Chlumecak_05_12_web

Chlumečák
měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce
I. ročník | Květen 2012 | ZDARMA
Vážení čtenáři
D
nes bych se rád zamyslel
nad našimi hospodami. Zavzpomínal bych 45 let zpátky, kdy jsem obě nebo všechny
hospody navštěvoval. V zamyšlení nad hospodami musím počítat
i s historickou hospodou u Mezků.
Moje paměti sahají do období šedesátých let, kdy hospodě „šéfovala“ nezapomenutelná paní Mezková, pro všechny tetička. To byla
pro nás, kluky lačnící po točeném
pivku skutečně osoba tak blízká,
jako opravdová příbuzná. Její neskonalá dobrota všechny odzbrojovala. Hospoda v Chlumci byla vždy spíš pro svobodné a mladé, starší chodili spíše dolů ke Kozohorským.
Pátky a soboty, to se to
v hospodě sedělo. Bylo
plno, zpívalo se, Karel Kalina vzal harmoniku a už se
jelo. U kamen seděl pan Melichar, vedle Vašek Kukačka,
Tonda Mezek, Standa Roučka, který to měl do hospody
nejdál a Hynek Taraba v uniformě.
Nechci opomenout nikoho, ale Pepíčka Vynše musím připomenout,
byla to parta bezvadných, hodných lidí a přátel.
V dolní hospodě u Kozohorských?
No to bylo něco. Paní Kozohorská,
úžasná milá paní, vždy v dobré
náladě, naslouchající problémům
všech hostů a pan Kozohorský,
elegantní príma chlap, zapálený
pro fotbal, kterého jsme všichni
měli rádi. Když bylo nejhůř, spolu s panem Pepíkem Grubnerem
a Vaškem Grubnerem, vzali harmoniky a buben, a do rána bylo slyšet
spousty národních písniček.
Byl to vztah mezi hospodskými
Chlumečák | květen 2012
a jejich hosty. Nelze zapomenout
na legendární chataře, kteří po
skončení pracovního týdne v Praze, upalovali na chatu. A víkend
se začínal jak jinak, než u Kozohorských. Franta Khýn s paní
Boženkou, Jarda Maršík, Pepa
Mistaler, Shlegerovi, Pavel Šnajberg Eda Nosek a ostatní. Vedli se
moudré řeči. Posvícení a hlavně
Pěkná hodinka, to bylo setkání
všech chlapů ze vsi, kteří od devíti
ráno popíjeli a krmili se zdravými
výrobky typu guláš, koleno, býčí
koule, grog a požívali jiné znamenité dobroty. Užívalo se tak
divoce, že se do práce radši nešlo ani v úterý. A to
množství vypitých piv!
Pepíček Vynš jich vypil 100
za celé oslavy a jen amatéři se pohybovali pod 10 piv.
Dnes, když host vypije 10
a více piv, je považován za
chrabrého junáka a je oslavován hostinskými.
Jak nahoře, tak i dole měla
hospoda své věrné nebo nejvěrnější. Vaška Routu, pány Boučka
a Jona, Láďu Vokurku, Vaška Kotalíka, Jirku Vostárka. Někdy zavítal
Mirek Sedláček a to se potom i šermovalo a když přišel Míla Švorc,
tak se dělala i politika a když přišel
Vašek Nováků, tak jsme i policejně
vyšetřovali. Byly to časy. Hospoda
pro nás znamenala spoustu přátel, skvělých lidí, na které moc rád
vzpomínám. Většina už není mezi
námi, ale nedalo mi nevzpomenout
na své, vlastně naše kamarády
z mokré čtvrti a především na ony
legendární hostinské, kteří se tak
nesmazatelně zapsali do našich
srdcí.
Ilja Rozsypal, starosta
Vítání občánků
Lenka Kocourová
D
ne 8. května 2012 se konalo na sále OÚ v Malém
Chlumci Vítání občánků.
Letos byly přivítány tyto děti:
Matěj Loskot, Lucie Rychlíková a Anna Svobodová, které se
narodily od posledního vítání.
Slavnostní projev přednesl pan
starosta. Kulturní program
si připravily Adéla Horáková,
Kristýna Hůlová a Pavlína Kofroňová ze ZŠ Osov.
1
Zprávy Obecního Úřadu | Zprávy z obce
Usnesení z veřejného zasedání
zastupitelstva obce
Velký Chlumec konaného dne
24. dubna 2012 v Malém Chlumci.
