšťanský dům
čp.40
měšťanský dům
Široká
čp.41
měšťanský dům
nám. Přemysla Otakara II. (dříve Žižkovo
nám. čp. 158/11)
čp.43
jiná správní stavba - úřadovny společnosti koněspřežné
železnice
Krajinská
čp.44
měšťanský dům
Krajinská
čp.45
měšťanský dům
Krajinská
čp.47
měšťanský dům
Hroznová
čp.49
měšťanský dům
čp.50
měšťanský dům
čp.52
měšťanský dům
Hroznová
čp.54
měšťanský dům
Plachého
čp.55
měšťanský dům
čp.58
měšťanský dům
čp.61
měšťanský dům
Plachého
čp.63
měšťanský dům
Hroznová
čp.65
měšťanský dům
Hroznová
čp.67
měšťanský dům
čp.68
měšťanský dům
čp.69
spořitelna
nároží nám. Přemysla Otakara II. a ul. U
Černé věže
čp.70
zvonice Černá věž
U černé věže
čp.71
děkanství
U černé věže
čp.76
měšťanský dům
Kanovnická
čp.77
měšťanský dům
čp.78
měšťanský dům
čp.79
měšťanský dům
čp.81
měšťanský dům
Kněžská
čp.82
měšťanský dům
Kněžská
čp.83
měšťanský dům
čp.84
měšťanský dům
čp.85
měšťanský dům
Kněžská
čp.86
měšťanský dům
Kněžská
čp.87
měšťanský dům
čp.90
měšťanský dům
Kněžská
čp.91
hotel Zvon
čp.92
palác Včela
ul. Karla IV.
čp.93
palác Včela - 2. část
ul. Karla IV.
čp.98
měšťanský dům
Široká
čp.99
měšťanský dům
Karla IV.
čp.101
měšťanský dům
Široká
čp.102
měšťanský dům
Široká
čp.103
městský dům
Karla IV.
čp.104
měšťanský dům
Karla IV.
čp.106
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.107
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.108
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.109
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.110
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.113
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.114
měšťanský dům
čp.115
měšťanský dům
čp.116
měšťanský dům
Široká
čp.117
měšťanský dům
čp.118
měšťanský dům
čp.119
měšťanský dům
Široká
čp.120
měšťanský dům
Široká
čp.121
městský dům
čp.123
měšťanský dům Čertíkův a bývalý Hotel Slunce
čp.127
měšťanský dům
čp.128
měšťanský dům
čp.129
měšťanský dům
Biskupská
čp.130
měšťanský dům
Biskupská
čp.132
biskupství
Biskupská
čp.134
měšťanský dům
Radniční
čp.135
měšťanský dům
Radniční
čp.137
měšťanský dům
Radniční
čp.140
měšťanský dům
Široká
čp.141
solnice městská a sklad koněspřežné železnice
Česká
čp.143
měšťanský dům
Česká
čp.144
měšťanský dům
Česká
čp.145
měšťanský dům
Česká
čp.146
měšťanský dům
Česká
čp.147
měšťanský dům
Česká
čp.148
měšťanský dům
Česká
čp.149
klášter sv. Dominika, s kostelem Obětování P. Marie
nám. Piaristické
čp.154
měšťanský dům
Česká
čp.158
měšťanský dům
Zátkovo nábř.
čp.161
měšťanský dům
Panská
čp.162
měšťanský dům
Panská
čp.163
měšťanský dům
Panská
čp.164
měšťanský dům
Panská
čp.165
vodní mlýn Přední
Mlýnská
čp.166
měšťanský dům
Panská
čp.167
měšťanský dům
Panská
čp.168
měšťanský dům
Panská
čp.170
měšťanský dům
Panská
čp.171
měšťanský dům
Panská
čp.172
měšťanský dům
Mlýnská
čp.173
měšťanský dům
Panská
čp.174
měšťanský dům
Panská
čp.175
městský dům
Panská
čp.176
měšťanský dům
Panská
čp.177
měšťanský dům
Panská
čp.178
měšťanský dům
Panská
čp.180
měšťanský dům
Panská
čp.181
měšťanský dům
Panská
čp.182
měšťanský dům
Panská
čp.189
měšťanský dům
Česká
čp.190
měšťanský dům
Česká
čp.191
měšťanský dům
Česká
čp.192
měšťanský dům
Česká
čp.193
měšťanský dům
Česká
čp.194
měšťanský dům
Česká
čp.195
měšťanský dům
Česká
čp.196
měšťanský dům
Česká
čp.197
měšťanský dům
Česká
čp.199
měšťanský dům
Česká
čp.200
měšťanský dům
Česká
čp.201
městský dům
Česká
čp.212
měšťanský dům
Krajinská
čp.213
měšťanský dům
Hradební
čp.214
měšťanský dům
Krajinská
čp.219
měšťanský dům
Česká
čp.220
měšťanský dům
Česká
čp.222
měšťanský dům
Česká
čp.223
měšťanský dům
Krajinská
čp.224
měšťanský dům
Krajinská
čp.225
měšťanský dům
Krajinská
čp.226
měšťanský dům
Česká
čp.227
měšťanský dům
Česká
čp.228
měšťanský dům
Česká
čp.229
měšťanský dům
Krajinská
čp.230
měšťanský dům
Krajinská
čp.231
měšťanský dům
Česká
čp.233
měšťanský dům
Krajinská
čp.234
měšťanský dům
Krajinská
čp.235
měšťanský dům
Krajinská
čp.236
měšťanský dům
Česká
čp.237
měšťanský dům
Česká
čp.238
měšťanský dům
Krajinská
čp.239
měšťanský dům
Krajinská
čp.240
měšťanský dům
Česká
čp.241
měšťanský dům
Česká
čp.242
měšťanský dům
Česká
čp.243
měšťanský dům
Krajinská
čp.244
měšťanský dům
Krajinská
čp.245
měšťanský dům
Česká
čp.246
měšťanský dům
Česká
čp.247
měšťanský dům
Hroznová
čp.248
banka Státní banka čsl.
Krajinská
čp.249
měšťanský dům
Hroznová
čp.251
měšťanský dům, z toho jen: pozemek parc. č. 311
Krajinská
čp.253
měšťanský dům
Hroznová
čp.257
měšťanský dům
Plachého
čp.258
základní škola
Plachého
čp.260
měšťanský dům
Krajinská
čp.265
měšťanský dům
Krajinská
čp.266
měšťanský dům
Krajinská
čp.270
měšťanský dům
Krajinská
čp.271
měšťanský dům
Krajinská
čp.272
měšťanský dům
Plachého
čp.273
měšťanský dům
Krajinská
čp.275
měšťanský dům
Krajinská
čp.280
měšťanský dům
Krajinská
čp.296
měšťanský dům
U černé věže
čp.300
měšťanský dům
U černé věže
čp.308
měšťanský dům
Plachého
čp.309
měšťanský dům
Plachého
čp.310
měšťanský dům
Plachého
čp.311
měšťanský dům
Hroznová
čp.312
měšťanský dům
Hroznová
čp.313
měšťanský dům
Hroznová
čp.314
měšťanský dům
Hroznová
čp.316
měšťanský dům
Hroznová
čp.320
měšťanský dům
Hroznová
čp.321
městský dům
Hroznová
čp.322
měšťanský dům
Hroznová
čp.329
měšťanský dům
Kněžská
čp.330
městský dům
Kněžská
čp.331
měšťanský dům
Kněžská
čp.332
měšťanský dům
Hradební
čp.337
měšťanský dům
U černé věže
čp.339
měšťanský dům
U černé věže
čp.343
měšťanský dům Wortnerův dům, s omezením: bez zadního
traktu
U černé věže
čp.356
měšťanský dům
Kněžská
čp.357
měšťanský dům
Kněžská
čp.360
rodinný dům
Na Mlýnské stoce
čp.363
měšťanský dům
Kněžská
čp.364
měšťanský dům
Kněžská
čp.365
měšťanský dům
Kněžská
čp.368
měšťanský dům
Kněžská
čp.369
měšťanský dům
Kněžská
čp.370
měšťanský dům
Kněžská
čp.371
měšťanský dům
Kněžská
čp.372
měšťanský dům
Kněžská
čp.373
měšťanský dům Kneislův dům
Kněžská
čp.379
měšťanský dům
Hradební
čp.380
měšťanský dům
Česká
čp.381
měšťanský dům
Česká
čp.382
měšťanský dům
Česká
čp.405
kanovnický dům
Kanovnická
čp.406
kanovnický dům
Kanovnická
čp.407
kanovnický dům
Kanovnická
čp.408
kanovnický dům
Kanovnická
čp.409
kanovnický dům
Kanovnická
čp.410
klášter kapucínský
Kněžská
čp.418
měšťanský dům
Kněžská
čp.419
měšťanský dům
Kněžská
čp.424
divadlo městské
Dr. Stejskala
čp.425
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.426
měšťanský dům
Dr. Stejskala
čp.429
měšťanský dům
Široká
čp.430
měšťanský dům
Široká
čp.432
obchodní dům Brouk a Babka
Široká ul.
čp.436
měšťanský dům
Široká
čp.443
měšťanský dům
Široká
čp.446
měšťanský dům
Široká
čp.451
měšťanský dům
Široká
čp.454
měšťanský dům
Široká
čp.455
měšťanský dům
Široká
čp.456
měšťanský dům
Široká
čp.458
měšťanský dům
Biskupská
čp.459
měšťanský dům
Biskupská
čp.462
stadión, z toho jen: hlavní tribuna a Sokolovna
Sokolský ostrov
čp.1592
měšťanský dům
28. října
čp.1593
měšťanský dům
28. října
čp.1594
okresní hejtmanství
28. října
čp.1796
měšťanský dům
Riegrova
čp.1797
měšťanský dům
Riegrova
čp.1802
měšťanský dům
Riegrova
čp.1805
měšťanský dům
Riegrova
čp.1808
měšťanský dům
Riegrova
čp.1844
měšťanský dům
nábř. Jiráskovo, Husova
čp.1867
měšťanský dům
Riegrova, Jírovcova
čp.1871
základní škola
Nová
čp.16
měšťanský dům
Plachého
čp.20
vila Lamezanova
U zimního stadionu
čp.197
měšťanský dům
Plachého
čp.256
měšťanský dům
Plachého
čp.262
měšťanský dům
Plachého
čp.267
měšťanský dům
Plachého
čp.268
měšťanský dům
Plachého
čp.269
měšťanský dům
Plachého
čp.278
měšťanský dům
Plachého, (Hradební)
čp.299
měšťanský dům
Plachého
čp.529
jiná výrobní stavba - Lannova loděnice (areál)
Vltavské nábřeží
čp.684
zájezdní hostinec U slovanské lípy, s omezením: bez stájí a
kolny
Husova
kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa
Staroměstská
hřbitov sv. Otýlie, s kaplí a hroby a náhrobky, krematorium
Pražské předměstí
škola - I. biskupské gymnázium s kostelem sv. Václava
Kostelní, Skuherského
boží muka
Míru, u železniční zastávky
boží muka
Čéčova (671) - dvorek
boží muka
Míru, mezi čp. 65 a 67
u Mlýnské stoky proti Rabenštejnské věži
sloup se sochou P. Marie
Pekárenská
pomník O. Mokrého
městské sady
čp.35
činžovní dům
Míru
čp.773
špitál Nejsvětější Trojice
Míru
čp.1154
sbor Husův Církve československé husitské
Palackého nám.
čp.1290
činžovní dům
Skuherského
čp.1291
měšťanský dům
Skuherského
čp.1392
hospoda U anděla
Skuherského
čp.1485
měšťanský dům
Skuherského
čp.1486
měšťanský dům
Skuherského
čp.1490
měšťanský dům
Skuherského
čp.1491
měšťanský dům
Skuherského
čp.1574
činžovní dům
Resslova ul.
čp.1575
činžovní dům
Resslova ul.
čp.1788
střední škola - gymnasium
Jírovcova ul.
čp.1791
městský dům
Riegrova
čp.1815
kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J.
Haška
Pražská tř.
čp.1845
vila Zátkova
Husova ul.
čp.1847
městský dům - Zelená ratolest
Husova
čp.1849
škola - Dívčí lyceum spolku Ludmila
Husova ul.
čp.1856
vila Egertova, s omezením: bez části zahrady p. č. 4432/2
ul. Na sadech
čp.1980
kostel Božského Srdce Páně
Rudolfovská, Lipenská
čp.2032
měšťanský dům
Na sadech, Nová
čp.?
zemědělský dvůr Pilmanův/Charvátův, s omezením: bez
kočárovny
židovský hřbitov nový
Pekárenská
výklenková kaplička
při silnici na Dobrou Vodu
kostel Růžencové Panny Marie a průčelí Kongregace - rizalit
s mozaikou
Žižkova
socha P. Marie
před kaplí
socha P. Marie
přemístěna do zahradnictví
pomník Jana Žižky z Trocnova
křižovatka tř. Žižkovy a Novohradské
železniční most
trať České Velenice - Plzeň, 219.826 km
čp.1
banka Státní banka čsl.
Lannova tř.
čp.6
sklad Nákladnický dům
Senovážné náměstí
čp.11
městský dům
Lannova ul.
čp.51
společenský dům - dělnický dům U srdíčka, s omezením: bez
pamětní desky na domě
Lannova tř.
čp.88
měšťanský dům
Lannova tř.
čp.97
měšťanský dům
Lannova tř.
čp.119
železniční stanice Hlavní nádraží
Nádražní
čp.124
hotel Malše
Nádražní
čp.173
měšťanský dům
Žižkova
čp.226
činžovní dům
Žižkova
čp.239
jiná církevně správní stavba - Vyšebrodský dům
Senovážné nám.
čp.242
Městské muzeum
Dukelská ul.
čp.243
společenský dům - Německý dům
Jirsíkova ul.
čp.256
činžovní dům Anny Kovaříkové
ul. U tří lvů
čp.260
střední škola průmyslová strojnická
Dukelská
čp.296
měšťanský dům U tří lvů
ul. U tří lvů
čp.453
vila Františka Petráše
Dukelská
čp.455
vila Westenova
Dukelská
čp.714
vila - (JUDr. Františka Švece)
Dukelská
kostel sv. Jana Nepomuckého
socha P. Marie Budějovické
nábř. Malše u budovy soudu
nábř. Malše u budovy soudu
vodárenská věž
ul. B. Němcové
gen. Svobody
čp.2
tužkárna Hardtmuth, z toho jen: vstupní brána
čp.4
venkovská usedlost, z toho jen: špýchar
čp.7
čp.19
vila Hardtmuthova
ul. U Zimního stadionu
čp.44
strážní domek koněspřežné dráhy
Mánesova
čp.62
základní škola
Matice školské
čp.399
vila
Boženy Němcové
čp.1123
Lidická
čp.1124
venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly
Lidická
čp.1131
čp.1262
venkovská usedlost
čp.1264
venkovská usedlost
čp.1266
venkovská usedlost, z toho jen: průčelí
čp.1268
venkovská usedlost
Lidická
čp.1269
venkovská usedlost
Lidická
čp.1278
venkovská usedlost
Lidická
čp.1905
čp.1907
venkovská usedlost
čp.1910
venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly a kolny
zemědělské usedlosti čp. 1910
čp.1911
venkovská usedlost, s omezením: bez stavby vepřína
čp.1912
venkovská usedlost, z toho jen: průčelí
Dasný
čp.13
venkovská usedlost
náves, u rybníčku
Dobřejovice
mohylník, archeologické stopy
Horní výrub
Dobřejovice
Baba
Dobřejovice
Lidická
Dobřejovice
Rulík
Dobřejovice
Skopojedle, Pěkná vyhlídka
Dobřejovice
Holubci - též Na pláni
Dobřejovice
nad Novoborským seníkem
Dobřejovice
Zadní pláně
Dobřejovice
U obrázku
Dobřejovice
U myslivny, U Dřevěnkáře
Dobřejovice
Černá strouha
Dobřejovice
mohylník (hradiště?) Hradec, archeologické stopy
kolem lesní cesty
Dolní Kněžeklady
tvrz U kapličky, archeologické stopy
při rybníku
Dolní Kněžeklady
kaple P. Marie
boží muka marradaská
čp.763
zemědělský dvůr Vondrov
kostel sv. Jana Nepomuckého
Masarykova
kaplička U Rocha
rozcestí k zámku Ohrada
židovský hřbitov
V od munického rybníka
boží muka
při parku
boží muka
proti OÚNZ
při rozcestí
rybník, z toho jen: hráz rybníka Bezdrev s mostem č. 105822 a propustkem
jiná vodohospodářská stavba - bašta u rybníka Bezdrev
silniční most
rudný důl - štola zv. Kampanova díra
ve Staré oboře
Tolom
Uhliště
V bokách
Nad Kaštánkem, Zel. rajtštajk
Nad munickými vraty
Purkarecká polesí
Rudolfův kout
na silnici II/146
Vrkoč
JZ 300m od hradiště Baba
Nad Kampanovkou
Holý vrch
Zahrádecká vrata
výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické
stopy
na srázu k Vltavě
čp.17
zámek Ohrada
čp.52
jiná správní stavba - úřednický dům starý
čp.142
zámek
čp.146
měšťanský dům
Podskalí
čp.211
vodní mlýn Ungnadův, z toho jen: reliéf
sejmut a uložen na NV
čp.?
sýpka
Tyršova
při mostě přes Vltavu, Hamry
výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého
při silnici na Kostelec
venkovská usedlost
Malinovského
čp.271
nám. Čsl. armády
Horní Kněžeklady
kaplička návesní včetně zvonku
Hosín
kostel sv. Petra a Pavla
Hosín
boží muka
směr k trati
Hosín
boží muka Marradasova
směr Hluboká
Hosín
silniční most nadjezd nad tratí
sil. II/146, směr Dobřejovice
Hosín
Bory II
Hosín
Bory I
Hosín
les Bystřického
Hosín
Skalka
Hosín
čp.24
venkovská usedlost
Hosín
čp.?
fara
Hrdějovice
U kalových jam
venkovská usedlost
náves
Hroznějovice
les Babinec
Hroznějovice
les Slavonice, střed
Hroznějovice
Jaroslavický vrch II
Hrdějovice
čp.15
Hroznějovice
Na kamenitém
Hroznějovice
Jaroslavický vrch
Hroznějovice
les Babinec
Chlumec
Kobylí hlava
Chlumec
Za Borem
Chlumec
při chlumecké silnici
Chlumec
les Štrejnův
Chlumec
čp.7
venkovská usedlost
Jeznice
Hřeben
Jeznice
při široké aleji
Jeznice
nad Rachačkami
Jeznice
Šífárna
Knín
U remízu, též V hrobech
Knín
les Zabitý
Knín
čp.1
tvrz Byšov
Kostelec
kostel sv. Vavřince
Kostelec
Kostelec
čp.8
Černý les
venkovská usedlost
Líšnice
nad Čapím koutem
Líšnice
Na přísežné
Líšnice
U hrázky
Líšnice
čp.18
zemědělský dvůr Němčice
Litoradlice
hraniční kámen - schwarzenberský mezník
v lese
Litoradlice
les Janoch
Litoradlice
Na vlčici
Litoradlice
Schořová I
Litoradlice
Na hrobech
Litoradlice
Schořová II
Litoradlice
výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické
stopy
ostroh nad Vltavou
Litvínovice
boží muka
směr Šindlovy Dvory
Modrá Hůrka
kostel Nanebevzetí P. Marie
Mokré
vodojem
před čp. 8 a 9
Munice
čp.19
venkovská usedlost
Munice
čp.20
venkovská usedlost
Munice
čp.23
venkovská usedlost
Opatovice
Opatovice
čp.5
venkovská usedlost
Opatovice
čp.6
kovárna
Opatovice
čp.7
venkovská usedlost
Opatovice
čp.11
venkovská usedlost
Opatovice
čp.12
venkovská usedlost
Planá
Planá
náves
kříž
čp.7
při cestě do Opatovic
proti prodejně Jednoty
venkovská usedlost
Poněšice
Hora
Poněšice
Kameniště I
Poněšice
Kameniště II
Poněšice
Dukátová plantáž
Poněšice
U háje
Poněšice
mohylník Hrady, archeologické stopy
Poněšice
čp.4
venkovský dům
Pořežany
milník Schwarzenberský
na lesní cestě u potoka
Pořežany
Na prostřední
Pořežany
čp.12
venkovská usedlost
Pořežany
čp.35
zemědělský dvůr
Pořežany
čp.38
venkovská usedlost
Purkarec
hrad Karlův Hrádek, zřícenina
Purkarec
kostel sv. Jiří
Purkarec
kaple sv. Rozálie
les U Rohaček
Purkarec
Na kukli
Purkarec
Strážiště
Purkarec
čp.30
venkovská usedlost
Purkarec
čp.34
venkovská usedlost
na skále nad Vltavou
Purkarec
čp.92
hospoda
Štipoklasy
Mladé háje
Štipoklasy
Holý vrch
Třitim
nad mlynářů polem
Třitim
Na homoli
Třitim
Pod průhonem
Tuchonice
kaplička
náves
Tuchonice
les Království
Tuchonice
Nad spáleným
Tuchonice
Pláně
Tuchonice
U šraňků
Vlkov
trať Bahnitá, Spáleněk
Vlkov
Poněšický revír, U kukle
Vlkov
při široké aleji
Vlkov
při hřebenské cestě
Vlkov
zaniklá ves, archeologické stopy
U vrby - U Cirhana
Zahájí
boží muka
směr Dříteň
Zahájí
čp.12
fara
Zliv
silniční most - mostek
u Bezdreva
Žimutice
kostel sv. Martina
Žimutice
les Remíz
Žimutice
Bečický les
Archeologické lokality a lokality archeologického zájmu
Řešené území je území s archeologickými nálezy, z těchto důvodů je nutné postupovat v souladu s § 22, odst. 2 zákona č.
20/1987 Sb., památkového zákona, v platném znění. Území s archeologickými nálezy jsou vymezena v grafické části ÚS
Vltava v problémovém výkresu a výkresu limitů využití území. V řešeném území se nacházejí tyto archeologické nemovité
kulturní památky:
Branišov, Branišov tvrz, archeologické stopy, rybník Návěžný, S část,
Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy ve Staré oboře,
Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Uhliště,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy V Bokách,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kaštánkem,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Munickými vraty,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Purkarecká polesí,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Rudolfův kout,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Vrkoč,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy JZ 300m od hradiště Baba,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kampanovkou,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Holý vrch,
Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Zahrádecká vrata,
Hluboká nad Vltavou výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy na srázu k Vltavě,
Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Hřeben,
Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy při Široké aleji,
Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Nad Rachačkami,
Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Šífárna
Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Hora Č,
Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště I Č,
Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště II Č,
Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Dukátová plantáž Č,
Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy U háje Č,
Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník Hrady, archeologické stopy
Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Na kukli Č,
Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Strážiště,
Hosín mohylník, archeologické stopy Bory II Č,
Hosín mohylník, archeologické stopy Bory I Č,
Hosín mohylník, archeologické stopy les Bystřického,
Hosín mohylník, archeologické stopy Skalka,
Hrdějovice mohylník, archeologické stopy U kalových jam,
Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy, Kobylí hlava
Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy Za Borem,
Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy při Chlumecké silnici,
Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy les Štrejnův,
Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy U remízu, též V hrobech,
Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy les Zabitý
Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy les Janoch Č,
Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na vlčici Č,
Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová I Č,
Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na hrobech Č,
Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová II Č,
Temelín - Litoradlice výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy ostroh nad Vltavou
Vlkov mohylník, archeologické stopy trať Bahnitá, Spáleněk Č,
Vlkov mohylník, archeologické stopy Poněšický revír, U kukle Č,
Vlkov mohylník, archeologické stopy při Široké aleji Č,
Vlkov mohylník, archeologické stopy při Hřebenské cestě Č,
Vlkov zaniklá ves, archeologické stopy U vrby - U Cirhana,
Žimutice - Pořežany mohylník, archeologické stopy Na prostřední,
Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Nad Mlynářů polem Č,
Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Na homoli Č,
Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Pod průhonem
Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy les Království Č,
Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Nad spáleným Č,
Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Pláně Č,
Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy U šraňků,
A.3.2.6. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek
V řešeném území jsou ochranná pásma nemovitých kulturních památek vyhlášena v sídle České Budějovice – jedná se
ochranné pásmo hradebního systému města, vyhlášeno OkÚ České Budějovice, odd. kultury, 8. 6. 1995, čj. 920/95/411/Val
A.3.2.7. Architektonické hodnoty v řešeném území
V řešeném území jsou různé formy lidového stavitelství, které dotvářejí charakter krajiny. Lidová architektura Jihočeského
kraje, stejně jako zdejší krajina, se vyznačuje značnou rozmanitostí nejen základních typů jihočeských domů, ale i
mnohotvárností sídelních struktur, co do jejich hustoty, velikosti a typů. Proto je dnes lidová architektura v jižních Čechách
představitelkou svébytného lidového projevu, který je umocněn výjimečností krajinného obrazu a bohatou historií. Až do 13.
století byl prostor jižních Čech osídlen poměrně řídce. K zahuštění sídelní sítě jihočeské kotliny došlo v období středověké
kolonizace během celého 13. a 14. století. Vznikla zde široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic
s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky
organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. K dalším zásadním změnám v osídlení dochází v
průběhu 16. století, kdy se drobná feudální sídla dostávají postupně pod panství novohradské a třeboňská panství často
zanikají. V tomto období dochází i k výrazným krajinářským a hospodářským proměnám a to zejména v blatských oblastech.
Stavební aktivita v jižních Čechách vrcholí v průběhu celého 19. století, kdy se zde vytvořila svérázná lidová architektura.
Vznikl tak zcela svébytný typ lidové architektury charakteristický pro jižní Čechy.Inspirací pro lidovou architekturu byla
zejména městská architektura – nejdříve klasicistní a později historizující (neogotika, neorenesance, neobaroko) a od konce
19. století to byla secese, tradicionalismus atd. Pro mnoho oblastí jižních Čech je určujícím momentem pro vzhled vesnice
právě architektura 2. poloviny 19. a první třetiny 20. století. Mezi regiony lidové architektury, ve skutečnosti žádné hranice
neexistují a většina těchto regionů zasahuje i do oblastí sousedních a vzájemně se prolínají a doplňují.
Soběslavsko – veselská blata (někdy zvaná jako Borkovická blata) je úsek vymezený mezi Soběslaví, Veselím nad Lužnicí a
Dolním Bukovskem, který byl v raném středověku bažinatý a špatně přístupný. Tato oblast zasahuje okrajově do severní
části řešeného území. Osídlení bylo možné teprve po vybudování Blatské stoky ve 13. století, která odvodnila
nejzamořenější část pánve. Okolo pánve s rašeliništi začaly postupně vznikat vesnice s charakterem zemědělských sídel ve
formě usedlostí uspořádaných okolo návsi. Většina sídel v jádrové oblasti blat se připomíná poprvé až ve 14. století.
Převažují zde vesnice s velkou rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou (Drahotěšice). Původní zástavba
Soběslavsko-veselských blat byla dlouho dřevěná, tvořená rozložitými obílenými domy s jednoduše bedněnými štíty a s
doškovými střechami. Vrcholná fáze zděné lidové architektury zde nastává v první třetině 19. století. Dnešní vzhled většiny
blatských vesnic spadá mezi druhou polovinu 19. a počátek 20. století. Od poslední třetiny 19. století se mění i forma
dispozice usedlostí, kdy doposud trojboké dvory s domem , sýpkou a bránou, se postupně uzavírají a usedlosti se orientují
podélně. Nejpůsobivější a kompozičně nejvýraznější stavby se připisují zednickému rodu Šochů a Patáků. Blatská
architektura se vyznačuje bohatým štukovým dekorem (pilastry, stužkové převázání, hlavice, motiv lyry, košík s květinami,
motiv kosého, falešného zubořezu v podřímsí v podobě diagonálně ukládaných, předstupujících cihel, aplikace výšivkových
terčových motivů). Tyto zlidovělé prvky byly kombinovány s klasicistním falešným kvádrováním nároží i celých stěn, s
plochými arkádami a segmenty.
Obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci
Oblast Bechyňsko – Týnsko leží v poměrně terénem izolovaného regionu, osídlení je často raně středověkého původu.
Převažují zde velké pravidelné návesní vesnice lokačního původu (Kočín). Sídla s nepravidelnou strukturou se vyskytují v
lesnatém terénu Povltaví. Původní zástavbu tvořily roubené objekty, které se dochovaly výjimečně na okrajích lesních
masivů (Poněšice). K přezdívání vesnic se zde přistoupilo dříve než v sousedních Soběslavsko-veselských blatech. Od 30.
let 19. století se zde uplatnily pozdně barokní a klasicistní formy – křídlové štíty a jednodušší tvary štítů s pravoúhle
zalamovanými volutami. Na Týnsku se objevují i pozdně barokní motivy ionského pilastru se segmentovými nástavci se
„zvadlými“ volutami po stranách křídel. Vrchol zděné lidové architektury zde nastává v 50. letech 19. století (Chlumec,
Líšnice, Purkarec, Třitim).
Obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo)
Hlubocká a Zbudovská blata. Výrazným okruhem jihočeské lidové architektury, kterou můžeme považovat za jednu z
nejkrásnějších forem, jsou Hlubocká a Zbudovská blata, ležící v rybniční pánvi mezi tokem Vltavy a předělem rozvodí Vltavy
a Otavy. Rybníky a rybniční soustavy zde vznikaly již od středověku. Půdorysy většiny vesnic jsou lokačního charakteru.
Převládají zde rozlehlé obdélníkové návsi (Kočín, Munice, Zliv) a objevují se i okrouhlice (Olešník).Starší dřevěná zástavba
se zde prakticky nedochovala, v některých obcích se dochovaly kamenné sýpky z 2. poloviny 17. a 18. století (České Vrbné,
Munice). Zděná zástavba převládla v regionu v první třetině 19. století. Svého vrcholu dosáhla mezi 40. až 60. lety 19.
století. Pro Zbudovská blata jsou charakteristické křídlové štíty, pilastry, voluty, iluzivní slepá balustráda, typické jsou i čistě
klasicistní prvky jako je pásová bosáž a okna v půlkruhových nikách (Olešník). Nejvýznamnější ucelené soubory lidové
architektury se dochovaly v Olešníku. Lidová architektura hlubockých blat je charakterizována kulisovitými štíty, někdy
doplněnými volně skládanou plošnou výzdobou v podobě rostlinného i geometrického dekoru nebo jsou štíty zcela holé.
Nejvýznamnějším souborem lidové architektury jsou zde Bavorovice, Munice a Opatovice. Mladší lidová architektura z druhé
poloviny 19. a počátku 20. století se na Hlubockých a Zbudovských blatech příliš nerozvinula. Několik příkladů s eklektickými
fasádami se dochovalo v Bavorovicích. Na Hlubockých a Zbudovských blatech se dochovala řada ucelených souborů lidové
architektury, které jsou chráněny formou vesnických památkových zón (VPZ Bavorovice, VPZ Munice, VPZ Opatovice).
Obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích
Součástí sídlel jsou drobné sakrální stavby ve formě kaplí a kapliček., božích muk a křížů, ale také předzahrádek,
kamenných ohradních zdí, dotvářející jejich neopakovatelný charakter
Obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo)
Obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo)
V řešeném území je i několik hospodářských dvorů, které byly zpravidla zakládány za účelem obhospodařování pozemků
které byly součástí šlechtických panství, případně sloužily k chovatelským účelům a ubytování služebnictva jako zázemí
přilehlé k zámku (Štekl u zámku Hluboká). Štekl: Stavba vznikla v 60. letech 19. století jako obydlí schwarzenbergských
zaměstnanců, konírny a psince. Po Únoru 1948 začal objekt chátrat, do porevolučního období pak vstupoval v dezolátním
stavu. Radnici se však podařilo najít investora, který z chátrajícího objektu vytvořil jeden z nejluxusnějších hotelů na jihu
Čech.
Obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel
Nejrozlehlejším hospodářským dvorem v řešeném území je dvůr Vondrov mezi Hlubokou nad Vltavou a rybníkem Bezdrev.
Původní dvůr tu přikázal v polovině 16. století postavit Ondřej z Ungnád Suneku, podle kterého se novostavbě začalo
později říkat zkráceně Vondrov. V 18. století byl dvůr za Schwarzenbergů upraven a v závěru 19. století došlo k demolici
starých budov. Následně v letech 1895 – 1898 byl vystavěn zcela znovu architektem ing. Janem Sedláčkem (1848 – 1916),
který byl dvorním schwarzenbergským stavebním radou. Z jeho hlavy pochází také návrhy na stavbu novorománského
kostela na Hosíně. Dvůr stojí na vyvýšenině mezi rybníkem Bezdrev a Munickým rybníkem (394 metrů nad mořem). Budovy
ze čtyř stran uzavírají prostorné obdélníkové nádvoří. Venkovní stěny jsou neomítány, ve východním průčelí vidíme
schwarzenberský znak. Dodnes se zde provozuje chov koní, kterým býval dvůr proslulý. Dokonce patřil k nejmodernějším v
Rakousku-Uhersku a poté i v Československu. V okolí jsou dochované krajinářské úpravy a kompozice ve formě alejí s
hodně starými exempláři dubů.
obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní
V řešeném území se nachází další hospodářské dvory jako například Hosín, Chyňava u Hosína, Býšov u zaniklé obce Knín
a dvůr Němčice u Líšnice.
obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně
Dále se v řešeném území dochovaly charakteristické stavby ve formě hájenek, mysliven, které sloužily k obhospodařování a
správě Schvarzenbergského panství, zejména rozsáhlých lesních komplexů.
obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo)
Vybudování a napuštění Hněvkovické nádrže vedlo k zániku vorařské vesnice Jaroslavice na pravém břehu Vltavy, osady
Buzkov na levém břehu Vltavy, části osady Purkarec na pravém břehu Vltavy, včetně lávky a přívozu, hájovny u Šafaříka. Při
výstavbě JETE došlo v řešeném území ÚS Vltava k zániku sídla Knín a mimo řešené území k zániku dalších sídel Březí u
Týna nad Vltavou, Podhájí, Hůrka, Křtěnov a Temelínec.
obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci
obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo)
obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo)
obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo)
Novostavby v řešeném území je potřeba rozdělit na stavby v rámci velké městské aglomerace Českých Budějovic, kde se
vyskytují stavby a objekty sídlišť ve velkém měřítku, ale také rozsáhlá sídliště příměstských rodinných domů v navazujících
satelitech. V oblasti kolektivního bydlení v bytových domech, po určité stagnaci, začaly vznikat nové formy bytových domů u
kterých jsou řešeny i krytá parkovací stání, či garáže, která tolik chybí v sídlištích panelových domů.
Obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích
Zejména v městě České Budějovice se rozrostly velké hmoty obchodních staveb ve formě hypermarketů a supermarketů,
které jsou mnohdy součástí rozsáhlých komerčních zón v okrajových částech města. Začínají vznikat i nově typy staveb
v oblasti sociálních služeb. Investoři při vědomí nezvratného stárnutí obyvatelstva začínají s výstavbou domů pro seniory
s integrovanými službami a s nabídkou různých kategorií bytů a jejich vybavení.
obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích
V Českých Budějovicích kromě hromadného bydlení jsou stávající klidové čtvrti s vilami rodinnými a řadovými domy.
V souvislosti se současnou poptávkou po příměstském bydlení se v okrajových částech města a v sousedních obcích se
bouřlivě rozvíjí výstavba rodinných domů. Zástavba rodinných domů satelitních sídlištích rodinných domů vychází převážně
z katalogových projektů různě modifikovaných podle přání a představ klienta.
obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD
v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby.
Ve snaze po originalitě mnohdy dochází k bizarním řešením nebo použití nevhodného typu domu které po případné realizaci
na dlouhá léta poznamenají charakter zástavby v obci.
obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a
malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo)
Svébytný charakter rezidenční zástavby na atraktivních pozemcích má město Hluboká nad Vltavou a v městě Zlivi se
rozvinuly svébytné formy bytových domů.
obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo)
V ostatních venkovských sídlech v řešeném území se kromě původních venkovských usedlostí, rozvíjí i výstavba rodinných
domů, které se dost často pokoušejí napodobit charakter příměstských rodinných domů. Je to dáno i změnou způsobu
života obyvatel venkova, kdy většina obyvatel vyjíždí za zaměstnáním do měst a nezbývá jim čas ani síla na hospodaření.
obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo)
Snaha o modernizaci bytového fondu na venkově bohužel poznamenala některé zemědělské usedlosti a to i uvnitř
hodnotných a dochovaných prostorů návsí. Jindy touha po okázalosti a prezentaci úspěšnosti v podnikání vede
k předimenzovaným hmotám rodinných sídel, s eklektickými prvky uvnitř venkovské zástavby.
Obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo)
Kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky
Kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie
Kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie
A.3.3. Civilizační hodnoty
Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast. Jsou zde zřetelné
protiklady hustě osídlené městské aglomerace města Českých Budějovic, kulturní krajiny a krajinářskými kompozičními
úpravami u Hluboké nad Vltavou, s unikátně dochovaným přírodním prostředím a lesními komplexy hlubockých obor na
obou březích Hněvkovické nádrže. Řešené území tady disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným
potenciálem a současně velkým množstvím kulturních památek, vysokou úrovní služeb a komplexním občanským
vybavením. Základním prvkem ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické krajině a
ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má
díky velkému potenciálu měst Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou, výborné předpoklady ke svému rozvoji zejména
v oblasti cestovního ruchu a rekreace. K posílení potenciálu území je potřeba přispět vytvořením podmínek pro zkvalitnění
čistoty vody v Hněvkovické nádrži, zprovoznění Vltavské vodní cesty, s vybudováním přístavišť a kotvišť a zkvalitnění
vybavenosti zařízení pro hromadnou rekreaci, včetně vytvoření podmínek pro celoroční rekreaci.
Civilizační hodnoty jsou v analytické části této studie posuzovány s rozšířeným záběrem na urbanistické a architektonické
kvality řešeného území. Hlavním cílem je vystihnout hlavní architektonické a urbanistické charakteristiky a hodnoty území a
aplikovat je v syntetické (návrhové) části studie, která má za úkol navrhnout urbanistickou a architektonickou „rukověť“ pro
potřeby územně plánovací činnosti a koordinaci stavebních aktivit v řešeném území. Součástí řešení je i zmapování
negativních civilizačních hodnot a to zejména problematických lokalit nelegálních provizorních staveb a různých přístřešků,
území starých zátěží.
Mezi civilizační hodnoty jsou zahrnuty plochy pro bydlení a občanské vybavení, komerční a výrobní plochy, plochy a
koridory dopravní infrastruktury, zařízení pro volný čas, rodinnou a hromadnou rekreaci.
A.3.3.1. Urbanistické kvality řešeného území
Většina sídel v řešeném území je venkovského charakteru, vyjma měst České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv.
Město České Budějovice vykazuje znaky jasného lokačního založení s jasně formulovaným náměstím a ortogonální
komunikační sítí ulic, přičemž obvod města je vymezen vodními toky, které byly součástí opevnění města..
Sídla lokační městská s jasným kompozičním záměrem náměstí a komunikační sítě
obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo)
V období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století vznikla široká půdorysná škála zemědělských sídel od
drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s
lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. Převážně ve 13. a 14. století byly založeny
vsi s pravidelnou návsí, jejichž všechny usedlosti jsou orientovány do návsi čtvercového nebo obdélného tvaru. Řada vsí má
návsi o větší rozloze než mají náměstí velkých měst (Munice, Olešník, Hrdějovice). Všechny usedlosti se obracejí směrem
do návsi štítovým průčelím a vnější obraz sídla vytváří dlouhé hmoty stodol, uzavírající usedlosti. V průběhu 16. století jsou
zakládána spíše nezemědělská sídliště a nové zemědělské vsi se objevují zcela výjimečně. Tato nová založení vesnic však
z hlediska urbanistických forem mnoho nového nepřinesla. V této době však vznikají charakteristické jihočeské samoty tzv.
jednoty. Jejich vznik je dáván do souvislosti se zakládáním rybničních soustav, kdy poddaní pravděpodobně dostávali za
zabranou půdu a zaniklé usedlosti (ale i z jiných důvodů) náhradu v podobě nových pozemků. Tak vzniklo v celém
jihočeském regionu, především v jeho rybničních panstvích Třeboňska, Českobudějovicka, Vodňanska a Blatenska několik
set jednot. Dalším typem návesních vsí jsou okrouhlice, což jsou sídla převážně drobného měřítka, kdy menší počet
usedlostí je organizován kolem kruhové, okrouhlé nebo kapkovité návsi (Olešník). Okrouhlice vytváří klínové, lichoběžníkové
parcely, jehož čelo tvoří štít obytného domu a vjezd. Ostatní okrouhlé útvary, které jsou svým rozsahem mnohem větší
vznikaly až v pozdějším období.
Sídla hromadná soustředěná s formou zástavby kompaktní, shlukovou, avšak bez patrného návesního prostoru
obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Sídla hromadná rozvolněná je charakteristická rozptýlenou zástavbou
Obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Sídla návesní
Pravidelností půdorysu vykazuje tato forma jednoznačný lokátorský záměr a v obecné rovině představuje vrchol
středověkého venkovského urbanismu v českých zemích. Tvar návsi je v rozsahu posuzovaného území nejčastěji okrouhlý
až oválný, obdélný či nepravidelný, plužina většinou traťová, případně dělená úseková.
obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Sídla komunikační
Jak patrno z názvu, jedná se o sídla vznikající v bezprostřední vazbě na obslužnou síť cest, které tvořily hlavní páteř celé
formy a linii, podle níž se vsi často dále rozvíjely. Plužina bývá traťová, dělená úseková, v jednom z typologických druhů,
který je uveden níže, pak záhumenicová délková.
obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Sídlo typu víska
Je prostorově menší a představuje drobný soubor několika staveb se vzájemnou vazbou a v nejrůznějším formálním
uspořádání.
obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Jednoty
Jedná se o izolované zemědělské usedlosti často uzavřeného dvorcového uspořádání (čtyřstranného nebo třístranného)
nazývané samoty nebo také jednoty.
obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
Hospodářský dvůr
Hospodářský dvůr – v řešeném území se nacházejí i izolované hospodářské objekty mnohdy ve vazbě na přilehlé sídlo
vrchnosti ve formě zámečku
obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo)
Hrady a zámky
Jsou jednoznačnými dominantami v řešeném území, které umocňují kompoziční a parkové úpravy okolní krajiny.
Obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo)
Obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo)
A.3.3.2. Negativní civilizační a urbanistické hodnoty v území
V řešeném území je identifikován jako největší problém v řešeném území existence „starých zátěží“, konkrétně odkališť do
kterých byl ukládán odpad při zpracování uranové rudy v provozu MAPE Mydlovary. Výstavba úpravny uranových rud byla
zahájena v roce 1959. Zpracování rud započalo 1.10.1962 a kapacita byla postupně rozšířena z 300 tisíc t až na 600 tisíc
t/rok. Zpracování rud bylo ukončeno 1.11.1991. Celkově bylo zpracováno16 745 835 t uranové rudy s průměrným obsahem
uranu 0,184% ve dvou hlavních technologických linkách kyselé 3/4 a alkalické1/4. Vyloužená ruda byla ukládána v
odkalištích, které využívaly prostory po těžbě lignitu, která zde probíhala v letech 1910 až 1973. Plocha odkališť zaujímá 227
ha, ve kterých je uloženo kolem 36 000 000 tun kalů (objem kalů 24 000 000 m3, objem vázané vody 17 000 000 m3).
Odkalová pole vznikla převážně v prostorách po těžbě lignitu. Znečištěné zbytky z výrobního procesu byly bez další úpravy
umístěny do odkališť, jejichž dno nebylo dostatečně zajištěno proti prosakování do podloží. Hlavními znečišťujícími látkami
jsou těžké kovy a radioaktivní látky. V současné době existuje pod celou oblastí rozsáhlé pole kontaminovaných podzemních
vod.
Graf 25: Množství zpracované uranové rudy v MAPE Mydlovary
Graf 26: Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vylouženou rudou
Nebezpečí pro životní prostředí představují zejména znečištěné podzemní vody, které svým přirozeným pohybem
transportují kontaminující látky mezi obce Mydlovary, Olešník a Zahájí. Druhým závažným rizikem je radioaktivní prach, který
vítr přemísťuje do dalekého okolí. Po ukončení uranové činnosti na MAPE byly do roku 1994 zavedeny náhradní výroby a od
té doby jsou výrobní objekty nevyužívané. Areál chemické úpravny byl rozdělen na dvě části, privatizovatelnou západní část
zahrnující nekontaminované objekty a neprivatizovatelnou část zahrnující výrobní objekty, kde bude nejpravděpodobněji
provedena lesotechnická rekultivace. S problematikou sanace je úzce svázáno nakládání s odkalištními vodami, neboť bez
odstranění vody z kaliště nelze sanaci ukončit. Čištění drenážních vod bude nutné jak po dobu sanace, tak po jejich
skončení, kdy bude docházet k postupnému uvolňování vody vázané na vylouženou rudu. Odhad doby čištění drenážních
