Prohlášení Jeho Svatosti dalajlamy u příležitosti

Komentáře

Transkript

Prohlášení Jeho Svatosti dalajlamy u příležitosti
Prohlášení Jeho Svatosti dalajlamy u příležitosti padesátého druhého výročí tibetského
národního povstání.
Na dnešek připadá 52. výročí mírového povstání tibetského lidu proti represím komunistické Číny
v hlavním městě Lhase v roce 1959 a také 3. výročí nenásilných demonstrací, které proběhly napříč
Tibetem v roce 2008. U této příležitosti bych rád vzdal poctu statečným mužům a ženám, kteří
položili životy za spravedlivou věc Tibetu, a vzpomenul na ně v modlitbě. Vyjadřuji solidaritu
s těmi, kdo nadále trpí represemi, a modlím se za blaho a prosperitu všech cítících bytostí.
Přestože Tibeťané byli před více než šedesáti lety připraveni o svobodu a žijí ve strachu
a v nejistotě, daří se jim uchovávat svou jedinečnou tibetskou identitu a kulturní hodnoty. A co je
důležitější, nastupující nová generace, která nemá žádnou zkušenost se svobodným Tibetem, na
sebe odvážně bere zodpovědnost za postup v kauze Tibet. To je obdivuhodné, protože je příkladem
tibetské nezlomnosti.
Tato planeta Země náleží lidstvu a Čínská lidová republika (ČLR) patří svými 1,3 milionu obyvatel,
kteří mají právo vědět pravdu o stavu věcí ve své zemi a ve světě obecně. Jsou-li občané plně
informováni, dokážou rozlišit, co je správné a co špatné. Cenzura a omezování informací porušuje
základní lidskou slušnost. Například, čínští vůdci považují komunistickou ideologii a její postupy
za správné. Kdyby to tak bylo, tyto postupy by měly být s jistotou uveřejněny a otevřeny zkoumání.
Čína je se svou největší světovou populací nově vznikající světovou velmocí a já obdivuji
ekonomický rozvoj, kterého dosáhla. Má také obrovský potenciál přispět k lidskému pokroku a ke
světovému míru. Avšak aby jej mohla realizovat, musí si získat respekt a důvěru mezinárodní
komunity. Aby si získali takový respekt, musí čínští vůdci rozvinout větší transparentnost, tak, aby
jejich činy odpovídaly jejich slovům. K tomu je nezbytná svoboda slova a svoboda tisku. Zrovna
tak může transparentní řízení napomoci kontrole korupce. V posledních letech může Čína vidět
stále rostoucí množství intelektuálů, volajících po politických reformách a větší otevřenosti.
Premiér Wen Ťia-pao také vyjádřil podporu těmto záležitostem. To jsou důležitá znamení, která
vítám.
ČLR je zemí mnoha národností, bohatá různorodostí jazyků a kultur. Ochrana jazyka a kultury
každé z národností je politikou této země, což je jasně deklarováno v její ústavě. Tibetština je
jediným jazykem k uchování celého rozsahu Buddhova učení, včetně logických
a epistemiologických textů, které jsme zdědili z indické univerzity Nálanda. Jde o systém vědění
řízeného rozumem a logikou, který má poteniciál přispět k míru a štěstí všech bytostí. Politika
oslabování namísto chránění a rozvíjení takové kultury se z dlouhodobého hlediska rovná ničení
společného dědictví lidstva.
Čínská vláda často tvrdí, že stabilita a rozvoj je základem dlouhodobého blahobytu Tibetu. Úřady
však nadále umisťují početné vojenské jednotky po celém Tibetu a zpřísňují omezení Tibeťanů. Ti
žijí v neustálém strachu a obavách. Nedávno byli mnozí tibetští intelektuálové, veřejní činitelé
a ochránci životního prostředí potrestáni za formulování základních přání ohledně budoucnosti
Tibeťanů. Údajně byli uvězněni za „rozvracení státní moci“, ve skutečnosti se nahlas vyjádřili pro
tibetskou identitu a kulturní dědictví. Taková represivní opatření jednotu a stabilitu oslabují. Stejně
tak v Číně byli zadrženi právníci bránící lidská práva, nezávislí spisovatelé a aktivisté v oblasti
lidských práv. Silně apeluji na čínské vůdce, aby přezkoumali vývoj událostí a neprodleně propustili
na svobodu tyto vězně svědomí.
Čínská vláda prohlašuje, že v Tibetu není jiný problém než osobní privilegia a status dalajlamy. Ve
skutečnosti to byl přetrvávající útlak tibetského lidu, který vyvolal všeobecný hluboký odpor proti
současné oficiální politice. Lidé všech společenských postavení často vyjadřují svou nespokojenost.
To, že v Tibetu existuje problém, se odráží v neschopnosti čínských úřadů důveřovat Tibeťanům
a získat si důvěru Tibeťanů. Ti místo toho žijí v neustálém podezření a pod neustálým dohledem.
Čínští a zahraniční návštěvníci Tibetu dosvědčují tuto neradostnou realitu.
Proto nyní navrhujeme podobnou průzkumnou návštěvu Tibetu Tibeťany žijícími v exilu, jakou
jsme vyslali na přelomu sedmdesátých a osmdesátych let minulého století. Zároveň bychom
podpořili vyslání zástupců nezávislých mezinárodních orgánů včetně členů parlamentu. Kdyby
došli k závěru, že Tibeťané v Tibetu jsou šťastní, ochotně bychom jej akceptovali.
Duch realismu, který převážil za Maova vedení na začátku padesátých let minulého století, vedl
