Spolkový almanach 2013 - Spolek rodáků a přátel muzea v

Spolkový almanach
2013
Spolek rodáků a přátel muzea v Netvořicích
strana 1
strana 2
Vážení a milí přátelé – členové našeho Spolku
Letos už posedmé vám předáváme roční publikaci o činnosti našeho Spolku za minulé
roční období od 64. VH 2012. A jako vždy přidáváme zajímavosti z historie i přítomnosti
Netvořicka. Zůstaneme nadále u názvu publikace Spolkový almanach.
Přeji vám pohodu, štěstí a zdraví ve vašem životě.
JDu
Almanach najdete i na www.netvorice.eu
Obsah:
Strana
1........Úvod, obsah .........................................................................................................3
2........Zpráva starosty Spolku ........................................................................................4-9
3........Zpráva místostarosty a kronikáře ........................................................................10-11
4........Spolek rodáků a muzeum ....................................................................................12-14
5........Záznam 64. Valné hromady 2012 ........................................................................15-16
6........Zabíjačkový ples .................................................................................................17
7........Na Medník za kandíky a na Posázavskou stezku ................................................18-20
8........Cesta do středu Království českého ....................................................................21-24
9........Netvořický pouťový jarmark ...............................................................................25-26
10......Vycházka s geologem V. Cílkem po Netvořicku ..................................................27-28
11......60 let od otevření nové školy v Netvořicích ........................................................29
12......Vzpomínka na historii školy ................................................................................30
13.......Otevření měšťanské školy v roce 1946 ...............................................................31-32
14......Vzpomínka na padlé za světových válek ............................................................33
15......Když rozkvetou jahodová pole ............................................................................34-35
16......110 let Spolku rodáků v Netvořicích ...............................................................36-40
Almanach připravil Josef Dušek – JDu
Grafická úprava: Štěpán Dušek
Tiska a vazba: Milan Sadílek
strana 3
ZPRÁVA STAROSTY O ČINNOSTI SPOLKU
ROK 2010 - 2013
Vážení členové Spolku rodáků a přátel muzea v Netvořicích!
Letošní zpráva starosty musí býti současně i zprávou o činnosti za poslední 3 roky. Jak určitě víte i poslední volební valná
hromada v roce 2010 rozhodla o tom, že volební období úřadujícího výboru bude tříleté. Volební období výboru v tomto roce
tedy končí a letošní VH 2013 je tedy VH volební. Zároveň Vám
touto zprávou chci předložit i svou vizi spolkové činnosti na léta
2014 až 2017.
Co se ve Spolku za poslední 3 roky stalo a jaké je postavení našeho Spolku. Myslím si, že Spolek i nadále plní velmi dobře svou
hlavní funkci zakotvenou ve stanovách – tedy vytvářet apolitickou platformu pro lidi, kteří mají rádi náš krásný netvořický kraj. Spolek je stále vnímán
jako KLIDNÁ NADČASOVÁ SÍLA, které se snaží společnost spojovat a připomínat společnosti pozitiva, zásady humanity, umění komunikace a kompromisu, prostého selského
rozumu a i důvody proč vlastně na tom světě jsme. Jinak řečeno, Spolek a staleté spolkové
myšlenky jsou určitou morální skálou, jistotou a vzorem v dnešním rychle plynoucím,
konzumním světě a nechutné politiky, kdy nevíte komu věřit a koho volit, který naše členy
a příznivce spojuje s našimi předky a současně jim dává i víru v lepší příští. Spolek přežil strany agrární, staročeské, mladočeské, atd. a pokud budeme pracovat dobře, přežije
i strany dnešní. Je totiž postaven na nadčasových základech, poctivosti, nemá mocenských
ambic – chce jen lidsky nezištně pomáhat svému kraji.
Spolek bude i nadále podněcovat občany ke společenské, kulturní a sportovní aktivitě
a k zájmu o věci veřejné. Spolek jako celek nechce a ani nemůže podporovat či nepodporovat konkrétní projekty (dálnice, způsob využití veřejných financí v obci apod.), ale je
jeho povinností, vyplývající mu ze stanov, otevírat diskusi na témata pro Netvořice důležitá a veřejnost podněcovat k zájmu o tyto věci, pro budoucnost obce tak zásadní. Heslo
které má Spolek na svých webových stránkách se snažme proto naplňovat i v praxi – pouč
se z minulosti, zlepši přítomnost a ovlivni tak budoucnost.
Opět bych se chtěl zmínit o Územním plánu městyse Netvořice. Podařilo se mi v roce 2011
konečně prosadit rozhodnutí o zahájení prací na novém územním plánu městyse – zastupitelstvo Netvořic o tom rozhodlo na základě mého písemného návrhu. V letech 2012 - 2013
byl pak vybrán nový pořizovatel územního plánu (paní Klenorová) a byly zahájeny práce
na novém ÚP. Já a můj otec a člen Spolku Václav jsme členy opětovně zřízené Komise
pro územní plán – komise je sice jen poradním orgánem zastupitelstva, ale její názory jsou
respektovány a je na ně brán zřetel. Dá se trochu nadneseně říci, že hlavním cílem komise
pro územní plán je chránit veřejný zájem a dbát na jeho dodržování.
strana 4
Zpracování nového ÚP nebude nic jednoduchého. Od 1. 1. 2013 se změnil stavební zákon
a případné budoucí chyby při územním plánování by mohly přijít městys hodně draho.
Na městys přišly desítky žádostí a požadavků na nový územní plán. Situaci také velmi komplikuje fakt, že trasa plánované dálnice v blízkosti Netvořic rozsekává katastrální území Netvořic na 2 části a ubírá našim Netvořicím díky svému ochrannému koridoru životní prostor
k rozvoji v nejvhodnějších místech – ochranný koridor dálnice končí v těsné blízkosti zastavených ploch městyse a zasahuje již i do v současnosti platného ÚP. Současně je třeba stále
řešit některé nesystémové změny, které byly schváleny častými změnami ÚP v minulosti.
Konstatuji, že připravovaný nový územní plán je
v současné době realitou, která nejvíce ovlivní budoucí život Netvořic a okolí do roku 2050 – realitou,
kterou může Spolek a občané Netvořic přímo ovlivnit. Další realitou je plánovaná stavba dálnice, zde
je vliv Spolku a občanů slabší – pakliže bude stavba
dálnice prosazena budeme společně s vedením obce
usilovat o co nejmenší dopad na Netvořice ( co nejdál
od obce, hluk, exhalace atd.) a také o to, aby naopak
přínosy byly co největší. V současné době soud rozhodl a pozastavení platného územního rozhodnutí
ohledně trasy dálnice na návrh 3 obcí našeho regionu
( Václavice a další 2). Dálnice bohužel komplikuje a
komplikovat bude uzemní rozvoj městyse i když není
rozhodnuto definitivně o její stavbě.
Akce pořádané či spolupořádané Spolkem ( pouťový
jarmark, turistické pochody, ples se Sokolem) jsou již pevnou součástí netvořického kulturního života. Chci ale členské základně na letošní VH navrhnout částečnou změnu naší
dlouhodobé rodácké strategie - vrátit se více ke kořenům.
Změna strategie Spolku spočívá ve změně zaměření činnosti Spolku – vize této změny
předkládám k diskusi na letošní VH:
Spolek se po obnovení své činnosti v roce 1995 věnoval takřka výhradně činnostem
pořadatelským, náročným na čas a mobilizaci členské základny – přednášky, pochody,
jarmark, valné hromady a další akce. Těmto akcím je třeba se věnovat i nadále – spolková
členská základna ale má pro pořádání těchto akcí své limity a aktivní část členů spolku je
poměrně slabá. Nebýt aktivity místostarosty spolku Josefa Duška, který je motorem těchto akcí, byla by naše pořadatelská činnost o mnoho slabší. Tyto akce mají největší užitek
v tom, že umožňují naší členské základně se pravidelně stýkat, mluvit spolu a těšit se z přítomnosti lidí stejně zaměřených. Druhým neméně důležitým prvkem těchto akcí je propagace činnosti Spolku v očích veřejnosti. Nevýhodou těchto akcí naopak je, že nic není
staršího jako včerejší akce (jedno zda jarmark, ples, přednáška či něco jiného ) – veřejnost
rychle zapomíná na vydařené akce a raději se těší na další nové věci.
strana 5
Navrhuji proto, v budoucnosti se více zaměřiti na věci s trvalým vlivem na náš kraj, veřejnost a především na mladou generaci. Tuto myšlenku mám již dlouho a snažím se ji
na půdě výboru či zcela nezávisle jako osoba prosazovat. Existuje samozřejmě již nyní
mnoho věcí, s dlouhodobým vlivem, které Spolek či jeho podporovatelé po roce 1995 udělali, pojďme si udělat malou inventuru:
1. Spolková trafostanice – první movitý majetek Spolku nabitý po roce 1995 s cedulí na památku zavedení elektřiny do Netvořic v roce 1924
2. Vydaná knížka profesora Rady „Vyznání více životů“
3. Rodácké pohlednice Netvořic
4. Kniha a celé bádání pana Laštovičky o historii Netvořic
5. Vydání 200 sad originálních 14 grafických listů Vladimíra Cidlinského s tématem Netvořice ( 3 sady jsem nechal zarámovat a věnoval jako dar Sokolu, škole a městysu Netvořice)
6. Vysazení dubu k 100. výročí založení spolku a 50. letům od založení školy
7. Vysazení červeného dubu jako připomínky k 60.letům od vystěhování Netvořicka za II.války
8. Cedule na památku rodiny Heřmanovi a jejich osudu za 2.světové války na budovu
bývalé koželužny rodiny Heřmanovi
9. Výsadba stromů do cesty k Jedlici Milošem Jírovcem a Jiřím Horečkou
10. Cedule na trafostanici a muzeu motocyklů mobilizující občany k zájmu o územní
plán a stavbu dálnice ( umístěno již v roce 2003 )
