Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 13.11.2009

Zdroj: Hospodářské noviny
Datum vydání:
13.11.2009
Realitní obchod roku za 2,8 miliardy korun
REALITY
Sto deset milionů eur, čili 2,8 miliardy korun zaplatil německý fond Deka Immobilien
za kancelářské centrum Gemini v Praze. Uvedla to realitní poradenská společnost
King Sturge, která fond zastupovala.
Dvě budovy na Pankráci, v nichţ sídlí pobočky nadnárodních firem, jako jsou
Volksbank, Novartis, Unipetrol, Rossmann či ProLogis, prodávala rakouská
Sparkassen Immobilien AG, developerem projektu byla společnost Immorent ČR.
Tato realitní transakce je letos v Česku největší. Zdvojnásobila objem letošních
investic na 263 milionů eur. Dosud se v zemi prodaly objekty za 153 milionů eur.
Deka má na kontě i druhou největší letošní akvizici, nákup komplexu Jungmannova
Plaza za 40,6 milionu eur.
Prodej Gemini vylepšil letošní tragickou bilanci, i tak jsou ale realitní investice v
Česku oproti loňsku o 75 procent niţší.
Zdroj: Právo
Datum vydání:
13.11.2009
Velké developerské projekty ožijí nejdříve za rok
Nachystané velké developerské projekty v Moravskoslezském kraji nemohou být
realizovány, protoţe banky jsou stále velmi opatrné a nechtějí půjčovat peníze.
Oţivení developerské výstavby by mohlo přijít na podzim příštího roku. Developeři
nyní realizují menší projekty.
Vyplynulo to z konference Developers to Region, kterou ve čtvrtek v Ostravě
organizovala krajská Agentura pro regionální rozvoj (ARR). „S nástupem krize se
téměř okamţitě zmrazila jednání o odkupu významných lokalit na území města
Ostravy. Zablokování přístupu developerů k finančním zdrojům rovněţ způsobilo
zastavení prací na projektu Nová Karolina,“ uvedl ostravský primátor Petr Kajnar
(ČSSD).
Developeři však své aktivity nezastavili úplně, např. finišuje projekt výstavby
bytového domu Městská brána v centru Ostravy, dalším příkladem je nově zahájená
výstavba bytového domu Vítězná nedaleko centra krajské metropole.
Podle Jana Hospodáře ze společnosti CB Richard Ellis krize postihla všechna odvětví
developmentu, nejvíce zasaţen byl průmyslový. „Pokud jde o kancelářský
development, několik projektů, coţ se dotklo i Ostravy, bylo pozastaveno,“ řekl.
Nizozemský developer CTP Invest má v CTParku v Ostravě, kde první objekty
postavil v roce 2005 a nyní v prostorách o celkové ploše 706 tisíc m2 uţ působí řada
firem s 3500 zaměstnanci, k dispozici 38 tisíc m2. „Kolem 26 tisíc m2 ještě není zcela
dokončeno, nechceme to stavět, dokud nemáme nájemníky jisté, takţe je to přerušeno.
Banka není ochotna poskytovat financování, dokud nemáme nájemníky,“ řekl Remon
L. Vos ze společnosti CTP Invest.
V developerské výstavbě bytů, jak řekl Hospodář, se přestalo pracovat na
monstrózních projektech a developeři se orientují na projekty menší, do stovky
bytových jednotek, aby byli schopni uspokojit banky poţadující předprodej části bytů.
„Mírné oţivení trhu by mohlo přijít koncem roku 2010 nebo začátkem roku 2011,“
doplnil.
Velké projekty má nachystané společnost TRIMEX Reality. „Kdyţ budu velkým
optimistou, stavět by se mohlo začít ve druhém čtvrtletí 2010,“ řekl před novináři
předseda představenstva TRIMEX Reality Robert Švec.
Nastává oţivení
„Nové byty se kupují ve velmi omezené míře, ale proti tomu, co se dělo před půl
rokem, mám mírný optimismus. Pokud by to takto pokračovalo, má smysl začít jednat
s bankami,“ doplnil.
Jak dále uvedl, TRIMEX Reality má nachystaný např. projekt výstavby rodinných
domků ve Velké Polomi uţ i se stavebním povolením, územní rozhodnutí má pro
projekt výstavby asi 130 bytů v Havířově, pracuje na projektu 60 aţ 80 bytů v
OstravěPorubě. Jako další z větších projektů Švec zmínil výstavbu řadových,
rodinných a bytových domů ve Frýdku-Místku.
Podle generální ředitelky ARR Pavly Břuskové ze čtvrteční konference vyplynulo, ţe
brzdou je bankovní sektor.
„Naším přáním je, aby bankovní sektor nás netrestal za to, co jsme my v regionu
nezpůsobili,“ prohlásila.
Regionální mutace| Právo - Severní Morava
Zdroj: ČT 1
Datum vydání:
12.11.2009
Developeři bilancují důsledky krize
Šárka BEDNÁŘOVÁ, moderátorka
-------------------Developeři bilancují důsledky krize. Projekty stojí, kupci nekupují, nájemci nejsou,
banky nefinancují. Extrémním příkladem je Ostrava. Loni to bylo město velkých
nadějí, kde stáli zájemci o investování ve frontě. Letošní rok přinesl kruté
vystřízlivění. Jak zní poučení? Půjde to, ale pomalu a s co nejmenší mírou rizika.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
-------------------Ostravská Karolina je doslova symbolem dopadu krize na developery. Místo
velkolepého projektu tady zeje jáma. Banka Morgan Stanley měla jiné starosti neţ
investovat miliardy ve střední Evropě. Radnice by mohla developerovi kvůli
nedodrţení termínu vypovědět smlouvu. Stále ale doufá, ţe nové centrum bude.
Lukáš ŢENATÝ, náměstek primátora Ostravy /ODS/
--------------------
Představitelé společnosti Multi nás ubezpečují, ţe jsou před dokončením všechna
jednání o moţném pokračování té stavby, které by Ostraváci mohli vidět uţ moţná
začátkem příštího roku.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
-------------------O kilometr dál zeje další jáma. Měl tady stát kancelářský mrakodrap. Také jeho
developer mluví o začarovaném kruhu ve vztahu k bankám.
Remon L. VOS, generální ředitel, CTP Invest, s. r. o.
-------------------Doufáme, ţe do roka najdeme nájemce a pak budeme moci začít stavět a dostavět v
roce 2011 nebo 12.
