K. Hůlka-bruslení a lední hokej

IKS-BRUSLENÍ A LEDNÍ HOKEJ
1. Úvod
Tato práce je určena především studentům bakalářského a magisterského studijního programu
Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, specializující se na tělesnou
výchovu a sport.
Přibližuje historii a pravidla krasobruslení i ledního hokeje, poskytuje metodický postup a
popis jednotlivých bruslařských prvků. Je zaměřena především na prvky, které jsou zároveň i
zkouškovými požadavky.
Metodický postup, jak je uveden, není neměnný. Při nácviku postupujeme dle zkušenosti
bruslaře, s nácvikem některých prvků lze začít dříve, nebo naopak některé vynechat a později
se k nim vrátit.
2. Krasobruslení
Krasobruslení patří k velmi specifickým sportovním odvětvím. Svou rychlostí, půvabem i
náročností je jedním z nejelegantnějších sportů vůbec. Figury, obtížné skoky, elegantní skluz,
harmonické pohyby, ohebnost, pružnost, ztvárnění hudby, to je podstata krasobruslení.
Již samotné označení spojující slova „kraso“ a „bruslení“ charakterizuje jeho dvě
nepostradatelné složky - sportovní a umělecký projev. Krasobruslení patří k nejkrásnějším
sportům, ale zároveň také k nejnáročnějším. Od sportovců se vyžaduje vysoká úroveň
všestrannosti. Kromě vynikajících fyzických kvalit, jako je síla, vytrvalost, rychlost aj., musí
být krasobruslaři vybaveni i výbornou schopností interpretovat charakter hudebního
doprovodu. Krasobruslení tedy rozvíjí i smysl pro rytmus, hudebnost a umění výkon nejen
správně provést, ale umět ho i podat.
Encyklopedie tělesné kultury charakterizuje krasobruslení jako sportovní odvětví spojující
sport a umělecký projev. Jízda na bruslích na ledové ploše podle určitých pravidel.
Krasobruslení je spjato s hudebním doprovodem, který je podnětem pro vyjádření ladného
pohybu. Dokonalé předvedení pohybové jízdy vyžaduje hlavně senzomotorickou koordinaci v
čase a prostoru, dynamickou rovnováhu a pohybovou kreativitu (tvořivost). Při výběru
závodníků se přihlíží k morfologickým předpokladům závodníků.
Po technické stránce dosáhlo krasobruslení vysokého stupně dokonalosti a prvky, jež se dnes
vkládají jak do krátkých programů, tak i do volných jízd, jsou vrcholnými akrobatickými
výkony.
Krasobruslaři se utkávají v soutěžích na národní a mezinárodní úrovni, jako jsou např.
Mistrovství Evropy, Mistrovství světa, Grand prix, Národní mistrovství aj. Krasobruslení je
také jednou z oficiálních disciplín zimních olympijských her.
Díky televizním přenosům z nejrůznějších závodů a hlavně exhibic se dnes krasobruslení
stává stále populárnější. Nejatraktivnější z pohledu diváka se v poslední době staly zajímavé a
působivé lední revue a show. Mnoho krasobruslařů vystupuje po skončení své amatérské
závodní kariéry v různých ledních revue, např. Holiday on Ice, Champions on Ice, Nebeské
hrany atd., nebo působí jako trenéři.
3. Historie krasobruslení
Historie bruslení sahá až do pravěku. Klouzání po zamrzlých vodních plochách využívali lidé
jako způsob dopravy při dlouhých cestách za lovem zvěře. Úlovek znamenal nejen obživu, ale
i využití zvířecích kostí vhodných k výrobě prvních bruslí. Archeologické nálezy kostěných
bruslí, vyrobených ze zvířecích, převážně stehenních kostí, můžeme nalézt na území Ruska,
Skandinávie, Velké Británie, Německa, Švýcarska, a dokonce i na našem území. Kostěné
brusle neměly ostré hrany, k odrazu se využívalo odpichování jednou nebo dvěma holemi.
Tento prvotní způsob klouzání po zamrzlých vodách byl společným předchůdcem bruslení i
lyžování.
Zkoušely se i různé varianty dřevěných bruslí. Od 4. století, kdy se v Evropě začali usazovat
Keltové, známí mimo jiné jako výborní zpracovatelé železa, začala nová epocha ve vývoji
bruslení. Kovové brusle tvořené železným páskem zasazeným do dřevěné destičky umožnily
rychlejší a jistější pohyb po ledě.
Další vývoj bruslení dokládají obrazy slavných holandských malířů. Bruslení patřilo v
Holandsku k oblíbeným lidovým zábavám, na jiných místech bylo však jen výhradním
právem šlechty. I na dvoře císaře Rudolfa II. byl počátkem roku 1610 uspořádán velký
karneval na ledě. Šlo především o společenskou událost než o výkony samotné. Bruslení si
postupně získávalo oblibu ve všech společenských kruzích, šířilo se dál i přes nejrůznější
překážky. Dokonce i J. A. Komenský, jeden z prvních propagátorů tělesné výchovy, řadil
bruslení společně s plaváním mezi hry životu nebezpečné a nedůstojné. Již v 18. století se
pořádaly v Nizozemí první bruslařské rychlostní závody na zamrzlých průplavech. Bruslilo se
i v Paříži a na zamrzlých jezírkách ve Versailles a to za vlády krále Ludvíka XVI. Bruslení
uchvátilo i spoustu významných osobností, mezi něž patří dobrodruh Casanova, Napoleon
Bonaparte či královna Viktorie.
Významnou etapu ve vývoji bruslení začalo skotské město Edinburgh, kde byl v roce 1744
založen první bruslařský klub na světě. O pár let později byla vydána první kniha věnovaná
bruslařské tématice. Postupně se na britských ostrovech začala formovat bruslařská škola,
která měla ve světě po dlouhou dobu vedoucí postavení. Za zakladatele moderního bruslení se
považuje Američan Jackson Haines, původním povoláním tanečník, který v letech 1864 a
1865 vyhrál mistrovství Spojených států a později vystupoval na exhibicích v Paříži, Vídni,
Stockholmu i Praze. Divákům jeho vystoupení doslova učarovalo a bylo pokládáno za vzor
elegance a obratnosti. Hainesovi žáci dále rozvíjeli bruslařské umění, a tak vznikla první
pravidla, tzv. Regulativ, která pak převzala Mezinárodní bruslařská unie (ISU) založená v
roce 1892. I v českých zemích se bruslení šířilo poměrně rychle. Velký vliv na vývoj bruslení
v Čechách měl propagátor sportu Dr. Josef Rössler-Ořovský, který roku 1888 založil v Praze
Bruslařský závodní klub. Tentýž rok se u příležitosti konání mistrovství Čech začal používat
pojem „krasobruslení“ jako označení nové sportovní disciplíny.
Počátkem 20. století posunul krasobruslařskou laťku mnohem výš švédský krasobruslař
Ulrich Salchow, který se stal desetinásobným mistrem světa, a to zejména díky svému
převratnému vynálezu – bruslí se zoubky. Ty umožňovaly mnohem silnější odrazy v
samotném bruslení, ale především ve skocích. Svou kariéru korunoval novým skokem, který
pod názvem Salchowův skok patří mezi základní krasobruslařské skoky dodnes. V
meziválečné období se nejvíce prosadili Norka Sonja Henieová a Rakušan Karl Schaffer.
Desetinásobná mistryně světa Sonja Henieová vnesla do krasobruslení kromě nové módy
zkrácených sukní až ke kolenům především eleganci, ladnost a propracovanost pohybu. Byla
jednou z nejobdivovanějších žen světa, a dokonce se jí podařilo dobýt i Hollywood. Mezi
muži vynikal v letech 1929 až 1936 rakouský závodník Karl Schaffer, který se stal
osminásobným mistrem Evropy a sedminásobným mistrem světa.
Od roku 1922 zastřešoval krasobruslaře, ale i rychlobruslaře v tehdejším Československu
nově založený Bruslařský svaz republiky československé. Bruslařský svaz byl již v roce 1923
přijat za řádného člena Mezinárodní bruslařské unie. Bohužel až do druhé světové války
nemělo československé krasobruslení mnoho výrazných osobností. Obrat nastal až s
budováním umělých kluzišť, které umožnily pravidelný trénink na lepším a stále
obnovovaném ledě. První umělé kluziště u nás bylo otevřeno v roce 1931 v Praze na Štvanici.
