MZS Lyra 2013

MZS
Veronika, Karambol, Terez
Myšlenkové základy skautingu
1
Historické proudy, které ovlivnily skauting
Myšlenky a proudy, které ovlivnily současný skauting, se mohou rozdělit
do tří základních oblastí:
-
1.1
Kulturní vlivy evropské civilizace
Výchovné směry
Hnutí za návrat k přírodě a přirozenosti člověka
Kulturní vlivy evropské civilizace
•
•
Antika - princip kalokaghatie, smysl pro řád, demokracii
Křesťanství - osobní svoboda, bratrství všech lidí, odpovědnost za
vlastní konání, „Miluj bližního svého jako sám sebe.“
(Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy
skautingu, Junák – TDC, Praha 2001)
•
•
-
Svatí jako vzory pro skauting
Sv. Jiří (3. - 4. století) – patron skautů a skautek (1.1.1.)
Sv. František z Assisi (1182 – 1226) - poustevník, zakladatel řádu
františkánů, patron vlčat (1.1.2.)
Sv. Alžběta Durynská(1207 – 1231) – patronka světlušek (1.1.3.)
Rytířství
důraz na čest a ochranu slabších
Jan Lucemburský (1296 – 1346) – osobní heslo „Ich Dien“ se stalo
heslem roverů a rangers
štědrost, nezištnost, obětavost, dobrota, poslušnost
podávání levé ruky
(Robert Baden- Powell, Jiří Navrátil; Skauting pro chlapce, s. 23 –
25, Junák – TDC, Praha 2007
Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991, s.
73 – 77
Václav Břicháček a kol.; Rovering, Liberec 2000)
1
MZS
Veronika, Karambol, Terez
•
Francois Rabelais (1494 – 1553) - všestranná výchova, vztah
k přírodě
(Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy
skautingu, Junák – TDC, Praha 2001)
1.2
Výchovné směry
•
•
•
Jan Amos Komenský (1592 – 1670) - vychází z přirozené aktivity
dítěte, z jeho zkušeností i zájmů a z návaznosti v jednotlivých
etapách života
- Pedagogické principy:
1. vzdělání pro všechny bez rozdílu původu a pohlaví zdarma
a v mateřském jazyce
2. důraz na praxi - učit vědomostem i dovednostem
3. význam tělesné výchovy
4. důležitost kázně (Škola bez kázně je jako mlýn bez vody)
5. zásada názornosti, poznávání přírody
6. postup od známého k neznámému, od jednoduššího ke
složitějšímu
7. přiměřenost
8. význam znalosti cizích jazyků
John Ruskin(1819-1900) - založil výchovnou společnost – Řád sv.
Jiří, u něhož se inspiroval B-P
(http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=964)
Boy brigades
- anglická organizace pro mládež od 11 do 17 let, založena 1882
anglickým duchovenstvem v Glasgow
- doporučováno čtení písma, vycházky, cvičení ve volné přírodě
- po 25 letech fungování čítala přes 100 000 členů
(Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991, s.27 –
28)
•
YMCA, YWCA (Young Men/Women Christian Association) - největší a
nejstarší celosvětová dobrovolnická organizace mládeže, důraz na
křesťanství a odpovědnost za svět
(http://hk.ymca.cz/cojetoymca.php)
2
MZS
1.3
Veronika, Karambol, Terez
Návrat k přírodě
•
Jean Jacques Rousseau( 1712 – 1778) - úloha přírody v lidském životě,
ušlechtilý divoch
(Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu,
Junák – TDC, Praha 2001
