Velikonoční festival duchovní hudby v Brně 2011

Velikonoční festival duchovní hudby v Brně 2011

Velikonoční festival duchovní hudby v Brně 2011
Alena Borková
Zmíněný festival slavil letos již dvacáté výročí své existence a stejně jako
v předcházejících ročnících se dělil na část předvelikonoční s kompozicemi
meditativními a žalujícími a slavnostní úsek povelikonoční, jenž vystihuje atmosféru
vzkříšení.
Vstupní koncert s podtitulem „Vedle kříže s Tebou stát“ (17.4.) velkolepě
vyzněl v katedrále na Petrově v interpretaci Českého filharmonického sboru Brno,
sólistů a zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Petra Vronského.
Stabat Mater Gioacchina Rossiniho usiluje o vytvoření typické bolestné až dramatické
výrazové polohy; přesto prozrazuje skladatele v podstatě operního. S tímto faktem
souvisí i technická náročnost sólových partů, jichž se ujali – Hana Škarková, Lucie
Hilscherová, Tomáš Černý a Gustáv Beláček, kteří své vstupy vypracovali s detailní
precizností; pozornost vzbudila zejména lahodná barva a přirozenost projevu
mezzosopranistky. S mimořádnou sugestivností a zřetelností vyznělo sborové Quando
corpus morietur; závěrečná fuga v rychlém tempu v akustice chrámu jako obvykle
splynula v nezřetelný zvukový nápor.
V pondělí pokračoval festival provedením Pašijí podle Lukáše Georga Philippa
Telemanna s podtitulem „Ještě dnes budeš se mnou v ráji“ (18.4.) v provedení Kölner
Akademie s dirigentem Michaelem Alexandrem Willensem. Soubor z Kolína nad
Rýnem předložil brněnskému publiku stylově a zároveň živě vytvarovanou realizaci
rozsáhlé kompozice z roku 1744; nevyhýbal se ani dobově oblíbeným repeticím a
návratům v „da capo“ áriích. Hudba si přesto uchovala svěžest, a to i díky výborně
hlasově disponovaným sólistům (Aleksandra Lewandowska, Lothar Blum, Marek
Rzepka). Lahodností hlasu, lehkostí koloratur, přirozeností projevu a zejména
obdivuhodnou výdrží se vyznamenala zvláště sopranistka, jíž byla určena většina sól.
Výborné akustické podmínky Kostela sv. Janů nahrávaly srozumitelnosti slov a
vnímání všech detailů.
Ve stejném prostředí proběhl i třetí předvelikonoční večer s podtitulem „Za
noci pláče a pláče“ (19.4.). Návštěvníci mohli opět obdivovat interpretační umění
Českého filharmonického sboru Brno, jenž zde provedl v komornějších sestavách
Lamentace a Žalm pozdně renesančního autora Jacoba Handla Galla, dále proslulé
Miserere Gregoria Allegriho (které kdysi čtrnáctiletý Mozart po jednom vyslechnutí
v Sixtinské kapli zpaměti zapsal a dal tak světu k dispozici po léta utajovanou
skladbu), duchovní moteta Antona Brucknera a meditativní O sacrum convivium
Oliviera Messiaena. Sbor zpíval pod vedením svého sbormistra a dirigenta Petra Fialy,
který v tempovém rozvržení a dynamice efektně využíval příznivých akustických
podmínek. Sóla členů sboru (Alexandra Polarczyk, Petra Hamerníková, Zdeněk Nečas,
Jiří Černý, Miroslav Urbánek) stavěla na tónech instrumentálního rázu, což odpovídalo
charakteru zvolených kompozic. Za nahrávku Brucknerových motet získal sbor cenu
Echo klasik- i tentokrát byli vnitřní kontrastností a emocionalitou těchto skladeb
posluchači okouzleni.
