Tisková zpráva - Muzeum spotřebičů

Komentáře

Transkript

Tisková zpráva - Muzeum spotřebičů
Tisková zpráva
1. Muzeum spotřebičů
Elektrický spotřebič je fenoménem 20. století. Ruku v ruce se spotřebiči spolu komunikujeme, pohybujeme se,
pracujeme a bavíme se. Je tak samozřejmý, že nikdo z nás si bez něj nedokáže svůj život vůbec představit.
Elektřina a na ní navázané přístroje jsou posledními vynálezy, o nichž lze bez okolků prohlásit, že lidstvo
posunuly o významný krok vpřed. Hned první vynalezený spotřebič - žárovka - zcela změnil životní styl.
Žárovka se dokonce nesklonila ani před koloběhem přírody. Díky ní jsme mnohem svobodnější, umožnila
nám řídit svůj čas v závislosti na našich potřebách. V jejích šlépějích se v proměnách času vydaly stovky
dalších elektrozařízení.
Cílem Muzea spotřebičů není postihnout historii elektrospotřebičů vyčerpávajícím způsobem, ale spíše
zpříjemnit uspěchané dny a také připomenout, že ekologické chování každého z nás rozhoduje
o osudu planety Země.
1.1. Zrod
Myšlenka na vytvoření Muzea spotřebičů vzešla z výsledku loňské soutěže O nejstarší sebraný spotřebič.
V jejím rámci sběrné dvory po celé ČR nashromáždily stovku historických spotřebičů. Organizátor akce,
kolektivní systém ASEKOL, pak ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně určil stáří spotřebičů a zajistil
jejich restauraci. Suverénně nejstarším spotřebičem se stala promítačka z roku 1900. Dále se sešla rádia ze 30.
let či televize z 50. let.
Počet odevzdaných přístrojů dalece předčil očekávání, a proto vyvstala otázka, jak se spotřebiči naložit.
V tomto okamžiku se objevil nápad vytvořit ze spotřebičů muzeum.
1.2. Expozice
Do Muzea spotřebičů se vstupuje bránou (číslo 1 - viz schéma) s informačním pultem, kde si návštěvníci
například mohou vzít speciální noviny MS Journal nebo se dozvědět více o výstavě a recyklaci. Jak noviny,
tak výstava jsou dvoujazyčné - informace a články jsou kromě češtiny k dispozici i v anglické verzi.
Jádrem muzea je devět samostatných panelů. Výstava obsahuje celkem přes 100 spotřebičů, které pocházejí
převážně ze soutěže O nejstarší sebraný spotřebič a ze sbírky Technického muzea v Brně. Panely představují
rozvoj elektrozařízení dle jednotlivých typů a jejich společným jmenovatelem je komunikace.
Každý panel obsahuje kromě exponátů informace o druhu elektrozařízení, jeho historii a časovou řadu
představující zajímavé události, které se staly v době výroby konkrétního spotřebiče. Některé panely jsou
interaktivní. Vedle panelů jsou v muzeu k dispozici dvě telefonní budky a funkční polní telefon. V prostoru
vstupní brány se nachází socha Šrotozemšťana, kterého Pražané předloni v září „nakrmili“
u stanice metra Anděl.
Samostatně jsou vystaveny dva klenoty výstavy - promítačka z roku 1900 (obr. viz výše) a přenosný gramofon
HMV Model 102 (na snímku) vyráběný z roku 1932 ve vzácném modrém provedení.
Muzeum spotřebičů bude návštěvníkům na letišti Ruzyně k dispozici do 5. dubna. Poté se přesune do jiného,
prozatím nespecifikovaného města. Další informace o Muzeu spotřebičů jsou k nalezení
na www.muzeumspotrebicu.cz.
1.2.1. Gramofony a magnetofony
Panel gramofonů a magnetofonů, který se nachází hned za vstupní bránou, má za cíl představit kořeny
komunikačních elektrozařízení včetně předelektronické éry. Návštěvníci zde najdou gramofony, magnetofony
a vůbec nejstarší exponát celého Muzea spotřebičů - fonograf T. A. Edisona. Díky němu spotřebiče obsáhnou
téměř celé století dějin.
Mezi další zajímavé přístroje patří například elektronický gramofon Supraphon z roku 1946, stylový kufříkový
magnetofon Supraphon GE 080 z období 1960-1965 (na snímku) a magnetofon Tesla Duo ANP 210 vyráběný
v letech 1960-1967.
1.2.2. Přenosné přehrávače
Stránka 1/4
V této sekci je představena pestrá škála přehrávačů od magnetofonů přes diktafon až po walkmany, discmany
a MP3 přehrávače. Ty jsou kvůli většímu efektu umístěny také na figurínách. Časově se exponáty pohybují
mezi lety 1967 a 1985. Návštěvníci zde najdou například diktafon Tesla D 8 (ANP 305) z roku 1967, o tři
roky mladší magnetofon International (na snímku) nebo kazetový Superscope C 10 z roku 1974.