Janka Otto, Čas skautů, Pelhřimov)
•
Henry David Thoreau (1817-1862) – filosof propagující princip lidství,
snaha o obrodu osobnosti návratem k přírodě; kniha Walden
(Janka Otto, Čas skautů, Pelhřimov)
•
1.4
Ralph Waldo Emerson(1803 – 1882) – americký filosof
Zakladatelé
•
Robert Stephenson Smyth Baden-Powell (1857 – 1941)
-
•
•
1899 – příručka při zvědy „Aids to scouting“
1908 – doplnil a vydal jako „Scouting for Boys“ (1907 ověřeno na
Brownsea chlapci z různých spolků a Boy Brigades)
- 24.1.1908 – založení organizace Boy scouts, začíná vycházet časopis
„The Scout
(1909 –vznik 1. skautské organizace mimo Evropu v Chile
B-P zván vládami a vojenskými představiteli k propagaci svých
myšlenek)
1910 – návštěva v carském Rusku – car se zajímá o výcvik kadetů
1910 – vystoupil z armády, poté co jej Eduard VII. požádal, aby
skautskému hnutí věnoval veškerý čas
B-P jako voják a občan britského impéria kladl důraz především na tyto výchovné
prostředky:
ŘÁD, SLUŽBA, VŠESTRANNÁ VÝCHOVA, OSOBNÍ ČEST, NÁBOŽENSKÁ
TOLERANCE, SPOLEHLIVÉ OBČANSTVÍ, MEZINÁRODNÍ BRATRSTVÍ
(Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991
3
MZS
Veronika, Karambol, Terez
Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu,
Junák – TDC, Praha 2001
Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992
Kol. Hist. Komise při ÚRJ, Karel Lešanovský, Václav Nosek; Historie
skautingu, Junák – TDC, Praha 1999, 2001
Walter Hansen; Vlk jenž nikdy nespí, Praha 1994
Robert Baden Powell; skauting pro chlapce, Junák – TDC, Praha 2007)
Ernest Evan Thompson Seton ( 1860 – 1946)
•
•
•
•
•
•
•
1902 – založeno hnutí Woodcraft Indians, vychází kniha „The Book of
Woodcraft and Indian Lore“,
organizace má ještě před založením „Boy scouts“ BP 300 000 členů
výchovný systém pro všechny věkové skupiny i pohlaví, základem je péče
o harmonický rozvoj těla, mozku, ducha a služby
znal se s BP, ten od něj převzal mnoho výchovných prostředků
Seton přizval BP do poradního sboru Lesní moudrosti Indiánů, naopak
založil „Boy scout of America“ a stal se jejich prvním náčelníkem
v rámci českého skautingu jeho myšlenky propaguje především Miloš
Seifert
skauting po I. Světové válce je pořád ještě spíše Setonova verze, než
programově vlastenecký a občansky zaměřený BP
ETS jako umělec a spisovatel klade důraz především na tyto výchovné
prostředky:
•
•
•
•
•
•
•
duchovní život
krása
soulad života s přírodou
tvořivost
soudržnost rodiny
individualita
indiánská symbolika, woodcraft
(Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991
Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu,
Junák – TDC, Praha 2001
Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992
4
MZS
Veronika, Karambol, Terez
Kol. Hist. Komise při ÚRJ, Karel Lešanovský, Václav Nosek; Historie
skautingu, Junák – TDC, Praha 1999, 2001
Ernest Thompson Seton; Kniha lesní moudrosti, Olympia 1991)
2
České prostředí
2.1
Inspirace a vzory
Sv. Václav (asi 907 – 935) - patron českých zemí, patron českých skautů (1.1.4.)
