přírodní dědictví miklulovska - Centrum ekologické výchovy Pálava

Transkript

PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ MIKULOVSKA
(analýza)
PhDr. Eva Řezáčová
2012
1
Tato studie byla vytvořena z prostředků Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR v rámci
projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku.
2
Studie je součástí projektu Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty,
o.p.s. - „Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku – Ostrožsku a Mikulovsku“.
3
Poděkování
Dovolte mi na tomto místě poděkovat všem, kteří mi pomáhali při získávání informací, které
pak následně obohatili tento text o relevantní data. Za jejich vstřícnost, nezištnost a cenné
rady. Děkuji všem starostkám a starostům i místostarostům mikroregionu Mikulovsko, kteří
mi při osobních setkáních i po telefonní lince či mailu přispěli připomínkami a informacemi,
dále děkuji, pracovníkům Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, jakož i pracovníkům
Městského úřadu Mikulov a odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského
kraj:
Ing. Martině Brodské
Marcele Effenbergerové
Mgr. Karlu Fajmonovi
Ing. Františkovi Foltýnovi
Marcele Hrbkové
Ing. Josefu Hromkovi
Ing. Jiřímu Kmetovi
Ing. Kateřině Korandové
Ing. Milanu Královi
RNDr. Jiřímu Matuškovi
Marii Petrů, DiS.
Ing. Vlastimilu Sajfrtovi
Mgr. Vladimíru Šáchovi
Mgr. Vlastě Škorpíkové
RNDr. Milanu Tomaštíkovi
Ing. Yvoně Zahradníčkové
4
Obsah
1.
Úvod
1.1
Co je Karpatská úmluva? Jak do ní spadá oblast DSO Mikulovsko?
Charakteristika území
2.1
Geomorfologie
2.2
Geologie
2.3
Půda
2.4
Nerostné suroviny
2.5
Klima
2.6
Voda
2.7
Ovzduší
3.
Ochrana přírody na území DSO Mikulovsko
3.1
Chráněná krajinná oblast Pálava a zvláště chráněná maloplošná území 11
3.2
Památné stromy
3.3
Natura 2000
3.4
Biosférická rezervace Dolní Morava
3.5
Ramsarská úmluva – úmluva o mokřadech majících mezinárodní
význam především jako biotopy vodního ptactva
3.6
Karpatská úmluva
4.
Chráněná území DSO Mikulovsko
4.1
Bavory
4.2
Brod nad Dyjí
4.3
Březí
4.4
Dobré pole
4.5
Dolní Dunajovice
4.6
Dolní Věstonice
4.7
Drnholec
4.8
Horní Věstonice
4.9
Jevišovka
4.10
Klentnice
4.11
Mikulov
4.12
Milovice
4.13
Novosedly
4.14
Nový Přerov
4.15
Pasohlávky, Mušov
4.16
Pavlov
4.17
Perná
4.18
Sedlec
5.
Památní stromy
5.1
Dolnověstonický jeřáb
5.2
Dolnověstonické duby
5.3
Svatofloriánská lípa
5.4
Lípa sv. Jana Nepomuckého
5.5
Mikulovské památné strom
2.
6
6
7
7
8
9
9
10
10
11
11
12
13
13
14
14
14
15
18
19
19
21
21
24
25
27
28
31
37
40
41
42
44
45
45
51
51
51
53
54
54
5
6.
Nejvýznamnější biotopy DSO Mikulovsko
6.1
L2.3B – Tvrdé luhy nížinných řek
6.2
L2.4 – Měkké luhy nížinných řek
6.3
L3.4 – Panonské dubohabřiny
6.4
L4 – Suťové lesy
6.5
L6.1 – Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (šípákové doubravy)
6.6
L6.2 – Panonské teplomilné doubravy na spraši
6.7
M1.2 – Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty
6.8
T1.7 – Kontinentální zaplavované louky
6.9
T3.1 – Skalní vegetace s kostřavou sivou
6.10
T3.2 – Pěchavové trávníky
6.11
T3.3 – Úzkolisté suché trávníky
T3.3A – Subpanonské stepní trávníky
6.12
T3.4D – Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu
vstavačovitých a jalovce
6.13
T7 – Slaniska
7.
Invazní dřeviny a geograficky nepůvodní druhy
7.1
Invazní druhy
7.2
Expanzivní druhy
8.
Zemědělská krajina a ekologizace vinohradnictví
9.
Cestovní ruch a šetrná turistika
10
EVVO
11.
Co se komu povedlo – příklady dobré praxe
11.1
DSO Mikulovsko
11.2
SCHKO Pálava a KS Brno
11.3
Drnholec
11.4
Dolní Věstonice
11.5
Mikulov
11.6
Nový Přerov
11.7
Soukromí vlastníci půdy
11.8
Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15
11.9
SORBUS, o.s.
11.10
ZO ČSOP 56/13 Pálava
11.11
STKO spol. s r.o. a Kompostárna v Bavorech
12.
Závěrem
13.
Přílohy
14.
Zdroje, doporučení á literatura, zajímavé odkazy
14.1
Literatura
14.2
Zákony, dokumenty
14.3
Internetové stránky
56
56
57
57
57
58
58
59
59
59
60
60
60
60
61
61
63
64
65
65
65
66
68
72
73
74
76
76
77
79
80
80
81
81
82
82
83
84
6
1.
Úvod
Vážené paní starostky, vážení pánové starostové,
dovolte mi, abych Vám nabídla k Vaší práci a praktickému využití tuto analýzu přírodního
dědictví Mikulovska. Nejedná se o žádné vědecké dílo, ale skutečně o praktickou pomůcku,
souhrn informací, vysvětlení i návody, jak je možné některé situace řešit. Analýza poskytuje
stručný přehled o ochraně přírody a krajiny na území DSO Mikulovsko, podává jednoduchý
výklad pojmů a typů ochrany, které se zde vrství a prolínají. Poskytuje příklady dobré praxe
i shrnuje zdroje informací.
Analýza je jenom jeden z výstupů projektu Naplňování Karpatské úmluvy na Horňácku
- Ostrožsku a Mikulovsku:
„Realizace projektu by měla přispět k dlouhodobě udržitelnému rozvoji MAS OstrožskoHorňácko a MAS Mikulovsko, jako součástí Karpatské oblasti, jejíž ochrana je deklarována
Karpatskou úmluvou. Projekt přispěje ke zlepšení stavu informovanosti o významu Karpat
jako celku, podpoří pozitivní vnímání regionální identity a sepětí s regionem u místních
obyvatel, zvýší informovanost návštěvníků o přírodních a kulturních aktivitách regionů
a přinese řadu materiálů důležitých pro koncepční řešení problematiky ochrany regionálního
dědictví a rozvoje šetrné turistiky v zájmových regionech i širším kontextu Karpat.
Cílem dokumentace přírodního a kulturního dědictví je analýza způsobů interpretace
přírodního a kulturního dědictví vůči odborné i široké veřejnosti. Dále je to sběr příkladů
dobré praxe, které mohou být inspirativním a motivačním zdrojem pro lepší péči o regionální
dědictví Karpat.“ 1
Další výstupy, které Vám budou k dispozici:
 Kulturního dědictví Mikulovska, analýza
 výukový program Dědictví Mikulovska – 1 sada didaktických pomůcek, 30 ks CD
obsahujících prezentace a metodický materiál pro lektory a učitele
 studie s výsledky anketního šetření MAS Mikulovsko
 80 beetagů (tagglistů)o kulturním a přírodním dědictví Mikulovska
 50 ks DVD obsahující výstupy všech výše zmiňovaných aktivit
1.1
Co je Karpatská úmluva? Jak do ní spadá oblast DSO Mikulovsko?
Vzniku této úmluvy přecházela činnost Iniciativy pro karpatský ekoregion, která vznikla
v roce 1999 z popudu WWF – Světový fond na ochranu přírody. Základní cíl, udržitelný rozvoj
a společná ochrana přírodního a kulturního dědictví regionu Karpat, byl deklarován již touto
iniciativou. V roce 2001 se uskutečnila mezinárodní konference, Karpatsko-dunajský summit
hlav států v Bukurešti, které se zúčastnilo 14 států a další organizace. Byl přijat dokument
1
Naplňování Karpatské úmluvy na Ostrožsku - Horňácku a Mikulovsku.
7
Deklarace o životním prostředí a udržitelném rozvoji v karpatsko-dunajském regionu. Na téže
konferenci zástupci Ukrajiny předložily návrh založení konvence o Karpatech.
Karpatská úmluva, celým názvem Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat
byla podepsaná dne 23. května 2003 v Kyjevě. Podepsalo ji sedm signatářů – sedm států,
jejichž územím se alespoň částečně táhne Karpatský oblouk. Kromě České republiky to byla
Slovenská republika, Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Rumunsko a Srbsko. V platnost smlouva
vstoupila 4. ledna 2006.
Karpatský masiv je jedinečným a rozsáhlým územím zasahujícím významnou část Evropy. Je
to souvislý horský pás se zachovalými biotopy, s ohromnými lesy (300 000 ha) a s vysokou
druhovou rozmanitostí. Je místem pobytu velkých šelem (největší populace v Evropě) i
mnoha dalších vzácných živočichů (300 druhů ptáků, 40 000 druhů bezobratlých, …) i výskytu
vzácných druhů rostlin. Bylo zde vyhlášeno mnoho chráněných území s různým stupněm
ochrany, až po velkoplošné chráněné krajinné oblasti a národní parky. Na mnoha místech se
zachovali tradiční způsoby hospodaření i životního stylu. Právě zachování těchto hodnot
s možností trvale udržitelného rozvoje v regionech Karpatského oblouku iniciovalo vznik
Karpatské úmluvy.
V rámci úmluvy vzniká postupně a ve spolupráci s místními obyvateli tzv. Seznam
karpatského dědictví. Seznam je otevřený a neustále se doplňuje. Jeho hlavním cílem je
společně chránit a rozvíjet dědictví karpatského regionu. V rámci seznamu vzniklo několik
kategorií (péče o přírodu, tradiční hospodaření, jídlo, řemesla, lidová architektura, kroje,
obřady, zvyky, rituály, dekorativní umění, slovesný folklór, hudba a tanec, památky, duchovní
kultura a jiné).
Na území České republiky bylo pro potřeby úmluvy zahrnuto území spadající pod Vnější
Západní Karpaty - západní Beskydy, Západobeskydské podhůří, Moravsko-Slovenské Karpaty,
Středomoravské Karpaty a Jihomoravské Karpaty. V rámci území DSO Mikulovsko můžeme
ještě mluvit o tzv. přilehlých oblastech. Takže k samotným Jihomoravským Karpatům
(Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina) zde ještě připočítáváme i území táhnoucí na západ
od nás a to adekvátní část Západní Vněkarpatské sníženiny a na východě zas adekvátní část
Jihomoravské pánve.
2.
Charakteristika území
2.1
Geomorfologie
Území mikroregionu z širšího hlediska řadíme do oblasti Alpsko-himalájské, podoblasti
Karpaty a Panonská Pánev, provincie Západní Karpaty a Západopanonská pánev, do soustavy
Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty a Vídeňská pánev a do podsoustavy Západní
Vněkarpatské sníženiny, Jihomoravské Karpaty a Jihomoravská pánev.
8
V podsoustavě Západní Vněkarpatské sníženiny území leží v části Dyjsko-svrateckém úvalu,
kde patří do podcelků Drnholecká pahorkatina (části okrsků Jevišovická niva a Hrabětická
plošina), Dyjsko-svratecká niva a Dunajovické vrchy, pod něž patří Přední dunajovický hřbet,
Brodská sníženina, Březská sníženina, Západní dunajovický hřbet a Dunajovická sníženina.
V rámci podsoustavy Jihomoravské Karpaty patří do podcelku Mikulovská vrchovina, která se
dál dělí na podcelky Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina. Jihovýchodní část
mikroregionu také zasahuje do Jihomoravské pánve, do celku Dolnomoravský úval, podcelek
Valtická pahorkatina. Zde zasahuje částečně do Lednické pahorkatiny, Nesytské sníženiny
a Úvalské pahorkatiny.
2.2
Geologie
Území pokrývají flyše budované z hlavní části hustopečskými slínami a ždánickými pískovci,
Pavlovské vrchy, vystupující nad okolní krajinu jsou tvořeny jurskými vápenci.
V oblasti Dyjskosvrateckého úvalu, západní část území, převládají třetihorní jíly a písky
s reliéfem plochých pahorkatin a říčních rovin.
Jihovýchodní část zasahující do Dolnomoravského úvalu je pak tvořena převážně
pahorkatinami, erozně-denudačními a akumulačními plochami a říční nížinou. Podklad je
tvořen nezpevněnými třetihorními usazeninami.
Pro pochopení složitosti místních geologických podmínek je dobré znát aspoň ve zkratce
historický vývoj určujícího, dominantního prvku v oblasti – Pavlovských vrchů.
1. fáze – probíhá v druhohorách (jura a spodní křída), východně do našeho území. Na dně
teplého mělkého moře dochází k ukládání tzv. ernstbrunnských vápenců, tvořených
schránkami korálů a dalších mořských živočichů. Vápenec vzniká na již existujících
vrstvách jílovců a pískovců mořského dna, dnes nazývaných klenotnické vrstvy.
2. fáze – probíhá ve starších třetihorách (paleogén). V hlubinách moře se rytmicky ukládají
jílovce a pískovce a dochází tím ke vzniku mocného flyšového souvrství.
3. fáze – probíhá v mladších třetihorách (neogén). Díky mohutným horotvorným procesům
(alpsko-karpatské vrásnění) se dává flyšové souvrství do pohybu a putuje na západ.
Vystupuje nad mořskou hladinu a tvoří základ současných Západních Karpat (cca území
Slovenska a příhraniční oblasti). Měkčí vrstvy ernstbrunnských vápenců a klentnické vrstvy
jsou utrženy a vlečeny na současné místo výskytu. Vzniká základ masivu Pálavy. V této fázi
vývoje však zůstává pod zemským povrchem, ukládají se štěrky, jíly.
4. fáze – probíhá pořád v mladších třetihorách a můžeme ji rozdělit do dvou částí. Nejdřív
dochází k poklesu zemského povrchu a vzniku karpatské neogénní předhlubně, která je
postupně naplněna mořem a Pálava se stává ostrovem. V následujícím období opět
dochází k poklesu, ale tentokrát na východ od nás, vzniká Vídeňská pánev (Malé KarpatyVídeň) a teplé moře zůstává nadále v oblasti. V jeho prostoru vznikají mořské, později
jezerní sedimenty. Důkazem toho jsou četné nálezy zkamenělin mořských měkkýšů.
9
5. fáze – probíhá ve čtvrtohorách. Toto období je charakteristické střídáním dob ledových
a meziledových, ukládáním spraší, zvětráváním a vznikem vápencových věží, sedimentů,
ke konci vznikají váté písky. V holocénu, nejmladším obdobím čtvrtohor je údolní niva
Dyje zarovnávána povodňovými hlínami, vznikají slatiny. Na vápencích vznikají černozemě
a rendziny.
2.3
Půda
Pro řazení půd do systému dle vlastností používá Česká republika a Slovensko společnou
taxonomii. Na území mikroregionu se vyskytují půdy následujících tříd (rozdělení dle
společných prvků vývoje):
1.
2.
3.
4.
5.
leptosol – třída půd melanických, půdní typy: rendzina, pararendzina
černosol – třída půd molických, půdní typy: černozem, černice
glejosol – třída půd glejových, půdní typ: glej
luvizol – třída půd hnědých, půdní typy: hnědozem, luvizem
fluvisol – třída půd nivních, půdní typy: fluvizem
Druhy půd (rozdělených dle zrnitosti), které se vyskytují na území regionu:
1. písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité – lehčí půdy, s větším zrnem, špatně zadržují
vodu, vyskytují se v malé míře
2. hlinité a jílovitohlinité – středně těžké půdy, jemnějšího zrna, dobrá míra vsakování,
vhodné pro pěstování náročnějších plodin, jsou zde nejvíce rozšířené
3. jílovité až čisté jíly – těžké půdy, malé zrno, špatná propustnost vody, vyskytují se
lokálně, i ve větších plochách, převážně na severních a severozápadních svazích
Pavlovských vrchů
Vzhledem k převažujícím druhům těžkých a středně těžkých půd, členitosti terénu, vzhledem
ke klimatickým podmínkám, charakteru srážek, vegetačních poměrů, atd. a v neposlední
řadě vzhledem k rozsáhlé zemědělské činnosti je region postižen vyšším stupněm eroze jak je
normál.
2.4
Nerostné suroviny
Bezesporu nejvýznamnější surovinou v oblasti byl v minulosti vápenec. Pavlovské vrchy jsou
nevratně poškozeny četnými malými lomy, ovšem ve velké míře byly postiženy těžbou
Turold, Svatý kopeček a Janičův vrch.
V okolí Novosedel se těží a hned i zpracovává cihlářská hlína. V minulosti byli cihelny
například i u Dolních Věstonic, či na okraji Mikulova.
10
Ložiska zemního plynu a ropoplynná se nachází v okolí obcí Dolní Dunajovice, Horní
Věstonice, Pavlov a Perná. Mezi Dolními Dunajovicemi a Horními Věstonicemi jsou situovány
taktéž podzemní zásobníky plynu (uskladnění letních přebytků).
2.5
Klima
Mikulovsko leží podle Atlasu podnebí ČSSR v oblasti teplé, a to v rajónu T4 a T2.
Rajón T2 zahrnuje jenom území nivy řeky Dyje. Rajón T4 je charakteristický dlouhotrvajícím
létem (60-70 dnů), jaro i podzim jsou krátké a teplé, zima krátká, mírná, chudá na srážky.
Roční úhrn srážek podle dlouhodobých měření se pohybuje mezi 400-600 mm, srážkový úhrn
ve vegetačním období mezi 300-350 mm a je jednoznačně nejnižší v republice. Naopak
v počtu dnů s průměrnou teplotou 10 ⁰C a více patří mikroregion do oblasti se 170-180
takovými dny v roce. Republikově se jedná o oblast s nejvyšším počtem. V proudění vzduch
zde převládají severozápadní a jihovýchodní větry.
2.6
Voda
Vzhledem ke geologické stavbě, geomorfologii oblasti a ke klimatickým podmínkám trpí
většina území nedostatkem povrchových i podzemních vod. Výjimkou je niva řeky Dyje, která
teče západní částí regionu a v podobě Vodního Díla Nové Mlýny tvoří severovýchodní hranici
oblasti.
Nedostatek vody způsobuje problémy při dodávkách pitné vody obyvatelstvu, jehož
nejdůležitějším zdrojem v regionu je prameniště Brod nad Dyjí a vodovodem Dolní
Dunajovice zásobuje většinu území regionu. Oblast Mikulova, Sedlece a Bulhar zásobuje
vodovod z Lednice.
Celý region spadá do povodí řeky Dyje. Vodní síť je řídká. Tvoří ji většinou malé potoky, které
odvodňují vždy jenom malou část území. Na západě regionu jsou nejvýznamnějšími toky
Dyje, Jevišovka, Litobratřický potok, Baštinský potok a Pokran. Centrální a východní část
pokrývají Dunajovický potok, Klentnický potok, Včelínek, Mikulovský potok, Polní potok
a Mušlovský potok, tyto jsou pak doplněny drobnými toky, strouhami a kanály místního
významu.
Největší vodní plochy jsou soustředěny do dvou oblastí, do severní – celá plocha Horní
(Mušovské) nádrže, valná většina Střední (Věstonické) nádrže a část Dolní (Novomlýnské)
nádrže Vodního Díla Nové Mlýny. V jihovýchodní části se nachází 5 významnějších rybníků –
Šibeník, Nový rybník, Sedlecký rybník, průtočné rybníky v nivě Včelínku. Na Mušlovském
potoce leží Horní mušlovský a Dolní mušlovský rybník. V jihovýchodní části do oblasti
zasahuje část největšího moravského rybníka – Nesytu, který je součástí soustavy Lednických
rybníků.
11
K dalším významným mokřadům regionu řadíme Národní přírodní rezervaci Křivé jezero
(zbytky luhů pod Pálavou), Mušovský luh, Drnholecký luh, Národní přírodní rezervaci Slanisko
u Nesytu a slaniska u Dobrého Pole a Novosedel.
2.7
Ovzduší
Ovzduší regionu je hodnoceno jako mírně znečištěné. Velký podíl na zlepšení situace měla
postupná plynofikace oblasti. Největším znečišťovatelem jsou v současnosti mobilní zdroje
– automobilová doprava.
3.
Ochrana přírody na území DSO Mikulovsko
Jak již bylo řečeno, na území regionu se vrství několik typů ochrany přírody a krajiny. Od
státní ochrany až po mezinárodní úmluvy, jejichž signatářem se Česká republika stala. V této
části se dozvíte o nich základní informace a získáte přehled o jednotlivých chráněných
územích. V kostce a najednou.
3.1
Chráněná krajinná oblast Pálava a zvláště chráněná maloplošná území
Chráněné krajinné oblasti jsou definované jako: „Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou
krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů
lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými
památkami historického osídlení, …“ 2
V současnosti je v ČR zřízeno 24 chráněných krajinných oblastí. Chráněná krajinná oblast
Pálava byla vyhlášena v roce 1976 Výnosem Ministerstva kultury č. 5790/76.
Zvláště chráněná maloplošná území jsou vyhlašována ve 4 kategoriích, můžou se nacházet na
území velkoplošných chráněných území, ale i mimo ně.
1. národní přírodní rezervace – menší území mimořádných přírodních hodnot s výskytem
ekosystémů významných na národní či mezinárodní úrovni, (NPR)
2. přírodní rezervace – menší území s výskytem ekosystémů a přírodních hodnot lokálního
významu, (PR)
3. národní přírodní památka – přírodní (geologický či geomorfologický) úvar menší rozlohy,
s výskytem nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů, s národním nebo mezinárodním
významem, (NPP)
4. přírodní památka – přírodní (geologický či geomorfologický) úvar menší rozlohy,
s výskytem nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů, s lokálním významem, (PP)
2
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 25
12
V současnosti má CHKO Pálava 14 rezervací – 4 NPR, 5 PR, 1 NPP a 4 PP. Území spravuje
Správa CHKO Pálava a Krajské středisko Brno. Na území mikroregionu se nachází dalších 7
zvláště chráněných území (1 NPR, 3 PR, 1 NPP, 2 PP), které spadají pod Správu CHKO Pálava
nebo pod Jihomoravský kraj, odbor životního prostředí.
Zonace CHKO Pálava
Pro odstupňování přírodních hodnot a hospodářské využívání chráněných krajinných oblastí
se používala v CHKO Pálava trojstupňová zonace. V roce 1999 byla stanovena nová zonace:
I. zóna – do první zóny byla zařazena všechna vyhlášená maloplošná zvláště chráněná území
(MZCHÚ) a evidované návrhy na doplnění jejich sítě. Jsou to plochy přírodně hodnotných
území z Pavlovských vrchů s typickými lesními, lesostepními, stepními a skalními biotopy.
K nim jsou přiřazeny i vybrané lesní a lesostepní biotopy z Milovického lesa, území NPR Křivé
jezero z oblasti lužního lesa, nejbližší okolí Nového rybníka a slaniska u Nesytu.
II. zóna – do druhé zóny byla zařazena území většího rozsahu s významnými přírodními
hodnotami, která nejsou chráněna formou MZCHÚ. Tvoří převážně ochranné pásmo kolem
I. zóny. Jde především o komplex lesů pahorkatiny Milovického lesa, pozemková mozaika
úpatí Pavlovských vrchů, doprovodné plochy rybníků a vodotečí s výraznými břehovými
porosty
III. zóna – sem byly zařazeny plochy zemědělsky obdělávaných pozemků, často
přerušovaných liniovými prvky (větrolamy, meze, remízky). Tato území mají menší přírodní
hodnotu, ale jsou významná pro doplnění celého systému významných biotopů v chráněné
krajinné oblasti
IV. zóna – tato zóna je tvořena souborem ploch historicky pozměněných a člověkem
využívaných ploch sídel. Byla sem zařazena současná zastavěná území jednotlivých sídel a též
zastavitelná území tak, jak jsou vymezena podle platných územních plánů3
3.2
Památné stromy
