Historie - Hustopeče

Komentáře

Transkript

Historie - Hustopeče
w w w.h u sto p e ce - cit y. cz
Historie mìsta Hustopeèe
Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. První písemné zmínky pocházejí z poloviny 13. století, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Od počátku 14. století do sklonku 16. století
náleželo město klášteru Králové (Aula Regia) na Starém Brně. V letech 1599 až 1848 patřily Hustopeče
Lichtenštejnům, poté se staly sídlem politického a soudního okresu. Významný mezník představoval rok
1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, jehož podoba zůstává nezměněna do současnosti. Štít je půlený. Pravá polovina je červená se zlatým břevnem. Na něm je větévka
révy s červeným hroznem obráceným k okraji štítu, nad břevnem stojí pak v červeném poli svisle šedý
kosíř se zlatou střenkou, ohnutou špicí obrácený doleva. Levá polovina štítu je zlatá a v ní je půl stříbrné
orlice s červeným jazykem.
1
Historie mìsta Hustopeèe
2
Historie mìsta Hustopeèe
Název města
Původ názvu je nejasný. Mohl vzniknout z osobního jména Usopek. V nejstarším pravém písemném dokladu z roku 1247 je místo jmenováno „Vzpec“ a o deset let později Hvstopetz. Německý název Auspitz,
který byl vedle českého jména Hustopeče používán do roku 1945, nacházíme poprvé až k roku 1279, kdy
se píše v podobě Auspecz.
Už ve středověku prosluly Hustopeče svou vinařskou kulturou, která se zde rozvinula s příchodem německých kolonistů ve 13. století, a spolu se Znojmem a Mikulovem platily za nejvýznamnější měšťanská
vinařská centra Moravy. Hustopeče disponovaly prvotřídními viničními svahy a zdejší vinařství bylo úzce
propojeno s Brnem, jehož měšťané zde kolem roku 1365 vlastnili jednu třetinu vinohradů. Před třicetile-
Vývoj názvu
tou válkou zabíraly vinice téměř 2/3 výměry hustopečského katastru. Poté došlo k naprostému úpadku
VZPEZ 1247 Î HVZTOPETZ 1257 Î VZPETSCH 1271 Î AUSPECZ 1279 Î HUSTOPECZ 1321
a původní stav byl obnoven až v polovině 18. století, kdy se Hustopeče s výměrou více než 3 843 měřic
Î AWSPIZ (ENNZI) 1330 Î AUSPETZ 1348 Î HUSTOPEČ 1407 Î HAUSTOPECZ 1532 Î
staly prvním vinohradnickým městem Moravy.
AWSPICENSI 1591 Î AVSSPICZ 1592 Î AUSPITZ 1633 Î HUSTOPEČE 1633
Hustopeče konec 19. století
Sklizeň révy
3
Hustopeèské trhy
4
Hustopeèské trhy
Hustopeče se v dávné minulosti proslavily svými trhy, protože výhodná poloha na hranici tří zemí z nich učinila významnou stanici tzv. Uherské cesty, po níž byl hnán dobytek
z Uher na západ. Hustopeče se tak díky dobytčím trhům staly důležitým obchodním centrem.
V průběhu staletí získávaly Hustopeče od panovníků četná trhová privilegia (mj. právo
konat trh svatohavelský, svatoprokopský, svatonikodémský a čtvrteční) a v roce 1528 zde
král Ferdinand I. ustavil třicátkový úřad, který mu vybíral třicátý peníz z ceny za každý kus
cizozemského dobytka. Ferdinand a jeho následovníci tím získali vydatné prostředky na
tažení proti Turkům.
Zdejší trhy učinily z Hustopečí obchodní centrum celého regionu a nabízely velmi široký sortiment zboží. K jejich nadšeným návštěvníkům patřil i Tomáš Masaryk nebo Vilém
Mrštík.
Město Hustopeče se do roku 1945 nacházelo na rozhraní tří národopisných regionů. Samotnými Hustopečemi se k Mikulovu a Znojmu otevíralo území obývané Němci, na sever
od Hustopečí se rozprostírá oblast jižního Brněnska (resp. Židlochovicka), od severovýchodu až k jihu Hustopečí oblast hanáckého Slovácka.