Pavla BŘUSKOVÁ, generální ředitelka, Agentura pro regionální rozvoj, a. s.
-------------------Tvrdit, ţe je nějaké světlo na konci, je těţké, ale já věřím, ţe se ten světový bankovní
sektor vzpamatuje v nějaké té dohledné době. Těţko říct, jestli rok, dva, ale budeme
muset potom ještě dlouho, bych tak řekla, uklízet.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
-------------------Téměř jediné, co jede dál, jsou menší projekty a projekty financované ze
strukturálních fondů. Dál se staví i nové byty. Stále nenasycený trh krize nezastavila.
Levnější uţ nebudou, říká prodejce.
Robert ŠVEC, předseda představenstva, Trimex Reality, a. s.
-------------------Pokud ta slova uţ dneska na tom trhu je, tak se dá říct, ţe je to opravdu skoro
maximum toho, co ten developer je schopen poskytnout těm klientům v rámci té slevy
nebo bonusu nebo jakkoliv to nazveme.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
-------------------Čekáme na lepší časy a kdo na to má, nakupuje pozemky. Shodnou se developeři.
Podle statistik jejich ceny klesly o desítky procent. Příklad - Seidlerovo nábřeţí, loni
se o něj prali tři kupci, letos v dubnu město prodej zastavilo pro nezájem. A v
listopadu developeři zase krouţí kolem. Marta Pilařová, Česká televize.
Zdroj: ČT 24
Datum vydání:
12.11.2009
Realitní obchody v Praze
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
-------------------Německý realitní fond Deka Immobilien koupil kancelářský komplex v Praze.
Investice v přepočtu téměř tří miliard korun z něj udělal realitní obchod roku.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Tak vypadá administrativní centrum Gemini na Praze 4, které si nový majitel cení na
110 milionů eur. Obchod roku představuje asi 40 % z celkového objemu všech letos
uzavřených realitních investic. Od ledna do října totiţ investoři v Česku utratili pouze
130 milionů eur. Experti proto doufají, ţe jde o první známky oţivení.
Jan KOVAŘÍNSKÝ, investiční konzultant King Sturge
-------------------Investor musel mít důvěru v ten trh a my pevně věříme, ţe to pochopí další investoři a
přijdou na trh, protoţe těch investičních příleţitostí je tady určitě více a za daleko
zajímavější ceny.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Majitelé kanceláří ale zatím čelí propadu nájemného. V Praze v těch nejkvalitnějších
budovách za poslední rok kleslo v průměru asi o 10 %. Záleţí ale na lokalitě.
Výjimkou nejsou ani pětinové propady.
Jan KOVAŘÍNSKÝ, investiční konzultant King Sturge
-------------------V porovnání třeba se západní Evropou je to vyloţeně marginální oproti třeba řekněme
Rusku nebo i Londýnu, kde to bylo třeba 20 aţ 30 %.
Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
-------------------Koncem října byla v hlavním městě asi volná desetina z celkové plochy moderních
administrativních komplexů. V kancelářích ve starých činţovních domech to ale často
zeje prázdnotou. Nepronajatá je téměř třetina. Hana Vorlíčková, Česká televize
Zdroj: Ekonom
Datum vydání:
12.11.2009
Golf Resort se potýká se žalobami
KAUZA
Ve sporu kolem golfového a rezidenčního areálu Golf Resort v Berouně, který
provází pře mezi investorem a hlavním dodavatelem, padlo první soudní rozhodnutí.
Středočeský krajský soud vydal předběţné opatření, které investorovi zakazuje
cokoliv prodávat nebo pronajímat.
Soud tak vyhověl návrhu stavební firmy Jeţ, která se s investorem projektu,
společností Tifanny’s, soudí o část údajného dluhu. Pohledávka dosahuje 120 milionů
korun.
Společnost Tifanny’s dluh neuznává a uklidňuje své klienty, ţe jí nehrozí ani konkurz,
protoţe ji vlastní prosperující jihokorejský podnik KosWire. Naopak Jan Jeţ, majitel
firmy Jeţ, tvrdí, ţe lidé, kteří uzavřeli smlouvy o smlouvě budoucí na koupi zdejších
rodinných domů a apartmánů, by o vyhlédnuté nemovitosti mohli přijít.
Spor s firmou Jeţ ale není jediný, který společnost Tiffany’s nyní vede. Soudí se s ní
také firma Exkluzivita CZ, která byla aţ do letošního února výhradním prodejcem
rezidencí v berounském golfovém areálu.
Firma tvrdí, ţe i jí Tifanny’s dluţí peníze za prodej většiny bytů a rodinných domů v
golfovém areálu. Odmítá však s ohledem na pokračující soudní spor sdělit, o jakou
částku se jedná.
Ministerstvo obrany a berounský městský úřad navíc zjistily, ţe část areálu vznikla
jako černá stavba.
Jde o kus trávníku, elektrické sítě a část cesty, jeţ jsou na pozemcích ministerstva
obrany bez jeho souhlasu. Případem se uţ zabývá vojenská policie.
Zdroj: Ekonom
Datum vydání:
12.11.2009
Hotelová apokalypsa
Stovky hotelů v Česku jsou na prodej. Potenciální investoři zvažují i jejich
přestavbu na byty.
UBYTOVACÍ SLUŢBY
Otevřít si luxusní hotel v centru Prahy? Donedávna záruka rychlého zisku. Dnes spíše
projev nezřízeného optimismu. I kdyţ se většina hotelových zařízení potýká s
váţnými potíţemi, najdou se přesto odváţlivci, kteří otevírají nová. Naposledy 135
lůţky hotelový trh obohatil pětihvězdičkový Kings Court, jenţ vznikl rekonstrukcí
jedné z budov na náměstí Republiky.
Letos je to uţ čtvrtá nová pětihvězda v Praze. V metropoli je jich 37.
Praha - levná destinace
Luxusní hotely se sice zatím drţí, platí za to ale krvavou daň. S cenami za ubytování
šly nezřídka aţ o polovinu dolů.
»Tyto částky často nestačí ani na pokrytí nákladů na pronajatý pokoj. Navíc se tak
Praha stává zbytečně levnou destinací,« upozorňuje Filip Remenec z agentury
CzechTourism.
Mnohem hůř jsou na tom zařízení na méně atraktivních adresách. Majitelům řady z
nich nezbývá neţ je prodat. Jedním z nejčerstvějších příkladů je prodej praţského
hotelu Twin Opatov. Původní majitel - společnost Horst, a. s. - ubytovací zařízení s
202 pokoji prodal zlínské společnosti WAYP, a. s. Ta ho prvního listopadu zavřela,
propustila zaměstnance a v tuto chvíli není jasné, k jakému účelu bude budova dále
slouţit.
