Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources
č. 2 2010
téma
4–7
Máme PERSPektivu
interview
10–14
Michal Kuča
fotoreportáž
22
Colours of Ostrava
Editorial
Vážení čtenáři,
před dvěma lety jsme společně s Mikem Salomonem, předsedou
představenstva NWR, ohlásili program „Safety 2010“, který obsahoval řadu opatření ke zvýšení bezpečnosti práce v našich dolech.
Od té doby jsme připravili mnoho projektů, soutěží a především
jsme investovali přes půl miliardy korun do nových ochranných a
technických pomůcek pro zaměstnance. Věřili jsme, že ke zvýšení
bezpečnosti podstatně přispějí také investice do moderních těžebních technologií pořízené v rámci projektu POP 2010.
Jsem potěšen mimořádným úspěchem těchto aktivit, které vedly k
poklesu množství evidovaných pracovních úrazů téměř o polovinu
ve srovnání s rokem 2007. Abych byl konkrétní – počet registrovaných úrazů přepočtený na miliony odpracovaných hodin (tzv.
koeficient LTIFR) klesl z hodnoty 15,33 v roce 2007 až na hodnotu
8,08, které jsme dosáhli v prvních třech čtvrtletích roku 2010.
Naším cílem je dále zvyšovat bezpečnost práce pod zemí tak,
abychom do roku 2015 snížili ukazatel úrazové četnosti až k číslu
5. Péčí o bezpečnost zaměstnanců patří NWR již nyní mezi těžaři
do evropské špičky. Pokud se nám podaří naše plány uskutečnit,
budeme se moci směle srovnávat i s těmi nejvyspělejšími světovými
firmami.
Pevně věřím, že i v příštích číslech Open Mine přineseme stejně
dobré zprávy, a to nejen na poli bezpečnosti práce.
Příjemné čtení
Klaus-Dieter Beck
výkonný ředitel
New World Resources N. V.
Open Mine č. 2 I 2010
Vydavatel: New World Resources N. V.
Jachthavenweg 109h
1081 KM Amsterdam, Nizozemsko
Tel.:+31 20 570 2200
Fax:+31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: www.newworldresources.eu
Šéfredaktor: Vladislav Sobol
Produkce, výroba a distribuce:
BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 22. 12. 2010
Veškerá práva vyhrazena. Používání
a kopírování obrázků, které jsou obsaženy
v této publikaci, je bez písemného souhlasu
NWR zakázáno. Loga společností, produkty
a služby uvedené v této publikaci jsou
obchodními značkami příslušných firem.
Své případné dotazy, náměty či připomínky
můžete posílat na e-mailovou adresu:
[email protected].
Elektronická verze dokumentu včetně
aktivních odkazů je dostupná na webových
stránkách společnosti:
http://www.newworldresources.eu/openmine
Obsah
2–3aktuality
Hospodářské výsledky
za 3/4 roku 2010
4–7
4-7
téma
Máme PERSPektivu
8aktuality
První rok s Continuous
Improvement
9aktuality
Představení společnosti:
Bogdanka
10–14interview
Michal Kuča
15příběh
Kam po škole?
Perspektivu má těžební průmysl
10–14
16–17nadace OKD
Ceny Nadace OKD 2010
18těžba ve světě
Bitva o těžební daň pokračuje
19těžba ve světě
Brusel chce zavřít ztrátové doly,
OKD se to netýká
18–19
20–21
sponzoring
22
fotogalerie
Státní energetickou koncepci
nelze měnit každý rok, říkají
experti
Léto v OKD
Open Mine 2 I 2010
1
aktuality
Hospodářské
výsledky za 3/4
roku 2010
Hlavní údaje
•Pokračujeme v dosahování produkčních a prodejních cílů
pro rok 2010.
–Těžba 11,5 mil. tun uhlí a produkce 1 mil. tun koksu
–Externí prodeje 10,5 mil. tun uhlí (5,5 mil. tun koksovatelného a 5,0 mil. tun energetického uhlí) a 1,1 mil. tun koksu
Komentář předsedy
představenstva
(redakčně kráceno)
„V průběhu třetího čtvrtletí roku 2010 jsme dosáhli významného posunu v naplňování naší dlouhodobé strategie zvyšování
efektivity a návratnosti našich existujících aktiv, při současném
sledování všech příležitostí k rozšiřování našeho podnikání tak,
abychom mohli stanout v čele konsolidace těžebního a koksárenského průmyslu ve střední a východní Evropě.
•Přesvědčivé výsledky v říjnu 2010, kdy jsme dosáhli produkce
1164 tis. tun uhlí a 95 tis. tun koksu.
•Poptávka zůstává na vysoké úrovni, zejména v oblasti koksovatelného uhlí a koksu.
•Výsledky za první tři čtvrtletí roku 2010 odrážejí vyšší výnosy
dosahované díky vyšším objemům prodeje koksovatelného
uhlí a koksu a vyšším cenám v porovnání se stejným obdobím
roku 2009.
– Těžba uhlí 8,09 mil. tun a produkce koksu 732 tis. tun
–Celkové externí prodeje 7566 tis. tun uhlí a 812 tis. tun koksu, což znamená růst o 9 % (uhlí), respektive o 63 % (koks)
způsobený zlepšením podmínek na trhu
–Konsolidované výnosy z pokračujících činností ve výši 1124
mil. EUR (nárůst o 45 %). Nárůst výnosů v segmentu těžby
uhlí o 32 %, nárůst výnosů v segmentu výroby koksu o 159 %
–EBITDA z pokračujících činností dosáhla výše 302 mil. EUR,
což znamená nárůst o 173 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2009; hodnota EBITDA za třetí čtvrtletí 2010 se
zvýšila o 19 % ve srovnání s druhým čtvrtletím 2010
–Náklady těžby na tunu činily 73 EUR, což představuje šestiprocentní navýšení při konstantní měnové bázi ve srovnání
s prvními devíti měsíci roku 2009 a udržení nákladů na úrovni prvního pololetí 2010
–Přepočtený zisk na akcii druhu A za první tři čtvrtletí roku
2010 činí 0,60 EUR
•Další zlepšování bezpečnosti: Koeficient úrazovosti LTIFR
v důlních provozech se v prvních devíti měsících roku 2010
snížil o 23 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2009.
•Práce na projektu Dębiensko pokračují sestavováním týmu
a angažováním poradců pro zpracování studie proveditelnosti a v pořizování potřebných pozemků a infrastruktury.
•NWR uvažuje o reinkorporaci ve Velké Británii, aby získala
možnost zařazení do indexu FTSE. Dokončení procesu se
předpokládá během první poloviny roku 2011.
Těžba uhlí byla v tomto období ovlivňována konkrétními
geologickými vlivy působícími v některých těžených slojích, což
vedlo k nižší dosažené produkci za čtvrtletí, než jsme očekávali.
Během tohoto období jsme rovněž zaznamenali přechodný
pokles produkce surového železa v našem regionu, což u ně­
kterých našich odběratelů vedlo k přesunu části objednávek
koksu až na čtvrté čtvrtletí. Nadále jsme však na nejlepší cestě
k dosažení produkčních a prodejních cílů pro tento rok, tj.
těžby uhlí ve výši 11,5 mil. tun a prodej na úrovni 10,5 mil. tun,
produkce 1,0 mil. tun koksu a jeho prodeje v rozsahu 1,1 mil.
tun. Opakování těchto faktorů ve čtvrtém čtvrtletí neočekáváme, takže k žádnému nežádoucímu dopadu na naše výsledky
za celý rok by dojít nemělo. Velmi dobrých výsledků dosahovaly naše provozy v říjnu, kdy bylo vytěženo 1164 tis. tun uhlí
a vyrobeno 95 tis. tun koksu. Předpokládáme, že ve stejné míře
produkce budeme pokračovat do konce roku 2010, což jen
podtrhuje naši schopnost dosahovat stanovených cílů.
Naše neustálá pozornost, kterou věnujeme kontrole nákladů,
nám umožnila udržet náklady těžby na tunu na stejné úrovni
od konce června 2010. Toto úsilí bude pokračovat společně se
snahou dosáhnout našich celoročních produkčních i obchodních cílů.
NWR těží z výsledků svých nedávných investičních programů.
Nové stěnovací komplexy pořízené v rámci programu POP 2010
produkují v průměru přibližně 2860 tun uhlí na porub a den,
tedy o 72 % více oproti původním technologiím, a přispívají
tak k efektivnějšímu a zároveň bezpečnějšímu provozu v našich
dolech. V říjnu 2010 jsme zahájili zkušební provoz v nově
postavené koksárenské baterii, a tak nic nebrání úspěšnému
završení programu COP 2010 do konce tohoto roku.
Open Mine 2 I 2010
2
aktuality
V našich polských investičních projektech
se chystají významné kroky, zejména
v projektu Dębiensko, kde sestavujeme
tým světové úrovně a skupinu poradců,
kteří vypracují podrobnou studii proveditelnosti. Vedle toho pokračuje pořizování
pozemků a infrastruktury. Předpokládáme,
že v Dębiensku začneme s výstavbou
v průběhu roku 2011.
New World Resources
dokončila novou
koksárenskou baterii
Vedle toho jsme 5. října 2010 oznámili
svůj záměr reinkorporovat společnost
ve Velké Británii, což by nás mělo
kvalifikovat pro zařazení do indexu
FTSE. Smyslem navržené reinkorporace
je vyšší atraktivita společnosti pro širší
okruh investorů v Evropě i celosvětově.
Za předpokladu splnění příslušných regulatorních, daňových a dalších povinností
předpokládáme, že reinkorporace bude
dokončena v průběhu první poloviny
roku 2011.
Všeobecné podmínky na trhu nadále
vykazují pozitivní signály a poptávka ze
strany ocelářských firem a producentů
energie ještě více potvrzuje náš optimismus z předchozího roku, pokud jde
o náš střednědobý a dlouhodobý výhled
pro oblast střední Evropy. Jak jsme však
již dříve uvedli, regionální trh zůstává
poněkud nestabilní, neboť odběratelé z ocelářského průmyslu jsou nadále
ve svých objednávkách opatrní.
Produkce oceli na trzích našich odběratelů se za první tři čtvrtletí roku 2010
podle Světového sdružení pro ocel zvýšila
ve srovnání se stejným obdobím roku
2009 o 36 %, přesto však produkce oceli
stále ještě zůstává 13 % pod úrovní stejného období roku 2008.
Aktualizace cen platných pro čtvrté
čtvrtletí roku 2010, kterou jsme zveřejnili
minulý měsíc, představovala určitý pokles,
přesto však věříme, že ceny v nadcházejícím roce budou ovlivňovány pozitivními dynamickými faktory. V současné
době vyjednáváme s našimi odběrateli
o cenách energetického uhlí na rok 2011
a o dosažených výsledcích budeme trh
včas informovat.“
Mike Salamon,
předseda představenstva NWR
Nová koksárenská baterie už pracuje naplno.
Společnost OKK Koksovny („OKK“), součást těžební černouhelné skupiny New World
Resources, uvedla do zkušebního provozu nově vybudovanou koksárenskou baterii v ostravské Koksovně Svoboda v České republice.