K zakotvení české kultury v tomto tehdy německém městě přispěl významnou měrou
malíř Alfons Mucha, který do Hustopečí, v nichž žily jeho sestry Anna a Anděla, opakovaně
zajížděl v letech 1890-1913. Pomáhal svému švagrovi Filipu Kuberovi (manžel Muchovy
sestry Anny) budovat sebevědomí české menšině ve městě, přispíval kresbami do Kuberových novin a časopisů, namaloval oponu pro hustopečské divadelní ochotníky a zapůjčil svá rozměrná plátna pro výstavu v Hustopečích roku 1898.
Hustopečské trhy
5
Hustopeèská mìstská peèeś
Městská hustopečská pečeť z roku 1322 nese, jak jinak, znaky
vinařství – větvičku vinné révy s dvěma hrozny a vedle ní dva
vinařské nože. Záležitostmi vinařství se zabýval hustopečský
horenský soud, nejpřísnější na Moravě, od jehož výnosů neexistovalo odvolání. Hrozen a vinařský nůž si našly své místo i ve
znaku města Hustopeče.
6
Hustopeèská železnice
7
Lokální dráha spojující Hustopeče s hlavní tratí Břeclav-Brno byla dostavěna roku 1894. Trať byla vedena k městu
velkým obloukem v délce 7 km. Jejím stavitelem byl hustopečský podnikatel Adolf Aschkenes, který na dnešním
šakvickém nádraží postavil a provozoval honosnou restauraci.
Ke katastru města patřily obě stanice lokální dráhy - tedy stanice Hustopeče-sever (dnes nádraží Šakvice) a Hustopeče-město.
Prvním koncesionářem dráhy byl Jakob Redlich z Hustopečí, po něm jeho syn Ludwig Redlich. V roce 1927 byla
lokální dráha postátněna.
Nádražní restaurant
Prùvodce mìstem – památky
Prùvodce mìstem – památky
8
9
Dukelské náměstí
Vývoj názvů – Stadt Platz, Dr. E. Beneše, A. Hitler Platz,
Dukelské náměstí. Původně bylo prostornější o 1000 m2,
důvodem zmenšení je nový kostel.
Radnice
Postavena ve slohu německé novorenesance v roce
1906 za nejdéle působícího starosty Eduarda Schleimayera. Projektoval ji prof. německé techniky v Brně
Dr. Ferdinand Hrach za 200 tis. korun (rakouských). Ve
fasádě jsou patrné pískovcové detaily – znak, letopočet,
hlava Bakcha. V prostoru u dveří je deska na paměť T. G.
Masaryka od MgA. Davida Höniga. Původní zasedací síň
s trámovým stropem je využívána jako obřadní síň. Prohlídka města z věže, která má ochoz, není možná, vedou
tudy táhla hodin.
Původní radnice
Vedlejší objekt s trojúhelníkovým tympanonem v průčelí, prošel mnoha proměnami – původně renesanční
stavba s venkovním schodištěm a velkou zasedací síní
s orientací do náměstí. Pod objektem je rozsáhlé patrové gotické sklepení. Radniční hospodu v přízemí
měl pronajatou předek T. G. M. - Kropáček. Ve sklepení
bylo vykonáváno útrpné právo, stejně jako před radnicí na pranýři – v železné kleci. Radnice byla spojena
s opevněným kostelem chodbou, která byla prokázána
při stavbě nového kostela. Po častých požárech tato
radnice opakovaně vyhořela a pro svůj účel již nebyla
obnovena. Přestavba je v klasicistním slohu (empír).