Netýká se to jen metropole. V celé republice je na webech realitních společností v
nabídce kolem 400 hotelových budov, další se podle realitek nabízejí neoficiálně a o
prodejích vědí jen zasvěcení.
Určeno k bydlení
»Za posledních osmnáct měsíců ceny ubytovacích zařízení klesly o 20 aţ 50 procent,«
upozorňuje Adrian Flueck z poradenské společnosti CB Richard Ellis.
Zájem o tyto objekty zaznamenaly realitní firmy nejen z řad hoteliérů, ale i mezi
developery a soukromými investory.
»Z hotelů na dobrém místě, které měly špatného provozovatele, se opět stávají
kvalitní zařízení. Ostatní se přestavují,« tvrdí Jiří Rejn, majitel mladoboleslavské
realitní společnosti Erge, jeţ se specializuje na prodej hotelů.
Podle jeho zkušeností přestavbu plánuje asi padesát procent těch, kdo se o koupi
hotelů zajímají. Deset procent z potenciálních kupujících počítá s jejich
přebudováním na rezidenční nemovitosti.
»Na byty se přestavují hlavně nemovitosti, které se vracejí ke svému původnímu
účelu,« naráţí Rejn na paneláky, které se v hotely proměnily zejména v průběhu 90.
let minulého století a jeţ k bydlení slouţily uţ dříve.
Kupříkladu nyní jeho realitka prodává panelovou budovu v Doksech, která slouţí jako
motorest s restaurací. Za 780 metrů čtverečních zastavěné plochy zájemce zaplatí šest
milionů korun.
Inzerát napovídá, k jakému účelu můţe být potenciálně vyuţita - provozování hotelu,
vybudování administrativní budovy nebo bytových jednotek.
Hotely by vzhledem k dispozicím, které mají, mohly být vyuţíty i jako malé sociální
byty. O jejich nákupu stát ale neuvaţuje.
»Přebudovat hotely na byty není jednoduché. Je to příliš nákladné a nevyplatilo by se
to,« tvrdí Jan Wagner, ředitel Státního fondu pro rozvoj bydlení.
Nejlépe ještě na papíře
Při přestavbě větších a luxusnějších hotelů na byty pak investoři musí počítat s tím, ţe
to nepůjde tak lehce.
»S myšlenkou předělat hotel na rezidenční projekt se setkáváme, ale k její realizaci
zatím nedošlo. Důvodem jsou vysoké náklady, které by do projektu developer musel
vloţit,« říká Markéta Miková, zástupkyně realitní poradenské společnosti King
Sturge.
Přestoţe King Sturge sleduje zájem investorů o komorní rezidenční projekty v
prvotřídních lokalitách například v Praze 1 a Praze 2, odborníci jim přestavbu
současných hotelů rozmlouvají.
»Reálnou moţnost změny vyuţití z hotelu na rezidenční bydlení mají podle našeho
názoru pouze projekty, které jsou v rané fázi příprav, de facto na papíře,« domnívá se
Miková. Krize za vším nestojí Mají zejména praţské hotely, kde je pokles poptávky
největší, šanci přeţít? Hoteliéři téměř jednohlasně tvrdí, ţe v metropoli uţ je nadbytek
lůţek a krachy jsou nezbytné.
Tento názor vyznává i zástupce nejmladší praţské pětihvězdy, jeţ zahájila provoz v
říjnu.
»Praha jiţ nové hotely neunese. Výjimečný snad ještě můţe být projekt, který je v
něčem unikátní. Taková pravděpodobnost je však velice nízká,« domnívá se Jaroslav
Kepka, obchodní ředitel hotelu Kings Court.
CzechTourism ve spolupráci s praţským magistrátem letos od června do září
podporoval kampaň na on-line rezervačních portálech Expedia.com a Hotels.com.
Akce stála 200 tisíc dolarů a zapojilo se do ní 36 hotelů, které se na ní podílely i
finančně.
»V období kampaně přijelo do Prahy přes Expedii téměř 40 tisíc klientů, coţ je o
osmnáct procent více neţ loni ve stejném období,« upozorňuje Remenec.
Toto jednání příliš neoceňuje zástupce Asociace českých cestovních kanceláří Tomio
Okamura, který je povaţuje za poněkud krátkodeché. Moţná překvapivě kontruje i
hoteliérům. »Nevěřím tomu, ţe tu uţ není místo pro další hotely. Tímto tvrzením se
hoteliéři snaţí odlákat moţnou konkurenci,« konstatuje.
Za současným propadem přijíţdějících turistů není podle jeho názoru jen krize.
»Ta jen dublovala efekt, který přinesl uţ tři roky stagnující počet lidí přijíţdějících k
nám ze západních zemí,« dodává.
Tato čísla podle jeho názoru prozrazují, ţe česká metropole ještě do poloviny tohoto
desetiletí těţila z nálepky kdysi zapovězeného a poněkud exotického regionu.
»Hlavní město uţ ale skoro všichni viděli a přesvědčit turisty ke druhé návštěvě se
nám příliš nedaří. Příčinou jsou především nedostatečně rozvinuté regiony,« domnívá
se Okamura a jako příklad uvádí město Litomyšl.
»Má řadu turistických lákadel. Problémem je, ţe má jediný čtyřhvězdičkový hotel,
jehoţ kapacita stačí na ubytování maximálně jednoho zautobusu,« vysvětluje.
Česká republika má podle jeho názoru větší potenciál a je srovnatelná například s
Rakouskem, kam loni přijelo 22 milionů zahraničních turistů. Podle Okamury za
současný stav nese vinu to, ţe dosud neexistovala jasná koncepce podpory cestovního
ruchu a laxní zůstávaly jak vlády, tak praţský magistrát i krajské úřady.
»Je třeba, abychom konečně začali táhnout za jeden provoz. Krize nás k tomu snad
konečně donutí,« uzavírá Okamura.
Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání:
12.11.2009
Krize ztížila rozprodej kasáren
INVESTICE
HAVLÍČKŮV BROD V Havlíčkově Brodě ztíţila hospodářská krize prodej pozemků
pro podnikání v bývalých armádních kasárnách u letiště. Zatímco před dvěma lety
musela radnice odmítat desítky uchazečů, nyní nemůţe najít vhodného kupce pro
zbývajících asi šest nemovitostí. Uţ dva váţní zájemci od investice odstoupili se
zdůvodněním, ţe nesehnali úvěr, řekl ČTK místostarosta Čeněk Jůzl.