Orgány státní ochrany přírody a obce s rozšířenou působností, odbory životného prostředí,
můžou vyhlašovat také památné stromy. Ve spolupráci S CHKO Pálava, Mikulova, obce
s rozšířenou působností a jednotlivých obcí bylo v mikroregionu zatím vyhlášeno 15
památných stromů.
3
MŽP ČR, Protokol č.j. OOP/2516/99
13
3.3
Natura 2000
Natura 2000 je soustava chráněných lokalit na území členských států Evropské unie, na
kterých jsou chráněna zachovalá přírodní stanoviště a nejvzácnější a nejohroženější druhy
volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Soustavu tvoří evropsky významné lokality
a ptačí oblasti. Základními dokumenty, z kterých se vychází při vytváření soustavy
v jednotlivých státech Evropské unie, jsou směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících
ptáků a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin. Požadavky směrnic pak každý členský stát implementuje do národní
legislativy.
Území mikroregionu se překrývá z valné části s Ptačí oblastí Pálava i Ptačí oblastí Střední
nádrž Vodního Díla Nové Mlýny a zasahuje do Ptačí oblasti Lednické rybníky v oblasti rybníka
Nesyt. Evropsky významných lokalit je zde vyhlášeno 20, většina z nich plně leží v území
mikroregionu, některé jen částečně zasahují. Za soustavu Natura 2000 je zodpovědné
Ministerstvo životního prostředí.
3.4
Biosférická rezervace Dolní Morava
UNESCO, světová organizace pro vědu a kulturu a fungující pod Organizací spojených národů
vyhlásila v roce 1970 program Člověk a biosféra. Jeho prvořadým cílem je zlepšování vztahů
lidské společnosti k přírodě a podpora trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů.
Nástrojem naplňování tohoto cíle je vyhlašování biosférických rezervací.
Základními dokumenty určujícími směr vývoje biosférických rezervací jsou:
1.
2.
3.
4.
Koncept biosférických rezervací, 1974
Akční plán pro biosférické rezervace, Minsk, 1983
Úmluva o biologické diverzitě, Rio de Janeiro, 1992
Sevillská strategie a Rámcové stanovy Světové sítě biosférických rezervací, Sevilla,
1995
5. Madridský akční plán, Madrid, 2008
Česká republika sice podepsala Úmluvu o biologické rozmanitosti v roce 1994, ale biosférické
rezervace nejsou zakotveny v zákoně 114/1992 Sb.
V České republice bylo zatím vyhlášeno 6 biosférických rezervací. Na území CHKO Pálava byla
vyhlášena BR Pálava již v roce 1986. V roce 2003 byla rozšířena o další území a tak vzniká
nová Biosférická rezervace Dolní Morava, která zahrnuje jak území Pálavy, tak území
Lednicko-valtického areálu i Soutoku. Území spravuje Biosférická rezervace Dolní Morava,
o.p.s. se sídlem v Lednici.
14
Zonace biosférických rezervací CHKO Pálava
Jádrová zóna – hlavní poslání je ochrana biodiverzity, případě překrytí CHKO Pálava a BR
Dolní Morava spadá do I. zóny ochrany přírody a krajiny
Nárazníková zóna – území obklopující a spojující jádrové zóny, chrání je před negativními
vlivy, se kryje převážně s II. zónou
Přechodová zóna – hospodářská, či jiná činnost, s důrazem na udržitelný rozvoj a šetrné
hospodaření, pokrývá III. a IV. Zónu
3.5
Ramsarská úmluva – úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především
jako biotopy vodního ptactva
Ramsarská úmluva se týká mezinárodní ochrany mokřadů, které splňují přísné mezinárodní
podmínky pro vodní ptactvo a z hlediska ekologie, botaniky, zoologie, limnologie nebo
hydrologie. Byla podepsaná v íránském Ramsaru 2. 2. 1971, s platností od roku 1975. Česká
republika jako nástupnický stát ČSFR (přistoupila v 1990, zákon č. 396/1990 Sb.) plní úkoly
úmluvy od roku 1993.
Definice mokřadů dle úmluvy: území bažin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně
i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či
slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů.
Za naplňování úmluvy je zodpovědné Ministerstvo životního prostředí, poradním orgánem je
Český ramsarský výbor. V České republice bylo zatím vyhlášeno 12 mezinárodně významných
mokřadů, další 2 území jsou v návrhu. Do území mikroregionu zasahují 2 z nich – Mokřady
Dolního Podyjí a Lednické rybníky.
3.6
Karpatská úmluva
Viz strana 6
4.
Chráněná území DSO Mikulovsko
Zde je uveden přehled jednotlivých chráněných území, jak spadají pod státní ochranu
přírody, zda leží v území Biosférické rezervace Dolní Morava, zda patří do evropské soustavy
Natura 2000, nebo jsou chráněné Ramsarskou úmluvu či Karpatskou úmluvu. Území jsou
řazena podle katastru obcí mikroregionu. Pokud území spadá do katastrů obcí mimo
mikroregion, tyto nejsou v přehledu uváděny. Na závěr kapitoly jsou uvedené památné
stromy.
15
4.1
Bavory
Přírodní památka Anenský vrch
Katastrální území: Bavory
Kategorie: přírodní památka
Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: Chráněná krajinná oblast Pálava
NATURA 2000: Ptačí území Pálava
Biosférická rezervace Dolní Morava: ano
Rozloha: 0,82 ha
Nadmořská výška: 242-268 m n. m.
Charakteristika chráněného území: opuštěná kulturní stepní lada uprostřed hospodářské
krajiny.
Skalní podloží Anenského vrchu tvoří flyšová facie ždánicko-hustopečského souvrství
s polohami zvětralých slepenců a pískovců.
Většina území je pokryta trávníky, místy doplněné suchomilnými křovinami, které jsou
zastoupené třešní křovitou, růží šípkovou, ptačím zobem obecným, hlohem jednosemenným,
svídou krvavou, či kalinou tušalaj.
Rostlinstvo je zastoupené přibližně 130 druhy, z toho je 6 druhů zvláště chráněných –
hvězdnice chlumní, kosatec nízký, sasanka lesní, třemdava bílá, violka obojetná a zlatovlásek
obecný. V rezervaci ale najdeme i oman mečolistý, řebříček panonský, několik druhů
čilimníků, bílojetel německý, piplu osmahlou, mochnu přímou či čistec přímý a rozrazil
ožankovitý. Mezi travinami hledejme ostřici nízkou, ovsíř luční chlupatý, ale i strdivku
sedmihradskou.
Když budeme mít štěstí, můžeme zde zahlédnout křepelku polní, ťuhýka obecného, pěnici
vlašskou či p. hnědokřídlou, strnada lučního, bramborníčka černohlavého i skřivana polního.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní památku Anenský vrch pro období 20022012
Hlavní předmět ochrany: zachování přírodních podmínek přírodní památky s důrazem na
zachování druhové rozmanitosti, redukce náletových dřevin
Opatření: ruční sečení, vyřezávka dřevin
Informace v terénu: ne
Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Tabulová
Katastrální území: Bavory, Perná, Klentnice
16
Kategorie: národní přírodní rezervace
NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Stolová hora
Rozloha: 96,12, celková výměra všech tří částí rezervace 119,06
Nadmořská výška: 458,5 m n. m.
Charakteristika chráněného území: skalní společenstva a suché trávníky na vápencovém
podkladě, bohatá teplomilná flóra a fauna, součást Pavlovských vrchů
Tabulová hora je jedním z výrazných místních geomorfologických útvarů, je tvořená
ernstbrunnskými vápenci, které zde vytváří nápadné skalní útvary. Říkávalo se, že zajímavý
tvar plochému vrcholu Tabulové hory dal mořský příboj třetihorního moře, když svojí
činností zarovnával vrchol tehdejší hory na úrovni mořské hladiny. Ovšem novější teorie
tvrdí, že plošina na vrcholu je výsledkem denudace (odnos narušeného povrchu, a to ne
jenom činností moře) v období pliocénu (poslední geologická epocha třetihor).
K této rezervaci patří na severovýchodní straně Tabulové hory samostatně stojící Růžový
vrch, tvořený skalními věžemi, na nichž se v současnosti tyčí zřícenina gotického Sirotčího
hrádku. Nejmenší část rezervace tvoří Kočičí kámen ležící na jihozápad od samotné hory. Je
to malebný ostrůvek teplomilné vegetace na vápencovém podkladě schovaný uprostřed
zemědělské krajiny.
Většina území rezervace je porostlá suchými trávníky, kde najdeme takové druhy trav, jako
jsou pěchava vápnomilná, ostřice nízká, válečka prapořitá. Na dlouhodobě nesečených
místech se objevuje ovsík vyvýšený. Z chráněných trav zde najdeme kavyl Ivanův a k. sličný.
Květena je zde zastoupena 506 druhy rostlin, z toho 42 je zvláště chráněných.
K nevýznamnějším řadíme šalvěj etiopskou, hvozdík Lumnitzerův, koniklec velkokvětý,
kosatec nízký, k. písečný, zlatovlásek obecný, česnek hranatý, devaterku poléhavou,
koulenku prodlouženou, diviznu brunátnou, hvězdnici chlumní, paprsku velkokvětou, len
tenkolistý, lilii zlatohlávek, lomikámen trojprstý, l. vždyživý, okrotici bílou, pryskyřník ilyrský,
sasanku lesní, sinokvět měkký, ale i sněženku podsněžník, tařici skalní a třemdavu bílou.
Místní lesy jsou silně poznamenány lidskou činností. Přírodě blízké lesní porosty s dubem
pýřitým jsou zachovány pouze na malé lokalitě na jihozápadním úpatí. Nejsilněji jsou
člověkem ovlivněny lesní porosty na východním svahu nad Klentnicí a západním svahu nad
Bavory. Na těchto lokalitách převládají jasany ztepilé, trnovník akát, duby letní a borovice
černá. Na okrajích rezervace se objevuje i invazní pajasan žláznatý.
Svahy Tabulové hory jsou porostlé hlohem jednosemenným, mahalebkou obecnou, růží
šípkovou, svídou krvavou, slivoní trnitou.
17
Co se týče zvířat, zajímavý je zdejší výskyt hlubinné žížaly Allolobophora hrabei, která
dorůstá až do 50 cm. Je to středoevropský endemit. Významný je výskyt pavouků a hmyzu.
Z ptáků zahlédneme skřivana polního, strnada lučního nebo bramborníčka černohlavého. Ve
skalách zimují vrápenci malí.
Jak již bylo zmíněno, místní krajina je silně poznamenaná lidskou činností a to nejspíš již od
doby bronzové. Na vrcholu se rozprostíralo sídliště z mladší doby bronzové, až do poloviny
minulého století se zde rozprostírali pastviny, vrchol byl pravidelně sečen. Od středověku se
zde těžil vápenec.
Plán péče o chráněné území: ve schvalovacím procesu
Informace v terénu: samostatné informační tabule, tagglisty
Natura 2000
Ptačí oblast Pálava
Katastrální území: Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov,
Milovice, Nové Mlýny, Pavlov, Perná, Sedlec
Kód lokality: CZ0621029
Rozloha: 8539,4 ha
Charakteristika území: Oblasti dominuje zbytek největšího moravského bradla – Pavlovské
vrchy, tvořeného především druhohorními (jurskými) vápenci, nazývanými též ernstbrunnské
vápence. Toto bradlo patří k čelní části příkrovu vnějšího flyšového pásma, které sem bylo
přesunuto v třetihorách, při alpsko-karpatském vrásnění z východu. Příkrov je budován silně
zvrásněnými jílovci, pískovci a slepenci. Do nich byly při horotvorných pohybech zavlečeny
bloky pevných druhohorních vápenců a tmavých jílovců. Ve čtvrtohorách dochází
k střídavému odnosu a ukládání materiálu ve vodních tocích, díky větrům se zde ukládají
spraše, díky mrazovému zvětrávání vznikají vápencové věže, osypy a svahové sedimenty Na
vápencích vznikají rendziny, na spraších černozemě, v nižších polohách nivní půdy a gleje.
Hlavními vegetačními typy jsou dubohabřiny, teplomilné doubravy, lesostep, drnové a skalní
stepi. Na severovýchodě, v nivě řeky Dyje okrajově do území zasahuje lužní les.
Rostliny: nejsou předmětem ochrany
Živočichové: čáp bílý, lejsek bělokrký, orel mořský, pěnice vlašská, strakapoud jižní,
s. prostřední, ťuhýk obecný, včelojed lesní
18
Evropsky významná lokalita Stolová hora
Katastrální území: Bavory, Klentnice, Perná
Rozloha: 77,1 ha
Charakteristika území: Geologický podklad této lokality je tvořen zvětralými
ernstbrunnskými vápenci, hlinito-kamenitými sedimenty a spraší. Reliéf hory je tvořen
prudkými svahy a plochým temenem s nápadnými skalními útvary. Na severním svahu
vystupují tzv. klentnické vrstvy (druhohorní jílovce a pískovce).
Rostliny: hvozdík Lumnitzerův, kosatec skalní písečný, koniklec velkokvětý
Živočichové: přástevník kostivalový, roháč obecný
4.2
Brod nad Dyjí
Národní přírodní památka Dunajovické kopce
Katastrální území: Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice
Kategorie: národní přírodní památka
Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: ne
NATURA 2000: EVL Dunajovické kopce
Rozloha: 107,2 ha
Charakteristika chráněného území: zbytky stepních trávníků a teplomilné úhory. Výrazný
hřbet tvořen štěrky až slepenci, doplněné vápnitými jíly a písky. Údolí vyplněná
hlinitopísčitými sedimenty. Území je charakteristické opuštěnými zemědělskými terasami.
Z celé škály zdejších rostlin je na 30 zvláště chráněných. Trávníky jsou tvořeny z velké části
ostřicí nízkou, kostřavou walliskou, nebo válečkou prapořitou. Opominout nelze ani výskyt
kavylu sličného, k. Ivanovu.
Z kvetoucích druhů se vyskytují srpice karbincolistá, bažanka vejčitá, kakost krvavý, třemdava
bílá a panonský endemit pelyněk Pančičův. Dále také např. hrachor chlumní, několik druhů
lnu, kosatec nízký, kozince, omany, koniklec velkokvětý, šater latnatý, vstavače, hlaváček
jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, zvonky. K nejvýraznějším druhům ovšem patří
katrán tatarský, jehož zdejší populace patří k nejbohatším ve střední Evropě,
k nejvýznamnějším pak šanta panonská a zárazy – z. hořčíková, z. alsaská, zárazovka písečná,
z. nachová, z. sivá.
19
Na množství kvetoucích druhů se vážou také rozmanité druhy hmyzu. Z brouků – chrobák
vrubounovitý, různí střevlíčci, majky, krasci, tesaříci, pestrokrovečníci. Motýli jsou zastoupeni
soumračníky, ostruháčky, modrásky i otakárky. Mezi nejznámější rozhodně patří kudlanka
nábožná. Hnízdí zde některé významné druhy ptáků – pěnice vlašská, slavík obecný, ťuhýk
obecný, strnad luční i bramborníček černohlavý.
Území v působnosti: S CHKO Pálava a KS Brno
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní památku Dunajovické kopce na
období 2010-2019
Hlavní předmět ochrany: zachování stepní vegetace a chráněnými druhy, zlepšení stavu,
obnovení autoregulačních funkcí přírody, potlačení nežádoucích a invazních druhů
Opatření: pastva ovcí a koz v kombinaci s ručním kosením a likvidací travní hmoty z plochy
zásahu, ruční vytrhávání a vyřezávka náletů, vypalování náletů za mrazu
Informace v terénu: infopanel, tagglist
Natura 2000
Evropsky významná lokalita Dunajovické kopce
Katastrální území: Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice
Rozloha: 87,4 ha
Charakteristika území: Dunajovické kopce jako součást Dunajovických vrchů tvoří nápadný
hřbet převyšující okolní krajinu. V minulosti byla část území využívána jako extenzivní vinice.
Rostliny: katrán tatarský, pelyněk Pančičův, srpice karbincolistá
Živočichové: nejsou předmětem ochrany
4.3
Březí
Viz strana 18
Natura 2000
Viz strana 19
20
4.4
Dobré Pole
Viz strana 18
Přírodní rezervace Slanisko Dobré pole
Katastrální území: Dobré Pole
Kategorie: přírodní rezervace
NATURA 2000: EVL Slanisko Dobré Pole
Rozloha: 4 ha
Nadmořská výška: 180 m n. m.
Charakteristika chráněného území: jedno z nejzachovalejších slanisk v ČR, významná lokalita
s výskytem kriticky ohrožených rostlin typických pro zasolené půdy a významná
entomologická lokalita.
Slanisko je mokřad s vysokým obsahem solí v půdě, jenž umožňuje výskyt slanomilných
rostlin a živočichů. Na slaniscích je zajímavý ještě fakt, že intenzivní mechanické narušování
povrchu (sportovní činnosti, fotbal) prospívá rozvoji slanomilného rostlinstva.
Základ trávníků tvoří kostřava slanomilná a zblochanec oddálený, které doplňují takové
rostliny, jako je hadí mord šedý, kuřinka solná, jitrocel přímořský, pampeliška besarabská,
ledenec přímořský, atd., nejčastěji však nalezneme mochnu husí. Toto slanisko je také
místem posledního výskytu sivěnky přímořské na Moravě.
Území v působnosti: KÚ JMK, Odbor životního prostředí
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Slanisko Dobré Pole na období
2010 až 2019
Hlavní předmět ochrany: zachování současného stavu slanomilného společenstva, udržení
druhové rozmanitosti a současného stavu využívání lokality, potlačení šíření invazních rostlin
a) slanisko
b) sivěnka přímořská
Opatření: zavedení pastvy, minimálně v intervalu jednou ročně, nejlépe malým stádem ovcí,
případně skotem, koňmi
Natura 2000
21
Viz strana 19
Evropsky významná lokalita Slanisko Dobré pole
Katastrální území: Dobré Pole
Rozloha: 3,7 ha
Charakteristika území: podklad území tvoří vrstevnaté vápnité jíly, prachovce a písky
a písčité štěrky. Jedná se o zbytky slanomilné vegetace, s výskytem kriticky ohrožených
druhů, nejvýznamnější část se nachází v prostoru fotbalového hřiště.
4.5
Dolní Dunajovice
Viz strana 18
Natura 2000
Viz strana 19
4.6
Dolní Věstonice
Přírodní rezervace Věstonická nádrž
Katastrální území obcí: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pasohlávky
Biosférická rezervace Dolní Morava: ne
NATURA 2000: Ptačí oblast Střední nádrž VDNM
Ramsarská úmluva: RS9: Mokřady Dolního Podyjí
Rozloha: 1017 ha
22
Charakteristika chráněného území: významná ornitologická lokalita, která vznikla v místech
bývalých lužních lesů, mokřadů a luk evropského významu, po vybudování Vodního díla Nové
mlýny.
Typickou dřevinou ostrovů v nádrži jsou různé druhy vrb, v porostech převládají rákosiny
s orobinci a zblochanem vodním, zpestřeny kypreji a karbincem evropským. V místech
s písčitým podložím najdeme kostřavu waleskou, diviznu brunátnou, kosatec pestrý či kavyl
vláskovitý.
Na ostrovech a v břehových porostech najdeme množství brouků, rozličné druhy vážek, na
sušších stanovištích dokonce kudlanku nábožnou, majky i pestrokřídlece podražcového.
Přímo v nádrži žijí plži – škeble rybničná i velevrub malířský. No nejvýznamnější je rezervace
z hlediska výskytu ptáků. Hnízdiště zde našli jak racci, rybáci, ale i husa polní, kopřivka
obecná, zrzohlávka rudozobá, chřástal vodní, bukáček malý nebo moták pochop. Z pěvců
v rákosinách hnízdí rákosník velký, na stromech zas moudivláček lužní. Nádrž je oblíbeným
lovištěm kormorána velkého. V zimních měsících je nádrž hojně využívaná jako tahová
zastávka a zimoviště, pak zde uvidíme kromě domácích druhů i husu polní či běločelou a orla
mořského. Občas zde objevíme rarity jako bernešku rudokrkou, husu malou, nebo v roce
2012 potáplici žlutozobou.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Věstonická nádrž na období
2010 až 2015
Hlavní předmět ochrany: významný vodní a mokřadní ekosystém s výskytem chráněných
druhů rostlin a zvířat, udržení či dosažení takové pestrosti typů mokřadních ekosystémů,
která by umožňovala rozvoj co nejbohatšího společenstva živočichů s důrazem na ptáky,
zvýšit druhovou rozmanitost živočichů vázaných na porosty v ústích řek, zlepšit podmínky
a tím zvýšit početnost vzácných druhů původních rostlin
a) vodní plocha, mokřad (lemová společenstva břehů a litorální vegetace v ústí řek,
náhradní suchozemská společenstva (dřevinná a bylinná vegetace na ostrovech)
- udržování stabilní hladiny, zvýšení ploch mokřadů, úklid odpadů
b) husa velká, husa polní, husa běločelá, orel mořský, rybák obecný
Opatření: terénní úpravy v územích se zvýšenou tvorbou nánosů (navýšení nad úroveň
hladiny s pozvolnými břehy) s cílem dosáhnout vytvoření různých biotopů, posílení ochrany
terénních prvků vybraných ostrovů, terénní úpravy břehů vybraných ostrovů za účelem
vytvoření hnízdních příležitostí pro rybáka obecného, vyřezávka nepůvodních druhů dřevin
a náletů s následnou aplikací herbicidu, kosení travních porostů na vybraných plochách,
seřezání vybraných vrb na hlavu v ústí řek, na vybraném umělém ostrově vyřezávka stromů
rostoucích z vody, prosvětlit porost ostrova vyřezávkou, vybrané vrby postupně ořezat na
23
hlavy, na obou umělých ostrovech zvýšit podíl souše, prořezávka rákosin u zpracovny ryb
Rybníkářství Pohořelice, a.s. tak, aby se zvýšila vzdálenost mezi projíždějícími loděmi
a kolonií rybáka obecného
Informace v terénu: NS Věstonická nádrž
Národní přírodní památka Kalendář věků
Katastrální území: Dolní Věstonice
Kategorie: národní přírodní památka
Příslušnost k velkoplošnému chráněnému území: CHKO Pálava
NATURA 2000: Ptačí oblast Pálava
Rozloha: 0,45 ha
Charakteristika chráněného území: jedná se o sprašovou stěnu odkrytou bývalou těžbou
hlíny v místní cihelně. Významná geologická lokalita dokládající vývoj a střídání dob ledových
a meziledových v nejstarším období čtvrtohor – v pleistocénu, v oblasti jižní Moravy
a Dolních Rakous.
Na profilu je patrný horizont interglaciální půdy (doby meziledové) a tři horizonty
interstadiálu (částečně teplejší období v době ledové) s dvěma mladopaleolitickými
horizonty (vrstva s důkazy osídlení, stáří 29-22 tisíc let). Nad cihelnou se nachází významné
archeologické naleziště Dolní Věstonice II. Na lokalitu také těsně navazuje sprašový
pseudokras, jehož největším prostorem je Netopýří jeskyně.
Z významnějších druhů rostlin zde najdeme mák bělokvětý a večernici lesní. Lokalita je
poškozovaná přítomností invazních druhů, trnovníkem akátem a pajasanem žláznatým
(urychlení zvětrávání).
V prostorách cihelny se vyskytují samotářské včely a zimují zde nejohroženější netopýři
Evropy, vrápenci malí.
Území v působnosti: Správa CHKO Pálava a KS Brno
Plán péče o chráněné území: Plán péče pro národní přírodní památku Kalendář věků na
období 2005-2014
