Průvodce testem OSP

Transkript

Průvodce testem OSP

PRŮVODCE TESTEM
OBECNÝCH STUDIJNÍCH PŘEDPOKLADŮ (OSP)
s komentovanými ukázkami úloh
SCIO_Poradce_A5_09_2010_OBÁLKA.indd 4-5
25.10.2010 12:06:38
1
Obsah
1
1.1
1.2
1.3
1.4
1.5
1.6
Význam testování studijních předpokladů a test OSP v ČR .................. 4
Obecné studijní předpoklady .....................................................................4
Test OSP v ČR ............................................................................................4
Proč fakulty volí test OSP ...........................................................................6
Podobné testy v ČR ....................................................................................8
Podobné testy v zahraničí ...........................................................................8
S čím by test OSP neměl být zaměňován ....................................................8
2
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
Charakteristika testu OSP ................................................................... 11
Základní a rozšířená verze testu .............................................................. 11
Čas a jeho úloha v testu OSP ................................................................... 13
Výsledek v podobě percentilu .................................................................. 13
Časové vymezení ..................................................................................... 16
Jak je to s body ........................................................................................ 16
3
3.1
3.2
3.3
Jak řešit test OSP? ............................................................................... 17
Co mít neustále na paměti ....................................................................... 17
Volba správné strategie (různá obtížnost, systém poznámek) ................. 18
Řešení testu jako celku ............................................................................ 20
4
4.1
4.2
4.3
4.4
4.5
Test OSP – ukázkové úlohy s komentáři.............................................. 22
Verbální oddíl.......................................................................................... 22
Analytický oddíl ...................................................................................... 28
Kvantitativní oddíl .................................................................................. 31
Oddíl kritického myšlení ......................................................................... 39
Oddíl abstraktního uvažování ................................................................. 46
5
5.1
5.2
5.3
5.4
Jak se připravit na test OSP? ............................................................... 52
Možnosti dlouhodobé přípravy ............................................................... 54
Příprava s profesionálními materiály a službami ..................................... 57
Komplexní příprava ................................................................................ 59
Příprava musí být efektivní! .................................................................... 61
6
Nejčastější dotazy k testu OSP (FAQ) ................................................. 64
7
Užitečné odkazy ................................................................................... 66
SCIO_Poradce_A5_09_2010_BLOK.indd 1
25.10.2010 12:45:33
2
25.10.2010 12:45:36
3
Vážení pedagogové,
testy studijních předpokladů se začaly využívat před více než čtyřiceti lety v přijímacím řízení na vysoké školy v USA. S mírnými obměnami se užívají dodnes, a to i pro
přijímání na takové univerzity, jako je Harvard, Yale, MIT, Princeton či Stanford.
Podobné testy se začínají prosazovat i v Anglii na Cambridge a Oxfordu – pokud
máme jmenovat jen obecně známé špičkové univerzity. Považujeme proto za úspěch
a přínos vzdělávání v České republice, že se test obecných studijních předpokladů
podařilo prosadit i v českém vzdělávacím systému.
Test Obecné studijní předpoklady (OSP) nezkoumá znalosti studenta, ale jeho
předpoklady ke studiu. Výhodné je to zejména v situaci, kdy každá střední škola má
jiné osnovy a odlišnou úroveň výuky v jednotlivých předmětech.
Místo znalostí jmen spisovatelů je test studijních předpokladů zaměřen na zjišťování schopnosti vyrozumět z psaného textu jeho sdělení. Místo letopočtů těch nebo
oněch událostí jsou v testech studijních předpokladů zařazeny úlohy zkoumající
schopnost logicky myslet a pracovat s informacemi. Místo znalosti složitých matematických vzorců je prověřována schopnost práce s čísly, tabulkami a grafy. Takovým způsobem se odlišuje test OSP od obvyklých testů vědomostních.
Řada českých středních škol, a každým rokem stále více vysokoškolských fakult,
dochází k názoru, že test OSP je při nutnosti přijímacích zkoušek optimálním řešením. Objektivita a spravedlnost testu OSP jsou velkou výhodou i pro samotné uchazeče, kteří se na střední a vysoké školy hlásí. V této publikaci byste se proto měli dozvědět vše důležité, co se testu OSP týká, zejména to, jak na něj dobře připravit své
studenty. Věříme, že se prostřednictvím Vás, pedagogů, stane dobrým průvodcem
v cestě za vzděláním všech, kdo se s testem OSP v přijímacích zkouškách setkají.
Za společnost Scio
RNDr. Ondřej Šteffl, CSc.
25.10.2010 12:45:39
4
1
Význam testování studijních předpokladů a test OSP v ČR
Studium na střední škole je vždy ukončeno závěrečnou zkouškou, která zhodnotí,
do jaké míry student obsáhl informace, jež mu byly předkládány, a zda se skutečně nachází na požadovaném stupni vzdělání. Tato zkouška je stvrzena maturitním vysvědčením a právem vystupovat jako osoba se středoškolským vzděláním. Každá střední
škola je ale zaměřena určitým směrem, kromě gymnázií, jejichž zaměření je většinou
všeobecné. Z různých středních škol si proto student odnese odlišné znalosti, se kterými by poté měl, v případě svého zájmu, usilovat o přijetí na vysokou školu (VŠ).
Ne každý však už ve chvíli, kdy podává přihlášku na střední školu, ví, jakým směrem se chce do budoucna ubírat. Proto se může stát, že student ze střední ekonomické školy se bude hlásit na humanitní obor, pro který ale nemá dostatečné množství
znalostí, aby obstál v přijímacím řízení na příslušnou VŠ. Takový student je v přijímacím řízení značně znevýhodněn, i když jeho studijní výsledky mohou být velmi
dobré.
Proces přijímacího řízení na VŠ by měl být nastaven tak, aby co nejvíce odstranil
různá znevýhodnění a poskytl uchazečům o vysokoškolské vzdělání rovné podmínky ve snaze přijmout ty nejlepší z nich. Jedním z takových řešení je zavedení testů
obecných studijních předpokladů do procesu přijímacího řízení na VŠ.
1.1 Obecné studijní předpoklady
Obecné studijní předpoklady je možné charakterizovat jako specifický studijní potenciál. Ten vyjadřuje míru určitých dovedností a schopností, které člověku umožní
více či méně dobře zvládnout nároky studia. Rozhodně tedy nesouvisí s množstvím
znalostí, jež uchazeč do té doby získal např. na střední škole.
Studijní potenciál není podmínkou pouze pro úspěšné studium na VŠ, ale také
pro uplatnění se v budoucím životě. Uplatnění se v moderní společnosti, která vyžaduje vzdělání a neustálou aktivitu v této oblasti. Aby byl absolvent VŠ úspěšný
ve svém oboru, je nutné se neustále zdokonalovat a přijímat nové informace. Vysoká
škola by neměla být závěrečnou etapou vzdělávání, ale startovní čárou.
1.2 Test OSP v ČR
Potenciál studijních předpokladů zjišťuje v ČR test Obecné studijní předpoklady
(OSP), který do českého školství pronikl ve druhé polovině devadesátých let 20. sto-
25.10.2010 12:45:42
5
letí. Dostal se sem zásluhou společnosti Scio. Do povědomí veřejnosti tato společnost pronikla zejména jako instituce zabývající se vývojem testů a organizováním
testování v procesu přijímacích zkoušek a přípravy na ně. Test OSP, respektive jeho
příprava v adekvátní podobě pro podmínky českého školství, byl na tomto poli významným krokem. Využití testu OSP v procesu přijímacího řízení místo tradičních
znalostních testů je jednoznačně podporováno řadou odborníků z oblasti vzdělávání.
Test OSP vychází z testů studijních předpokladů, které jsou dlouhodobě využívány v procesu přijímacího řízení na VŠ v USA. Jedná se především o SAT Reasoning
Test, LSAT a částečně GRE General Test (viz kapitolu Podobné testy v zahraničí).
Využití testu OSP ve školství je ale širší, stejně tak jako využití např. testu GRE.
1.2.1 Test OSP v Národních srovnávacích zkouškách
Nejdůležitější role testu OSP je v přijímacích zkouškách na VŠ, kde je součástí Národních srovnávacích
zkoušek (NSZ). Ty měly premiéru v roce 1996 se záměrem učinit přijímací řízení na VŠ objektivnějším.
Do roku 2006/2007 byly výsledky NSZ některými
fakultami pouze zohledňovány vedle výsledků jejich
vlastních přijímacích zkoušek (Fakulta sociálních
studií, MU). Paralelně sloužily jako příprava pro
uchazeče o studium na VŠ. V roce 2006/2007 se však
již prvních 9 fakult rozhodlo, že stanoví NSZ jako
povinnou součást přijímacího řízení. Další fakulty
k výsledku z NSZ přihlížely. Celkem tak prošlo v roce
2006/2007 testy NSZ přes 21 tisíc uchazečů o studium na VŠ (většina z nich testem OSP). O rok později si NSZ jako povinnou součást přijímacího řízení stanovilo už více než 20 fakult vysokých škol. Dnes tyto
zkoušky využívá téměř 60 fakult v ČR a test OSP proniká i na Slovensko.
NSZ (Národní srovnávací zkoušky) lze absolvovat z následujících předmětů1:
• Obecné studijní předpoklady (OSP)
• Základy společenských věd (ZSV)
• Cizí jazyky (AJ, NJ)
• Přírodní vědy (FY, BI, CH)
Fakulty jako kritérium přijetí nejvíce využívají právě test OSP.
1
Přehled odráží stav v roce 2010. NSZ mohou příležitostně i trvale obsahovat také další zkoušky.
25.10.2010 12:45:44
6
Průběh NSZ
Pokud se student hlásí na fakultu, která v přijímacím řízení vyžaduje test v rámci
NSZ, je nutné, aby se zaregistroval ke zkoušce (testu) na stránkách www.scio.cz/
nsz. Přihláška k NSZ není součástí přihlášky na VŠ (jsou to dvě odlišné věci).
Test OSP v rámci NSZ je možné vykonat ve více termínech a v mnoha městech
po celé ČR, a dokonce i na Slovensku. Počet termínů lze vždy snadno zjistit na výše
zmíněných stránkách. V posledních letech se ustálil na šesti.
Podmínky NSZ
Průběh zkoušek je velice přísný, proto
by měli být studenti s jejich pravidly
dobře seznámeni. Při vstupu do testovací místnosti probíhá kontrola
totožnosti na základě předložení občanského průkazu. Po usazení všech
účastníků je pořízen fotografický snímek pro případné pozdější ověření
totožnosti účastníka. V průběhu testování nejsou povoleny žádné pomůcky,
na pracovní ploše může být pouze průhledná láhev s nápojem. Mobilní telefon musí
být vypnutý a uložený mimo pracovní plochu. Svým chováním uchazeč nesmí nikoho vyrušovat a vždy musí postupovat podle pokynů administrátora. Sebemenší
porušení pravidel má za následek vyloučení účastníka ze zkoušky.
1.3 Proč fakulty volí test OSP
Test OSP je využíván na mnoha fakultách v ČR. Má spoustu příznivců, ale i odpůrců. Přečtěte si názory odborníků na vzdělávání:
Prof. PhDr. Petr Matějů, Ph.D.
mezinárodně uznávaný odborník na koncepci vzdělávání
Nemá cenu objevovat dávno objevené. Chytrý člověk přebírá zkušenosti těch, komu se
daří. Testy OSP jsou v podstatě srovnatelné s těmi, podle nichž se přijímá na americké
univerzity. A tam to velmi dobře funguje už desítky let. Pro každý obor vysokoškolského
studia sice potřebujete trochu jiné nadání, ale ten základ, tedy logika, schopnost vidět souvislosti, rychle se zorientovat v textu, tabulce či grafu, vyhmátnout podstatné, je
společným základem pro všechny obory. Bez těchto schopností nemá člověk šanci uspět.
25.10.2010 12:46:09
7
V přijímacím řízení na střední školy jsem pro zrušení předmětových testů a pro jejich nahrazení testem studijních předpokladů, který by na konci základní školy uchazeči o střední vzdělání napověděl, do jaké míry je studijní typ, či spíše prakticky zaměřený jedinec. Podle toho by se rozhodoval lépe než dnes. Jen školy oborově vyhraněné,
např. konzervatoře, by mohly své budoucí žáky vybírat na základě talentových zkoušek
nebo oborových testů.
Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.
děkan Fakulty sociálních studií MU v Brně
Smyslem přijímacího řízení, jak jej chápeme na FSS MU, je v uživatelsky přívětivém
prostředí vybrat takové uchazeče a uchazečky, kteří mají ke studiu ty nejlepší předpoklady. Pro studium sociálních věd jsou těmito předpoklady jistá míra inteligence,
schopnost kritického a tvořivého uvažování, schopnost rozumět odbornému (českému
i cizojazyčnému) textu, schopnost nový text vytvářet a – v neposlední řadě – schopnost
vydržet sedět dlouhé hodiny nad odbornými knihami a časopisy a číst, číst a číst. Tyto
předpoklady podle našeho názoru – samozřejmě, kromě toho posledního – dobře prověřují testy obecných studijních předpokladů.
Ing. Daniel Šťastný, Ph.D.
proděkan pro pedagogiku Národohospodářské fakulty VŠE v Praze
Národohospodářská fakulta VŠE v Praze se rozhodla využívat při svém přijímacím řízení testů obecných studijních předpokladů v rámci Národních srovnávacích zkoušek
společnosti Scio v přesvědčení, že není schopna vybírat perspektivní studenty se stejnou
odbornou a administrativní profesionalitou jako organizace, které se na tuto činnost
specializují. Významným faktorem pro naše rozhodnutí byla rovněž vstřícnost takového testování pro studenty. Od testu obecných studijních předpokladů očekáváme, že
poskytne pro přijímací řízení objektivní informace k tomu, aby byli ke studiu vybráni
uchazeči, kteří skutečně splňují námi požadovaná kritéria. Při použití testů z matematiky, které byly dříve na fakultě v přijímacím řízení využívány, byli diskriminováni
uchazeči z obchodních akademií, kteří neměli na střední škole tak dobrou výuku matematiky, a přitom byli často velmi dobře disponováni pro studium ekonomie. To bychom
rádi změnili a v testu OSP vidíme způsob, jak toho dosáhnout ve prospěch uchazečů
i fakulty zároveň.
PaedDr. Pavel Doulík, Ph.D.
proděkan pro studium, Pedagogická fakulta UJEP v Ústí nad Labem
Osobně testy OSP považuji za kvalitně konstruované, nemohu je označit za snadné,
na druhou stranu jsou dle mého soudu adekvátní uchazečům o studium na VŠ. Mys-
25.10.2010 12:46:37
8
lím si, že se ze strany některých uchazečů jedná spíše o psychologický blok – „strach
z testů“, který lze vhodnou osvětou odstranit.
1.4 Podobné testy v ČR
Dalším a jediným testem, který zjišťuje studijní předpoklady a je využíván v ČR, je
Test studijních předpokladů (TSP). Ten se uplatňuje v přijímacím řízení na většinu fakult Masarykovy univerzity, s výjimkou Fakulty sociálních studií a Lékařské
fakulty. Test zkoumá schopnosti uchazeče úspěšně studovat právě na Masarykově
univerzitě, proto není možné uplatnit tyto výsledky na žádné jiné vysoké škole.
TSP stejně jako test OSP zjišťuje studijní předpoklady, ale liší se v mnoha ohledech. Má větší počet oddílů, ale jednotlivé oddíly mají menší počet úloh. Počet úloh
je variabilní. Jedná se o testování verbálního, symbolického, numerického a kritického myšlení, analytického myšlení a úsudků, prostorové představivosti a kulturního přehledu. Každá úloha má 5 možných odpovědí, z nichž je vždy pouze jedna
správná. Za každou správnou odpověď je přičten 1 bod, za špatnou odpověď se odečítá 0,25 bodu. Pro rok 2010/2011 je stanoven čas pro TSP 100 minut a na rozdíl
od OSP je tento test možné absolvovat pouze jedenkrát.
1.5 Podobné testy v zahraničí
Ve světě je mnoho standardizovaných testů využívaných v procesu přijímacího řízení na vysoké školy. Těmi nejznámějšími, které zjišťují obecné studijní předpoklady, jsou americké testy SAT Reasoning Test, ACT a GRE General Test nebo britský TSA, který je využíván univerzitou Cambridge či na Oxfordu. S těmito testy je
možné se seznámit prostřednictvím publikace Přehled testů studijních předpokladů
od společnosti Scio.
1.6 S čím by test OSP neměl být zaměňován
Test obecných studijních předpokladů není podobný předmětovým testům, tím
méně testu všeobecných znalostí (viz kapitolu O testu „všeobecných znalostí“). Test
zkoumá míru schopností a dovedností, které člověku umožňují lépe či hůře zvládnout nároky studia. Zjišťuje tedy vrozený potenciál ke studiu, jejž je možné individuálně podporovat a rozvíjet.
25.10.2010 12:46:39
9
V testu se nesetkáte s otázkami typu „Co to jsou Benešovy dekrety?“ anebo „Jakou funkci má tlusté střevo v těle člověka?“. To všechno jsou otázky vědomostního
charakteru, které se netýkají studijního předpokladu. Nejde o to zjistit, co se student
naučil, ale jak dobře je schopen se učit. Test OSP proto zjišťuje nejrůznější operační, kombinační, vyvozovací a další schopnosti či dovednosti, které se přímo podílejí
na učení.
O testu „všeobecných znalostí“
Test „všeobecných znalostí“ není možné stavět do stejné linie s testem obecných
studijních předpokladů a jeho záměna by mohla mít pro uchazeče nepříjemné důsledky. Příprava je v obou případech zcela odlišná. V rámci Národních srovnávacích
zkoušek na vysoké školy, které připravuje společnost Scio, se s testem „všeobecných
znalostí“ ani s žádným podobným testem tohoto typu uchazeč nesetká. V poslední
době zmiňovaných testů u přijímacích zkoušek naštěstí ubývá, ale stále se ještě používají.