„Zvaţujeme, ţe je budeme dál inzerovat. Uvidíme, jaká bude cena v nabídkách,“ řekl
Jůzl. Vedení radnice uţ debatovalo také o tom, zda by nemělo povolit přestavbu
někdejších převáţně administrativních budov na byty. Jůzl má ale za to, ţe by to
nebylo vhodné vzhledem k jejich začlenění v průmyslovém areálu. Záměr na
budování bytů v této lokalitě uţ také město dříve zamítlo.
Opuštěná kasárna s rozlohou přes 20 hektarů dostalo město od armády předloni. Uţ
tam fungují provozy s drobnou výrobou, prodejci stavebnin, sklady, garáţe i
autoopravny. Parcely město prodávalo ve výběrovém řízení a byl o ně mimořádný
zájem. Na 29 dílů bylo podáno 431 nabídek. Za prodej měla radnice utrţit kolem 150
milionů korun od přibliţně dvou desítek vítězných firem. Zatím dostala asi 130
milionů.
Radnice ale také investuje do zlepšení podmínek v zóně. Nyní provádí rekonstrukci
komunikací zhruba za 22 milionů korun. Na tuto akci má slíbený příspěvek od
ministerstva pro místní rozvoj. Chystá se dostavba technických sítí v zadní části
areálu.
Zdroj: Mladá fronta DNES
Datum vydání:
12.11.2009
Výměna pozemků: pole už v ní není
Firma dostane za parcelu u akvaparku trojnásobek
Olomouc - Uţ nikoliv supervýhodný kurz 6 : 1, ale stále ještě hodně zajímavých 3 : 1.
Tak nově vypadá připravovaná výměna pozemků mezi městem Olomouc a stavební
společností Gemo. Poté, co původní verzi směny, o níţ před týdnem informovala MF
DNES, dostali na stůl radní, rozhodli se ji „seškrtat“.
Zastupitelům poté navrhli, aby Gemo za svoje parcely u akvaparku dostalo „pouze“
trojnásobně rozlehlé pozemky v Okruţní ulici v Neředíně. Naopak laciné pole a
zahrady v městské části Lazce z celé transakce vypadly.
Jak tedy nyní celá transakce vypadá? Kdyţ výměnu schválí i zastupitelé, město získá
od stavební firmy 11 486 metrů čtverečných u akvaparku, které chce jako rezervu pro
případné rozšíření atrakce. Opačným směrem pak půjde celkem33 780 metrů
čtverečných pozemků v Okruţní ulici. Původní návrh, který radní v úterý
projednávali, zahrnoval ještě dalších více neţ 28 tisíc metrů v Dlouhé ulici v městské
části Lazce.
„Rozhodli jsme se, ţe vyrovnaná směna bude akvapark jen za Okruţní ulici,“ řekla
náměstkyně primátora Hana Kaštilová Tesařová, která má majetkoprávní otázky na
starosti. Proti zahrnutí pozemků v Dlouhé ulici se navíc peticí ohradili místní
obyvatelé a nesouhlasila s ní ani komise městské části Lazce.
Oproti původnímu návrhu výměny, který připravoval majetkoprávní odbor
magistrátu, to však nejsou jediné změny. Výrazně niţší je teď například hodnota
samotné parcely u akvaparku. Zatímco v první verzi to bylo asi 32 milionů, coţ
vycházelo aţ na 2800 korun za metr čtverečný, v nynější variantě je cena pozemku
Gema uţ jen 26 milionů, tedy o více neţ 500 korun za metr niţší.
Jak je to moţné?
„Měli jsme k dispozici tři znalecké posudky a rozhodli jsme se přihlédnout k tomu,
který cenu určil takto. Původní cena byla stanovena podle posudku, který si nechala
zpracovat firma Gemo,“ vysvětluje změnu Kaštilová Tesařová.
Verze, kterou nyní budou posuzovat zastupitelé, obsahuje i další úpravy. Z pozemku u
akvaparku například radní „papírově“ vyjmuli veškerou infrastrukturu v hodnotě asi 7
milionů, takţe výměna se týká pouze samotné parcely za 19,2 milionu (v aktuální
výměně tak má tedy metr pozemku hodnotu 1715 korun). Necelých 34 tisíc metrů v
Okruţní ulici tak Gemo dostane jen za půdu a oněch zbývajících 7 milionů tak bude
město firmě dluţit dál. „Podle dohody jim tuto částku musíme kompenzovat do roku
2011. V úvahu teď připadá například finanční plnění,“ řekla Kaštilová Tesařová.
Levnější jsou však nyní i pozemky v Okruţní ulici. V původním návrhu zde měl metr
stát 600 korun, nyní je to při rozloze 33 780 metrů a celkové ceně 19,7milionu ještě o
17 korun na metr méně. Pozemky v této části města přitom jsou v nabídkách
realitních kanceláří k mání i za 1500 korun za metr. I v této části se radní opírají o
znalecké posudky.
Nejkritizovanější část původního návrhu transakce - přes 28 tisíc metrů extrémně
levného pole v Dlouhé ulici - která se nelíbila místním či organizaci Transparency
International, nakonec neprošla ani u radních. Co bude s pozemky, které jsou v
územním plánu jako plochy pro parky, tak budou politici řešit aţ v budoucnu. „Pole s
kukuřicí v centru města se asi nelíbí nikomu,“ podotkla náměstkyně. Změnit pole na
stavební parcely a prodat je za nejvyšší nabídku, aby v současné krizi vylepšili
městský rozpočet podobně jako plánovaným prodejem domů v centru, však podle ní
město neplánuje.
Zdroj: Mladá fronta DNES
Datum vydání:
12.11.2009
V centru Ústí se staví, ale „vymírá“
Vysoké ceny nájmů vyhánějí obchodníky, mnozí navíc míří do nového paláce a
prostory ve starších domech zůstávají prázdné
Ústí nad Labem - Mrtvý prostor. To bude moţná zanedlouho připomínat střed krajské
metropole. Uţ nyní na ústeckém Mírovém náměstí přibývá jedna opuštěná prodejna s
přelepenou výlohou za druhou. Silní obchodníci, kteří si chtějí udrţet prestiţ a
zákazníky, míří do dnes otevíraného obchodního centra Forum. Nic proti nákupnímu
paláci, v Ústí byl jistě potřeba, zatím zde byla nákupní centra rozeseta po periferiích,
ovšem jeho otevření můţe svým způsobem městu také uškodit.