Na jednání přítomni všichni zvolení zastupitelé obce .
1) Zastupitelé schvalují odvolání předsedy finančního výboru pana Jiřího Sládka,
a předsedy kontrolního výboru pana Stanislava Motla .
pro 7 zdržel se 0 proti 0
2) Zastupitelé schvalují jmenování pana
Motla předsedou finančního výboru .
pro 6 zdržel se 1 proti 0
3) Zastupitelé schvalují jmenování Jiřího
Sládka předsedou kontrolního výboru .
pro 6 zdržel se 1 proti 0
Slet čarodějnic
D
4) Zastupitelé schvalují předloženou Rozpočtovou změnu č. 1/2012 tak jak byla Lenka Kocourová
předložena
ne 30. dubna 2012 se uskutečnil
pro 7 zdržel se 0 proti 0
na hřišti ve Velkém Chlumci Slet
čarodějnic. Sešlo se zde asi 40 dětí
5) Zastupitelé schvalují příspěvek na činnost ŠIPKAŘŮ viz. žádost ve výši 6 000 Kč a téměř polovina byla převlečená za čaVčelařům Hostomice 3 000 Kč viz. žádost. rodějnice a čaroděje. Během večera děti
plnily úkoly, soutěžily a tančily. Za každý
pro 7 zdržel se 0 proti 0
splněný úkol dostaly sladkou odměnu. Na
6 / Zastupitelé schvalují zálohy na Dotace
ze státního rozpočtu v rámci souhrnného
dotačního programu na rok 2012 .
pro 7 zdržel se 0 proti 0
závěr si děti opekly vuřty. Nejhezčí dětská
maska nebyla udělena, protože vyhrály
všechny děti. Nejhezčí dospělou maskou
se stala Renata Valsová. Poděkování patří
OÚ Velký Chlumec a SK Chlumec za sponzorské dar, kulturní komisi za pěkně připravený program pro děti.
7/Zastupitelé schvalují dotaci na dětské
hřiště z fondu rozvoje obcí a měst Středočeského kraje ve výši 204 000 Kč.
Starosta obce Ilja Rozsypal 25. 4. 2012
Rozhledna –PROVOZNÍ DOBA 2012
DUBEN až ZÁŘÍ
ŘÍJEN
SOBOTA, NEDĚLE,
svátky
10.00 - 17.00 hodin.
10.00 - 15.00 hodin
STUDENÝ VRCH
ROZHLEDNA a OBČERSTVENÍ
Sdružení za ekologický rozvoj krajiny o.s,.
Velký Chlumec 60, 267 24 Hostomice
Informace : 606 436 893
e-mail: [email protected]
2
Chlumečák | květen 2012
Zprávy z obce | Společenská rubrika
Žijeme zdravě...
Sedmikráska obecná
Oslava Dne matek
Všichni ji dobře známe. Její bílé až narůžovělé květy se žlutým středem tvoří
krásné kvetoucí koberce.
Vidět ji můžeme od dubna do listopadu
zejména na loukách, v trávnících, ale i na
mezích.
Květy sedmikrásek sbíráme a sušíme pro
další využití, zejména čajů a sirupů.
Při sušení dbáme na to, aby květy byly
dobře prosušené a později nám neplesnivěly.
Prospívá při vykašlávání, působí protizánětlivě a hojivě. Doporučuje se také při
žlučníkovém onemocnění. Sedmikráska,
jak už je z názvu patrné, pomáhá při kožních chorobách v podobě koupelí, ale i při
léčbě nemocných dásní.
Můžeme jej využít i jako ozdobu do polévek i salátů.
Renata Valsová
Vaříme s...
Troubový guláš
paní Pavly
Horákové
1 až 1,5 kg masa
(hovězí nebo vepřové)
nakrájet na kostky,
3 až 4 velké cibule
nakrájet na drobno, 5 stroužků česneku nasekat, 2 lžičky gulášového koření, 3 lžičky
sladké papriky, 1 lžička pálivé papriky,
3 polévkové lžíce solamylu, 2 kostky masoxu, 1 rajčatový protlak, sůl podle chuti,
0,75 až 1 litr vody
Postup: Podle chuti můžeme přidat čerstvou papriku, kozí rohy nebo feferony.
Vše vložíme do pekáče přiklopíme, nebo
zakryjeme alobalem a dáme do trouby
vyhřáté na 250 stupňů. Pečeme hodinu
(vepřové) až hodinu a půl (hovězí).