Největším problémem testu „všeobecných znalostí“ je určit, která informace je
všeobecná znalost a která už do všeobecného rámce nepatří. Tento test je svou povahou velmi podobný předmětovým testům (test z biologie nebo dějepisu). Předmětové testy jsou sestaveny z úloh, jež zkoumají paměťovou výbavu uchazeče. Vycházejí
z okruhu vědomostí, který je určitým způsobem ohraničen, a to např. stanoveným
obsahem učiva v učebnicích biologie pro gymnázia. V případě přijímacích zkoušek
na VŠ může tyto hranice mírně posunovat snaha odhalit skutečný zájem o daný obor,
a to zařazením otázek, které přesahují stanovený rámec. A právě ohraničení vědomostí je významným rozdílem mezi předmětovým testem a testem „všeobecných
znalostí“. Okruh informací, z něhož jsou otázky do testů „všeobecných znalostí“ vybírány, může
být až nepředstavitelně rozsáhlý
a takřka neohraničitelný. Velmi
zde záleží na subjektivním vnímání tvůrce testu, na tom, co on sám
považuje za důležité a „všeobecně
známé“. Test není omezen hranicemi žádného předmětu nebo
školními osnovami. Zda tyto informace uchazeč potřebuje znát,
aby byl dobrým studentem dané
školy, je velmi těžké dokázat. Vý-
25.10.2010 12:46:42
10
sledky žáky rozdělí na úspěšné a neúspěšné řešitele, ale rozhodně nepřinášejí důkaz
o individuálních dispozicích ke studiu. Dobrý výsledek může být důsledkem toho, že
uchazeč inklinuje k podobnému vnímání „všeobecně známého“ jako tvůrce testu.
Úlohy typu „Kdo vytvořil oponu Národního divadla?“, „Kdy žil Tycho de Brahe?“
nebo „Přiřaď hlavní města k jednotlivým státům“, které testy „všeobecných znalostí“ tvoří, mají ve vztahu k jakémukoliv studiu minimální výpovědní hodnotu.
25.10.2010 12:47:15
11
2
Charakteristika testu OSP
2.1 Základní a rozšířená verze testu
S ohledem na Boloňský proces, potažmo Boloňskou deklaraci a přijetí dvoucyklového pregraduálního studia na VŠ, se společnost Scio rozhodla vytvořit dvě verze
testu OSP. Varianta testu OSP v Národních srovnávacích zkouškách se skládá ze tří
(základní verze) nebo pěti (rozšířená verze) oddílů.
Dalšími důvody pro vytvoření dvou verzí, resp. náročnější rozšířené verze, je
možnost lépe přizpůsobit úroveň základní verze testu požadavkům těch vysokých
škol, kterým nejde primárně o maximální úroveň obecných studijních předpokladů
a předpokládají, že uchazeč bude během studia využívat i jiných svých kvalit (případ
prakticky orientovaných VŠ). Naopak rozšířená verze testu pomůže těm vysokým
školám, které nabízejí náročnější studium (typicky právě magisterské obory anebo
obory s postgraduální návazností), vybírat vhodné uchazeče. Tato skutečnost vychází vstříc již zmíněnému plánovanému vývoji vysokého školství.
Test OSP základní je tedy určen především pro bakalářské obory a jeho rozšířená
verze pro obory s předpokladem návaznosti magisterského studia.
Test OSP základní
Základní verze testu OSP se skládá ze tří oddílů – verbálního, kvantitativního a analytického. Ve verbální části jde především o to zjistit, jak uchazeč zachází s jazykem
coby nosičem různých informací v jednom výrazu a do jaké míry je schopen používat
jazyk v jeho co nejširších a zároveň nejpřesnějších hranicích. V praxi to znamená,
že řešitel se v testu bude věnovat např. porovnávání jednotlivých slov, dvojic slov
a určovat jejich vzájemné vztahy (podobnost, opačný význam atd.). Analytická
část testu je stále částečně jazyková (výklad textu v zadání), ale už v těchto úlohách,
a dále více v úlohách kombinačních (v jejich zadání jsou uvedena konkrétní fakta,
která uchazeč zařazuje do souvislostí, podle nichž řeší následující otázky), přechází
ke zkoumání úrovně logického myšlení. Zejména v tomto oddílu nejde jen o to, jak
je kdo pohotový (jakou má schopnost rychle řešit náročnější myšlenkové operace),
ale také o to, jak si kdo umí organizovat práci (zda a jaké si dělá poznámky, jak rozpracoval zadání, aby si urychlil práci). Třetím oddílem testu OSP je část věnovaná
kvantitativním schopnostem. Tato část pracuje převážně s matematickými operacemi a pravděpodobně vyžaduje největší základní znalosti (např. matematické postupy, jako je sčítání zlomků nebo řešení úloh pomocí trojčlenky). Uvedené znalosti
ale představují v podstatě povinnou výbavu člověka se základním vzděláním, jejich
znalost se proto předpokládá. Kvantitativní část je také z hlediska typů úloh nejví-
25.10.2010 12:47:27
12
ce různorodá a pro většinu studentů bude pravděpodobně nejobtížnější. Jedná se
o úlohy s procenty, s geometrickými obrazci, úlohy slovní, úlohy s neznámou veličinou, analýzy grafů a další. Tento oddíl samozřejmě testuje porozumění abstraktní
řeči čísel, to, jak student dokáže nacházet matematické vztahy a využívat je k řešení
zadání. Právě u kvantitativní části je patrně adekvátní příprava nejcennější.
Test OSP rozšířený
Rozšířená verze testu OSP se skládá z pěti oddílů – verbální, analytický, kvantitativní, kritické myšlení a abstraktní uvažování. První tři oddíly jsou shodné se základní verzí testu. Dva nové oddíly rozšiřují škálu testovaných studijních předpokladů
o testování vyšších kognitivních funkcí a komplexnějších dovedností. Kritické
myšlení je založeno na logickém uvažování a schopnosti argumentace. Řeší se zde
úlohy typu srovnávacího čtení, kde je zapotřebí porovnat dva texty. Vyžadována je
schopnost porovnat myšlenky, hledat souvislosti a definovat postoj autora textu
k danému tématu. Dalším typem jsou úlohy zaměřené na schopnost argumentace.
Zde je nejprve přednesena určitá situace (např. v tisku), na kterou se vážou určité
argumenty. Jde o to určit, který argument podporuje, anebo jde proti tvrzení v zadání, resp. který z argumentů zesiluje,
či zeslabuje sílu důkazu předloženého v zadání. Zobecňování a dedukce jsou dalšími typy úloh, jež se vyskytují v oddílu kritického myšlení.
Jsou zpravidla vystavěné na krátkém
náročném textu a z několika tvrzení
je třeba vybrat takové, které nejlépe
shrnuje obsah textu, anebo takové,
které porušuje principy nebo logický
rámec daného tvrzení. V tomto oddílu jsou také úlohy sledující schopnost
pochopit rozpory v textech a argumentaci a které zjišťují schopnost logické koherence. Je zapotřebí odhalit
myšlenku, jež není v souladu s úvodním tvrzením, anebo objasnit, proč
je dané tvrzení nesprávné. V oddílu
abstraktního uvažování jsou úlohy
zaměřené na pochopení problému
a určení metody odvození, kde není
25.10.2010 12:47:29
13
vyžadováno dobrat se výsledku. Dále se zde vyskytují slovní úlohy nepočetního charakteru – jde spíše o pochopení zadání a odhalení principu řešení než o matematické
schopnosti. Schopnost stanovit si fiktivní pravidla a využívat strategické kombinace
zase ověřují úlohy, ve kterých se vychází ze souboru daných podmínek nebo trendů
a hledá se správné nebo nejlepší řešení. Posledním typem úloh jsou úlohy zaměřené
na operace a tajné operace, kde např. část rovnice je nahrazena obrázkem a uchazeč
dohledává část, kterou tento obrázek nahrazuje.
2.2 Čas a jeho úloha v testu OSP
Většina z nás se účastnila testů, kde čas nehrál nijak zásadní roli. V momentě, kdy
účastník znal odpovědi na otázky, byl čas okrajovou veličinou. Cílem bylo vyřešit celý test (v ideálním případě celý správně), což bylo možné. Test OSP je však
koncipovaný zcela odlišně a čas zde hraje velmi důležitou roli. V případě, kdy je
test sestaven ze 105 úloh a na jeho řešení je 110 minut čistého času (OSP základní
verze, 2009/2010), bude mít řešitel na jednu úlohu něco přes 1 minutu času. A to
je velmi málo. Při téměř dvouhodinovém úsilí je velmi obtížné udržet tak vysokou
pozornost, aby byl člověk schopen řešit úlohy tímto tempem. Proto téměř většina
uchazečů zdaleka nevyřeší celý test, což je také žádoucí. Jen ve výjimečných případech se stane, že uchazeč vyřeší test celý. Časová tíseň odhalí, jak rychle je člověk
schopen zadané úlohy řešit, a ve výsledku zobrazí, kdo se dokáže se zadáním dostatečně rychle a zároveň správně vypořádat. A protože zadání testu OSP představuje
univerzální zadání jakéhokoliv studijního úkolu, je možné podle výsledku usoudit,
jak kdo může (nikoliv zákonitě musí) dobře studovat. Test OSP nám může pouze
napovědět, ale je věcí jedince, jak využije své dispozice a zhodnotí vlastní studijní
potenciál.
2.3 Výsledek v podobě percentilu
V procesu přijímacího řízení se uchazeči setkají s testem OSP v Národních srovnávacích zkouškách (NSZ). Jak už sám název zkoušek napovídá, uchazeči o studium
na VŠ jsou srovnáváni podle dosaženého výsledku v testu od nejlepších po nejhorší. Nestačí splnit požadovanou bodovou hranici, která by automaticky zajišťovala
přijetí. Jde o to udělat zkoušku co nejlépe a obstát tak v bitvě mezi stovkami uchazečů o studium na VŠ. NSZ selektují účastníky takovým způsobem, aby byli přijati
ti studenti, kteří nejlépe splní požadavky dané fakulty. Výsledek zkoušky je udáván
25.10.2010 12:47:44
14
tzv. percentilem, který stanovuje procentuální pořadí, v jakém se student umístil
mezi ostatními. Percentil se stanovuje podle dosaženého skóre. Dejme tomu, že
v testu, k němuž se vztahuje percentilová tabulka (viz dole), získá student 75 bodů.
Takovému skóre podle tabulky odpovídá percentil 66. S dosaženým skóre by se
umístil na konci první třetiny pořadí, resp. 66 % účastníků by se v pořadí umístilo
za ním. Pokud by byl výsledek testu jediným kritériem přijetí, pak by byl přijat jen
tehdy, jestliže by byla hranice přijetí stanovena na úrovni percentilu 66. Percentil postačující k přijetí je možné odhadnout na základě statistických údajů z minulých let.
Co je harmonizovaný percentil?
Harmonizace percentilu se provádí tehdy, je-li v rámci testování použito více variant
testů, jako je tomu právě při NSZ. Při takovém testování je nutné porovnat výsledky
různých účastníků zkoušek v různých termínech a za použití různých variant testů,
což je důvodem pro stanovení výsledku účastníka zkoušky právě formou harmonizovaného percentilu. Harmonizovaný percentil udává definitivní výsledek.
I přesto, že se profesionální tvůrci testů snaží, aby si všechny varianty testu byly svými charakteristikami co nejvíce podobné, i minimální rozdíly, které mezi nimi vzniknou, mohou způsobit značnou nerovnost výsledků – viz následující graf (Graf 1):
GRAF 1
Použití dvou variant jednoho testu u přijímacích zkoušek
25.10.2010 12:47:47
15
FSS MU 200x – OSP Počet 1930
Percentil
Skóre
Percentil
Skóre
Percentil
Skóre
Percentil
Skóre
100
101,25
75
78,83
50
69,29
25
58,67
99
96,5
74
78,33
49
68,92
24
58,16
98
94,95
73
77,92
48
68,5
23
57,5
97
93,01
72
77,58
47
68,08
22
57
96
91,83
71
77,17
46
67,67
21
56,51
95
90,67
70
76,67
45
67,25
20
55,58
94
89,69
69
76,33
44
66,9
19
55
93
88,66
68
75,89
43
66,54
18
54,52
92
87,67
67
75,5
42
66,08
17
53,66
91
87,2
66
75,01
41
65,83
16
52,83
90
86,58
65
74,67
40
65,47
15
52
89
85,75
64
74,3
39
65,17
14
51
88
85,17
63
73,86
38
64,83
13
49,92
87
84,69
62
73,5
37
64,5
12
48,62
86
84,08
61
73,06
36
63,92
11
47,77
85
83,39
60
72,75
35
63,5
10
47,24
84
82,92
59
72,5
34
63,08
9
46,5
83
82,26
58
72,17
33
62,71
8
44,94
82
81,83
57
71,83
32
62,25
7
43,42
81
81,42
56
71,5
31
61,67
6
41,75
80
80,93
55
71,25
30
61,14
5
40,17
79
80,58
54
70,83
29
60,62
4
38,53
78
80,08
53
70,45
28
60,25
3
36,24
77
79,67
52
70
27
59,67
2
34,33
76
79,33
51
69,67
26
59,17
1
30,52
Stanovená hranice přijetí je 72 správných odpovědí (vybarvené části grafů odpovídají přijatým). Ve variantě A vyřešili uchazeči v průměru 50 úloh a ve variantě B jen
o tři úlohy více, v průměru tedy 53 úloh. Každou variantu absolvovalo 300 uchazečů.
Malý rozdíl, zdá se. Jak je tedy možné, že z 30 přijatých bylo 24 uchazečů, kteří absolvovali trochu lehčí variantu B, a jen 6 uchazečů s variantou A? Pokud by výsledky
jednotlivých variant nebyly harmonizovány, měli by studenti, kteří řešili variantu A,
4× (!!) menší šanci na přijetí než řešitelé varianty B.
25.10.2010 12:47:50
16
Co napoví výsledky testu OSP
Je dobré si vyzkoušet test OSP nanečisto, před ostrým testem v rámci NSZ. Z výsledku testu je možné stanovit pravděpodobnost úspěchu v přijímacím řízení na konkrétní fakultu, pokud uchazeč zná hranici přijetí na daný studijní obor z minulého
roku. Tato informace může pomoci při rozhodování, na kterou vysokou školu a konkrétní fakultu je vhodné podat si přihlášku, resp. kde bude reálná šance na přijetí.
Je zbytečné investovat peníze do přihlášky na fakultu, která požaduje minimální
percentil 90, pokud uchazeč opakovaně dosahuje výsledku 50 percentilových bodů.
2.4 Časové vymezení
Na jednotlivé oddíly testu OSP je stanoven určitý čas, který je nutné respektovat.
Není možné se vracet k předchozím oddílům, ani s předstihem řešit oddíly následující. Vždy je nutné řídit se pokyny administrátora, který dohlíží v testovací místnosti. Mezi jednotlivými oddíly jsou cca minutové pauzy. Delší oddechový čas se týká
pouze rozšířené verze, kdy je pauza mezi třetím a čtvrtým oddílem testu delší (stejná
jako mezi jednotlivými zkouškami konanými během příslušného termínu NSZ).
2.5 Jak je to s body
Cílem všech řešitelů je dosáhnout co nejvyššího skóre. V testu je vždy pouze jedna odpověď správná. Každá správná odpověď je ohodnocena 1 bodem bez ohledu
na svou obtížnost. Za každou špatnou odpověď jsou body odečítány. Každá otázka má pět možností odpovědi a za špatně zvolenou odpověď je odečteno 0,25 bodu.
Pouze v případě porovnávacích úloh, které se vyskytují v kvantitativním oddílu, jsou
čtyři možnosti odpovědi, a tedy se za chybnou odpověď odečítá 0,33 bodu. Nezodpovězená otázka je za 0 bodů.
Je tedy zřejmé, že významný podíl na celkovém výsledku má i správně zvolená taktika. V případě, kdy řešitel netuší správnou odpověď, se nevyplatí tipovat, je velká pravděpodobnost, že to přinese více škody než užitku. Tipování se vyplatí, když řešitel s jistotou vyloučí většinu odpovědí a rozhoduje se mezi dvěma zbylými možnostmi. Dále
je nutné si uvědomit, že každá správná odpověď je ohodnocena 1 bodem bez ohledu
na svou obtížnost. Je dobré, když řešitel na začátku věnuje určitý čas tomu, aby se zorientoval v testu, resp. v dílčím oddílu testu, a poté usoudil, které úlohy jsou pro něj ty
snáze řešitelné. Obtížné úlohy je dobré nechat si na konec. Posouzení obtížnosti je pouze subjektivní, proto neexistuje jednoznačné doporučení, který postup je nejvhodnější.
25.10.2010 12:47:52
17
3
Jak řešit test OSP?
Nejde jen o to, dobře se na test OSP připravit. I dobrá příprava může být nakonec
znehodnocena tím, že uchazeč řeší test zbrkle a bezhlavě, že se z nervozity plete
v označování správných odpovědí, ačkoliv správné odpovědi zná, že se snaží za každou cenu vyřešit jednu pro něj časově náročnou úlohu a pak kvůli tomu ztratí body
za pět dalších, které by sice vyřešil, ale už nemá kdy. Zásadním doporučením proto
je – každý uchazeč o studium na vysoké škole, kterého čeká test OSP, by si měl zkusit
vyřešit test minimálně jednou cvičně. Optimálním řešením je, pokud si test zkusí
vícekrát a za podmínek, které ho čekají u NSZ.
3.1 Co mít neustále na paměti
Je několik základních doporučení, která je dobré si uvědomit při jakékoliv zkoušce,
a zejména při takové, která rozhoduje o přijetí na VŠ. Doporučení se mohou zdát
banální, ale jejich zanedbání může mít fatální následky.
Je nezbytně nutné:
• Řídit se instrukcemi a pokyny, které byly dány. Pokud uchazeč na něco zapomene
nebo něco nedodrží, může to znamenat, že zkoušku nebude moci vykonat.
• Ničím se nerozptylovat a maximálně se soustředit – jakékoli „nezkouškové“ myšlenky snižují šanci na úspěch.
• Ptát se výhradně administrátora (ne souseda), pokud je něco nejasné – komunikace se sousedy je vnímána jako podvod a účastník je vyloučen ze zkoušky.
• Spoléhat jen na své schopnosti a vlastní rozum (neopisovat!) – odhalené opisování většinou znamená konec nadějí a pravděpodobnost lepšího výsledku je vedle
podstoupeného rizika velmi malá.
• Nešířit své vědomosti po okolí – lehce se na to doplatí. Je jedno, kdo radí a kdo
opisuje, zpravidla končí oba.
• Důkladně si přečíst zadání úkolů a otázek – dát si pozor na chytáky a pravidla
výrokové logiky (např. negace typu „Který výrok z textu nevyplývá“).
• Nejprve zodpovědět ty otázky, kterým uchazeč rozumí a na které zná odpověď,
a ty těžké a nejasné si nechat na konec – boj je veden hlavně s časem.
