zpravodaj 2

1
ZPRAVODAJ
SLOVO PREZIDENTA
Vážené kolegyně
a kolegové,
končí rok 2009, rok, který na nás všechny kladl
značné nároky v pracovním a mnohdy i v osobním životě, protože slova
hospodářská recese či krize přestala být jen titulky
ze stránek novin, ale stala
se realitou, která v menší
nebo větší míře ovlivnila i
předmět našeho profesního
života. Společnost pro trhací techniku a pyrotechniku v podstatě splnila to co si před rokem předsevzala i když, vždy je co
zlepšovat. Nebudu nyní opakovat to co bylo obsahem zprávy
o činnosti výboru, kterou jsem přednesl na zářijové valné hromadě v Hrotovicích, ani nebudu „vytyčovat směry do dalšího
období“, protože i přes občas se objevující odhady a prognózy
na téma „odrážení se ode dna“ jediné co lze považovat za jisté
lze shrnout do jediné věty. Že i nadále nás všechny čeká tvrdá
práce a překonávání potíží a problémů a Společnost pro trhací
techniku a pyrotechniku se nebude „schovávat v závětří svého
sídle na Novotného lávce“ a bude se snažit naplňovat cíle proč
byla založena. Tj. bude se snažit žít se svými členy a pro ně.
Dovolte mi, abych Vám všem závěrem popřál příjemné prožití
Vánoc a mnoho úspěchů, zdraví a osobní spokojenosti v roce
2010.
Ing. Milan Těšitel
prezident Společnosti pro trhací techniku
a pyrotechniku
OBSAH
Slovo prezidenta ......................................................................................................................................................................1
Zpráva o činnosti výboru Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku
za období září 2007 – září 2009 - Ing. Milan Těšitel ........................................................................................................... 2
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení - Ing. Vladimír Mrkvička, Ph.D............................ 3
Záchranná brigáda - Ing. Miroslav Janíček .......................................................................................................................... 5
Z historie pyrotechnické činnosti - plk. v. v. Ing. Jan Pokorný ........................................................................................... 7
Posouzení stability a návrh sanace blokového sesuvu horninového masivu pomocí seismické tomografie
v kamenolomu Čebín - Jaroslav Čuhel, Milan Hadraba, Mgr. Radim Kašpar, Ing Josef Krejčíř,
RNDr Jiří Novák CSc, Miroslav Solař, RNDr Bohumil Svoboda CSc ........................................................................ 10
Vytvoření mezer v táhlých náložích clonových odstřelů pomocí specielních plynových vaků Bc. Petr Vlček, Václav Sehnalík, Ing. Radomír Šubrt .......................................................................................................18
1000. clonový odstřel v kamenolomu Luleč - Ing. Pavel Křivánek .....................................................................................21
Jubilea v roce 2010 .............................................................................................................................................................. 24
Inzerce .................................................................................................................................................................................. 25
2
ZPRAVODAJ
ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝBORU SPOLEČNOSTI PRO TRHACÍ
TECHNIKU A PYROTECHNIKU
ZA OBDOBÍ ZÁŘÍ 2007 – ZÁŘÍ 2009
Ing. Milan Těšitel
prezident Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku
Vážení kolegové, vážení hosté, dámy a pánové,
dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s činností Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku a jeho výboru
za období od poslední valné hromady, která se konala v září
2007 v hotelu Santon na brněnské přehradě. Za tuto relativně krátkou dobu se v naší Společnosti i mimo ni, v životě
komunity střelmistrů, TVO a pyrotechniků, mnohé událo a
mnohé se změnilo.
Především se změnilo složení 15-ti členného výboru, který
byl valnou hromadou v r. 2007 zvolen ve složení: Ing. Luděk
Bartoš ml., Jiří Bertók Ing. Bohumil Drechsler, Ing. David
Jung, Ing. Robert Klíč, Jan Klusáček, Ing. Bohuslav Machek,
inženýři Jan a Tomáš Pokorní, Ing. Jan Řehák, Miroslav
Solař, RNDr. Bohuslav Svoboda CSc., Ing. Milan Těšitel, Ing.
Stanislav Trpišovský CSc. a Ing. Josef Turek . Na svém prvním zasedání si výbor zvolil své vedení a to za prezidenta byl
zvolen Ing. Milan Těšitel a za viceprezidenty Jan Klusáček,
Ing. Tomáš Pokorný PhD. a Miroslav Solař.
Na poslední Valné hromadě byla taktéž zvolena Revizní komise ve složení: Ing. Petr Kubát, Ing. Jiří Petříček a kolegyně Simona Růžičková, kterou si tato skupina zvolila jako
předsedkyni Revizní komise a která přednese svou vlastní
zprávu.
Od zvolení výboru došlo i tentokrát ke změnám v personálním složení výboru. Nejprve na počátku následujícího roku
2008 z důvodů své nespokojenosti se složením vedení výboru
a stylu jeho práce se vzdali svého členství ve výboru pánové
Ing. Bohuslav Machek, PhD. a Ing. Josef Turek. V souladu
se stanovami Společnosti a výsledky voleb na valné hromadě
2007 byli do výboru za odstoupivší kolegy kooptování Ing.
Zdeněk Bednařík a Bc. Petr Vlček. Poslední doplnění výboru za Ing. Bohumila Drechslera, který plnil funkci tajemníka výboru a který zemřel letos v červnu, bude v souladu
s pravidly a stanovami teprve provedeno na příští výborové
schůzi.
Relativně vysoká fluktuace členů výboru byla způsobená dílem vyšším věkovým průměrem jeho členů, což je věc do
značné míry objektivní, protože zájem či ochota pracovat
„nad rámec svých běžných pracovních povinností“ u mladších a plně zaměstnaných kolegů je nižší než u nás starších
a v kolegů v postavení majitelů firem nebo jejich manažerů,
či dokonce důchodců, kteří se práci pro Společnost mohou
věnovat „na plný úvazek“ a kteří v této práci dokonce spatřují svoji životní seberealizaci. Za politování hodný případ
lze však považovat odstoupení dvou kolegů v plném produktivním věku a s možnostmi a schopnostmi udělat mnohé pro
Společnost, způsobené jejich představami o Společnosti, o
možnostech které Společnost jako dobrovolné profesní sdružení má které se poněkud vymykali realitě či byli příliš revoluční a možná svými názory tito pánové „předběhli dobu“.
Škodou je, že pro svou netrpělivost či nedočkavost se zbavili
možnosti něco ve Společnosti ovlivňovat a v podstatě zradili
důvěru, kterou jim dali členové Společnosti při posledních
volbách.
Výbor společnosti se v souladu s plánem práce pravidelně
scházel v sídle Společnosti v Praze na Novotného lávce a
většiny zasedání výboru se zúčastňovali i členové Revizní
komise. Celkový počet zasedání výboru byl 14 a průměrná
účast jeho členů na zasedání byla cca 80 %. Výbor se zabýval především přípravou a zabezpečením loňské a letošní
Konference v Hrotovicích a přípravě letošní valné hromady.
Dále se výbor spolu s redakční radou Zpravodaje zabýval i
jeho přípravou a skladbou, zejména pak nedostatky v pravidelnosti jeho vydávání a některými nedostatky v komunikaci
s tiskárnou, která náš Zpravodaj edituje a tiskne. Výbor řešil
i možnost zapojení do života Společnosti a větší účasti na
Konferencích kolegů z OKD.
Pro rozšíření spolupráce a navázání na kdysi výborné vztahy
mezi Společností a její předchůdkyní VTS se státní báňskou
správu, respektive ČBÚ, oslovil výbor Společnosti nového
předsedu ČBÚ pana Ing. Ivo Pěgřímka a jeho 1. náměstka
pana Ing. Dušana Havla. Při jednání s ředitelem 2. odboru
ČBÚ panem Ing. Františkem Ondrušem, které se konalo se
zástupci výboru Společnosti v červenci letošního roku, jsme
si vzájemně vyměnili názory, zhodnotili možnosti a shodli se,
že rozšíření vzájemných vztahů je v oboustranném zájmu a
vzájemně si slíbili, že se budeme snažit například více využít našich konferencí k vzájemné informovanosti na nejširší
možné úrovni za účasti odborníků z ČBÚ tak jak je tomu
např. na seminářích pořádaných na komerční bázi firmou
Montanex, a.s. v Tuchlovicích – Srbech. Podle slov p. ředitele Ondruše tomu nebrání ze strany státní báňské správy nic,
s výjimkou, že se jednání povede na slušné a odborné úrovni
a že se nebudou opakovat různá napadání pracovníků SBS.
Za Společnost jsem přislíbil a převzal osobní zodpovědnost
za to, že jednání se ponese v korektním a odborném duchu.
Pro zlepšení činnosti výboru a pro odstranění jisté nekoncepčnosti v jeho jednáních a pro zvýšení transparentnosti
po připomínkách ze strany Revizní komise se výbor rozhodl
vytvořit dokumenty „Jednací řád“ a „Směrnici pro hospodaření s prostředky Společnosti na pohoštění, občerstvení
a dary“, které upřesňují pravidla a některá jednání výboru,
která nejsou taxativně stanovena stanovami Společnosti jako
základním dokumentem a která by mohly vyvolat spory či
jistá podezření. Součástí těchto dokumentů jsou i některá
upřesněná pravidla pro manipulaci s prostředky Společnosti,
která nebyla zatím nikde formulována. Výbor se dále zabýval
možností vytvoření systému morálních a věcných ocenění
zasloužilých členů Společnosti jako určitou pobídkou pro zvýšení aktivity ve Společnosti a jistě by přivítal i širší diskusi
3
ZPRAVODAJ
na toto téma. Výbor ve spolupráci s Revizní komisí dále připravil návrh některých změn a doplnění stanov Společnosti,
se kterými budete seznámeni samostatně.
Zvláštní kapitolou činnosti byly aktivity týkající se ukončení
legislativního procesu při vzniku zákona 376/2007 Sb., který v průběhu roku 2007 novelizoval pro mnohé naše členy
důležitou část zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. V době po konání valné
hromady 2007 bylo už téměř „vše hotovo“, neboť návrh zákona opouštěl Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR a mířil
do Senátu a k podpisu prezidentovi a premiérovi. Protože
se nám před tímto datem podařilo do zákona prosadit jako
možnou alternativu pětidenního předstihu v oznamování
přeprav výbušnin zkrácení této lhůty, při splnění podmínky,
že vozidlo přepravující výbušniny bude vybaveno systémem
umožňujícím sledování jeho pohybu, bylo nutné snažit se o
to, aby bylo možné co možná nejdříve tuto možnost využívat.
Proto ještě téměř 2 měsíce před dnem 31. 1. 2008, kdy novela
zákona č. 61/2008 Sb. vstoupila v platnost, a po předběžné
konzultaci s ČBÚ jsem se jménem výboru a celé Společnosti
obrátil na ministra dopravy Řebíčka s prosbou na urychlené
zpracování pravidel ve smyslu ustanovení odstavce 6) § 25f
uvedeného zákona 376/2007 Sb. a s nabídkou účinné spolupráce při formulování pravidel a zavádění systému sledování
přeprav v reálném čase pomocí systému GPS. Obdobnou aktivitu vyvíjel v té době a v téže věci i ČBÚ. Výsledek těchto
obou aktivit však zůstával dlouho bez jakékoliv odezvy a tak
se zatím musíme všichni dál trápit s plněním 5denní lhůty
pro ohlašovací povinnost. V současné době, alespoň jak se
zdá, se však začíná blýskat na lepší časy. Po vystřídání osoby
Ing. Hřebíčka na postu ministra panem Bendlem na začátku
tohoto roku se podařilo předsedovi Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a našemu bývalému členovi
a funkcionáři p. Ing. Zdeňkovi Osnerovi CSc. kontaktovat
nového ministra v této věci a v současnosti se začíná jednat
se zástupci ministerstev dopravy a vnitra, ČBÚ a dalšími
zainteresovanými o tom jak uvedené ustanovení zákona, sice
se zpožděním, ale přece, uvést do života.
Pokud mám hodnotit uplynulé 2 roky života naší Společnosti
od poslední Valné hromady „jako celek“ a „jedním či dvěma
slovy“, pak bych asi použil slovní spojení: „setrvalý stav“. Tj.
přeloženo do konkrétních oblastí života Společnosti, pak lze
např. pozitivně hodnotit uspořádání loňské konference a to
po organizační i obsahové stránce. Drobné organizační nedostatky plynoucí ze souběhu naší konference s jinou akcí ve
Sport hotelu v Hrotovicích byly s vedením hotelu projednány
a neměly by se letos už opakovat. Za uspokojivé lze, s výhradou k pravidelnosti jeho vydávání a občasné obsahové
nouzi, považovat i udržení vydávání Zpravodaje i existenci
našich internetových stránek, které s výjimkou krátkodobých technických potíží s diskusním fórem umožňují rychlou
a operativní a oboustrannou informovanost členské základny
a řídících orgánů Společnosti. Setrvalý stav je i přes několikeré výzvy k vyšší aktivitě a spoluúčasti členské základny na
životě Společnosti např. prostřednictvím diskusního fóra na
našich webových stránkách, jak je možno kdykoliv se osobně
seznámit, tj. hodnotově a poněkud odlehčeně řečeno „zero-absoluto“.
Závěrem bych rád za sebe i za výbor konstatoval, že od
poslední Valné hromady výbor v hrubých rysech splnil očekávání formulované v usnesení minulé Valné hromady a dovolte mi členům výboru za odvedenou práci poděkovat.
