Show publication content!

Komentáře

Transkript

Show publication content!
SL •MATICE OSVĚTY Lij
NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍj
.
Činnost Slezské Matice osvěty lidové
na Těšínsku a Hlučínsku za rok 1933
■■
tvv:- ■■■\
ř iti ■» *. I
.‘i.
*■ i.
v
Činnost
SLEZSKÉ MATIC : e
o s v ě t y l id o v é
NA TĚŠÍNSK U A HLUČÍNSKU
•
upravi l Ant. Ho ř í n e k
f
.
Z A
R
O
K
1933
V E SL. O S T R A V Ě
V KVĚTNU
N á k l a d e m
l i d o v é
ve
»Pressa«
tiskárna
Slezské
1934
M a t i c e
S I . O s t r a v ě
a k c i d e n č n í
osvěty
/ V y t i s k l a
a
o b c h o d n í
v e S I. O s t r a v ě , B e z r u č o v a
C
l
4083
K 401/98
3 ,00
Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové
ŠIMEČEK B E D Ř IC H , president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě
f HRUBÝ V ĚN CE SLAV , býv. říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O. L.
f Dr. PELC FERD IN AN D , notář, dlouholetý a zasloužilý starosta Sl. M. O. L.
P. FUŠEK ANT., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L.
LANDSFELD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O.L.
První tři zvoleni byli čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě Sl. M. O. L.
dne 7. září 1924, konané v Novém Bohumíně; poslední dva na 34. valné hromadě, konané
dne 5. června 1932 v Mor. Ostravě.
Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L.------------------o b d rž e li od r. 1920— 1933
BU ZEK KAM IL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze
B Ě L O H R Á D E K FRANT., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze
f K LVAŇ A AN TO N ÍN , okresní školní inspektor v Orlové
PIŽL A L O IS , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. VALO U CH M IR O SL A V , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze
KEPL JO S E F , odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. S T R Á N SK Ý RU D O LF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze
M LČOCH FR A N T IŠE K , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. H R E JSA G U STAV, ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze
Dr. H O FFM AN N STA N ISLAV , odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze
KLIM ÁN EK FRANT., hlavní pokladník města Slezské Ostravy
K ŘÍSTEK JAN, majitel realit v Lazích u Orlové
SE D LA Ř ÍK JAN, majitel velkostatku ve Vratimově
ŠRÁM EK JO S E F , bývalý zemský president slezský v Opavě
Dr. H AE R IN G JA R O S LA V , vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Fryštátě
Dr. M ICHÁLEK JO S E F , vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě
Dr. BA R O N JO SEF, bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě
f STYPA TO M ÁŠ, ředitel dívčí vyšší školy a starosta nár. jednoty slezské v Praze
f ŠK Á BA JO S E F , vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze
Dr. STAŠEK FRANT., ministerský rada v presidiu min. rady v Praze
HRUBÝ EMANUEL, senátor a starosta Svazu Národních jednot a Matic v Praze
PAVELEK FERDINAND, vládní rada, bývalý zemský školní inspektor slezský, nyní v Brně
JUDr. PAVELEK JAK U B, vrchní rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně
ROTTER K AREL, vrchní rada politické správy, přednosta zemského úřadu v Brně
KUČERA O SK A R , revident Báňské a hutní společnosti v Karvinné
MELICHAR A D O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti v. v. ve Slezské Ostravě
VALEČEK VAL., inspektor státních škol v Karvinné
TESAŘ M ETODĚJ, ředitel okr. nem. pojišťovny v Opavě
PAVLÁN PETR, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě
5
Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové
Zakládajícím členem stane se, kdo zaplatí jednou pro vždy nejméně Kč 500'— . Členům
zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku.
Od svého založení roku 1898 do roku 1932 přistoupilo za zakládajícího člena Sl. M. O. L.
celkem 728 osob a korporací.
Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství:
f Dr. SC H E IN E R JO S E F , advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze . . Kč 500'—
D O TLAČILO V Á PAVLA, učitelka v. v. v Příbrami................................................... .... 1000'—
Dr. P R E IS JA R O S L A V , vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e ................... .....500’—
Ř E D IT E L S T V Í P O M O C N Ý C H Ú Ř A D Ů zemského úřadu v Brně
.................... ....500'
B A N K A ČESK O SLO V E N SK ÝC H LEGIÍ v ,P r a z e .............................................. .... .... 500'—
SO K O L S K Á Ž U P A M O R A V S K O S L E Z S K Á v Mor. O s t r a v ě ...................................500'—
Dr. P O S P ÍŠ IL VILÉM, guvernér Národní banky v P r a z e ........................................ ....500'—
ČER N Ý JAN, president země Moravskoslezské v B r n ě .................................... ..... „ 1000'—
N E K V A SIL V., podnikatelství staveb v P r a z e ........................................................ .... ....500'—
Č E S K O S L O V E N S K Á ZBRO JOVK A, akc. spol. v B r n ě ......................................... ....500 —
f K O ZÁ K O V Á -Š U B R T O V Á B O Ž E N A , choť ředitele plynárny v Kolíně . . „ 3000'—
K U P K A V LA D IM ÍR , velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách
. . „ 500'—
JUDr. S L Á D E K V L A D IM ÍR , advokát v Mor. O stravě.............................................. ....500 —
T E S A Ř ŠTĚPÁN, ředitel státní občanské školy v K a r v in n é ............................... „ 900'—
V r. 1933 přistoupili za zakládající členy Sl. M. O. L.:
„S L A V IA “ , vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně . . .K č 500'—
M A L Y P E T R JA N , předseda vlády ČSR. v P ra z e ........................................................ ... 500'—
Dr. BEN EŠ ED., ministr zahraničních věcí v P r a z e .............................................. .... ... 500'—
Ú S T Ř E D N Í S P O L E K Č E S K É H O U Č IT E L S T V A ve Slezsku v Orlové . . „ 500'—
Dr. Š Á M A L P Ř E M Y S L , kancléř presidenta republiky v P r a z e ..........................„
500'—
„B U D O U C N O S T ", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě . . „ 500'—
MUDr. M ÍČEK J A R O S L A V , státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřicí n. O. „ 500"—
S T Ř E D O Č E S K Á S O K O L S K Á ŽU P A JAN A P O D L IP N É H O v Praze . . „ 500'—
Ústřední výb o r Sl. M. O. L. r. 1933
Předsednictvo:
Starosta...................H O LEŠ A L O IS , vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy
v Doubravě
I. nám. starosty . . PA V L Á N P E T R , ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě
II. nám. starosty . . KLAC BOHUSLAV, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně
I. je d n a te l............ ŠTĚ TIN A B E D Ř IC H , ředitel českých občanských škol v N. Bohumíně
II. je d n a te l.............ŽELEZNÝ JAN, ředitel české občanské školy v Bystřici n. Olz.
6
Pokladník................PA V LÍČ E K M ETO D ĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Slezské Ostravě
Členové...................H O ŘÍN E K ANT., tajemník Slezské Matice osvěty lidové ve Sl. Ostravě
P L A C H T VÁC LA V, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia, správce
odbočky ústřední kanceláře Sl. M. O. L. v Českém Těšíně, kooptovaný
člen předsednictva
H R U Š K A K A R E L , ředitel české občanské školy v Kravařích, koopto­
vaný člen předsednictva
Č lenové ústředního v ý b o ru :
ČÍŽE K JAR., lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu
FILIPI JO S E F , ředitel státní tkalcovské školy ve Frýdku
HLADÍK R U D O LF , vrchní inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích
H R O ZE K AN TO N ÍN , okresní školní inspektor ve Frýdku
JAŘABÁČ JAN, ředitel reál, gymnasia a starosta města v Orlové
JIR O U ŠE K VÁCLAV, odborný učitel v Hnojníku
K A R K O Š K A JIN D ŘICH , odborný učitel a starosta obce v Petřvaldě
MUDr. K R Á L OTA, zdravotní rada v Radvanících
M ELICHAR A D O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti v. v. ve Slezské Ostravě
NÁDENÍK RUD., řídící učitel v Markvartovicích
NOVÁK A N D Ě L ÍN , okresní školní inspektor v Hlučíně
JUDr. NOVOTNÝ SLAV., advokát v Mor. Ostravě
PILAŘ FRAN T., ředitel občanské školy v Třinci
POLÁŠEK A D O LF, inspektor státních škol v Českém Těšíně
POSPÍŠIL ARTUR, farář ve Štěpánkovicích
P R A Ž Á K FRAN T., řídící učitel české obecné školy v Návsí
JUDr. ŘÍH A K A R E L , advokát v Bohumíně-městě
SUSKÝ EDVARD, ředitel důchodenského úřadu města Slezské Ostravy
TESAŘ ŠT Ě P Á N , ředitel českých občanských škol v Karvinné
K ooptovaní členové ústředního v ý b o ru :
AM BRO S TO M Á Š, řídící učitel české státní obecné školy v Horním Těrlicku
FRO N ĚK VÁCLAV, hutník v Dolních Marklovicích
HEG ER K A R E L , farář v Prostřední Suché
HUBEŇÁK JO SE F , ředitel české občanské školy v Jablunkově
JU RA RICH ARD , řídící učitel v Loukách n. Olz.
PASTRŇÁK FRANT., ředitel měšťanské školy v Něm. Lutyni
SVO BO DA EMAN., řídící učitel ve Skřečoni
ZAH RAD N ÍK JAR., šéfredaktor Moravskoslezského deníku v Mor. Ostravě
Revisoři:
HUVAR RO B ER T, ředitel měšťanských škol ve Slezské Ostravě
K R O Č K O V Á VLASTA, choť řídícího učitele v Hrušově
K U Č E R A BOH., inspektor Larisch-Mónníchových uhelných dolů a koksárny v Karvinné
PO LAN SK Ý PAVEL, prokurista Městské spořitelny ve Slezské Ostravě
PŘIBYLA FRANT., městský účetní rada ve Slezské Ostravě
7
Poradci ve věcech školských:
MENŠÍK VLADIM ÍR, okresní školní inspektor ve Fryštátě
VALEČ EK VALENTIN, inspektor státních škol v Karvinné
F RE SL FRAN TIŠEK , ředitel státního učitelského ústavu ve Slezské Ostravě
M A C H A R A PR A V O SL A V , ředitel občanských škol v Českém Těšíně
*
Zpráva je d n a te le Slezské M a tic e osvěty lidové
za rok 1 9 3 3 --------------------------- B edřich Š tě tin a , I. je d n a te l
Rok 1933 uplynul bez význačnějších událostí pro Slezskou Matici osvěty lidové. V poli­
tickém životě a v životě československého národa utrpěli jsme bolestnou ztrátu úmrtím
velikého státníka a spolubudovatele státu dra Antonína Švehly, jehož vynikajících vlastností
želí celý národ.
P o d v r a t n á č i n n o s t . V roce 1933 se v naší republice rozmohla zjevně p o d ­
v r a t n á č i n n o s t s t á t u n e p ř á t e l s k ý c h p o l i t i c k ý c h s t r a n . Oblast Slezské Matice
osvěty lidové — Těšínsko a Hlučínsko — stala se též kolbištěm podvratné činností německých
protistátních stran, které dokonce usilovaly i o změnu státních hranic. Kvitujeme s povděkem
rázný čin vlády, že rozpustila dvě německé protistátní politické strany a zbavila jejich pří­
slušníky mandátů v samosprávných a zákonodárných sborech. Očista byla provedena, avšak
neviditelný kořen je nedotčen. Raší nové hlízy, které ještě ohrožují celistvost a bezpečnost
národa a státu. Slezská Matice osvěty lidové jako věrná strážkyně národních a státních zájmů
bude vždy a za každých okolností podporovati vládu republiky a pomáhati jí v těžkých
dobách, aby mohla vypleniti a zdolati vše, co ohrožuje bezpečnost státu a trvalý mír doma
i za hranicemi.
P o m ě r č e s k o p o l s k ý . Vedle podvratné činností německé zkalil se koncem roku 1933
přátelský poměr č e s k o p o l s k ý a to převážně působením polských činitelů ze zahraničí.
Polské vládní listy zahraniční uveřejňují překroucené zprávy o utiskování Poláků na Těšínsku
a šíří tak zcela úmyslně nepokoj a svár do oblasti naší republiky. Pro ilustraci pravdy o po­
měrech na Těšínsku uvedu několik suchých dat.
P o l s k á m e n š i n a v Č e s k o s l o v e n s k u má podle výsledků posledního sčítání lidu
asi 83.000 duší. Má svoje zástupce v parlamentě, v zemském zastupitelstvu moravskoslezském,
v okresním zastupitelstvu politického okresu fryštátského a českotěšínského, má ve svých
rukou správu celé řady obcí, polština je úředním jazykem u všech státních úřadů v soudním
okrese fryštátském, českotěšínském a jablunkovském, kde tvoří Poláci více než 20% menšinu.
Polské školství je vydržováno až na nepatrný počet škol Macierzy szkolnej z prostředků
veřejných. Náklad na učitele škol veřejných činil v roce 1933 celkem Kč 6,042.716'— . Zemský
školní fond přispěl v r. 1933 Macierzy szkolnej částkou Kč 189.488'— , t. j. náklad za 8 učitelů
veřejných škol, kterým byla udělena placená dovolená, aby mohli vyučovati na soukromých
školách Macierzy szkolnej. Kromě toho přispěl stát Macierzy na vydržování polského
gymnasia v Orlové v r. 1932 částkou Kč 150.000'— , v r. 1933 Kč 50.000. V roce 1934 má býti
toto gymnasium zestátněno.
V
roce 1933 měli Poláci na Těšínsku celkem 90 škol obecných se 245 třídami a 10 škol
měšťanských s 53 třídami, celkem tedy 100 škol se 298 třídami. Lidových škol hospodářských
vydržovaných ministerstvem zemědělství mají 7. Do převratu měli Poláci na celém Těšínsku
pouze jednu jedinou školu měšťanskou v Doubravě. Ačkoli stát vydržuje Polákům celou řadu
škol obecných a několik mateřských škol v místech, kde nebylo možno je zříditi z prostředků
obecních, přispívá ještě Macierzy szkolnej každoročně subvencí Kč 360.000'— na soukromé
školy. Nutno konstatovati, že sami Poláci v díle „Walka o szkole narodowa dla Polaków
za granici*", vydaném ve Varšavě v roce 1934 uvádějí, že na Těšínsku jsou splněny všechny
9
tři podmínky pro zdárný vývoj školství, t. j. polský vyučovací jazyk, vyučování polskými
učiteli a dozor polskými inspektory.
Mezi polským obyvatelstvem na Těšínsku je ještě dnes 4168 cizích státních příslusníku.
Jest nesprávné tvrzení polských časopisů, že se Polákům činí potíže při udělování státního
občanství, neboť od roku 1930 bylo kladně vyřízeno 960 žádostí tohoto druhu. Pri dnešní
hospodářské tísni a velké nezaměstnanosti se dovoluje, aby polští občané, bydlící za hranicemi,
mohli pracovati na dolech v oblasti uhelné, v třineckých železárnách, v Petrovicích a pod.
Nezaměstnaným polským příslušníkům se vyplácejí podpory v nezaměstnanosti ve stejne výši,
jako příslušníkům československým.
Poláci na Těšínsku vydávají celkem 9 časopisů, Ceši pouze 2. — V politickém okrese
českotěšínském mají Poláci ze 780 spolků svých polských 357, z toho 48 hospodářských,
52 osvětové, 54 hasičské, 65 dobročinných, 64 tělovýchovné a sportovní, kromě toho mají
v tomto okrese 46 záložen, 4 záložny rolnické, podniky družstevní a j. Ministerstvo sociální
péče darovalo v posledních třech letech Polské péči o mládež Kč 140.000— . Z prostředků
zemských dostávají různé polské instituce roční subvenci Kč 80.000— . Polským vodním
družstvům bylo vyplaceno v posledních pěti letech přes Kč 1,000.000'-. Polským obcím
na Těšínsku vyplaceno v roce 1933 celkem Kč 2,143.000’- na úhradu řádného rozpočtu
z přídělu země.
Naproti tomu v polské části Těšínská, která byla mírovou smlouvou přidělena Polsku,
není ani jediné české školy, ačkoli domorodý lid je tu ze značné části orientován česky a
Poláků nenávidí, jak se nejlépe prokázalo v době plebiscitní. — Běda tomu, kdo by se tu
opovážil volatí po české škole.
Česká menšina v Polsku (v okolí Lucku) má podle posledního sčítání lidu pres 26.000
duší. Nemá však ani jediné veřejné školy české. Je tu jen několik škol českopolských, v nichž
se vyučuje polovině předmětů česky a polovině polský. Vyučují tu ale polští učitele, kteri ani
českého jazyka dobře neznají. Na některých školách veřejných vyučuje se cestmě jen ja o
předmětu. — I na 14 soukromých školách vydržovaných Českou Maticí v Lucku a Českou
Besedou v Zdolbunově musí se vyučovati dějepisu a zeměpisu polský. Dozor vykonávají
polští inspektoři. Tato česká menšina jest ve skutečnosti spiata s polským státem a loyalně
mu slouží, o iredentě není tu ani řeči. Na vydržování 14 soukromých škol přispěla polská
vláda volyňským Čechům z a 7 l e t celkem částkou 16.500 zlotých.
Polské obyvatelstvo na Těšínsku tvoří ze značné části přistěhovalci z Halíce, o cemz
svědčí tato úřední data statistická bývalého Slezska. Podle nich z celkového počtu polského
obyvatelstva rak. Slezska
v roce 1869 příslušelo do Haliče 4.547
„
1880
„
„
„
11-660
1890
„
„
„
21.189, z nich narozeno v Haliči 16.470
I
1900
„
„
„
50.463......................
33.867
„
1910
......................
58.545......................
«
38.381
Haličtí přistěhovalci, kteří přišlí na Těšínsko za chlebem, byli dobrou oporou bývalých
rakouských úřadů a germánských závodů pro polonisaci, která byla ve skutečnosti P^ec °
ným stadiem pro germanisaci obcí. — Ještě dnes sdružují Poláci při volbách do o cí svoje
kandidátky se stranami německými a volí za starostu vždy raději Němce než Čecha.
Ve školním roce 1932/33 bylo statisticky zjištěno, že v německých obecných školách
na Těšínsku jest 699 a na německých měšťanských školách 194 polské dětí, celkem tedy se
v německých školách odnárodňují dobrovolně 893 polské děti.
10
Tyto číslice jsou ve skutečnosti mnohem větší, jelikož správcové a ředitelé škol němec­
kých uvádějí za Poláky pouze ty děti, které neznají německého jazyka.
Těchto několik dat jasně prokazuje, že Poláci na Těšínsku nemají práva si stěžovati
na jakýkoli útisk, a že jejich křik v zahraničních novinách vládních jest umělé zkreslování
pravdy podle jejich známého hesla „Nie honorowo, ale zdrowo".