vod je kolem 100 let.. Po ukončení zpracování uranové rudy docházelo k trvalému nárůstu volných vod odkališť, proto byla
vybudována čistírna drenážních vod a obnoven odvod vyčištěné vody do Vltavy. Odkaliště vyloužené uranové rudy jsou
cizorodým prvkem v krajině ohrožujícím své okolí radioaktivitou, prašností a průsaky cizorodých látek. Nejvýznamnější je
riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy, kde
vychází roční úvazek efektivní dávky okolo 200 mikroSV/rok. Projekt „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního
podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává ze dvou staveb:
• Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy
• Sanace a rekultivace odkaliště
Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění
zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti,
omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k
doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené
gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let
0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6-0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m.
Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s
ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný
prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či
7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním
problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které
vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť
souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním
případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let.
Obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008
Obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE
obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun
pneumatik
Dalším negativním zásahem do krajinného rázu v řešeném území, ale prakticky i do krajinného rázu velké části Jihočeského
kraje byla výstavba JETE. Zejména 155 m vysoké betonové chladící věže s vlečkou vodní páry, jsou nepřehlédnutelnou
negativní pohledovou dominantou. Při plánované dostavbě JETE budou vybudovány další dva reaktory a další čtyři chladící
věže. Součástí dostavby JETE je i nezbytné vyvedení elektrického výkonu, což si vyžádá rozšíření elektrické rozvodny
v Kočíně a další výstavbu elektrického vedení zvláště vysokého napětí ZVN 400 kV.
Obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo)
obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE
Dalším negativním jevem v řešeném území jsou menší lokality s maringotkami a přístřešky rybářů u břehových partií a to i
v ploše stavební uzávěry, která je dána kótou 374,60 m.n.m. V porovnání s Orlickou nádrží se jedná o nesrovnatelně menší
problém, který nemá zásadní vliv na provoz Hněvkovické nádrže.
Obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic
A.3.3.3. Bydlení
Analýza stavu bydlení byla provedena na základu údajů dle ČSÚ a bylo provedeno i porovnání v dlouhodobých časových
řadách. Průměrná obložnost bytů v řešeném území je 1,54 obyvatele na jeden byt.. Tento údaj je však do značné míry
zkreslený obložností bytů v Českých Budějovicích, kde vychází obložnost na jeden byt 1,41 obyvatele, kdežto v ORP České
Budějovice, bez města České Budějovice vychází obložnost na jeden byt 3,22 obyvatele a v ORP Týn nad Vltavou je
obložnost na jeden byt 2,81 obyvatele. Pro výpočet nárůstu obyvatel v rozvojových plochách bydlení byla uvažována
výpočtová hodnota obložnosti 2,5 obyvatele na 1 byt, respektive rodinný dům. Pro vývoj počtu domů byla zvolena časová
osa v období od roku 1930 do roku 2001. Markantní úbytek domovního fondu v ORP Týn nad Vltavou, v období 1971 – 1990
je důsledkem vysídlení sídel při budování JETE a Hněvkovické nádrže. Dále bylo provedeno i vyhodnocení obydlených a
neobydlených domů a počet objektů pro rodinnou rekreaci v řešeném území.
Tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území
Obec
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
1930
1950
41
4746
46
811
181
216
172
47
6129
63
973
194
292
210
Počet domů v roce
1970
44
7565
51
933
185
166
200
1990
55
8900
73
959
191
278
266
2001
62
9484
89
1267
273
461
376
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
182
22
70
228
8645
203
24
86
314
10485
196
19
98
403
11830
180
10
50
610
13562
256
24
132
665
15090
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
61
43
494
264
862
9507
63
44
496
274
877
11362
62
38
453
224
777
12607
47
31
320
205
603
14165
71
45
330
283
729
15819
graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice
Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice
15090
16000
13562
14000
11830
10485
12000
10000
8645
1930
1950
8000
1970
6000
1990
2001
4000
2000
0
Roky
graf 28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou
Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou
862
877
900
777
729
800
603
700
600
1930
500
1950
1970
400
1990
300
2001
200
100
0
Roky
Tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území
Obec, ORP
Domy
celkem
z toho
Trvale
obydlené
domy
Z toho
Neobydlené
domy s byty
rodinné
domy
bytové
domy
60
58
2
47
46
1
13
12
1
9 412
6 769
2 415
8 778
6 181
2 397
634
588
18
88
87
-
67
67
0
21
20
0
1 263
1 171
64
982
896
64
281
275
0
Hosín
272
266
2
212
207
2
60
59
0
Hrdějovice
462
459
2
423
421
2
39
38
0
Litvínovice
382
371
4
325
315
3
57
56
1
Olešník
256
251
3
190
187
3
66
64
0
Vlkov
23
21
0
10
9
0
13
12
0
Zahájí
132
130
0
108
107
0
24
23
0
Zliv
665
575
82
617
530
82
48
45
0
12377
10158
2574
11759
8965
2554
1256
1192
20
Horní Kněžeklady
70
70
0
44
44
0
26
26
0
Modrá Hůrka
41
41
0
31
31
0
10
10
0
Temelín
327
315
6
211
201
6
116
114
0
Žimutice
284
278
4
180
174
4
104
104
0
713
704
20
466
450
10
256
254
0
13090
10862
2584
12225
9145
2564
1512
1446
20
Branišov
České Budějovice
Dasný
Řešené území celk.
rodinné
domy
Z toho
bytové
domy
rodinné
domy
graf 29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území
Poměr RD a BD v ORP Týn nad Vltavou
Poměr RD a BD v ORP České Budějovice
Rodinné domy (RD);
10; 2%
Rodinné domy (RD);
2554; 22%
Rodinné domy (RD);
8965; 78%
Rodinné domy (RD);
450; 98%
bytové
domy
Tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001
Neobydlené domy
Obec, ORP
Domy celkem
Branišov
Neobydlené
domy s byty
Objekty rodinné rekreace
Nevyčleněné
chalupy
Chaty a rekr.
domky
Celkem
Vyčleněné
chalupy
60
13
-
-
-
-
9 412
634
45
5
1
4
88
21
0
49
49
0
1 263
281
38
184
146
38
Hosín
272
60
26
8
1
7
Hrdějovice
462
39
0
9
0
9
Litvínovice
382
57
2
0
0
0
Olešník
256
66
29
3
0
3
Vlkov
23
13
8
6
3
3
Zahájí
132
24
7
8
0
8
Zliv
665
48
4
108
107
1
12377
1256
159
380
307
73
Horní Kněžeklady
70
26
9
5
0
5
Modrá Hůrka
41
10
5
0
0
0
Temelín
327
116
55
18
3
15
Žimutice
284
104
52
43
35
8
713
256
121
57
38
28
13090
1512
280
437
345
101
České Budějovice
Dasný
Řešené území celk.
graf 30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice
Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP České Budějovice
14000
12377
12000
10000
Domy celkem
Neobydlené domy
8000
Nevyčleněné chalupy
Chaty a rekreační domky
6000
Vyčleněné chalupy
4000
1256
2000
159
307
73
0
Graf 31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou
Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP Týn nad Vltavou
800
713
700
600
Domy celkem
500
Neobydlené domy
Nevyčleněné chalupy
400
Chaty a rekreační domky
256
Vyčleněné chalupy
300
200
121
38
100
28
0
Tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007)
Obec
Počet dokončených bytů
Branišov
České Budějovice
Dasný
Horní Kněžeklady
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Modrá Hůrka
Olešník
Temelín
Vlkov
Zahájí
Zliv
Žimutice
Dokončené byty v řešeném území
3
245
1
15
0
4
5
21
0
0
0
0
5
1
1
301
Jedním z údajů v ÚAP týkajících se bytového fondu je i výše místně obvyklého nájemného. Tyto údaje jsou však k dispozici
za celé okresy, takže v následující tabulce je provedeno pouze meziokresní porovnání.
tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007)
Tržní nájemné
Název okresu
Kč
Kč/m2
Písek
5440
80
České Budějovice
5780
85
Český Krumlov
5372
79
Jindřichův Hradec
4896
72
Tábor
5440
80
Strakonice
5304
78
Prachatice
3944
58
Měsíční
změna
2,66
-0,1
1,59
1,85
0,8
3,55
0,18
Roční
změna
0
-1,19
0
0
10,3
0
2,18
Regul. nájemné
reg_najem
Kč/m2
1353
20
1639
24
1353
20
1410
21
1440
21
1382
20
1353
20
Pro odhad predikci vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území v závislosti na nárůstu navrhovaných ploch pro bydlení
byla zvolena nepatrně nižší průměrná hodnota 2,5 obyvatel na jeden byt. Odhad vývoje počtu obyvatel a bytů byl proveden
na základu vyhodnocení ÚPD obcí a jejich rozvojových ploch pro bydlení.
tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území
Obyvatelé
Rodinné
Rodinné
Stav 2009
domy
domy
Obec celkem
(byty)
(byty)
stav
nárůst
dle ÚPD
Branišov
230
57
70
České Budějovice
94936
67115
5045
Dasný
304
75
77
4910
1583
478
Hosín
758
251
375
Hrdějovice
1594
481
235
Litvínovice
2032
366
491
Olešník
751
242
94
Vlkov
19
10
10
Zahájí
438
133
40
Zliv
3708
1376
155
109680
71689
7070
celkem
Horní Kněžeklady
108
45
15
Modrá Hůrka
68
36
30
Temelín
820
276
280
Žimutice
597
210
26
1593
567
351
celkem
111273
72256
7421
Rodinné
domy
(byty)
návrh
celkem
127
72160
152
2061
626
716
857
336
20
173
1531
78759
Obyvatelé
nárůst dle
ÚPD
Obyvatelé
návrh
celkem
175
12615
195
1195
940
590
1245
235
25
100
400
17715
405
107551
495
6105
1698
2184
3277
986
44
538
4108
127391
60
66
556
236
918
40
75
700
65
880
1698
143
1520
662
2473
79677
18595
129864
A.3.3.4. Hospodářský vývoj v území
V ekonomické oblasti se výrazně projevuje vliv Českých Budějovic jako územně správního centra kraje. V okrese je
zaregistrována téměř třetina ekonomických subjektů z celého kraje. Téměř 30 % dosahoval rovněž podíl ekonomicky
aktivních osob, který na okres připadal podle výsledku sčítání lidu v roce 2001. Z hlediska odvětvové struktury se okres
České Budějovice zcela odlišuje od ostatních okresů. Podle počtu zaměstnanců je zde především výrazněji zastoupen
sektor tržních služeb, jehož podíl (přes 11 %) je proti ostatním okresům zhruba o polovinu vyšší. Vyšší je také zaměstnanost
v obchodě a dopravě. Naproti tomu podíl průmyslu nedosahuje průměrné zastoupení v kraji, přestože počet zaměstnanců v
průmyslu představuje více než třetinový podíl z celokrajské hodnoty. Vůbec nejnižší relativní zastoupení má pak
zemědělství, na něj připadají jen 4 % z celkového počtu zaměstnanců (toto číslo nezahrnuje soukromé zemědělce).
Největším průmyslovým podnikem v řešeném území je společnost Robert Bosch v Č. Budějovicích byla založena 1. května
1992 jako společný podnik stuttgartského koncernu Bosch, GmbH a Motoru Jikov, a. s. V roce 1995 se koncern Bosch stal
jediným vlastníkem společnosti v Českých Budějovicích. Pro novou společnost byl kompletně vystavěn nový závod
s nejmodernějším vybavením a infrastrukturou na koncernové úrovni, s vlastním oddělením vývoje a výzkumu, včetně
zkušebny pro dlouhodobé zkoušky. Více než 2000 zaměstnanců se podílí na výrobě a vývoji komponentů do osobních aut.
Hlavní výrobní program tvoří čerpadlové nádržové moduly, sací moduly, víka hlav válců a elektronické plynové pedály.
Odběrateli jsou téměř všechny významné evropské, některé japonské, asijské a jihoamerické automobilky. Budějovická firma
se řadí mezi atraktivní zaměstnavatele, v roce 2008 obsadila 3. příčku v anketě Zaměstnavatel roku. V oblasti
potravinářského průmyslu je to pivovar Budějovický Budvar, n. p., který je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších
potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemí všech světadílů. V
roce 2008 zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 4,8 % a dosáhl objemu 1 313 000 hektolitrů.
Budějovický Budvar je majitelem cenného duševní vlastnictví v podobě více než 380 ochranných známek registrovaných ve
101 zemích světa. Mezi nejznámější patří Budweiser, Budvar, Budweiser Budvar, Bud, Budějovický Budvar a Czechvar.
Toto ohromné duševní bohatství souvisí s místem svého původu, městem České Budějovice, které se původně nazývalo
Budiwoyz či Budweis. V Budějovickém Budvaru, n. p., dnes pracuje asi 700 zaměstnanců. Další menší průmyslové zóny se
nacházejí i v městech Hluboká nad Vltavou (část nádraží) a ve Zlivi, na území bývalé „Šamotky“.
Obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo)
V řešeném území se v městě České Budějovice nachází i velké množství ploch hypermarketů, s širokou nabídkou
potravinářského a nepotravinářského zboží pod jednou střechou, s prodejní plochou větší než 2500 metrů čtverečních,
s velkokapacitními parkovacími plochami a často i s vlastními čerpacími stanicemi pohonných hmot.. Díky své značné
rozloze jsou hypermarkety běžně umisťovány do předměstí či za město, ve vazbě na hlavní dopravní tahy, aby byly dobře
dopravně dostupné.
Obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3
Na hospodářský vývoj v území bude mít významný vliv Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice (JVTP). JVTP je
specializované a organizované prostředí (organizační uspořádání) pro zabezpečení transferu technologií, jehož podstatou je
spolupráce veřejných výzkumných a vývojových kapacit a komerčních subjektů na dílčích podnikatelských technologicky
orientovaných projektech a záměrech, jejichž základním cílem je aplikace technologie a dosažení zisku. Účelem zřízení
Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice je podpořit hospodářský rozvoj regionu, jeho
konkurenceschopnost a prosperitu, podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské
praxe regionu s důrazem na progresivní a inovační technologie, a přenos výsledků výzkumu a vývoje do produkční praxe.
obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých
Budějovicích
tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví
Název obce
Branišov
České Budějovice
Výměra
v ha
518
5 560
Vzdálenost
od
krajského
města
v km
Vzdálenost
od obce s
rozšířenou
působností
v km
zeměděl.,
lesnictví,
rybolov
průmysl
6,6
x
6,6
x
0
414
5
2 603
Počet subjektů v odvětví
stavebnictví
4
2 888
obchod,
opravy
22
8 578
Dasný
340
9 112
Hosín
3 097
Hrdějovice
882
Litvínovice
582
Olešník
2 353
Vlkov
576
Zahájí
451
Zliv
1 421
Horní Kněžeklady
785
Modrá Hůrka
396
Temelín
5 040
Žimutice
3 174
9,3
14,1
11,8
7,0
4,5
20,8
21,6
17,2
17,3
9,3
14,1
11,8
7,0
4,5
20,8
21,6
17,2
17,3
30,8
27,9
28,8
32,1
7,4
11,3
8,4
8,8
6
107
14
19
13
12
7
1
21
614
6
2
28
34
76
690
17
143
26
64
58
28
0
14
137
3095
1
33
7
41
3136
5
166
23
55
49
27
0
8
145
3370
1
2
30
27
60
3430
21
412
41
146
172
37
0
27
213
9669
3
3
45
26
77
9746
Graf 32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo)
Hospodářské subjekty v ORP České
Budějovice
Zemědělství
lesnictví a rybolov
- 4%
Obchod, služby 58%
Hospodářské subjekty v ORP Týn nad Vltavou
Průmys - 18%
Stavebnictví 20%
Průmysl - 16%
Stavebnictví 24%
tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji
2005
2006
Míra registrované nezaměstnanosti celkem (%)
6,69
5,68
Volná pracovní místa
Zemědělství,
lesnictví na
rybolov - 30%
Obchod, služby 30%
2007
4,47
2008
4,83
2009
7,78
2010
8,28
muži
5,49
4,49
3,55
4,03
6,92
-
ženy
8,25
7,23
5,67
5,88
8,93
-
2 636
5 222
6 983
4 188
1 516
-
tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ
Název obce
Branišov
České Budějovice
Dasný
Hosín
Hrdějovice
Litvínovice
Olešník
Vlkov
Zahájí
Zliv
Horní Kněžeklady
Počet obyvatel
celkem
230
94 936
304
4 910
758
1 594
2 032
751
19
438
3 708
108
Průměrný věk
36,4
41,2
35,9
39,6
39,1
38,8
36,5
39,3
53,7
38,3
40,6
48,5
Míra
nezaměstnanosti %
2,6
3,8
3,5
3,3
3,8
3,1
4,7
4,4
7,1
4,2
2,7
2,3
Modrá Hůrka
Temelín
Žimutice
68
820
597
44,8
40,0
40,6
3,3
7,4
6,9
graf 33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území
8
7,4
7,1
6,9
7
Branišov
České Budějovice
6
Dasný
5
Hosín
4,7
4,4
3,8
% 4
Litvínovice
3,8
3,5
3
Hrdějovice
4,2
3,3
Olešník
Vlkov
3,3
3,1
Zahájí
2,7
2,6
Zliv
2,3
Horní Kněžeklady
Modrá Hůrka
2
Temelín
Žimutice
1
0
Míra nezaměst-nanosti %
Tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání
1998
1999
2000
Název okresu
11411
12566
13370
České Budějovice
11064
11386
12442
Český Krumlov
9676
10226
10913
Jindřichův Hradec
9944
12666
11057
Písek
9535
10484
10836
Prachatice
10426
11061
11922
Strakonice
10838
11350
12166
Tábor
2001
14535
13070
11880
11637
11833
13025
12950
2002
15442
13986
12502
12491
12612
13663
13959
2003
16328
14764
13292
13370
13749
14556
14374
2004
17277
15883
14242
13873
14625
15380
15130
2005
18347
16419
14925
14850
14794
15989
16059
graf 34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání
20000
18000
16000
14000
České Budějovice
12000
Český Krumlov
Jindřichův Hradec
10000
Písek
Prachatice
8000
Strakonice
6000
Tábor
4000
2000
0
r1998
r1999
r2000
r2001
r2002
r2003
r2004
r2005
A.3.3.5. Občanská vybavenost
Občanská vybavenost v řešeném území je soustředěna zejména do města České Budějovice, které je administrativním a
správním centrem Jihočeského kraje a do měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Tato města jsou střediskem správy a
administrativy pro převážnou část řešeného území. Je zde rozsáhlá veřejná infrastruktura – občanské vybavení, zejména
nadmístní vybavení – vysoké a střední školství, kulturní zařízení, zdravotnické služby, sociální služby, komunální služby
rekreace a cestovní ruch, zejména služby cestovního ruchu celosezónního charakteru, komplexní technická infrastruktura, je
sem nasměrována dojížďka do zaměstnání a do škol z celého řešeného území. Ve většině menších obcí v řešeném území
je však pouze omezená vybavenost jako místní samospráva, základní občanské vybavení pouze místního významu,
omezené služby v oblasti rekreace a cestovního ruchu.
Problémem v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále
aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V řešeném území chybí některá specializovaná zařízení a
střediska ranné péče a vzrůstá počet skupin, které nejsou schopny řešit své sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se
projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v České republice. Vysoce specializovaná akutní péče je soustředěna do
jednoho krajského centra Nemocnice České Budějovice a.s.
Přehled zdravotnických a sociálních zařízení v Českých Budějovicích
Nemocnice České Budějovice, a.s. patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice. Se svou lůžkovou kapacitou
přes 1 650 lůžek je čtvrtou největší nemocnicí v ČR. Poskytuje základní, specializovanou i vysoce specializovanou péči
prakticky ve všech medicínských oborech pro celý jihočeský region a některé oblasti sousedících regionů. V řadě oborů
vyhledávají péči i pacienti z celé ČR (např.ortopedie, urologie, neurochirurgie, kardiologie a další). Rovněž v počtu
ošetřených pacientů za rok jsme na 3-4 místě v ČR. Této výkonnosti a dobré kvality péče dosahuje s mnohem menšími
náklady a nižším počtem personálu než srovnatelné nemocnice. Nemocnice má 40 zdravotních oddělení s řadou
specializací a podoborů. Některá oddělení spolupracují napříč nemocnicí v centrech specializované péče. Nejvýznamnějšími
jsou: traumacentrum, onkologické centrum, perinatologické centrum, osteocentrum, diabetologické centrum, centrum pro
léčbu roztroušené sklerózy mozkomíšní, kardiocentrum a AIDS centrum. Nemocnice měla k 31.12.2006 celkem 2 501
zaměstnanců a je jedním z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji. Z toho bylo 409 lékařů, 1396 zdravotních
sester, 48 fyzioterapeutů a ergoterapeutů a 233 laborantů. Nemocnice se podílí na řadě vědecko - výzkumných projektů a
jednotlivá oddělení jsou řešiteli různých grantů. Zdejší lékaři významně spolupracují s doškolovacími centry praktických
lékařů v celých jižních Čechách a připravují pro ně komplexně zaměřené přednášky. První pomoc zajišťuje na území
Českých Budějovic Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Budějovické středisko záchranné služby zároveň
provozuje jedinou protialkoholní záchytnou stanici. Další významná zdravotnická zařízení na území města České Budějovice
jsou: Poliklinika Sever - Na Sadech 23, Poliklinika Jih - Matice školské 1786/17, Poliklinika Vltava - Františka Ondříčka 2,
Poliklinika U Tří lvů - U Tří lvů 4, Lexum - oční klinika - Česká 66, Gemini - oční klinika - Lidická 108, Krajská hygenická
stanice Jihočeského kraje - orgán ochrany veřejného zdraví, – Na Sadech 25.
Obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo)
Zařízení sociální péče v městě České Budějovice:
• 3 Azylové domy
• 1 Dům na půl cesty
• 1 Noclehárna
• 1 Centrum denních služeb
• 1 Dům pro osoby se zdravotním postižením
• 5 Domovů pro seniory
• 1 Domov se zvláštním režimem
•
•
•
•
•
1 Nízkoprahové denní centrum
2 Sociální poradny
1 Centrum sociálně rehabilitačních služeb
6 Domů s pečovatelskou službou
2 Ostatní zařízení sociální péče
obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo)
Přehled zdravotních a sociálních zařízení v Hluboké nad Vltavou a ve Zlivi
Hluboká nad Vltavou:
• 3 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé
• 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
• 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa
• 1 Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa
• 1 Samost.ord.lékaře specialisty
• 2 Ostatní samostatná zařízení
• 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny)
• 1 Azylový dům
• 1 Dům pro seniory
Zliv:
• 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé
• 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost
• 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa
• 2 Ostatní samostatná zařízení
• 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny)
Přehled škol sportovních a kulturních zařízení
Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je v řešeném území soustředěna ve městech,
především v Českých Budějovicích, v Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na 2 státních a 2
soukromých vysokých školách. Jihočeská univerzita, založena v roce 1991 (pedagogická fakulta působí v Českých
Budějovicích od roku 1948, zemědělská od roku 1960), nabízí studium na 7 fakultách (ekonomická, filozofická, pedagogická,
přírodovědecká, teologická zemědělská a zdravotně sociální). V denním studiu zde studuje téměř 8 000 studentů, další jsou
zapojeni v jiných formách studia. V Českých Budějovicích má 2 pracoviště Akademie věd ČR - Ústav systémové biologie a
ekologie AV ČR a Biologické centrum AV ČR (Entomologický, Hydrobiologický, Parazitologický, Ústav molekulární biologie
rostlin a Ústav půdní biologie a Technicko-hospodářská správa).
Tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území
Název VŠ
Adresa
Jihočeská univerzita
Branišovská 31,
370 05 Č. Budějovice
VŠ technická a ekonomická
Okružní 10
Fakulta
Přírodovědecká, Ekonomická ,
Rybářství a ochrany vod, Filozofická,
Pedagogická, Teologická, Zdravotně
sociální, Zemědělská
-
Soukromé VŠ
Žižkova 6,
Nemanická 7
VŠ aplikovaných ekonomických studií, s.r.o.
VŠ evropských a regionálních studií, o.p.s.
obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích
Tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území
Název/adresa
Biskupské gymnázium J.N.Neumanna a Církevní základní škola
Jirsíkova 5, 370 21 České Budějovice
Centrum interdisciplinárních studií a JŠ s právem státní jazykové zkoušky při VŠERS, o.p.s.
Zižkova 251/6, 370 01 České Budějovice
Církevní MŠ
Lipenská 3, 370 01 České Budějovice
Církevní MŠ u Svatého Josefa
Na sadech 19, 370 01 České Budějovice
České reálné gymnázium s.r.o.
Pražská 54a, 370 04 České Budějovice
Česko-anglické gymnázium s.r.o.
Třebízského 1010, 370 06 České Budějovice
DDÚ, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna
Homole 90, 370 01 České Budějovice
DOCEO-Jazyková škola s právem SJZ, v.o.s.
Čechova 2, 370 01 České Budějovice
Domov mládeže a Školní jídelna
Holečkova 2, 370 04 České Budějovice
Domov mládeže a Školní jídelna
U Hvízdala 4, 370 11 České Budějovice
Druhá soukr. ZUŠ, s.r.o.
M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice
Dům dětí a mládeže
U Zimního stadionu 1, 370 01 České Budějovice
EDUCAnet - gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o.
Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice
Gymnázium
Česká 64, 370 21 České Budějovice
Gymnázium
Jírovcova 8, 371 61 České Budějovice
Gymnázium J. V. Jirsíka
Fr. Šrámka 23, 371 46 České Budějovice
-
Gymnázium olympijských nadějí
Emy Destinové 1138/46, 370 05 České Budějovice
II. soukr. MŠ Sluníčko, s.r.o.
Na Zlaté Stoce 12, 370 05 České Budějovice
ISŠ stavební
Nerudova 59, 370 21 České Budějovice
Konzervatoř
Kanovnická 22, 370 61 České Budějovice
Mateřská škola
Čéčova 40/1, 370 04 České Budějovice
Mateřská škola
Dlouhá 35, 370 11 České Budějovice
Mateřská škola
Emila Pittera 2, 370 01 České Budějovice
Mateřská škola
Jana Opletala 22, 370 05 České Budějovice
Mateřská škola
Jizerská 4, 370 11 České Budějovice
Mateřská škola
Karla Štěcha 5, 370 05 České Budějovice
Mateřská škola
Neplachova 3, 370 04 České Budějovice
Mateřská škola
Mateřská škola
Papírenská 23, 370 07 České Budějovice
Mateřská škola
Pražská 17, 370 04 České Budějovice
Mateřská škola
Větrná 24, 370 05 České Budějovice
Mateřská škola
Vrchlického nábř. 1388, 370 01 České Budějovice
Mateřská škola
Zeyerova 33, 370 01 České Budějovice
Mateřská škola
Čejkovice 64, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Mateřská škola
Dasný 38, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Mateřská škola
Ruská 527, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Mateřská škola
Nové Homole 152, 370 01 České Budějovice
Mateřská škola
Radošovice 7, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Mateřská škola
Roudné 122, 370 07 České Budějovice
Mateřská škola
Srubec-Na Chalupy 44, 370 06 České Budějovice
Mateřská škola
Staré Hodějovice - Obecní 5, 370 08 České Budějovice
Mateřská škola
Úsilné 43, 370 10 České Budějovice
Mateřská škola
Žabovřesky 89, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Mateřská škola
Lidická 599, 373 44 Zliv
Mateřská škola
Dlouhá 221, 373 61 Hrdějovice
Mateřská škola pro zrakově postižené
Zachariášova 5, 370 04 České Budějovice
Mateřská škola Sedmikráska
Špálova 7, 370 06 České Budějovice
Mateřská škola speciální a Základní škola speciální Světluška, o.p.s.
U jeslí 198/13, 370 01 České Budějovice
Mateřská škola U Pramene
U Pramene 13, 370 06 České Budějovice
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola
Štítného 3, 370 01 České Budějovice
Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola při centru ARPIDA, o.p.s.
U Hvízdala 9, 370 11 České Budějovice
Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené
Riegrova 1, 370 01 České Budějovice
Obchodní akademie
Husova 1, 370 21 České Budějovice
Pedagogicko-psychologická poradna
Potravinářské SPV, s.r.o.
K. Světlé 4, 370 21 České Budějovice
První soukromá ZUŠ v.o.s.
Klavíkova 9, 370 01 České Budějovice
Salesiánské středisko mládeže-dům dětí a mládeže
E. Destinnové 1, 370 05 České Budějovice
SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a JŠ s právem státní jazykové zkoušky
Rudolfovská 92, 372 16 České Budějovice
SOU podnikání a služeb, o.p.s.
Žižkova 4, 370 01 České Budějovice
Soukromá střední škola a jazyková škola s právem st. jaz. zkoušky Č. Budějovice, s.r.o.
Jeronýmova 28/22, 370 01 České Budějovice
Soukromá základní umělecká škola Zavadilka, o.p.s.
Zavadilka 2143, 370 05 České Budějovice
SPŠ stavební
Resslova 2, 372 11 České Budějovice
SPŠ strojní a elektrotechnická
Dukelská 13, 371 45 České Budějovice
Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy
Zvolenovská 537, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu
Senovážné náměstí 12, 370 01 České Budějovice
Střední škola obchodní
Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola
Kněžskodvorská 33/A, 370 04 České Budějovice
Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická
Školní jídelna
U Tří lvů 2, 370 01 České Budějovice
Školní jídelna
Townshend Intern. School, o.p.s.
Hradčany 1070, 373 41 Hluboká nad Vltavou
VOŠ, SPŠ automobilní a technická
Skuherského 3, 370 04 České Budějovice
Vyšší odborná škola a Střední škola, s.r.o.
Pražská 3, 370 04 České Budějovice
Vyšší odborná škola zdravotnická Bílá Vločka, s.r.o.
Zachariášova 3, 370 04 České Budějovice
Základní škola
Dukelská 11, 370 01 České Budějovice
Základní škola
Grünwaldova 13, 370 01 České Budějovice
Základní škola
Matice školské 3, 370 03 České Budějovice
Základní škola
O. Nedbala 30, 370 05 České Budějovice
Základní škola
L. Kuby 48, Rožnov, 370 07 České Budějovice
Základní škola
K. Čapka 800, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Základní škola
Strýčice 13, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Základní škola a mateřská škola
Šindlovy Dvory 40, 370 01 České Budějovice
Základní škola a Mateřská škola
Kubatova 1, 370 04 České Budějovice
Hosín 41, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Vl. Rady 1, Mladé, 370 08 České Budějovice
373 50 Olešník 16
373 01 Temelín 129
373 66 Žimutice 28
Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka
Základní škola a Základní umělecká škola
Lidická 315, 373 44 Zliv
Základní škola a Základní umělecká škola
Bezdrevská 3, 370 11 České Budějovice
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše
Školní 108, 373 61 Hrdějovice
Základní škola J. Š. Baara
Jírovcova 967/9/a, 370 21 České Budějovice
Základní škola Máj I
Miroslava Chlajna 21, 370 05 České Budějovice
Základní škola Máj II
Miroslava Chlajna 23, 370 05 České Budějovice
Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice o.p.s.
M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice
Základní umělecká škola
Piaristické nám. 1, 370 01 České Budějovice
Základní umělecká škola B. Jeremiáše
Otakarova 43, 370 01 České Budějovice
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Středisko služeb školám
Nemanická 7, 370 10 České Budějovice
obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou
Kulturní a sportovní zařízení se nacházejí především ve městech České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv, na venkově
jsou to zejména veřejné knihovny, kulturní a společenské sály, sportovně rekreační zařízení místního významu. Významné
postavení v oblasti kultury má Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum a Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích.
V oblasti sportu jsou nejvýznamnější sportovní areály fotbalový, zimní stadion, zimní a letní plovárna a Sokolský ostrov
v Českých Budějovicích, vodácký areál Lídy Polesné v Českém Vrbném, sportovní areál s letní plovárnou a golfové hřiště
v Hluboké nad Vltavou, sportovní areál ve Zlivi, sportovní areál s letní plovárnou v Olešníku.
obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném
Lázeňská zařízení
V řešeném území v současnosti není žádné lázeňské zařízení, nejbližší lázně jsou v Třeboni. V současné době (2010) však
probíhá výstavba a dokončovací práce na Relaxačním a rekondičním centru (RRC) v Hluboké nad Vltavou. Hluboká nad
Vltavou má rozsáhlou lázeňskou infrastrukturu (park, galerie, zámek, zámeček, ZOO, hotely, sportoviště atp.) ale nemá
lázně. Nově budované RRC pomůže rozšířit turistickou návštěvnost na turisticky slabé zimní měsíce. V roce 2004 město
zadalo rozsáhlý geologický průzkum, jehož výsledkem bylo nalezení podzemního jezera 6000 let staré vody bohaté na selen
a mangan. Vydatný vrt se nalézá přímo v místě plánovaného RRC. Tato voda v budoucnu může sloužit jako přírodní zdroj
nutný pro statut lázní. V lokalitě mezi Sokolovnou a restaurací Na Růžku bude v 2. polovině roku 2010 uveden do provozu
nový komplex relaxačního a regeneračního centra. Jak už název centra napovídá, půjde o regenerační a relaxační péči o
kardiovaskulární systém a dále o systém pohybového aparátu, samozřejmě s garancí maximální odbornosti. Centrum bude
určeno čtyřem skupinám klientů. Tou první budou zdraví lidé bez diagnostikovaných potíží, kteří si budou v centru chtít zvýšit
či upevnit kondici, odpočinout si. Dále bude skupina těch, kteří svým nezdravým životním stylem – přejídání, kouření atd. –
spadají do rizikové kategorie možných kardiovaskulárních problémů. Třetí skupinou klientů budou ti, u nichž se v minulosti
tyto problémy již objevily. A čtvrtou kategorii budou představovat klienti, jejichž problém je aktuální, čerstvý – lidé po infarktu,
operačním zákroku. Totéž platí i o oblasti pohybového aparátu. Garantovat individuální péči můžeme i díky tomu, že centrum
bude relativně malé, komornějšího charakteru, jeho kapacita bude cca 75 lůžek pro ubytované klienty a 50 klientů bude
centrum využívat ambulantně. Klienti v centru budou mít k dispozici bazén, vířivky, bahenní koupele, koupele sycené oxidem
uhličitým, masážní terapie, solárium, sauny, kryokomoru, spinning, samozřejmostí bude kosmetika, kadeřnictví, manikúra a
pedikúra a další služby. Některé prostory budou využívány k pořádání seminářů. V komplexu bude cca 60 parkovacích míst,
dalších 30 bude před centrem.
Obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo)
A.3.3.6. Rekreace a cestovní ruch
Kvalita přírodního a krajinného prostředí a existence Hněvkovické vodní nádrže na Vltavě, velká nabídka ubytovacích
kapacit, kulturních a sportovně rekreačních zařízení jsou významnými atraktivitami cestovního ruchu v řešeném území.
Cestovní ruch se stává významnou složkou ekonomiky území a patří mezi důležité odvětví ekonomiky řešeného území. Ve
světě je považován cestovní ruch za odvětví budoucnosti s ohledem na multiplikační efekt doprovázející jeho rozvoj. Často
bývá označován za nejvýznamnější odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Mimo zaměstnanosti ovlivňuje
podstatným způsobem dalších zhruba pět oblastí: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje
platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční
aktivity. Z toho všeho vyplývá i význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů.
V řešeném území jsou častým a vyhledávaným cílem dlouhodobé i krátkodobé rekreace a turistického ruchu zejména města
České Budějovice a Hluboká nad Vltavou. Specifické cíle jsou různé, podle zaměření návštěvníků. Jako hlavní je možno
jmenovat:
▪ příroda a pobyt v přírodě,
▪ architektura (MPR České Budějovice, zámek Hluboká, lidová architektura),
▪ turistika – autoturistika, cykloturistika, vodní turistika, pěší turistika, hipoturistika,
▪ sportovní akce (masové, výkonnostní),
▪ hromadná rekreace (hotely, kempy, ubytovny, chatkové a stanové tábory, tábory mládeže),
▪ individuální rekreace – rekreační chalupy, rekreační domy, rekreační chaty.
Pro rozvoj turistického a cestovního ruchu je důležitá nejen kvalita a kapacita ubytovacích zařízení ale i vybavenost center
rekreace. Ta má zásadní vliv na možnosti celoročního využití rekreačních center. V řešeném území je vybavenost center
z hlediska celosezónního provozu vyhovující pouze v Českých Budějovicích a v menší míře i v Hluboké nad Vltavou.
V ostatních rekreačních centrech je vybavenost orientovaná pouze na letní období, takže rekreace bývá pouze sezónní a
závislá na počasí a momentálních přírodních podmínkách, které nelze ovlivnit. Z toho pak vyplývá problém zaměstnanosti a
provozu zařízení rekreace a turistického ruchu v mimosezónním období.
Ubytovací zařízení lze v zásadě rozdělit na zařízení hotelového typu penziony, speciální rekreační zařízení, mariny,
turistické ubytovny, kempinky, tábořiště, chatkové a stanové tábory mládeže, objekty individuální rekreace, penziony v rámci
RD. Zejména u obou posledních kategorií narůstá množství nabízených ubytovacích možností v rámci objektů individuální
rekreace nebo penzionů v RD ať již prostřednictvím cestovních kanceláří nebo přímo vlastníkem nemovitosti.
Vybavení kempinků, tábořišť a veřejných pláží v řešeném území nemá potřebnou kvalitu odpovídající standardům
obdobných zařízení v západní části Evropské unie. To je jeden z limitujících faktorů determinující rozvoj cestovního a
turistického ruchu, zejména v zaměření na movitější a zahraniční klientelu a na zajištění dlouhodobějšího pobytu.
Obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi
Na rekreační využití Hněvkovické nádrže, rybníků, ubytovacích zařízení a kempinků u nich, má zásadní vliv kvalita vody.
Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku,
akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou
z tohoto hlediska druhořadé. Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost
vody je relativně přijatelná, může však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad
Vltavou. Protože je nad nádrží dosti dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání.
Ke zjištění aktuální informace o jakosti vody je možno využít oficiálních webových stránek Povodí Vltavy, státní podnik
(www.pvl.cz) , na nichž lze zjistit aktuální informace o jakosti vody v následujícím rozsahu :
• teplota vody u hráze
• průhlednost vody u hráze
• koeficient výměny vody u hráze
• chlorofyl pod hladinou u hráze
Tato parametry jsou zjišťovány denně (v období zámrzu 1x týdně, a to ve středu) a jsou zveřejňovány v sekci „aktuální
informace<jakost vody v nádržích“, odkaz „jakost vody v nádržích<VD Hněvkovice“, kde jsou průběžně zobrazovány
naměřené hodnoty ve formě denních naměřených hodnot i ve formě grafu, v němž je možno sledovat vývoj a porovnat ho
s hodnotami zjištěnými v uplynulém roce.
Graf 35: Průhlednost vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)
Graf 36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)
Graf 37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)
U nádrží, které je možno využívat i k rekreačním účelům, je uplatňován princip obecné ochrany vod, který je vymezen
ustanoveními (§27 - §28 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů). Kontrolu jakosti vody na nádržích z
hlediska využití ke koupání je povinen provádět provozovatel koupaliště. Doplňkově je tato kontrola jakosti vody
uskutečňována příslušným orgánem hygienické služby, který v případě jejího špatného stavu může koupání zakázat. Z
hlediska jakosti vody na nádržích využívaných k rekreaci je nejčastějším problémem, obdobně jako na vodárenských
nádržích, zvýšený rozvoj řas v letním období. Příčinou tohoto jevu je nadměrný přísun živin (zejména fosforu) z povodí do
nádrží a zvyšující se teplota vody v létě. Rozvoj řas je určován podle množství zjištěného chlorofylu. Důsledkem
nadměrného rozvoje řas je pak snížení rekreační hodnoty dané nádrže. Jedním z významných ukazatelů kvality vody je
koncentrace chlorofylu-a. Údaj o koncentraci chlorofylu-a podává informaci o množství autotrofních mikroorganismů, to
znamená sinic a řas, přítomných ve vodě. Sinice (nazývány také cyanobakterie) a řasy jsou drobnohledné, většinou
jednobuněčné rostlinky, jejichž výskyt významným způsobem ovlivňuje kvalitu vody. Při jejich přemnožení, zejména v
důsledku nadměrného obohacení vody živinami (fosfor a dusík), vzniká buď zelené nebo zelenohnědé vegetační zbarvení
vody nebo se tvoří vodní květ, tj. souvislá světlezelená vrstva sinic při hladině. S tím je spojen pokles průhlednosti vody a v
řadě případů vznik nepříjemného zápachu při odumírání rostlinného materiálu. Uvedené jevy nepříznivě ovlivňují využití
vody k různým účelům. Například při úpravě povrchových vod na vodu pitnou způsobuje přítomnost vysoké biomasy řas
technologické obtíže. Lokality s výskytem vodních květů se stávají neatraktivní také z hlediska sportovního a rekreačního
využití. Hustá masa sinic může například způsobit citlivým jedincům alergické reakce pokožky. Neméně závažná je také
možnost negativního vlivu toxických produktů sinic (cyanotoxinů) na lidské zdraví. Této zdravotnické problematice je v
posledních letech věnována značná pozornost. Proto také nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví (Sb. zák. č. 464/2000),
která stanovuje hygienické požadavky na jakost vody pro koupání jak ve volné přírodě, tak v umělých koupalištích, zakazuje
koupání ve volné přírodě v případě výskytu vodních květů. Informace o průhlednosti je údaj, který signalizuje intenzitu zákalu
v horních vrstvách vody a tedy hustotu drobných partikulí ve vodě. Původ těchto partikulí (a tedy příčina zákalu) je dvojí buď jde o neživé částečky z půdní eroze, zvířené sedimenty a podobně, nebo se jedná o živé mikroorganismy - především
řasy a sinice. U větších nádrží se zákal neživého původu obvykle nevyskytuje dále než u přítoku. Po prudkých deštích se
může tento typ zákalu vyskytovat i v příbřežních částech nádrží. Proto snížená hodnota průhlednosti změřená nedaleko
hráze větších nádrží nasvědčuje rozvoji řas a sinic (tzv. fytoplanktonu) ve vodním sloupci. Za teplých dnů počátkem léta je
rozvoj sinic a řas velmi rychlý a průhlednost vody se může výrazně změnit během několika dnů. Změna průhlednosti však
nastává i působením silného větru (např. při bouřkách), který promíchá horní vrstvu vody v nádrži a poruší původní rozložení
mikroorganismů ve vodě. Informace o průhlednosti pomáhá veřejnosti v rozhodování o možnostech rekreace, sportovního
vyžití a rybaření na jednotlivých nádržích.
K sportovnímu a rekreačnímu využití v území patří v posledním období bouřlivě se rozvíjející odvětví cykloturistiky a