V žádném případě neotevíráme
a nemícháme!
Dobrou chuť.
Chlumečák | květen 2012
Každou 2. neděli v květnu se slaví Den matek.
U této příležitosti se sešlo asi 35 žen z Malého a Velkého Chlumce v hospodě
Na Žižkově v Malém Chlumci, aby zde oslavily svůj svátek.
PODĚKOVÁNÍ
Chtěli bychom poděkovat touto cestou panu starostovi za organizaci našeho svatebního obřadu,
panu Kofroňovi za poskytnutí prostor klubovny
a paní Mojžíšové za vstřícnost a pomoc při svatební
hostině.
Dále děkujeme Vendule Kukačkové za pomoc s přípravou svatební tabule
a Veronice a Vašíkovi
Kukačkovým za krásný
hudební doprovod.
Novomanželé Petr
a Marcela Šrámkovi
3
Historie v okolí | Společenská rubrika
Partyzánský odboj na Dobříšsku
Není v dnešní „americké“době moderní
vzpomínat na cokoliv ruského, ale tyto vojáky, kteří bojovali v našich lesích a mnozí i položili život, si musíme připomínat
s úctou, která jim bezpochyby náleží.
U Dobříšského zámku je památník čtyřiadvacetiletého nadporučíka vyznamenaného titulem Hrdina Sovětského svazu.
Toto vyznamenání nedostával každý, ale
jenom skuteční odvážní lidé.
Udělejte si výlet na „Partyzánský památník“. Jenom chvilkou ticha uctěte jejich památku, a vzdejte jim hold za jejich
nesmírné oběti.
Partyzánský odboj na Brdech není bojová činnost v lesích od roku ’39 do roku
’45, ale skutečné tři měsíce od vysazení
prvního desantu do 9. května, kdy skončila okupace našich zemí, ale také skončila válka v Evropě. Možná naše představa
o bojích v našich lesích teď vyzní trochu
méně romanticky, ale válka tudy skutečně prošla a nechala nám tady své hrdiny.
Partyzánská skupina Fakel ve francouzské zahradě na dobříšském zámku.
V
ážení čtenáři našich novin.Již od
našeho nultého čísla z prosince loňského roku se pokoušíme našim čtenářům umožňovat seznámení s historií
Chlumce. Zatím se dostáváme do dávných
časů svaté Ludmily, Jana Nepomuckého,
počátku naší kroniky Chlumecké.
Dnes se pokusíme popojet do dob konce
II. světové války a připomeneme si partyzánský odboj v našem nejbližším okolí. Pro vytvoření těchto vzpomínek byla
použita i část diplomové práce studentky
vysoké školy v Pardubicích slečny Beldíkové.
Dobříš a její okolí byly velmi významnou oblastí protifašistického odboje.
V roce 1945 došlo ke změně v antifašistickém odboji v podobě ruských parašutistických skupin, které měly připravit podmínky pro postup Rudé armády. Na jaře
roku ’45 bylo shozeno celkem šestnáct
para skupin. Těchto partyzánů – vojáků
Rudé armády bylo skoro 300. Vesměs to
byli Rusové, dva byli Slováci, dva Italové
a snad i Španěl a jedna Češka.
Z těchto lidí byly vytvořeny tři skupiny – dobříšská, příbramská a kytínská.
Vůbec první partyzán seskočil za Trnovou, směrem k Babě. Je známo pouze to,
že jeho křestní jméno bylo Vasja. Ten se
setkal v lese s panem Josefem Burešem
z Dobříše, který mu poskytl pomoc, jídlo,
informace a pomohl mu najít v lese úkryt.
První větší oddíl, který přistál na Brdech se jmenoval Fakel – pochodeň, kterému velel plukovník Bogdan Petrovič
Bogun – Jakov Alexejevič Kozlov vlastní
jméno. (pozn. redakce – ulice na Dobříši je
4
Kozlov s hrabětem Josefem
Colloredo Mannsfeldem
pojmenována jako ulice Petroviče a domníváme se, že správné by bylo jméno ulice Kozlova, Petrovič je jméno po otci a navíc krycí
jméno). Členem této skupiny byl i otec
dnešního starosty Josef Rozsypal.