Matiční pracovníci na Těšínsku zaujali své stanovisko ku provokací zahraničních Poláků
na schůzi v Českém Těšíně 11. března 1934. Nedáme se vyprovokovati, zachováme klid, ale
ze svého nedáme ani čtverečního metru československé půdy. Nemůžeme také trpěti, aby
polský konsul v Mor. Ostravě zasahoval do vnitřních záležitostí našeho státu. P r o č e s k y
o r i e n t o v a n é S l e z a n y z a O l z o u a p r o v o l y ň s k é Č e c h y d o v o l á v á m e se
stejných práv, k t e r ý c h p o ž í v a j í u nás P o l á c i .
Hlučínsko
Poměry na tomto území nejsou stále ještě utěšené. Moravský lid na Hlučínsku je zvyklý
od doby předpřevratové hledati zaměstnání v Německu a slouží poctivě tomu, kdo mu dá
chleba. Dnes při značné nezaměstnanosti není možno, aby všichni občané Hlučínska nalezli
zaměstnání na našem území, proto odchází na jaře každoročně řada mladších dívek a jinochů
do Německa, které jim z důvodů agitačních práci dá, ačkoli je v Německu nezaměstnanost
poměrně větší, než u nás. Na podzim vracejí se opět na Hlučínsko, vyměňují německé marky
za čsl. koruny a kupují výbavu. Je zřejmé, že v Německu dnes při nepoměrně vysokém kursu
německé marky vydělají za léto více, než by vydělali u nás. Z tohoto důvodu chválí poměry
v Německu a chovají se u nás tak, aby němečtí zpravodajové, kterých je v každé vesnici
několik, mohli o nich referovati příznivě a doporučili je v příštím roce opět do práce. Toto
stěhování působí velmi nepříznivě na konsolidaci poměrů na Hlučínsku. Moravská mládež,
třeba je již vychována v českých školách, nenavštěvuje českých zábavních podniků a před­
nášek jenom ze strachu před německými zpravodaji, a tím se stává, že odchovanci českých
škol z důvodů čistě výdělečných mluví raději německy, třeba i lámaně, jen ne česky, a to jen
proto, aby se zalíbili důvěrníkům z Německa. Naše četnictvo mělo by si více všímati této
německé zpravodajské služby, než činí dosud. Tyto poměry způsobily při změně německé
vlády na počátku roku 1933 na Hlučínsku situaci pro nás velmi nepříznivou. Jsme povděčni
tomu, že vláda rázně tu zakročila proti podvratným elementům a zjednala na Hlučínsku
opět pořádek.
Slezská Matice osvěty lidové poukazovala v uplynulém roce několikráte na nebezpečí
„Privatunterrichtu", leč nepodařilo se jí, aby vláda tuto hlízu Hlučínska úplně odstranila. —
Pokoutní vyučování, které stále sílí, bylo sice částečně omezeno, ale není dosud úplně zne­
možněno. V započaté práci však Matice neustane, dokud pokoutní vyučování nebude zcela
odstraněno.
Matiční odbory na Hlučínsku pracují v těžkých dobách a za podmínek velmi nepřízni­
vých čile a s chutí. Všem matičním činitelům Hlučínska za jejich vysilující a nevděčnou práci
patří srdečné díky všech funkcionářů Slezské Matice osvěty lidové.
Výstavba škol na Hlučínsku jest naléhavou nutností. Slezská Matice osvěty lidové se
starala v uplynulém roce o to, aby alespoň nejnutnější budovy byly postaveny. Bylo jí také
přislíbeno, že se postaví budova měšťanské školy v Hlučíně a Dolním Benešově.
Bohužel však poměry u nás byly silnější, než dobrá vůle odpovědných. V práci však
neustaneme.
11
V zájmu státním jest však nevyhnutelně nutno, abychom včas zamezili vlivu Německa
na smýšlení moravského lidu na Hlučínsku. To se může státi jen tehdy, dáme-li mu zaměstnání
a možnost výdělku doma. Může-li Německo dnes zaměstnati sta hlučínských Moravců čistě
z důvodů protičeských, proč by nemohla republika a hlavně její zemědělské kruhy poskytnouti zaměstnání několika stům lidí z důvodů státních? Slezská Matice osvěty lidové chce
v tomto směru podniknouti akci v letošním roce a doufá, že její hlas nebude hlasem volajícího
na poušti.
Stavba škol
Ačkoli v r. 1933 prokazovala Matice neustále nutnost staveb škol naTěšínsku z prostředků
státních, nemůžeme se pochlubiti v tomto směru ani jediným úspěchem. Z důvodů rozpočto­
vých nebylo možno vyhověti oprávněné potřebě. Dostalo se nám však ujištění, že v r. 1934
se postaví školní budovy v Žívoticích, Bukovci a ve Stonavě. Bohužel však do dnešního dne
se ještě nikde nestaví. Jsme si plně vědomí, že stavba potřebných obecných škol na Těšínsku,
stavba měšťanské školy v Jablunkově a H. Suché, a dostavba českého gymnasia v Č. Těšíně
se nedá oddalovati do nekonečna. Doufejme, že hospodářská tíseň v dohledné době ustoupí
zase normálním poměrům, v nichž bude možno vyhověti naléhavé potřebě českých menšin
na pohraničí již z důvodů státní prestiže.
Zápisy d o škol
Nejkrásnějším výsledkem práce matičních drobných činitelů jsou skvělé výsledky zápisu
do škol. — Na školách obecných byl celkem úbytek, který se dá vysvětliti zmenšením počtu
narozených dětí, zato na všech školách měšťanských byl všude značný přírůstek. Celkově
české školy vykazují značný přírůstek dětí, školy německé a polské úbytek.
V polit, okrese f r y š t á t s k é m bylo zapsáno do všech škol obecných a měšťanských
celkem 24.367 dětí, t. j. o 155 dětí méně, než ve školním roce 1932/33. Ve šk. roce 1933/34
navštěvuje české školy obecné a měšťanské 16.600 (přírůstek 335 dětí), školy polské 4,805
(ubylo 41 dítě), školy německé 2,962 (úbytek 449 dětí). Je potěšitelným zjevem, že ze škol
německých počínají mizeti děti železničních zaměstnanců Slezáků. Krásných úspěchů bylo
docíleno hlavně na českých školách v Karvinné a v Novém Bohumíně. — V Karvinné byly
zapsány ve šk. roce 1933/34 do českých škol celkem 2193 děti (přírůstek 81), do polských
škol 1283 (ubyly 2 děti), do německých škol 572 (ubylo 148 dětí). V českých školách v Karvinné
je zapsáno letos o 338 dětí více než ve školách polských a německých dohromady. V Novém
Bohumíně zapsány do českých škol národních 1272 děti (o 149 dětí více), do polských 88
(úbytek 3 děti), do německých 1197 (ubylo 175 dětí). V českých školách jest již skoro tolik
dětí, jako ve školách německých a polských dohromady.
V politickém okrese č e s k o t ě š í n s k é m byly zapsány do všech obecných a měšťan­
ských škol celkem 16.904 dětí, t. j. o 404 děti více, než ve školním roce 1932/33. Z celkového
počtu dětí navštěvuje české školy 7.880 dětí (46'66 °/0), polské školy 7245 dětí (42 90 / 0),
německé školy 1.779 dětí (10 44 % ). — Ve školním roce 1933/34 přibylo v českých školách
celkem 558 dětí, ve školách polských ubylo 45 dětí a ve školách německých rovněž ubylo
109 dětí. Na obecných školách máme již dnes větší počet dětí v těchto obcích: Jablůnko v,
Dolní Lomná, Návsí, Tyra, Dolní Datyně, Hnojník, Hradiště, Chotěbuz, Mosty, Staníslavíce,
Šumbark, Český Těšín, Třinec; na měšťanských: Jablunkov, Hnojník, Č. Těšín, Třinec.
12
V politickém okrese h l u č í n s k é m bylo ve školním roce 1932/33 zapsáno v českých
školách obecných a měšťanských 7.081 dítě, ve školách německých mimo okres 591 dítě a
soukromě se vyučovalo (ve školách pokoutních) 551 dítě. Počet dětí soukromě vyučovaných
se zvýšil ve školním roce 1933/34 na 628 dětí, z čehož je nejlépe zřejmá podvratná činnost
německé zpravodajské služby, jež tajně donucuje rodiče, aby své děti posílali do soukromého
vyučování.
Všeobecná hospodářská tíseň
neušetřila ani pokladny Slezské Matice osvěty lidové, která každoročně již v měsíci září
zeje prázdnotou, takže pokladník je nucen navrhovati, aby pro úhradu řádných vydání použilo
se kmenového jmění. Je to zjev nezdravý, ale nutný, nemá-li Matice prozatím v úmyslu uza­
vřití asi polovinu mateřských škol a jiných ústavů odborných. Dokud prostředky jsou, nechce
předsednictvo přikročovati k tomuto radikálnímu opatření, které by bylo pravou pohromou
národní práce na pohraničí. Již po tři roky doplácí Matice ze svého vlastního kmenového jmění
přibližně Kč 100.000"— . Příspěvky samosprávných korporací již skoro vymizely, dary jsou ne­
patrné, odkazů skoro není, příspěvky odborů platí se opožděně. Jsme ještě šťastní, že stát
uznává práci matičních odborů a přispívá každoročně předsednictvu přiměřenou subvencí.
Ústřední výbor po návrhu předsednictva učinil dalekosáhlá úsporná opatření, kterými jedině
bylo možno deficit matiční snížiti na přiměřenou částku. Všem zaměstnancům matičním
byly sníženy platy obdobně jako zaměstnancům státním, ačkoli platy na př. učitelek mateřských
škol jsou nepoměrně menší než platy učitelek na školách státních. Zrušeny hubené odměny
okresních jednatelů, zastaveno poskytování příspěvků na pořizování jevišť a na vánoční
nadílku, snížen podstatně rozpočet odbočky v Českém Těšíně a kanceláře ve Slezské Ostravě,
zvýšen nájem z pronajatých bytů a matičních pozemků, vydány vánoční a velikonoční pohlednice,
rozeslána sta žádostí o přistoupení za zakládajícího člena a p. Předsednictvo je si plně vědomo,
že snížením platů ublížilo nemálo svým zaměstnancům, kteří svou práci vykonávají svědomitě,
ale je přesvědčeno, že tito pracovníci vědí sami nejlépe, že v daných dobách nebylo jiného
východiska. Doufejme, že všeobecná hospodářská tíseň nebude trvati na věky, a že v dohledné
době vysvitne opět slunko normálních poměrů.
O rganisace
V organisaci matiční nebylo v uplynulém roce změn. Matiční odbory jsou již ve všech
obcích matiční oblasti. Zřídí-li se nový odbor, je to vždy druhý odbor v rozsáhlé obci, kde
kmenový nevyhovuje pro vzdálenost určité osadě nebo části obce. Pracuje se na prohloubení
matiční organisace a její činnosti. Za tím účelem zřídilo se několik komisí jako: úsporná,
vydavatelská, kinová, národohospodářská, organisační a informační. Do jednotlivých komisí
navrhli okresní jednatelé vhodné osoby znalé matiční práce. Komise jednají o otázkách svého
oboru a překládají svoje návrhy předsednictvu a ústřednímu výboru. Zřízením komisí snaží
se předsednictvo umožniti širšímu kruhu svých pracovníků spoluprácí na matičním podnikání
ve všech různých oborech rozsáhlé a všestranné činností na pohraničí.
V roce 1933 měla Slezská Matice osvěty lidové 147 odborů se 16.678 členy.
Ochranitelská činnost je bohužel nedostatečná. Odborů potřebujících pomoci je veliký
počet, ale odborů finančně silných a zajištěných velmi málo, je tedy ještě dnes spousta matičních
jednotek odkázána na svou vlastní pěst. Bylo by si přáti, aby zvláště v Čechách projevilo se
13
více porozumění pro potřeby Těšínská alespoň v tom směru, že by některé spolky nebo
korporace převzaly ochranitelskou funkcí menšinových matičních odborů.
S práva spolku
V
čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná pravidelné
schůze každých 14 dní. V roce 1933 sešlo se předsednictvo 22 krátě a učinilo 849 usnesení.
Ústřední výbor měl 5 schůzí a vyřídil 975 případů. Vedle ústředního výboru je poradním
činitelem sbor okresních jednatelů, které svolává předsednictvo dle potřeby. V roce uplynulém
bylo 7 schůzí okresních jednatelů. Schůzí okresních jednatelů zúčastňuje se zástupce Národní
rady slezské, Svazu slezských obcí, měst a okresů a školní inspektoři. Ve schůzích těchto
formulují se návrhy pro předsednictvo a ústřední výbor. Usnesení předsednictva a ústředního
výboru vyřizuje matiční kancelář, která má kromě tajemníka a účetního 3 písařky na stroji.
Z úsporných důvodů byla v r, 1933 propuštěna jedna písařka na strojí. Rozsáhlost kancelářské
agendy nejlépe ilustrují číslice. V r. 1933 přijala Matice 5673 dopisy a odeslala: 4162 dopisy,
715 lístků, 16.205 tiskopisů, 24 poukázky, 125 balíků. Celkem 26.904 kusy.
O d b o č k a v Českém Těšíně
Odbočka ústřední kanceláře v Českém Těšíně vyřizuje záležitosti odborů okresních
sborů českotěšínských A i B a jablunkovského. Pravidelných porad odbočky zúčastnili se tito
matiční činitelé: náměstek starosty řed. B. Klac, pokladník ředitel M. Tesař, II. jednatel ředitel
J, Železný, okresní jednatelé p. p. prof. Antonín Kejzlar, řídící učitel T. Ambros, p. inspektor
A. Polášek a správce odbočky prof. Placht. V poradách činěna usnesení o národně politických,
školských, hospodářských a osvětových otázkách oblastí matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva
a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky rozesílána „Těšínská korespondence", která
zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku. V odbočce připravováno vydání „Těšínského
kalendáře." Projednány záležitosti kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného.
K odbočce přičleněna agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a
Hlučínsko. K vyřízení 860 záležitostí bylo třeba 4.537 přípisů. Letáčků pro kursy MJVŠL bylo
natištěno 25.320. Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 19 odborů 188 divadelních her.
Návštěv bylo v odbočce 1.389, telefonních rozhovorů 1.117. — Obvodová knihovna v Českém
Těšíně rozeslala ve správním období 1932/33 celkem 31 knižních souborů na doplnění místních
knihoven v menšinových obcích okresu (celkem 1.385 svazků) a docílila 5.434 výpůjček.
Knihovníci, až na jednoho vesměs učitelé, plní zdárně a s opravdovou svědomitostí nesnadný
osvětový úkol. Protože pro období 1933/34 bylo rozesláno téměř o 450 svazku více, lze
očekávati ještě příznivější výsledek než v období minulém. Bude zásluhou pánu knihovníků,
přispějí-li k němu další obětavou prací a vhodnou propagací české knihy. — Okres jablunkovský
má vlastní obvodovou knihovnu.
M a tičn í z p ra v o d a j
Velmi dobrým počinem pro informaci členstva o různých záležitostech spolkových jest
vydávání Matičního zpravodaje, který se rozmnožuje strojem již čtvrtý rok. — Redakcí řídí
taj. Ant, Hořínek, články o samosprávě píše tajemník Svazu slezských obcí, měst a okresů
p. F. Kotrš. Zpravodaj slouží výhradně účelům matičním. V r. 1933 vydáno 10 č. ve 250 výtiscích.
v•
•v *
Činnost m atiční
Osvětová činnost vyvíjí se v odborech matičních velmi úspěšně, ačkoli nezaměstnanost
a tíživá hospodářská situace jí oproti minulým rokům značně brzdí. Výkaz o osvětové prácí
za uplynulý rok uvedu později. — Velmi dobrým pomocníkem Matici v osvětové činnosti je
Masarykova jubilejní vyšší škola lidová, která byla založena z popudu Matice na oslavu
80. narozenin presidenta republiky. Ve školním roce 1932/33 uspořádala v různých místech
20 kursů pro 792 posluchače, ve 3 cyklech přednášek uspořádáno 28 večerů, které navštívilo
úhrnem 958 posluchačů, a 24 jednotlivé přednášky navštívilo 1.295 posluchačů. Podrobnou
zprávu vydalo kuratorium tiskem.
Velikou péči a největší finanční náklad věnuje Matice mateřským školám, kterých vy­
držovala svým nákladem v r. 1933 celkem 42. Vlastním nákladem vydržuje mateřskou školu
odbor v Dolní Líštné. — Z důvodů úsporných se rozhodlo předsednictvo uzavříti 2 mateřské
školy a to: v Dětmarovicích, kde při posledním sčítání lidu napočteno 94'6 procent Čechů, a
ve Vělopolí pro nepatrný počet dětí. Toto rozhodnutí učinil ústřední výbor s těžkým srdcem,
ale nebylo možno jednati jinak, neboť železná nutnost tak přikazovala. Snažili jsme se, aby
ministerstvo školství a národní osvěty převzalo nám do státní správy pět mateřských škol.
Ministerstvo financí však návrhu ministerstva školství nevyhovělo. V roce letošním pokusíme
se znovu žádati o převzetí mateřských škol do správy státní v těch místech, kde matiční
školy mateřské jsou umístěny ve státních budovách. Doufejme, že budeme mítí více štěstí.
Finanční tíseň obcí ohrožuje existenci mateřských škol vydržovaných z prostředků veřejných.
Tak v D. Suché zrušila obec mateřskou školu, kterou svého času tu zřídila Slezská Matice.
Školu tuto zachránil však místní matiční odbor, který společně s několika jinými českými
spolky převzal úhradu celkového nákladu. Toto rozhodnutí matičního odboru a ostatních
českých spolků v Dolní Suché zasluhuje plného uznání. — V nebezpečí je i bývalá mateřská
škola matiční v H. Suché, kterou převzala obec a dnes ji chce z důvodů finančních uzavříti.
Nových mateřských škol dnes zřizovati nemůžeme, neboť nemáme ani tolik prostředků,
abychom mohli zaplatiti náklad za školy již povolené. Již dnes je nad naše síly udržeti mateř­
ské školy v místech, kde je jich z důvodů národních nevyhnutelně zapotřebí.
Vedle mateřských škol vydržujeme 2 odborné školy pro ženská povolání a to: v Novém
Bohumíně (tříletou) a v Karvinné roční školu rodinnou. Obě školy zatěžují nemálo matiční
rozpočet, ačkoli ministerstvo školství a národní osvěty se snaží Matici pomáhati tím, že
do Nového Bohumína i do Karvinné přidělilo po jedné státní učitelce, které platí z prostředků
státních. V r. 1933 zaplatilo ministerstvo školství na úhradu osobního nákladu pro obě školy
příspěvek Kč 76.580 — a město N. Bohumín Kč 10.140— . Kromě toho přispívá na obě školy
malou subvencí zemský výbor a Obchodní komora v Opavě. Obě školy plní zdárně svůj
úkol již po deset let a odchovaly za tuto dobu celou řadu národně uvědomělých a prakticky
vyškolených dívek. Ministerstvu školství a národní osvěty i městu Nov. Bohumínu děkujeme
za vydatné subvence, které nám umožňují vydržovati tyto školy.
