č. 2 únor 2008

Komentáře

Transkript

č. 2 únor 2008
Sancta Maria, Regina angelorum, ora pro nobis
FaGot
občasník farnosti sv. Gotharda Bubeneč
č. 2 únor 2008
Milé farničky a farníci!
V nejbližší středu začínáme postní období - čas intenzivní
práce nad obnovením naší víry, sebezapírání, odříkání a
pokání. V dnešní konzumní společnosti to není zrovna
moc populární, ale v životě křesťana nejde o popularitu,
nýbrž o následování chudého a pokorného Krista, který
svou smrtí vykonal pokání za naše hříchy.
Náš milý kostel
První zmínka o románském kostelíku
v obci Ovenec na dnešním Krupkově
náměstí pochází z r. 1313. Úctu k patronu
sv. Gothardu přinesli benediktinští mniši
v průběhu pozdější kolonizace z Německa.
Vícekrát přestavovaný svatostánek, od roku
1771 jako farní, byl ve zchátralém stavu
v r. 1801 nahrazen dnešní stavbou (stavitel
M. Šmahel) a do dnešní podoby upraven
Josefem Zobelem. O co skromnější je mile
venkovská podoba exteriéru kostela, o to
významnější je jeho interiér. Hlavní a oba
boční oltáře i kazatelna pocházejí z dílny
slavného pražského sochaře Ignáce Michaela
Platzera (1757-1826). Svou noblesní
bílou, zelenošedou a zlatou barevností
i sochařskou výzdobou patří k nejčistším
památkám klasicismu, v církevních
objektech v Čechách vzácným.
Obraz
sv. Gotharda na hlavním oltáři je dílem
vídeňské malířky Barbory Kraftové. Vzácná
je rovněž cínová křtitelnice z r. 1792.
V r. 1992 byl exteriér kostela, schodiště
i fara restaurovány. V r. 1994 byly
s iniciativní podporou P. Jaroslava Zrzavého
za odborného dohledu sochařa Karla
Stádníka sochy z bíle polychromovaného
dřeva opatřeny povrchem z leštěné křídy.
Budova fary, postavená v r. 1787 při dnes
již zrušeném hřbitově, patří vedle několika
blízkých budov k cenným dokladům původní
zástavby Bubenče.
J.K.
Postní předsevzetí
Je to starobylý a dobrý zvyk, že si křesťané ukládají
na postní dobu nějaký úkol a konají kajícní skutky.
Na počátku postní doby rád bych Vás všechny vybídl
k takovým postním předsevzetím. Zaprvé, musíme si je
připravit hned, ještě před Popeleční středou, abychom
mohli začít z jejich prováděním okamžitě od počátku
postního období, a ne teprve promýšleli horečně „co to
udělám?“ v první nedělí, když budeme k tomu vybízeníi
z kazatelny. Za druhé, snažte se, milí bratří a sestry, volit
něco víc než jen ryzí omezení „nebudu jíst čokoládu“,
„nebudu pít kafé“, „nebudu…“. Pochopitelně i to je
dobré, i to je nějaká oběť a posiluje naší vůli, abychom
mohli líp odolávat v pokušení. Lepší je ale předsevzetí
pozitivního druhu. „Budu každý den číst jednou kapitolu
z evangelia“, „zúčastním se aspoň každé druhé pobožnosti
křížové cesty“, „budu zvlášť slušný a vstřícný vůči té
osobě, která mě zlobí“. Ten druhý druh sebezáporu je
lepší, poněvadž nás víc přibližuje k Bohu skrze modlitbu
a skutky milosrdenství. A to je přece smysl celé postní
doby a našich předsevzetí.
P. Bogdan
Výročí úmrtí P. Jaroslava Zrzavého
K příležitostí šestého výročí úmrtí bývalého faráře
P. Zrzavého bude se v pondělí 25. února v 16.45 konat
na hřbitově u jeho hrobu krátká modlitba a v 18.00
bude v kostele sv. Gotharda sloužená mše svatá za jeho
duší. Naší modlitbou vyjádříme vděčnost za jeho obětavé
působení ve farnosti sv. Gotharda.
Otec Jaroslav Zrzavý
Byl z těch, kteří doopravdy „zajeli na hlubinu“
(Několik postřehů z pohřbu otce Jaroslava Zrzavého
5.3.2002 v kostele sv. Gotharda a do hrobu na
bubenečském hřbitově)
Otec Jaroslav zemřel po dlouhé nemoci v pondělí
25.února 2002 okolo 5.hodiny ráno (dle pí Patákové,
ještě snad v neděli došel k telefonu a omlouval se
panu Patákovi, že nebyl plně při vědomí při jeho
návštěvě o několik hodin dříve). Bezprostřední
příčinou úmrtí byl infarkt.
Hlavní proslov nad rakví pronesl biskup Jaroslav
Škarvada, jeho vrstevník, pouze o 3 týdny mladší.
Z jeho projevu jsou i následující informace o životě
patera Zrzavého:
Narodil se v r. 1924 v Křížové u Hlinska do poměrně
chudé rodiny. Při prohledávání jeho pozůstalosti
našel otec Škarvada lístek od kardinála Tomáška,
ve kterém zmiňuje místo narození a říká, že jméno
té vsi má vztah k životnímu osudu otce Jaroslava.