Zároveň mi dovolte vyslovit přesvědčení, že toto bude pokračovat i nadále a že se nám podaří v zájmu Společnosti a
jejich členů dosáhnout v dalším období i více než dosud.
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ
FAKULTA LOGISTIKY A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
Ing. Vladimír Mrkvička, Ph.D.
děkan Fakulty logistiky a krizového řízení, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení
Na posledním mezinárodním
semináři
Společnosti pro trhací
techniku a pyrotechniku ve dnech 16. – 18.
září 2009 se představila nejmladší fakulta
Univerzity Tomáše Bati
ve Zlíně a současně
nejmladší fakulta v republice. V Hotelu Sport
v Hrotovicích tuto fakultu představil zástupce Fakulty logistiky a krizového řízení
a současně dlouholetý člen Společnosti pro trhací techniku
a pyrotechniku Ing. Miroslav Janíček. V roce 2006 1. září
vzniká v bývalých zmodernizovaných kasárnách v Uherském
Hradišti Regionální vzdělávací centrum. Po dvou letech 1.
září 2008 se jako předzvěst nové fakulty začíná Uherské Hradiště pyšnit Institutem bezpečnostních technologií. Rok na
to dochází k dlouho očekávané skutečnosti a opět s datem 1.
září 2009 vzniká šestá fakulta – Fakulta logistiky a krizového řízení. Tato fakulta jako jediná na Univerzitě Tomáše Bati
ve Zlíně je dislokovaná v Uherském Hradišti.
Zaměření Fakulty logistiky a krizového řízení
Pedagogická, výzkumná a tvůrčí činnost fakulty bude rozvíjena zejména v následujících studijních programech a oborech:
4
• studijní program „Ekonomika a management“, obor
„Logistika a management“ (bakalářské prezenční studium, bakalářské kombinované studium a navazující magisterské studium),
• studijní program „Ekonomika a management“, obor
„Sportovní management“ (bakalářské prezenční studium),
• studijní program „Procesní inženýrství“, obor „Ovládání rizik“ (bakalářské prezenční studium),
• studijní program „Procesní inženýrství“, obor „Rizikové inženýrství“ (navazující magisterské studium, prezenční i kombinovaná forma).
Na naší nové fakultě se snažíme v rámci předmětů především v oborech Ovládání rizik a Rizikovém inženýrství učit
progresivní metody. Využití trhací techniky při mimořádných událostech v sobě zahrnuje způsoby hašení požárů
pomocí trhací techniky, kácení stromů, vytrhávání pařezů
a následně pak vytváření protipožárních pásů. Trhání ledů
na zamrzlých tocích, vyprošťování zamrzlých plavidel. Vytváření rýh a břehů pro odtok vody ze zaplavených oblastí do
poldrů nebo lužních lesů. Pro výuku těchto předmětů jsem
ZPRAVODAJ
se rozhodl navázat bližší spolupráci se Společností pro trhací
techniku a pyrotechniku a požádal jsem pana prezidenta Ing.
Milana Těšitele a viceprezidenta Jana Klusáčka o kolektivní
členství naší fakulty ve Společnosti pro trhací techniku a
pyrotechniku. V průběhu konference dne 17. září 2009 dopoledne představil zástupce Ing. Miroslav Janíček cíle a směr
naší nově vzniklé fakulty. V odpoledních hodinách na valné
hromadě jsme byli za kolektivního člena jednomyslně přijati.
Děkuji Vám za důvěru, snahou mojí a celé fakulty je rozvíjet
spolupráci se Společností pro trhací techniku a pyrotechniku ve všech směrech. Máme zájem spolupracovat především
v oblasti, kde se setkává využití trhací techniky při řešení
krizových situací. Uplatnění těchto moderních metod je ekonomické, bezpečné a někdy (v nepřístupném terénu) jediné
možné. Tyto metody vyžadují vzdělané a připravené osoby
po praktické i teoretické stránce. Z těchto důvodů se těším
na naší novou spolupráci. Blíží se konec roku 2009, do nového roku 2010 přeji Společnosti pro trhací techniku a pyrotechniku i všem jejím členům hodně pracovních úspěchů,
spokojenosti, tvůrčí činnosti a samozřejmě hodně zdraví,
štěstí, spokojenosti a lásky.
5
ZPRAVODAJ
ZÁCHRANNÁ BRIGÁDA
Ing. Miroslav Janíček
zástupce Ústavu krizového řízení FLKŘ UTB, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení
ZB UTB – Dobrovolná záchranná brigáda UTB při
FLKŘ Uherské Hradiště
Je zakládána na principu dobrovolnosti pro studenty a zaměstnance UTB aj. s cílem provádění záchranných prací
druhého sledu poté, co profesionální záchranné týmy vykonají svou mnohdy život ohrožující činnost a zajistí oblast
mimořádné události. Primární aktivitou spadající pod oblast
působení a rozhodování Krajského úřadu ve Zlíně (aktivace,
úkoly, velení) je provádění úklidu postižené oblasti, pomoci
starším a hendikepovaným lidem při evakuaci, zajišťování
denních hlídek v zátarasech a rozvinování upozorňovacích
pásek se zákazem vstupu.
Příprava členů se bude orientovat na fyzickou a psychickou
odolnost, výcvik v plavání, potápění, slaňování, první pomoci i pomoci při záchraně lidského života, střelby, uzlování,
kartografie, schopnosti přežití v přírodě,
v oblastech postižených záplavami, při velké a náhlé povodni, schopnosti instruovat a radit spoluobčanům v krizových situacích,
psychologické přípravě sebe sama i pomoci jiným lidem, k
zabránění ztrátám na majetku, životech, ve stresových situacích a dovednosti v komunikaci, ovládání programových
prostředků pro tvorbu krizových plánů, havarijních plánů,
znalost šíření nebezpečných látek, znalost Krizových informačních systémů a jejich využití v rozhodování.
Proč vůbec vzniká potřeba
zakládat dobrovolnou
záchrannou brigádu?
• řada mimořádných událostí posledních let klade mimořádné nároky na profesionální záchranáře
a složky IZS, kterých je stále málo,
ZB v takové situaci poskytuje doplňkovou záchranářskou kapacitu,
kterou mohou složky zodpovědné
za řešení krize využít
• dopady krizí, zejména povodní,
způsobily strach občanů o svůj majetek i životy, vznik ZB podporuje
zvýšení jejich důvěry v krajské orgány tak, že jim bude poskytnuta
potřebná pomoc, bude-li třeba
• založení ZB je viditelným projevem
snahy Univerzity i kraje o prevenci budoucích krizí a mimořádných
událostí i v očích veřejnosti
• rostoucí počet dobrovolných členů
může ovlivnit připravenost občanů
na krize – pořádání propagačních
akcí, poučení o prevenci, poučení
o informovanosti občanů o vývoji
situace během krizí, včasné varování apod.
Jaký má a bude mít záchranná brigáda užitek?
• zvýšení záchranářských kapacit kraje
• snížení zátěže profesionálních záchranářů v době, kdy je
krize již na ústupu
• spolupráce Univerzity Tomáše Bati a Krajského úřadu
včetně komunálních orgánů státní správy
• podpora edukačních aktivit FLKR UTB, poskytování školení a zvyšování kvalifikace členů složek IZC – hasičů, policistů i záchranářů na vybavených tréninkových zařízeních
školy
• perspektivní kariéra členů ZB ve vlastním životě, podpora
jejich zájmu o tuto výjimečnou a náročnou činnost, která
přináší ochranu a pomoc občanům kraje i republiky
• spolupůsobící faktor na přípravě obyvatel kraje a prevenci
v případě vzniku mimořádných událostí
• podpora důvěry občanů kraje ve svou bezpečnost a schopnost kraje poskytnout jim náležitou pomoc a ochranu v
případě krizí
Nemůže se dobrovolná záchranná brigáda plést do
výkonu státním složkám?
• z vymezení postavení záchranné brigády, tato jako celek
vždy podléhá orgánům státní správy, zde kraje, a rozhodování krajského krizového štábu
6
• jednotliví členové mají dostatek vědomostí a zkušeností k
poskytnutí první pomoci postiženým občanům při náhlé
MÚ v jejich okolí, nebo ke které se náhodně dostanou.
Člen také vyrozumí složky ZS a přivolá pomoc pokud na
řešení události sám nestačí nebo neví, jak ji zvládnout (dopravní nehody s poraněním, události s ohrožením majetku
nebo životního prostředí nebo lidí)
ZPRAVODAJ
Jakými zákony se řídí činnost záchranné brigády?
• - Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR
- Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR
- Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR
- Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS
• záchranná brigáda vede svou knihu zásahů a zapisuje v ní
historii všech provedených aktivit
- Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
• v případě hromadného nasazení – svolání celé brigády a
výjezdu – komunikuje Kraj s velitelem Záchranné brigády,
který vydá pokyn a instruktáž k zásahu. Velitel ZB podléhá děkanovi FLKR UTB a veliteli krizového štábu KÚ.
- Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR
Jak by mělo probíhat a kdo by měl řídit řešení krizí?
• rozhodující velení přísluší HZS
• současně s nimi nastupují další 2 hlavní složky IZS – policie a zdravotní záchranná služba
• složky IZS koordinují a komunikují svou činnost s Krajským úřadem
• na základě potřeb podle situace a rozhodnutí Kraje nastupuje dobrovolná záchranná brigáda k plnění vymezených
úkolů
• Členové ZB pomáhají složkám IZS – vymezit a vyznačit
prostor, podílí se na ustavení hlídek ostrahy, provádějí kurýrní službu při výpadku pojítek, nebrání ani nepřekážejí
zasahujícím jednotkám, čekají na výzvu k vlastnímu nasazení, zabezpečují catering, připravují tělocvičny a jiné prostory k noclehu evakuovaných občanů nebo vystřídaných
profesionálních záchranářů k odpočinku, provádějí úklid
prostor zásahu, poskytují sami první pomoc postiženým
občanům, zajišťují přivolání lékaře nebo záchranáře, hlídají vozový park a materiální vybavení záchranářů, zajišťují
vstupy a výstupy z postižených oblastí spolu s dohledem
policie.
- Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních
pro krizové stavy
- Zákon č. 300/2000 Sb., Ústavní zákon, kterým se
mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavní
zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
- Zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, kata
logizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb
určených k zajištění obrany státu a o změně živnosten
ského zákona
- Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon
- Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií
- Usnesení BRS ze dne 16. Listopadu 2004 č. 14
• rozhodující řízení budou mít při zásahu hasiči, jeho velení
podřízené další složky IZS. Vlastní povolání a způsob nasazení brigády řídí Kraj nebo obec prostřednictvím kraje.
Bude o práci v záchranné brigádě zájem?
• v současné době evidujeme cca 80 přihlášek (od 1. 8.
2009)
• hlásí se k nám studenti i zaměstnanci UTB a dotazy přicházejí i zvenčí
• tito mladí lidé cítí, že mají fyzické předpoklady, rádi sportují, chtějí pomáhat
Výhody a smysl zakládání záchranné brigády
právě dnes
• tito lidé vědí, že se mohou naučit dovednosti a schopnosti,
které jim mohou pomoci v kariéře
• šetří prostředky a lidi profesionálních a státních složek,
které jsou po prvním zásahu vyčerpané a unavené
• někteří tito lidé poznali v minulosti hrůzy a ztráty za
povodní nebo při podobné mimořádné události ve svém
okolí, a chtějí přispět a pomoci
• nabízí volné poloprofesionální kapacity ve chvíli vleklých
nebo dlouhodobých krizí
• neodčerpává drahé prostředky a kapacity profesionálních
sil ve chvíli, kdy bylo největší nebezpečí již zažehnáno a
situace vyžaduje dohled, úklid, pomoc, dokončení finální
likvidace pod dohledem malého množství členů IZS
• vyškolí a naučí ochotné mladé lidi v profesi, kterou později
mohou provozovat jako kvalifikovaní odborníci
• mladí záchranáři se mohou jako pomocníci účastnit nácviků a simulací krizových situací, které je v budoucnu
mohou potkat a být tak na budoucí zásah připraveni
a
umět poskytnout první pomoc v případě, pokud se k mimořádné události dostanou
• naučí se komunikaci a týmové spolupráci v době, kdy jednotlivé složky IZS, které historicky působily individuálně,
teprve slaďují hierarchii velení a synchronizují vzájemnou
podporu a sounáležitost.
• řada lidí se chce zapojit a být proaktivní než pasivně čekat
„než se něco stane„
• řada lidí má někoho z rodiny v profesionálních záchranných složkách a má motivaci to „dělat“ taky
Jaké výhody přinese záchranná brigáda škole
a jaké kraji?
• prestiž a budoucí potenciální školitele popřípadě učitele
a pedagogy ve speciálních oborech
• spolupráci školy a státních orgánů, zejména Krajského
úřadu ve Zlíně, následně jednotlivých členů s Městskými
úřady a jejich krizovými štáby
• propagaci školy v místě bydliště
• navázání součinnosti s občany v místě bydliště a komunálními orgány při prevenci a organizaci občanů i občanských
sdružení v principech Civilní ochrany.
7
ZPRAVODAJ
Z HISTORIE PYROTECHNICKÉ ČINNOSTI
plk. v. v. Ing. Jan Pokorný
POKORNÝ & SYN, Děčín
S objevem černého prachu před dávnými věky v Číně a jeho
rozšířením do Evropy docházelo postupně i k jeho využívání, o čemž máme bezpečné zprávy již z 12. století. Černého
prachu bylo používáno skoro 280 let výhradně k účelům vojenským. Nejprve zaváděním dokonalejších zbraní, jako byly
muškety, arkebuzy, karabiny, děla polní, pevnostní, obléhací,
petardy a další druhy.