Hudební školy vydržuje Matice dvě: v Novém Bohumíně s expositurami ve Fryštátě,
v Petrovicích, Rychvaldě a v Orlové, a samostatnou školu v Českém Těšíně s expositurami
v Třinci, Jablunkově a Hnojníku. Vlastní hudební školu má odbor v Radvanicích a Petřvaldě.
Expositura v Orlové se osamostatňuje. Tyto hudební školy matiční plní zdárně své poslání.
Ačkoli všichni žáci těchto škol platí školné, neuhradí jeho příjem celkového nákladu, takže
se doplácí na ně z prostředků matičních. Byl již učiněn návrh hudební školy v nynější těžké
době zrušiti. Předsednictvo tuto věc odložilo a bude jednati ještě o způsobu úhrady deficitu.
15
Na Hlučínsku hradila Matice věcný náklad krajkářských kursů v Bolaticích a Hlučíně,
náklad osobní platí stát.
Důležitým zdrojem příjmů je pro Matici Těšínský kalendář, který vydává již 13 roků.
O jeho oblibě se nebudu zmiňovati. Nepříznivé hospodářské poměry zmenšily v poslední době
výnos inserce, která v dřívějších letech tvořila vlastně čistý zisk. Kalendář je značně rozšířen.
Bylo by si přáti, aby všechny matiční odbory pochopily jeho význam a snažily se odebrati
alespoň o polovinu více výtisků, než tomu bylo dosud. 7.000 výtisků po Kč 5'— uhradí nám
celkový náklad. Kdyby odbory odebraly o 3.000 výtisků více, uhradily by deficit hudebních
škol, které by pak mohly býti zachráněny. Kromě toho zůstane ještě Maticí výtěžek inserce,
kterého použije na vydržování mateřských škol.
Ve snaze rozmnožiti matiční příjmy se rozhodlo předsednictvo vydati vánoční a veliko­
noční pohlednice, které se ještě nevžily tak, jak by bylo záhodno. Prosím všechny odbory a
všechny matiční zaměstnance, aby hleděli jejich prodejem ulehčiti finanční tíseň a zachránili
tím alespoň jednu mateřskou školu v některé horské obci.
Matici zasílali žádostí o podporu různí členové, kteří se nezaviněně octli v bídě a nouzi.
Dokud tomu matiční příjmy dovolovaly, vyhovovala ráda, prokázal-li odbor, že člen podpory
zaslouží. Dnes je nemožno, aby Matice podporami tohoto druhu zvětšovala svůj deficit. Proto
byl utvořen „Svépomocný fond“ , do něhož odvádějí odbory za každého člena roční příspěvek
10 haléřů. Z výtěžku fondu se pak udělují podpory. V roce 1933 vyplaceno po návrhu odborů
celkem Kč 2.050'— členům, kteří buď vyhořeli nebo jinak jsou nezaviněně v nouzi. Výkazy
podpor se uveřejňují v Matičním zpravodaji. Ještě dnes je celá řada odborů, které nejsou
členy tohoto fondu a ničím ještě nepřispěly. Nemají ovšem také nároku, aby se jejich členům
dostalo podpory.
Slezská Matice osvěty lidové má a spravuje tyto fondy:
1. Fond Věnceslava Hrubého na podporu nemajetných žáků středních škol ve Slezsku,
který dosáhl již výše Kč 64,157'65. Ve školním roce 1933/34 byla z něho udělena podpora
21 žáku středních škol v celkové částce Kč 4.500"— .
2. Fond Židkův na podporu chudých žáků českého gymnasia v Českém Těšíně. Vykazuje
Kč 12.312’95. Ve školním roce udělena z něho podpora Kč 600"— dvěma žákům českého
gymnasia v Českém Těšíně.
3. Fond Rakův na ošacení chudých dětí českých škol v Č. Těšíně vykazuje Kč 14.851’35.
4. Fond dra Ferdinanda Pelce vykazuje Kč 2.383’95.
5. Fond pí Lehečkové Kč 1.529'60.
Kromě uvedených fondů spravuje ještě Matice ve funkci kuratoria Masarykův jubilejní
lídovýchovný fond, který dne 31. XII. 1933 vykazuje jmění Kč 190.521*40. Z úroků se financuje
lidovýchovná činnost Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko,
Půjčka práce
V
roce 1933 vyzvalo předsednictvo všechny odbory, aby dle svých sil upisovaly půjčku
práce, kterou vypsala vláda republiky. Ačkoli máme mnoho odborů velmi chudých, upsaly
54 odbory celkem 171.900’— Kč, čímž nejlépe prokázaly svou oddanost a lásku k republice,
která z výtěžku půjčky financuje veřejné stavby a tím čelí nezaměstnanosti. Mimo to upsáno
z Masarykova jubilejního fondu Kč 80.000’— a z fondu Věnceslava Hrubého Kč 20.000’— ,
Upsáno tedy celkem i s odbory Kč 271,900’— . Z odborů upsal nejvíce I. odbor v Novém
Bohumíně — Kč 25.000'— .
16
Vánoční nadílka. Příkladem krásné obětavosti matičních odborů je pěkný výsledek
vánoční nadílky pro potřebné děti českých škol. Odbory po celý rok pilně pracují a finanční
zisk podniků zábavných ukládají na knížku, aby před vánocemi mohly způsobiti radost české
drobotině. Poslední hubená léta silně zapůsobila i na příjmy matičních odborů a zmenšila
náklad na vánoční nadílku oproti rokům předcházejícím. Přesto přese všechno byl výsledek
vánoční nadílky velmi potěšující. Odbory dle svých možností ošatily a obuly alespoň ty, kteří
toho nejvíce potřebovali. Pomáhati nejnuznějšímu bližnímu skutkem je nejkrásnějším úspěchem
práce matičních odborů a projevem opravdového sociálního cítění. Chudému nepomůžeme
slovy, ale skutky. Žel, že předsednictvo nemůže dnes přispěti na vánoční nadílku ani nejpo­
třebnějším odborům pod horami. V r. 1933 činil celkový příjem matičních odborů Kč 1,118.063'16,
z toho bylo věnováno na vánoční nadílku Kč 291.170'10.
Kromě vánoční nadílky uspořádalo mnoho odborů na českých školách i tak zvané
stravovací akce. Dětem bylo rozdáváno v přestávkách mléko nebo byla vařena polévka.
Náklad stravovací akce platí odbory, kterým přispívají obce, okresní péče o mládež, nebo
i jiné spolky. V Novém Bohumíně v roce 1933 přispěla obec pro tento účel českým školám
částkou Kč 10.000'— , takže mohl I. odbor matiční v době od 1. listopadu 1933 do 30. dubna
1934 stravovati pětkráte v týdnu 342 děti rodičů bez zaměstnání nebo rodičů pracujících omezeně.
Mimo to dodávají městské jatky matičnímu odboru za nepatrnou cenu jednou týdně 8 kg masa
na polévku. Tímto způsobem snaží se odbory zmírniti bídu nezaměstnanosti a ulehčiti rodičům
ve starostech o kus chleba pro svoje dětí.
Mravenčí prácí matičních odborů vystihnou nejlépe číslice. — Bylo vykonáno:
v roce 1933
přednášek ....................................
kursů ..............................................
divadelních představení . . . .
dětských představení
. . . .
kínematografíckých představení .
loutkových h e r ...............................
besídek pro m lá d e ž .....................
akademií a koncertů.....................
národních a jiných slavností . .
výletů . * .........................................
různých zábav ...............................
430
13
364
110
1.279
308
157
76
v roce 1932
253
474
17
322
122
1.315
202
148
76
122
83
269
k n i h .............................................. 104.648
č t e n á ř ů ......................................... 19.053
počet v ý p ů j č e k .......................... 276.490
115.791
21.268
300.664
} 198
veřejné a matiční knihovny měly
S výsledkem práce matičních odborů jsme plně spokojeni a hrdě můžeme prohlásiti,
že matiční odbory na Těšínsku a Hlučínsku a jejich členové jsou nejpevnější hrází na pohraničí
státu a jeho nejoddanějšími a nejvěrnějšími občany. Výsledek veliké práce matičních činitelů
prýští jedině z nezměrné lásky k národu a republice, bez této lásky nebylo by práce. Jsme
šťastní, že v řadách matičních nikdo se neptá po politické nebo náboženské legitimaci, nikdo
17
neuplatňuje názorů, které by mohly ohrozití nebo podkopati jednotící ideu spolupráce všech
poctivých Čechů na Těšínsku a Hlučínsku, kde známe pouze Čechy, Poláky a Němce, ale
neznáme v matiční práci politické nebo náboženské příslušnosti. Každému, který by chtěl
do Matice zasévati símě politické nevraživosti, předem srdečně děkujeme, neboť mnohaletá
zkušenost již nás dostatečně poučila, že jedině a pouze svornost a společná láska k národu
a republice je oním zázračným proutkem, který může vykonati divy ve směru státním i ná­
rodním na pohraničí. Do matičních řad vítáme každého řádného a poctivého Čecha, který
chce a umí pracovat, ale nikdy ještě jsme se neptali a ptáti se nebudeme, jakého je politického
nebo náboženského přesvědčení. Kdo by tak činil, ohrožoval by v základech mohutnou
organisaci matiční, která není pro strany, ale národ a stát. Matice chce a bude sloužiti výhradně
a jedině národu a státu československému.
Tuto nestranickost Matice uznávají všichni vedoucí činitelé všech českých politických
stran na Ostravsku a účinně podporují snahy Matice u ústředních úřadů v Praze a Brně(
kdykoli je požádáme o intervenci. Několikráte již intervenovalo pro nás několik poslanců
různých stran společně.
Prosím zástupce odborů, aby se ve svých místech bránili v matiční činnosti jakémukoli
stranictví, které by mohlo ohrozití jednotu a svornost odboru. Politika do Matice nepatří. —
Matice pracuje ruku v ruce s Čsl. Národní radou v Praze a její odbočkou v Opavě,
se Svazem Matic, se Svazem měst, obcí a okresů, Národní jednotou slezskou a s mnoha jinými
přátelskými organisacemi.
Konám jen svou milou povinnost, poděkuji-li všem matičním pracovníkům za všechno,
co ve prospěch české věcí vykonali. Bez jejích spolupráce nikdy bychom se nemohli vykázati
tak ohromnou činností. Děkuji rovněž tisku, který bez rozdílu politického zabarvení vydatně
a ochotně nás podporoval. Děkuji všem českým poslancům z Ostravska i Opavska, našemu
učitelstvu a všem přátelům mimo Slezsko za vše, co vykonali ve prospěch hraničářů Těšínská
a Hlučínska. Nejvřelejší díky naše patří všem úřadům, zvláště pak ministerstvu školství a
národní osvěty. Díky zasluhují i všichni matiční zaměstnanci, kteří s příkladnou pílí konají
prácí pro zdar všeho matičního podnikání.
Odbory matiční, předsednictvo i ústřední výbor jsou a budou onou jednotící složkou,
která dovede pojití i rozvaděné bratry ke společné prácí ve prospěch národa a státu. Jsme
šťastni, že v Matici vidí i centrální úřady pražské důležitého činitele hraničářského a uznávají
náš význam.
Jen v j e d n o t ě je síla. J e d n o t u a s v o r n o s t z a c h o v á m e .
18
Okresní matiční výbory
Oblast působnosti SL M. O. L. jest rozdělena na 9 obvodů. Každý obvod tvoří okresní
výbor, v jehož čele stojí okresní jednatel jako předseda. Okresní matiční výbor tvoří zástupci
jednotlivých odborů sdružených v okresním výboru. Obvody jsou rozděleny takto:
1. Okresní v ý b o r p ro Bohum ínsko:
Předseda Bedřich Štětina, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Bohumín-město, 2. Nový Bohumín L, 3. Nový Bohumín - Šunychl II., 4. Dětmarovice,
5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov,
10. Rychvald u kostela, 11. Skřečoň, 12. Věřňovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada.
2. Okresní v ý b o r p ro Fryštátsko:
Předseda Břetislav Kubala, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hohenegger, 4. Karvinná-Hraníce, 5. Karvinná-Jindřich,
6. Karvinná-Solca, 7. Karvinná-Sovinec, 8. Karvinná-střed, 9. Louky, 10. Marklovice Dolní,
11. Město Staré, 12. Ráj, 13. Stonava, 14. Suchá Horní.
3. Okresní v ý b o r p ro O rlo v s k o :
Předseda Jan Soukup, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové.
Sdružuje tyto matiční od b o ry :
1. Doubrava, 2. Lazy, 3.Lutyně Polská, 4. Orlová, 5. Orlová-Zimní důl, 6. Petřvald, 7.PetřvaldPodlesí, 8. Porubá, 9. Rychvald-Podlesí, 10. Rychvald-důl Václav, 11. Suchá Dolní, 12. Suchá
Prostřední.
4. Okresní v ý b o r českotěšínský A :
Předseda Tomáš Ambrož, řídící učitel v Horním Těrlicku.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovíce Dolní, 5. DomasloviceVolovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice-Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšice, 11. Stanislavice, 12. Šumbark, 13. Těrlicko Hor., 14. Těrlicko Dol., 15. Tošanovice Dol., 16. Životice,
17. Žukov Dolní, 18. Žukov Horní.
5. Okresní v ý b o r českotěšínský B:
Předseda Václav Placht, profesor českého státního ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně.
Sdružuje tyto matiční od bory:
1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Konská-Kanada, 5. Komorní Lhota, 6. Lištná Dolní,
7. Lištná Horní, 8. Nebory, 9. Ropice, 10. Řeka, 11. Smilovice, 12. Střítěž, 13. Svibice,
14. Český Těšín, 15. Třanovice, 16. Třinec, 17. Vělopolí.
19
6. O kresní v ý b o r pro Ja b lu n ko vsko :
Předseda Jan Železný, ředitel státní občanské školy v Bystřici n. O.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Bukovec, 2. Bystříce n. O., 3. Hrádek, 4.Hrčava, 5. Jablunkov, 6. Karpentná, 7. Košařiska,
8. Lomná DoL, 9. Lomná Hor., 10. Lyžbíce, ll.M ilík ov, 12. Mosty u Jablunkova, 13. Návsí,
14. Nýdek, 15. Nýdek - Hluchová, 16. Oldřichovice, 17. Písek, 18. Tyra, 19. Vendryně,
20. Vendryně-Zaolzí.
7. O kresní v ý b o r p ro Frýdecko:
Předseda Antonín Hrozek, okresní školní inspektor ve Frýdku.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Bludovice Prostřední a Horní, 2. Dobrá, 3. Frýdek, 4. Janovice, 5. Janovice-Bystré,
6. Lubno, 7. Lhoty Nižní, 8. Lhoty Vyšní, 9. Malenovice, 10. Morávka-Pražma, 11. Pržno,
12. Panské Nové Dvory, 13. Raškovice, 14. Sedliště, 15. Staré Hamry, 16. Václavovice,
17. Vojkovice, 18. Žermanice.
8. O kresní v ý b o r p ro o b v o d slezskoostravský:
Předseda Jindřich Karkoška, odborný učitel v Petřvaldě.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Hrušov, 2, Kunčičky, 3. Kunčice n. Ostr., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Radvanice,
7. Slezská Ostrava-střed-mužský, 8. Slezská Ostrava-střed-ženský, 9. Sl. Ostrava-Salma,
10. Slezská Ostrava-Zárubek, 11. Šenov, 12. Vratimov.
9. O kresní v ý b o r p ro Hlučínsko:
•
Předseda Karel Hruška, ředitel státních měšťanských škol v Kravařích.
Sdružuje tyto matiční odbory:
1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatice, 4. Bolatice - Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky,
7. Hať, 8. Hlučín, 9. Hošťálkovice, 10. Hoštice Velké, 11. Chuchelná, 12. Koblov, 13. Kouty,
14. Kozmice, 15. Kravaře, 16. Ludgeřovice, 17. Markvartovice, 18. Petřkovice, 19. Pišt,
20. Štěpánkovice, 21. Štěpánkovice-Svoboda, 22. Šilheřovice, 23. Zábřeh.
Okresní výbory matiční jsou významnou složkou matiční organisace. Projednávají všechny
otázky rázu matičního a národního své oblasti. — Náměty a návrhy projednané okresními
jednateli se předkládají předsednictvu. Okresní výbory vykonávají dozor nad činností odborů
matičních své oblastí.
Okresní výbory scházejí se podle potřeby. — Předsedové okresních výboru, okresní
jednatelé, scházejí se několikráte do roka. — Předsedou okresních jednatelů je Alois Holeš,
starosta Slezské Matice osvěty lidové. Schůzí okresních jednatelů se zúčastňují také okresní
školní inspektoři.
20
O d b o rn á škola pro ženská p o v o lá n í Sl. M. O. L.
v Novém Bohum íně-------------------------------------------B edřich Š tě tin a , ře d ite l
Kuratorium školy tvoří předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové se zástupci státní
správy, země, Obchodní a živnostenské komory v Opavě, města Nového Bohumína, I. odboru
Slezské Matice osvěty lidové v Novém Bohumíně, učitelského sboru a školy.
Funkční období kuratoria trvá od 1. prosince 1932 do 30. listopadu 1935.
Předseda: Alois Holeš, knihvedoucí kamenouhelných dolů České obchodní společnosti
a starosta Slezské Matice osv. lid., místopředseda: Petr Pavlán, ředitel Okresní nemocenské
pojišťovny ve Sl. Ostravě v. v., pokladník: Tomáš Hlávka, oficiál státní dráhy, zapisovatel:
Bedřich Štětina, ředitel školy. Členové: B. Nedvídková, profesorka státního reform. reálného
gymnasia, za státní správu — Bohuslav Šída, knihovník města Moravské Ostravy, za zemský
výbor — K. Buchta, obchodník v N. Bohumíně, za Obch. a živnostenskou komoru — Otakar
Jadrníček, celní ředitel, za město Nový Bohumín — za předsednictvo Slezské Matice osvěty
lidové: Bohuslav Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně, Metoděj Pavlíček, vrchní
poštmistr ve Slezské Ostravě, Jan Železný, ředitel měšťanské školy v Bystřici n./O., Antonín
Hořínek, tajemník Slezské Matice osv. lid., — učitelský sbor zastupuje učitelka L. Odvárková.
Školu vydržuje Slezská Matice osvěty lidové ve Sl. Ostravě, které přispěly na úhradu
nákladu v roce 1933 tyto korporace:
a) zemský v ý b o r .................................................................................................. Kč 1.320'—
b) město Nový B o h u m ín ...................................................................................„ 10.140'—
c) Obchodní a živnostenská komora v O p a v ě ...............................................„
337'50
d) I. matiční odbor v Novém B oh u m ín ě............................... ......................... .......