Baterie – klíčová součást investičního programu COP 2010 – bude plně funkční v prvním
čtvrtletí 2011. Umožní OKK soustředit veškerou produkci koksu do jediné výkonnější
koksovny. Výstavba nové baterie začala v polovině roku 2008 v rámci projektu COP 2010
a představovala investici ve výši 1,6 mld. korun (63 mil. EUR). Nové technologie instalované v baterii splňují nejvyšší standardy legislativy Evropské unie i České republiky v oblasti
životního prostředí.
„Spuštění nové baterie nám umožní přesunout veškerou naši produkci koksu do jednoho
provozu a dále tak zvýšit efektivitu OKK. Výroba koksu má v našem regionu dlouhodobou
perspektivu a my jsme nyní lépe připraveni zajistit dodávky našim zákazníkům z nových,
moderně vybavených provozů,“ komentoval oznámení Jan Fabián, provozní ředitel NWR.
„Zahájili jsme zkušební provoz nové baterie, jeho součástí bude provedení série měření, jež
jsou předepsána před plným spuštěním do provozu,“ doplnil Michal Kuča, ředitel společnosti OKK Koksovny.
Výstavba nové baterie typu Still s pěchovanou vsázkou a 56 komorami probíhala za plného
provozu koksovny. Po jejím dokončení bude možné definitivně ukončit výrobu v Koksovně Šverma, která dovršila svou životnost. Po přesunu výroby do Koksovny Svoboda bude
celková roční kapacita produkce dosahovat 850 kt vysokopecního a slévárenského koksu.
NWR v roce 2009 vyrobila 0,8 milionu tun koksu. Objemy prodejů koksu externím odběratelům v tomto období dosáhly 0,7 milionu tun, z toho zhruba 45 procent tvořil vysokopecní koks, 25 procent slévárenský koks a 30 procent jiné typy koksu. Očekávaná produkce
koksu pro rok 2010 činí 1 milion tun a očekává se, že 58 procent tohoto objemu bude
tvořit vysokopecní koks, 29 procent slévárenský koks a 13 procent jiné typy koksu.
Open Mine 2 I 2010
3
téma
Máme PERSPektivu
„Když jsme v roce 2008 rozhodli o masivních investicích do nových těžebních technologií a ochranných pomůcek pro zaměstnance, které neměly do té doby v OKD
obdoby, byl to pravděpodobně ten nejlepší krok, který jsme mohli v předkrizovém
roce provést. Vedl totiž k podstatnému zlepšení naší produktivity a konkurenceschopnosti,“ říká Klaus-Dieter Beck, generální ředitel OKD.
Investiční program POP 2010 je dnes
úspěšně dokončen, a to je nejlepší příležitost ohlédnout se zpět a podívat se,
jak velkou proměnu v důlních provozech
OKD způsobil. Zároveň se podíváme, jaké
kroky OKD chystá do dalších let.
V roce 2008 začala ve společnosti OKD
nová éra v technologickém vybavení pro
stěnování. Projekt POP 2010 (Program
optimalizace produktivity) byl největším
investičním projektem v historii firmy
a zároveň jednou z největších investic
v České republice vůbec, srovnatelnou
s výstavbou nových automobilek nebo
podobně rozsáhlých provozů.
Analýza provedená v roce 2007 došla
k závěru, že jeden z největších problémů,
které brání dalšímu zlepšování porubového výkonu, spočívá v nedostatečném
řízení nadloží. Stáří mechanizovaných
výztuží, které se v té době používaly,
v průměru přesahovalo 10 let a jejich
jmenovitá nosnost se pohybovala pouze
mezi 400 až 600 tunami.
a automatickými prvky, které zlepší bezpečnost horníků díky možnosti dálkového
ovládání a sledování technologií.
Z investic OKD profitoval celý
region
Bylo rozhodnuto, že dojde ve třech etapách k výměně podstatné části dobývacích
technologií (celkem 15) za nejmodernější
automatizované dobývací komplexy
(mechanizované výztuže, porubové
dopravníky, podporubové dopravníky,
dobývací kombajny, dobývací pluhy, elektroinstalace atd.). Zvláštní důraz byl kladen
na konstrukci mechanizovaných výztuží
s cílem alespoň zdvojnásobit nosnost
výztuží ve srovnání se stávajícími provozovanými výztužemi. Tyto výztuže byly
také vybaveny nejmodernějšími elektrohydraulickými ovládacími prvky, které mají
zajistit efektivní využití zvýšené únosnosti,
Nízké sloje
2 komplexy
Od dubna 2008 začaly ve výrobním
závodě firmy BUCYRUS v Lünen probíhat
zkoušky prototypů výztuží za přítomnosti
odborníků z jednotlivých dolů. Poté se
testovala kompatibilita celých dobývacích
komplexů. Zkoušky probíhaly za přítomnosti zástupců všech dolů a na základě
jejich připomínek byly provedeny příslušné úpravy technologií tak, aby zařízení
odpovídalo specifickým podmínkám
jednotlivých dolů.
Po úspěšném ukončení zkoušek se spustila
výroba jednotlivých dílů technologie
Střední sloje
5 komplexů
Vysoké sloje
3 komplexy
Jednotka
Starý
Nový
Starý
Nový
Starý
Nový
Rozsah výztuže
m
0,7–1,5
0,6–1,4
1,0–2,8
1,3–3,1
2,6–5,6
2,6/2,8–5,5/6,0
Šířka výztuže
m
1,5
1,5
1,5
1,75
1,5
1,75
Hmotnost výztuže
t
7,7
9,4
14,5
27,1
22/26
36,1-37,7
mm
260
260
235
380
300/320
400
Nosnost
320 bar
t
340
340
260
726
420
804
Nosnost
450 bar
t
424
456
370
1021
600
1131
kN/m2
660
667
690
1001
800/1000
1246
PF6
900/2 × 400
800/2 × 315
PF6
900/3 × 500
2 × 450/760
2 × 300/660
2 × 500/960
Průměr stojky
Odpor výztuže
450 bar
Typ dopravníků, šířka
a příkon
-/mm/kW
Dobývací kombajn
/ pluh a tažný výkon
kW/kN
PF4
PF3
PF6
PF6
800/2 × 315 822/2 × 400 800/3 × 315 900/3 × 500
2 × 315
2 × 400
2 × 200/436
2 × 420/742
Srovnání parametrů stávajících a nových technologií.
Open Mine 2 I 2010
4
téma
ve výrobních závodech po celé Evropě
včetně Francie, Německa, Polska, České
republiky a Maďarska. „Program modernizace důlních technologií v OKD tak
měl velmi pozitivní vliv i na zaměstnanost v regionu,“ zdůrazňuje projektový
manažer Richard Pavlík. „Řada místních
firem, FITE, Strojferr, Ferram, Bastro
a další, se na výrobním procesu podílely
podstatnou měrou,“ dodává.
Výrobní etapa projektu POP 2010 zahrnovala i program kontroly kvality. V průběhu
této etapy společnost OKD úzce spolupracovala se zkušenými kontrolory kvality firmy RAG z Německa, kteří osobně dohlíželi
na výrobu v jednotlivých závodech
po celé Evropě. Jednotlivé technologické
postupy byly podrobeny detailní kontrole, byly provedeny desítky laboratorních
rozborů materiálů a byly zkontrolovány
stovky svarů.
Na konci března 2008 byl zahájen
jeden z největších logistických projektů
v Evropě, když se z mnoha evropských
výrobních závodů včetně centrály
firmy Bucyrus v Lünen vyexpedovalo
zhruba 150 000 různých kusů technologie. „Představte si kolonu více než
1100 kamionů, které přepravily celkem
21 000 tun technologií a náhradních
dílů,“ upřesňuje Pavlík.
Všechny mechanizované výztuže v projektu POP 2010 byly zkonstruovány jako
dvojstojkové s pevnou stropnicí a osovou
vzdáleností 1,75 m. Vzhledem k rozměrům jednotlivých prvků nových sekcí,
které se dříve nepoužívaly, bylo nutné
provést rekonstrukci vertikálních (jámy)
a horizontálních (chodby) přepravních
cest. Po důkladné logistické přípravě byly
na všech dolech OKD naloženy jednotlivé kusy zařízení na zvláštní přepravní
plošiny, spuštěny do jámy a po kolejích
dopraveny do důlní překládkové stanice.
Následně se jednotlivé prvky přeložily
na závěsnou drážku a dopravily do montážní komory v blízkosti porubu. Montáž
mechanizovaných výztuží se prováděla
pomocí mechanizovaných zvedacích
zařízení v montážní komoře. Po ukončení montáže se za přítomnosti odborníků z firmy Bucyrus mechanizovaná
výztuž vtáhla do porubu a nainstalovala
do výchozí pozice.
Vzhledem k rozměrům jednotlivých sekcí bylo nutné rekonstruovat hlavní přepravní cesty
v dolech.
Bez odpovídajícího vzdělání jsou
nové technologie k ničemu
Souběžně s výrobou, přepravou a instalací technologií probíhalo školení
budoucích operátorů nových dobývacích
technologií v rámci rozsáhlého školicího
programu. Školení, při kterém se horníci
učili ovládat dobývací technologie nové
generace, probíhalo částečně v centrále
společnosti Bucyrus v Lünen, částečně
na jednotlivých dolech a v poslední fázi,
kdy se zprovozňovaly dobývací technologie v dole, přímo na důlním pracovišti v reálných podmínkách. Školicího
programu se účastnilo několik desítek
horníků z každého dolu včetně horníků z rubáňových kolektivů, odborných
pracovníků v zámečnických a elektro
profesích a vedoucích pracovníků z různých úrovní vedení dolu. První zkušenosti s provozováním dobývacích a razicích
technologií nové generace prokázaly, že
důkladné školení pracovníků provozovatele na všech úrovních řízení je alfou
i omegou úspěchu při nasazení těchto
moderních technologií.
Všechny hlavní technologické uzly jsou
vybaveny vysokou mírou automatizace
řízení s on-line monitoringem provozních údajů. Každá jednotlivá porubová
výztuž (sekce) je vybavena a řízena
vlastním nezávislým počítačem, který dle
potřeby spolupracuje s počítači v ostatních sekcích a také s hlavním počítačem
v porubu. Pokud je celý dobývací komplex provozován v plně automatickém
Průměrný porubový výkon (t)
Ostatní poruby
POP 2010
Průměrný výkon na člověka
a směnu (t)
Ostatní poruby
POP 2010
Důl Karviná
1990
2898
38
48
Důl Darkov
1347
5043
22
80
Důl ČSM
923
2797
18
48
Srovnání parametrů stávajících a nových technologií.
Open Mine 2 I 2010
5
téma
Mechanizované výztuže. Váží desítky tun, ale jejich nosnost je obrovská.
režimu, instalovaný systém elektrohydraulického ovládání řídí přesuny
stěnového pancéře a jednotlivých sekcí
(s hmotností až 37 tun) po průjezdu
kombajnu, hlídá možné kolizní stavy
mezi kombajnem a výztuží, spouští automatický systém vodních postřiků apod.
Způsob práce celého dobývacího
komplexu či jeho jednotlivých částí lze
naprogramovat přímo na pracovišti nebo
dálkově z povrchového pracoviště. Veškeré
provozní údaje, stav práce dobývacího
komplexu, současnost a historii jízdy
kombajnu lze díky stovkám zabudovaných
Jednotka
Stávající typ
SANDVIK AM 50
Nový typ
SANDVIK MR 340
t
23
52
Celkový příkon
kW
155
353
Výkon rozpojovacího orgánu
kW
100
200
V
500
1000
Průměr izolační hlavy
mm
650
1050
Maximální profil
m
16
34
MPa
80
100
o
16
18
Hmotnost
Napětí
Maximální tvrdost hornin
Maximální úklon čelby
2
Srovnání parametrů stávajících a nových technologií.
senzorů monitorovat na libovolném počítači napojeném na podnikový intranet.