Stavba radnice
Kašna
Stavba radnice
Kamenná roubená kašna pochází z r. 1595 (starší letopočet je omylem restaurátorů). Je z doby, kdy město
ovládli luteráni na téměř 100 let. V centru kašny se tyčí
antický Triton s delfíny. Byla jednou z mála zdrojů pitné
vody ve městě. Dřevěným potrubím byla voda přivedena ze západního návrší, kde bylo několik studní. Na zimu
byla celá kašna zabedněna a vyplněna slámou proti za-
mrznutí. Schází původní ozdobné, kované podstavce na
nádoby s vodou. Voda vytékala z tlam delfínů a džbánu
Tritona. Na soklu jsou znaky Moravy, města a třech lvů
(shodný erb patří Bádensko-Vittenbersku, odkud pocházel jeden z purkmistrů města). Obyvatelé pojmenovali
kašnu „Žumberák“, což mělo pocházet od názvu kopce
Schönberg-Sumperk, nebo od srovnání s ochráncem
země proti Turkům (Sichelburg, Úskoci, Balkán).
Prùvodce mìstem – památky
Prùvodce mìstem – památky
10
11
Farní kostel sv. Václava
Existence kostela je v písemných pramenech uváděna
počátkem 14. století. Archeologickým výzkumem se zjistilo, že z nejstaršího kostela se dochovala krypta o vnějších rozměrech 11 x 8 metrů situovaná pod původním
presbytářem (kněžištěm). Při stavbě nového chrámu
byly také potvrzeny okrajové věže opevnění a původní
hřbitov, který pokrýval celou opevněnou plochu. Nedostatečná plocha hřbitova nutila k pohřbívání až ve
3 vrstvách nad sebou.
Poměrně brzy byla k severní straně kněžiště přistavěna
sakristie s horním patrem přístupným schodištěm v síle
zdiva. Stavební vývoj kostela pokračoval ve 14. století
přístavbou nové kostelní lodi. Na počátku 16. století byl
kostel výrazně zvětšen ve stylu pozdní gotiky. 12. prosince 1519 se uskutečnilo slavnostní svěcení, které
v podstatě ukončilo i stavební vývoj kostela, i když i později byly prováděny různé úpravy. Poslední přestavba
kostela 1903-1904 odborníci se dohodli na kamenném
ochozu a novogotické podobě věže. Tato práce byla
svěřena staviteli Richardu Martinovi, který měl přestavbu věže přizpůsobit adekvátně jejím rozměrům. Hmotnost novogotické věže však nebyla úměrná nestabilnímu podloží a spolupodílela se tak na smutném konci
hustopečského kostela.
Přestavba kostela sv. Václava 1904
Kostel sestával z:
1. krypty s původním kněžištěm (existuje dodnes)
2. sakristie
3. kostelní lodi ze 13. století
4. kaple sv. Jana a Marie z přelomu 15. a 16. stol.
(svorník z r. 1496)
5. gotického presbytáře z počátku 16. stol.
6. čtyřhranné hradní věže (74 m) s ochozem
(byla vystavěna v r. 1584)
Příčiny pádu
V bezprostřední blízkosti kostela vedla hlavní státní silnice mezi Brnem a Bratislavou. Zvyšujícím se provozem
kostel trpěl. Při odebrání zvonů za 2. světové války byla
vybourána okna věže, a tím byla i částečně narušena statika. Roku 1953 se ve věži začaly objevovat trhliny, které
zkoumala komise a doporučila sledování jejich velikosti. Na přelomu let 1960-1961 bylo rozhodnuto omezit
rychlost motorových vozidel na silnici okolo kostela na
20 km v hodině a zakázat jízdy tanků a těžkých vozidel.
Tato ustanovení však nebyla dodržována. Čtrnáct dní
před pádem věže v noci jezdily po dobu dvou hodin
okolo těžké tanky a krátce před pádem věže se jízda většího počtu tanků opakovala.
Zřícení věže kostela sv. Václava 26. února 1961
ve 3 hodiny 15 minut. Věž prolomila střechu a klenbu
lodi. Zůstal neporušený presbytář, sakristie a boční kaple. Boj o zrušení demoličního výměru mezi odborníky
a veřejností na straně jedné a mezi ONV v Břeclavi byl velice urputný a trval až do září 1962, kdy po soustavném
nátlaku ministerstvo školství a kultury od další památkové ochrany kostela v Hustopečích konečně upustilo.
Demolici zbylých částí kostela provedl Průmstav Brno.