Jednou z nejdůležitějších etap vývoje krasobruslení bylo období po druhé světové válce. V té
době prožíval tento sport nebývalý rozkvět. Volná jízda pozvolna získávala vedoucí postavení
nad do té doby protěžovanou povinnou jízdou. Volná jízda byla mnohem atraktivnější pro
diváky. Obsahovala skoky, piruety, bruslaři se v ní snažili vyjádřit hudbu pohybem. K
výrazným osobnostem té doby patřil Američan Richard Buton, suverénně ovládal dvojité, ale
i trojité skoky, a během své závodní činnosti se stal dokonce dvojnásobným vítězem zimních
olympijských her v letech 1948 a 1952. Jeho nástupci byli bratři Jenkinsovi ze Spojených
států a Kanaďan Donald Jackson, který na mistrovství světa v Praze získal zlatou medaili.
Mezi ženami se v poválečném období prosadila Kanaďanka Barbara Ann Scottová a Carol
Weissová ze Spojených států. Sportovním dvojicím udávali směr Kanaďané Wagnerová –
Paul, v kategorii tanců na ledě dominovaly anglické páry.
V osmdesátých a devadesátých letech byly nejsilněji obsazovány kategorie mužů a to
především sovětskými a zámořskými závodníky. Za zmínku stojí Scott Hamilton, Brian
Boitano, Viktor Petrenko, Elvis Stojko. Mezi ženami posbírala největší slávu Němka Katarina
Wittová. Její hvězdná kariéra začala vítězstvím na olympijských hrách v Sarajevu v roce
1984, pokračovala prvním místem na Mistrovství Evropy a Mistrovství Světa a vyvrcholila
obhájením zlaté medaile na zimní olympiádě v Calgary 1988. Její jízdy byly vždy technicky
náročné, propracované a plné nápadité choreografie. Mezi další velmi úspěšné krasobruslařky
patří Midori Ito, Lu Chen nebo Oksana Baiul. Ve sportovních dvojicích vynikali Gordeeva –
Grinkov, Elena Berezhnaya a Anton Sikharulidze. Tancům na ledě, nejmladší krasobruslařské
disciplíně, vévodili Pachomovová – Gorshkov, Linichuk – Karponosov. Sovětská prvenství
na několik let přerušili vynikající angličtí tanečníci Torvillová – Dean. Nezapomenutelný je
jejich volný tanec na Ravelovo Bolero. Toto vystoupení znamenalo zlom v pojetí tanců na
ledě a bylo krokem k výrazovému tanci.
V současnosti se nám vybavují jména jako Evgeni Plushenko, Stephane Lambiel, Evan
Lysacek, Patrick Chan, Tomáš Verner, Michal Březina, Michelle Kwan, Irina Slutskaya,
Karolina Kostner, Yu-na Kim a další. Jejich jízdy jsou plné trojitých, u mužů i čtverných
skoků, nejrůznějších skokových kombinací a sekvencí, obtížných piruet, krokových pasáží,
spirálových variací a nápaditých choreografií. Ve sportovních dvojicích v posledních letech
figurují Němci Savchenko – Szolkowy, Rusové Kavagutiová – Smirnov. V tancích na ledě je
třeba zmínit kanadský pár Tessa Virtue – Scott Moir, Američany Davisovou s Whitem nebo
Francouze Pechalatovou s Bourzatem.
I české krasobruslení se po II. světové válce dostalo mezi krasobruslařské velmoci. Jedna z
nejvýraznějších žen českého, ale i světového krasobruslení „Ája“ Vrzáňová byla mistryní
světa v letech 1949 a 1960. Po ní nastoupil Karol Divín, který získal dva tituly mistra Evropy.
Jeho největším úspěchem byla stříbrná medaile na olympijských hrách v roce 1960. Ve
sportovních dvojicích nás skvěle reprezentovala Suchánková s Doležalem. Do dějin
československého krasobruslení se nezapomenutelně zapsali i sourozenci Romanovi, kteří v
kategorii tanečních párů získali čtyři tituly mistrů Evropy a tři tituly mistrů světa. V kategorii
žen získala Hana Mašková v roce 1968 titul mistryně Evropy a své kvality předvedla i na
olympijských hrách v Grenoblu, kde získala bronzovou medaili. Nejúspěšnějším
krasobruslařem reprezentujícím naše barvy byl Ondrej Nepela, pětinásobný mistr Evropy,
trojnásobný mistr světa a olympijský vítěz ze Sappora 1972. Na Nepelovi úspěchy navázal
Josef Sabovčík a o něco později i Petr Barna. Ve sportovních dvojicích se v devadesátých
letech prosadila Kovaříková s Novotným, mistři světa z Birminghamu roku 1995 a následně
dvojnásobní mistři světa mezi profesionály. K našim nynějším nejúspěšnějším
krasobruslařům patří Tomáš Verner, mistr Evropy z roku 2008 a Michal Březina, desátý na
olympijských hrách ve Vencouveru.
3.1 Krasobruslení na olympijských hrách
První krasobruslařská účast na olympijských hrách proběhla v roce 1908. Stejně jako roku
1920 bylo krasobruslení součástí letních olympijských her. Od prvních zimních olympijských
her, které se konaly roku 1924 ve francouzském Chamomix, je krasobruslení součástí zimních
olympijských her. Soutěží se ve čtyřech kategoriích - muži, ženy, sportovní dvojice a taneční
páry.
Československo se ZOH zúčastnilo 15krát a dosáhlo celkem pěti medailí. Samostatná Česká
republika se her zúčastnila čtyřikrát. Na medailové úspěchy bohužel nedosáhla.
Otázky:
Ikona6a
1. Kde byl založen první bruslařský klub na světě a ve kterém roce to bylo?
2. Kdo je považován za zakladatele moderního bruslení?
3. Od kterého roku se používá pojem „krasobruslení“?
4. Kdo vynalezl brusle se zoubky?
5. Kdy a kde bylo otevřeno první umělé kluziště u nás?
6. Kteří českoslovenští krasobruslaři získali na ZOH medaile a jaké to byly?
4. Charakteristika krasobruslení
Vrcholným orgánem světového krasobruslení je Mezinárodní bruslařská unie (International
Skating Union, dále jen „ISU“) řídící světové krasobruslení a rychlobruslení. Do jejích
pravomoci spadají všechny mezinárodní soutěže a mezinárodní krasobruslařský styk.
Vrcholným orgánem českého krasobruslení je Český krasobruslařský svaz (ČKS),
organizovaný v ISU a ČSTV. Nejvyšším orgánem Českého krasobruslařského svazu je Valná
hromada ČKS. Řídícím orgánem ČKS je předsednictvo ČKS (P-ČKS), kterému podléhají
jednotlivé kluby.
Krasobruslařské soutěže jsou rozděleny na mezinárodní, mistrovské, krajské, pohárové,
klubové aj. Každá soutěž musí probíhat podle soutěžního řádu a pravidel krasobruslení
vydaných ISU, případně podle speciálních pravidel platných pro jednotlivé státy.
Soutěžní disciplíny
a) jednotlivci
b) sportovní dvojice
c) tance na ledě
d) synchronizované bruslení
V kategorii jednotlivců soutěží ženy a muži ve všech kategoriích odděleně, obdobně dívky a
chlapci. Sportovní dvojice a taneční páry se skládají vždy jen z muže a ženy. V soutěžích
skupinového bruslení startují muži a ženy v libovolném poměru při dodržení předepsaného
počtu závodníků ve skupině. Rozdělení do jednotlivých závodních kategorií je určeno
věkovou hranicí závodníků.
V krasobruslařských soutěžích mohou startovat závodníci a závodnice, kteří do 30. června
před začátkem krasobruslařské sezóny dosáhnou 6 let. Pro stanovení věkové hranice je
rozhodující vždy 1. červenec před sezónou, kdy závodník či závodnice nesmí stanovený věk
dosáhnout.