11. Podpora vydání knih o vystěhování Netvořicka
12. Pochod s dětmi do Týnecké a Krňanské školy po stopách našich babiček – na mysl
a charakter našich dětí tyto akce mají nepochybně trvalý vliv
13. Zatím neúspěšná vise rozhledny na Holém vrchu – v této štafetě pokračujeme
od roku 1923
14. Rozhodnutí o pořízení nemovitosti – jsme na cestě, šetříme . . .
15. Zakoupení obrazu československých platidel a jeho věnování Sokolu do sokolovny
v roce 2011
16. Věnování dřevorytiny Poslední večeře páně Netvořické škole, vysvěcené kardinálem Vlkem.
17. Natočení dokumentačních videí s pamětníky na vystěhování Pavlem Stibůrkem
na objednávku Spolku a to především díky aktivitě Mileny Laštovičkové
18. Podpora vzniku školní dendrologické zahrady
Není toho málo a určitě jsem na něco zapomněl. Těmito věcmi Spolek navazuje na činnost
Spolku s dlouhodobým účinkem na Netvořice před válkou. Uvedu jen namátkou nejvýznamnější počinky Spolku a jeho členů před válkou s vlivem na Netvořice až do dnešních dní :
1. založení muzea a zakoupení nemovitosti na muzeum
2. sběratelská činnost - exponáty
3. prosazení stavby pražské silnice
4. podpora elektrifikace Netvořic
5. vznik základní školy v Netvořicích
6. vznik měštanské školy v Netořicích
7. podpora stavby Štěchovické přehrady
8. neúspěšná vize spolku s rozhlednou
9. neúspěšná podpora železniční tratě Davle Neveklov
10. podpora stavby sokolovny a českobratrského kostela
strana 6
Je tedy na co navazovat a za naši činnost po roce 1995 se věru stydět také nemusíme! Můžeme být na náš Spolek hrdí! Navrhuji proto tento typ aktivit s dlouhodobým působením
na region rozšiřovat, více o něm přemýšlet a investovat do něj hlavní energii i spolkové
finance.
Několik návrhů na tento typ činnosti či věci v běhu:
1. Kniha pana Cílka o geologické minulosti Netvořic (vyjde v roce 2014)
– unikátní republikově ojedinělý projekt, který Netvořicím budou všichni závidět.
2. Podpora vzniku regionálních učebnic pro Netvořickou školu – první jistě vznikne
po dokončení knihy pana Cílka
3. Podpora vize rozhledny na Holém vrchu
4. Návrh zakoupit nebo zapůjčit výstavní exteriérové stojany na pořádání regionálních
výstav pod širým nebem – během jarmarku, ale i celoročně
5. Dokončení filmu o vystěhování Netvořic – mohu slíbit rok 2014
6. Podpora vzniku dendrologické zahrady u školy – je v běhu již 2 roky
7. Zakotvení okrašlovací funkce Spolku do Stanov – z toho vyplývá mnoho možných
aktivit a činností
8. Pokračování ve výsadbě stromořadí
9. Budování odpočinkových turistických a cyklistických tras v našem kraji
10. Ve spolupráci se zahrádkáři zavádění nových plodin a stromů do našeho kraje –
po vzoru jahodáře pana Strimpla z Teletína – první vlaštovkou je například výsadba
14 černých jeřábů v letošním roce (2 u školy a 12 na soukromích pozemcích)
11. Obnova historických cest
Jarmark 2014
Dle mého názoru Spolek splnil 12.ročníky spolkového jarmarku svoji historickou
úlohu a podařilo se mu resetovat a změnit kvalitu historické Netvořické pouťi. Navrhuji
proto změnit způsob presentace Spolku během Netvořické pouťi v prostoru u Sokolovny
v duchu předválečných tradic a v duchu nové vise činnosti Spolku. Způsob jakým to udělat
můžeme diskutovat na VH. Zda k tomu dojde nebo nedojde bude úkolem nově zvoleného
výboru.
Informace o stavu projektu „Netvořický ostrov“:
V roce 2011 při valné hromadě spolkové jsem dostal nápad, díky přednášce pana
Cílka, vydat knihu o geologické historii Netvořic. Od té doby je unikátní kniha připravována díky obrovské energii pana Cílka a pomoci jeho syna. Já ve věci vydání knihy vystupuji jako investor – nakladatel a zatím jsem zajistil letecké snímkování potřebných lokalit.
Kniha bude obsahovat odbornou část, regionální bedekr a především množství fotografií
a obrázků.
strana 7
Škola
V roce 2011 došlo ke změně ve vedení netvořické základní školy. Paní ředitelku
Mgr. Marii Chobotskou vystřídala po jejím odchodu do důchodu na postu ředitelky školy
její dosavadní zástupkyně a členka našeho spolku Mgr. Lída Vodehnalová. Za sebe mohu
jasně říci, že v mých očích základní škola Netvořice s novou ředitelkou školy dostala nový
impuls a plně splnila a splňuje naděje, které jsem do ní při jejím nástupu vkládal. A snad
nemusím členům spolku ani připomínat, že Mgr. Lída Vodehnalová je sama žákyní zdejší základní školy – co si více přát . . . . Stojí také za zmínku, že v letošním roce nastoupil
do školy nový pan učitel Mgr. Tomáš Zouzal – mladý učitel a historik, do kterého vkládám
jako starosta Spolku i příznivec školy nemalé naděje a očekávání – nemohu si odpustit
poznámku, že nebýt valné hromady spolkové 2012 a Spolku jako takového, zřejmě by se
osud Mgr. Zouzala a zdejší základní školy nikdy nespojil . . . :)
Politika
K politické situaci v Netvořicích ani ke společenskému dění v obci se tradičně nevyjadřuji. Příští rok budou komunální volby, určitě přijďte volit a volte podle dosavadních
výsledků komunálních politiků – kdo můžete, choďte ve volebním roce na veřejná zastupitelstva a utvořte si sami obrázek o dění v Netvořicích a tom, kdo pro obec efektivně pracuje.
Stále platí, že ač je spolek jako celek apolitický, jeho členové mohou a měli by být
v Netvořicích aktivní a já členy spolku i k této občanské aktivitě vyzývám, jen aktivitou
lze věci přece měnit. Nezapomeňte ale nikdy na respekt k názoru druhého, byť by to byl
názor jakkoli odlišný od názoru Vašeho a snažte se svým přístupem obyvatele Netvořic co
nejvíce sbližovat a učit je kompromisům – člen Spolku by měl umět naslouchat ostatním
více než jiní.
Poděkování
Popis a hodnocení jednotlivých letošních spolkových akcí nechávám i letos zcela
na místostarostovi Spolku Ing. Pepíku Duškovi, který měl „prsty“ u takřka všech našich
akcí. Pepík Dušek a jeho žena Eva jsou motorem našeho Spolku a já jim oběma za uplynulé 3 roky moc děkuji – Pepíkovi ještě speciálně chci poděkovat za jeho činnost kronikářskou a za výroční Almanachy spolku (Pepík je píše pro spolek již od roku 2007 !!!)
Chci na tomto místě znovu poděkovat Dáše Koberové za její práci pro výbor a za to, že se
ujala pokladny spolkové po náhlém úmrtí Miloše Jírovce.
Zvláště chci dále poděkovat hlavním pořadatelům jarmarku Radkovi Janouškovi
a Dáše Koberové, jakož i všem, kdo se na přípravě a průběhu jarmarků 2011-2013 podíleli.
Finanční zpráva, zpráva o plánech spolku na roky 2014 a 2017, zpráva revizní komise, jakož i zpráva o členské základně bude přednesena na valné hromadě.
strana 8
Muzejní rada - muzeum
Popis činnost Muzejní rady v letech 2011-2013 a úvahu o možném směřování
muzea přednesu až na letošní VH. Částečně možné budoucí možnosti vývoje směřování
muzea popíšu na jiném místě Almanachu 2013.
Stanovy – změna stanov
1. Minulou volební VH v roce 2011 jsem byl pověřen zpracováním návrhu nových stanov
spolkových – naší ústavy. V roce 2012 byl můj návrh umístěn na spolkové www stránky
a tento návrh v tištěné podobě dostali členové na VH 2012.
2. Členská diskuse o změně stanov do dnešní doby dle mého názoru nebyla dostatečná –
stanovy nemohou býti dílem jednoho muže, byť starosty.
3. U příležitosti 110. let od založení spolku v roce 2014 navrhuji stanovy skutečně změnit.
4. Navrhuji v březnu - květnu 2014 na rozšířené výborové schůzi v Netvořické škole s jediným tématem „ STANOVY“ prodiskutovat změnu stanov. Následně výbor změnu stanov
dokončí a předloží VH 2014 a u příležitosti 110. let novelizované stanovy schválí nebo
neschválí.
5. Považuji za vhodné aby nové stanovy navrhl nový výbor vzešlý z VH 2013. Rok 2014
se nabízí k dokončení této věci nejen vzhledem ke 110. letům, ale také protože na volební
VH 2013 nebude na takto závažné hlasování dost prostoru k závěrečné diskusi.
Výzva 1
Náš Spolek nám stárne, přátele – pokuste se myšlenku spolkovou šířit ve své rodině i okolí
– třeba zapůjčením spolkového Almanachu – vážným novým zájemcům o členství. Almanach samozřejmě rádi věnujeme.
Výzva 2
Na letošní VH každého z Vás prosím o příspěvek na rodáckou nemovitost. Není důležitá
výše příspěvku, ale jeho symbolická hodnota souhlasu s touto myšlenkou. Minimální výše
příspěvku není stanovena. Věnujte proto prosím alespoň symbolicky 1 Korunu českou.
Děkuji Vám za pozornost a těším se na osobní setkání s Vámi o valná hromadě spolkové
23. listopadu 2013.
Váš
strana 9
Jiří Stibůrek, starosta spolku
ZPRÁVA MÍSTOSTAROSTY A KRONIKÁŘE
Čas plyne a náš Spolek bude v příštím roce slavit 110 let
od založení Spolku rodáků v Netvořicích. Je to příležitost zamyslet
se nad smyslem takovéto činnosti, která vznikala a šířila se před sta
lety a už jen někde zůstává až do dneška. Má to ještě smysl ?