Měl sportovního ducha a hrával závodně fotbal.
Aby se dostal na utkání, musel jet na kole 42 km,
odehrát zápas a opět stejnou cestou zpět. Svěřil
se, že býval potom už „mrtvý“, ale neměl to srdce,
aby po návratu odmítnul zahrát si ještě s místními
chlapci.
Válku strávil Jaroslav totálně nasazen. Po válce ho
přitahovala filosofie, a tak se hned zapsal na FF UK.
V r. 1948, jak se postupně od moudrosti s malým
„m“ zaměřoval na tu s velkým „M“, se nechal zapsat
na bohosloveckou fakultu. Prý se v té době vydal za
smírnou oběť. Následoval tříletý pobyt v nemocnici
(ledviny, slinivka) a když se v r. 1950 mohl vrátit,
nebylo kam – fakulta vlastně neexistovala…
Pracoval v jakési firmě, kde si ho velmi považovali
a chtěli, aby s nimi zůstal i při jejich častém
stěhování.
Na bohosloveckou fakultu nastoupil v r. 1968,
později byl vysvěcen na kněze. Dostal se ke sv.
Norbertu na Ořechovce, odkud po r. 1991 odešel
ke sv. Gothardu, až do konce zůstaly však vztahy se
starým působištěm živé. (Sám jsem jednou v sobotu
vezl otce Jaroslava za „starou klientelou“ kamsi na
Bělohorskou ulici, za nemocným člověkem, jednou
jsem ho potkal, když nesl Nejsvětější svátost. Často
docházel za maminkou mojí ženy Marie v posledních
třech letech jejího života. Jednou se svěřil, že
se stará asi o 75 nemocných. Chodíval také do
nemocnice v Chittussiho ulici.)
Při nástupu do kostela sv. Gotharda oznámil
tehdejší správce P. Kánský, že přichází nemocný
a starý člověk. Pod vedením otce Jaroslava však
kostel i farnost vzkvétaly. (Jedna „drobná vada na
kráse“: Maria a s ní asi i jiní měli pocit, že kázání
otce Jaroslava, určitě nevypočítaná na efekt, ale
s o to větší hloubkou – odrážela totiž paterovu
filosofickou podstatu – odradila část mladší
farní komunity, která přešla ke sv.Vojtěchu do
seminárního kostela. Kázání bývala delší, tak okolo
20. minut. Ne každý vždy dokázal tak dlouho udržet
pozornost. Bohužel jsem si ani jedno nenahrál.)
Zastával též funkci víceděkana bohoslovecké fakulty.
Učil latinu. Jeho studenti vzpomínají, jak nemusel
nikomu říkat, jak se má chovat kněz – stačilo ho
pozorovat. Na prvním místě pro něj byl svatostánek,
na druhém (trošku s humorem) klíče. Studentům
někdy říkával, jestli si umějí představit, že by
zejména náročné části práce kněze mohl odpovědně
vykonávat otec rodiny… Zvláště silný byl jeho vztah
k Panně Marii. Stál u zrodu asi osmi kněžských
povolání a dlouhé řady konverzí.
Po jedné z primic, vzpomíná biskup Škarvada, si na
slavnostním obědě dopřál jen něco málo brambor
a snad i trochu omáčky. Jinak nic. To byla daň jeho
nemoci (pankreatitida). (Když byl jednou jedinkráte
u nás – pozvali jsme ho k desátému výročí naší
svatby, nejedl také nic. Vzal si jen trochu čaje.)
....
Já sám vnímám patera Jaroslava jako přítele
a kamaráda. Můj otec pravil, že byl charismatický.
To, že se pohřbu zúčastnily stovky lidí a asi 50
kněží, řádové sestry a bohoslovci, není třeba
zdůrazňovat. Lidé stáli i před kostelem, kam byly
vytaženy reproduktory. Já jsem byl venku – přišel
jsem krátce po začátku, tedy pozdě. Kněží zpívali
nad hrobem Salve Regina – Zdrávas Královno latinsky.
Otec Škarvada v jednu chvíli řekl, že jsme se
shromáždili, abychom se pomodlili „za otce
Jaroslava“, ale že se mu vnucuje představa, že se
spíše máme modlit „k otci Jaroslavovi“. Během
mše o další neděli 10.3. (sloužil jeden řádový kněz),
zaznělo, že pohřeb otce Jaroslava byl spíše slavností
než nějakým smutečním obřadem.
Krátce po pohřbu zapsal K.O.
Vzpomínka na otce Jaroslava
V roce 1994 se stavebně opravovala farní
budova při kostele sv. Gotharda. Požádal jsem
tehdy otce Jaroslava, zda bych mohl nafilmovat
současný stavební stav farní budovy a kostela.
Otec s natáčením souhlasil, a tak z té doby mám
v archivu tříminutový filmový snímek exterieru
kostela, fary a dva záběry (celek a polocelek) otce
Jaroslava. Natáčel jsem tehdy ještě na 16mm film.
Toto natáčení mě sblížilo s otcem Jaroslavem, který
také již od mládí natáčel rodinné a dokumentární
filmy na 8mm film.
O filmovém a později o videonatáčení jsme spolu
často hovořili a otec projevil tehdy zájem, zda bych