Závodní kategorie:
e) mladší nováčci
f) nováčci
g) nejmladší žactvo
h) mladší žactvo
i) žactvo
j) junioři
k) senioři
Podle disciplín a věkových kategorií se určují soutěžní programy, jejich náplň a délka trvání.
Pro nemistrovské soutěže může pořadatel v kategorii mladšího žactva, nejmladšího žactva a v
kategoriích nováčků volit i jiné věkové hranice při zachování obecných pravidel. Nejnižší
věková hranice musí být zachována.
Věkové hranice pro krasobruslaře závodící v České republice
Tabulka 1. Věkové hranice
Pozn. 2 HVH – horní věková hranice, 3 DVH – dolní věková hranice
Trvání jednotlivých částí soutěže Českého poháru pro seniorské, juniorské a žákovské
kategorie
Tabulka 2. Trvání jednotlivých částí soutěže
Pozn. KP – krátký program, VJ – volná jízda, KT – krátký tanec, VT – volný tanec, časové
údaje jsou v minutách /m/ a sekundách /s/, tolerance času volných jízd je + / - 10s;
Organizace soutěží v ČR
Krasobruslařské soutěže na našem území jsou rozděleny do dvou kategorií - Český pohár a
Pohár ČKS.
Na Mistrovství ČR seniorů a seniorek mohou startovat závodníci, kteří splní přesně stanovená
kvalifikační kritéria k termínu 2 týdny před MČR, při čemž sportovní dvojice a taneční páry
startují bez omezení. Pro Přebor ČR seniorů a Mistrovství ČR juniorů, žactva a mladšího
žactva je kvalifikací průběžné pořadí Českého poháru k datu 2 týdny před pořádáním
Mistrovství ČR (kategorie seniorek a juniorek – závodnice umístěné na 1. - 24. místě, v
kategorii žaček a mladších žaček – závodnice na 1. – 30. místě, v kategorii junioři, žáci a
mladší žáci startují závodníci bez omezení) a splnění předepsaného testu. Nově na Mistrovství
republiky startují i nejmladší žačky/žáci.
Mezinárodní soutěže se vypisují a organizují podle pravidel ISU. Vzhledem k tomu, že
pravidla ISU nezahrnují soutěže nižších věkových kategorií než žactva, mohou se
mezinárodní soutěže v těchto kategoriích na našem území organizovat odlišně od tohoto
soutěžního řádu.
Pohár ČKS je nově vytvořený systém závodů, kterých se může zúčastnit každý. Systém je
rozdělen do tří skupin – A, B, C. Ve skupině A startují všechny věkové kategorie jako při
závodech Českého poháru, obsahová náplň volné jízdy je také shodná, výjimkou je, že
závodníci nemusí mít splněné testy výkonnosti, které často bývají limitujícím faktorem.
Ti méně zdatnější nebo ti, kteří se krasobruslení věnují jen na „hobby“ úrovni, určitě uvítají
Pohár ČKS – B a C.
Otázky:
Ikona6a
7. Co znamená zkratka ISU ?
8. Vyjmenuj krasobruslařské disciplíny?
9. Od kterého roku existuje Mezinárodní bruslařská unie a která sportovní odvětví
sdružuje?
10. Od kolika let mohou děti závodit?
11. Od kolika let (dolní věková hranice) mohou startovat dívky v seniorské kategorii na
mezinárodních soutěžích?
12. Kolik závodnic může startovat na Mistrovství republiky v kategorii „žačky“?
5. Příprava mimo ledovou plochu
První pohyby na ledě se podobají chůzi. Není tedy od věci, když se v bruslích nejdříve
projdeme mimo ledovou plochu, třeba po udusaném sněhu nebo po gumě, popř. po jiném
povrchu, ale jen s chrániči na bruslích. Lépe tak získáme potřebnou jistotu. Můžeme
vyzkoušet následující cvičení:
 Pohupování v kolenou na místě
 Podřepy, dřepy
 Pochodování
 Chůzi špičkami nohou od sebe
 Aj.
Ještě než se poprvé postavíme na led, naučíme se základní bruslařský postoj.
Obě brusle jsou v postavení rovnoběžně vedle sebe na vzdálenost boků, zpevníme kotníky,
zaujmeme mírný podřep, pánev protlačíme vpřed, stáhneme zádové a hýžďové svalstvo. Váha
těla je na střední části bruslí, mírný náklon trupu vpřed. Paže v upažení mírně před tělem nebo
v upažení poníž, dlaně otočené k ledu. Trup a hlava zůstávají vzpřímené, pohled směřuje
vpřed.
!!!FOTO!!!
Vstávání
Je vhodné naučit se, jakým způsobem se co nejjednodušeji zvednout z ledu v případě pádu. Ze
sedu si nejdříve klekneme a opřeme se o ruce. Přejdeme do kleku na jednom koleni a pažemi
se opřeme o koleno druhé nohy. Současným napínáním klečící nohy a tlakem paží do druhého
kolene se postupně zvedneme.
!!!FOTO!!!
Hrany
Vnější hrana (malíková strana) X Vnitřní hrana (palcová strana)
pravá brusle bruslařky zaujímá vnější hranu, levá brusle vnitřní hranu
Postoje
Střed
A
V
T
základní postavení
6. Začínáme bruslit
Na ledě se zpočátku můžeme přidržovat, např. pomocné osoby, tyče, mantinelu nebo i židle.
Později zkoušíme chůzi bez dopomoci. Při zkoušení dbáme na správné základní postavení a
přesné kladení bruslí.



Pozor si dáváme na vtláčení kotníků dovnitř nebo ven (tzv. postoj „X“ nebo „O“),
vtočené nebo naopak vytočené špičky (tzv. postoj „A“ nebo „V“), předklon těla,
vysazenou pánev, skloněnou hlavu
Pro lepší rovnováhu doporučujeme držet ruce v upažení mírně před tělem
Dbáme na práci kolen, „netaháme“ nohy za sebou, zvedáme kolena
Můžeme také zařadit různá rovnovážná cvičení na místě, jako jsou například podřepy, dřepy,
točení na místě, sbírání věcí z ledu apod.
Lze zařadit i jednoduchá cvičení, která provádíme za jízdy jako např. jízdu v podřepu.
Vycházíme ze základního postoje na místě. Chůzí se „rozejdeme“ vpřed. Po pár krocích
zaujmeme základní postoj na obou nohách, kolena protlačíme vpřed tak, aby zakryly špičky
bot (podřep), ruce dáme do předpažení (nebo na kolena), mírně předkloníme trup. Váha těla
spočívá na přední části brusle. V pozici chvíli vydržíme, abychom získali pocit skluzu, a
několikrát zopakujeme. Procvičováním získáváme pocit skluzu.
Cvičení je možné provádět i ve dvojicích, kdy jeden bruslař zaujme postoj v podřepu, druhý
jej veze (chůzí vpřed).
Dále můžeme zařadit jízdu v dřepu („hříbeček“), jízdu v přednožení poníž, zanožení poníž aj.
 Téměř každý začínající bruslař napíná nohy v kolenou. Práci kolen nahrazuje
předklonem trupu. Důsledkem je snížená stabilita a následné časté zakopávání o
zoubky.
 Častou chybou je upřený pohled na špičky bruslí. Skloněná hlava doprovázená
předklonem trupu nám naruší rovnováhu. Většinou následuje pád vpřed.
 Pády nejčastěji vznikají ztrátou rovnováhy. A to např. z důvodu nekoordinovaného
pohybu paží, nesprávného vyvážení těžiště aj.
7. Jízda vpřed
7.1 Vlnovky vpřed
7.1.1 Nesouměrné vlnovky vpřed („cibulky vpřed“)
Nesouměrné vlnovky vpřed neboli cibulky jsou pojmenované podle stopy, kterou zanechávají
brusle na ledové ploše. Je to tzv. dvouoporová jízda vpřed (brusle jsou v neustálém kontaktu s
ledovou plochou), při níž plynule střídáme roznožení se snožením, zároveň podřep s téměř
napnutýma nohama.
Toto cvičení je vhodné zařadit jako vůbec první aktivní pohyb na ledě především proto, že jde
o dvouoporový postoj, který není tak náročný na udržení rovnováhy a zároveň slouží k
nácviku odrazu.
