Millerova_Achilleova

Madeline Millerová
Achilleova píseň
Přeložil Tomáš Kačer
368 s., váz., 339 Kč
ISBN 978-80-7294-927-4
Vychází v lednu 2014
O autorce
Madeline Millerová (nar. 1978) se narodila v Bostonu, vyrostla v New Yorku a Filadelfii. Na Brownově univerzitě vystudovala latinu a klasickou řečtinu, při studiu na Yaleově
univerzitě se specializovala na adaptaci klasických textů
do moderní podoby. Deset let vyučovala na střední škole
latinu, klasickou řečtinu a Shakespeara. V současnosti žije,
učí a píše v Cambridgi v Massachusetts. Achilleova píseň
je jejím prvním románem. V roce 2012 získal cenu Orange
za beletrii psanou ženami a umístil se v žebříčku bestsellerů New York Times. V současnosti se překládá do více než
dvaceti jazyků.
Obálku v tiskové kvalitě a ukázku z knihy naleznete zde:
http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/brzy-vyjde/918
PDF kompletního textu knihy pro novináře k dispozici na vyžádání ihned.
hostbrno.cz
Anotace
Řecko v časech hrdinů. Patroklos, nešikovný mladý princ, byl vyhoštěn do království Fthie, kde žije
přehlížen ve stínu krále Pelea a jeho zlatovlasého syna Achillea.
Achilleus, „nejlepší ze všech Řeků“, je vším, čím Patroklos není — silný, krásný, syn bohyně —, a jejich cesty se nikdy neměly zkřížit. Jednoho dne ho však Achilleus vezme pod svou ochranu a brzy se
z nich stanou přátelé. Vzdělávají se v umění války a medicíny a z jejich pouta vznikne něco mnohem
hlubšího — k nelibosti Achilleovy matky Thetidy, kruté mořské nymfy.
Když přijde zpráva, že byla unesena Helena Spartská, jsou řečtí muži vyzváni, aby šli do války proti
Troji. Achilleus se připojí, sveden příslibem slavného osudu. Patroklos, zmítaný láskou a strachem
o svého přítele, následuje Achillea do války, aniž tuší, jak krutá zkouška je čeká. Toto dojemné a originální ztvárnění trojské války je zničujícím příběhem lásky a soupeření mezi bohy a lidmi. Hlavní
zápas se však odehrává mezi nelítostnou ctižádostí a touhou lidského srdce po míru.
Více informací o autorce a knize
Prvotina mladé americké spisovatelky Madeline Millerové Achilleova píseň zpracovává téměř tři
tisíce let starý příběh Homérovy Iliady z nového, moderního pohledu.
Povolanější osobu ke zpracování náročné látky bychom hledali jen těžko — Millerová vystudovala latinu a klasickou řečtinu (poté je rovněž vyučovala), navíc se specializovala přímo na adaptaci
klasických textů do moderní podoby. Pět let psala první verzi románu, pak však veškeré zápisky
vymazala a začala znovu od začátku. „Přestože nepřežilo jediné slovo, byl to nezbytný první krok.
Pomohlo mi to pochopit příběhy a postavy, zvláště Patrokla, z jiné strany,“ svěřila se Millerová, která na knize nakonec pracovala celých deset let. Právě Patrokla autorka vyzdvihla a této opomíjené
postavě přidělila roli vypravěče. „Patroklos je takový smolař — měla jsem pocit, že dát mu hlas
znamená stát za ním. Silně mě frustrovalo množství textů, které se lásce mezi ním a Achilleem vyhýbaly, zatímco pro mě to byla zcela jasná tepna příběhu. Chtěla jsem uvést věci na pravou míru tak,
jak jsem je viděla já,“ vysvětlila.
Základem románu není nic menšího než slavná Ilias, která však dle Madeline Millerové opomíjí
milostnou linii hrdinského Achillea. „Přestože nám Homér říká, co jeho postavy dělají, už nám toho
neříká moc o tom, proč to dělají. Kdo byl Achilleus? A proč tolik miloval Patrokla? Napsat román
byl můj způsob, jak na tuto otázku odpovědět.“ Podle ohlasů recenzentů se autorce přepracování
antického veledíla více než zdařilo. Dokazují to i četné nominace a ceny, které za román obdržela.
Práva na tento titul, který se zařadil i mezi bestsellery New York Times, jsou již prodána do více než
dvaceti zemí.