„Slepá“ uţ je výloha Humaniku, v obchodě Galex regály v pondělí zely prázdnotou.
Skončit má na staré adrese i T-Mobil a pojišťovna Generali. Změní se i sportovní
prodejna A3. Novinky bude prodávat ve Foru, ze současného krámku se stane outlet.
„Stěhujeme se do Fora. V naší staré prodejně chystáme velký výprodej, přijde různé
zboţí z doprodejů na celou sezonu,“ říká prodavačka Galexu. Všichni chtějí do
jednoho z největších nákupních center v kraji, Forum je nyní prostě nejsilnějším
hráčem.
Jenţe střed města pomalu vymírá. Realitní kanceláře v centru města nabízejí desítky
volných prodejen. A nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku. V Ústí totiţ v
posledních měsících vyrostlo hned několik nových obchodních a kancelářských domů
- například Jordan, Zdar, Falk, Hocke a nyní obří Forum. A další přibudou za pár
měsíců. Pod kinem Hraničář uţ roste CPI City Center, usilovně buduje ve vykopané
proluce mezi palácem Zdar a domem Hocke na Mírovém náměstí také společnost
UDES, finišuje dům s obchody a kancelářemi pod divadlem.
Záchrana paláců
Naplnit všechny volné domy uţ tak lehké není. Jako první to „na vlastní kůţi“ poznal
investor CPI Group. Jeho projekt se zpozdil o rok právě kvůli tomu, ţe neměl
nájemce. „Přišla krize a investoři byli opatrní a rozhodli se vyčkat. Situaci
komplikovalo i to, ţe v Ústí najednou vyrostlo tolik nových domů,“ sdělila Michaela
Winklerová, mluvčí společnosti CPI Group. Dnes uţ je prý většina polyfunkčního
domu CPI City Center obsazena, hlavním tahounem bude obří prodejna Teska. Přesto
i zde stále chybí nájemci pro 5 700 metrů čtverečních prodejních ploch. Podle
Winklerové má ale jejich centrum něco víc proti konkurenci. „Je zde velké parkoviště,
pro firmy kongresové zázemí a navíc i hotel,“ vypočítává výhody.
Nájemce stále hledají i domy Falk nad ústeckou prodejnou Antic nebo palác Zdar.
„Některé kanceláře a prodejny jsou stále volné,“ přiznává Eva Šartnerová z firmy AZ
Sanace, která je investorem Zdaru. A nájemci tu chybí i přesto, ţe palác byl otevřen
jiţ začátkem roku. Do dolní části domu Falk se přestěhovala GE Money Bank, horní
patro plné kanceláří je stále prázdné. A prázdný je i rohový dům v Paříţské ulici,
který GE Money Bank opustila.
A „škatulata hýbejte se“ pokračuje. Zbrusu noví zákazníci téměř nejsou a ti movitější
odcházejí do lepšího. A jejich stará sídla osiří.
Nové projekty tak zachraňují silní partneři. U Zdaru je to banka ČSOB, která opustila
své pár metrů vzdálené sídlo na Mírovém náměstí. Zdravotní pojišťovna VZP se v
únoru stěhuje do domu Hocke. „My jsme naše domy, Falk i Hocke, stavěli pro
konkrétní zájemce. Dům „jen tak“ dnes asi nikdo nestaví,“ říká Vladimír Vydra z
firmy IBS Náchod.
Se „stěhovací“ strategií počítá i CPI City Center. „Zaměřujeme se i na místní firmy.
Kdyţ si spočítají náklady na provoz a energie ve starých domech a ţe u nás budou mít
za téměř stejnou cenu mnohem komfortnější zázemí s novými technologiemi, budeme
přitaţlivější,“ míní Michaela Winklerová.
Špatná strategie
Centrum města tak bude zanedlouho plné kanceláří a poloprázdných domů. Na
začátku devadesátých let všichni majitelé své domy v centru předělávali z bytů na
kanceláře a lidé odešli. Při budování nových paláců měla podle odborníků na trh s
nemovitostmi radnice dohlédnout na to, aby v horních patrech byly byty. To by
zaručovalo, ţe lidé zůstanou ve středu města i večer, případně se sem budou vracet.
Ve městě by bylo ţivo. To se ale nestalo.
„Ústí vlastně ţádné centrum města nemá. Lidé zde nebydlí, chodí sem hlavně kvůli
zastávkám autobusů. A kdyţ odjedou z práce, je tu pusto a obchodníci nemají práci,“
míní Jiří Renner z realitní kanceláře Renner. A bez lidí obchody opravdu nepřeţijí. I v
Praze, kde je kupní síla mnohonásobně vyšší a míří sem tisíce turistů, některé nákupní
galerie nejsou naplněné a zavírají i celá poschodí. A průmyslové Ústí není a nikdy ani
nebude lákadlem pro movité turisty. Zbývá jen slabá kupní síla severu, kraje s
nejvyšší nezaměstnaností i největším počtem zadluţených lidí. Přitom ti movitější
často utrácejí v levnějším Sasku.
A odliv peněz uţ řada obchodníků pocítila. O přeţití bojuje například obchodní dům
Labe. Dnes zde zůstalo jen oblíbené papírnictví, potraviny a nábytek. Zbytek zaplnili
trhovci s levným zboţím. Podobně je na tom interhotel Bohemia nebo obchodní dům
Sever. Ten doufá, ţe nedaleké Forum jim pomůţe.
„Očekáváme, ţe se s otevřením Fora centrum města konečně zalidní, lidé budou mít
kde zaparkovat a budou mít důvod do centra jít. To by mohlo být pozitivní i pro nás,“
míní Vlasta Kaslová ze společnosti Amadeus, jeţ v Ústí provozuje obchodní centrum
Sever.
Ceny pronájmů jsou vysoké
Otevření Fora by ale obchodníkům mohlo i pomoci. Hlavně ve sníţení na ústecké
poměry přemrštěných cen za pronájmy, které si mohou dovolit dotovat jen velké
nadnárodní řetězce. Nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku a podle realitních
makléřů cena musí jít dolů. „Nájem 1 000 korun za metr čtvereční na měsíc je moc.