!!!Video 1917!!!
!!!Video 1916!!!
Ze základního bruslařského postoje (viz základní bruslařský postoj, který je popsán v kapitole
5) vytočíme špičky bruslí od sebe, tzv. postoj „V“, a snížíme se více do podřepu. Kolena
zatlačíme k sobě, kotníky dovnitř a tlakem do vnitřních hran bruslí se rozjedeme vpřed.
Brusle ovšem nenecháme rozjet příliš do šířky (maximálně na 2 a půl délky chodidla).
Samotný odraz, tzv. nepřímý odraz, po kterém se nezvedá brusle z ledu, je na „vrcholu“
oblouku. V druhé části „cibulky“ vtočíme špičky dovnitř, zatlačíme paty od sebe a postupným
propínáním kolen za současného přitahování bruslí po vnitřních hranách k sobě se vrátíme
zpět do základního postoje. První část „cibulky“ (přítlak) je tedy aktivní, druhá část (snožení)
je pasivnější.




Abychom při jízdě vpřed nesouměrnými vlnovkami získali rychlost, je třeba klást
důraz na správnou a dostatečnou práci kolen a dostatečný odraz z vnitřních hran bruslí
Dbáme na stejnoměrné zatížení obou bruslí, pravá i levá brusle vyjíždí stejně velký
oblouk
Častou chybou je skloněná hlava (pohled směřující na špičky bruslí) a z toho plynoucí
předklon trupu a paže v zapažení
Nepomáháme si trupem
Otázky
Ikona6a
1. Vysvětli, co je na záznamech špatně?
l) !!!Video 1920!!!
m) !!!Video 1921!!!
2. Která část oblouku „cibulky“ je aktivnější?
n) první část
o) druhá část
3. Odrazy provádíme
p) z vnitřních hran bruslí
q) z vnějších hran bruslí
4. Důležitá je práce
r) kotníků a kolen
s) trupu a paží
7.1.2 Souměrné vlnovky vpřed
Druhým způsobem dvouoporové jízdy jsou tzv. souměrné vlnovky vpřed. Při těchto
vlnovkách zůstávají také obě nohy ve styku s ledem. Odraz provádíme střídavě pravou
a levou nohou, vždy vnitřní hranou brusle, která se nachází v danou chvíli na vnější straně
oblouku. Brusle se snažíme držet co nejvíce u sebe, nejlépe na vzdálenost šířky chodidla.
Důležitá je práce kolen, podřep před odrazem a následné vytažení.
!!!Video MOV05B!!!
7.2 Jednooporová jízda vpřed („stromeček“)
Jednooporová jízda vpřed patří k základním způsobům pohybu na ledě. Pohyb vzniká
střídavým odrazem obou nohou, přenášením váhy těla a využití skluzu bruslí po ledě. Brusle
zanechávají na ledě stopu, která má podobu protáhlého S („větví stromečku“).
!!!Video 054!!!
!!!Video 1934!!!
Ze základního postavení přeneseme váhu těla na pravou nohu, levou brusli si nachystáme tak,
abychom následně vyjeli na její vnější hraně, tzv.postavení „T“ - levá pata se téměř dotýká
středu pravé boty, špičku levé boty mírně vytočíme vlevo. Odraz provádíme tlakem na celou
vnitřní hranu pravé brusle do ledu. Po odrazu přeneseme váhu těla na levou nohu, provedeme
skluz na vnější hraně levé brusle. Pravou nohu dopínáme v koleni. Ve chvíli, kdy pravá brusle
opouští led, je noha dopnutá v koleni i v nártu tak, jak nám to dovolí bruslařská bota, a tudíž
se ledu dotýká jen lehce zoubky. Po odraze vedeme nohu do zanožení poníž s vytočenou
špičkou. Paže jsou po celou dobu v upažení mírně před tělem (nebo v upažení poníž). Pravou
volnou nohu pomalu přitahujeme k levé jedoucí noze, kterou postupně propínáme v koleni.
Následně levou jedoucí nohu překlápíme z vnější hrany na vnitřní, pravou volnou nohu
připravíme do pozice „T“, abychom se následně mohli sklouznout po vnější hraně brusle,
snížíme těžiště a pokračujeme odrazem z levé vnitřní hrany brusle.
Technicky správný odraz vychází z odrazu celou vnitřní hranou brusle šikmo vzad, nikoli jen
„zoubky“ přímo vzad. Avšak v poslední fázi, a to především díky postupnému dopínání
kolene a nártu, se brusle nedotýká ledové plochy celou hranou, ale jen zoubkem.
U začátečníků zpočátku nedochází při zahájení skluzu k postavení na vnější hranu brusle,
ale na celou plochu brusle.




Častou chybou jsou toporně napnuté nohy v kolenou, vysazená pánev, skloněná hlava
Pokud se budeme odrážet jen zoubky přímo vzad, brusle nezanechají stopu
„stromečku“, ale jen dvě rovné čáry
Důraz klademe na správný odraz (z vnitřní hrany) a z něj vyplývající dlouhý skluz (na
vnější hraně)
Pozor na nadměrnou práci trupu a paží
Špatné návyky v technice jízdy vpřed a odrazu vpřed ztěžují nácvik dalších prvků.
Otázky
Ikona6a
1. Odrazová noha provádí odraz:
t) z vnější hrany brusle
u) z vnitřní hrany brusle
2. Po odrazu pravou nohou jedeme na levé
v) vnější hraně
w) vnitřní hraně
x) vnější hraně, ale před následujícím odrazem změníme na vnitřní hranu
3. Po odraze je volná noha v postavení
y) unožení poníž
z) zanožení poníž s vytočenou špičkou
aa) zanožení poníž pokrčmo
4. Odraz provádíme
bb) přední částí brusle (zoubky)
cc) tlakem do paty
dd) tlakem na celou hranu
5. Při jednooporové jízdě vpřed na pravé noze jsou paže
ee) v upažení
ff) v upažení poníž
gg) levá paže v předpažení zevnitř, pravá v upažení vzad
6. Popiš, co dělají bruslařky na záznamech špatně.
hh) !!!Video 1941!!!
ii) !!!Video 1942!!!
jj) !!!Video 1943!!!
7.3 Oblouky vpřed na obou bruslích (tzv. zatáčky)
Patří mezi nejjednodušší způsob změny směru jízdy. Za podpory obou nohou dokážeme
zatočit rychle a bezpečně. U začátečníků nahrazuje zastavení.
Při zatáčení vpravo provedeme podřep únožný levou, následně předsuneme pravou nohu
vpřed, přeneseme na ni váhu těla a vykloníme se do středu oblouku. Pánev protlačíme vpřed.
Trup natočíme do středu kruhu, levou paži předpažíme, pravou zapažíme. Pravá brusle jede
na vnější hraně, levá na vnitřní
!!!Video – 136!!!
!!!Video – 138!!!

Předpokladem pro správné a rychlé vyjetí oblouku (rychlé zatočení) je široký postoj,
podsazená pánev a dostatečný náklon do středu oblouku
!!!Foto!!!
 Častou chybou je vysazená pánev a z toho vyplývající váha těla na patách
 Při zatáčení vpravo klademe důraz na to, aby brusle nebyly vedle sebe nebo jen těsně
za sebou (v jedné stopě) a pravá brusle jela po vnější hraně
Pro zdokonalení můžeme vyzkoušet jízdu v obloucích, kdy střídáme jeden oblouk za druhým.
Zdatnější mohou měnit pozice trupu a paží.
Otázky
Ikona6a
1. Při jízdě v oblouku vpřed na obou bruslích vlevo je váha těla
kk) na pravé noze
ll) rovnoměrně rozložena na obě nohy
mm) na levé noze
2. Prává brusle v postavení na
nn) vnější hraně
oo) vnitřní hraně
3. (doplním ;-)
pp) 134
qq) 141
7.4 Zastavení přívratem
Zastavení můžeme provádět několika způsoby, např. jednostranným přívratem, oboustranným
přívratem (brzda pluhem), smykem (tzv. hokejová brzda). Zkušení bruslaři zastavují brzdou
do „T“.