Hlavní předmět ochrany: zachování sprašového profilu s umožněním výzkumu jako
základního předpokladu trvání chráněného území
Opatření: odstraňování osypů, odstraňování invazních dřevin a náhradní výsadba původních
druhů, ruční sečení trávníků,
24
NATURA 2000
Viz strana 17
Ptačí oblast Střední nádrž Vodního Díla Nové Mlýny
Katastrální území: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Mušov
Rozloha: 1047 ha
Charakteristika území: jedná se o rovinaté území, převážně tvořeno plochou Věstonické
nádrže. V nádrži se nachází uměle vytvořené ostrovy. Lokalita je významná hlavně
z ornitologického hlediska a to jak v období hnízdění, tak i v období tahu. Na území se zdržují
každoročně tisíce vodních a mokřadních ptáků. Území se pyšní několika prvenstvími
– nejvýznamnější hnízdiště rybáka obecného, zrzohlávky rudozobé, racka chechtavého
a morčáka malého v ČR. Jedno ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého. Vznikla zde
první kolonie kormorána velkého na Moravě. V době hnízdění převládá přítomnost racka
chechtavého, mezi nejpočetnější druhy zdržujících se zde na tahu patří severské husy.
Živočichové: husa běločelá, husa polní, husa velká, orel mořský, rybák obecný
4.7
Drnholec
Natura 2000
Evropsky významná lokalita Baštinský potok
Katastrální území: Drnholec, Novosedly
Rozloha: 9,4 ha
Charakteristika území: zachovalý vodní tok s výskytem piskoře pruhovaného
Živočichové: piskoř pruhovaný
25
Evropsky významná lokalita Drnholecký luh
Katastrální území: Drnholec
Rozloha: 150 ha
Charakteristika území: základem území je lesní společenství tvrdého luhu, s příměsí luhu
měkkého a rákosových porostů.
Živočichové: kuňka ohnivá, lesák rumělkový
4.8
Horní Věstonice
Viz strana 21
Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska
Katastrální území: Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov, Perná
NATURA 2000: Ptačí oblast Pálava, EVL Děvín
Rozloha: 381 ha
Charakteristika chráněného území: jádrové území Pavlovských vrchů, nejvýznamnější
a nejrozsáhlejší chráněné území v CHKO Pálava. Území je rozděleno sníženinou Soutěsky na
dva samostatné vrcholy – Děvín a Kotel. Skály, stepi, lesostepi, lesy, to vše na vápencovém
podkladu, bohaté zastoupení fauny i flóry. Lokalita je velmi významná i z geologického
hlediska.
Díky členitosti terénu a různé orientaci svahů je zde zastoupeno vícero vegetačních stupňů.
Severozápadní svah a jihovýchodní úpatí Děvína a Kotle je porostlý dubohabřinami, ve
vyšších polohách, v místech se sušší a mělkou půdou rostou teplomilné doubravy, severní
svahy Děvína i Kotle, které jsou jasně chladnější a vlhčí obsadily suťové lesy. Severo, až
26
severozápadně orientované svahy z velké části představují přirozené bezlesí se skálami
a suchými trávníky.
Rezervace hostí na 630 druhů rostlin, z toho 50 zvláště chráněných. V lesích kromě jarního
aspektu (dymnivky, sněženky, violky, jaterníky, křivatce, …) potkáme začátkem léta oměj vlčí
mor, lilii zlatohlavou i okrotici bílou či hlístníka hnízdáka. Na skalách roste od písečnice
velkokvěté, (jediná lokalita v ČR), přes hvozdík Lumnitzerův, svízel rakouský a starček
celolistý, až po tařici skalní. Ve stepních společenstvech převládají trávy – ostřice nízká,
sveřep vzpřímený, válečka prapořitá, kavyl Ivanův, k. sličný, … spolu s nimi zde najdeme
několik druhů sukulentů, kosatců, violek, omanů, vstavačů, zvonků, ale i devaterku
poléhavou, hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, koulenku prodlouženou, chrpu chlumní,
třemdavu bílou, hvězdnici chlumní a další.
I ze zoologického hlediska se jedná o významné území, rozmanitost vegetačních typů
a rostlinstva podmiňuje rozmanitost zvířeny. Přes bohaté zastoupení bezobratlých – motýli
(otakárci, jasoň dymnivkový, martináč hrušňový, vřetenušky), brouci (chrobáci, střevlíci,
krajníci, kozlíčci, tesaříci, roháč obecný), kudlanka nábožná a kobylka sága, pavouci (stepník
rudý, skákavka rudopásá, …) se dostáváme k plazům (ještěrka zelená, slepýš křehký, užovka
hladká) a k ptákům (dudek chocholatý, strakapoudi a datel černý, žluva hajní, lejsek bělokrký,
zedníček skalní, atd.). U savců můžeme začít třeba s netopýry – n. pestrý, n. stromový,
n. velkouchý, n. černý, pokračovat můžeme kopytníky, kteří se zde ocitli díky založení obory
(konec 19. stol až rok 1996) – v minulosti daňci, kozy bezoárové, dnes již jenom mufloni (i
bez obory), ale potkat zde můžete i srnce, divoké prase, lišku či jezevce. K poškozování
lesních porostů nedocházelo jenom díky obornímu chovu, ale i výsadbou nepůvodních
druhů, jako jsou borovice černá, trnovník akát, pajasan žláznatý, zerav, smrk, jírovec maďal,
ovocné dřeviny.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska
na období 2010-2018
Hlavní předmět ochrany: zajištění existence skalních útvarů, stepních a lesních porostů,
likvidace nepůvodních a invazních druhů, vyloučení nevhodných zásahů, udržitelný turizmus
a) skály, skalní stepy, teplomilné trávníky, suťové lesy, panonské dubohabřiny, šípákové
doubravy
b) hnědenec zvrhlý, hvozdík Lumnitzerův, koniklec velkokvětý, kosatec skalní písečný,
písečnice velkokvětá, violka nejmenší, jasoň dymnivkový, ještěrka zelená, kobylka
sága pěnice vlašská, přástevník kostivalový, roháč obecný, střevlík uherský, ťuhýk
obecný
Opatření: ruční vytrhávání náletů, vyřezávka i vypalování za mrazu, suché trávníky udržovat
pastvou v kombinaci s ručním sečením, údržba turistických cest a schodů, ekologizace
vinohradů v ochranném pásmu
Informace v terénu: NS Děvín, tagglisty
27
Natura 2000
Viz strana 23
Viz strana 17
Evropsky významná lokalita Děvín
Katastrální území: Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov, Perná
Rozloha: 406 ha
Charakteristika území: nápadné vápencové bradlo v severní části Pavlovských vrchů. Na
zdejších svazích najdeme jak teplomilné doubravy, dubohabřiny, ale i suťové lesy a lipové
porosty. Ty jsou střídány suchými trávníky a skálami. Děvín je druhovo velice bohatý
s vysokým podílem chráněných druhů rostlin i zvířat.
Rostliny: hvozdík Lumnitzerův, kosatec skalní písečný
Živočichové: netopýr černý, netopýr velkouchý, přástevník kostivalový, roháč obecný,
střevlík panonský
4.9
Jevišovka
Natura 2000
Evropsky významná lokalita Jevišovka
Katastrální území: Jevišovka
Rozloha: 20,1 ha
Charakteristika území: jedná se o část dolního toku řeky Jevišovky, s výskytem nejenom
ohrožených druhů ryb (sekavec – silně ohrožená ryba, žijící v pomalu tekoucích vodách), ale
i mokřadních rostlin.
28
Živočichové: sekavec
Evropsky významná lokalita Trávní dvůr
Katastrální území: Jevišovka
Rozloha: 326,3 ha
Charakteristika území: jedná se o významný lesní komplex uprostřed zemědělské krajiny.
Převážná většina území je porostlá tvrdým luhem, s poměrně velkým zastoupením luhu
měkkého, na podmáčených místech se vyskytují olšiny a rákosiny. Stanoviště hostí řadu
významných chráněných i ohrožených druhů. Hnízdí zde volavka popelavá, v periodických
tůních najdeme žábronožku.
Živočichové: kuňka ohnivá, lesák rumělkový, piskoř pruhovaný
Evropsky významná lokalita Za Dyjí
Tato navržená lokalita nebyla zařazena do evropského seznamu (sbírka zákonů č. 82/2008)
4.10
Klentnice
Viz strana 25
Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Kočičí kámen
Katastrální území: Klentnice
Rozloha: 1,3 ha, celková výměra všech tří částí rezervace 119,06 ha
29
Charakteristika chráněného území: osamělé vápencové bradlo porostlé suchými trávníky
a křovinami s výskytem zvláště chráněných druhů uprostřed zemědělské krajiny. Když si tam
zajdeme na jaře, uvidíme kvést hlaváčky jarní, ale i koniklece velkokvěté, kosatce nízké,
tařice skalní, později pak lomikámen trojprstý, oman oko Kristovo, zlatovlásek obecný, či
podzimní hvězdnici chlumní. Celkem lze na tomto malém území napočítat na 210 rostlin,
z toho 13 zvláště chráněných.
Informace v terénu: tagglist
Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Růžový vrch
NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Stolová hora
Rozloha: 11,7 ha, celková výměra všech tří částí rezervace 119,06
Charakteristika chráněného území: na vrcholu se tyčí jedna ze tří zřícenin Pavlovských vrchů,
gotický hrad Sirotčí hrádek. Kolem něj můžeme najít jak skalní, stepní i lesní společenstva tak
typická pro zdejší vápencové bradlo.
Najdeme zde tařici skalní i hvozdík Lumnitzerův, či kosatec nízký, různé sukulenty, koniklec
velkokvětý, koulenku prodlouženou, chrpu chlumní. Trávy jsou zastoupené pěchavou
vápnomilnou, kostřavou žlábkatou, k. walliskou, kavylem sličným i k. Ivanovým či ostřicí
úzkolistou.
Keře jsou zastoupené hlohem jednosemenným, mahalebkou obecnou, dřínem jarním.
Stromové patro obsadil jasan ztepilý a trnovník akát, ale zachovali se zde i lípové porosty a
dub pýřitý. Celkem bylo v rezervaci napočítáno 374 rostlin z toho 29 chráněných.
Vzhledem k charakteru území převládají bezobratlí (kudlanka nábožná, saranče modrokřídlé,
stepník rudý, otakárci, …), drobné ptactvo (ťuhýk obecný, pěnice vlašská, p. hnědokřídlá,
sedmihlásek hajní, slavík obecný, a bramborníček černohlavý), ale i plazy (užovka hladká)
30
Natura 2000
Viz strana 26
Viz strana 17
Evropsky významná lokalita – kostel sv. Jiří
Rozloha: 0,02 ha
Charakteristika území: jedná se o půdní prostor kostela sv. Jiří, v kterém se vyskytuje
nejvýznamnější letní kolonie netopýra velkého na jihovýchodě republiky.
Živočichové: netopýr velký
Evropsky významná lokalita Milovický les
Katastrální území: Klentnice, Mikulov, Milovice, Pavlov, Sedlec
Rozloha: 2443 ha
Charakteristika území: komplex lesů na třetihorních pískovcích a flyších překrytých spraší.
Území je charakteristické výskytem nejrozsáhlejších porostů panonských teplomilných
doubrav na spraši v České republice s bohatou druhovou rozmanitostí. Na doubravy navazují
teplomilné dubohabřiny i plochy suchých trávníků. Z květeny zde najdeme zárazu ožankovou,
zvonek hadincovitý, několik druhů kosatců, hnědenec zvrhlý, vstavač nachový i v. vojenský,
mochnu chlumní, sesel pestrý, kavyl Ivanův i k. sličný. Část lesů je poškozena oborním
chovem a špatným lesnickým hospodařením.
Živočichové: bourovec trnkový, netopýr černý, n. velkouchý, přástevník kostivalový, roháč
obecný
Informace v terénu: infopanely, tagglisty
31
4.11
Mikulov
Přírodní památka Kienberg
Katastrální území: Mikulov
Rozloha: 6,4 ha
Charakteristika chráněného území: jedná se o starou pískovnu na západním okraji Vídeňské
pánve, která se proslavila jako paleontologické naleziště evropského významu. Fosilie zde
nalezené dokládají přítomnost 120 druhů mořských plžů, 40 druhů dírkonožců, 30 druhů
lasturnatek, ryb a mnoha dalších třetihorních živočichů. K nejzajímavějším nálezům patří až
12 cm dlouhé zuby žraloků patřící příbuznému dnešního žraloka lidožravého.
V rezervaci bylo zjištěno 130 druhů rostlin, z toho 3 zvláště chráněné – kavyl Ivanův, kozinec
vičencovitý a zlatovlásek obecný. Lokalita trpí zarůstáním hlohem jednosemenným, růží
šípkovou, slivoní trnitou a trnovníkem akátem.
Hnízdí zde bramborníček černohlavý, pěnice vlašská, strnad luční, ťuhýk obecný, objevuje se
vlha pestrá.
Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní památku Kienberg pro období 20022012
Hlavní předmět ochrany: zachování suchých trávníků s porostem ovocných dřevin a keřů,
zachování profilu, další výzkum vedený šetrným způsobem
a) paleontologické naleziště třetihorní fauny evropského významu
b) suché trávníky s teplomilnou flórou a faunou
Opatření: sečení, redukce křovin vyřezávkou, likvidace invazních druhů
Přírodní památka Kočičí skála
32
Rozloha: 0,7 ha
Charakteristika chráněného území: skalní výchoz u silnice, uprostřed zemědělské krajiny se
skalními a stepními společenstvy rostlin a zvířat.
Jedno z nejmenších místních chráněných území, které navzdory rozloze a umístění hostí na
270 druhů rostlin, z toho 11 zvláště chráněných. Trávníky tvoří z velké části kostřava walliská,
k. žlábkatá, válečka prapořitá a kavyl vláskovitý. Z květeny upoutá tařice skalní, kosatec nízký,
hlaváček jarní, koulenka prodloužená, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lomikámen
trojprstý, zlatovlásek obecný, ale i zvonek boloňský, rozrazil časný, nebo záraza bílá pravá
a z. vyšší.
Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní památku Kočičí skála pro období 20022012
Hlavní předmět ochrany: suché trávníky a skalka s výskytem zvláště chráněných druhů
rostlin typických pro bradlové pásmo Pavlovských vrchů,
Opatření: odstranění křovinného pásu od západní strany rezervace, likvidace výmladků
trnovníku akátu, sečení strávníků s likvidací travní hmoty, možná i pastva
Přírodní památka Růžový kopec
Rozloha: 4 ha
Charakteristika chráněného území: podloží území tvoří usazené horniny ždánickohustopečského souvrství, z kterého na vrcholu vystupuje vápencový balvan. Původně se zde
hospodařilo, dnes se jedná o opuštěné stepní úhory, které zarůstají keři, jako kalina tušalaj
ptačí zob obecný, růže šípková či svída krvavá a slivoň trnitá.
33
V rezervaci bylo napočítáno 180 druhů rostlin, z toho 9 zvláště chráněných – kosatec nízký,
kozinec vičencovitý, kavyl sličný, len tenkolistý, sasanka lesní, třemdava bílá, violka obojetná,
zlatovlásek obecný a hvězdnice chlumní.
Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní památku Růžový kopec pro období
2002-2012
Hlavní předmět ochrany: zachování zbytků stepních trávníků, lemových společenstev
a stepních lad
Opatření: ruční sečení trávníků a likvidace hmoty z plochy zásahu, možná kombinace
s pastvou, redukce keřů vyřezávkou a likvidace trnovníku akátu, náhradní výsadba dubu
Přírodní rezervace Svatý kopeček
NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Svatý kopeček u Mikulova
Rozloha: 36,1 ha
Charakteristika chráněného území: území je tvořeno pevnými druhohorními vápenci, na
jehož svazích se rozprostírají skalní stepi s mělkými snadno propustnými půdami. Na jaře zde
najdeme lomikámen trojprstý či rozrazil časný, kosatec nízký a k. písečný. K nejzajímavějším
druhům řadíme minimálně 5 druhů záraz, řebříček panonský, devaterník velkokvětý,
devaterku poléhavou, ožanku horskou, třemdavu bílou, netřesk výběžkatý a rozchodník bílý
a v neposlední řadě chráněnou trávu kavyl vláskovitý.
Ve vyšších polohách se na skalách nachází pěchava vápnomilná a nápadná tařice skalní. Na
vrcholu, kolem kostela dominují kostřavy, na okrajích lesa violka skalní a violka rolní, v lese
se objevují duby a nepůvodní borovice černé.
Na území s hlubšími půdami se rozprostírají lesy, původně teplomilné doubravy, které byli
zničeny díky těžbě palivového dříví a intenzivní pastvě. V současnosti je tento uměle
vysazený les výsledkem zalesňovacích a okrašlovacích snah z nedávné minulosti, s vysokým
podílem cizokrajných a nepůvodních dřevin – trnovník akát, šeřík obecný, pajasan žláznatý.
V stromovém patře převládá jasan ztepilý, v keřovém pak brslen bradavičnatý
a trnka.
34
Bylinné patro v jarním období ovládá rozrazil laločnatý, křivatec maličký, snědek přímolistý
a 8 druhů violek.
Z ptačích druhů zde můžeme pozorovat slavíka obecného, drozda zpěvného, kosa černého či
pěnici černohlavou, pěnkavu obecnou, zvonka zeleného, stehlíka obecného, strnada
obecného, ale i sýkoru koňadru, budníčka menšího či zvonohlíka zahradního. Na skalách
hnízdí také výr velký, bělořit šedý, společnost jim dělají ještěrky obecné, ještěrky zelené,
užovky hladké. V nízkém porostu se skrývá nejrozmanitější hmyz – otakárek fenyklový
a ovocný, široká škála baboček, bělásků, žluťásků, modráčků a okáčů. K největším druhům
patří martináč hrušňový a lišaj smrtihlav. Hojně se zde vyskytuje nepřehlédnutelná velká
včela drvodělka fialová, sarančata, dravá kudlanka nábožná, krásně vybarvený pavouk
stepník rudý.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Svatý kopeček na období 20102019
Hlavní předmět ochrany: ochrana stepních trávníků s výskytem mnoha chráněných druhů
rostlin a živočichů, udržení druhové rozmanitosti, zachování stávajících společenstev,
likvidace invazních a expanzivních druhů (pajasan žláznatý, trnovník akát, borovice černá,
šeřík, kustovnice), udržitelný turizmus
a) panonské dubohabřiny, šípákové doubravy, skalní, pěchavové a stepní trávníky
b) kavyl skalní, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec skalní písečný, violka
obojetná, roháč obecný, strašník dalmatský, tesařík obrovský, výr velký
Opatření: odstraňování nepůvodních druhů dřevin vyřezávkou, ruční sečení trávníků
Informace v terénu: infopanel, tagglisty
Přírodní rezervace Šibeničník
Rozloha: 3,7 ha
Charakteristika chráněného území: vápencové bradlo porostlé suchými trávníky, tyčící se
nad okolní zemědělskou krajinou. Nejjižněji položená rezervace v Pavlovských vrších. Přímo
na obnažených skalách najdeme hned na jaře tařici skalní, na místech se suchými trávníky
najdeme různé sukulenty, ovsíř stepní čedičový (jediná lokality na Moravě), hlaváček jarní,
koniklec velkokvětý, kosatec nízký, koulenku prodlouženou, večernici smutnou, pryšec sivý
35
menší, devaterku poléhavou, diviznu brunátnou, kavyly, len tenkolistý, oman oko Kristovo,
sinokvět měkký, zlatovlásek obecný, atd. celkem se uvádí výskyt 250 druhů rostlin, z toho 23
zvláště chráněných.
Velká část rezervace je pokryta druhotným lesem, kde převládá jasan ztepilý, trnovník akát,
drží se zde i borovice černá.
Hnízdí zde linduška lesní, bramborníček černohlavý, krutihlav obecný, žluva hajní.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Šibeničník na období 2010-2019
Hlavní předmět ochrany: zachování přirozených a polopřirozených stepních a lesostepních
společenstev s výskytem chráněných druhů
a) úzkolisté suché trávníky, širokolisté suché trávníky, skalní vegetace s kostřavou sivou
b) ovšíř stepní
Opatření: postupná proměna skladby dřevin, likvidace invazních druhů dřevin vyřezávkou,
ruční sečení strávníků s likvidací travní hmoty, možná kombinace s pastvou
Přírodní rezervace Turold
NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Turold
Rozloha: 17 ha
Charakteristika chráněného území: vápencové bradlo se suchými trávníky, lesními porosty
poznamenané těžbou vápence. Významná geologická, paleontologická i archeologická
lokalita. Byly zde nalezeny schránky druhohorních měkkýšů, korálů i dalších mořských
živočichů, ale i měkkýši čtvrtohorní, či plody břestovce. Lokalita byla v průběhu tisíciletí
několikrát obydlena. Mocná vrstva vápence skrývá jeskynní systém (Jeskyně Na Turoldu),
který byl objeven až v roce 1951. V minulosti byla známá toliko povrchová Turoldova
jeskyně, která byla ve dvacátých letech minulého století zničena těžbou. Současná celková
délka prozkoumaných chodeb činí 3070 m, veřejnosti je přístupná jenom část cca 300 m
dlouhá. Systém se pyšní unikátní „turoldskou výzdobou“ a je jedinou veřejnosti přístupnou
jeskyní v druhohorních vápencích.
36
Turold je jedním z nejvíc postižených vrcholů Pavlovských vrchů. Velká část byla odtěžena
a z jihu nahrazena navážkovou zeminou, v současnosti porostlou polokulturním trávníkem.
Svahy jsou porostlé křovinami s převahou hlohu jednosemenného, růže šípkové, svídy krvavé
a slivoní trnitou. Nejzachovalejší jsou trávníky na světlině v severní čísti Turoldu. Zde
najdeme koniklec velkokvětý, kosatec nízký i k. písečný, na lemu se vyskytují nízké keře jako
třešeň křovitá a skalník celokrajný. Na terasách lomu kvetou rozchodníky. Velká část lesa je
druhotní a převládá v ní borovice černá, b. lesní, dub letní a jasan ztepilý. Objevuje se i
trnovník akát a pajasan žláznatý.
Celkem se v rezervaci nachází 390 rostlin, z toho 26 zvláště chráněných. Kromě
vzpomínaných druhů rezervace hostí hlaváčky jarní, chrpu chlumní, koulenku prodlouženou,
kosatec pestrý, devaterku poléhavou, len tenkolistý, oman oko Kristovo, hvězdnici chlumní,
atd.
Jeskynní systém skýtá útočiště několika druhům netopýrů – vrápenci malému, netopýru
velkému, n. řasnatému, n. brvitému, n. vodnímu, n. vousatému, n. ušatému. Hnízdí zde výr
velký, sedmihlásek hajní, slavík obecný.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Turold na období 2010-2019
Hlavní předmět ochrany: jsou skalní, travní a křovinná společenstva na vápencovém
podkladě, jejich udržení a zachování druhové rozmanitosti
a) subpanonské stepní trávníky, širokolisté trávníky, suché bylinné lemy, jeskyně
b) vrápenec malý
Opatření: postupná náprava druhové skladby dřevin vyřezávkou, likvidace invazních a
náletových dřevin, ruční kosení trávníků
Informace v terénu: NS Turold, Geopark, tagglisty
Natura 2000
Viz strana 17
Evropsky významná lokalita Svatý kopeček u Mikulova
Rozloha: 47 ha
37
Charakteristika území: výrazný vápencový vrch s mozaikou suchých trávníků, křovin
a kulturních lesů s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů. Lokalita je významná svojí
druhovou rozmanitostí, např. je to jedno z nejkoncentrovanějších míst výskytu záraz
v republice.
Rostliny: kosatec skalní písečný