• Rozhodně neodevzdávat test před časovým limitem, raději si příslušný oddíl ještě
jednou pročíst a zkontrolovat.
25.10.2010 12:47:55
18
3.2 Volba správné strategie
(různá obtížnost, systém poznámek)
Strategie hraje při řešení testu OSP jednu z nejdůležitějších rolí. Samotným řešením testu nelze dosáhnout
maximálního úspěchu. Je potřeba vědět, jak k řešení
testu správně přistupovat, jakou zvolit strategii. Řešení testu se v určitém smyslu podobá sportu, kdy jde
závodníkům o body a vteřiny, proto se vyplatí nepodceňovat trénink. Jedině, když uchazeč ví, co ho v testu
čeká, může zvolit správnou strategii.
Přestože v testu není dovoleno přeskakovat mezi
jednotlivými oddíly, v rámci oddílu je možné postupovat v libovolném pořadí. Vzhledem k tomu, že jen málokdo stihne vyřešit všechny úlohy, vyplatí se taktizovat a postupovat podle základních
strategických principů. Jednotlivé úlohy nejsou pro všechny stejně náročné, a proto je
vhodné zvolit vlastní postup řešení úloh: nejprve řešit ty, které se řešiteli zdají lehké,
a postupovat k těm obtížnějším. Ty nejtěžší, na které možná ani nezbude čas, nechat
na konec. Každá správná odpověď je ohodnocena jedním bodem, proto se nevyplácí
ztrácet čas řešením subjektivně obtížných úloh.
Obtížnost úloh
Při řešení testu naostro se vyplatí postupovat ve „vlnách“. Nejprve se zabývat úlohami, o nichž řešitel s jistotou ví, že je umí řešit rychle a správně. Poté je dobré pokračovat úlohami, které jsou časově náročnější, ale stále je zde reálná šance na jejich
zdárné vyřešení. Na konec je nejlepší nechat úlohy, u kterých je možné alespoň některé nabízené odpovědi vyloučit a případně mezi zbylými správnou odpověď tipnout. Zbude-li ještě nějaký čas, vyplatí se věnovat ho kontrole.
Pokus pro řešitele
Zkuste si během přípravy udělat následující pokus: připravte si čtyři různé, vám zatím neznámé testy – pokud možno ze stejné sady. První z nich řešte (uvnitř jednotlivých oddílů) způsobem „od prvního k poslednímu“, druhý z nich „od posledního
k prvnímu“, třetí a čtvrtý test si nejprve prohlédněte a poté začněte jeden z nich řešit
„od nejlehčího k nejtěžšímu“. U posledního testu postupujte naopak (samozřejmě
úlohy, které jsou pro vás neřešitelné, budete přeskakovat). Poté porovnejte své výsledky v jednotlivých testech. K čemu je tento pokus dobrý? Lépe si uvědomíte, jak
moc je váš výsledek závislý na pořadí úloh při řešení. Zjistíte-li, že se skóre liší výraz-
25.10.2010 12:47:58
19
ně, znamená to, že je pro vás výhodné vyhradit si na začátku každého oddílu určitý
čas a úlohy nejprve vhodně uspořádat. Je jasné, že k tomu, abychom mohli takovéto seřazení na začátku provést, je nutné s jistotou umět třídit úlohy do jednotlivých
typů a dobře vědět, které typy úloh vám jdou, a které Vám naopak působí potíže,
anebo „jen“ trvají dlouho. Zbrklost se opravdu nevyplácí. Je lepší obětovat několik minut v úvodu na orientační obsahovou analýzu než ztrácet řádově více času při
řešení obtížných úloh a nestihnout vyřešit ty jednoduché. Jedná se tím pádem také
o jedno z „protistresových opatření“.
Zařazení úloh
Stejně jako v případě celých oddílů i na úrovni jednotlivých úloh je možné nalézt
podobnou analogii. Každou úlohu je nutné správně zařadit a nalézt vhodný způsob
řešení. Úspěšní řešitelé se zpravidla vyznačují tím, že nejprve věnují určitý čas zhodnocení a promyšlení úlohy, a poté zvolí vhodnou metodu, pomocí které se doberou
ke správnému výsledku. Ani v tomto případě se nevyplatí nic uspěchat. Spousta řešitelů ztratí velké množství času tím, že se upnou na první způsob řešení, který je
napadne. Bez racionálního zhodnocení situace ztrácejí čas špatnými postupy a neustále se vracejí na začátek. Lépe je obětovat pár desítek vteřin na začátku řešení
dané úlohy na volbu nejvhodnějšího postupu a poté již přímočaře dospět ke zdárnému konci. Zbrklé a ukvapené jednání bez racionálního základu je příčinou špatného
výsledku mnoha řešitelů.
Systém značek
V případě, kdy řešitel postupuje podle výše uvedených strategických principů a neřeší jednu úlohu po druhé, tak jak jsou seřazeny v testu, neobejde se při tak velkém
rozsahu testu bez pomocného značení. Aby měl přehled o tom, v jaké fázi řešení se
nachází která úloha, je dobré ji označit jako úlohu vyřešenou, nevyřešenou, rozpracovanou, ke které je potřeba se vrátit, kterou už se řešitel zabývat nechce apod. Zmatené listování v testu připravuje řešitele nejen o čas, ale i o poslední zbytky duševní
pohody. Navíc ve zmatku je možné dopustit se spousty chyb. Vzhledem k tomu, že
do zadání testu je možné psát, vyplatí se používat systém značek a každou úlohu
důsledně označit.
Příklad značení
• úlohy, které jsou hotové a není potřeba se k nim vracet – „H“
• úlohy rozpracované, ke kterým je potřeba se vrátit, když zbude čas – „V“
• úlohy nehotové, ke kterým už se řešitel nechce vracet – „N“
Stejně tak jako v případě úloh je dobré udělat si pořádek v možnostech odpovědi.
25.10.2010 12:48:05
20
Každá úloha má 4 nebo 5 možností odpovědi. Je-li řešitel přesvědčen o některých
z odpovědí, že určitě nejsou správné, je třeba je nějakým způsobem vyčlenit. Tím se
sníží počet možností správné odpovědi, což může pomoci v závěru testu, rozhodne-li se řešitel tipovat. Vzhledem k tomu, že za špatné odpovědi jsou odečítány body,
tipovat se vyplatí jen v některých případech, a to právě v situacích, kdy řešitel s jistotou vyčlení některé z nabízených odpovědí.
3.3 Řešení testu jako celku
Před účastí v NSZ se vyplatí ujasnit si základní informace o tom, jak přistupovat
k řešení testu OSP od začátku do konce. Proto by měl být každý uchazeč informován
o těchto věcech:
Základní informace k testu
• Z jakých materiálů je možné se připravovat?
• Jaké pomůcky je možné u zkoušky využívat (u NSZ při testu OSP nejsou povoleny žádné pomůcky)?
• Jakou má test strukturu (formální a obsahovou)? Jak jsou rozsáhlé oddíly testu?
Liší se otázky jednotlivých oddílů náročností a počtem bodů? Je možné libovolně přecházet mezi oddíly, nebo bude každý z oddílů po skončení časového limitu
odebrán?
• Kolik času je na řešení testu?
• Kolik bude možností odpovědí na otázky? Kam a jak se budou zapisovat odpovědi? Lze vyznačenou špatnou odpověď ještě změnit?
• Jak je test bodován a hodnocen? Kolik bodů je za co? Odečítají se body za špatnou
odpověď? Kolik? Jaký percentil stačí k přijetí?
• Jakým způsobem lze ověřit správnost hodnocení a bodování? Dostanou řešitelé
zadání domů? Dozvědí se pouze, zda prošli, nebo obdrží i podrobnější výsledek?
Dozvědí se, zda správně odpovídali u jednotlivých otázek? Budou moci nahlédnout do svého záznamového archu?
Tipování
• V případě tipování záleží na tom, do jaké míry je řešitel schopen vyloučit špatné
odpovědi. Pokud to nedokáže, je pravděpodobnost zlepšení výsledku stejná, jako
by tipování neproběhlo.
• Je dobré postupovat vylučovací metodou a snažit se určit nejlogičtější odpověď.
• Tipování je vhodné nechat na závěr, zbude-li čas.
25.10.2010 12:48:08
21
Přeskakování
• Pro získání přehledu se vyplatí nejprve si celý test (resp. příslušný oddíl) projít.
• Vyplatí se začít jednoduššími úlohami a ty obtížné nechat na konec.
• Nemá smysl ztrácet čas nad úlohou, se kterou si řešitel neví rady. Takovou úlohu
je vhodné přeskočit a věnovat se dalším úlohám.
• Pokud zbude čas, vyplatí se vynechané úlohy tipovat, ale pouze v případě, je-li
řešitel schopen vyloučit alespoň jednu, zcela jistě nesprávnou odpověď.
Systém značek
• Vhodné značení usnadní orientaci v testu a přehled o rozpracovanosti jednotlivých úloh.
• Základem efektivního značení je správná volba značek. Např. písmeno „N“ musí
vždy značit něco záporného (ne, resp. nebudu řešit), zatímco písmeno „V“ jasně
symbolizuje návrat k dané úloze (vrátit se). „H“ říká „hotovo“. Špatně zvolené
značky pouze matou a ztěžují práci. Systém značek je vhodné si stanovit předem
a vyzkoušet si ho doma na cvičné verzi.
• Chaotická práce narušuje duševní pohodu a není efektivní!
Efektivita
• Je-li řešitel seznámen s testem před „ostrou zkouškou“, je odstraněn efekt novosti a jeho počínání bude mnohem jistější.
• Čas hraje v testu OSP důležitou roli, proto je vhodné dobře si ho rozvrhnout.
• Lehké úlohy se vyplatí řešit na začátku a ty náročné nechat na konec.
• Pozor na otázky, ve kterých je negace (např. „Které z tvrzení neodpovídá obsahu
textu?“)
• Všechny myšlenky, které se netýkají testu, rozptylují. Soustředit se téměř 2 hodiny je náročné, ale v této zkoušce je nutné ze sebe vydat maximum.
Když je test hotový
• Pokud to čas a podmínky dovolí, měl by si řešitel zaznamenat otázky, na které neznal odpověď, a snažit se dopátrat správných odpovědí.
• Je dobré si poznamenat i špatně formulované otázky a odpovědi, které se zdály
nesprávné. Informace o takových úlohách lze využít při podávání námitek k úlohám i k vyhodnocení.
• Konzultací vlastního podezření s ostatními je možné odhalit chybu, která nemusí
být nutně na straně řešitele.
• Snaha dopátrat se správných odpovědí se může vyplatit u dalších zkoušek a hlavně při případném odvolání.
25.10.2010 12:48:10
22
4
Test OSP – ukázkové úlohy s komentáři
Mnoho studentů, kteří budou usilovat o vysokoškolské studium, se v procesu přijímacího řízení setká s testem OSP. Je to zkouška, ve které půjde o hodně, a proto se
vyplatí nepodcenit přípravu. Pro první seznámení s testem OSP může posloužit tato
komentovaná ukázka s úlohami.
Jednotlivé úlohy v testu OSP se od sebe typově liší, stejně jako příprava na ně.
Existují způsoby, jak tyto úlohy procvičovat. Každé úloze předchází vysvětlení, proč
se právě tento typ úloh v testu objevuje a co vlastně zjišťuje. Zároveň je ke každému
typu úloh uvedeno několik rad (postupů), jak lze studijní předpoklady právě touto
skupinou úloh prohlubovat a zlepšovat.
4.1 Verbální oddíl
Úlohy z verbálního oddílu testu OSP mají jedno společné – zjišťují, do jaké míry
uchazeč ovládá češtinu a rozumí jazyku v jeho nejširších souvislostech. Vyskytují se
zde úlohy, které pracují s významy jednotlivých slov, s významy vztahů mezi slovy,
nebo s významy celých textů. Řešitel tak má za úkol doplňovat vhodná slova do vět,
přiřazovat dvojice slov s nejvíce podobným vztahem ke dvojici slov v zadání, určovat
slova s nejvíce podobným, nebo nejvíce opačným významem a zodpovídat otázky
týkající se obsahu textů v zadání. Úlohy verbálního oddílu velmi úzce souvisí s porozuměním textu, tedy se základní studijní dovedností. Rozdíly v této dovednosti jsou
velmi významné. Student s vyvinutou čtenářskou dovedností má při studiu velkou
výhodu. Při zdokonalování této dovednosti je důležité jedno – číst. Četba náročnějších textů (vždy úměrně věku), ať už beletristických, či populárně naučných, je tou
nejlepší průpravou.
4.1.1 Doplňování slov
Úlohy postavené na doplňování chybějících slov do textu v zadání zkoumají,
do jaké míry je člověk schopen vyvozovat z textu chybějící informace, do jaké míry
je schopen určit správný kontext, jsou-li mu některé informace neznámé a musí
je nalézt. V těchto úlohách narazí řešitel na to, že se správné možnosti obsahem
svého sdělení po zařazení do kontextu zadání velmi blíží některá jiná možnost.
Tam už je ale nutné vyvodit ze zadání také to, o čem se hovoří a jaký jazyk (formální, neformální, spisovný, hovorový atd.) je v zadání použit, a hlavně zda slova
v některé z možností nedeformují zadání jako méně jasné a méně pochopitelné
(správné odpovědi C je obsahově nejblíže podobná možnost A). Ostatní možnosti
25.10.2010 12:48:13
23
odpovědi po zařazení většinou činí obsah sdělení méně pochopitelným nebo nepochopitelným. Tato schopnost má velký význam v tom, aby člověk dokázal při četbě
studijního materiálu správně pochopit, co mu text sděluje, a aby v případě méně
jasného sdělení také méně důvěřoval tomu, zda pochopil souvislosti správně.
Poraďte studentům
• Vytvořte věty, do nichž by se daly doplnit ostatní nabídnuté odpovědi v úloze (tzn.
vytvořte věty i pro nabídnuté odpovědi, které se nehodí do zadání).
• Zkuste najít (třeba na internetu) co nejvíce kontextů k výrazům, jež se vyskytují
v nabídnutých odpovědích. Poznáte všechny obvyklé situace, ve kterých se výrazy
vyskytují.
• Požádejte někoho, aby vypsal z vám neznámého testu tyto doplňovací úlohy bez
nabídnutých odpovědí. Pokuste se vyřešit takto „ztíženou úlohu“ tím, že doplníte
chybějící výrazy zcela podle vlastního úsudku.
• Posuňte nabízený kontext – pokuste se co nejdrobnějšími úpravami věty v zadání
dosáhnout toho, aby správnou odpovědí byla jiná odpověď než ta, která byla původně nabídnuta.
Ukázková úloha
V následující větě jsou dvě prázdná místa, která značí, že ve větě bylo něco vynecháno. Za větou najdete několik možností – dvojic slov. Vyberte slovo nebo dvojici slov,
která se nejlépe hodí do věty jako celku.
1. Policie o letácích sice dosud _____, ale vzápětí poté, co je dostala do rukou, je
označila za jednoznačný _____.
(A) neslyšela – nesmysl
(B) tušila – případ
(C) nevěděla – podvrh
(D) mlčela – poplach
(E) nereferovala – fakt
Správná možnost: C
4.1.2 Srovnávací úlohy
V těchto úlohách čeká v zadání na uchazeče dvojice slovních výrazů (podstatných
jmen). Nejčastěji se jedná o předměty, funkce, vlastnosti, činnosti atd. Mezi těmito
dvěma výrazy existuje určitý nevyjádřený vztah (tzn. nevyjádřený formou slovesa,
které vztah mezi dvěma výrazy přibližuje). Úkolem řešitele je, aby přiřadil k páru
výrazů v zadání takový pár z předkládaných možností, jehož části k sobě mají nejvíce podobný vztah (např. že kustod se stará o sbírku, podobně jako se stará kaste-
25.10.2010 12:48:16
24
lán o hrad). Schopnost, na kterou se tyto úlohy zaměřují, spočívá v tom, že uchazeč
umí odhalit správný vztah mezi nositeli různých významů v mluveném nebo psaném
jazyce a vyhýbá se posunování významu mimo hranice sdělení. To je zejména při
samostudiu (kdy není často možné ověřit správné pochopení kontextu jeho porovnáním s jiným názorem) velmi důležité.
Poraďte studentům
• U každé dvojice (např. hrad – kastelán) co nejpřesněji formulujte vztah, o který
v ní jde. Popište jej přímo ve větách – tím jste nuceni se opravdu pořádně zamyslet
nad jednotlivými vztahy. Pokud s tímto máte problém, představte si, že máte vysvětlit tento vztah někomu, kdo ho nechápe.
• Ke každé úloze tohoto typu vymyslete alespoň jednu další správnou odpověď
(tzn. najděte dva výrazy, které k sobě mají stejný vztah, např. hrad – kastelán,
univerzita – kvestor).
• Vytvořte si novou sadu úloh tohoto typu následujícím způsobem: původně správnou odpověď dejte do zadání a původní zadání zařaďte mezi nabídnuté možnosti.
Po delším čase se k této sérii zkuste vrátit.
• Zkuste, zda je možné úpravou/záměnou jen jednoho výrazu u některé z nabízených odpovědí vytvořit další správnou odpověď.
Ukázková úloha
Následující úloha se skládá z dvojice slov nebo slovních spojení, za kterými následuje pět možností – pět dvojic slov nebo slovních spojení. Z těchto pěti možností
vyberte dvojici, která nejlépe vystihuje vztah mezi dvojicí v zadání.
1. KUSTOD : SBÍRKA
(A) kastelán : hrad
(B) farář : kostel
(C) sběratel : album
(D) továrník : továrna
(E) požárník : požár
Správná možnost: A
4.1.3 Porozumění neznámému textu
Tyto úlohy se velmi blíží skutečné studijní situaci. V zadání je dán úryvek z neznámého textu (předpokládá se, že řešitel testu nemá s citovaným textem žádnou
předchozí zkušenost), na nějž navazují jednotlivé úlohy. Úlohy mají jednoduše
prověřit, jakým způsobem uchazeč text pochopil a jaká fakta z něj dokáže získat. Otázky v úlohách se mohou ptát jednak po samotném sdělení textu a jednak
25.10.2010 12:48:19
25
po tom, co je jeho hlavním tématem, ale mohou se ptát i po tom, jaké z článku vyplývají informace. Ty nejsou v textu řečeny týmž způsobem, jaký je použit v možnostech řešení, ale jedna z možností vždy poněkud odlišným způsobem vypovídá
o tomtéž, o čem mluví text. Pozor, v úlohách se objevují také otázky, co z textu
„nevyplývá“. Potom jde o opačný princip, kdy jsou uchazeči předkládány možnosti, které jsou ve vztahu k textu v zadání, a jedna z nich je pouze ve zdánlivém vztahu. Tu musí uchazeč vyloučit. V tomto případě se užívá výrazů a termínů, které se
v textu vyskytují, ale jsou uvedeny do souvislostí, jež z textu nelze vyvodit nebo jej
popírají.