hipoturistiky. V řešeném území je poměrně velká nabídka cyklotras vedená převážně po silnicích a místních komunikacích.
Existují zde však i cyklostezky, nejznámější a nejatraktivnější je z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou a v současné
době je ve stavbě její ještě atraktivnější pokračování do Purkarce. Další cyklostezky vedou například z Hluboké nad Vltavou
do Munic a k ZOO u zámku Ohrada. Největším problémem v oblasti cykloturistiky je trasování cyklotras a cyklostezek na
území města Českých Budějovic. Tento problém však není možno řešit v rámci ÚS Vltava, ale je potřeba jej řešit
v podrobnějších dokumentech, projektech, či studiích.
obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná
cyklostezka Hluboká nad Vltavou - Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo)
Hlavním těžištěm hipoturistiky je dvůr Vondrov, u kterého je i krytá jízdárna. Historický areál bývalého hospodářského dvora,
který byl zrekonstruován a upraven pro chov koní, se nachází jedné z nejatraktivnějších lokalit jižních Čech. Poblíž Hluboké
nad Vltavou, nedaleko Českých Budějovic, je situován moderně vybavený komplex, který nabízí zajímavé možnosti pro
všechny milovníky koní. Děti, začátečníci i pokročilí jezdci si mohou vybrat ze široké nabídky jezdeckých lekcí a kurzů.
Zdatnější jezdci mají možnost projet se krajinou rybníků na dohled od hlubockého zámku. Pro majitele koní je zde připraveno
kvalitní zázemí pro sportovní i hobby aktivity.
obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou
K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří využití vodních ploch pro sportovní rybolov, vodní
sporty, jachting na rybníku Bezdrev a plavba po Hněvkovické nádrži a po Vltavě, jak ve formě veřejné dopravy, tak ve formě
připravované vodní cesty pro rekreační plavidla. V následující tabulce je uveden přehled plavidel a zařízení provozovaných
na vodní hladině Hněvkovické nádrže a Vltavské vodní cestě.
Tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě
bóje
zakotvený plovoucí znak, sloužící k označování plavební dráhy a plavebních
překážek
břehový porost
stromy a keře na pozemcích při vodním toku
doprovodná vegetace vodního díla stromy a keře bezprostředně související s vodní nádrží
hausbót
plovoucí zařízení nebo malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky, a to
buď prakticky výhradně v místě kotviště, nebo s předpokládaným občasným
přesunem malou rychlostí
jachta
malé plavidlo ve smyslu čl. 1.01 hl. 1 ŘPB, zpravidla větších rozměrů (zhruba přes 6
m), vždy však vybavené kajutou a určené k dlouhodobému pobytu, jachty mohou být
motorové čí plachetní
jachetní kotviště
pro účely této dokumentace zařízení, určené pro trvalé kotvení sportovních plavidel,
a to především na bójích,
kajutové plavidlo
viz jachta
kotevní bóje
kotviště
bóje, určená k zajištění plavidla na kotvišti, musí být vybavena závažím o dostatečné
hmotnosti, jež zabezpečí spolehlivé zakotvení upoutaného plavidla
prostor vymezený na vodní cestě pro kotvení plavidel; pro účely této dokumentace
loď
malé plavidlo
malé sportovní plavidlo
marina
motorová jachta
motorové plavidlo
obytný motorový člun
otevřené plavidlo
plachetnice
plachetní jachta
plavidlo
plavidlo s vlastním pohonem
pramice
přístav
přístaviště
přístavní bazén
sportovní přístav
stání plavidla
uzavřená vodní plocha
vodní skútr
vyhrazená vodní plocha
vymezená vodní plocha
zastavení plavidla
zimoviště
místo, určené pro stání plavidel na bójích
řiditelné duté plavidlo sloužící k přepravě osob a nákladů nebo k jiným účelům
plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 m - za malé se nepovažuje plavidlo, které je
určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě
jiných než malých plavidel, plovoucí stroj, převozní loď a plavidlo s obsaditelností
nad 12 cestujících (čl. 1.01 hl. 1 ŘPB)
malé plavidlo, používané ke sportovním účelům
sportovní přístav, který je navíc vybaven ubytovacím a klubovým zařízením pro
majitele plavidel a zařízeními pro využití volného času
jachta (viz výše), poháněná výhradně vlastním strojním pohonem
malé plavidlo s vlastním pohonem
malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky s předpokládaným
pravidelným přesunem rychlostí do 20 km/h, který se uskutečňuje vlastním strojním
pohonem
malé plavidlo, které není vybaveno kajutou
plavidlo, které pluje pomocí plachet, pokud zároveň používá vlastní strojní pohon, je
považováno za plavidlo s vlastním pohonem
jachta (viz výše), jež je zařízena na pohon pomocí plachet, zpravidla bývá vybavena
i pomocným motorem pro usnadnění manévrování a pro použití v případě nouze
loď vnitrozemské plavby včetně malých plavidel, převozních lodí, plovoucích strojů a
námořních lodí
plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem
malé otevřené plavidlo, obvykle délky 3 - 5 m, s plochým dnem a podhonovým
tvarem přídě, bývá poháněna obvykle buď vesly (při využití k rybářskému sportu),
nebo pádly (při použití k vodní turistice)
souhrn vodních a pobřežních ploch, objektů a zařízení, které umožňují uvazování
lodí, překládání nákladů na ně a z nich, jejich zásobování, manipulaci s nákladem a
jeho dočasné skladování, naloďování a vyloďování osob, údržbu a ochranu lodí
apod.; přístav se skládá z vodní a pozemní části
souhrn zařízení při břehu vodní cesty, sloužící pro nastupování a vystupování
cestujících osobní lodí
část pozemní části přístavu, (obvykle obdélníkového půdorysu), s přístavními
nábřežími zpravidla po obou jeho dlouhých stranách, spojená s vodní cestou
zvláštním vjezdem
přístav, určený pro kotvení sportovních plavidel, na vodní nádrži je vybaven i trvalou
službou, zajišťující bezpečnost plavidel po dobu nepřítomnosti majitele
stání plavidla na kotvě či po vyvázání na bóji nebo jiné, k tomuto účelu určené
zařízení či ke břehu, a to po dobu snížené viditelnosti
vodní plocha, jež je vymezena břehovými znaky A 1 dle přílohy 7 ŘPB, na hladině
pak případně i žlutými bójemi; na tuto plochu nesmějí vplouvat žádná plavidla, s
výjimkou plavidel služebních při plnění úkolů
velmi rychle plující malé plavidlo se strojním pohonem, zpravidla je určeno pro
dopravu 1 až 3 osob, délka jen málo přesahuje přes 3 m a vyznačuje se vynikající
manévrovatelností
vodní plocha, jež je vyhrazena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních
plavidel je přitom uzavřena
vodní plocha, jež je vymezena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních
plavidel je přitom otevřena, ostatní plavidla tedy do ní smějí volně vplouvat a z ní
vyplouvat; plavidla, pro něž je tato plocha vymezena, po ní mohou plout, avšak
nesmějí ji opustit
stání plavidla na kotvě nebo na bóji, či po vyvázání ke břehu po dobu, kdy není
snížená viditelnost
plocha, určená pro umístění plavidel po dobu zimní odstávky; na vodní nádrži
Hněvkovice musí být umístěna nad úrovní 371,60 m n. m.
Obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže
Obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo)
Vltavská vodní cesta
Je zařazena zákonem o vnitrozemské plavbě č.114/95 Sb. mezi dopravně významné využívané vodní cesty. Zatímco
v úseku Třebenice, říční km 91,5 až po ústí do Labe patří mezi vodní cesty mezinárodního významu (třída IV), v úseku
České Budějovice, říční km 239,6 (pod Jiráskovým jezem) - Třebenice, říční km 91,5 je zařazena mezi dopravně významné
využívané vodní cesty třídy I s omezením pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Návrhové plavidlo dle vyhlášky MD ČR
č.222/1995 Sb. pro třídu I má délku 38,5 m, šířku 5,05 m a ponor do 2,2 m.
Pro vltavskou vodní cestu přineslo 20. století vzhledem k rostoucí dopravě na paralelní železniční a silniční síti podstatné
změny. Po roce 1945 byla postupně přehodnocována úloha Vltavy s preferencí využití vodní energie, projekčně však bylo
pamatováno na plavbu loďmi kategorie do 300 tun. V 70. letech byla vybudována vodní díla Kořensko a Hněvkovice. Na
konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou
„turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně-historickými památkami
jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích.
Splavnění jihočeského úseku Vltavy do Českých Budějovic je v rámci investičních záměrů Ředitelství vodních cest ČR
v současnosti připravováno pro rekreační plavbu. Pevné stavby, plavební komory a přístaviště budou vyhovovat pro
návrhová plavidla třídy I do 300 tun tj. i pro případně v budoucnosti uvažovanou nákladní dopravu. Plavební komory budou
mít rozměry 45 x 6 x 3 metry. Prohrábky koryta řeky v plavební dráze budou realizovány na návrhovou hloubku 1,6 m pro
rekreační plavbu a lodě s ponorem do 1,3 m. Toto řešení bylo zvoleno z ekonomických důvodů, v budoucnu bude v případě
potřeby možnost prohloubit plavební dráhu na 2,7 m, což je hloubka stanovená pro třídu I. vodní cesty. Podjezdná výška
mostů je uvažována standardně 5,25 m, šířka plavební dráhy je 20 m, poloměr oblouku 400 m.
Navrhované řešení umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro Jihočeský kraj velice
žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a frekventovaná v zemích
Evropské unie. Umožní plavbu všech provozovaných lodí na horní hladinu vodního díla Orlík a též některých lodí
hotelového typu až do Českých Budějovic. Pro tok Vltavy nad nádrží vodního díla Orlík lze předpokládat plavební období od
1.4. do 31.10. vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude navíc moci využívat správce vodních děl a toků k
přepravě materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě, pobřežních zařízení a objektů a při
dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty.
Státní investor, Ředitelství vodních cest ČR s.o., rozdělil dokončení vltavské vodní cesty na území Jihočeského kraje do 3
investičních záměrů (IZ). Tyto záměry jsou funkčně i ekonomicky samostatné, avšak jejich komplexní realizace společně se
záměry ve Středočeském kraji (návazný projekt obsahuje vybudování plavební komory na vodním díle Slapy a výtahu pro
lodě na vodním díle Orlík), přinese propojení Vltavy od Českých Budějovic na evropské vodní cesty a má tedy synergický
efekt.
Souhrnně lze pro IZ 1, IZ 2 a IZ 3 investora Ředitelství vodních cest ČR s.o. konstatovat tyto skutečnosti:
Uvedený úsek je podle zákona 114/1995 Sb. o vnitrozemské vodní plavbě dopravně významnou využívanou vodní cestou
zařazenou do třídy I. Plavební zařízení existují na vodních dílech Kořensko a Hněvkovice (zde ovšem není zcela
dokončené). Plavební zařízení nejsou na jezech Hněvkovice, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné. Směrově je plavební
dráha v podstatě vyhovující. Pro návrhové plavidlo rozměrech 38,5 x 5,05 m a zvláště pro plavidla rekreační plavby
nevyžaduje významné směrové korekce. Plavební hloubky vyhovují ve větší části tratě, rozsáhlejší prohrábky pro účely
rekreační plavby jsou nutné pouze ve zdrži jezu České Vrbné a v části zdrže jezu Hluboká nad Vltavou, v ostatních úsecích
jde jen o místní úpravy (např. Týn nad Vltavou).
Všechna nutná vzdouvací zařízení (jezy) existují, není třeba budovat žádný nový jez. V tomto smyslu bylo upuštěno i od
diskutované výstavby nového jezu u Týna nad Vltavou s tím, že se využije současný jez Hněvkovice.
Stavby byly zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury pro období 2008 – 2013 (MD ČR):
Tabulka č. 51: Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb. - plán
inv.záměr č.
úsek
inv. náklady (miliony Kč) zahájení
dokončení
1
České Budějovice - Hluboká nad Vlt.
274
01/2008
12/2010
2
Hluboká nad Vlt. - Hněvkovice
158
05/2008
12/2011
3
Hněvkovice - Týn nad Vlt.
350
09/2008
10/2013
náklady celkem *
782
* uvedené náklady jsou pouze orientační v rámci přípravné dokumentace, v projektu dochází k jejich navýšení (inflace,
vyšší stavební náročnost u některých objektů, např. ochranný bazén České Vrbné), nyní je uvažováno cca 860 mil.Kč,
celkem lze odhadovat náklady do výše 1 mld.Kč.
Koncový přístav pro uvažovanou nákladní plavbu je navrhován v opuštěných pískovnách naproti obci Bavorovice, ve vazbě
na plánované veřejné logistické centrum (viz samostatný krajský projekt vymezující zájmové území v prostoru železniční
dopravny Nemanice II - železniční doprava IV.TŽK, silniční doprava D3 + severní tangenta ČB). S investorem státní vodní
cesty bylo dohodnuto, že pevné stavby v celém úseku budou vybudovány v parametrech I. třídy, zatímco prohrábky dna
budou realizovány pouze na tř. O (do hloubky 1,6 m), což plně postačuje pro veškerou rekreační plavbu. Etapa zlepšení
parametrů (prohrábky dna) na I. klasifikační třídu může dle aktuální potřeby využití pro nákladní plavbu kdykoli následovat.
Podrobné členění investičních záměrů:
Investiční záměr 1: úsek České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou (horní voda)
• kotviště lodí Lannova loděnice (koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty)
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné (jedná se o prohloubení protipovodňových prohrábek, které
budou realizovány v rámci protipovodňové ochrany Povodím Vltavy – po dohodě investorů bude realizováno společně)
• ochranný přístav České Vrbné
• plavební komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy)
• modernizace jezu České Vrbné
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou
Kotviště lodí Lannova loděnice (v patě levého břehu Vltavy pod Dlouhým mostem pod objektem bývalé Lannovy loděnice)
bude vybudováno jako koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty. Tento stavební objekt bude upraven tak, aby
umožňoval bezpečné vyvázání návrhového plavidla i malých plavidel. Bude zřízeno ocelové molo s můstky pro vyvázání
návrhového plavidla a 2 malých plavidel. Navazující infrastruktura na břehu řeky (zejména pro provoz veřejné vodní
dopravy) bude realizována na základě připravované dohody investorů v rámci projektu města České Budějovice „Město a
voda“
Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební
hladiny. Součástí bude rovněž obratiště návrhového plavidla tř. I v prostoru pod balvanitým skluzem Jiráskova jezu (konec
státní vodní cesty).
Ochranný přístav České Vrbné bude vybudován při vodáckém areálu – v sousedství objektů SK Vodní slalom České
Budějovice. Zde je k dispozici umělá slalomová dráha s celkovou délkou 650 m a spádem 5 m. Na ochranný přístav naváže
objekt „Marina – vodácký stadion České Vrbné“ v rámci projektu „Město a voda“. Přístav bude zajišťovat umístění dvou
návrhových plavidel a cca 26 malých plavidel. Ředitelství vodních cest bude financovat výstavbu povodňového uzávěru ve
stávající hrázi včetně přemostění, odtěžení plochy přístavu a úpravy svahů, dělicí hráz (opevnění svahů v přístavu) a
zařízení pro vyvázání dvou návrhových plavidel.
Jez v Českém Vrbném byl přestavěn v roce 1968, v současnosti slouží zejména pro vodní elektrárnu. Na plavbu nebylo
pamatováno, protože se počítalo s provozem nákladní dopravy pouze pod tento jez, rekreační vodní plavba nebyla
uvažována. Koncový přístav měl být umístěn na pravém břehu řeky u obce Hrdějovice a spojen železniční vlečkou
s výhybnou Nemanice II. Tato možnost byla nyní opětovně posouzena v souvislosti se zpracováním Studie proveditelnosti
veřejného logistického centra České Budějovice – Nemanice. Jez vyžaduje modernizaci, která umožní udržování příznivé
plavební hladiny ve zdrži a rozšíří možnosti provozovatele toku při ledochodu a při povodňových průtocích. Hydrostatické
sektory budou nahrazeny podpíranými klapkami o rozměrech 3 x 22,5 m.
Plavební komora České Vrbné je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví s plněním jednostranným krátkým obtokem
a deskovými jednokřídlými vraty v dolním ohlaví s přímým prázdněním. Projekt obsahuje i návrh na osazení středních
deskových vrat, sloužících pro úsporu vody při proplouvání kratších plavidel. Horní i dolní rejda byly upraveny tak, aby byly
minimalizovány stavební náklady.
Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká n/Vlt. bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební
hladiny ve zdrži naváže na ní ale připravovaný projekt „Marina Hluboká nad Vltavou“, jehož dokumentace pro územní
rozhodnutí má být dokončena v roce 2008. Předběžně je projednáno, že bazén mariny bude rovněž součástí státní vodní
cesty.
Investiční záměr 2: úsek Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice
• plavební komora Hluboká nad Vltavou
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice
Jez Hluboká nad Vltavou byl uveden do provozu v roce 1935, slouží pro stabilizaci toku a vodárnu. Je pohyblivý s hrazení
přelivů tabulemi na podvozku s koly. Dolní tabule na Stoneyově podvozku jsou trvale zavěšeny na pilířích jezu a nepoužívají
se. Vorová propust při pravém břehu je hrazena ocelovým segmentem na ruční pohon, příp.dřevěnými hradidly. Plavební
komora je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví obdobného konstrukčního provedení jako plavební komora České
Vrbné.
Zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice na hloubku 1,6 m se týká zejména zúžení koryta Vltavy u Zámostí,
tedy koncové části úseku vzdutí. V dílčích úsecích bude nutné vytýčení plavební dráhy bójemi s pravděpodobně
jednosměrným provozem (v úseku jsou oblouky s malým poloměrem cca 150 – 170 m).
Investiční záměr 3: úsek Vodní dílo Hněvkovice (horní voda) - Týn nad Vltavou
• vystrojení plavební komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy)
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hněvkovice
• modernizace jezu Hněvkovice
• plavební komora jezu Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy)
• zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Kořensko
• úprava mostu pro pěší v Týně nad Vltavou
Plavební komora VD Hněvkovice, vybudovaného pro účely zásobování vodou Jaderné elektrárny Temelín, je umístěna u
pravého břehu a má rozměry 51 x 6 metrů a hloubku 3 m. Komora nebyla komplexně dokončena, v horním ohlaví je
uzavřena pevnou železobetonovou stěnou. Po jejím odstranění zde budou osazena jednokřídlová desková vrata ovládaná
servoválcem. Jednostranný obtok je již plně funkční a využívá se jako základnová výpust. Prázdnění plavební komory je
navrženo pomocí zdvižného stavidla. Kromě vystrojení komory vraty je nutno dobudovat velín a sytém řízení, opevnění
břehu a příjezdovou komunikaci.
Obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo)
Město a voda
Záměr navazující na Vltavskou vodní cestu, umožňující napojení města na aktivity turistického a cestovního ruchu na
Vltavské vodní cestě. Vodní toky mohou být užívány k velké škále sportovně rekreačních aktivit, mohou být zdrojem zábavy
pro turisty i obyvatele města České Budějovice. Cílem projektu Město a voda, který navazuje na aktivity Ředitelství vodních
cest ČR je obnovit život u vodních toků, zároveň využívá protipovodňových úprav řeky, prováděných státním podnikem
Povodí Vltava. Návrh pracuje s drobnými úpravami řeky a počítá s jednotlivými stavbami, které ji zpřístupňují pěším i lodím.
• Městské molo Slepé rameno
Slepé rameno Malše je přirozeným přístavem, nacházejícím se přímo v centru města. Oblast Slepého ramene, původně
úseku vltavského koryta, je historicky místem, kam zajížděly lodě a vory a kde se na ně nakládala sůl. Slepé rameno by
mělo opět získat status tzv. městského přístavu – tedy mola, kde by přistávaly lodě. Městské molo bude sloužit
ke krátkodobému vyvázání rekreačních plavidel, jejichž vplutí by mělo být regulováno a stání výrazněji zpoplatněno.
• Pohyblivý jez u Předního mlýna
Vlastní hradicí konstrukce jezu bude doplněna břehovými pilíři obloženými kamenem. Schodiště a pochůzná plocha
podél pilířů budou také tvořeny kamennými deskami. Pilíře budou osazeny kapsami pro ovládání dolní hradicí
konstrukce pro provozování plavby.
• Sklápěcí most u Předního mlýna
Objekt se skládá z konstrukce mostu a železobetonové komory pro zadní mostní konzolu, která umožňuje zvedání
mostu. Sklápěcí pohyb bude zajištěn dvěma dvojčinnými hydrostatickými válci, ovládanými elektrickým čerpadlem. Most
bude sloužit k převedení dopravy přes nově budované koryto jezové propusti. Automatické řízení manipulace s mostem
bude možno realizovat z ovládacího panelu, který bude umístěn do chráněné rozvodové skříně v prostoru sloupku velínu
jezu.
• Lannův plavební kanál - Sokolský ostrov
Lannův plavební kanál bude představovat přímé propojení toku Vltavy se Slepým ramenem Malše, které umožní
rekreační plavbu do bezprostřední blízkosti historického centra Českých Budějovic. Tento objekt umožňuje plavidlům
z konce vltavské vodní cesty vplout do přirozeného městského přístavu – Slepého ramene Malše. Tímto způsobem se
plavidla parametrů do 28 m délky, cca 5,5 m šířky, 3 m výšky a do cca 1,3 m ponoru, mohou dostat i do oblasti zdrže
Jiráskova jezu, kde budou v pohybu omezena pouze podjezdnou výškou mostů a lávek. Plavební provoz zde bude
jednosměrný a bude i početně regulován. Kanál využívá stávající koryto prodloužení Mlýnské stoky a úsek odpadního
koryta ze Slepého ramene. Zásahy do tohoto koryta se omezí až na výjimky do prohrábky dna, která nezasáhne plochy
břehů a porosty v daném úseku.
• Plavební komora u Jiráskova jezu
Plavební komora u Jiráskova jezu bude vstupním objektem z Vltavy do Lannova plavebního kanálu, který pomůže
překonat spád hladin 3,7 m. Komora má užitnou délku 28 m a šířku 6 m, situována bude v blízkosti mostního objektu
nábřežní komunikace. Její konstrukce tvoří železobetonový rám s kamenným obkladem viditelných ploch. Horní vrata
jsou tvořena klapkou s plněním krátkým obtokem, dolní vrata jsou navržena jako vzpěrná s přímým prázdněním stavítky
na jednotlivých vrátních. Komora bude vystrojena prvky v historizujícím stylu.
• Vodácký přístav Valcha
Přístav je situován poblíž historického objektu Valchy a to u bývalého vtoku do náhonu k tomuto objektu. Je určený
zejména pro zakončení vodácké plavby po horní Vltavě. Proto je tento koncový přístav navržen s pohodlnou výlezovou
rampou s protiskluzovou úpravou. Touto rampou budou vyneseny lodě a pomocí jednoduchého kolejového stabilně
osazeného vozíku dovezeny na blízké parkoviště. Vodácký přístav bude využit i jako přístav vyhlídkových plavidel
provozovaných na Vltavě a Malši v nadjezí Jiráskova jezu. Při mimořádných stavech bude zařízení sloužit jako ochranný
přístav pro mola či plavidla evakuovaná z oblasti vnitřního města.
• Úprava Trilčova jezu pro vodáky
Trilčův jez je posledním jezem na Vltavě před soutokem s Malší a je dosud nepříjemnou překážkou vodácké plavby po
Vltavě. Propust je ve stávající podobě pro sportovní lodě s amatéry těžko a nebezpečně sjízdná, navíc je běžně
zahrazena segmentovým uzávěrem. Přenášení lodí je sice možné vlevo, je ale obtížné a fyzicky náročné. Sportovní
plavební propust pro malá plavidla Trilčův jez bude vytvořena mobilní vestavbou do stávající vorové retardérové propusti
jezu umístěné u levého břehu.
• Půjčovna loděk Malý jez
Pod Malým jezem na pravém břehu je zátoka spojená volně s korytem Malše. Na konci této zátoky je zřízeno dětské
brouzdaliště, oddělené od vyústění zátoky stupněm s hraditelným středním otvorem. Pevné dřevěné molo šířky 2 m v
délce 40 m bude základnou menší půjčovny loděk – pramiček v této lokalitě. Plato mola bude cca 0,5 m nad hladinou.
Stání pramiček bude převážně podélné. V prostoru brouzdaliště je navržen tobogán.
• Půjčovna loděk Sokolský ostrov
42 m dlouhé plovoucí molo šířky 2,4 m, kotvené lany ke kotevním blokům spuštěným na dno, bude sloužit jako půjčovna
loděk. Molo bude z břehu přístupné přes 1,5 metru široký můstek. U vstupu na molo bude osazen dřevěný uzavíratelný
box půdorysu 2 x 3 metry jako místo pro uložení vesel pro pramičky a záchranných vest.
• Pobytová louka pod Novým mostem
V letních měsících se levobřežní, následnými úpravami urovnaná a snížená berma Vltavy pod Novým mostem, mění
v improvizované koupaliště, které pro slunění či opalování využívají obyvatelé přilehlých sídlišť. V rámci doporučených
úprav bude zde zřízena pohodlnější možnost koupání ve Vltavě. Třebaže vltavská voda je už poměrně dlouhou dobu
kvalitní, přísná kritéria kvality vody pro koupaliště neumožní na volném toku definovat veřejné koupaliště. Koupání bude
zde tedy nutno označit jako tzv. koupání ve volné přírodě.
• Vývaziště Nový most
Vývaziště u Nového mostu by mělo sloužit jako osobní přístav výletních lodí. Umístěno bude na levém břehu Vltavy
přibližně pod čerpací stanicí ÖMV, pod linií cyklostezky v oblasti vltavské bermy. Předpokládá se zde trvalá rezervace
jednoho stání pro osobní loď, jinak bude vývaziště k dispozici rekreačním plavidlům pro záložní stání před vjezdem do
centra. Konstrukčně je vývaziště vhodné řešit se svislou nábřežní stěnou s vyvazovacími pacholaty v hraně. Podél hrany
vývaziště bude zřízena komunikace s výjezdem a napojením na cyklistickou a pěší trasu v sousedství lávky přes Vltavu.
Obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel
Budweis(vpravo)
Tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008)
Typy a kategorie ubytovacích Území České
Hluboká
Dasný
Litvínovice Olešník
zařízení v řešeném území
celkem Budějovice
nad Vltavou
Zařízení celkem
hotely *****
hotely ****
hotely ***
hotely **
hotely *
hotely garni
penziony
kempy
60
6
11
3
1
4
20
6
42
4
9
3
3
16
1
ostatní zařízení (VŠ koleje, domovy
mládeže, apod.)
9
6
Celkový počet pokojů
2 357
1 970
Celkový počet stálých lůžek
5468
4 328
Počet míst pro stany a karavany
635
60
Poznámka: Do hromadných ubytovacích zařízení jsou započtena
sloužících pro cestovní ruch
1
1
14
2
2
1
1
3
3
1
1
-
Zliv
1
1
-
1
2
1
2
10
333
11
10
20
30
941
30
30
120
0
445
0
0
50
ta, která mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek
Tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006)
Počty lůžek v jednotlivých zařízeních
%
Obec
celkem hotely penzion kempy ostatní Hotely Penziony Kempy
Ostatní
Temelín
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Žimutice
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Horní Kněžeklady
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Dasný
24
0
0
24
0
0
0
100
0
České Budějovice
4593
1412
237
150
2794
30,7
5
3,3
60,8
Modrá Hůrka
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1016
290
49
409
268
28,5
4
40,3
26,4
Olešník
55
0
0
0
55
0
0
0
100
Vlkov
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Hosín
Zahájí
Zliv
Hrdějovice
Branišov
Litvínovice
0
0
137
0
0
33
5858
0
0
0
0
0
0
1702
0
0
50
0
0
33
369
0
0
87
0
0
0
670
0
0
0
0
0
0
3117
0
0
0
0
0
0
29%
0
0
36
0
0
100
6%
0
0
63,5
0
0
0
11%
0
0
0
0
0
0
54%
Graf 38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006)
Počty lůžek v ubytovacích zařízeních
3000
2794
2500
2000
Dasný
České Budějovice
1500
1412
Olešník
Zliv
1000
Litvínovice
500
409
290
0
0
0 0 0
hotely
237
49 0 50 33
0
150
24
penzion
268
0
87
0
kempy
0
55 0 0
ostatni
graf 39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006)
Hotely
29%
Ostatní
54%
Penziony
6%
Kemopy
11%
Tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice
Název
Typ, kategorie
Kapacita
Hotel LUX
Hotel
20 lůžek
Penzion Nr. 36
Pension
8 lůžek
Pension U VÝSTAVIŠTĚ
Pension
12 lůžek
Pension U ŽELEZNÝCH
Pension
18 lůžek
Pension GARNI
Pension***
12 lůžek
Pension AT
Pension
15 lůžek
Pension Oliver
Pension***
15 lůžek
Hotel ATLAS
Hotel
20 lůžek
Pension OLMA R+
Pension, rehabilitační centrum
nezjištěno
Hotel FILIP
Hotel
69 lůžek
Pension TILIA
Pension
5 lůžek
Hotel DVOŘÁK****
Hotel****
60 lůžek, 28 přistýlek
EDUCO
Ubytovna/hostel
80 lůžek
Hotel Garni PVT ***
Hotel Garni***
83 lůžek
AAA Pension
Pension
10 lůžek
Motorest PEGAST
Motorest - penzion
19 lůžek
Hotel MALÝ PIVOVAR
Hotel ****
60 lůžek
Penzion Flora
Pension
10 lůžek
Hotel Grand
Hotel
100 lůžek
Penzion nonstop Bed & Breakfast
Pension
nezjištěno
SPORT MOTEL SLAVIA
Motel ***
nezjištěno
AT PENSION
Pension
10 lůžek
Hotel AMADEUS
Hotel
25 lůžek
Penzion CENTRUM
Pension ***
10 lůžek
Hotel K.I.T.
Hotel Garni***
50 lůžek
Hotel GOMEL ****
Hotel ****
450 lůžek
KOLEJE A MENZY JIHOČESKÉ UNIVERSITY
Hotel
2000 lůžek
Hotel BOHEMIA ***
Hotel***
30 lůžek
Hotel U TŘÍ LVŮ ***
Hotel***
76 lůžek, 6 přistýlek
Hotel ADLER
Hotel ***
50 lůžek
GRANDHOTEL ZVON ****
Hotel****
150 lůžek
Hotel U SOLNÉ BRÁNY ***
Hotel ***
27 lůžek
Hotel CB ROYAL
Hotel***
54 lůžek
Hotel U BUDVARU
Hotel***
20 lůžek
J+V Hotelnictví-Penzion GARNI
Pension***
12 lůžek
Hotel ZVONÁRNA
Hotel***
14 lůžek
CB PENZION NOVOHRADSKÁ
Pension
16 lůžek
Motel DLOUHÁ LOUKA a Restaurace OÁZA
Motel***, bungalow (chatky)
100 lůžek
Hotel ZÁTKŮV DŮM ***
Hotel ***
30 lůžek
Hotel LAGUNA ***
Hotel***
20 lůžek
Penzion - Restaurant CENTRUM ***
Pension***
29 lůžek
Hotel KLIKA
Hotel ***
52 lůžek
Hotýlek Minor
Pension***
20 lůžek
Pension - Restaurant OLYMPIE ***
Pension***
30 lůžek
Hotel AMSTEL ***
Hotel ***
mimo provoz
Pension MILTOM
Pension Garni
nezjištěno
Pension MLÝNSKÁ KRČMA
Pension***
28 lůžek
Pension BERGAMO
Pension
15 lůžek
Pension a Wellness U NÁDRAŽÍ
Pension
44 lůžek
Hotel BUDWEIS ****
Hotel ****
120 lůžek
Hotel Rezidence U Černé věže
Hotel****
44 lůžek
Ubytovna U nádraží
Ubytovna*
170 lůžek
Obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích
Tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou
Název
Typ
Kapacita
Hotel ZÁVIŠ Z FALKENŠTEJNA ****
Hotel****
54 lůžek
Penzion CIRKLOVÁ BLAŽENA
Pension***
15 lůžek
Hotel TENNIS CENTER Hluboká ***
Hotel***
50 lůžek
Hotel APARTMENT HLUBOKÁ ****
Hotel****
45 lůžek
Penzion KALIVODA
Pension***
21 lůžek
Hotel ŠTEKL ****
Hotel
90 lůžek
Penzion LACINA CLUB ***
Pension***
24 lůžek
Hotel BAKALÁŘ
Hotel ***
23 lůžek
Pension a Restaurace KA - PR ***
Pension***
29 lůžek
BARBORKA CAMP ***
Hotel***
115 lůžek
Hotel PARKHOTEL ****
Hotel****
124 lůžek
Penzion VLTAVAN PURKAREC
Pension***
25 lůžek
Penzion V ZÁTOCE PURKAREC
Pension***
14 lůžek
Penzion PELIKÁN PURKAREC
Pension***
20 lůžek
Hotel PODHRAD ****
Hotel****
167 lůžek
Ubytování apartmán No.455
Pension
6 lůžek
Rekreační zařízení AMU Poněšice
Rekr. zařízení ***
64 lůžek
Camping KOSTELEC
Autokempink
70 míst
Autokempink KŘIVONOSKA
Autokempink
20 lůžek v budově, 256 lůžek v chatkách, 150 stanů a
karavanů
obrázek 78 Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo)
Tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv
Název
Typ
Kapacita
Pension ZA BEZDREVEM
Pension ***
20 lůžek
Penzion Králičí vrch
Penzion ***
30 lůžek
Autokemp Mydlák
Kempink, chatky
85 lůžek
Obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák u Zlivi
Kartogram 39: Rekreační oblasti
Kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území
A.3.3.7. Dopravní a technická infrastruktura
Dopravní zařízení a dopravní infrastruktura
Řešené území Územní studie Vltava se rozkládá mezi městy České Budějovice a Týn nad Vltavou po obou březích řeky
Vltavy. Zahrnuje i část města České Budějovice západně od železniční tratě, severní část Českobudějovické pánve a údolí
řeky Vltavy, která je v úseku pod městem Hluboká nad Vltavou sevřena mezi skály a stráně lesů. Obtížné přístupy k břehům
řeky zřejmě zapříčinily poměrně nízký stupeň urbanizace přilehlého území. Tento jev je podpořen i tím, že na rozsáhlém
území severně od Hluboké se rozprostírají Hlubocká a Poněšická obora. Navíc území leží stranou dopravně významných
komunikací. Nakonec v devadesátých letech se na nízké úrovni urbanizace území podepsala i stavba Hněvkovické přehrady
a vznik Hněvkovické vodní nádrže, kdy zde zaniklo několik obcí (Jaroslavice a Pardovice na pravém břehu, Buzkov na levém
břehu řeky), obec Purkarec byla zčásti zatopena. Tyto vlivy spolu s již zmíněnou geomorfologií území se nemohly neprojevit
na kvalitě dopravní infrastruktury. Zatímco ve středověku představovala hlavní dopravní trasu v celém širokém území jižních
Čech řeka Vltava, tedy osa řešeného území, období budování tras pozemních komunikací, především silnic a posléze i
železnic, se jádru tohoto území v podstatě vyhnulo. Kupodivu se to netýká v současné době sítě cykloturistických tras,
kterých je v okolí města Hluboká nad Vltavou vyznačeno velké množství a územím prochází i dálková cykloturistická trasa
č.12 (Eurovelo č.7) Praha – České Budějovice - Rakousko.
Mezi silnicemi I. třídy vedenými radiálně z Českých Budějovic představuje území mezi silnicí I.třídy I/3 – „pražskou“ a silnicí
I/20 „plzeňskou“ oblast s nižší úrovní dopravní obslužnosti. Stejná situace je i u hromadné dopravy osob, kdy oblast leží mezi
„pražskou“ železniční tratí č.220 a „plzeňskou“ tratí č. 190.
K neutěšenému stavu dopravní infrastruktury řešeného území v současné době navíc přispělo i to, že Hněvkovická vodní
nádrž se za uplynulých dvacet let nestala střediskem rekreace tak, jak se jím staly ostatní vodní nádrže (Orlík, Lipno, Nové
Mlýny apod.). Jak hlavní silniční, tak i železniční trasy jsou zastoupeny pouze v oblasti Českých Budějovic a po stranách
řešeného území, prakticky úplně chybí trasy v příčném směru, což se projevuje v úbytku počtu obyvatel v obcích a ve
stagnaci rozvoje infrastruktury v centru řešené oblasti.
Přechod řeky Vltavy a vodní nádrže Hněvkovice v příčném směru na řešeném území včetně Českých Budějovic zajišťuje
v současné době šest mostů (pět silničních a jeden železniční) a čtyři lávky pro pěší a cyklisty. Od jihu ve směru toku jsou to
mosty Litvínovický na Mánesově ulici – silnice II/156, Dlouhý most na MK a Nový most na Strakonické – silnice I/3 v Českých
Budějovicích (v tomto městě jsou ještě čtyři lávky pro pěší a cyklisty - u Litvínovického mostu, u zimního stadionu, Dlouhá
lávka u plaveckého stadionu a lávka u sídliště Vltava), dále železniční most u Bavorovic (ze šedesátých let 20.století),
silniční most v Hluboké nad Vltavou – silnice II/146 a most v rámci Hněvkovické přehrady na silnici III.třídy. Z celkem deseti
přemostění řeky Vltavy jich je sedm v Českých Budějovicích, na dalších 28 km toku jsou již jen tři. V minulosti do doby
stavby Hněvkovické přehrady existovala lávka (či most pro osobní auta) v obci Purkarec, která se stavbou přehrady zanikla a
k její náhradě přívozem (stejně jako v případě Orlické nádrže) nedošlo. Jediným místem v jižních Čechách, kde přívozy
vznikly jako náhrada zatopených mostů a udržely se, je Lipenská nádrž. Přívozy v Horní Plané a Frymburku plní dopravní
funkci jako spojnice místních částí s vlastní obcí, v případě Dolní Vltavice turistickou funkci. Renesanci přívozů na Vltavě
v současné době zažívá (a budiž řečeno, že s velkým úspěchem) Praha; je oceňován přínos přívozů pro cykloturisty, ale i
pro ostatní uživatele (včetně každodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i rozumná tarifní politika (zapojení
přívozů do integrovaného dopravního systému pražské aglomerace). Vzdálenost mezi nejbližšími mosty v Hluboké nad
Vltavou a Hněvkovickou přehradou činí celých 14 km vzdušnou čarou. Na celém takto dlouhém úseku není možno překonat
řeku suchou nohou (a to ani pro pěší a cyklisty). Obzvlášť zarážející to je z toho pohledu, že se na obou březích jedná o
území stejné obce – města Hluboká nad Vltavou a tudíž o spojení dvou místních částí stejné obce (Purkarec – Kostelec).
Silniční síť
Vlastním řešeným územím prochází silnice I. třídy č. I/3 ve směru od severu k jihu, silnice I. třídy č. I/20 ve směru od západu
a dotýká se jej silnice I/34 na východním okraji města České Budějovice, které se řešeného území pouze dotýkají.
Nejdůležitější silnicí představující osu řešeného území je silnice II. třídy č. II/105 ve směru severo-jižním a silnice II/146 ve
směru západ – východ. Obě tyto silnice se setkávají v Hluboké nad Vltavou.
SILNICE I/3 (budoucí D3) Praha - Tábor – České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště, státní hranice byla zařazena ve
vybrané silniční síti ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E-55 Kodaň - Rostock - Berlín - Praha České Budějovice - Linz - Salzburg - Udine - Bari. V řešeném území se nachází krátký úsek mezi mimoúrovňovou
křižovatkou Lhotice a Borkem (I/3xII/146) a dále úsek na průtahu městem České Budějovice mezi Nemanicemi a Planou u
ČB. V současné době úsek Ševětín – Borek od osmdesátých let vybudován jako pravá polovina budoucí dálnice D3. Úsek
Borek - České Budějovice přes Nemanice a Pražskou třídu představuje historickou trasu, na průtahu městem byla silnice I/3
převedena do stávající trasy Strakonická – Levobřežní - Na Dlouhé louce - Litvínovická v osmdesátých letech minulého
století. Hodnoty dopravního zatížení se pohybují od 11 tisíc vozidel/den na úseku severně Českých Budějovic po 40 tisíc
vozidel/den na Strakonické a Dlouhé louce ve městě. Resort dopravy a ZÚR Jč kraje počítají s výstavbou dálnice D3 jako
východního obchvatu města ve stabilizované trase a s mimoúrovňovými křižovatkami Úsilné/Hůry, Hlinsko, Pohůrka, Nové
Hodějovice a Roudné. V řešeném území se nachází pouze krátký úsek dálnice D3 mezi MÚK Pohůrka a MÚK Nové
Hodějovice.
SILNICE I/20 Karlovy Vary - Plzeň - Lnáře - Blatná - Písek - Vodňany - České Budějovice byla (v úseku mezi Vodňany a
Českými Budějovicemi) rovněž zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu
E-49 Magdeburg - Lipsko - Cheb - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - Třeboň - Vídeň. Silnice má výrazně
nadregionální dopravní význam a to zdaleka nejenom pro spojení Plzně a Českých Budějovic. Do řešeného území vstupuje
západně od obce Dasný, následující úsek od MÚK II/105 po křiž. s I/3 v Českých Budějovicích byl v osmdesátých létech
upraven do podoby neděleného čtyřpruhu. Na průtahu řešeným územím je dominantní liniová dopravní závada na průtahu
obce Dasný – vliv hluku a emisí, dělící účinek. Dopravní zatížení dosahuje hodnot od 13 tisíc vozidel/den na průtahu obcí
Dasný po 32 tisíc vozidel/den na Levobřežní v Českých Budějovicích. ZÚR Jč kraje počítají se společným obchvatem pro
sídla Dasný a Češňovice (severně od obcí) v podobě čtyřpruhu a s přestavbou mimoúrovňové křižovatky I/20 x II/105. Dále
ZÚR Jč kraje počítají s tzv. „Severní spojkou“ v trase okružní křiž. u Globusu – Kněžské Dvory – Okružní propojující silnice
I/20 a I/34. Tato trasa by měla odlehčit dopravnímu skeletu města od tranzitní dopravy ve směru západ – východ, měla by
převzít i tranzitní vztahy v trase západ – jih (I/20 – D3). Zároveň ale její zaústění umožní převedení i radiálních vztahů od
dálnice a silnice I/34 na levý břeh Vltavy do prostoru sídlišť a odlehčení zejména Strakonické ulice. Ze ZÚR je převzata i
plocha územní rezervy pro tzv. „Severní tangentu“ v trase od křiž. I/20xII/105 – podél plzeňské železniční tratě – severně
Nemanic a ryb. Čertík na silnici I/34 či přímo do křiž. D3xI/34 MÚK Úsilné/Hůry.
SILNICE I/34 České Budějovice – Jindřichův Hradec - Pelhřimov – Humpolec (D1) - Svitavy byla rovněž zařazena do
vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní" a je součástí mezinárodního silničního tahu E-49 a E-551. Ve druhé polovině
devadesátých let byla v úseku České Budějovice – Lišov, Na Klaudě převedena do nové stopy v podobě děleného
čtyřpruhu. V řešeném území se nachází pouze její počáteční úsek na katastru města Českých Budějovic. Dopravní zatížení
představuje 16 tis. voz./den na Okružní a 9 tisíc vozidel/den na přeložce u obce Hůry.
Uvedená trojice silnic I. třídy je doplněna sítí silnic II. a III. třídy. Ze silnic II. třídy jsou to především silnice II/105 a II/146, dále
doprovodná silnice pro budoucí dálnici D-3 II/603.
SILNICE II/105 (Praha) - Jesenice – Jílové u Prahy – Sedlčany – Milevsko – Týn n. Vlt. – Hluboká n. Vlt. – (České
Budějovice) byla zařazena do vybrané silniční sítě (jako základní). Její dopravní význam je dán radiálním vedením trasy na
jih od Prahy. O atraktivnosti její trasy hovoří i fakt, že část její trasy v okolí Prahy bude nahrazena trasou dálnice D 3.
Nicméně její parametry ve Středočeském kraji na průchodu Posázavím a Středočeskou pahorkatinou jsou natolik špatné, že
významně determinují její využití pro tuto radiální funkci. Silnice má regionální dopravní význam. Úsek této silnice mezi
Týnem n. Vltavou a Českými Budějovicemi (respektive křižovatkou se silnicí I/20 u Bavorovic) se vyznačuje podstatným
nárůstem dopravního významu oproti severním úsekům, a to 5.1 tis. až 5.4 tis. vozidel/den, jižně Hluboké n. Vlt. až 11.5 tis.
vozidel/den. Její parametry jsou dobré (v rámci výstavby JETE v letech 1986 – 1987 v celé délce 28.6 km upravena do
homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5). V řešeném území představuje v podstatě jedinou kapacitní silniční
komunikaci v podélném směru. ZÚR nepočítá s žádnou úpravou v tomto úseku. Bodovou dopravní závadou jsou dvě
křižovatky se silnicemi III. třídy, a to křiž. u Chlumce a na Hluboké nad Vlt. směrem na Munice. Vzhledem k vedení dvojice
cykloturistických tras po této silnici v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec by bylo vhodné ji doplnit o stezkou pro cyklisty
umístěnou v přidruženém dopravním prostoru (a to i u vědomí existence právě dokončované cyklistické stezky podél levého
břehu Vltavy z Hluboké do Purkarce).
SILNICE II/146 Hluboká nad Vltavou – křiž. II/603 – křiž. I/3 (D-3) Lhotice - Lišov. Je jedinou silniční komunikací vedenou v
příčném směru řešeného území mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou; zároveň je jedinou silniční trasou