Náš starosta ve své zprávě uvádí řadu důvodů proč pokračovat.
A také proč hledat nové lidi, kteří se této činnosti budou aktivně
věnovat. Možná je to výzva především pro důchodce, protože mladí na to nemají ani čas ani myšlenky? Doufám, že tomu tak není.
Věřím, že se najdou lidé, kteří se aktivně zapojí do práce pro Spolek a pro Netvořicko.
Naše členská základna má v současnosti evidovaných 123 členů. Bohužel došlo u jednatele ke kolapsu databáze v počítači, takže
jsme nemohli provést plánovanou aktualizaci členstva. Tato práce zůstává pro příští období.
Vždycky blahopřejeme členům k výročí narozenin. Letos udělám výjimku pro velký
počet oslavenců a posílám všem blahopřání touto cestou. A jestliže vloni jsme oslavili 90 let
pana Josefa Rady, tak letos slavíme opět 90 let a to pana Jiřího Řepy!!!
Tož gratulujeme a přejeme hodně zdraví !
Moc smutné je, že nás opustili dva členové, Marie Šmejkalová a Richard Janda. Čest
jejich památce! Budeme na ně vzpomínat.
Výbor Spolku v loňském období z osobních důvodů opustili Jana Skřivanová a Jaroslav Pelich.
Práce členů výboru se zaměřila na tradiční akce, které zajišťují dlouhodobě stejní členové. Proto
nebylo tolik nutné svolávat schůze, zvláště když členové jsou časově vytíženi svým zaměstnáním.
Na letošní valné hromadě budeme volit nový výbor. Přeji mu čas a vůli pro další práci.
Nebudu opakovat to, co jsem napsal do loňského almanachu o našich aktivitách, práci
členů, o netvořickém muzeu, výzvě ke spolupráci dalších členů, atd. Novému výboru předám osobní kronikářskou inventuru naší činnosti a plánů z loňských let. Mohou to využít pro
stanovení další činnosti a pro plány do dalších let. Samozřejmě nový výbor a všichni členové
dostávají důležitý materiál od našeho starosty v jeho zprávě.
Naše letošní tradiční spolkové akce (viz dále v Almanachu, mimo Advent):
6. ročník Advent s Netvořákem – 16.12.2012
5. ročník Ples se Sokolem – 12.1.2013
9. ročník Na Medník … 23.3.2013
10. ročník Cesta do Středu Království … 27.4.2013
12. ročník Pouťový jarmark – 17. - 18.8.2013
Termíny těchto akcí na rok 2013 zveřejníme na valné hromadě, na našich webových stránkách a ve spolkové infoskříňce.
Vloni jsme věnovali pozornost 70. výročí Vystěhování z našeho kraje za druhé světové
války. Protože pro Netvořice byl nejhorší rok 1943, vzpomeňme ještě letos na tu strašnou
dobu! Budeme se této události nadále věnovat.
strana 10
Velice zajímavá byla naučná vycházka s geologem Václavem G. Cílkem 29. června 2013
(viz dále). Oceňujeme jeho práci pro Netvořicko. Napsal knihu o Netvořicku, jak o tom píše
Jiří Stibůrek, udělal přednášku pro důchodce Na Radnici, vystavil v Netvořickém muzeu
vlastní obrazy ze svého pobytu v Africe. A těšíme se na jeho přednášku i na letošní Valné
hromadě.
Podle možností jsme se zúčastňovali akcí pořádaných sdružením Mezi řekami s panem
Šmerákem. Vynikající bylo například setkání obyvatel Čech a Moravy v Krňanech se jménem Krňanských. A k tomu vydané noviny “KRŇAN“ s historií Krňan, se seznamy rodin
a narozených dětí v Krňanech a v Teletině v 18. století, s kostelem ve Vysokém Újezdě
a opravou jeho varhan, atd. Snad jsme trošičku přispěli i konkrétní pomocí při vyčištění pamětní desky Rudolfa Strimpla na Chlistově.
Dovoluji si dodatečně oznámit, že náš starosta Jiří Stibůrek se oženil a náš Spolek mu dal
neobvyklý svatební dar, který vidíte na foto. Bude mu na zahradě denně připomínat náš Spolek. Zásadní informace zveřejňujeme na našich webových stránkách www.netvorice.eu, které
nyní obstarává Ondra Paluska. V naší infoskříňce u autobusové zastávky se dozvíte aktuální
informace, které tam dává Josef Dušek.
A na závěr vám oznamuji, že máme další básníky, nejen Jindru Schneiderovou. Uvádím
milou básničku od Zdeňky Rendlové k příštím velikonocům. Proč se netěšit na jaro už nyní?
Jaro už začalo, sluníčko svítí,
na louce rozkvetlo voňavé kvítí,
Velikonoce jsou tu zas, pomlázky a vajec čas.
Veselé Velikonoce srdečně přejí Rendlovi.
Naviděnou 23. listopadu 2013 na 65. Valné hromadě
▼ Vzácný kamenný dar pro našeho starostu
strana 11
Ing. Josef Dušek
místostarosta a kronikář Spolku
SPOLEK RODÁKŮ A MUZEUM V NETVOŘICÍCH
Jde o tradiční spolkové téma, které s námi putuje již mnoho let a proto cítím potřebu se i k této věci letos písemně vyjádřit, abychom se mohli k tématu postupně vracet. Jde
o podnět k diskusi a jde o text určený i pro veřejnost a zastupitele Netvořic. Prezentuji zde
svoje aktuální osobní stanovisko, nikoli oficiální stanovisko výboru. Je třeba začít citací
stanov, jejíchž jsem z pozice starosty určeným ochráncem.
Stanovy spolkové výňatek
Činnost tohoto původního Spolku byla protiprávně a bezdůvodně přerušena v období totalitního komunistického režimu v roce 1952, kdy byl úředním rozhodnutím rozpuštěn a jeho
majetek byl zestátněn a předán do správy a majetku obce Netvořice včetně budovy muzea
a vázaných vkladů. Spolek svým posláním a svojí činností navazuje na tradici a kulturní
odkaz svého předchůdce a v jeho obecně prospěšné činnosti pokračuje. Jako nástupce hodlá
i případně usilovat o navrácení majetku, kterého byl jeho předchůdce protiprávně zbaven.
Otázky se kterými se často setkávám od členů Spolku + odpovědi
Má Spolek usilovati o případné navrácení budovy muzea a sbírek mu znárodněných v roce 1952?
Odpověď je jednoznačná a je zakotvená právě v našich stanovách. Ano, zcela určitě. Pokud VH nezmění stanovy není jinak možno. Ukládají nám to stanovy a i morální důvody
k odkazu otců zakladatelů Spolku.Nikoli však nějakou soudní cestou, či extrémním tlakem
na navrácení, toho není třeba.
Věřím, že nastane doba, kdy si zastupitelé městyse Netvořice konečně uvědomí, co 60 let
trvání spravování muzea městysem Netvořice městskému muzeu skutečně přineslo a pochopí, že starat se o Městské muzeum městys není schopen a že ho svojí správou může zavést
k postupnému zániku či odchodu do bezvýznamnosti.
O muzeum se nutně musí starat lidé, jejichž dědové muzeum založili, sebrali sbírky a jejich
volební období není čtyřleté, ale pracují v horizontech desetiletí či staletí jako náš Spolek.
Zlaté časy od založení muzea do 2. světové války, kdy se sebralo 95 % exponátů, muzeum
mělo velký regionální význam a pod vedením našeho Spolku vzkvétalo, jsou v nenávratnu.
Nejdříve německá okupace, pak vystěhování a nakonec únor 1948 vedl k znárodnění tohoto
spolkového majetku. Budova je sice držena v jakémsi nouzovém stavu a neteče do ní, je
„jen“ vlhká, ale především sbírky nejsou rozšiřovány – to nikomu z městyse nevadí. Muzeum není kulturním hybatelem a centrem dění obce ani místem, které by dělalo Netvořicím
velmi dobrou reklamu a návštěvníci se do něj hrnuli. Období mezi roky 1939 až 2012 jako
by ani neexistovalo, sbírky z tohoto období prakticky neexistují a o nějakém průběžném
regionálním muzejnictví, zaměřeném na zaznamenání aktuálního příběhu doby nemůže býti
ani řeči. Muzeum je jen mrtvým artefaktem obce, vzpomínkou na slavné časy, kdy ho založil a vedl náš Spolek. Pokud se muzeum nestane znovu živým organismem shromažďujícím
exponáty a informace o současném dění dříve nebo později prostě zanikne.
Městys nebyl schopen zajistit ani za 23 let po revoluci digitalizaci a počítačovou evidenci
sbírek muzea. Jde o těžko uvěřitelnou věc a ostudu městyse a jeho dlouholetého vedení.
strana 12
Spolek rodáků se snažil v této věci maximálně pomáhat.
Jaké jsou možné cesty k znovuobnovení kvality Městského muzea, zvýšení jeho návštěvnosti a započetí nové sbírkové činnosti?
Cesty k prosperitě a rozumné budoucnosti muzea vidím zatím pouze 3.
1.cesta
Navrácení budovy Městského muzea do majetku Spolku bezúplatným nebo symbolickým
převodem. Sbírky by musely zřejmě zůstat v majetku městyse Netvořice a Spolek by je
jen spravoval. Je to z důvodu v současnosti platné legislativy. Při převodu majetku by bylo
smluvně garantováno, že muzeum musí „navždy“ zůstat v Netvořicích. Spolek jako původní vlastník by neprodleně započal s obnovou možná i rozšířením budovy, započetím
regionálního, dokumentárního muzejnictví a sbíráním nových archiválií a předmětů. Městys
by zasílal Spolku pravidelný příspěvek na činnost a spravování sbírek ve výši současných
provozních a údržbových nákladů uvedených v rozpočtu. Muzeum by začalo opět vzkvétat.