1.700’—
V r. 1933 poukázalo subvenci za r. 1932 ministerstvo školství a nár, osvěty Kč 50.000’—
(zaslalo Kč 76.580’— pro školu v Karvinné i v Novém Bohumíně.) Zbytek nákladu uhradila
Slezská Matice osvěty lidové.
Organisace školy
Škola byla zřízena dnem 1. září 1924 jako roční škola rodinná, která byla pak od 1. září
1928 přeměněna na dvouletou. Od 1. září 1930 povolilo ministerstvo školství a nár. osvěty
v dohodě s ministerstvem obchodu zřízení živnostenské pracovny pro šití šatů.
Pří škole konají se tříměsíční lidové kursy a to: šití šatů, šití prádla a vaření. V I. a II.
třídě dvouleté školy rodinné vyučuje se nepovinně jazyku německému po 3 hodinách týdně.
Právo veřejnosti I. a II. třídě udělilo ministerstvo školství a národní osvěty výn. ze dne
27. června 1929 čj. 76.576/29-111 a živnostenské pracovně pak výn. ze dne 27. března 1931
čj. 180.908/30-111,
Učitelský sbor
A. Z m ě n y :
a) Ze sboru vystoupila:
1.
Dnem 31/1 1933 smluvní uč. vaření Božena Hálová, jelikož ministerstvo školství a
národní osvěty přidělilo škole od 1, února 1933 státní učitelku vaření Jarmilu Černoškovou.
B. Hálová, byla ustanovena od 1/3 1933 zastupující učitelkou vaření v Praze II., Podskalská ul.
21
2.
Dnem 31/8 1933 smluvní učitelka šití šatů Marie Tichá roz. Penková, která byla ja
vdaná zproštěna služby ve smyslu zásadního usnesení ústředního výboru, dle něhož Matice
nezaměstnává vdaných a zaopatřených učitelek.
b) Do sboru vstoupila:
1. dnem 1. února 1933 státní učitelka vaření Jarmila Černoško vá, kterou přidělilo škole
ministerstvo školství a národní osvěty výn. ze dne 9. února 1933 čj. 15.785/33-III/5.
2. Jarmila Arnoldová, absolventka ústavu v Praze, kterou ustanovilo kuratorium smluvní
učitelkou šití šatů od 1. září 1933.
B. U č i t e l s k ý s b o r v e š k o l n í m r o c e 1 9 3 3 / 3 4 .
1. Ředitel: Bedřich Štětina, ředitel měšťanské školy. Předmětům nevyučuje.
Státní uči telstvo:
2. J. Černošková, učitelka vaření. Vyučovala počtům, zdravovědě, nauce o potravinách,
vaření, tělocviku a v tříměsíčním kursu vaření. Roční průměr týdenních hodin 24'5.
Nestátní učitelstvo:
3. Jarmila Arnoldová, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o látkách, šití šatů, kreslení
střihů, kreslení a vyšívání. Roční průměr týdenních hodin 23'25.
4. Marie Nádvorníková, učitelka šití prádla. Vyučovala šití prádla, ‘spravování prádla,
kreslení střihů, kreslení, vyšívání a nauce o látkách. Roční průměr týdenních hodin 24'75. —
5. Ludmila Odvárková, uč. šití šatů. Vyučovala nauce o kroji, šití šatů, kreslení střihů,
vyšívání a v kursu šití šatů. Roční průměr týdenních hodin 28.
6. Bedřich Pschůrer, profesor. Vyučoval češtině, dějinám vzdělanosti, vychovatelství,
písemnostem, zpěvu a němčině. Roční průměr týdenních hodin 22'25.
V ý p o m o c n í učitelé:
7. Stanislav Kittrich, odb. učitel měšťanské školy. Vyučoval občanské nauce 2 hod. týdně.
8. Jindřich Pazdziora, učitel měšťanské školy. — Vyučoval němčině. Roční průměr hodin
(i s opravami úloh) 3’5.
9. František Židlík, odb. uč. měšť. školy. Vyučoval živnostenským počtům 3 hod. týdně.
K ronika školy
Z á p i s pro školní rok 1933/34 konal se ve dnech 28.— 30. června 1933. Zapsáno do I. roč.
32, II. roč. 24 a živnostenské pracovny pro šití šatů (III. roč.) 15. Celkem zapsána 71 žákyně.
L i d o v é k u r s y . V době od 1. října 1933 do 31. prosince 1933 konaly se ve škole
dva lidové kursy a t o : šití šatů (14 účatsnic) a vaření (11 účastnic). Vyučovalo se dvakráte
týdně od 18. do 21. hodiny. V kursu šití šatů vyučovala uč. L. Odvárková, v kursu vaření
uč. Jarmila Černošková.
M ó d n í p ř e h l í d k a . Dne 12. června 1933 předvedly 4 chovanky živnostenské pracovny
4 ukázky svých prací v Městském kině před českým filmovým představením jako reklamu
pro módní přehlídku, která se konala dne 24. června v nádražní restauraci. Tu přednesly
chovanky živnost, pracovny celkem 60 ukázek svých vlastních prací (kabáty zimní a jarní,
šaty vycházkové, letní, večerní a plesové), které zhotovily za vedení uč. šití šatů Ludmily
Odvárkové. S módní přehlídkou byl spojen večírek na rozloučenou s chovankami živnostenské
pracovny. Pořad večírku a módní přehlídky byl doplněn sborovými zpěvy „Hudebního sdružení
Smetana" v Novém Bohumíně.
T a n e č n í h o d i n y pořádala škola společně s gymnasiem od 4 .března do 8. dubna 1933
každou sobotu odpoledne v tělocvičně českého stát, r. r. gymnasia. Taneční hodiny navště­
vovalo 35 žákyň rod. školy,
22
t
V e č í r e k chovanek se konal dne 6. května 1933 v sále Orfea v Novém Bohumíně a
těšil se velké návštěvě obecenstva z celého okolí. Mezi tancem bylo provedeno několik čísel
Erbenových Rytmických tanců (nacvičila učitelka J. Černošková), dva Dvořákovy Moravské
dvojzpěvy a Smetanův ženský sbor „Má hvězda" (nacvičil prof. Pschůrer) a zahrán Dvořákův
„Slovanský tanec č. 10" (A. Žyrková, žák. II. ročníku).
Exkurse
Dne 14. ledna 1933 byly přítomny chovanky II. ročníku při vyučování v pomocné škole,
15. března si prohlédly chovanky I. a II. ročníku Kallovu továrnu na konservování ryb a za­
řízení městských jatek. Dne 3. dubna podnikly žákyně I. ročníku exkursi do Ústřední mlékárny
v Mor. Ostravě a navštívili obchodní dům firmy J. Grossmann. Dne 24. května si prohlédly
chovanky II. ročníku pozemkovou knihu u okresního soudu v Bohumíně a dne 29. května
navštívily žákyně II. ročníku a živnostenské pracovny výstavu M. Švabinského a Jurečkovu
galerii v Domě umění a městské museum v Mor. Ostravě. — Dne 6. listopadu 1933 navštívil
I. ročník výstavu nábytku v Národním domě v M. Ostravě. Ve dnech 8/11, 15/11 a 29/12 1933
byly přítomny chovanky II. ročníku při zaměstnávání dětí v mateřské školce v N. Bohumíně.
Dne 18. prosince 1933 navštívily chovanky I. a II. ročníku nemocnici v Bohumíně, kde si pro­
hlédly zařízení kuchyně a prádelny.
Školní slavnosti a pře dn á šky
Dne 17. února 1933 vzpomněl prof. Pschůrer ve všech třídách 80. narozenin Jaroslava
Vrchlického, 23. února 25. výročí úmrtí Svatopluka Čecha. Oslava 83. narozenin presidenta
T. G. Masaryka se konala dne 7. března 1933 (proslov prof. Pschůrera: Masarykovy názory
na ženy, písně a recitace žákyň byly doplněny rozhlasem). Dne 28. března bylo vzpomenuto
J. A. Komenského, 10. května českorumunské vzájemnosti, 13. května 10. výročí smrti paní
Ch. Masarykové, dne 27, června Pribinova jubilea v Nitře a počátků křesťanství na Slovensku.
15. června zúčastnily se chovanky slavnosti „Den mládeže", kterou pořádal I. odbor Sl.M.O.L.
s učitelskými sbory všech českých škol v Novém Bohumíně. Přispěly jednak svými národními
kroji ke zpestření průvodu, jednak doplnily pořad slavnosti pěknou reji na motivy národních
písní, kterou cvičily společně se žákyněmi českého stát. r. r. gymnasia. — Školní oslava státní
samostatností se konala 27. října 1933, při níž o významu dne promluvila žákyně II. ročníku
Albertová. Pořad byl zpestřen recitacemi a zpěvy. Dne 1. prosince 1933 vzpomněl profesor
Pschůrer ve všech třídách československojihoslovanské vzájemnosti.
N á v š t ě v y f i l m o v ý c h p ř e d s t a v e n í . — V roce 1933 navštívily žákyně všech
ročníků tato představení v městském kině: 30/1 „Krásy Prahy" — „Účast malodohodového
vojska na všesokolském sletě v Praze r. 1932." — 18/11 „T. G. Masaryk", „Všesokolský slet
v Praze r. 1932."
I n s p e k c i š k o l y vykonal dne 31/3 1933 vládní rada ministerstva školství a národní
osvěty dr. Jos. Zahradník.
S o c i á l n í p é č e . Od placení školného Kč 200'— ročně bylo kuratoriem osvobozeno
15 chovanek — s l e v a ....................................................................................................... Kč 3.000'—
od 75 °/0 školného osvobozeno 6 chovanek — s l e v a .............................................. .....
900'—
od 50 °/0
„
„
23 chovanky — ....................................................... ..... 2.300'—
od 25 °/0
„
„
13 chovanek — „
......................................... ..... „
650'—
Celková sleva školného činí . . . Kč 6.850'—
23
Nemajetným chovankám daroval I. odbor Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně místo vánoční
nadílky v hotovostí Kč 800'— , které byly rozděleny 24 potřebným žákyním všech tříd, jako
příspěvek na zakoupení potřeb pro šití. Pro vánoční nadílku dětí všech místních českých škol
ušily chovanky II. roč. a živnostenské pracovny bezplatně 26 dívčích šatů a 23 dívčí kabáty.
Učebnice se půjčují chovankám za poplatek Kč 2'— na rok.
Z á p i s na šk. r. 1934/35 se vykoná ve dnech 28.— 30. VI. 1934 v ředitelně čes. měšťanské
školy. U zápisu nutno předložití: křestní list, domovský list nebo průkaz o státním občanství
a poslední školní vysvědčení. Nepřichází-li uchazečka přímo ze školy, předkládá i vysvědčení
zachovalosti vydané obecním úřadem místa svého pobytu, — Do I. třídy se přijímají žákyně,
které prokáží vysvědčením, že vychodily třetí třídu měšťanské školy nebo nižší školu střední
a dovršily 14. rok věku.
O d b o r n á škola p ro ženská p o v o lá n í Sl.M.O.L.
v K a rv in n é
Ř editel Š těpán Tesař
K uratorium školy
Škola byla převzata Slezskou Maticí osvěty lidové v roce 1928 a kuratorium tvoří její
předsednictvo. Školu úplně vydržuje Slezská Matice osvěty lidové se sídlem ve Sl. Ostravě,
které přispěly v roce 1933 na úhradu nákladu ministerstvo školství a nár. osvěty a zemský
výbor v Brně. Město Karvinná věnovala otop.
O rg a n isa ce školy
Škola zahájila činnost dne 1. února 1922 jako kurs šití a vaření, a teprve po vykonané
inspekci povolena škola rodinná se zpětnou platností od 1. září 1923.
U čitelský sbor
U č i t e l s k ý s b o r ve š k o l ní m r o c e 193 3 / 3 4 :
1. Ředitel Štěpán Tesař, ředitel stát. menš. školy měšťanské. Předmětům nevyučuje.
2. Mariana Picková-Saiverová, odborná stát. učitelka vaření. Měla zdravotní dovolenou
do 31. srpna 1933 a vyučuje ve školním roce 1933/34 vaření, nauce o potravinách a
hospodářskému cvičení. — Spravuje pomůcky pro tyto předměty. — Průměrný počet
týdenních hodin přepočtený na hodiny naukové je 21 hodina.
3. Vlastimila Šebestíková, odborná učitelka šití. Je třídní učitelkou a vyučuje šití prádla
a šatů, zdravovědě a občanské nauce. Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty
a učitelskou knihovnu. — Průměrný počet týdenních hodin přepočtený na naukové
hodiny je 20'5 hodiny.
Výpom ocné vyučují:
4. Vlasta Ondřejcová, odb. učitelka vaření, která zastupovala do 31. srpna 1933 odbornou
učitelku vaření Mariannu Pickovou-Saiverovou. Ve školním roce 1933/34 ustanovena
výpomocnou učitelkou a jí byly přiděleny počty, vychovatelství, domácí hospodářství,
praní a žehlení, tělocvik a zpěv. — Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty. —
Průměrný počet hodin týdenních přepočtený na hodiny naukové je 8 hodin.
24
5. František Vyhlídka, odb. uč. I. měšť. školy Masarykovy, vyučuje češtině 3 hod. týdně.
Ze sboru vystoupili: odborná učitelka Karla Zdobická a učitel Oldřich Bláha.
Kronika školy
Z á p i s pro šk. r. 1933/34 proveden byl ve dnech 28.— 30. června a pak 29.— 31. srpna
1933. Zapsáno bylo 18 žákyň. Školní rok zahájen byl 1. září 1933.
E x k u r s e : Žákyně 13. března byly přítomny vyučování v pomocné škole, 11. května
navštívily poradnu matek a kojenců v Karvinné, 15. května navštívily mateřskou školku,
2. června a 7. prosince prohlédly si obchod s linoleem, tržnici nábytku a textilní obchody
v Moravské Ostravě, 20. a 21. června podnikly turistickou vycházku na Velký Polom, Bílý kříž,
Slavíč a Javorový, 6. prosince prohlédly si parní pekárnu.
Š k o l ní s l a v n o s t i : 83. narozenin pana presidenta bylo vzpomenuto dne 7. března
v hodině češtiny. Oslava svátku státní samostatnosti se konala 28. října s I. měšťanskou školou
Masarykovou v kině Centrál, kde promluvil k dětem uč. Svoboda. Kino bezpl. propůjčil Sokol.
28. října 1933 se zúčastnila naše škola veřejné slavnosti u pomníku p. pres. T. G, Masaryka,
kteroužto slavnost pořádaly veškeré české korporace.
I n s p e k c e : Dne 28. dubna 1933 navštívil školu odb. insp. dr. Turek a provedl inspekci.
S ociální péče
Zdejší rodinnou školu navštěvují většinou žákyně z rodin sociálně slabých. A by jim byla
umožněna návštěva, byly nemajetné žákyně osvobozeny od školního platu. Osvobozeny byly
4 žákyně od celého školného, 6 žákyň od poloviny a 3 žákyně od třetiny školného. Celková
částka, od které byly žákyně osvobozeny, je Kč 2270'— .
Příští zápis
Zápis na školní rok 1934/35 bude ve dnech 28.—-30. června 1934 a dodatečný zápis
ve dnech 29.— 31. srpna 1934 v ředitelně I. měšťanské školy Masarykovy v Karvinné.
Hudební a pěvecká škola Sl.M .O .L.v N.Bohumíně
A I. Č ech, ře d ite l školy
Hudební škola v Novém Bohumíně byla zřízena a otevřena 1. října 1926. Kuratoriem
školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové, které pověřilo dozorem školy místní
poradní sbor, ve kterém zasedají pp. Bedřich Štětina, ředitel měšť. školy, dr. Alfons Junger,
profesor gymnasia, dr. Šmahel, lékař, František Solnař, řídící učitel obecné školy, V. Hervert,
ředitel fy „Čechoslavia" a ředitel hudební školy.
O rganisace
Účelem školy je poskytovati žákům řádné hudební vzdělání jak po stránce praktické,
tak teoretické, připravovati žáky na státní konservatoř a ke státním zkouškám z hudby.
Učební látka je rozvržena na 8 kursů. Každý žák je povinen mimo hlavní předmět
navštěvovati též předměty přiřazené, jako hudební nauku, sborový zpěv, orchestrální cvičení
a podobně. Osvobození od těchto předmětů se uděluje jen na písemné přání rodičů.
Všichni žáci jsou povinni na konci školního roku se podrobiti zkoušce před zkušební
komisí, která se skládá z učitelského a poradního sboru. Na základě provedené zkoušky vydá
se žáku vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven učební osnovou, schválenou příslušnými úřady
a je podroben dozoru státního inspektora hudebních škol. — Měsíční školné: Klavír Kč 50' ,
housle Kč 50"— (ve skupinách 25-— ), dechové nástroje a sólový zpěv Kč 60'— .
U m í s t ě n í š k o l y : Škola je umístěna v budově Diskontní banky v Novém Bohumíně
u nádraží, kde ve III. posch. má 4 místnosti.
Stav žactva
Ve školním roce 1933/34 byl zapsán v hudební škole celkem 101 žák, z nich během
I. pololetí přesídlilo a vystoupilo 10 žáků, dva přistoupili, jsou tedy zapsáni v II. pololetí celkem
93 žáci v Novém Bohumíně. V expositurách v Petrovicích a Fryštátě zapsáno 56 žáků, vy­
stoupilo 5 žáků, přistoupili 3 žáci, celkem 54 žáci. V exposituře v Rychvaldě zapsáni 43 žáci.
Celkem je zapsáno na hudební škole a jejích expositurách 190 žáků. Proti minulému roku jeví
se úbytek 21 žáků.
Hudební škola v Orlové, vydržována tamním odborem Slezské Matice osvěty lidové,
která byla pod pedagogickým dohledem AI. Čecha, se počátkem II. pololetí školního roku
1933/34 osamostatnila a jejím správcem jmenován Mir. Junk, který pod vedením Aloise Čecha
vykonal státní zkoušku z hudby.
U čitelský sbor
Členové učitelského sboru jsou:
Alois Čech, ředitel, vyučuje hře na klavír, hudebním disciplinám a dechovým nástrojům.
Gabriel Štefánek, vyučuje houslím.
Rela Čekalová-Danešová, výpomocná učitelka hry klavírní v expositurách ve Fryštátě
a v Petrovicích. Vyučuje též 6 hodin v Novém Bohumíně.
Antonín Sochor, výpom. učitel hry houslové v expositurách ve Fryštátě a v Petrovicích.
Vyučuje též 4 hodiny v Novém Bohumíně.
Vojtěch Sochor, výpomocný učitel hry houslové v Rychvaldě.
Růžena Eichenbaumová, výp. uč. klav. hry v Rychvaldě. Vyučuje též 4 hod. v N. Bohumíně.