1.2.3. Svět rádia a rozhlasu
První interaktivní panel. Lidé si zde mohou poslechnout Přednášku o dětské lživosti z roku 1932, rozcvičku
z roku 1933, legendární komentář fotbalového zápasu Sparta - Slavia od Josefa Laufera z roku 1939 nebo
vysílání Československého rozhlasu v okamžiku napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna
1968 z dobových rozhlasových přijímačů.
Rozhlasové přijímače přesahují rozsah padesáti let, nejstarší je z roku 1933, nejmladší z období kolem
Sametové revoluce. Za vidění zde určitě stojí nejstarší přístroj Philips Philette 96 4 AS z let 1933-1934, o tři
roky mladší Telefunken Viola (na snímku) a poválečný Markofon B 452.
1.2.4. Komunikace a telefony
Sekce s největším počtem exponátů od nástěnného telefonu přes telegraf, dálnopis a stolní telefony až po
mobily. Časově pokrývá období od 20. let minulého století až po současnost. Výjimečným exponátem
je bezesporu telegraf z roku 1925, nástěnný telefon ze stejného období či krásný stolní telefon Siemens Halske
z roku 1935 (na snímku).
Součástí sekce bude i výkladový slovník odborných termínů.
1.2.5. Přenos obrazu a zvuku, TV
Další interaktivní panel. Návštěvníci zde uvidí zahájení vysílání Československé televize z roku 1953,
černobílý pořad pro děti Rozmarýnek z roku 1960, záběry z okupace v roce 1968 a Spartakiádu na Strahově
z roku 1980 na dobových přístrojích. Nejstarší televizor zde představený se vyráběl v letech 1953-1957,
nejmladší je LCD z roku 1997.
Zajímavými exponáty jsou Tesla 4002 A (na snímku) z let 1954-1957, Rekord z roku 1955
a Rádio-televizor-magnetofon SHARP 10P-28G, 1980-1990.
Součástí sekce bude i 2D expozice promítaček.
1.2.6. Interakce a počítače
Třetí interaktivní panel. Zvláště muže budou pravděpodobně zajímat čtvrtstoletí staré hry Pac-man, Tetris či
Arkanoid, které si je možno zahrát na dobových přístrojích. Právě na tomto panelu je dobře vidět, s jakou
rychlostí se technologie vyvíjejí. Časové rozpětí je díky elektrickému kalkulačnímu stroji Nisa z let 1965-1975
zhruba 25 let. Na místě je k vidění například nejprodávanější počítač všech don Commodore 64 z roku 1985
(na snímku) nebo český Sinclair ZX Spectrum z let 1982-1985.
Součástí sekce bude i 2D expozice záznamových nosičů od děrných štítků přes pásky a CD až po pevný disk.
1.2.7. Svět recyklace
Poslední a největší sekcí Muzea spotřebičů je kruhový středový panel s informacemi o společnosti ASEKOL
a recyklaci elektrozařízení. Kolem panelu je na zemi nakreslen koloběh spotřebiče od jeho vyrobení až po
recyklaci a následného znovupoužití součástek ve výrobě. Součástí panelu jsou čtyři plazmové televize a různé
druhy elektrozařízení včetně prvního českého tranzistorového přehrávače Tesla T 85 2800B, který byl pro svůj
jedinečný design zván Brusel z let 1958-1960 (na snímku), mikrofonu Tesla AMD 103 z let 1975-1980 či
rozhlasového přijímače Philips 208 U z poválečné doby.
2. Organizátoři muzea
2.1. Společnost ASEKOL
Společnost ASEKOL, s. r. o., je nezisková společnost, která v zastoupení nejvýznamnějších výrobců
a dovozců v oboru provozuje kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení. V prosinci 2005 byl
ASEKOL zapsán MŽP jako jediný systém pro zpětný odběr historických elektrozařízení ve skupinách 3, 4 a 7,
tj. v oblastech výpočetní, telekomunikační a kancelářské techniky, spotřební elektroniky, hraček a vybavení
Stránka 2/4
pro volný čas a sport. ASEKOL je registrován jako kolektivní systém i pro nová elektrozařízení, a to ze skupin
3, 4, 7, 8 (lékařské přístroje), 9 (přístroje pro monitorování a kontrolu) a 10 (výdejní automaty).
ASEKOL má uzavřeny smlouvy o zřízení míst zpětného odběru s 3950 městy a obcemi a 3390 opravnami
a prodejnami elektro. Další tisíce sběrných míst vznikly díky vývoji a instalaci různých druhů kontejnerů
na drobná elektrozařízení. Více než 10 000 provozovaných sběrných míst zajišťuje společnosti ASEKOL
nejhustší sběrnou síť vysloužilých elektrozařízení ze všech kolektivních systémů v ČR. V roce 2009 vybral
ASEKOL od každého občana ČR průměrně 1,64 kg elektroodpadu.