Další známé partyzánské skupiny byly
Priboj nadporučíka Rudnika, Sever majora Zaporožce, Uragan, jehož velitel Kurdrjcev zahynul při přistání, Škval velitele
Grigorijeva, Praga partyzánského velitele
Sokolova – Bronějova, Grom velitele Štěpova, Uragan II pod velením Saveljeva a v neposlední řadě Smrt fašismu pod velením
kapitána Olešinského. (památník v obci
Malá Buková) Tyto jména jsou symbolem
partyzánského boje v našem nejbližším
okolí.
K těmto partyzánským skupinám se
přidávali místní občané pod velením generála Beránka a vytvářeli tak první partyzánské bojové oddíly.
Řada těchto partyzánů padla v boji,
řada byla zatčena a popravena, umučena
v koncentračních táborech. Všichni známe
partyzánský památník v lese u Trnové, kde
padlo několik partyzánů. (pozn. redakce
– o obnovení křížů se postaralo několik Chlumečáků a vyrobil je Ládík Jarý).
Vzpomínka
na naše
zesnulé
v měsíci
květnu
Bohumil Klimt – 28. 5. 1967 – 58 let
Růžena Kordulová – 28. 5. 1969
70 let
Františka Jilmová – 10. 5. 1978 – 83 let
Marie Zíková – 16. 5. 1978 – 78 let
Anna Karnetová – 26. 5. 1978 – 65 let
Marie Smetanová – 28. 5. 1978 – 71 let
Adéla Štěpánková – 1. 5. 1982 – 76 let
Antonín Soukup – 29. 5. 1982 – 32 let
Lenka Vokurková – 18. 5. 1986 – 16 let
Stanislav Cihelka – 5. 5. 1995 – 72 let
Pavel Zídek – 20. 5. 1998 – 55 let
Josef Vinš – 16. 5. 2001 – 76 let
Naděžda Štěpánková – 24. 5. 2003
69 let
Růžena Veselá – 27. 5. 2005 – 74 let
Libuše Bartošová – 1. 5. 2007 – 72 let
Informace z dostupných smutečních
oznámení poskytla paní
Jaroslava Kozohorská
Chlumečák | květen 2012
foto: forum.valka.cz
Gaston Muchov
Zprávy z obce | Okolí
Po stopách piva v okolí...
Pivovar Hostomice
Gaston Muchov
V
Procesí k panence
Jan Kovářů
L
idová pranostika nelže, a tak po pátečním letním počasí už od rána prší
a fouká studený vítr. Přesto se v sobotu
12. května sešlo 16 poutníků a po společném fotografování vyrážíme od chlumecké kapličky směrem ke Svaté Hoře.
První zastávka je pod Kuchyňkou a aby
se ani nejmladší účastníci Krystýnka (11)
a Petr (9) Sanických cestou snad nenudili,
je pro ně připavena malá hra – najít nám
správnou cestu k dalšímu cíli – vesnici
Buková. Není to pro ně nic těžkého a kolem desáté se už občerstvujeme v místní
hospodě výbornou bramboračkou. Po
krátkém posezení pokračujeme v cestě do
Pičína, kde si prohlédneme opravený kostel. To už je za námi více než polovina cesty, přestalo pršet a po chvíli pochodování
po silnici se u kapličky pod kopcem Strážný napojujeme na „zelenou“, která nás
dovede až ke starému židovskému hřbitovu na kraji Příbrami. Na Svaté Hoře, kam
přicházíme před druhou hodinou (přesně
podle programu) na nás už čekají ti, kteří
se rozhodli jet z Chlumce autobusem.
Po fotografování nám pan profesor Frajer
vypráví o vzniku a historii poutního místa. Kdo má zájem, může se zúčastnit mše
svaté, kterou celebruje Mgr. Michalčík. Po
jejím skončení je již připraven autobus na
zpáteční odvoz a hlavní organizátor, pan
Ladislav Jarý rozdá všem účastníkům pamětní listy. Celá pouť pak končí vynikající večeří v hospodě U Kozohorských ve
Velkém Chlumci. (Servírovala se vepřová
pečeně a guláš).
Nejmladšími účastníky byly Lucinka
Rychlíková (v kočárku) a Krystýnka a Petr
Sanických. Čest seniorů se ctí obhájil pan
Antonín Kafka (77).
Poděkování patří původním členům TSSB
a SERK Ladíkovi Jarých a Slávkovi Ježdíkovi za skvělou organizaci, včetně programu pro děti a zajištění autobusu na
zpáteční cestu! panu profesorovi Frajerovi
za poutavý a poučný výklad a v neposlední řadě Jaroslavě a Josefovi Kozohorských
za přípravu výborné večeře.