Chodové (Psohlavci)
•
strážci zemské hranice mezi Čechami a Bavorskem
Junáci
•
•
Černá Hora jako jediná samostatná slovanská země byla pro Čechy vzorem
vlastenectví a národního obrození
Junáci – černohorští hrdinové (nejznámější Marko Miljanov – vzor odvahy
a rytířské cti), často bojovníci proti tureckému útlaku
(Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991, s.80 –
88)
Sokol (1862)
•
•
zakladatel Miroslav Tyrš
skautské prostředky a metody se měl stát součástí sokolského působení na
mládež, po nedorozumění se však sokol od skautingu zcela distancoval
(Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992, s. 84 - 86)
Orel (1902)
•
moravská, kresťansky orientovaná obdoba Sokol
5
MZS
3
Veronika, Karambol, Terez
Historická situace na území Českých zemí (1911)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
3.1
pouze děti z majetnějších vrstev měly něco jako volný čas (v sobotu byla
škola a v neděli výuka náboženství)
jen někteří venkovští učitelé vedou děti k všestrannějšímu rozvoji
Sokol, Orel
Dělnická tělocvičná jednota – shromažďuje spíše starší mládež
Feriální osady – dobročinné instituce, které nemajetným rodičům
zajišťovaly zdravotní pobyty dětí – děti tak poprvé jedli 5x denně, nebo
spaly ve vlastní posteli)
Klub českých turistů
Hasiči
mnoho dětí se vydává za dobrodružstvím, které většinou končí nedaleko
jejich domova, jsou chyceni četníky a potupně odvedeni domů (někdy byly
za takový čin i vyloučeny ze školy)
Fr. Čáda, Fr. Drtina. Fr. Krejčí a TGM – volají po národním církevně
nezávislém školství
požadavek návaznosti na zkušenost dětí
Reforma vojenského výcviku a tělesné výchovy v R-U
•
•
•
•
•
3.2
vojenský výcvik potřebuje předvojenskou výchovu – výuka TV bude
probíhat pouze v armádě
1911 – nové osnovy TV na školách: polní hry, čtení mapy, orientace
v přírodě, signalizace, první pomoc – hlavní příručkou se stal – „Das
Pfadfinderbuch“ lékařa a německého zakladatele skautingu Otto Liona, což
je překlad BP „Scouting for Boys“
nejblíže mají ke skautingu přírodovědci a tělocvikáři – hlavně výchovnými
prostředky
Svojsík Lionovu příručku v základech junáctví kritizuje
Halič – 1911 – překlad SFB Andrzej Malkowski
Zakladatelé
Antonín Benjamín Svojsík (1876 – 1938)
•
•
•
1910 – Svojsík v USA, poznává woodcraftery
1911 – vydává se do Anglie, aby se seznámil s původním skautingem
(ne pouze zprostředkovaným knihou „Das Pfadfinderbuch“)
6
MZS
Veronika, Karambol, Terez
ABS jako pedagog, převzal myšlenky BP a ETS a přizpůsobil je poměrům
v Českých zemích. Do rozpadu R-U a v prvních letech po vzniku Československa je
svým pojetím blíže ETS.
(Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991
Antonín Benjamín Svojsík; Český skaut,Junák – TDC, Praha 2002, 3. vydání
Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu,
Junák – TDC, Praha 2001
Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992
Kol. Hist. Komise při ÚRJ, Karel Lešanovský, Václav Nosek; Historie
skautingu, Junák – TDC, Praha 1999, 2001)
František Hofmeister
Jindřich Hořejší
Miloslav Seifert (Woowotanna)
(Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992)
4
Česká specifika skautského výchovného systému
4.1
Cíle junácké výchovy
•
4.2
Výchovné prostředky
•
•
4.3
až do vzniku RČS nebyl explicitně formulován (spíše seznam
vlasteneckých doporučení), protože by se jinak dostal do střetu s cílem
školní výchovy založené na zbožnosti a důvěry v císaře
(oproti tomu BP dbá na výchovu dobrého občana, zbožného a oddaného
králi)
odmítány společností: pobyt v přírodě, tělovýchova (převzata od Sokola,
přenesena do jiného prostředí s jinými prvky - hry, lehká atletika, orientace
v přírodě,…)
přijímány společností: ochotná a nezištná služba
Výchovné metody
7
MZS
Veronika, Karambol, Terez
•
pouze novost uplatňování, vychází z již známých metod:
1. Lákavost a příjemnost
2. Individualizace výchovy
3. Družinový systém
4. Vzájemné výchovné působení
5. Princip výchovné nápodoby
6. Uskutečňování výchovného cíle celoroční plánovanou prací
7. Osvojování konkrétních vědomostí
8. Obřadnost při stoupání junáckou stezkou
(Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992
Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991)
5
Principy(1.3.1.)
1.
Povinnost k Bohu (Nejvyšší Pravdě a Lásce)
2.
Povinnost k druhým
3.
Povinnost k sobě
obsaženy ve slibu a v zákoně
6
Skautský slib (1.3.2.)
„Scouting for boys“
„On my honour I promise, that I will do my best:
To do my duty to God and the Queen
To help other people at all times,
To obey the Scout Law.“
„Základy junáctví“ (1912)
…, slibuje na svou čest, že se všemožně přičiní, aby řádně plnil veškeré povinnosti
junáků i své vlastní a že bude při každé příležitosti svým bližním ku pomoci.