se neujal videodokumentace významných farních událostí,
jako byly na př. jáhenská svěcení a primiční mše jeho
odchovanců. Natáčel jsem pak i další události - Křížovou
cestu, Vzkříšení, Májové pobožnosti, Půlnoční mši sv. atd..
V roce 2000 mně otec Jaroslav požádal o videopřepis svého
vzácného 8mm dokumentárního tříminutového filmu o
„internaci arcibiskupa Josefa Berana“. Snímek otec Jaroslav
natočil v létě1964 při své tajné a nebezpečné návštěvě pana
arcibiskupa internovaného v Radvanově u Mladé Vožice. Pan
arcibiskup byl tehdy jako nežádoucí osoba přísně střežen
příslušníky STB.
Videokazetu s tímto dokumentem pak
odeslal otec Jaroslav do Vatikánu jako jeden
z podkladů pro svatořečení tehdy již zesnulého
pana kardinála Josefa Berana.
Z.K.
Ohlasy Fagotu
Zaznamenali jsme ohlasy na článek
„Vzpomínky - přání - rozjímání“ (AK).
Souhlasíme s tím, že pater Zrzavý, pater
Kánský a pater Pelc nepatří do jedné věty. Otci
Zrzavému je věnovaná mimořádná příloha
tohoto čísla, budeme se snažit neplýtvat
chválou a sebechválou. Za zpětnou vazbu
čtenářům děkujeme.
red.
neděle 9.00, 18.00 (kromě
prázdnin)
úterý – pátek 18.00
sobota 8.00
Mše svatá na Popeleční
středu 6. února se koná
v 18 hodin.
Následující řádky jsou složené
ze střípků vzpomínek přátel
a pomocníků otce Jaroslava
Zrzavého.
Všichni se shodují, že to byl člověk nesmírně
vzdělaný, obětavý a skromný. Přestože byl
vážně nemocný, nijak se nešetřil a veškeré své
síly věnoval službě lidem a Bohu. Neúnavně obcházel
se svátostmi nemocné a staré lidi ve farnosti. Snažil
se podchytit i mladé – rozšířil výuku náboženství od
nejmenších až po vysokoškoláky. Fara byla otevřená
pro každého, nikomu nebyla odmítnuta pomoc.
Často se zde probíraly problémy i hluboko přes
půlnoc.
Jeho osobnost a charizma ovlivnilo spoustu lidí,
o čemž svědčí i fakt, že vychoval řadu mladých mužů
ke kněžství.
Byl to však nejen svědomitý a obětavý pastýř, ale
i neúnavný stavitel. Po rozsáhlých opravách kostela
sv.Norberta, svého dřívějšího působiště, se se stejnou
vervou pustil do opravy našeho kostela
sv. Gotharda. Pro svou myšlenku sháněl sponzory
a pomocníky. S citem a obrovským nasazením
provedl opravy interiéru i exteriéru kostela, do
sakristie zavedl vodu a zřídil tam i toaletu, za jeho
působení začal být kostel vytápěn.
V jeho slabém těle bylo tolik síly a houževnatosti!
Jen ti nejbližší však věděli o vážnosti jeho nemoci,
on sám o svých potížích nikdy nemluvil. Nemluvil
ostatně nikdy o ničem, co by se týkalo jeho osoby.
Skromnost mu to nedovolovala. A tak, když jsme
si položili otázku: „Co by tomu řekl otec Jaroslav,
že se chystáme o něm psát?“, tušili jsme, co by
odpověděl.
Přestupujeme jeho pomyslný zákaz, chceme
totiž, aby se na něj nezapomnělo a aby i ti, co ho
nepamatují, věděli, jaká osobnost působila v naší
farnosti.
Pořad bohoslužeb
Každou první neděli v měsíci
je výstav Nejsvětější Svátosti
od 17 hodin.
Křížová cesta
V naší farnosti bude se během postní doby konat
pobožnost křížové cesty, a to vždy v pátek v 17.15.
Zveme k četné a zbožné účasti na této pobožnosti,
která je tradičně spojena s postní dobou a významně
hodně přispívá našemu duchovnímu životu.
Příležitost ke svátosti smíření (osobní zpovědi):
půl hodiny před mší svatou nebo po domluvě
Farní poutě
Promítání filmu z Polska
Pan Zdeněk Kopka natočil hezký filmový dokument
z jarní pouti naší farnosti do Polska. Promítání se
bude konat ve třech termínech: v neděli 3.2. v 16.00,
čtvrtek 7.2. po mši svaté (cca 18.40) a v sobotu 9.2.
po mší svaté (cca 9.00). Je možné koupit za režijní
cenu na kazetě VHS anebo CD.
Hostýn
Farní pouť bude autobusem ve dnech 24. – 25. 5.
na Svatý Hostýn. Podrobný program najdete
v příštím FaGotu, již nyní se můžete předběžně
přihlásit pateru Bogdanovi nebo redakci, abychom
zajistili včas dostatek míst na ubytování. Cena
předběžně 1000 Kč.
Některé březnové nedělní odpoledne pojedeme na
pouť do Slaného – do kostela sv. Gotharda.
Ze zápisníku farního pozorovatele
Farní kafe
Lidé jsou rádi, když někam patří, jsou rádi, když
mají oporu v těch, s kterými se setkávají, když si
nejsou lhostejní, nemíjejí se „jen tak“. Ne všichni,