s přechodem Vltavy na úseku 20 km severně od Českých Budějovic. Trasa silnice začíná křižovatkou se silnicí II/105
západně Hluboké nad Vltavou, prochází městem, kde využívá krátkou přeložku, dále po stávajícím mostě přes Vltavu přes
Zámostí a východním směrem přes křiž. se silnicí II/603 a MÚK I/3 Lhotice pokračuje směrem na Lišov. Umožňuje napojení
řešeného území (a zejména města Hluboké n. Vlt.) od budoucí dálnice D3. Jako liniová dopravní závada vyhodnocen průtah
Zámostím a úsek v okolí mimoúrovňového křížení pražské železniční tratě u Dobřejovic, jako bodová závada křiž. se silnicí
II/603 s nevyhovujícími rozhledovými parametry. Intenzity dopravy se pohybují od 1.6 tis. voz./den po 6.7 tis.voz./den na
průtahu Zámostím. Všechna předchozí ÚPD (VÚC Jč kraje, koncept ZÚR, původní ÚPn Hluboké nad Vlt.) počítala
s přeložkou Zámostí severně a s novým mostem, v současná podobě ZÚR Jč kraje již tato přeložka není.
SILNICE II/147 Týn nad Vltavou - Žimutice - Dolní Bukovsko - Veselí nad Lužnicí - Kardašova Řečice má v úseku Týn nad
Vltavou – Dolní Bukovsko regionální dopravní význam. Řešeného území se dotýká v krátkém úseku mezi obcemi Žimutice a
Bzí. Intenzita dopravy činí 2.0 tisíc vozidel/den, ZÚR Jč kraje počítají s krátkou přeložkou obce Bzí.
SILNICE II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady prochází v Českých Budějovicích Mánesovou ulicí,
Novohradskou a místní částí Mladé a Nové Hodějovice. Dopravní zatížení se pohybuje od 11.4 tis. voz./den v Mladém po
25.2 tis. voz./den na Mánesově ulici. ZÚR Jč kraje počítají s převedením do tzv. „Zanádražní tangenty“.
SILNICE II/157 České Budějovice – Ledenice – Borovany – Trhové Sviny – Kaplice – Český Krumlov prochází řešeným
územím v Českých Budějovicích v úseku Nádražní ulice. Komunikace je upravena jako nedělený čtyřpruh a je součástí
vnitřního dopravního okruhu. Dopravní zatížení dosahuje 18 tis. voz./den. ZÚR počítají s převedením silnice do tzv.
„Zanádražní tangenty“ východně za železniční tratí.
SILNICE II/603 Ševětín – Borek (původní silnice I/3, budoucí doprovodná silnice II.třídy k dálnici D3) prochází obcemi Vitín a
Chotýčany, její dopravní zatížení dosahuje hodnoty 2.2 tisíc vozidel/den.
Výčet silnic II. třídy v řešeném území nutno doplnit o silnice, jejichž trasy se řešeného území pouze dotýkají v místě
křižovatek na hranici řešeného území. Jedná se o silnici II/122 směrem na Dříteň a Netolice, dále silnice II/138 na Temelín a
silnice II/634 v Českých Budějovicích z Okružní směrem na Rudolfov a Lišov.
Silniční síť řešeného území dotváří síť silnic III. třídy. Tyto silnice mají v současné době nejrůznější dopravní význam a
nejrůznější parametry. V převážné míře mají parametry původních okresních silnic (či jiných komunikací), ze kterých vznikly.
V uplynulých desetiletích se do jejich sítě investovalo minimálně. Za nejvýznamnější z hlediska intenzit dopravy lze
v řešeném území považovat tyto silnice III. třídy :
III/10578 Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí
III/10579 Hluboká nad Vltavou – Munice
III/12229 Munice – Zliv
III/14322 České Budějovice (Branišovská) – Dubné
III/14539 České Budějovice (Husova, Haklodvorská) – Zavadilka
Z hlediska obsluhy jádrového území této studie to jsou silnice III. třídy:
III/1472 Hluboká nad Vltavou, Zámostí – Poněšice – Kostelec – Pořežany – Týn nad Vltavou
III/12221 Chlumec – Purkarec – Litoradlice – Březí
Jako dopravní závada byl vytipován úsek silnice Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí, u které trasa a parametry
(zejména stromořadí na hraně vozovky) neodpovídají dopravnímu zatížení. Dále úseky silnic III/10579 Munice – Zahájí –
Olešník, III/10579a Olešník směrem na Chlumec k silnici II/105 a silnice III/12227 Zahájí – Mydlovary, všechny kvůli
enormnímu nárůstu těžké dopravy související s rekultivací odkališť po nevyhovujících silnicích III. třídy. Jako bodové
dopravní závady hodnoceny všechny železniční přejezdy na plzeňské a pražské železniční trati.
V územním plánu města Hluboká nad Vltavou jsou zaneseny: nová trasa silnice III/10585 u obce Bavorovice - napojení na
II/105, přeložka silnice III/10580a v severní části Hluboké nad Vltavou, přeložka silnice III/1472 v části Poněšice a výhledová
rezerva pro přeložku silnice III/1472 Kostelec. V návrhové části této Studie bude patrně nedoporučeno dále sledovat
záměry v Poněšicích a Kostelci s ohledem na intenzitu dopravy a zjevnou nereálnost.
V problémové mapě byla naznačena následující chybějící spojení na silniční síti:
České Budějovice, Čtyři Dvory úsek Strakonická – Milady Horákové
České Budějovice, tzv. „severní spojka“ mezi silnicemi I/20 a I/34
Purkarec - Kostelec s využitím přívozu a rekonstrukce místní komunikace na silnici III. třídy
napojení připravované obnovené obce Jaroslavice ve směru od Hroznějovic.
Mezi chybějící spojení není zahrnuto tzv. „Propojení okruhů“ v Českých Budějovicích, které je v současné době již ve stavbě.
Na silniční mapě řešeného území se dodnes vyskytují trasy komunikací (byť mnohé z nich do dnešních dnů parametry silnic
III. třídy pohříchu nepřipomínají), které dosvědčují někdejší trasy vedené k řece Vltavě (koncové úseky silnic v dotyku
s vodní plochou, případně i delší úseky, jsou již dnes v převážné míře ze silniční sítě vyjmuty a převedeny do sítě místních,
případně účelových komunikací, nicméně dodnes existují). Doporučujeme tyto úseky v jejich dnešním zatřídění stabilizovat
(s cílem zajištění jejich absolutní veřejné přístupnosti) tak, aby jich bylo možné kdykoli v budoucnu využít pro jejich někdejší
účely, (tj. jako přístupová cesta k přívozu), byť v převážné míře zřejmě pouze pro pěší a cyklisty. Jedná se o tyto úseky
komunikací směrem k řece v lokalitách:
Buzkov
Jeznice
Kostelec - Purkarec
Hroznějovice – Pardovice
Hroznějovice - Jaroslavice.
Původní silnice do Jaroslavic vedla patrně přes Pardovice po břehu řeky. Proto ji bude třeba nahradit s využitím stávající
místní / účelové komunikace.
Železniční doprava
Řešeným územím prochází dvojice celostátních železničních tratí, železniční trať ČD 190 Plzeň – České Budějovice a ČD
220 Praha – České Budějovice. Dále se řešeného území dotýkají železniční tratě vycházející z Českých Budějovic jižně, a to
tratě ČD 194 České Budějovice – Kájov – Volary, ČD 196 České Budějovice – Kaplice – Horní Dvořiště a ČD 199 České
Budějovic – České Velenice.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 190 PLZEŇ – STRAKONICE – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční
trať celostátního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Zliv – Čičenice byla trať v rámci přípravy
výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna. Trať byla vybudována v roce 1868 jako hlavní trať
Vídeň – Plzeň. Osobní doprava na této trati má rozsah 23.5 párů vlaků, z toho je 15.5 párů rychlíků. Ve Zlivi zastavuje 15
rychlíků a na Hluboké nad Vltavou 4 rychlíky. Návrh ZÚR Jč.kraje předpokládá její zdvojkolejnění v celé délce. V řešeném
území se jedná o úsek České Budějovice, Nemanice – Hluboká nad Vltavou – Zliv včetně přemostění řeky Vltavy.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 220 PRAHA – TÁBOR – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční trať
celostátního i mezinárodního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Dynín – Ševětín a
Chotýčany – Dobřejovice byla trať v rámci přípravy výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna.
Trať je součástí severo-jižního evropského tahu TEN jako součást IV. tranzitního železničního koridoru. Trať byla
vybudována v roce 1874 jako spojka mezi Veselím a Českými Budějovicemi. Osobní doprava na této trati má rozsah 31.5
párů vlaků, z toho je 23 párů rychlíků. V současnosti na nádraží Hluboká nad Vlt., Zámostí nezastavují žádné rychlíky. Pro
potřeby využití v rámci IDS se nabízí ponechat část trati Nemanice – Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou Zámostí (nicméně,
měla-li by být po dokončení výstavby nové železniční tratě, doporučujeme v návrhové etapě dokumentace její trasu územně
chránit/zachovat a to jako stezku pro pěší a cyklisty).
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 194 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KÁJOV – ČERNÝ KŘÍŽ – VOLARY je jednokolejnou železniční tratí
regionálního významu provozovanou v motorové trakci. Byla postavena v roce 1891 Osobní doprava na této trati má rozsah
8.5 párů vlaků, v létě navíc 1 pár rychlíku Praha – Nové Údolí. Návrhem ZÚR územně stabilizována.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 196 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KAPLICE – RYBNÍK – HORNÍ DVOŘIŠTĚ je jednokolejnou
železniční tratí celostátního i mezinárodního významu. Byla postavena v roce 1828 (přestavba na lokomotivní provoz v roce
1871). Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, z toho jsou 2 páry rychlíků a 4.5 párů spěšných vlaků do Linze.
Návrh ZÚR Jč kraje předpokládá v celém úseku České Budějovice – státní hranice její převedení do nové stopy a změnu
zaústění do českobudějovického železničního uzlu v souběhu s českovelenickou tratí. Úsek České Budějovice – Včelná –
Kamenný Újezd se nabízí využít pro IDS.
ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 199 ČESKÉ BUDĚJOVICE – BOROVANY – NOVÉ HRADY - ČESKÉ VELENICE je jednokolejnou
železniční tratí celostátního významu. Byla postavena v roce 1869 jako hlavní trať Vídeň - Plzeň, v minulých třech letech byla
trať modernizována a elektrifikována. Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, v současnosti z důvodů
dokončované elektrifikace v Českých Velenicích nejsou provozovány žádné přímé spoje v relaci na Vídeň.
Osobní hromadná doprava
Na přiloženém schématu intenzit hromadné dopravy osob jsou kvantifikovány počty spojů autobusových linek a železničních
tratí v pravidelné osobní dopravě. ŽELEZNICE slouží především k obsluze obcí napojených na hlavní tratě (především Zliv,
Hluboká nad Vltavou má dvě nádraží na různých hlavních tratích, ovšem jejich využití pro obyvatele je patrně minimální). Na
plzeňské trati se jedná o 23.5 párů spojů (z toho je 15.5 párů rychlíků) a na pražské trati 31.5 párů spojů (z toho 23 párů
rychlíků) za 24 hodin. Hlavní dopravní prostředek v hromadné osobní dopravě v řešeném území představují AUTOBUSY.
Autobusové linky jsou směrovány především do krajské metropole České Budějovice. Město Hluboká nad Vltavou je
obsluhováno 9 linkami, celkem 48 páry spojů a jednou linkou MHD s 9 páry spoji vedenými do Českých Budějovic přes
Hosín. V obcích ležících mimo hlavní silnice I. a II. třídy je počet spojů poměrně nízký, kvalita obsluhy většiny sídel je
poměrně špatná. V převážné většině obcí mimo hlavní silniční tahy není o víkendu veden žádný spoj autobusové dopravy.
Překvapivé to je u poměrně velké Zlivi, která ve směru do krajského města má pouze 5 párů spojů ve všední den a v sobotu
a neděli žádný. Jádrovým územím této studie jsou vedeny pouze dvě linky, a to jedna přes Purkarec se 4.5 páry spojů a
druhá přes Poněšice se 4 páry spojů v pracovní dny, o víkendu je tato oblast zcela bez autobusové dopravy. Obec Vlkov je
úplně bez autobusového spojení, nejbližší zastávka je ve vzdálenosti 2.6 km. Turistickému ruchu přispívá rozsah autobusové
dopravy v míře minimální. Je těžké v současné době navrhovat územním plánem rozšíření rozsahu provozu ať co do počtu a
vedení linek, tak počtu spojů. Těžko se bude řídit jinými, než ekonomickými nástroji nad rámec povinné dopravní obslužnosti
garantované státem. Přitom však nelze opomenout, že využití autobusové dopravy pro obyvatele dotčené oblasti a pro
potřeby turistického ruchu se navzájem nevylučují, naopak, že se mohou vzájemně podpořit. Kéž nejenom snem je
představa o vytvoření INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU řešeného území (zřejmě jako součást integrovaného
systému v širších, a proč ne celokrajských, územních souvislostí). Nabízí se přitom možnost rozšíření integrovaných
dopravních oborů netoliko na autobusy a železnici, ale i na vodní dopravu, případně i přívozy.
Letecká doprava
V řešeném území se nachází veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště s vnitřní hranicí v lokalitě Hosín u Českých
Budějovic. V této lokalitě je od roku 1954, tenkrát jako náhrada za armádou zabavené letiště v Plané u Českých Budějovic.
Jedná se o významné centrum leteckých sportů. Letiště má dvě přistávací dráhy, a to asfaltovou 06L/24R o rozměrech
800x24m a travnatou 06R/24L o rozměrech 1000x50m, ležící v nadm. výšce 494 m.n.m. Dráha 12/30 není používána.
Vodní doprava
Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou OBROVSKOU TRADICI. Je pozoruhodné, že prvním, kdo
se zasadil o splavnění Vltavy, byl Karel IV., na základě jehož nařízení byly všechny jezy na Vltavě z Budějovic až do Prahy
upraveny pro lodní dopravu. Sám Karel IV. byl dokonce i autorem myšlenky kanálu spojujícího Vltavu s Dunajem s cílem
vytvořit z Prahy důležitý evropský vnitrozemský přístav a údajně prý i jeho stavbu zahájil. Přepravovalo se hlavně dřevo na
vorech, v lodích pak zejména sůl, které se v šestnáctém století přepravilo až 2 240 t ročně, ale také železo a ocel. V
osmnáctém století se pak začalo s cílevědomou regulací řeky, která značně zvýšila bezpečnost plavby. V té době se ujímá
iniciativy rodina Lannů, z nichž zejména Vojtěch Lanna povznesl plavbu na Vltavě na tehdy nevídanou technickou úroveň. V
roce 1860 bylo splaveno z Budějovic do Prahy 15 tisíc t soli, a přes 23 tisíc tun tuhy, obilí a jiného zboží. Zboží bylo
dopravováno koněspřežní železnicí a v Budějovicích překládáno. Po vybudování parostrojní železnice se postupně snižovaly
objemy vodní přepravy, až se omezily pouze na plavení dřeva, které skončilo v polovině minulého století. A od té doby tato
nejkapacitnější dopravní cesta odpočívá. Je ovšem otázkou na jak dlouho. Od počátku století se chystá splavnění Vltavy až
do Českých Budějovic. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do
Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku 1921. Na základě zákona č. 50 z roku
1931 byly vybudovány stupně ve Vraném a Štěchovicích. Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku
1963, na základě kterého je Vltava splavnou až do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku 250 - 300 t (1. třída mezinárodní
klasifikace).
Řeka Vltava v řešeném území včetně vodní nádrže Hněvkovické přehrady je dle § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona
114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, VYUŽÍVANOU VODNÍ CESTOU, jež je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995
Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy,
na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi, které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky
ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry
plavidel, s nimiž je třeba na vodní cestě této kategorie dle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách,
plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí uvažovat, jsou délka 38,5 m, šířka 5,05 m,
ponor 1,8 – 2,2 m a nosnost 250 – 400 t.
Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou
efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně – historickými
památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích.
Podmínky SPLAVNĚNÍ JIHOČESKÉHO ÚSEKU VLTAVY DO ČESKÝCH BUDĚJOVIC představila dokumentace
„Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice“ (Econsult a Vodní cesty, a.s. Praha; prosinec
2003). Tento úsek je využitelný pro rekreační plavbu a případné lokální přepravy. Daným potřebám zcela vyhoví
jednoduché plavební komory rozměrů 45 x 6 x 3 metrů. Plavbou 300 tun se rozumí i podmínky pro plavbu nákladní, kdy
tendence nákladních přeprav v typových kontejnerech vyžaduje pro danou tonáž délku proplavovacích zařízení minimálně
45 m, přičemž rozměry plavební komory pro vodní cestu třídy I (45 x 6 x 3 m) neomezují její budoucí zvětšení na třídu Va.
Navrhované řešení pro plavbu 300 tun umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro
Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a
frekventovaná v zemích Evropské unie. Pro tok Vltavy nad nádrží VD Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 1.11.
vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude možné navíc s výhodou využívat správcem vodních děl a toků
jeho plovoucími prostředky pro přepravu materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě,
pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Uvedený materiál předpokládá
splavnění jihočeského úseku Vltavy ve čtyřech etapách (úsek od hranice kraje po Kořensko je součástí Orlické přehrady a
splňuje všechny podmínky pro splavnost dle Vyhlášky MD ČR č. 222/1995 Sb. o vodních cestách):
v první etapě splavnění pro lodě s omezeným ponorem do 1.1 m (hloubka dna 1.40 m) v celém úseku Kořensko –
České Budějovice,
ve druhé etapě splavnění pro lodě s ponorem 2.0 m (hloubka dna 2.50 m) v úseku Kořensko – přístav Hrdějovice,
ve třetí etapě dtto do Českých Budějovic,
konečně ve čtvrté etapě plné uvedení vodní cesty do souladu s parametry Vyhlášky č. 222/1995 Sb..
Splavnění Vltavy v uvedeném úseku je v návrhu ZÚR zařazeno jako závazný záměr se zákresem nevariantního koridoru. Je
považován za veřejně prospěšnou stavbu. V řešeném území se jedná o tyto stavební úpravy:
zajištění plavební hloubky v úseku České Budějovice – České Vrbné (v realizaci)
výstavba plavební komory jezu České Vrbné (v realizaci)
zajištění plavební hloubky v úseku České Vrbné – Hluboká nad Vltavou (v realizaci)
výstavba plavební komory jezu Hluboká nad Vltavou
zajištění plavební hloubky v úseku Hluboká nad Vltavou – počátek vzdutí Hněvkovické přehrady
na VD Hněvkovice dovybavení plavební komory, horní a dolní čekací stání (v realizaci)
zajištění plavební hloubky v úseku Hněvkovice – Týn nad Vltavou rekonstrukcí dnešního jezu Hněvkovice
s výstavbou plavební komory
výstavba ochranného přístavu v Českém Vrbném (v realizaci)
výstavba přístavního mola v Českých Budějovicích (v realizaci)
Ke splavnění celého úseku z Prahy do Českých Budějovic je zapotřebí dále dokončit plavební zařízení na přechod Slapské
přehrady, Orlíku, Kořenska a vyřešit problém s nízkou podjezdnou výškou železného mostu v Týně nad Vltavou. Na všech
vodních dílech se již s dobudováním těchto zařízení počítalo. Otázkou ovšem zůstává substrátová skladba. S přepravou uhlí
po vodě zřejmě počítat nelze, přeprava štěrkopísků zřejmě rovněž těžko přichází v úvahu a kusové zásilky zřejmě vodní
dopravu neuživí.
Nutno ovšem zmínit OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVU na orlické přehradě. Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v
současné době je provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou
alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických
obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním
kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní
dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné době je na hladině vodní nádrže Hněvkovice
provozována soukromá veřejná lodní doprava; jedná se pouze o okružní vyhlídkové plavby s jedním nástupním místem –
Hluboká nad Vltavou. Stanoviště lodí je na pravém břehu v Zámostí v blízkosti mostu přes Vltavu. V současné době je
plavba znemožněna snížením hladiny vody v přehradě z důvodů vybavení plavební komory na VD Hněvkovice a výstavby
cyklistické stezky.
tabulka 56: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky:
Břeh / Lokalita
říční km
LB České Budějovice
LB České Budějovice, sídl. Vltava
LB Hluboká nad Vltavou (centrum)
PB Hluboká nad Vltavou, Zámostí
228,5
LB Hluboká nad Vltavou, Hamry
228,0
LB Baba
225,6
LB Karlův Hrádek
219,8
LB Purkarec
217,3
LB Buzkov
213,9
PB Jaroslavice (zátoka Budáček)
213,8
PB Hněvkovická přehrada
211,3
Jak uvedeno výše, nedílnou součástí vodní dopravy jsou PŘÍVOZY. Jejich (dnes bohužel nutno říci již historický) vývoj a
popis uveden výše jak v úvodní části, tak u popisu silniční sítě řešeného území. Následující přehled uvádí možná místa
zřízení přívozů. Jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“, tj. především ze strany obcí. Tyto přívozy by se
měly stát součástí územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné stavby).
Vzdálenost mezi Kostelcem a Purkarcem, která dnes činí přes Hlubokou nad Vltavou 24 km nebo přes hráz Hněvkovické
přehrady 23 km, by se s využitím přívozu zkrátila na 2 km.
tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu
lokalita
říční km
Purkarec
217,3
Jeznice - Pardovice
214,1
Buzkov - Pardovice
213,9
délka Poznámka
210 m v návrhu ZÚR
370 m
230 m
Cyklistická doprava.
Jízdní kolo je v současné době velice moderním dopravním prostředkem, přičemž v turisticky atraktivním území představuje
velice vítanou alternativu osobnímu automobilu. Území, které chce přilákat turisty se v současné době neobejde bez nabídky
cykloturistických tras. V mapové části dokumentace jsou vyznačeny jak současné cykloturistické trasy (dálkové a
regionální a místní), tak náměty na rozšíření a doplnění této sítě. Jedná se o dálková trasu č. 12 (navazující na trasu č.11
Praha – Tábor), a to v trase Tábor – České Budějovice – Český Krumlov - Dolní Dvořiště, která je zároveň součástí
mezinárodní trasy Eurovelo č.7. Regionální trasou je cykloturistická trasa č.122 České Budějovice – Třeboň. V okolí Hluboké
nad Vltavou je hustá síť místních cykloturistických tras. Českobudějovická pánev poskytuje v současné době velmi vhodné
podmínky pro cykloturistiku. Síť značených cykloturistických tras je však nevyrovnána zejména v příčném směru, protože
chybí možnost překonání řeky Vltavy. Na úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou (cca 30 km) to jde pouze
po mostě na silnici II. třídy v Hluboké nad Vltavou a po hrázi Hněvkovické přehrady. Vzdálenost těchto dvou míst je 14 km
vzdušnou čarou. Absence přívozů nestimuluje rozvoj cykloturistiky v přímém okolí Hněvkovické vodní nádrže. Zpracovatelé
vidí jako nejreálnější možnost zlepšení této nabídky především ve zřízením dvou přívozů, a to v Purkarci a v místě bývalých
obcí Pardovice – Buzkov/Jeznice tak, aby uživatelé měli možnost vytvářet cykloturistické okruhy s využitím cyklotras na obou
březích řeky Vltavy. Dále by bylo vhodné pokračování v současné době budované cyklostezky Hluboká nad Vltavou –
Purkarec severním směrem na Týn nad Vltavou v podobě cyklostezky důsledně oddělené od automobilové dopravy v trase
co nejvíce přimknuté k Hněvkovické vodní nádrži. A za třetí doplnění silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec
o cyklostezku v přidruženém dopravním prostoru.
V grafické části je zakreslena i tzv. Vltavská cyklotrasa připravovaná Nadací Jihočeské cyklostezky a to v obou variantách.
Síť cyklotras s výjimkou jedné dálkové a jedné regionální není nijak dále hierarchizována (všechny ostatní trasy vedeny
v jedné kategorii jako „místní“), což snižuje schopnost orientace pro její uživatele.
Z analýzy současné nabídky cyklistických tras a potenciálu v území vyplývají následující problémy:
Chybějící spojení přes vodu pro pěší a cyklisty:
Purkarec – definováno jako chybějící spojení i pro osobní automobily, v širších souvislostech umožňující propojení
dvou místních částí Hluboké nad Vltavou, a to Purkarce a Kostelce,
Padrovice – Jeznice a Padrovice – Buzkov řešitelné přívozem (v turistické sezoně, květen – říjen)
Jeznice – Buzkov přes zátoku (řešitelné lávkou).
Další chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty:
České Budějovice - Rudolfov,
České Budějovice, Rožnov – Včelná - Boršov,
České Budějovice, sídl. Máj – Branišov – ryb. Dehtář,
České Budějovice, sídl. Vltava – Českovrbenské rybníky – Dasný / ryb. Bezdrev,
Hluboká nad Vltavou – Purkarec (v současné době v realizaci),
Purkarec – Hněvkovicá přehrada,
Hněvkovická přehrada – Týn nad Vltavou po levém břehu řeky,
Zahájí – cyklotrasa podél silnice II/105,
Purkarec – Kostelec – Líšnice s využitím přívozu v Purkarci
Hroznějovice – Buzkov s využitím přívozu Pardovice – Buzkov,
Pořežany – Jeznice s využitím přívozu Pardovice – Jeznice,
v lesním celku na kú Poněšice
v lesním celku na kú Hroznějovice – Hněvkovice na pr. břehu s odbočkou k přehradě
Hněvkovice na pravém břehu – Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky
Opatovice – Hluboká nad Vltavou.
Kartogram 41: Intenzity dopravy
Kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy
Zásobování vodou a vodní hospodářství
Úvod
Jako podklad pro zpracování vodohospodářské části měl zpracovatel k dispozici:
- účelový digitální mapový podklad
- vodohospodářské mapy 1 : 50 000
- územní dokumentaci pro územní celky v zájmovém území
- přehledné údaje o ÚV a ČOV, poskytnuté firmami 1. JVS a.s., VaK Jižní Čechy a.s. a zástupci jednotlivých obcí
- zákresy stanovených záplavových území na tocích ve správě Povodí Vltavy s.p.
- Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚC JČ)
- TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice
- TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodního díla Kořensko
- místní šetření a konzultace se zástupci jednotlivých obcí
Ve vodohospodářské části jsou zakresleny pouze vodohospodářské jevy související s osídlením, se zásobováním
obyvatelstva vodou a s odkanalizováním.
Ve výkresové části, v mapě 1 : 10 000 jsou zakresleny tyto jevy:
- stávající a navrhované vodovodní a kanalizační řady
- stávající využívané vodní zdroje, ochranná pásma vodních zdrojů postižitelná v daném měřítku
- vodohospodářská zařízení (čerpací stanice, úpravny vody,vodojemy, čistírny odpadních vod ....)
- stávající vodní nádrže a vodní toky
- stanovená záplavová území toků procházejících řešeným územím
- návrhy řešení
Stav a kvalita vodních ploch a vodních zdrojů jsou určujícím faktorem pro životní podmínky obyvatel v zájmovém území a
pro rozvoj dotčeného území. S ohledem na ochranu vodních zdrojů a povrchových vod v zájmovém území studie Vltava jsou
analyzovány tyto hlavní problémy k řešení v syntetické části:
• Ve studii budou stanoveny základní zásady ochrany kvality a množství povrchových a podzemních vod a vodních zdrojů.
• V lokalitách bez možnosti zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou budou navrženy nové vodovody, které umožní
rozvoj daných lokalit.
• V zájmovém území se stále nachází lokality bez čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu budou v rámci studie navrženy
nebo převzaty (z ÚPn) čistírny odpadních vod (ČOV).
• Na velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním. Ve studii budou stanoveny
všeobecné zásady protipovodňové ochrany území. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě
samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a
odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány.
Vodohospodářsky významná území a jejich ochrana
• Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)
Vodohospodářský význam řešeného území je umocněn existencí regionální ochrany nejvýznamnějších podzemních
zdrojů, která je zajištěna vyhlášením Chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). V části řešeného území
se nachází CHOPAV Třeboňská pánev.
Na území CHOPAV se nachází zdroje velmi kvalitní podzemní a povrchové vody. Vodohospodářská funkce této oblasti
je velmi významná, důležitou roli zde hraje zadržení vody v komplexu zdravých lesů, rozumně obhospodařovaných
zemědělských půd a luk.
CHOPAV Třeboňská pánev je prakticky nenahraditelným územím s akumulací vody, a proto nesmí být zásadně
negativně ovlivněna.
CHOPAV Třeboňská pánev se nachází na území obcí s rozšířenou působností Trhové Sviny, České Budějovice, Týn
nad Vltavou, Soběslav, Jindřichův Hradec a Třeboň. CHOPAV byla vyhlášena nařízením vlády č.85/1981. Hranice
CHOPAV nejsou totožné s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko.
Podle nařízení vlády ČSR č.85/1981 Sb. se na území CHOPAV zakazuje především zmenšovat rozsah lesních
pozemků, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu a nerosty, výstavba výkrmen prasat, skladu ropných látek,
tepelných elektráren a průmyslových závodů, zpřísněná jsou pravidla pro budování skládek odpadů. Zcela zakázáno je
ukládání radioaktivních odpadů. Nařízení vlády specifikuje i další opatření, které je nutné respektovat v plném rozsahu.
Vodní toky
Zájmové území studie Vltava se nachází ve správním území Povodí Vltavy s.p. v Praze. Některé drobné vodní toky jsou ve
správě jiných právnických osob – Zemědělská vodohospodářská správa, Oblastní správa Lesů ČR s.p. aj. Toky, nacházející
se v řešeném území náleží do povodí hlavního toku 1. řádu Vltavy.
• Povodí Vltavy v řešeném území sestává z těchto větších dílčích povodí:
Malše, do které vtéká několik toků, z nichž největší jsou:
Bukovský potok, Stropnice, Černá, Zdíkovský potok, Mladoňovský potok
Dobrovodská stoka
Dehtářský potok
Kyselá Voda
Dále se v zájmovém území nachází povodí potoků, které se vlévají přímo do Vltavy. V textové části nejsou u
vedeny, ale jsou zřejmé z výkresové části.
• Významné vodní toky
Na řešeném území jsou ve smyslu Vyhlášky MZe č.470/2001 Sb. vyhlášeny tyto významné vodní toky:
Vltava
Malše
Pro vodní toky, které jsou ve správě Povodí Vltavy s.p. i pro vodní díla na nichž má Povodí s.p. právo hospodaření, musí
být zachována možnost provádění údržby a rekonstrukcí ve smyslu ustanovení § 47 a 48 zákona č. 254/2001 Sb., o
vodách, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky 470/2001.
Totéž platí i pro ostatní tzv. drobné toky, které jsou ve správě jiných právnických osob (Oblastní správa toků Lesů ČR
s.p....).
Podél všech vodních toků musí být zachována možnost užívat pozemky při vodních tocích ve smyslu ustanovení
vyhlášky č.470/2001.
V řešeném území se dále nachází významný vodní tok s odběrem povrchové vody pro úpravu na pitnou.
- Malše místo odběru – ÚV Plav (vodní nádrž Římov)
V povodí nad odběrem na toku je nutno postupovat dle Plánů pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za
účelem úpravy na vodu pitnou. Z těchto Plánů vyplývá, že v povodí nad odběry je nutno sledovat vliv významných
komunálních, případně průmyslových, zdrojů znečištění na jakost povrchových vod podle § 54 zákona č. 254/2001 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů. Navrhujeme tato obecná opatření:
1. vyřešit zneškodňování odpadních vod z řady menších obcí bez ČOV v daném povodí
2. monitorovat povrchové vody odtékající z rybničních soustav, vyhodnocovat jejich kvality, případně uložit nápravná
opatření subjektům provádějících hospodaření na rybnících
Záplavová území vodních toků a ochrana před povodněmi
Na vodních tocích jsou v řešeném území stanovena příslušným vodoprávním orgánem podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb.
záplavová území těchto vodních toků:
Tabulka 59: Záplavová území v řešeném území
Vodní tok
ř.km.
Záplavové území stanoveno
dne
pod. čj.
11.9.2001
Vod. 7722401-231/Mič
Vltava
208,857 - 256, 995
Malše
0,0 - 38,1
10.10.2001
8460/01-231/Be
1,870 - 5,930
14.12.2001
10184/01-231/Be
Dehtářský potok
0,0 - 12,1
10.9.2001
7702/01-231/Mič
Bezdrevský potok
0,0 - 19,776
13.9.2001
7690-2/01-231/Sn/Zá
0,0 - 5,1
10.9.2001
7701/01-231/Mič
Dobrovodská stoka
Kyselá Voda
Umístění veškerých staveb, zařízení a činností v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být
projednáno s příslušnými správci a ve stanovených územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu podle § 66 a 67 zákona
č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.
V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod vyplývající z ustanovení § 68,69,70 a 71 zákona
č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dále provádět postupně v záplavových územích podél toků změny
kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních pozemcích v
souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav.
• Ochrana před povodněmi
Obecně existují dva základní prostředky ochrany před povodněmi:
neškodné odvedení povodňových průtoků
zachycení a snížení kulminačních průtoků
Základními technickými opatřeními jsou úpravy vodních toků (otázkou je způsob provedení) a akumulace ve vodních
nádržích nebo poldrech. Nutné je potom určení míry ochrany v konkrétních případech - pro zastavěná území měst,
důležité dopravní stavby až na ochranu Q100, pro menší sídla pak alespoň Q10-20. V poslední době je stále více
diskutován způsob ochrany zejména sídel s využitím akumulační schopnosti údolních niv mimo zastavěná území, tj. míra
ochrany zemědělské produkční půdy. Potom je způsobem ochrany výstavba ochranné protipovodňové hráze. Konkrétní
stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových
poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření
nejsou v rámci studie navrhovány, jsou pouze převzaty ze schválených územních plánů obcí.
Na významných tocích v řešeném území jsou vyhodnocena a většinou stanovena záplavová území, která se pouze v
minimální míře dotýkají zastavěných částí obcí. Pro tyto případy je žádoucí vypracování odtokové studie s návrhem
konkrétních opatření. Ke zmírnění účinků přispívá v minulých letech částečně opomíjená péče o horní toky, označovaná
jako hrazení bystřin. Důsledná opatření právě na horních tocích v pramenných oblastech lesních porostů mohou mít
výrazný dopad na účinky přívalových průtoků v nižších úsecích. Neméně významným prvkem, zmírňujícím účinky
přívalových vod je způsob hospodaření v povodí, a to jak způsob využití pozemků (les, orná, louky), tak způsob
obdělávání v případě orné půdy. S tím souvisí další možné úpravy pozemků, jako průlehy, záchytné příkopy, příp.
biokoridory. Vysoká erozní schopnost odtékající vody, která je provázena zabahněním nebo zanesením vodních toků a
nádrží je způsobena nedodržováním správné zemědělské praxe.
K omezení účinků přívalových dešťů je nutné využití malých vodních nádrží a rybníků, velmi často umístěných nad
obcemi, nutné je však často posílení jejich akumulační schopnosti. To se týká buď vhodné úpravy manipulačního řádu
(častěji přímo vypracování neexistujícího), pokud to dovoluje uspořádání a objem nádrže nebo je nutné zvětšení objemu
zvýšením hráze, umožňuje-li to morfologie terénu. Dalším vhodným opatřením jsou suché záchytné nádrže při tocích, na
tocích nebo v údolnicích, kde se vyskytují občasné extrémní soustředěné průtoky, resp. jako ukončení některých
záchytných příkopů.
Navržené stavby (především dopravní), které budou vedeny napříč či podél územím ohroženým velkými vodami vodních
toků, budou navrženy tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla
vybudována příslušná technická opatření pro eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku
vodního toku (např. zkapacitnění koryta, vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování
retenčních nádrží apod.).
V některých obcích jsou převzata konkrétní protipovodňová opatření z územních plánů a jsou uvedena v seznamu
problémů.
Ochranná pásma (OP) povrchových a podzemních vodních zdrojů
Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a
na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Jakost povrchových i podzemních vod ovlivňují bodové zdroje znečištění jako jsou
města a obce.
Plošné znečištění vod zemědělskou činností je způsobeno nadměrným užíváním agrochemikálií. Podmínky pro postupné
zlepšení kvality vod zajišťuje Nařízení č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a
statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
Ochrana prakticky všech vodních zdrojů, určených k hromadnému zásobování pitnou vodou, je zabezpečena vyhlášením
ochranných pásem. Je nutno chránit nejen zdroje využívané, ale všechny vodní zdroje, což zajišťuje chránit zdroje kvalitní
vody do budoucnosti.
U stanovených ochranných pásem vodních zdrojů povrchových a podzemních vod je nezbytné dodržovat zákazy a omezení
pro ochranná pásma I., II. a případně III. stupně v rozsahu uvedeném v rozhodnutí vodoprávního orgánu, kterým bylo dané
ochranné pásmo stanoveno.
• Povrchové zdroje
Do řešeného území zasahují ochranná pásma II. stupně k odběrům z povrchových toků (vodní nádrž Římov). Umístění a
rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části.
• Vodní zdroje podzemní
Podzemní zdroje jsou vzhledem ke své jakosti využívány především pro pitné účely.
V celém řešeném území se nachází velké množství podzemních zdrojů. Do řešeného území zasahuje II. stupeň
ochranného pásmo vodních zdrojů pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko.
Umístění a rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části.
Vodní plochy
• Rybníky
V zájmovém území Vltava se nachází velké množství rybníků. Rybníky jsou využívány zejména k chovu ryb, dále mohou
sloužit jako k vyrovnávání odtoku vody, ale pouze místního významu nebo k rekreačním účelům.
V řešeném území se rovněž nachází chráněná oblast Vrbenských rybníků (České Budějovice), které slouží jako
přirozené hnízdiště pro velké množství ptáků. V souvislosti s touto chráněnou oblastí je nutné zachovat tuto lokalitu v její
přirozené podobě a zabránit případnému znečištění vod ve Vrbenských rybnících.
Největším současným problémem jsou usazeniny v rybnících. Jejich odbahňování probíhá zatím nedostatečně a je
potřeba tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost.
V souvislosti s rozvojem rybářství je potřeba zpracovávat technickou dokumentaci jednotlivých rybníků a manipulační
řády rybničních soustav. S ohledem na minimalizaci možného znečištění vodních toků přecházet v odůvodněných
případech z intenzivního rybochovného využití rybníků na polointenzivní a extenzivní. Zejména v místech horního toku
vodotečí je potřeba realizovat hospodaření na rybnících na principu přirozené úživnosti.
• Údolní nádrže
V zájmovém území se nachází údolní nádrž Hněvkovice
Tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území
Nádrž
Tok
Hněvkovice
Vltava
Rok
uvedení do
Účel
provozu
1990
Energetický
Objem
celkový
VC
mil. m3
27,65
Objem
zásobní
VZ
mil. m3
18,25
Charakteristika vodní nádrže Hněvkovice
Rozsah nádrže
Délka vzdutí při kótě 370,10 m n.m.
Maximální ovladatelný objem nádrže při kótě 370,10 m n.m.
Maximální hloubka nádrže u přelivu při kótě 355,20 m n.m.
Maximální zatopená plocha
Průměrná šířka nádrže
u hráze
dále proti proudu
Vodní dílo Hněvkovice bylo vybudováno na Vltavě v ř. km 210,390 v letech
jako celek uvedeno 1990.
Hladina
při
objemu
VC
372,00
Zatopená
plocha
Délka
ha
371
km
18,01
ř. km 210,390 – 228,400
18,01 km
21,095 mil m3
17,85 m
276,67 ha
200 – 350 m
80 – 120 m
1985 - 1990, do zkušebního provozu bylo dílo
Zajišťuje následující účely:
(převzato z „Technicko plánovacího podkladu využití vodní plochy vodní nádrže Hněvkovice“)
ve spolupráci s nádrží VD Lipno I zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží ve
výši 6,5 m3/s, průměrného denního průtoku 9,5 m3/s ve Vltavě pod soutokem s Lužnicí
zabezpečení odběru povrchové vody pro JE Temelín
odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení
odběr vody pro JE Temelín
ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení
využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie v pološpičkové vodní elektrárně, která je součástí vodního díla¨
výkon rybářského práva¨
likvidace havárií v jakosti vody, eventuálně proplachování vodního toku ke zlepšení jakosti vody a hygienických
podmínek vodního toku krátkodobým vypouštěním zvýšeného odtoku z nádrže Hněvkovice
ovlivnění zimního průtokového režimu v toku pod vodním dílem vypouštěním vody z nádrže Hněvkovice
rekreace a vodní sporty
zajištění plavby v nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou :
Tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice
Ponor (m)
Hladina (m n.m.)
Rozmezí plavební dráhy
2,2
367,10 – 369,60
ř. km 210,390 – 223,400
2,2
369,60 – 370,10
ř. km 210,390 – 228,400
Pozn.: od ř.km 228,400 do ř.km 239,600 není plavební dráha vytyčována, nejsou zaručeny její parametry, plavební hloubka
je závislá na vodním stavu
Ochranná pásma vodních zdrojů
Přímo na vodní nádrži Hněvkovice ani v její bezprostřední blízkosti se nenachází žádný vodárenský odběr, chráněný
ochranným pásmem. Celý tok Vltavy nad Prahou však leží v ochranném pásmu 3. stupně odběru povrchové vody pro
vodárnu v Praze - Podolí.
Kvalita vody v nádrži:
Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku,
akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou
z tohoto hlediska druhořadé.
Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost vody je relativně přijatelná, může
však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad Vltavou. Protože je nad nádrží dosti
dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání.
Rekreační využití vodní plochy Hněvkovice
V blízkosti vodní nádrže Hněvkovice se nachází několik chráněných území:
Karvanice (přírodní rezervace)
Libochovka (přírodní rezervace)
Baba (přírodní památka)
Hlubocké obory (Natura 2000)
Prioritu vždy bude mít zásobení JETE vodou a rekreační aktivity na nádrži jsou až v další řadě.
Kvalita vody v nádrži je ovlivněna zajištěním likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze
zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je