Ke konci 17. a začátkem 18. století byli dělostřelci více řemeslníky, kteří uměli nejen střílet, ale také dělo sestrojit, udržovat, správně namíchat střelný prach a správně ho podle
hmotnosti koule i dávkovat. Černý prach se vyráběl rozmělňováním a míšením surovin ve zvláštních prašných mlýnech
neboli stoupách. Takové prašné mlýny – jichž zajisté u nás
bylo pro četné války hodně – byly např. v Radvani u Banské Bystrice. Cechovní kniha radvaňských prachařů, jež se
zachovala dodnes, obsahuje záznamy z roku 1624. Prašné
mlýny byly též v okolí Kutné Hory, na Šumavě, ve Veverské
Býtišce u Brna a jinde. Teprve roku 1627 Kašpar Weindl,
horník v Banské Štiavnici na Slovensku použil poprvé černý
prach k trhání skal.
Mužstvo působící u dělostřelectva se muselo rozšířit o další
odbornosti, neboť v době válečných výprav se vojska přesunovala na velké vzdálenosti a velmi často po špatných
cestách. Proto se vytvořily oddíly, které dovedly spravovat
cesty, stavět mosty, zřizovat šance a reduty pro postavení
dělostřelectva v polní bitvě nebo při obléhání opevněných
míst. K dispozici byli i specielně vycvičení minéři, kteří zakládáním náloží černého prachu prolamovali hradby nebo
pevnostní zdi. Nejstarší v historii známý podkopový odstřel
byl proveden koncem 15. století janovskými válečníky při
dobývání florentského hradu Sarzanella. Technologii podkopového odstřelování k dobývání pevností propracoval francouzský fortifikační inženýr, maršál Sebastian Le Prétse de
Vauban (1633 – 1707). Postupem doby tak vedle dělostřelců
vznikli i ženisté, minéři, pionýři, sapéři a pontonýři (asi
kolem roku 1772).
V roce 1803 byla poprvé vyzkoušena šrapnelová střela, sestrojená a pojmenovaná po anglickém plukovníku Shrapnelovi. Byla to dutá střela naplněná puškovými koulemi a
explodující za letu. V Rakousku byla vyzkoušena v roce 1836
a v roce 1845 zavedena pro dvanáctiliberní děla. Podstata
šrapnelu byla v pozdějších letech využita k sestrojení protipěchotních min.
Činnost minérů při zřizování podkopů byla nejvíce využívána při posičních bitvách v rusko – turecké válce 1823,
Angličany a Francouzy při obléhání Sevastopolu v krymské
válce 1853 – 1856 a největšího rozmachu dosáhla v době
1. světové války v Dolomitech a na západní frontě. Např.
07. 06. 1917 britští pionýři ve WYTSHAETEBOGEN jižně
od YPERN odpálili celkem 19 min se 430 tunami Amonalu
v hloubce 40 m a zničili tři německé prapory. Dne 13. 03.
1918 odpálili rakousko-uherští minéři 50 tunami trhaviny
část Monte Pasubio s italskými zákopy. Výsledkem bylo 485
mrtvých vojáků.
Souběžně se začala více používat tzv. „zemní torpéda“. Tato
byla i dříve kladena před pevnosti nebo tvrze tam, kudy
se musela nepřátelská vojska přibližovat. Byla určena proti
lidem, ne proti hradbám a byl to v podstatě kamenometný
fugas. Protože bylo nebezpečí, že vybuchnou pod vlastními
vojsky, dávala se přednost elektrickému odpálení, které bylo
známo již od roku 1900. Hromadně se používala proti Japoncům u Port Arturu (1904 – 1905) a při obléhání Przemyslu ruskými vojsky (1914 – 1915). Zde se již využívalo i
vynálezu norského inženýra J. W. Aasena, cituji: „…jest to
prostě střela do země zakopaná, která odpálí se elektřinou
ze vzdálené centrály. Minový granát tvořen jest ocelovým válcem s jehlancovým hrotem. Kabel, kterýž vidíme po straně,
přivádí zápalný proud ke granátu. Tento skládá se vlastně
ze dvou dílů – válce a v něm vězícího třaskavého granátu. Mezi základní plochou granátu nachází se volný prostor,
kterýž obsahuje slabý náboj prachu a mimo to řetěz 1 metr
dlouhý. Granát jest naplněn 400 koulemi z tvrdého olova,
kteréž spočívají v třaskavině obzvláště účinné. Granát váží 4
kg.“ Potud citát dobového popisu. Při pokusu byly zakopány
tři granáty na trojúhelníkové pole o délce stran 30 m. Na
této ploše 2700 m2 bylo instalováno 145 figurín vojáků. Po
odpálení granátů bylo zaznamenáno 700 zásahů na 120 figurínách, některé 4 – 5 krát. Ke konci 1. světové války v roce
1917 se na bojišti západní fronty objevily první německé
protitankové miny. V té době se všechny tyto miny požívaly
nesystémově, jako doplněk drátěných zátarasů a protitankových stěn a příkopů.
V období mezi světovými válkami docházelo k velkému rozvoji obrněné vozby, zejména tančíků, tanků a obrněných aut.
Souběžně s tímto i k vývoji protitankových min. Tím se v období druhé světové války staly protitankové a protipěchotní
miny jednou z nejúčinnějších a nejrozšířenějších zbraní na
všech frontách.
V letech 1939 – 1945 bylo položeno 110 milionů min. Z toho
Německo 35 milionů, SSSR 67 milionů (z toho 40,5 milionu
protipěchotních), Anglie a USA 3 miliony, ostatní 5 milionů.
Jen na pobřeží Normandie bylo položeno 6,5 milionu min.
Při bitvě u Kurska k zastavení německého útoku bylo na 1
míli (asi 1,6 km) fronty položeno 1500 protitankových a 1700
protipěchotních min. Z celkového počtu zničených tanků jich
17 % připadá na protitankové miny.
Samotné Německo mělo ještě k 31. 03. 1945 na zásobách:
•
•
•
•
6 443 000 ks S – min (Stockmine)
9 698 800 ks Glas mine 43
737 700 ks T – mine 42 a 43
713 500 ks Riegelmine 43
V roce 1944 bylo v Německu vyrobeno 2 886 100 ks R-Mi43, ale naplněno bylo jen 1 381 800 ks. Na více již neměli
trhaviny.
8
ZPRAVODAJ
Poválečné odminování bylo tak velmi náročné a velmi nebezpečné. Celkem bylo v poválečné Evropě v období 1944-1947
zneškodněno 94 530 000 ks min za cenu 3 407 usmrcených
a 5 315 zraněných ženistů a pyrotechniků. Např. 04. 09.
1943 2. rota 170. ženijní brigády 58. armády našla a zničila
za jeden den na pobřeží Taganrodského zálivu 6 600 ks PP-MI a 280 ks PT-MI. Vše za pomoci minových bodců, neboť
tehdejší minohledačky pod silnou vrstvou naplaveného písku
miny nesignalizovaly. Celkem bylo na území býv. SSSR (1,5
mil. km2) v letech 1945 – 1946 nalezeno, odstraněno a zničeno 122 milionů ks různých dělostřeleckých nábojů a 58,5
milionu ks ženijních min.
Ve Francii v letech 1945 – 1955 bylo nalezeno a zničeno
13 milionů ks min za cenu 2 127 mrtvých ženistů a 3 630
zraněných. V Německu v letech 1945 – 1947 bylo nalezeno a
zničeno 760 tisíc min za cenu 108 mrtvých a 113 zraněných.
V Polsku v letech 1945 – 1956 bylo nalezeno 14 milionů 760
tisíc min za cenu 404 mrtvých a 571 zraněných. V Polsku
bylo zaminováno 80 % území.
Nevybuchlé miny a munice však hrozí stále. Dodnes nejsou
odstraněny všechny miny z minových polí v severní Africe,
kde se odehrávaly souboje maršálů Rommela a Montgomeryho. Dle oznámení bývalého egyptského ministra zahraničí
a dnes generálního tajemníka Ligy arabských států Amra
Músy, je v Libyjské poušti a na poloostrově Sinaj v zemi
ještě 23 milionů ks pozemních min jako pozůstatek bitvy
u El-Alameinu a arabsko-izraelských konfliktů z let 1967 a
1973. Přitom odborníci v uplynulých 20 letech zneškodnili
11 milionů ks min zejména v Libyjské poušti.
Ještě před úplným koncem druhé světové války bylo započato s vyhledáváním a zneškodňováním min a nevybuchlé
munice na východním Slovensku. Po ukončení války, to je od
května 1945 do konce roku 1945 bylo podle archivních materiálů zneškodněno téměř 100 000 ks PT-Mi, 70 000 ks PP-Mi,
500 leteckých bomb a 120 000 ks dělostřeleckých granátů.
Pyrotechnická očista probíhala i v dalších poválečných letech. Do roku 1960 při ní zahynulo
78 ženistů a pyrotechniků.
va jednotky. Důraz byl kladen na práci s minovou hledačkou,
minovým bodcem, znalost minového a dělostřeleckého materiálu sovětské a německé armády a zejména na bezpečnostní opatření při vyhledávání, zviditelňování, vyzvedávání a
ničení nevybuchlé munice. Výcvik vedli velitelé čet a družstev, velitel roty se seznamoval s prostorem nasazení. To
probíhalo tak, že ŽN V2.VO se s velitelem roty vrtulníkem
přesunuli z Trenčína na východní Slovensko. Zde se z vrtulníku provádělo upřesňování prostorů podle pracovní mapy a
následně se v obcích za spoluúčasti pracovníků MNV, Štátných majetků, lesů a pyrotechnika KS-VB Košice kpt. Jána
Kostě dopracovával harmonogram prací. Po jeho schválení,
týlovém a technickém zabezpečení a po zajištění převozu
probíhalo vagónování. Železničním transportem se jednotka
přesunula do místa vykládky Bardejov a po ose se dále přesunula do Svidníku.
V roce 1965 bylo vyčištěno 216,9 ha půdy a nalezeno a zničeno mimo pěchotního střeliva 252 ks dělostřeleckých granátů,
310 ks RG, 1letecká bomba, 776 ks minometných min, 2
dělostřelecké rakety 280 mm, 134 ks ženijních min, z toho
114 ks PP- Mi. Odminovací tank T-55 s MOV najel 546 km a
vyčistil 10 ha půdy.
V roce 1966 bylo očištěno 187,25 ha a nalezeno a zničeno
170 ks dělostřeleckých granátů, 268 RG, 1 letecká bomba,
638 ks minometných min, 12 ks pancéřovnic, 228 ks ženijních min, z toho 178 ks PP-Mi, 1 ks nástrahy z 1kg TNT.
Jak v roce 1965 tak i v roce 1966 odbornou pomoc poskytoval pyrotechnik kpt. Cyril Suchý z VVP Mladá-Milovice.
Nedošlo k žádnému zranění nebo mimořádné události.
Pozemní miny má ve své výzbroji téměř každý stát disponující armádou. I když se podařilo prosadit zákaz používání
nášlapných min, PT-Mi jsou nesporně účinnou zbraní. Mina
stojí pouze několik desítek dolarů, může však zničit tank
v ceně milionů. Bohužel, jejich vlastnosti z nich činí dlouhodobou skrytou hrozbu. Přibližně 110 milionů min je položeno v 64 zemích světa. K těmto minám je nutno připočítat
nevybuchlou submunici z leteckých pum a raketových střel,
Série smrtelných zranění a těžkých úrazů v první polovině 60.
let si vynutily obnovení asanačních
prací. V roce 1963 zahynuli ve východoslovenském kraji 4 dospělí
a 16 dětí. V roce 1964 2 dospělí,
2 děti a 23 dětí bylo těžce zraněno.
Všichni výbuchem válečné munice. Proto bylo rozhodnuto v letech
1965 a 1966 v rámci polního výcviku odminovacích rot litoměřické a pardubické ženijní brigády
pokračovat v pyrotechnické očistě
východního Slovenska. Jak v roce
1965 tak i v roce 1966 jsem této
samostatné rotě litoměřické brigády velel, zmíním se tedy krátce o
těchto akcích.
Před odjezdem na východní Slovensko probíhala intenzivní přípra-
Foto 1 – Nalezená munice před zničením, Dukla 1965
9
ZPRAVODAJ
dělostřelecké granáty, minometné miny, ruční granáty a další druhy munice. Mimo usmrcení a zranění lidí omezují miny
přístup k půdě a její obdělávání a ke zdrojům obživy a miliony lidí muselo opustit své domovy. Tyto migrace jsou pak
velmi náročné na mezinárodní humanitární pomoc.
Protipěchotní miny usmrtí nebo vážně zraní každoročně více
než 20 tisíc lidí. Podle Stockholmského institutu pro výzkum
míru (SIPRI)je každý týden zabito nebo zraněno 150 až 200
civilních osob, ponejvíce žen a dětí. Od roku 1975 bylo minami zabito nebo zraněno přes jeden milion lidí. Polovina
zraněných zemře dříve, než je jim poskytnuta pomoc, většina
dětí umírá ihned po zranění. Hrozná to představa – každých
20 minut jeden usmrcený člověk.