Alois Mokrý, člen orchestru NDMS, výpomocný učitel dechových nástrojů.
Inspekce
Dne 20. června 1933 vykonal inspekci na hudební škole státní insp. prof. Ant. Hromádka,
který se na počátku šk. r. 1933/34 vzdal funkce inspektora. Jeho nástupcem byl jmenován
dr. L. Kundera, profesor brněnské konservatoře hudby, který vykonal inspekci 12. února 1934.
Podniky školy
20. května řídil Alois Čech ženské a mužské sbory, jakož i sbory žákovské na dni věno­
vaném české národní písni. — 24. června řídil AI. Čech mužské a smíšené sbory na akademii
rodinné školy v N. Bohumíně. — 10. prosince řídil AI. Čech mužské a smíš. sbory na školské
akademii. — 18. prosince účinkoval učitelský sbor na div. představení „Strakonický dudák ,
k němuž hudbu složil a řídil AI. Čech. — 18. února 1934 účinkoval učitelský sbor na divadel­
ním představení Jiráskovy „ Lucerny “ , ke které scénickou hudbu složil a řídil AI. Čech.
Ž á k o v s k é p r o d u k c e : Dne 21. a 22. června se konaly veřejné žákovské produkce
v sále Orfea v N. Bohumíně. — 26. června veřejná produkce žáků hudební školy ve Fryštátě
v kreslíme měšťanské školy. — 27. června veřejná produkce žáků hudební školy v Petrovicích
v sále p. Krutkého.
26
Hudební a pěvecká škola Sl.M.O.LvČeskémTěšíně
s p o bo čka m i v Třinci a Jab lu n ko vě
Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Českém Těšíně byla otevřena
dne 15. ledna 1924 na podnět prof. Fr. Hromádky a přičiněním místních pracovníků. Ústřední
výbor Sl. M. O L. ve Sl. Ostravě usnesl se ve své schůzí v prosinci téhož roku převzíti hud.
školu do své správy. Kuratoriem školy jest předsednictvo Sl. M. O. L, ve Sl. Ostravě, jež
dozorem školy pověřilo místní poradní sbor, v němž v r. 1932-33 zasedali: MUDr. V. Richter,
řed. P. Machara, notář Zatloukal, řed. M, Tesař, prof. V. Placht, prof. F. Kejzlar.
O rganisace školy
Hudební a pěvecká škola jest ústavem pro uměleckou hudební výchovu. Poskytuje po­
třebného vzdělání hudebním diletantům, hudebníkům z povolání, připravuje žáky ke státním
zkouškám z hudby a na konservatoř. Má oddělení: klavírní, houslové, solového a sborového
zpěvu, intonace, nástrojů dechových a předmětů teoretických. — Vyučuje se podle osnov
schválených státním inspektorátem podle nejnovějších metod. Učebná látka je rozvržena
na 8 kursů. — Měsíční školné: klavír Kč 60'— , housle jednotlivě Kč 60'— , housle ve sku­
pinách po 4 žácích Kč 25'— , zpěv sólový Kč 8 0 '—, teoretické předměty ve skupinách Kč 25'— .
Žák řádně zapsaný po předběžné přijímací zkoušce vyvolí si a začne navštěvovati
některý jednotlivý předmět a je povinen navštěvovati mimo hlavní předmět též předměty
přiřazené, t. j. hudební nauku a intonaci. — Vystoupení ze školy během roku může býti
žáku na odůvodněnou žádost povoleno na konci prvého pololetí.
U č i t e l s k ý s b o r : Josef Bartoš, ředitel školy, vyučuje hře na klavír — předmětům
teoretickým a zpěvu na odborné škole pro ženská povolání.
František Rovenský vyučuje hře na housle.
Emilie Rovenská vyučuje hře na klavír, housle na pobočkách.
Kronika
Z á p i s . Na počátku školního roku 1932/33 bylo zapsáno v Č.Těšíně a na pobočkách
celkem 109 žáků. Počet žáků v příštích měsících stoupal, takže v listopadu téhož roku školu
navštěvovalo celkem 118 žáků.
U m í s t ě n í a z a ř í z e n í š k o l y . Škola je dosud umístěna v souterénu Masarykovy
obecné školy, kde používá 4 místností sloužících za učebny a kancelář ředitele.
Škola má k disposici 3 klavíry zn. Rosler, Wirth a Stingel, řadu nástrojů dechových a
smyčcových. — Hudební archiv má přes 300 svazků hudebnin a přes 30 učebnic a zpěvníků,
které jsou podobně jako nástroje žákům zdarma půjčovány. — Poradní sbor konal na konci
školního roku (26/6 1933) schůzí, na které se jednalo o hospodářských záležitostech školy.
I n s p e k c e . Dne 13/6 1933 navštívil hudební školu prof. Fr.Hromádka, stát. inspektor
soukr. hud. škol, prohlédl si zařízení školy, úř. knihy, a byl přítomen vyučování v odd. klavírním.
P o d n i k y š k o l y . Členové učitelského sboru spoluúčinkovali na oslavách národního
svátku dne 28. října v Českém Těšíně a Jablunkově a na oslavě narozenin pana presidenta
dne 7. března 1933. — Red. J. Bartoš hrál svoje klavírní skladby na večeru komorní hudby
severomoravských hud. skladatelů v Domě umění v Mor. Ostravě, dne 11. května 1933.
Ž á k o v s k é p r o d u k c e : 18. května veřejná produkce na Střelnici, 15. června veřejná
produkce v Jablunkově, 16, června interní produkce v Č. Těšíně.
Ř editel
27
Mateřské školství Slezské Matice osvěty lidové
Slezská Matice osvěty lidové již v roce svého založení 1898 přikročila k zřizování
mateřských škol. První mateřská škola byla zřízena Slezskou Maticí osvěty lidové v listo­
padu r. 1898 dva měsíce po založení Slezské Matice osvěty lidové v obci Michálkovice
v okrese frýdeckém. Obec byla v tehdejší době velmi ohrožena Poláky a Němci. Do této
první mateřské školy zapsáno bylo 55 dětí. Avšak již následujícího roku projevila se nutnost
zřízení druhé mateřské školy, která také byla Maticí zřízena. Do této druhé mateřské školy
v Michálkovicích se přihlásilo 58 dětí. Třetí mateřská škola zřízena byla v Polské Ostravě
(nynější Slezská Ostrava), osada Zárubek, v r.1900. V r. 1902 zřízeny byly tří mateřské školy
a to v Polské Ostravě na Hladnově, v Orlové, osada Miihsam, a v Radvanicích. V r. 1903
v Lazech a v Muglinově, v r. 1906 v Dombrové, 1907 ve Vratimově, 1908 v Michálkovicích III,
v Orlové na Kopaninách a v Petřvaldě. V r. 1909 v Bohumíně-nádraží, Dětmarovicích, Heřmanicích, Hrušově, Muglinově-Mexiku, Petřvaldě II, Porembě, Rychvaldě u kostela. V r. 1910
Heřmanice II, Orlová-Zimný důl, Petřvald III, Prostřední Suchá, Staré Město u Frýdku,
Záblatí. V r. 1911 Rychvald na Podlesí, Staré Hamry, Vrbice u Bohumína, Rychvald na Alpínce a r. 1912 v Hrušově, kolonie Ida. Do převratu celkem 32 mateřské školy, které navště­
vovalo 9.679 dětí.
Po převratu do r. 1919 zřízeny byly tyto další mateřské školy: v Karvinné, Pudlově,
Bohumíně-městě. V r. 1920, kdy Těšínsko bylo již rozděleno, nastaly pro zřizování mateř­
ských škol příznivější poměry. V tomto roce otevřeny byly mateřské školy v Třinci, ve Skřečoni,
v Karvinné II, ve Starém Městě u Fryštátu a v Dolní Suché. V r. 1921 otevřeny byly mateř­
ské školy v Šumbarku, v Petřkovicích na Hlučínsku, v Hlučíně a ve Fryštátě. V r. 1922
v Jablunkově, v Něm. Lutyni, v Horní Suché a v Karvinné na hranicích III. V roce 1923
v Karvinné-Sovinci, v Dolních Marklovicích, v Polské Lutyni, ve Svibici a v Českém Těšíně.
V r. 1924 v Návsí, v Písku, v Horním Těrlicku, ve Stonavě, v Bohumíně-Šunychlu, ve Štěpán■kovicích na Hlučínsku a v Hradišti. V r. 1925 v Mostech u Jablunkova, v Karvinné-Solca V,
v Dol. Žukově, v Loukách a v Kravařích na Hlučínsku; v r. 1926 v Ludgeřovicích na Hlučínsku,
v Horní Suché II, v Oldřichovicích, v Bystřici n. Olz. a v Dol. Bludovicích; v roce 1927
v Albrechticích, v Dárkově, v Nýdku, ve Vendryni, Závadě, v Ropici, Stanislavicích, Fryštátě II,
v Lyžbicích a Chotěbuzí; v r. 1928 v Datyních Dolních, Hrádku, Lhotě Komorní, Neborech,
Písku, Střítěži, Věřňovicích a v Šilheřovicích na Hlučínsku; v r. 1929 v Lazích, Suché
Prostřední, ve Starém Městě-Olšiny, v Hatí (Hlučínsko) a v Návsí-Jasení; v r. 1930 ve Zpupné
Lhotě, Dětmarovicích. Vělopolí, Koňské a v Suché Horní III; r. 1931 v Gutách, Košařiskách
a v Řece; v r. 1933 v Dolní Líštné.
C e l k e m z ř í d i l a a v y d r ž o v a l a S l e z s k á M a t i c e o s v ě t y l i d o v é svým
n á k l a d e m o d s v é h o z a 1o ž e n í 1 0 6 m a t e ř s k ý c h š k o l .
Od roku 1932 byl rozvoj mateřských škol matičních zabrzděn. Nepříznivé hospodářské
poměry nezůstaly bez vlivu na příjmy Slezské Matice osvěty lidové. Následek toho byl,
že nemohlo býti přikročováno k zřizování dalších mateřských škol, přesto, že z některých
hraničářských obcí bylo na ústřední výbor naléháno, aby mateřské školy zřizoval. Naopak
hrozivá finanční situace Matice donutila ústřední výbor vážně uvažovati o zrušení některých
mateřských škol. Bylo těžko se odhodlati k tomuto kroku. Vždyť mateřské školy matiční
mají na Těšínsku takový význam, že uzavření i jedné mateřské školy znamenalo by těžké
28
poškození české věcí. A přece bylo nutno tento bolestný řez provésti. Po dlouhém uvažování
rozhodl ústřední výbor uzavříti dvě mateřské školy: v Dětmarovicích a ve Vělopolí.
Úsilí ústředního výboru, aby v r. 1933 byla část mateřských škol převzata do státní
správy, bylo bezvýsledné. Ministerstvo školství a národní osvěty uznalo požadavek Matice
spravedlivým a navrhlo převzetí pěti mateřských škol. Ministerstvo financí — vzhledem
na finanční situaci státu — souhlas k převzetí navrhovaných mateřských škol nedalo.
Tížívá hospodářská situace zavinila, že i některé obce, které převzaly matiční mateřské
školy do své správy byly nuceny pro nedostatek finančních prostředků mateřské školy
uzavříti. V Dolní Suché zabránil uzavření mateřské školy místní matiční odbor, který za sou­
činnosti místních českých spolků s nevšední obětavostí převzal vydržování této školy.
Uzavření hrozilo i mateřské škole v Prostřední Suché, kde rovněž zákrokem místního odboru
a za jeho pomocí je mateřská škola udržována. V r. 1934 hrozí uzavření mateřské školy
převzaté obcí Horní Suchou, protože obec nemá prostředků.
Značnou obět přinesl ústřední výbor mateřské škole ve Skřečoni zakoupením druhé
polovice domku, v němž je tato škola umístěna. Škola má přes 100 dětí. Proto bylo nutno
místnosti rozšířiti. Velkou obětavost projevil v této věcí místní matiční odbor, který přispěl
ústředí značnou částkou na zakoupení budovy a provedl svým nákladem veškeré potřebné
adaptace.
V r. 1933 v y d rž o v a la Sl. M. O . L. ty to m a te řské š k o ly :
Politický okres fryštátský:
1.
2.
3.
4.
5.
6,
7.
8.
9.
Albrechtice
. . . .
Bohumín Nový-Sunychl
D a r k o v ..........................
Dětmarovice . . . .
Fryštát I .....................
Fryštát I I .....................
L o u k y ..........................
Lutyně Německá. . .
Lutyně Polská . .
dětí
.
.
■
.
.
.
■
.
. „
. „
- „
. „
. „
. „
- „
. „
31
32
37
55
26
76
46
55
11
11
11
11
11
11
11
11
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
Marklovice Dolní , .
Město Staré . . . .
Město Staré-Olšiny .
P etrov ice.....................
S k ř e č o ň .....................
Stonava .....................
Suchá Horní I . . .
Suchá Horní II . .
Závada.........................
.
. pro 32 dětí
35 11
* • 11 23 11
•
* 11 48 11
93 11
•
• 11 25 11
46 11
46 11
45 11
P o l i t i c k ý c) k r e s č e s k o t ě š í n s k ý :
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
Datyně Dolní . . .
G u t y ..........................
C hotěbuz.....................
Chotěbuz-Zp. Lhota .
Jablunkov . . . .
K o ň s k á .....................
Košařiska
. . . .
Lištná Dolní , . . .
Lhotka Komorní . .
L y ž b í c e .....................
Mosty u Jablunkova .
■
.
.
•
.
■
•
.
.
•
•
.
.
.
•
.
.
..
„
„
„
„
„
„
„
„
„
.
25
22
20
62
23
21
29
25
25
29
11
11
11
11
»»
11
11
11
11
(1
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
Mosty u Jablunkova . ,
Návsí-Jasení. . . . ,
N e b o r y .........................
Oldříchovice . .
R o p ic e ...............................
S tanislavice....................
S v i b i c e ..........................
Š u m b a rk ..........................
Těrlicko Horní . . . ,
V ě l o p o l í ..........................
Žukov D olní.....................
. pro 29 dětí
25 11
28 11
27 11
33 11
22 11
29 11
34 11
40 11
10 11
21 11
29
Politický okres hlučínský:
41. H a ť ..........................................pro 33 dětí
43. K r a v a ř e ................................. pro 24 dětí
42. H lu čín ......................................... . 68 „
44. L udgeřovice............................... 64 „
Mateřské školy navštěvovalo celkem 1,496 dětí.
Vydržování mateřských škol je nejtíživějším břemenem. V r. 1933 činil náklad na mateřské
školy Kč 591.274'75, nečítaje v to věcný náklad, který obstarávají matiční odbory. Zato možno
s radostí konstatovati, že mateřské školy matiční jsou vzorem mateřských škol vůbec.
Veškeré mateřské školy matiční vedeny jsou úředně potvrzenými pedagogickými správci
a učitelkami s plnou způsobilostí. Rovněž i ošetřovatelky jsou osoby spolehlivé a čistotné.
Zvláštní dohled na matiční mateřské školy má inspektorka pí Gudríchová, odborná učitelka
při státním učitelském ústavě, jejíž ustanovení inspektorkou matičních mateřských škol bylo
schváleno výnosem zemské školní rady slezské ze dne 24. března 1925 čís. 1.-521. Kromě
toho vykonávají inspekci na mateřských školách matičních i okresní školní inspektoři a
okresní jednatelé Slezské Matice osvěty lidové. V r. 1933 jmenoval ústřední výbor p. řed.
Pavlána, referentem pro matiční mateřské školy. Matiční mateřské školy jsou velikým dobro­
diním a jsou oporou českých menšin a podporou českého školství na pohraničí.
F O N D Y S P R A V O V A N É SLEZSKO U M A T IC Í OSVĚTY L ID O V É ---------------Fond m an želů Rakových v Těšíně
Založen z odkazu zemřelého Matyáše Raka v Těšíně
v částce Kč 2.000"— na podporu chudých dětí českých
obecných škol v Č. Těšíně. Předsednictvo Sl. M. O. L.
doplnilo tento fond na Kč 10.000'— . Ke dni 31. prosince
1933 činí fond Kč 14.851'35.
Fond K a rla Z id k a
Založen na pamět zasloužilého slezského vlastence
P. Karla Židka, faráře na Borové, na podporu chudých
a nadaných žáků českých středních škol ve vých. Slezsku.
Ve školním r. 1933-34 uděleny byly z fondu dvě studijní
podpory po Kč 300'— Vlad. Delongovi a Boh. Stuplíkovi,
žákům stát. ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně. Ke dni
31. prosince 1933 činil stav fondu Kč 1.312‘94.
Fond V ěnceslava H ru b é h o
Fond založen byl na pamět zakladatele Sl. M. O. L.
p. Věnceslava Hrubého, dvorního rady a bývalého zem­
ského a říšského poslance. Účelem fondu jest podporovati zvláště nadané, pilné a nemajetné studenty českých
středních škol na Těšínsku a Hlučínsku. Základní částka
fondu činí Kč 50.000'— . Pro školní r. 1933-34 uděleny
byly z fondu studijní podpory:
AI. Gibalovi, chov. II. roč. uč. úst. ve Sl.Ostravě K č 250"250’Em. Kubové, „ IV.
Erv. Janotovi, žáku I. tř. r. r. gym. v N. Bohumíně , 100’100'Em. Bajgarovi,
III.
100'VII.
Jos. Vendovi,
100’I.
Em. Pávovi,
100'V.
Jos. Semerovi,
250'Hlučíně
A. Dominikovi,
VII.
250'F. Tománkovi, VIII.
250"Č. Těšíně
VII.
J. Kajzarovi,
„ 250'„VIII.
Fr. Bijokovi,
Fr. Koziorkovi, „ VIII. ,, ,, „ ,, „ Orlové
,, 250'E. Bruzdovi, žáku III. tř. r. r. gym. v Orlové
Kč 250'Jos. Čudovi, ,, II. roč. st.prům.šk. v Karvinné „ 250'J. Čunielovi, ,, IV. „ „
„
„ „
„
„ 250'J.Wielgusoví z Karvinné, posl. umprům. šk.v Praze,, 250'A.Těhanovi ze Sl. Ostravy, stud. II. roč. prům.
školy stavitelské v B r n ě ..................................... 250"Th. Římanovi z H. Suché, stud. uč. ve Sl. Ostravě „ 250'-
30
:i
Fr. M ečové z Raškovic, stud. uč. úst. v Repčíně „ 250'J. Hamrlovi z Pr. Suché, posl. práv. fakulty v Praze „ 250'Bř. Procházkovi ze Skřečoně, posl. lék. fak.v Brně ,, 250'Celkem uděleno bylo z fondu Věnc. Hrubého na pod­
porách Kč 4.500'— . Ke dni 31. prosince 1933 činí stav
fondu Kč 69.138'92.
Fond M a rie Lehečkové
činí ke dni 31. prosinci 1933 Kč 1.529'59.