Povelikonočnímu zájmu publika o hudební oslavu vzkříšení vyhověli pořadatelé
opětným umístěním festivalu do prostor katedrály (27.4.). Nemohu nepřipomenout
akustické nevýhody, platné pro většinu posluchačského prostoru – výjimku tvoří
několik předních řad. Koncert s podtitulem „Zlomil jsi osten smrti“ začínal
instrumentální kompozicí Rimského-Korsakova Velké ruské Velikonoce, jejíž jásavá
forte a zejména nástrojové barvy (jimiž Korsakov tak vynikal) utonuly v dlouhých
dozvucích. Podobně i odstíny Dvořákova a Brucknerova Te Deum byly pro nás zčásti
záležitostí představ. Vnímali jsme však euforický výraz, obsažený jak ve struktuře
kompozic, tak v momentálním provedení, navozený nadšením mladého šéfdirigenta
Komorní filharmonie Pardubice Marko Ivanoviče, který řídil Filharmonii Brno a
Český filharmonický sbor Brno, jenž na festivalu vystoupil již potřetí. Ze sólistů –
Pavla Vykopalová, Kateřina Jalovcová, Peter Berger, Ivan Kusnjer – se výrazněji
projevila sopranistka a barytonista.
V souladu s prostředím a akustikou gotické starobrněnské baziliky proběhlo
vystoupení do Brna se často vracejícího souboru Schola gregoriana pragensis
s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem s podtitulem „Vstal jsem a již jsem s Tebou“
(29.4.). Nabídlo stylově posvěcený pohled na pojetí velikonočních svátků v době
renesance.
Mohutný závěr festivalu znamenala proslulá Missa solemnis Ludwiga van
Beethovena, dokončená roku 1822, umístěná do katedrály na Petrově s podtitulem
„Daruj nám mír“ (1.5.). Jedné z nejvelkolepějších a zároveň nejniternějších výpovědí
génia klasicismu se ujali pražští interpreti pod taktovkou Lutze Köehlera, významného
německého dirigenta a pedagoga. V podstatě jde o symfonickou záležitost, která
daleko předbíhá svou dobu; úloha orchestru a jeho instrumentačních barev je zde
značná; sbor znamená rozšíření orchestrální představy do vokální sféry. Pražská
komorní filharmonie stejně jako Pražský filharmonický sbor (sbormistr Lukáš Vasilek)
vložili do realizace zralého a s nadhledem tvarovaného Köehlerova pojetí veškerou
energii. Slavnostnímu provedení odpovídaly i nosné a barevné hlasy sólistů – Dana
Burešová, Jana Sýkorová, Jaroslav Březina, Jiří Sulženko- vychutnali jsme zejména
krásu hlasového materiálu mezzosopranistky a tenoristy.
Velikonoční festival duchovní hudby v Brně výborně plní svou funkci –
znamená zastavení v chvatu všedních dnů, připomínku událostí, které předznamenaly
celou éru křesťanství. Zároveň je přehlídkou krásných lidských hlasů sborových i
sólových – zpěv je schopen nejbezprostředněji tlumočit záchvěvy emocí, je
nejrozšířenějším a velmi niterným hudebním nástrojem. Problematika akustiky
v rozlehlé katedrále na Petrově je známá-řešení ozvučnicí situaci napravilo jen
částečně. Kompenzaci znamená výtvarná atraktivita a velkolepý vnitřní prostor stejně
jako možnost pojmout velký počet návštěvníků. Záleží ovšem i na dramaturgické
volbě vhodných kompozic, pokud se interpreti nacházejí v oltářním prostoru; hudba,
linoucí se s kůru, zní s akustickým rozvržením v souladu.
Letošní ročník dal příležitost zejména interpretům z České republiky, hostem byla
pouze Kölner Akademie a Lutz Köehler. Oporou festivalu se tradičně stal Český
filharmonický sbor Brno s dirigentem Petrem Fialou, jenž před dvaceti lety celou akci
založil a zorganizoval.