Pamětní list je vydán na sedm poutí, za
rok tedy nashledanou!
znáte svoji obec?
Vaši odpověď na otázku: kde se nachází
místo, které vidíte na fotografii?
zasílejte na emailovou adresu:
[email protected] do
10. června 2012. Jména těch, kteří poznají
místo na fotografii uvedeme v příštím čísle CHLUMEČÁKU.
Správnou odpověď na otázku z minulého
čísla (pod Muchovem) nám zaslal náš
čtenář: Pavel Reh Děkujeme.
Chlumečák | květen 2012
minulé čísle našich novin jsme se seznámili s historií Osovského pivovaru.
Dneska se pokusíme shrnout veškeré dostupné materiály o pivovaru Hostomice.
Historie pivovaru je částečně podobná pivovaru Osov. Je ale potřeba říci, že výroba
– výstav piva byl asi o polovinu menší než
Osovský.
Pivovar, kterého budova ještě stojí a je
v současné době rekonstruována, je pod
náměstím směrem na Běštín. Jedná se
vlastně o soubor budov s pivovarskou
věží, sladovnou a vlastní provoz. V patře
se nachází sál a v přízemí prý jsou klenbové místnosti. Za bývalého režimu zde
bývaly byty.
Hostomice byly povýšené ve čtrnáctém
století na městečko a později dokonce na
město. Hostomice bývaly vždy obchodním centrem a vlastně centrem trhovým,
scházeli se zde na náměstí trhovci a prodávali svoje výrobky, dobytek, zemědělské produkty a pod.
Pivovar vznikl přibližně kolem roku
1340. Jeho první majitelé byli nejspíše
Berkové z Dubé – význačný šlechtický rod.
Později pivovar získali Dubští z Třebomyslic a ještě později Královská komora.
Pivovar ve své historii několikrát vyhořel a jeho současnou podobu vystavěl na
místě původní stavby pan František Lener, který umístil spilku na druhou stranu silnice. Pozdějšími majiteli byli Anna
Jandová a Antonín Krubner. Největšího
rozmachu ale dosáhl pivovar za majitele
pana Václava Greifa.
Výrobu ukončil pivovar za okupace v roce 1942. Po válce byl pivovar na čas opět
zprovozněn, ale v roce 1947 byla výroba
definitivně ukončena.
V současné době lze vidět kolem pivovaru čilý ruch a můžeme snad jen doufat, že
po ukončení stavebních činností, budeme
mít možnost ochutnat Hostomické pivo
a také možná posedíme přímo v pivovaru.
Přejeme majitelům pivovaru, aby se jim
jejich snažení povedlo a podařilo historii
pivovaru obnovit.
5
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie
nikoho nezabije – 6. část
Jan Štěpánek
Po Ferdinandu Maxmilianu, hraběti z Kaunic, vlastnili osovské
panství Ferdinand Rudolf z Valdštejna, hejtman podbrdského
kraje a Jan Vilém, hrabě z Kaunic (do roku 1721). V majetku hrabat
z Kauniců zůstalo osovské panství až do roku 1804. Kaunicové si
o svém panství vedli podrobný přehled. Z dobových zápisů (okolo
roku 1756) se můžeme dozvědět tehdejší počet obyvatel: Skřipel
99, Velký Chlumec 121 a Malý Chlumec 33. Dále se můžeme dočíst
o tom, že farní kostel ve Skřipli byl sešlý a nedostačující. Proto dal
Jan Adolf Kaunic v letech 1728–1737 postavit v Osově nový barokní kostel sv. Jana Křtitele a nový zámek.
Kostel vyprojektoval slavný vlašský stavitel Bartoloměj Scotti
a dohlížel na její stavbu až do své smrti (1737). Kostel dostavěl
v roce 1738 jeho přítel, italský stavitel Anselm Martin Lurdy.
Vnitřní fresky zhotovil vlašský mistr de Pini podle návrhu malíře
Jakuba Brauna.
Po dokončení stavby byla z osovského kostela přenesena křtitelnice z červeného mramoru a tři starobylé zvony. V roce 1737
byly do Skřiple dány dva nové zvony. Ve čtvrtek 15. června 1741
byl nový kostel v Osově povýšen na farní a zároveň se přestěhovala ze Skřiple fara. Skřipelský kostel začal od té doby stále více
chátrat, proto byl v roce 1768 zbourán a na jeho místě postaven
nový barokní kostel sv. Šimona a Judy. Okolo kostela byl zřízen
nový hřbitov a v roce 1778 byla postavena kostnice, kam se uložily
kosti, pocházející ze starého hřbitova.