Fond d ra F e rd in a n d a Pelce
Účel fondu nebyl dosud stanoven. Činí ke dni 31. pro­
sinci 1933 Kč 2.883'95.
M a sa ryků v ju b ile jn í lid o v ý c h o v n ý fo n d
zřízený ústředním výborem Sl.M .O .L. na pamět 80 tých
narozenin pana presidenta dra T. G. Masaryka. Fond
spravuje kuratorium, sestávající z předsednictva Sl. M.
O. L. předsedů okresních a městských osvětových sborů
z oblasti působnosti Sl. M. O. L., přednostů okr. úřadů
na Těšínsku a Hlučínsku, zástupce okr. výboru fryštátského a zástupce svazu slezských obcí, měst a okresů.
Účelem fondu jest podporovati z výnosu úroků lidovýchovné akce na Těšínsku a Hlučínsku. V roce 1933 po­
užito bylo úroků na podporu Masarykovy jubilejní vyšší
školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko sídlem v Českém
Těšíně. — Ke dni 31. prosinci 1933 činil stav fondu
K č 109.975'90 na vkladu a Kč 80.000'— půjčka práce,
úhrnem Kč 189.975'90.
S vép om o cný fo n d
Založen byl na podporu členů matičních odborů pro
případ okamžité jednoráz, podpory v těchto případech:
1. při vyhoření,
2. při nezaviněném úrazu, majícím za následek
neschopnost k práci,
3. při dlouhotrvající nemoci,
4. při úmrtí člena odboru, po prokázaném šetření, že
pozůstali podporu nezbytně potřebují. Fond tento
se velmi dobře osvědčil. Měsíční příspěvek člena
činí 10 hal. Základní jmění fondu je Kč 5.000'— .
V r. 1933 bylo vyplaceno z fondu podpor v úhrnné
částce Kč 2.050'— . Ke dni 31. prosince 1933 činil stav
fondu Kč 6.375'65.
ADRESÁŘ
Číslo
odborů
1
2
3
4
5
S í d l o
S l e z s k é M a t i c e o s v ě t y l i d o v é na T ě š í n s k u a H l u č í n s k u
a
p o š t a
Albrechtice, p. Stonava
Bludovice Dolní, p. Bludovice
Bludovice Horní, p, Bludovice
Bohumín-město, p. Bohumín
Bohumín Nový
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Bohumín-Šunychl
Bukovec, p. Jablunkov
Bystřice n. Olz.
Darkov
Datyně Dolní, p, Šumbark
Dětmarovice u Bohumína
Dobrá u Frýdku
Dobratíce, p. Hnojník^
Domaslovice Dolní u Českého Těšína
Domaslovice-V olovec, p. D. Domaslovice
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
Doubrava
Frýdek
Fryštát
Guty, p. Kom. Lhotka
Hamry Staré
Hnojník
Hrádek, p. Jablunkov
Hradiště, p. Hnojník
Hrčava, p. Jablunkov
Hrušov
Chotěbuz u Českého Těšína
Jablunkov
Janovice, p. Baška
Karpentná, p. Bystřice n. Olz.
Karvinná-Hohenegger
Karvinná-Hranice
Karvinná-Jindřich
Karvinná-Solca
Karvinná-Sovinec
Karvinná-střed
36
37
38
39
40
Koňská, p. Třinec
Konská-Kanada
Košařiska, p. Jablunkov
Kunčíčky
Kunčice n. Ostr.
41
Lazy
42
43
44
45
46
47
48
49
50
Lhoty Nižní, p. Dobrá
Lhoty Vyšní, p. Dobrá
Lhotka Komorní
Lískovec
Lištná Dolní, p. Třinec
Lištná Horní, p. Třinec
Lomná Dolní, p. Jablunkov
Lomná Horní, p. Jablunkov
Louky n. Olz.
t
P ř e d s e d a
Nevřela Stan., statkář
Šimík Josef, pošt. podúř.
Řehánek Karel, říd. uč.
Dr. K. Říha, advokát
Štětina Bedřich, řed. občanské
školy
Janáček Rudolf, říd. uč.
Martínek Jan, horník
Vilímek Květ., poštmistr
Zlobický František, říd. uč.
Drapka Josef, žel. zříz.
Jež Rudolf, učitel
Sobek Robert, hostinský
Menšík J., horník
Guzíur Jindřich, podnikatelství
staveb
Kubík František, vrch. of.
Skála Václav, říd. uč.
Dr. Mrůzek Josef, advokát
Kulhánek Jan, stát. nadhájný
Píeczka Leo, nádlesní
Stadtherr Jiří, říd. učitel
Drong Josef, kovář
Olbrich Ad., baň. úřed.
Kubík Hub., říd. učitel
Zuzánková AI., uč. mat. šk.
Bayer Rudolf, náj. dvora
Polášek Lad., vrchn. soud. rad.
Červinka Jindřich, říd. uč.
Tomšů Josef, státní lesní
Opěla Aug., řed. obč. šk.
Šmíga Josef, horník
Urbanec Ludvík, báň. úřed.
Kučera Osk., vrch. rev.
Adamský Jan, žel. zříz.
Dr. Leopold Dorazil, ředitel
měst. úřadů
Straka Emil, žel. úředník
Rebec K., záv. mistr
Lištvan Jan, krejčí
Škrobálek Antonín, učitel
Ungersbock Rudolf, žel. zříz.
Talpa Kazimír, ředitel měšťanské
školy
Šokala Jan, horník
Kohut Čeněk, krejčí
Brejška Rudolf, říd. učitel
Mrozek Josef, žel. zříz.
Ing. Vicenec, lesní rada
Fryš Václav, r. fin. str.
Ing. Vicenec, lesní rada
Faber Karel, lesní
Gajda Jan, pens. strojvůdce
J e d n a t e l
Dvořák AI., říd. učitel
Zbořil Alf., učitel
Stáňa František, hostinský
Kračmár Metoděj, říd. učitel
Kítrich Stanislav, odb. učitel
Dvořáková Blaž., učitelka
Čefelín Jindřich, říd. uč.
Mašek Ad. uč. měšf. školy
Kunovský Jan, učitel
Šudoma Ad., říd. učitel
Kaděra Boh., učitel
Benda Jan, holič
Bortlíček Frid., krejčí
Štědronský J., poštmistr
Tomášek J., učitel
Schwarz Rudolf, báň. úředník
Vlčková Alb., učitelka
Maršálek Arn., odb. učitel
Ravčuk D., říd. učitel
Kurečka Josef, ml., hotelier
Neužil Josef, odb. učitel
Štefek Josef, učitel
Pop Prav., učitel
Zogata Pavel, hutník
Niesnerová Zd., vdova
Olšovský František, říd. učitel
Kazík Gustav, účetní
Dřevjaný Antonín, učitel
Bednář František, říd. učitel
Jařabáč Robert, učitel
Bayer Vít., říd. uč.
Konečný Oldřich, učitel
Kolibáč Boh., úředník
Červený Emanuel, říd. učitel
Tesař Štěpán, řed. měší. školy
Chmeler Josef, správce školy
Švarz Jar., říd. učitel
Tylich Jan, říd. učitel
Strakoš Leopold, báň. úředník
Slaný Augustin, soustružník
Kocián Augustin, učitel
Roman AI., horník
Pasírbek Karel, rolník
Marek AI., učitel
Hlůza Karel, techn. úředník
Pěšák Jar., říd. učitel
Krayzel Max, říd. učitel
Dušek Gustav, učitel
Dvořák Josef, říd. učitel
Novobílský Josef, učitel
Číslo
S í d l o
51
Lubno-Bystré, p. Baška
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
Lutyně Německá
Lutyně Německá-Zbytky
Lutyně Polská
Lyžbice, p. Vendryně
Malenovice, p. Frýdlant
Marklovíce Dolní, p. Petrovice
Město Staré u Fryštátu
Michálkovice
Milíkov, p. Jablunkov
Mistřovice-Koňakov, p. Chotěbuz
Mosty u Českého Těšína
Mosty u Jablunkova
Mosty-Šance u Jablunkova
65
66
Morávka-Pražma
Muglinov, p. Hrušov
67
68
69
70
71
72
73
74
75
Návsí u Jablunkova
Nebory, p. Ropice
Nýdek, p, Bystřice n. Olz.
Nýdek-Hluchová, p. Bystřice n. Olz.
Oldřichovice, p. Třinec
Orlová
Orlová-Zimný důl
Panské Nové Dvory u Frýdku
Petrovice u Bohumína
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
Petřvald
Petřvald-Nová Dědina
Petřvald-Podlesí
Písek, p. Jablunkov
Porubá u Orlové
Pudlov
Prstná, p. Petrovice
Pržno-Lubno
Radvanice u Ostravy
Ráj u Fryštátu
Raškovice u Frýdku
87
88
89
80
91
92
93
94
Ropice u Českého Těšína
Rychvald I.-Podlesí
Rychvald II.-u kostela
Rychvald III.-u Václava
Řeka, p. Komorní Lhotka
Sedliště u Frýdku
Skřečoň u Bohumína
Slezská Ostrava-mužský
95
96
97
98
99
100
101
102
103
a
p o š t a
Slezská Ostrava-ženský
Slezská Ostrava-Salma
Slezská Ostrava-Zárubek
Smilovíce, p. Komorní Lhotka
Soběšovice, p. Dolní Domaslovice
Stanislavice, p. Chotěbuz
Stonáva
Střítež u Českého Těšína
Suchá Dolní, p. Suchá Prostřední
P ř e d s e d a
Černoch L., řídící učitel
v Janovicích-Bystrém
Gill Jan, báňský úředník
Pělucha Fr., obchodník
Fajmon Fr., říd. učitel
Pindor R., mistr
Urbánek Fr., stol. mistr
Kyncl Jan, říd. učitel
Čížek Jar., lesní správce
Smiřák Josef, techn. úředník
Kika Ant., žel. zříz.
Grygar Oldřich, správce v. v.
Czepiec Adam, žel. zříz.
Střítežský Josef, řídící
učitel
Macura Karel, učitel
Novotný František, báňský
úředník a starosta obce
Rucký Josef, strojvůdce
Roman Ondřej, rolník
Ing. Ot. Věříš, lesmistr
Kuboň František, hájný
Haškovec František, les. adj.
Hořák Josef, profesor
Míchalík František, řezník
Míček Boh., pošt. úřed.
Hladík Rudolf, vrchní inspektor,
přednosta stanice
Vicherek Dom., skladník
Jureček Josef, báň. úřed.
Pěgřímek Aug., pensista
Šacha AI., lesní adjunkt
Kovář Rudolf, obec. taj.
Pressfreund Ant., strojmistr
Vnuk Aug., hostinský
Menšík Jindřich, úředník
Dr. Ota Král, zdravotní rada
Borufka Josef, říd. učitel
MUDr. Alfons Juroš, obvodní
lékař
Soukup František, kom. mistr
Neborák Rudolf, továrník
Gellnar Teof., kovodělník
Kubín Štěpán, dozorce
Líberda Jan, lesní dozorce
Janošek Karel, říd. učitel
Svoboda Em., říd. učitel
Fresl František, ředitel
učitelského ústavu
A . Petáková, choť ředitele
Kučera Oskar, vrch. rev.
Ostrožný Karel, odb. učitel
Zamazal Štěpán, říd. učitel
Riedl Rol., statkář
Junger Karel
Mentberger J., lesmistr
Hoblík František, říd. učitel
J e d n a t e l
Šebestová AI.
Ján Boh., poštmistr
Steuer Antonín, říd. učitel
Bič Josef, učitel
Zelenková, Lydie, uč. mat. šk.
Barová Božena, učitelka
Přerovský Josef, učitel
Jelínek Jan, učitel
Dostál Alois, úředník
Krejčířík Ladislav, učitel
Nutil Jiří, spr. školy
Pěta Antonín, říd. učitel
Šimíček Josef, učitel
Konstřánek Josef, správce školy
Stuchlík Antonín, báň. úředník
Kubášková Marie, učitelka
Jendrulek Rudolf, říd. učitel
Sikora Rudolf, učitel
Báča Ladislav, učitel
Vetešník František, říd. učitel
Soukup Jan, profesor
Ježíšek Josef, báň. úředník
Tvrdý Dan., zámečník
Beránek Mil., ředitel
Klíma Karel, odb. učitel
Budina František, číšník
Borovec Karel, báň. úředník
Procházka Maxm., říd. učitel
Zachrdla František, strojník
Svárovský Metoděj, strojvůdce
Dybal Vojtěch učitel
Gřivna Lad., horník
Bolek Karel, učitel
Starý Val., učitel
Talanda Vincenc, profesor
Kadlčík Petr, učitel
Harok Pavel, říd. učitel
Potyš František
Eisenberger Em., říd. učitel
Pospíšil Flor., spr. školy
Škarabelová Ant., učitelka
Drozdek Antonín, učitel
Šír Josef, učitel
Rychtářská Božena, učitelka
Valový Josef, skladník
Flaša Vilém, stroj, sazeč
Čtveráček Antonín, učitel
Herec František
Škoda Jindřich, učitel
Fořt Václav, říd. učitel
Micka Př., říd. učitel
Čečotka Karel, strojník
Číslo
S í d l o
a
p o š t a
P ř e d s e d a
J e d n a t e l
104
105
106
107
108
109
Suchá Horní
Suchá Prostřední
Svibice u Českého Těšína
Šenov
Šumbark u Českého Těšína
Těrlicko Dolní, p. Bludovice Dolní
Foldyna František, horník
Hamrla Josef, strojmistr
Gryč Josef, průvodčí vlaků
MUDr. D°ležal Jos., odb. lékař
Janáček Erv., správce školy
Farník Alf., statkář
100
111
112
Těrlicko Horní, p. Bludovice Dolní
Těšín Český
Tošanovice Dolní, p, Hnojník
Šotek Karel, domkář
Blecha Jan, kane. st. dr.
Bijok Štěpán, říd. učitel
113
114
115
116
Třanovice, p. Hnojník
Třinec
Tyra, p. Třinec
Vendryně
117
118
119
V endryně-Zaolzí
Vělopolí
Věřňovice, p. Německá Lutyně
Klímša Josef, rolník
Lacuška AI., učitel
Lamač Jan, lesní dozorce
Myška František, nájemce
velkostatku
Sikora Josef, kolejář
Landecký Jan, horník v. v.
Merta Rudolf, říd. učitel
110
121
122
123
124
125
126
127
128
Vojkovíce, p. Dobrá
Vratimov
Vrbice u Bohumína
Záblatí u Bohumína
Závada, p. Petrovice
Životice, p. Dolní Bludovice
Žermanice, p. Dolní Bludovice
Žukov Dolní u Českého Těšína
Žukov Horní u Českého Těšína
Mojžíšek Jan, říd. učitel
Kolmáš Jindřich, majitel realit
Remeš Ludvík, žel. zříz.
Kupka Ad., žel. zam.
Stáňa Boh., říd. učitel
Bolek Karel, kovář
Nytra Alb., říd. učitel
Roháč Miloš, říd. učitel
Gutek Josef, žel. zříz.
H
1 u
č
í
n
s
k
Mazoch Petr, učitel
Švéda Arnošt, učitel
Zapletal Václav, říd. učitel
Vrbka Jar., poštmistr
Rychlý Arnošt, učitel
Buchvaldek Antonín, vrchní četn.
str. v. v.
Hrabová Růžena, učitelka
Dostál Josef, odb. učitel
Sikora Ota, obchodní
příručí
Šokala Jan, správce školy
Tomandl Vlad., odb. učitel
Vltavský Jan, učitel
Krpec Val., učitel
Svoboda Ad., správce školy
Plaisner Jan, říd. učitel
Buchtová Arn., učitelka mateřské
školy
Skokan Josef
Kratochvil Václav, strojník
Kališ František, pensista
W olf Teof., žel. zam.
Hýl Vilém, říd. učitel
Řehák Emanuel, abs. r. r. g.
Štefán Josef, učitel
Přidal Josef, říd. učitel
o
:
129
120
131
132
133
134
135
136
137
138
Antošovice, p, Šileřovice
Bolatice
Bolatice-Heneberky
Bělá, p. Bohuslavice
Darkovice, p. Hať u Hlučína
Darkovičky, p. Hlučín
Hat u Hlučína
Hlučín
Hošťálkovice n. Odr.
Hoštice Velké
Chalupa Fr., říd., učitel
Vodák Rudolf, stol. mistr
Míchalík Ad., okr. cestář
Kubínek Ervín, říd. učitel
Teplý František, učitel
Hacar Metoděj, říd. učitel
Janda Karel, horník
Krejčí Jan, říd. učitel
Ing. Kozumlík, statkář
Tetens Ed., říd. učitel
Polášek AI., říd. učitel
Rozehnal Antonín, říd. učitel
Pejpek Vlad., učitel
Jursa Jan, učitel měšf. školy
Sommer František, odb. učitel
Ing. Baigar, učitel
Štěpáník Antonín, učitel
139
Chuchelná
Urban Karel, místoředitel
130
141
142
143
144
Koblov
Kouty
Kozmice, p. Hlučín
Kravaře
Ludgeřovice
145
146
147
148
149
140
151
Markvartovice, p. Ludgeřovíce
Petřkovice, p. Ludgeřovice
Píšť
Šileřovice
Štěpánkovice
Štěpánkovice-Svoboda
Zábřeh
Barč Karel, báň. úředník
Lazar František, stavitel
Karčmář Ant., říd. učitel
Stuchlý Václav, odb. učitel
Doškář Jar., vrchní
poštmistr
Moravec František, kovář
Ing. Dr. Jar. Frič, inspektor
Landovský Josef, statkář
Stach Dom., učitel
Harazim Em., domkář
Harazim Fr., rolník
Bilovský Isid., zámečník
Rychtáříková Štěpánka, písařka
továrny
Líčka Antonín, báň. úředník
Beránek František, učitel
Šrámková Vlasta, učitelka
Bena František, učitel
Kaplánek Vojtěch, učitel
Nádeník Rudolf, říd. učitel
Parobek Josef, odb. učitel
Lindovský Jan, učitel
Kánská Anežka, učitelka
Kremer Josef, říd. učitel
Kremer Josef, říd. učitel
Soukup Jan, učitel
cti
0
g
1
2
3
'cti
u
o
B
>G)
G
česká
1
ano ?
Číslo
O
-4-»
V
>o
o
Ph
od­
borné
-4->
<D
>o >o
O O
a CXOG
■>.