Prùvodce mìstem – památky
12
Prùvodce mìstem – památky
Nový chrám sv. Václava a sv. Anežky České
byl vysvěcen roku 1994. Z původního interiéru se zachovala gotická plastika Madony z r. 1550. Nad sakristií
byla dřevěná truhla z jednoho kusu. Z boční stěny kaple
byla sejmuta cenná freska zobrazující smrt Panny Marie. Její částečnou kopii lze zhlédnout v novém kostele. Na venkovním zdivu věže byly renesanční náhrobky
z původního hřbitova. Jde o 9 kusů bohatě zdobených
náhrobních kamenů významných hustopečských měšťanů. Nyní jsou umístěné ve zmíněné kryptě.
Renesanční domy
V období největšího rozmachu města za působení kláštera Králové v Brně byla postavena řada měšťanských
domů, z nichž však zůstalo jen několik. Jedním z nich
je i dům „U Synků“ nazvaný podle posledního majitele
Bedřicha Synka.
Dům „U Synků“ - Dům pochází z r. 1579, ve dvorním traktu byla ještě nejstarší část, o které dosud nejsou žádné
informace. Do náměstí vyčnívá arkýř a dvorní křídlo zdobí patrové arkádové lodžie. Po rekonstrukci byly získány
cenné klenuté místnosti a další prostory. Celý objekt je
využíván ke kulturně společenským účelům (Městské
muzeum a galerie, Stálá vinařská expozice, Turistické informační centrum).
Morový sloup
Kašna Žumberák
14 m vysoká dominanta horního konce náměstí pochází z r. 1736. Po opakovaných morových epidemiích, kterým podlehly stovky obyvatel, byly postaveny 2 stavby
– kaple a původně jednoduchý sloup. Sloup je zasvěcen
Radnice - První republika
13
Prùvodce mìstem – památky
14
Prùvodce mìstem – památky
tzv. morovým patronům – sv. Rochu, Šebestiánu, Františku Xaverskému a Karlu Boromejskému. V úpatí sloupu
je Panna Maria a sv. Josef. V náznaku jeskyně ležící postavy patří sv. Rozálii a Alžbětě. Vrcholu vévodí sv. Trojice se
svatozáří. Stavbu zahájil místní měšťan a finance doplnilo město. Hodnota stavby v té době byla 3420 zlatých.
V 90. letech 20. stol. byl sloup celý rozebrán a restaurován nákladem 5 milionů.
Mrštíkova
Česká škola
Dům vedle spořitelny s osazenou malou deskou připomíná sídlo 1. české školy z r. 1909. V době, kdy poměr
Čechů a Němců byl 1:10, nebyla vůle povolit českou
školu. Podařilo se to během nepřítomnosti německého
okresního hejtmana. Honosný měšťanský dům na protější straně patřil po několik generací rodinám mydlářů.
Poslední se jmenovali Lavičtí a díky jim se zachovala jedna z nejstarších kronik města.
Židovská synagoga
Demolice kostela sv. Václava 1962
Společenství židovských obyvatel města si vystavělo v r. 1870 synagogu a ve dvorním traktu i svoji školu
(objekt vedle české školy). Synagoga byla funkční až do
r. 1938. Nástupem nacismu se tu střídaly sklady, výrobny
a její zřejmě již poslední osud ji čeká brzy – zbourání.
Náměstí s morovým sloupem 1904
15
Prùvodce mìstem – památky
16
Prùvodce mìstem – památky
Dům pánů z Vizovic
V 16. stol. vládl městu purkmistr Kryštof Wissinger z Vizovic. Zde si pořídil měšťanský dům s honosným průčelím
ve stylu vlašské renesance. Je na něm erb s dnes již nečitelným znakem města, který drží dva lvi, dále letopočet
1594 s monogramem K.W. Kolem objektu vedla úzká
ulička ke starým kasárnám a do ní vyčníval typický arkýř
jako v domě „U Synků“. Existující patrové sklepy v podzemí měly podle tradice vést až do Kurdějova. Skutečnost
je taková, že většina únikových chodeb vedla jen do terénu za městské hradby. Celý objekt byl v zoufalém stavu a došlo ke zřícení dvorního traktu. Teprve v nedávné
době byla budova podnikem AGROTEC rekonstruována
do současné podoby.
