Prameny Vltavy: Vltava pramení na svazích Černé hory nedaleko

Prameny Vltavy:
Vltava pramení na svazích Černé hory nedaleko hranic s Německem. Prameniště netvoří jeden zdroj,
nýbrţ větší mnoţství malých bystřinek, které se slévají v Černý potok a putují pod tímto názvem aţ do
Borové Lady, kde po soutoku s Malou Vltavou dávájí říčce název Vltava Teplá. Jako turistický cíl je však
vybrán jediný zdroj vody. Nalezneme ho zhruba 6,5 kilometrů jihozápadně od Kvildy, hned pod modrou
turistickou trasou. Celá tato oblast patří do chráněného území Kvildských slatí.
Základní údaje:
* Katastrální území - Kvilda, Bučina
* Výměra (pramen Vltavy) - 48,80 ha (519,10 ha Kvildské slatě)
* Nadmořská výška (turistický cíl) - 1.160 m. (970 - 1230 m celá oblast Kvildských slatí)
* Vyhlášeno - 1991 (NPŠ)
Narozená kráska:
Mnoho z nás ji miluje, někteří s ní ţíjí, kaţdý z nás jí zná - Vltava. Tato řeka je jedním ze symbolů naší
vlasti. Její dlouhá pouť začíná na východním svahu Černé hory. Nespočet malých pramínků se rozlévá do
dvou úmoří. Prvním z nich je Reschwasser - vtéká do Dunaje a dále pak do Černého moře. Druhý zde
zrozený tok - Vltava - se vlévá do Labe a dále pak do Severního moře. Její pouť začíná soutokem zdrojů v
Černý portok, který se od Borové lady nazývá Teplou Vltavou. V Mrtvém luhu nedaleko Černého Kříţe se
pak stéká se Studenou Vltavou a odtud si razí cestu jiţ jako Vltava do Labe, kde při soutoku u Mělníka má
za sebou o více jak polovinu delší trasu a přivádí z dvakrát většího povodí a plovinu více vody. Je to
Matka našich řek!
Přírodní poměry:
Na malém území prameniště Vltavy se střetávají dva základní směry vývoje Šumavy. Jednak zde
nalezneme klasickou Horskou smrčinu, která je ovlivňována především klimatem typickým pro tuto
nadmořskou výšku (zonální vegetace). Druhým, azonálním směrem vývoje tohoto území jsou rašeliniště,
které jsou ovlivňovány půdou.
V prameništní oblasti se střetáváme s jedním s nejstarších porostů na celé Śumavě (300 let), ve kterém je
moţno nalézt pravý šumavský smrk. Ten se díky kůrovcové kalamitě pozná snadno. Zustává (většinou)
mezi suchým porostem jako jediný zelený, má větve aţ k zemi, jednotlivé stromy jsou od sebe dále neţ v
obvyklém lesním porostu. V chudém podrostu nalézáme nejčastěji borůvku, třtinu chloupkatou a popratku
alpinskou.
Z ţivočichů pak jmenujme tetřeva hlušce, jehoţ domovem jsou právě přirozené horské smrčiny, z brouků
jsou nejhojnější tesaříci a střevlíci.
Trocha historie:
Nedaleko pramene stávala od dob I. republiky chata v alpském "střihu". Byla to jedna z prvních chat Klubu
českých turistů na Šumavě. Vybudována byla Volyňským odborem za podpory Ţdíkovského velkostatku.
Slavnostně otevřena byla 30. června roku 1923. Spekuluje se, ţe za války slouţila jako pracovní tábor.
Chata padla za oběť demoličnímu běsnění v roce 1953, kdy se uzavírala naše hranice.