Kostel posvětil pražský vikář Heina a byl přidělen jako tzv. filiální k farnímu kostelu v Osově. Dovnitř byl v roce 1794 umístěn
oltář, pocházející ze zbořené loretánské kaple na
Dobříši. Tento původem dobříšský oltář byl roku
1858 věnován kostelu Navštívení Panny Marie
v Lašovicích u Orlíka a do Skřiple byl dán nový oltář
z kostela sv. Mikuláše ze Zvíkova.
Ze zbouraného kostela pocházejí i tři náhrobní kameny, které byly vsazeny do hřbitovní zdi. První z nich
patří rodu Vratislavců z Mitrovic, druhé dva Holanům
z Jiljova (podle tvrze Jiljov u Holan v okrese Č. Lípa) –
Jiřímu a jeho manželce Barboře z Baršteina. Jiří byl
pánem osovského panství v letech 1562–1585. Všechny náhrobní kameny byly vytesány z červeného, bíle
žíhaného mramoru.
Druhá vlna osadníků
Při stavbě osovského kostela a zámku bylo do našeho
kraje přivedeno v letech 1728–1737 opět množství
německých řemeslníků, kteří se zde jako jejich předchůdci před padesáti lety usadili. Po Janu Adolfovi
zdědil panství v Osově jeho syn Michal Karel, který
byl císařským komořím a apelačním radou (zjednodušeně–radou u odvolacího soudu – pozn. red.). Zemřel
v roce 1820. Jeho památku připomíná socha jeho patrona sv. Michala Archanděla, která stojí na cestě z Osova
do Skřiple.
Rod Kauniců se o svoje panství vzorně staral, podle
kroniky to bylo ale často na úkor okolních vesnic. Například si přivlastnil (není zaznamenáno jakým způsobem) velký kus lesa na Housině, který patřil neumětel6
ským sedlákům, stejně jako les na Chlumku, který patřil Běštínu.
S Hostomicemi vedl spor o statek a kopec Šibernu, v Radouši spojil 4 statky do panského dvora a zřejmě si i přivlastnil pole skřipelské farnosti.
Robota
V roce 1804 Kaunicové prodávají Osov s vesnicemi Skřipel a Chlumec Františkovi hraběti ze Schindenbüchu. Ten panství s okolními vesnicemi vzápětí (1805) prodává komořímu a dvorskému radovi Václavovi Michaelovi Ubellimu ze Siegbürku, který si v roce
1817 přikoupil vesnici Všeradice. Václavova manželka byla Gabriela, hraběnka Vratislavka z Mitrovic. Ubelli v roce 1818 prodává
osovské „zboží“ Josefovi, hraběti Vratislavovi z Mitrovic, který
byl dvorním radou a komořím.
Vesnicím, které patřily pod správu panského dvora (v případě
Chlumce pod osovský), se říkalo „zboží“. Obyvatelé vesnice měli
povinnost pracovat na polích, lesích a lukách svého pána po
přesně daný počet dní v roce. Za tuto práci nedostávali zaplaceno
a museli ji vykonávat často pod hrozbami pokut nebo výprasku
od drábů. Tato povinnost sedláka nebo rolníka svému pánovi se
označuje jako robota a zanikla zrušením nevolnictví (patentem
JosefaII.), respektive zánikem poddanství v roce 1848.
V robotním systému se správa panství dělila na politickou – tu
vedl vrchní, kterému pomáhal justiciár (úředník se soudní pravomocí) kancelářský a několik písařů. Druhá část správy byla hospodářská, kterou obstarávali správce, pojezdný, šafář (dohlížel na
správné vykonávání prací na panství), poklasný (měl na starosti
správu stodol na panství) a drábové (sluha, který dohlížel jak
poddaní plní svoje povinnosti). Finance a vybírání daní měl
na starosti důchodní. Lesy spravoval polesný, který měl
podřízené revírníky, mládence a hajné. Právní záležitosti
panství vyřizoval justiciár.
Robota byla vyměřena podle majetku. Osadníci se dělili na sedláky, chalupníky a domkáře. Všichni měli povinnost poskytovat robotu ruční nebo s potahem. Robotu
nařizoval rychtář – tím býval nejbohatší sedlák z vesnice.
