ostře sledované vlaky - maturitniotazky.webz.cz

OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY
Bohumil Hrabal
AUTOR:
Bohumil Hrabal
– ( 28.3.1914 – 3.2.1997 )
– český prozaik 2.poloviny 20.století
– původně se jmenoval Bohumil Kilián (matčino příjmení), otec se k němu nehlásil,
jméno Hrabal získal od svého otčíma, který pracoval jako účetní v pivovaru Polná
(předobraz Francina z Postřižin)
– jeho strýc je předlohou pro Pepina (Postřižiny)
– je spojován s Nymburkem, kam se jeho rodina přestěhovala z Brna (Nymburská
trilogie)
– jeho studium na právnické fakultě UK v Praze bylo přerušeno uzavřením vysokých
škol za okupace, studia dokončil hned po válce
– během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech (Ostře
sledované vlaky), později ve sběrně starého papíru (Příliš hlučná samota)
– vlastnil chatu v Kersku (Slavnosti sněženek)
– r.1965 vstup do Svazu československých spisovatelů, redaktor Literárních novin
– r.1970 zákaz publikování, exilová a samizdatová literatura
– r.1975 se omlouvá režimu (v časopise Tvorba) a získává zpět možnost publikovat
– vydáván samizdatovým nakladatelstvím Pražská imaginace (až od r.1985)
– přátelil se s Egonem Bondym (český básník, underground, jeho básně
zhudebňovala skupina Plastic People of the Universe)
– zemřel po pádu z okna v pátém patře Ortopedické kliniky nemocnice na Bulovce, ve
které se léčil
– byl pohřben v rakvi s nápisem Pivovar Polná
– ctil pětici spisovatelů: Hašek, Kafka, Klíma, Deml, Weiner
Dílo
– časté autobiografické prvky (v Ostře sledovaných vlacích – jako hlavní hrdina
pracoval na dráze, postava Viktoria hovoří o Kersku, kde měl Hrabal chatu)
– humor, nadsázka, černý humor
– slang, nespisovná a hovorová čeština
– většina děl je bezsujetová (nemá souvislý děj), ovšem právě Ostře sledované vlaky
jsou výjimkou (tedy sujetová próza)
– začínal jako básník, ovlivněn poetismem a surrealismem
– Pábitelé, r.1964 – sbírka povídek, pábitelé jsou osobité postavy s originálním a
poutavým způsobem vyprávění, které mají velkou chuť do života, optimismus...
např. Strýc Pepin, pábení se vyznačuje srozumitelným, hospodským jazykem, velká
inspirace Haškem
– Nymburská trilogie: Postřižiny – 1. díl, 2. díl – Krasosmutnění, 3. díl – Harlekýnovy
milióny
– poetismus – výhradně český směr, optimismus, oproštění se od politiky, hravost,
chybí interpunkce (např. Nezval)
– surrealismus – osvobození mysli, podvědomí, sny, představy, myšlenky (např.
André Breton)
– dadaismus – nerozumnost, ohlas na 1.sv.v. (stejně jako surrealismus), anarchie,
destrukce jazyka, (např. Apollinaire)
– užívá kontrasty – krása a ošklivost, drastické obrazy
– často stejný začátek a konec kapitoly – Obsluhoval jsem anglického krále
– Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – skládá se pouze z jedné věty
– Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – zfilmováno Menzelem jako
Skřivánci na niti
– Něžný Barbar, Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále a další
Filmové adaptace
– Menzel – Perličky na dně, Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Slavnosti sněženek
– Caisová – Příliš hlučná samota
– Koliha - Něžný barbar
DĚJ
- Děj povídky se odehrává v roce 1945 v malém městečku, v prostředí nádražní stanice.
Přes nádraží často jezdily německé ostře sledované vlaky (transporty) s nákladem
zbraní, zásob i vojáků zmrzačených ve válce. Často zde také transporty zastavovaly a
vojáci vykládali mrtvé, kteří zemřeli po cestě.
Vyprávěno Milošem Hrmou, mladým výpravčím v ich formě. Dozvídáme se, že hlavní
hrdina spáchal sebevraždu kvůli problémům se svou dívkou Mášou, kterou není schopen
sexuálně uspokojit. Jak Miloš sám říká, trpí ejakulatio prekoks (předčasným výronem),
vždy před tím ,,zvadne jako lilium“. Doktor mu poradí ať si ,,smočí parůžek u nějaké starší
dámy“. :D
Miloš se rozhodne nabrat zkušenosti u paní přednostové, ale ta jej odmítne.
Jeho velkým vzorem je výpravčí Hubička, který je současně v disciplinárním řízení,
protože měl v pracovní dobu pletky se sekretářkou Zdeničkou. Právě Hubička prozradí
Hrmovi, že se chystá vykolejit vlak, který má projet příští noc stanicí. Uloží mu úkol, aby
hodil do vlaku nálož. Miloš souhlasí.
Na nádraží přichází záhadná Viktoria Freie, která Hubičkovi předá balíček s bombou.
Poté si s ní Miloš úspěšně zasouloží.
Nastává čas akce. Když projíždí transport, Miloš hodí ze semaforu výbušninu do
jednoho z vagónů. Na konci vlaku však Miloše uvidí němec. Oba se navzájem postřelí.