„Nové technologie úplně změnily celý
náš byznys. Těžební průmysl je jeden
z těch, v němž nyní dominuje elektronika a výpočetní technika.“ Už dnes jsme
schopni důlní zařízení dálkově ovládat,
ale nemáme možnost vidět, co přesně
dělá. V budoucnu převezmou dálkově
monitorované kamery práci lidí, kteří
jsou nyní vystaveni prachu a nepříznivým mikroklimatickým podmínkám,“ řekl
Klaus-Dieter Beck v nedávném rozhovoru
pro časopis Open Mine.
Poté, co se dořešily počáteční problémy při
nájezdu technologií, byly první dobývací
komplexy postupně od poloviny roku 2008
úspěšně uváděny do provozu a předávány
rubáňovým kolektivům v jednotlivých
porubech. Již po prvních dnech provozu bylo zřejmé, že očekávání vkládaná
do nových technologií se splní a že nové
technologie zcela zjevně překonají výkon-
Open Mine 2 I 2010
6
téma
PERSPektiva 2015
OKD má za sebou obrovský skok v inovacích a produktivita se začíná postupně
blížit špičkovým důlním provozům v Německu či Spojených státech amerických.
Úspěšné završení programu POP 2010 je však začátkem tohoto snažení, nikoliv
jeho koncem.
Pro nadcházející pětileté období management firmy připravil navazující rozvojový
program, který nese jméno PERSPektiva 2015. Tentokrát se nejedná jen o technologický rozvoj, ale zaměřuje se na zlepšení v celé řadě provozních oblastí. O co se
jedná?
People/Lidé
•Lidé jsou to nejcennější, co společnost má; chceme všem našim zaměstnancům
zajistit přiměřenou mzdu za odvedenou práci.
Efficiency/Produktivita
•Chceme dosáhnout postupného zvýšení celkové produktivity na 5 t/hl/sm
do konce roku 2015 (+ 4 % ročně).
•Plánujeme investice do obměny technologií ve výši nejméně 1 miliardy Kč
ročně.
•Počítáme se zavedením pracovních postupů zjištěných v rámci programu trvalého zlepšování (Continuous Improvement) do každodenní praxe.
Reserves/Zásoby
•Budeme pokračovat v otvírkách nových oblastí za účelem zajištění dlouhodobé
budoucnosti společnosti OKD nejméně do roku 2030.
•Zahájíme proaktivní komunikační strategii před podáním nových žádostí
o povolení hornické činnosti, abychom veřejnosti ukázali přínos našich aktivit
pro místní obce a města i svou snahu chránit v co největší míře životní
prostředí
Safety/Bezpečnost
•Zapojíme všechny zaměstnance do procesu trvalého zlepšování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s cílem snížit ukazatel úrazové četnosti
z 12 v roce 2009 na 5 do konce roku 2015.
•Budou pokračovat investice do nejmodernějších bezpečnostních zařízení spolu
s bezpečnostními programy a aktivitami.
Predictability/Předvídatelnost
•Chceme být spolehlivým partnerem pro všechny naše odběratele i dodavatele.
nost starých technologií. Od zahájení projektu POP 2010 bylo dosud zprovozněno
celkem 10 nových dobývacích a 19 razicích
komplexů. Všechny nově instalované
a zprovozněné důlní technologie patří mezi
nejvýkonnější v rámci jednotlivých důlních
podniků. Měřeno produktivitou (na tuny/
pracovníka/směnu) dosahují některé
dobývací komplexy, např. na Dole Darkov,
až čtyřnásobné produktivity ve srovnání
s průměrnou hodnotou v rámci dolu.
Méně úrazů, méně nemocí
z povolání
Nově nainstalované technologie mají
zásadní vliv nejen na produktivitu práce
v OKD, ale také velmi pozitivně ovlivňují
hygienické prostředí na pracovištích
a podstatně snižují výskyt pracovních
úrazů. Dobývací technologie pracující
v automatickém, případně v poloautomatickém režimu, vedou k nižší
pracnosti a ke snížení počtu pracovníků
v porubech. Podstatně vyšší nosnost
mechanizovaných výztuží zlepšují stropní
podmínky a tím dochází k nižšímu počtu
úrazů od padající horniny. Nově nainstalovaný automatický systém vodního
postřiku uhelného pilíře a okolního
masivu podstatně, až o 60 procent,
snižuje prašnost v porubech, což bezpochyby vede k nižšímu výskytu nemocí
z povolání.
Nová razicí technika
Podstatně vyšší produktivita nových
dobývacích komplexů vytváří vyšší
nároky na kvalitu ražených důlních děl
k budoucím porubům. Kvůli potřebám
větrání a klimatizace je nutné razit důlní
díla ve větších profilech a s ohledem
na rozměry technologie nainstalované
na úvratích musí důlní díla vykazovat
vyšší odolnost vůči tlaku před postupujícím porubem. S ohledem na výše uvedené
skutečnosti byla rozsáhlá modernizace
dobývacích technologií v rámci projektu
POP 2010 doplněna nákupem nové razicí
techniky.
V rámci první a druhé etapy projektu
POP 2010 bylo v období od ledna 2008
do února 2009 uvedeno do provozu
na dolech Darkov, Karviná a ČSM celkem
devět výkonných razicích komplexů firmy
SANDVIK s razicím kombajnem MR 340 Ex
(typ nové generace). Razicí kombajn je
vybaven nově vyvinutým postřikem Jet
Rohr, jehož stoprocentní efektivita při
zhášení vzníceného metanu se ověřovala
ve zkušebně Vědeckovýzkumného uhelného ústavu v Radvanicích.
Razicí kombajny mají vyšší instalovaný
výkon a mohou razit větší profily chodeb.
Každý kombajn je vybaven automatickou
vizualizací raženého profilu. Za účelem
usnadnění a urychlení instalace svorníkové výztuže jsou razicí kombajny
MR 340 vybaveny dálkově ovládaným
manipulačním ramenem s výkonným
hydraulickým svorníkovacím zařízením,
které umožňuje vyztužení sousedních
vrstev horniny pomocí lepených svorníků. V neposlední řadě jsou tyto komplexy
vybaveny moderním a bezpečnějším
kombinovaným větracím systémem spolu
s odprašovací technikou firmy CFT.
Open Mine 2 I 2010
7
aktuality
První rok s Continuous Improvement
Projekt Continuous Improvement (Trvalé zlepšování) běží v OKD od loňského roku.
Zaměstnanci uvěřili, že budou nadřízení brát jejich návrhy skutečně vážně. A desítky
z nich byly skutečně uvedeny do praxe.
Na projektu Trvalého zlepšování nejsou cenné jen úspory nákladů a zvýšení bezpečnosti, ale také zájem řadových zaměstnanců zlepšit věci
kolem sebe k lepšímu.
„Firmě zvyšují produktivitu práce a náklady šetří o stamiliony korun,“ zdůrazňuje
Leo Bayer, provozní ředitel OKD. Zaměstnanci si zase pochvalují, že se mohli
více zapojit do řešení problémů ve firmě
a usnadnit si každodenní práci. Nejlepším
důkazem, že se projekt skutečně ujal, jsou
neformální „kluby zlepšovatelů“, které
vznikly v řadě provozů firmy.
Naposledy zabodovali mechanici z důlní
dopravy Dolu Darkov se svým návrhem
na úpravu sklopné plošiny skipových
dopravních nádob. Plošina v podobě
ocelové desky umožňuje provádět revize
jámy, práce v jámě a výjimečnou jízdu
lidí. V místě podepření desky i na plošině
samotné však při každém použití ulpělo
množství těživa, které bylo nutné odklízet.
Při dvacetinásobném použití za měsíc mluvíme o hodinách neoblíbených činností.
Po dohodě s výrobcem skipových nádob
byla část plošiny nahrazena roštěm
z pásové oceli, kterým drobnější kousky
uhlí jednoduše propadnou. Jednodušší je
i samotná manipulace s plošinou, která je
po této úpravě podstatně lehčí.
Continuous Improvement
v číslech (1/2010 – 9/2010):
•Počet přihlášených nápadů: 833
•Počet nápadů schválených
k realizaci: 608
•Úspory pro firmu (predikce):
244 mil. Kč
•Náklady na realizaci opatření:
35 mil. Kč
Zajímavé zlepšení, které šetří lidi i čas,
zase zavedli do praxe na Dole ČSM.
V rámci ochrany proti vznícení hořlavých
částic v důlním prachu horníci v porubech
pravidelně provádí práškování jemně
mletým vápencem. Původní stacionární
práškovací zařízení bylo ale těžké a jeho
použití vyžadovalo k transportu na místo
určení zapojení důlní dopravy.
Nové řešení funguje na principu podtlaku.
Horníci tak vystačí s lehkou coulovou
hadicí napojenou na přívod stlačeného
vzduchu. Dvěma mužům nyní stačí pouhých třicet minut na důkladné vypráškování 30 metrů důlního díla. Dodavatel
ručních práškovacích zařízení nicméně
garantuje plnou účinnost až do vzdálenosti 60 metrů a výkon až 6 m3 za hodinu.
Zařízení se osvědčilo a do revíru jich půjde
dalších padesát.
Open Mine 2 I 2010
8
aktuality
Představení společnosti: Bogdanka
Společnost NWR usiluje o naplnění vize formulované již v okamžiku jejího vstupu na burzu v roce 2008 – stát se konsolidátorem celého odvětví v regionu. Nedávná nabídka
NWR na převzetí akcií emitovaných společností Lubelski Węgiel „Bogdanka“ S.A. (dále
jen „Bogdanka“) přesně zapadá do této strategie.
Argumentů pro spojení obou společností
lze najít víc – obě společnosti mají podobnou strukturu zákazníků, přínosem je také
silná základna rezerv (přibližně 658 mil.
tun) či produktová a geografická diverzita. Obě společnosti se také snaží využívat
příležitostí k růstu, generovaných rostoucí
regionální výrobou automobilů a poptávkou po energii. Nabízená cena 100,75 PLN
za akcii, tj. celkem 3,427 milionů PLN (cca
857 milionů EUR), se však zdála současným vlastníkům nízká a z obchodu sešlo.
Přestože akcionáři Bogdanky nabídku
NWR nakonec odmítli, je velmi pravděpodobné, že není poslední svého
druhu. NWR již dříve avizovala, že chce
být během privatizace polských těžebních společností aktivní a bude hledat
příležitosti pro další růst na středoevropském trhu. Na stránkách Open Mine
proto postupně představíme klíčové hráče
na polském trhu s uhlím.
část akcií zůstala v rukou zaměstnanců
(asi 10 %) a státu (4,3 %).
Důlní pole Bogdanky má rozlohu 57 km2,
je tedy zhruba dvojnásobně velké ve srovnání s aktivními doly OKD na Karvinsku.
Denní objem těžby se na Bogdance pohybuje okolo 23–24 tisíc tun uhlí. Za celý
rok se jedná o více než 5 milionů tun.