Kdyţ si k tomu připočítáte DPH a energie, které jsou 800 Kč za metr na rok, tak za
prodejnu velkou jen 67 m2 dáte přes 100 tisíc měsíčně,“ míní Renner.
Výhodou nyní je, ţe prodejních prostor je tolik, ţe zájemci mají velký manévrovací
prostor k licitování.
Jak střed města bude vypadat, záleţí na majitelích obchodních center. Buď ceny sníţí
a nájemci zůstanou, nebo ne a lehce se můţe stát, ţe zanedlouho budou plné levného
zboţí trhovců. „Ti si vysoké nájmy mohou dovolit a klidně se to můţe stát. Ale
nevěřím, ţe majitelé domů to dovolí. Nicméně v Severu nebo Labi se to uţ stalo,
protoţe prostě musí přeţít,“ říká Leoš Janáček z firmy VIP reality.
Další variantou je, ţe obchodníci vysoké nájmy v megacentrech neustojí a vrátí se
zpět. „Navíc dnes je lepší mít obchod v přízemí s velkou výlohou, aby zákazníky
přilákala. Šplhat do obchodů v patrech se dnes uţ lidem nechce,“ dodal Renner.
Zdroj: Sedmička
Datum vydání:
12.11.2009
Koupě rybníka: vypuštěný řekne víc
Rybníky mohou lidé využít k podnikání. Například na chov ryb nebo provozování
rekreačních sportů. Kupující ale musí pečlivě vybírat.
Koupit si rybník, vysadit do něj ryby a na Vánoce vylovit kádě plné kaprů. Podobně
asi vypadá obecná představa o tom, jaké to je mít svůj vlastní rybník. Vidina rychlého
a snadného zbohatnutí by v tomto případě ale byla podle odborníků lichá. Úspěšně
hospodařit na rybníku není tak jednoduché.
„Vlastnictví s sebou nese rizika, které si lidé při koupi většinou neuvědomí. Ryby
ještě nějak nasadí, ale kdyţ přichází čas výlovů a prodeje, nevědí si rady,“ říká ředitel
Rybářství Hodonín Oldřich Pecha, jehoţ rybářství drobní majitelé často ţádají o
pomoc.
Vlastník potřebuje nejen techniku, ale také spoustu povolení. A to i kdyţ chovat ryby
ani nechce.
„Rybník musí mít zejména dva důleţité dokumenty, a to manipulační řád a nakládání
s vodami. To jsou oprávnění, ţe ho majitel můţe napouštět a vypouštět. Je to takový
technický průkaz rybníka,“ pokračuje Pecha.
Koupání dovoleno
S rybníkem si totiţ ani majitel nemůţe dělat, co se mu zlíbí. „Většinou slouţí k chovu
ryb, v dnešní době je ale i významným krajinným prvkem. Například v některých
chráněných oblastech je omezená produkce i druh ryb, které se mohou na rybník
vysadit. Odbory ţivotního prostředí to přísně kontrolují,“ upozorňuje Pecha.
Vodní díla, jak se rybníkům také říká, se můţou pouţívat jen k předem daným
účelům. „Ty určuje například stavební povolení. Majitel má také řadu povinností.
Třeba nesmí lidem zamezit v jeho uţívání pro vlastní potřebu, jako je koupání nebo
bruslení na zamrzlé hladině,“ upozorňuje tiskový mluvčí Libereckého kraje Jiří
Langer.
„Pro soukromníka má význam rybník, na kterém se dá podnikat. Obvykle se zaměří
na komerční rybolov a související aktivity,“ říká analytik společnosti Cyrrus Karel
Potměšil. Podle něj pak na regionu prakticky nezáleţí.
„Jako lákadlo lokální turistiky se můţe ujmout v kaţdém regionu. Zájem investorů
vidím především u malých ploch o velikosti několika hektarů. Provozovat fungující
model rybníku a restaurace ostatně lze i u vodní plochy pod jeden hektar,“ pokračuje
Potměšil.
Cena záleţí na lokalitě, kvalitě vody, pouţití rybníka nebo jeho velikosti. „Určit
velikost bývá obtíţné, protoţe se mění s výškou vodní hladiny. Nejlepší je vycházet z
výměry katastrálního zakreslení,“ radí rybářský hospodář Josef Haláček.
Podnikání na vodě
Mezi nejdraţší lokality patří jiţní Čechy a Morava. „Rybníky v třeboňské pánvi stojí
většinou od třiceti pěti do osmdesáti korun za metr čtvereční, výjimečně i více. Cenu
udává také stabilita přítoku či míra zabahnění. Rybník, který nemá zaručen přítok
vody po celý rok, bývá levnější. Naopak kvalitní menší rybník ve známé rekreační
oblasti můţete prodat za sto padesát korun za metr čtvereční nebo i více,“ uvádí
majitel specializovaného serveru na hospodářské pozemky bioreality.cz Jiří Loskot.
Cena zahrnuje součet nákladů za stavební dílo. „Tedy za postavení hráze, kbelu a
stavidel a ceny pozemku. Trţní cenu určují především uţitné vlastnosti rybníka,“ radí
Loskot. Podle něj je dobré porovnat cenu rybníka s moţností postavit si nový.
„Osobně bych kupoval rybník aţ po té, co bych jej viděl po vypuštění. Jedině tak
poznáte stupeň zabahnění a detaily stavebních částí,“ dodává Loskot.
Zdroj: Hospodářské noviny
Datum vydání:
11.11.2009
Vily jako za 1. republiky
REALITY
Mít vlastní vilu a bydlet v klidné čtvrti třeba jako za 1. republiky je snem mnoha
Čechů. Na jejich touhy reaguje v současné době řada developerů, zejména v okolí
Prahy.
Moderní verze vil.
Současné vilové projekty navazující na prvorepublikovou výstavbu přejímají princip
soliterní stavby obklopené soukromým pozemkem, jak bylo u předválečných domů
zvykem. Z ekonomických důvodů ale neobsahují jen dva, ale šest, deset i dvanáct
bytů. Jde o viladomy, moderní verze vil.
„Jde sice o okrajovou část trhu bydlení, vyhovuje však lidem, kteří chtějí bydlet v
podstatě individuálně, nikoli masově. Touţí na zahradě zasadit vlastní stromy,
potřebují prostor pro své zvířecí miláčky. Naše viladomy navazují na původní vilové
čtvrtě, odpovídají charakteru lokality,“ vysvětlil Evţen Korec, šéf developerské
společnosti Ekospol.