Živočichové: přástevník kostivalový, roháč obecný
Evropsky významná lokalita Turold
Rozloha: 17,5 ha
Charakteristika území: vápencový vrch, v jižní části značně poškozen bývalou těžbou. Pod
povrchem se rozkládá jeskynní systém – Jeskyně Na Turoldu. Lokalita je významná
komplexem teplomilných společenstev rostlin a živočichů se značnou druhovou
rozmanitostí.
Rostliny: kosatec skalní písečný
Živočichové: vrápenec malý
Viz strana 30
4.12
Milovice
Přírodní rezervace Milovická stráň
Katastrální území: Milovice
Rozloha: 88 ha
38
Charakteristika chráněného území: podloží území z velké části tvořeno flyšovými pískovci,
místy překrytými spraší, porostlá mozaikou teplomilných doubrav a dubohabřin a suchých
trávníků.
Mezi stromy převládají dub zimní a d. pýřitý. Brzy na jaře dávají barvu svahům rezervace
žlutě kvetoucí keře – dříny jarní spolu s hlaváčky jarními, v květnu se svahy zavlní kavylem
sličným a k. Ivanovým. Celkem rezervace čítá na 370 druhů rostlin, z toho 26 zvláště
chráněných. Najdeme zde koniklece luční, několik druhů kosatců, třemdavu bílou, modřenec
tenkokvětý, lilii zlatohlávek, oman oko Kristovo, vstavače, atd. Roste zde i jediná populace
zárazy ožankové v republice.
V lese hnízdí bramborníček černohlavý, včelojed lesní, krutihlav obecný, žluna šedá i linduška
lesní.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Milovická stráň na období 20102019
Hlavní předmět ochrany: zachování stepních, lesostepních a lesních teplomilných
společenstev
a) panonské dubohabřiny, šípákové doubravy, panonské doubravy na spraši, stepní
trávníky
b) hnědenec zvrhlý, záraza ožanková, bourovec trnkový, roháč obecný, tesařík obrovský
včelojed lesní
Opatření: podpora výskytu dubů, likvidace invazních a náletových dřevin, dřevin, redukce
keřového patra vyřezávkou nebo omezenou lokální pastvou
Informace v terénu: poškozený infopanel, tagglist
Národní přírodní rezervace Křivé jezero
Rozloha: 124 ha
39
Charakteristika chráněného území: zachovalá niva řeky Dyje s porosty tvrdého i měkkého
luhu, nivními loukami, tůněmi i odděleným meandrem řeky Dyje. Významná ornitologická
lokalita. Podloží území tvoří čtvrtohorní říční sedimenty.
V sušších částech lesa vyrůstá luh tvrdý, pro který je typický výskyt jasanu úzkolistého, jilmu
vazu a dubu letního. Na vlhčích místech se prosazují druhy měkkého luhu, kde jsou typické
topol bílý a vrba bílá. Na podmáčených částech nivních luk se prosazují ostřice, z vodní
hladiny pak vyrůstají lakušník Baudotův, rdesno obojživelné, šmel okoličnatý, šípatka vodní,
atd. celkem zde můžeme nalézt 406 druhů rostlin, z toho 13 zvláště chráněných (např.:
česnek hranatý, hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, šišák
hrálolistý, violka slatinná, užerka chmelová). Díky Akci Dno sem byla přesazena ladoňka
vídeňská a bledule letní, která zde v současnosti tvoří nejbohatší populaci v ČR. Na stromech
můžeme najít vzácnou dřevokaznou houbu – třepkovitku šafránovou, která je zařazena do
červené knihy.
Na souši najdeme celou škálu vzácných pavouků, různé druhy tesaříků, roháče obecného, ale
vzácné stromové mravence lužní. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní
a žábronožka sněžní. V kanálech, tůních a v odřezaném meandru Dyje se zdržují rosnička
zelená, skokan ostronosý, s. krátkonohý, s. skřehotavý, čolek velký, ale i velevrub malířský
a velké množství vodních bezobratlých živočichů.
V lese hnízdí orel mořský, luňák červený, l. hnědý, včelojed lesní a další druhy ptáků.
V rezervaci žije také několik rodin bobra evropského.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Křivé jezero na období
2011-2018
Hlavní předmět ochrany: zachování přirozených porostů nivy Dyje s loukami a lesními
porosty, se zachováním význačného hnízdiště vodního ptactva
a) rákosiny eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic, tvrdé luhy nížinných řek,
měkké luhy nížinných řek
Opatření: vyřezávka invazních druhů a postupná likvidace nepůvodních topolů kanadských,
udržování hlavatých vrb seřezáváním korun stromů, péče o oplocenky, redukce stavu černé
zvěře, udržování průtočnosti kanálů technického stavu zařízení, sečení rákosových porostů a
nivních luk, možná kombinace s pastvou, likvidace invazních rostlin na loukách
Informace v terénu: infopanel, tagglisty
Natura 2000
Viz strana 17
40
Evropsky významná lokalita Niva Dyje
Rozloha: celková rozloha 3249 ha
Charakteristika území: tato lokalita je charakteristická výskytem tvrdého luhu, střídaného
nivními loukami, dubohabřinami, olšinami, periodickými tůněmi i suchými trávníky.
Nejvýznamnější část území pokrývá NPR Křivé jezero.
Živočichové: bobr evropský, hořavka duhová, kuňka ohnivá, lesák rumělkový, ohniváček
černočerný, páchník hnědý, piskoř pruhovaný, roháč obecný, svinutec tenký, tesařík
obrovský, vrápenec malý
Viz strana 30
4.13
Novosedly
Přírodní rezervace Slanisko Novosedly
Katastrální území: Novosedly
NATURA 2000: EVL Slanisko Novosedly
Rozloha: 2 ha
Charakteristika chráněného území: druhé a nejmenší z místních slanisk. Území leží na
terasách řeky Dyje. Část území je porostlá rákosem obecným, na sušších lokalitách najdeme
mochnu husí, jitrocel přímořský, sítinu Gerardovu, štírovník tenkolistý a ostřici oddálenou.
Podmáčené části lokality jsou typické výskytem zblochance oddáleného, kuřinky solné, či
pampelišky besarabské.
Z bezobratlých jsou hojně zastoupeni draví střevlíci a drabčíci, z obojživelníků se vyskytují
kuňka ohnivá, ropucha obecná i r. zelená a skokan štíhlý.
41
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní rezervaci Slanisko Novosedly na období
2010-2019
Hlavní předmět ochrany: zachování významných slanomilných společenstev s výskytem
chráněných druh
a) slanisko, slanomilné rákosiny a ostřicové porosty
Opatření: pastva minimálně jednou ročně, ovcemi případně skotem, drůbeží v kombinaci
s kosením v intervalu minimálně jednou za dva roky, narušování půdního povrchu dle
potřeby, redukce rákosových porostů kosením minimálně jednou ročně, likvidace
nepůvodních druhů dřevin vyřezávkou, kosením, vytrháváním
Natura 2000
Evropsky významná lokalita Slanisko Novosedly
Katastrální území: Novosedly
Rozloha: 2,1 ha
Charakteristika území: území je významné z hlediska výskytu slanomilných společenstev.
Lokalita hostí i rosničku zelenou, kuňku ohnivou, cvrčilku slavíkovou a rákosníka velkého.
Evropsky významná lokalita Baštinský potok
Viz strana 24
4.14
Nový Přerov
Přírodní památka Lange Wart
Katastrální území: Nový Přerov
NATURA 2000: ne
42
Rozloha: 1,7 ha
Charakteristika chráněného území: pahorek tvořen štěrky a slepenci třetihorního stáří
s výskytem vápenců, porostlý suchými trávníky. Vápenec se zde těžil jenom na místní úrovni.
Na nejmělčích půdách převládá kostřava walliská, doplněná kavylem vláskovitý, k. sličným,
k. Ivanovým i k. chlupatým. Dále zde najdeme, kosatec nízký, violku obojetnou, oman oko
Kristovo, sinokvět měkký, diviznu brunátnou, atd. Na hlubších půdách se daří kostřavě
žlábkaté, konikleci velkokvětému, k. lučnímu, sasance lesní, třemdavě bílé, katránu
tatarskému, omanu mečolistému i hadinci nachovému, zlatovlásku obecnému, atd. Na území
rostou i tak zajímavé druhy, jako mochna rozkladitá a violka nízká.
Kromě škály teplomilného hmyzu byl zde doložen výskyt ropuch zelené, z drobného ptactva
ťuhýka obecného, krutihlava obecného, slavíka obecného, žluvy hajní, bramborníčka
černohlavého, i tak vzácného savce, jako je králík divoký.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní památku Lange Wart na období 20122021
Hlavní předmět ochrany: zachování či zlepšení stavu společenstva suchý trávníků s výskytem
chráněných druhů, zvětšení podílu suchých trávníků likvidací porostu trnovníku akátu
a) úzkolisté suché trávníky, nízké křoviny, lomové jámy s nezapojenou vegetací
b) kozinec rakouský, zvonek boloňský, ostřice černoklasá, višeň křovitá, hořec křížatý,
večernice smutná, oman oko Kristovo, kavyl tenkolistý, hrbáč, listokaz, zlatohlávek
uherský, krasec, majka obecná, krytohlav, mandelinka, otakárek ovocný, modrásek
vičencový, soumračník skořicový, pestrokřídlec podražcový, pavouk, pěnice vlašská
Opatření: redukce křovin zarůstajících trávníky vyřezávkou, vyřezávka invazních dřevin,
částečné kosení travních porostů dle potřeby v kombinaci s pastvou ovcí, koz skotu nebo
koní v intervalu minimálně jednou za tři roky
Natura 2000
Evropsky významná lokalita Za Dyjí
Viz strana 28
4.15
Pasohlávky, Mušov
Přírodní památka Betlém
43
Katastrální území: Mušov
NATURA 2000: EVL Mušovský luh
Rozloha: 10,9 ha
Charakteristika chráněného území: na tomto relativně malém území se střídají vodní plochy,
mokřady, vlhké lokality s porostem měkkého luhu a suchá písčitá místa, tzv. hrúdy. Na
okrajích vodních ploch vyrůstají rákosiny, s příměsí chrastice rákosovité a zblochanu vodního
a ostřic. V měkkém luhu se prosazuje vrba bílá, v. křehká a v. nachová. Hrúdy jsou porostlé
suchomilnou vegetací a trpí zarůstáním hlohem jednosemennými. Na otevřených plochách
se drží duby letní, mezi zajímavosti patří výskyt huby zařazené do Červené knihy – kozák
topolový.
V lokalitě bylo dále zjištěno na 18 druhů vážek, střevlíci, tesaříci, motýli, pavouci.
Obojživelníci jsou zastoupeni 13 druhy (čolek obecný, č. dunajský, rosnička zelená, blatnice
skvrnitá, kuňka ohnivá, ropucha obecná, skokan zelený, s. krátkonohý, s. ostronosý, atd.),
úspěšně zde byla vysazena želva bahenní, hnízdí zde husa velká, chřástal vodní, moták
pochop, moudivláček lužní, cvrčilka slavíková, rákosník velký. Na tahu se zde zdržuje vlha
pestrá a trvale žije bobr evropský.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Přírodní památku Betlém na období 2012-2021
Hlavní předmět ochrany: vytvoření a udržení podmínek pro rozvoj lužního lesa, vodních
ploch, tůní a hrúd s výskytem chráněných druhů
a) kostřavové trávníky písčin
b) pochybek prodloužený, travnička obecná, křivatec maličký, večernice smutná,
kosatec různobarvý, vstavač vojenský, kavyl písečný, jetel žíhaný, rozrazil jarní,
střevlíček, tesařík obrovský, kovařík, vodan, majka obecná, kuňka ohnivá, skokan
ostronosý, s. krátkonohý, s. skřehotavý, čolek velký, rákosník velký sýkořice vousatá,
bobr evropský, vydra říční
Opatření: udržování stávajících tůní, vytvoření nové tůně, probírka dřevin, ochrana
nelesních společenstev před zarůstáním řízenou pastvou ovcí, vrby seřezávat na hlavu,
44
Viz strana 21
Natura 2000
Viz strana 23
Evropsky významná lokalita Mušovský luh
Katastrální území: Mušov
Rozloha: 557,5 ha
Charakteristika území: území je charakteristické výskytem převládajícího tvrdého luhu
s ostrůvky luhu měkkého, s tůněmi, rákosinami a vodní vegetací. Les je protkán systémem
kanálů a vodních toků. V jižní části se nachází PP Betlém, kde se střídají suché trávníky na
hrúdách (vyvýšená nezaplavovaná místa v lužním lese, pozůstatky třetihorních písečných
dun) a mokřady bohaté na obojživelníky. Je to jedno z mála míst, kde se zachoval lužní les po
vybudování novomlýnských nádrží.
Živočichové: hrouzek běloploutví, lesák rumělkový, roháč obecný, vydra říční
4.16
Pavlov
Viz strana 25
Natura 2000
Viz strana 17
Viz strana 26
45
Viz strana 30
4.17
Perná
Viz strana 25
Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen část Tabulová
Viz strana 28
Natura 2000
Viz strana 17
Viz strana 26
Viz strana 17
4.18
Sedlec
Národní přírodní rezervace Lednické rybníky
Katastrální území: Sedlec
NATURA 2000: Ptačí území Lednické rybníky, EVL Lednické rybníky, EVL Slanisko u Nesytu
Ramsarská úmluva: RS4: Lednické rybníky
Rozloha: celková rozloha 552,5 ha
46
Charakteristika chráněného území: jedná se o soustavu průtočných rybníku na potoce
Včelínku – Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, ležící v Nesytské sníženině a pátý
Zámecký rybník ležící v lednickém zámeckém parku a napájený řekou Dyje. Rybníky leží na
třetihorních říčních sedimentech. Patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v ČR. Do
katastru Sedlece zasahuje jenom část rybníka Nesyt.
V pobřežních porostech najdeme množství brouků, motýlů, mravenců a pavouků. Například
pavouci slíďák slaništní, pavučenka krátkočelá a snovačka nádvorní mají zde a na přilehlém
Slaništi u Nesytu jedinou lokalitu v ČR. V rákosinách Nesytu najdeme bramborníčka
černohlavého, budníčka menšího, mlynaříka dlouhoocasého, moudivláčka lužního, několik
druhů rákosníků, strnada rákosního, různé druhy sýkor, sýkořice vousaté, atd. Kolem
Včelínku můžeme zahlédnout letícího ledňáčka říčního.
Na vodní hladině se zdržují čírka obecná, lžičák pestrý, lyska černá, několik druhů racků,
polák velký, potápka roháč, zrzohlávka rudozobá, kachna divoká, husa velká a severské husy,
kormorán velký, kolem břehů a v mělké vodě loví volavky a čápi, jespák obecný, vodouš
tmavý, nebo pisík obecný. Nad hladinou zas dravci – moták pochop, orel mořský, poštolka
obecná, či káně lesní.
Území v působnosti: S CHKO Pálava a KS Brno
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky na
období 2012-2021 (z plánu vyjmuty jenom opatření platící pro ochranu Nesytu)
Hlavní předmět ochrany: ptactvo, rostlinstvo krajinný ráz, zachování hnízdních příležitostí
a tahové zastávky pro vodní ptactvo, zachování společenstev obnaženého dna, včetně
halofytních druhů
a) vegetace obnažených den teplých oblastí, makrofytní vegetace stojatých vod,
slaniska
Opatření: extenzivní chov ryb, zachování režimu letnění a zimování rybníka, možné
odbahňování sacím bagrem za dodržení stanovených omezení, hnojené a desinfekce jenom
v odůvodněných případech a za dodržení stanovených omezení, přikrmování obilím a použití
chemických látek možné jenom na základě udělení výjimky, udržování slanomilných
společenstev pastvou a kosením, potlačování rákosových porostů, odstraňování invazních
druhů rostlin a dřevin, vegetace obnaženého dna nemusí být likvidována po lenění, může být
zaplavena, budování tůní a průseků v rákosinách pro obojživelníky a další organizmy na
jihozápadním břehu Nesytu
Informace v terénu: ano, ale ne kolem Nesytu, tagglist
Přírodní rezervace Liščí vrch
47
NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Milovický les
Rozloha: 10,1 ha
Charakteristika chráněného území: jedná se o vrch tvořený zvětralými horninami ždánické
jednotky, s výskytem pískovců a štěrků. Na tomto území se původně hospodařilo, byly zde
pole, vinohrady i pastviny. V současnosti rezervaci pokrývají suché trávníky a keřové porosty.
K prvenstvím lokality patří nejsilnější populace lnu chlupatého v ČR.
V lokalitě bylo potvrzeno 275 druhů rostlin, z toho 19 zvláště chráněných – koniklec
velkokvětý, hlaváček jarní, kosatec nízký, koulenka prodloužená, večernice smutná, kavyl
Ivanův, k. sličný, len tenkolistý, sasanka letní, sinokvět měkký, zvonek sibiřský, zlatovlásek
obecný, hvězdnice chlumní, ale i černucha rolní, vzácný plevel dejvorec velkoplodý, či kriticky
ohrožený hojník chlumní, len rakouský, růže bedrníkolistá a dva druhy záraz.
Z keřů se prosazuje třešeň křovitá, hloh jednosemenný, růže šípková, slivoň trnitá, atd.
Plán péče o chráněné území: Plán péče pro přírodní rezervaci Liščí vrch na období 2002 2012
Hlavní předmět ochrany: zachování a ochrana suchých trávníků, úhorů a křovin s výskytem
chráněných teplomilných druhů rostlin a zvířat
Opatření: zachování ploch bývalých luk, sadů a úhorů kosením a redukcí stavu keřů
vyřezávkou, redukce porostů kolem dubů s cílem uvolnit je pro růst, likvidace invazního
trnovníku akátu a pajasanu žláznatého
Informace v terénu: infopanely, tagglist
Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu
NATURA 2000: Ptačí území Pálava, EVL Slanisko u Nesytu
Ramsarská úmluva: RS4: Lednické rybníky
Rozloha: 6,8 ha
48
Charakteristika chráněného území: území leží na západ od Nesytu a představuje
nejvýznamnější slanisko na území DSO Mikulovsko. Jedná se o zbytky slanomilné vegetace
a živočichů.
Většinu území tvoří zasolené sušší ovsíkové louky, ve vlhčích částech se prosazuje ostřice
pobřežní (díky pravidelné péči, jinak by území ovládly rákosiny).
V rezervaci bylo zjištěno 284 druhů rostlin, z toho 15 zvláště chráněných, mezi něž patří hadí
mord maloúborný, hvězdnice slanistá, jitrocel přímořský, kavyl Ivanův, kuřinka obroubená, k.
solná, ostřice žitná, ožanka čpavá, pampeliška besarabská, prorostlík nejtenčí, solenka
Valerandova či sítina Gerardova.
Na lokalitě se vyskytují kriticky ohrožené druhy motýlů, jedinou lokalitu v ČR zde má
ploštička slanomilná, dva druhy střevlíků i pavouk slíďák slaništní.
Plán péče o chráněné území: Plán péče o Národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu na
období 2010-2019
Hlavní předmět ochrany: ochrana a zlepšení stavu zbytků slanomilných druhů rostlin a zvířat
s výskytem chráněných druhů, obnova narušených částí lidskou činností, likvidace invazních
a ruderálních druhů
a) slaniska, slanomilné rákosiny
b) hvězdnice slanistá panonská, dvojštítek nejtenčí, skrytěnka bodlinatá, bahenka
šášinovitá, hadí mord maloúborný, kuřinka obroubená, kuřička solná, pampeliška
besarabská, bařička přímořská, jitrocel přímořský brvitý, chobotniček slaništní,
pouzdrovníček, makadlovka, 2 druhy obalečníků, ploštička, saranče, 2 druhy střevlíků,
slíďák slaništní, vrkoč útlý
Opatření: šetrná vyřezávka topolového luhu, pravidelná pastva smíšeným stádem
v kombinaci s narušováním půdního pokryvy těžkou technikou, tvorba rýh, redukce rákosin
sečením nebo vypalováním za holomrazu s likvidací biomasy z plochy zásahu, ořezávání vrba
na hlavu
Natura 2000
Ptačí oblast Lednické rybníky
49
Charakteristika území: oblast zahrnuje všech pět Lednických rybníků – zámecký napájený
Dyjí a kaskádu rybníků na potoce Včelínek – Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Do
katastru obce Sedlec patří jenom část rybníku Nesyt. Nesyt je významný nejenom z hlediska
výskytu mokřadních rostlin, ale i jako hnízdiště a tahová zastávka dlouhé řady ptáků.
Živočichové: husa velká, kvakoš noční, lžičák pestrý, zrzohlávka rudozobá
Viz strana 17
Evropsky významná lokalita Lednické rybníky
Charakteristika území: tato lokalita zahrnuje jenom ty z Lednických rybníků, které leží na
potoce Včelínek, a to Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský. Do katastru Sedlece patří
jenom malá část území (asi polovina plochy Nesytu). Na toto území těsně navazuje EVL
Slanisko u Nesytu. Nesyt je významný nejenom z hlediska výskytu mokřadních rostlin, ale
i jako hnízdiště a tahová zastávka dlouhé řady ptáků.
Viz strana 30
Evropsky významná lokalita Paví kopec
Rozloha: 2,6 ha
50
Charakteristika území: lokalita se zbytky suchých a stepních trávníků s vysokou koncentrací
ohrožených a chráněných druhů
Evropsky významná lokalita Skalky u Sedlece
Rozloha: 67 ha
Charakteristika území: komplex suchých trávníků s teplomilnými společenstvy rostlin
a zvířat, doplněný křovinami a také šípákovou teplomilnou doubravou. Lokalita hostí řadu
chráněných druhů
Evropsky významná lokalita Slanisko u Nesytu
Rozloha: 9,8 ha
Charakteristika území: jedna z poslední lokalit slanomilné vegetace v ČR a významná lokalita
výskytu vrkoče útlého (drobný plž, žijící v travnatém porostu, na mechu, obývá břehy
rybníků). Nejvýznamnější ze slanisk vyskytujících se na území DSO Mikulovsko.
Živočichové: vrkoč útlý
Evropsky významná lokalita Studánkový vrch
Rozloha: 12,1 ha
51
Charakteristika území: zbytky stepních trávníků trpících zarůstáním křovinami, jedna ze tří
evropsky významných lokalit bourovce trnkového na jižní Moravě (silně ohrožený druh
řídkých teplomilných lesů a křovin).
Živočichové: bourovec trnkový
5.
Památné stromy
5.1
Dolnověstonický jeřáb
Obec. Dolní Věstonie
Jeřáb oskeruše
Stáří:
80-100 let
Obvod:
320 cm
Výška:
14 m
Vyhlášení:
16. 3. 2005
Je největším ovocným stromem Evropy. Dosahuje výšky 25 m a dožívá se 400 i více let.
Koruna široce válcovitá, kůra počátkem hladká, postupně se však vyvinou podélné brázdy.
Listy jsou složené - lichozpeřené, jednotlivé čepele vejčité, jednoduše pilovité. Květy
uspořádané ve vrcholičnatém květenství bělavé barvy. Plodem je malvice připomínající
jablíčko nebo hrušku, červeno žluté barvy s výrazným tečkováním.
Jedná se o teplomilný, ale v dospělosti mrazuvzdorný strom s pomalým růstem. Areál
výskytu se táhne přes jižní Evropu po Balkán, přes Francii po Německo, Jižní Moravu
a Slovensko. Ojediněle ji najdeme v Čechách, kde ovšem není domácí. O původnosti druhu
na jihu Moravy se vedou spory. Zde se vyskytuje od Pavlovských vrchů, přes Bílé Karpaty až
po Vizovickou Vrchovinu.
Dřevo s výraznou kresbou a krásnou načervenalou barvu patří mezi nejkvalitnější a nejtvrdší
v Evropě. Vhodné na výrobu intarzií, hudebních nástrojů, ale i dřevěného nářadí, lisů. Ovoce
se využívalo jak v lidovém léčitelství, tak i v kuchyni. Čerstvé se může konzumovat až po
odležení a změknutí, může se i zavařovat nebo kvasit a vypálit – oskerušovice.
5.2
Dolnověstonické duby
Obec: Dolní Věstonice
Dub č. 1
52
Obvod:
465 cm