Likvidaci této nebezpečné munice omezuje nedostatek financí na odminovací práce (jen jedna třetina peněz jde na vlastní odminování), neexistující evidence o položených minových
polích, nesystémově položené miny a nástrahy s vysokým
stupněm nebezpečí a také velmi nízké tempo odminovacích
prací, ve většině případů prováděných ručně klasickou metodou s minovým bodcem a detektorem kovů. Na jeden tisíc
zneškodněných min připadá jeden usmrcený odminovač, jedno těžké zranění na sto nalezených min.
I přes všechna tato omezení je ruční odminování zatím jedinou spolehlivou metodou zaručující požadovaných 99,6 % čistoty terénu. Vždyť při práci s minovým bodcem musí odminovač na jeden metr čtvereční prověřované plochy nejméně
675krát citlivě píchnout pod úhlem 30 stupňů do země. Analýza statistik z 2500 lokalit v Afghánistánu (prof. Trevelyan,
Západoaustralská universita, 1997) odhalila, že odminovači
nalezli 1 až 1 000 předmětů na každých 100 m2 a očistili 3
až 50 m2 za jednu hodinu práce. Na průměrné skupině 30
pracovníků bylo dokázáno, že některý jednotlivec může najít
minu po jedné hodině práce, některý po 15 hodinách a někdo
může pracovat i jeden měsíc bez nálezu miny.
Výzkumné středisko přírodních a lékařských věd amerického
ministerstva obrany (USUHS) a úrazové výzkumné centrum
(CCRC) provedlo rozbor 232 případů zranění 295 osob. Z tohoto počtu bylo 286 pracovníků odminovacích týmů a 9 příslušníků námořní pěchoty. Ke zraněním došlo při operacích
v Afghanistánu, Angole, Bosně, Kambodži a Mosambiku, u
příslušníků námořní pěchoty na Kubě. Rozbor zranění ukázal, že 92 % osob mělo zkušenosti z odminování delší než
jeden rok, 36 % více než 3 roky. Z počtu zraněných osob by
se 59 % (174 osob) mohlo vrátit zpět k odminování po jejich
vyléčení. Podrobný rozbor činností ukazuje, že 199 osob byli
odminovači, 38 velitelé skupin, 6 psovodi, 3 průzkumníci, 3
řidiči, 18 jiné odbornosti a u 28 nebyla odbornost stanovena.
Dvacet osm typů min způsobilo 188 výbuchů (81 %) a zranilo
237 osob (80 %). Devatenáct výbuchů dalších druhů munice
(8 %) zranilo 27 osob (9 %) a 25 výbuchů neznámé munice
(11 %) způsobilo 31 zranění (11 %).
Je pochopitelné, že každý typ miny způsobí jiný úraz. Protitankové miny nebyly iniciovány vozidly, ale byly použity jako
nástrahy nebo došlo k výbuchu při manipulaci s nimi. Způsobily 7 úmrtí, střepinové PP-Mi 18 úmrtí a nášlapné miny
12 úmrtí z celkového počtu 37 smrtelných úrazů, z nichž
bylo podle příčiny11 vykrvácení, 12 těžké poranění lebky, 1
těžké zranění hrudníku, 2 infekce, 1 chirurgické komplikace,
7 mnohočetná zranění a 3 na neznámou příčinu.
Zapuštěné miny způsobily 34 % a časované nálože 26 % všech
zranění, při odstraňování vegetace došlo k 7 % zranění, při
vědomě nesprávné manipulaci s minami k 23 %, při napíchnutí miny silou k 6 % a při nedodržení pravidel průzkumu
k 4 % zranění.
Z 295 zranění mělo trvalé následky 89 zranění očí (30 %),
uší tlakovou vlnou 41 (14 %), hlavy 166 (57 %) krku 31 (11 %),
těla 96 (33 %), rukou 162 a nohou 186 (63 %). Uvádím tato
čísla proto, aby každý viděl, jak je důležité znát poskytování předlékařské první pomoci, používat přilbu a brýle nebo
obličejový štít, protistřepinovou vestu s ochranou genitálu.
Velmi důležitá je rovněž obuv. Toto jsou věci, které se dříve
příliš nedodržovaly a ani se jejich dodržování přísně nevyžadovalo podle mé osobní zkušenosti z Bosny v 1996. roce.
Všechna tato hrozná čísla vedou k výzkumu a vývoji nové
techniky a vybavení pro odminování. Nicméně stále ještě
neexistuje vyhlídka na spolehlivý systém nahrazující ruční
odminování. Potřeba čistoty 99,6 % odminovaného terénu
dle standardu OSN a vysokého stupně jistoty vylučuje užití
většiny strojních prostředků pro rychlé odminování. Všude
na světě jsou standardními nástroji minéra ruční detektor
kovů a minový bodec (bodák, nůž, šroubovák nebo podobné
předměty). V posledních letech bylo podniknuto mnoho významných kroků v oblasti technologie detekce, ale většina
jich musí být upravena pro použití v terénu a jsou příliš
drahé. Jedná se zejména o využití mikrovln, zemních radarů
GPR, biosenzorů, biodegradace, neutralizace, nukleárních
technologií a infračerveného záření.
Statisticky vychází jeden mrtvý minér na 1 000 zjištěných
min, jedno těžké zranění na 100 nalezených min. Péče o člověka s amputovanou končetinou v rozvojových zemích přijde
na více jak 3 000 USD. Při 250 000 amputací je to více než
750 mil. USD. Oběť miny potřebuje při transfuzi 2x více krve
než při zranění kulkou nebo střepinou. Potřeba transfuze je
pak 2 – 6 x častější než při válečném zranění. Položení jedné
miny je 25krát rychlejší než její odstranění. Výroba jedné
miny přijde na 3 USD, její odstranění na více než 1 000
USD. Jedna hodina práce při zaminování představuje přes
100 hodin prací při odminování. Minová pole nejsou většinou nijak označena. Původní označení mnohde obyvatelstvo
použilo jako palivové dříví. Často také PP-Mi vymele voda a
odnese je na již odminovaná místa.
MINA JE VOJÁK, KTERÝ NIKDY NESPÍ A VŽDYCKY
SE TREFÍ. Proto dělejme vše za život bez min !!!
Prameny:
Wolfgang Fleischer: Deutsche Landminen 1939 - 1945,
Waffen-Arsenal, Band 164
Fritz Hahn: Waffen und Geheimwaffen des deutschen
Heeres, Bernard Graefe Verlag 1986
Mike Croll: The History of Landmines, Set Systems Ltd.,
Essex 1998
J. G. Veremejev: Vnimanije, miny! ADEF Ukrajina, 2005
Wolfgang Thamm: 55 Jahre Kampfmittelbeseitigung in
der Bundesrepublik Deutschland, Biblio Verlag, Bissendorf
2002
Vlastní archiv
10
ZPRAVODAJ
POSOUZENÍ STABILITY A NÁVRH SANACE BLOKOVÉHO SESUVU
HORNINOVÉHO MASIVU POMOCÍ SEISMICKÉ TOMOGRAFIE
V KAMENOLOMU ČEBÍN
Jaroslav Čuhel, Milan Hadraba, Mgr. Radim Kašpar, Ing Josef Krejčíř, RNDr Jiří Novák CSc, Miroslav Solař, RNDr Bohumil
Svoboda CSc
(Lasselsberger s.r.o, GLU AVČR, Destrukce Třebíč s.r.o., Geodyn s.r.o.)
1. ÚVOD
V prosinci 2008 došlo ke skalnímu sesuvu podél rotační plochy vytvořené splachováni pískovci odvrtané při přípravě CO.
Vrtná souprava byla včas odstraněna. Nad lomovou stěnou
vznikly 3 rovnoběžné trhliny (foto 1, 2), z nichž největší je
na foto 2 vlevo. Na této trhlině došlo k výraznému poklesu.
Vápence vypadly ve velkých blocích a bylo zjištěno že vypadly podél polohy splachových pískovců tmavě červené barvy,
která zde tvoří synklinálu skloněnou k východu. Vypadla jen
její horní část oddělená řadou vrtů pro clonový odstřel.
Přístup k dolní hraně etáže byl ihned zabezpečen a
byla přijata následující opatření:
Foto 1
Foto 2
• Bylo provedeno zaměření stěny
• Byla provedena seismická tomografie
2. GEOLOGICKÉ POMĚRY
a) PROTEROZOIKUM (± SPODNÍ PALEOZOIKUM)
Brunovistulikum - Brněnský masiv
Brněnský masiv, reprezentovaný jeho západní granodioritovou částí vystupuje v jihovýchodním cípu mapy, na západě
je omezený okrajovým zlomem boskovické brázdy a výskyty
devonu a karbonu které jej doprovází.
11
ZPRAVODAJ
• Biotit-amfibolický diorit tvoří nepravidelně omezená
tělesa uvnitř granodioritů. Kontakty jsou ostré, nerovné. Na základě geologických vztahů se diority zdají být
starší než granodiority. Diority jsou středně zrnité, tmavě zelenošedé horniny, obvykle všesměrně zrnité. Poblíž
kontaktu s boskovickou brázdou jsou horniny mylonitizované. Křemen, pokud se vyskytuje, vyplňuje prostor mezi
ostatními minerály. Plagioklasy jsou hypautomorfní, intenzivně přeměněné s převládající sericitizací a saussuritizací. Draselné živce jsou vzácné. Amfibol tvoří velká,
automorfní až hypautomorfní tmavě zelená zrna, často
zdvojčatělá. Místy uzavírá zrna epidotu. Obvyklá je uralitizace amfibolu, především v deformovaných horninách.
Podél štěpných trhlin se objevuje světle zelený chlorit.
Biotit tvoří velké, obvykle deformované šupiny, vzácně
zůstává hnědý, obvykle je baueritizovaný, charakteristická je pro něj epidotizace podél ploch štěpnosti. Typickou
akcesorií je apatit, méně častý je titanit přeměňovaný
na opakní minerál (leukoxen?). Nápadně vysoký je obsah
zirkonů podložený i výsledkem chemických analýz.
b) PALEOZOIKUM - VÝVOJ NA VÝCHODNÍM
OKRAJI BOSKOVICKÉ BRÁZDY
Střední – svrchní devon (eifel – Frans)
Paleozoikum na západním okraji brněnského masivu vystupuje v tektonické pozici podél okrajového zlomu boskovické
brázdy v nesouvislém pruhu, který se táhne od hradu Veveří
(mimo list) přes Kuňky na Dálku a Čebín. Nejsevernějším výskytem na listu je Malhostovická pecka. Jaroš et. al. (1972)
rozlišili v této oblasti 8 petrografických typů a 30 podtypů
vápencových hornin. Makroskopické rozlišení vápenců v terénu je komplikováno díky jejich silnému duktilnímu i křehkému postižení. Stratigraficky jsou klastika a vápence stáří
frasn až eifel (např. Hladil et. al. 1999). Podrobné shrnutí
paleontologických dat z této oblasti sestavil Špaček (2000).
Kulmské sedimenty geograficky doprovázející vápence zahrnul Jaroslav Dvořák pro účely edice geologických map 1 : 50
000 bez bližších důkazů do rozstáňského souvrství drahanského spodního karbonu
• Křemenné slepence (konglomeráty) vystupují v drobných
výskytech v jižní části Malé pecky u Malhostovic, roz-
volnělé bloky jsou vázány
na výskyt bazálních devonských klastik v chudčické
oboře. Jedná se o drobno
– středně zrnité slepence
načervenalé barvy. Kromě
dominujícího křemene se
ve valounech nachází kvarcity a tmavé silicity. Matrix má křemenno-sericitické složení, dále se objevují
K-živec, plagioklas, muskovit, biotit, z akcesorií turmalín a opakní minerály.
• Křemenné pískovce a arkózy vystupují v chudčické
oboře, tenká šupina v tektonické pozici leží ve svrchní části lomu na Čebínce,
drobné šupiny pískovců
až prachovců leží i uvnitř
vápencového komplexu Čebínky. Tyto červenohnědé
středně zrnité pískovce
místy obsahují příměs
křemenného štěrčíku. Ojediněle jsou kataklazované,
mají velmi nezralou subangulární psefiticko-psamitickou usměrněnou strukturu. Kromě opět dominujícího
křemene jak monokrystalického tak polykrystalického,
jsou zastoupeny v menší míře i klasty jemných kvarcitů
s granoblastickou strukturou. Místy se nacházejí drobná
zrna živců (plagioklas, Kživec). Základní hmota je tvořena sericitem, místy silicifikovanou křemennou drtí. Z
akcesorií je zastoupen: granát, zirkon, turmalín
• Světle šedé, masivní, místy kataklazované a mylonitizované vápence vystupují okolo kóty Kuňky, ve starém lomu
Dálka a na Čebínce. Jsou to světle šedé jemnozrnné až
velmi jemnozrnné, zpravidla masivní horniny. Obvykle
jsou dolomitizované, rekrystalizované a kataklazované s
puklinkami, které jsou vyhojené různými typy karbonátu popřípadě limonitem. Na Malhostovické pecce mají v
jižní části až brekciovitý vývoj. Ze světle šedých vápenců jsou popsány A. Gallem (in Hladil 1979) mechovky
a korály odpovídající frasnu. Na základě faunistického
společenstva popsal Hladil (1979) sedimentační prostředí
Malhostovické pecky jako předútesové.
