Libčické večery v popelnici

Libčické večery v popelnici
7. 10. 2015 | Komentáře: 6 | autor: Lucie Richterová
Léto skončilo a začaly chladné večery. Není na tom nic divného a k tomuto ročnímu období to patří –
možná by se člověk mohl i radovat, že věci jsou tak, jak mají být – kdyby k nám v posledních letech
s večerem nepřicházel na své pravidelné návštěvy nevítaný host. Ani ho neuvidíte, ale nemůžete si ho
nevšimnout. Směrem od jihozápadu se totiž do našeho údolí snáší oblak pachu hnijících odpadků.
Utěsněte všechna okna a dveře, jinak vám vleze do domu a večer strávíte v popelnici.
Odkud přichází?
Předpokládám, že asi každý Libčičan někdy jel po silnici na Úholičky, kde se po pravé straně tyčí
několik desítek metrů vysoká hora odpadu, skládka komunálního odpadu firmy Regios/A.S.A.
Tlačítko „vnitřní cirkulace“
Anebo – ti, kteří nemají v autě tlačítko „vnitřní cirkulace vzduchu“ raději jezdí na Prahu přes Tursko,
kde se přeci jenom ke skládce nedostanete tak blízko. Ačkoliv společnost A.S.A. ve svém vyjádření pro
náš časopis píše, že „nebylo prokázáno, že občasný zápach pochází přímo ze skládky“, naše čichové
buňky si jsou jisté.
A co to tedy je?
Při ukládání odpadu vzniká v tělese skládky anaerobním rozkladem tzv. skládkový plyn, v němž
zhruba polovinu tvoří metan, druhou polovinu oxid uhličitý a dusík a vyskytuje se v něm ještě stopové
množství dalších příměsí. Skládkový plyn unikající do ovzduší je silně hořlavý, výbušný a narušuje
ozónovou vrstvu země, proto se na základě platné legislativy musí jímat. Systém pro sběr plynu se
buduje už při zakládání skládky a v Úholičkách je v provozu kogenerační jednotka, která jej dokáže
měnit na tepelnou a elektrickou energii. I když je skládka odplyněná, nelze při současném stavu
technologií úniku skládkového plynu zcela zamezit - je možné z něj zachytit pouze 20-70 %.
Produkce skládkového plynu není konstantní; jeho množství a kvalita závisí na materiálu ukládaném
na skládku a jeho množství je nejvyšší cca v 10.-15. roce ukládání; produkce však pokračuje dalších
20-30 let. Alespoň jedna dobrá zpráva je, že skládkový plyn není zdravý škodlivý. Bohužel však
páchne, a to právě kvůli svým fosforečným a sirným příměsím.
Co ještě víme o skládce Úholičky?
Jedná se o skládku typu S-OO3, kde je možno ukládat odpady kategorie „O“ – ostatní odpad, tedy
odpady, které nevykazují žádnou nebezpečnou vlastnost. Jde především o směsný komunální odpad
a stavební suť. Na skládce se odpad dále dotřiďuje a z části se vyrábí tuhé alternativní palivo. V areálu
je také v provozu již zmíněná kogenerační jednotka, která zpracovává vytěžený bioplyn.
Skládka byla založena v roce 1995 a její vznik byl vyústěním problému s ukládáním odpadu celé
oblasti na sever od Prahy. Občanská společnost byla v té době ještě mladá, věřím tomu, že dnes by
takový záměr procházel hůře. I tak kronikář obce Úholičky píše, že se „zdvihl velký odpor části
obyvatel obce … negativní přístup určitě nebyl na závadu, protože měl v každém případě vliv na to, za
jakých technologických podmínek bude skládka provozována, s jakým ekologickým dopadem pro
životní prostředí a s jakým finančním výnosem pro obec.“
Skládka přehradila bývalou cestu z Dolan do Úholiček
Podle původního rozhodnutí byla skládka dimenzovaná do roku 2016. Toto datum se však posouvá,
protože v průběhu posledních dvaceti let se do značné míry zvýšilo třídění odpadu a na samotné
skládce vznikla hala, kde se z odpadu eliminují plasty a papír. Proto se v současné době předpokládá
ukládání odpadu po dalších 15 let. Otázkou je, co do těchto plánů vnese nová legislativa, která
nařizuje likvidaci odpadu spalováním?