7.4.1 Jednostranný přívrat
Zastavení jednostranným přívratem je nejjednodušší. Chceme-li zastavit pravou nohou,
váha těla spočívá na jedoucí, mírně pokrčené levé noze. Na vzdálenost jedné brusle vpravo
a mírně vpřed položíme pravou brusli na led přibližně pod úhlem 45°. Váhu těla postupně
přenášíme na brzdící pravou nohu, přičemž zvětšujeme vnitřní rotaci této nohy a její tlak
na led. Brzdu provádíme tlakem na vnitřní hranu. Nepředkláníme se, ruce jsou v upažení.
Můžeme si pomoci mírným natočením trupu a paží a to tak, že levé rameno a paži držíme v
předpažení zevnitř, pravé v zapažení zevnitř.
!!!Video 1967!!!
!!!Video 1971!!!
!!!Video 088!!!
 Nejčastější chybou je rychlé přenesení váhy na nedostatečně pokrčenou brzdící nohu
(v našem případě pravou) a následné přepadnutí vpřed
 Pozor si dáváme na napnuté koleno jedoucí nohy
 Nepředkláníme se, pohled směřuje vpřed, nikoli na špičky bruslí
7.4.2 Oboustranný přívrat
Zastavení oboustranným přívratem spočívá v brzdění vnitřními hranami obou bruslí.
Postupně krčíme kolena, vtáčíme špičky dovnitř, zároveň tlačíme paty od sebe a vpřed.
Kolena tlačíme k sobě. Váha těla je rovnoměrně rozložena na obě nohy. Zatlačením na vnitřní
hrany se brusle dostanou do mírného smyku a následně do zastavení.
!!!Video 093!!!
!!!Video 1974!!!
 Předpokladem správného provedení je stejnoměrné zatížení bruslí a výrazné vytlačení
pat bruslí od sebe
 Častou chybou jsou nedostatečně pokrčená kolena a jejich postavení příliš od sebe
Otázky
Ikona6a
1. Při zastavení jednostranným přívratem spočívá váha těla
rr) na jedoucí noze
ss) na brzdící noze
tt) rovnoměrně na obou nohách
2. Při zastavení přívratem je trup
uu) v záklonu
vv) v mírném předklonu
ww) v předklonu
3. Při zastavení oboustranným přívratem tlačíme
xx) kolena i paty od sebe
yy) kolena k sobě, paty od sebe
7.5 Překládání vpřed
Při jízdě vpřed vlevo po kruhu (proti směru hodinových ručiček) natočíme trup do středu
kruhu, pravou paži předpažíme, levou zapažíme. Snížíme těžiště, protlačíme kolena vpřed,
postavením levé brusle na vnější hranu a současně odtlačením z vnitřní hrany brusle pravé
nohy provedeme odraz. Po odraze vedeme pravou nohu do unožení vzad, koleno propnuté,
špička dopnutá a vytočená mírně ven z kruhu. Následně na jedoucí levé noze plynule
zvyšujeme postoj (ale jen mírně) a odrazovou nohu přenášíme vpřed s mírnou vnitřní rotací
špičky. Pravou nohu přeložíme těsně před levou, přeneseme na ni váhu a za současného
snížení postoje se odrazíme z vnější hrany levé brusle. Na konci odrazu je levá noha napnutá
v koleni, špička směřuje dolů a ven z kruhu. Opět zvýšíme postoj, přitáhneme levou nohu k
pravé jedoucí, dostaneme se do tzv. základního postavení a začínáme nový odraz.
!!!Video 111!!!
!!!Video 035!!!
Nácvik překládání vpřed
Chůze stranou (tzv. krab)
Zaujmeme základní bruslařský postoj a natočíme trup do směru chůze, pravá paže v
předpažení, levá v zapažení. Úkrokem přejdeme do stoje únožného mírně pokrčmo pravou,
váha těla je na pokrčené levé noze. Zvedneme pravou nohu a přenesením přes špičku levé
brusle ji položíme na led do překřížení vpřed. Přenesením váhy těla na pravou nohu
přesuneme levou co nejkratší cestou opět do stoje únožného a opakujeme. V pozici překřížení
se zhoupneme v kolenou.
!!!Video 033!!!
 Pozor na vytáčení špiček bruslí do směru chůze
 Dbáme na práci kolen a správné kladení bruslí na led, hlavu i trup držíme ve
vzpřímené poloze
Překládání vpřed je poměrně složitý prvek základního bruslení. Má-li být proveden technicky
správně, vyžaduje přesný nácvik jednotlivých fází. Překládání vpřed (stejně tak i vzad) se
skládá ze dvou odlišných odrazů.
Nácvik překládání vpřed vlevo po kruhu
1. odraz – vnitřní hranou pravé brusle
a) koloběžka po kruhu (dvouoporová)
Ze základního postavení na obou nohách za jízdy vpřed provedeme mírný podřep a přetočíme
trup vlevo. Pravá paže je v předpažení, levá v zapažení, jako bychom chtěli obejmout
pomyslný kruh. Přeneseme váhu těla na levou nohu, na její vnější hranu, vytočením špičky
pravé nohy a tlakem na vnitřní hranu brusle provedeme odraz a opíšeme oblouček kolem levé
nohy. Popisovaný odraz je stejný jako u „cibulek“ s tím rozdílem, že ho provádí jen jedna
noha (v našem případě pravá). Po aktivním odrazu se celý postoj mírně zvedá a brusle se
sjíždějí k sobě.
 Důležité je, aby brusle levé nohy byla neustále na vnější hraně, pánev protlačená vpřed
 Pozor si dáváme na odklonění trupu ven z kruhu
 Při tomto cvičení nezvedáme brusle z ledu
b) odšlapování
Začínáme stejně jako při minulém cvičení. Protlačením kolene levé nohy a tlakem na vnitřní
hranu pravé brusle vyjedeme vpřed na vnější hraně levé brusle. Od vnitřní hrany se odtlačíme
tak, až se odrazová noha dopne v koleni. Špička je také dopnutá, směřuje dolů a mírně ven z
kruhu. Zvýšíme postoj, přitáhneme volnou nohu k noze jedoucí, následně se opět snížíme v
koleni a opakujeme odraz.
!!!Video 130!!!
!!!Video 131!!!
 Dbáme na správné natočení trupu
 Častou chybou je nedostatečné přenesení váhy nad jedoucí nohu a „přepadnutí“ na
vnitřní hranu brusle
2. odraz – vnější hranou levé brusle
Tento odraz je velmi těžký.
Z jízdy ve stoji zkřižmo, pravá před levou, přeneseme váhu těla na pravou nohu, na vnitřní
hranu brusle. Odraz provedeme vnější hranou levé brusle do zakřížení. Na konci odrazu je
levá noha napnutá v koleni, špička směřuje dolů a ven z kruhu.
Nácvik druhého odrazu je vhodné začít u mantinelu. Zaujmeme správné postavení, opřeme se
oběma rukama o mantinel a zkoušíme odraz celou vnější hranou. Teprve potom to zkoušíme
bez opory.
Abychom provedli správný 2. odraz, musíme nejdříve dostatečně překřížit volnou nohu před
nohu jedoucí, následně na ni přenést váhu, snížit těžiště a odrazit se celou vnější hranou.
Pozor na přepadnutí přes zoubek dopředu.
Nejdříve nacvičujeme 1. odraz na obě dvě strany, posléze celé překládání.
Pro lepší pochopení a zafixování si správného postavení lze zařadit také překládání, při
kterém nezvedáme brusle z ledu.
!!!Video 125!!!




Nejčastější chybou je jízda na napnutých nohách a následné odrazy zoubky
Důraz klademe na odrazy celými hranami
Nezapomínáme na práci kolen, častou chybou bývá nerytmický odraz (vypadá to, jako
bychom kulhali)
Při odrazu se nepředkláníme, hlídáme správné postavení těla i paží
Otázky
Ikona6a
1. Při překládání vpřed vpravo po kruhu první odraz provádíme
zz) vnitřní hranou levé brusle
aaa) vnější hranou pravé brusle
bbb) přeskokem z levé brusle na pravou
2. Při překládání vpřed vpravo po kruhu jsou paže
ccc) v upažení
ddd) levá paže v upažení povýš, pravá v upažení poníž („letadlo“)
eee) levá paže v předpažení, pravá v zapažení
3. !!!Video 2013!!!