Spodní karbon - vise kulm
• Středně až hrubě zrnité droby s vložkami břidlic
vystupují v pruhu mezi vápenci a boskovickou brázdou
na západních svazích Kuňky. Zelenošedá kataklazovaná,
12
litická droba s ostrohrannými úlomky hornin je strukturně a mineralogicky nezralá. Minerální složení: křemen,
draselný živec, plagioklas, muskovit. Větší zrna monokrystalického křemene intenzivně undulozně zháší a jsou
subangulární. Častá polykrystalická křemenná zrna mají
charakter úlomků. Plagioklasy převažují nad draselnými
živci a jsou často sericitizovány. K- živce obsahují mikroperthity. Z úlomků hornin se zde nachází kvarcity,
fylity, jílovité břidlice a prachovce. Pórový tmel, místy
přecházející do bazálního, je zbarven oxidy železa. Původní jílovitá matrix je rekrystalizována na sericit. V průsvitné těžké frakci dominují většinou zirkony (převaha
oválných nad idiomorfními), méně často granáty, nebo
apatity. Ostatní minerály (turmalín, rutil, epidot aj. jsou
zastoupeny vzácněji). Polohy slepenců popsané v drobách
Jarošem et. al. (1972) nebyly při mapování nalezeny.
c) TERCIÉR
Miocén - baden
• Zelenošedé vápnité jíly (tégl) paleontologicky zařazené do spodního badenu jsou nejrozšířenějším neogenním
sedimentem. Nejvýznamnější mocnosti těchto šedozelených, místy rezavě skvrnitých smouhovaných silně vápnitých jílů s proměnlivým obsahem prachové a jemně
písčité složky dokladované vrty se nachází 900 m jv. od
kóty Čebínka, kde bylo podloží zastiženo v nadmořské
výšce 134,5 m (123,5 m prachovitých jílů s polohami
písků, na bázi 8,5 m štěrku) a 1,5 km sv. od kostela v
Drásově s podložím v hloubce 104.0 m. K mikropaleontologickému výzkumu byly odebrány vzorky v místě stavenišť rodinných domků při s. okraji Tišnova, v. okraji
Střemchoví a na sz. okraji Čebína, dále ze základové
jámy pro sloupy vysokého napětí sv. od Tišnova a dvou
výchozů v poli sv. od Hradčan a sz. od Čebína. Byly zde
zastiženy zelenošedé, popř. bělavěšedé, nepravidelně rozpadavé, velmi silně vápnité, místy limonitizované jíly s
vápnitými konkrecemi (tégly). Kromě těchto vzorků byly
použity a nově vyhodnoceny vzorky T. Budaye z mapy
1 : 25 000 4257/3 Boskovice jako meziměřítka pro přehlednou geologickou mapu ČSSR 1 : 200 000 list Česká
Třebová M-33-XXIII (j. část listu). Nalezená a popsaná
společenstva z oblasti mezi Tišnovem, Čebínem a Malhostovicemi řadíme k facii mořských vápnitých jílů.
Mikrofauna těchto pelitických sedimentů se vyznačuje
širokým spektrem planktonních i bentózních druhů s
hojným početním zastoupením. Ve většině vzorků jsou
schránky foraminifer dobře vyvinuté i zachovalé.
ZPRAVODAJ
písky s kolísavým jílovitým podílem. Nejvýznamnější se
nacházejí v oblasti rozšíření devonských bazálních klastik
na svazích Květnice a na svazích kolem údolí Závistky.
Dále je lze nalézt na prudkých svazích Loučky a Svratky
s místy výskytu ortorul a metagranitů
• Deluviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty jsou nejrozšířenějšími svahovými sedimenty
pokrývajícími nesouvisle zejména dna depresí reliéfu a
úpatí svahů podél vodních toků. Jedná se o hnědé, místy okrově, narezavěle nebo šedě skvrnité a smouhované
jílovito-písčité, písčito-jílovité až jílovité hlíny, popř. jíly
s velmi proměnlivým až převažujícím podílem úlomků o
velikosti do 15 cm. Spíše ojediněle se ve vztahu ke zdrojovým horninám vyskytují bloky o velikosti 0,5 m. Mocnost
velmi kolísá, ale většinou nepřesahuje 5 m.
• Deluviální písčitohlinité až hlinitopísčité sedimenty,
místy i sedimenty deluviálně-eolické. Litologicky jde nejčastěji o hnědé jílovité hlíny až jíly s variabilním písčitým
podílem. Místy je přítomen i drobný horninový detrit.
4 Často se zastupují s kamenito-hlinitými až kamenito-jílovitými svahovými uloženinami nebo naopak s různě
mocnými polohami eolického materiálu. Deluviálně-eolické sedimenty jsou charakteristické častějším střídáním
různě mocných poloh svahovin a spraší nebo sprašových
hlín. Nástup eolické sedimentace bývá v profilu poměrně
ostrý.
2.1 Výsledky petrografických rozborů
Při geologickém posouzení sesuvu byly odebrány vzorky horniny, které vytvořily smykovou plochu sesuvu. Tyto vzorky
(foto 3) byly odeslány do laboratoře GLÚ AVČR k petrografickému rozboru. Zprávu vypracoval RNDr Jiří Novák
CSc. Vzorky odpovídají splachovým sedimentům s drobovitým tmelem o měkčí konzistenci; podstatné složky tvoří
mechanicky neopracované a nevytříděné klasty křemene
a kvarcitu (silicitu). Makroskopicky sice připomíná fialově
červené pískovce bazálního souvrství devonu (Old Red) z
Květnice u Tišnova, které jsou rovněž terestrického původu
(Bosák 1980; Dvořák 1997) a přecházejí do laminovaných
pískovců. Avšak stratigrafická pozice splachových pískovců
je jiná – nahromadily se v horní části vápencového lomu pod
vrstvami permského pískovce a slepence nebo v krasových
dutinách devonských vápenců. Bazální devonské slepence a
arkózové pískovce vystupují naopak v podloží vápenců macošského souvrství a lokálně nad spodnodevonským souvrstvím jílovitých břidlic.
d) KVARTÉR
Pleistocén holocén
Deluviální sedimenty patří na listu k velmi hojným. V rámci
nich byly vyčleněny tři skupiny, podle litologické a genetické
příslušnosti. Přechody mezi nimi jsou však nepravidelné a
pozvolné. Obecně je pro většinu z nich charakteristická kolísavá přítomnost sprašových hlín a spolupůsobení soliflukce.
• Deluviální kamenité a blokové sedimenty se vyskytují se hlavně v morfologicky členitém terénu na úpatí
příkrých svahů. Jedná se o kameny a bloky křemenných
hornin o velikosti až prvních metrů, případně bloky metadioritů do 1 m, rozrušených mrazovými procesy. Mezerní hmota je tvořena písčitými hlínami až hlinitými
Foto 3
13
ZPRAVODAJ
• Mezi méně stabilní složky drobovitého tmelu z tohoto pískovce lze zahrnout nejen redeponovanou fylitickou břidlici, ale i černošedou jílovitou břidlici, které byly
patrně splaveny ze zdrojové oblasti jižně od Tišnova. K
tomuto předpokladu nás vede revizní mapování (Dvořák
1997) a potvrzený výskyt spodnodevonského souvrství z
fosiliférních jílovitých břidlic (stínavsko-chabičovský obzor). Jílovité břidlice jsou zde tektonicky vyvlečeny podél
regionálního zlomu, takže mohly být během hiátu vystaveny fosilní erozivně-zvětrávací činnosti. Tak se staly
zdrojem úlomkovitého materiálu.
orientace SZ–JV brázdu porušují, vertikální složka pohybu
převažuje nad horizontální. Paleozoické vápence a droby vystupují mezi okrajovým zlomem boskovické brázdy a brněnským masivem v nepravidelných tektonických blocích. Zlomové omezené vůči boskovické brázdě je zřetelné z průběhu
struktur v mapě i morfologie, charakter styku s brněnským
masivem je rozdílný. Lomem Čebínka je odkryt přesmyk
brněnského masivu přes vápence, na kótě Dálka je
styk subvertikální doprovázený několik metrů mocnou
mylonitovou zónou s drobnými vlečnými vráskami,
které indikují subhorizontální charakter pohybu na
této zóně.
• Příměs (meta)silicitů ve splachových sedimentech zřejmě pochází ze silicitových lamin v laminovaném vápenci
macošského souvrství, které vystupuje na povrch na z.
svahu Květnice.
Dle geologické mapy je oddělení karbonských a devonských
hornin podél poruchového systému SV - JZ. Příčná tektonika
má směr SZ - JV. V případě jejich křížení je možno očekávat
únik trhaviny při nabíjení do rozvolněných prostorů a může
vznikat nadměrný rozlet. Tyto pukliny bývají pod miocenními pokryvy vyplněny vodou a šíří se jimi nízkofrekvenční
vlny při provádění trhacích prací.
Poznámka: Přítomnost podzemní vody a tvar vrstevní plochy se ukázal jako příčina sesouvání na lomové stěně.
3. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY
Při návštěvě lomu byly změřeny následující diskontinuity (v gradech)
Z geologické mapy a průzkumných prací vyplývají následní skutečnosti:
• Vrstevní plocha .......... 230/70
a) Zvodněný horizont je v následujících horninách:
• Kliváž příčná ................ 90/80
• puklinový systém vápenců.
• Kliváž .......................... 335/75
• Rozhraní vložky rezavých splachových pískovců
b) Hladina podzemní vody se nachází v nadmořské výšce 270 - 290 mnm. Pouze u sondy VL01 je v hloubce
248,1 mnm
c) Vydatnost se předpokládá: desetiny l/s
4. GEOTECHNICKÉ POMĚRY
Geotechnické vlastnosti hornin jsou stanoveny v závislosti:
• na stupni zvětrání
• orientaci puklin vzhledem k lomové stěně. Jejich hodnoty jsou dle tabulky č. 1 následující:
5. TEKTONICKÉ POMĚRY
Brunovistulikum včetně paleozoického sedimentárního pokryvu je v podloží dřínovského nasunutí zešupinatěno a
stavba má duplexový charakter. Nadložní moravikum je na
basement nasunuto jako celek.Pro vývoj sedimentární vývoj pánve měl fundamentální význam především východní
okrajový zlom, který byl aktivní i v další geologickém vývoji. Další podélné zlomy nebyly mapováním zjištěny. Zlomy
název horniny
Objemová
hmotnost
(kg/m³)
Pískovce severní st�na
Pískovce západní st�na
Porušené vápence na kontaktu s pískovci
Porušené vápence severní st�na
Dtto západní st�na
Zdravé vápence severní st�na
Dtto západní st�na
2100
2100
2300
2400
2400
2500
2500
Tab. 1
Obr. 1
6. METODIKA A VÝSLEDKY PRŮZKUMU
6.1 Vrtný průzkum
Bylo použito vrtů archivovaných v Geofondu získaných pomocí programe e-Earth, Stručsoudržn Poisson t�žitelno
úhel
modul
ná charakteristika těchto
st
ovo
osti
p�etvárn vnit�ního
převzatých vrtaných sond
�SN
�íslo
t�ení
osti
je v tabulce č. 2
733050
(MPa)
800
800
900
1100
1100
3000
3000
(deg)
30
40
25
25
35
35
45
( kPa)
100
200
25
150
300
300
500
0,1
0,1
0,2
0,15
0,15
0,15
0,15
6
6
5
5
6
6
6
6.2 Geofyzikální průzkum
6.2.1 Refrakční seismika
Seismické měření bylo provedeno v 5 profilech o délkách 33 - 98 m. Seismické
měření bylo provedeno 24
14
ZPRAVODAJ
Rok
vrtání
Nadmo�
ská
výška
Ztráta
jádra
Hloubka
(m)
Horniny
Mocnost
vápenc�
1968
1986
351,1
319,5
318,5
315
305,1
305,4
307,9
308,7
Ne
Ne
Ne
Ne
ne
ano
ne
83,7
34,1
40,1
55
26,3
69,2
48,6
30
76,85
22,4
35,4
43,3
60,8
9,65
0
VM 030
VM 032
VM 033
322,6
303,1
307
ne
ne
ne
71,3
81
18
nad 69,3
nad 80,95
0
VM 034
VM 035
306,2
318,1
ano
ano
146
33,5
134
12,7
Sonda
VL 001
LTV1
LTV2
VM 014
VM 023
VM 023A
VM 022
VM 024
1968
Podložní
hornina
konglomerát
konglomerát
pískovec
konglomerát
písek bazální
pískovec
Neogén, pod
ním pískovec
Neogén pod
ním pískovec
konglomerát
konglomerát
Mocnost
pokryvu
(m)
Hladina
podzemní
vody (m)
3,6
0
0
6,5
0,75
0,2
12
8,6
67
33
24,2
23,5
22,4
23
-
Nadmo�ská výška
Hladiny
Báze
podzemní
vápenc�
vody
248,1
270,65
286,5
297,1
283,1
290,8
265,2
281,6
283
244,4
284,9
286,25
není
1,95
0,05
3,5
38,1
19,1
-
284,5
284.0
-
Pod 251,35
Pod 222,1
není
0,2
0,5
35
-
271,2
-
172
304,9
Tab. 2
kanálovou aparaturou ABEM Terraloc Mark 3 s náložkami
0,1-0,15 kg jako zdrojem elastického vlnění. Jednotlivé řezy
jsou zakresleny na příloze 21. Vyhodnocení bylo provedeno
novým seismickým programem pro tomografii Sandmeier
REFLEXW komplete 2D/3D. Náložky trhaviny byly odpáleny
na dně vrtů V1- V3 a v bodech X1 a X2 byly odpáleny příložné nálože. Situace tomografických řezů je zakreslena na
obr.1. Prostorové uspořádání tomografických řezů a body odstřelů jsou zakresleny na obr.2. Jednotlivé tomografické řezy
jsou zakresleny na přílohách 23-28. Všechny tomografické
řezy při pohledu od lomové stěny jsou zakresleny na obr.3.