Ceny a nominace
— bestseller New York Times
— vítězka Orange Prize 2012
— užší nominace na cenu Stonewall’s Writer of the Year
— užší nominace na cenu UK Independent Bookseller Awards
— finalistka Chautauqua Prize
— semifinalistka VCU Cabell First Novelist Award
hostbrno.cz
Prodaná práva
Velká Británie, Bloomsbury
Německo, Bloomsbury
Nizozemí, Meulenhoff
Itálie, Sonzogno
Francie, Rue Fromentin
Španělsko, Suma de Letras
Portugalsko, Bertrand
Brazílie, Pensamento
Dánsko, Turbulenz
Finsko, Basam
Island, Lesbok
Řecko, Dioptra
Polsko, Gruner + Jahr
Rumunsko, Polirom
Chorvatsko, Lumen
Litva, Tyto Alba
Srbsko, Evro Giunti
Turecko, Everest
Izrael, Modan
země arabské jazykové oblasti, Athar
Tchaj-wan, Marco Polo
Japonsko, Hayakawa
Ohlasy na knihu
Millerová zkombinovala vzdělanost s fantazií, aby přetvořila nejznámější
válečný epos do svěžího, emocemi nabitého strhujícího příběhu.
The Independent
Achilleova píseň je poctou odborníka Iliadě a zároveň pozoruhodným originálním
uměleckým dílem nesmírně talentované debutující spisovatelky. Madeline Millerová nám
nabízí nový pohled na trojskou válku a její hrdiny. Výsledkem je kniha, kterou nelze odložit.
Ann Patchettová, autorka Země divů
Skvělá prvotina Madeline Millerové Achilleova píseň je příběhem velké vášnivé lásky
mezi Achilleem a Patroklem, stejně tragické, jako byla láska Romea a Julie. Nové
ztvárnění největšího válečného eposu západního světa představuje velkou výzvu i pro
odborníka, jako je Millerová. Zvládla ji s ohromující grácií a stylem plným napětí.
The Dallas Morning News
Achilleova píseň je tichým milostným vyprávěním, tak dojemným, až jsem se zdráhala
přejít k pasážím o válce a k Homérovu příběhu o zvrácené cti a tvrdohlavé pýše. Millerová
však ke známému příběhu přistupuje s grácií. Její bojové scény jsou ve chvíli, kdy se
mladý polobůh Achilleus začne skutečně prosazovat, napínavé a vzrušující. Millerové
fantazie se díky jejímu vzdělání dokonale mísí s událostmi z Iliady. V próze tak čisté
a úsporné, jako je energická Homérova poezie, Millerová zachycuje intenzitu a oddanost
mladického přátelství a umožňuje nám uvěřit v tyto dávno mrtvé chlapce, pro něž mořské
nymfy a kentauři nebyly legendami, ale živou realitou. Tím, že prohlubuje a obohacuje
příběh vyprávěný už tři tisíce let, zároveň jejich jména představí další generaci.
Mary Doria Russellová, Washington Post
Při čtení této knihy se mi vybavil neuvěřitelný pocit něčeho dávného, ale přece stále
tak důvěrného, který jsem zažila, když jsem se poprvé zamilovala do klasiků.
Catherine Conybeareová, profesorka klasické filologie, Bryn Mawr College
hostbrno.cz
Achilleova píseň převypráví Iliadu tak, jak jste ji dosud ještě nečetli… s realistickým
zřetelem k historii i s fantazií. Millerové znalosti dějin starověkého Řecka a její příchylnost
ke klasickým mýtům umocňují čtenářský zážitek. Plynulým rozostřováním hranic reality
a času je Achilleova píseň nádhernou, okouzlující poutavou knihou, kterou jsem nemohl
odložit, dokud jsem ji nepřečetl od začátku do konce, a to hned dvakrát!
Instinct Magazine
Pouze ti nejlepší autoři historických románů dokážou adekvátně vyjádřit jemné
podivnosti a jinakosti minulosti, zejména té dávné. Na základě tohoto kritéria představuje
Madeline Millerová výjimečný příslib a předkládá čtenáři pozoruhodně svěží pohled
na jeden z nejznámějších příběhů západní literatury. Je to obdivuhodný výkon.