Bogdanka se tak řadí k největším hráčům
na trhu s černým uhlím v Evropě – aktuál­
ně je sedmičkou na evropském trhu dle
objemu těžby, NWR drží páté místo. Společný podnik by mohl těžit okolo 25 mil.
tun uhlí ročně a stal by se tak dvojkou
na evropském trhu.
V polském kontextu patří Bogdanka
k nejziskovějším dolům v zemi. Na celkové
produkci uhlí v zemi se podílí zhruba sed-
NWR a Bogdanka /
/ Co mají společného?
•Podobná struktura zákazníků
•Silná základna rezerv
(celkem 658 mil. tun)
•Produktová a geografická diverzita
•Růst generovaný výrobou
automobilů v regionu a poptávkou
po energii
mi procenty, do roku 2014 by tento podíl
měl podle rozvojového plánu společnosti
vzrůst na 12 procent. Mezi její největší
zákazníky patří například elektrárny
Kozienice, Polaniec a Ostroleka.
Bogdanka patří k nejziskovějším polským černouhelným dolům.
Důl Bogdanka
Důl Bogdanka se nachází v Lublinském
vojvodství ve východní části Polska
nedaleko polsko-běloruských hranic.
Černé uhlí se zde těží od poloviny 70. let.
Společně s Bogdankou byl tehdy budován
také důl Stefanów, kvůli náročným podmínkám však byla těžba zahájena pouze
na Bogdance. Moderní těžební technologie však nabízí nové možnosti, jak
zpřístupnit zásoby uhlí i v této lokalitě.
K otevření dolu Stefanów by mohlo dojít
v příštím roce.
Vlastníkem dolu byl až do roku 2009
polský stát, kdy byl důl částečně zprivatizován vstupem na varšavskou burzu.
V březnu letošního roku pak Polsko prodalo dalších 46,7 procent akcií za 1,1 miliar­
dy PLN. Většinovými vlastníky dolu jsou
v současnosti penzijní fondy, minoritní
Open Mine 2 I 2010
9
Michal Kuča
Před více než čtyřiceti lety spojil svůj život
s Ostravskem, černým uhlím a koksem a nikdy
toho nelitoval. Michal Kuča, ředitel společnosti
OKK Koksovny.
Co vás přivedlo k práci v koksovnách?
Kolik koksoven bylo tehdy v provozu?
Abych byl upřímný, do koksoven jsem
přišel úplně náhodou. Začínal jsem
v hornictví. V roce 1968 jsem nastoupil
jako hornický učeň na tehdejší Důl 1. máj.
Mezitím jsem vystudoval průmyslovku
a vysokou školu v oboru hlubinného
dobývání. Po škole jsem se vrátil na „svůj“
důl a pracoval tam v různých funkcích,
až jsem se v roce 1990 stal jeho ředitelem. Po sedmi letech mě tehdejší šéf
OKD Viktor Koláček zavolal, že potřebuje
člověka do čela koksoven. A když prý tolik
kritizuji koksaře, že jsou moc vybíraví,
ať jim to jdu vysvětlit. Poslali mne tehdy
s úkolem co nejrychleji koksárenské
provozy uzavřít, neboť s jejich provozem
bylo spojeno příliš mnoho problémů. No
a vida: Jsem tu dvanáct let a koksovny
jsou pořád v plném provozu. A pokud
jde o uhlí, po pár měsících v koksovnách
jsem konečně pochopil, kolik různých
druhů černého uhlí existuje a jak
důležité je dobře jednotlivé druhy při
výrobě koksu rozlišovat.
Dvě, stejně jako dnes. Koksovna Šverma
v té době měla dvě baterie, koksovna Svoboda tři baterie. Dnes máme čtyři baterie
o celkovém počtu 226 komor. Koksovna
Šverma má jednu baterii, její životnost se
však pomalu chýlí ke konci. V koksovně
Svoboda jsme vybourali dříve odstavenou
baterii č. 10 a v průběhu října byla spuštěna do provozu baterie nová.
Je to složité postavit novou koksárenskou baterii?
Je to velké technické dílo. Sám jsem si
to původně neuměl představit. Bylo to
nezapomenutelné a úplně nové. Mě i mé
kolegy z NWR překvapilo především zdění
těla baterie. S nadsázkou jsme říkali,
že je to takové chlapské lego. Jenomže
děti si hrají s malými kostkami a my si
tady „hráli“ s velkými. Jsou z dinasových
a šamotových cihel mnoha různých velikostí a tvarů. Celkem bylo na stavbu nové
baterie použito cca 500 různých tvarovek,
většinou z dinasu. Je to speciální materiál
s vysokým obsahem oxidů křemíku. Spolu
s maltou a šamotem se tu spotřebovalo
9,5 tisíce tun žáruvzdorného materiálu.
V čem je výstavba nejnáročnější?
Baterie se po dokončení vyzdívání vysouší
a nahřívá až do teplot přesahujících tisíc
stupňů. Materiál při tom samozřejmě
pracuje. To zdivo je žhavé a neustále roste až do přesně určeného tvaru
a velikosti. Proto i při samotném zdění
záleží na milimetrové přesnosti. Jakmile
je baterie jednou vyhřátá, už nikdy není
možné její tvar upravovat. Také veškeré
strojní zařízení baterie určené k nasouvání uhlí dovnitř a vytlačování hotového
koksu ven se pohybuje na vzdálenostech
15-17 metrů v milimetrových tolerancích. Jakékoliv odchylky by působily velké
technické problémy. A konečně veškeré
topné kanály, kterými se baterie vytápí,
nejsou osazeny nějakými trubkami. Jsou
to vlastně jen díry v těch kostkách cihel,
tvarovkách, které na sebe přesně navazují
a tvoří „trubky“ přímo ve svém těle. Pokud
Open Mine 2 I 2010
10
interview
by na sebe nedosedaly naprosto přesně,
nedocházelo by ke správnému vytápění
a baterie by nemohla plnit svůj účel.
Jak se vám dařilo dosahovat
toho přesného zdění při výstavbě
baterií?
Cihly na výstavbu baterie dostáváme
od specializovaného výrobce, který je dělá
už ve formách naprosto přesně. Garantuje
jejich přesný rozměr i jejich definovanou
tvárnost teplem. Ta vychází z toho daného
materiálu, z obsahu křemíku v něm. Při
samotné výstavbě je strašně důležité
hlídat zdění, uložení cihel a množství
spojovacího materiálu. Na každé místo
musí přijít správný typ cihly. Je třeba si
uvědomit, že v té baterii je několik tisíc
různých tvarů cihel.
Riziko chyb je tedy při stavbě
velké.
Cihly jsou všechny označené a jsou přesně
ukládány také na palety, které předáváme stavební firmě. Přes to všechno
nad výstavbou bdí mnoho lidí, stavba se
pravidelně zaměřuje přesnými optickými
přístroji. Měřicí přístroje ale byly známé
a používané už před sto lety a kvalita lidské práce, konkrétně zedníka, byla tehdy
možná lepší, než je dnes.
Vznikl při výstavbě nějaký problém, kterému jste museli čelit?
Problém byl právě s nedostatkem zkušených zedníků v celém širokém regionu.
Za posledních třicet let se tu žádná
baterie nezdila. Ti, kteří to předtím uměli,
už vyšli ze cviku anebo odešli do důchodu.
Dodavatelská firma, která pro nás zdění
zajišťovala, si proto vyškolila obrovské
množství nových mladých lidí a dnes
z toho právem profituje – je z ní znovu
evropská špička v oboru. Dneska zdí v Třineckých železárnách a má zakázky také ze
Švédska nebo Jihoafrické republiky.
Čím baterii vytápíte?
Vlastním koksárenským plynem. Vyrábíme
ho jako vedlejší produkt koksování. Při
nahřívání uhlí se z něj uvolňují veškeré
vázané prchavé látky. Vzniká tak plyn,
který čistíme. Z toho plynu oddělujeme
dehet, benzol, musíme jej očistit také
od těžkých kovů nebo síry. Zůstává jen
čistý technický plyn. Asi polovinu produkce spotřebujeme k vytápění vlastních
baterií, zbytek prodáváme teplárnám.
Kdybychom stavěli úplně novou koksovnu,
museli bychom na její úvodní vysoušení
a vytápění použít zemní plyn. Ale to není
náš případ, my jedeme nonstop.
Jak často se to stává, že se někde
staví koksárenské baterie? Takových zakázek asi není mnoho.
Koksárenské baterie měly dříve životnost
mezi 10–20 lety podle způsobu vytápění
a kvality údržby. Dnes máme řadu nových
materiálů a technologií, které umožňují
provádět některé opravy za provozu
a za tepla, a životnost baterií se začala
prodlužovat. V celém odvětví nyní vznikla
jakási sinusoida, kdy všechny firmy v průběhu 3–5 let obnovují své provozy a ty
jsou pak dalších třicet let v běhu. A tak
dneska staví Poláci ve svých koksovnách,
staví Třinec, stavíme my. Arcelor Mittal
» Naše technologie
v zásadě neprodukuje
žádné konečné odpady.
Všechny látky vzniklé při
výrobě mají své využití.«
také přezdíval jednu baterii. Obdobně
se na stavbu chystají železárny US Steel
v Košicích. Najednou se všichni dostáváme
do cyklu výměny.
Znamená to tedy, že úplně nové
baterie prakticky nevznikají,
vždycky jde o obnovu provozů,
které už existovaly?
Většinou je to obnova staré baterie, ze
které ale v praxi zůstane jen základová
deska. Vzhledem k okolní existující infrastruktuře se využívá původní umístění – je
tam zbudováno kolejiště, přísun uhlí,
napojení na obrovské energetické zabezpečení (elektřinu a páru – pozn. red.),
takže jinde by lokalizace nové baterie byla
mnohem nákladnější i technicky složitější.
Jak dlouho se tady v regionu
vyrábí koks?
Kupříkladu nyní zavíraná Koksovna
Šverma je stará zhruba 110 let, naše další
Koksovna Svoboda má sto let. V regionu
byly i starší koksovny, ty už jsou však
utlumeny.
Změnila se technologie koksování
během té doby výrazně?
Představte si to na příkladu automobilů.
První auta, která se kdysi dávno objevila
na silnicích, i dnešní auta jsou v základních principech stejná. Ta dnešní jsou
však bezpečnější, výkonnější a méně
škodí životnímu prostředí. Podobné je to
i s koksárenskými bateriemi.
Výroba koksu ale oproti dřívějšku
klesla. Není vám líto, že už mnohé
koksovny zanikly?
Svět se změnil. Dříve platilo, že kdo
ovládal zdroje uhlí a oceli, ten ovládal
svět. Dnes mají přednost jiné materiály,
tolik kompozitních materiálů a umělých
hmot před padesáti nebo sto lety nebylo.
Tehdy se hodně zbrojilo. To byla samá
ocel. Dnešní armády nejsou tak velké,
i když jsou mnohem výkonnější, a spousta
zbraní je na bázi soudobých materiálů.
Také stavebnictví začíná používat jiné
materiály než dřív, spotřeba oceli v tomto
odvětví už tak obrovská není. A když není
obrovská spotřeba oceli, klesá i spotřeba
koksu. Kapacity koksoven, které tu byly,
se staly nadbytečnými, proto musely být
uzavřeny.