Obce Úholičky a Tursko, na jejichž katastrálním území skládka leží, mají zastoupení v dozorčí radě
A.S.A., akciový podíl ve firmě, snížené poplatky za odvoz vlastních odpadů a ze skládky plyne nemalý
finanční tok do obecních pokladen: takový, o jakém se jiným obcím jejich velikosti může jen zdát. Inu,
k tomu je třeba poznamenat, že je velká škoda, že tehdy Libčice nebyly u toho, když se medvěd
porcoval. Sice by pro nás bylo lepší, kdyby skládka byla někde jinde a daleko – ale je u nás a nikdo s ní
nehne. Někteří naši sousedé z ní mají miliónové příspěvky. A co máme my? — Smrad a pytlíky.
Přitom od okraje katastru Libčic skládka leží jen několik desítek metrů.
Když se bohatství obce pojí s dobrým vkusem: nový obecní úřad v Úholičkách
Takovou smůlu nemáme sami – při pohledu do mapy zjistíte, že ve vzdálenosti do 3 km od tělesa
skládky se nachází několik obcí, kterým skládka přináší pouze nevýhody v podobě náletu „lehkých
frakcí odpadu“, zápachu a dopravní zátěže. Zatímco se zdá, že úlet pytlíků se provozovateli daří v
poslední době stále lépe řešit (zřejmě díky třídění, vztyčeným zábranám a rekultivaci), zápach s
přibývajícím množstvím uloženého materiálu sílí.
Úholičky – nejbližší bod obce: 800 m, náves: 1,3 km
Libčice – nejbližší bod Chýnova: 2,4 km, náměstí: 3,5 km
Letky – nejbližší bod: 2,3 km, náves: 3,1 km
Tursko - nejbliží bod 1,9 km, náves: 2,2 km
Velké Přílepy - nejbližší bod: 1,7 km, hostinec U Korychů: 2,2 km
Řež - nejbližší bod obce : 1,2 km
Co na to ostatní sousedé?
Požádala jsem o stanovisko starosty obcí, kterých se skládka svým provozem dotýká. Odpovědí přišla
pouze část, ale trochu to z nich vypadá, že skládka vadí jenom nám a přílepským, kteří mi sice žádné
oficiální stanovisko neposlali, ale aspoň vím, že si na zápach občané stěžují na stránkách obce. V Řeži
sice zápach zaznamenali, ale pouze v posledním roce a v řádu několika dní, takže se zatím věnují
většímu problému stejného rázu, který k nim proudí z Drastů. Únětice a Statenice jsou dle sdělení
představitelů obce mimo dráhu dopadu.
Cesta zápachu
Zápach a pytlíky pochopitelně letí tam, kam fouká vítr a kde pohybu vzduchu nic nebrání. V naší
oblasti je převažující směr proudění západní a jihozápadní (40 % dní v roce); tedy, zjednodušeně
řečeno, z Úholiček do Libčic a do Řeže.
Je skládka nebezpečná?
Každá skládka je potenciálně nebezpečná pro životní prostředí. Ohrožuje spodní vody a ovzduší
únikem škodlivin, hrozí na ní požáry a výbuchy skládkového plynu. Podle zákona je provozovatel
povinen skládku zabezpečit i po skončení jejího provozu a zamezit jejímu negativnímu vlivu na životní
prostředí a pro tento účel si musí vytvářet finanční rezervy.
Tady je však třeba říci, že skládka v Úholičkách je moderní, řízená skládka, která byla vybudována
podle novodobých zákonů a předpisů. Podléhá pravidelným kontrolám příslušných orgánů krajského
úřadu, odboru životního prostředí, bez jejichž úspěšných průběhů by nemohla být dále provozována.
Ve skládce je vybudován systém pro sběr skládkového plynu.
Přesto míváme někdy navečer pocit, že bydlíme v popelnici.
Cesta z Úholiček k Libčicím: nové pohoří
Co tedy s tím?
Skládka nad námi je a těžko můžeme snít o tom, že ji někdo odveze pryč. Můžeme ale usilovat o to,
aby její provozovatel dělal maximum pro naši bezpečnost a pohodlí – z našeho pohledu není kontroly
nikdy dost. Především chceme mít jistotu, že na skládku je ukládán pouze povolený odpad, který je
následně dostatečně překrýván inertním materiálem. Důležité je správné nakládání se skládkovým
plynem a zamezení jeho úniku. V neposlední řadě stojí dobré zabezpečení skládky před odlétajícími
pytlíky a zajištění jejich sběru po okolí. Můžeme o to usilovat několika cestami:
Pošlete stížnost
Když mi něco vadí, a sám jsem moc malý pán, abych s tím pohnul, jedna z možností je stěžovat si na
správném místě. Většina z nás si ze svých daní platí státní úředníky a je proto naprosto legální po nich
chtít, aby jednali v našem zájmu. (Co naopak nezmění vůbec nic, je nadávání na poměry v místním
šenku.)