2.cesta
Muzeum se stane příspěvkovou organizací městyse s vlastním pravidelným rozpočtem, zaměstnancem a bude vedené Muzejní radou složenou ze členů Spolku a zastupitelů.
3.cesta
Vznikne obchodní nebo nezisková společnost s 50% účastí městyse a 50% účastí Spolku
-společnost bude vlastnit budovu. Původní sbírky zůstanou v majetku městyse. Nové sbírky
započne sbírat Spolek.
Má Spolek ještě nějakou další možnost?
Ano, tato možnost existuje. Můžeme se pokusit začít od začátku a začít sbírky budovat a regionálním muzejnictvím se zabývat sami a postupně si novou sbírku a muzeum z vlastních
exponátů pořídit a mezitím čekat, až snad někdy městys konečně pochopí, že muzeum řídit
nemůže a neumí.
Kde bude Spolek brát prostředky na provoz muzea, když by muzeum dostal od městyse zpět?
Peníze se nechají sehnat ze vstupného fungujícího muzea, z dotací, členských příspěvků,
příspěvku obce na provoz darů, příspěvků městyse a i ze samotného podnikatelského provozu nemovitosti muzea.
Dalších možností jak získat prostředky na provoz je celá řada. Spolek za 1. republiky udělal
například v muzeu malý byt a jeho správce se za byt o celou nemovitost celoročně dobře
staral a topil v ní. Existuje také projekt na rozšíření muzea do podkroví a není vyloučena ani
přístavba muzea o další spolkové prostory - viz. pořízení rodácké nemovitosti.
Pokud by se Spolku vrátilo muzeum usiloval by o pořízení další nemovitosti?
Ne, to by bylo již velké sousto. Prostředky naspořené na pořízení nemovitosti by se investovaly do oprav či přístavby muzea.
strana 13
Výše uvedené věty jsem napsal do Almanachu v roce 2012. Mé názory se mnoho nezměnily,
ale chci doplnit v roce 2014 toto:
Věřím, že rozumné zastupitelstvo, dobře komunikující se Spolkem a mající vůli zcela
změnit způsob přístupu k muzeu, by mohlo Muzeum povznést.
Je možné, že existují i nějaká další řešení. Muzeum je pro Spolek citlivou záležitostí a způsob jeho provozování od roku 1939 je ranou v srdci všech členů Spolku a proto je nutné si
toto téma neustále připomínat.
Jiří Stibůrek, starosta Spolku
strana 14
64. VALNÁ HROMADA
V SOBOTU 24. LISTOPADU 2012
*ZÁZNAM KRONIKÁŘE*
Naši Valnou hromadu jsme opět uspořádali v základní škole v Netvořicích díky paní ředitelce Mgr. Lídě Vodehnalové. Přítomných bylo celkem 68 účastníků, z toho 59 členů a 9 hostů. A opět na nás dohlížel
a kontroloval nás milý náš Netvořák.
Každý účastník obdržel spolkový Almanach 2012, kde je jednak vše o činnosti spolku
za poslední rok a jednak několik zajímavostí.
Dopolední program od 10,30 do 12 hodin jsme věnovali
70.výročí vystěhování za druhé světové války. Především
zásluhou našeho starosty Jiřího Stibůrka máme profesionálně natočeno 13 hodin vzpomínek od 18 pamětníků. Protože
jsme chtěli uctít památku našeho člena Vladimíra Nováka,
který v roce 2012 neočekávaně zemřel, promítali jsme jeho
vzpomínky. Vláďa patřil mezi pamětníky s neobyčejnou
pamětí. Následně jsme promítli vzpomínky pana Lubomíra
Šembery, který je Vláďův příbuzný. Po promítání pamětníků nás pan Tomáš Zouzal, mladý historik a současný učitel v Netvořicích, seznámil se svými dosavadními výsledky z dlouhého a náročného pátrání a bádání
na dobu vystěhování za druhé světové války. Velice jsme v očekávání na jeho výsledné práce
a věříme, že se osobně budeme setkávat. strana 15
Pan Václav Šmerák nás seznámil se svými aktivitami, o kterých jsme se zmínili už v loňském Almanachu. Připomínám jeho publikace Mezi Vltavou a Sázavou, Almanach Ohlédnutí
1942 – 2012, a novou knihu Toulky mezi Vltavou a Sázavou. Pro náš kraj to je neobyčejně
záslužná činnost, která se většinou plně ocení až v příštích generacích.
Zavzpomínal i pan Karel Šebek z Neveklova, bývalý senátor a rodák z Neveklova. Rádi
bychom našli dokumenty o Spolku rodáků v Neveklově, který byl vzorem pro náš Spolek
v roce 1904. Ve školní jídelně nás mile překvapilo vystoupení místních
žáků. Pestrý program na vysoké úrovni pod vedením paní
učitelek Petry Kleinové a Jany Bernardové. Slyšeli jsme
například od třeťáků Malé kotě a Hrubínovu Karkulku,
od prvňáčků říkadla na naši abecedu. Děti zazpívali i píseň
od Nohavici, zahráli nám dva harmonikáři a na závěr zazněla písnička Hospoda.
Oběd připravili školní kuchařky opět k naší veliké spokojenosti.
Po obědě jsme udělali na schodech před školou společnou fotografii. Před oficielním programem ještě přednesla, jako každou Valnou hromadu, svoji báseň paní Jindra Schneiderová.
Ve školní jídelně byl program podmalován tradičně Smetanovou Vltavou, na zdi byly grafiky Netvořic od Vladimíra
Cidlinského.
Oficielní program VH zahájil náš starosta ing. Jiří Stibůrek. Poděkoval paní ředitelce školy a uvítal hosty a zástupce městyse, Sokola a hasičů. Promluvil o poslání našeho
Spolku.
Místostarosta a kronikář Josef Dušek připomněl činnost
Spolku za minulý rok a plány na rok 2013. Zpráva pokladní a zpráva revizní byla odsouhlasena bez připomínek.
Odsouhlaseno bylo přijetí 3 nových členů: Jindra Schneiderová, Jitka Bobková, Ondra
Paluska.
Zpráva správce muzea paní Heleny Černošové
Odsouhlasen byl příspěvek škole ve výši 4.000 Kč
Starosta poděkoval přítomným za účast a pozval je k posezení s občerstvením.
strana 16
JDu
2. ZABIJAČKOVÝ PLES 2013
Po úspěšném zabíjačkovém plese 2012 uspořádal náš Spolek společně se Sokolem Netvořice jeho pokračování 12. ledna 2013. A opět se ples velice vydařil. Tombola byla tradičně
bohatá.
K tanci hrál oblíbený Čejka band, předtančení nám předvedli žáci taneční školy Salta.
Náš starosta věnoval Sokolu do sokolovny 13 zarámovaných grafik akademického malíře
Vladimíra Cidlinského, které jsou ozdobou jedné stěny sokolovny.
Děkujeme všem sponzorům,
organizátorům a pomocníkům!
JDu
strana 17
VÝLET NA MEDNÍK 2013
strana 18
NA MEDNÍK ZA KANDÍKY A NA POSÁZAVSKOU STEZKU
9. ROČNÍK DNE 23. BŘEZNA 2013
Přes všechny pesimistické předpovědi a strachy z počasí se stateční účastníci 9. ročníku Na Medník za kandíky a na Posázavskou stezku v sobotu 23. března 2013 určitě potěšili
příjemnou procházkou posázavskou přírodou. Máme zapsaných 35 přátel ve věku od 5 let
do věku pod 90 let.
Teplota ráno byla -7 stupňů, v poledne 0 stupňů. Překvapením bylo, že odpoledne svítilo
sluníčko. Setkání bylo u kapličky ve 13,30. Josef Dušek uvítal přítomné a seznámil je s programem. Eva Dušková nalepila každému na oblek malý
kandík a dětem rozdala pískající lízátko. Pro dospělé byl
připraven horký grog a slivovice.
Na vrchol Medníku jsme opět vynesli podle svých možností kameny na mohylu a zapsali jsme se do místní knihy.
Zazpívali jsme naši výletní hymnu. Na další cestě jsme byli
dosti nejistí, jestli uvidíme po dlouhé zimě kandíky. Příroda
nám přála, v lese nebyl sníh ! Našli jsme krásná kandíková
strana 19
poupátka jako právě narozená děťátka. Šťastně jsme se pokochali !!! Nikdy jsme kandíky
v tomto ranném stavu neviděli.
A když jsme sešli k řece, tak po Sázavě jezdili kánoe, kajaky a rafty. Tuto sobotu se totiž
otvírala pro vodáky Sázava.
Na Povltavské stezce jsme se zastavili u vyhlídek na sázavský kaňon a pak se kolem potoka
vrátili k Třebsínu. Ještě nás uvítal náš milý vodník Třepsík, který byl obklopen desítkami
hrnečků. Na závěr jsem v restauraci U Novotných předal účastníkům pamětní listy. V pohodě
jsme se občerstvili a popovídali si.
Devátý ročník tradičního pochodu Na Medník za kandíky byl i přes mrazivé počasí velice
zdařilý! To napsala Mgr. Lída Vodehnalová, ředitelka ZŠ Netvořice. Díky a těšíme se na jubilejní desátý ročník !!! JDu
strana 20
CESTA DO STŘEDU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO
strana 21
JUBILEJNÍ X. ROČNÍK CESTY DO STŘEDU
KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO DNE 27. DUBNA 2013
Kde je vlastně Střed království Českého? Provedli jsme rozsáhlý spolkový výzkum
na území bývalého časově různě velikého království českého. Bylo to náročné! Ale nebojte
se, nebudu vás obtěžovat mnoha zjištěnými důkazy. Musíte nám prostě věřit! Zkrátím to.
Střed se nachází nedaleko nad Slapskou
přehradou, kde jsou už po staletí postaveny tři kříže. Přestože byly několikráte
zničeny, vždy je nějaký nadšenec obnovil.