Obce a města se snaží tyto provozy vytlačovat na okraj svých území, protože je vnímají jako zátěž
pro životní prostředí? Vnímáte to
podobně?
Snaha lidské společnosti omezovat negativní vlivy na život a na přírodu je naprosto legitimní a správná. Na druhé straně
je to i obrovské politikum. Legislativní
normy, které se dnes vztahují na koksovny, jsou tak přísné, že naše zatížení
životního prostředí je nesrovnatelně nižší,
než bylo třeba před dvaceti lety. Hutě,
koksovny a těžký průmysl pochopitelně
nikdy nebudou svou činností zvelebovat
Open Mine 2 I 2010
11
interview
životní prostředí, vždycky budou do jisté
míry představovat zátěž. Jde jen o to stanovit optimální hranici. Existují technické
možnosti, jak ochranu životního prostředí
v těchto provozech dále zlepšovat, ale
od určité hranice jsou i minimální posuny
v kvalitě životního prostředí už tak neskutečně nákladné, že je jednodušší takovou
činnost ukončit. Koksovny jsou dnes
v situaci, kdy zatěžují životní prostředí
mnohem méně než kupříkladu silniční
doprava v jejich okolí. Co s tím tedy
budeme dělat? Zavřeme koksovnu a přitom budeme chtít dál jezdit auty? Anebo
zároveň řekneme, že zrušíme automobily
a vrátíme se do kočárů a na koně?
Lidé si však stále spojují koksovny
se špínou, prachem, popílkem
a podobně. To už je tedy naprostá
minulost?
Absolutně. Když jsem poprvé přijel
do Ostravy, byl jsem se projít na Černé
louce (čtvrť v centru Ostravy – pozn. red.)
nedaleko tehdejší koksovny Karolína. Bylo
mi patnáct a měl jsem na sobě světlou
košili. Po procházce Ostravou byl límec
od košile tak černý, že nešel vyprat. Dnes,
když jdu u nás na baterii v bílé košili, tak
je sice zaprášená, ale vyperu ji a druhý
den si ji mohu znovu vzít na sebe. Takový
je to rozdíl.
Takže přece jen je v těch technologiích posun – v redukci emisí
a v bezpečnosti provozu?
V OKK proběhla rozsáhlá vlna ekologizace
koksárenských provozů krátce předtím,
než jsem nastoupil – došlo k jejich odprášení, odsíření a hermetizaci jednotlivých
provozů. To byly investice v řádech miliard
korun. Nyní je naším úkolem především
udržovat tyto provozy v perfektním stavu,
takže ta zlepšení a inovace jsou relativně
menší.
rušných částí města Ostravy a případná
nehoda by mohla mít dopad na velkou
skupinu obyvatel. Proto věnujeme největší
pozornost právě těmto provozům, které
jsou pod neustálým dohledem početného
týmu specialistů.
Jaké vedlejší produkty při výrobě
koksu vznikají a na co se využívají?
A pokud jde o bezpečnost?
Asi nejsložitější částí koksovny je koksochemický provoz. Čistíme surový koksárenský plyn, k tomu používáme mimo jiné
stovky tun kyseliny sírové. Separujeme
také čpavek. Tato část našich provozů
tedy s sebou nese největší bezpečnostní
rizika – obě naše koksovny jsou na okraji
Základním produktem je koks a také
koksový prach. Vedlejšími produkty jsou
technický plyn používaný pro teplárny
i pro naše vlastní vytápění a dále látky,
které ze surového plynu oddělíme. Úplně
nejzákladnější je dehet. V minulosti se
dehet a jeho součásti používaly na opravy méně zatížených silnic a chodníků,
dnes už se na tyto účely používá přírodní
asfalt. Dehet spolu s benzolem prodáváme specializovaným firmám, největším
odběratelem je společnost Deza z Valašského Meziříčí. Tam se dále zpracovávají
na tvrdou smolu, která je základním
prvkem pro výrobu hliníku a také podkladem pro výrobu některých například
anilinových barviv.
Takže výrobky z uhlí a koksu jsou
všude kolem nás?
Ano. Je to další pokračování výrobního
řetězce, který začíná u nás. Všude kolem
nás najdete výrobky, které se neobejdou
bez uhlí nebo koksu, jde třeba o plasty
a hnojiva. Například čpavek z našich
kokso­ven upravujeme pomocí kyseliny
Open Mine 2 I 2010
12
interview
sírové na chlorid amonný a z něj se vyrábí
hnojivo, které má kyselý charakter. Je o něj
obrovský zájem na jižní Moravě, kde jsou
půdy spíše zásadité. Celou naši produkci
pravidelně prodáme již na začátku roku.
Jaký objem tvoří tyto vedlejší
produkty?
Jedná se o 5–6 % obratu, ale tyto výrobky
z našich chemických provozů nám naopak
dělají největší starosti. Ne jejich prodej,
ale bezpečná výroba a manipulace s nimi.
Zbývá při vaší výrobě nějaký
odpad, který byste museli speciálně ukládat, nebo se všechno
využije?
Naše technologie v zásadě neprodukuje
žádné konečné odpady. Všechny látky
vzniklé při výrobě mají své využití. Přepracujeme uhlí a za námi nezůstávají odpady,
které bychom někam ukládali.
Takže po vás zůstává jen čistý
vzduch a čistá voda?
Destilovanou vodu ani čistý kyslík od nás
samozřejmě nevypouštíme, nějaké zbytky
různých látek nebo exhalace v nich jsou,
samozřejmě naprosto v rámci zákonem
stanovených norem. Jde o tak nízké koncentrace, že jejich úplné vyčištění v našich
provozech by bylo neskutečně nákladné
a ve skutečnosti není ani potřebné. Například do ústřední čističky odpadních vod
města Ostravy přivádíme fenoločpavkové
vody. Živí se jimi bakterie, které na čističce aktivně působí při čištění odpadních vod od jiných nežádoucích látek.
Kdybychom jim neposkytovali „potravu“
my, musela by se jim do čističky dodávat.
Takže jim vlastně pomáháme.
Říkal jste, že je mnoho druhů uhlí
i koksu. Které je nejlepší pro koksování?
Jak uhlí v pravěkých močálech vznikalo, dělily různé vrstvy od sebe tisíce let.
Z toho pak vznikaly sloje, které jsou dnes
od sebe v hlubinách odděleny vrstvami
kamene. Uhlí procházelo různým způsobem prouhelnění při jiných teplotách.
Při horotvorných procesech působily
jiné chemické látky, lišil se tlak v těch
horninách – to vše mělo vliv na konkrétní složení uhlí. Je to jako otisk prstu.
V našich laboratořích dokážeme přesně
určit, odkud jaké vzorky uhlí jsou. Pro
výrobu koksu lze přitom používat jenom
některé druhy uhlí vhodné pro koksování. Nelze vyrobit koks z uhlí, které nemá
koksovací vlastnosti. Znamená to, že
uhlí je schopné při určitých teplotách
bobtnat a spojovat se s jiným uhlím.
Některé složky v něm obsažené vyprchají.
Při chladnutí pak tuhne, získává vyšší
pevnost, houževnatost, zůstává v něm ale
zachované velké množství uhlíku, který
je nositelem vlastností, pro něž se koks
vyrábí, především vysoké výhřevnosti.
»Koksovny dnes zatěžují
životní prostředí
mnohem méně než
kupříkladu silniční
doprava v jejich okolí.«
Používají se při výrobě koksu
nějaké příměsi?
Ne. To není jako v kuchyni – posolit,
osladit, přidat prášek do pečiva. My řídíme
vlastnosti koksu tím, jak při vsázce kombinujeme různé typy uhlí. Právě správné
namíchání uhlí dělá kvalitu koksu. A pak
také technologie dané koksovny: používané teploty, šířka komor a doba koksování.
Je to velmi exaktní postup, zkušenost
sdílená mnoha generacemi koksařů.
Kolik druhů uhlí musíte před koksováním smísit?
Pro dobrou a kvalitní výrobu koksu je
obvykle třeba 10–15 typů uhlí ve směsi
vsázky, která jde do pece. Mezi koksaři
se traduje, že když počet druhů uhlí
ve směsi klesne k pěti, jde o mimořádný stav. My už léta vyrábíme ze tří,
maximálně pěti typů uhlí ve směsi. Ale
je to dané tím, že do jisté míry už k nám
přicházejí uhlí svým způsobem „směsná“. Každý důl má více slojí, ve kterých
těží, a i na malé ploše jsou leckdy díky
různým tektonickým poruchám ve stejné
sloji různé typy uhlí. Máme tedy tři až
pět druhů směsných uhlí a ty používáme
do další uhelné směsi.
Jaké druhy koksu a s jakými vlastnostmi vyrábíte?
Ve velkých objemech se vyrábí dva typy
koksů – vysokopecní a slévárenský. Koks
vysokopecní se používá pro tavení železné
rudy na surové železo ve vysokých pecích.
Koks slévárenský se používá na přetvoření
tohoto surového železa na různé typy
oceli. Každý má naprosto jiné charakteristiky. Vysokopecní koks má zrnitost
od 20 do 80 mm, slévárenský se pohybuje
v rozmezí od 80 do 200 mm. Pevnost
vysokopecního koksu je mnohem nižší.
Slévárenský koks musí být pevnější, aby
vydržel obrovskou váhu surového železa
a šrotu a přitom stále hořel, dokud neroztaví to železo. Výroba obou základních
typů koksu se liší použitím jiné směsi uhlí,
jiné teploty a doby koksování. Z patnácti
až osmnácti tun z jedné pece vznikne
okolo deseti až dvanácti tun kvalitního
koksu pro vysoké pece a slévárny, zbytek
jsou vesměs otopové koksy tříděné
podle velikosti. Například malý hrášek se
používá ve speciálních malých zařízeních na výrobu ferroslitin. Kromě toho
vzniká také koksový prach, ten se používá
na spékání železné rudy. To vlastně nejsou
velké kusy železa, ale hlína, která obsahuje určité množství železa. Tu je potřeba
nejdříve spéci dohromady a koksový prach
je pro tyto účely nejvhodnější.
Část koksu putuje i do výroby izolačních hmot pro stavebnictví…
Ano, dříve jsme tomu říkali skelná vata,
ale v podstatě jde o roztavený kámen.
Některé typy minerálů lze roztavit
a rozdělit na jemná vlákna, která pak mají
vynikající izolační vlastnosti. Tavit kámen
elektřinou by ale šlo hodně špatně, plyn
má také nízkou výhřevnost. Pro tyto účely
je speciální slévárenský koks prakticky
nenahraditelný.
Když se vrátím na začátek, říkal
jste, že jste působil na dole jako
učeň. Jak k tomu došlo?
Já jsem původem z východního Slovenska. Veškeré moje kořeny jsou tam,
z celé rodiny jsem tu jediný. Na sklonku
Open Mine 2 I 2010
13
interview
kopce tady v okolí, ale před dvanácti lety
jsem s tím musel přestat, stav mých kolen
byl velmi špatný. Shodou okolností jsem
se tehdy pustil do golfu, přijal jsem ho
jako svou životní filozofii. Tomu sportu
vděčím za mnohé, dneska jsem schopen
chodit do schodů naprosto normálně.