4. Odrazy provádíme
fff) předními částmi bruslí (zoubky)
ggg) tlakem na celé hrany
hhh) tlakem do pat
5. Jednotlivé odrazy
iii) jsou nerytmické - první odraz je důraznější a silnější než první
jjj) jsou nerytmické - druhý odraz je větší než první
kkk) jsou rytmické – stejně velké
6. !!!Video 117!!!
7. Po druhém odrazu pravou bruslí
lll) jedeme po levé vnitřní hraně, pravá noha v překřížení vzad
mmm) jedeme po levé vnější hraně, pravá je v překřížení vzad
nnn) jedeme po levé vnitřní hraně, pravá noha v zanožení poníž
8. Video 116
7.6 Cvičení rovnováhy
K získání lepší stability slouží mnoho cvičení, uvádíme jen některé z nich.
Jízda v dřepu ( tzv. hříbeček)
Jízdou vpřed neboli stromečkem se rozjedeme, zaujmeme základní bruslařský postoj, ruce
nachystáme do předpažení a následně provedeme dřep. Váha těla spočívá na předních částech
bruslí, paže jsou v předpažení, hrudník tiskneme na kolena.
Čáp
Cvičení provádíme z jízdy vpřed pokrčením jedné nohy a jejím přitisknutím k noze jedoucí.
Volná noha je tedy v přednožení skrčmo, špička je dopnutá a přiložená ke koleni jedoucí
nohy. Jedoucí noha je propnutá v koleni, zpevněná v kotníku. Paže držíme v upažení,
nezvedáme ramena, zpevníme zádové a břišní svaly, hlavu držíme zpříma.
!!!Video – MOV03C!!!
Další variantou je jízda vpřed s přednožením poníž, jízda vpřed se zanožením poníž, zdatnější
bruslaři mohou měnit pozici paží, tleskat nad hlavou aj.
Dřep na jedné noze („kozáček“)
Toto cvičení již vyžaduje určitou bruslařskou zdatnost. Pod pojmem kozáček v našem případě
myslíme dřep přednožný pravou, trup v předklonu nad jedoucí (levou) nohou, volná noha
je dopnutá v koleni a ve vodorovné poloze s ledovou plochou, špička je vytočená.
!!!Video – MOV03D!!!
7.7 Jízda ve váze vpřed („holubička“)
Rozjedeme se jízdou vpřed. Zpevníme zádové svalstvo a začneme zanožovat. Postupně
zanožení zvyšujeme, noha je propnutá, vytočená v kyčelním, kolenním i hlezenním kloubu.
Předkláníme trup a zakláníme hlavu. Volnou nohu tlačíme za sebe (nad stoupu jedoucí nohy).
Jak zanožení, tak předklon provádíme plynule a v neustálém napětí. Těžiště těla spočívá
na střední části jedoucí brusle. Paže jsou v upažení, hlava vzpřímená.
!!!Video 078!!!




Nejčastější chybou je prudké zanožení a následný hluboký předklon způsobující
přepadnutí vpřed
Povolené tělo a především kotník jedoucí nohy zabrání jízdě vpřed po přímce
Pozor si dáváme na pokrčená kolena, nezpevněné držení těla, vychýlení volné nohy
mimo stopu
Nevytáčíme trup ani hlavu za volnou nohou
Otázky
Ikona6a
1. Zanožení provádíme
ooo) prudce ( co nejrychleji)
ppp) plynule
2. Koleno
qqq) jedoucí nohy je pokrčené, volné nohy napnuté
rrr) jedoucí i volné nohy je dopnuté
sss) jedoucí nohy dopnuté, volné nohy mírně pokrčené
3. Popiš, co je na záznamech špatně
ttt) !!!Video 1965!!!
uuu) !!!Video 1962!!!
8. Jízda vzad
8.1 Vlnovky vzad
8.1.1 Nesouměrné vlnovky vzad („cibulky vzad“)
Ze základního postoje zády do směru jízdy vytočíme paty obou bruslí od sebe, zatlačíme
kotníky dovnitř, čímž dostaneme brusle na vnitřní hrany. Snížíme se do podřepu, tlakem do
vnitřních hran bruslí se rozjedeme vzad. Nenecháme brusle rozjet příliš do šířky, maximálně
na 2 a půl délky chodidla, kolena neustále tlačíme k sobě. Zatížení bruslí je rovnoměrné.
Nevysazujeme pánev, a bráníme tak jízdě po zoubcích. Nejnižší postoj a zároveň největší tlak
na vnitřní hrany je těsně před odrazem, tedy na vrcholu jetého oblouku. Po odrazu vtočíme
paty dovnitř a plynulým propínáním kolen přitahujeme brusle patami k sobě a vracíme se zpět
do základního postoje.
!!!Video 043!!!
!!!Video1925!!!
 Důležitá je práce kolen – tzv. měkká kolena (před odrazem postoj snižujeme, v druhé
části oblouku naopak postoj zvyšujeme)
 Mezi základní chyby patří příliš široké cibulky, vytáčení kolen především v druhé
části oblouku, vysazená pánev a následná jízda po zoubcích
 Aby brusle zanechaly stopu „cibulky“ je třeba stejnoměrně zatížit obě brusle
Otázky
Ikona6a
1. !!!Video 046!!!
2. !!!Video 1926!!!
3. Nejdůležitější je práce
vvv) trupu a paží
www) kotníků a kolen
4. Před odrazem je zatížení bruslí
xxx) stejnoměrné
yyy) nestejnoměrné
8.1.2 Souměrné vlnovky vzad
Dalším průpravným cvičením jsou tzv. souměrné vlnovky vzad, kdy obě brusle jsou stále v
kontaktu s ledem, nohy vzdálené mírně od sebe (mírný stoj rozkročný) a pokrčeny v kolenou.
Odraz provádíme vnitřní hranou brusle, která je na vnější straně oblouku, za pomocí práce
kolen, boků a ramen. Po odrazu z pravé vnitřní hrany dopínáme pravou nohu v koleni, pravý
bok a rameno obloukem přesouváme vzad.
8.2 Jízda vzad odšlapováním („céčka“)
Cvičení jsme zařadili nejen z důvodu, že je jednodušší než klasický „stromeček“ vzad, ale
také proto, že je průpravným cvičením pro překládání vzad.
Vycházíme ze základního bruslařského postoje zády do směru jízdy. Přeneseme váhu těla na
levou nohu a snížíme se v kolenou. Pravou špičku vytočíme dovnitř a provedeme odraz
odtlačením od vnitřní hrany pravé brusle. Po odraze je váha těla na levé noze, pravá noha je v
unožení mírně vpřed, propnutá v nártu a v lehkém dotyku s ledem. Paže v upažení, náklon těla
směřuje do středu oblouku, což vyvolává pocit, jako by pravá paže byla v upažení povýš, levá
v upažení poníž. Obě brusle jsou tedy v kontaktu s ledovou plochou, pravá brusle na vnitřní
hraně, levá na vnější. Oblouky nejsou stejnoměrné, brusle zanechávají odlišnou stopu na
ledové ploše (vnější oblouk je větší). Dopínáním levého kolene za současného přitahování
pravé nohy po vnitřní hraně patou napřed a vyrovnáním náklonu se vrátíme do výchozího
postoje. Následuje odraz levou nohou.
!!!Video 065!!!
!!!Video 1990!!!
!!!Video 1946!!!
 Pozor na vysazenou pánev, propnutá kolena a odtud plynoucí jízdu po zoubcích
 Správným náklonem celého těla do středu oblouku se vyhneme jízdě po nesprávné
hraně
 Chybou je i nedostatečný skluz
Otázky
Ikona6a
1. Po odraze levou nohou je pravá brusle
zzz) na vnější hraně
aaaa) na vnitřní hraně
2. Brusle zanechávají stopu
bbbb) stejnoměrnou
cccc) vnější oblouk je větší
dddd) vnitřní oblouk je větší
3. Po odraze pravou bruslí jsou paže
eeee) v upažení
ffff) pravá paže v upažení vzad, levá v předpažení
gggg) pravá paže v upažení povýš, levá v upažení poníž
4. !!!Video 073!!!