Měření provedl Mgr R. Kašpar z Geodyn s.r.o.
před terciérem a proto v těchto místech dochází k výraznému poklesu mocnosti devonských vápenců a místy k
jejich ztrátě, jak dokázal vrtný průzkum.
Obr. 2
Z tomografických řezů vyplývají následující skutečnosti:
• Na řezech AB, CD, EF, GH jsou patrné 2 polohy červených splachových pískovců označené jako pískovec 1 a
pískovec 2.
• Zhruba uprostřed drobné synklinály, kterou vytvářejí
spolu s vápenci je patrná příčná trhlina, která se projevila v terénu poklesem. Na přílohách je tato oblast označená jako pásmo trhlin
• Na řezu E-F GH, HI, GHX1 je výrazná tektonická porucha, která zapadá k jihu a je zakreslená zelenou čárkovanou čarou na obr. 3. Po ní došlo k zaklesnutí devonu
Obr. 3
ZPRAVODAJ
15
6.3 Stabilitní výpočty
ných nebo plavených hmot musí být určen na základě
výpočtu bezpečnosti proti ujetí vrstev a hmot.
Stabilita svahů závisí nejen na smykových parametrech zeminy, nebo horniny, úrovni hladiny podzemní vody, výšce
svahu a u hornin především na orientaci a drsnosti puklinového systému. Přesné stanovení stability je možné pouze
stabilitním výpočtem a to pro planární plochy a horninové
klíny, a pro smykové plochy v horninovém masivu pro smykové pevnosti na puklinách, které závisí na zvodnění puklin
jejich drsnosti a orientaci.
• Při dobývání hornin pomocí trhacích prací nesmí být
výška řezu vyšší než 25 m. Toto neplatí pro dobývání
komorovými odstřely.
• Pokud při dobývání pomocí trhacích prací bude rozval
vyšší než l,4násobek výškového dosahu nakládacího stroje, musí být pro nakládání vypracována provozní dokumentace.
6.3.1 Generální svah
Je zakázáno podkopávat nebo podlomovat řezy.
Stupeň bezpečnosti generálního svahu tvořeného zeminami je pro činnosti prováděné hornicky a hornickým
způsobem podle § 34 Vyhlášky 26/89 Sb. ve znění
pozdějších úprav stanoven následovně:
Při stabilitních výpočtech v horninách se uvažují následující případy porušení masivu dle obr. 4.
• 1,5 …………pro svahy trvalého charakteru (stav trvající
déle než rok)
• 1,3………….pro svahy dočasného charakteru (stav trvající
méně než rok)
a) po jedné smykové ploše
b) po dvou smykových plochách
c) překlopením bloku
d) po zakřivené smykové ploše
• 1,2………….uvažuje-li se o reziduální pevnosti zemin v
převážném rozsahu svahu
Stupeň bezpečnosti musí být přiměřeně zvýšen, jde-li
o svahy:
• v zeminách náchylných k příjímání vody a ke skluzům
• proti úklonu vrstev
• v zeminách, jejichž mechanické vlastnosti se mohou podstatně měnit odlehčením
• v nepříznivých geologických podmínkách (tektonika,
úložní poměry a pod)
• poddolované
6.3.2 Řezy
Výška, sklon musí být určeny:
Obr. 4
a) u zemin při výšce řezu nad 6 m podle mechanických
vlastností a podle parametrů dobývacích strojů,
6.3.3 horniny - podle puklinového systému
b) u hornin podle geologických poměrů ložiska, dobývací
metody, parametrů dobývacích a nakládacích strojů.
Přitom,výška řezu nesmí přesahovat výškový dosah dobývacího stroje.
Stupeň bezpečnosti řezu zemin musí být nejméně:
• 1,2……………..u soudržných zemin
Skalní stěna byla zaměřena včetně puklinových systému. Pro
stabilitní posouzení programem Klín (autor Ing Kloss) byly
změřeny hlavní puklinové systémy v lomu.
• Vrstevní plocha………..230/70
• Kliváž příčná ……………90/80
• Kliváž………………....… 335/75
• 1,1……………..u nesoudržných zemin
6.3.4 Výpočet stability horninového klínu.
• 1,3……………..u řezů trvalého charakteru, (bočních
a konečných závěrných) a u řezů, na nichž jsou
umístěny dopravní trasy a jiná zařízení
• Na základě vybraných základních puklinových systémů
pro nejnepříznivější případ, kdy jsou pukliny vyplněné
vodou jsou provedeny další stabilitní výpočty.
Dále platí:
• Při nepředvídané změně mechanických vlastností zeminy
v řezu, která vyvolá snížení stupně bezpečnosti, se mohou práce provádět jen za zvláštních opatření určených
organizací.
• Do výšky řezu se započítávají i hřebeny vytvořené provozem rýpadel.
• Postup dobývání proti úklonu vrstev a v dosahu sypa-
• Pro jednotlivé vybrané základní puklinové systémy jsou
na obr. 5 stanoveny stupně bezpečnosti pro všechny kombinace dvojic puklin.
Poznámka:
• stupeň bezpečnosti 0 značí že není kontakt ani na jedné
puklině.
• stupeň bezpečnosti 99 značí že se klín nevytvoří a průsečnice diskontinuit neprotne skalní stěnu.
16
ZPRAVODAJ
Vstupní data p�íloze
Výpo�et p�íloha
Stupe� stability
Puklina 1
Puklina 2
st�na
31
32
7,85
81/72
301/68
Severní
33
34
Pukliny se neprotínají do klínu
Východní
Tab. 3
Obr. 5
Geotechnické vlastnosti hornin pro stabilitní výpočty byly
dosazeny dle tabulky č. 1. Tahová trhlina nebyla uvažována, neboť závěrné stěny budou očištěny a provedeny pomocí
sanačních odstřelů pomocí řízeného výlomu. Dynamické namáhání a kotvení nebylo uvažováno. Pukliny jsou charakterizovány směrem sklonu/sklonem ve stupních.
Po�adové
�íslo
1
2
�íslo
p�ílohy
35
35A
Obr. 7
Smykové parametry pro puklinu
Obr
puklina
St�na
Porušený vápenec na styku s �erveným pískovcem
Zv�tralý vápenec východní st�na
6
7
270/70
335/75
severní
západní
Stupe�
stability
1,03
15,11
Tab. 4
Z tabulky 4 pro horninový klín vyplývají následující závěry:
• Na žádné z uvažovaných stěn nedojde ke vzniku klínové
plochy.
6.3.5 Výpočet stability planární plochy
Výsledky výpočtů a vstupní podmínky jsou uvedeny v tabulce
č. 4 a na obr. 6 a 7
• Složení popisovaných pískovců dle autora neodůvodňuje
sklon k rozsáhlejšímu sesouvání, nelze však upřít, že jsou
dobrým kolektorem pro podzemní vodu. Mnohem náchylnější k sesuvům je rozhraní zvodněných bazálních klastik
a souvrství jílovitých břidlic, jež se nacházejí v hlubším
podloží vápencového útvaru.
Z tabulky 4 pro planární plochy vyplývají následující
závěry:
• Při zvodnění vápence je vrstevní plocha s červeným pískovcem nestabilní, což potvrzuje i vzniklý sesuv.
• Puklina 335/75 na západní stěně je krátkodobě stabilní
6.3.6 Stabilita zeminy, popřípadě horniny podle smykové plochy
Obr. 6
Stabilitní výpočet byl proveden dle programu GEO5. Geotechnické vlastnosti zemin byly zadány na základě tabulky 2.
17
ZPRAVODAJ
Obr. 8 (severní stěna)
Obr. 9 (západní stěna)
Výpočet byl proveden pro více variant pro lomenou smykovou plochu podle Sarmy a jeho výsledky jsou uvedeny na obr.
8 a obr. 9 a v tabulce č. 5.
Z tabulky 5 vyplývají následující závěry:
• Vrstva červených pískovců vytváří smykovou plochu na
severní stěně
• Západní stěna je dlouhodobě stabilní
7. TECHNICKÝ ZÁVĚR
7.1 vymezení prostoru ohroženého území
Nejnebezpečnější je prostor pod severní stěnou.
7.2 Návrh opatření k sanaci
Z výše uvedených zjištění vyplývají následující závěry:
• Severní stěna je nebezpečná po dlouhotrvajících
deštích a při dynamickém namáhání od trhacích a
vrtacích prací.
• Západní stěna je krátkodobě stabilní.
• Proto bylo doporučeno otočit těžbu od západu k
východu ve směru šipky na obr. 10 a vytvořit novou
přístupovou cestu na etáž.
• Pomocí seismické tomografie a tektonického měření bylo možno stanovit vstupní data pro stabilitní
výpočty a na jejich základě pak následně upravit
bezpečný postup těžby (obr. 10), Obr. 8 (severní
stěna) Obr. 9 (západní stěna)
8. POUŽITÁ LITERATURA
1. ČSN 731001 Základová půda pod plošnými základy
Obr. 10
2. ČSN 733050 Zemní práce
18
3. ČSN 721001 Pojmenování a popis hornin
4. ČSN 730090 Geologický průzkum pro stavební účely
5. Zákon 62/88 Sb. v plném znění zákona 66/2001 o geologických pracích.
ZPRAVODAJ
12. Dvořák J. (1997): Zpráva o revizním geologickém mapování devonu 1: 10 000 v okolí Tišnova. – Zprávy geol.
Výzk. v Roce 1996, 25.
6. Svoboda B.: Znalecký posudek 48/07
13. Dvořák J. – Pták J. (1963): Geologický vývoj a tektonika
devonu a spodního karbonu Moravského krasu. – Sbor.
geol. Věd 3, 49-
7. Hanžl P.:, Základní geologická mapa 1:25000 List Tišnov
24-321, ČGÚ 2001
14. Kloss Karel,. Metodika predikce plenárního a klínového
sesutí skalního svahu. DSG Praha 1980
8. ČGÚ Geologická mapa 1: 50 000
15. GEO 4 , teoretická příručka verze 1.0. Fine 2000
9. Geofond ČR program e-Earth
16. Vladimír Slivka a kolektiv, Těžba a úprava silikátových
surovin. Silikátový svaz 2002.
10. Bezvodová B. – Zeman A. (1983): Paleoreliéfy na jižní
Moravě a jejich kolektorské vlastnosti. – Sbor. geol. Věd,
G 38, 95-140.
11. Bosák P. (1980): Sedimentologie devonu tišnovských
brunnid a brněnské jednotky s.s. na Tišnovsku. – MS
Archiv PřFUk Praha.
17. Drozd K. Výzkumný úkol OFTR č. 72-02. Stabilitní problémy skalních masivů a jejich vliv na konstrukce. Dílčí
úkol č. 7 Stabilita skalních svahů- řešení stereografickými projekcemi. SG Praha 1976
18. Záruba Q., Mencl V. Inženýrská geologie SNTL Praha
VYTVOŘENÍ MEZER V TÁHLÝCH NÁLOŽÍCH CLONOVÝCH
ODSTŘELŮ POMOCÍ SPECIELNÍCH PLYNOVÝCH VAKŮ
Bc Petr Vlček, Václav Sehnalík, Ing. Radomír Šubrt
SD-Vrtné a trhací práce, a.s., Bílina, Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá, WESECO CZ, s.r.o., Nahošovice
1. Úvod
Myšlenka možnosti vytvořit mezeru v táhlých náložích clonových odstřelů za účelem úspory trhavin nebo i z technologicko-provozních důvodů není úplně nová. Jejímu rozšíření
bránily hlavně dva důvody.
Prvním z nich bylo, že ekonomický přínos za ušetřené trhaviny byl, vzhledem k jejich nízké ceně a ve srovnání s ostatními náklady na přípravu a provedení trhacích prací, téměř
zanedbatelný.
Druhým a podle našeho názoru hlavním důvodem byla skutečnost, že neexistoval vhodný a provozně spolehlivý přípravek, který by umožnil přerušení sloupce trhaviny v libovolném místě nálože a umožnil tak vytvoření mezery vyplněné
vzduchem nebo ve spodních částech vrtů i zateklou vodou.
Rostoucí cena trhavin v posledním období zvyšuje zájem na
snížení nákladů na odstřely a tím na jednotku vydobytých
hornin, a tak se problematika snížení nákladů úsporou trhavin při trhacích pracích vytvořením mezery v táhlých náložích clonových odstřelů dostává stále více do popředí.
Napomáhá tomu významně i skutečnost, že v poslední době
byl vyvinut, v praxi odzkoušen a na trh uveden specielní
přípravek, umožňující spolehlivé rozdělení táhlé nálože v libovolném bodu a tím vytvoření mezery v náloži a předem
určené délce.
Jedná se o samonafukovací rozpěrný plynový vak, který spolehlivě udrží hmotnost ucpávky i trhaviny pokud se nad
ním nacházejí. Vak se do vývrtu zapouští pomocí ztraceného závěsu samotíží a v předem určeném místě vývrtu dojde
k jeho rozepření.
Metoda mezerových náloží vytvářených pomocí samonafukovacího rozpěrného plynového vaku byla úspěšně vyzkoušena
při odstřelech ve vápencových horninách a o dosažených
výsledcích byla podána informace na loňské konferenci o
trhacích pracích, pořádané Společností pro trhací techniku a
pyrotechniku v Hrotovicích.
Těžištěm tohoto referátu je podat informaci o dalších zkušebních odstřelech, provedených v poslední době zejména se
zdůrazněním výhodnosti aplikace plynových vaků ve zvodnělých vývrtech bez potřeby komplikovaného odstraňování
vody z vývrtů nebo nutnosti používání podstatně dražších
vodovzdorných trhavin do dnových částí nálože.