Nick Rennison, The Times
Millerová čerpá ze svých znalostí klasických zdrojů uváženě a je dobrá zejména
v charakterizaci postav. Román má tempo, je podmanivý a vkusný. Pro spisovatele
s takovým vzděláním a talentem nabízejí postavy z Iliady a Odysseie nepřeberné
množství dalších možností vyprávění příběhů.
Carolyne Larringtonová, The Times Literary Supplement
Mimořádné… Nádherné popisy a dojemná lyrika v milostném příběhu
tak citlivém a intuitivním, jako je kterýkoli jiný, s nímž se sami setkáte.
Kathy Stevensonová, Daily Mail
Ilias vyvolá zájem o Achilleovu hrdost a jeho vztah s Patroklem, avšak Homér
se vším osobním šetří — a to natolik, že i když v jejich vztah věříme, nerozumíme mu.
Achilleova píseň vnáší do jejich lásky světlo. Je to nádherná kniha.
Zachary Mason, autor knihy The Lost Books of the Odyssey
hostbrno.cz
Rozhovor s Madeline Millerovou z autorčina webu
Opravdu v našem moderním světě špičkové technologie a chabé globální politiky ještě záleží
na řeckých mýtech?
Může to znít jako klišé, když se nějaký příběh označí jako nadčasový. Ale příběhy o starověkém Řecku
— a mezi nimi především Ilias — jsou přesně tím, kvůli čemu toto klišé vzniklo. Slovy Bena Jonsona,
tyto příběhy nepatří „věku, ale všem dobám“. Lidská přirozenost a její průvodci — pošetilost, vášeň,
pýcha a velkorysost — se za posledních tři tisíce let nezměnily a stále hrají podstatnou roli. A právě
v tomto zlomovém historickém okamžiku se lidé pro pochopení obracejí zpět do minulosti. Tyto
příběhy přečkaly dlouhé, proměňující se generace čtenářů — musejí tedy v sobě stále mít něco
důležitého, co nám chtějí sdělit o nás samých. Denně se na titulních stranách novin objevuje nějaká
Ilias o utrpení — od vypočítavých Agamemnonů až po manipulativní, dvojznačně mluvící Odyssey,
od nesmyslných ztrát na životech ve válce až po brutální zacházení s podmaněnými. To všechno
bylo už v Homérovi: naše minulost, přítomnost i budoucnost, inspirace i zavržení.
A ještě bych to doplnila konkrétněji: myslím, že kultura je dnes připravená na takovýto
druh milostného příběhu, který přesahuje gender a čas. Mým záměrem nebylo napsat milostný
příběh dvou gayů; spíše jsem byla tak hluboce dojatá láskou mezi těmito dvěma postavami — jejich
vzájemným respektem a náklonností, tím, že navzdory hrůzám, které se kolem nich odehrávaly,
vytvořili vztah, o jaký můžeme všichni usilovat.
Kolik z Achilleova příběhu, který jste v knize Achilleova píseň vylíčila, je založeno na klasické
látce a kolik jste si toho domyslela? A můžete prozradit, jak jste prováděla výzkum ke knize?
Určitým způsobem cítím, jako bych tu knihu zkoumala celý život. Mýty starověkého Řecka miluji
odmalička, studovala jsem latinu a řečtinu na střední i vysoké škole, i v rámci postgraduálního
studia. Moji učitelé mi zprostředkovali neuvěřitelné, úžasné vzdělání v antické historii a literatuře,
a to všechno položilo základy pro tuto knihu — i když tehdy jsem samozřejmě neměla tušení, že
bych to vše mohla jednoho dne využít v beletrii.
Poté co jsem začala psát román, jsem pochopitelně zjistila, že toho potřebuji vědět ještě víc:
Jak přesně vypadaly plachty starověkých lodí? Jaké druhy rostlin a živočichů Homér zmiňuje? Moje
znalosti klasiků mi v mnohém pomohly; spoustu odpovědí už jsem měla na své poličce s knihami,
věděla jsem, kam se obrátit, abych našla potřebné informace. Nesmírně užitečné pro mě bylo také
to, že jsem pobývala nějakou dobu v různých oblastech Řecka a Turecka.
Bylo pro mě velmi důležité, abych zůstala věrná událostem z Homérova příběhu. Hlavní
inspirací pro mou knihu byl ten hrozný okamžik z Iliady, kdy se Achilleus dozví o Patroklově smrti.