0 -S
o
:=o5 >0
0 -3
o
O
O
O
a
—
—
ano
6
ano
—
ano
ano
—
ano
ano
ano
—
ano
—
—
ano
ano
—
—
—
1
—
ano
ano
—
ano
ano
ano
—
ano
ano
ano ano
_
—
— ano
ano ano
ano ano
—
—
ano
ano
—
—
—
—
—
—
ano
ano ano
1
ne
—
—
—
—
6
ano
ano
—
—
2
_ ano
ano ano
— ano
—
—
— ano
— ano
ano
cd
G
G>
O
O
Jí
'2
i
0
O3
O
>
> 'cd
O G
r-a
3
O “a
j
>uT>bu
P-. a
-2
>)
>
J- V
Ph O
6
7
8
9
356 —
14 1012
3 1800 2 120 140'—
1
48
10 920
343'—
6 500
4 350
4
2
2
1
G
>*-<
m a
0 0 -2
=G
5) >c0
ti
0 O S3
5
4
1641 ano ano
1 Albrechtice.....................
2806 ano ano
2 Bludovice Dolní. .
817 ano ano
3 Bludovice Horní a Prostř.
3195 ano ano
4 Bohumín-město . . . .
10794 ano 4
5 Bohumín Nový . . . .
ano ano
6 Bohumín Nový-Šunychl
7 Bystřice n. Olzou . . . 3352 ano ano
900 ano
8 Bystré-Lubno.................
1152 ano ano
9 Bukovec
10 D a r k o v .........................
503 ano ano
11 Datyně D o ln í.................
12 D ětm arovice................. 4118 ano 2
13 D o b r á .............................
1056 ano ano
14 D o b r a t ic e .....................
950
15 Domaslovice Dolní.
ano ano
16 Domaslovice Dolní-Volovec
ano 3
17 D o u b r a v a .....................
18 Frýdek ......................... 12000 ano ano
7077 ano ano
19 F r y š t á t .........................
840 ano ano
20 G u t y ..............................
ano ano
21 Hamry S t a r é .................
815 ano 2
22 H n o jn ík .........................
1202 ano ano
23 H r á d e k .........................
836 ano ano
24 Hradiště.........................
285 ano ano
25
26 H r u š o v .......................... 7600 ano ano
1539 ano ano
27 C h o t ě b u z .....................
28 Ja blu n k ov ..................... 4371 ano ano
1730 ano 2
29 Janovice.........................
556 ano ano
30 K arpentná.....................
ano ano
31 Karvinná-Hohenegger .
ano ano
32 Karvinná-hranice . . .
33 Karvinná-Jindřich. . .
ano ano
3< Karvinná-Solca . . . .
35 Karvinná-Sovinec . . .
36 Karvinná-střed . . . . 22317 ano 9
3074 ano ano
37 Konská-Kanada . . . .
489 ano ano
38 K o ša řis k a .....................
4814 ano 2
35 K u n č ič k y .....................
4C Kunčíce n. Ostr. . . . 3340 ano ano
8000 ano 4
41
410 ano ano
42 Lhoty N i ž n í .................
4: Lhoty V y š n í .................
44 Lhotka Komorní . . . 1066 ano ano
350C ano ano
4í L ískovec.........................
4ť Lištná D o l n í ................. 2736 nno ano
265 ano ano
4' Lištná H o r n í .................
ío o ; ano ano
4f i Lomná D o ln í.................
60' ano ano
4< Lomná H orn í.................
223' ano ano
5(
W
O
O
a o;3
cd
G
-a
cd
80'—
100
3'
p
l i
pj, ~
ÍpE
ri <1
^ re
Sa
Kursy
všeobecně
cd
výchovné
G
~
0
(fl '■a
ti
:> cd a> a
d 0
>0 cN
a
0
N
G
>0
E ‘g
D.
.“ cL
O 3
a >
■§3 t
% %
•>. >
>0 >0
G cd
# 0 0
U a. Dh
10
11
18
2 25 126
ano
ano
1 86
ano
ano
8 3200
ano
3
2
500
3
220
2
150
4
3
12 13 14 15! 16 17
CO
ano
80
1
16
2
1
2
1
2
a -a
0
cd ja
N
>u
v3 3
O
> a >
%
>0 >0
”3 0 O
O Cu Dh
-4-*
v
>0
O
a
ano
180 — ano
ano
ano
ano
ano
6
3
1
odborně
vzdělávací
na kursy
všeobec.
výchovné
>>
>co
'cd
0 JB
Celkový náklad
o d b o r u
P ř e d n á š ty
Je v
pamě
Sídlo
Je v obci škola
polská
o
O
>
pod).
1
1
ano
70
40 —
ano
ano
100 1
ano
38
3 35
ano
42 —
ano
ano
38
16 —
ano
3 160
70 —
150 —
ano
65 — ano
ano
ano
180
245
165
168
1
2
2
600
65
6
147
2
2
14C j
2C
4 110C
62 — 1000'—
51'40 ano
ano
ano
ano
ano
1 35 54
30-
5
2
1
1
1
2
1
3
1
1
2 ano 1928
1
1
ano 1921
1
2
2
2
2
12
3
1
4
2
3
3
3
1
1
1
1
4
1
2
2
1
2
2
1
1
2
1
1
1
3
4
2
672
98
406
982
3 4880
4 463
3 449
1
1
1
3
984
230
985
Počet svazků
Počet čtenářů
Počet výpůjček
Na rozšiř, knihovny
Na přednášky
Na kursy
Počet členů odboru
koncem roku 1933
Odbor ze svých prostř.
věnoval v roce 1933
Počet výpůjček
Kn i h o v n a
0 dboru
Počet čtenářů
svazků
33
2
5
1
J Počet
G
>o
3
O
O.
Různé zábavy
Výstavy
>>
>
y | Národní slavnosti a výlety
Akademie a koncerty
rSZ
O
Knihovna
veřejná
35
36
37
38
39
40
41
42
43
85
1773
144 115 1158
67
412
50
1446 spol.
490 22167
52
412
18
438
150
215
588
1630
41
242
114 2250
30
500 — 356 —
140 —
400'—
1000;—
80 —
200"—
100 —
350
ob ecn í
482
2
2
1
1
3
1
3
1
1
5420 5456 32639
3 1855
172 2867
3
233
1
2
1
2
1
1
1
1
2
3
3
1
1
4
1
1
3
1
4
1
2
1
1
ano 1924 184 12
4
3
4
1
3
1
1
9
1
2
2
1
2
3
2
1
5
1
3
12
2
11
20
2
2
4
3
3
1
2
1
2
1
1
4
1
3
1
1
ano
1 ano
1
1
183
70
76 1572
630
40
90
8
ano
4
3
5
1
2
1
3
>>
N
5
ano 1928
3
5
1
2
1
6
2
2
1
2
6
2
4
1
11
5
29 30 31
2
4
3
1
1
1
Besídky pro mládež
Lidové besedy
25 26 27
24
23
2
Loutkové hry
Vzdělávacích představení
z toho dětem celkem
od kdy ?
23
oo
22
kolik představ, bylo
uspořádáno celkem
ano ? — ne ?
Pro školní dítky
Jiný příjem (na vstupném,
zápisném a pod.)
21
Pro dospělé
Příspěvek okresního
osvětového sboru
20
Provozuje odbor
kinolícenci
O ch ot.
p ř e d s t.
N*
O
O<r
o
9
l
a
6
2
5
2
2
1
1
2
1
1
1
3
1
1
1
1
3
1
2
1
1
1
3
1
2
4
1
1
2
1
1
2
1
1
4
1
2
2
1
224
48
219
112
4400
428
729
48
412 129 48
106
53
130 98 53 260
31
280
102
374 85
12
93
250 10000
234 50 300
148 2630 618 148 2428
45
1038
320 92 686
2
5
4
3 vykazuje odb. střed.
4
4
170
48
468
1 4811
355 11101
1 279
75
452
6 spol.
201
2004
156 11803
1 1803 215 7751
1
340
25
168
3
1
3
2
1
2
820
124
15
268
150
548
12
44
38
95
568'30
30-—
42-—
41
519
23
143
203-10
220
1000 113
36
21
287
67
90
383
408
1607
12
124
25
100 —
35 —
27 —
107
199
78
152
132
100
225
31
43
109
70
114
60
62
52
50
182
110
229
56
50
107
50
56
24
85
115
188
33
145
231
194
155
315
212
160
112
33
153
97
460
25
92
64
144
44
56
70
237
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
2
Lutyně Německá . • •
Lutyně Něm.-Zbytky .
Lutyně Polská . . . .
L y ž b ic e .........................
Malenovice.....................
Marklovice.....................
Město Staré u Fryštátu.
Michálkovice.................
M ilík o v .........................
Místřovice-Koňakov . .
Mosty u Těšína . . . .
Mosty u Jablunkova . .
4
1
0)
>o
ano
—
—
—
—
—
ano
ano
—
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
—
—
—
—
ano
ano
ano
ano
2
4
2
200
120
ano
6
—
—
2
150
ano —
ano —
ano —
ano —
ano —
ano ano —
ano ano ano
tí >1-.
55 a
Cl)
O
£ «*
O
cd
a
2
ano — ano
ano ano —
ano ano —
ano — ano
]N
-I"?
>v- >u.
f>UlV)
> a
0) Cd
“D
a
*.3
=5*25. •
Cl.
O.
Cu o
10
60
140
205 2 172
4
1
180
60
1
100
2
6
3
3
105
518
126 4 190
80 2 80
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
—
—
—
—
ano
—
ano
ano
ano
ano
19
27 30 425'—
2
2
2
12
3
6
2
2
2
2
2
14
100*—
42 1
60
73-30
400-—
ano
ano
ano
ano
ano
500’—
30 —
Sl
180
960
150
ano
4125*— ! ano
1150 —
56'—
250
120 2
ano
ano
ano
ano
ano
ano
100 —
—
ano
—
ano
ano
—
18
250-
75-
1
30
14280
5 1200
6 360 8 480 1600 — 1500 —
—
—
—
—
—
ano ano
ano ano
11 12 13 1 4 115 16 17
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
O
ano
ano
6
2
3
ano
ano
ano
ano
ano
—
o
A!
115
400
80
ano ano
'C
i
a
40'-
4
4
ano
3
2
—
—
—
všeobecněj odborně
výchovné ivzdělávací
ano
ano
ano
ano ano ano
ano ano —
ano ano
G
0)
"O
> _g
a a S-g
.21 a ■sí
>Dch3Cfl -0O-ÍS3
—
ano
ano
ano
ano
ano
ano
cd
OD
^0) ,£)O
>>
0) 03
.
VJ
O a
-o
O
a
3
85
8
3 1108
3
1
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
■—j Q)
6
5
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
| Celkový počet
Celkový počet
účastníků
cd
co
i Celkový počet
účastníků
a
'cd
Celkový počet
I
OO
polská
G
4712 ano ano
862
666
1246
3076
3598
Morávka-Pražma
460
3450
Muglinov.........................
N á vsí......................... ■ 3102
1382
Nebory . . . . .
1856
Nýdek .............................
Nýdek-Hluchová . . .
O ldřichovice................. 2173
Orlová............................. 10300
Orlová-Zimný důl • . .
380
Panské Nové Dvory . .
1600
P e tr o v ic e .....................
10275
Petřvald .
.
Petřvald-Podlesí
1204
P ís e k .............................
Porubá .........................
Pudlov.............................
Prstná.............................
Pržno-Lubno.................
9000
Radvanice.....................
1486
R á j.................................
1284
R a šk ovice.....................
1699
Ropice
Rychvald-Podlesí I. . . 7223
Rychvald u kostela II. .
Rychvald u Václava III.
449
Ř e k a .............................
1160
S ed liště.........................
3841
Skřečoň .........................
Sl. Ostrava, mužský . . 22239
Sl. Ostrava, ženský . .
Sl. Ostrava, Salma. . .
Sl. Ostrava, Zárubek.
792
S m ilo v ic e .....................
865
Soběšovice.....................
487
S ta n isla v ice .................
Stonava .........................
653
Střítěž.............................
2703
Suchá Dolní
. . . . .
>cn
'(ti
^
w<
n
<>*
3
2693
1549
620
1662
Kur sy
Přednášky
všeobec.
od ­
výchovné borné
německá
v obci
i
Počet obyvatelů
o d b oru
Číslo
Sídlo
Je v ob
5080
124
1 350
46-80
14 16 200
—
2
3
5
2
3
2
1
1 ano 1926
1
1
3
4
3
3
5
2
8
4
10
Počet čtenářů
1 Počet výpůjček
1
1
19
2
2
255 —
1
1
2
3
1
4
1
3
4
2
2
1
1
1 ano 1930
1
2
11
1
2 57
4
1
2
8
2
1
1
1
1
2
1
4
5
2
2
1
1
2
2
1
1
2
1
1
2 1202
1
3 518
1 350
2 530
3
2 893
2428
3 300
2
310
357
125
84
51
70
32
280
200
35
78
2475 224
255
1784
877
960 604
348
916
7205
780 86
5 1278
296
2176
1 1263
1 373
267
2
4
243
212
93
53
4843
805
628
1
2
4
3
4
2
20
125
25
635
570
80 1134
37 596
90
41
42
250 —
75'—
410
40-—
42
společná
478
38-20
185-30
350 —
125 —
259
45
430
400
50"—
9
77
70 1288 1328-40 142-80
149
ano 1928
6
2
3
2
1
4
7
3
2
2
2
1
2
1
ano 1930
11
4
2
4
2
3
1
2
3
2
9
1
6
3
5
3
1
1
2
2
2
1
1
2
8
1
1
1 4256
7
1 212
4 2017
2 684
2 114
419
10250
56
150
40
19
1185
3200
1120
214
1 1 3268
1
2
1
695
1 139
4
3700
1
1 12
3 4
1 1
1 2 797
2
3013
286
6814
1
3
1
1
1
1
2
3
3
ano 1923 103
1
5
4
3
3
1
2
2
3
1
44
1046
42
319
569 10966
205
112
1500
5950
společná
25 —
79 1367
685
společná
29 42
159
622-20
137
100 —
8
150
společná
50 —
30 —
3161-15
600 — 200-—
1
100 —
2
2
4
6
3
3
2
i
1
1
1
2
ano
1
1
1
10
6
1
5
2
2
1
2
1
1
1
1
1
2
1
4
1
4
funguje jako veřej.
1 238
3 400
2 240
1 1770
40
30
34
101
43
166
87
199
106
69
84
167
145
26
49
77
102
20 —
355-60
498
480
1
4
1
3
1
1
2
1
3
2
1
4
2
1
1
1
40
Počet členů odboru
koncem roku 1933
Počet svazků
Lidové besedy
hry
3
Na kursy
Počet výpůjček
39
Odbor ze svých prostř.
věnoval v roce 1933
j
Počet čtenářů
38
Knihovna
odboru
Na přednášky
Počet svazků
37
Knihovna
veřejná
Na rozšiř, knihovny
Různé zábavy
36
3'm
a>
CQ
Národní slavnosti a výlety
35
ft
Jí
Poučné vycházky
34
6
o
£
Výstavy
26 27 28 29 30 31 32 33
>N
a>
T3
'Cti
Akademie a koncerty
Loutkové
24
Vzdělávacích představení
z toho dětem celkem
od kdy ?
23
oj
22
kolik představ, bylo
uspořádáno celkem
ano ? — ne ?
Pro školné dítky
Jiný příjem (na vstupném,
zápisném a pod.)
21
Pro dospělé
Příspěvek okresního
osvětového sboru
20
Provozuje odbor
kínolicenci
O ch ot.
p ř e d s t.
549
68 1266
267
40
360
35
994
385
800 put.
350
3682
485-50
4680
77
110
97
121
45
65
375
170
31
159
263
81
60
518
151
68
23
191
86
55
139
126
247
247
64
121
127
178
170
239
140
63
14
50
175
113
234
Suchá H o r n í ................. 3809 ano ano
ano
2 500
Suchá Prostřední . . .
3
S v í b i c e .........................
2541 ano ano ano ano
5
—
Šenov .............................
4264 ano ano —
2 600
20 —
Šumbark.........................
1347 ano ano — ano
2
__
Těrlicko Dolní . . . .
697 ano ano
ano
4 350
300’—
80"—
Těrlicko Horní . . . .
1530 ano ano — ano
2 300
227 —
Těšín Č e s k ý ................. 10554 ano ano ano ano
2 200
—
Tošanovice Dolní . . .
713 ano ano —
2
97
T ř a n o v ic e .....................
884 ano ano — ano
2
75
T řin ec.............................
6128 ano ano ano ano
1
70
T y r a .............................
480 ano ano — ano
1
22
—
Vendryně .....................
3356 ano ano
ano
2 160
Vendryně-Zaolzí . . .
ano ano
V ě lo p o lí.........................
336 ano ano — ano
V ě ř ň o v ic e .....................
850 ano ano — ano
2 200
—
V o j k o v i c e .....................
500 ano ano —
1
60
Vratimov.........................
2780 ano ano ano ano
—
V rbice..............................
ano ano —
6
—
Z á b l a t í .........................
1856 ano ano —
Závada .........................
664 ano ano — ano
2 236 2 47
Ž iv o t ic e .........................
640 ano ano __ ano
3
Ž erm a n ice .....................
307 ano ano __
2
75
Zukov D o l n í .................
1294 ano ano — ano
6
Zukov H o r n í.................
832 ano ano —
ano
Úhrnem . .
312 21928 33 1922 3703‘60 4150’—■306'— 4828-40
II
1
I
H l u f
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
A n tošovice.....................
B o la tic e .........................
Bolatíce-Heneberky . .
B ě l á .............................
D a r k o v ic e .....................
D a r k o v ič k y .................
H a f .................................
H lučín.............................
H ošfá lk ovice.................
Hoštice Velké.................
C h u ch eln á.....................
K o b l o v .........................
K o u t y .............................
K ozm ice.........................
Kravaře .........................
L u d g e ř o v ic e .................
Markvartovice . . . .
P etřk ov ice .....................
P í š f ..................................
Silheřovice.....................
Stěpánkovice.................
Stěpánkovice-Svoboda.
Zábřeh ..........................
2487 ano ano
ano ano
—
'—
—
__
940 ano ano
2049 ano ano
ano ano
1254 ano ano
ano ano
784 ano ano
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
1610
1280
4500,
3916
1350
5015
1689
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
__
ano ano
ano ano
730 ano ano
__
—
__
—
—
—
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Úhrnem . .
počet
na
obce
18
1 Příspěvek
Celkový náklad na kursy
12 13 14 15 16 17
S
Počet vyuč. hod.
11
Celkový
10
Počet posl. zaps.
9
Počet vyuč. hod.
Jiný příjem
(na vstupném
8
Počet posl. zaps.
Příspěvek okresního
osvět, sboru na přednášky
7
všeobecně | odborně
výchovné vzdělávací
Je v obci zavedena
pamětní kniha
Celkový počet 1
Příspěvek obce na
přednášky
6
5
a pod.)
Celkový náklad na
přednášky
Celkový
4
Celkový počet
účastníků
polská
německá
počet
3
od­
borné
kursy
|
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
2
Kursy
Celkový počet
Celkový počet
účastníků
1
česká
_0
1ň
O
Přednášky
všeobcc.
výchovné
ano ? — ne ?
v obci
o d b o r u
Počet obyvatelů
Sídlo
Je v oGcrškola
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
—
4 236 58 i 811611178 1128-30 —
í n s k o :
?.