ASEKOL v zastoupení dovozců a výrobců elektrozařízení zajišťuje na území České republiky zpětný odběr
a oddělený sběr použitých elektrozařízení, jejich recyklaci a materiálové využití. ASEKOL byl založen
výhradně výrobci, kteří reprezentují značku (ne asociacemi či distributory). Zakladateli společnosti ASEKOL
jsou firmy ASBIS, BaSys CS, FAST ČR, JVC Czech, LG Electronics CZ, Mascom, Panasonic Czech
Republic, Philips Česká republika, Samsung Electronics, SONY Czech a THOMSON multimedia Czech.
2.2. Letiště Praha, a. s.
Společnost Letiště Praha, a. s., je provozovatelem mezinárodního veřejného civilního letiště Praha/Ruzyně.
Letiště Praha, které slaví již 72. výročí od zahájení provozu, je počtem odbavených cestujících největším
vzdušným přístavem v České republice i v nových členských zemích Evropské unie a druhým největším
ve střední a východní Evropě. V roce 2008 odbavilo rekordních 12,63 milionů cestujících. Díky své výjimečné
lokalitě ve středu Evropy nabývá na významu také jako přestupní uzel. Cestující mají v aktuální zimní sezóně
k dispozici nabídku 42 leteckých společností spojujících Prahu přímou linkou se 106 destinacemi po celém
světě. Letiště Praha se pravidelně umisťuje na předních místech v celosvětové anketě World Airport Awards,
v které přímo cestující hodnotí kvalitu různých služeb letišť po celém světě. V roce 2009 bylo letiště
vyhlášeno jako nejlepší ve východní Evropě.
2.3. Technické muzeum v Brně
Technické muzeum v Brně je státní příspěvkovou organizací se samostatnou právní subjektivitou a je přímo
řízeno Ministerstvem kultury České republiky. Jako muzeum plní hlavně tyto funkce - sbírkotvornou,
dokumentační, prezentační, vědeckou, kulturní, osvětovou a metodickou. Součástí organizační struktury
je Metodické centrum konzervace, které zajišťuje vědecko-výzkumnou funkci, aplikační a vzdělávací činnost
v oblasti konzervování a restaurování movitého kulturního dědictví.
3. Zpětný odběr elektrozařízení
Ročně se v České republice vyprodukují tisíce tun odpadu z elektrických a elektronických výrobků. Mnoho
z nich stále končí v popelnicích, kontejnerech nebo na černých skládkách. V ČR se vysloužilá elektrozařízení
začala systematicky sbírat až od roku 2005. V tu dobu chybělo sebemenší povědomí o nutnosti třídění
elektroodpadu a jeho recyklace a objem sběru byl mizivý. ASEKOL okamžitě začal s intenzivní propagační
kampaní kombinovanou s vytvářením sběrných míst pro občany.
Podle směrnice Evropské unie musela Česká republika v roce 2008 vybrat 4 kg elektroodpadu na osobu a rok,
jinak by následovaly sankce. Díky úsilí kolektivních systémů se nakonec normu podařilo překonat o 0,3 kg.
Rezervy jsou však pořád ještě značné, v západní Evropě se průměrná výše sběru pohybuje kolem 9,6 kg.
Nejlépe jsou na tom skandinávské státy. Finové vyberou 12, Norové 13,5 a Švédové dokonce 16 kg
elektroodpadu na osobu a rok. Důvodem vysokých čísel je delší fungování systému zpětného odběru.
ASEKOL patří v Evropě k nejúspěšnějším kolektivním systémům z hlediska poměru hmotnosti sebraného
elektrozařízení k novým spotřebičům uvedeným na trh. ASEKOL v roce 2008 vybral 12 927 tun
elektroodpadu, což je 1,25 kg na osobu a rok. Oproti roku 2007, kdy se podařilo dosáhnout sběru 9183 tun,
tak společnost zaznamenala 41% nárůst zpětného odběru.
Ve zlepšování statistik ASEKOL pokračoval i v roce 2009, kdy vybral téměř 17 200 tun. To je 1,64 kg
na obyvatele, o 33 % více než v roce 2008.
Asi 80 % z celkové hmotnosti elektroodpadu pochází ze sběrných dvorů, zbytek je rozdělen mezi mobilní
svozy, poslední prodejce a servisy, oddělený sběr a nádoby na drobná elektrozařízení.
Jedním z pilířů připravované směrnice EU je změna stanovení hranice sběru z kilogramů na procenta
z prodaných elektrozařízení. K proklamovaným 65 % má ze všech českých kolektivních systémů nejblíže
Stránka 3/4
právě ASEKOL. Jeho klienti uvedli v roce 2008 na trh 37 433 tun elektrozařízení, z nichž ASEKOL loni
dokázal sebrat téměř 45 %. Průměr v ČR je přitom o deset procent nižší.
Kontakt
AMI Communications, spol. s r.o.
Marcela Minářová
Praha 1, Dlouhá 13
Tel.: 234 124 112,
Email:
Stránka 4/4

Podobné dokumenty