Ze 136 bytů projektu Viladomy Uhříněves, který začne Ekospol stavět příští rok v
lednu, je pětina prodaná. Podobně intenzivní zájem je o Viladomy u Vinořského
zámku, který Ekospol začne stavět v únoru.
„Lidé se vracejí k tomu, co bylo populární před lety. V Praze a okolí však existuje
několik desítek menších vilových projektů. Tento segment byl krizí postiţen jen
minimálně a slušná poptávka pořád existuje,“ uvedl Tomáš Duda, ředitel realitní
společnosti Professionals. Projekt Jana Kaplického Charakteru lokality odpovídají i tři
viladomy projektu Nové vily Hanspaulka. Funkcionalistickým výrazem navazují na
jiţ existující zástavbu nejslavnější rezidenční praţské čtvrti. Kaţdý z domů má tři
byty, investorem byla firma Podzimek a synové, architektem ateliér Ladislava
Lábuse.
Energeticky úsporné viladomy staví společnost JRD. Viladomy u Obory či Viladomy
Dolní Měcholupy se čtyřmi aţ šesti byty jsou v současné době většinou prodané.
Unikátní jedno- aţ dvougenerační objekty připravuje developer Resort Living v
projektu Konopiště resort. Tamní domy navrhlo jedenáct špičkových architektů
včetně zesnulého Jana Kaplického. Projekt zahrnuje 21 vil, 15 rodinných domů a dva
apartmánové domy.
Historická tradice
I kdyţ většina Čechů (tři ze čtyř dospělých) bydlí podle průzkumu GE Money Bank
ve vlastním, řada z nich by místo bytu uvítala vlastní dům či vilu.
Průzkum je sice nový, ale jen potvrdil staletí trvající názor. S výjimkou Prahy tvořily
bytové, činţovní domy vţdy jen úzké centrum města. Větší prostor zaujímaly vilové
čtvrtě. Například Ruprechtice v Liberci, Čeřovka v Jičíně, Česká čtvrť v Trutnově,
Doubravka nebo Újezd v Plzni. V kaţdém městě jich bylo několik.
Za socialismu se prvorepublikové dvougenerační vily rozdělily na dva, čtyři i šest
bytů. Pokud šlo o nové stavby, stavěly se jednogenerační „rodinné domky“ či „řadové
domky“, většinou s dispozicí 3 + 1. Z dálky připomínaly víc středověké hradby neţ
vilové čtvrtě.
Princip řadových domků, které pro investora generovaly rychlý a vysoký zisk, převzal
i kapitalismus po roce 1990. Vznikla satelitní sídliště, která se prezentovala jako
bydlení v zeleni, ovšem s vilovou zástavbou neměla nic společného.
KONOPIŠTĚ RESORT - Projekt 11 významných architektů. Na návrzích se podílel i
Jan Kaplický.
NOVÉ VILY HANSPAULKA - Moderní viladomy navazující na funkcionalistickou
zástavbu z první republiky.
VILADOMY UHŘINĚVES - 136 bytů projektu začne stavět Ekospol v lednu.
VILADOMY U OBORY - Společnost JRD staví viladomy, které jsou i energeticky
úsporné.
Zdroj: Lidové noviny
Datum vydání:
11.11.2009
Češi na pojistky proti vodě nevěří
I přes opakované ničivé záplavy zůstává až polovina majetku v České republice
nepojištěná
Většina Čechů zřejmě věří, ţe se narodila pod šťastnou hvězdou a přírodní ţivly jsou
na ně krátké. Jedině tak lze vysvětlit jejich vlaţný přístup k pojištění nemovitosti a
domácnosti. Takovou pojistkou je totiţ podle odhadů pojišťoven chráněna jen zhruba
polovina majetku v Česku. Navíc mnozí z těch, kteří pojistku mají, ji uzavřeli jiţ před
lety a dodnes ji drţí beze změny. Jsou tak nyní podpojištění. Podle České asociace
pojišťoven (ČAP) se pojištění majetku podílí více neţ pětinou na trhu neţivotního
pojištění, a tvoří tak jeho druhou nejvýznamnější část. Za posledních deset let tento
segment sice dosáhl růstu o 66 procent, ale za zbytkem pojišťovacího trhu výrazně
zaostává. Celkové předepsané pojistné totiţ ve stejném období vzrostlo o 177 procent,
a ţivotní pojištění dokonce téměř o 330 procent.
Na mnoţství uzavřených pojistek paradoxně nemá prakticky ţádný vliv nedávno
proţitá katastrofa, ať jiţ vlastní, nebo u souseda. Navzdory očekávání odborníků
nedošlo ke zvýšení zájmu lidí o pojištění domů a domácností po povodních v srpnu
2002. Ty se sice staly nejničivějšími v novodobé historii České republiky a napáchaly
škody za zhruba 73 miliard korun, ale nevybičovaly lidi k větší zodpovědnosti.
„Přestoţe mnoho obyvatel tehdy nemělo sjednáno pojištění, došlo v některých druzích
pojištění po roce 2002 dokonce k nepatrnému poklesu u nových pojistných smluv,“
uvádí ředitel divize neţivotního pojištění ČSOB Pojišťovny Michal Kaněra. Podle něj
tehdy mnoho lidí propadlo klamné iluzi, ţe stoletá voda právě proběhla a nyní bude
na dalších sto let klid.
Bez většího překvapení tak v letošním roce odborníci přijali fakt, ţe ani kvůli
červnovým povodním si lidé cestu do pojišťoven nenašli. Povodně sice napáchaly
škody za více neţ sedm miliard a staly se třetími nejničivějšími v historii Česka, ale
na počet uzavřených pojistek opět vliv neměly. „Tyto majetkové pojistky nijak
nevybočují ze svého dlouhodobého trendu - zájem o ně kaţdoročně pozvolna roste,“
potvrzuje zavedenou praxi Václav Bálek, tiskový mluvčí České pojišťovny.
Některé pojišťovny dokonce v období bezprostředně po letošních katastrofických
záplavách opět zaznamenaly pokles zájmu o majetkové pojistky. „U pojištění domů a
domácností pozorujeme menší zájem neţ v minulých letech,“ konstatuje Michal
Kaněra z ČSOB Pojišťovny. Ta na konci září v tiskové zprávě oznámila, ţe za měsíce
červen aţ srpen klesl podle jejich informací zájem lidí o pojištění domů oproti
stejnému období minulého roku v průměru o 19 procent.