Znak Lichtenštejnů
Nárožní objekt je barokní stavbou a byl na ni přemístěn
kamenný erb Lichtenštejnů. V r. 1600, kdy Lichtenštejnové získali město, nechali zde osadit erb a orloj na tzv.
Kovářskou bránu, která uzavírala vjezd do města. Podle
zápisů z kronik měla manželka správce majetku způsobit požár, který zničil celou ulici. Správce musel za trest
vykopat studnu v blízkosti brány.
Pamětní deska Filip Kuber, Alfons Mucha,
Rolnická záložna, redakce Slovanských listů
Kostel sv. Václava
Rolnickou záložnu založil roku 1895 Filip Kuber, advokátní koncipient a bankovní úředník se do Hustopečí
přistěhoval z Ivančic. V Hustopečích se stal organizáto-
Rolnickou záložnu založil roku 1894 Filip Kuber
17
Prùvodce mìstem – památky
18
Prùvodce mìstem – památky
rem aktivit české menšiny, významnou měrou mu v tom
pomáhal také jeho švagr malíř Alfons Mucha. Kuber vydával humoristický časopis Veselé listy, záhlaví k časopisu nakreslil A. Mucha. Veselé listy později Kuber nahradil
politickým týdeníkem Slovanské listy, jejichž redakce se
nacházela v dvorním traktu Rolnické záložny v domě
č. 105/4, dnes opatřené pamětní deskou. V roce 1898
byla pod Kuberovým vedením zorganizována výstava
obrazů Alfonse Muchy (80 obrazů, z toho více jak polovina originálů a rozměrných pláten). Od roku 2008 se
nachází na domě pamětní deska věnovaná Filipu Kuberovi a jeho švagru Alfonsi Muchovi, jejím autorem je
MgA. David Hönig.
Sklep starosty E. Schleimayera
Na Hradbách (Turhandly)
Jsme za městskými hradbami, které oddělovaly vnitřní
město od rozsáhlého komplexu místních sklepů. Některé jsou velmi staré a rozměrné, o některých se tvrdí, že
jsou habánské. Nad jednou z lisoven měl bydlet po čas
svých studií na piaristické reálce Jan Herben, novinář
a prozaik. Současné zdivo zahrad a dvorů je vlastně poslední pozůstatek městských hradeb vybudovaných po
r. 1510. Na konci této ulice i ohradního zdiva je poslední
z bašt, které ukrývaly obránce města při jeho obléhání.
Malá keramická tabulka na vilce z 30. let je pozůstatek
z domu, kde sídlil ještě v 19. stol. příslušník pekařského cechu. V těchto místech stával pomník 90 padlým
v 1. sv. válce. Za okupace města byl přemístěn na současné náměstí T. G. M. Během válečných událostí a snad
i přispěním nových obyvatel byl zcela zničen.
Radnice - protektorát
19
Prùvodce mìstem – památky
Prùvodce mìstem – památky
20
Herbenova
Dobrovského
Tiskárna Ludvíka Masaryka
Objekt má ve svém rodném listě zajímavou minulost.
V letech 1880 – 1890 zde provozoval tiskárnu bratr T. G.
M. Ludvík Masaryk. Pro město zde tiskl týdeník „Auspitzer
Wochenblatt“ a pro svého bratra „Atheneaum“. Masaryk
byl redaktorem kritických studií o Rukopisech. Z objektu se později stal hotel Austria a pak dokonce německý
dům. Protější domek zakoupil T. G. M. pro svoje rodiče
na dožití. Matka se stěhování nedožila a ovdovělý otec
se zde sám necítil dobře a dožil v malém domečku vedle
stávajícího pohostinství.