Takové úlohy nahrazují výklad odborného textu. Na výkladu odborného textu závisí podstatná část každého studia. Je značný rozdíl, zda si někdo text přečte,
mechanicky zapamatuje a po krátké době ztratí, nebo zda studující dokáže text pochopit v jeho podstatě, získat maximum informací, které text předkládá, a zařadit je
do vnějších souvislostí.
Poraďte studentům
• Vezměte si nějaký text z novin, populárně-naučného časopisu či faktografické
knihy, přečtěte si jej a zkuste vlastními slovy zopakovat, co jste se dočetli. Pokuste
se říci, co bylo hlavním tématem textu, vysvětlit neznámé pojmy, s nimiž jste se
setkali, zopakovat hlavní myšlenku či sdělení textu.
• Zejména u delších textů si zvykněte nejdříve přečíst otázky, které se k textu vztahují, abyste dopředu věděli, na co se při čtení zaměřovat.
• Vyzkoušejte si a používejte různé metody, jak si vyznačit v textu důležité pasáže –
například podtrháváním, kroužkováním atd. Zrychlíte si tak následnou orientaci
v již přečteném textu.
Ukázková úloha
Snad nejrozšířenějším a nejvlivnějším typem opery ve věku klasicismu je tzv. opera
seria − žánr, který se zformoval už ve věku vrcholného baroka. Je to italská opera
jak původem, tak i jazykem libreta, přesto však v ní máme ryze internacionální typ
hudebního divadla: pěstuje se prakticky v téže podobě po celé Evropě a tvoří ji nejen Italové, ale po jejich vzoru i komponisté dalších národů. Jen Francie si tenkrát
uchovává vlastní osobitou tradici opery. Třebaže opera seria byla vlastně výtvorem
předchozí epochy, komponovala se až do samého sklonku století; k jejím pozdním
realizacím patří např. Mozartův Titus z roku 1791. Ve slohovém vývoji evropské
hudby zaujímá opera seria zvláštní postavení: skládala se už řečí pozdně barokní
hudby, od druhé třetiny 18. století se však v ní začíná uplatňovat také zpěvnější
melodika i prostší sazba orchestrálního doprovodu, jež už vedou do nové slohové
25.10.2010 12:48:22
26
epochy. Opera seria se tak stává jednou z oblastí, v nichž se formuje hudební řeč
klasické éry.
(Kouba, J.: ABC hudebních slohů. Supraphon, Praha 1988)
1. O které z následujících možností uvedený text převážně pojednává?
(A) o slohovém vývoji evropské hudby v 17. století
(B) o žánru, který se zformoval v Mozartově díle
(C) o zřejmě nejrozšířenějším druhu opery období klasicismu
(D) o rozdílech italské a francouzské opery v období vrcholného baroka a klasicismu
(E) o ryze italském operním žánru
2. Zpěvnější melodika a prostší sazba orchestrálního doprovodu jsou podle uvedeného textu znaky:
(A) hudby baroka
(B) hudby vrcholného baroka
(C) italské opery
(D) francouzské opery
(E) hudby klasicismu
Správná možnost: E
3. Kterou z následujících skutečností autor ve svém textu neuvádí?
(A) časové údaje
(B) zeměpisné údaje
(C) jména osob
(D) názvy nástrojů
(E) názvy hudebních děl
Správná možnost: D
4. Která z následujících informací není obsažena v uvedeném textu?
(A) Opera seria se zformovala ve věku vrcholného baroka.
(B) Ke konci 18. století se v žánru opera seria uplatňuje zpěvnější melodika.
(C) Mozart přispěl k žánru opera seria na sklonku 18. století.
(D) Opera seria byla v Evropě komponována nejen italskými tvůrci.
(E) V Evropě vznikly dva směry žánru opera seria: italský a francouzský.
4.1.4 Slova opačného nebo stejného významu
Úlohy jsou založeny na rozpoznávání antonym (slov s opačným významem), popřípadě synonym (slov se shodným či podobným významem). V zadání je slovo (pří-
25.10.2010 12:48:24
27
davné jméno označující vlastnost, stav; sloveso vyjadřující činnost), které nese určitý význam. Možnosti odpovědí pak nabízejí slova, která nesou méně či více opačný
nebo podobný význam. Úkolem řešitele testu je najít takové slovo, jehož význam je
nejvíce opačný, případně nejvíce podobný slovu v zadání.
Úlohy samozřejmě testují, jak citlivě dokáže řešitel při rozlišování významů slov
postupovat. To má ale hlubší význam. Dvojice slov, která mají mít shodný nebo
opačný význam, představují rámec lidského myšlení, chápání a dorozumívání.
Umí-li člověk pracovat s často jemnými rozdíly ve významech slov, má možnost lépe
určit a rozlišovat (diferencovat) obsah sdělení, kterého se mu dostává. Nedochází
u něj zároveň k vychýlenému, nepřesnému nebo nesouvisejícímu chápání obsahu
sdělení, což při studiu může znamenat problém.
Poraďte studentům
• Reverzní postup: ke každému výrazu z nabídnutých odpovědí najděte slovo opačného významu (např. nepřiměřený – optimální). Neshoduje se náhodou některý
z opaků se slovem v zadání?
• V jakých různých kontextech se každé slovíčko z nabízených odpovědí vyskytuje?
Najděte jich aspoň pár (např. nepřiměřená reakce na tvrzení, nepřiměřené množství ingrediencí, nepřiměřená příprava na přijímací zkoušky atd.)
• Vytvořte si novou sadu úloh tohoto typu následujícím způsobem: původně správnou odpověď dejte do zadání a výraz, který byl původně v zadání, zařaďte mezi
nabídnuté možnosti. Po delším čase se zkuste k této sérii vrátit.
Ukázková úloha
Následující úloha obsahuje slovo nebo slovní spojení, za kterým je uvedeno pět
možností. K danému slovu vyberte to, které se nejvíce blíží jeho opačnému významu. Pozor, jde často o odlišení velmi jemných rozdílů.
1. ADEKVÁTNÍ
(A) nepřiměřený
(B) nepřizpůsobený
(C) nezodpovědný
(D) neadaptovaný
(E) nepatřičný
25.10.2010 12:48:27
28
4.2 Analytický oddíl
Analytické myšlení je myšlení rozebírající, naopak syntetické pak skládající a spojující. Úlohy v analytickém oddílu zkoumají, do jaké míry řešitel dovede pracovat se
složitějšími systémy logických předpokladů založených na textech nebo na souhrnu
různých podmínek. To by mělo být výbavou každého, kdo chce úspěšně studovat.
Úlohy tak prověřují míru, v jaké je řešitel schopen pojmout předem stanovené podmínky, dodržet jejich znění a vyvodit z nich závěry, které jsou předkládány v jednotlivých úlohách, případně odlišit tvrzení, která vyplývají z předloženého textu a která
nikoliv. Tato klíčová dovednost je předpokladem správného pochopení jakéhokoliv
studijního textu. K jejímu procvičování mohou dobře posloužit rébusy a hádanky,
které nenudí a přitom rozvíjejí důležité myšlenkové postupy.
4.2.1 Vyvozování z textů
Úlohy zaměřené na vyvozování z textů jsou tradiční součástí analytického oddílu.
Jejich cílem je především zjistit, zda uchazeč porozuměl tomu, co z textu vyplývá,
a zda při řešení dovede vycházet pouze z informací, které jsou obsaženy v textu, a nepoužívat při odvozování informace, které zná „odjinud“. Měl by umět odlišit tvrzení,
jež na základě textu platí nutně (tj. z textu vyplývají), od těch, která jsou na textu
nezávislá (text je nevylučuje, ale zároveň nevylučuje, že by platil jejich opak), a těch,
která jsou s textem v rozporu. Tyto úlohy vyžadují pozorné čtení a uvědomování si
významových, i když někdy zdánlivě nepatrných rozdílů (např. tvrzení „Zápočet
může být udělen studentům…“ říká něco jiného než věta „Zápočet bude udělen studentům…“).
Poraďte studentům
• Jak by muselo vypadat zadání, aby správnou odpovědí byla jiná odpověď v nabídce než původní správná? Zkuste zadání přeformulovat tak, aby odpovídalo ostatním možnostem v úloze.
• Pokuste se stručně zapsat, proč jsou odpovědi v dané úloze nesprávné. Cílem je
naučit se stručně a jasně formulovat to podstatné. Uvědomit si důležitá fakta, bez
kterých by věta postrádala nebo měnila význam. V komunikaci je nutné každou
myšlenku převést do slov. A právě formulováním myšlenek (verbalizací) si člověk
uvědomí podstatné informace sdělení a důležitost jednotlivých fakt.
Ukázková úloha
Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v situacích, kdy je to obvyklé.
25.10.2010 12:48:30
29
1. Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu?
(A) Právní úkon je platný, je-li písemný.
(B) Nepodepsaný právní úkon může být nahrazen mechanickými prostředky.
(C) Mechanické prostředky nahrazují v právních úkonech jednající osoby, je-li to
obvyklé.
(D) Existují situace, kdy nemusí být písemný právní úkon podepsán jednající
osobou a je přitom platný.
(E) Platnost podpisu ověřujeme mechanickými prostředky.
4.2.2 Sady podmínek
Další významný typ úloh vyskytující se v analytickém oddílu. Zadání se skládá ze
souboru podmínek a úkolem řešitele je, na základě správného pochopení daných
podmínek, rozhodnout o pravdivosti předložených výroků v jednotlivých úlohách
(„Je konkrétní tvrzení na základě zadání zcela určitě pravdivé?“, resp. „Je možné,
aby bylo pravdivé?“), nebo určit, které individuum splňuje či může splňovat podmínky ze zadání atp. Tyto úlohy testují, zda se student dokáže zorientovat v určité
sadě většího počtu stanovených podmínek, jestli s nimi umí pracovat (např. je schematicky vhodným způsobem zaznamenávat) a vyvozovat z nich další závěry. K rychlému a efektivnímu řešení těchto úloh je zapotřebí především cvik, tedy praxe, kterou člověk může získat jen vyřešením několika desítek úloh tohoto typu.
Poraďte studentům
• Zkuste modelovat situaci takto: Jak by se změnily odpovědi na jednotlivé otázky, kdyby některá z podmínek/informací v zadání chyběla? Zůstaly by správné
odpovědi správnými? Je řešení úlohy jednoznačné? Přibyla nějaká řešení oproti
původnímu zadání?
• Zahrajte si na tvůrce testu: zformulujte další správné odpovědi na otázku v dané
úloze (pokud je to možné).
• Zahrajte si na tvůrce testu: vytvořte další nesprávné odpovědi na otázku v dané
úloze.
• Pokuste se přijít na co nejvíce vhodných způsobů, jak přehledně zaznamenávat
informace obsažené v zadání (např. do tabulky, do „přihrádek“, zakreslením
do schématu).
• Zahrajte si na tvůrce testu: sestavte několik úloh stejného typu, po určitém čase se
k nim vraťte a pokuste se je vyřešit.
• Vytvořte negace (opaky) nabízených tvrzení a pokuste se určit, které z nich ze zadání vyplývají. Cílem je uvědomit si, že existují tři typy výroků: ty, které ze zadání
25.10.2010 12:48:33
30
vyplývají; ty, jejichž negace ze zadání vyplývá; ty, které ze zadání nevyplývají, ale
zároveň ani jejich negace ze zadání nevyplývá.
Ukázková úloha
Čtyři pracovníci jednoho podniku − pan Bílý, pan Adamovský, paní Černá a paní
Doležalová − si musejí rozdělit šest pracovních úkolů:
• Age − běžná agenda podniku
• Ces − obchodní cesta
• Dod − jednání s dodavateli
• Kor − podniková korespondence
• Obj − vyřízení objednávek
• Výz − výzdoba přednáškového sálu
Dále víme, že:
(1) Jeden pracovník nesmí dělat více než dva úkoly.
(2) Na žádný z pracovních úkolů nesmí být vyčleněn více než jeden pracovník.
(3) Výzdobu přednáškového sálu musí dělat žena.
(4) Korespondenci musí vyřídit pan Bílý nebo paní Doležalová.
(5) Tomu, kdo pojede na obchodní cestu, již nemůže být přidělen jiný úkol.
(6) Jednání s dodavateli musí podstoupit ten, kdo bude vyřizovat objednávky.
1. Bude-li korespondenci i výzdobu přednáškového sálu provádět jeden pracovník,
který z pracovníků to může být?
(A) pouze pan Bílý
(B) pouze pan Adamovský
(C) pouze paní Černá
(D) pouze paní Doležalová
(E) nikdo z uvedených
2. Který z následujících rozpisů úkolů je na základě uvedených podmínek možný?
Bílý
Adamovský
Černá
Doležalová
(A)
Kor
Ces
Výz, Dod
Obj, Age
(B)
Ces
Age, Výz
Dod, Obj
Kor
(C)
Kor
Age
Dod, Obj
Ces, Výz
(D)
Age, Kor
Ces
Dod
Obj, Výz
(E)
Age
Dod, Obj
Ces
Kor, Výz
25.10.2010 12:48:36
31
3. Pokud by na služební cestu jela paní Doležalová, který z pracovníků bude jednat
s dodavateli?
(A) pan Bílý
(B) pan Adamovský
(C) paní Černá
(D) paní Doležalová
(E) Nelze jednoznačně rozhodnout.
Správná možnost: B
4. Pokud dělá pan Bílý agendu, které z následujících tvrzení určitě platí?
(A) S dodavateli jedná Adamovský.
(B) Korespondenci vyřizuje Doležalová.
(C) Na obchodní cestu pojede Adamovský.
(D) Výzdobu dělá Doležalová.
(E) Žádná z uvedených možností neplatí.
5. Kdyby paní Doležalová onemocněla a úkoly by se rozdělily mezi zbývající pracovníky s tím, že může jeden pracovník dělat více než dva úkoly (tzn. neplatila by
podmínka (1) a podmínky (2)–(6) by zůstaly zachovány), který z pracovníků by jel
na obchodní cestu?
(A) pan Bílý
(B) pan Adamovský
(C) paní Černá
(D) Ten, kdo bude jednat s dodavateli.
(E) Ten, kdo vyřizuje korespondenci.
4.3 Kvantitativní oddíl
Cílem kvantitativního oddílu je zjistit, zda řešitel zná a umí používat základní matematické postupy (např. počítání s procenty, úpravy zmiňovaných postupů). Ačkoli
se zdá, že úlohy kvantitativního oddílu souvisejí pouze se studiem matematiky nebo
technických oborů, není tomu tak. Každý člověk, a o to více student, se denně dostává do situací, kdy si musí poradit s abstraktní řečí čísel, s tabulkami a grafy i s různými druhy výpočtů. Poradit si rychle a správně je předností každého studenta.
Poraďte studentům
• Pokuste se upravit zadání úlohy tak, aby správnou odpovědí byly jiné nabídnuté varianty než původní správná. Cílem je uvědomit si, jak vlastně funguje daná úloha.
25.10.2010 12:48:38
32
• Pokuste se vymyslet 3 další úlohy téhož typu. Uvědomíte si, co je v dané úloze
podstatné a jak se asi na úlohu mohl dívat její autor. Vidět pak testové úlohy očima autora znamená být v polovině správného řešení.
• Sepište si z většího množství testů úlohy bez nabízených odpovědí a po čase se je
pokuste vyřešit. Následně se podívejte na nabídky odpovědí v původních testech.
• Představte si, že byste měli vytvářet nesprávné a záludné špatné odpovědi do nabídky (distraktory). Jaké odpovědi byste zvolili?
• Pokuste se rozkrokovat řešení úlohy a uvědomit si, kde je možné nejsnáze udělat
chybu.
4.3.1 Počítání s procenty
Počítání s procenty uplatní takřka každý z nás. Úlohy objevující se v těchto testech
ověřují jednak to, zda student bezpečně zvládá základní výpočty s procenty (výpočty
základu, procentové části atp.), jednak to, jestli si student uvědomuje širší relevantní souvislosti („na čem hodnota výsledku skutečně záleží“ ).
Poraďte studentům
• Připomeňte si základní postupy při práci s procenty a způsoby úročení vkladů či
půjček.
• Vyřešte několik úloh, v nichž se mění základ pro výpočet procenta. Typicky se jedná o úlohy, v nichž např. cena nějakého výrobku stoupne a následně klesne o dané
procento.
• Rozmyslete si, jak na sebe vzájemně převádět procenta, desetinná čísla, zlomky
a poměry.
Ukázková úloha
1. Svetr byl dvakrát zlevněn, nejprve o 20 %, pak ještě o 20 % z nové ceny. Nyní stojí
800 Kč. Kolik stál před prvním zlevněním?
(A) 1280 Kč
(B) 1250 Kč
(C) 1200 Kč
(D) 1120 Kč
(E) 1000 Kč
4.3.2 Úpravy algebraických výrazů, úpravy rovnic
Tyto úlohy jsou tradiční součástí testů OSP. Jejich cíl je jasný: zjistit, zda uchazeč
umí pracovat s jednoduchými algebraickými výrazy, upravovat rovnice a nerovnice, zná základní pravidla těchto úprav, umí je používat a zároveň ví, ve kterých
25.10.2010 12:48:41
33
situacích tato pravidla využít nelze. Všechny jmenované znalosti se uplatní takřka
při jakýchkoliv výpočtech, k nimž dospějeme třeba při řešení mnoha problémů
z praxe.
Poraďte studentům
• Ve středoškolské učebnici či shrnutí k maturitě si připomeňte základní vzorečky
pro úpravy algebraických výrazů a rovnic.
• Rozmyslete si, jak se chovají různé funkce, zejména mocninné a exponenciální,
a jaký vztah k sobě mají například dvě exponenciální funkce o různém základu.
Úlohy bývají zaměřeny na porovnávání hodnot různých exponenciálních a mocninných výrazů.
Ukázková úloha
2
x
1. Pokud A = x · y a B = , čemu se rovná A ?
y
B
(A) x·y3
(B) x2
(C) y2
3
(D) y
x
(E) Žádná z možností (A) až (D) není správná.