I nedostatečná pojistka můţe přinést problémy
Po ničivých záplavách v srpnu 2002 se ceny pojistek v postiţených oblastech zvýšily
v průměru zhruba o deset aţ dvacet procent. Některým lidem se však vyšší pojistné
zdálo příliš drahé, a proto se rozhodli pro zdánlivě levnější variantu - vyjmutí rizika
povodně a záplav z pojistné smlouvy. I kdyţ po letošních záplavách podobná situace s
největší pravděpodobností nehrozí, neboť pojišťovny zvýšení pojistného ve většině
případů neočekávají, je rizikům nedostatečného pojistného vystaven nezanedbatelný
počet lidí. Mnozí pojištění totiţ mají zastaralé smlouvy.
Výše pojistného plnění ve starších smlouvách ve většině případů jiţ dávno
neodpovídá aktuální hodnotě majetku pojištěnců. „Lidé si neuvědomují, ţe se cena
majetku s léty mění - své investice do majetku zapomínají v pojištění zohledňovat a
vystavují se tak zbytečnému riziku,“ říká Marcela Kotyrová, manaţerka vzdělávání a
komunikace ČAP.
Hodnota majetku se neliší jen dodatečnými investicemi do nemovitosti a nákupem
nových spotřebičů či elektroniky. Samotný dům nebo byt totiţ vzhledem k boomu
českého realitního trhu v posledních letech mohl svoji hodnotu i několikrát zvýšit.
Stará pojistka tak v případě poškození majetku uhradí škodu jen do původně sjednané
výše.
Navíc lidé většinou chtějí platit co nejniţší pojistné, a proto se často snaţí pojišťovny
přesvědčit, ţe jejich majetek má niţší hodnotu. Takové pojištění jim však neumoţní
plně nahradit vzniklou škodu. Rozdíly v cenách pojištění podle hodnoty majetku se
přitom obvykle pohybují v řádech desítek korun měsíčně.
Někteří lidé si také neuvědomují rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti.
Většinou si sjednají jen pojištění domu či bytu, které potřebují například pro získání
hypotéky. Pojistit si vybavení domácnosti však buď zapomenou, nebo ţijí v mylné
představě, ţe i to je součástí pojištění nemovitosti.
Také při sjednávání pojištění majetku se lidé dopouštějí klasické chyby při uzavírání
smluv - nečtou je. Některé pojišťovny například v podmínkách rozlišují povodně,
tedy vylití řek mimo koryto, a záplavy, které mohou způsobit například přívalové
deště. Nepřečtení si smluvních podmínek pak v případě škodné události můţe pro
pojištěnce znamenat nepříjemné překvapení a nulovou náhradu škody.
Zdroj: Právo
Datum vydání:
11.11.2009
Pasívní bydlení uspoří několik tisíc měsíčně, největší zájem mají mladí
Dnes kaţdý šetří, kde se dá. A kaţdý svým způsobem. Někdo nakupuje ve slevách,
někdo nejede na dovolenou a jiný investuje do nízkoenergetického bydlení. Takových
kasiček v podobě úsporných bytů v hlavním městě přibývá. Stěhují se do nich hlavně
mladí Praţané.
Pasívní rodinné domy nejsou v České republice uţ nic výjimečného, ale pasívní byty
jsou stále ojedinělé. I kdyţ jejich nabídka není v Česku příliš široká, jejich počet v
posledních letech přesto stoupá, především v hlavním městě. Energeticky úsporné
byty staví třeba společnost Skanska, která jich má na kontě několik desítek.
„Nízkoenergetické bydlení nabízíme na projektu Milíčov-jih, je to celkem 66
jednotek. Ze strany klientů je značný zájem,“ řekla Právu Naděţda Ptáčková z realitní
kanceláře Skanska. Upřesnila, ţe na moţnosti úsporného bydlení se v kanceláři
informuje zhruba jeden klient týdně.
V nízkoenergetické třídě A, tedy v té nejvyšší, v Praze staví ale zatím pouze jedna
developerská společnost, kterou je JRD. A na nezájem si nemůţe stěţovat. Čtyři
bytové komplexy, nacházející se v praţských Měcholupech, uţ mají své zabydlené
nájemníky, další se staví.
„Například v případě viladomů u Obory v Praze-Uhříněvsi je na začátku stavby
prodáno 80 procent bytů,“ sdělila Barbora Kuklová z JRD s tím, ţe největší zájem
mají mladí lidé a rodiny s dětmi. Výhodou úsporných bytů není totiţ jen jejich
energetická šetrnost, ale také fakt, ţe jsou jakousi oázou pro alergiky a věčné
nepřátele prachovky či vysavače. „Jsem sám alergik a výrazně mi to pomohlo. Taky
potřeby na úklid se sníţily, uklízíme méně a sáček do vysavače neměníme tak často
jako dřív, kdyţ jsme bydleli v normálním bytě,“ popsal výhody bydlení v
nízkoenergetickém bytě sedmadvacetiletý Michal Honěk, který v pasívním bytovém
domě v Dolních Měcholupech bydlí se svou přítelkyní uţ dva roky. „Jsem stavař,
takţe jsem chtěl vyzkoušet něco nového,“ upřesnil Honěk, který za byt 3+kk zaplatil
3 milióny 700 tisíc.
Okna v bytech mají trojskla a vodu ohřívají solární kolektory. Úsporné byty jsou také
vybaveny automatickým větráním. To přivádí čerstvý vzduch, který prochází ještě
přes prachový filtr. Ten se mění zhruba kaţdé tři měsíce a stojí pár korun.
Není tedy třeba vůbec větrat okny. „Od září do března vůbec neotvíráme okna. Přitom
se spí lépe a nemáte pocit suchého vzduchu,“ doplnil Honěk. Podle jeho slov mu jeho
byt ušetří aţ padesát procent výdajů proti předešlému stejně velikému, ve kterém
bydlel. Dnes dává za všechny poplatky (voda, elektřina, topení atd.) kolem dvou tisíc
korun měsíčně.
Nejvíc populární jsou podle JRD mezi zájemci byty o velikosti 3+kk a 4+kk. Přestoţe
je výstavba pasívních bytových domů materiálově i technologicky finančně víc
nákladná, vyţadují totiţ nadstandardní zateplení, neţ poţaduje norma u klasických
domů, a problémem je také fakt, ţe pouze menší část projektantů a dodavatelů má
zkušenosti s řešením nízkoenergetických domů.
Cena bytů se příliš neliší od těch klasických v novostavbách. Dají se pořídit od tří a
půl miliónu korun.