Nejvíc se tedy ve volném čase pohybuji
po golfových hřištích v okolí. Jsou tu
krásná hřiště v Čeladné, můj domovský
klub je pod vrchem Javorový, opět v Beskydech, krásné parky jsou v Šilheřovicích
nebo Kravařích.
Teď jste na nich hostili PGA Tour…
šedesátých let se u nás objevili náboráři
z dolů. Sice jsem už byl přijatý na dvě
průmyslové školy, ale rozhodl jsem se, že
i přes nesouhlas rodičů půjdu na hornického učně.
to je dobře. Když jsem někdy moc rozohněný, ona je ta kotva, která mě vždycky
dovede přibrzdit. A mám také dceru.
Ano, to je obrovská akce a je nedoceněná. Dostat sem akci tohoto typu stálo
obrovské úsilí. U nás pořád přežívá názor,
že golf je sport pro zbohatlíky a namyšlené lidi, což je nesmysl. Golf má na celém
světě obrovské množství příznivců, kteří
ho hrají nebo se o něj zajímají. Na světě
jsou celé regiony, které žijí jenom z golfu,
nejen ze hřišť, ale také z výroby vybavení nebo poskytování služeb. Buduje
se spousta nových hřišť a turisté pak
přicházejí do míst, kde dřív nic nebylo.
Najednou ta oblast žije a rozvíjí se. Česká
republika je v tomto směru taková zatím
neobjevená destinace.
Ta asi nepracuje v koksovnách…
Zmínil jste golf a životní filozofii…?
Co vás na tom lákalo?
Vystudovala logistiku dopravy na ČVUT
a nyní pracuje v hutích Arcelor Mittal
v Ostravě. Nejdřív nakupovala strategické
suroviny, železnou rudu, uhlí, koks pro
celou huť. Dneska má na starost nákup
služeb.
Ve fotbalu nebo jiných kolektivních
sportech je vždycky nějaký rozhodčí,
kterého se hráči snaží obelhat, a je tam
soupeř, kterého se snaží zničit. V golfu
není soupeř, kterého je třeba zničit, mým
soupeřem je hřiště. A moje hlava. Poruším-li pravidla, trestám sám sebe. V tom
je onen rozdíl. Říkám-li, že jsem přijal golf
jako filozofii života, chci tím říci, že za své
chyby se trestám sám a sám sobě nelžu.
To nikam nevede.
Nevím, možná něco neznámého, to, že je
to chlapská práce, těžko říct. V každém
případě tohle rozhodnutí zásadním způsobem ovlivnilo můj život. Nelituji toho.
Stal se ze mě patriot zdejšího kraje.
Rodiče už vás pak vzali
na milost…?
Rodiče se k tomu pak už nevyjadřovali.
Brali mě takového, jaký jsem, stejně věděli, že by s tím nic nesvedli. Ne, že bych byl
vyloženě tvrdohlavý, ale když jsem si dal
nějaký cíl, tak jsem za ním šel. Já se jen
málokdy otáčím zpátky, abych si říkal, co
by bylo, kdyby…
Vaše rodina působí také v oboru?
Moje paní je učitelka na základní škole,
jsme tedy naprosto rozdílných profesí, ale
Říkal jste, že se z vás stal patriot
zdejšího kraje. Bydlíte v Ostravě?
Bydlím kousek od Ostravy v malé obci
jménem Albrechtice, je tam klid a ticho.
Kdy jste byl naposledy hrát?
Máte štěstí, že tam Albrechtice
pořád ještě stojí, že?
Albrechtice stojí na tzv. Bludovické vymýtině, takže pod nimi uhlí není.
Žijete v kraji víc než 40 let. Kde to
máte nejraději?
Dřív jsem hodně lyžoval, takže znám
Půjdu zítra (úsměv). S mým pracovním vytížením je dost těžké vyšetřit si
a naplánovat dost volna – golf je sportem,
který vyžaduje hodně času. Když jednou
hrajete, nikdy ho nemáte dost. Hraji ale
mnohem méně, než bych chtěl a než bych
potřeboval mít odehráno k výkonnosti,
kterou teoreticky mám mít, alespoň podle
mého handicapu.
Open Mine 2 I 2010
14
příběh
Kam po škole?
Perspektivu má těžební průmysl
Společnost OKD se vrátila k podpoře hornického školství a nabídla výhody při studiu
a perspektivu všem zájemcům o studium oborů důlní elektrikář a důlní zámečník.
Tomáš Siuda je jedním ze studentů,
kteří se rozhodli tuto možnost využít.
„Ostatní studenti ve škole o nás tvrdí,
že jsme mediální hvězdy a ve škole se
moc snažíme. Ale my jen chceme jít
do práce pořádně připraveni. Závidí nám
zajímavější praxi a podporu, kterou nám
OKD poskytuje,“ říká student, který právě
zahájil druhý ročník studia.
Jistota práce, která má budoucnost
Budoucí důlní zámečníci a elektrikáři
dostávají měsíční stipendium 1000 Kč,
praxi absolvují na šachtě a v létě firma
zájemcům nabízí brigádu. Úspěšní
absolventi mají zajištěnou práci v OKD
minimálně na tři roky. „V našem regionu
není vůbec jednoduché najít práci. Navíc
slušně zaplacenou. S OKD mám jistotu, že
po studiu budu pracovat s nejmoderněj­
šími stroji ve významné firmě a s dobrým
platem. Podle mě má tahle práce budouc­
nost a perspektivu. Na Karvinsku se uhlí
jen tak těžit nepřestane,“ tvrdí Siuda.
Vyučením podpora hornických studentů
ze strany OKD nekončí. Kdo se rozhodne
ve studiu pokračovat, má dál nárok na stipendium, které se podle stupňů školy
zvyšuje. Na maturitní nástavbě studenti
dostávají 2000 Kč měsíčně, na vysoké škole 3000 Kč. Děti zaměstnanců OKD, které
se do stipendijního programu zapojily,
dostávají ještě o tisícovku víc.
Pokračování rodinné tradice
Tomáš Siuda pochází z tradiční hornické
rodiny, jeho otec i strýcové jsou zaměstnanci OKD. Má na co a na koho navazovat. Pro studium se ale podle svých slov
rozhodl sám při Dni otevřených dveří, kde
se dozvěděl všechny podmínky týkající se
studia důlního oboru s podporou OKD.
„U nás v rodině všichni chlapi pracovali
a pracují na šachtě. Už od dětství mi
Většina spolužáků tvrdí, že chtějí zůstat v OKD celý život, protože lepší práci v regionu
nenajdou.
vyprávěli příběhy z práce v dole. Na tu
práci se těším, i když to někdy musí být
pořádná dřina,“ popisuje Siuda.
Kolegové nás berou jako chlapy
Studenti absolvují praxi na povrchových
pracovištích OKD, kde sbírají zkušenosti
při spolupráci s dlouholetými zaměstnanci firmy. Kromě odborných dovedností
mají možnost seznámit se s atmosférou
v hornické partě a se specifiky práce
v hornictví: „Zatím jsem z praxe nadšený.
Všichni ze třídy tam chodíme raději než
do školy. Nemusíme jen poslouchat teorii,
ale dostaneme se k opravdové práci
s moderní technikou a stroji. Ale hlavně
spolupracovníci na šachtě se k nám
nechovají jako k dětem, ale jako k dospě­
lým chlapům,“ vysvětluje student.
Z práce v podzemí strach nemá. Nebezpečná je prý každá profese a na stavbě
nebo v lese je podle něj riziko větší než
v dole, kde platí přísná bezpečnostní
pravidla. „Bezpečnostní opatření jsou
strašně přísná, jejich dodržování se
důsledně kontroluje a já jim věřím,“ tvrdí
student a upozorňuje na program zvýšení
bezpečnosti při práci v dolech, který firma
odstartovala na začátku roku. Dosavadní
vývoj klesajícího počtu pracovních úrazů
jeho slova potvrzují.
Do ostrého provozu pod zem se studenti
důlních oborů nicméně prozatím nedostanou. Praxe probíhá na povrchových
pracovištích a fárat pod zem začnou až
po ukončení studia.
Práce na šachtě má budoucnost
Na začátku druhého ročníku studia je
příležitost ohlédnout se zpátky a zrekapitulovat dosavadní zážitky. Siuda neskrývá
nadšení a spokojenost: „Nemůžu si na nic
stěžovat. Je to ještě zajímavější, než jsem
čekal. Úplně mě fascinovalo a ze začátku
jsem nechápal, jak se můžou dostat tak
obrovské stroje, jako jsou třeba kombajny,
pod zem,“ a přidává doporučení pro další
zájemce o studium oborů podporovaných
OKD, kterým vzkazuje: „Všem klukům,
které zajímají moderní stroje a chtějí si
užít zajímavou praxi v super partě, stu­
dium doporučuji.
Open Mine 2 I 2010
15
nadace OKD
800 příběhů, kde dobro vítězí
Už třetím rokem Nadace OKD podporuje veřejně prospěšné projekty v České
republice. Také v letošním roce, kdy
řada firem a institucí razantně omezila
své investice do neziskového sektoru,
podpora ze strany Nadace OKD trvá –
jen v posledním grantovém kole si
neziskové organizace rozdělily celkem
19,5 milionu korun. Za necelé tři roky
činnosti nadace podpořila více než
800 projektů.
Šanci získat příspěvek od Nadace OKD
mají velké i malé projekty. Částky v řádu
stovek tisíc korun získal například
karvinský Dům na půli cesty Heřmánek,
město Orlová, které plánuje vybudování
dětského hřiště, nebo třeba Charita svatého Alexandra, která pokračuje v obnově
chráněné kulturní památky Důl Alexandr
a v jeho prostorách zároveň zaměstnává
v chráněných dílnách několik desítek
hendikepovaných osob.
O menší částky úspěšně požádalo například sdružení Anabell, které
pomáhá lidem s poruchami příjmu
potravy. Sdružení rodičů z bludovické
školy z Havířova zase připraví pro děti
z bludovické i partnerské polské školy
česko-polský školní den. Vůbec nejmenší
letos přidělenou částku (12 000 Kč) získá
Mateřská škola v Okružní ulici v Orlové –
díky daru od Nadace OKD připraví pro
děti výlety na zajímavá místa regionu.
Z věže orlovského kostela bude
zvonit patronka horníků
Svatý Martine, oroduj za nás. Svatá
Barboro, oroduj za nás, zvláště za horníky. Přesně takové nápisy byly umístěny
na dvou nových zvonech, které byly
v neděli 12. září zavěšeny v severní věži
kostela Nanebevzetí Panny Marie, který
je dominantou historického centra města
Orlové. Na své místo se vrátily po dlouhých 68 letech; ty původní z roku 1932
zabrala v únoru 1942 německá armáda.
Svou zásluhu na tom má také Nadace
OKD. Nové zvony pro orlovský kostel
stály půldruhého milionu korun, nadace
na ně přispěla částkou 400 tisíc korun.
Další milion věnovala na opravu chrámové fasády.
„Ať lidé v Orlové vědí, že tady máte
svatostánek, který vás zve k sobě
a k životu. To je ta nejdůležitější funkce
zvonů – pozvání k životu,“ vyzval při
slavnostním vysvěcení zvonů biskup
ostravsko-opavské diecéze František
Václav Lobkowicz.