Bydliště studenta Masaryka
Deska na domě připomíná, že v letech 1861–1863 zde
u svého strýce pekaře Františka Kosa bydlel student
Tomáš. Tehdy se ulice jmenovala Zámečnická, tak jako
celá řada dalších ulic s řemeslnickými názvy. Ty byly od
dob trhů a názvy se odvodily od zboží a řemesel, které
v nich bylo nabízeno. Prostor náměstí již nestačil, a tak se
trhové stánky i obchůdky rozběhly do přilehlých uliček
(Bednářská, Vepřový plácek, Zelný plácek, Hrnčířský trh).
Student Tomáš zde bydlel v malé místnosti se světlíkem
do schodiště. Matka mu z Čejkovic posílala pecen chleba na týden a zlatku. I když mu jeho teta, matčina sestra
přilepšovala, stravování bylo velice skromné. Sám vzpomíná na návštěvy u bohatších spolužáků, kde se dosyta
najedl. Navštěvoval i mladšího sourozence Martina, který se učil v obchodě u místního starosty Johana Slawika. Byl to obchod s potravinami, ale tehdy se používal
název „ s viktuáliemi“.
Kpt. Jaroše
Křížový kopec
Tiskárna Ludvíka Masaryka
Před 2. sv. válkou zde byl dokonale udržovaný, rozsáhlý
městský park. Z původního názvu vyplývá, že ke kapli sv.
Rocha vedla křížová cesta, která začínala na úpatí. Podle
dobové fotografie byla na počátku cesty také kaplička,
která na počátku 20. stol. sloužila jako prachárna a skla-
Dům Františka Kosa
21
Prùvodce mìstem – památky
Prùvodce mìstem – památky
22
diště hmoždířů. Střílelo se z nich nejen při slavnostech,
ale i při náletech špačků na vinice. Sklep vedle vchodu
na Křížový kopec je označen kamennou tabulkou s vročením 1774 a symbolem svobodných zednářů. Původní barokní kaple, zasvěcená morovým patronům, je
z r. 1680. Současný stav je přestavba z počátku 20. stol.
Město po válečných nájezdech bylo sužováno morovými epidemiemi a tak se stavěly morové sloupy a kaple, jako prosba o ochranu. Původně zde stál kamenný
kříž z r. 1762, ale byl přestěhován k novému kostelu pro
opakovaném poškození vandaly. Starý název kopce byl
Volský vrch – Ochsenberg a byl prý přejmenován po
neštěstí, které způsobil poštovní vůz z Vídně. Splašení
koně měly usmrtit několik osob. Název Volský vrch pochází od dobytka, který se zde na svazích pásl a zdržoval
po dobu dobytčích trhů. V tomto prostoru byla také rasovna, sídlo pohodného a usadila se zde i první skupina
novokřtěnců ze Slavkova.
Kaple sv. Rocha
Větrný mlýn na Křížovém kopci
V 17. stol. ničily morové epidemie obyvatelstvo tak radikálně, že menší osady zcela zanikly nebo docházelo
k citelnému poklesu počtu obyvatelstva. Hustopečští
v přesvědčení, že zabrání těmto hrůzám, postavili na
náměstí sloup, předchůdce pozdějšího sousoší, a na
Volském vrchu kapli. Finanční prostředky byly získány
sbírkami a kaple postavená v r. 1682 byla zasvěcena
patronům morových pohrom. Kaple byla několikráte
přestavována a rozšiřována, až dosáhla rozměru menšího kostelíku. Ke konci 18. stol. se zde konaly pompézní
Kaple sv. Rocha na Křížovém kopci
23
Prùvodce mìstem – památky
24
Prùvodce mìstem – památky
barokní poutě, kterých se zúčastňovali věřící z širokého
okolí. Kaple je jednoduchá kupolovitá stavba se shodnými čtyřmi výklenky, věžičkou a zvonem. Původní sochy,
barevná okna, mozaikový obraz Krista i staré nástěnné
malby pohltily události a čas.
Nádražní
Kamenná Boží muka
Jedna z nejstarších památek města – kamenný sloup
z r. 1597. Je ještě pod vlivem doznívajícího gotického
slohu a mimo letopočet je zdoben vinařskými symboly.