Miloš, střelen do hrudníku, spadne ze semaforu dolů vedle německého vojáka, který je
smrtelně raněn. Z posledních sil opakuje MUTTI, MUTTI... Vlak úspěšně exploduje. Miloš
si uvědomuje, že oba dva zbytečně zemřou jen proto, že se zde setkali v době války, kdy
jsou proti sobě postaveni jako nepřátelé. Zastřelí vojáka, aby netrpěl a sám umírá.
- dvě dějové linie – 1. okupace očima obyčejného člověka, odpálení vlaku a 2. Hrmovy
potíže v erotické oblasti
- ve chvíli kdy se hrdinovi podaří překonat osobní trauma, umírá při odbojové akci
JAZYK, KOMPOZICE DÍLA
-
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
novela, r.1965
psána v ich formě retrospektivně s tím, že se hlavní hrdina ve svých myšlenkách
vrací do minulosti a osvětluje tak příčiny současné situace
napsána osobitým způsobem s nezvyklou větnou skladbou a její myšlenky (tzn.
myšlenky hlavního hrdiny) jsou koncipovány tak, aby zahrnuly problémy
průměrného občana té dané doby a situace
dlouhá souvětí, pokus o spontánní prózu
chrlení historek, není čas na tečky
humorná rovina, tragikomično
závěr podobný s Na západní frontě klid, kde také v příkopu ve dle sebe umírají dva
nepřátelé, umře však jen jeden a hlavní hrdina Pavel umírá až při jiné příležitosti,
zatímco ve Vlacích umírají v příkopu oba
konfrontuje intimní život naivního mladíka s krutostí válečné reality
odborné výrazy ze železničního prostředí
obsahuje německý jazyk v dialozích němců
nepisovné výrazy – prdeláč, fofrovat
nespisovné tvary slov – mužskej
princip opakování – často opakuje již jasnou skutečnost, působí dojmem
obyčejného (hospodského) vypravování, pábení
časté opakování spojovacích výrazů
vše podrobně popisuje
nevšední přirovnání
protifašistická próza
z příjemných historek najednou přechází do brutálních epizod (dobytek v hrozných
podmínkách ve vagonech, dívka, které bomba utrhla obě nohy)
dělena na kapitoly bez názvu
LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT
– děj novely se odehrává ke konci 2.sv.války za okupace
– napsáno však v r.1965
60.LÉTA
- počátek uvolňování r.1956 – projevy Hrubína a Seiferta, kteří požadovali svobodu
umělce
- vydáván Camus, Škvorecký, Faulkner, Literární noviny
- politické rehabilitace – r.1960 – 1.velká amnestie (Pecka)
- r. 66-67 – Zahradníček, Prokůpek, Křelina
- literární rehabilitace – vydávána díla dříve zakázaných autorů, stále však nemůže
vyjít Proč nejsem komunistou od Čapka
- pražské jaro r.1968
- 4.sjezd spisovatelů, r.1967 – Kundera, Havel, Vaculík – nespokojenost s vedením
strany
- r.1968 – tajemník strany – Dubček, prezident - Svoboda
- Dva tisíce slov – Vaculík, podepsáno všemi kdo cítili ohrožení demokratického
vývoje v zemi
- 21.8.1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy
– do stejné doby (takřka konec války) je zasazeno dílo Zbabělci (Škvorecký), příběh
mladých hrdinů za okupace zobrazuje i Otčenášek – Romeo, Julie a tma nebo Drda
– Vyšší princip
– SROVNÁNÍ ZBABĚLCŮ A OSTŘE SLEDOVANÝCH VLAKŮ
- oba hrdinové řeší vlastní problémy na pozadí konce války, která je zatlačena do
pozadí, oba jsou mladí a řeší sexuální záležitosti (Miloš – ejakulatio prekoks, Danny
– chce holku)
CHARAKTERISTIKA POSTAV
– Miloš Hrma – nesmělý, naivní mladík, toužicí po tom stát se konečně ,,mužem“, má
smysl pro humor, zbrklý (neváhá zapojit se do odboje), v hloubi duše je nervózní z
nacházejícího večera, kdy se má pomilovat se svou přítelkyní
– výpravčí Hubička – nadržený, hloubavý (stejně myslí jen na to jedno) svůdce žen
– přednosta stanice – miluje jen své holuby, těší se na povýšení, samolibý, cholerik
VÝZNAM, SYMBOLIKA
– Hrabal kritizuje válku a přichází s názorem, že se měli všichni Češi postavit
Němcům na odpor, jakmile vtrhli do země a ne nečinně přihlížet. Kritizuje
maloměšťáctví – Miloš má pocit, že ho každý sleduje zpod záclony – pokrytectví a
fašismus
– jednou z autorových myšlenek bylo přiblížit chod malé železniční stanice v roce
1945, kdy republikou projížděly ostře sledované transporty. Kvůli jejich zpoždění
neváhali Němci střílet
– Další z autorových myšlenek bylo říci čtenářovi, že nic není takové jak vypadá a že
za vlast může bojovat kdokoliv, bez ohledu na to, jaký je
ZAJÍMAVOSTI
– novela byla zfilmována už za rok po svém vydání, tedy v r.1966 Jiřím Menzelem
– SROVNÁNÍ KNIHY A FILMU
- film se až na maličkosti poměrně drží knižní předlohy
- největší rozdíl je v závěru, zatímco v novele Miloš umírá v příkopu s němcem, ve
filmu je zastřelen pouze Miloš
- film – lineární vyprávění, kniha – častá retrospektiva
- film je více lechtivější