Výška:
15 m
Dub č. 2
Obvod:
345 cm
Výška:
16 m
Dub č. 3
Obvod:
330 cm
Výška:
17 m
Dub č. 4
Obvod:
450 cm
Výška:
21 m
Dub č. 5
Obvod:
380 cm
Výška:
20 m
Dub č. 6
Obvod:
300 cm
Výška:
18 m
Dub č. 7
Obvod:
375 cm
Výška:
21,5 m
Dub č. 8
Obvod:
405 cm
Výška:
26,5 m
53
Stáří:
cca 350 let
Vyhlášení:
26. 3. 2012
Jedná se o skupinu 8 dubů vysázených na valu v území slovanského hradiska
Strachotíngradu, místo je v současnosti známo jako Vysoká zahrada. Stromy byly vyhlášeny
společným rozhodnutím.
Je strom se silným kmenem a rozložitou korunou. Může se dožít stáří 500 let a dosáhnout
výšky 40 m. Listy mají laločnatě vykrajovaný okraj s krátkým řapíkem. Žaludy uložené v číšce
mají naopak řapíky dlouhé.
Dub letní je světlomilný, vyskytuje se ve dvou ekotypech – duby vyskytující se v lužních lesích
mají vysoké nároky na vláhu a snáší záplavy. Druhý ekotyp se vyskytuje v lesostepních
oblastech, snáší mělké a vysychavé půdy. V lužních lesích roste společně s jasany, jilmy, v tzv.
tvrdém luhu. V suchých oblastech se vyskytuje společně s dubem zimním, d. šípákem či d.
cerem. Rozšířen skoro v celé Evropě vyjma části Pyrenejského poloostrova, Sicílie, Řecka
a Turecka.
Má pórovité dřevo s tmavým jádrem, vyznačuje se tvrdostí, pevností, houževnatostí
a trvanlivostí. Díky tomu je vysoce ceněno a má široké využití – výroba mlýnských kol,
hamrů, pilotů k mostům, sudů, nábytku a dýh, ale i jako sochařský, řezbářský, stavební
a lodní materiál, výroba pražců, parket, atd. V léčitelství se používá kůra k odvarům
k vnitřnímu i zevnímu použití (střevní, žaludeční katary, kožní onemocnění). Žaludy se
využívali jako krmení pro prasata.
5.3
Svatofloriánská lípa
Obec: Horní Věstonice
Lípa velkolistá
Stáří:
116 let, vysazena 1895
Obvod:
242 cm
Výška:
14 m
Vyhlášení:
20. 12. 2011
Vzrůstem mohutný strom s válcovitým kmenem a košatou hustou korunou. V porostu se
může se dožít 200 let a dosáhnout výšky 30 m. samostatně stojící stromy žijí mnohem déle
(i 1 000 let). Listy jsou srdčité, květy vyrůstají ve svazečcích, jsou žlutavé, na stopce chráněné
listenem, plod oříšek.
Nejčastěji se vyskytuje od pahorkatin po předhůří. Najdeme ji na severu Španělska i ve
Francii a Itálii, na Balkánském poloostrově. Nenajdeme ji v západní Francii, ani na severu
54
Evropy či ve vyšších polohách střední Evropy. Nejčastěji se vyskytuje ve společenstvích
s javory, jasany, jilmy, ale i s duby a mahalebkami.
Dřevo je smetanové, žlutavé nebo šedo-bíle zbarvené. Stejnoměrné hustoty, pevné a měkké.
Díky svým vlastnostem ceněno řezbáři (drobné kuchyňské potřeby, sochy, oltáře, rámy,
betlémy). Lýko využíváno na rohože, střevíce, nádoby. Květy jsou medonosné a léčivé
(součást směsí na léčbu horních cest dýchacích, usnadňování pocení).
5.4
Lípa sv. Jana Nepomuckého
Obec: Klentnice
Lípa velkolistá
Stáří:
220 let, strom byl vysazen roku 1791 při spolu se sochou sv. Jana
Nepomuckého
Obvod:
398 cm
Výška:
16 m
Vyhlášení:
7. 6. 2011
Viz strana 44
5.5
Mikulovské památné stromy
Lípa malolistá (srdčitá)
Stáří:
180-200 let
Obvod:
240 cm
Výška:
16 m
Vyhlášení:
14. 7. 2004
Středně velký strom s košatou, ale nepravidelnou korunou a často deformovaným křivým
kmenem. Nedožívá se tak vysokého věku, jak lípa velkolistá, i vzrůstem je menší. Listy má, jak
napovídá již název srdčité, květy uspořádané ve vrcholících, žlutavé barvy, stopka chráněná
listenem. Nejjednodušší znaky rozlišení od lípy velkolisté – vzrůst, tvar kmene a koruny,
chomáčky rezavých chloupků na rubu listu (l. velkolistá má chloupky bělavé), kvete o cca 14
dní později, plody – oříšky opadávají na podzim a v zimě (na l. velkolisté setrvávají celou
zimu). Je značně přizpůsobivá podmínkám, ale radši má stinné a vlhčí stanoviště. Vyskytuje
se skoro v celé Evropě, kromě nejjižnějších a nejsevernějších oblastí.
Dřevo světlé, trvanlivé a dobře opracovatelné, roztroušeně pórovité. Vyhledáváno řezbáři,
lýko používáno na výrobu rohoží, nádob na obilí a mouku. Květy medonosné a léčivé
(potopudné, protizánětlivé čaje, utišující křeče a rozpouštějící hleny, dříve i na
malomocenství, proti vypadávání vlasů a proti psotníku.
55
Lípa velkolistá
Stáří:
přibližně 90 let
Obvod:
240 cm
Výška:
12 m
Vyhlášení:
14. 5. 2004
Viz strana 44
Pavlovnie plstnatá
Stáří:
60 let
Obvod:
240 cm
Výška:
13 m
Vyhlášení:
14. 5. 2004
Rozložitý strom s okrouhlou řídkou korunou dosahující výšku až 20 m. Mladá kůra hladká
a šedočerná, stářím tmavne, mělce rozpukaná. Listy velké, široce srdčité s laločnatým
okrajem. Latnaté květenství tvoří až 6 cm hluboké květy bílé nebo fialové barvy. Kvete ještě
před olistěním, květy pronikavě voní. Plody jsou vejčité tobolky vytvářející latnaté souplodí.
V oblastech s příznivými podmínkami může tvořit invazi.
Domovinou tohoto stromu je Čína, jeho příbuzní pochází z Koreje, Vietnamu a Taiwanu. Pro
svůj vzrůst a dekorativnost je většinou vysazován jako solitér do parků a zahrad. Doma má
mnohem širší využití.
Dřevo je lehké, pevné s výbornými rezonančními vlastnostmi. V Asii je používáno k výrobě
tradičních hudebních nástrojů. Lehká a hebká semena se používala k ochraně porcelánu při
transportu.
V Číně bývalo zvykem pavlovnii vysazovat při narození děvčátka. Před svatbou se strom
porazil a vyrobili se z něho předměty do výbavy.
Platan javorolistý
Stáří:
přibližně 160 let
Obvod:
530 cm
Výška:
32 m
Vyhlášení:
3. 3. 2005
56
Tento platan stojí v blízkosti jednoho z nejvydatnějších mikulovských pramenů. Díky tomu je
jeho vzrůst nadprůměrný.
Statný, až 40 m vysoký strom s širokou a rozložitou korunou. Borka v mládí hladká, věkem se
odlupuje v typických velkých nepravidelných plátech a tak dosahuje pestrého zbarvení
kmene i větví (zelené, šedé, žluté a hnědé). Listy jsou velké, dlanitě členěné a se zubatými
laloky. Květy jednopohlavné, plody kyjovité oříšky seskupené do kulovitých plodenství.
Většina platanů pochází z USA a Mexika, původ p. javorolistého je však neznámý. Pro svůj
mohutný vzrůst a toleranci k znečištěnému ovzduší je často vysazován do alejí, městského
prostředí a do parků.
Dřevo světlé červenohnědé s výraznými paprsky, pevné a ohebné. Využíváno převážně do
luxusních bytových a automobilových interiérů. Vyrábí se z něho nábytek, osvětlovací
konstrukce, obklady dveří a stěn, kvalitní dýhy a intarzie. Vhodné k soustružení (rukojetě,
dekorativní předměty).
6.
Nejvýznamnější biotopy DSO Mikulovsko
Zde jsou uvedeny biotopy dle Katalogu biotopů ČR, tak, jak se vyskytují na území regionu.
Není to úplný seznam, jsou zde ale vymezeny ty, které zajímají největší plochy a jsou určující
pro charakter zdejší přírody
Biotop je soubor neživých a živých činitelů, které na konkrétním místě ve vzájemném
působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince či druhu. Biotop je takové místní
prostředí – stanoviště, které splňuje nároky příznačné pro druhy rostlin a živočichů. 4
6.1
L2.3B – Tvrdé luhy nížinných řek
Charakteristika: tvrdé luhy vznikají v místech pravidelných záplav a jsou různorodé,
v místních porostech tvrdého luhu převažuje dub letní, jasan úzkolistý, topol bílý, jilm vaz aj.
habrolistý, bylinné patro není moc vyvinuté, převládají nitrofilní druhy.
Výskyt: v první řadě v nivě řeky Dyje (NPR Křivé jezero) a malý porost u Nového rybníka, EVL
Mušovský luh, EVL Travní dvůr
Ohrožení: přítomnost invazních a nepůvodních druhů (javor jasanolistý a jasan pensylvánský)
Opatření: vyřezávka nepůvodních a invazních druhů
4
Malý ekologický a environmentální slovníček
57
6.2
L2.4 – Měkké luhy nížinných řek
Charakteristika: zbytky porostů měkkého luhu hostí hlavně rákosiny a vrbiny s převahou vrby
bílé, doplněné v. křehkou, v. nachovou a topoly.
Výskyt: niva řeky Dyje, Mušlovského potoka a Včelínku, EVL Mušovský luh, EVL Travní Dvůr
Ohrožení: narušení vodního režimu, výsadba nepůvodních topolů kanadských, výskyt
invazních druhů rostlin
Opatření: nahrazování populace topolu kanadského výsadbou původních druhů, udržování
průtočnosti kanálů a technického stavu zařízení, likvidace invazních druhů
6.3
L3.4 – Panonské dubohabřiny
Charakteristika: vyskytují se na hlubších, výživných vápnitých půdách na flyšových pískovcích
a jílovcích, často v nižších částech svahů, ve vyšších polohách přechází do teplomilných
doubrav, s bohatým bylinným patrem
Výskyt: Milovický les – jižní, severní a severovýchodní lokality, nejkvalitnější porost se
nachází v údolí podél silnice Milovice-Mikulov, jihovýchodně od obce Milovice. V porostu se
vyskytují duby zimní, habr obecný, javor babyka, jeřáb břek, lípa malolistá, keřové patro
charakterizuje výskyt dřínu jarního, svídy krvavé, brslenu bradavičnatého a ptačím zobem
bylinném patro se vyznačuje bohatým jarním aspektem.
částečně NPR Děvín, Kotel, Soutěska a PR Svatý kopeček
Ohrožení: v části porostů se prosazují jasan ztepilý a trnovník akát, porosty ovlivněné
oborním chovem zvěře se vyznačují poškozeným či chybějícím bylinným patrem, výskytem
strdivky jednokvěté, lipnice hajní, kopřivy dvoudomé a netykavky malokvěté. Svahy trpí
erozí. V některých částech dubohabřin je keřové patro nahrazeno hustým porostem
mladých javorů.
Opatření: likvidace invazních druhů dřevin, omezení oborního chovu
6.4
L4 – Suťové lesy
Charakteristika: vyskytují se na strmých svazích se skalními výchozy, v dolní části svahu často
s akumulací balvanů a suťového materiálu, půdy vlhké a výživné.
Výskyt: NPR Děvín-Kotel-Soutěska – severní a severozápadní svahy s vlhčí půdou
a chladnějším klimatem (v létě obsazuje bylinné patro oměj vlčí mor), prudké jižní svahy,
ve stromovém patře převládá lípa velkolistá a javor klen
částečně i v EVL Milovický les, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen
Ohrožení: v minulosti přítomnost oborní zvěře
58
Opatření: v současnosti bez výraznějších opatření
6.5
L6.1 – Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (šípákové doubravy)
Charakteristika: řídké lesy na výslunných stráních a na skalnatém podloží. Nízká vrstva půdy
ovlivňuje růst dubů – jsou zakrslé
NPR Děvín-Kotel-Soutěska – na jižních svazích, s výskytem dubu pýřitého, dřínu obecného,
mahalebky obecné, kaliny tušalaj, porosty jsou poškozeny přítomností jasanu ztepilého
PR Svatý kopeček – zbytek porostu malého rozsahu
EVL Milovický les - výslunné svahy v teplých suchých oblastech, porosty převážně dubu
šípáku a dřínu obecného, keřové a bylinné patro silně poškozeno přítomností zvěře (okus
výmladků, šíření kopřivy dvoudomé)
EVL Skalky – zbytky šípákových doubrav v jižní části
Výskyt: NPR Děvín-Kotel-Soutěska, PR Svatý kopeček, EVL Milovický les, EVL Skalky u Sedlece,
Ohrožení: likvidace invazních druhů dřevin, omezení oborního chovu
NPR Děvín-Kotel-Soutěska – zarůstání jasanem ztepilým
EVL Milovický les – oborní chov daňků, jelenů a muflonů ve dvou oborách (Klentnická
a Bulharská) – okus výmladků, přítomnost mysliveckých polí a šíření ruderálních druhů,
vysazování invazních a nepůvodních druhů dřevin v minulost – trnovník akát a pajasan
žláznatý, dub letní, jasan úzkolistý, ořešák černý, jasan pensylvánský
EVL Skalky – zarůstání trnovníkem akátem, křovinami (hloh jednosemenný, růže šípková)
třtinou křovištní, snižování druhové rozmanitosti
Opatření: vyřezávka nepůvodních dřevin, v případě EVL Milovický les při vyřezávce
nepůvodních druhů náhrada původními dřevinami, zrušení obory nebo aspoň snížení stavů
zvěře
EVL Skalky: vyřezávka nepůvodních dřevina a náletů, střídání pasení a kosení travních
porostů – udržování druhové skladby
6.6
L6.2 – Panonské teplomilné doubravy na spraši
Charakteristika: široké ploché hřbety na spraších, s převahou dubů zimních. Nejrozsáhlejší
porosty tohoto typu v ČR
Výskyt: EVL Milovický les
Ohrožení: oborní chov daňků, jelenů a muflonů ve dvou oborách (Klentnická a Bulharská)
– okus výmladků, přítomnost mysliveckých polí a šíření ruderálních druhů, vysazování
59
invazních a nepůvodních druhů dřevin v minulost – trnovník akát a pajasan žláznatý, dub
letní, jasan úzkolistý, ořešák černý, jasan pensylvánský
Opatření: vyřezávka nepůvodních dřevin, náhrada původními, zrušení obory nebo aspoň
snížení stavů zvěře
6.7
M1.2 – Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty
Charakteristika: velmi malá část slaniska s kolísavou vodní hladinou, rýhy s výskytem
kamyšníku polního a hvězdnice slanisté
Výskyt: Slanisko u Nesytu
Ohrožení: hromadění biomasy, neobhospodařování, změna vodního režimu, nevhodné lidské
zásahy (lesní výsadba, pokusy o proměnu v ornou půdu), šíření invazních a ruderálních druhů
Opatření: pravidelná údržba kosením a pasením, sešlap dobytkem i díky provozování
sportovních činností (fotbalová hřiště), udržování vodního režimu (regulace hladiny Nesytu)
6.8
T1.7 – Kontinentální zaplavované louky
Charakteristika: údolní nivy řek, pravidelně zaplavované, výživné půdy, s převahou
vlhkomilných travin, vznikli lidskou činností v místech bývalých lužních lesů, udržovali je
pravidelnou sečí
Výskyt: NPR Křivé jezero,
Ohrožení: zarůstání dřevinami a rákosinami
Opatření: pravidelné (nejlépe dvojí) sečení
6.9
T3.1 – Skalní vegetace s kostřavou sivou
Charakteristika: otevřené trávníky, skalnaté svahy, s mělkou vrstvou půdy – skalní stepi, hostí
teplo a suchomilné druhy
Výskyt: NPR Děvín-Kotel Soutěska, PP Kočičí skála, PR Svatý kopeček, NPR Tabulová hora,
Růžový vrch a Kočičí kámen, PR Šibeničník,
Ohrožení: sešlap, přirozená sukcese dřevin
Opatření: usměrňování pohybu turistů značením (i schody, či zábranami), odstraňování
dřevin vyřezávkou
60
6.10
T3.2 – Pěchavové trávníky
Charakteristika: severně orientované svahy s vlhčí půdou ale mělčí půdou
Výskyt: NPR Děvín-Kotel Soutěska, PR Svatý kopeček, NPR Tabulová hora, Růžový vrch
a Kočičí kámen, PR Šibeničník,
Ohrožení: nálet jasanu ztepilého a borovice černé, sešlap
Opatření: vyřezávka náletových dřevin, usměrňování pohybu turistů značením, i zábranami
6.11
T3.3 – Úzkolisté suché trávníky
T3.3A – Subpanonské stepní trávníky
Charakteristika: teplé, suché stanoviště s dostatečně hlubokými půdami
Výskyt: PP Anenský vrch, PP Kočičí skála, NPR Děvín-Kotel Soutěska, NPP Dunajovické kopce,
PP Lange Wart, PR Liščí vrch, PR Milovická stráň, PP Růžový kopec, PR Svatý kopeček, PR
Šibeničník, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen, PR Turold, EVL Milovický les, EVL
Paví kopec, EVL Skalky u Sedlece
Ohrožení: sešlap, neobhospodařování, nálet dřevin
Opatření: odstraňování náletu vyřezávkou, střídání sečení (spojené s likvidací travní hmoty
z plochy zásahu) a pasení
6.12
T3.4D – Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a jalovce
Charakteristika: mírné zpravidla jižně orientované svahy, druhově bohaté, v minulosti
využívané jako pastviny
Výskyt: PP Anenský vrch, PP Kočičí skála, NPR Děvín-Kotel Soutěska, PP Kienberg, PR Liščí
vrch, PR Milovická stráň, PP Růžový kopec, NPR Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen,
PR Turold, Milovický les, EVL Paví kopec, EVL Skalky u Sedlece, EVL Studánkový vrch, podél
horní toku Mušlovského potoka
Ohrožení: neobhospodařování, zarůstání dřevinami (hloh, šípek trnka, jasan)
Opatření: odstraňování náletu vyřezávkou, střídání sečení (spojené s likvidací travní hmoty
z plochy zásahu) a pasení
6.13
T7 - Slaniska
Charakteristika: slané částečně podmáčené louky, díky přítomnosti minerálních solí
v hlubších vrstvách půdy a vysokému odparu vody vzlínají tyto soli do vrchních vrstev půdy
61
a tak umožňují výskyt slanomilných druhů rostlin a zvířat. Všechny tři slaniska v oblasti byly
v minulosti pastvinami (převážně husy).
Výskyt: Slanisko Dobré Pole, Slanisko Novosedly, Slanisko u Nesytu
Ohrožení: hromadění biomasy, neobhospodařování, změna vodního režimu, nevhodné lidské
zásahy (lesní výsadba, pokusy o proměnu v ornou půdu), šíření invazních a ruderálních druhů
Opatření: pravidelná údržba kosením a pasením, sešlap dobytkem i díky provozování
sportovních činností (fotbalová hřiště), udržování vodního režimu (regulace hladiny Nesytu)
7.
Invazní dřeviny a geograficky nepůvodní druhy
Invazní druhy jsou nepůvodní druhy rostlin či zvířat zavlečených vědomě či nevědomě do
nových území lidskou činností. Invazní druhy se vyznačují agresivním šířením na novém
území, jeho obsazováním a potlačováním původních druhů. Tím narušují přirozené či
polopřirozená ekosystémy. Musíme je ale rozlišovat od takzvaných expanzivních druhů, které
jsou na stanovišti původní, ale díky narušení ekosystému se rychle šíří dál. Je žádoucí tyto
druhy potlačovat a likvidovat ručním trháním, vyřezávkou a ošetřovat pahýly a kmínky proti
výmladnosti. Dalším řešením je řízená pastva smíšených stád ovcí a koz. Pro území regionu
můžeme mluvit o těchto druzích:
7.1
Invazní druhy
Trnovník akát
Původ: Severní Amerika
Stanoviště: nenáročná dřevina, nezáleží na tom, zda se jedná o půdy vlhké, či suché, výživné
či chudé, lehké, či těžší půdy
Invazi zabezpečuje: brzo plodící strom, produkuje velké množství semen, rozšiřuje se
i kořenovými výmladky, po seřezání rychle obrůstá výmladky
Negativní vlivy: zarůstání stepních trávníků, ovlivňování skladby rostlin, ovlivňování půdy
(zvyšování hladiny dusíku), z listů spadlých na zem pravděpodobně uvolňuje látky zabraňující
růstu původních druhů
Opatření: aplikace herbicidu postřikem na list (Roudup), aplikace na čerstvý řez pařezu
Pajasan žláznatý
Původ: východní Asie (Čína)
Stanoviště: suché teplé stanoviště (okraje lesů, vinohrady, step, …), rumiště, městská
zástavba
62
Invazi zabezpečuje: produkuje velké množství semen, šíří se i kořenovými výmladky, lehce
obrůstá po řezu, velmi vitální dřevina
Negativní vlivy: potlačování původních druhů, ve stepi působí problémy i zastíněním
Opatření: aplikace herbicidu postřikem na list (Roudup), aplikace na čerstvý řez pařezu, ruční
vytrhávání a následná aplikace herbicidu
Hvězdnice kopinatá
Původ: Severní Amerika
Stanoviště: vlhké půdy, slunná míst v luhu, ale i ruderál
Invazi zabezpečuje: velká produkce semen, klíčí z oddenku
Negativní vlivy: vytlačování původních druhů
Opatření: dvojí až trojí sečení a následné ošetření herbicidem
Slunečnice hlíznatá (topinambur)
Původ: Jižní Amerika
Stanoviště: světlá stanoviště s hlubokou a těžkou půdou, ale je schopna růst i lehčích
a sušších půdách
Invazi zabezpečuje: pomocí oddenků a hlíz
Negativní vlivy: obsazení lokality snížení druhové rozmanitosti
Opatření: dvojí sečení v roce, následné mulčování, případně zastínění lokality rychle
rostoucími dřevinami, vyhrabávání hlíz, …
Křídlatka Sachalinská
Původ: ostrovy východní Asie
Stanoviště: nejčastěji vlhké, hlubší půdy (luhy, ruderální stanoviště)
Invazi zabezpečuje: rychlé a vitální obrůstání po řezu, množení pomocí oddenků
Negativní vlivy: obsazuje lokalitu, zastiňuje půdy, hustý růst
Opatření: na jaře ořez odumřelých nadzemních částí rostlin, následné ošetření mladých
rostlin herbicidem, opakování v průběhu roku i dalších let
63
Kustovnice cizí
Původ: jižní Evropa, západní Asie
Stanoviště: suché lehké půdy, ruderální stanoviště, sídelní zástavba, ale i stepi
Invazi zabezpečuje: podzemními výběžky, silné zmlazení po řezu
Negativní vlivy: obsazuje území, vytváří hustý porost, zamezuje růstu původních druhů
Opatření: řez a následné použití herbicidu
7.2
Expanzivní druhy
Jasan ztepilý
Stanoviště: světlomilná rostlina vlhkých půd, ale prosazuje se od luhů, přes dubohabřiny,
v suťových lesích, teplomilných doubravách až po stepi
Expanzi zabezpečuje: velkou produkcí semen, napomáhá ji nenáročnost vůči stanovišti
Negativní vlivy: narušuje druhovou skladbu jak v lesích, tak i ve stepi, zarůstá ji a navíc ji
zastiňuje
Opatření: ořez a následná aplikace herbicidem, pastva koz a ovcí – okus výmladků
Třtina křovištní
Stanoviště: rostlina slunných míst a lehčích půd, (lesní paseky, příkopy, nekosená místa, …)
Expanzi zabezpečuje: velká produkce semen, šíření oddenky, nenáročnost na typ stanoviště
Negativní vlivy: snižuje druhovou rozmanitost lokality vytvářením silné vrstvy biomasy
z odumřelých nadzemních částí rostliny, „zakryje lokalitu“, pomalu se rozkládá
Opatření: dvojí až trojí sečení v roce, následná aplikace herbicidu, možné i strhávání drnu
Bez chebdí
Stanoviště: slunná stanoviště, vlhké, hluboké půdy, kamenité až hlinité půdy – paseky,
příkopy kolem cest, lesní cesty, křovinaté stráně, vinohrady, …
Expanzi zabezpečuje: šíření prostřednictvím oddenků
Negativní vlivy: vytváří hustý porost, který snižuje druhovou rozmanitost území, zastiňuje ho
Opatření: aplikace herbicidem začátkem léta na mladé rostliny, v pozdějším období nejdřív
posekat a znovu na mladé rostlinky aplikovat postřik
64
8.
Zemědělská krajina a ekologizace vinohradnictví
Navzdory tomu, že velkou část regionu překrývá velkoplošné chráněné území CHKO Pálava
a BR Dolní Morava a strategické dokumenty podporu hlásají podporu udržitelnému rozvoji
a hospodaření blízkému přírodě, ještě pořád velká část producentů vína hospodaří tradičním,
intenzivním způsobem.
Ekologické vinohradnictví:







používají metody k zachování zdraví půdy, používají organická hnojiva, vysazují
křovinné a dřevinné pásy jako ochranu proti erozi
respektují živé organizmy, používají přirozené nepřátele plevelů a škůdců, druhová
rozmanitost vinohradu je vyšší
pečují o vodní zdroje, neznečišťují je používáním syntetických hnojiv a postřiků,
neznehodnocují okolní krajinu
kombinací zemědělské produkce a vysazování remízů zadržují vodu v krajině
používají místní zdroje a místní odrůdy
bylinná vegetace ve vinici zadržuje vodu, chrání svahy před erozí, pomáhá tvorbě
humusu
používáním biologické ochrany vinic zůstává réva zdravá a odolná, hrozny jsou vyšší
kvality, do vinohradu se vrací život
Tradiční vinohradnictví:





používání toxických pesticidů, které mimo jiné se dostávali i do cenných chráněných
území
na plevely používá herbicidy
na houby fungicidy
do půdy přidává hnojiva, tím zvyšuje množení škodlivých roztočů hmyzu a znovu
používá chemickou ochranu
výsledkem jsou půdy podléhající erozi se zničenou strukturou a minimálním obsahem
humusu
Řešení:





používání zásad ekologického zemědělství
biologizace vinohradu – náhrada chemických akaracidů introdukcí dravého roztoče,
vyloučení toxických pesticidů, náhrada chemických insekticidů bakteriemi,
minimalizace používání chemických fungicidů sledováním rizika kalamitního výskytu
houbových chorob
pěstování rezistentních odrůd
ozeleňování vinic
zapracovávání kompostu do půdy, biologické nastartování tvorby humusu v půdě
65
9.
Cestovní ruch a šetrná turistika
Viz také Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko.
Aktuální doporučení:





10.
vytvoření samostatné strategie rozvoje cestovního ruchu s ohledem na trvale
udržitelný rozvoj oblasti
vytváření společných i individuálních produktů cestovního ruchu
budování sítě malých turistických informačních kanceláří (i společných pro víc obcí)
s důrazem na informace o přírodním a kulturním dědictví (možné spojení
s úschovnami kol)
tvorba samostatných infopanelů a naučných stezek k chráněným územím
doplnění sítě naučných stezek do telefonu - tagglistů
EVVO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta nemusí být hlavním posláním ani jediným, ale
může být obsažena v mnohých činnostech, které nabízí nejenom Centrum ekologické
výchovy Pálava, ale i turistické informační kanceláře, dobrovolná stráž přírody organizovaná
Správou CHKO Pálava, Sorbus, o.s., ZO ČSOP Pálava, ale i samotné obce. V nejkratším slova
smyslu se jedná o výchovu k odpovědnému chování a zacházení s životním prostředím. To
nemusí probíhat formou nudných přednášek, ale k dispozici je nepřeberné množství forem
a metod.
Centrum ekologické výchovy Pálava nabízí veřejnosti široké spektrum služeb, které mohou
být využity i v prospěch obcí regionu (viz strana 75). Možné body spolupráce:







11.
tvorba tiskovin o ochraně přírody
tvorba tagglistů
budování naučných stezek, infopanelů
průvodcovská služba
pořádání osvětových akcí
aktualizace webových stránek obcí - příroda mikroregionu
praktická ochrana přírody
Co se komu povedlo – příklady dobré praxe
Tato kapitola nepodává ucelený obraz o tom, co se za poslední roky povedlo realizovat na
území mikroregionu, ale vybírá jenom několik inspirativních nápadů. Jsou zde zastoupeny
činnosti mikroregionu jako celku, státní ochrany přírody, jednotlivých obcí, tak i občanských
sdružení působících v této oblasti. Vybrané byly takové činnosti a projekty, které:
66






vybočují z běžných kolejí, jsou zajímavé svým námětem
jsou inovativní a pionýrské
jsou finančně a administrativně náročné, byly financovány z evropských fondů, či
operačních programů
jsou naopak nízkorozpočtové a zapadly by do zabudnutí, ale jejich přínos je pro
oblast dalekosáhlý
jedná se o záslužnou činnost, která nevešla do povědomí
jedná se o zajímavé propojení a spolupráci mezi státní ochranou přírody, obcemi
a občanskými sdruženími
U některých jsou udané i zdroje financování a výše prostředků do projektu vložených. Více
o daných projektech se můžete dozvědět přímo od realizátorů, nebo na jednotlivých
webových stránkách. Možná vás některé aktivity inspirují k novým nápadům a nové
spolupráci.
11.1
DSO Mikulovsko
Mikroregion Mikulovsko byl založen, aby obce v něm sdružené mohli společně postupovat
při naplňování plánů, činností, aktivit, které přesahují rámec jednotlivých obcí. Společně
postupují při ochraně životního prostředí a dosažení ekologické stability území, koordinují
významné investiční akce, zajišťují a realizují technickou infrastrukturu, zvyšují zaměstnanost
a vytvářejí podmínky pro investování ve veřejném i soukromém sektoru, podporují rozvoj
cestovního ruchu a v neposlední řadě také usilují o integraci mikroregionu z hlediska
dopravní obslužnosti. Výběr z úspěšných společných projektů:
Propojení moravských a rakouských vinařských stezek – hraniční přechod MikulovDrasenhofen
Cílem projektu byla podpora vinařské turistiky, budování základní infrastruktury, ale
i zapojení místních vinařů a podnikatelů a propojení vinařských stezek s rakouskou stranou.
Rok realizace: 2003
Finanční zdroje: Ministerstvo pro místní rozvoj, Program obnovy venkova
Výška podpory: 88 000,- Kč
Finanční spoluúčast: 39 000,- Kč
Mikulovsko – jižní Moravou na kole
Projekt byl zaměřen na realizaci jednotlivých kroků podporujících rozvoj domácího
cestovního ruchu na území Pálavy a Lednicko-valtického areálu, jako dvou přirozeně
67
propojených turistických destinací. Cílem bylo vytvoření společného produktu - letní pobytová
a poznávací dovolená, který by představit oblast jako přitažlivý turistický regionu, což by také
vedlo k naplnění druhého dílčího cíle - prodloužením letní turistické sezóny.
Rok realizace:2003-2004
Finanční zdroje: Jihomoravský kraj
Rozvoj šetrné turistiky v mikroregionu Mikulovsko
Široce zaměřený projekt, jehož výstupy můžeme shrnout následovně:





průzkum poptávky a terénní sběr dat a navržení nových turistických produktů se
zaměřením na rodiny s dětmi
tiskoviny (včetně jazykových mutací) – Natura 2000 v mikroregionu Mikulovsko
(leták), Katalog cestovního ruchu, Mikulovsko (přehled služeb a turistických cílů
v mikroregionu Mikulovsko)
4 infopanely k evropsky významným lokalitám
4 interiérové informační panely pro turistické informační kanceláře v Mikulově
a Pasohlávkách
projekt probíhal ve spolupráci s turistickými informačními kancelářemi v Mikulově
a Pasohlávkách a se Správou CHKO Pálava a s CEV Pálava.
Rok realizace: 2005
Finanční zdroje: Jihomoravský kraj, Program rozvoje venkova
Vítejte v mikroregionu Mikulovsko
Hlavním cílem projektu bylo posílit společnou propagaci regionu Mikulovsko a zabezpečit
zvýšenou účinnost již dříve vzniklých propagačních materiálů, vytvořit nové propagační
materiály a rozšířit a aktualizovat webové stránky mikroregionu. Projekt probíhal ve
spolupráci s Regionálním turistickým informačním centrem v Mikulově a vycházel
z aktuálních potřeb a poptávky návštěvníků Mikulovska. Výstupy:
 jednotné stojany na propagační materiály pro TIC Mikulov a Pasohlávky
 trhací mapy mikroregionu ve dvou mutacích – doplněné o mapy Pasohlávek (1)
a Mikulova (2)
68

aktualizace webových stránek mikroregionu
Putování kolem vody
Prvořadým cílem projektu bylo vytvoření nového terénního veřejného vzdělávacího prvku –
naučné stezky na frekventované cyklotrase vedené po koruně hráze druhé – Věstonické
nádrže Vodního Díla Nové Mlýny, navigačního systému a průvodních tiskovin:




vytvoření úplně nové Naučné stezky Věstonická nádrž o 6 zastaveních
součástí stezky jsou terénní navigační tabulky a šipky
informační letáky k naučné stezce
informační skládačka s mapou mikroregionu
Rok realizace: 2007
Finanční zdroje: Jihomoravský kraj, Program rozvoje venkova
Na kole k sousedům
Cílem projektu byla rekonstrukce a modernizace cyklostezky mezi Mikulovem, Novým
Přerovem a Wildendürnbachem. Na rekonstrukci se podílely – DSO Mikulovsko, Mikulov,
Březí, Dobré Pole, Novosedly a Nový Přerov. Obec Wildendürnbach opravila část cyklotrasy
na rakouské straně.
Rok realizace: 2011-2012
Finanční zdroje: Fond Malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko, program
Cíl 3 – Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká Republika 2007-2013
Výše podpory: 17 000 000,- (ještě neuzavřeno)
Finanční spoluúčast: 3 000 000,-Kč (ještě neuzavřeno)
Finanční spoluúčast: na financování projektu se podílely i jednotlivé dotčené obce,
financování bylo vícezdrojové, celková částka není vyčíslena
11.2 S CHKO Pálava a KS Brno
Státní úřad ochrany přírody a vykonavatel státní správy. Administruje Program péče
o krajinu, pečuje o svěřený majetek. Většina obcí a občanů tak přichází do styku s tímto
úřadem kvůli různým správním řízením. Příklady dobré praxe tohoto úřadu však ukazují na
další, ne tak známé činnosti:
69
Program Péče o krajinu
Dotační titul Ministerstva životního prostředí, který administruje Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR. V rámci programu jsou rozdělovány neinvestiční finanční prostředky ve třech
samostatných podprogramech:
a) Podprogram pro naplňování opatření vyplývajících ze zákona č. 114/1992 Sb.
a souvisejících předpisů a ze schválených plánů péče pro zvláště chráněná území
a jejich ochranná pásma, včetně navrhovaných
b) Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí. Finanční
prostředky se poskytují na realizaci opatření ve volné krajině
c) Podprogram pro zabezpečení péče o ohrožené a handicapované živočichy. Finanční
prostředky se poskytují záchranným stanicím na území celé ČR
V letech 2005-2010 čerpala SCHKO Pálava v tomto programu na péči o chráněná území
16 692 682,- Kč. V průměru se v chráněných územích Pálavy i chráněných územích
v působnosti SCHKO Pálava investovalo do praktické ochrany přírody víc jak 2 700 000,- Kč.
Ovšem v roku 2010 to bylo už jenom 2 261 602,- Kč.
Program péče o majetek státu
Dotační titul Ministerstva životního prostředí, který administruje Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR. V rámci programu jsou rozdělovány investiční i neinvestiční finanční prostředky.
Na území podléhajícím SCHKO Pálava a KS Brno je využíván podprogram:
Správa nezcizitelného státního majetku ve zvláště chráněných územích
Jedná se o péči o pozemky, které podléhají odborným organizacím ochrany přírody (správy
národních parků a AOPK ČR) a dále o pozemky, které na tyto organizace budou převedeny
v souvislosti s pokračující reformou veřejné a státní správy ze správy Pozemkového fondu ČR
a ze správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
V letech 2003-2010 čerpala SCHKO Pálava na péči o chráněná území v majetku státu
4 175 976,-Kč. V tomto programu se povedlo objem čerpaných finančních prostředků
navyšovat, z 30 000,- Kč v roce 2007 až po 1 196 960,- Kč v roce 2010.
Program obnovy přirozených funkcí krajiny
Je nejmladším krajinotvorným programem a čerpat finanční prostředky z něho lze až od roku
2009. Žadateli mohou být Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, fyzické osoby, právnické
osoby, obecně prospěšné organizace, územní samosprávné celky, občanská sdružení, svazky
obcí, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní organizace a státní podniky.
Pod tímto programem fungují tyto podprogramy:
70
115 162 – Zajištění povinností orgánů ochrany přírody ve vztahu k zvláště chráněným
územím a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany ptačích oblastí a evropsky
významných lokalit, určeno pouze AOPK ČR a národní parky
115 163 – Realizace a příprava záchranných programů a programů péče o zvláště chráněné
druhy rostlin a živočichů, určeno pouze AOPK ČR a národní parky
115 164 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy
115 165 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na nelesní ekosystémy
115 166 – Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na lesní ekosystémy
115 167 – Zajištění podkladových materiálů pro zlepšování přírodního prostředí a monitoring
krajinotvorných programů, určeno pouze AOPK ČR a národní parky
V letech 2009-2010 SCHKO Pálava vyčerpala z tohoto programu celkem 635 589,- Kč
Turistické cesty
Aby lidé mohli z našich chráněných území co nejvíce vidět a přitom přírodu co nejméně
poškozovali, stalo se dobrou tradicí vytyčovat turistické trasy. Přes Pavlovské vrch vede
několik turistických tras s dlouhodobou tradicí. Pohyb turistů si ale vyžádal vytyčení tras
nových, což v současnosti už není tak obvyklou záležitostí.
Na podnět Správy CHKO Pálava vytyčil Klub českých turistů nové trasy nabízející alternativu
k silně vytížené červené trase přes vrchol hory. Celková délka nových tras měří 5 km a víc jak
jejich polovina délky vede přímo chráněným územím. Dvě zelené trasy spojují obce Pernou
a Klentnici a Bavory získali novou nástupnou trasu k červené, s kterou se spojuje na rozcestí
pod schody na jižním úpatí Tabulové hory. Tyto dvě trasy jsou pak propojené žlutou, která
vede západním, úpatím hory.
Obnova značení pěších a cykloturistických tras Jihomoravského kraje
Rok realizace: 2011
Realizátor: Klub českých turistů ve spolupráci s SCHKO Pálava
Finanční zdroje: JMK, Odbor regionálního rozvoje
Výška podpory: projekt byl koncipován pro celý kraj, konkrétní částka není realizátorem
vyčíslena
Paragliding
Jeden z dlouhodobých problémů Pavlovských vrchů, jablko sváru mezi státní ochranou
přírody a sportovními paraglidisty. Přírodní i klimatické podmínky jsou ideální, problémem
71
byla přísná ochrana Tabulové hory. Povolení činnosti si vyžadovalo výjimku ze zákazu
provozování létání na padácích a ze zákazu vstupování mimo značených cest. V roce 2010
došlo k dohodě mezi státní ochranou přírody a občanským sdružením PG Pálava a bylo
vydáno rozhodnutí o podmínkách výjimky na provozování paraglidingu v NPR Tabulová hora,
Růžový vrch a Kočičí kámen na jeden zkušební rok. V roce 2011 bylo tedy možné provozovat
tento sport na Pálavě oficiálně. Zároveň probíhal monitoring dopadu na místní rostliny
a živočichy. Na základě výsledků monitoringu bylo možné vydat další výjimku pro rok 2012.
Tato výjimka rozšířila místo startu na dvě. Po zvážení dopadu na místní rostliny a živočichy
a zhodnocení průběhu plnění podmínek výjimky bude vydána či nikoli nová výjimka pro rok
2013.
Horolezectví
Skály Děvína patří mezi nestarší horolezecké terény v ČR. Již v první polovině minulého
století to byla oblíbená lokalita. Po druhé světové válce tradice horolezení pokračovala, až
v druhé polovině osmdesátých let státní ochrana přírody tento sport zakázala.
V roce 2006 bylo povolení horolezení obnoveno na základě rozhodnutí Ministerstva
životního prostředí v lokalitě Martinka. Povolení bylo uděleno Českému horolezeckému
svazu. V roce 2009 bylo povolení potvrzenou novým rozhodnutím a rozšířeno o lokalitu Trůn,
s platností do konce roku 2013. V roce 2010 SCHKO Pálava vydala rozhodnutí o výjimce ze
zákazu provozovat horolezení v lokalitě Trůn zahrnující též skály – Trůn, Vzývající, Maturita,
Hlavní věž, Severní věž a Urbanova věž. Tato výjimka platí taktéž do konce roku 2013.
Součástí všech rozhodnutí jsou i stanovená přísná pravidla pro pohyb v těchto lokalitách.
Nebudou-li tyto podmínky dodržovány, ohrozí to vydání výjimky pro další období.
Šalvěj etiopská
Patří mezi nejvzácnější rostliny Pálavy, je zvlášť chráněným druhem, řazeným do kategorie
kriticky ohrožených. Areál jejího rozšíření se táhne přes jižní Evropu po Alpy, Panonskou
nížinu a severní Afriku, přes Turecko, Sýrii, Írán až po Kavkaz. Tabulová hora je jedinou
lokalitou v ČR a tvoří severní hranici výskytu.
Jedná se o mohutnou rostlinu dorůstající do výšky 120 cm, vytvářející přízemní růžici
chlupatých listů, z které vyrůstá mohutná, větvená lodyha. Bohaté květenství uspořádané
v lichopřeslenech má pyskaté bílé květy (podobné jak u hluchavky, patří do stejné čeledi)
někdy s fialovým nádechem. Plody jsou drobné černé tvrdky. Šalvěj etiopská je rostlinou
suchých trávníků a skalních strání.
Předchozí pokusy o záchranu šalvěje ukázali, že pro obnovu zdecimované populace na Pálavě
je nutné vytvořit dostatečně velkou semennou banku, protože mladé rostliny často hynou
z důvodu jarního a letního sucha v oblasti. V neposlední řadě vzrostlé mohutné exempláře
72
lákají k odtrhnutí a nevědomí turista tak zničí velké množství semen. Z toho vznikla myšlenka
záchranného programu, která byla odsouhlasena MŽP v roce 2002 rozhodnutím o výjimce
pro záchranný program kriticky ohroženého druhu rostliny.
Realizátor: SCHKO Pálava ve spolupráci s Ústavem sociální péče pro dospělé v Klentnici
Finanční zdroje: spolupráce probíhala v rámci pracovní terapie a na dobrovolnické báze
Naučné stezky, infopanely
Vznikají většinou ve spolupráci s občanskými sdruženími.
Viz strana 58, 60
Publikace
Průvodce Naučnou stezkou Děvín
Tato útlá brožura byla vydána na propagaci a podporu šíření informací obsažených
na tabulích již dříve realizované NS Děvín.
Rok realizace: 2011
Jak stavět v CHKO Pálava aneb jak žít a nechat žít krajinu
Tato vysoce praktická skládačka je určena všem zájemcům o stylové bydlení a stavění
v území CHKO Pálava. Jejím cílem je pomoci stavebníkovy a ve zkratce ho zorientovat v
možnostech a omezeních, s kterými musí počítat při stavbě v území chráněné krajinné
oblasti a z čeho tato omezení vyplývají. Text zdůrazňuje propojenost lidských činností
a zástavby s ochranou přírody a krajiny, krajinného rázu a odvolává se na Plán péče o CHKO
Pálava.
Rok realizace: 2009
11.3
Drnholec
Rozhledna U Křížku
Nabízí výhled do širokého okolí Drnholce přes masiv Pálavy, Dunajovické kopce, okolní obce
(Dolní Dunajovice, Březí, obce na úpatí Pavlovských vrchů) i vinohrady na východě až
jihovýchodě, zemědělskou krajinu, Dyji, Novomlýnské nádrže, Brod na Dyjí a Pasohlávky na
severovýchodě, až po Přírodní park Bobrava a Brno na severu. Na západní straně dohlédnete
přes Hrušovany nad Jevišovkou až ke Znojmu, směrem na jih se otevírá pohled na
Drnholecký luh, Jevišovku, Novosedly, Nový Přerov, rezervaci Lange Wart až k rakouským
sousedům.
73
Rok realizace: 2012
Finanční spoluúčast: 700 000,00,- Kč z rozpočtu obce
11.4
Dolní Věstonice
V okraji obce v lokalitě Vysoká zahrada byly nalezeny pozůstatky staroslovanského hradiště
Strachotíngradu. Hradiště zajímalo přibližně plochu 0,775 ha. Hrad byl obehnán mohutnou
hradbou, která byla zbudována ze dřeva, hlíny a kamenů. Z nich se dodnes zachoval val,
který je místy vysoký až 6 m, místy porušený činností řeky a člověka. V hradišti stával
kostelík, domy, řemeslnické dílny i hospodářské budovy. Strachotíngrad byl ve své době
správním a hospodářským centrem, chránil místní obyvatelstvo i vstup přes řeku Dyje.
V současnosti bylo místo zanedbané a zarostlé náletovými dřevinami. Obec se rozhodla
místo vyčistit, vysadit novými duby, umístit informační panel. Zatím proběhli tyto akce:
Podpora zvláště chráněných rostlin a živočichů lokality Vysoká zahrada
Projekt zaměřený na likvidaci náletových dřevin, ruční sečení travních porostů a likvidaci
vzniklé travní hmoty. Projekt vznikl a byl realizován za spolupráce obce, CEV Pálava
a dobrovolníků.
Rok realizace: 2011
Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, Podprogram pro
zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí.
Finanční spoluúčast: 32 950,- Kč, z rozpočtu obce
Ošetření skupiny památných stromů Dolnověstonické duby
Díky projektu byl proveden zdravotní a bezpečnostní řez skupiny tzv. Dolnověstonických
dubů, které byly v roce 2012 vyhlášeny památnými.
Rok realizace: 2012
Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program Péče o krajinu, podprogram pro
Finanční spoluúčast: 13 500,- Kč, z rozpočtu obce
74
11.5
Mikulov
Záchrana kapliček na Svatém Kopečku
Přes Svatý kopeček v Mikulově je postavena nejstarší křížová cesta v českých zemích.
Základní kámen kostela byl položen kardinálem Dietrichsteinem v roce 1623. Křížová cesta se
začala budovat o tři roky později. V roce 1672 byla na původních základech zahájena stavba
nového kostela z iniciativy Ferdinanda z Dietrichsteina. V roce 1786 byl kostel zrušen
josefínskými reformami, v roce 1862 probošt Bartenstein zahajuje sbírku na obnovu kostela
i křížové cesty. V roce 1913 kostel opět vyhořel. V roce 2010 se pod záštitou starosty města
Rostislava Koštiala rozbíhá projekt Záchrany kapliček na Svatém Kopečku v Mikulově. Projekt
apeluje na lokální patriotizmus a zapojení široké veřejnosti do renovace této významné
památky. Jednotlivci i firmy se můžou zapojit odesláním dárcovské sms nebo adopcí
a opravou některé z kapliček. Projekt probíhá v jednotlivých etapách a je financován z
mnoha zdrojů. Co se zatím povedlo:
Svatý kopeček v Mikulově - obnova kaple Božího hrobu
Realizátor: Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava v Mikulově
Finanční zdroje: Státní zemědělský intervenční fond, opatření IV.1.2. Realizace místní
rozvojové strategie Programu rozvoje venkova ČR na projekty realizované v rámci
Strategického plánu LEADER MAS Mikulovsko 2007-2013, Fiche 5: Ochrana a rozvoj
přírodního, kulturního a historického dědictví regionu MAS Mikulovsko
Výška podpory: 1 000 000,- Kč
Finanční spoluúčast: 120 000,- Kč, sponzorský dar
Stavební obnova kaplí
Probíhá hlavně díky úspěšné adopci a dárcovským sms. Opravy probíhají v režii donátorů,
není tedy možné přesné vyčíslení finanční náročnosti. Kaple č. 1,2,5-13 jsou opraveny, na
některých proběhnou poslední úpravy. Kaple č. 3 a 14 na opravu čekají.
Záchrana kapliček na Svatém kopečku – restaurování soch
Projekt byl zaměřený na obnovu soch v kaplích č. 1,4, a 5.
Realizátor: Město Mikulov
75
Finanční spoluúčast: 101 100,-Kč, z rozpočtu města
Restaurování soch v kapli č. 6
Projekt proběhl ve dvou fázích, první fáze byla zaměřena na restaurování kamene, druhá pak
na obnovu polychromie soch.
Realizátor: Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava v Mikulově a Město Mikulov
Finanční zdroje: Ministerstvo kultury, program Podpory obnovy kulturních památek
prostřednictvím obcí s rozšířenou působností
Výška podpory: 131 000,- a 120 000,- Kč
Finanční spoluúčast: 31 000,- a 15 000,- z rozpočtu města
Mikulov – Procházkův lesopark
Cílem projektu byla celková revitalizace zanedbaného Procházkova lesoparku. Park trpěl
absencí údržby, zdravotního a bezpečnostního řezu, přítomností náletových dřevin,
zanedbaným trávníkem a chodníky.
Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí ČR, Operační program životní prostředí,
prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace
urbanizované krajiny.
Výška podpory: 388 534,- Kč (Evropský fond pro regionální rozvoj) + 27 752,- Kč (Státní fond
životního prostředí ČR)
Finanční spoluúčast: 138 762,- Kč, z rozpočtu města
Lokalita Na Hradbách – založení veřejné zeleně
V době budování nové obytné lokality Na Hradbách byl stav místní zeleně ve velmi špatném
stavu, lokalitu obsadily náletové dřeviny a nežádoucí travinná společenstva. Vzhledem
k nové funkci lokality a k nevyhovujícímu stavu bylo nutné provést celkovou revitalizaci
území, vytvořit jednoduchý a funkční systém zeleně v nové obytné části města.
76
Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí ČR, Operační program životní prostředí,
prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 - Podpora regenerace
urbanizované krajiny.
Výška podpory: 1 156 098,- Kč (Evropský fond pro regionální rozvoj) + 68 006,- Kč (Státní
fond životního prostředí ČR)
Finanční spoluúčast: 136 012,- Kč, z rozpočtu města
11.6
Nový Přerov
Výsadba aleje Nový Přerov
V rámci projektu vznikla nová alej vysázená z původních druhů stromů keřů vyskytujících se
na Pálavě a okolí.
Realizátor: obec Nový Přerov
Rok realizace: 2012
Finanční zdroje: Ministerstvo životního prostředí, Program obnovy přirozených funkcí krajiny
11.7
Soukromí vlastníci půdy
Jedná se o soukromé vlastníky půdy, kteří dostávají z programu Péče o krajinu částečný
příspěvek na šetrné, extenzivní hospodaření v evropsky významné lokalitě.
Spásání a čištění EVL Skalky u Sedlece
Projekt je zaměřený na udržení biodiverzity lokality za pomoci extenzivní pastvy ovcí.
Realizátor: Ing. Zdeněk Kupský
Rok realizace: 2012
zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí
Pastva ovcí a kosení travního porostu na EVL Skalky u Sedlece
Projekt je zaměřený na udržení biodiverzity lokality ručním sečením trávníků a extenzivní
pastvou ovcí.
77
Realizátor: Vlastislav Weiser
Rok realizace: 2012
zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí
11.8
CEV Pálava
Občanské sdružení působící v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, které
své služby nabízí celoročně. Výběr z nabídky služeb:
Terénní ekologické výukové programy
Jedná se o výuku s jasně vymezeným ekologickým rozměrem a důrazem na souvislosti
a s jasnými výchovně-vzdělávacími cíli, která navazuje na školní vzdělávací programy, využívá
aktivizující a interaktivní metody výuky založené na komunikaci a spolupráci ve skupině,
jejichž cílem není žáky zahltit učivem, ale jde o to, aby si žáci sami vytvořili vlastní názor
a získali prostor pro seberealizaci, nápad. Nedílnou součástí je i zpětná vazba pro obě strany,
uvědomění si souvislostí a hlavní myšlenky, tématu EVP, připomenutí si probraného.