Původní účel není znám, ale nabízí se buď příchod do
města, nebo připomenutí obětí morových událostí, které se v těchto místech pohřbívaly.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov
Nad současným řádkem garáží a sklípků byl původně židovský hřbitov z r. 1880. Před tímto datem pochovávali
zdejší židé svoje souvěrce v Podivíně a Mikulově. Likvidace hřbitova nenastala v době nacistického období,
ale naopak až po válce. Začalo to devastací obvodové
zdi a náhrobků hustopečskou mládeží. Židovská obec
v Brně zbytek pomníků prodala. Dnes je tu jen symbolická loučka s malou pamětní deskou.
Boží muka
25
Prùvodce mìstem – památky
Prùvodce mìstem – památky
26
Socha sv. Jana Nepomuckého
Svatopluka Čecha
Nefigurální pomník T. G. M.
V malém parčíku stojí kamenná barokní socha Jana Nepomuckého z r. 1840, která stávala původně před římsko-katolickou farou. Byla přemístěna v době příchodu
piaristů.
Rajská studna
Obyčejná pumpa měla v minulosti nesmírný význam,
šlo o studnu s názvem Rajská (Reigerbrunnen) a nakonec jen Raková. Vzhledem k nedostatku vody ve městě
to byl mimo kašnu druhý zdroj pitné vody pro návštěvníky dobytčích trhů i obyvatel v okolí. Proti nepohodě ji
dokonce skrýval dřevěný altánek. Dlouho byla hodnocena jako jedna z nejkvalitnějších vod v okolí. Její kvalitu
mohli ještě ocenit novokřtěnci, kteří se počátkem 16.
stol. usadili v její blízkosti. V současné době má tato voda
10 krát vyšší obsah dusičnanů než voda z vodovodu.
Piaristická reálka
Největší objekt náměstí je v současné době učiliště pro
výuku řemeslných oborů. Jen jeho pravé křídlo bylo původní piaristickou reálkou, kterou navštěvoval student
T. Masaryk. Později se rozšířila na německou dívčí školu
a zemskou reální školu.
V upraveném parku před původní reálkou (dnes SOŠ)
se nenápadně vsazen do terénu nachází pomník TGM.
Jeho autorem je akademický sochař Jan Ambrůz. Pomník je tvořen kortenovou deskou o rozměrech 4 × 4
metru s prořezanými iniciálami TGM, vespod opatřený
šachtou se světelným zdrojem, který promítá prezidentovy iniciály do korun stromů. Do základu památníku
byly po jeho odhalení vloženy dvě urny. První obsahuje
prsť z hrobu T. G. Masaryka v Lánech a druhá prsť z hrobu Masarykových rodičů v Hustopečích.
Masarykovo náměstí
Za okupace bylo náměstí T. G. M. přejmenováno jménem Konráda Henleina. Po ukončení války se vrátil původní název.
Evangelický kostel
V horní části náměstí je evangelický kostel postavený
v r. 1900. S malým místním sborem se v dobách mocnářství spojila i obec evangelíků v Mistelbachu. Podle
pamětníků se zde během německé okupace konaly
utajené české bohoslužby.
Vedle přes ulici stojí starší objekt základní školy. Měla to
být kuriózní stavba, protože stavitel zapomněl na nutnou součást – záchody. Přistavovaly se dodatečně ze
dřeva, přilepené k zadní stěně.
Sv. Jan Nepomucký
27
Piaristická reálka
Mapa mìsta Hustopeèe
28
hřiště
koupaliště
krytý
bazén
stadion
tenis
házená
WC
WC
radnice
kostel
muzeum
infocentrum
toalety
kolem Hustopěčí
stezka TGM
město
HUSTOPEČE
Turistické informační centrum
Dukelské nám. 23
693 01 Hustopeče
tel.: +420 519 412 909
[email protected]
[email protected]
www.hustopece-city.cz
Jak se k nám dostanete?
Hustopeče leží 25 km jihovýchodně od města Brna
na dálnici D2 Brno - Bratislava a v přímé linii měst
Brno – Hustopeče – Břeclav. Město je napojeno na
železniční koridor Brno-Břeclav-Vídeň.
Brno-Břeclav-Vídeň

Podobné dokumenty