Proti tomuto výsledku bádání může
kdokoliv něco namítat, ale to je tak
všechno, co může dělat. My jsme si toto
místo letos už podesáté ověřili a můžeme
bez jakýchkoliv pochybností prohlásit, že
je to opravdu STŘED!
Cestou do Středu z Netvořic se vždy
pokocháme krásnou přírodou. A to vždy
mimo silnice, dálnice, železnice, fabriky,
továrny, šachty, úřady a tak. Procházíme
cestami mezi poly, lesy, loukami. Prostě
romantika!
V sobotu 27. dubna 2013 byl neuvěřitelně krásný celý den! A to přesto, že
předpovědi byly dlouhodobě na odpoledne deštivé a s bouřkami. Děkujeme za to
svatému Petrovi!
Při jubilejním výletu máme zaznamenaných 76 účastníků. Na startu u domečku
u Netvořického muzea se sešlo 58 účastníků, další přibyli ve Vysokém Újezdě.
strana 22
Na vše dohlížel náš Netvořák! Do cíle v Lahozi došlo 54
mužů, žen a hodně dětí. Navigace naměřila 13 km.
Po občerstvení a uvítání u muzea jsme vyšli do krásné
jarní přírody. Šli jsme přes opravenou lávku u lesa Jedlice
a pod vrchem Holy (svatý). Dále přes Lhotu do Vysokého
Újezda, kde nás přivítal starosta obce pan Dvořák. Milou
báseň o našem kraji nám přednesla naše přítelkyně paní
Jindra Schneiderová.
Příjemný zážitek nám svým koncertem v našem oblíbeném kostele připravily děti ze ZŠ Netvořice (viz program). Navíc atmosféra v kostele ve Vysokém Újezdě
je vždy až magická. Koncert připravily paní učitelky
Mgr. Petra Kleinová a Mgr. Ivana Krákorová. Vystupovali
žáci: Jirsáková Natálie, Krňanská Adéla, Šindelář Vojtěch, Kolář Matěj, Kalinová Natálie, Stibůrková Andrea,
Stibůrková Barbora, Janurová Daniela, Kašáková Eliška,
Loužecký Matyáš, Vyskočilová Klára, Ošmerová Kateřina, Jungmannová Dominika, Novotná Dominika, Novotná Simona, Pešek Petr, Kluvanec
Vojtěch, Šírová Viola. Koncert dětí se moc všem líbil! Děkujeme!!!
Po občerstvení v hostinci U Kloubských jsme došli přes
Pexův Luh a Rabyni ke Slapské přehradě, kde nás převezli
přes jezero hasiči ke slavné vorařské kapličce Na Rovínku.
Opět zážitek! Na Rovínku nás hezky přivítal tamní osadník a námořník
Jirka. Na trubku zahrál Vojtěch Kluvanec, na flétnu Eliška
Leštinová. Zazpívala Adélka Janoušková a malá slečna Karešová. Malé vystoupení jako hru na kytaru předvedl Pepíček Dušek junior. A tradičně jsme si zazpívali naši výletní
hymnu Krásný hled je na ten Boží svět.
A potom jsme došli do STŘEDU KRÁLOVSTVÍ! Historické místo a náš historický okamžik. Jsme zde po desáté. Zavzpomínali jsme a zdůvodnili si jednoznačně, že
o středu Království na tomto místě nikdo nepochybuje. Milá vzpomínka!
Na konci naší cesty jsme v Lahozi poseděli v hostinci, rozdali jsme zajímavé a neobvyklé pamětní listy. Děkujeme ještě
jednou hasičům, kteří odvezli některé unavené, ale spokojené
účastníky do Netvořic!!! Ale někteří sportovci šli zpět pěšky!
Jubilejní výlet na kameru zaznamenal náš přítel Jára Uhlíř.
Všech deseti ročníků se zůčastnili jako jediní Eva a Josef Duškovi! Veliké uznání patří manželům Slípkovým
s jejich Pussy, kteří vždy nás potěšili svým historickým
oblečením. JDu
strana 23
strana 24
strana 25
NETVOŘICKÝ POUŤOVÝ JARMARK 2013
Slavná netvořická pouť byla a je vždy hojně navštěvovaná. Postupně však ztrácela
svoji tradici. Proto se Spolek před dvanácti lety rozhodl vytvořit při pouti jarmark s různými
akcemi.
Ve dnech 17. a 18. srpna 2013 jsme připravili jarmark na zahradě u sokolovny. Počasí
na pouti je pouze dvojí. Buď je slunečno a teplo a spousty vos a včel nebo prší a je zima.
Letos bylo krásně !
Hrála nám dechovka, prodávali jsme tradičně pouťové koláče a nakládané okurky ocakovačky. Stánkařů a řemeslníků bylo podstatně méně než se plánovalo, bohužel ne všichni přes
daný slib přijeli. Sokol měl občerstvení s posezením. Atmosféra byla příjemná.
V pátek večer před poutí jsme měli posezení s občerstvením pro členy a přátele Spolku.
Pro příští rok 2014, kdy bude výročí 110. let od založení našeho Spolku, se zamyslíme
nad novým programem o netvořické pouti.
JDu
strana 26
VYCHÁZKA S GEOLOGEM V. CÍLKEM
PO NETVOŘICKU
Geolog pan Václav Cílek pochází z Netvořic. Náš
spolek připravil na 29. června 2013 výlet během něhož se
nám pan Cílek /viz foto/ snažil přiblížit geologické poměry v našem okolí. Sešli jsme se před netvořickou radnicí.
Po krátkém úvodu nás pan Cílek pozval ke zdi u katolického kostela. Tady nám připomněl, že existuje pojem
Netvořicko-neveklovský ostrov a byli jsme upozorněni
na různé kameny ve zdi se nacházející.
Pan Cílek se rozhodl seznámit nás s celým dlouhým obdobím vývoje Země se zaměřením na náš region. Těžko
se všechny ty informace neznalému člověku vybavují, ale pojem Gondwana byl asi mnohým
znám, že však Čechy ležely na dně moře v hloubce 300-600m bylo jistě pro mnohé překvapením. Jak jsme se dozvěděli, nebyl v tu dobu v zemské atmosféře téměř žádný kyslík, existovaly jen jednobunečné organizmy.
Před miliardou let se na u nás vyvrásnilo pohoří až 7 km vysoké. Horniny z tohoto „ostrova“ byly přemístěny na Berounsko
a do severních Čech. Tento proces vlastně stále pokračuje. V Českém masivu vznikla tzv. „středočeská textura (jizva)“, ve které
se ve velkých hloubkách střetávaly zemské desky. Touto texturou vystupovalo na zemský povrch horké magma. Ve vysokých
teplotách byly mořské usazeniny vynášeny nahoru a měnily se
na velmi odolné horniny. Vyluhovalo se v nich i zlato, bylo těženo
u Jílového a Nového Knína. Zásoby zlata jsou tam ještě dnes, ale
nesnadno dostupné.
Další naší zastávkou byla cesta do Tuchyně odkud jsme pozorovali relief naší krajiny a ukazovali si geologicky zajímavá místa.
Zde jsme se od pana Cílka dozvěděli, že „Netvořicko-neveklovský ostrov“ je tvořen několika
pásmy. Je to pásmo od Holého vrchu k Běsné, kde je hranice mezi žulou a proterozoikem
(starohory). Dále je to pásmo Háje, které je z různých hornin. Za ním navazují břidlice kyzové s kyzovými čepicemi (Chvojen, Neštětická hora). Tyto čepice vznikaly z plynových vývěrů v moři.
Také jsme se dozvěděli, že asi v období před 10 tisíci let (v kvarteru) se formovala dnešní krajina. Vodní
toky se zvedaly nebo zahlubovaly. V době ledové došlo
k poklesu hladin, v době meziledové k stoupání vodní
hladiny.
Naše vycházka dále směřovala k unikátnímu výchozu
žuly ve svahu Holého vrchu nad Vysokým Újezdem. Zde nám pan Cílek ukázal žulu s černými peckami
(mafické uzavřeniny), zatímco vrchol Holého vrchu
je bazaltický. Dozvěděli jsme, že zdejší zemědělskou
půdu v okolí Vysokého Újezda a rybníka Strážovny obdělávali Keltové již před 5 tisíci let.
strana 27
Poté jsme se přemístili auty do Vysokého Újezda, když
jsme předtím ještě shlédli novodobý podivný areál megalitů na Větrově. V sále restaurace ve Vysokém Újezdě nám
pan Cílek ještě své vyprávění doložil mnoha zajímavými
dokumenty. Popsal nám také zdejší historickou krajinu
Povltaví (klášter na Ostrově, Svatojánské proudy, osidlování).
Dále jsme pokračovali k Teletínu. V lomech u Teletína
se lámal kámen pro Štěchovickou, později i Slapskou přehradu. Zde jsem obdivovali starý
lom s žílami gabra v granodioritu.
Nebyl jsem jistě jediným kdo byl tímto poučným výletem nadšen.
Václav Stibůrek, říjen 2013
strana 28
60 LET OD OTEVŘENÍ
NOVÉ ŠKOLY V NETVOŘICÍCH
Škola v Netvořicích má velice pestrou historii. A můžeme hrdě říci, že v minulosti se
na Netvořické škole výrazně podepsal i Spolek rodáků. V dokumentech je zaznamenán neustálý zájem a podpora Netvořické škole od Spolku. Finanční pomoc byla řešena například
tak, že chudé děti dostali obuv od místních ševců. A ševce zaplatil Spolek. Takže to byla
podpora i místních řemeslníků a obchodníků.
Dlouhodobě Spolek výrazně bojoval za vznik měšťanské školy v Netvořicích. Děti totiž
chodili pěšky do Týnce nad Sázavou nebo do Krňan. Když se nakonec podařilo měšťanskou
školu prosadit, tak druhá světová válka jí posunula až do roku 1946.
V tomto Almanachu zveřejňujeme vzpomínku na historii Netvořické školy od Josefa Duška, projev Jindřicha Doležala při otevření měšťanské školy a vzpomínku paní ředitelky
Mgr. Lídy Vodehnalové k výročí 60. let nové školy.