Jeho reakce šokuje čtenáře svou intenzitou. Skvělý polobožský válečník — který se bezstarostně
vzpírá pravidlům a odsuzuje celou armádu k smrti — přichází zcela zlomený, zoufalý zármutkem
a vztekem. Chtěla jsem pochopit, jakou roli vlastně Patroklos v jeho životě hrál a jaký byl jejich vztah,
když jeho smrt v Achilleovi vyvolala takovou krizi. Přestože nám Homér říká, co jeho postavy dělají,
už nám toho neříká moc o tom, proč to dělají. Kdo byl Achilleus? A proč tolik miloval Patrokla? Psaní
románu byl můj způsob, jak na tuto otázku odpovědět.
Největší změny v mytologii se objevují v příbězích z Achilleova života ještě předtím, než
přišel do Troje, o čemž se Ilias nezmiňuje. Existuje mnoho variant těchto vyprávění, takže část mé
práce spočívala v posuzování, které z nich bych měla do románové struktury zakomponovat a které
naopak vynechat.
Většina lidí toho o Patroklovi a jeho vztahu s Achilleem zase tolik neví. Jak jste přišla na svou
teorii, že jejich přátelství přerostlo v lásku?
Ukradla jsem to z Platona. Myšlenka, že Patroklos a Achilleus byli milenci, je poměrně stará.
Mnoho antických autorů vykládá jejich vztah jako romantický — to byla ve starověkém světě běžná
a přijatelná interpretace. Dokonce se dochoval fragment z Aischylovy ztracené tragédie, v níž
Achilleus hovoří o svých a Patroklových „častých polibcích“.
hostbrno.cz
Pro jejich vztah mluví také časté zmínky přímo v Iliadě, ačkoliv to Homér nikdy nevyjadřuje
explicitně. Kromě hloubky smutku je pro mě nejpřesvědčivějším důkazem to, jak Achilleus truchlí:
odmítá spálit Patroklovo tělo, trvá na tom, že si namísto toho nechá jeho mrtvolu ve svém stanu, kde
neustále pláče a objímá ji — navzdory zděšeným reakcím lidí v jeho okolí. Tato představa fyzické
devastace mě dokonale přesvědčila o skutečné a naprosté intimitě mezi těmito dvěma muži.
A co legenda o Achilleově patě? Odkud pochází? Věříte jí ještě, když jste toho tolik prozkoumala?
Nejslavnější mýtus o Achilleovi a jeho zranitelné patě, která pro něj bude mít osudné následky,
je vlastně velice pozdní příběh. Nejstarší zmínka pochází od římského autora a objevila se téměř
tisíc let poté, co Ilias a Odysseia vznikly. Během tohoto tisíciletí se vynořila řada dalších příběhů
vysvětlujících Achilleovu zdánlivou neporazitelnost, ale v Iliadě a Odysseie je to nejjednodušší:
nebyl neporazitelný, byl to jen mimořádně nadaný bojovník. Vzhledem k tomu, že Ilias a Odysseia
pro mě byly hlavní inspirací a jejich interpretace se mi zdá být realističtější, rozhodla jsem se tuto
verzi přijmout.
Existuje mnoho poutavých mýtů o této patě, vynořily se ve chvíli, jakmile si příběh získal
velkou oblibu. Nejslavnější z nich je ten, v němž Achillea jeho matka, bohyně Thetis, ponoří do
řeky Styx, aby ho učinila nesmrtelným. Držela ho přitom právě za patu, která se tak stala jediným
zranitelným místem na jeho těle. Vždycky, když jsem tento příběh vyprávěla svým středoškolským
studentům, ozvaly se bouřlivé reakce:
„To je tak hloupé! Proč ho potom prostě nechytila za druhou patu a neponořila ho podruhé?“
„Nebo proč se nevrátila později a neudělala to znova?“
„Voda by se tam stejně vsákla taky!“
Tyhle námitky mě možná také ovlivnily v názoru, že to není příliš přesvědčivá legenda.
Kdyby teď někdo chtěl navštívit Řecko a okolní země, aby se prošel po stopách Achillea
a Patrokla a „znovu prožil“ trojskou válku, která moderní města by měl navštívit a co by tam
uviděl?
Cesta by měla začít v severním Řecku, v oblasti Thesálie. Není jisté, kde se mohl nacházet Peleův
palác (pokud to vůbec bylo reálné místo), ale hora Pelion tam rozhodně stále je. Je to nádherné
místo pro pěší turistiku a o víkendech tam dokonce jezdí horský vláček. Nedaleko se nachází hlavní
přístavní město Volos, které rozhodně stojí za to navštívit, a vzhledem ke své skvělé poloze mohlo
být ve starověku fthijskou osadou.