4.3.3 Slovní úlohy
Tyto úlohy prověřují především schopnost řešitele převést slovně zadanou úlohu
(zpravidla) do podoby rovnic – porozumět slovně formulovanému problému, najít
a zachytit relevantní vztahy v zadání a následně takto získané rovnice vyřešit.
Poraďte studentům
• Vezměte si jednoduchou slovní úlohu a vyřešte ji. Potom se znovu zamyslete, zda
jste úlohu neřešili příliš zdlouhavě, které úvahy byly zbytečné a jak příště řešení
zrychlit.
• Ujistěte se, že jste schopni časté obraty ze slovních úloh zapsat rovnicí. Jedná se
zejména o takovéto obraty: „A je o 7 větší než B“, „A je oproti B třetinové“, „A tvoří
15 procent z B“ atd.
Ukázková úloha
1. Paušální měsíční poplatek za telefon je 60 Kč. Za 40 tarifních impulsů a paušální
poplatek jsme zaplatili 120 Kč. Kolik se platí za jeden tarifní impuls?
25.10.2010 12:48:44
34
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
3 Kč
2 Kč
1,50 Kč
1,20 Kč
Žádná z možností (A) až (D) není správná.
4.3.4 Úlohy s posloupnostmi
Poměrně časté úlohy, v nichž je úkolem zjistit součet nějaké posloupnosti. Tyto úlohy se samozřejmě dají řešit pomocí příslušných vzorečků, nicméně v testu jde spíše
o zjištění, zda student dokáže vyřešit danou úlohu úvahou. Variací na toto téma jsou
úlohy, ve kterých máme zjistit např. první člen posloupnosti s daným součtem.
Poraďte studentům
• Připomeňte a rozmyslete si některé základní vztahy o číselných operacích vzhledem k nerovnosti – například že pokud a < b, c < d, pak také a + c < b + d.
• Připomeňte si vzorečky pro výpočet součtu dané posloupnosti.
• Snažte se odhalit různé způsoby, jak se vyhnout zdlouhavému použití vzorečků
pro součet posloupnosti, například postupným porovnáváním jednotlivých členů
v obou posloupnostech.
Ukázková úloha
V následující úloze je vaším úkolem porovnat dvě hodnoty.
1.
Sloupec A
Sloupec B
2 (1 + 2 + 3 + 4 + …+ 19 + 20)
1 + 3 + 5 + 7 + … + 37 + 39
(A) Hodnota vlevo je větší než hodnota vpravo.
(B) Hodnota vpravo je větší než hodnota vlevo.
(C) Hodnota vpravo je stejná jako hodnota vlevo.
(D) Nelze jednoznačně určit, která hodnota je větší.
2. Aritmetický průměr šesti po sobě jdoucích přirozených čísel je 11,5. Kolik je součet nejmenšího a největšího z těchto šesti čísel?
(A) 9
(B) 13
(C) 14
(D) 21
(E) 23
25.10.2010 12:48:47
35
4.3.5 Geometrie/planimetrie
Také poměrně často zastoupené úlohy v testech OSP. Jejich cílem je zjistit, zda uchazeč zná základní vztahy a „vzorečky“, které se používají v geometrii. Pozor! Podobně
jako u úloh věnovaných vyvozování z textů se zde setkáváme s tím, že je při řešení
nutné vycházet pouze z informací, které jsou v zadání uvedeny, a nikoliv z těch, které
by se daly odhadnout z obrázků.
Poraďte studentům
• Vezměte si učebnici geometrie či různá shrnutí k maturitě a připomeňte si základní poznatky – výpočty obvodů a obsahů, úhly v trojúhelníku atd., nikoli už pokročilé poznatky o kuželosečkách, goniometrické funkce či analytickou geometrii.
• Nesnažte se vždy aplikovat klasický „školní postup“, při řešení úloh z minulých
let se zamyslete nad tím, jaké „triky“ a „chytáky“ jednotlivé úlohy obsahovaly,
často se totiž opakují.
Ukázková úloha
1. Obrazec ABCD je kosočtverec. Kolikrát je vzdálenost AD kratší než součet vzdáleností AB, BC a CD?
(A) čtyřikrát
(B) třikrát
(C) 2,5krát
(D) dvakrát
(E) Nelze jednoznačně určit.
4.3.6 Práce s informacemi v grafech a tabulkách
Tento typ úloh je evergreenem mezi úlohami v kvantitativním oddílu testů OSP. Jejich role je zřejmá: testují, zda student dokáže získávat a analyzovat informace, které jsou prezentovány pomocí grafů a tabulek. Řešení těchto úloh se obvykle skládá
z následujících tří kroků:
• Seznámení se s vlastním zadáním, které je pro danou sadu úloh společné, a předběžná „analýza“ dat, která jsou v grafu či tabulce zaznamenána. V případě, že se
v zadání vyskytuje grafů (tabulek) několik, je dobré si všimnout, jaké jsou mezi
nimi souvislosti.
25.10.2010 12:48:50
36
• Sestavení obecného postupu řešení dané úlohy (např. „napsání vzorečku“).
V tomto bodě je vhodné též zapřemýšlet o tom, která data jsou k řešení skutečně
zapotřebí a zda nám informace vedoucí ke zjednodušení řešení nemohou poskytnout nabízené odpovědi.
• Vyhledání potřebných dat v grafu či tabulce a dořešení úlohy (např. dosazením
do dříve sestaveného vzorečku).
Poraďte studentům
• Prohlédněte si různé typy grafů – sloupcové, výsečové atd. Přehledně je najdete
například v programech Word či Excel v nabídkách pro vložení grafu.
• Dávejte pozor na jednotky, v nichž jsou hodnoty v tabulkách či grafech uváděny.
• Pro představu, jakým způsobem mohou být údaje v grafech či tabulkách zaneseny, můžete projít třeba stránky Českého statistického úřadu (www.czso.cz). Grafy a tabulky v testech OSP jsou ale samozřejmě mnohem jednodušší.
Ukázková úloha
Výška jednotlivých sloupečků přesně odpovídá skutečným hodnotám. Předpokládejme, že výsledky průzkumů by přesně odpovídaly skutečnosti (tj. skutečným procentuálním ziskům hlasů i skutečné volební účasti), pokud by se v daném období
konaly volby.
25.10.2010 12:48:52
37
Kdyby dnes byly volby, půjdete volit?
50
80
Volební preference v %:
70
40
60
50
30
40
20
30
20
10
10
0
únor
ano
duben
ne
červen
srpen
0
únor
červení
duben
žlutí
červen
bílí
srpen
hnědí
Volební preference se vztahují k voličům, kteří jsou v příslušném období rozhodnuti
jít k volbám. V průzkumech nejsou zahrnuty strany, které mají volební preference
ve všech sledovaných obdobích nižší než 5 %.
1. Ve kterém sledovaném měsíci byly volební preference strany Červených vyšší než
strany Žlutých?
(A) v únoru
(B) v dubnu
(C) v červnu
(D) v žádném
(E) ve všech
2. Je-li oprávněných voličů přesně půl milionu, kolik hlasů by obdržela strana Bílých
v červnu?
(A) 70 000
(B) 50 000
(C) 40 000
(D) 35 000
(E) 5 000
3. Ve kterém měsíci byl rozdíl volebních preferencí mezi stranou Žlutých a stranou
Hnědých nejmenší?
25.10.2010 12:48:55
38
(A)
(B)
(C)
(D)
(E)
v únoru
v dubnu
v červnu
v srpnu
v červnu a srpnu
4. Která z následujících tvrzení lze jednoznačně odvodit z grafů?
I.
Kdyby se v dubnu konaly volby, získala by strana Červených přibližně třikrát
tolik hlasů co strana Hnědých.
II. Voliči, kteří přešli v dubnu od strany Bílých ke Žlutým, se v srpnu vrátili zpět.
III. Každý pokles preferencí strany Červených se projevil vzestupem u strany Žlutých a naopak.
(A) pouze I
(B) pouze II
(C) I, III
(D) II, III
(E) všechna tři
5. Při volbách musí pro vstup do parlamentu získat strana aspoň 10 % hlasů, jinak
se její výsledek nebere v úvahu. Počet získaných mandátů je přímo úměrný počtu
získaných hlasů. Ve kterých všech měsících by koalice Červených a Bílých získala
v případě konání voleb v parlamentu nejméně polovinu mandátů?
(A) v únoru
(B) v červnu
(C) v srpnu
(D) v únoru a v srpnu
(E) v únoru, červnu a srpnu
Byl proveden průzkum poslechovosti rádií s přihlédnutím k věkové skladbě posluchačů. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.
25.10.2010 12:48:58
39
Rádio
Počet posluchačů
Podíl posluchačů v %
15–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55 a více let
Tlampač
10 000
40
30
10
10
10
Mikrofon
8 000
10
20
30
30
10
Amplion
12 000
20
20
20
20
20
Reproduktor
20 000
15
15
15
15
40
Drát
30 000
5
10
20
30
35
1. Nejvíce posluchačů poslouchalo rádio:
(A) Mikrofon
(B) Tlampač
(C) Amplion
(D) Reproduktor
(E) Drát
2. Kolik posluchačů starších 35 let poslouchalo Tlampač?
(A) 1 000
(B) 2 000
(C) 3 000
(D) 4 000
(E) Žádná z možností (A) až (D) není správná.
3. Kolik posluchačů ve věku nad 55 let poslouchalo rádio?
(A) 10 500
(B) 11 500
(C) 18 400
(D) 22 700
(E) 80 000
4.4 Oddíl kritického myšlení
V podstatě se jedná o logické uvažování a argumentaci. Řešitelé se setkají s typy
úloh, které vyžadují takové myšlenkové postupy, jež odpovídají základům logiky.
V této souvislosti bude vyžadována schopnost argumentace, tedy podložení vlastních myšlenek vhodnými důkazy. Na základě těchto schopností by měl uchazeč
25.10.2010 12:49:01
40
kriticky posuzovat veškeré informace a vytvářet si vlastní názor. Měl by odhalit nepřesnosti a nepodložená, resp. falešná tvrzení, která vytvářejí zkreslenou nebo zcela
mylnou představu o dané skutečnosti. Bezmyšlenkovité přijímání informací, např.
z médií, jimiž je člověk dennodenně zavalen, nevede k rozvoji osobnosti ani k novým myšlenkám. Člověk by neměl pouze přejímat názory ostatních, ale podívat se
na skutečnost vlastním pohledem.
4.4.1 Srovnávací čtení
Úlohy tohoto typu jsou založeny na práci se dvěma texty. Vyžaduje se schopnost porovnat myšlenky, hledat souvislosti, společné a rozdílné prvky a definovat postoje
autorů textů k tématu.
Poraďte studentům
• Vezměte si text, např. komentář z novin, s jehož myšlenkami nesouhlasíte, a pokuste se alespoň v bodech zformulovat váš náhled na danou problematiku. Porovnejte oba texty a zkuste zformulovat, v čem se liší.
• Ke každému z dvojice tématicky shodných textů se pokuste připojit další odstavec
ve stejném duchu jako jejich autoři. Zamyslete se, v čem se vaše pokračování liší
a proč.
• Najděte (v novinách, na internetu) dva texty se shodným tématem, v nichž ale
autoři docházejí k různým závěrům (např. liší se v názoru na těžbu kůrovcem napadeného lesa). Vyhledejte v nich společná východiska a zamyslete se, jak s nimi
autoři nakládají ve snaze zdůvodnit svůj názor.
Ukázková úloha
V zadání úloh tohoto typu je vždy dvojice textů, které se zabývají stejnou nebo podobnou oblastí, ale liší se např. stylem, přístupem nebo názorem autora textu
na dané téma. V těchto úlohách se zjišťuje schopnost kritického čtení, porozumění celkovému obsahu textu, vyhledávání v něm a jeho bližší určení a vyhodnocení.
Testuje se i schopnost určit nebo odhadnout pravděpodobný zdroj textu podle jeho
stylu, pozici autora vzhledem k tématu – podle jeho tónu a uvedených tvrzení a podobně. Na texty navazuje skupina typicky pěti úloh, dotazující se na shodné prvky,
odlišnosti a vztahy mezi těmito texty. Úlohy není nutné řešit v uvedeném pořadí.
TEXT K ÚLOHÁM 1 AŽ 3
Text A
Nechápu, proč má vůbec nastat nějaká změna. Jediné dva argumenty, které jsem ze
strany politiků slyšela, byly, že tak alespoň dojde ke srovnání a zjistí se, která škola
25.10.2010 12:49:04
41
je na tom lépe. A dále, že se tím nahradí přijímací zkoušky na vysokou školu. Myslím si však, že i svým prostým selským rozumem dokážu dojít k závěru, že studenti
výběrového gymnázia jsou o úroveň výše než já, a naopak studenti učebních oborů
s maturitou jsou o kus níž. A když už to někdo potřebuje mít písemně, mají podle
mě určitou vypovídající hodnotu i výsledky v rámci jiných testů, kterými středoškolští studenti, mě nevyjímaje, rok co rok procházejí. To, že by státní maturity nahradily přijímačky na VŠ, je podle mě jako vyměnit rozbité okno za prasklé, o kterém vím, že dřív nebo později se rozbije úplně stejně. Stále víc jsem přesvědčena, že
současný systém je dostačující a spravedlivý a všechny ty peníze vyhozené na tento
nesmysl se měly využít jinak, zvláště vezmeme-li v úvahu fakt, že to všechno trvá již
tak dlouho.
(Vladimíra Strakošová, převzato z www.idnes.cz, upraveno)
Text B
Změny se v tomto státě vnímají velmi špatně. Někteří lidé jsou pořád přesvědčeni,
že všechno za ně někdo vyřeší, a jakoukoliv změnu nejsou ochotni přijmout. A to se
týká samozřejmě i státních maturit. Myslím si, že rozhodování o osudu maturit trvá
zbytečně dlouho a studenti v podstatě nevědí, co je čeká – všechno se pořád mění.
Jiné by to bylo, kdyby už státní maturity fungovaly a pak se dělaly změny v praxi.
Ale tohle nikomu na klidu nepřidá. Vyvolává to dojem, že ti „nahoře“ nevědí, co si
s celou záležitostí počít. Já se vůbec nebráním představě, že bychom se inspirovali
v zahraničí. Vždyť přece nemusíme mít všechno vytvořené jen námi. Pochopila jsem,
že v tomto státě, když není kontrola, tak si může maturitu udělat úplně každý. Bude
na stejné úrovni jako já, která jsem si to vydřela, a bude mít stejné možnosti. A to
se mi upřímně nelíbí! Myslím, že to není spravedlivé. Proto jsem jednoznačně pro
státní maturity, i když mě to bude stát hodně sil a nervů. Ale věřím, že zaměstnavatel
a společnost se bude na tyto zkoušky dívat jinak.
(Silvie Šáfrová, převzato z www.idnes.cz)
1. Kým jsou s největší pravděpodobností autorky výše uvedených článků?
(A) Jedna z autorek je středoškolskou absolventkou, druhá političkou Parlamentu
ČR.
(B) Jedna z autorek je studentkou, druhá političkou Parlamentu ČR.
(C) Jedna z autorek je studentkou, druhá středoškolskou vyučující.
(D) Obě autorky jsou vysokoškolskými profesorkami.
(E) Obě autorky jsou středoškolskými studentkami.
25.10.2010 12:49:06
42
2. Jaký je vzájemný vztah obou uvedených článků?
(A) Oba články na sebe navzájem odkazují a navzájem se kritizují.
(B) Autorka druhého článku nesouhlasí s prvním článkem a podrobuje ho kritice.
(C) Autorky obou článků se ve svém názoru rozcházejí, ale navzájem na sebe nereagují.
(D) Autorky obou článků mají na problém shodný názor, ale navzájem na sebe nereagují.
(E) Autorka druhého článku souhlasí s autorkou prvního článku a přidává další argumenty.
3. Na kterém z následujících tvrzení by se shodly obě autorky uvedených textů?
(A) Příprava státních maturit trvá nepřiměřeně dlouhou dobu.
(B) Státní maturity pomohou srovnat kvalitu jednotlivých typů středních škol.
(C) Pro zaměstnavatele je zavedení státních maturit velmi atraktivní možnost.
(D) Současný systém ukončení středoškolského studia je dostatečně spravedlivý.
(E) Státní maturity poslouží jako skvělá náhrada přijímacích zkoušek na vysoké
školy.
4.4.2 Schopnost argumentace
Úlohy vycházejí z textové pasáže, na kterou se vážou určité argumenty. Schopnost
argumentace je ověřována na úlohách, v nichž má řešitel rozhodnout, který z argumentů podporuje tvrzení v zadání, anebo který z argumentů jde naopak proti tvrzení
v zadání. V jiném případě řešitel rozhoduje, který argument zesiluje či zeslabuje sílu
důkazu předloženého v zadání.
Poraďte studentům
• Najděte argumentaci, s níž nesouhlasíte, či je podle vašeho názoru chybná. Jak
byste autorovi oponovali? Které argumenty byste začali zpochybňovat? Čím byste své názory podepřeli (stačí vymýšlet fiktivní důvody)?
• Sledujte něčí argumentaci a představte si, že byste chtěli jejího autora podpořit.
Jak byste postupovali, kdybyste nechtěli jen opakovat to, co bylo řečeno?
• Pokuste se v libovolné vyhledané argumentaci zformulovat, o jaké předpoklady
se argumenty opírají; přemýšlejte o tom, který předpoklad je objektivně pravdivý
a který pouze myšlený.
25.10.2010 12:49:09
43
Ukázková úloha
V zadání úloh tohoto typu je většinou krátký dialog, dvě nesouhlasné teze, případně jeden text, který vyjadřuje určitý postoj nebo sleduje konkrétní cíl. Úlohy testují
schopnost rozlišit argumenty zejména podle relevance, platnosti a adekvátnosti,
případně poznat, které tvrzení svým vyzněním posilují či oslabují. Neplatnost argumentu obvykle vyplývá z toho, že je argument ve skutečnosti logickým klamem.
Typické chyby v argumentaci jsou např. argumentum ad hominem (útok na mluvčího), argumentum ad populum (společenský apel), dovolávání se nekonkrétní,
anonymní nebo fiktivní autority, argument „klacku“, různé logické klamy, odvádění
pozornosti od tématu a podobně.
1. Petr: Již na základní škole by se žáci měli učit dva cizí jazyky. Vedle angličtiny by to
měla být čínština. A to z jednoho prostého důvodu – čínština v následujících letech
překoná angličtinu coby hlavní „business“ jazyk a její znalost se stane minimálně
stejně tak důležitá, jako je dnes angličtina.