kdo se známe „od vidění“, se nutně musíme nějak
osobně sbližovat, na druhou stranu často se míjíme
jen proto, že neumíme překročit přes společenské
bariéry. Setkáváme se před kostelem při příchodu
na mši sv., občas tam někdo postává po mši, snad
na někoho čeká, pozdravíme se očima, známe se
přeci „od vidění“.
Ale sám vím, jak velký průlom do vzájemných
vztahů způsobila farní pouť do Polska nebo
vzájemná pomoc jedné rodině. V tomto smyslu
má ještě svoje mezery „farní kafe“. Zejména svojí
anonymitou. Ti, kdo se neznají, se zde neseznámí,
prostory fary nejsou velké a pro mnohé je počáteční
tlačenice asi odrazující. Zpočátku není prostor pro
to projít, pohovořit, představit se. Také proto se
z nabitého kostela na faře schází jen malá část.
Jak to změnit?
Vy, kteří nikoho osobně neznáte, právě vy příště
přijďte! Vy, kteří si myslíte, že „si“ farní kafe
dělají pro sebe ti, kdo tvoří „jádro“ farnosti, právě
vy přijďte. Vydržte tu chvíli, než se vše trochu
„usadí“ a budeme mít příležitost si říci něco víc než
jen „pokoj s tebou“, když se vedle sebe ocitneme
v kostele při pozdravení pokoje.
Jo
Události ve farnosti
Farní kafe se koná každou první neděli v měsíci po
ranní mši svaté, nejbližší bude 2. března 2008.
Postní rekolekce
se budou v naší farnosti konat v neděli 17. února
pod vedením P. Bohuslava Koláře ThDr.
Program rekolekcí:
9.00 mše sv. s kázáním, 16.30 přednáška,
17.00 výstav Nejsvětější Svátosti, adorace,
příležitost k zpovědi,
18.00 mše sv. s kázáním.
Zkouška chrámového sboru
Vždy v pondělí v 19.00 na
faře. Jsou vítáni všichni, kdo
mají chuť zpívat, zvláště jsou
potřeba mužské hlasy.
Modlitba za naši farnost
Každý den v 15.00 hodin
se modlíme za naši farnost.
Prosíme o osobní i společnou
modlitbu za farnost a také
našeho duchovního pastýře,
a nejen v tuto hodinu.
Na čem nám záleží
Alespoň čtvrt hodiny před začátkem sedíme
vymydlení a nastrojení v hledišti. Přišli jsme včas,
nechceme pozdním příchodem rušit. Ostatně
- uvaděčky by nás do hlediště ani nevpustily.
Je neděle, 9 hodin, mše svatá začíná. Uvaděčky
nejsou, opozdilci se trousí. Je opravdu tak těžké
přijít včas? Nehledě na to, že lze přijít i večer, to
snad už nikdo nezaspí.
Sobotní mše
Mnozí farníci si ani neuvědomují, jakou mají
výhodu, že se mohou každý den a v neděli dokonce
dvakrát účastnit mše svaté, v zimě ve vytopeném
kostele. Mimo Prahu není samozřejmostí ani
bohoslužba v neděli.
Před časem jsem byla na výletě nedaleko Liberce.
Po návratu z 20 km tůry se mne přátelé zeptali, zda
nechci s nimi jít na mši. Zjistili od správcové chaty,
kde jsme bydleli, že v 5 km vzdálené vesnici je
v širém okolí je během celého týdne jediná mše svatá
– a právě jen v sobotu. Dojeli jsme k empírovému
velkému kostelu, který zel prázdnotou. Kostelník
nás zavedl do sakristie, kde kolem naftových
kamínek sedělo 6 lidí a mladý kněz připravoval
rozkládací oltář. Zaradovali se, když nás uviděli,
že mše bude slavnostní, když se nás tolik sešlo.
Ještě upozornili kněze, že je třeba chvilku počkat
se zahájením, protože pan Š. přijíždí 7 km na kole a
toho dne bylo obzvlášť blátivo.
Seděli jsme natěsnáni jako kolem stolu, se svatým
přijímáním nás kněz obcházel. Když jsme odcházeli,
kostelník se s námi dlouze loučil a žádal, abychom
zase příště přijeli.
Je u nás plno krásných kostelů a poutních míst,
která nejsou příliš vyhledávaná. Návštěva odjinud
však potěší ty, kdo o ně pečují.
M.P.
FAGOT č.2/únor 2007
FaGot je občasník Římskokatolické farnosti u sv. Gotharda v Praze 6
– Bubenči, Krupkovo nám. 6,
160 00 Praha 6, tel. 224 322 006, pro vnitřní potřebu. Duchovní správce:
P. Bogdan Pelc, mobil: 731 625 968. Občasník najdete také na webových
stránkách http://fagot.wz.cz. Své připomínky, náměty a články můžete
posílat na mailovou adresu: [email protected], na adresu fary nebo předat
osobně v kostele otci Bogdanovi. Objednejte si zasílání FaGotu na mail,
ušetříte práci s rozmnožováním.
Na tomto čísle se podíleli: P. Bogdan Pelc, Zdeněk Kopka (Z.O.), Jana
Kybalová (J.K.), Karel Ondráček (K.O.), Maria Ondráčková, manželé
Patákovi, Milada Píšková (M.P.), Josef Štogr (Jo), Jarmila Štogrová (jš).