Rychtář chodil každou neděli k vrchnímu „k řízení“. Tam
podával zprávu o tom, jaká práce se na panských pozemcích udělala za uplynulý týden a dostával pokyny, co se
má udělat ten příští. Rychtář byl od roboty osvobozen.
Sedláci měli povinnost vykonávat jízdní robotu dva dny
v týdnu, chalupníci jeden den. Domkáři byli povinni
robotovat 1 a půl dne v týdnu po celý rok.
Podle dochovaných zápisů byly všechny pozemky, na kterých leží naše obce, majetkem osovského
panství. Ti, kteří na nich mohli hospodařit, měli za
povinnost robotovat za to na panských pozemcích.
Takové smlouvě se říkalo kontrakt a byl jím vázán
například Václav Průša, chalupník z čp. 18 v Malém
Chlumci. Smlouva byla sepsána 9. července 1828.
Podepsáni jsou Petr Treitz (právní) a Josef František
Keisler (vrchní). Václav Průša a jeho manželka Dorota
jsou bez podpisu – jako negramotní udělali pouze tři
křížky.
Pozůstatky
sochy sv.
Michala
Pokračování v příštím čísle
Chlumečák | květen 2012
foto: J. Štěpánek
Nový kostel a zámek v Osově
Z okolí obce
Konec Klondajku
Na dříve nejhlídanějším místě Brd se dnes vyrábí elektřina.
Jan Štěpánek
Chlumečák | květen 2012
k té už nedošlo. Útvar se ještě účastní cvičení Flying Rhino v červnu 2000. Od jara
2001 dochází k postupnému omezování
činnosti. Na podzim 2001 byl útvar zcela
zrušen a areál opuštěn.
Dnes, po více než deseti letech, jsou prostory bývalých ubytoven a technického
zázemí (úseky A a B – viz. plánek v březnovém Chlumečáku) zcela nepřístupné.
Podle informací dostupných na internetu
je zakoupila před 6 lety od města Dobříš
pražská firma ESOX lentus za 20,5 milionu
a provozuje tam fotovoltaickou (solární)
elektrárnu. Zónu C, ve které byly umístěny raketové systémy, spoluvlastní Jerome
Colloredo-Mannsfeld a Kristina Colloredo-Mansfeldová. Tato část není hlídaná,
ani udržovaná a příroda si zde pomalu
bere zpátky to, co jsme ji před třiceti lety
vzali.
Pokud má někdo z čtenárů Chlumečáku
přesnější informace o využítí bývalé raketové základny, ozvěte se nám do redakce.
Rádi váš příspěvek zveřejníme.
zdroj: www.brdy.org, foto autor
V
minulých dílech našeho vyprávění
o Klondajku jsme se dozvěděli, že
k úplné dostavbě základny a jejímu
začlenění do systému protivzdušné obrany státu, došlo na přelomu let 1984 a 1985.
Po společensko-politických změnách v listopadu ’89 se očekávalo, že armáda základnu opustí, ale tento předpoklad se
nenaplnil. Rozhodnutí o předčasném vyřazení protiletadlového raketového kompletu (PLRK) Vega z výzbroje naší armády
a zrušení protiletadlové raketové skupiny
VEGA v Dobříši padlo až 31. prosince 1994.
Nepochybně se tak stalo i z ekonomických
důvodů a pod tlakem Severoatlantické
aliance.
Útvar byl v roce 1995 reorganizován
a přezbrojen. Namísto původního PLRK
S-200 VEGA (rakty dalekého dosahu) byl
vybaven systémem PLRK středního a malého dosahu S-75 VOLCHOV a S-125 NĚVA.
Původní řízené střely byly rozebrány ve
výzkumném ústavu ve Slavičíně.
K další reorganizaci dochází v roce
1997, kdy ukončuje svoji činnost skupina
VOLCHOV a ve výzbroji zůstává pouze raketový systém NĚVA. Poslední změna nastala v roce 2000. Ze skupiny NĚVA vzniká
vojenský útvar 4431 Dobříš pod velením
podplukovníka Křejčího a stává se součástí protivzdušné obrany států NATO.
Poslední velkou investicí do základny je
kompletní rekonstrukce izolace hlavního skladu raket. V plánu byla i celková
rekonstrukce kuchyňského bloku, ale
7
Cestopis
Putování na (skoro) konec světa.
1. část
U.S.
U.K.