Aneta: Nezapomínej ale, že na jazyky je potřeba talent. Ten někdo má a jiný ne. Někdo má zase talent na matematiku a také nezavádíme výuku integrálů na základní
škole. Protože všeho moc škodí. Tak proč zavádět na školách další jazyk? Pokud někdo ten talent má, může se dovzdělávat sám.
Který z následujících argumentů, je-li pravdivý, nejvíce zpochybňuje Anetino tvrzení?
(A) Počet kvalitních vyučujících cizích jazyků je v Česku značně omezen.
(B) Stále více firem požaduje od svých uchazečů znalost alespoň dvou cizích jazyků.
(C) Jazykové kurzy jsou ve výuce cizích jazyků mnohem efektivnější než výuka
ve školách.
(D) Vědci předpokládají, že angličtina se stane světovým dominantním jazykem
před rokem 2050.
(E) Jako absolutní nutnost uvádějí zaměstnavatelé především znalost angličtiny
a znalost práce s PC.
4.4.3 Zobecňování, dedukce
Schopnost zobecňování a dedukce je zjišťována na úlohách, které opět vycházejí
z textové pasáže. Úkolem řešitele je určit, kterým tvrzením lze nejlépe shrnout to, co
se píše v textu, anebo na kterém z výčtu předpokladů závisí něčí tvrzení v uvedeném
textu. Z širšího pohledu se jedná o pochopení textu v jeho celé šíři, ale zároveň v jeho
detailech.
25.10.2010 12:49:12
44
Poraďte studentům
• Přečtěte si kratší populárně vědecký text, např. nějaký popis určitého jevu a pokuste se představit si konkrétní situace, na které může být daný text aplikován.
• Vezměte si vhodný text, např. z oblasti ekonomiky, vyberte z něho hlavní myšlenku a uvažujte o něm v širším kontextu – př. „Růst nájmů způsobí problémy
vysokoškolákům, kteří nestudují v místě svého bydliště a nemají nárok na kolej“:
dávejte si otázky, jaké důsledky bude mít tento fakt pro daného vysokoškoláka
(např. vyšší poptávka po brigádách). Pokuste se danou tezi zobecnit stylem:
„vyšší náklady spojené se studiem povedou ke změnám v chování vysokoškoláků“
a následně uvažujte o mezích tohoto zobecnění – např. toto konkrétní zobecnění
se bude pravděpodobně týkat pouze těch vysokoškoláků, kteří nestudují v místě
bydliště.
Ukázková úloha
Zadáním úloh tohoto typu je libovolný text, který popisuje určitý stav věcí nebo konkrétní situaci, případně popisuje obecná pravidla fungování určité soustavy prvků.
Otázka potom buď směřuje k zobecnění dané situace, případně vyvození obecnějšího principu z daného příkladu, nebo naopak v možnostech předkládá konkrétní
příklady, mezi nimiž se hledá ten, který odpovídá obecně popsanému principu, nebo
je analogický dříve uvedenému příkladu. K nalezení správné odpovědi je obvykle
potřeba použít dedukci nebo popsaný princip či příklad abstrahovat a následně aplikovat na jednotlivé možnosti. Volit odpověď podle toho, která z možností se na první
pohled zdá být nejbližší parafrází textu v zadání, může být zavádějící.
1. „Nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá, velkejma očima na mě pták Rosomák
zírá,“ notoval Petr Janda a celý český národ tím uvedl v omyl, protože zmíněné severské zvíře nejenže nemá velké oči, ale hlavně patří mezi lasicovité šelmy. Což mimo
jiné znamená, že vypadá jako malý medvěd s krátkýma nohama. Hrůzu ovšem budit
může, neboť klame tělem: na první pohled působí jako neškodný tvor, umí ale pěkně
zatnout drápky. Platí za agresivního zuřivce, jenž neváhá napadnout i mnohonásobně většího protivníka, včetně medvěda, soba a losa (ovšem troufá si na ně zejména
tehdy, jsou-li zesláblí zimní hladovkou nebo uvízlí ve sněhu).
Kterou z následujících informací lze bezprostředně odvodit z uvedeného textu?
(A) Donedávna v České republice nikdo netušil, že rosomák není pták.
(B) Petr Janda před lety záměrně mystifikoval český národ.
(C) Rosomák dorůstá až do výšky 1 metru a délky 2 metrů.
(D) Rosomák používá k lovu a usmrcení kořisti pouze své drápy.
25.10.2010 12:49:15
45
(E) Rosomák se vyskytuje v chladných oblastech severní polokoule.
4.4.4 Logická koherence
Logická spojitost je základem každé smysluplné myšlenky. Úlohy tohoto typu sledují pochopení toho, že nelze tvrdit, že A je zároveň B, anebo ověřují schopnost odhalit
myšlenku, která není v souladu s úvodním tvrzením.
Poraďte studentům
• Pokuste se objasnit, proč nabízené možnosti odpovědi nemohou být správné.
• Vytvořte k textu další větu, která bude odpovídat tématu a zároveň bude logicky
koherentní.
Ukázková úloha
Zadáním úloh tohoto typu je obvykle text, ve kterém je možné sledovat určitou myšlenkovou konzistenci, například návaznost jednotlivých kroků argumentace, které
vedou k závěrečné tezi, logickou bezrozpornost popisu nějakého procesu nebo principu a podobně. V možnostech hledáme tvrzení, která buď logice textu odpovídají,
anebo ji porušují a odporují jeho celkovému významu. Tato tvrzení mohou být samostatnými dodatky, nebo mohou být chybami záměrně zanesenými přímo do textu
v zadání. V takovém případě jsou jako možnosti (A)–(E) uvedeny přímo věty nebo
souvětí z uvedeného textu a úkolem řešitele je správně označit tu z vět, která v sobě
takovou chybu obsahuje.
1. Činnost Evropského soudu pro lidská práva je v současné době poznamenána
množstvím stížností, které k němu občané členských zemí Rady Evropy podávají. To
si vynucuje jeho neodkladnou reformu, jinak se sám Soud vystaví oprávněné kritice,
neboť nebude schopen o stížnostech rozhodnout v přiměřené lhůtě. V budoucnu by
měl Soud soustředit svou činnost na rozhodování případů, které mají zásadní dopad
na legislativu jednotlivých členských států, a eliminovat tak nejvýraznější zdroje porušování lidských práv. Tím by se do budoucna zvýšil počet podávaných stížností. Bagatelní a opakující se stížnosti by pak měl řešit maximálně expeditivním způsobem.
Která z vět v uvedeném textu je logicky v rozporu s jeho celkovým vyzněním?
(A) Bagatelní a opakující se stížnosti by pak měl řešit maximálně expeditivním způsobem.
(B) Činnost Evropského soudu pro lidská práva je v současné době poznamenána
množstvím stížností.
25.10.2010 12:49:17
46
(C) A eliminovat tak nejvýraznější zdroje porušování lidských práv.
(D) Tím by se do budoucna zvýšil počet podávaných stížností.
(E) To si vynucuje jeho neodkladnou reformu.
4.5 Oddíl abstraktního uvažování
Abstrakce je logická metoda, která spočívá v tom, že se odhlíží od určitých znaků,
vlastností a vztahů daného předmětu, zatímco jiné jsou naopak vyčleňovány jako
podstatné. Oddíl abstraktního uvažování se skládá z úloh, které testují schopnost
abstrahovat sérii pravidel, situaci či model a tyto následně aplikují. Jsou zde například úlohy s jednoduchými rovnicemi, kde je některá operace nahrazena zástupným
symbolem, úlohy, kde řešitel musí rozhodnout, které z daných podmínek umožňují
jednoznačně rozhodnout o řešení daného problému, úlohy, kde jsou slova nahrazena symboly podle daného systému, úlohy popisující fiktivní herní pravidla či gramatiku, z nichž je třeba odvodit nebo rozhodnout konkrétní situaci, a další.
4.5.1 Strategické kombinace a fiktivní pravidla
Úlohy tohoto typu vycházejí ze sady podmínek. Úkolem řešitele je najít variantu,
která jim odpovídá, případně neodpovídá. Úlohy založené na strategických kombinacích pracují s osou času, s vývojem a s tím, že se podmínky a hodnoty mění v různých obdobích. Řešitel hledá optimální nebo specifikovanou strategii, aby byly podmínky splněny.
Poraďte studentům
• Vezměte si libovolnou úlohu založenou na sadě navzájem souvisejících podmínek
(např. známé úlohy typu zebra) a zkuste některou z podmínek vynechat. Jak se
změní řešení? Zkuste si udělat náčrtek, zkuste zformulovat takovou doplňující
podmínku do zadání, aby celá zebra měla jediné možné řešení.
• V případě úloh, kde je cílem vybrat optimální postup (např. nejvýhodnější tarif
u mobilního operátora), zkuste měnit výchozí podmínky, aby původní řešení přestalo být optimální
Příklad: Je-li v určité situaci nejlepší (nejlevnější) nabídka operátora A, jak by se
musela zlevnit nabídka operátora B, aby nabídka operátora A přestala být nejlevnější? Pokuste se u proměnných najít intervaly hodnot, v nichž je ta která varianta
výhodnější (tj. u daného příkladu např. při zachování výše paušálů najít minimální
rozdíl v ceně hovoru, nebo naopak při zachování cen hovoru najít minimální rozdíl
ve výši paušálu).
25.10.2010 12:49:20
47
• Vhodným zdrojem úloh k procvičování jsou Testy studijních předpokladů Masarykovy univerzity, které jsou k dispozici ke stažení zdarma. Vyhledejte v subtestu
nazvaném „Analytické myšlení“ úlohy, ve kterých jde o nalezení nejvýhodnější
kombinace – ukázkou může být např. TSP MU 2007, var. 09, úloha č. 10.
Ukázková úloha – strategické kombinace
V zadání úlohy je uveden soubor hodnot proměnných v čase a v závislosti na určitých okolnostech. Cílem je obvykle vybrat nejlepší možnou strategii, případně strategii splňující uvedené požadavky. Tento typ úloh testuje schopnost zorientovat se
v množství determinujících podmínek a variant a na základě získaného přehledu
vyhodnotit různé strategie a vybrat tu, kterou požaduje zadání. Úlohy mohou být
i otevřené a vyžadovat od řešitele, aby ve vytyčených mezích sám odvodil nejlepší
strategii a určil například, s jakým nejmenším počtem pokusů nebo kroků lze dosáhnout požadovaného výsledku.
1.
Babička si na zahrádce zakládá šest nových záhonů v jedné řadě (viz schéma). Aby jí
všechny plodiny dobře rostly, musí dodržet následující umístění jednotlivých plodin:
Záhon s mrkví nesmí být vedle záhonu s petrželí. Záhon s celerem musí být hned
nalevo od záhonu s bramborami. Záhon s hrachem nesmí být vedle záhonu s řepou.
Záhon s petrželí musí být hned napravo od záhonu s hrachem. Záhon s bramborami
nesmí být vedle záhonu s mrkví. Záhon s řepou musí být vedle záhonu s celerem.
Které plodiny mohou být vedle záhonu s mrkví?
(A) jen hrách
(B) jen řepa
(C) celer nebo hrách
(D) celer nebo řepa
(E) hrách nebo řepa
Ukázková úloha – fiktivní pravidla
Varianta úlohy většinou velmi podobná strategickým kombinacím. V zadání úlohy
je uvedena sada pravidel a podmínek. Řešení obvykle spočívá v určení toho, který
z konkrétních příkladů odpovídá, případně odporuje podmínkám v zadání. V těchto
úlohách je potřeba abstrahovat od každodenních zákonitostí, brát uvedené podmínky jako jediná vstupní data a nesnažit se aplikovat znalosti přírodních věd. Aby toto
25.10.2010 12:49:23
48
bylo zdůrazněno, příklady někdy bývají záměrně zarámované fiktivním prostředím
a mohou se v nich vyskytnout i smyšlené názvy a pojmy. Je důležité nenechat se odradit zdánlivou nesrozumitelností zadání a soustředit se na popsaná pravidla a principy, které vedou ke správnému řešení.
2. Smečka vlků se připravuje na lov, přičemž každý vlk má své pevně dané úkoly, které má během lovu vykonat. Tak existují skupiny naháněčů, štěkačů, kousařů a stopařů. Taktika lovu se pak liší podle toho, jaké zvíře se vlci rozhodnou zvolený den
ulovit. Pokud se loví liška nebo zajíc, nesmějí štěkači štěkat, naopak při lovu jiného
zvířete vždy zuřivě štěkají. Naháněči se od smečky oddělí a zaútočí z jiné strany v případě, že se loví los, sob nebo liška, jinak zůstávají se smečkou. Kdykoliv naháněči
zůstanou se smečkou, zdrží se stopaři útoku, pouze v případě, že se loví jelen, zaútočí spolu s ostatními. Naopak na útoku na soba se stopaři nikdy nepodílejí – jinak ale
v případech, kdy jsou naháněči oddělení od smečky, vždy útočí. Kousaři vždy útočí
jako první, vyjma případů, kdy se stopaři neúčastní útoku, to poté útočí jako první
naháněči.
Včerejší útok probíhal se štěkotem, naháněči se před útokem oddělili od smečky
a stopaři se účastnili útoku. Jaké zvíře bylo včera loveno?
(A) jelen
(B) liška
(C) zajíc
(D) los
(E) sob
4.5.2 Dostačující podmínky
Úloha je vystavěna na známých informacích (tvrzeních) a řešitel musí posoudit,
jestli lze s těmito znalostmi (jednou nebo druhou z nich, kteroukoliv z nich, oběma
nebo žádnou) úlohu jednoznačně vyřešit, nebo nikoliv.
Poraďte studentům
• Vezměte si řešení libovolné slovní úlohy s delším zadáním a projděte si její řešení.
Promyslete si, které informace ze zadání používáte ve kterém kroku řešení.
• Vypusťte některou z informací ze zadání slovní úlohy a zjistěte, zda lze úlohu dořešit – a pokud ne, proč, resp. ve kterém kroku by byla daná informace použita.
• Upravte některou z informací ze zadání slovní úlohy (např. změňte hodnoty některých parametrů) a sledujte, jak a proč se změní výsledek.
25.10.2010 12:49:26
49
Ukázková úloha
Zadání úlohy začíná otázkou a dvěma tvrzeními. Pozor, úkolem řešitele zde
není zodpovědět (vyřešit) úvodní otázku, pouze určit, zda jsou informace uvedené v daných tvrzeních dostačující k jejímu jednoznačnému zodpovězení.
Každá z následujících úloh se skládá z otázky a dvou tvrzení, označených jako
(1) a (2), která obsahují určité informace. S využitím těchto informací, znalostí matematiky a objektivních známých faktů (tj. např. kolik dní má červenec, co
znamená pojem zleva doprava…) rozhodněte, zda jsou dané informace dostačující pro určení jednoznačné odpovědi na otázku v zadání.
Zvolte:
(A) Pokud tvrzení (1) samotné je dostačující, ale tvrzení (2) samotné není dostačující.
(B) Pokud tvrzení (2) samotné je dostačující, ale tvrzení (1) samotné není dostačující.
(C) Pokud obě tvrzení dohromady jsou dostačující, ale ani jedno tvrzení samotné
není dostačující.
(D) Pokud každé tvrzení samotné je dostačující.
(E) Pokud tvrzení (1) a (2) dohromady nejsou dostačující.
1. Alice má staršího bratra Milana a mladšího bratra Davida. Milan je stejně starý
jako Alice a David dohromady. Znalost kterého z následujících tvrzení postačuje
k tomu, abychom mohli určit, kolik let je letos Milanovi?
1) známe rozdíl věku Alice a Davida
2) víme, kolik let bylo Davidovi, když bylo Milanovi 20 let
(A) Tvrzení (1) samotné je dostačující, ale tvrzení (2) samotné není dostačující.
(B) Tvrzení (2) samotné je dostačující, ale tvrzení (1) samotné není dostačující.
(C) Obě tvrzení dohromady jsou dostačující, ale ani jedno tvrzení samotné není dostačující.
(D) Každé tvrzení samotné je dostačující.
(E) Tvrzení (1) a (2) dohromady nejsou dostačující.
25.10.2010 12:49:29
50
4.5.3 Operace a tajné operace
V podstatě jde v těchto úlohách o objevení významu, který je zastoupen daným symbolem. S tímto typem úloh mají studenti často potíže, nicméně jejich myšlenka bývá
poměrně prostá (vzpomeňte si, jakým způsobem nám kdysi na základní škole definovali do té doby neznámou operaci mocnění na druhou: x2 = x.x. Od té doby jsme
mohli kdekoliv nahradit výraz x.x výrazem x2 a naopak – symbol „na druhou“ tedy
funguje jako zkratka.
Poraďte studentům
• Ujasněte si, co je to (číselná) operace. Podrobnější vysvětlení můžete najít v knize Matematika v testech studijních předpokladů (autoři: Martina Němečková,
Martin Víta, Lucie Růžičková, nakl. Fragment, 2009), případně můžete požádat
o pomoc svého učitele matematiky.
• Úlohy, v nichž se objevují nově definované operace, se objevují v subtestu s názvem Numerické myšlení. V uplynulých ročnících jich najdete několik desítek.
• „Cesta od výsledku k argumentu“: vyberte si libovolnou jednoduchou funkci
a libovolný „výsledek“. Pokuste se určit, jaká musela být hodnota argumentu,
na který bychom použili danou funkci, abychom dostali zmíněný výsledek. Totéž
se pokuste udělat obecně. Příklad: Uvažujte funkci f(x) = 3x + 1 a výsledek 7. Jaké
hodnoty musí nabývat x, aby f(x) = 7? Správná odpověď je 2. A jak to vypadá obecně? Je-li y výsledek, pak x = (y – 1)/3. (Jde vlastně o vyjádření x z rovnice y = 3x + 1).
• Vezměte si jakýkoliv matematický výraz obsahující jednu neznámou (můžete si
jej samozřejmě vymyslet) a pokuste se popsat slovy, jakým způsobem bychom jej
vyhodnocovali. Příklad: Máme-li výraz (2x + 7): 5, slovně bychom jeho vyhodnocování popsali takto: vezmeme dvojnásobek čísla x, k němu přičteme sedm a tento
výsledek vydělíme pěti. Pokuste se formulovat slovně postup, jímž byste se dostali
od hodnoty výrazu k hodnotě neznámé x. V daném příkladu „výsledek vynásobíme
pěti, odečteme sedm a výsledek vydělíme dvěma“.