Nové orlovské zvony patří k největším
v regionu. Větší, zasvěcený sv. Martinovi,
váží 1370 kilogramů, menší, zasvěcený
sv. Barboře, patronce horníků a zdejšího
kraje, 930 kilo. Odlity byly v německém
Pasově ze slitiny, v níž okolo 70 procent
tvoří měď. Výroba zvonů začala podle
tradice v pátek, v den, kdy zemřel Ježíš.
Chladly a zrály tři týdny.
aktuality
NWR plánuje reinkorporovat
do Velké Británie
NWR nedávno oznámila svůj záměr
reinkorporovat do Velké Británie s cílem
kvalifikovat se pro zařazení do prestižního
akciového indexu FTSE. Zařazení do FTSE
zvýší atraktivitu společnosti pro široké
spektrum prémiových investorů v globálním měřítku.
Hlavní báňská záchranná stanice
v Ostravě má nové vedení
Ředitelem společnosti OKD, HBZS, která
je dceřinou firmou OKD, se stal od 1. července Josef Kasper, donedávna ředitel
Dolu ČSM. V čele společnosti vystřídal
Václava Poštu. Ten zůstává předsedou
představenstva záchranářské firmy a zároveň se stal poradcem provozního ředitele
OKD Leo Bayera.
Firemní publikace skupiny NWR je
mezi nejlepšími v ČR
Dne 30. listopadu vyhlásilo sdružení
Czech Top 100 nejlepší firemní publikace za uplynulý rok. Výroční zpráva
Nadace OKD byla vyhodnocena jako
nejlepší v kategorii neziskových organizací – obdržela za ni zvláštní cenu KPMG.
Výroční zprávy NWR a Nadace OKD se
rovněž umístily v desítce nejlepších prací
z hlediska grafického provedení. Časopis
Open Mine se prosadil v kategorii firemních časopisů a je mezi pěti nejlepšími.
Open Mine 2 I 2010
16
nadace OKD
Ceny Nadace OKD
Nadace OKD již druhým rokem oceňuje významné osobnosti neziskové sféry a také neziskové projekty realizované s podporou Nadace OKD v loňském roce, které měly největší dopad a dlouhodobý
přínos pro veřejnost. Letos poprvé byli oceněni také zástupci médií,
kteří se angažují v neziskovém sektoru nebo o něm informují.
Vítězové si ceny převzali v rámci slavnostního večera, který se již tradičně
konal v prostorách Hornického muzea
v Ostravě. „Hlavním rysem letošního ročníku byla kvalita nominovaných projektů.
Hlasování bylo těsné. Dá se říct, že cenu
mohly získat všechny projekty, které
postoupily do finále,“ řekla zástupkyně
ředitele Nadace OKD Lenka Marková.
V kategorii Projekt roku „Pro zdraví“
získalo cenu Nadace OKD sdružení
FILADELFIE – Přístav Oldřichovice,
které se dlouhodobě zabývá podporou
pěstounských rodin. Podpora Nadace OKD
v loňském roce směřovala k projektu Děti
patří do rodiny. Z prostředků od nadace
sdružení vybudovalo větší rodinný dům
pro pěstounskou rodinu, která pečuje
o šest dětí.
Projektem roku „Pro radost“ se stala akce
Fedrování s folklórem, kterou organizuje
obec Horní Suchá. Jde o festival místních tradic a zvyklostí, který připomíná
kulturní kořeny a tradice Ostravska
a Těšínského Slezska. Akce je moderovaná
vícejazyčně a podílí se na ní i partnerské
organizace z Polska a Slovenska.
Občanské sdružení Vesica zase provozuje v Bohumíně dětský denní stacionář
Salome. V loňském roce s podporou
Nadace OKD přebudovalo část zahrady
stacionáře na netradiční relaxačně-stimulační plochu pro děti s autismem
či pohybovým hendikepem. Součástí
projektu byla série doprovodných aktivit
pro děti navštěvující stacionář. Tyto aktivity porota zvolila Projektem roku „Pro
budoucnost“.
Hospic sv. Jana N. Neumanna zase
patří mezi organizace, které beze zbytku
Na slavnostním předávání Cen Nadace OKD nemohl chybět Klaus-Dieter Beck, generální
ředitel společnosti OKD.
naplnily podstatu grantového programu
„Pro Evropu“. Necelých 40 tisíc korun
od Nadace OKD posloužilo na přípravu
úspěšné žádosti o dotace z evropských
operačních programů na aktivity, které
jsou chronicky podfinancované – vzdělávání zaměstnanců v hospicové péči.
Vítězem soutěže osobností neziskové
sféry je doc. Pavel Kreml, který byl
nominován za svou dlouholetou práci
ve prospěch zdravotně postižených.
Od počátku 90. let se angažuje především
v souvislosti s péčí o stomiky – tedy pa­
cienty, kterým byl ze závažných důvodů
vytvořen vývod ze střev či močovodu. Je
webmasterem českých stránek o tomto
onemocnění, publikoval desítky článků,
pravidelně přednáší, to vše bez ohledu
na vlastní zdravotní postižení a náročnou
práci vysokoškolského pedagoga.
V nově vyhlášené kategorie „Média“ uspěl
David Kasl z redakce časopisu EURO.
Byznysově laděný týdeník jako jeden
z prvních zavedl (a v době hospodářské
krize také udržel) stálou rubriku věnovanou společenské odpovědnosti firem.
„Jsme rádi, že média v Česku začínají brát
koncept společenské odpovědnosti vážně
a dávají mu odpovídající prostor. Redakce
týdeníku Euro byla mezi průkopníky, ale
konkurence rychle roste – zajímavou
rubriku věnovanou pouze neziskovým
aktivitám má například server aktualne.cz,
týdeník Respekt zase spouští akademii,
která podpoří vzdělávání mladých adeptů
novinářské profese. Už teď se těšíme, jak
bude probíhat boj o Ceny Nadace OKD
v roce 2011,“ zhodnotila zájem při udílení
výročních cen Petra Mašínová, předsedkyně správní rady Nadace OKD.
Open Mine 2 I 2010
17
těžba ve světě
Bitva o těžební daň pokračuje
(s využitím těchto zdrojů: mining-technology.com, Financial Times, The Australian, treasury.gov.au)
Hraje se o desítky miliard dolarů daňových příjmů, stovky tisíc pracovních míst
a křesla předsedů vlád. A také o důvěru
světových investorů a ceny nerostných
surovin na světových trzích. Australská
legislativa může být také v budoucnu
inspirací pro další těžební velmoci světa.
Na jaře letošního roku šokovala investory
i těžební společnosti tzv. Henryho zpráva.
Komise australského ministerstva financí
pod vedením Kena Henryho, zpracovala
analýzu stávajícího daňového systému
v zemi. Doporučení v ní obsažená směřovala k podpoře podnikání a zahraničních
investic, mimo jiné prostřednictví snížení
firemních daní. Zároveň však počítala
s podstatným zvýšením daňové zátěže
australského těžebního průmyslu.
Plánovaná „daň z těžby“ ve výši 40 procent měla do státního rozpočtu přinést
nejméně 12 miliard dolarů (podle odhadu
vlády), díky rychle rostoucím cenám surovin by však její výnosnost mohla být až
dvojnásobná. Podle studie banky Morgan
Stanley by australský těžební průmysl
přišel o 74 miliard dolarů v průběhu
následující dekády.
Proti záměrům vlády se ostře postavily
těžební společnosti, které pohrozily omezením investic v zemi a ztrátou pracovních míst. Těžební průmysl je základním
kamenem australské ekonomiky, jeho
útlum by pocítila i další odvětví.
Následná veřejná diskuse vedla mimo jiné
k poklesu preferencí vládních labouristů,
Diskuse o zdanění těžby utichly s příchodem ničivých povodní v provincii Queensland.
to hlasy, které tvrdí, že nový návrh jde až
příliš na ruku největším hráčům v branži.
pádu dosud populárního premiéra Kevina
Rudda a také zastavení vládní mediální
kampaně na podporu nové daně.
Další varování zaznělo také z ministerstva
financí – vláda musí počítat s nižšími příjmy státního rozpočtu v příštích
letech. Díky rostoucím cenám surovin
na světových trzích sice propad nebude tak hluboký (odhadem 1,5 miliardy
dolarů – pozn. red.), ale i tak zřejmě dojde
k pozastavení některých ambiciózních
vládních plánů. Miliardy dolarů chtěla
vláda investovat například do zlepšení
infrastruktury v Queenslandu a Západní
Austrálii, počítalo se rovněž s urychlením
odpisů zejména pro menší firmy.
Premiérského křesla se ujala Julia Gillardová s cílem „skutečně jednat“ o výši daně
z těžby a zajistit všem Australanům férové
příjmy z nerostných surovin země. Výsledkem dosavadních debat je nový návrh
jednotné daně z těžby, který vychází vstříc
především velkým hráčům na trhu.
Původní návrh počítal se systémem
daňových odpisů a incentivních programů
zejména pro menší těžební firmy a rozvojové či průzkumné projekty, ozývají se pro-
Daň z těžby
Původní návrh Henryho komise
Nový návrh
(RSPT – resource super profits tax)
(MRRT – minerals resource rent tax)
Kdo ji platí
Všechny těžební a ropné společnosti
v zemi (2500)
Všechny společnosti těžící uhlí a železnou
rudu se ziskem 50 mil. dolarů ročně (320)
Daňová sazba
40 %
22,5 %
Příjmy z této daně (původní odhad)
12 miliard dolarů
N/A
Příjmy z této daně (odhad z 7/2010,
který počítá s vyššími cenami komodit)
24 miliard dolarů
10,5 miliardy dolarů
Ztrátové provozy
Daňové slevy až do výše 40 % v případě
ztrátových provozů
Žádné daňové slevy
Open Mine 2 I 2010
18
těžba ve světě
Brusel chce zavřít ztrátové doly,
OKD se to netýká
Nedávný návrh Evropské komise, aby k 15. říjnu 2014 skončila státní podpora ztrátovým
černouhelným dolům, se Česka netýká. A to navzdory skutečnosti, že tuzemský podíl
na těžbě této suroviny unijní exekutiva v příslušné tiskové zprávě přímo zmiňuje.
(Zdroj: převzato z deníku E15, redakčně kráceno)
„Žádný z našich čtyř dolů v Ostravsko-karvinském revíru nepobírá prostředky na útlum těžby a na rekvalifikaci ani od státu, ani
z EU. Všechny naše doly jsou ziskové, takže neuvažujeme o jejich
zavření. Jinými slovy nespadají do kategorie ztrátových dolů,
jejichž uzavírání chce urychlit Evropská komise,“ sdělila Petra
Mašínová, ředitelka korporátní komunikace společnosti NWR, jež
je stoprocentní matkou firmy OKD. Informaci, že OKD nepobírá
dotace na útlum či rekvalifikaci, potvrdilo Ministerstvo průmyslu
a obchodu.
Opatření komise se rovněž netýká dolu v Dębiensku na jihu
Polska, kde NWR před dvěma lety získala povolení ke znovu­
otevření. „Polský důl není dosud v provozu. Očekáváme, že bude
ziskový, takže ani
tady nepočítáme
Těžba černého uhlí v EU
s jakoukoli státní
(údaje za rok 2008)
podporou,“ uvedla
Mašínová.