5 1000
2 200
2 500
100 —
4 500
2
105
3 400
2 300
2
5 250
4
1 450
4
150
4
150
2 520 1 180
3
2 700 1 45
7 1050
17
7
3 240
82 6065 3 675; 100 —
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
1
—
100'—
100’—
6
ano
—
—
—
312 21928 33 1922 370360 4150"— 306 — 4828-40 __
82 6065 3] 675 100 —
—
—
100'—
—
394 28993 36|2597| 3803-60;4150’— 406 — 4828-40 —
—
—
—
1
—
6
—
—
Rekapitulace
Těšínsko.........................
H lu č ín s k o .....................
S ou čet . .
i
4 236 58 8 161 178 1128-30 __
— —
1 —
6
—
—
4 236 58 9 161 184, 1128-30 —
1
3
4
6
6
1
ano 1926 815 25 25
1
9
5
3
ano 1925
1
2
2 2
1 1
2
3 2
1
2
3 2
1
2 8
2 2
1
2
4
100 — 255 — 1300: 94 i -
32
16
4
6
1
2
1
3
4
1
1
1
1
1
16
1
2
2
1254| 88 76 í259 28 981 67
2
-
1854 dare vaná obci
8572
300
darovaná obcí
322
95
288
1250
1 790
1 1346
3
4
148
12
62
112
563
400 15000
22
16l!
134 179 54 267
54
450
7696
147 27 476
31
285
40
12
96
10
45
17
94 50
32
312
16
s polečná
180
20
1627 50
123
467
36
98 2010 293 div. knih
185
265 45
s :>olečná
42
294
67
145 45
69'45
70-50
50 —
50 —
56-80
1
1
1
33-20
1
3
1
1 3
1 2
8| 17 160 225 84366 15112|228360 9041 1759 18835 10084-60
Počet členů odboru
koncem roku 1933
Na přednášky
292
231
50
279
687
2584
5 337
1 2605
4
2
34
350
4200
4 230
4
75
2200
kursy
Na rozšiř, knihovny
37
J Na
Počet výpůjček
41
36
2
2
2
3
2
40
35
ní
>
w
-M
a
*o
o
1
Různé zábavy
1
2
1
1
1
1
1
2
1
Počet čtenářů
Národní slavnosti a výlety
Poučné vycházky
Akademie a koncerty
Besídky pro mládež
Výstavy
1
3
2
1
2
39
34
o;3
Ji
N
Odbor ze svých prostř.
věnoval v roce 1933
38
Cu
Počet svazků
2
3
Knihovna
odboru
Počet výpůjček
31
Lidové besedy
25 26 27 28 29 30 31 32 33
24
1 ano 1928
Knihovna
veřejná
Počet čtenářů
23
Loutkové
r-a
o
hry
Vzdělávacích představení
C^o
tícd
22
3
2
3
2
2
4
4
C->>
-a
1
z toho dětem celkem
c-a
a
kolik představ, bylo
uspořádáno celkem
Pro školní dítky
Jiný příjem (na vstupném,
zápisném a pod.)
21
Pro dospělé
Příspěvek okresního
osvětového sboru
20
Provozuje odbor
kinolicenci
Ochot.
předst.
42 | 43
98
273
100
60
167
44
106
361
46
65
272
67
155
33
26
110
22
131
99
154
107
52
ío o -—
37
70
54
2052-70Í355 — 15027
H 1 u č í n s k o
2
6
2
5
2
2
1
5
3
3
—
—
230
580
141
69
140
31
679
1846
368
3 431
2 670
1 1376
1 605
5 472
1 270
1 286
475
4 467
850
1364
2 385
2 1074
3 319
1 666
57
85
310
45
47
99
90
123
80
130
155
120
144
119
92
832
602
4893
467
641
565
832
871
1250
2300
3119
1680
3910
714
1233
3
1
1
5
4
2
3
2
4
3
4
2
1
2
2
2
36
1
1
6
2
5
1 1
3
1
3 2 ano 1923
1 ano 1929
3
1
2
1
6
5 2
1
3
—
64 16 —
4
1
2
1
1
1
1
1
5
20
25
1
6
7
25
2 4
2
2
7
5
4
5
4 49
2
9 59
2
2
1
1
3
524
235 2360
3 38 28 jl 1185 2169 29162
1
8
3
4
5
5
2
47
86
46
ío o -—
56
13
# 133
54-60
400"—
56
13
133
ío o -—
454'60
62
93
152
54
70
153
72
37
39
75
80
91
109
80
119
68
52
1651
|
f
O
O
255 — 300 94
r—
64 16 —
100 — | 2 5 5 - 364,110 —
—
—
1254 88 76259 28 98 67 8 17 160 225 S4366 15112 228360 9041 1759 18835 1008460 2052-70 355 — 15027
1651
133 454-60 100"—
13
—
9 59 8 3 3 38 28 |11185 2169 29162 56
25 7 4 49
1279 95 80 1308 37 157j 76 11 20,198;253 95551 172811257522 9097 1772 18968 10539-20j2152-70 355-— 16678
S t a t is t ik a p ř íjm ů a v y d á n í o d b o r ů S le z s k é M a tic e o s v ě ty lid o v é z a r o k l9 3 3
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory
Příjem
_o
S í d l o
O
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
14a
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
Vydání
Kč
Albrechtovice . . ,
Bludovice Dolní .
Bludovice Horní
a Prostřední , . .
Bohumín-město. . .
Bohumín Nový . . .
Bohumín-Šunychl . .
Bystřice n. Olzou . .
Bystré-Lubno . . .
Bukovec .....................
D a r k o v .....................
Datyně Dolní . . .
Dětmarovice
. . .
D o b r á ..........................
Dobratice . . . .
Domaslovice Dolní .
Domaslovice-V olo vec
Doubrava
. . . .
Frýdek .....................
F r y š t á t .....................
G u t y ..........................
Hamry Staré . . .
H n o jn ík .....................
H ra d iš tě .....................
H r á d e k .....................
H r u š o v .....................
H r č a v a .....................
Chotěbuz
. . . .
Jablunkov . . . .
J a n o v ic e .....................
Karpentná . . . .
Karvinná-Hohenegger
Karvínná-hranice .
Karvinná-Jindřich. .
Karvinná-Solca. . .
Karvinná-Sovinec . .
Karvinná-střed . . .
Konská-Kanada . .
Košařiska
. . . .
K unčičky.....................
Kunčíce n. Ostr. .
L a z y ...........................
Lhota Vyšní . . . .
Lhoty Nižní . . . .
Lhoty Kom orní. . .
L ís k o v e c .....................
Lištná Dol ní . . . .
Lištná Horní. . . .
Lomná Dolní
Lomná Horní . . .
L ou k y ..........................
Lutyně Německá . .
Lutyně Něm.-Zbytky
Lutyně Polská . . .
L y ž b i c e .....................
h
Kč
h
Zůstatek
Ztráta
Kč [h
Kč ! h
11938 15 10899 85 1038 30
6431 50 4905 10 1526 40
1422
9564
72136
10130
14205
497
926
10516
2963
2361
9070 45
3502 80
5001 75
4536 60
4783 29
1947 50
6501 70
10544 70
636 io'
6315 07
16766 —
22839 60
15780 74
14525 34
20540 32
49290 90
15747 84,
2300 30
992 —
1469 95,
19326 41
1446 —
3067 30
4834 10
4297 32
3067 70
1648 —
5907 70
9019 30
593 40
841 65
13457
22143 —
11007 20
14657 70
1810810
48962 21
15726 54
1197 __
668 —
1229 45
22284 95
257
7995
1635
10097
10097
2887
4219
9900
15332
2637
11978
11344
165 _!
92 50
6425 65 1570 14
976 25: 659 —
9925 60
172 10
9925160' 172 10l
2544; 101 343 55
2881105 1338 75
9305 75 594 86
14854 80 477 35
2210
427 10
10627 ~"H 1351 —
9992130 1352 02
50
79
25
70
70
65
80
61
15
1°
32
Kč
h
280 55
150 —
400
729
500 _
86 __
140 —
400
22
69
30
30
52 85
284
_
i
60 __
100 __
450 __
500 __
200 __
300 __
100 __
300 __
2958 54 1000 __
500
_
462 70
531
_
|
391 50
90
40
10
Kč
h
521 5(
50 --
803 3C
200
306 3C
400
10
_
3195 90
2938 45
1848 60
1000
2563170!
2000
7670 65
439 30
3296
3943 75
208' 30
119 05
—
Ji
524 50
100
728
li
h
350
600
8300 __
263 15 263
354 50
1440
100
500 _
60
15
1164 85
1213 30
60 _
40
2594 40
1600
100
1644 _
_
_
1350
2700
65
30 __1
140
60
7180
7763 __
320
1934 50
50
100 __: 5758 30 950
100
8857 80
5 50
580 __
__
31519 25
30
1410
2100
50
1000
100 __!
80 __
290
3060 __1
45
500 _
150 _
6063 __
409 90
1987 05
751!70
1401
167
Kč
h
Národní
akce
417 40
1750
300 _ 300
67 _
50
222! 20:
300 _
Kč
30
600
3289 60
500
1000
360
94 50
900
142 _
448 15
70 _
4142 15 1350 __
900 __
424 80
Dobroč.
účely
4858 50
974
_
260
200 __
Vánoční
nadílka
136 40
1603
30C
990
1040
3062 10 16740 35 3555
2176 70
100
908 10
180 —
300 —
132 36
2432
328
21
1103
324
240
341 30
1000 __
4287 20
7624 45
435 50
167 65
239 28
1715 59
299 50
594 —
1525 40
42 70
5473 42
3309 —
996 60
4773 54
Jiné
školy
Kč |h Kč |h
313 80
100 —
63
1895 10
472 47
83 3840 95 5723 88
40 111860 50
39724 10
95 8537 55 1593 40
65 13429 50 776 15
429 15
67 85
20
1590 40
664 20
90
9814 75
702 15
20 2681 20 282 _
30 4015 65
1654 35
460 —
360 _
100 _
1739 60
1392 —
347 60
12274 25 12554 80
6568 30 2612 15i 3956 15
38876 65 35344 15 3532 50
Mateřské | Místní
školy české školy
i
20
160
163 50
50
200
75
500
46
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory
Příjem
Vydání
Zůstatek
Ztráta
S í d l o
>U
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
Kč
Malenovice . . . .
Marklovíce . . . .
Město Staré u Frýštátu .....................
Michálkovice . . .
M i l í k o v .....................
Mistřovice . . . .
Mosty u Těšína. . .
Mosty u Jablunkova .
Morávka-Pražma . .
M uglinov.....................
N á v s í..........................
N e b o r y .....................
N ýdek..........................
Nýdek-Hluchová . .
Oldříchovíce. . . .
O r l o v á .....................
Orlová-Zimný důl . .
Pánské Nové Dvory .
Petrovice.....................
P e tř v a ld .....................
Petřvald-Podlesí . .
P í s e k ..........................
P o r u b á .....................
Pudlov..........................
Prstná..........................
Pržno-Lubno . . .
Radvanice . . . .
R á j...............................
Raškovice . . . .
Ropice..........................
Rychvald-Podlesí I. .
Rychvald u kostela II.
Rychvald uVáclava III.
Ř e k a ..........................
S e d liš t ě .....................
Skřečoň .....................
Sl. Ostrava, mužský .
Sl. Ostrava, ženský
Sl. Ostrava, Salma . .
Sl. Ostrava, Zárubek .
Smilovice.....................
Soběšovice . . . .
Stanislavice . . . .
Stonava .....................
Střítěž..........................
Suchá Dol ní . . . .
Suchá Horní . . . .
Suchá Prostřední . .
S v i b i c e .....................
Šenov ..........................
Sum bark.....................
Těrlicko Dolní . . .
Těrlicko Horní . . .
Těšín Český. . . .
Tošanovice Dolní . .
Třanovice . . . .
Třinec..........................
__
h
Kč
h
Kč
h
1620 40
1280 60
10923 85 10847 50
339 80
76 35
12148 55 12052 55
1512 20
1462 20
1394 60
1082 70
96 —
50 —
311 90
302 20
6612 —
1073 15
1427 30
17234 90
6124 70
6973 40
1412 60
3180 75
9377 40
9506 10
2190 05
22104 60
18585 65
2153 05
1284 80
16083 35
7707 83
1175 — i
608
6939
1339
1531
17284
6514
7486
1783
2283
11804
11044
2275
30932
19132
2162
2449
17870
8350
1265
40
80
40
63
20
85
20
65
55
79
92
91
10
25
60
40
31
21'
—
13542
11117
1816
9386
4997
14998
17950
3262
3435
42731
5275
11083
7158
9929
2854
71 13473 85
85 10535 70
40
1735 85
05 9027 20
40
2829 90
64 14551 50
27 15314 95
90 2474 —
—
3011 85
25 40459 50
— 1 3615 —
02 4962 32
23 7738 30
40 9755 35
40: 2546 75
4478
16876
8826
19431
19233
7751
05 3180 30 1297 75
134 70
45 16741 75
55
2019 15 6807 40
50 18224 65 1206 85
30 19025 —
208 30
7671 95
20
79 25
3090 __
3545
6117
36778
1730
2196
13114
2600 —
306
327
266
104
49
390
512
371
Kč
h
M a te řs k é
š k o ly
Kč
h
M ístn í
č e s k é š k o ly
Kč
J in é
š k o ly
h Kč
V á n očn í
n a d ílk a
h
h
1807 80
200
597 50
2452 50
752 30
250 —
3359 75
130
20
80
25
33
30
15
80
05
Kč
D ob roč,
ú č e ly
958 50
200
708 60
200 —
217 40
640 20
150 —
Kč
h
50
25 50
560 —
10 —
3896 30
391 50
650
4927
528
3586
1412
—
55
50
—
60
215 50
N á ro d n í
a k ce
Kč
h
31 20
500 —
80 —
897 20
2427 39
1538 82
85 86
8827 50
546 60
9 55
1164 60
1786 96
642 38
90 —
360 —
467 20
145 —
4624 —
1282 70
30 —
3823 15
500 —
500 —
200 —
1300 —
4008 05
450 —
202 60
223 90
7718 05
2825 70
200 —
505 50
2400 —
1200 —
300 —
600 —
600 —
354 —
200 —
599 10
100 —
98 20
3161 15
100 —
3300 —
3603 70
100 —
200 -—
45 —
500 —
600 — 1200 —
724 20 724 20
485 —
200 —
200
1434 40
403 55
102 90
500 —
68 86
582; 15
80155
358' 85
2167 50
447 14
2635 32
788 90
423 15
2271 75
1660 —
6120 70
706 —
300 —
23348 —
240 ___
1422 —
278 70
400 — 800 —
150 —
580 07
174 05
307 65
490 —
400 —
1160 —
400 —
396 —
500 —
100 —
57 —
290 —
150 —
500 —
40 -—
20 —
459 50
70 —
200 —
250 —
500 —
200 —
483 70
50
133
z
2609 —
444 50 320 —
780 10 1410 50
140 —
335 —
2000 — 1500 —
1211 40
7132 —
3394 95
6601 35
6370 —
379 85
30i 3165 45
47 20
589 —
—
5406 95
710 05
175 40
900 —
877 40 21239 05
33 35192 45 1585 88
1079 70
30
1652 70
77 60
385 ___
05
1924 10 271 95
20 —
995 40
6033 85 680
45 19148 30
4460 ___ 1600
6937 75
40 —
256 20
30
—
80 —
10 —
300 —
150 —
430 —
70 —
75 50
448 55
182 —
91 60
760
200 —
61 —
985
Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory
_o
Kč
T y r a ..........................
Vendryně.....................
Vendryně-Zaolzí . .
V ě lo p o lí.....................
Věřnovice . . . .
Vojkovice . . . .
Vratim ov.....................
V r b i c e .....................
Záblatí..........................
Závada .....................
Z i v o t i c e .....................
Zermanice . . . .
Zukov Dol ní . . . .
Žukov Hor ní . . . .
Úhrnem
.
.
h
6830 35
8496 15
2454 30
503 90
2083 36
53 30
3853 70
8064 95
6404 85
6909 54
2012 65
1467 —
1,056316 76
Kč
Kč
Antošovíce .
Bolatice . .
Bolatice-Heneberky
Bělá . . .
Darkovice .
Darkovičky .
Hať. . . .
Hlučín. . .
Hoštalkovice
Hostíce Velké
Chuchelná .
K oblov . .
Kouty . . .
Kozmice . .
Kravaře . .
Ludgeřovice.
Markvartovice
Petřkovice .
Píšf. . . .
Šilheřovice .
Štěpánkovice
Štěpánko více- Svoboda
Zábřeh .....................
9 9 27 15 88
Úhrnem
.
.
104 —
2754 l i
1487 45'
204
2676
1485
90
40
05
80
1906
3400
4924
1182
2164
3402
6904
1218
h ) Kč
3506 50: 3323 85
7827 16 668 99
1357 35 1096 95
428 10
75 80
1480 75 602 61
280 50
4500 25
7855 90
209 05
20 35
6384 50
4 39
6905 15
1692 10 315 55
1113 45 353 55
H
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
Ztráta
S í d l o
>G
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
Zůstatek
Vydání
Příjem
5411 90 4377
2435 57| 1401
254
228 40
582
392
1934 16 2415
2423
2584 81
889
927 35
6885 60; 40768
12187 25 12109
6774 15 5069
385
527 80
1227
456
2194 70; 2121
117872 32
M ateřské
M ístní
školy
české školy
h
Kč
h
37 —
22 —
155 —
227 20
646 55
128 50
Kč
Jiné
školy
h Kč
V ánoční
nadílka
h
h
Kč
D o b ro č.
účely
Národní
akce
Kč
Kč
60 —
450 ---
2887 45
3411 —
450 —
350
1130 —•
200 --1910 05
1581 —
197 — :
140 —
200 —
501 30
70 —
1182 90
300 —
148 40
150 ---j
240 --- '
h
500 —
70
37 —
54271 44 45965 95 34647 30 9362 40 290588 95 17554 65 14114 05
u c i n s
100 90
100
77
255
100 -
200
2
258
2
200
527
2733
1979
36
400
300
500
500
1034
1033
26
190
481
208
161
38
33883 35
77
1704
142
770
73
403 50
30
500
80 0 —
200
171 50
400
150
150
177 40
61746 40 89036 30 7392 29 34682 19 4246 20
101 15
300
900
150
91
850
200
100
581 15 1846 50; 3044 50
R ekapitulace:
Těšínsko .
Hlučínsko
S oučet
1,056316 76
61746 40
1,118063 16
992715
89036
1,081752 18
117872 32
7392 29
125264 61
54271 44 45965
34682 19 4246
34647 30 9362 40 290588 95 17554
581 151 1746
150
900
14114
3044
i 88953 63 50212 15 35547 30 9512 40 291170 10 19401 15 17158 55
Ksižjžnica Cieszynska
CZ I I I 8 9 /1 9 3 3

Podobné dokumenty