8.3 Překládání vzad
Překládání vzad je poměrně složitý prvek základního bruslení. Princip pohybu je stejný jako
při překládání vpřed. Z biomechanického hlediska je však překládání vzad jednodušší než
překládání vpřed.
Překládání vzad nacvičujeme podobně jako překládání vpřed, to znamená, že provádíme
rozklad na dva přímé odrazy.
Základem je postavení zády do směru jízdy s trupem natočeným doprostřed kruhu a s pažemi
rozloženými nad stopou. Při překládání vzad vlevo po kruhu (proti směru hodinových
ručiček) levé rameno společně s paží držíme vpřed, pravé rameno a paži vzad. Pohled směřuje
mírně vzad přes pravé rameno, dívám se tedy, kam jedu. Přeneseme váhu těla na pravou nohu
postavenou na vnější hraně brusle, snížíme postoj do podřepu a vnitřní hranou levé brusle
provedeme odraz. Náklon celého těla musí odpovídat postavení nad vnější hranou, směřuje
pak do středu oblouku. Obě brusle jsou v kontaktu s ledovou plochou. Váha těla spočívá na
pravé brusli - na její vnější hraně, levá noha se lehce dotýká ledu vnitřní hranou. Mírně
zvýšíme postoj, levou nohu přitahujeme patou do překřížení těsně před pravou nohu. Během
výše popisované první odrazové fáze je levá noha neustále v kontaktu s ledovou plochou.
Druhý odraz provedeme tak, že přeneseme váhu těla na levou nohu, jedeme po levé vnitřní
hraně brusle, následně pravou nohu odtlačováním z vnější hrany odrazíme do překřížení za
levou nohu. Zvýšíme postoj, dokončíme jízdu po vnitřní hraně levé nohy a co nejkratší cestou
přitáhneme volnou nohu k noze jedoucí. Dále se snížíme v kolenou a zatlačením na vnitřní
hranu levé brusle provedeme úkrok stranou, přenesením váhy těla na pravou nohu se
dostaneme do pozice podřepu únožného levou, kdy levá noha je propnutá v koleni i v nártu.
!!!Video MOV04A!!!
Při dokonalém provedení po úkroku stranou se pravá brusle dotkne ledu nejdříve vnitřní
hranou brusle, následným přenesením váhy přejdeme na vnější hranu pravé brusle.
!!!Video MOV040!!!
Pozn. Je rozdíl, pokud začínáme první odraz z místa, nebo navazujeme na druhý odraz
překládání vzad.
Nácvik překládání vzad vlevo po kruhu
1. odraz – vnitřní hranou vnější (levé) brusle – tzv. odšlapování (dvouoporová jízda)
Z jízdy vzad na obou nohách natočíme trup vpravo, pravou paži zapažíme, levou předpažíme.
Snížíme postoj do podřepu, přeneseme váhu těla na pravou nohu, na vnější hranu její brusle.
Náklon těla směřuje do středu oblouku. Vytočením levé paty provedeme odraz vnitřní hranou
levé brusle jako při „céčkách“. Následně postoj zvýšíme a přitáhneme brusle k sobě. Odraz
opakujeme.
!!!Video – 2023!!!
 Obě brusle jsou v kontaktu s ledovou plochou, pravá brusle na vnější hraně, levá na
vnitřní
 Abychom nepřepadávali v našem případě na vnitřní hranu pravé brusle, je třeba dbát
na správný náklon těla na kruh. Pozor na vychylování se z boků
 Pozor na vysazený předklon
 Důležitá je „měkká“ práce kolen a aktivní odraz z vnitřní hrany brusle
2. odraz – vnější hranou vnitřní (pravé) brusle
Nácvik druhého odrazu, stejně tak jako u překládání vpřed, je vhodné začít u mantinelu.
Zaujmeme správné postavení, opřeme se oběma rukama o mantinel a zkoušíme odraz celou
vnější hranou do překřížení vzad.
Váhu těla přeneseme na levou nohu a odrazíme se odtlačením od pravé vnější hrany brusle.
Po odraze směřuje volná noha do překřížení za nohu jedoucí.

Dbáme na odraz vnější hranou a správný náklon těla do středu kruhu po celou dobu
nácviku
Nejdříve nacvičujeme 1. odraz na obě dvě strany, posléze celé překládání.




Častou chybou je velký předklon a následná jízda po zoubcích
Důraz klademe na stejně silné odrazy a z nich plynoucí dostatečný skluz (nekulháme)
Pozor na odrazy prováděné rychle za sebou
Nebezpečné je kladení bruslí na led mimo směr obvodu jetého kruhu (mimo směr
jízdy)
Otázky
Ikona6a
1. Video 2016
2. Správné postavení trupu a paží (vlevo po kruhu)
hhhh) trup zády do směru jetého kruhu, paže v upažení
iiii) trup natočený dovnitř kruhu, paže rozloženy nad stopou - levá paže vpředu, pravá vzadu
jjjj) trup natočený ven z kruhu, paže nad stopou - pravá vpředu, levá vzadu
3. Druhý odraz provádíme
kkkk) vnitřní hranou
llll) zoubkem
mmmm)
vnější hranou
4. Video 2017
5. Po druhém odraze vedeme volnou nohu z překřížení vzad
nnnn) co nejkratší cestou k noze jedoucí
oooo) obloukem přes zanožení a následným přiložením k noze jedoucí
9. Obraty
Obraty slouží ke spojení prvků základního bruslení. Obraty z jízdy vpřed do jízdy vzad a
opačně provádíme vpravo i vlevo, na jedné noze i na obou nohou. Spojení jízdy by mělo být
plynulé. Obraty nemají způsobit zpomalení, a už vůbec ne zastavení pohybu.
9.1 Obraty přešlápnutím
Obrat spočívá v přešlápnutí z jedné nohy na druhou, přičemž vytočíme špičky od sebe, paty
směřují k sobě. Obraty provádíme od pravé i levé nohy, z jízdy vpřed i z jízdy vzad.
Např. při obratu vlevo začínáme jízdou vpřed na pravé noze, vytočme špičku levé nohy tak,
aby obě brusle byly patami k sobě. Přenesením váhy na levou nohu provedeme obrat. Pravou
nohu postavíme vedle levé do tzv. základního postavení.
!!!Video ???!!!
9.2 Trojkové obraty
Trojka je obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném
oblouku.
9.2.1 na obou nohou
Obrat provádíme z jízdy vpřed na obou bruslích v mírném podřepu. Předpažíme pravou paži a
zapažíme levou. Osy boků zůstávají kolmé na směr jízdy, čímž vytvoříme tzv. vnitřní napětí,
které je principem obratu. Obrat provedeme na předních částech bruslí pomocí protirotační
práce boků a ramen. V momentě obratu máme téměř napnutá kolena. Po dokončení obratu
přejdeme opět do mírného podřepu, pravé rameno a paži tlačíme vzad, abychom zastavili
rotaci. Pokračujeme jízdou vzad. Po zvládnutí obratu na jednu stranu nacvičujeme obrat na
stranu opačnou.
 Dbáme na dostatečné odlehčení bruslí před obratem (obrat provádíme na předních
částech bruslí)
 Pozor na předklon a z něj plynoucí následné brzdění zoubky bruslí
 Limitujícím faktorem bývá nevýrazná protirotační práce boků a ramen
 Důležité je zastavení rotace po obratu
9.2.2 na jedné noze (tzv.trojka)
Princip obratu na jedné noze je stejný jako při obratu na obou nohou.
Než se pustíme do nácviku obratu na jedné noze, tzv. trojky, doporučuji nacvičit jízdu vpřed v
obloucích na jedné noze.