•147 mil tun ročně
Záměr Bruselu, aby
•2,5 % světového výkonu
dotace v odvětví
se sto tisíci lidmi
•Podpora odvětví 2,9 miliardy EUR
skončily v říjnu
(6,4 miliardy EUR v roce 2003)
2014, nikoli podle
původních představ
•Největší producenti: Polsko,
komisaře pro hosNěmecko, Velká Británie,
podářskou soutěž
Česká republika, Španělsko
Joaquína Almunii
do konce roku
2022, sleduje konec toku státních peněz tam, kde je to zbytečné.
„Cílem návrhu je zajistit definitivní uzavření nekonkurenceschopných dolů, podniky musejí být životaschopné bez dotací.
Jde o spravedlnost vůči konkurentům, kteří fungují bez státní
podpory. Je to v zájmu daňových poplatníků a veřejných financí.
Komise povolí provozní podporu pouze těm důlním firmám, které
předloží plán na uzavření dolů. Dotace budou směřovat ve větší
míře na pokrytí sociálních a ekologických nákladů na uzavírání,“
oznámil Almunia.
Komise podepírá svůj úmysl i poukazem na klesající poptávku
po evropském černém uhlí a snahou o posun k čistším energiím
pocházejícím z obnovitelných zdrojů. Experti ovšem připomínají,
že tak lze nahradit jen čtyřicet procent černého uhlí, protože
většina dobývané suroviny je koksovatelná a vyrábí se z ní koks,
surové železo, ocel či chemikálie.
OKD bralo peníze od státu na potlačení těžby v Ostravsko-karvinském revíru koncem devadesátých let. Šlo především o peníze
věnované na zmírnění následků propouštění zaměstnanců. „Tento
přísun skončil vstupem České republiky do EU, tedy k 1. květnu
2004,“ upřesnila Mašínová.
V průběhu podzimu návrh Evropské komise projednaly rovněž
členské státy a Evropský parlament. Evropská komise se v prosinci rozhodla vyhovět některým evropským státům a umožní
zachování dotací na těžbu uhlí až do roku 2018. Původně přitom
zamýšlela ukončit podporu těžby už za tři roky.
Zollverein nedaleko Essenu, symbol německého těžebního
průmyslu.
Open Mine 2 I 2010
19
sponzoring
Státní energetickou koncepci nelze
měnit každý rok, říkají experti
Jsme na sklonku tzv. supervolebního roku v České republice a jsme opět svědky situa­
ce, kdy ve strategických otázkách ohledně dalšího směřování země chybí potřebný
konsenzus napříč politickými stranami. Jednou z takových strategických oblastí je
zajištění energetické bezpečnosti země a nakládání s nerostnými surovinami. Na tuto
situaci doplácí především firmy, které v daném odvětví podnikají.
„Stát by měl především nastavovat mantinely a zajistit všem stejná pravidla,“
říká Pavel Kavina.
NWR se proto rozhodla podpořit sérii
diskusních panelů za účasti analytiků,
specialistů na energetickou bezpečnost,
zástupců akademické sféry i samotných
firem z oblasti energetiky a nerostných
surovin. Společným cílem těchto setkání
je formulovat jasnou strategii, kterou tito
experti považují za nejlepší pro budoucnost České republiky, a zároveň zabránit
tomu, aby se veřejné mínění k základním
energetickým otázkám, ale i strategická
politická rozhodnutí v oblasti energetiky
formovala na základě zjednodušených
mediálních informací.
„Stát by měl především nastavovat mantinely a zajistit všem stejná pravidla pro
podnikání, mít jasno ve svých strategic-
kých záměrech a neustále posilovat svou
surovinovou a energetickou bezpečnost,“
myslí si Pavel Kavina, uznávaný analytik
nerostných surovin z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
Na stránkách Open Mine se nyní můžete
seznámit s dalšími klíčovými závěry,
ke kterým experti a další účastníci diskusí
dospěli.
Energetická bezpečnost ČR: představy versus mýty versus realita
•ČR má díky dosavadní koncepčně řízené
energetické politice ve srovnání se sousedními zeměmi velice dobrou výchozí
pozici.
•Energetika je strategický obor s potřebou jasné a dlouhodobé perspektivy,
kterou není možné každé čtyři roky
měnit.
•Státní energetická koncepce by neměla
mít formu pouhého doporučení, ale
důsledně dodržovaného závazku.
•Základní problém energetické budoucnosti ČR není v nejednotném názoru
odborníků, ale v neschopnosti politiků
přiznat to, že každé řešení bude něco
stát a někoho bolet.
•Stát má právo do určité míry do energetiky zasahovat, a to v souladu se
státní energetickou koncepcí. Jeho
primární rolí je vytvářet prostředí
a motivovat.
•Stát nemá „monopol“ na rozhodování
o dalším směřování české energetiky,
o vliv se dělí s EU i samotnými firmami.
•ČR musí energetické otázky a legislativu v EU spoluvytvářet a ovlivňovat,
nikoliv je jen pasivně přijímat.
•Klíčovým aspektem pro bezpečnost
dodávek energií je posilování sítí, a to
na mezinárodní i vnitrostátní úrovni.
•Palčivým problémem současné
energetiky je stav školství, které není
schopné vyprodukovat novou generaci
odborníků.
Těžba uhlí v ČR: alternativy
budoucího vývoje
•Pro českou energetiku je nutné, aby
se hnědé uhlí těžilo za dnes platnými
územně ekologickými limity. Stěžejní
otázkou k řešení je určení nové limitní
hranice, za níž by sociální a environmentální náklady nepřevyšovaly přínosy
další těžby.
•Část hnědouhelných zásob za limity
Open Mine 2 I 2010
20
sponzoring
Polské okénko
Polsko je pro NWR strategickým trhem,
který bude hrát v budoucnosti skupiny
stále důležitější roli. Firma se proto
zapojila do diskuse o budoucnosti
zdejšího energetického a těžebního sektoru. Naposledy na setkání
expertů Mining Industry Forum, které
v Katowicích uspořádal deník Rzeczpospolita a ekonomický deník Parkiet.
„Stát musí mít jasno v tom, jak bude nakládat s nerostnými surovinami a jak zajistí svou
energetickou bezpečnost,“ říkají experti.
je vhodné zachovat jako strategickou
rezervu a těžbu uhlí odložit na dobu,
kdy budeme mít k dispozici kvalitnější
technologie.
•Prolomení územně ekologických limitů
hnědého uhlí nebude automaticky
znamenat přebytek uhlí na trhu a jeho
následné snížení ceny.
•Další využití větší části hnědého uhlí
v ČR by obecně mělo být spojeno s jeho
přesměrováním z výroby elektřiny
do teplárenství, a to za ekonomicky
dostupnou cenu.
•Jakékoliv uvažování o budoucím využití
uhlí musí počítat s tím, že se v jeho
cenách odrazí cena emisních povolenek
a dalších faktorů. V extrémním případě
by tak uhlí mohlo přijít o svou pozici
nejlevnějšího energetického zdroje.
•Vyjasněná role státu (nejen v oblastech těžebního průmyslu) a závaznost
Státní energetické koncepce jsou
předpokladem pro úspěšný vývoj české
energetiky.
•Zásoby kvalitního černého uhlí v ČR
jsou. Důležitý bude postoj a závazné
stanovisko státu k využití vlastních
zásob nerostného bohatství a otázka
bezpečnosti a spolehlivosti v dodávkách
surovin na český trh.
•Základem úspěchu českého těžebního
průmyslu jsou dlouhodobé smlouvy
mezi jednotlivými „hráči“.
Více informací na http://www.ivd.cz.
Těžba uhlí v kontextu české ekonomiky
Zajímavé makroekonomické údaje poskytl
Pavel Bártek, analytik České spořitelny.
Mimo jiné uvedl:
•Samotný těžební průmysl se na HDP
České republiky podílí 1,5 %.
Na špičkově obsazeném setkání,
kterého se zúčastnili tři členové
polské vlády a představitelé největších
uhelných či energetických společnos­
tí v zemi, NWR reprezentoval její
provozní ředitel Ján Fabián. Polským
partnerům představil strategii firmy,
která je postavená nejen na investicích
do špičkových těžebních technologií
a zvyšování bezpečnosti práce, ale také
na budování dobrých vztahů s místními komunitami. V tom všem může být
NWR pro řadu polských firem inspirací.
•Má však zásadní vliv na:
–výrobu elektřiny (60 %)
–výrobu tepla (42 %)
–dodávky uhlí pro výrobu železa (90 %)
•Společně s navazujícími obory se podíl
na HDP výrazně zvyšuje:
–na 6 % včetně výroby energií
–na 9 % včetně hutnictví
–na 15 % včetně automobilového průmyslu
•V Ústeckém kraji pracuje v těžebním
průmyslu 10 % obyvatel dotčených
obcí, ukončení těžby povede k vysoké
nezaměstnanosti, vzniku problémových
lokalit a dodatečným nákladům pro stát
ve výši řádově 0,5 mld. Kč ročně.
NWR na setkání polských těžařů
zastupoval Ján Fabián.
„Na katowickém fóru se řešila i řada
lokálních témat, plánovaná privatizace
polských těžebních společností, emisní
limity, CCS technologie, geologický
průzkum, ale také nová legislativa
regulující odvětví,“ přiblížil dění Ján
Fabián.
•V Moravskoslezském kraji je podíl
zaměstnanců v těžebním sektoru nižší
(4 %), je zde lepší struktura vzdělání,
lidé díky tomu mají lepší možnosti
uplatnění v navazujících oborech.
Omezení těžby by nicméně vedlo
k nižší konkurenceschopnosti oceláren,
rušení provozů a ztrátě pracovních míst
i v tomto odvětví.
Open Mine 2 I 2010
21
fotogalerie | photogallery
Léto v OKD
Summer in OKD
Staré hornické tradice jsou na Karvinsku stále živé.
Old mining traditions are still alive in Karviná.
Colours of Ostrava mění představy lidí o Ostravsku.
Místo uhlí skvělá muzika.
Colours of Ostrava is changing people’s ideas of
Ostrava region. Primarily great music instead of coal.
Na sklonku léta si to
přátelé Nadace OKD
rozdali v petanque.
At the end of
summer friends of
OKD Foundation
attended the petanque
competition.
Nová generace horníků?
New generations of miners?
Nejvýznamnější hudební festival v zemi sponzorují
největší firmy včetně OKD.
The biggest music festival in the country needs the
biggest sponsors. Including OKD.
Nádvoří Slezskoostravského hradu. Ideální divadelní kulisy.
Courtyard of Slezskoostravský castle. Beautiful theatrical scenery.
Hornické slavnosti nejsou jen zábavou.
Jejich součástí je i pietní akt v Karviné.
Miners‘ festival is not just entertainment.
Official ceremony in Karviná.
Zdravotní hendikep účastníky turnaje v petanque
nijak neomezoval.
Health handicap is no limit for these participants of
the petanque tournament.
Nadace OKD nemohla na Colours of Ostrava chybět.
Kolem stánku mezi dvěma hlavními stage bylo živo.
OKD Foundation could not have missed the Colours
of Ostrava. Stand between the two main stages
visited by lots of people.
Hornické slavnosti mají co
nabídnout mladým i starším.
Miner‘s festival has something
to offer young and old.
Letní shakespearovské
slavnosti tradičně přilákají
špičky české divadelní scény.
Summer Shakespeare
Festival traditionally attracts
the greatest stars of the
Czech theaters.
Open Mine 2 I 2010