NORWAY
Oslo
SWEDEN
NETH.
GERMANY
FINLAND
Berlin
Helsinki
POLAND

praha
Warsaw
SLOV.
HUNG.
UKRAINE
ROMANIA
Bucharest
LITH.
LAT.
EST.
Vilnius
Minsk
BELARUS
Kiev
Chisinau
Kharkiv

moskva
Konets'k
Ankara
TURKEY
Oral
Atyrau
GEO.
T'bilisi
ARM.
Yerevan
Tabrz
Gaston Muchov
P
rvní návštěvu Ruska jsem ještě za
„totáče“ absolvoval s první výpravou turistů na dovolené v luxusním
hotelu Družba na Jaltě. Na Krymu se rekreovali lidé z celého bývalého „Sojuzu“.
Při jednom z výletů po pobřeží jsem se
seznámil s člověkem, který ve mně probudil myšlenky, jak asi vypadá Rusko daleko
za Uralem, v blízkosti Bajkalu, a co třeba
Vladivostok?
Ten člověk byl z Irkutska a v podstatě
zavinil v dobrém slova smyslu moje další
putování. Stal se mým přítelem. CK zrovna divoce nenabízely do těchto lokalit
zájezdy a pouze ruské CK po prověření
„rekreanta“ lecos zařídily, ale nejzazším
městem, kam vás pustily, byl Chabarovsk.
A dál to nešlo.
Tam, kam mne to táhlo, bylo dál. Vladivostok a Nachodka, obrovské přístavy
na konci světa (Ruska). Vede tam z Mosk-
Nukus
Baghdad
IRAQ
Tehran
Aomori
Pavlodar
vladivostok 
Harbin
Aqmola
KAZAKHSTAN
Aqtau
SYRIA
TURKMENISTAN
Ashgabat
Semey
KUWAIT
Tashkent
Mashhad
Almaty
Bishkek
Dushanbe
TAJ.
Herat
AFGHANISTAN
PAK.
Kashi
Urumqi
CHINA
memor iál „Vojensk
á sláva“.
Ponorka C-56
je 9 hodin posun. Po anabázích s bagáží
a nezbytnými razítky jsem se protěsnal
ven z letiště na začátek mého dálnovýchodního putování...
Pokračování v příštím čísle
hotel Družba na Jaltě
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Antonín Kotouč, Ilja Rozsypal, Jaromír Schreiber, Jan
Štěpánek, Renata Valsová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183,
email: [email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě
na email OÚ). Děkujeme .
8
Tokyo
Qyzylorda
vy Transsibiřská magistrála
a její severní větev Bajkalsko
– Amurská magistrála. A ještě
dál Sachalin, Kurilské ostrovy,
Čukotka, Kamčatka.
Jak na to? Můj přítel z Irkutska se stal mojí nadějí.
Korespondenčně jsem s ním
čile komunikoval a on mě zásoboval spoustou informací.
Nutno říci, že
jsem Irkutsk navštívil až po 19ti letech při
mezipřistání cestou na Dálný východ. Bohužel jsem
se se svými přáteli nikdy
nesetkal.
A tak jsem začal. Po
revoluci nebyly potřeba
víza a ceny byly velmi
zajímavé. Letenka Praha
– Moskva – Vladivostok
a zpět za 6 100 korun!
Nebyl jsem vybaven žádným povolením, propustkami apod. Moje
první cesta vedla do městečka Olga, kde
jsem si korespondenčně sehnal kamaráda, který mi napsal, přijeďte, žádný
problém. Tento muž mi později velmi
pomáhal. Byl to významný člověk s velkými pravomocemi.
Letěl jsem do Moskvy vybaven ruksakem, poloviční znalostí jazyka a kamarádem, který tam na mne čekal.
Trvání letu Moskva – Vladivostok je 9
hodin. 180 cestujících a já jediný cizinec. Mezi Vladivostokem a Prahou
SAUDI
ARABIA
CHINA
UZBEDISTAN
KYRGYZSTAN
IRAN
MONGOLIA
Chlumečák | květen 2012
foto: archiv F. Mezka
Dneska začínáme se slíbeným seriálem
Franty Mezka o cestách po Rusku.
Jedná se o ukázky z připravované
knihy „CESTY NA VÝCHOD“. Máme od
autora povoleno s textem pracovat,
měnit slovosled, zkracovat, případně
doplňovat. Jediné, co dělat nebudeme,
je měnit myšlenku .