Dále na řadě by byl ostrov Skyros, kde bohyně Thetis ukryla svého syna Achillea před
válkou, když ho oblékla do ženských šatů. Skyros leží uprostřed Egejského moře, nejjižněji mezi
roztroušenými ostrovy zvanými Sporady. Je poměrně skalnatý, zvláště v jižní části, a vedle
ohromující krajiny a pláží se zde nacházejí úchvatné byzantské a benátské památky. Pokud chcete
mít achilleovský zážitek kompletní, měli byste se převléct se do šatů opačného pohlaví.
Poté odjedete do Aulidy (moderní Avlida) v Boiotii severně od Athén. To je ono místo, kde se
shromáždilo řecké loďstvo, než se vydalo do Troje. Je to poměrně malé městečko, ale jsou zde
samozřejmě také pláže, kde můžete sedět a předstírat, že čekáte na toho kluka Achillea, až se
konečně ukáže, abyste už mohli vyrazit a vyplenit Troju…
A protože tam Achilleus a Patroklos ve skutečnosti vůbec nedorazili, nyní nastal ten správný
čas dostat se oklikou k Agamemnonovu paláci v Mykénách, v severní části Peloponésu. Je to jeden
z mála dochovaných pozůstatků homérské éry — tedy kromě samotné Troje. Uvidíte zde slavnou „lví
bránu“ při vstupu do města a dále kruhové hroby, kde byla nalezena zlatá „Agamemnonova maska“
a „Nestorův pohár“. A při prohlídce tohoto místa si můžete představovat, že jste hrdý Atreův syn
a tvrdě zacházíte se svými poddanými. Nezacházejte však příliš daleko: Agamemnona zavraždila
sekerou ve vaně jeho manželka, která už měla všeho po krk.
A teď zpátky do Aulidy. Poté co se Achilleus s Patroklem připojí k loďstvu, aby podnikli cestu
do Troje, udělají si cestou několik zastávek. Přestože přesně nevíme, kde zastavovali (mlčí o tom
i mýty), myslím, že se můžete zastavit na kterémkoliv nádherném řeckém ostrově dle vlastního
hostbrno.cz
výběru. Pokud pojedete jižní trasou, můžete zakotvit na Lesbu, kde žila a psala slavná básnířka
Sapfo (již Platon označil za desátou múzu). Více na sever leží ostrov Lemnos, který ve starověké
mytologii nechvalně proslul jako domov jedovatého hada, který zmrzačil hrdinu Filokteta. Dávejte
si pozor, kam šlapete!
Osobně bych vám však doporučila nejsevernější trasu, která vás jen s malou zajížďkou zavede
do neuvěřitelného města Istanbulu. Měla jsem to štěstí, že jsem Istanbul letos na jaře navštívila, a je
úchvatný. Kamkoliv se podíváte, uvidíte neocenitelnou součást dějin od Chetitů až po Osmanskou
říši, nemluvě o množství moderních zajímavostí. Takže, teď to uslyšíte poprvé: Patroklos rozhodně
jel do Istanbulu.
Poslední zastávka: samotná Troja, ležící těsně pod Dardanelami. Nedaleké město Canakkale
je skvělým místem k pobytu a může se pochlubit rekvizitou trojského koně použitého ve filmu Troja
z roku 2004. Říká se, že tento dar domluvil samotný Brad Pitt.
Krátká jízda autobusem směrem na jih vás přemístí na starověké archeologické naleziště.
Postůjte v troskách pět tisíc let staré historie a prohlédněte si pláně, kde Řekové bojovali s Trojany.
Přestože už tam toho kromě kamenů mnoho nezůstalo, dojem z tohoto místa je nezaměnitelný
a impozantní. Rozhodně si s sebou vezměte bundu, Homér toto místo nenazval „větrnou Iliadou“
pro nic za nic. Najděte si nejvyšší bod — to je totiž vše, co zbylo z jedné slavné antické městské věže
— a vzpomeňte si na nesmrtelný první verš Iliady:
Zpívej, bohyně, o hrozném hněvu Achilleovu.
Zdroj: http://www.madelinemiller.com/q-a-the-song-of-achilles
hostbrno.cz