JDu
strana 29
VZPOMÍNKA NA HISTORII ŠKOLY
V NETVOŘICÍCH
Škola v Netvořicích má tradici od 14. století, kdy byla ještě spjata s netvořickou farou.
Od roku 1774 začal platit v císařství Rakouském ( a tím i v Čechách) zákon o povinné školní
docházce. Původně byla škola jednotřídní. V létě byly děti na venkově od docházky osvobozeny a to proto, aby mohly pomáhat rodičům na polích.
V roce 1825 a 1882 škola vyhořela a tím zmizely všechny doklady o její historii. Vždy byla
obnovena. Budova školy v čp. 16 je dodnes známá jako stará škola. Od roku 1898 měla škola
pět tříd. Na začátku 20. století chodilo do školy asi 150 žáků z Netvořic a okolí.
V době druhé světové války bylo Netvořicko a okolí zabráno jako cvičiště SS německého vojska a většina obyvatelstva se musela vystěhovat. Zůstat museli jenom ti, které Němci
potřebovali. Například zemědělci a řemeslníci. To začalo v roce 1943. Škola byla přeložena
do Krňan pod názvem Obecná škola v Netvořicích se sídlem v Krňanech. Byla dvoutřídní
s 59 žáky. Do ní se chodilo také z Netvořic, denně pěšky tam a zpět. Po válce 1945 bylo nutno dát školu do pořádku a tak vyučování začalo 26. září.
Od roku 1908 se Netvořice snažily o zřízení měšťanské školy. Podařilo se to až v roce
1946. Později byla škola obecná sloučena se školou měšťanskou. Stará škola nestačila a tak
škola byla také na Radnici. Konečně v roce 1947 byla schválena výstavba nové školy. Stavba
byla zahájena v roce 1951 a dokončena o prázdninách roku 1953.
Rok 1953–v září začalo provizorní vyučování v nové škole, přestože probíhaly dokončovací stavební práce. Ukončení stavby bylo až na jaře. Slavnostní otevření se konalo 18. 4. 1954.
V roce 1953 také skončilo vyučování ve staré škole a na Radnici. V tomto roce ukončili
základní školu žáci deváté a osmé třídy, protože základní škola se zkrátila na osm tříd. Tito
žáci pomáhali novou školu dva roky brigádnicky budovat (jak se tehdy říkalo). Ale už do ní
nechodili. Jsem hrdý na to, že i já jsem brigádnicky přispěl na stavbu nové školy, přestože
jsem do ní už nechodil. V letošním roce jsme dne 8. června 2013 oslavili 60 let od absolvování Základní školy v Netvořicích. Vzpomínali jsme na tu dávnou dobu. Ne všichni se tohoto
výročí dožili, spolužáci na ně vždy budou vzpomínat!
JDu
Historie netvořické školy je popsána podle pana Jaroslava Lašťovičky.
strana 30
OTEVŘENÍ MĚŠŤANSKÉ ŠKOLY
V NETVOŘICÍCH DNE 10. LISTOPADU 1946
Proslov místopředsedy Spolku rodáků z Netvořic a okolí v Praze
Jindřicha Doležala
Vážení hosté, milí krajané!
Spolek rodáků z Netvořic a okolí v Praze s radostí vítá otevření měšťanské školy v Netvořicích a v tento den, na nejvýše radostný, vzpomíná dlouhých minulých časů, kdy se rodily
první myšlenky, toužící po splnění tohoto ideálu.
Letos v září bylo tomu 36 roků, kdy na táboru lidu zde na náměstí poprvé universitní profesor
Dr. František Drtina rozvinul myšlénku obvodových škol měšťanských. Byla to v pravdě revoluční myšlénka pomyslíme-li, že tehdy před 36 roky měšťanské školy byly jenom ve větších
městech. V bývalém benešovském hejtmanství jenom Benešov a Vlašim měly tyto školy.
Řeč prof. Drtiny zanítila tehdy mysle všech těch, kdo si přáli širšího vzdělání mládeže, aby tím
byl zbudován základ pro hospodářské zvelebení okresu. Neveklovští studenti, hromadně tehdy
v Netvořicích přítomní, pozvali Dra. Drtinu do Neveklova, kde o několik neděl později svůj návrh o obvodových školách znovu propagoval. Jeho řeč pak byla vydána tiskem a stala se oporou všem těm, kdo v kulturním poslání oceňovali také práci pro povznesení hospodářské.
Spolek rodáků vzpomíná dnes manifestačního tábora v r. 1910 také proto, že byl autorem
tohoto táboru a že založení měšťanské školy v Netvořicích měl od té doby stále na mysli a při
každé vhodné příležitosti znovu a znovu ji stále při životě udržoval. A potvrzuji, že nejen zde,
ale i v okolí myšlénka měšťanské školy byla stále živá a že spěla, ač někdy pomalu, ke konečnému provedení. Náš rodácký spolek v Praze byl ve stálém pozoru, aby využil každé vhodné
příležitosti a mohl teoretické snažení nahraditi činem rázným.
A stalo se tak bohužel v době, kdy již těžké mraky se klenuly nad Československou republikou. Po informaci na ministerstvu školství a zemské školní radě jsme upozornili obec, aby
urychleně požádala o povolení měšťanské školy. A dík tehdejšímu tajemníkovi, panu učiteli
Rybovi, byly urychleně zvládnuty všechny ony formality, veliké a obtížné, a konečně 6.září
1940 zemská školní rada v Praze vyřkla ono spásné slovo, že měšťanská škola v Netvořicích
je v zásadě povolena. To bylo již v době, kdy německá hydra roztáhla svoje chapadla a zahájila rdousení českého národa. A školy byly pro ní soustem nejchutnějším. Školu jsme měli
povolenu, ale její otevření Němci zakázali. A nebylo jí ani třeba, protože Vás Němci odtud
vyhnali. A když jste se v létě loňského roku pomalu do svých zničených domovů vraceli, spolek rodáků hned již v září 1945 sondoval půdu na zemské školní radě, co bude s naší měšťanskou školou. Bylo nám sděleno, že její otevření bude posuzováno blahovolně. Tuto příjemnou
zprávu jsme ihned písemně oznámili místnímu národnímu výboru, aby příznivé situace ihned
využil. A dnes, kdy dlouholetý sen se stal skutkem, tak jako vy, i my v Praze máme radost
a těšíme se, že měšťanská škola bude žulovým pilířem nejen našeho městečka, ale i celého
jeho okolí.
Situace Netvořic v ohledu hospodářském není beznadějná. Leží na výhodném místě mezi
Sázavou a Vltavou. Přes Sázavu vedou dva mosty – Kamenný Přívoz a Týnec – a přes Vltavu
zatím most jeden – ve Štěchovicích. Ale přibude v krátké době ještě most ve Svatojánských
strana 31
Proudech. Právě dnes, v tuto dobu, manifestuje obyvatelstvo středního Povltaví ve Slapech,
aby stavba vysoké slapské přehrady byla ve dvouletce zahájena. Dnes ve Slapech také žádáme, aby silnice byla konečně vybudována jako hospodářská a obchodní tepna.
Vytěžit co největších výhod z těchto komunikačních příležitostí je vděčným úkolem pro všechno obyvatelstvo. A měšťanská škola, která zvýší vzdělání naší mladé generace a její učitelský
sbor budou zdrojem, jenž probudí dřímající sílu a chuť k velkým úkolům.
Přijměte, vážení přátelé, projev upřímného přání Spolku rodáků z Netvořic a okolí v Praze, aby
měšťanská škola se stala šťastnou etapou na cestě dalšího rozvoje Netvořic a celé jejich oblasti.
Spolek rodáků v Praze je si vědom, že při zahájení vyučování bude učitelskému sboru překonávati četné obtíže v nedostatku vyučovacích pomůcek. Proto ve výborové schůzi, konané dne
4. XI. 1946 se usnesl přispěti na zakoupení nejnutnějších těchto potřeb částkou 10.000,-- Kč
a věnovati k témuž účelu výnos letošní vánoční sbírky. Peníze budou vyplaceny správě měšťanské školy prostřednictvím zdejší Kampeličky. Spolek rodáků má na mysli zejména inventární
předměty pro učitelskou a žákovskou knihovnu a vůbec předměty trvalejší hodnoty. Je jeho
přáním, aby správa školy po vyčerpání příspěvku podala mu zprávu, co a zač bylo pořízeno.
Ke konci svého projevu omlouvám nepřítomnost starosty spolku p. ředitele Aloise Stáry, který
by byl velmi rád se zúčastnil této slavnosti. Manifestační schůzi ve Slapech však připravoval již
od září a nemohl ji vzhledem k přislíbené účasti význačných činitelů veřejné správy odvolati.
Dále mám omluviti profesora Stanislava Staňka, býv. zdejšího čsl. faráře, který pro poměrně
opožděné zaslání pozvánky nemohl za sebe získati náhradu pro výkon svého duchovního poslání.
Zdravím toto slavnostní a významné shromáždění i jménem všech ostatních krajanů, kteří
z jakýchkoli jiných důvodů a příčin nemohli se dnes mezi vás dostaviti.
Jindřich Doležal
strana 32
POMNÍK PADLÝM
Z PRVNÍ A DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
NA HORNÍM NÁMĚSTÍ V NETVOŘICÍCH
Po první světové válce se z války do Netvořic nevrátilo 23 mužů. Byla to šestina z odvedených, kterých bylo přes 130. Ti kteří přežili, založili Spolek válečných invalidů. Na památku svých kamarádů postavili v roce 1921 na horním náměstí pomník se jmény a fotografiemi
padlých vojáků. Pomník zhotovil kamenický mistr Karel Krusický z čp. 87. Po stranách
pomníku byly vysazeny lípy. V roce 1924 pomník převzala pod správu obec Netvořice.