Ukázková úloha
Každá úloha je založena na textu nebo na rovnici, nerovnici, zápisu funkce nebo jiném matematickém výrazu, případně jejich souboru. Symboly vynechané operace
(např.: ♠, ♣, ♥ nebo ♦, ale i podtržítko nebo otazník) mohou nahrazovat jak jednotlivé znaménko nebo číslo, tak vícečlenný výraz. Řešitel většinou musí z možností
vybrat tu, po jejímž doplnění daný výraz platí.
Analogické úlohy se mohou objevit i ve formě slovní úlohy, kde je popsán sled matematických operací s počátečním číslem. Většinou se jedná pouze o sčítání, odčítání, násobení a dělení) s počátečním číslem, vedoucí ke konkrétnímu výsledku. Jedna
25.10.2010 12:49:32
51
část tohoto sledu je v zadání vynechána. Často to bývá poslední operace (poslední
krok výpočtu) a úkolem řešitele je zjistit, jaký početní krok byl vynechán. Mohou se
vyskytnout i úlohy, kde definovaná operace manipuluje s písmeny místo čísel (posouvá je v rámci abecedy).
1. Která část výrazu patří do rovnice na místo vyznačené podtržením, aby platila rovnost?
5x – 4___) = x – 4y + 8
(A) (x + y – 2
(B) x + (4y + 2
(C) (x – y – 2
(D) (2x – y – 2
(E) (2x + y – 2
2. Operace λ je tajná matematická operace. Pokud neznámé myšlené číslo zdvojnásobíme a provedeme operaci λ, vyjde nám výsledek 40. Pokud ovšem použijeme
druhé neznámé číslo, které je rovno právě jedné polovině prvního neznámého čísla,
a použijeme-li operaci λ, bude výsledek roven číslu 10. Která z následujících operací
může být operace λ?
(A) plus 10
(B) minus 5
(C) minus 10
(D) krát 2
(E) umocnění na druhou
4.5.4 Verbalizace
Verbalizace spočívá v tom, že řešitel převádí rovnice a situace do textů a naopak.
Úlohy ověřují schopnost interpretovat zápis rovnice nebo funkce.
Poraďte studentům
• Vyberte nějakou slovní úlohu vedoucí k řešení rovnic(e). Pokuste se stejný vztah
uplatnit a formulovat v jiném kontextu – co by daná rovnice/dané rovnice vyjadřovala/vyjadřovaly, kdyby neznámé označovaly něco jiného? Příklad: Máme-li
rovnici 2n = r v rovnici, kde n je věk Natálky a r věk Roberta, říká nám daná rovnice
„Věk Roberta je dvakrát větší než věk Natálky.“ Nyní zkusíme zasadit tuto rovnici
do jiného kontextu: n bude počet stránek novely, r počet stránek románu. V tom
případě zmiňovaná rovnice vyjadřuje fakt, že novela má poloviční počet stránek
než román.
25.10.2010 12:49:34
52
Ukázková úloha
Každá úloha je založena na textu nebo na rovnici, nerovnici, zápisu funkce nebo
na jiném matematickém výrazu, případně jejich souboru. K tomuto zadání má řešitel zvolit jeho správné vyjádření slovy, nebo naopak slovně popsanou situaci vyjádřit
správným matematickým zápisem. Cílem úloh je sledování schopnosti interpretovat jednoduše matematicky vyjádřenou situaci, případně rozhodnout, které matematické vyjádření odpovídá slovně popsané situaci v zadání.
1. Zelené auto může jet maximální rychlostí X km/h. Modré auto může jet maximální rychlostí Y km/h. Co platí, pokud víme, že 3X + 5 = 2Y?
(A) Modré auto může jet třikrát rychleji, než je dvojnásobek maximální rychlosti
zeleného auta.
(B) Trojnásobek maximální rychlosti modrého auta je o 5 km/h nižší než dvojnásobek maximální rychlosti zeleného auta.
(C) Trojnásobek maximální rychlosti zeleného auta je o 5 km/h nižší než dvojnásobek maximální rychlosti modrého auta.
(D) Trojnásobek maximální rychlosti zeleného auta je o 5 km/h vyšší než dvojnásobek maximální rychlosti modrého auta.
(E) Zelené auto může jet třikrát rychleji, než je dvojnásobek maximální rychlosti
modrého auta.
5
Jak se připravit na test OSP?
Není pravda, že na test OSP není možné se připravit. Mnoho lidí si to myslí především proto, že se jedná o testování vrozených schopností. Dalším důvodem je skutečnost, že se nic podobného na střední škole neučí, anebo se jim test OSP zdá příliš
těžký. Mají pravdu, test OSP se od ostatních testů skutečně liší, což ale neznamená,
že jakákoliv příprava je zbytečná, nebo že snad dokonce ani žádná neexistuje. Příprava na test OSP je odlišná od přípravy na vědomostní testy, a to především svou
komplexností.
Mylnou představu o přípravě na test studijních předpokladů má mnoho lidí, což
dokazují i občasné reakce studentů. Ti se někdy domnívají, že nemá smysl chodit
na střední školu, pokud mají být přijímací zkoušky postaveny na testech obecných
studijních předpokladů, na které stejně není možné se naučit.
Mýlí se hned ve dvou věcech: je samozřejmé, že střední škola je důležitá, ale v přijímacím řízení na vysokou školu nejde jen o výsledky studia na střední škole. Právě
25.10.2010 12:49:37
53
v průběhu školní docházky žáci rozvíjejí svoje studijní schopnosti a dovednosti, které jim poslouží v dalším studiu na VŠ anebo v zaměstnání (více viz Příprava začíná
ve škole). S OSP je to podobné jako s učením jazyků anebo se sportovní přípravou.
Cizí jazyk ani sport není možné naučit se mechanickým memorováním fakt (v případě předmětových testů taková možnost existuje), znalost jazyka stejně jako sportovní dovednosti je nutné neustále rozvíjet. Podstata studijních předpokladů tkví v určitém vrozeném osobním základu, stejně jako u sportu nebo jazykových schopností.
To ale zdaleka neznamená, že „komu není shůry dáno“, nemůže mít dobré předpoklady. Vrozené předpoklady je nutné trénovat a cvičit, stejně jako je tomu v případě
studia cizích jazyků anebo sportu. Ani ten nejnadanější sportovec nedosáhne nejlepších výsledků bez zodpovědné přípravy. Ale naději nemusejí ztrácet ani ti, kteří
nemají talent. I ve sportu se v mnoha případech dostanou na vrchol ti, kterým nebyla
předpovídána velká budoucnost. A oni překvapí skvělými výsledky, kterých dosáhli díky své píli a vůli pracovat na sobě, kterými plně nahradili nedostatek talentu.
Ovládnout cizí jazyk není možné ze dne na den. Ani dobrým sportovcem se nestanete za pouhý rok. Obojí vyžaduje dlouhodobější přípravu, stejně jako příprava na test
OSP. Ale ani pro ty, kteří přípravu podcenili, není vše ztraceno!
Dlouhodobá příprava
Přípravu na test OSP je možné pojmout několika způsoby. Za předpokladu dostatečného množství času se doporučuje použít všechny metody rozvoje, protože každá
z nich má pro přípravu trochu jiný přínos. Jak už bylo řečeno, důkladná a efektivní
příprava na test OSP je komplexní proces, ke kterému je nutné přistupovat svědomitě a se snahou co nejvíce využít vlastní studijní potenciál.
Příprava začíná ve škole
Testy OSP se snaží odhalovat schopnosti a dovednosti sloužící k tomu, aby byl
uchazeč dobrým studentem. Z logiky věci je tedy zřejmé, že samotné studium –
tedy v takové formě, v jaké přináší skutečný efekt – vede k prohlubování předpokladů. Nejedná se tedy o jednosměrný proces, v němž by pouze předpoklady ovlivňovaly studijní výsledky, ale funguje zde i zpětná vazba – studium může zároveň
ovlivňovat rozvoj samotných předpokladů. K tomu by v největší míře měly pomáhat
základní i střední školy. Problém jistě je, že s tím školy většinou nemají velkou zkušenost. Nelze to ale říci o všech školách a je současnou tendencí posunout vzdělávání právě tímto směrem. Zda je tomu tak i na vaší škole, vám napovědí následující
otázky:
• Zařazujete do výuky práci s odbornými texty? Věnujete se jejich rozborům a výkladům?
25.10.2010 12:49:40
54
• Vyžadujete na studentech přesnost ve vyjadřování a správné formulování názorů?
• Motivujete studenty k tomu, aby formulovali své názory?
• Diskutujete o problémech? Nutíte studenty vhodně argumentovat a obhajovat
tak vlastní názory?
• Zkoušíte nacházet různá hlediska téhož problému, různé souvislosti, které problém představuje? Podporujete studenty v tom, aby vlastní názory či poznatky
nahlíželi z opačného úhlu?
• Dáváte studentům možnost srovnávat různé přístupy, které se vážou k předloženému problému?
• Učíte studenty zařazovat naučená fakta do dalších souvislostí a hledat mezipředmětové vztahy?
• Vyžadujete po studentech zejména postupy, nikoli pouze výsledky?
• Dáváte studentům prostor pro volbu vlastní cesty řešení problémů a úloh?
• Motivujete studenty k tomu, aby kladli otázky, a tak se zamýšleli nad tématem
v jeho nejširších souvislostech?
Probíhá-li výuka na základní a následně střední škole tímto způsobem, studenti
prohlubují své studijní předpoklady a mají velmi dobré vyhlídky nejen se na vysokou školu dostat, ale také dobře studovat. Rozvíjejí tak svůj studijní potenciál
a osvojují si dovednosti, které jsou nezbytně nutné k dalšímu vysokoškolskému
studiu.
Vedle toho je ale dobré, aby si student zvolil svoji vlastní cestu přípravy. Není to
tak snadné jako s podporou školy, ale určitě se to vyplatí.
5.1 Možnosti dlouhodobé přípravy
Přirozený rozvoj
Rozvoj přirozenou cestou je velice individuální záležitost. Je založen především
na vnímání všedních situací a řešení problémů, se kterými se člověk potýká v běžném životě. Míra rozvoje je závislá na tom, jak hodně se člověk angažuje, jaká je jeho
chuť a motivace zapojovat se do diskusí, řešit problémy, vytvářet vlastní postoje, názory apod.
Četba náročných textů (odborných a literárních)
Tato činnost je velice důležitá pro rozvoj schopnosti užívat jazyk v jeho nejširších
možnostech. Četba náročných textů rozšiřuje slovní zásobu a zpřesňuje chápání
významu slov. Učí orientovat se ve složitých situacích a umožňuje rozlišovat drob-
25.10.2010 12:49:42
55
né významové rozdíly. Umožňuje
nacházet souvislosti, které nejsou
na první pohled patrné, a zároveň
trénuje soustředěnost. Nejedná se
pouze o literární texty v pravém
slova smyslu; mnoho zajímavých
obsahově náročných a současně
čtivých textů lze nalézt i v časopisech a různých periodikách. Touto
nenásilnou formou je možné simulovat běžnou studijní situaci.
Řešení problémů
Každý den přináší nové události, které se k nám dostanou především díky médiím.
Na každou z těchto událostí je možné podívat se z více úhlů a udělat si vlastní představu o dané situaci. Je nutné posoudit předkládané informace a na základě doložených fakt je kriticky zhodnotit. Skutečně z nich vyplývá to, co je tvrzeno v textu?
Jsou předkládané informace založené na podložených faktech, nebo se jedná pouze
o názor autora? „Mluví“ text opravdu o tom, o čem tvrdí, že mluví, nebo je záměrem
přesvědčit čtenáře o autorově pravdě? A právě tyto situace, řešení podobných problémů, se objevují v úlohách v testu OSP a jsou samozřejmě součástí efektivního
studia.
Formulace vlastních myšlenek a názorů
Snažíme-li se porozumět určité události anebo faktu, je nezbytné udělat si na věc
vlastní názor. Takový postoj je třeba formulovat a tím zajistit zpětnou analýzu, zda
formulace nemůže mít argumentační vadu, zda není možný protiargument, který by
mohl formulaci pozměnit anebo vyvrátit. Bylo použito skutečně těch správných pojmů a výrazů? Nebylo by možné je nahradit vyjádřením přesnějším a výstižnějším?
Ať už se událost týká studia, nebo zajímavého tématu v médiích, nebo v rozhovoru
se známými, objeví se na ni více názorů. Vlastní názor je třeba v konfrontaci s názory
ostatních účastníků diskuse obhájit vhodnými argumenty.
Diskuse
Diskuse je nejsnáze realizovatelná nad tématy, která otevírají prostor k mnoha různým názorům. Základem kvalitní a věcné diskuse je vhodná argumentace, ale zároveň bedlivé naslouchání anebo pozorná četba. Jedině při soustředěném poslechu, co
ten druhý říká (píše), je možné jeho názory analyzovat a podle toho přizpůsobit svou
25.10.2010 12:49:45
56
vlastní argumentaci. Opakování vlastního názoru, který neprošel kritickým
zhodnocením na základě názorů toho
druhého, vede k zastávání zcela zavádějících postojů a v důsledku také
k tomu, že člověk není schopen vidět
problém z více stran. Nedokáže se
v něm orientovat a nemůže ho pochopit v širších souvislostech.
Hra strategických her (i na PC)
Nenásilný a přitom velice efektivní způsob učení je učení hrou. Prostřednictvím
hry se dají velmi dobře rozvíjet studijní předpoklady. Při „Kloboučku hop“ anebo
„Člověče nezlob se“ k velkému pokroku nedojde, ale je spousta her, které učební přínos rozhodně mají. Např. šachy velmi dobře zdokonalují kombinační a strategické
schopnosti uplatnitelné jak při testu OSP, tak při studiu. Hry obdobného charakteru
nalezneme i v nabídce počítačových her, které mohou být přínosné stejným způsobem. Je ale třeba rozpoznat hranici, za kterou negativní stránky hraní převládají nad
pozitivy.
Řešení rébusů a hříček
Další pomůckou pro rozvoj myšlení jsou rébusy a nejrůznější hříčky. Podporují
schopnost vyhledávat a nacházet řešení. Typickým rébusem starší generace je Rubikova kostka. Dnes existuje spousta dalších „hračiček“, které se mohou stát díky své
zábavnosti velice dobrým nástrojem učení. Mohou sloužit k rozvoji představivosti
a prostorového vidění anebo k vyhledávání správných postupů řešení problémům,
mohou učit pracovat s čísly, jako je tomu v Sudoku.
Podpora matematických dovedností
Oddíl kvantitativního myšlení je v testu OSP pro
většinu studentů tím nejobtížnějším. Proto by jim
mohla právě příprava zaměřená na podporu matematických dovedností významně pomoci. Stačí
si jen osvěžit základy matematiky a zopakovat si
základní postupy. Z tohoto oddílu se dá nejvíce naučit a ušetřit pak spoustu času při řešení ostrého
testu tím, že student při setkání s úlohou okamžitě
použije naučený postup (algoritmus), aniž by jej
25.10.2010 12:50:08
57
musel napřed zjišťovat a ověřovat. A čas hraje v testu OSP skutečně jednu z nejvýznamnějších rolí.
5.2 Příprava s profesionálními materiály a službami
Je na každém, jestli se bude na test OSP připravovat a jakou cestu přípravy zvolí. Má-li být příprava efektivní, neobejde se bez kvalitních pomůcek, které jsou pro ni přímo
vytvořeny. Ani při vysokém hodnocení vlastních studijních předpokladů se uchazeč
nevyhýbá velké míře zkreslující subjektivity a v okamžiku, kdy je postaven před jednorázovou zkoušku, může být značně zaskočen. Jde o zkoušku, která může rozhodovat o jeho budoucím životě, a proto je nezbytné mít objektivní informace o svých
studijních předpokladech. Na základě objektivního posouzení těchto předpokladů je
pak možné zvolit vhodný nástroj k jejich významnému a zároveň rychlému zlepšení.
Příprava nemusí být zaručeně přínosem, pokud nedostatečně nebo nesprávně diagnostikujeme slabá místa a nezvolíme ty správné nástroje k rozvoji studijních předpokladů, protože ne všechny nástroje, které se nabízejí, poslouží stejně dobře.
Přípravu s názvem „test OSP“ nabízí mnoho agentur, ale ne každá připravuje
uchazeče právě na test OSP. Společnost Scio je jediným tvůrcem testu OSP v ČR
a také jako jediná poskytuje autorizovanou přípravu, případně certifikuje přípravné
služby jiných poskytovatelů.
Tištěné a on-line testy Scio, cvičebnice úloh
Řešení testu není přirozenou cestou rozvoje obecných studijních předpokladů, ale
je tím nejpřirozenějším prostředkem k přípravě na test OSP v Národních srovnávacích zkouškách (NSZ). Tištěné testy mají výhodu v tom, že se svou podobou „tužka – papír“ nejvíce podobají těm, se kterými se setkáte u NSZ. Je také možné s nimi
cestovat a krátit si tak čas třeba ve vlaku cestou do školy anebo kdekoli jinde, kde je
to pohodlné. Jiní zase naopak upřednostní snadnou dostupnost on-line testů, jejichž
řešením je možné vyplnit volnou chvíli při práci na počítači.
Vypracováním těchto testů je možné získat hned několik informací:
• kde jsou největší mezery, a na základě těchto výsledků se zaměřit na úlohy, které dělají potíže, a odstranit
nedostatky;
• jak si uchazeč vede v porovnání s ostatními, což je
v procesu přijímacího řízení to nejdůležitější, a na základě výsledku stanovit, jaké jsou šance na přijetí
na konkrétní školy.
25.10.2010 12:50:36
58
• řešení testu přináší informaci o tom, jak jsou testy OSP konstruovány, jaké typy
úloh se v nich vyskytují a co od nich lze očekávat.
Řešením testu je odstraněn efekt novosti, který se dostaví při prvním setkání
s jakýmkoliv testem, a jsou tak zvýšeny šance na dobrý výsledek. Samotné studijní
předpoklady mohou být velmi dobré, ale chybějící zkušenost s testem může výrazně snížit šanci na úspěch. Je zcela prokazatelné, že uchazeči, kteří si test vyzkoušeli
před řešením ostrého testu, dosahovali výrazně lepších výsledků.
Vhodnou alternativou může být cvičebnice obsahující velký počet úloh z testu
OSP. Uchazeč se může zaměřit právě na typ úloh, který mu dělá největší problémy.