8
MZS
Veronika, Karambol, Terez
„Kapesní knížka českých Junáků“(1913)
„Slibuji na svou čest,
1. že budu věrný ideálům vlastní své duše
2. budu pomáhati jiným a
3. říditi se zákony skautskými.“
„Skautská příručka“ (1920)
„ Slibuji na svou čest:
Milovati svou vlast, republiku Československou a věrně ji sloužiti v každé
době.
Konati povinnosti vlastní a zachovávati zákon skautský.
Býti tělem i duší hotov pomáhati bližnímu.
Od roku 1991
Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:
•
•
•
•
Sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době.
Plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské.
Duší i tělem být připraven/a pomáhat vlasti i bližním.
(K tomu mi dopomáhej Bůh.)
7
Skautský zákon (1.3.3.)
8
Duchovní rozměr skautingu (1.3.4.)
9
Odpovědnost vůči společnosti a služba bližním (1.3.5.)
10 Osobní rozvoj (1.3.6.)
9
MZS
11
Veronika, Karambol, Terez
Poslání
Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních,
mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý
život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému
lidskému společenství v souladu s principy a metodami, stanovenými zakladatelem
skautského hnutí, lordem R. Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu,
prof. A. B. Svojsíkem.“
(Stanovy Junáka- Svazu. skautů a skautek ČR, schválené ve Vsetíně dne 21.10.2001,
str-1, hlava druhá)
„Sloužíme nejvyšší Pravdě a Lásce, ta od nás očekává důvěryhodnou a
obětavou službu naplňovanou každý den a poctivé hledání duchovních
hodnot.
Sloužíme dětem a mládeži, ti od nás očekávají zábavu, zážitky, romantiku,
kamarády, možnost uplatnit se.
Sloužíme přírodě, ta očekává: vědomí sounáležitosti, krásy a života samého;
poučenou ochranu a péči.
Sloužíme vlasti, společnosti a obci, zde je očekávána náplň volného času dětí,
pomoc a spolupráce při řešení celospolečenských problémů (drogy,
soudržnost rodin apod.), občanská angažovanost, veřejně prospěšná činnost.
Pomáháme dnešní i zítřejší Evropě, která očekává: solidaritu, toleranci,
podporu míru, náš pocit sounáležitosti, vyjádření vlastní představy o její
budoucnosti a našeho přínosu.
Vycházíme vstříc rodičům našich dětí. Ti od nás očekávají smysluplné
zaměstnání svých dětí, jejich bezpečnost, solidní a spolehlivý přístup,
spolupráci při výchově.
Naplňujeme potřeby činovníků a dalších dospělých členů hnutí, kteří
očekávají zejména: informační, právní a hmotné zázemí pro svou službu,
kvalitní vzdělávání, pochopení, pomoc, toleranci, sebeuplatnění, naplnění
volného času.
Spolupracujeme se světovým skautským hnutím, které od nás očekává
zejména stabilitu, důvěryhodnost, otevřenost ke spolupráci, vysokou úroveň
řízení, podporu hlavní strategie, pomoc rozvojovým zemím, obohacení
světového skautingu českým přínosem.“
(Strategie Junáka – svazu skautů a skautek ČR, do roku 2005, str. 3, kap. )
10
MZS
Veronika, Karambol, Terez
11.1
Mezinárodní rozměr
•
•
•
•
•
•
Mezinárodní skautské organizace: WOSM,WAGGGS,ISGF
Mezinárodní skautské základny: Kanderstag, Our Chalet, Pax Lodge,
Sangam, Our Cabaňa
Mezinárodní skautská setkání: Jamboree, MOOT, Intercamp
JOTI/ JOTA
Den sesterství (Thinking day)
Rozdíly v prostředcích, nikoliv v cílech
(Mezinárodní rozměr skautingu, Zahraniční odbor Junáka, Junák – Svaz skautů a
skautek ČR, TDC, Praha 2005
http://krizovatka.skaut.cz/mezinarodni-skauting/ - stránky zahraničního odboru
Junáka)
12
Postavení a úloha ve společnosti (1.3.8.)
11