A ještě před rokem 1921 byla dne 13. března 1919 při velkých oslavách vyhlášení samostatnosti naší republiky v Netvořicích na náměstí před domem čp. 83 vysazena “lípa svobody“, která byla svěřena do opatrování a ochrany jednotě Sokol Netvořice.
Lípa svobody, pomník i dvě lípy po straně pomníku jsou dochovány dodnes.
V roce 2000 obec doplnila pomník o desku se jmény netvořických občanů, kteří zahynuli
za druhé světové války. Připomeneme si je:
* Začalo to za heydrichiády. Po smrti říšského protektora Heydricha byla v červnu 1942 ve
4 hodiny ráno v Netvořicích provedena prohlídka domácností za účelem najít hledané osoby
nebo zbraně. Naštěstí se nic nenašlo. Ale 29. 6. 1942 byl v Táboře zastřelen 44letý Jindřich
Hájek, úředník okresního úřadu v Benešově, major čs. armádní výzvědné služby v záloze.
Byl synem kováře Václava Hájka.
* 8. května 1945 byl v Maskovicích zastřelen na poli při útěku do lesa 60letý František Hudera, vystěhovaný z Netvořic čp. 38 do Maskovic.
* Majitelé koželužské továrny, židovská rodina Bedřich Heřman s manželkou Olgou zahynuli v Osvětimi. Jejich syn Karel v Mauthausenu. V Osvětimi zahynuli také Viktor a Arnošta
Jungovi z čp. 161. (Na bývalé továrně je pamětní deska od Spolku rodáků). * Libor Žáček, syn rolníka z čp. 100, zemřel ve dnech revoluce v květnu 1945 v Bernarticích
u Tábora.
* František Kůt, syn poštovního zřízence z čp. 90, padl v revolučních dnech v Praze.
* Bohumil Kudrna, rolník z čp. 79, byl zatčen Němci v roce 1942 pro hospodářskou sabotáž
a odvezen do Německa, kde
neznámo kdy zemřel.
* V roce 1950 roztrhal německý granát z války žáka
netvořické školy, Jaroslava
Kubáska. Z publikace Historie Netvořic
z roku 2003 od Jaroslava Lašťovičky napsal Josef Dušek,
duben 2013.
strana 33
KDYŽ ROZKVETOU JAHODOVÁ POLE
strana 34
Netvořicko bylo ještě do 60. let minulého století vyhlášeno svým pěstováním polních
jahod. Zasloužil se o to Rudolf Strimpl, správce hospodářského dvora na Chlistově, který
cestoval po USA a odtud si po návratu do Čech nechal poslat sadby polních jahod. Pěstování začalo na Chlistově, v Teletíně, v Krňanech, ve Vysokém Újezdě, v Netvořicích a dalším
okolí. Vzpomíná se na to, že sám arcivévoda Ferdinand z Konopiště jezdil osobně autem
do Netvořic a dále do Chlistova musel jet povozem, protože tam nevedla silnice pro auta.
A měl sebou své děti, které běhaly v jahodech a ničily je k veliké nelibosti pana Strimpla.
Přečtěte si ukázku z knihy Bohumila Škorpila Paběrky z roku 1948, kterou našel Václav
Stibůrek.
JDu
strana 35
110 LET SPOLKU RODÁKŮ V NETVOŘICÍCH
Jednoho krásného podzimního dne v roce 1903 vyšla v Národní Politice výzva,
aby rodáci z Netvořic přišli v neděli odpoledne do restaurace U Sázavy v Sázavské ulici
na Královských Vinohradech na přátelské posezení. Výzvu do novin dali dva vážení
pánové z Královských Vinohrad. Byli to pánové Jan Očenášek, majitel realit, a Vojtěch
Zíma, obchodník. Oba byli samozřejmě rodáci z Netvořic. O panu Očenáškovi bylo známo,
že pochází ze mlýna na Vojtěchově a že chtěl podnikat i v Netvořících, ale obec se jeho plánů
zalekla ( o tom později v povídání o škole). Snad i tyto zkušenosti byly jedním z podnětů k založení Spolku rodáků. Setkání v restauraci U Sázavy se za čtrnáct dní opakovalo
a na něm přítomní rozhodli, že po vzoru Spolku rodáků a přátel Neveklova, založí Spolek
rodáků z Netvořic a okolí. Takto na založení Spolku rodáků z Netvořic a okolí vzpomíná pan
Alois Stára, jedna z největších osobností Spolku.
Spolek rodáků z Neveklova byl založen už v roce 1897 jako první Spolek tohoto
zaměření v českých zemích. Přibližně za šestileté působení získal nebývalý zájem a respekt.
Pan Očenášek zašel za panem vládním radou Starým, předsedou tohoto Spolku, a vypůjčil si
od něho stanovy Spolku. Mladý třicetiletý učitel Alois Stára, který před několika měsíci přišel z Netvořic učit do Prahy, stanovy upravil. Naši rodáci je schválili a předali dále ke schválení Zemskému úřadu. A tak na počátku roku 1904 byl „Spolek rodáků z Netvořic a okolí
“ oficielně založen.
Poznámka: Spolek rodáků v Neveklově se neobnovil a marně jsem pátral po archiválíích
tohoto Spolku.
Na ustavující valné hromadě byl prvním starostou zvolen pan Jan Očenášek, jednatelem pan Alois Stára, pokladníkem Vojtěch Zíma. Pro úřady se zakládajícími členy spolku
stali pánové Jan Očenášek a Karel Hruška, uzenář a majitel domu na Žižkově. Sídlo Spolku
bylo v Sázavské ulici „U Moravy“ na Královských Vinohradech.
Spolek při svém založení do svých stanov zapsal (cituji dle publikace „Netvořice a okolí“, vydané ke sjezdu rodáků v květnu 1904): „podporovati chudé z Netvořic a okolí, starati
se o rozmnožení lidové knihovny a učebních pomůcek školních, přispívati ku ošacení chudé
mládeže školní, vystavění chudinského domu v Netvořících a pracovati vůbec pro povznesení
a okrášlení Netvořic a okolí.“
Zavzpomínejme v jaké době se Spolek rodáků z Netvořic a okolí narodil.
Panoval nám císař Franz Josef I. České země byly součástí Rakousko–uherské říše.
Sousedy byly další veliké říše – na východě ruská říše s carem Mikulášem II. a na západě pruská říše s císařem Vilémem II. Převládala tovární výroba, obrovským tempem se rozvíjela
města a průmyslová centra, panoval veliký technický pokrok. České země byly hospodářsky
vyspělé. Předvedly se světu na Zemské Jubilejní výstavě v roce 1891. Tomu však neodpovídalo politické postavení českého národa. Přibližně třetina obyvatelstva v českých zemích
byli Němci, kteří zaujímali z minulosti vedoucí postavení ve všech oblastech. Češi se v této
době ve stále větší míře hrdě hlásili k českému národu, k českému jazyku a k české historii.
Češi také dosahovali ve společnosti stále větších úspěchů - a bohatli. A je samozřejmé, že se
stupňoval i jejich boj o vyšší účast na vládě, na rozhodování o českých záležitostech. A také
se hlásili ke svým tradicím, ke svému rodnému kraji. Proto vznikaly i spolky rodáků.
strana 36
První veřejný sjezd uspořádal Spolek přímo v Netvořících v roce svého založení – roku
1904
Spolku se podařilo už o svatodušních svátcích 22. a 23. května 1904, za organizační pomoci obce Netvořice a místních spolků, uspořádat velkolepý sjezd rodáků a přátel Netvořic.
Dochována je krásně ručně psaná pozvánka pro všechny rodáky a přátele - citováno doslova:
„Přátelé! Rodáci!
Letos o svatodušních svátcích svolán jest sjezd Netvořic a okolí .
Nenaskytne se již snad nikdy příležitost, abychom se mohli všichni z našeho domova ku přátelské zábavě sejíti. Nebude snad již nikdy příležitost , aby přátelé z mládí, školáci, pospolitě
na svá mladá léta vzpomínali.
Myšlénka, uspořádati sjezd, přijata ode všech sympathicky, ano s nadšením a slibuje, že
sjezd stane se pravým svátkem našeho rodného městečka Netvořic.
Kdo rád nevzpomněl by si na mládí, tu čarovnou dobu veselí, zábavy, těch nadějí v srdci všech!
Každé místečko našeho městečka, každý kámen, každý koutek chová pro nás tisícerých upomínek.
Přátelé! Kdo rád po letech, a mnohý po dlouhých letech nešel rád podívati se v místa, kde
jako hochu, dívce, začal se otvírati obzor po světě?
Je nás už mnoho, kteří sjezdu se zúčastníme, a dáváme všem z Netvořic a okolí zprávu
o tom a spolu Vás všechny zveme: p o j e ď t e s n á m i!!!
Nemáme atresy (pozn.: takto tehdy spisovné!) všech a proto prosíme Vás, šiřte toto oznámení
každý mezi svými známými.
Kdo chce jeti, podepiš a přihlaš se ( možno-li) k společnému obědu. Nemáte-li žádných
přátel, poznamenejte, kolik postelí si přejete.
Vyjedeme vlakem v Hod Boží svatodušní dne 22. května v 6 1/2 hod. ráno z Prahy do Krhanic.
Na nádraží očekávati nás bude deputace s hudbou a pro dámy budou k dispozici povozy.
Za spolek rodáků:
Jan Očenášek, Karel Hruška, Josef Charvát, Josef Hruška, Vojta Zima, Karel Pech,
Karel Lébl, Alois Stára, František Řikovský, Karel Pešaut, Karel Prošek (pozn.:špatně
čitelné, možná Pešek) “
K tak velkému průvodu muselo být úřední povolení. Dne 20.května 1904 zaslal c. k.
okresní hejtman z Benešova panu Janu Otčenáškovi dopis:
„K žádosti Vaší ze dne 18. května 1905 (pozn.: jde o chybu, v záhlaví dopisu je správně
1904! ) uděluji pro obvod politického okresu Benešovského spolku tamnímu povolení, aby
dne 22.května 1904 uspořádati mohl výlet směrem z Krhanic přes Lešany, Břežany do Netvořic. Odchod z Krhanic v 10 hod. dopol.