Internetový kurz Scio
Internetový kurz Scio (IK) je intenzivní forma přípravy, kterou je možno
přizpůsobit individuálnímu časovému
plánu. Je zároveň tím nejvhodnějším,
co lze využít k rychlé nápravě nedostatků, které uchazeč objeví v přípravě
na test OSP. Mohou to být problémy
s úlohami na porozumění neznámému textu, jež se vyskytují ve verbálním oddílu, anebo úlohy zaměřené
na úpravu rovnic a posloupností
z kvantitativního oddílu. IK je kombinací knihy a CD-ROM (obsáhlost
a šíře fakt) a soukromého doučování (interaktivní práce). IK tak poskytuje výhody
obou tradičních alternativ. Stejně jako on-line testy je k dispozici všude, kde je připojení na internet. IK kurz nejen seznamuje studenty s jednotlivými typy úloh, které
je v testu OSP čekají, ale poskytuje také informace, jak jednotlivé úlohy řešit. V IK
hledá každý svou vlastní cestu, jak se dobrat k výsledku, a pokud je řešení špatné, je
řešitel směrován k jinému způsobu řešení. Nenachází-li řešitel ani poté správnou
cestu, je mu napovězeno, a pokud ani to nepomůže, je mu vysvětlen celý postup řešení. Tímto způsobem se student nejen seznamuje s úlohami, ale učí se také používat
optimální řešení, které pak nebude muset zdlouhavě hledat při ostré zkoušce.
Prezenční kurzy
Pokud uchazeč zjistí, že v testu OSP dosahuje výrazně horších výsledků, než požaduje fakulta, na kterou by byl rád přijat, je nejvhodnějším řešením zvolit prezenční
kurz. Je to komplexní a nejintenzivnější příprava na test OSP. Kurz je veden zku-
25.10.2010 12:50:41
59
šeným lektorem a jeho podoba vychází z důkladné analýzy obsahu testů OSP. V kurzu je
malý počet účastníků, proto je každému zajištěn individuální přístup.
Po absolvování kurzu by měl uchazeč
znát nejen metody řešení jednotlivých typů
úloh, ale také umět mezi nimi zvolit tu, která
je v dané situaci nejvhodnější, a to zejména
s ohledem na časovou náročnost a možný
stres. Kromě nutných znalostních témat kurz
věnuje velkou pozornost strategii. Při takové
koncepci testu, kdy jen málokdo stihne vyřešit všechny úlohy, je nutné zvolit správnou strategii a poprat se především s časem. Zvolení vhodné strategie řešení testu
tvoří nezanedbatelnou část úspěchu, pouhé předvedení znalostí většinou nestačí.
Tréninkový den
Nejlepší způsob, jak si vyzkoušet atmosféru Národních srovnávacích zkoušek, je
zúčastnit se Tréninkového dne (TD). Přínosem tohoto typu přípravy je především
možnost seznámit se s průběhem konání zkoušky u NSZ. Účastník si vyzkouší, jak
na něj přísné podmínky zkoušky působí a jak celou situaci zvládá. Na základě této
zkušenosti se může lépe připravit k ostré zkoušce.
Národní srovnávací zkoušky
Velmi dobrou přípravou je samotná účast v Národních srovnávacích zkouškách
(NSZ), které ale plní na prvním místě roli přijímacích zkoušek. V průběhu roku
je pořádáno 6 termínů, proto je nutné zvážit, jestli se vyplatí některý z termínů pojmout jako přípravu. V každém případě účast v NSZ je velice efektivní způsob, jak
dosahovat lepších výsledků.
5.3 Komplexní příprava
Výběr VŠ → posouzení šance na přijetí → efektivní příprava → zpětná vazba →
účast v NSZ → přijetí/nepřijetí na VŠ
Výběr VŠ
Na počátku cesty za vysokoškolským titulem je výběr vysoké školy. Vhodně zvolená
VŠ je prvním krokem k úspěšnému studiu. Úspěch v jakékoli činnosti je silně závislý
25.10.2010 12:51:10
60
na vnitřní motivaci a studium na vysoké škole není výjimkou. Ke správnému výběru
mohou pomoci internetové stránky www.poradce2010.cz, kde naleznete databázi
vysokých škol a veškeré informace spojené s procesem přijímacího řízení na VŠ.
Jak se ale na vysněnou školu dostat, když počet zájemců o studium je několikanásobně vyšší než kapacitní možnosti školy? O přijetí anebo nepřijetí na VŠ může
do značné míry rozhodovat příprava. S přípravou je vhodné začít co nejdříve a včas
zjistit, kde jsou největší nedostatky. A to je první fáze přípravy na test OSP. Zhodnocení počátečního stavu a zvolení vhodné strategie přípravy.
Posouzení šance na přijetí
Test OSP je možné absolvovat v rámci NSZ před podáním přihlášky na VŠ. Výsledek testu poslouží k posouzení šancí na přijetí a ke kvalifikovanému podání přihlášek na VŠ.
Je také možné absolvovat cvičný test (z tištěné sady apod.) a výsledek testu posoudit vzhledem k nejnižší percentilové hranici přijímaných studentů na danou fakultu v loňském roce. Tato informace je však spíše orientační.
Efektivní příprava
Internetové kurzy představují pilíř přípravy na test OSP. Jeho interaktivní forma
a široká obsahová náplň spojuje přednost „živého“ prezenčního kurzu, knihy a CD-ROM. Každý si ale musí zvolit takový typ přípravy, který nejlépe odpovídá jeho požadavkům. Jedině tak může být příprava efektivní.
Zpětná vazba
V procesu přípravy je nutné mít zpětnou vazbu a sledovat pokroky. To je možné s pomocí cvičných a porovnávacích testů, a to buď v tištěné, nebo on-line verzi. Je to
nejrychlejší a nejpohodlnější způsob, jak zjistit stav přípravy a jak si uchazeč stojí
v porovnání s ostatními. Na základě zhodnocení stavu přípravy je možné pracovat
na zbývajících nedostatcích.
Účast v NSZ
Příprava vyvrcholí účastí v Národních srovnávacích zkouškách. Během roku je organizováno několik termínů, proto má uchazeč více pokusů o úspěch a šanci na co
nejlepší výsledek, který rozhodne o přijetí na některou z vybraných škol.
25.10.2010 12:51:34
61
5.4 Příprava musí být efektivní!
Prvním krokem je opatřit si několik testů OSP. Ale důležité je využít je pak efektivně!
Každý, kdo to s přípravou myslí opravdu vážně a zodpovědně, by měl pracovat systematicky. Nestačí pouze řešit testy. Na začátku přípravy je nutné racionálně zhodnotit jednotlivé fáze přípravy, stanovit si rozumné cíle, vyhodnotit dosažené výsledky
a promítat tyto poznatky zpět do systému přípravy. V přípravě jde především o maximalizaci užitku z odvedené práce, ne o lámání rekordů v počtu vyřešených testů.
Navození „ostrých“ podmínek
V přípravě na test OSP je dobré navodit takové podmínky, se kterými se uchazeč
setká u Národních srovnávacích zkoušek. Tzn. je vhodné zaznamenávat odpovědi do záznamového archu (ZA). Uchazeč tak procvičuje orientaci v testu, zvyká si
na neustálé přeskakování očima mezi zadáním testu a záznamovým archem. Tím se
minimalizuje riziko nepozornosti a eliminuje se množství zbytečných chyb. Často
se stane, že uchazeč zaznamená správnou odpověď do vedlejšího řádku. A takové
chyby mají při tak důležité zkoušce skutečně velký dopad. Jiným spíše praktickým
důvodem pro využití ZA je opakované využití testu.
Dalším doporučením je měření času. Na každý test je stanoven určitý čas, který
je nutné vždy dodržet. Obzvláště v testu OSP čas hraje velmi důležitou roli, proto
se hodí každá minuta k dobru. V přípravě, kdy řešitel sleduje čas, vzniká představa
o časové dotaci pro jednotlivý typ úlohy. Časová náročnost je jedním z hlavních faktorů, kterými je dobré se řídit při stanovení optimálního pořadí řešení úloh v ostrém
testu.
Vždy je nutné přečíst si zadání od začátku až do konce a ubezpečit se o porozumění otázce! Pokoušet se řešit nejasnou úlohu je především cesta k chybě a zároveň
ztráta času. Je lepší věnovat více času porozumění úloze a zadání si přečíst vícekrát
než ušetřit čas a vyvodit chybné závěry na základě neporozumění textu.
Opakované využití testu
Profesionálové v oboru Educational measurement (hodnocení výsledků ve vzdělávání) se shodují, že každý test je vhodné využít 3–5x, samozřejmě s dostatečným
časovým odstupem. Zhruba až do pátého provedení testu je opakování přínosné.
Může se vyskytnout námitka, že dělat tentýž test po několikáté nemá význam, protože si řešitel řadu věcí z testu pamatuje. Odpověď je prostá: to nevadí. Několikeré
užití testu pozitivně ovlivňuje výsledek, takže skóre není věrohodné při porovnávání
s výsledky ostatních, nicméně hlavní význam opakovaného použití tkví v upevňování načerpaných poznatků a důkladném „sžití“ s jednotlivými typy úloh.
25.10.2010 12:51:37
62
Zatímco při prvním použití daného testu se jedná o „objevování“, v dalších fázích jde spíše o „učení“. Při několikanásobné práci s testem je možné soustředit se
daleko více na to, co je v jednotlivých konkrétních úlohách podstatné. Tento postup
dává více příležitostí zapamatovat si klíčové obraty použité při řešení dané úlohy,
což jde při jednorázovém použití testu jen velmi omezeně. Při dlouhodobém využívání této praxe řešitel zjišťuje, že se stále častěji setkává s typově známými úlohami,
a uvědomuje si spojitosti s jinými úlohami. Každý další test je pochopitelně méně
překvapující.
Analýza výsledků
Tato etapa je svým způsobem důležitější než samotné řešení testu. Po vyhodnocení správných odpovědí a vyčíslení skóre je důležité jednotlivé úlohy prostudovat
a uvědomit si, v čem se skrývá jejich obtížnost a jakým způsobem je možné je řešit.
To se týká nejen úloh, které byly vyhodnoceny špatně nebo vůbec, ale i úloh, které
byly vyhodnocené správně. Více způsobů řešení se vyskytuje především v úlohách
z kvantitativního a analytického oddílu. A právě u takových úloh doporučte studentům zodpovědět následující otázky:
• Nedala se úloha vyřešit jiným, snadnějším způsobem? Které všechny znalosti jste
při řešení dané úlohy uplatnili? Jaký obrat byl při řešení klíčový? U kterých dalších dříve řešených úloh jste použili stejný či podobný obrat?
• Vyplatí se alespoň ve zkratce si hlavní myšlenky zaznamenávat: pokud uchazeč
vyřeší více testů, vznikne zajímavý soupis toho, co při řešení potřeboval. Z takového soupisu je zřejmé, které okruhy jsou z hlediska testu podstatné a které
naopak okrajové. To následně pomůže při rozhodování, jakým směrem zaměřit
přípravu.
• • Zhodnocení časové náročnosti: byla daná úloha řešena v optimálním pořadí?
Neměli jste ji raději zařadit dopředu, či naopak dozadu? Nedosáhli byste lepšího
finálního skóre, kdybyste některé z řešených úloh vyměnili?
Na základě vypsaných otázek je nutné úlohy, které při testu nebyly vyřešeny, dopracovat. Pro další analýzu je dobré položit si ty samé otázky ještě jednou.
Rozbor špatných řešení
I špatná řešení mohou přinést mnoho užitku. Chybu je nutné nejprve odhalit a zařadit ji do správné skupiny. Pro tuto fázi je vhodné vytvořit si tři základní skupiny:
• Chyby vzniklé z neznalosti či nepochopení vyžadované znalosti.
• Chyby z nepozornosti.
25.10.2010 12:51:40
63
• Chyby vzniklé při tipování z nedostatku času.
Po rozřazení chyb do skupin je
nutné sledovat, jak se mění struktura chyb při opakovaném řešení daného testu, zejména zda klesá počet
chyb z první skupiny.
Chyby vyskytující se stále
ve stejných typech úloh
Nejefektivnější způsob, jak se zlepšovat, je vyhledat správný postup
řešení vlastní aktivitou (vhodné jsou internetové nebo prezenční kurzy). V takových
případech, kdy student není schopen nalézt správné řešení vlastními silami, by měl
být nápomocen pedagog nebo známý a správný postup a principy řešení vysvětlit.
Chyby vznikající nepozorností
V tomto případě je dobré upřednostnit kvalitu nad kvantitou. I když v testech jde
vždy o čas, je výhodnější postupovat tempem, které vám vyhovuje a které se postupem času s přibývajícími zkušenostmi bude výrazně zvyšovat.
Trénink dlouhodobého soustředění
Test OSP je časově náročný a vyžaduje dlouhodobé soustředění. Důvodem špatných
výsledků je často pokles pozornosti v závěru testu. Proto je vhodné věnovat se průběžně testům jako celku a zvyknout si soustředit se po delší dobu. Konkrétním problematickým úlohám je pak nutné věnovat čas navíc.
25.10.2010 12:51:43
64
6
Nejčastější dotazy k testu OSP (FAQ)
Proč není k testu OSP doporučená literatura? Co všechno je třeba prostudovat, aby
si byl uchazeč jistý, že přijímací zkoušku zvládne?
Test OSP se liší od vědomostních testů především tím, že nevyžaduje nijak specifické vědomosti. Neexistuje proto žádný soupis literatury, který by měl uchazeč
znát pro úspěšné zvládnutí testu. V přípravě jde především o trénink učení samotného, nikoliv o učení se faktů. Jak se na test připravit, je podrobně popsáno v kapitole Jak se připravit na test OSP. Absolvováním kvalitní přípravy lze skutečně
zvýšit své šance na přijetí a získat jistotu, že test dopadne dobře. V přípravě na test
OSP si uchazeč může velmi dobře ověřit, jak je na tom v porovnání s ostatními
a kde je třeba přidat. U přijímacích zkoušek ho pak nic nepřekvapí, protože úlohy
v testu jsou vždy principiálně stejné. Naopak v předmětových testech není nikdy
jisté, zda se v nich nevyskytnou otázky, na které uchazeč nezná odpověď. A takový
test lze velmi snadno připravit, protože školní předměty většinou obsahují velké
množství fakt.
Připadá vám správné, že se hlásím na obor psychologie a musím absolvovat test
OSP, jehož součástí je i kvantitativní oddíl?
Předpoklad, že v testu OSP jsou otázky, které nesouvisejí s určitým typem studia, je
mylný. Je jistě pravda, že na humanitních fakultách VŠ se nestuduje matematika, ale
schopnost kvantifikovat, orientovat se v grafech a tabulkách je vyžadována od každého, kdo chce pracovat s odbornou studijní literaturou. Fakulty tedy mají možnost
přidělit jednotlivým částem testu OSP větší či menší význam a podle toho uchazeče
hodnotit.
Jsou výsledky testu OSP spravedlivé a objektivní?
U testů OSP (i u všech dalších), které vytváří společnost Scio, spočívá záruka jednoduše v tom, že jsou vytvářeny standardními metodami používanými celosvětově
v oboru zvaném Educational measurement (měření výsledků vzdělávání). Zda testy
skutečně splňují tyto náročné požadavky, vyjadřují statistické charakteristiky testu,
zejména jejich validita, reliabilita, míra diskriminace jednotlivých úloh atd. Charakteristiky testů vytvářených společností Scio splňují v těchto ohledech nejpřísnější
kritéria. Je potřeba zdůraznit, že ne všechny testy, se kterými se můžete setkat, jsou
kvalitní. Zejména testy, které si vytvářejí školy samy, velmi často neodpovídají vysokým nárokům a jejich výsledky pak mají daleko nižší váhu, než se jim v přijímacích
zkouškách dává.
25.10.2010 12:51:56
65
Proč některé fakulty/školy stále používají také předmětové testy nebo testy
„všeobecných znalostí“, když je test OSP tak dobrý?
V některých případech se bez znalostí nelze obejít. Pokud střední školy ověřují znalosti z některých předmětů, nezkoumají tím pouze to, kolik toho člověk umí, ale zejména jaký je jeho přístup ke studiu a zájem o ně. Předmětové testy profesionálně
vytváří i společnost Scio a rozhodující u nich je zejména jejich kvalita, nikoliv jejich
povaha. V každém případě vždy záleží na dané fakultě či škole, pro jaké testy se rozhodne.
Mohu test OSP R2 (5 oddílů) dělat v průběhu dvou termínů NSZ? Tzn. v prvním
termínu tři oddíly a ve druhém zbylé dva?
Test OSP R musí uchazeč vykonat v jednom termínu. Nejprve absolvuje první tři
oddíly testu (OSP Z3), poté následuje pauza a další dva oddíly testu. Není možné
kombinovat výsledky ze dvou termínů (3 oddíly OSP + 2 oddíly OSP z různých termínů), a to proto, aby měli všichni uchazeči stejné podmínky a výsledek byl ve stejné
míře ovlivněn náročností danou délkou testu.
2
3
OSP R = OSP rozšířený (5 oddílů)
OSP Z = OSP základní (3 oddíly)
25.10.2010 12:51:59
66
7
Užitečné odkazy
Scio
Na stránkách projektu www.poradce2010.cz se mohou všichni pedagogičtí pracovníci dozvědět mnoho užitečných informací souvisejících s problematikou přijímání
na vysoké školy.
Na stránkách www.scio.cz jsou k dispozici veškeré informace týkající se testu OSP
a Národních srovnávacích zkoušek (obecné informace, registrace atd.)
MŠMT
Stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v ČR (www.msmt.cz) poskytnou důležité informace z legislativy, jako třeba úplné znění zákona o vysokých školách.
Ústav pro informace ve vzdělávání
Souhrnné statistické informace o českém školství jsou k nalezení na stránkách
www.uiv.cz.
Pedagogicko-psychologické poradenství
Stránky www.ippp.cz poskytují informace o pedagogicko-psychologických poradnách v ČR, o možnostech konzultací a diagnostiky při rozhodování o volbě dalšího
vzdělání.
NajdiVŠ.cz
Na serveru www.najdivs.cz najdou uchazeči komplexní databázi vysokých škol
v ČR a na Slovensku. Vyhledávat vysoké školy mohou podle různých kritérií.
25.10.2010 12:52:01
67
Vaše poznámky
25.10.2010 12:52:04
68
Vaše poznámky
25.10.2010 12:52:07

Průvodce testem OSP

Transkript

Podobné dokumenty

Přehled dalšího vzdělávání

1.49 MB - Drogovetesty.cz

Membránový akumulátor Série ELM – CE

Návod DrugWipe 5S

Pokyny pro psaní testu Angličtinář roku 2013

MATEMATIKA - 9. třída – Den otevřených dveří Gymnázium a