v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit odvádění
splaškových vod (čerpání) do této kanalizace. V naprosté většině lokalit bude nutno splaškové odpadní vody jímat
v dostatečně dimenzované bezodtoké jímce, která se bude vyvážet na nejbližší vhodnou ČOV (například ČOV Týn nad
Vltavou, kde nepravidelnosti v provozu tábořišť a přístavů budou hrát v celkovém čištěném množství zanedbatelnou roli).
U dobře dopravně přístupných lokalit budou jímky umístěny na vhodném místě na břehu, do nich se svedou i odpadní vody
vylévané nebo vyčerpávané z lodních ekologických WC. Pro vylévání těchto vod se doporučuje zřídit šachtu napojenou na
jímku.
V rámci plavby: je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný charakter
jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno oddílným způsobem
likvidace. Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny chemickou toaletou.
Způsob likvidace vod: nádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno
bezpodmínečně akumulovat v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném
případě nelze tyto vody vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu). Vody z frekventovaných
parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí podstatnou redukci usaditelných a
ropných látek. Tyto dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně
společný způsob likvidace
Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou
protierozních opatření.
Hodnocení jakosti vody v nádrži Hněvkovice a v ostatních vodních tocích
Kvalita vody v nádržích a ve vodních tocích v zájmovém území, je v současné době výrazně ovlivňována množstvím a
kvalitou vypouštěných vod z míst komunálního znečištění, průmyslu, rekreačních oblastí a hospodařením na zemědělských
pozemcích v povodí toků. Významným problémem vodních nádrží je vysoký stupeň eutrofizace, která se projevuje v letních
měsících masovým rozvojem vodního květu (řasy, silice). Limitujícím prvkem eutrofizace je fosfor, který je do nádrží přiváděn
vodními toky. Jako vhodná opatření se jeví zachování sanačních průtoků ve vodních tocích, výstavba nových čistíren
odpadních vod nebo intenzifikace nevyhovujících. Čistírny musí být vybaveny technologií zajišťující odstranění biogenních
prvků dusíku a fosforu. Hospodaření na zemědělských pozemcích musí být prováděno v souladu s ochranou vodních toků –
v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti s požadavky dodržování obecné ochrany vod je nutné v řešeném území provádět důslednou likvidaci tzv.
divokých skládek a řešení ukládání odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších
předpisů. S látkami škodlivými vodám je také nutno zacházet v souladu s ustanovením § 39, 40, 41 a 42 zákona č.254/2001,
ve znění pozdějších předpisů.
Při intenzifikaci chovu ryb v rybnících a vodních nádržích je potřebné pro použití látek ohrožujících jakost nebo zdravotní
nezávadnost vod k úpravě chemismu vody si vyžádat udělení výjimky vodoprávním úřadem podle § 39 odst. 7 zákona
č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Povrchové vody (tekoucí) se ve smyslu ČSN 75 7221 zařazují podle jakosti vody do 5 tříd:
I – neznečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností a při kterém ukazatelé
jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí ve vodních tocích;
II – mírně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody
dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému;
III – znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují
hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému;
IV – silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody
dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému;
V – velmi silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody
dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.
Sledování jakosti povrchové vody (odběry vzorků a provádění jejich analýz) zajišťuje útvar vodohospodářských laboratoří
Povodí Vltavy, státní podnik, vyhodnocování zjištěných údajů provádějí provozní střediska povrchových a podzemních vod
jednotlivých závodů a útvar povrchových a podzemních vod generálního ředitelství.
Vltava
V profilu před vodní nádrží Orlík, po soutoku s Lužnicí a po vypouštění odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín (VN
Kořensko pod, říční km 200,2) bylo ve sledovaném období klasifikováno podle ČSN 75 7221 celkem 30 ukazatelů. Z nich
16 odpovídalo I. třídě jakosti vody a 7 třídě II. Do III. třídy jakosti se řadí 5 ukazatelů. Ve IV. třídě je ukazatel chlorofyl a
v V. třídě ukazatel AOX. Podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo v tomto profilu hodnoceno
celkem 35 ukazatelů. Imisním standardům vyhovuje 33 ukazatelů (94 %) a nevyhovují pouze 2 ukazatelé – AOX o 24 % a
CHSKCr o 2 %.
Vzhledem k tomu, že Vltava slouží i jako recipient odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín, jsou ve vodním toku
sledovány i radiologické ukazatelé, zejména tritium. Obsah tritia ve vltavské vodě se logicky zvyšuje v profilu pod vodní
nádrží Kořensko, do níž jsou odpadní vody z elektrárny vypouštěny (průměr 39 Bq/l, C90 192 Bq/l). V dalších úsecích
vodního toku až po ústí do Labe koncentrace tritia postupně výrazně klesají (průměr 16,6 až 8,8 Bq/l, C90 23,3 až 12,6 Bq/l)
a pohybují se tak hluboko pod limitní hodnotou nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů – 3500 B
(Výše uvedené údaje o jakosti vody a podklady pro následující tabulky byly poskytnuty Povodím Vltavy s.p., Praha, útvar
podzemních a povrchových vod)
V následujících tabulkách jsou uvedeni největší znečišťovatelé, vyskytující se v celém povodí nad vodním dílem Kořensko
(tab.č. 62, 64) a největší znečišťovatelé nacházející se v řešeném území studie Vltava (tab.č. 63, 65).
Tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK5 (mg/l)
Č
Nazev
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
5
Obec Zahájí VK
volná výusť
Zahájí
Zahájí
1-06-03-043 bezejmenný přítok
2,4
7
Obec Malovice VK
2x volná výusť Malovice
Malovice
1-06-03-032 Malovický potok
6,2
18
Obec Holubov Třísov
1x volná výust Holubov
VK
Třísov
1-06-01-209 Třísovský potok
0,1
19
Obec Zlatá Koruna VK
25
26
31
32
Vodní tok
řkm
místa vypouštění
MB ČOV BC
400
VaKJČ Rožmitál na ČOV štěrbin.
Šumavě ŠN
nádrž
AQUAŠUMAVA
MB ČOV 2x
Strážný ČOV
VHS I
AQUAŠUMAVA Kvilda
MB ČOV
ČOV
Bezdrevský
27,8
potok
Bezdrevský
7,2
potok
Křemžský
10,9
potok
CHSK NL
mg/l
mg/l
55,0
84,0
241,0
82,0
167,0
79,0
6,6
200,0
464,0
114,0
10,0
Vltava
19,9
145,0
310,0
153,0
Rožmitál na Rožmitál na
1-06-01-144 Rožmitálský potok
Šumavě
Šumavě
4,0
Vltava
16,0
267,5
614,8
126,0
Strážný
Strážný
1-06-01-029 Častá
1,6
Řasnice
21,8
169,4
370,0
167,5
Kvilda
Kvilda
1-06-01-003 Teplá Vltava
423,
8
17,7
88,0
211,5
56,9
Světlík
1-06-01-151 Strážný potok
N-NH4 Nanorg
mg/l
mg/l
Pcelk
mg/l
1,8
0,6
50,0
Vltava
Světlík
RAS
mg/l
50,0
268,
5
1x volná výust Zlatá Koruna Zlatá Koruna 1-06-01-192 Vltava
Obec Světlík ŠN
množ
ství
BSK5
tis.m3 mg/l
/rok
400,0 76,0
95,0
13,3
31,6
42,0
56,0
Tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (mg/l)
Číslo
Název
Zdroj
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Obec Zahájí VK
volná výusť
Zahájí
Zahájí
1-06-03-043 bezejmenný přítok
5
řkm
místa
Hlavní tok
vypou
štění
Bezdrevský
2,4
potok
množ
BSK
ství
CHSK
5
tis.m
mg/l
mg/l
3/rok
NL
mg/l
27,8
50,0
55,0
RAS
mg/l
NNH4
mg/l
Nanor
g
mg/l
Pcelk
mg/l
Tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK5 (t/rok)
Ćíslo
Název
1
ČOV společná
ČEZ JE Temelín Kořensko
výusť
Vltavotýnská tepl.Týn n/Vlt
ČOV
MB ČOV
VaKJČ Hluboká Zámostí
ČOV
MB ČOV
2
3
Zdroj
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
BSK5
t/rok
Vltava
7815,8
2,7
21102,66
Vltava
519,0
2,7
1401,30
Vltava
147,5
20,0
2950,00
Vltava
Bezdrevský
potok
125,2
2,3
287,96
27,8
55,0
1529,00
Vltava
Bezdrevský
potok
198,1
6,9
1366,89
7,2
84,0
604,80
191,5
4,3
823,45
61,9
19,6
1213,24
Vltava
Svinenský potok
Stropnice
1,0
232,
8
10,3
18,6
Vltava
Dubenský
potok
Vltava
Stropnice
Malše
12960,8
393,5
288,9
3,3
3,9
3,6
42770,64
1534,65
1040,04
Stropnice
41,6
Malše
261,7
13,4
3506,78
Černá
Malše
14,2
45,8
Malše
Vltava
138,4
717,8
4,5
2,2
622,80
1579,16
Žďárský potok
4,5
Malše
87,9
6,9
606,51
Malše
66,3
108,7
10,3
1119,61
Třísovský potok
0,1
Vltava
Křemžský
potok
10,9
82,0
893,80
k.ú.
HyPo
Vodní tok
Všemyslice
Týn
nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
1-07-05-001
Vltava
1-06-03-080
Vltava
1-06-03-060
Vltava
200,
4
203,
4
226,
4
1-06-03-059
Munický potok
1,8
bezejmenný přítok
Bezdrevský
(Netolický) potok
2,4
Malovický potok
Bezdrevský
(Netolický) p.
6,2
VaKJČ Hluboká město ČOV
MB ČOV
Všemyslice
Týn
nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
Hluboká nad
Vltavou
Obec Zahájí VK
Volná výusť
Zahájí
Zahájí
1-06-03-043
VaKJČ Zliv ČOV
MB ČOV
Zliv
Zliv
1-06-03-043
Obec Malovice VK
2x volná výusť
Malovice
Malovice
1-06-03-032
1.JVS Netolice ČOV
ČOV Monoblok Netolice
Netolice
1-06-03-025
1.JVS Dubné ČOV
1.JVS České Budějovice
ČOV
1.JVS Trhové Sviny ČOV
1.JVS Borovany ČOV
MB ČOV
MB
ČOV
Hrdějovice
MB ČOV
MB ČOV
Křenovice
VaKJČ Nové Hrady ČOV
MB ČOV
ČOV
Kombiblok
MB ČOV
4
řkm
Obec
5
6
7,2
7
8
23,9
9
10
11
12
13
VaKJČ Dolní Dvořiště ČOV
MB ČOV
1-06-03-014
1-06-03Hrdějovice
Hrdějovice
005/2
Trhové Sviny Trhové Sviny 1-06-02-063
Borovany
Borovany
1-06-02-056
Údolí
u
Nových
Nové Hrady Hradů
1-06-02-046
Benešov nad Benešov nad
Černou
Černou
1-06-02-028
Kaplice
Kaplice
1-06-02-023
Střítež
u
Kaplice
Střítež
1-06-02-022
Dolní
Dolní
Dvořiště
Dvořiště
1-06-02-007
Obec Holubov Třísov VK
1x volná výust
Holubov
14
15
16
VaKJČ Benešov n/Čer ČOV
VaKJČ Kaplice ČOV
VaKJČ Střítež Kaplicenádraží
ČOV
17
Dubné
18
Třísov
1-06-01-209
Ćíslo
Název
Zdroj
řkm
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
BSK5
t/rok
6,6
200,0
1320,00
Zubčický potok 323,5
3,8
1229,30
Vltava
Polečnice
8138,8
170,1
1,2
6,5
9766,56
1105,65
1-06-01-171
Vltava
Chvalšinský potok
Kájovský
potok
(Polečnice
6,1
Vltava
85,2
22,0
1874,40
1-06-01-164
Hořický potok
0,7
Polečnice
78,8
10,8
851,04
Světlík
Světlík
1-06-01-151
Rožmitál na Rožmitál na
Šumavě
Šumavě
1-06-01-144
Strážný potok
10,0
Vltava
19,9
145,0
2885,50
Rožmitálský potok
Vltava
16,0
267,5
4280,00
Vltava
2295,0
35,7
81931,50
Vltava
290,2
3,0
870,6
Obec
k.ú.
HyPo
Vodní tok
19
Obec Zlatá Koruna VK
20
21
22
23
24
25
26
27
1x volná výust Zlatá Koruna
MB ČOV ENVI
VaKJČ Velešín ČOV
PUR
Velešín
JIP
Papírny
Větřní
Český
(Č.Krumlov)
Krumlov
MB ČOV
VaKJČ Chvalšiny ČOV
ČOV +biofiltr
Chvalšiny
Zlatá Koruna 1-06-01-192
Velešín
Český
Krumlov
Chvalšiny
Kladné
na Hořice
Šumavě
1-06-01-190
1-06-01-186
1-06-01-176
Vltava
bezejmenný
přítok
30
31
Vltava
P
1,5
279,
3
6,6
Obec Kájov ČOV
ČOV biofiltr
1.JVS Hořice na Šumavě ČOV ŠN +
ČOV
biofiltr
MBČOV
Obec Světlík ŠN
BC400
VaKJČ Rožmitál na Šumavě ČOV štěrbin.
ŠN
nádrž
Papírny
Vltavský
mlýn spol.odtok
z
Loučovice
2xČOV
Kájov
Hořice
Šumavě
Vyšší Brod
Vyšší Brod
1-06-01-121
Vltava (Lipno II)
1.JVS Horní Planá ČOV
AQUAŠUMAVA Nová Pec
ČOV
VaKJČ Volary ČOV
AQUAŠUMAVA
Strážný
ČOV
Horní Planá
Horní Planá
1-06-01-075
Vltava
4,0
320,
6
356,
3
Nová Pec
Volary
Nová Pec
Volary
1-06-01-068
1-06-01-040
Novopecký potok
Volarský potok
0,1
5,2
Vltava
Teplá Vltava
23,0
505,8
30,0
2,8
690,00
1416,24
Strážný
Strážný
1-06-01-029
Častá
1,6
423,
8
Řasnice
21,8
169,4
3692,92
na
28
29
268,
5
MB ČOV
MB
ČOV
Hydrovit
MB ČOV
MB ČOV 2x
VHS I
32
AQUAŠUMAVA Kvilda ČOV MB ČOV
Kvilda
Kvilda
1-06-01-003 Teplá Vltava
17,7
88,0
1557,60
Poznámka:
Barevně vyznačené lokality jsou nevyhovující z hlediska likvidace odpadních vod (bez ČOV nebo s nevyhovující ČOV). Ostatní lokality patří mezi „velké znečišťovatele“ z důvodu velkého
odtoku vyčištěných odpadních vod (sídla s velkým počtem obyvatel…).
Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.
Tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok)
Ć
Název
1
4
5
6
ČEZ JE Temelín
Kořensko
VaKJČ
Hluboká
Zámostí ČOV
Obec Zahájí VK
Zdroj
ČOV
společná
výusť
MB ČOV
volná výusť
Obec
k.ú.
Všemyslice
Hluboká nad
Vltavou
Zahájí
Všemyslice
Hluboká
Vltavou
Zahájí
VaKJČ Zliv ČOV
MB ČOV
Zliv
Zliv
10 1.JVS
České MB
ČOV
Budějovice ČOV
Hrdějovice
Hrdějovice
Hrdějovice
Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.
HyPo
Vodní tok
řkm místa
Hlavní tok
vypouštění
množství
tis.m3/rok
BSK5
mg/l
Bsk5
t/rok
1-07-05-001
Vltava
200,4
Vltava
7815,8
2,7
21102,7
1-06-03-060
1-06-03-043
226,4
2,4
Vltava
Bezdrevský potok
147,5
27,8
20,0
55,0
2950,00
1529,00
1-06-03-043
Vltava
Bezdrevský
(Netolický) potok
7,2
Vltava
198,1
6,9
1366,89
1-06-03-005/2
Vltava
232,8
Vltava
12960,8
3,3
42770,64
nad
Zásobování pitnou vodou - vodovody
Zhodnocení současného stavu, širší vztahy
Zásobování pitnou vodou obcí v řešeném území je vyhovující, cca 90% obcí má vyřešeno zásobování pitnou vodou buď
pomocí veřejného vodovodu s místními zdroji nebo pomocí domovních studní. Velká část území je zásobováno pitnou vodou
pomocí dálkových přivaděčů vody Jihočeské vodárenské soustavy nebo Skupinového vodovodu Dolní Bukovsko.
Jihočeská vodárenská soustava (JVS)
Centrálním zdrojem JVS je vodárenská nádrž Římov na Malši. Tato soustava zajišťuje výrobu a dopravu pitné vody pro
oblasti v celém Jihočeském kraji - oblast Českého Krumlova, Českých Budějovic, Písku, Milevska, Prachatic, Vodňan,
částečně oblast Jindřichova Hradce, Strakonic, Táborska a Sudoměřicka.
Surová voda je vedena z nádrže Římov na Malši do úpravny vody Plav, která má kapacitu 1450 l/s.
Z úpravny vody Plav je upravená voda čerpána:
do vodojemu Včelná (36000 m3) řadem DN 1000, odkud je gravitačně přiváděna do vodojemu Hlavatce
(8000 m3). z kterého vycházejí tři dálkové výtlačné řady. První dálkový výtlačný řad přivádí vodu do
vodojemu Zdoba (3000 m3), a dále do vodojemu Hodušín a řad je ukončen ve vodojemu v Milevsku.
Druhý dálkový výtlačný řad přivádí vodu do rozdělovacího objektu Vítkov, z kterého je voda přiváděna
do Strakonic a do Písku.
Třetí dálkový výtlačný řad přivádí vodu do Netolic a dále do Prachatic, kde je řad ve vodojemu Šibeniční
vrch ukončen. Na všechny tři dálkové řady jsou v průběhu trasy napojeny další obce a města (viz
výkresová část).
Na dálkové řady JVS je napojena i část sídel v řešeném území. Napojením římovské vody bylo možno snížit výkony
místních zdrojů, a tím výrazně zlepšit kvalitu upravené vody v daných lokalitách. Zároveň byly místní zdroje posíleny a
v případě rozvoje výstavby, zejména ve velkých městech, je v záloze dostatečné množství kvalitní pitné vody.
Sdružení měst a obcí Bukovská voda (skupinový vodovod Dolní Bukovsko)
Zdrojem vody jsou vrty s celkovou kapacitou 120 l/s. Surová voda je z vrtů čerpána do úpravny vody Dolní Bukovsko.
Kapacita úpravny vody je 150 l/s, v současné době upravuje 105 l/s.
Z úpravny vody je upravená voda čerpána dvěmi řady:
směrem na Veselí nad Lužnicí a dále na Jindřichův Hradec
směrem na Týn nad Vltavou do vodojemu Smrčí (1600 m3) a dále do vodojemu Varta I (1650 m3)
Hlavními provozovateli vodovodů v řešeném území jsou:
Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s.
1. JVS a.s., České Budějovice
ostatní provozovatelé - zejména obce
Realizace nových vodovodů je závislá na finančních prostředcích, které jsou nedostačující. Z toho důvodu se obce obracejí
zejména na Ministerstvo zemědělství ČR se žádostmi o poskytnutí státní dotace.
Úpravny vody většího významu v řešeném území
Úpravny vody spolupracující s Vodárenskou soustavou Jižní Čechy – nezávisle provozovatelné
Úpravna vody Hrdějovice (České Budějovice)
České Budějovice – zásobování pitnou vodou
V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis
zásobování města pitnou vodou.
Město České Budějovice (378.00 - 422.00 m n.m.) je zásobeno vodou z veřejného vodovodu, který je napojen na
Vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Hlavním zdrojem pitné vody Vodárenské soustavy je vodárenská nádrž Římov. Surová
voda z nádrže je upravována v úpravně vody Plav o kapacitě 1 450 l/s.
Z úpravny vody je pitná voda čerpána do vodojemů Včelná 6 x 6 000 m3 (462.00/457.00), Hosín II 2 x 6 000 m3
(462.00/457.00), Dubičné 2 x 2 500 m3 (462.00/457.00), Staré Hodějovice 4 x 1 000 m3 (462.00/457.00).
Z vodojemu Včelná vedou dva hlavní dálkové řady, z nichž jeden je ukončen předávací šachtou v Litvínovicích a druhý
propojuje vodojemy Včelná - Hlavatce. Pro přímé gravitační zásobování města slouží vodojemy Včelná, Staré Hodějovice,
Dubičné, Hosín I.
Jako doplňkové zdroje pro město slouží zdroje podzemní vody, které tvoří 2 vrty (HV7 a HV8) v lokalitě Nedabyle, přebytky
vody z úpravny vody pro nemocnici v Českých Budějovicích a úpravna vody Hrdějovice (kapacita 80 l/s). Úpravna vod
Hrdějovice slouží zároveň jako havarijní zdroj vody pro město České Budějovice.
Tabulka 66: Zásobování vodou
Název obce a místní části
Stávající veřejný vodovod
Zásobování
z domovních
studní
Dobudování nebo
vybudování nového
vodovodu
Ano, dostavba nových řadů
v obci
ve městě
České Budějovice
Ano – napojení na dálkové řady JVS Ano – napojení na dálkové řady JVS
Dasný
v obci
ve městě
Ano – napojení na dálkové řady JVS Ano, dostavba nových řadů
Hluboká-místní část Bavorovice Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle
Hluboká-místní
část
Ano, napojení na vodovod
Hroznějovice
v sídle Kostelec
Ano
Hluboká-místní část Jaroslavice Ano
Ne
Hluboká-místní část Jeznice
Ano
Ne
Hluboká-místní část Kostelec
Ano, vlastní zdroj a vodovodNe
Hluboká-místní část Líšnice
Ano
Ne
Hluboká-místní část Munice
Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle
Hluboká-místní část Poněšice
Ano
Ne
Ano, napojení na vodovod ZlivAno, dostavba nových řadů
Hluboká-místní část Purkarec
Olešník-Purkarec
v sídle
Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový
Horní Kněžeklady
vody
vodovod Dolní Bukovsko
Horní Kněžeklady-místní část
Dolní Kněžeklady
vody
Horní Kněžeklady-místní část
Štipoklasy
vody
Hosín
Ano, napojení na dálkové řady JVS
v obci
Hosín–místní část Dobřejovice
Ano, rozšíření vodovodu
Hrdějovice
Ne
Hrdějovice–místní
část
Opatovice
Ne
Litvínovice
v obci
Litvínovice-místní část Mokré
v sídle
Litvínovice-místní část Šindlovy
Dvory
v sídle
Ano, napojení na skupinový vodovod
Modrá Hůrka
Dolní Bukovsko
Ne
Modrá
Hůrka-místní
část Ano, napojení na skupinový vodovod
Pořežánky
Dolní Bukovsko
Ne
Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník
Olešník-Purkarec Ne
Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník–místní část Chlumec
Olešník-Purkarec
Ne
Olešník-místní část Nová Ves
Ano
Ne
Temelín-místní část Knín
Ano
Ne
Temelín-místní část Litoradlice Ano, napojení na dálkové řady JVS
Ne
Vlkov
Ano
Ne
Branišov
Ano – napojení na dálkové řady JVS
-
Stávající veřejný vodovod
Zásobování
z domovních
studní
Zliv
Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník-Purkarec Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník-Purkarec -
Žimutice-místní část Pořežany
-
Žimutice-místní část Třitim
Ano
Ano, napojení na skupinový vodovod
Dolní Bukovsko
-
Zahájí
Žimutice-místní část Tuchonice
Ano
Dobudování nebo
vybudování nového
vodovodu
Ne
Ne
Ano, napojení na skupinový
Ano, napojení na skupinový
Ne
Navrhovaná opatření k řešení hlavních problému v oblasti vodního hospodářství
• Respektovat stanovená záplavová území vodních toků i ostatní inundační území. Veškerá stavební činnost v těchto
územích podléhá souhlasu vodoprávního úřadu dle §17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších
předpisů.
• Respektovat vodohospodářsky významné toky. U všech toků zachovat možnost jejich údržby a rekonstrukce objektů
(vztahuje se i na správce drobných toků).
• Zlepšovat odtokové poměry v řešeném území - zkapacitnění koryt potoků a řek, udržovat břehy čisté bez porostů a
křovin. Těmito opatřeními bude zajištěna průtočnost koryt vodních toků v době povodní.
• Věnovat trvalou pozornost malým vodním nádržím a rybníkům – stabilizují vodní režim a zvyšují akumulační a retenční
potenciál území. Zachovat tyto jejich funkce včasnou rekonstrukcí technických zařízení a čištěním. Na zřizování nových
vodních ploch dbát i v rámci návrhů na revitalizaci vodních toků.
• Vybudovat retenční nádrže, suché poldry, které zajistí zpoždění odtoku dešťových vod z extravilánu, a tím zmírní dopad
přívalových dešťů na průtok v kanalizaci.
• Provést protipovodňová opatření na kanalizacích nejvíce ohrožených měst a obcí povodněmi (zabránit zpětnému vzdutí
vody z vodotečí do kanalizace).
• Respektovat platná ochranná pásma vodních zdrojů.
• Zkvalitňovat dodávanou pitnou vodu rekonstrukcemi a výstavbou úpraven vody nebo rozšířením Vodárenské soustavy
Jižní Čechy.
• V souladu s požadavky EU zabezpečit likvidaci odpadních vod v ČOV u sídel v řešeném území.
• V řešeném území u větších sídel dosáhnout technologií ČOV odstranění fosforu a dusíku.
• U sídel s dílčí kanalizací a ČOV pokračovat s rozšiřováním sběračů s cílem snížit vypouštěné znečištění.
• Pro veškerou novou výstavbu přednostně budovat oddílnou splaškovou kanalizaci.
Kartogram 43: Území s veřejným vodovodem
Odkanalizování území – čistírny odpadních vod
• Pro zlepšení kvality vod je nutné zřizovat u zdrojů znečištění čistírny vod (ČOV). Vliv ČOV je zřejmý ze zlepšení kvality
vod v daných recipientech.
• Ke zlepšení kvality vody v povrchových vodách je nutné, aby byla uplatňována ustanovení Nařízení vlády č.61/2003, ve
znění pozdějších předpisů, na jehož základě je uživatel povinen zajistit čištění odpadních vod v souladu se stanovenými
limity.
• Pro realizaci opatření uložených dle výše uvedeného nařízení vlády se však nedostávají finanční prostředky.
• Z hlediska odkanalizování a čištění odpadních vod jsou obce, ležící na území řešené části Vltavy, z větší části
odkanalizovány. Pouze část obcí má vybudovanou kanalizaci pouze na části území nebo vůbec. Pokud existuje, slouží i
pro odvod dešťových vod a její stav je ve většině případů nevyhovující. Tato kanalizace je většinou zaústěna volnými
výustěmi do místních vodotečí. Naopak větší část obcí a měst nacházejících se v řešeném území, např. České
Budějovice, Hluboká nad Vltavou atd, mají vybudovanou kanalizační síť i čistírny. Stav ČOV i kanalizace je dobrý.
• Přehled obcí v řešeném území a existence kanalizace a ČOV je uveden níže, v tabulce č.67.
Ve výhledu je třeba:
• při návrhu nových kanalizací preferovat oddílnou splaškovou síť, maximální množství srážkových vod řešit přirozeným
vsakem do půdy
• preferovat kanalizaci gravitační. Čerpání odpadních vod a tlaková kanalizace bude navržena v ojedinělých,
odůvodněných případech.
• řešení kanalizace přizpůsobit i návrh technologie čistíren (ČOV). Aktivační ČOV doporučujeme převážně navrhovat pro
obce s oddílnou splaškovou kanalizací.
• minimalizovat počet vyústí a počet odlehčení
• pro návrh ČOV v jednotlivých obcích doporučujeme tyto typy ČOV – mechanicko – biologická (aktivační), ČOV s
kořenovým polem nebo ČOV s biologickým rybníkem. Typ bude zvolen dle místních podmínek. To znamená, dle
konfigurace terénu, velikosti pozemku určeného pro výstavbu ČOV, blízkosti zástavby a v neposlední řadě dle druhu a
kvality kanalizace. Aktivační ČOV doporučujeme navrhovat většinou do lokalit s malým pozemkem a v blízkosti zástavby.
Tyto ČOV jsou navrhovány jako zakryté, u aktivačních ČOV je vždy zařazena i technologie na srážení fosforu solemi
železa.
• nové ČOV v rekreačních oblastech musí být flexibilní, schopné reagovat na výrazné výkyvy zatížení v průběhu roku
• pro malé lokality do 50 EO doporučujeme realizovat čištění v septicích s dočištěním na zemních filtrech. Domovní
biologické ČOV instalovat především při zvýšených nárocích na kvalitu vyčištěné vody.
• pro nejmenší lokality a pro lokality s rozptýlenou, především, chatovou zástavbou, navrhujeme i pro výhled
odkanalizování do jímek na vyvážení. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost. Neméně důležitá je
organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat.
• doporučujeme, aby v zájmovém území nebyla v budoucnu povolována žádná další výstavba, která bude mít za následek
zvýšení produkce odpadních vod, bez současné realizace odpovídajících způsobů čištění.
• při výstavbě, stavebních úpravách i provozování zařízení na čištění odpadních vod je nutno respektovat požadavky na
ochranu ovzduší, dbát na správné zařazení zdroje znečištění ovzduší podle vyhlášky č. 117/97 Sb., zohlednit eventuální
vzdálenost obytné zóny, případně koncipovat ČOV jako zakrytou
České Budějovice – čištění odpadních vod
V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis
odkanalizování města a čištění odpadních vod.
Převážná část zastavěného území města je odkanalizována jednotnou stokovou sítí. Oddílná síť je zřízena na okrajích
města zpravidla v novější zástavbě a v některých průmyslových areálech.
Stoková síť města České Budějovice má s ohledem na rozsah odkanalizovaného rovinatého území českobudějovické kotliny
nepříznivé spádové poměry. Spádové poměry ve vnitřní části města jsou dány spádem a vodními stavy řeky Vltavy. Pouze
v okrajových částech města jsou spádové poměry příznivější.
Základem městské stokové sítě je kmenová stoka „A“, která prochází územím mezi ČOV České Budějovice a Havlíčkovou
kolonií. Odpadní vody z města jsou odváděny na čistírnu odpadních vod (ČOV), která je umístěna na katastrálním území
obce Hrdějovice.
Důležitými místy na kanalizační síti jsou odlehčovací komory (42 ks na katastru města) a čerpací stanice (ČS) na Dlouhé
louce, ČS Sokolský ostrov, ČS Nové Hodějovice, ČS České Vrbné, ČS České Vrbné 2 – nová zástavba, ČS U Trojice, ČS
Zavadilka, ČS Nové Třebotovice a čistírna odpadních vod (ČOV) Třebotovice. Dále jsou to havarijní vyústní objekty na
kanalizaci – Vlastimila Rady, Zátkovo nábřeží – Dr. Stejskala a Zátkovo nábřeží – Biskupská.
Konečným recipientem stokové sítě je řeka Vltava v profilu pod jezem v Českém Vrbném.
Vlastní čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická, s anaerobním zpracováním primárního a přebytečného
aktivovaného kalu. Biologický stupeň tvoří dvě paralelně řazené aktivační linky, uspořádané v systému R-AN-D-N (to
znamená, že mechanicky předčištěné odpadní vody jsou společně s vratným kalem z regenerace přiváděny do mechanicky
míchané anaerobní nádrže, která vytváří podmínky pro zvýšené biologické odstraňování fosforu). Biologický stupeň je
doplněn chemickým srážením fosforu.
Tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV)
Stávající kanalizace
Stávající ČOV
Dobudování nebo
vybudování nové
Návrh nové ČOV
kanalizace
Branišov
Ano, stav nevyhovuje
Ne
Ano
České Budějovice
Ano
Ano
Dasný
Hluboká-část obce u nádraží
Ano
Ano,
Ano
Ne
Ano, 2 ČOV
Ano
Hluboká-místní část Bavorovice
Ano
Ne
Hluboká-místní část Hroznějovice
Hluboká-místní část Jaroslavice
Hluboká-místní část Jeznice
Hluboká-místní část Kostelec
Hluboká-místní část Líšnice
Ne, bezodtokové jímky
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano,
oddílná
kanalizace
Ano
Ano, oprava
Ne
Ano, oprava a
dobudování
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano, dobudování
Zrušení ČOV a napojení
na kanalizaci Hluboká
Ne
Ano
Ne
Ne
Ano, dobudování
Ano
Ne
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Hluboká-místní část Munice
Ne
Hluboká-místní část POněšice
Ne
Hluboká-místní část Purkarec
Ano
Horní Kněžeklady
Ano, částečně
Horní Kněžeklady-místní část Dolní
Ano, částečně
Kněžeklady
Horní
Kněžeklady-místní
část
Ne
Štipoklasy
Ne, napojena na ČOV
Ne
Č. Budějovice
Hosín
Ano
Hosín – místní část Dobřejovice
Hrdějovice
Hrdějovice – místní část Opatovice
Ano
Ano
Ano
Litvínovice
Ano
Ne , napojena na
Ne
ČOV Č. Budějovice
Litvínovice- místní část Mokré
Ano
Ano
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Litvínovice- místní část Šindlovy
Ano
Dvory
Ne, napojena na ČOV
Ne
Č. Budějovice
Modrá Hůrka
Ne
Ne
Ano
Modrá Hůrka- místní část Pořežánky
Ne
Ne
Ano
Olešník
Olešník – místní část Chlumec
Ano
Ano
Ano
Ne
Ne
Ano, dobudování
Olešník–místní část Nová Ves
Ano
Ne
Ne
Temelín–místní část Knín
Temelín-místní část Litoradlice
Vlkov
Zahájí
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne, septiky
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano
Ano, dobudování
Ne, napojení na
kanalizaci města Č.
Budějovice
Ne
Ano
Ne
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ano
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ano, společná s obcí
Pořežánky
Ano, společná s obcí
Modrá Hůrka
Ne
Ano
Ne, septiky
domovní ČOV
Ne
Ne
Ano
Ano
nebo
Stávající kanalizace
Stávající ČOV
Dobudování nebo
vybudování nové
Návrh nové ČOV
kanalizace
Zliv
Ano
Ano
Ne
Žimutice-místní část Pořežany
Ano
Ne -
Ne
Žimutice-místní část Třitim
Ano
Ne
Ne
Žimutice- místní část Tuchonice
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne, septiky
domovní ČOV
Ne, septiky
domovní ČOV
Ne, septiky
domovní ČOV
nebo
nebo
nebo
Kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou)
Kartogram 45: Území se stávající ČOV
Zásobování elektrickou energií
ÚVOD
Analytická část ÚS Vltava se zabývá průzkumy a rozbory a analýzou současného stavu. Obsahuje výčet jednotlivých
distribučních elektro energetických systémů, zdroje elektřiny a pokrytí území, kvalita a zabezpečenost dodávky elektřiny,
ekonomika provozu a úspory. Dále pak vliv současného systému rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Území je zcela elektrifikováno. V současné době je v rozvodné síti VN částečná rezerva výkonu.
VÝROBA A DISTRIBUCE ELEKTRICKÁ ENERGIE
Jediným distributorem elektřiny v oblasti je v současné době E.ON a.s., která je také provozovatelem distribuční sítě VVN,
VN, NN, transformoven VVN/VN a VN/VN, a distribučních trafostanic VN/NN. Hlavními napájecími body řešeného území
jsou transformační stanice s rozvodnami TR 400/110 kV Dasný, z jižní strany TR110/22kV České Budějovice - Západ,
TR110/22kV České Budějovice - Sever, TR 110/22 kV České Budějovice – Mladé, částečně již mimo řešené území TR
Křtěnov, TR Mydlovary. V území se dále nachází TR 110 kV Hněvkovice sloužící k vyvedení výkonu z vodní elektrárny
Hněvkovice. V blízkosti obce Nemanice je pak rozvodna TR110/27 kV ČD pro napájení železniční trakce. Obce jsou
napojena z kmenových linek 22 kV. V severní a střední části lokality prochází stávající koridor distribučních vedení 400 a
110 kV. Na jihu do území zasahuje vedení 110kV.
Tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny
Název
MVE Hněvkovice
MVE na Trilčově jezu v Českých Budějovicích - Rožnově.
MVE na Jiráskově jezu v Českých Budějovicích
provozovatel
ČEZ a.s.
Duropack Bupak Papírna s.r.o.
AQUA Energie s.r.o.
Tabulka 69: Zdroje elektrické energie - teplárny
Název
Teplárna České Budějovice
výkon, instalovaný výkon
2 x 4,8 MW
0,65 MW
0,76 MW
výkon/ inst. výkon
66,2 MW
SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE
Největší koncentrace spotřeby je na území města Českých Budějovic. V území se nenachází žádná energeticky náročná
zařízení. Spotřeba elektrické energie je v daném území poměrně nízká.
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Využití obnovitelných zdrojů energie je v oblasti na nízké úrovni. Je zde velký potenciál především ve využití biomasy,
bioplynu, zejména pak odpadního dřeva, slámy a sena. Vhodné jsou i podmínky k výstavbě větrných elektráren a MVE.
V posledním období je velký zájem o budování fotovoltaických elektráren, jejich rozvoj je však limitován kapacitou přenosové
a rozvodné sítě elektrické energie.
ROZBOR A VYHODNOCENÍ
Vývoj spotřeby elektrické energie - nepředpokládá se radikální nárůst zatížení a odběru elektřiny.
Na straně spotřeby je nutné uplatňovat dlouhodobá opatření, která lze specifikovat do oblastí:
úsporné využívání elektřiny při vytápění budov, vyšší regulace, tepelná čerpadla, kombinace se slunečními
kolektory,
úsporné elektrospotřebiče v objektech vybavenosti i domácnostech,
vyšší využití obnovitelných zdrojů energie,
kombinovaná výroba tepla a elektřiny,
účinnější technologické provozy, energeticky nenáročné technologie,
účinnější prosazování zákona č. 406/2000Sb. o hospodaření energií apod..
Stávající rozvodné sítě VN pokrývají současné požadavky na elektrifikaci a elektrizaci území. V rozvodech VN je dostatečná
kapacita pro pokrytí přirozeného nárůstu zatížení v území. Pro posílení sítí VN především města Č. Budějovice a blízkého
okolí se vyčleňuje plocha pro výstavbu transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV České Budějovice - Střed.
Telekomunikace
Telekomunikační sítě se zde nacházejí pouze v obydleném území, především v jižní části. Ve výkresu jsou zaneseny hlavní
trasy dálkových a optických kabelů. Do výhledu se očekává kompletní digitalizace telekomunikační sítě, s možností
vybudování informačních internetových center a dalšího využití v centrech turistického ruchu.
Radiokomunikace
Radiokomunikační systémy a jejich radioreléové paprsky jsou zakresleny v mapovém podkladu. Do mapových podkladů
jsou zakreslena radiokomunikační zařízení a směrové paprsky 1. a 2. řádu. a dále mobilní sítě GSM. V území se dnes
nenacházejí lokality, kde je obtížné zachycení kvalitního signálu.
Zásobování teplem a plynem
Zjištění a vyhodnocení stavu
Soustava CZT – České Budějovice
Soustava centralizovaného zásobování teplem v Českých Budějovicích byla založena jako parní. V současné době prochází
rekonstrukcí a v části města je již jako primární topné medium používána horká voda.
Základním tepelným zdrojem soustavy je teplárna uvnitř města.Vyrobená pára je využívána pro turbiny v areálu a pro
technologické odběry a vytápěcí systémy na území města. Jako paliva slouží uhlí a zemní plyn (2 + 2 kotle).
Instalovaný výkon – 530 t/h
Pára – 9,2 Mpa, 535°C
Městská síť parovodů – 0,8 Mpa, 220°C – pokrývá značnou část území. V SZ části města jsou jednotlivé úseky postupně
nahrazovány potrubím horkovodním – společně s potřebnými úpravami příslušných dalších prvků soustavy. Koncová část
samostatného přivaděče „Máj“ DN 500 byla za hranicí zastavěného území vyřazena z provozu a její původní funkce je
nahrazena v rámci principielní změny technického řešení. Vyřazené potrubí je demontováno pouze v některých částech.
Pára určená pro technologické využití – středotlak 1,5 Mpa – se odebírá pouze na několika místech a je rozváděna odděleně
souběžnou parní sítí menšího rozsahu.
Předávací stanice. V současné době jsou dvě, a pod označením „centrální“ zajišťují provoz horkovodní části soustavy CZT.
Jejich vstupním mediem je pára.
Pro levý břeh Vltavy: CPS – 1
Pro pravý břeh: CPS – 2
Horkovody. Stávající síť horkovodů – 110/70°C – představuje pokrytí části soustavy CZT v oblasti sídlišť Čtyři Dvory. Ve
stadiu příprav je HV trasa přes řeku Vltava u mostu na Strakonické ulici.
Součástí grafické části územní studie je i záměr horkovodního přivaděče od JETE do Českých Budějovic. Koridor dle návrhu
ZÚR Jihočeského kraje představuje možnost rozšíření a diverzifikace zdrojové části soustavy CZT v Českých Budějovicích.
Sekundární část soustavy CZT. Do jednotlivých objektů je teplo dodáváno z parních i horkovodních výměníkových stanic
různého provedení i technického stavu. Podobně rozmanitý je i stav lokálních teplovodních sítí.
Špičkový parní zdroj soustavy CZT – Výtopna Vráto – se nachází na východním okraji města (za hranicí řešeného území).
Palivem je uhlí a zčásti ZP. Instalovaný výkon je 90 t/h. Připravuje se posílení výstavbou dalšího kotle o výkonu 35 t/h, ve
které bude spalována biomasa. Zdroj potom bude provozován v teplárenském režimu.
Složiště popílku je umístěno na hranici ŘÚ. Kalové potrubí je k němu vedeno od základního zdroje Teplárny ČB, a to zčásti
zastavěným územím. Provoz složiště bude v nejbližším období zcela ukončen (rekultivace), a přívodní potrubí bude
demontováno.
Soustava CZT – Zliv
Téměř celé území sídla Zliv je zásobováno teplem z teplovodní sítě rozvětvené od šachty umístěné v blízkosti provozu
Schiedel. Do ní je teplo přivedeno dálkovým teplovodem 90/70°C v třítrubkovém provedení, převážně nadzemním.
Jako zdroj tepla slouží obnovená teplárna v Mydlovarech – bezprostředně za hranicí řešeného území. V současné době jsou
instalovány dva plynové kotle společně s kogenerační jednotkou. Perspektivnost tohoto zdroje zvyšuje záměr nahradit
v nejbližší době jeden z kotlů energoblokem na spalování biomasy.
Ostatní tepelné zdroje
Kromě uvedených soustav CZT jsou v území provozovány i tepelné zdroje o nižších výkonech, společné pro více odběratelů
– převážně na zemní plyn. V malých kotelnách jsou individuálně využívána prakticky veškerá paliva.
Teplo pro Ekopark Býšov
Pro zajištění technologických potřeb tepla připravovaného výrobního areálu Ekoparku v Býšově je počítáno s parovodem.
Potrubí bude vyvedeno ze stávajícího areálu JETE v jeho jižní části a po křížení s komunikací II/105 bude vedeno v souběhu
s dalšími sítěmi.
Plynofikace v území
Distribuční síť plynovodů pokrývá prakticky pouze jihozápad řešeného území. Pro velmi řídce obydlenou oblast středu a
východu ŘÚ není s plynofikací počítáno ani do nejbližší budoucnosti.
Ze stávající sítě vysokotlakých plynovodů je přes VTL regulační stanice zajištěno zásobování sídel Olešník, Zahájí, Zliv,
Hluboká nad Vltavou, Hluboká – Zámostí, Bavorovice, České Vrbné, Hosín, Hrdějovice, České Budějovice a Haklovy Dvory.
Místní rozvody plynu jsou v provedení středotlakém, ve městě České Budějovice částečně i v provedení nízkotlakém.
Ve výrazně převažující části Zlivi, která je pokryta teplovodní sítí, plynovody založeny nejsou.
Stanice katodové ochrany
V blízkosti statku Vondrov se nacházejí zařízení stanice katodové ochrany. Zajišťují aktivní protikorozní ochranu VTL
plynovodu. Nejrozměrnějšími součástmi SKO jsou v daném případě dvě ocelové anody, uložené pod úrovní terénu.
Nadřazená soustava plynovodů
Vedení tří souběžných potrubí VVTL soustavy tranzitního plynovodu prochází severním cípem řešeného území v trase
Zvěrkovice – Třitim – Dolní Kněžeklady. Bezpečnostní pásmo je 200 m od krajních potrubí.
Předpokládaný rozvoj VTL sítě
Do řešeného území zasahuje část předpokládaného propojovacího úseku vysokotlakého plynovodu Ševětín – Chotýčany –
Hosín. Dosud neupřesněný návrh trasy je v grafické části vyznačen v souladu s návrhem ZÚR Jihočeského kraje.
Záměr prodloužení STL plynovodu
Ze stávajícího přívodu středotlakého plynovodu k areálu JETE má být vyvedeno pokračování jižním směrem ke Knínu pro
zajištění potřeb v připravovaném výrobním areálu Býšov.
Rozvoj plynofikace
Pro další řešení se nabízí relativně dostupná možnost plynofikace včetně způsobu jejího provedení pro sídla Dasný,
Branišov a Munice.
Kartogram 46: Plynofikace řešeného území
Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem)
Odpadové hospodářství
Usměrňování vývoje odpadového hospodářství v regionu v souladu s cíli státní ekologické politiky zajišťují orgány veřejné
správy. Jejich pravomoci a povinnosti jsou vymezeny platnými právními předpisy. V souvislosti s novým zákonem o
odpadech náleží významné kompetence ve výkonu státní správy v odpadovém hospodářství orgánu kraje. Především
uděluje souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, který může vázat na
podmínky, uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů, ukládá rozhodnutím původci povinnost zaplatit poplatek za
uložení odpadů na skládku, stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí
okresního úřadu a v neposlední řadě kontroluje dodržování ustanovení právních předpisů obcemi, právnickými a fyzickými
osobami oprávněnými k podnikání.
Tabulka 70: Kapacita provozovaných skládek odpadů v okrese České Budějovice
Okres
Skupina
Počet
Celková Volná kapacita
Množství Předpokl.
skládek
kapacita
(tis.m3)
odpadu životnost
(tis.m3)
(tis. t/rok)
(roky)
České Budějovice
II
2
527
401
42
10
III
6
1594
1110
82
14
V řešeném území jsou evidovány dvě řízené skládky
• Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou, skládka Munice, k.ú. Munice, kapacita 65 000 m3, volná kapacita
5000 m3
• OK PROJEKT s.r.o., skládka Řídká Blana, k.ú. Zahájí, projektovaná kapacita 237 000 m3, volná kapacita 0
Zároveň obce organizují třídění PDO přímo na svém území. Tříděný odpad je ukládám do kontejnerů a odvážen pověřenou
firmou. Nakládání s nebezpečnými odpady obce zajišťují převážně dvakrát ročně svozem pověřenou firmou, která je
oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady. S ostatními odpady je v řešeném území nakládáno dle
příslušných platných právních předpisů. Zařízení pro recyklaci a jinou úpravu odpadů se soustřeďují na zpracování dřevního
odpadu a sběrového papíru, stavebního odpadu (včetně mobilního zpracování), odpadových plastů a biodegradaci
znečištěných zemin.
V řešeném území jsou identiifkovány tzv. staré zátěže území, na nejvýznamnější z nich probíhá projekt „Sanace a
rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává
ze dvou staveb:
• Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy
• Sanace a rekultivace odkaliště
Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění
zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti,
omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k
doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené
gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let
0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6-0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m.
Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s
ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný
prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či
7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním
problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které
vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť
souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním
případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let.
Další významná stará zátěž Skládka Švábův Hrádek vznikla přibližně ve druhé polovině minulého století v místě, kde se
povrchově těžil jíl. Do roku 1993 se do bývalého zemníku ukládal směsný komunální odpad, chyběly však záznamy a nebyl
doložen ani začátek skladování. Podle průzkumů zde byl uložen i nebezpečný odpad, jeho zastoupení v celkovém objemu
odpadu však nebylo možné zjistit. Úprava skládky, která byla nejstarší a největší v regionu, si vyžádala téměř 28 milionů
korun. Investorem bylo statutární město, jemuž více než 16 miliony korun přispěl Státní fond životního prostředí.
Šestnáctihektarový rekultivovaný areál nyní musí být deset let pod pravidelnou kontrolou. Pracovníci dodavatele stavby,
společnosti QUAIL, během 12 měsíců přemístili, dopravili nebo následně upravili více než 140.000 metrů krychlových
materiálu. Jen 21.000 metrů krychlových tvoří horní vrstva zeminy, na níž může růst tráva a dřeviny. Součástí stavby jsou i
1,5 kilometru dlouhé drenáže pro jímání a odvod kontaminovaných průsakových vod a systém pro zachycení unikajícího
metanu.
Tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území
ID
Riziko kvalitativní
Riziko kvantitativní
2478001
4-nízké
3-lokální
18975002
5-žádné
2191009
3-střední
3-lokální
4553001
4-nízké
3-lokální
2621001
5-žádné
2191004
3-střední
3-lokální
2191010
4-nízké
4-bodové
2191012
4-nízké
4-bodové
2191003
4-nízké
3-lokální
18975004
3-střední
4-bodové
2191002
4-nízké
4-bodové
18975001
4-nízké
3-lokální
18975003
3-střední
4-bodové
3960001
3-střední
3-lokální
2621002
3-střední
3-lokální
2191011
4-nízké
3-lokální
2191008
2-vysoké
2-regionální
2621003
3-střední
3-lokální
26210042
2-vysoké
2-regionální
Tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území
Lokalita
Nabyvatel
Mydlovary - Triangl, odkaliště
Jihočeská energetika, a.s.
České Budějovice, závod 03
Motor Jikov, a.s.
Švábův Hrádek, skládka
TSM ČB, a.s.
A.4.
Název
E.ON Energie, a.s. Dasný
Řídká Blana II-1
Suchomel
Žákův lom
E.ON Energie, a.s. Výtopna
MOTOCO, a.s.
Sběrna České Budějovice
E.ON ČR a.s Vulkán
Motor Jikov,skládka Suchomel
Řídká Blana II-3
Motor Jikov, tlaková slévárna
Řídká Blana I
Řídká Blana II-2
Zíkův lom
E.ON Trend s.r.o., Triangl
Benzina s.r.o. ČSPHM Č.Budějovice
Švábův Hrádek
E.ON Energie, a.s. Mydlovary
DIAMO sp MAPE odkaliště KIVD
Sanace
ne
ano
ano
Priorita
8,4
4,8
3,35
Okres
ČB
ČB
ČB
Limity využití území
Limity využití území vyplývající ze zákona a správních rozhodnutí, u kterých je možno v podrobnosti řešení ÚS Vltava
zaznamenat územní průmět, jsou zobrazeny ve výkrese limitů využití území. Ostatní limity využití území jsou zaznamenány
v kartogramech nebo jsou součástí textové části.
A.4.1. Horninové prostředí a geologie
Dobývací prostor,
Chráněná ložisková území,
Bloky zásob výhradních ložisek (nerostné bohatství),
Plochy prognózních zdrojů nerostných surovin,
Poddolované území,
Sesuvy aktivní.
A.4.2. Vodní režim v krajině
OP vodního zdroje II. a III. stupně – 2 podklady,
OP vodní nádrže II. a III. stupně,
vodní zdroje,
záplavové území,
Ochranný prostor vodní nádrže Orlík (kóta 353,60 m.n.m.).
A.4.3. Ochrana přírody a krajiny
Maloplošně zvláště chráněná území (přírodní rezervace, přírodní památka),
Velkoplošná chráněná území (Přírodní park),
NATURA 2000 - ptačí oblasti,
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita,
Vymezení ÚSES (Nadregionální biocentrum, Regionální biocentra, Nadregionální biokoridory, Regionální
biokoridory, Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru).
A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy
Lesy (včetně vzdálenosti 50 m od okraje lesa),
Lesy ochranné,
Lesy zvláštního určení,
Zemědělské půdy s I.a II. třídou ochrany.
A.4.5. Hygiena životního prostředí
Nadlimitní hluk,
Ochranná pásma chovů živočišné výroby.
A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura
Železniční dráhy (včetně ochranného pásma 2 x 60 m od osy),
Silnice I. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 50 m od osy),
Silnice II. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy),
Silnice III. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy),
Místní komunikace (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy).
A.4.7. Veřejná technická infrastruktura
A.4.7.1. Zásobování elektrickou energií
Vedení ZVN 400 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče),
Vedení VVN 220 kV (včetně ochranného pásma 15 m od krajního vodiče),
Vedení VVN 110 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče),
Vedení VN 22 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče),
Rozvodny včetně ochranného pásma.
A.4.7.2. Spoje a telekomunikace
Radioreléové trasy včetně ochranných pásem,
Dálkové optické kabely včetně ochranných pásem,
Dálkové metalické kabely včetně ochranného pásma,
Radiokomunikační objekt vč. ochranného pásma a vysílač vč. ochranného pásma.
A.4.7.3. Vodohospodářské stavby
Dálkové vodovodní řady včetně ochranného pásma,
Vodojemy, úpravny vod, čerpací stanice, včetně ochranného pásma,
Centrální čistírny odpadních vod včetně ochranného pásma.
A.4.7.4. Zásobování teplem a plynem
Transitní VTL plynovod DN 800 + DN 1000 + DN 1400 (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a včetně
bezpečnostního pásma 200 m od krajního potrubí),
VTL plynovody (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a bezpečnostního pásma 2 x 15 m do DN 100, 2 x 20 m do
DN 250, 2 x 40 m nad DN 250),
Dálkový horkovod včetně ochranného pásma.
A.4.7.5. Produktovody
Dálkový produktovod (včetně zabezpečovacího pásma 2 x 3 – 5 m a ochranného pásma 2 x 300 m od okraje
potrubí).
A.4.8. Ochrana kulturních hodnot
Městské památkové rezervace,
Vesnické památkové zóny,
Národní kulturní památky,
Nemovité kulturní památky,
Ochranná pásma nemovitých kulturních památek,
Archeologické zóny.
A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů
Území zvláštních zájmů – objekty a areály vojska a obrany státu,
Ochranná pásma zařízení sloužících k zabezpečení obrany státu,
Ochranné pásmo JETE, vnitřní zóna havarijního plánování (ZHP) – 5 km, vnější ZHP – 13 km
Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m.
B.
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
B.1.
SWOT analýza
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím SWOT analýzy v tématickém členění na horninové
prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, ZPF a PUPFL, veřejnou dopravní a
technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky.
HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE
Silné stránky
řešené území leží převážně v geologicky stabilním
prostředí, nejsou zde zaznamenána území náchylná
k sesuvům
v řešeném území je těžené ložisko žáruvzdorných jílů
Příležitosti
v řešeném území jsou prognózní zdroje nerostných
surovin (stavební kámen, pórovinové jíly)
VODNÍ REŽIM
Silné stránky
síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro
rekreaci
existence vodního díla Hněvkovice (vyrovnává
rozkolísanost přirozeného odtoku, zásoba vody,
protipovodňový efekt pod nádrží, rekreace)
ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma na toku
s odběrem pro vodárenské účely – Malše), nádrž
Hněvkovice leží ve III. ochranném pásmu vodárenského
odběru z Vltavy v Praze Podolí.
Příležitosti
zvýšení retenční schopnosti krajiny budováním
protipovodňových opatření
zlepšení odtokových poměrů trvalou péčí o koryta a
břehy toků
zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním
kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších
znečišťovatelů)
Slabé stránky
nutnost následné rekultivace vytěžených ložisek.
menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin
Hrozby
při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu
základních stavebních surovin
při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a
dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a
PUPFL a zhoršení rekreační atraktivity území.
malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek
Slabé stránky
vysoký podíl orné půdy v území
kvalita vody v některých rybnících
záplavová území vodních toků zasahují do zastavěný
zastavitelných území
existující bariéry migrace ryb
Hrozby
vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému
snížení retenční schopnosti krajiny
kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží
v řešeném území
ohrožení silně urbanizovaných území povodněmi
zvyšující se eutrofizace vodní nádrže Hněvkovice, a
s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic,
„kvetoucí voda“)
nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z
koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající
znečištění vodních ploch a toků
HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Silné stránky
Slabé stránky
kromě území města České Budějovice, málo imisně špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence
zatížených území z hlediska většiny hlavních škodlivin
ČOV u některých sídel
v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování staré zátěže v území – odkaliště DIAMO, skládky
ovzduší, málo velkých zdrojů)
komunálního odpadu, stará zátěže po průmyslových
činnostech
průtahy frekventovaných silničních tahů obcemi
Příležitosti
Hrozby
vybudování kanalizace a ČOV a zajištění kvalitního
čištění odpadních vod
využívání technologií s nízkou produkcí emisí při
obnově zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce
účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace)
využití fotovoltaických panelů pro výrobu el. energie
využití místních zdrojů (dřevo, biomasa)
maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost
biologicky rozložitelný odpad likvidovat v místě
(kompostování)
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
Silné stránky
množství chráněných území přírody (přírodní památky,
přírodní rezervace)
ochrana rozsáhlého území formou území soustavy
Natura 2000 (EVL Vrbenské rybníky, EVL a PO
Hlubocké obory)
udržovaná kulturní krajina, včetně komponovaných
krajinářských parků
vysoká lesnatost v území v oblasti hlubockých obor
významné dochované přírodní plochy (lesní porosty
s přírodě blízkou dřevinnou skladbou)
dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé
kulturní a technické památky v krajině)
výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů
a rostlin, zejména druhů vázaných na vodní plochy
hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a
biokoridorů
Příležitosti
realizací opatření v rámci ÚSES se zlepší ekologická
stabilita a estetika krajiny
zachování vysoké druhové rozmanitosti
využití chráněných území k posílení přírodních
charakteru krajiny
navýšení podílu nelesní zeleně na neprodukčních
plochách (tvorba remízků, mezí)
specifikace návštěvních míst a určení významných cílů,
osvěta a usměrnění pohybu návštěvníků s ohledem na
významné přírodní památky a přírodní atraktivity území
zakládání nových prvků krajinné infrastruktury (meze,
suché poldry, dřevinné linie podél nově budované a
obnovované sítě polních cest) – interakční prvky ve
smyslu ÚSES
revitalizace a renaturalizace napřímených vodních toků,
zatravňování údolních niv
repatriace původních druhů
zachování vysoké druhové rozmanitosti v dosud málo
dotčených krajinných segmentech
možnost prosazování opatření ochrany přírody v rámci
vyhlášených EVL soustavy NATURA 2000
zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy
zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy
riziko zahušťování rekreačních ploch
zvyšování koncentrací imisí a emisí při přechodu
na vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti
s rostoucími cenami plynu a el. energie
pomalý postup sanací starých ekologických zátěží
riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu,
působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice
radionuklidy u starých zátěží odkališť DIAMO
Slabé stránky
vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené
lány orné půdy
nerovnoměrně zachované přírodní či přírodě blízké
ekosystémy v krajině
necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny a velké
plošné nároky na zábory ZPF
silné rekreační zatížení
dosud není dopracován lokální ÚSES
nejsou dostatečně realizovány návrhy opatření uvedené
v plánech a generelech ÚSES
pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav
existující bariéry migrace ryb a velkých savců
Hrozby
necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje
zastavitelných ploch
nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany
přírody
urbanizace území v blízkosti přírodně cenných a
chráněných ploch
urbanizace říční nivy
necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice,
železnice, větrné a solární elektrárny apod.)
další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení
volné migrace druhů
snížení estetické hodnoty krajiny
zvyšování rekreační zátěže ve vztahu k cenným
krajinným segmentům
likvidace přírodních biotopů při urbanizaci území a při
intenzivním hospodaření v území
nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli
neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného
území (urban sprawl, nová sídla, kontroversní projekty)
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL)
Silné stránky
Slabé stránky
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZP
zemědělství tvoří součást poměrně vyspělého sociálně vysoký podíl orné půdy v území
kulturního prostředí,
velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez
zkušenosti s velkovýrobními technologiemi a postupy
přirozených prvků krajiny zabraňující erozi
hospodaření,
nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a
postupný přechod na extenzivní formy hospodaření
velký podíl půd s I.a II. třídou ochrany v území
LESNICTVÍ, PUPFL
atraktivní krajina – harmonické zastoupení ploch lesů a
volných ploch
ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu
lesních porostů v erozně ohrožených krajinných
segmentech v blízkosti vodních toků
významná vodohospodářská a půdoochranná funkce
lesů
relativně vysoká lesnatost území
lesní porosty na části území výrazně plnící
mimoprodukční funkce (lesy v hlubockých oborách)
turisticky atraktivní lesní porosty (měkká turistika)
dřevo jako obnovitelný zdroj paliva
lesy jako zázemí pro myslivost
Příležitosti
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF
dosáhnout dostatečné úrovně znalostí u pracovníků
managementu a marketingu, a vědomí potřeby trvale
udržitelného rozvoje venkova,
předpokládaného rozvoje turistického a cestovního
ruchu využít pro rozvoj agroturistiky a rodinných farem
sílící poptávka evropského trhu po zemědělských
„bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí
zvýšení podílu ekologického zemědělství, rozvoj
mimoprodukčních funkcí zemědělství a tvorby krajiny
rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní
krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a podpora
uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce
zvyšováním podílu TTP zabránit splachům ornice do
vodotečí
LESNICTVÍ, PUPFL
kontrolovaný chov vysoké zvěře (obory)
ovlivnění skladby lesa při obnovních těžbách směrem
k vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle dle
přirozené dřevinné skladby
podpora
přirozené
obnovy
lesních
porostů
(navyšováním podílu listnatých dřevin) při obnovních
těžbách,
zpracovatelského průmyslu
nedostatečná koordinace činností a aktivit mezi
jednotlivými podnikateli v zemědělství, nedostatečná
koordinace rozvojových programů pro venkov
přebytky základních komodit bez odpovídajícího
marketingu a zajištění odbytu,
nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a
omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky
pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav
LESNICTVÍ, PUPFL
zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních
toků)
nízký až průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů,
poměrně vysoké zastoupení smrkových monokultur,
vysoké stavy zvěře negativně ovlivňující přirozenou
skladbu lesa
neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké
zastoupení smrku a borovice
nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů
škody zvěří na lesních porostech
Hrozby
ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF
nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků,
může způsobit útlum v zemědělské výrobě
v důsledku toho možné rozšiřování ploch neobdělávané
(tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní
krajiny
pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním
sektoru, projevující se ve ztížených možnostech
uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a
v klesajícím agrárním vývozu
zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí
a energetických plodin)
velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených
v ÚPD
vzrůstající eroze
LESNICTVÍ, PUPFL
poškozování těžkou technickou (nahodilá a úmyslná
obnovní těžba, vyklizování a přibližování polomové
hmoty na neúnosných stanovištích)
tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost
rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku,
neprovádění vápnění půdy)
zanedbání a devastace vybudovaných melioračních
staveb (zamokření a následné ohrožení statické stability
lesních porostů)
velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře
polomy a následné kůrovcové kalamity
neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních
ploch a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch
zábory pozemků v ochranném pásmu lesa
zábory lesních pozemků pro zástavbu
zhoršování porostní skladby
šíření škůdců v smrkových monokulturách
polomy a následné kůrovcové kalamity
VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Silné stránky
Slabé stránky
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
dostatek zdrojů pitné vody pro současnou potřebu
velká zranitelnost zdrojů podzemních a povrchových
možnost napojení na dálkové vodovodní řady JVS JČ,
které se v řešeném území nacházejí
výstavba nových vodovodů a úpraven vody, ČOV a
kanalizace – zlepšení životních podmínek obyvatel a
podmínek pro rozvoj dané lokality
ENERGETIKA
celé území je plně elektrifikováno, nenachází se sídlo,
které by nebylo elektrifikováno
největší zdroj elektrické energie JETE je na hranici
řešeného území
elektrická zařízení dnes mají dostatečnou kapacitu
velké tepelné zdroje se nacházejí pouze na okrajích
řešeného území, nezhoršují tudíž výrazně emise a imise
v řešeném území
DOPRAVA
příznivá poloha vůči významným sídelním aglomeracím
střední Evropy
dobrá úroveň územní přípravy výstavby dálnice D3, IV.
TŽK, silnice I/20 a splavnění Vltavy
poměrně stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy, která v
podstatě odpovídá současné struktuře osídlení
poměrně konzistentní vývoj návrhů na síti silnic I. a II.
třídy
absence přísných požadavků na ochranu přírody a
krajiny (NP, CHKO)
v železniční dopravě poměrně příznivé hodnoty
podélných sklonů železničních tratí
vodní doprava: vodorovná niveleta vodní plochy (na
větší části řešeného území), stavební příprava propustí
na vodních dílech
cykloturistika: turisticky atraktivní kraj i krajina, poměrně
příznivá konfigurace terénu pro cyklisty
Příležitosti
podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní
ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace,
likvidace odpadů a splaškových vod (např.
prostřednictvím územně plánovacích smluv)
stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné
splaškové vody,
centrální způsob čištění odpadních vod,
odkanalizování rozptýlené zástavby řešit pomocí jímek
na vyvážení, základní podmínkou je dokonalá
nepropustnost a vyvážení obsahu pouze na ČOV
schopné tyto vody zpracovat.
ENERGETIKA
vod (znečištění), nedostatečná zabezpečenost zdrojů
proti ohrožení třetí osobou
různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a
vodovodních řadů
výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké
finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt
ze svých rozpočtů
stále nedostatečná likvidace splašků v části území,
nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů
na kanalizaci a ČOV různá kvalita a stáří existujících
kanalizačních a vodovodních řadů, část sídel je bez
ČOV
v mnoha případech jsou lokality vhodné pro sportovní
využití a rekreaci nedostatečně zabezpečeny z hlediska
zásobování pitnou vodou a nemají vybudovanou ČOV
ani kanalizaci
ENERGETIKA
V případě velkých urbanizovaných ploch bude potřeba
vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční
trafostanice
nízký potenciál odběrů plynu a s tím související
investiční návratnost neúnosná pro obce
možnost spalování nevhodných materiálů v malých
zdrojích na pevná paliva
celkový útlum zájmu o plyn
rezervy ve využití tepla z JETE
DOPRAVA
zastaralé technické vybavení železničních tratí
(zabezpečovací zařízení, lokomotivní a vozový park)
negativní vliv emisí a hluku z automobilové dopravy na
zdraví lidí a životní prostředí
cykloturistika:velmi malý podíl samostatných stezek pro
pěší a cyklisty (zejména ve městě České Budějovice)
špatná dopravní situace ve městě České Budějovice,
které centrem celostátního a krajského významu
špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad,
problémy s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů
problematická dopravní obslužnost některých obcí
(zejména v sobotu a v neděli)
sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy
v požadavcích na dopravní obslužnost
nedostatek parkovišť a parkovacích stání zejména ve
městě České Budějovice
nízká úroveň nabídky pravidelné lodní dopravy
zastaralý technický stav zařízení a objektů na letišti
České Budějovice
Hrozby
v případě nenalezení finančních zdrojů pro výstavbu
vodovodů, kanalizací a ČOV hrozí další zhoršování
stavu v oblasti čistoty vod
ENERGETIKA
překotný rozvoj fotovoltaiky, může vést k záborům ZPF
a nepříznivému estetickému působení v krajině
zhoršení kvality ovzduší při zvyšování podílu spalování
nekvalitních pevných paliv, tedy nejen uhlí
přerůstání sníženého zájmu o zemní plyn do obav
z nejistoty zásobování (závislost na plynu z Ruska)
DOPRAVA
zpřísnění požadavků na ochranu přírody a krajiny
podpora využití obnovitelných zdrojů energie v území
snižování energetické spotřeby objektů (zateplení,
pasivní domy, rekuperace apod.)
možnost synergického působení zpracovávání biomasy pro vytápění a zaměstnanosti v oblasti
využití velké rezervy zbytkového tepla v JETE
rozšíření zemního plynu alespoň v části území
zlepšení komunikace mezi obcemi při přípravě
energetických sítí, respektive dílčích koncepcí
DOPRAVA
letiště České Budějovice vytvářející v cílovém stavu
podmínky pro dostupnost regionu z celého světa a tím
zpřístupnění pro náročnou a bohatou klientelu
využití vhodné polohy veřejného logistického centra
uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční,
železniční a lodní dopravu
vybudování dálnice D3, IV.TŽK a zlepšení parametrů
silnice I/20
vytváření podmínek a budování infrastruktury
umožňující preferenci ekologicky příznivých druhů
osobní dopravy (železniční, vodní, pěší, cyklistická,
apod.)
zlepšení technického stavu a značení cyklistických tras
zkvalitnění nabídky železnice v osobní dopravě ve
vztahu k požadavkům turistického ruchu
větší využití kapacity železniční dopravy v nákladní
přepravě
tarifní integrace v osobní – vytvoření integrovaného
dopravního systému (včetně vodní dopravy, případně i
přívozů)
legislativní úprava vodní dopravy
BYDLENÍ
Silné stránky
velká nabídka ploch pro bydlení v ÚPD obcí
zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze
strany bohatých občanů ČR
velký rekreační potenciál oblasti a dobrá dopravní
dostupnost
Příležitosti
zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států
EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace,
migrace, hospodářské recese, důsledky změny klimatu,
obavy se zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.)
rozvoj technické a občanské vybavenosti
stabilizace počtu obyvatel
využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách
pro rozvoj bydlení
nezájem provozovatelů vodní dopravy zapojit se do
integrovaného dopravního systému s vysokou kvalitou
nabídky jízdních řádů
legislativní úprava pro provozování přívozů
uvolnění podmínek pro provoz motorových člunů
Slabé stránky
obce nedisponují volnými pozemky pro rozvojové plochy
bydlení
velká náročnost zainvestování stavebních pozemků
nízká úroveň technické infrastruktury, zejména
v menších obcích
nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích
necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb
ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a
jejich necitlivé usazení do terénu
předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých
obcích
vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je
využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení
Hrozby
hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o
rozvoj ploch pro bydlení
tlak investorů do neobvyklých trendů nového bydlení
v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) bez
vazby na zastavěné území, ve volné krajině
zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na
rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě
zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení
atraktivity území
spekulativní nákupy pozemků
velké zábory ZPF
REKREACE
Silné stránky
neregionální oblast turistického ruchu v oblasti Českých
Budějovic a Hluboké nad Vltavou
dobrá dostupnost území z hlavního města Prahy i
z okolních regionů, díky rozvinuté silniční síti
atraktivita lodní dopravy
rozvíjející se formy ekologických a měkkých forem
turistiky (cykloturistika, hipoturistika)
velké množství nemovitých kulturních památek a
atraktivit v území zvyšuje atraktivitu území pro rozvoj
turistického a cestovního ruchu
velké množství ubytovacích a stravovacích kapacit
velká variabilita ubytovacích zařízení dokáže oslovit
různé cílové skupiny návštěvníků
v území jsou oblasti s celosezónním rekreačním
využitím
v území jsou kongresová zařízení
cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů
EU
Příležitosti
rozvoj vybavenosti, zařízení aktivit a služeb umožňující
celosezónní rekreační využití nebo alespoň prodloužení
rekreační sezóny
zkvalitnění čištění odpadních vod a vytvořit tak
podmínky pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické
v nádrži a rybnících
rozvoj rekreačních zařízení neřešit plošným
rozšiřováním, ale zkvalitněním jejich vybavenosti a
doplňkových programů, nabídek a aktivit
uvažované využití Vltavské vodní cesty pro rekreační
plavbu, je podporováno JČ krajem a přinese další rozvoj
cestovního ruchu
rozvoj lázeňství a wellnes zařízení
rozvoj agroturistiky s orientací na rozvoj hipoturistiky a
produkci biopotravin
rozvoj nových sportovních aktivit (outdoor, indoor)
zkvalitnit propagaci a marketing v oblasti turistického a
cestovního ruchu
prosadit další cyklotrasy, singletracky vedené v terénu
jako alternativu k „asfaltovým“ cyklotrasám
obnovení propojení levého a pravého břehu
Hněvkovické nádrže ve formě přívozu, jako vhodného
doplnění sítě cyklotras a turistických tras
podporovat další rozvoj kongresové turistiky
využít potenciál území mimo hlavní rekreační oblasti pro
rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a
oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí
odstranit negativní jevy v území související se starými
zátěžemi v území
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
Silné stránky
přirozený přírůstek obyvatelstva v řešeném území
poměrně rozvinutá činnost spolků a organizací v území
velmi rozvinutý systém školství a veřejné vybavenosti
v městě České Budějovice
kvalitní životní prostředí
nízká úroveň kriminality v rámci ČR
Slabé stránky
stále se zhoršující kvalita vody v rybnících i
Hněvkovické nádrži v letním období odrazuje
návštěvníky od rekreace u vody
velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků
řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního
bydlení
chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné
příliš rozšiřovat ani zahušťovat
většina cyklotras je vedena po asfaltových silnicích a
místních komunikacích, chybí singletracky a trasy
v terénu
chybí propojení levého a pravého břehu Hněvkovické
nádrže
Hrozby
tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v
nevhodných formách (chatové a chatkové osady,
rekreační bydlení ve formě satelitů)
zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení
atraktivity území
omezení investic do nových zařízení a objektů
cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize
příliš velké zatížení vodní hladiny a problémy plynoucí
z regulace počtu a provozu plavidel
nedostatečná spolupráce mezi veřejným a soukromým
sektorem v cestovním ruchu
málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a
sociální infrastruktury
Slabé stránky
nutnost dojížďky z prací, vzděláním a veřejnou
vybaveností z malých obcí
nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých
obcích
zastaralý stavebně-technický stav některých pobytových
zařízení sociálních služeb
velký počet nemovitých a kulturních památek a s tím související atraktivita a návštěvnost území
Příležitosti
rozvoj vysokých škol a jejich vazba na vznikající
vědecko technické parky
zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou
vybaveností díky investicím do dopravní infrastruktury
aktivní politika zaměstnanosti, vznik nových pracovních
příležitostí
potlačení negativních sociálních jevů formou dalšího
rozvoje volnočasových aktivit jako prevence sociálních
problémů
zvyšování kvality v poskytování sociálních služeb
pomocí standardů kvality
vytvoření podmínek pro prohlubování a zvyšování
odbornosti pracovníků v sociálních službách
efektivnější poskytování kvalitní zdravotní péče;
rozvoj a aplikace výzkumu a vývoje ve zdravotnictví a
v sociální oblasti
rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky
evropského trhu práce
pro rozvoj občanské vybavenosti
HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY
Silné stránky
velké a ekonomicky stabilní subjekty v řešeném území
dlouhodobě stabilní ekonomický růst
rozvíjející se malé a střední podnikání
vedoucí pozice jihočeského rybníkářství v rámci
republiky
dobrá poloha z hlediska dopravní dostupnosti
Tradice, odbornost a vysoký potenciál Jihočeské
univerzity a ústavů AV ČR v oblasti ekologie,
biologických a biomedicínských oborů, trvale
udržitelného rozvoje a zemědělství
příliv špičkových technologií a know-how
potenciál biomasy a obnovitelných zdrojů pro
energetické využití
nabídka levné pracovní síla kompenzující zvýšené
náklady na dopravu surovin a zboží
rozvinuté odvětví cestovního a turistického ruchu
Příležitosti
otevření pracovního trhu zahraniční pracovní síle
dlouhodobě stabilní ekonomický růst; rozvíjející se malé
a střední podnikání
přítomnost Jihočeské univerzity, Vysoké školy technické
a ekonomické, Fakulty managementu VŠE a
soukromých vysokých škol
podpora a posilování reflexe a přizpůsobivosti studijních
programů SŠ a VŠ na poptávku podnikatelského
sektoru
rozvoj technologicky náročnějších výrob a diverzifikace
ekonomických činností;
Vznik mezinárodně konkurenceschopných výzkumných
center (center excelence) na území kraje jako základu
pro další rozvoj výzkumu a inovací v regionu
v současnosti netransformovaná síť sociálních služeb
z hlediska místní, časové a ekonomické dostupnosti
nedostatek veřejných prostranství v nově vznikajících
satelitních sídlištích a rozsáhlých zónách bydlení
Hrozby
vlivem trendům vývoje věkové struktury obyvatelstva
hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou
chybět domy s pečovatelskou službou)
nevyhovující systém financování sociálních služeb a
nedostatečné využívání vícezdrojového financování
nedostatečná kapacita odborných i praktických lékařů
při zajištění ambulantně poskytované zdravotní péče
nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva
v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a
nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími
náklady na zdravotní a sociální služby
problematické udržení základního školství, zejména
v menších obcích
pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury
obyvatelstva a odliv venkovského obyvatelstva do měst
problematická sociální integrace některých zahraničních
pracovníků
Slabé stránky
neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN-T dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4
nedostatečná podpora přílivu investic a omezená
disponibilita pracovní síly pro investice většího rozsahu
nedostatek nových technologických zařízení pro
přednostní materiálové a energetické využívání či
odstraňování komunálních odpadů
v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní
příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol
nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly
špatná vybavenost některých zařízení hromadné
rekreace, zejména kempů a tábořišť
brownfields – nevyužité a stavebně chátrající výrobní
areály a areály vojska (kasárna Čtyři Dvory, Haškova
kasárna, některé zemědělské areály)
Hrozby
přílišná orientace na automobilový průmysl může
v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví
pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním
sektoru, projevující se ve ztížených možnostech
uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a
v klesajícím agrárním vývozu
sílící konkurence mezi regiony
pomalý postup modernizace IV. tranzitního železničního
koridoru v úseku Praha – České Budějovice a
nedořešení kvalitativních parametrů úseku tratě České
Budějovice – Linz
problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na
rozvoj kraje a obcí
nedostatečně atraktivní podnikatelské prostředí
rozvíjející se vědeckotechnické parky
vytvoření funkčních systémových vazeb veřejných
vzdělávacích a výzkumných institucí a podnikatelského
sektoru pro využití výsledků výzkumu a vývoje
v podnikatelské praxi;
v blízkosti řešeného území je letiště České Budějovice,
které má ambice stát se letištěm s mezinárodním
provozem, včetně logistického centra
s předpokládaným rozvojem cestovního a turistického
ruchu se předpokládá i vznik nových pracovních míst
v tomto odvětví
zlepšení struktury veřejné vybavenosti dosáhnout
prodloužení turistické sezóny
využití vhodné polohy veřejného logistického centra
uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční,
železniční a lodní dopravu
pro hospodářský rozvoj
B.2.
ovlivněné komplikovanou a nepřehlednou legislativou
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé
životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území
Územní podmínky pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou
tři hlavní pilíře trvale udržitelného rozvoje území. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i
budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody
a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Péče o životní prostředí se tak stává nedílnou součástí trvale udržitelného
rozvoje, zaměřuje se více na příčiny ekologických problémů než na jejich příznaky a důsledky. Interpretace pojmu trvalé
udržitelnosti není jednoznačná. V tzv. slabé udržitelnosti se předpokládá, že přírodní potenciál lze do jisté míry nahradit
lidským potenciálem a kapitálem. Technické výrobky tedy mohou alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by
společenství nebo území "zchudlo". V tomto pojetí je dosažení trvale udržitelného rozvoje poměrně snadné, nevyžaduje
zásadní změny v chování jedinců ani fungování celých společenství. Trvalá udržitelnost v tzv. silném pojetí nesouhlasí s tím,
že by bylo jakkoliv možno nahradit přírodní zdroje zdroji uměle vytvořenými. Ochuzení přírodních zdrojů chápe jako
nevratnou změnu; naproti tomu změna, která přivodí růst přírodního bohatství, zhodnotí životní prostředí, a tím i kvalitu
života lidí, kteří jsou součástí přírody. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé
a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve
prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Důsledné
uplatnění "silného" pojetí trvalé udržitelnosti by znamenalo průlom do „růstové mentality" současné společnosti, většiny jejích
ekonomických institucí a pravidel, podle kterých alokuje své zdroje. Vyhodnocení vyváženosti představuje závěr analýz,
zjištění a rozboru témat vodního režimu v území, ochrany přírody, hygieny životního prostředí, ochrany ZPF a PUPFL,
geologie, osídlení, bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a hospodářských podmínek.
B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí
Jsou utvářeny zejména environmentálním pilířem přírodních podmínek v řešeném území. Mezi přírodní hodnoty je potřeba
zařadit i základní složky životního prostředí půdu, vodu a ovzduší. Přírodní hodnoty v území jsou mimo jiné vyjádřeny
ekologickou stabilitou krajiny, estetikou krajinného rázu a nejcennějšími oblastmi z hlediska ochrany přírody flóry a fauny,
kterými jsou přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky a lokality ÚSES v řešeném území. Na základě předchozích
rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře životního prostředí je možno konstatovat že největší problémy se jeví v
těchto oblastech:
v řešeném se vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy
středního radonového rizika v severní časti řešeného území,
menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin,
problém následné rekultivace vytěžených ložisek.
VODNÍ REŽIM
vysoký podíl orné půdy v území
kvalita vody – ve vodní nádrži Hněvkovice a rybnících klesá zejména v letním období
zvyšující se eutrofizace vodních ploch, a s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“)
vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny
špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel
zvyšování koncentrací imisí a emisí se vzrůstajícím stupněm motorizace dopravy a při přechodu na vytápěním
domácností pevnými palivy v souvislosti s rostoucími cenami plynu a el. energie
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené lány orné půdy
necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny
nejsou realizována opatření navržená v rámci ÚSES
necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje zastavitelných ploch
necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice, větrné a solární elektrárny apod.)
ZPF A PUPFL
velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi
velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD
rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny
zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních toků)
neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké zastoupení smrku a borovice
nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů
škody zvěří na lesních porostech
Jak z výše uvedeného hodnocení vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských činností
člověka v území. Většina z těchto střetů není tak závažného a nevratného charakteru, že by je nebylo možné řešit, či zmírnit
nebo alespoň nezhoršovat jejich vliv na životní prostředí. Při řešení ÚPD a ÚPP je potřeba tento střet a problémy ve vztahu
hospodářského rozvoje zohlednit a vytvořit předpoklady pro zlepšení podmínek pro životní prostředí. Z provedených
průzkumů, rozborů a analýzy řešeného vyplývá, že v řešeném území se nenachází žádné velkoplošné chráněné území
přírody. Maloplošná chráněná území nejsou řešením ÚPD ani uvažovaným rozvojem území dotčena. V řešeném území se
nachází ptačí lokalita NATURA 2000 CZ0311036 Hlubocké obory, uvažovaný rozvoj do ní bude zasahovat minimálně a
může mít vliv pouze malý na tuto lokalitu. Evropsky významné lokality NATURA 2000 CZ0314126 Hlubocké obory,
CZ0313138 Vrbenské rybníky, CZ0313099 Hlubocké hráze jsou součástí řešeného území a nepředpokládá se ně žádný
významný vliv. Jako jedna z vypovídajících hodnot o kvalitě přírodního prostředí je takzvaný stupeň ekologické krajiny,
vyjádřený koeficientem ekologické stability KES. Plochy považované za stabilní jsou v rozmezí stupně KES 3 – 5. Tyto
plochy jsou rozmístěny v těžišti řešeného území, které tvoří hlubocké obory.
B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj
Koncepce trvale udržitelného rozvoje vytyčuje rámec pro integraci ekologických zásad a rozvojových strategií, přičemž
termín "rozvoj" se užívá v nejširším smyslu. Ve svém běžném chápání nepožaduje zastavit hospodářský růst. Ten však vždy
přináší rizika poškozování přírodního prostředí, neboť ve větší míře zatěžuje přírodní zdroje. Ti, kdo usilují o trvale udržitelný
rozvoj, budou nutně usilovat o propojení ekonomických a ekologických hledisek a cílů. Přesto je v reálných podmínkách
politiky a ekonomiky někdy velmi obtížné dosáhnout i takto „slabých" cílů udržitelnosti rozvoje - například omezení