Povolení to má však platnost jen pro ten případ, že sobě spolek tamní též opatří potřebné
povolení u c.k.okresního hejtmanství na Král.Vinohradech“.
První sjezd rodáků a přátel měl pro Netvořice obrovský význam po všech stránkách. Netvořičtí to pochopili. Když Spolek požádal o vytvoření sjezdového výboru, který bude zajišťovat organizaci sjezdu v Netvořících, nebylo problému. Spolupráce byla vzorná. Netvořský
sjezdový výbor byl složen ze zástupců obecního zastupitelstva, učitelského sboru, živnostenského společenství, hasičského sboru, hospodářského spolku, a dalších. Předsedou byl
pan Leopold Očenášek, mlynář na Vojtěchově, místopředsedou pan Micka, krejčí, jednatelem
Jan Sýkora, krejčí a dále pánové František Jirásek a učitel Josef Šabat.
strana 37
Tento sjezdový výbor ráno v Krhanicích na nádraží slavnostně uvítal rodáky a přátelé
z Netvořic. Spolu s ním rodáky vítali i hasičský sbor netvořský, lešanský a břežanský. Hrála
lešanská hudba. Veliký průvod se i s hudbou vydal, pochopitelně převážně pěšky, do Netvořic!
Pan Alois Stára doslova píše: „ domy byly obíleny, prapory ozdobeny, u radnice pěkná
slavobrána naznačovala, že rodáci jsou vítanými hostmi městečka“, dále píše:„Počasí bylo
krásné a veliký průvod dospěl do Netvořic před 11. hodinou. Na náměstí byli rodáci srdečně
pozdraveni zástupcem obce (p.Fr. Jiráskem, obchodníkem), jemuž srdečnou zdravicí odpověděl předseda Spolku rodáků Jan Očenášek. Společný oběd byl v sále na radnici. Prostorný
sál nemohl ovšem pojmout všechny hosty, ostatní obědvali buď dole v šenkovně, nebo u Herdů (hostinec Platilů). Oběd byl znamenitý a všeho bylo tolik, že mohl si každý vzít a vybrati
si porci podle své chuti. Při obědě koncertovala lešanská hudba. Odpoledne se konala zahradní slavnost u Dolejšů, na kuželníku se hrálo o ceny, jež spolek přivezl z Prahy. Každému
zírala radost z očí, všude byl přátelský ruch. Zvláště byli vítáni staří, kteří po dlouhých létech
do Netvořic přijeli. To bylo objímání starých spolužáků, potřásání rukou, připíjení, dotazování a odpovídání nebralo konce.
O druhém svatodušním svátku byla sloužena ve chrámu mše za zemřelé rodáky a pak byla
návštěva hřbitova.“
K tomuto sjezdu vydal Spolek krásnou publikaci „Netvořice a okolí“, kde jsou otištěny
historické zprávy z Vlasákových dějin neveklovského okresu, z Ottova naučného slovníku
a různé informace o Netvořících, např. o škole, kostelu, spolcích. Tuto maličkou knížečku z roku 1904 náš Spolek znovu vydal k 100. výročí založení Spolku rodáků a věnoval
ji u příležitosti konání slavnostní a řádné 56. valné hromady v listopadu 2004 všem našim
členům.
Spolek rodáků v prvních letech
Byla to doba, kdy bylo ctí a společenskou prestiží veřejně věnovat část svého bohatství
na dobročinné, kulturní a jiné účely. A také ve prospěch svého rodného kraje. Z pohledu
Prahy byl kraj Netvořicka a okolí velice zanedbaný. Mnoho pracovních příležitostí nebylo.
Proto také mnoho mladých lidí odcházelo do měst, především do Prahy.
Ve výroční zprávě Spolku asi z roku 1926 se vzpomíná na dobu před 20.-30. lety, kdy
v Netvořicích se konaly veliké trhy na husy. Každý týden se přiháněly stovky hus ze širokého okolí, a to až ze Sedlčanska a dokonce až z Milevska. Tento trh však postupně zanikl.
Velký význam pro náš kraj měl rozvoj jahodářství, které zavedl pan Strimpl. Spolek navrhoval obci na uctění jeho památky pořízení pamětní desky. Později byla dána na dům na Chlístově. Stejně tak velký význam mělo založení továrny – koželužny panem Heřmanem, v které
kolem roku 1925 bylo zaměstnáno 60 dělníků a tím i zabezpečeno 60 rodin, které si mohly
postavit i svůj domek.
Majetní i chudší členové Spolku se snažili pomáhat podle svých možností. Například
ošacením a obuví pro děti, knihami a školními pomůckami pro školu a knihovnu. Pravidelně
se pořádala vánoční sbírka pro tyto účely. Bylo samozřejmostí, že zakázky na tehdy ručně
šité ošacení a boty dostávali řemeslníci z Netvořic (především ševci), nebo rodáci v Praze. Také bylo samozřejmostí, že se vždycky nakupovalo u místních obchodníků, stejně tak
strana 38
zakázky se zadávaly především místním řemeslníkům a podnikatelům. Zdaleka ne všechno
bylo idylické, ale byla dobrá vůle a snaha pomoci.
Dovoluji si ocitovat děkovný dopis ze dne 27.prosince 1904 - není však jasné koho oslovuje: „Vaše Blahorodí! Jménem 8mi hochů a 8mi dívek podělených krásnými a teplými kabáty
vzdává správa školy uctivé díky. Dary byly s nadšením od dítek přijaty a u mnohých rodičů
pohnutím oko se zarosilo. Zaplať Vám to Bůh!“ Podepsán Gust. Stark, říd.učitel, razítko je
Obecná škola v Netvořících. Každý rok dostával Spolek rodáků podobné děkovné dopisy
od školy za darované oblečení a boty.
Spolek začal pořádat i výlety do okolí Netvořic. Například je zachován dopis ze 14. května 1907 do jedné redakce (není uveden název), kde se píše: „Spolek … prosí (vzhledem
k opuštěnému pěknému koutku posázavskému) za laskavé uveřejnění dolejších řádků ve Vašem ctěném časopise v denních zprávách. Za výbor Al.Stára, jednatel.
Text inzerátu byl: „Výlet do Posázaví pořádá spolek rodáků Netvořic a okolí na Kr.Vinohradech o Svatodušní Hod Boží z nádraží císaře Fr.Jos. ranním vlakem v 6h 25min. přes Modřany do Požár. Odtud krátký pochod do Netvořic a odpoledne do Svatojánských proudů.“
K tomu je učiněna zpráva, že u příležitosti výletu hrála na radnici hudba Thalie z Prahy, že
měla obrovský úspěch a stále musela skladby opakovat.
Oblíbené mezi rodáky a přáteli Netvořic byla divadelní představení, pořádaná v Praze,
například ve Vinohradském divadle. Většinou bylo vyprodáno. Výtěžek šel na určitou dobročinnou akci.
Spolek už v prvním roce na sebe upoutal velikou pozornost ve svém okolí. Pozoruhodné
bylo, že přestože zpočátku byli členové převážně obyvatelé Prahy a sídlo Spolku a měsíční
schůze byly v Praze, tak veškerou činnost směřovali zásadně do Netvořic a okolí.
V roce 1912 existovalo v Čechách pouze 5 rodáckých spolků: neveklovský, netvořský,
divišovský, ondřejovský a kosovohorský. Například Spolek rodáků v Jílovém vznikl v roce
1922. Postupně vznikaly rodácké spolky v dalších místech. A je zásluhou Spolku rodáků
z Netvořic, že vznikl Svaz rodáckých spolků, který dobrovolně sdružoval Spolky rodáků ze
širokého okolí. Tento multispolek se pravidelně scházel, vyměňoval si zkušenosti, spolupracoval, spolky se navštěvovaly, psaly do později vzniklého časopisu Vltavské proudy. V roce
1947 se uvádí, že je zaevidováno na 200 rodáckých spolků.
O respektu, který Spolek rodáků z Netvořic a okolí získal, svědčí několik dopisů, které
jsem vybral. První je z 21.února 1911 od muzea města Benešov, ve kterém žádá o zasílání
všech Spolkových zpráv a zápisů, i z minulosti, pro jejich zachování v archivu muzea. Pro
současníky zase jedna možnost najít něco nového o Netvořicku a okolí.
Další je dopis od městské rady v Neveklově z 23. ledna 1911, ve které žádá o podporu
a účast na veřejné schůzi o železnici z Jílového přes Netvořice do Neveklova. Hlavní projev
měl prof. Bedřich Votýpka a říšský poslanec dr. J. Zahradník.
A ještě dopis ze 17. února 1922 od okresního tajemníka v Jílovém, který děkuje za zaslanou výroční zprávu a doslova píše: „Oceňujeme zde v Jílovém již dávno intenzivní práci
spolku rodáků z Netvořic a okolí směřující ku povznesení Vašeho opuštěného kraje a přejeme
činnosti Vaší co největšího zdaru, neboť výsledky Vaší záslužné práce přinášejí stejný prospěch stejně opuštěnému kraji jílovskému.“ Dále píše o problémech a potřebě dalšího úsilí
k dosažení výstavby železnice z Prahy do Jílového a dále směrem na Netvořice. Také upozorňuje, že Jílové má zřízenu hlavní samostatnou telefonní ústřednu a že bez velkých obtíží
by se dala linka prodloužit do Netvořic (poznámka autora: telefon v Netvořících byl zřízen
až v roce 1924).
strana 39
Časopisy „Zájmy neveklovského okresu“ a „Vltavské proudy“
Spolek brzy pochopil, že je nutné se zviditelnit, propagovat své názory na veřejnosti a dát prostor i všem ostatním zájemcům. Proto začal v Praze vydávat svůj časopis měsíčně až
do doby druhé světové války. Je to vyjimečná historie Netvořicka a širokého okolí.
Z připravované historie Spolku rodáků v Netvořicích
Josef Dušek
strana 40