Podobné dokumenty

ministerstvo životního prostředí průvodce po veřejných informačních

ministerstvo životního prostředí průvodce po veřejných informačních Naplňování tohoto cíle bylo v resortu zahájeno v roce 2000 řešením projektu VaV 250/1/00 Publikační proces nad informační technologií Internetu a bude dále řešeno etapovitě na základě rozpracování ...

Více

k 80. výročí výuky výbušinářských věd a technologií v čechách

k 80. výročí výuky výbušinářských věd a technologií v čechách evropském fóru. V pátek 20. 5. 2005 uspoøádala naše spoleènost slavnostní veèeøi pro zahranièní úèastníky, na kterou byly pozvány významné èeské osobnosti a èlenové výboru naší spoleènosti. Je škod...

Více

Jídelní lístek

Jídelní lístek Vážení hosté Jsme moc rádi, že Vás vaše kroky a zvědavost dovedla právě k nám a proto bychom vás rádi seznámili s historií ostrova i naší restaurace, která neodmyslitelně patří k historickému odkaz...

Více

Říjen 2013

Říjen 2013 příležitosti. Jitka Chalánková komise komisepro prorodinu rodinuaaa rovné rovnépříležitosti. příležitosti. Jitka Jitka Chalánková Chalánková

Více

Tenhle byl taky dobrej

Tenhle byl taky dobrej láhvemi. Dnešního večera se toho představení účastnil nejen jako divák už v několikáté repríze. „Co je s ní?“ „Co by bylo? Totiž, jen chci říct, že tvrzení o rychlosti světla, jako maximální možné,...

Více