Čínu k tomu, že s Tibetem podepsala Sedmnáctibodovou dohodu. Podobný duch realismu znovu
převážil na začátku osmdesátých let, v čase Chu Jao-panga. Kdyby takový realismus pokračoval,
tibetská otázka a některé další problémy by mohly být snadno vyřešeny. Konzervativní přístupy
však naneštěstí tuto politiku zmařily a důsledkem toho je, že se po více než šesti desetiletích stal
tibetský problém hůře řešitelným.
Na Tibetské náhorní plošině pramení významné asijské řeky a protože má po severním a jižním
pólu nejvějtší koncentraci ledovců, je nazývána pólem třetím. Ničení životního prostředí v Tibetu
bude mít neblahý vliv na velkou část Asie, především na Čínu a indický subkontinent. Centrální
i místní vlády, stejně jako čínská veřejnost, by si měly uvědomit zhoršování životního prostředí
v Tibetu a vyvinout účinná opatření, aby mu zabránily. Apeluji na Čínu, aby brala ohled na přežití
lidí ovlivněných změnami prostředí na tibetské plošině.
V našem úsilí vyřešit otázku Tibetu soustavně sledujeme oboustranně prospěšný přístup střední
cesty, který požaduje skutečnou autonomii pro tibetský lid v rámci ČLR. Během našich rozhovorů
s představiteli Sjednoceného předního pracovního oddělení čínské vlády jsme detailně vysvětlili
naděje a aspirace tibetského lidu. Nedostatek jakékoli kladné odezvy na naše opodstatněné návrhy
v nás vyvolává otázku, zda byly úplně a přesně předány vyšším autoritám.
Tibeťané a Číňané žijí jako sousedi od dávných časů. Bylo by chybou, kdyby naše nevyřešené
rozpory ovlivnily dávné přátelství. Vyvíjíme speciální snahu o zlepšení vztahů mezi Tibeťany
a Číňany žijícími v cizině a jsem šťastný, že to přispívá k lepšímu porozumění a přátelství mezi
námi. Tibeťané v Tibetu by rovněž měli pěstovat dobré vztahy s našimi čínskými bratry a sestrami.
V minulých týdnech jsme byli svědky významného nenásilného úsilí o svobodu a demokracii
v různých částech severní Afriky a jinde. Pevně věřím v nenásilí a moc lidu a tyto události znovu
ukazují, že rezolutní nenásilné akce doopravdy mohou přinést pozitivní změny. Musíme všichni
doufat, že tyto inspirativní změny povedou ke skutečné svobodě, štěstí a prosperitě lidí v těchto
zemích.
Jedna z mých ambicí, které chovám v srdci od dětství, je reforma tibetského politického
a sociálního zřízení. V těch nemnoha letech, kdy jsem měl výkonnou moc v Tibetu, se mi podařilo
realizovat některé zásadní změny. Přestože jsem nemohl v těchto změnách pokračovat v Tibetu,
vyvíjím největší možné úsilí o ně od chvíle, kdy jsem přišel do exilu. V rámci Charty Tibeťanů
v exilu jsou dnes kalön thipa (předseda vlády, pozn. překl.), politické vedení a představitelé lidu
přímo lidmi voleni. Byli jsme v exilu schopni zavést demokracii, která odpovídá standardům
otevřené společnosti.
Už od šedesátých let minulého století opakovaně zdůrazňuji, že Tibeťané potřebují vůdce, který
bude svobodně zvolen tibetským lidem a kterému já budu moci předat moc. Nyní zjevně přišel čas
toto uskutečnit. Během nadcházející jedenácté schůze čtrnáctého tibetského exilového parlamentu
oficiálně navrhnu, aby byly v Chartě Tibeťanů v exilu provedeny nezbytné změny odrážející mé
rozhodnutí předat svou formální pravomoc zvolenému vůdci.
Od chvíle, kdy jsem dal jasně najevo svůj úmysl, dostávám z Tibetu i odjinud opakované a upřímné
prosby, abych nadále zastával politické vedení. Má touha předat svou pravomoc nemá nic
společného s přáním vyhnout se zodpovědnosti. Jejím smyslem je prospět Tibeťanům
v dlouhodobém měřítku. Není to proto, že bych se cítil deprimovaný. Tibeťané ve mne vložili
naprostou důvěru a já jsem jako jeden z nich zavázán sehrát svou roli ve spravedlivé věci Tibetu.
Věřím, že lidé postupně pochopí můj záměr, podpoří mé rozhodnutí a nechají ho nabýt platnosti.
Chtěl bych využít této příležitosti, abych připomenul laskavost představitelů různých národů, které
si cení spravedlnosti, poslanců, intelektuálů a skupin podporujících Tibet, kteří jsou vytrvalí ve své
podpoře tibetskému lidu. Obzvláště si vždy budeme pamatovat laskavost lidu a vlády Indie a vlád
jednotlivých států, kteří Tibetu velkoryse pomáhají udržet a prosadit své náboženství a kulturu
a zabezpečují život Tibeťanů v exilu. Těm všem srdečně vyjadřuji vděčnost.
S modlitbami za blaho a štěstí všech cítících bytostí.
10. března 2011 v Dharamsale

Podobné dokumenty

PDF dokumentu

PDF dokumentu Tibetská vlajka je jedním ze státních symbolů Tibeťanů - přesto za její vyvěšení hrozí Tibeťanům doma několikaleté vězení

Více

Tibetská vlajka je jedním ze státních symbolů Tibeťanů

Tibetská vlajka je jedním ze státních symbolů Tibeťanů Tibetská vlajka je jedním ze státních symbolů Tibeťanů - přesto za její vyvěšení hrozí Tibeťanům doma

Více