znečišťováni prostředí výrobními procesy nebo užíváním spalovacích motorů v dopravních prostředcích. Na základě
předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře hospodářského rozvoje je možno konstatovat že největší
problémy se jeví v těchto oblastech:
při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu základních stavebních surovin
při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL a
zhoršení rekreační atraktivity území.
malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek
VODNÍ REŽIM
nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající
znečištění vodních ploch a toků
výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt ze svých
rozpočtů
kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží v řešeném území
pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých
agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu
nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě
zastaralost technického vybavení, neuspokojivá údržba budov, vnitřní zadlužení sektoru, především ve vztahu k půdní
úrodnosti a jejího udržování, nedostatečná občanská vybavenost ve většině venkovských obcí
nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky
REKREACE
tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační
bydlení ve formě satelitů) a lokalitách
málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury
omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize
pracovní příležitosti a Severní průmyslová zóna je soustředěna na okraji území, v západní části území a je hůře
dostupná z východní části území
v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol
nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, po které je poptávka v Severní průmyslové zóně
přílišná orientace na automobilový průmysl písecké průmyslové zóny může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto
odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti.
Podmínky pro hospodářský rozvoj v oblasti výroby a výrobních služeb v řešeném území jsou nejlepší ve vazbě na rozvojové
oblasti a rozvojové osy. V ostatních částech území se předpokládá zejména rozvoj rekreace a kvalitních služeb v oblasti
rekreace a cestovního ruchu. To vše za předpokladu, že nebude významně oslaben pilíř životního prostředí.
B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území
Pro soudržnost společenství obyvatel v území má rozhodující význam sociální pilíř trvale udržitelného rozvoje. Sociální pilíř
vyjadřuje potřebu důstojného života a rozvoje lidské osobnosti sociální péče a zdravotnictví, školství a kultury. Ukazatelem
pro hodnocení vyváženosti v oblasti sociální je stav a vývoj veřejné infrastruktury, tj. stavu občanského vybavení ve
veřejném zájmu základního (školství, zdravotnictví a sociální péče), občanského vybavení nadmístního (centra osídlení),
spád do škol a zaměstnání a z pohledu technické infrastruktury zainvestovanost obcí. Změny v přírodním bohatství mají i
svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a
zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a
potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Technické výrobky tedy alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by
společenství nebo území výrazně "zchudlo". Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře
sociální soudržnosti je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech:
zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy
riziko zahušťování rekreačních ploch a v důsledku toho snížení atraktivity území
špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel
riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy u
starých zátěží odkališť DIAMO
nedostatečné právní vědomí zemědělských podnikatelů, dosud ne zcela stabilizovaný právní rámec pro zemědělské
podnikání
neuspokojivé marketingové znalosti managementu
nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a zpracovatelského průmyslu
nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě
BYDLENÍ
velká náročnost zainvestování stavebních pozemků
nízká úroveň technické infrastruktury, zejména v menších obcích
nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích
necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich
necitlivé usazení do terénu
předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých obcích
nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní střediska osídlení
vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení
nevyvážená struktura veřejné vybavenosti (specializované služby, obchody, kultura)
hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o rozvoj ploch pro bydlení
tlak investorů do místně nezvyklých trendů bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) může znamenat
izolování a odcizení nové skupiny obyvatel v území
REKREACE
stále se zhoršující kvalita vody v Hněvkovické nádrži a ostatních rybnících v letním období odrazuje návštěvníky od
rekreace u vody
velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního bydlení
chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné příliš rozšiřovat ani zahušťovat
tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační
bydlení ve formě satelitů)
zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území
omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize
SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY
nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých obcích
nutnost dojížďky za vzděláním a veřejnou vybaveností z malých obcí
lokálně vysoká nezaměstnanost
prohlubující se problémy v dopravní obslužnosti, zvláště v malých obcí odlehlých od hlavní silniční sítě
vlivem trendů vývoje věkové struktury obyvatelstva hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou chybět domy
s pečovatelskou službou a zařízení pro seniory)
problematické udržení základního školství, zejména v menších obcích
pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury obyvatelstva v malých obcích a odliv venkovského obyvatelstva
do měst
problematická sociální integrace některých zahraničních pracovníků
přílišná orientace na automobilový průmysl může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví způsobit skokový
nárůst nezaměstnanosti
pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých
agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu
sílící konkurence mezi regiony
v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol
nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, nezájem o technické obory ve školství
Za zvláště sociálně nestabilní části řešeného území lze považovat zejména obce s dlouhodobými úbytky počtu obyvatel
přirozenou měnou (v důsledku demografického stáří), s negativní migrační bilancí a se zvláště špatnou dostupností
veřejného vybavení. Rovněž jsou zde velké rozdíly v míře nezaměstnanosti a v nabídce pracovních příležitostí.
Pro posílení sociální soudržnosti obyvatel v řešeném území je potřeba vytvořit podmínky pro:
řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických
aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti,
řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových
pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením,
citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy,
řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit
přírodní zdroje v oblasti,
zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro
zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu,
zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají
zásadní vliv na kvalitu vody v Hněvkovické nádrži, ostatních vodních plochách a jejich následné rekreační využití.
B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní
prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území
Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje se v řešeném území nevyskytuje celoplošně, nicméně, nevyskytuje se zde ani
území se slabým hodnocením všech pilířů udržitelného rozvoje. Mezi relativně nejvíce vyvážené území udržitelného rozvoje
z hlediska hodnocení všech třech pilířů lze zařadit správní území měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. V oblasti města Českých
Budějovic převládají územní podmínky hospodářského rozvoje a podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území.
V těžišti řešeného území, to je v oblasti hlubockých obor a v bezprostředně navazujícím území u Hněvkovické nádrže
převládají naopak územní podmínky pro příznivé životní a přírodní prostředí. Nicméně disproporce mezi jednotlivými pilíři
nejsou takového rázu, že by měly závažný nebo neřešitelný dopad na uvažovaný rozvoj řešeného území.
B.3.
Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie
Jedním z hlavních cílů prací na průzkumech a rozborech analytické části této studie bylo shromáždění dostupných informací
o problémech a střetech zájmů v řešeném území. Informace o území byly shromážděny z dostupných dokumentů a na
základě fyzického průzkumu řešeného území. Během průzkumu v terénu byla vytvořena fotodokumentace hodnot území a
problémů, či střetu zájmů v území. Fotodokumentace je součástí této textové části. Dále byla prověřena i síť cykloturistických
tras stávajících, ale i potencionálně vhodných pro vedení nových či alternativních cyklotras a to i přímo v terénu a v sedle
kola. Toto zjištění bylo ještě konfrontováno s průběžnými výsledky probíhajícího auditu cyklotras prováděného Nadací
Jihočeské cyklostezky.Tyto informace byly utříděny z hledisek oborových a pod příslušným označením jsou vyznačeny
v problémovém výkresu. Z hlediska oborového a odborného jsou stanoveny tyto hlavní problémové okruhy: urbanistické
řešení (U), ochrana přírody a krajiny (OP), vodohospodářské řešení (V), energetika (E) a dopravní infrastruktura (D).
B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území
Z hlediska urbanistických a civilizačních hodnot byly vymezeny problémy a střety v území týkající se civilizačních, kulturních
hodnot, sociodemografických hodnot v území, turistického a rekreačního rozvoje v řešeném území. Tyto problémy jsou
jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny formou kartogramů,
které jsou součástí textové části. Jako všeobecné problémy v řešeném území byly identifikovány zejména tyto problémy a
střety zájmů:
Nepříznivá věková struktura obyvatel zejména v menších obcích
Obce nedisponují dostatečnými volnými plochami ve vlastnictví obce pro jejich rozvoj
Obce nedisponují finančními prostředky na vybudování potřebné veřejné infrastruktury
Potřeba regulace využití vodní hladiny pro plavbu a rekreační využití
Nepříznivá konfigurace terénu a větrné podmínky pro jachtařský sport
Potřeba řešit další zařízení a vybavenost v návaznosti na navrhované využití vodní cesty pro rekreační plavbu
Potřeba vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi
Nedostatečné propojení levého a pravého břehu Hněvkovické nádrže jak pro motorový, tak cykloturistický a pěší provoz
Pouze sezónní rekreační využití Hněvkovické nádrže, nedostatek vhodných aktivit, vybavení a nabídek pro přechodné a
zimní období
Nedostatek pracovních příležitostí v malých obcích
Tabulka 72: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území
Kód Popis
U1
Plochy starých zátěží – odkaliště DIAMO, odkaliště popílku Teplárna České Budějovice
U2
Neúměrné zatížení obytných částí obcí těžkou dopravou související s rekultivací odkališť DIAMO
U3
Vymezení optimálního členění plochy pro veřejné logistické centrum (VLC) Hrdějovice a zajištění dopravních vazeb
na silniční, železniční a vodní dopravu
U4
Freetime park na území městského parku Stromovka v Českých Budějovicích
U5
Rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení, kolize některých ploch s koridory dopravní a technické infrastruktury
U6
Rozsáhlé rozvojové plochy pro smíšenou funkci výrobních a komerčních aktivit, kolize některých ploch s koridory
dopravní a technické infrastruktury
U7
Rozsáhlé rozvojové plochy pro sportovně rekreační aktivity
U8
Provizorní rekreační objekty na břehu Hněvkovické nádrže
U9
Návrh obnovy zaniklého sídla Jaroslavice
U 10 Návrh krajinné památkové zóny Hlubocko
U 11 Špatná kvalita vody v Hněvkovické nádrži a dalších rybnících využívaných k rekreaci, zejména v letním období
U 12 Vymezení ploch a přístupů pro pláže II. kategorie u Hněvkovické nádrže
U 13 Vymezení nových kempů a tábořišť
U 14 Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m.
U 15 Potřeba dovybavení, či vybudování plavebních komor na Vltavské vodní cestě
U 16 Nedostatečný záchranný systém - zřízení stanovišť hladinové, nebo vodní záchranné služby
U 17 Nedostatečný záchranný systém - zřízení stanoviště policejního sboru
U 18 Problém vymezení nákladního přístavu ve vazbě na VLC
U 19 Problém vymezení marín
U 20
U 21
U 22
U 23
U 24
U 25
U 26
U 27
U 28
U 29
U 30
U 31
U 32
U 33
U 34
U 35
U 36
U 37
U 38
U 39
U 40
U 41
U 42
U 43
Problém vymezení sportovních přístavů
Problém vymezení sportovních kotvišť
Problém vymezení jachetních kotvišť
Problém nedostatečného množství veřejných přístavišť osobní lodní dopravy zajišťující dopravní obslužnost stálých
obyvatel a zvýšení turistické atraktivnosti oblasti
Problém vymezené vodní plochy pro vodní lyžování a vodní skútry - zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale
současně problém hluku
Problém vymezené vodní plochy pro přistávání hydroplánů - zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale současně
problém hluku
Problém vymezení plochy pro rybářskou osadu
Projekt město a voda - pohyblivý jez u Předního mlýna
Projekt město a voda - sklápěcí most u Předního mlýna
Projekt město a voda - Lannův plavební kanál - Sokolský ostrov (napojení na Vltavskou vodní cestu)
Projekt město a voda - plavební komora u Jiráskova jezu (napojení na Vltavskou vodní cestu)
Projekt město a voda - vodácký přístav Valcha
Projekt město a voda - úprava Trilčova jezu pro vodáky (sportovní plavební propust)
Projekt město a voda - půjčovna loděk Malý jez
Projekt město a voda - půjčovna loděk Sokolský ostrov
Projekt město a voda - pobytová louka a koupání ve volné přírodě pod Novým mostem
Projekt město a voda – krátkodobé kotviště Nový most
Záměr revitalizace koněspřežní dráhy v ulicích města České Budějovice
Nutné prohrábky dna
Areály brownfields
Městské molo slepé rameno Malše (Projekt město a voda)
Krátkodobé kotviště Lannova loděnice (Projekt město a voda), potřeba koordinovat s přístavištěm OLD
Návrh vesnické památkové zóny Vlkov
Problém střetu poddolovaného území s navrhovanou rozvojovou plochou pro bydlení
B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území
Dopravní problémy na sítích veřejné dopravní infrastruktury jsou popsány v textové části této zprávy. V této části předložen
přehled jevů uvedených v problémovém výkresu. Dopravní problémy (převážně liniové povahy) jsou v problémovém výkresu
vyznačeny vždy příslušnou grafickou značkou. Dopravní problémy na síti silnic I. třídy řešeného území byly analyzovány
v procesu přípravy ZÚR a na základě této analýzy předloženy náměty na rekonstrukci této sítě. Zhotovitelé tyto záměry
považují za dostatečné. Přiměřeně se to týká i sítě silnic II. třídy v řešeném území; nad rozsah záměrů ZÚR bude
navrhována úprava detailu křižovatek na silnici II/105 a doplnění trasy silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec
o stezku pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru.
V následující tabulce uveden přehledně výčet konkrétních záměrů na dopravní síti vyplývajících ze ZÚR Jč kraje (body D1
až D15), a problémy identifikované až při práci na analytické části územní studie, které nejsou, díky své podrobnosti,
obsahem řešení návrhu ZÚR JČK (body D16 až D50).
Tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy
Kód
Popis
D 1/1
Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek
MÚK Lhotice – Borek, kú Hosín)
D 1/2
Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek
MÚK Pohůrka – MÚK Nové Hodějovice, kú Č.Budějovice 6)
D 2/1
IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku Ševětín – České
Budějovice, Nemanice, v rozsahu řešeného území
D 2/2
IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku České Budějovice,
Nemanice – České Budějovice žst.
D 2/3
IV. tranzitní železniční koridor (trať 196) České Budějovice – Kaplice – Linz rozsahu řešeného
území (úsek České Budějovice, žst. – České Budějovice, Nové Hodějovice)
D 3/1
Silnice I/20 Plzeň – České Budějovice, přeložka obcí Češňovice a Dasný, v rozsahu řešeného
území, včetně úpravy MÚK I/20x II/105
D 3/2
Silnice I/20 České Budějovice „severní spojka“ v úseku VOK Globus – přemostění Vltavy –
Kněžské Dvory – Okružní - VOK I/34 x II/634 Okružní.
D 3/3
Silnice I/20 České Budějovice „severní tangenta“ v úseku MÚK II/105 – křiž. I/34 nebo křiž. D3 x
I/34 – územní rezerva dle ZÚR
kód v ZÚR
D 1/5
D 1/6
D 3/4
D 3/5
D 3/6
D 7/6
D 7/7
ÚR x
Kód
D4
D 5/1
D 5/2
D6
D7
D8
D9
D 10
D 11
D 12/1
D 12/2
D 12/3
D 12/4
D 12/5
D 12/6
D 13
D 14/1
D 14/2
D 15/1
D 15/2
D 15/3
D 16
D 17
D 18
D 19
D 20
D 21
D 22
D 23
D 24
D 25/1
D 25/2
D 26
D 27
D 28
D 29
Popis
Zdvojkolejnění železniční tratě č. 190 Plzeň – České Budějovice v úseku Zliv – České
Budějovice, Nemanice.
Vltavská vodní cesta v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou zač. v.n. Hněvkovice
Vltavská vodní cesta v úseku v.d. Hněvkovice – Týn nad Vltavou v rozsahu řešeného území
Veřejné logistické centrum České Budějovice, Nemanice - Hrdějovice
České Budějovice „jižní tangenta“ - silnice II/143, napojení prostoru letiště na D3 v rozsahu
řešeného území
Silnice II/146 v úseku Hluboká nad Vlt. – křiž. II/603, křížení s IV.TŽK a stávající železniční tratí
Silnice II/147, přeložka místní části Bzí v rozsahu řešeného území
Silnice II/156 v úseku MÚK D3 České Budějovice, Nové Hodějovice – Nová Ves, obchvat
Nedabyle v rozsahu řešeného území
Silnice I/3 (II/603) České Budějovice Litvínovická v úseku Na Dlouhé louce – Planá – Boršov nad
Vlt. v rozsahu řešeného území
České Budějovice silnice I/34 propojení okruhů“ v úseku Okružní – Strakonická (v současné
době ve stavbě)
České Budějovice, „Zanádražní komunikace“ silnice II/156 v úseku „propojení okruhů“ –
Rudolfovská - Nové Hodějovice
České Budějovice podjezd pod nádražím v úseku Dobrovodská – Nádražní/Mánesova
České Budějovice tzv. „jižní spojka“ v úseku Litvínovická – Lidická – Plavská – Novohradská –
Zanádražní komunikace – D3 v MÚK Pohůrka (včetně nového přemostění Vltavy)
České Budějovice tzv. „západní půloblouk“ v úseku sídl. Máj,Branišovská – Litvínovice křiž. se
silnicí I/3
České Budějovice, Čtyři Dvory, propojení Strakonická – Milady Horákové
Přívoz přes Hněvkovickou nádrž v poloze obce Purkarec
kód v ZÚR
D 14/1
Cyklostezka na území města Hluboká nad Vltavou v trase dálkové cykloturistické trasy č.12
Praha – České Budějovice
Cyklostezka na území města České Budějovice, Rožnov v trase dálkové cykloturistické trasy
č.12 České Budějovice – Český Krumlov směr Včelná, Boršov v rozsahu řešeného území
Obchvat Zahájí na silnici III/10579 v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště
Mydlovary
Obchvat Olešník na silnici III/10579a v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště
Mydlovary
Homogenizace silnice III/10579a v úseku Olešník – křiž.II/105 Chlumec v rámci dopravních
staveb spojených s rekultivací odkaliště Mydlovary
Liniová dopravní závada – silnice I/20 na průtahu obcí Dasný
Liniová dopravní závada – silnice II/146 na průtahu městem Hluboká nad Vltavou v úseku
Zámostí – most přes Vltavu – zač. přeložky
Liniová dopravní závada – silnice II/146 v úseku Dobřejovice – křiž. se silnicí II/603
Liniová dopravní závada – silnice III/10579 v úseku Munice – Zahájí – Olešník, silnice III/10579a
na průtahu obcí Olešník a silnice III/12227 v úseku Zahájí – Mydlovary
Liniová dopravní závada – silnice III/10575 v úseku Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí
Liniová dopravní závada – MK v úseku Hrdějovice – Hosín (s provozem MHD)
Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 190 a silnicích III.
třídy (3x – Kněžské Dvory, dvůr Vondrov a Zliv)
Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 220 a silnicích III.
třídy (4x – Kněžské Dvory a 3x v obci Hrdějovice)
Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/146 a II/603 na kú obce Hosín (u kafilerky)
Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579a u obce Chlumec
Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579 Hluboká nad Vltavou
Chybějící spojení pro automobilovou dopravu - České Budějovice, Čtyři Dvory, úsek Strakonická
– Milady Horákové Chybějící kapacitní spojení pro automobilovou dopravu - České Budějovice, severní spojka,
úsek silnice I/20 VOK u Globusu – silnice I/34 VOK Okružní k převedení tranzitní dopravy
Chybějící spojení pro automobilovou dopravu Purkarec - Kostelec – silnice III. třídy - řešitelné
přívozem a rekonstrukcí MK na kú Kostelec pro místní dopravu v rámci jedné obce
Chybějící spojení pro automobilovou dopravu – napojení budoucí obnovené obce Jaroslavice
silnicí III. Třídy
D 75/6
D 18/1
D 18/2
D 19
D 26
D 36
D 37/2
D 42/1
D 57
D 63/1
D 63/2
D 63/3
D 63/4
D63/5
D63/6
D 73
D 75/7
D82/1
D82/2
D82/3
Kód
D 30
D 31
D 32
D 33
D 34
D 35
D 36
D 37
D 38
D 39
D 40
D 41
D 42
D 43
D 44
D 45
D 46
D 47
D 48
D 49
D 50
Popis
Hluboká nad Vlt. - záměr přeložky silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Bavorovice - záměr dobudování silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Poněšice - problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Kostelec - problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt.
Problém vedení cykloturistické trasy po silnici II. třídy č. II/105 v úseku Hluboká nad Vlt. –
Chlumec
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice – Rudolfov
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice Rožnov –
Včelná – Boršov
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Máj –
Branišov – ryb. Dehtář
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Vltava –
Vrbenské rybníky – ryb. Bezdrev
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hluboká nad Vltavou – Purkarec
po levém břehu řeky Vltavy
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – hráz Hněvkovické
přehrady s využitím nové lávky Jeznice - Buzkov přes zátoku Strouha
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku hráz Hněvkovické přehrady –
Týn nad Vltavou po levém břehu Vltavy
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Zahájí – cyklotrasa podél silnice
II/105
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – Kostelec –
Líšnice,lihovar s využitím přívozu Purkarec
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hroznějovice – Buzkov
s využitím nového přívozu Pardovice - Buzkov
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Pořežany – Jeznice s využitím
přívozu Pardovice – Jeznice
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku v kú Poněšice
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku Hroznějovice –
Hněvkovice na pr. břehu vč. odbočky na hráz přehrady
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hněvkovice na pravém břehu –
Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky Vltavy
Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Opatovice – Hluboká nad
Vltavou
Návrh nového přívozu Hněvkovickou nádrž v poloze Pardovice – Jeznice / Buzkov
kód v ZÚR
B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK
Tyto problémy jsou jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny
formou kartogramů, které jsou součástí textové části.
B.3.3.1. Identifikované vodohospodářské problémy v území
Tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod
Kód
Popis
V1
České Budějovice, budování vodovodních řadů pro novou zástavbu, rekonstrukce řadů
V2
České Budějovice budování kanalizace pro novou zástavbu
V3
České Budějovice, protipovodňová opatření
I. vybudování mobilních hrází na Jiráskově nábřeží a v Havlíčkově kolonii
II. Na kanalizačních výpustích z odlehčovacích komor jsou v současnosti osazeny protipovodňové stavidlové
uzávěry (rozmístění viz situace), které mají zabránit průniku velkých vod z řeky Vltavy do kanalizace.
III. V ohrožených odlehčovacích komorách budou instalovány povodňové uzávěry na škrtících tratích.
IV. Na kanalizaci budou vybudovány havarijní protipovodňové objekty, které budou sloužit v době po opadnutí
povodňové vlny k vypouštění vody z kanalizace do řeky Malše. Tímto dojde ke zrychlenému odtoku vody ze
zaplavených území.
V. Bude obnoven propustek DN 1000 pod Novohradskou ulicí u křižovatky s ulicí Vidovskou.
VI. Výrazné hygienické riziko v době povodní představuje ČOV pro letiště Planá, kdy v době povodní je ČOV
zaplavena a hrozí vyplavení odpadních vod z ČOV do území města. Z tohoto důvodu bude nutné splaškové
V4
V5
V6
V7
V8
V9
V10
V11
V12
V13
V14
V15
V16
V17
V18
V19
V20
V21
V22
V23
V24
V25
V26
V27
V28
V29
V30
V31
V32
V33
V34
V35
V36
V37
V38
V39
V40
odpadní vody z areálu letiště svést do městské kanalizační sítě a ČOV zrušit.
VII. V západní části města mezi lokalitou Švábův Hrádek a stávající zástavbou bude doplněna oddílná dešťová
kanalizační síť pro odvádění povrchových vod do hlavního recipientu – tj. do řeky Vltavy.
VIII. V jihovýchodní části města bude doplněna kanalizační síť v trase Ledenické ulice. Záchytný protipovodňový
obtokový kanál Pohůrka bude po své realizaci využíván do doby výstavby dálnice D3. Po té budou povrchové
vody z dotčeného povodí odváděny v trase dálničního zářezu do Dobrovodské stoky.
IX. Pro zajištění bezproblémového odtoku povrchových vod z prostoru tzv. Hliníků v Suchém Vrbném, bude
obnovena vodoteč v trase ulice E. Krásnohorské s vyústěním do Dobrovodské stoky.
Litvínovice, vybudování vodovodu pro novou zástavu
Litvínovice, vybudování kanalizace pro novou zástavbu
Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, vybudování vodovodu pro novou
Litvínovice, místní část Mokré, vybudování vodovodu pro novou zástavbu
Litvínovice, místní část Mokré, Vybudování kanalizace pro novou zástavbu
Litvínovice, protipovodňová opatření na celém správním území obce
I. vybudování záchytných příkopů pro odvedení povrchových vod ze severní a jižní strany správního území do
spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy.
II. využití Šindlovského rybníka také jako retenčního rybníka pro zachycení povodňové vlny z horní části povodí
(snížením normální hladiny vody)
Branišov, vybudování kanalizace s centrální čerpací stanicí, odpadní vody budou přečerpávány do kanalizační
sítě města České Budějovice. Kanalizace v obci bude oddílná.
Branišov, dobudování vodovodu pro novu zástavbu
Hrdějovice, protipovodňová opatření – záchytné příkopy
Hosín, výměna zásobního vodovodního řadu z vodojemu
Hosín, dobudování kanalizace pro novou zástavbu
Hosín, letiště, vybudování nové ČOV a kanalizace
Hosín, místní část Chýnava, vybudování nové ČOV
Dasný – rozšíření vodovodu v rámci nové výstaby
Dasný, vybudování nové ČOV a kanalizace
Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice, dobudování nových vodovodních řadů
Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice vybudování nové ČOV a kanalizace
České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na dálkový vodovod JVS
České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na kanalizaci části Zavadilka, a dále na ČOV České
Budějovice
Hluboká nad Vltavou, rozšíření vodovodu
Hluboká nad Vltavou,rozšíření kanalizace
Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření vodovodu
Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření kanalizace
Hluboká nad Vltavou, místní část Munice, rozšíření vodovodu
Hluboká nad Vltavou, místní část Munice zrušení stávající ČOV a napojení výtlakem na kanalizaci Hluboká,
rozšíření kanalizace
Zahájí, kanalizace a nová ČOV
Zahájí, protipovodňová opatření (záchytný příkop pro odvedení
extravilánových vod nad severním okrajem Zahájí do meliorační stoky na západním okraji Zahájí)
Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření vodovodu
Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření kanalizace
Hluboká nad Vltavou, místní část Hroznějovice, vybudování vodovodu. Nový vodovod bude napojen na vodojem
Kostelec
Hluboká nad Vltavou, místní část Kostelec, vybudování kanalizace a ČOV
Vlkov, vybudování kanalizace a ČOV
Olešník, protipovodňová opatření
I. rekonstrukce rybníka Nové Jámy
II. rekonstrukce rybníka Staré jámy
III. rekonstrukce toku
Olešník, místní část Chlumec, vybudování kanalizace a ČOV
Žimutice, místní část Pořežany, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko
Žimutice, místní část Třitim, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko
Horní Kněžeklady a místní část Dolní Kněžeklady, v obou obcích vybudování vodovodu, který bude napojen na
skupinový vodovod Dolní Bukovsko
V41
V42
V43
V44
V45
Horní Kněžeklady, vybudování kanalizace a ČOV
Horní Kněžeklady, místní část Štipoklasy, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní
Bukovsko
Modrá Hůrka a místní část Pořežánky, vybudování kanalizace a nové společné ČOV, která bude na území
Pořežánek
Modrá Hůrka, vybudování nového rybníka
Hluboká nad Vltavou, protipovodňová opatření
I. v lokalitě Hamr zřídit hrazení do vtoku do Náhonu MVE a jalový přeliv na konci náhonu.
II. upravit propustek od Zvolenovského rybníka
III. na pravém břehu Vltavy zřídit ochrannou hrázku podél komunikace Hluboká – Hrdějovice
IV. zachycení a odvedení přívalových vod z extravilánu v Zámostí, pomocí odvodňovacích žlabů a terénních
průlehů.
V. v lokalitě Jeznice prodloužit úpravu toku nad stávající úpravou v obci a podchytit extravilánové vody
záchytnými příkopy
VI. v lokalitě Kostelec zřídit příkop pro odvádění přívalových vod
VII. v lokalitě Líšnice provést na Líšnickém potoce rekonstrukci mostku v obci a nad obcí provést stabilizaci nátrží
svahů a revitalizaci upraveného koryta
VIII. v lokalitě Purkarec v severní části provést otevřený příkop a stávající koryt zkapacitnit nad obcí podchytit
extravilánové vody záchytnými příkopy, v jižní části zkapacitnit stávající příkop
B.3.3.2. Vyhodnocení PRVKÚC JČK a územních plánů obcí a zjištěné střety
Program rozvoje vodovodů a kanalizací a územní plány obcí sloužily zpracovateli vodohospodářské části jako podklad pro
zhodnocení stavu a rozvoje vodovodů a kanalizací v řešeném území Vltava. Zpracovatel se při podrobnějším průzkumu
v terénu dostal v některých případech do rozporu s PRVKÚK, někdy i s územním plánem dané obce.
PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj.
Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované
záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém
sídle).
Totéž platí i pro některé územní plány, které jsou staré již několik let. Návrhy v nich již nejsou aktuální a odlišují se od
současných záměrů obcí.
Tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV - vyhodnocení ÚP a PRVKÚC
Návrh kanalizace a nová ČOV
PRVKÚC
ÚPn obce
Doporučení zpracovatele
JČ
Dle ověření stávajícího stavu je kanalizace
již v obci vybudována a kanalizační síť je
napojena na kanalizaci města České
Hosín
Ano
Budějovice
Hosín – místní část Dobřejovice
Ano
Již je vybudována nová ČOV
Ne, malá obec – dovoz splašků
z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo
Horní Kněžeklady
Ne
Ano
vybudování společné ČOV i pro místní části
V obci je již vybudována nová kanalizace i
ČOV
Hrdějovice – místní část Opatovice
Ano
Ano
Modrá Hůrka + místní část Pořežánky
Ne
Ano
Ano, společná ČOV pro obě lokality
Olešník
Ano
Ano
Již je vybudovaná nová ČOV
Ne, malá lokalita – dovoz splašků
z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo
Vlkov
Ne
Ano
budování domovních ČOV
B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky
B.3.4.1. Problémy v oblasti zásobování teplem a plynem
V odlehlých nebo velmi malých sídlech a v lokalitách se zástavbou pro rekreaci převážně letního charakteru, do nichž je
přivedení ZP nereálné, by měla být využívána jiná paliva s nízkými emisemi škodlivin, případně elektrická energie.
Současná doba se vyznačuje útlumem zájmu o využívání plynu. Jedná se o výkyv charakteristický nejen pro řešené území.
Tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem
Kód
Popis
Et 1
Návrh přivedení tepla od JETE k připravovanému výrobnímu areálu Býšov. Záměr není definitivně vyjasněn –
JETE nabízí dodávky tepla ve formě horké vody.
Et 2
Fyzická likvidace vyřazeného parovodu v blízkosti Švábova hrádku v Českých Budějovicích. Koncová část
posilovací větve MÁJ - DN 500 byla vyřazena z provozu, ale demontována je pouze částečně.
Et 3
Záměr výstavby horkovodního přivaděče vyvedeného z areálu JETE, přes Olešník, Zahájí a Zliv do Českých
Budějovic.
Et 4
Rozšíření horkovodní sítě v Českých Budějovicích o úsek přes řeku Vltava. Záměr je ve stadiu příprav.
Et 5
Zrušení struskovodu vedeného od teplárny v Českých Budějovicích na odkaliště Hodějovice (na hranici ŘÚ). Do
roku 2012 má být ukončen provoz tohoto zařízení.
tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem
Kód
Popis
Ep 1
Návrh vysokotlakého plynovodu v trase Ševětín – Hosín. Trasa představuje propojení dvou bodů na stávající síti.
Ep 2
Návrh prodloužení stávajícího středotlakého plynovodu od vstupu do JETE k připravovanému areálu Býšov.
Ep 3
Možnost plošné plynofikace sídla Dasný
Ep 4
Možnost plošné plynofikace sídla Munice
Ep 5
Možnost plošné plynofikace sídla Branišov
B.3.4.2. Problémy v oblasti zásobování elektrickou energií
V případě navrhovaných velkých urbanizovaných ploch bude potřeba vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční
trafostanice. V současné době probíhá překotný rozvoj fotovoltaiky, což vede k záborům ZPF a nepříznivému estetickému
působení v krajině
tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií
Kód
Popis
Ee1
Temelín, výstavba el. vedení 400kV mezi TR Kočín – TR Mírovka, napojení do elektrizační soustavy mimo Jč.kraj
Ee2
Temelín, zdvojení stávajícího el. vedení 110kV mezi TR Kočín – TR Veselí n.L, pro zabezpečení dodávky el.
energie na Táborsku a Jindřichohradecku
Ee3
Hluboká n.V., zdvojení stávajícího el. vedení 400kV mezi TR Dasný – TR Přeštice
Ee4
Hluboká n.V., , výstavba el. vedení 110kV mezi TR Dasný – TR Větřní, pro zabezpečení dodávky el. energie na
Českokrumlovsku
Ee5
Temelín, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro potřebu FVE Býšov
Ee6
České Budějovice, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro zajištění elektrizace krajského města
Ee7
Temelín, přeložka vedení 22 kV k TS Býšov, vyvolaná výstavbou FVE Býšov
Ee8
Hosín, výstavba další TS Letiště, včetně venkovní přípojky 22 kV
Ee9
Hosín, místní část Dobřejovice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
Ee10
Hluboká n.V., místní část Poněšice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee11
Hluboká n.V., místní část Kostelec, v rámci bytové výstavby na jihozápadě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee12
Hluboká n.V., místní část Líšnice, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee13
Hluboká n.V., místní část Jeznice – Buzkov, v rámci rekreační oblasti na severu obce vybudovat TS, včetně
venkovní přípojky 22 kV,
Ee14
Hluboká n.V., místní část Jaroslavice, v rámci bytové a rekreační výstavby v obci vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Ee15
Hluboká n.V., místní část „Pod Jaroslavicemi“?, v rámci bytové a rekreační výstavby vybudovat TS, včetně
Ee16
Hluboká n.V., místní část Purkarec, v rámci výstavby přístaviště vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Ee17
Olešník, místní část Nová Ves, v rámci výstavby veřejné vybavenosti vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22
kV,
Ee18
Olešník, místní část Chlumec, v rámci zóny podnikání na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
Ee19
Olešník, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Ee20
Ee21
Ee22
Ee23
Ee24
Ee25
Ee26
Ee27
Ee28
Ee29
Ee30
Ee31
Ee32
Ee33
Ee34
Ee35
Ee36
Ee37
Ee38
Ee39
Ee40
Hluboká n.V., místní část Vlkov, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
Hluboká n.V., místní část Munice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Zahájí, v rámci bytové výstavby na severovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Žimutice, místní část Pořežany, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22
kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby jižně u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 1 vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 2 vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22
kV,
Dasný, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Dasný, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby u rondelu vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby u řeky Vltavy vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby „U Stromovky“ vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, v rámci bytové výstavby v centrální části obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci výstavby RD na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na jihovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní
přípojky 22 kV,
Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky
22 kV,
České Budějovice, místní část Zavadilka, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně
B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody
Jak z průzkumů, rozborů a provedené analýzy vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských
činností člověka v území. Většina problémů je celoplošného tedy obecného rázu a to zejména:
Velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi,
Velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD, ochrana přírodně hodnotných lokalit před urbanizací
Rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny,
Zranitelnost půd vodní erozí,
Neodpovídající dřevinná skladba - nízký či průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů, příliš vysoké zastoupení
smrkových monokultur,
Nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů,
Škody zvěří na lesních porostech
Ochrana přírodě blízkých, ekologicky stabilních lokalit před urbanizací
tabulka 79: Problémy v oblasti ÚSES
Kód
Popis
OP 1
Zpřesnit vymezení hranic NBC004 Hlubocká obora
OP 2
Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Zahájí
OP 3
Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Modrá Hůrka
OP 4
Řešení případných střetů lokálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů
OP 5
Řešení případných střetů regionálních a nadregionálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů
B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory
Převážná část řešeného území má stabilní geologické podloží a není zde evidováno žádné území náchylné k sesuvům.
Výjimku však tvoří specifická část břehových partií u Hněvkovické nádrže. Některé části břehů Hněvkovické vodní nádrže
jsou strmé a navíc jsou vystaveny častému vlnobití, jež je vyvoláno větrem. Lze sice konstatovat, že zde již místy vznikl stav
relativní odolnosti břehů vůči vlnobití, ale je to pravda pouze zdánlivá, jež platí pouze na některých úsecích břehů. Abraze na
Hněvkovické vodní nádrži existuje, ale je přirozeného původu, způsobuje ji vlnobití a kolísání hladiny, jakož i strmé břehy.
Trvale dochází k vymývání jemných částic z půdy na březích, takže se vytváří určitá obdoba abrazních srubů. Výrazné
kolísání hladiny však brání vyvinutí typických teras. Tyto jevy však jsou zcela přírodního původu a nemají nic společného
s plavbou.
Severní část řešeného území vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují
plochy středního radonového rizika.
Z možných přírodních vlivů ohrožujících obyvatelstvo a plochy v řešeném území mají největší váhu výskyty povodní. Ve
výkresové části studie jsou graficky vyznačena stanovená záplavová území, která jsou jedním z limitů využití území. V těchto
územích je nutno provádět a respektovat zejména tato opatření: Umístění veškerých staveb, zařízení a činností
v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být projednáno s příslušnými správci a ve stanovených
územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu. V řešeném území zejména u břehových partií Hněvkovické nádrže existují
i provizorní objekty nebo stavby rodinné rekreace, které jsou umístěny v ochranném prostoru vodní nádrže (kóta 370,10
m.n.m.) nebo v prostoru stavební uzávěry Hněvkovické nádrže (kóta 374,60 m.n.m.).
V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod. Dále provádět postupně v záplavových územích
podél toků změny kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních
pozemcích v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav. Veškeré stavby, které budou vedeny napříč či podél
územím ohroženým velkými vodami vodních toků i ostatních tzv. drobných vodních toků, budou navrženy tak, aby nebyly
zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla vybudována příslušná technická opatření pro
eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku vodního toku (např. zkapacitnění koryta vodního toku,
vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování retenčních nádrží apod.).
Další rizikové faktory plynou z extrémních meteorologických vlivů, prudké bouře, velmi silný vítr, které mohou ohrozit