Správným orgánem pro takovou stížnost jsou:
Krajský úřad středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství
Krajská hygienická stanice
Česká inspekce životního prostředí
Z následujícího prohlášení ČIŽP se dá předpokládat, že to ale nebude jednoduché. Pokud se totiž
nenajde konkrétní (hmotná) příčina zápachu, jako se například stalo na skládce ve Šlapanicích u Brna,
je obtížné prokázat jeho intenzitu, škodlivost a četnost.
„Hodnocení zápachu v ovzduší je velmi problematické. Právní úprava týkající se ochrany ovzduší
nezajišťuje dostatečné řešení této problematiky. Zápach je v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně
ovzduší, uveden pouze v definici znečišťující látky. Zápach je podrobněji řešen pouze ve vyhlášce č.
415/2012 Sb., kde jsou uvedeny návrhy opatření u provozovaných činností, u nichž může docházet k
emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem, například pro nakládání s odpady a odpadními
vodami, obalovny živičných směsí, výroba a zpracování polymerů, potravinářský a dřevozpracující
průmysl, chovy hospodářských zvířat. Kontroly stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší jako
potenciálních zdrojů zápachu byly zaměřeny na dodržování podmínek provozu, které mohou mít na
emise zapáchajících látek přímý vliv.“
(Výroční zpráva ČIŽP)
Ptejte se svého zastupitele
Dále máme své volené zástupce v obecních zastupitelstvech. Z iniciativy starosty Turska ing. Vlka byla
na základě stížností občanů dotčených obcích vytvořena Občanská komise, která se zabývá kontrolou
povozu skládky a komunikací s jejím personálem. V komisi mají své zástupce obce Tursko (P.
Dušánek), Úholičky (M. Jiráň), Velké Přílepy (D. Bečka) a Libčice (J. Čermák).
Zeptejte se tedy svého zastupitele, jak v této věci koná, nebo této občanské komisi pošlete podnět k
jednání (nejlépe přes podatelnu MěÚ). Podle sdělení starosty Turska totiž komise zatím neobdržela
žádné stížnosti – předpokládám, že mimo jiné proto, že o její existenci nikdo neví.
Na západní „stěně“ skládky už proběhla rekultivace
Můžeme chtít kompenzaci
Obec by dle mého názoru měla aktivně vstupovat do problematiky, která znepříjemňuje jejím
občanům život. Zde by například mohla (kromě aktivní účasti svého člena v Občanské komisi)
například po provozovateli skládky požadovat snížení ceny za odvoz odpadu jako kompenzaci za
újmu, která jí vzniká.
Naděje pro letošní zimu
V prohlášení, které nám zaslala A.S.A., se uvádí, že společnost v poslední době podnikla mnoho kroků
pro zamezení jakémukoliv zápachu ze skládky. Jedná se např. o kontrolu a přetěsnění plynových
studní, vyloučení biologických odpadů ze skládkování, celkové snížení množství ukládaného
odpadu. Navážený odpad je zhutňován a překrýván inertním materiálem, jehož úkolem je eliminovat
zápach. Uzavřené části skládky se rekultivují.
Uvidíme tedy, co nám letos v zimě západní vítr (ne)přinese. Sledujte to s námi a podělte se o své
názory a zkušenosti.
Ve článku byly použity tyto prameny:
Výroční zprávy spol. Regios
Matoušová, Jana. Analýza inženýrskogeologických a geotechnických poměrů skládky TKO v
Úholičkách: Diplomová práce. Praha: PřF UK, 2013. 100 s.
Alexandrová, Jana. Vliv skládky Úholičky na životní prostředí: Bakalářská práce. Praha: ČZU, Fakulta
životního prostředí, 2011. 67 s.
Komunikace s tiskovým oddělením Regios/A.S.A., korespondence se starosty obcí Řež, Úholičky,
Tursko, Velké Přílepy, Statenice, Únětice.