2. Poznatky a zkušenosti s vytvořením mezery
v táhlých náložích pomocí plynových vaků
v lomu Hrabůvka společnosti Českomoravský
štěrk, a.s.
2.1 Lokalita
Lom Hrabůvka se nachází asi 5 km severovýchovně od Hranic na Moravě. Surovinou je moravská droba, která se těží
v šesti etážích a vyznačuje se značnou tvrdostí. Kamenolom
je významným dodavatelem kvalitního přírodního drceného
kameniva, a to zejména pro výstavbu a obnovu železničních
tratí.
2.2 Aplikace plynových vaků vytvořením mezery
vyplněné vzduchem v horní části nálože
Clonový odstřel byl proveden dne 22.6.2009 na 2. etáži. Při
tomto odstřelu byly aplikovány plynové vaky v horní části
vývrtu za účelem úspory použitých trhavin. Na obr.č.1 jsou
znázorněny vývrty nabité standardním způsobem a vývrty
s plynovými vaky. Odstřel byl rozdělen na dvě části, aby
19
ZPRAVODAJ
Obr. č. 1 - Schematické znázornění půdorysné situace odstřelu dne 22. 6. 2009
bylo možné po odstřelu vizuálně vyhodnotit výsledek rozpojení horniny v každé části.
skutečného obsahu vody v nich. Suché vývrty byly nabíjeny
trhavinou DAP-M standardním způsobem.
Na obrázku č. 2 jsou znázorněny vývrty nabíjené standardním způsobem a vývrty s odlehčenou horní části vývrtu.
Vzduchová mezera v odlehčeném vývrtu byla zvolena 1,5 m
vzhledem k prvnímu použití této technologie na lokalitě Hrabůvka. Ucpávka byla zkrácena o 1 m ze standardních 3,5 m
na 2,5 m. Jak vyplývá z obrázku č. 2, bylo ušetřeno cca 1 m
výbušnin v každém vývrtu. Z vyhodnocení výsledku odstřelu
jednoznačně vyplývá, že délku vzduchové mezery lze prodloužit. Mez prodloužení pro tuto lokalitu je však nutno ověřit a
najít takovou hranici, aby bylo ušetřeno co nejvíce trhavin a
zároveň nebyl negativně ovlivněn výsledek odstřelu.
Zvodnělé vývrty byly ve spodní části nabity trhavinou Perunit E o hmotnosti 17,5 kg. Tím byl vodní sloupec ze dna
Použitím této technologie bylo ušetřeno na 1 vývrtu cca 1 m
trhavin, v tomto případě DaP-M, tj při průměru vývrtu 110
mm cca 10 kg. Při ceně kolem 12 - 13 Kč/kg bylo na 1 vývrtu
ušetřeno 120 - 130 Kč. Při ceně 145 Kč za 1 plynový vak
však nedochází k finanční úspoře. Je nutné však upozornit
na skutečnost, že délku vzduchové mezery jsme z důvodu
zatímního nedostatku zkušeností v lomu Hrabůvka zvolili
obezřetně tj. velice krátkou. Při jejím zvětšení k úspoře jednoznačně dochází.
3. Aplikace plynových vaků ve zvodnělé spodní
části vývrtů
Clonový odstřel s aplikací plynových vaků ve zvodnělých vývrtech byl proveden dne 17. 8. 2009 rovněž na 2. etáži.
Tentokrát jsme zaměřili pozornost na úsporu dražších vodovzdorných trhavin levnějšími nevodovzdornými trhavinami
oddělením zvodnělé části vývrtu, tedy v podstatě vytvořením
mezery v náloži, vyplněné vodou. Z půdorysné situace (obr.
č. 3) je patrné, že vývrty nebyly jako v předchozím případě voleny v určité části odstřelu, ale vývrt od vývrtu dle
Obr. č. 2 - Schematické znázornění vývrtů odstřelu dne
22. 6. 2009
20
ZPRAVODAJ
Obr. č. 3 - Schematické znázornění půdorysné situace odstřelu dne 17. 8. 2009
vývrtu vytlačen a nahrazen trhavinou. Na obrázku č. 3 je
uvedena výška vodního sloupce v jednotlivých vývrtech mezi
vodovzdornou a nevodovzdornou náloží. V těchto zvodnělých
vývrtech byl spuštěn plynový vak na vodní hladinu. Tím
byla voda oddělena a ve zbývající části vývrtu nad vodní
hladinou mohly být použity levnější nevodovzdorné trhaviny
typu DaP.
Pro ilustraci uvádíme na obrázku č. 4 vývrt, ve kterém byly
4 m vody. Četnost těchto vývrtů byla největší. Je znázorněn
zvodnělý vývrt před aplikací plynového vaku a před nabíjením trhaviny (a), zvodnělý vývrt nabíjený standardním způsobem bez použití plynových vaků
(b) a zvodnělý vývrt, nabitý s použitím plynových vaků (c).
Při zapouštění plynových vaků do hloubky až 18 m – 20 m
nevznikly žádné problémy a časová prodleva při vhodné organizaci nabíjecích prací je prakticky zanedbatelná.
Z rozvalu bezprostředně po odstřelu nebyl proti standardnímu způsobu nabíjení vývrtů zjištěn vizuální prohlídkou
žádný pozorovatelný rozdíl. Ke dni podání této informace je
rubanina odstřelu již odtěžena a oproti standardním odstřelům byla zaznamenána mírně ztížená těžba v části odstřelu,
kde byla výška vodního sloupce 5 a 6 m nad vodovzdornou
trhavinou. V ostatních částech odstřelu nebyly zaznamenány
žádné změny.
Lze konstatovat, že úspora v tomto případě je velmi významná, neboť lze ušetřit v části zvodnělého
vývrtu trhavinu v ceně 24 či 35
Kč/kg (dle použitých vodovzdorných trhavin Emsit/Perunit). Ve
vývrtu se 2 m vodního sloupce
nad vodovzdornou trhavinou, kdy
tento by byl použitím vodovzdorných trhavin ještě zvýšen o 3,4 m
bylo ušetřeno cca 17 kg dražších
trhavin, tj úspora:
a) s použitím levnějšího Emsitu
24 Kč x 17 kg = 408 Kč/1 vrt
b) s použitím dražšího Perunitu
35 Kč x 17 kg = 595 Kč/1 vrt
Nesmíme zapomenout odečíst
cenu plynového vaku, tj. 145 Kč.
Ve vývrtech s vyšším vodním
sloupcem je pak úspora daleko
podstatnější. Avšak výši vodního
sloupce, kterou lze nenabíjet trhavinou, je nutné posoudit v každé
lokalitě dle rozpojované horniny. Obr. č. 4 - Schematické znázornění standardního a zvodnělých vývrtů odstřelu dne 17. 8. 2009
21
ZPRAVODAJ
clonových odstřelů. Výchozí parametry pro
projektování jsme si následně ověřili ve specializovaném softwaru Q.E.D. Calc. Tento software je určen pro širokou odbornou veřejnost.
Program se dělí na 3 základní části - výpočtové vzorce, převody jednotek a kalkulačku.
Část převody jednotek usnadňuje přepočítání
hodnot mezi metrickým a mílovým systémem
jednotek. Nejdůležitější a z našeho pohledu i
nejzajímavější je určitě část první - výpočtové
vzorce. V této části je obsaženo velké množství
světově uznávaných vzorců, které jsou rozděleny do tématických skupin jako jsou - geometrie
odstřelu, časování odstřelu, objemy, pre-splitové odstřely, rozlety materiálu a mnoho dalších. Proto jsme si pomocí tohoto šikovného
nástroje potvrdili zvolené výchozí parametry
pro projektování odstřelů, které byly v souladu
s GP TVR.
Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové,
rád bych se touto cestou s Vámi podělil o své zkušenosti, které jsem získal střeleckou praxí a možností realizovat 1000.
clonový odstřel v kamenolomu Luleč firmy Českomoravský
štěrk. Odstřel jsme provedli dne 25. 8. 2009 ve 14:00, celkem
bylo použito více než 10 tun průmyslových trhavin z naší
obchodně-výrobní skupiny Austin Powder International. Průběh odstřelu byl klidný, výsledná fragmentace byla vynikající. Ale vraťme se zpět na začátek.
Po teoretické přípravě jsme přistoupili k přípravě praktické. Úvodní záměru jsme provedli
v naší společnosti standardním způsobem - tj.
pomocí laserových dálkoměrů LaserAce britské společnosti MDL. Tyto laserové dálkoměry
se vyznačují vysokou přesností (v řádech cm),
dosahem až 300 m (bez odrazného terče) a až
5000 m (s odrazným terčem). Tento způsob
zaměřování umožňuje oproti starším metodám
nezaměřit pouze hranu a patu lomové stěny,
kde se musel dostat figurant s latí, ale i libovolný počet libovolných bodů umístěných kdekoliv na lomové
stěně. Nyní můžeme samostatně zaměřit až několik set či
tisíc bodů namísto několika bodů jako tomu bylo při použití
optických dálkoměrů. Tímto se zvýšila kvalita námi prováděných odstřelů.
Kamenolom Luleč fy Českomoravský štěrk a.s. se nachází cca
5 km od města Vyškov a asi 25 km od města Brna. Jedná se
o stěno-jámový lom, kde se v 5ti etážích těží moravská droba. Rubanina je nakládána pásovým elektricko-hydraulickým
rýpadlem a kolovým nakladačem na automobilovou dopravu.
Následně je materiál zpracováván na finální výrobky.
Při projektování 1000.CO Luleč jsme vyšli z Generální projektu trhacích prací pro tento kamenolom a z vlastních
zkušeností, kdy jsme v tomto lomu provedli více než 60
Obrázek 2: Laserový dálkoměr LaserAce 300
Po precizním zaměření lomové stěny jsme přistoupili k samotnému projektování odstřelu. V dnešní době používáme
vysoce sofistikovaný software Quarry 6, který se stal nástupcem staršího Face 3D. Po úvodní záměře a vygenerování souřadnic všech bodů vytvoříme digitální model odstřelu. Po
Obrázek 1: Software Q.E.D. Calc
jednoduchém rozmístění vrtů získáme možnost detailně projektovat jednotlivé vrty. Vrty projektujeme optimalizací směru vrtu, sklonu vrtu, hloubky vrtu, délky podvrtávky, plánované roviny a to jednoduchým posouváním pomocí tlačítek.
Za každé situace máme přesné údaje o velikosti reálného
záběru odstřelu. Quarry 6 disponuje jedinečným nástrojem
- BurdenMaster. Tato vynikající utilita zobrazuje skutečný
nejmenší záběr daného vrtu v celé jeho délce. Nejmenší zá-
22
Obrázek 3: Software Quarry 6
běr není vždy roven záběru v řezu vrtu. Proto BurdenMaster
hledá minimální záběr každého vrtu i v prostoru do určité
námi definované vzdálenosti. Tímto získáme absolutní jistotu ohledně projektování dostřelu.
Po vyprojektování všech vrtů jsme přistoupili k samotném
provádění odstřelu. Vrty vytvořilo středisko hromadné výroby fy Českomoravský štěrk a.s. . Pro vrtné práce použili
moderní počítačem řízenou vrtací soupravu.
ZPRAVODAJ
Takto precizně zpracované kontrolní měření by bylo škoda
nevyužít. Proto jsme všechny informace přenesli do dalšího
unikátního programu. Program Q.E.D.1 je určen k modelaci a
simulaci jednotlivých odstřelů. Q.E.D. a obsahuje obrovskou
databázi všech reálných produktů používaných v oblasti tracích prací - rozbušky (elektrické, neelektrické, elektronické),
trhaviny (bulk trhaviny, dynamity, emulze, DAP, speciální) a
mnoho dalšího. Tuto databázi je možno kdykoliv doplňovat o
libovolné produkty a používat je při simulování odstřelů. U
všech produktů jsou rovněž definovány jejich základní parametry, které jsou podstatné pro modelování a simulování. U
trhavin se jedná o měrnou hustotu, detonační rychlost, ale
i relativní sílu vzhledem k základní trhavině. U rozbušek se
jedná o délku přívodního vedení (shocktuby), rychlost detonace shocktuby, nominální zpoždění, maximální možnou odchylku ale i např. barvu konektoru. Po nadefinování různých
typů nabíjecích schémat pro různé typy vrtů lze přistoupit
k samotné analýze odstřelu. Jednoduchými nástroji lze zobrazit rozložení energie trhavin v prostoru ve vertikálních i
horizontálních řezech, ale i množství trhavin v časovém stupni, očekávanou fragmentaci, podíl jednotlivých frakcí, tvar
a rozměry rozvalu a mnoho dalšího. Takto si lze jednoduše
ověřit, zda námi zvolené parametry a trhaviny dávají dobrý
předpoklad pro kvalitní výsledek odstřelu.
Následně jsme jako finální přípravu před odstřelem provedli
závěrečné kontrolní měření, opět pomocí laserového dálkoměru LaserAce 300, které nám potvrdilo, že všechny skutečné vrty odpovídají plánu. Všechny vrty i jejich parametry
odpovídaly projektu odstřelu.
Současně jsme provedli jako součást ZKM inklinometrii
všech vrtů první řady tohoto odstřelu pomocí zařízení Boretrak. Inklinometr
Boretrak je určen pro měření průběhů vrtů v prostoru. Toto
zařízení využívá zabudovaného geo-kompasu a maximálně
citlivého dvouosého sklonoměru. Přesnost tohoto citlivého
zařízení je až 0,01° a to jak u geo-kompasu tak i sklonoměru.