návštěvníky kempů, tábořišť a provozovatele vodních sportů na vodní hladině. Proto je potřeba vybudování spolehlivého a
dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi a respektování ochranného pásma lesa a vytvoření
účinného systému varování. Námraza, mokrý sníh a ledovka kromě komplikací v silničním provozu způsobují i škody na
lesních porostech. V řešeném území se však tyto jevy vyskytují v menším množství a menší četnosti, nežli v jiných, zejména
horských a vyšších částech jihočeského kraje.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK:
BPEJ
BSK
CR
CZT
ČEZ
ČHMÚ
ČNB
ČOV
ČSÚ
EECONET
EO
EU
GSM
HDP
CHLÚ
CHSK
J
JV
JZ
JČE
JČK
JČU
JETE
JVS
KČT
KES
KHS
KPÚ
KPZ
k.ú.
LBC
LBK
LHO
LHP
LO
LT
LVS
LZU
MF
MHD
MK
m.n.m.
MPR
MPZ
MÚK
MZd
NATURA 2000
NKP
NBC
NBK
NUTS
OP
OPRL
ORP
OV
PD
Bonitní půdně ekologická jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku
Cestovní ruch
Centralizované zásobování teplem
Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s.
Český hydrometeorologický ústav
Česká národní banka
Čistírna odpadních vod
Český statistický úřad
European Ecological Network – Evropská ekologická síť
Ekvivalentní obyvatel
Evropská unie
Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard
Hrubý domácí produkt
Chráněná ložisková území
Chemická spotřeba kyslíku
Světová strana - jih
Světová strana - jihovýchod
Světová strana - jihozápad
Jihočeská energetika a.s.
Jihočeský kraj
Jihočeská univerzita
Jaderná elektrárna Temelín
Jihočeský vodárenský svaz
Klub českých turistů
Koeficient ekologické stability
Krajská hygienická stanice
Komplexní pozemkové úpravy
Krajinná památková zóna
Katastrální území
Lokální biocentra
Lokální biokoridory
Lesní hospodářská osnova
Lesní hospodářský plán
Lesy ochranné
Lesní typ
Lesní vegetační stupeň
Lesy zvláštního určení
Ministerstvo financí
Městská hromadná doprava
Místní komunikace
Metry nad mořem (nadmořská výška)
Městská památková rezervace
Městská památková zóna
Mimoúrovňová křižovatka
Ministerstvo zdravotnictví
Program ochrany přírody v evropském kontextu
Národní kulturní památka
Nadregionální biocentrum – prvek územního systému ekologické stability (ÚSES)
Nadregionální biokoridor – prvek ÚSES
územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU
Ochranné pásmo
Oblastní plán rozvoje lesa
Obec s rozšířenou působností
Občanské vybavenost
Projektová dokumentace
PFČR
PHARE
POH
POPD
POÚ
PP
PR
PRK
PRVKUC
PUPFL
PÚR
R4
RBC
RBK
RD
RK
RRA, RERA
RRR
RZP
ŘSD
ř.ú.
S
Sb.
SV
SZ
SAPARD
SLDB
SLT
SEA
SKO
STL
SWOT
TBD
TKO
TV
ÚAP ORP
ÚHÚL
ÚPD
ÚP, ÚPn
ÚPm, ÚPnM
ÚPVÚC
ÚSES
ÚV
ÚS
V
VaK
VKP
VN
VVN
VPZ
VS
VŠE
VTL
x
Z
ZCHÚ
ZP
Pozemkový fond ČR
Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky
Program odpadového hospodářství
Plán otvírky, přípravy a dobývání
Pověřený obecní úřad
Přírodní park, přírodní památka
Přírodní rezervace
Program rozvoje územního obvodu kraje
Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Politika územního rozvoje
Rychlostní silnice
Regionální biocentrum – prvek ÚSES
Regionální biokoridor – prvek ÚSES
rodinné domy
Rada kraje
Regionální rozvojová agentura
Referát regionálního rozvoje
Rychlá zdravotnická pomoc
Ředitelství silnic a dálnic
Řešené území
Světová strana – sever
Sbírka zákonů
Světová strana – severovýchod
Světová strana – severozápad
Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích
Sčítání lidu, domů a bytů
Soubor lesních typů
Strategic Environmental Assessment – Strategické posuzování životního prostředí
Stanice katodové ochrany VTL plynovodu, produktovodu
Vedení středotlakého plynovodu
Analýza (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities
=příležitosti; T=threats =hrozby)
Technický a bezpečnostní dozor
Tuhý komunální odpad
Televize, televizní
Územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Územně plánovací dokumentace
Územní plán
Územní plán města
Územní plán velkého územního celku
Územní systém ekologické stability
Úpravna vod
Územní studie
Světová strana - východ
Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s.
Významný krajinný prvek
Vedení vysokého napětí
Vedení velmi vysokého napětí
Vesnická památková zóna
Vodárenský svaz
Vysoká škola ekonomická
Vedení vysokotlakého plynovodu
Úrovňová křižovatka na silnicích
Světová strana - západ
Zvláště chráněné území přírody
Zemní plyn
ZPF
ZÚ
ZÚR
ŽP
ž.st.
Zemědělský půdní fond
Zastavěné území
Zásady územního rozvoje
Životní prostředí
Železniční stanice
SEZNAM TABULEK:
tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD....... 10
tabulka 2: Sídelní struktura....................................................................................................................................................... 13
tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel................................................................................................................................................ 14
tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010...... 16
tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009 ................... 18
tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001) .............................................................................................. 19
tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání ................................................... 21
tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ............................................................................... 22
tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) .......................................................................................................... 23
tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání .................................................................................................. 23
tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ) .......................................... 23
tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském ..................................................................................................... 36
tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ ..................................... 37
tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD ........................................... 38
tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území ............................................................................................................................. 44
tabulka 16: Ložisková území .................................................................................................................................................... 63
tabulka 17: Dobývací prostory těžené ...................................................................................................................................... 63
tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné......................................................................................................... 63
tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu.................................................................................................................... 64
tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu .................................................................................................................... 64
tabulka 21: Stará důlní díla....................................................................................................................................................... 64
tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ
2007) ............................................................................................................................................................................... 67
tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007) .... 68
tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a..................................................................................................................... 70
tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území .................................................................... 70
tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jihočeského kraje a ČR............................................ 71
tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů ................................................................................................................ 71
tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10 ..................................................................................... 72
tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a ................................................................................... 72
tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem) ........................................................................ 74
tabulka 31: Genové základny ................................................................................................................................................... 74
tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10............................................................................... 74
tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a............................................................................. 75
tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR ..................................................................................... 75
tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES ........................................................................................... 76
tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES ....................................................................................................................... 76
tabulka 37: nemovité kulturní památky..................................................................................................................................... 96
tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území.................................................................................................................... 133
tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území..................................................................................................... 135
tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001 ............................................................. 136
tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007) ................................................ 137
tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) ...................................................................................................... 137
tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území .................................................................................... 138
tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví....................................................................................................................... 139
tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji............................................................................. 140
tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ...................................................... 140
tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání ................................................................................................ 141
tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území............................................................................................................. 143
tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území...................................................................................... 144
tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě ............. 152
tabulka 51 Dokončení Vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb - plán..........................................................................155
tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008)................................. 158
tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006)...................................................... 158
tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice................................................................................................... 159
tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou .............................................................................................. 161
tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv.......................................................................................................................... 162
tabulka 57: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky:.................................................................................. 170
tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu......................................................................................................... 170
tabulka 59: Záplavová území v řešeném území..................................................................................................................... 175
tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území.......................................................................................................................... 177
tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice............................................................................................ 177
tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK5 (mg/l) .................................. 180
tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (mg/l) ....................................... 180
tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK5 (t/rok)............................................................. 181
tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok) ........................................................... 183
tabulka 66: Zásobování vodou ............................................................................................................................................... 185
tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) ........................................................................................................ 189
tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny ............................................................................................... 193
tabulka 69: Zdroje elektrické energie - teplárny ..................................................................................................................... 193
tabulka 70 Kapacita provozovaných skládek odpadu v okrese České Budějovice.................................................................198
tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území ............................................................................................................................ 199
tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území .................................................................................................. 199
tabulka 73: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území ......................................................................... 213
tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy............................................................................................................................... 214
tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod....................................................... 216
tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV - vyhodnocení ÚP a PRVKÚC .................................................................... 218
tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem ................................................................................................ 219
tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem ............................................................................................... 219
tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií.............................................................................. 219
tabulka 80: Problémy v oblasti ÚSES.................................................................................................................................... 220
SEZNAM GRAFŮ:
graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území......................................................................................................................... 15
graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou............................................................................................................... 15
graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009)................................................................................................................................ 16
graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009) .................................................................................................... 17
graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009)....................................................................................................... 17
graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009) .................................................................................. 18
graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) ..................................................................................... 19
graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) .......................................................... 20
graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001)............................................................ 20
graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009..................................................................... 21
graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice ................................................................................................ 22
graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou ................................................................................................... 22
graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání..................................................................................................... 23
graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ....................................................................................... 36
graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ .......................... 37
graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ ........................................................................................ 37
graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD .................................................................... 38
graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice ..................................................................................... 39
graf 19: Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území.......................................................................39
graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území ............................................................................................. 66
graf 21: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v % ........................................................................................... 67
graf 22: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v % .............................................................................................. 68
graf 23: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha........................................................................................... 69
graf 24: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha ............................................................................................. 69
graf 25 Množství zpracované rudy v MAPE Mydlovary...........................................................................................................130
graf 26 Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vyloženou rudou.................................................................130
graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice ............................................................................................................ 134
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
graf
28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou .............................................................................................................. 134
29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území ................................................................................... 135
30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice................ 136
31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou................... 137
32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo) ............. 140
33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území ................................................................................................................. 141
34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání .................................................................................................... 141
35: Průhlednost vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) .............................................................. 150
36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) ..................................................................... 150
37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) ...................................... 151
38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006) ........................................................................ 159
39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006) .................................. 159
SEZNAM KARTOGRAMŮ:
kartogram 1: Řešené území ....................................................................................................................................................... 4
kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK..................................................................... 9
kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí ................................................................................................................ 11
kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území ................................................................................................................... 27
kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území ................................................................................................................... 28
kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území ........................................................................................................................ 29
kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0-14 let........................................................................ 30
kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více............................................................................... 31
kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním.................................................................................................................... 32
kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním .......................................................................................................... 33
kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání.................................................................................................................. 34
kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti...................................................................................................................35
kartogram 13: Živě narození .................................................................................................................................................... 40
kartogram 14: Zemřelí .............................................................................................................................................................. 41
kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území .................................................................................................. 42
kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území ........................................................................................................ 43
kartogram 17: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území ................................................................................................ 54
kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území ................................................................................................................. 55
kartogram 19: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území ................................................................................................ 54
kartogram 20: Nadmořská výška v řešeném území ................................................................................................................. 55
kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území ................................................................................................................ 77
kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území ................................................................................................................. 78
kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území ................................................................................... 79
kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území .................................................................................. 80
kartogram 25: Orná půda v řešeném území............................................................................................................................. 81
kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF .................................................................................................................................... 82
kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území............................................................................................................. 83
kartogram 28: Podíl trvalých travních porostů ze ZPF..............................................................................................................84
kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území....................................................................................................................... 85
kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území ................................................................................................................. 86
kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území .............................................................................................................. 87
kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území ................................................................................................................ 88
kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území) ....................................................................................... 89
kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území....................................................................................................................... 90
kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES)................................................................................................................. 91
kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky ................................................................................... 123
kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie ......................................................... 124
kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie ........................................................ 125
kartogram 39: Rekreační oblasti ............................................................................................................................................ 163
kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území ............................................................................................................. 164
kartogram 41: Intenzity dopravy ............................................................................................................................................. 172
kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy ........................................................................................................................ 173
kartogram 43: Území s veřejným vodovodem........................................................................................................................ 187
kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou).......................................................................................... 191
kartogram 45: Území se stávající ČOV .................................................................................................................................. 192
Kartogram 46: Plynofikace řešeného území .......................................................................................................................... 196
Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem) .......................................... 197
SEZNAM VYOBRAZENÍ:
obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice ...................................................................................................... 50
obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic ..................................................................................................................... 51
obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území . 51
obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště............. 52
obrázek 5: Největší rybník v řešeném území - Bezdrev........................................................................................................... 52
obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi ......................................................................................................................................... 52
obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu ...................................................................... 53
obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká ....................................................................... 53
obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína.............................................................. 53
obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy) ........................... 56
obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice - Vitín... 58
obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rodozobá (vpravo) ................... 59
obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo) ........................ 60
obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami .. 61
obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava ............... 61
obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká ............................................................................................................. 92
obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera.
......................................................................................................................................................................................... 93
obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění 93
obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice................................................................................................................. 94
obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice ....................................................................................................................... 94
obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice .................................................................................................................. 94
obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo) ............................. 95
obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada........................................................................................................................................ 95
obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto ................................................................................................................ 96
obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci .......................................................... 115
obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo) ....................... 116
obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích.... 116
obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo) ........................................ 117
obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo)
....................................................................................................................................................................................... 117
obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel ............................................................ 117
obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní ............................................................................................... 118
obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně ................................................... 118
obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo) ........................................... 118
obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci.............................................................. 119
obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo) .................................................... 119
obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo) ............... 119
obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo)
....................................................................................................................................................................................... 119
obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích ............................... 120
obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích................................................................................... 120
obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD
v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby. .......... 120
obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a
malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo)............ 121
obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo) .................................................. 121
obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo) ........ 121
obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo)
....................................................................................................................................................................................... 122
obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo)
....................................................................................................................................................................................... 126
obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)........................ 127
obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ...................... 127
obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ......................... 127
obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ......................... 128
obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)............................. 128
obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)
....................................................................................................................................................................................... 128
obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo) 129
obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo) 129
obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo) ................. 129
obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008................................................. 131
obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE......... 132
obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun
pneumatik ...................................................................................................................................................................... 132
obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo) ................... 132
obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE........................................... 133
obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic
....................................................................................................................................................................................... 133
obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo)
....................................................................................................................................................................................... 139
obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3 ...................... 139
obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých
Budějovicích .................................................................................................................................................................. 139
obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo)
....................................................................................................................................................................................... 142
obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo)..... 143
obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích............................................................................... 144
obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou ....................................................... 148
obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném
....................................................................................................................................................................................... 148
obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo).......................................... 149
obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi 150
obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná
cyklostezka Hluboká nad Vltavou - Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo) ............. 152
obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou ................................................................... 152
obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže .......................................... 154
obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo).. 154
obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo)............ 156
obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel
Budweis(vpravo)............................................................................................................................................................ 158
obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích ....... 161
obrázek 78: Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo) .................... 162
obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák........................................................................................................162

Textová část - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

Březen - Nové Hrady

ÚS Vltava_anal_25.05.10 - Geoportál Jihočeského kraje

Návrh zadání - Geoportál Jihočeského kraje

RhysodesMetodika_TACR16XII Def

Textová část a odůvodnění - Geoportál Jihočeského kraje

Pištínský zpravodaj č. 1 2006

zde - UTOK

Katalog CA Rybářka 2013 ke stažení v PDF

Zpracování statistických údajů v mapě

Ke stažení v PDF

Cesty ke scénáři V

3 - Blatná

Strategický plán rozvoje města

Zde - čkait