Oblouk vpřed ven na pravé noze
Pravá brusle je postavena špičkou vpřed do směru oblouku, levá je kolmo k ní, klenkem za
patou nohy pravé, tzv. postavení „T“. Trup natočíme zády do kruhu, pravá paže vpředu nad
pravou bruslí, levá v upažení vzad. Pohled směřuje vpřed. Snížíme postoj do podřepu, váhu
těla přeneseme na pravou nohu, na její vnější hranu, koleno a pánev protlačíme vpřed. Odraz
provedeme levou nohou odtlačením z její vnitřní hrany. Volná noha je po odrazu dopnutá v
koleni v zanožení poníž, špička je také dopnutá, mírně vytočená a nad stopou. Jedoucí noha je
neustále na vnější hraně a v průběhu oblouku se plynule napíná. Na vrcholu oblouku současně
s přitahováním volné nohy k noze jedoucí měníme postavení trupu, ramen, paží i hlavy
(provedeme spodní výměnu paží). Na konci oblouku je levá volná noha v přednožení poníž,
tedy před špičkou nohy jedoucí. Boky, ramena i paže jsou přetočeny tak, že jsme připraveni k
dalšímu odrazu (levá paže vepředu). Přitáhneme volnou nohu z přednožení poníž k noze
jedoucí, snížíme se do podřepu a provedeme odraz. Následuje oblouk vpřed ven na levé noze.
Video MOV048
 Důraz klademe na odraz celou vnitřní hranou (pozor na odraz ze zoubku)
 Důležité je postavení brusle jedoucí nohy na vnější hranu (aby brusle nejela rovně)
 Snažíme se, aby každý oblouk byl stejně velký
 Častou chybou je napnuté koleno jedoucí nohy, vysazený bok jedoucí nohy nebo
odklon od jetého oblouku
 Důležitá je spodní výměna paží (přes připažení)
Otázky - oblouk vpřed ven
Ikona6a
1. Spodní výměnu paží provádíme
pppp) na začátku oblouku
qqqq) v polovině oblouku
rrrr) na konci oblouku
2. Volnou nohu vedeme ze zanožení poníž
ssss) kolem jedoucí nohy do přednožení poníž
tttt) přes unožení poníž do přednožení poníž
uuuu) kolem jedoucí nohy do překřížení
Obrat na jedné noze, tzv. trojka
1) Obrat trojkou z oblouku vpřed ven na levé noze do oblouku vzad dovnitř
Vycházíme z postavení na oblouku. Začínáme odrazem z vnitřní hrany pravé brusle a
následným nasazením do oblouku jetého po vnější hraně levé brusle. Pravá volná noha je po
odrazu téměř dopnutá v zanožení poníž, nebo těsně za nohou jedoucí, špička dopnutá, mírně
vytočená a nad stopou. Koleno jedoucí levé nohy a pánev protlačíme vpřed, pravý bok
tlačíme zpět proti rotaci pravého ramene a paže vpřed. Ramenní osa se kryje se stopou
oblouku. Při obratu je volná noha přitisknuta za patou nohy jedoucí, vytočena od kyčelního
kloubu přes koleno až po špičku. V obratu jsou nejvíce aktivní boky a ramena, volná noha
nevykonává žádný pohyb. Rotační impuls získáme přetočením osy ramenní proti ose boků.
Abychom po obratu pokračovali v jízdě vzad po oblouku a zastavili tak tuto rotaci, je třeba
zatlačit pravé rameno a bok vzad do směru jízdy. Po skončení obratu volnou nohu oddálíme
od nohy jedoucí, špička ukazuje do směru budoucí jízdy.
Jak už bylo řečeno, trojka je obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s
výjezdem po stejném oblouku. Při správném provedení, brusle zanechává na ledě stopu „3“.



Obrat provádíme přesně v polovině jetého oblouku (tzn. na vrcholu oblouku)
Před obratem jedeme na vnější hraně brusle, po obratu na vnitřní hraně brusle
Důležitá je práce kolene jedoucí nohy. Pokud se v obratu místo nadlehčení snížíme
ještě víc do kolene, brusle nezanechá čistou stopu (brzda místo trojky)
správně

špatně
Častou chybou je přetáčení celého těla před trojkou a následné nezastavení rotace ve
výjezdu z trojky
Otázky
Ikona6a
1. !!!Video!!!
2. Co je to trojka?
vvvv) Překrok
wwww)
Obrat
xxxx) Smyk
3. Trojka je
yyyy) překrok ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném
oblouku
zzzz) obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném
oblouku
aaaaa) obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° beze změny hrany a s výjezdem po stejném
oblouku
2) Obrat trojkou z jízdy vpřed ven s přešlápnutím do oblouku vzad ven (výjezdový
oblouk)
Nasazení do oblouku a trojkový obrat odpovídá již dřívějšímu popisu. Z jízdy vzad na levé
vnitřní hraně přešlápnutím na pravou nohu provedeme odraz levou nohou (jako při
„céčkách“). Po odraze vedeme levou nohu do zanožení, přičemž noha směřuje mírně ven z
jetého oblouku. Špička je vytočená ven z oblouku a dopnutá v nártu. Na jedoucí noze
postupně zvyšujeme postoj. Trup je v mírném předklonu a společně s volnou nohou tvoří
křivku luku. Rotaci zastavíme pevným upažením s mírným přetočením trupu a paží do středu
oblouku a to tak, že pravou paži a rameno tlačíme vzad, levou paži vpřed. Pohled směřuje
vpravo do středu jetého oblouku. Při odrazu vždy postoj snižujeme, v trojce naopak
zvyšujeme.
!!!Video MOV042!!!
Nejdříve provedeme správný trojkový obrat, následně na to odraz do výjezdového oblouku
(pozor na překrok místo obratu).
Častou chybou ve výjezdovém oblouku:
 Uvolněná, nevytočená volná noha
 Jedoucí noha příliš napnutá
 Předklon
 Chybějící napětí v těle
Otázky
Ikona6a
1. !!!Video 2002 Matěj – ale až od 0:19 – špatná trojka – překrok!!!
2. Po trojkovém obratu je jedoucí noha
bbbbb) na vnější hraně
ccccc) na vnitřní hraně
3. Ve výjezdovém oblouku je jedoucí noha
ddddd) na vnější hraně
eeeee) na vnitřní hraně
4. Před trojkovým obratem je jedoucí noha
fffff) na vnější hraně
ggggg) na vnitřní hraně
9.3 Kadet
Je základní krasobruslařský skok, ve smyslu trojky, s rotací o 180°, s odrazem z oblouku
vpřed ven, s výjezdem do oblouku vzad ven.
Jako průpravu pro tento skok můžeme vyzkoušet následující cvičení:
 •
Výskok snožmo
 •
Výskok snožmo s obratem
 •
Přeskoky překážek
 •
Aj.
Začínáme z postavení jako při oblouku vpřed ven.
Odrazový oblouk - snížený postoj na vnější hraně levé brusle, pravá je v zanožení, paže jsou
připraveny ke švihu v zapažení, levé rameno mírně vpředu. Odrazový oblouk je zakončen
vlastním odrazem. V poslední fázi odrazu je koleno odrazové nohy dopnuté. Volná noha a
paže napomáhají odrazu švihem. Postupně přenášíme těžiště těla z odrazové levé nohy přes
střed na pravou nohu (po odraze se ve vzduchu otáčíme o 180°). Ve fázi letu je celé tělo v
napětí. Dopadáme na zoubky, následně přecházíme na střed brusle. Dopad tlumíme
pokrčením kolene. Zanožením levé nohy a současným upažením s natočením ramen do středu
oblouku ukončíme rotaci s výjezdem na pravé vnější hraně.
!!!Video MOV045 Matěj – Nym.!!!




Častou chybou je nedostatečný odraz a z něj vyplývající nedostatečný prostor a čas na
správně dotočený dopad
Nezapomínáme na švih volné nohy
Povolené zádové svaly při dopadu mají za následek výjezd v předklonu a po zoubku
Nedopadáme na celou brusli
Otázky
Ikona6a
1. Kadet je skok s rotací o
hhhhh) 90°
iiiii) 180°
9.4 Obrat trojkou z jízdy vpřed ven s přešlápnutím do oblouku vzad ven +
kadet
Po trojce na levé noze s přešlápnutím do oblouku vzad ven na pravé přitáhneme volnou nohu
k noze jedoucí do postavení „T“, přenesením váhy těla na levou nohu provedeme odraz
pravou do postavení na odrazový oblouk vpřed ven. Následuje kadet.
!!!Video 1996 -7? (Kaja)!!!
!!!Video – 1998 (Kač – 2.strana)!!!