Data z měření je možno následně zpracovat v dalším softwaru Boretrak 3D, které umožňuje grafické zobrazení jednotlivých vrtů. Mnohem užitečnější bylo vložení těchto dat do
digitálního modelu ZKM tohoto odstřelu v programu Quarry
6. Tímto jsme získali nejpřesnější model lomové situace - maximálně přesně zaměřenou lomovou stěnu, přesně zaměřené
vrty odstřelu a jejich reálný průběh v masivu. Proto díky
této kombinaci vysoce sofistikovaných metod lze dosáhnout
maximálně reálného modelu situace.
Obrázek 4: Inklinometr Boretrak
Obrázek 5: Q.E.D. - nabíjecí plán vrtu
Pro samotnou iniciaci tohoto odstřelu jsme použili nejmodernější výrobek z dílny tradičního výrobce rozbušek, firmy
Austin Detonator s.r.o. - elektronickou2 rozbušku E*Star.
Každá rozbuška obsahuje elektronický iniciační modul (počítačový mikročip, kondenzátor a pilule), který zajišťuje zpoždění rozbušky. Použitím této nejmodernější technologie lze
dosáhnout maximální přesnosti rozbušky 0,01% z nominálního zpoždění rozbušky. Současně je tato rozbuška nejbezpečnější svého druhu. Při zjištění zdroje cizí energie je rozbuška
plně imunní vůči této energii, při překročení bezpečnostní
hranice dojde k odpojení bezpečností pojistky uvnitř rozbušky a jejích dysfunkci. Zpoždění rozbušky je možno nastavit
od 1 ms až do 10 000 ms s minimálním krokem zpoždění 1
ms. Celkem lze použít až 100 rozbušek ve 100 větvích. Celkový limit jednoho odstřelu je 1 600 ks rozbušek při použití
jediného loggeru a jedné roznětnice. K iniciaci je možno použít pouze speciální roznětnici, která zabraňuje jakémukoliv
zneužití těchto rozbušek. Rovněž lze použít bezdrátovou roznětnici, která má unikátně zabezpečený přenos signálů.
Po vytvoření všech těchto modelů a simulací jsme přistoupili k samotnému provedení odstřelu. K nabíjení jsme použili
23
ZPRAVODAJ
Obrázek 6: Q.E.D. - vetilkální řez a rozložení energie
Obrázek 8: Odborná přednáška v poli
nejkvalitnější trhaviny - želatinovou trhavinu Austrogel P1,
emulzní trhavinu Lambrex 1 a sypkou trhavinu Austinit 2
ECO. Nabíjení probíhalo velice hladce a již velmi brzy začali
přijíždět první návštěvníci. Po příjezdu všech návštěvníků
a jejich přesunu k místu odstřelu proběhla krátká odborná
přednáška a odstřelu, použitých trhavinách a použitých rozbuškách.
Proběhlo rozdělení a poučení hlídek, jejich rozchod na určená stanoviště, první signál, uzavření bezpečnostního okruhu,
první kontrola uzavření bezpečnostního okruhu, druhý signál před odstřelem, druhá kontrola, ... 5, 4, 3, 2, 1, PAL.
Průběh odstřelu byl velice klidný, diváci byli spojeni, fragmentace byla vynikající.
Po kvalitně odvedené práci se všichni přesunuli do provozovny firmy Austin Powder Service CZ s.r.o., kde proběhlo
sportovně zábavné odpoledne.
Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na realizaci odstřelu i organizaci doprovodného programu. Děkuji.
Obrázek 7: Q.E.D. - množství trhavin v časovém stupni
Aby se všichni dozvěděli co nejvíce o odstřelu, ne pouze parametry použitých trhavin a rozbušek, ale i něco více, provedli
jsme nabití posledních 4 vrtů formou praktické prezentace.
Z pléna rovněž zaznělo několik dotazů, na které jsme odpověděli. Odborná veřejnost byla spokojená a následně se odebrala do prostor provozovny k další odborným přednáškám,
rovněž velice zajímavým. Po lehkém občerstvení a osvěžení
bylo vše ve 13:30 připraveno a mohli jsme přistoupit k poslední fázi odstřelu.
Obrázek 9: Průběh 1000.CO Luleč
Společnost Austin Powder Service CZ s.r.o. je jediným specializovaným prodejcem všech výše zmíněných zařízení (laserové dálkoměry LaserAce, inklinometr Boretrak) a softwaru
Quarry 6 v České republice. Firma disponuje nejmodernějšími modelačními softwary (Q.E.D. , Q.E.D. Calc, Blasting Sollutions aj.) a díky dlouholetým zkušenost a každodennímu
kontaktu s kolegy v našich sesterských společnostech jsme
dnes lídrem v oblasti modelace a simulace odstřelů.
Ing. Pavel Křivánek
TVO, technický konzultant
Q.E.D. - Quad Errat Demonstratum - to co musí být vysvětleno
1
2
jedná se o elektrickou rozbušku s elektronickým časováním
24
ZPRAVODAJ
ZPRAVODAJ
25
��26
���������
ZPRAVODAJ
EXPLOSIA a.s.
Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia je tradiční a nejvýznamnější český výrobce výbušnin, jehož historie sahá do roku 1920, kdy
byla založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“ v Semtíně u Pardubic. Tradice
názvu EXPLOSIA se odvíjí od roku 1934 a nově od roku 1998. V současné podobě je EXPLOSIA
samostatnou obchodní společností s významným postavením na trhu průmyslových trhavin v ČR.
Explosia je mezinárodně známý a významný výrobce průmyslových trhavin, které vyváží do řady
zemí EU i mimo ni.
Explosia disponuje kvalifikovaně obsluhovanými výrobními a skladovými kapacitami, což jí umožňuje
nabídnout těžařům nebo společnostem poskytujícím služby trhacích prací prakticky kompletní sortiment
průmyslových trhavin a rozněcovadel pro všechny oblasti použití na povrchu i v podzemí.
Samozřejmostí jsou dodávky trhavin přímo k odstřelu a provozování mísicích a nabíjecích vozů.
Explosia poskytuje svým zákazníkům z řad těžařů ucelenou nabídku služeb. Tyto služby jsou nyní
centralizovány ve 100% vlastněné dceřinné společnosti FOSPOL a.s., která je největším
poskytovatelem trhacích prací v ČR a v současné době provádí rozpojení cca 10 mil. tun kameniva
ročně na zhruba 40 kamenolomech v ČR.
Přehled průmyslových trhavin z produkce EXPLOSIA a.s.
pro potřeby žádosti o povolení k odběru výbušnin:
UN číslo
Třída/
klas.kód
nepřepravuje se nepřepravuje se
0241
0241
0081
0081
0082
0082
0082
0081
0084
0081
0065
0065
0065
0065
0065
0065
0027
0027
Objednávky: -
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
1/1.1 D
CE
Obchodní název
EMSIT 20, vyráběný MNV
ŠKODA
EMSIT M
EMSIT V
INFERNIT 45
OSTRAVIT C
PERMON 10T
PERMON DAP M
PERMONEX V19
PERUNIT E
SEMTEX 1A
SEMTINIT 50
STARTLINE 6
STARTLINE 12
STARTLINE 15
STARTLINE 20
STARTLINE 40
STARTLINE 80
VESUVIT TN
VESUVIT THH
výrobní závod Pardubice
odbytový sklad Lužná u Rakovníka
odbytový sklad Krmelín
nabíjecí vozy
1019
1019
0589
0519
0589
0589
0589
0589
0589
0589
1019
0589
0589
0589
0589
0589
0589
1019
0589
T:
T:
T:
T:
Výrobce
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
Explosia a.s., Semtín 107, 530 50 Pardubice
466 82 4312
F: 466 82 2939
725 559 940
F: 313 537 555
736 505 967
F: 558 674 441
736 505 951, 736 505 985
27
ZPRAVODAJ
Společnost STV GROUP a. s. již více jak pět let provádí
faktickou delaboraci munice a již čtyři roky vyrábí
průmyslové trhaviny. V současné době zaměstnává více jak
100 pracovníků. Z pohledu objemu manipulované, skladované, likvidované munice a výroby výbušnin je společnost
STV GROUP a. s. jednou z nejvýznamnějších českých
společností.
Sídlem společnosti je Praha. Společnost provozuje výrobní
závod v Hajništi u Liberce, skladový areál výbušnin Rataje
u Kroměříže, skladový areál Kotojedy u Kroměříže a skladový areál Chrast u Chrudimi.
Od roku 2003 realizujeme záměr, který řeší použití
demilitarizovaných energetických materiálů (DEM) v trhací
technice. Těší nás, že uvedený záměr je v hlavních rysech
totožný s příspěvkem pánů V. Tamchyny a S. Zemana na
3. světové konferenci výbušninářských inženýrů, Brighton,
V. Británie, září 2005, který byl zveřejněn ve Zpravodaji
č. 4/2005 a s příspěvky o výzkumu možnosti použití
bezdýmných prachů jako složek průmyslových trhavin, které
přednesli na konferenci Trhací technika 2006 ve Staré
Lesné a v Brně pánové Andrzej Maranda a V. Mitkov.
Uvedené práce, spolu s výsledky užívání našich trhavin
v praxi jednoznačně podporují správnost námi zvolené cesty
k výrobě kvalitních a cenově dostupných trhavin. K jejich
výrobě využíváme DEM, po jejich vhodné úpravě, jako jednu
ze složek - surovinu.
Pro povrchovou těžbu postupně vytváříme kompletní sadu
těchto trhavin tak, aby tyto trhaviny byly stejně spolehlivé,
stejně účinné a stejně šetrné k životnímu prostředí jako
průmyslové trhaviny daných tříd. Hlavním přínosem demilitarizované složky je zvýšení výkonu trhavin při výrazném
snížení jejich ceny. Nadto našim zákazníkům nabízíme
nadstandardní prodejní servis s vlastním skladovacím,
logistickým a dopravním zázemím (www.stvtrans.cz).
Sada trhavin obsahuje nyní sypkou trhavinu do suchého
prostředí DAPMON-50, náložkovanou trhavinu plastické
konsistence pro zavodnělé vývrty EMONIT, sypkou náložkovanou trhavinu citlivou k rozbušce DAPMON 30 EXTRA.
Sadu námi vyráběných trhavin doplňují trhaviny typu dynamit , emulzní trhaviny a rozněcovadla různých výrobců vždy
však vybírané s ohledem na špičkovou kvalitu.
Použití DEM jako jedné ze složek průmyslových trhavin
nevede ke zhoršení jejich vlastností, ale naopak jejich
vlastnosti zlepšuje tak, že se stávají v daných třídách
průmyslových trhavin vynikajícími. To lze doložit nejen
porovnáním základních výbušninářských charakteristik
uvedených v přiložené tabulce, ale i referencemi uživatelů
našich trhavin .
Jak je patrné, DAPMON 50 a DAPMON 30 EXTRA jsou
svými vlastnostmi spíše plně srovnatelné se sypkými
trhavinami s obsahem TNT a Al, než s trhavinami typu
DAP. EMONIT pak stojí svými vlastnostmi mezi emulzními
trhavinami a trhavinami typu dynamit.
Samozřejmostí je, že veškeré své aktivity rozvíjíme se
zvláštním důrazem na bezpečnost a v neposlední řadě
s ohledem na životní prostředí. Kvalita našich výrobků je
mimo jiné dána i certifikovaným systémem managementu
jakosti dle normy ISO 9001:2000.
V případě Vašeho zájmu rádi poskytneme detailní informace
na adrese:
STV GROUP a. s.
Divize průmyslových trhavin
P. O. Box 43
768 12 Rataje u Kroměříže
Tel.: 606 674 400, 573 364 217, fax: 573 364 219,
e-mail: [email protected]
Porovnání základních parametrù trhavin
Kyslíková
bilance %
Permon DAP P + 0,6
EXPLO DAP 1 + 0,3
DAPMON 50
- 15,9
DAPMON 30
- 9,0
EXTRA
Austinit 2 ECO + 0,1
Polonit V
- 2,45
Permon 10 T
+ 0,17
Lambrex 1
+ 2,3
Emsit 1
+ 0,5
Emulgit EMEX - 3,86
AN
Emonit
-21,46
Poladyn 31
+ 5,5
ECO
Austrogel G1
+ 3,0
Perunit 28 E
+ 2,13
Trhavina
Výbuchové
teplo kJ/kg
3200
3700
4002
4100
Výbuchová
teplota °C
2200
2400
2803
2850
Mìr. obj. zpl.
výb. dm 3/kg
900
970
942
910
Detonaèní
rychlost m/s
2300 (prùm. 80)
2500 (prùm. 65)
3500 (prùm. 80)
3500 (prùm. 50)
Sypná hm.
g /cm3
0,7
0,65
0,8
0,9
4200
5392
4079
2800
3101
2600
2895
2749
-
2800 (prùm. 32) 0,7
2400 (prùm. 50) 0,8
3200 (prùm. 65) 0,8
5500 (prùm. 65)
5200 (prùm. 65)
4500 (prùm. 65)
-
2039
930
883
928
910
800
1017
3359
3980
2336
2800
996
885
5000 (prùm. 65)
6000 (prùm. 65)
1,3
1,4
4200
4627
2900
3214
880
861
6000 (prùm. 50)
6000 (prùm. 65)
1,5
1,3
Hustota
g /cm3
1,1
1,1
1,0
28
ZPRAVODAJ