CEV Pálava v současnosti nabízí školám 9 těchto programů, výuka probíhá
v chráněných územích CHKO Pálava (NPR Děvín, NPR Tabulová hora, NPR Křivé
jezero, PR Turold, PR Svatý kopeček) a v NPR Lednické rybníky, programy jsou
koncipovány na míru dané lokalitě, přímo využívají jejich přírodní bohatství jako
učební pomůcku
Osvětové akce




Den Země (PR Turold) – připomenutí celosvětového svátku, den her, aktivit pro celé
rodiny, spojené s volným vstupem do Jeskyně Na Turoldu, koncertem a divadelním
představením
Evropský den parků (NPR Děvín) – celoevropský svátek připomínající založení prvních
národních parků Evropy i záslužné práce pracovníků ochrany přírody, informační
kampaň spojená s hrami a aktivitami
Evropská (Mezinárodní) noc pro netopýry (PR Turold) – odchyt, kroužkování,
determinace netopýrů, doplněná poutavým výkladem, promítáním filmu a aktivitami
pro nejmenší
Festival ptactva (NPR Slanisko u Nesytu a rákosiny Nesytu) – odchyt, kroužkování,
determinace drobného ptactva rákosin, doplněná poutavým výkladem a aktivitami
pro nejmenší
78

Exkurze do chráněných území (NPR Děvín, NPR Křivé jezero) – řízená vycházka do
vybraných lokalit s odborným výkladem pro pedagogy i rodiny s dětmi a turisty
Praktická ochrana přírody
Smluvní naplňování plánů péče o krajinu v chráněných územích, kosení suchých trávníků,
odstraňování náletů a nežádoucích dřevin. CEV Pálava se podílí na péči o NPR Tabulová hora,
Růžový vrch a Kočičí kámen, NPR Děvín-Kotel-Soutěska, PR Svatý kopeček, PR Turold
a prostor bývalé pískovny na Mušlově.
Naučné stezky – terénní veřejné výukové prvky a informační tabule




NS Děvín – vytvořena na objednávku S CHKOP Pálava, 15 tabulí + mapa a vstup na
naučnou stezku
Geopark – sbírka 14 hornin umístěná na dně lomu v PR Turold, doplňující NS Turold
a Jeskyně Na Turoldu, ukázka hornin vyskytujících se v ČR, řazená dle způsobu vzniku
– vyvřelé, usazené a metamorfované
NS Věstonická nádrž – stezka vytvořená na objednávku DSO Mikulovsko a obce
Pasohlávky, 6 zastavení na koruně hráze Věstonické nádrže.
tagglisty – stezky pro mobilní telefony, pomocí jedinečného kódu na tagglistu
(tabulka umístěná v terénu) se přes telefon s fotoaparátem a připojením k internetu
dostane turista k informaci o daném konkrétním místě. Texty jsou trojjazyčné –
čeština, angličtina, němčina. Na území mikroregionu bude v rámci projektu
Naplňování Karpatské úmluvy nainstalovaných 80 takových zastavení – po jednom
v každé obci, ostatní jsou v chráněných územích a doplňují naučné stezky.
Publikace

Malý ilustrovaný ekorádce do každé domácnosti – dává odpovědi na každodenní
otázky týkající se občanů, jejich práv a povinností v oblasti ochrany přírody. Praktická
příručka plná kontaktů a odkazů.
 série letáků pro školy i veřejnost

Desatero správného chování návštěvníka chráněných území CHKO Pálava

NPR Křivé jezero

NPR Děvín-Kotel-Soutěska

NS Děvín

Geopark

NS Turold

NS Věstonická nádrž

Malý ilustrovaný průvodce, aneb co roste a žije v CHKO Pálava, 6 dílů
79
11.9
Sorbus, o.s.
Nové občanské sdružení (založeno v roce 2011) zaměřené na ochranu přírody a krajiny.
Výběr z nabídky služeb:
Praktická péče o krajinu
Slanisko v Trojuhelníků
Projekt zaměřený na záchranu slaniska, lokalita byla ručně posečena a travní hmota
zlikvidována z plochy zásahu.
Rok realizace: 2011
Výsadba solitérních dřevin na Skalkách u Sedlece
V rámci projektu proběhla výsadba dubů zimních a jeřábů oskeruší v lokalitě EVL Skalky
u Sedlece.
Rok realizace: 2011
Finanční zdroje: Program obnovy přirozených funkcí krajiny
Návrat oskeruše
Projekt byl zaměřen na výsadbu jeřábu oskeruše v krajině, se zabezpečením následné péče
a širokým zapojením veřejnosti.
Rok realizace: 2012
Finanční zdroje: Program ČSOB a ERA na podporu regionů, Menší komunitní granty ČSOB
a ERA
Poradenská činnost pro obce, veřejnost a zájmová sdružení
Podpora a propagace šetrných forem hospodaření
Účast ve správních řízeních
Vzdělávací a osvětová činnost
80
11.10 ZO ČSOP 56/13 Pálava
Toto občanské sdružení působí v oblasti již od roku 1991. Hlavní poslání zaměřuje na
praktickou ochranu přírody, v posledních letech pomáhá SCHKO Pálava i při informování
a osvětě veřejnosti výrobou informačních tabulí v rezervacích kde nejsou naučné stezky.
Výběr z realizovaných tabulí:
NPP Dunajovické kopce
Rok realizace: 2009
PR Šibeničník
Rok realizace: 2010
PR Liščí vrch
Rok realizace: 2010
NPR Křivé jezero
Rok realizace: 2011
naplňování opatření vyplývajících ze zákona č. 114/1992 Sb. a souvisejících předpisů a ze
schválených plánů péče pro zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, včetně
navrhovaných.
11.11 STKO spol. s r.o. a L.N.O. GREEN, s.r.o.
V roce 2011 nastal velký obrat v nakládání s odpady na většině území mikroregionu. Dva
velké subjekty nezávisle na sobě získali dotace a započali měnit přístup mikroregionu,
jednotlivých obcí i rodin a občanů k odpadovému hospodaření v naší oblasti.
Zkvalitnění nakládání s odpadem ve středním Podyjí, Podprojekt 1, Systém separace
a svozu biologicky rozložitelného odpadu.
Projekt byl v první řadě zaměřený na nákup nádob na sběr biodopadu z domácností, nákup
kontejnerů a svozových vozidel. Nádoby byly postoupeny zdarma na odběrná místa. Ve
spolupráci s CEV Pálava proběhla v jednotlivých obcích informační kampaň – řada setkání
s občany, byly vyrobeny informační letáky pro domácnosti, plakáty, atd. Na tento projekt
navazuje v současné době ISNO – inteligentní nakládání s odpady, který má dál odklonit část
odpadu z komunálních nádob a zvýšit podíl kvalitně vytříděného papíru a plastu.
Realizátor: STKO spol. s r.o.
81
Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí, Operační program životní prostředí, osa 4.
Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží
Výše podpory:12 296 420,- Kč
Finanční spoluúčast: 1 229 642,- Kč
Bavory – rekonstrukce biodegradačního zařízení – kompostárna
Díky této aktivitě vznikla v oblasti nová kompostárna, která odebírá a zpracovává vzniklou
biomasu z oblasti mikroregionu a obcí, které využívají služby STKO spol. s r.o.
Realizátor: L.N.O. GREEN, s r.o.
Finanční zdroje: Státní fond životního prostředí, Operační program životní prostředí, osa
4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží
12.
Závěrem
Dočetli jste analýzu přírodního dědictví Mikulovska. Snad se vám líbila, snad vás inspiruje,
snad vám pomůže. Mněla vás zorientovat ve složitém systému národní ochrany přírody i
v nadregionálních závazcích a mezinárodních úmluvách v ochraně přírody a krajiny. Mněla
vám nabídnout porovnání s projekty, které realizují i jiné subjekty v oblasti, inspirovat se
jejich úspěchy.
Žijeme v této nádherné krajině s obrovským potenciálem. A žijeme zde rádi. Příroda Pálavy a
jejího okolí je v mnoha ohledech výjimečná a žije se nám zde dobře právě proto, jaká je, jaká
se nám zachovala z minulosti. Našim cílem nemůže být vytěžení všech možností, ale trvale
udržitelné hospodaření s dary přírody. Čím dál víc turistů vyhledává své cíle a destinace
právě v domovské oblasti a rád poznává své bezprostřední okolí. Nabídněte mu to, oč žádá –
kvalitní služby ruku v ruce s ochranou přírodních hodnot, které prezentují, a z kterých těží.
Služby, které můžou nabídnout místní obyvatelé a firmy. Turistický ruch má přinášet
možnosti podnikání, zaměstnání, zajímavých nabídek, ale vždy ruku v ruce s udržitelným
rozvojem.
13.
Přílohy
Tabulka chráněných území DSO Mikulovsko
Mapy
Náhledy NS Děvín
Náhledy NS Turold
Náhledy NS Věstonická nádrž
Náhled infopanelu – Provozní řád startoviště Stolová hora
82
Náhled tagglistu
Náhledy jednotlivých infopanelů vytvořených k chráněným územím a k evropsky významným
lokalitám
Náhled letáku Stezky pro mobilní telefony
Náhled letáku Jak stavět v CHKO
Náhled letáku Cyklostezka k Soutoku
Náhled letáku Rozhledna u Křížku
Náhled letáku Drnholec
Náhled brožury Malý ilustrovaný ekorádce do každé domácnosti
Náhled brožury Průvodce naučnou stezkou Děvín
Fotopříloha
14.
Zdroje, doporučení á literatura, zajímavé odkazy:
14.1
Literatura:
Brichtová D., Danihelka J., Huvar M., Klanicová E., Kopeček J., Kordiovský E., Macháček P.,
Matuszková J., Ptáček L. (1996): Podoby kraje a času, ARC Mikulov, Mikulov
Čtyřoký P., Danihelka J., Chytil J., Stuchlík S., Vidlák S. (1998): Přírodní rezervace Turold, ARC
Mikulov, Mikulov
Danihelka J., Chytil J., Kordiovský E. (2004): národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska,
ZO ČSOP 56/03 Adonis, Mikulov
Danihelka J., Kordiovský E., Macháček P. (1996): Přírodní rezervace Svatý kopeček, Správa
CHKO Pálava a BR Pálava, Mikulov
Fišer B. (2004): Agroenvironmentální programy na orné půdě, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí
nad Moravou
Hluchý M. (1996): Projekt biologizace zemědělství, Biocont Laboratory s.r.o., Brno
Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky, AOPK ČR, Praha
Kender J. (2004): Péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Praha
Klevcov P., Řezníček V., Sus J., Tetera V. (1999): Ošetřování starých a výsadba nových
ovocných dřevin, ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou
Kolařík J. a kolektiv (2003): Péče o rostoucí dřeviny mimo les - I., 02/09 ZO ČSOP Vlašim,
Vlašim
Kolařík J. a kolektiv (2010): Péče o rostoucí dřeviny mimo les - II., 02/09 ZO ČSOP Vlašim,
Vlašim
83
Kolektiv (1998): Mikulov město, ve kterém zpívají domy, ARC Mikulov, Mikulov
Kolektiv (2009): Atlas krajiny České republiky, oddíl 4 Přírodní krajina, oddíl 7 Krajina jako
prostor pro společnost, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, Výzkumný ústav
SilvaTarouci pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice
Komoroczy B., Lukáš M. ml., Růžičková P., Šterc J., Vlach M. (2010): Po stopách římských legií
v kraji pod Pálavou, Obec Pasohlávky, Pasohlávky
Kordiovský E., Danihelka J. (1999): Brána do kraje, Regionální muzeum Mikulov, Mikulov
Kordiovský E. a kol. (2000): Mušov, Obec Pasohlávky, Pasohlávky
Kordiovský E. a kol. (2011): Drnholec, Městys Drnholec, Drnholec
Krajhanzl J., Zahradníková Š., Rut O. (2010): Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při
ochraně životního prostředí, Zelený kruh, Praha
Mackovčin P. (2007): Chráněná území ČR, svazek IX. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha
Macháček P. (2009): Ptáci Lednických rybníků, Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov
Máchal A., Husták J., Slámová G. (2008): Malý ekologický a environmentální slovníček,
Rezekvítek, Brno
Martiško J. (2007): Přírodní parky Jihomoravského kraje, Jihomoravský kraj, Brno
Mikátová B., Vlašín M. (2002): Ochrana obojživelníků, EkoCentrum Brno, Brno
Patřičný M. (2005): Dřevo krásných stromů, Grada Publishing, a.s., Praha
Pyšek P., Tichý L. (2001): Rostlinné invaze, Rezekvítek, Brno
Rigasová M., Macháček P., Grulich V., (2002): Krajinou luhů stepí Břeclavska, Moraviapress,
Břeclav
Sádlo J., Stroch D. (2000): Biologie krajiny, Vesmír, Praha
Svoboda J. A. (2010):Dolní Věstonice – Pavlov, Regionální muzeum Mikulov, Mikulov
Šebela M. (2005): Živá voda pod Pálavou, Moravské zemské muzeum, Brno
Úradníček L., Maděra P. & kolektiv (2001): Dřeviny České republiky, Matice lesnická, spol.
s r.o., Písek
Vlašínová H. (2006): Zdravá zahrada, ERA group spol. s r.o., Brno
Webster R., Holt S., Avis CH. (2002) Karpaty na přelomu milénia, zpráva sestavená v rámci
Iniciativy pro karpatský ekoregion, WWF, české vydání Nadace Partnerství Brno
14.2
Zákony, dokumenty
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody
84
Zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
Zákon o 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště
chráněnými živočichy
Nařízení vlády 51/2005, kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí
oblast
Zákon 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací pro zachování
hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích
Zákon 628/2004, Sb., nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Pálava
Zákon 132/2005 Sb., nařízení vlády, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných
lokalit
Zákon 208/2012 Sb, kterým se stanovuje vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených
do evropského seznamu
Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky, MŽP, 2005
Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, rozvojová strategie mikroregionu Mikulovsko,
2004
Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, problémové okruhy, strategické cíle, specifikace
opatření, 2004
Plán péče o CHKO Pálava 2006-2015 + plány péče o jednotlivá maloplošná zvláště chráněná
území v DSO Mikulovsko
14.3 Internetové stránky:
Obce
DSO Mikulovsko
http://www.mikulovskoregion.cz/cze/db/pruvodce/priroda/
Bavory
http://www.bavory.cz
Brod nad Dyjí
http://www.brodnaddyji.cz
Březí
http://www.brezi.cz
Dobré pole
http://www.dobrepole.cz
Dolní Dunajovice
http://www.dolni-dunajovice.cz
Dolní Věstonice
http://www.obecdolnivestonice.cz
Drnholec
http://www.drnholec.eu
Horní Věstonice
http://www.horni-vestonice.cz
85
Jevišovka
http://www.jevisovka.cz
Klentnice
http://www.klentnice.cz
Mikulov
http://www.mikulov.cz
Milovice
http://www.obec-milovice.cz
Novosedly
http://www.novosedlanamorave.cz
Nový Přerov
http://www.novyprerov.cz
Pasohlávky
http://www.pasohlavky.cz
Pavlov
http://www.obec-pavlov.cz
Perná
http://www.obec-perna.cz
Sedlec
http://www.sedlecumikulova.cz
Instituce, firmy, zajímavé odkazy
Biocont Laboratory
http://www.biocont.cz
BR Dolní Morava
http://www.dolnimorava.org
CEV Pálava ZO ČSOP 56/15 http://www.cev.palava.cz
Karpatská úmluva
http://www.carpathianconvention.org
http://www.chm.nature.cz/information/karpatska-umluva
http://www.karpatskededictvi.cz/
Klub českých turistů
http://www.kct.cz
Land Management
http://www.la-ma.cz
L.N.O. GREEN, s.r.o.
http://www.lnogreen.cz
NATURA 2000
http://www.nature.cz/natura2000
Ramsarská úmluva
http://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech
Sorbus, o.s.
http://www.sorbus.cz
Správa CHKO Pálava
http://www.palava.ochranaprirody.cz
STKO, spol. s r.o.
http://www.stko.cz
USES
http://www.uses.cz
Veřejný registr půdy
http://www.eagri.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/agri.cz
http://www.eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny
86
Finanční zdroje na projekty menšího rozsahu, ale pro tvář obcí a jejich okolí zajímavých a
možná o nich nevíte
Nadace Partnerství
http://www.nadacepartnerstvi.cz
Nadace VIA
http://www.nadacevia.cz
Jihomoravská komunitní nadace
Nadace ČEZ
http://www.jmkn.cz
http://www. nadacecez.cz

přírodní dědictví miklulovska - Centrum ekologické výchovy Pálava

Transkript

Podobné dokumenty

celá kapitola

Cesty k raně novověké kulturní krajině

botanika - Sagittaria

informační tabule - Správa CHKO Pálava

Ukázka z knihy

Nový tektonický model model Pavlovských vrchů: flat–ramp

Zpravodaj 12016

Posouzení vlivu na lokality Natura 2000

Rozbory Chráněné krajinné oblasti Pálava

Praepositura in solitudo: Ostrovská cella Baštiny (Teslín) a

Metodika pro informační systém geoparku

Kam z města do lesa

Naše Kameničky - obec kameničky

ISBN 978-80-213-2085-7

rozhodnutí Správy CHKO Pálava ze dne 28.1.2014

ochrana biodiverzity

plán péče 2010-2014 - Správa CHKO Pálava

Adresáti dle rozdělovníku Rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu