Stáhněte si brožuru k výstavě

Co oči
nevidí,
to srdce
nebolí
Fakta a svědectví
z Konga, Peru, Ekvádoru
a Nigérie o odvrácené
straně naší spotřeby.
Co oči
nevidí,
to srdce
nebolí
Fakta a svědectví
z Konga, Peru, Ekvádoru
a Nigérie o odvrácené
straně naší spotřeby.
To nejcennější
z vašeho mobilu d strana 2—3
Těžba zlata v Peru d strana 4—5
Yanacocha: problém vody d strana 6—7
Peru: Represe a kriminalizace d strana 8—9
Nigérie: Těžba ropy v bažinách
a deštných pralesích d strana 10—11
Nigérie: Život v ropné velmoci d strana 12—13
Ekvádor: Plíživý
únik ropy v pralese d strana 14—15
Soudní proces
s firmou ChevronTexaco d strana 16—17
Kongo: Zničené prostředí d strana 18—19
Tato brožura vznikla v roce 2015 jako součást výstavy „Co oči nevidí, srdce nebolí“,
jejíž českou verzi připravila Nadace Partnerství.
Doporučená citace:
Nadace Partnerství. 2015: Co oči nevidí, srdce nebolí. Česká verze výstavy mezinárodního projektu „From Overconsumption to Solidarity“,
Lucembursko, www.overconsumption.eu
Tento průvodce výstavou vznikl v rámci projektu From Overconsumption to Solidarity.
Projekt byl podpořen Evropskou unií. Obsah výstavy nemusí vyjadřovat stanovisko EU.
Co dělat se starým mobilem?
To
nejcennější
z vašeho
mobilu
Ročně si v České republice mění
telefon zhruba čtvrtina občanů – to
znamená 2,5 milionů prodaných
mobilů každý rok. Co se stane s těmi
starými? Mnoho z nich se jednoduše
vyhodí – i když se to nesmí – mezi
odpadky. A spolu s nimi i velké
množství cenného materiálu, který
by se dal použít znovu.
Objímka
reproduktoru
10M
Kontakt osvětlení
obrazovky a klávesnice
Kontaktní deska
Tantal
Co se stane
se starým mobilem?
Nespecifikované
Přijaté zpět výrobci a prodejci
13
Sponzorsky věnované
8
Sebrané na sběrných místech
a sběrných dvorech
Vyhozené do odpadu
Ohnivzdorný materiál
Stříbro, zinkové a niklové sloučeniny
3
Železo
Jiné kovy (zlato, platina, olovo a cín)
Železo
Paládium 4000
Kč
1500
Kč
2500
Kč
Akku
3
S použitím
magnetu se oddělí
železné kovy.
Anténa
Kryt baterie
Cu
ca.
Měď
98%
4
Pomocí gravitace,
statické elektřiny a
proudem stlačeného
vzduchu se oddělí
plasty a hliník.
Zbytek se několikrát roztaví
a vyčistí. Vzniknou vedlejší
produkty jako železitý
křemičitý písek a slitiny
cínu a olova. Konečným
produktem je téměř čistá
surová měď. V těchto tzv.
anodách jsou ale stále
stopy vzácných kovů.
Anody se dále čistí
v kyselině sírové.
Elektrolýzou se čistá
měď odděluje a na dno
klesá tzv. anodový kal.
Ten obsahuje hodnotné
kovy jako zlato, stříbro,
platinu, paládium
a rhodium.
Ilustrace: Cyprian Lothringer, www.cyplot.de | Výzkum: Adrian Meyer | Zdroj: Bitkom; Deutsche Umwelthilfe; Nabu; Gartner; P. Chancerel: Substance low analysis of the recycling of small
waste electrical and electronic equipment (2010); Umweltbundesamt; Stiftung Elektro- Altgeräte Register; Bundesverband Sekundärrohstofe; Aurubis; Umicore; Asekol; vlastní výpočty.
republiky Kongo.
chirurgických nástrojů. Tantal se získává
z koltanu – „šedého zlata“ – modročerné
nebo hnědočervené rudy, která obsahuje
nerosty kolombit a tantalit.
ZLATO
Hodnota zlata, které je obsaženo v tisícovce mobilních telefonů, je asi 21 000 Kč.
5 miliard uživatelů mobilních telefonů v roce 2017
Odhadovaný počet uživatelů mobilů ve světě (v milionech)
Zdroj: Statista – Das Statistik-Portal.
2013
2017
672
270 287
Severní Amerika
728
Evropa
526
Svět
472
2,423
671
Blízký východ a Afrika
2,944
Asie a Oceánie
Tento vzácný kov výborně vede elektřinu.
Na vzduchu nekoroduje, což je důležité
pro klávesnice, bateriové jednotky a hrany obvodových desek telefonů. Mobilní
telefon obsahuje asi 24 miligramů zlata;
tisíc tun vyhozených mobilů obsahuje asi
350 kg zlata v hodnotě přibližně 189 milionů Kč. Zlato se často využívá v elektronice, ale i jinde – např. v klenotnictví
– jako měna a uchovávatel hodnoty,
v optice a v lékařství.
u
Zlato z Langa Langa z jižního Kivu
v Demokratické republice Kongo.
© Sasha Lezhnev / Enough Project
u
Koltan z Demokratické
© Responsible
Sourcing Network,
www.sourcingnetvork.org
Hodnota tantalu obsaženého v tisícovce mobilních telefonů je asi 25 000 Kč.
Tantal je mimořádně žádaným materiálem pro svoji velkou odolnost vůči korozi
kyselinami a proto, že měkne až při velmi
vysokých teplotách. Je všeobecně považovaný za strategický minerál a používá
se na celém světě hlavně na výrobu kondenzátorů v elektronických přístrojích,
např. v mobilech, počítačích, či herních
konzolách, ale též jako složka slitin využívaných ve vesmírném průmyslu,
v zbrojařských systémech a na výrobu
4,7 mld. 5,1 mld.
Zadní kryt
karta
TANTAL
415
Kryt
Kontaktní
lišta
SIM
Měď
Všechny druhy mobilních telefonů obsahují asi 60 přírodních materiálů,
včetně nepatrného množství vzácných kovů jako stříbro, měď, kobalt a paládium. Ale největší hodnotu v nich má tantal a zlato.
2017
Vibrační
motor
Baterie
LCD
Součástky, které obsahují 2 Mobilní telefony
znečišťující látky (např.
se rozdrtí v drtiči
baterie nebo displej) se
na hrubé granule.
oddělují a odstraňují ručně.
Kontakt displeje
Komponent
vyzvánění
Anoda
Zdroj: Die Zeit 28, 4. července 2013.
2013
Systémový
a napájecí
konektor
Stříbro 3500
Kč
Kobalt
Protože mobilní telefony obsahují vzácné kovy zalité v obvodech
elektronických součástek, měly by se recyklovat. Protože jsou ale tyto
kovy obsaženy v součástkách jen ve velmi malém množství, vyžaduje si
jejich opětovné získání náročné postupy. V Evropě je pouze několik firem
schopných tyto kovy recyklovat.
Sklo a keramika
1
8 Kč
Recyklace
Měď, sloučeniny mědi
Plasty
(PPS,
ABS-PC
a epoxidové
pryskyřice)
Mikrofon
Darované
17
Kontakt
reproduktoru
Kontakt
tlačítka
Zlato
Nepoužívané
23
Deska
plošných spojů
21 000
Kč
Hodnoty jsou v procentech.
30
Kontakt
displeje
Obrazovka LCD
000
Kč
3
18
Reproduktor
Kovové části v každém mobilu mají teoreticky
hodnotu asi 50 Kč. I když obsahují drahé vzácné
kovy jako např. tantal (asi 1 gram v každém
mobilu), tyto kovy se z nich ekonomicky
nevyplatí individuálně separovat. I proto každý
rok končí v koších na odpad tisíce mobilů jenom
v České republice. Počet nepoužívaných
a dosud nevyhozených telefonů
25
v ČR je odhadován až na 8 milionů!
1
16
C-kryt
Hodnota surovin z tisíců mobilů
7
15
Kryt reproduktoru
Těsnění displeje
Prostřednictvím webu venujMOBIL.cz můžete
též svého starého miláčka předat k recyklaci
nebo ještě funkčním mobilem udělat někomu
radost třeba v dětském domově.
1 čtvereček = 1 procento
4
Šroubky
Další možnosti:
Co je vlastně v mobilu?
1
Odnímatelný
přední kryt
Určitě byste ho neměli vyhodit mezi komunální
netříděný odpad. Ve sběrných dvorech, ale i jinde jsou
speciální kontejnery na elektronický odpad, kam ho
můžete bezplatně odevzdat. Kromě toho jsou výrobci
a distributoři mobilů povinni od vás odebrat starý
mobilní telefon při nákupu nového.
GLOBÁLNÍ ROZMACH
MOBILNÍCH TELEFONŮ
V roce 2013 mělo v Evropě mobil 672 milionů lidí;
do roku 2017 vzroste počet obyvatel planety, kteří
využívají mobil, na víc jak 5 miliard. Tato spotřeba
(ale i spotřeba dalších elektronických zařízení)
určuje globální poptávku po koltanu. Podle
výzkumných institucí bude tato poptávka do roku
2020 růst tempem 1000 tun za rok.
Latinská Amerika
strana 2—3

Panoramatický
pohled na důl
Yanacocha.
MINERA YANACOCHA
Ekvádor
YANACOCHA
© Jacob Holdt
© Open Street Map
Peru

Granja Porcón,
periférie města
Cajamarca.
1 Newmont Mining Corporation – www.newmont.com
2 Národní statistický úřad Peru, květen 2014 –
www.inei.gob.pe
Vysoko v Andách severního Peru a pouze několik kilometrů od regionálního
hlavního města Cajamarca se usadila firma Minera Yanacocha (dceřiná
společnost americké Newmont Mining
Corporation), největší producent zlata
v Latinské Americe a druhý největší na
světě.
Podobně území projektu Conga se rozprostírá na horním toku několika přítoků největších řek regionu.
DVACET LET ZKUŠENOSTÍ
S VELKOPLOŠNOU TĚŽBOU
Po dvou dekádách zkušeností místních
komunit s gigantickými projekty těžby
zlata, odpor proti nim neutichá.
Ve třech povrchových dolech a s využitím technologie kyanidového loužení
přesáhla produkce této firmy v roce 1993
už 26 milionů uncí zlata (asi 728 tun).
Plocha lokality Yanacocha je větší než
rozloha nedalekého města Cajamarca
s 210 tisíci obyvateli.
Původní obyvatelé protestují proti projektu Minas Conga kvůli riziku
kontaminace vodních zdrojů, likvidaci
andských jezer, destrukci biodiverzity
a obavám o dostatek bezpečné a cenově
dostupné vody pro jejich vlastní potřebu,
ale též pro zemědělství a chov dobytka.
MINAS CONGA
Těžba zlata byla v regionu Cajamarca
zahájena počátkem 90. let díky slibům
o ekonomickém rozvoji pro celý region
a přínosech pro všechny. Ve skutečnosti
se ovšem tento region za posledních
20 let propadl z třetí nejhorší příčky
nejchudších regionů v Peru na poslední2 a na úplné dno z pohledu míry
negramotnosti obyvatel a úmrtnosti
novorozenců a rodiček.
Nový projekt velkoplošné těžby zlata
a mědi Minas Conga je rozšířením těžby v Yanacoche. V rámci projektu se
plánuje vytěžit asi 1,1 miliardy tun rudy
a horniny ve dvou povrchových dolech
s předpokládanou životností 19 let.1
Yanacocha se nachází na rozhraní čtyř
povodí, které zásobují i úpravnu vod
El Milagro pro město Cajamarca.
strana 4—5
© Walter Silvera for ASTM
Těžba
zlata
v Peru
Proces těžby
zlata
Yanacocha:
problém
vody
Po oddělení zlata se do roztoku obvykle přidává další
kyanid a tento roztok se vrací zpět do vyluhovacího
procesu. Tato recyklace má však svoje limity a po jejich
dosažení se voda s kyanidy a dalšími nepotřebnými
chemikáliemi odvádí do akumulační nádrže.
VRTY
Do skal se vyvrtají díry,
do kterých se vkládá
trhavina a po explozi se
těžkými stroji
odstraňuje rozrušená
nadložní vrstva.
Drtička
KAPKOVÝ ZAVLAŽOVACÍ
SYSTÉM S ROZTOKEM
KYANIDU
Aktivace trhavin
Část použité vody
se po úpravě a
doplnění kyanidů
opět vrací do
vyluhovacího
procesu.
Voda
ZLATO. Konečný produkt.
ODSTRANĚNÍ SKRÝVKY
Hydraulická rypadla odstraní
horninu, kterou naloží do
nákladních aut s nosností 250 tun.
Kyanizační
proces
DRCENÍ
Před tím, než se
hornina dostane
na vyluhovací
haldy, přesune
se do drtičky.
Nákladní auta
s mimořádně velkou
nosností, tzv. „dumpers“
„SPOLEČENSKÁ
ODPOVĚDNOST“ FIRMY
MINERA YANACOCHA
Snížení nebo úplné zničení
vodních zdrojů; průsaky kyanidů
a těžkých kovů do podzemních
vod; úniky rtuti a otrávení více
než tisíce lidí; smrt 35 tisíc
pstruhů; dobytek otrávený
kontaminovanou vodou unikající
ze zavlažovacích kanálů…
Rozděl a panuj: ačkoliv má firma
na svědomí dlouhý seznam
havárií, uplatňuje strategii
jejich systematického popírání,
izolovaného řešení stížností
a upřednostňování mimosoudního řešení konfliktů.
VYLUHOVÁNÍ
Poté, co se hornina
zpracuje na velmi
jemný materiál
a smíchá s vodou,
se tato suspenze
umístí na vyluhovací
haldu, která se
postupně zvětšuje
do tvaru
pyramidy.
Na haldě se minerály
zkrápí velkým
množstvím
chemického roztoku
(tvořeném hlavně
vodou a kyanidem).
Pomocí kyanidu se
z materiálu uvolňuje
zlato. Roztok po
filtraci odtéká do
bazénů.
Vyluhovací haldy
jsou položené
na plastové fólii
tloušťky 1,5 mm.
Bazén
s roztokem
kyanidu
vyhloubený
do země
Těžba minerálů v povrchovém dolu
typu Yanacocha spotřebovává obrovské
množství vody a zabírá rozsáhlé plochy
půdy. Voda je využívána z okolních řek
a jezer a její spotřeba překračuje tisíc
litrů za sekundu.
Průsaky kyanidů a těžkých kovů z odpadních vod a vyluhování hald významně zvyšují i riziko znečištění
podzemních vod. Kontaminovaná voda
se běžně vyskytuje ve vodovodní síti některých částí města Cajamarca. Protože
dostupnost vody je závislá hlavně na
provozu v dolu Yanacocha, její dodávka
je ve městě často přerušovaná.
I když ve zprávě o hodnocení vlivů
projektu Conga na životní prostředí
chyběla kompletní hydrogeologická
studie, centrální vláda v Limě ji v roce
2010 schválila. Toto rozhodnutí vyvolalo
široký odpor obyvatel a demonstrace vyjadřující nesouhlas s prioritami
vládnoucích elit a jejich spoluprací se
soukromými společnostmi.
V plánech developerů je nahradit zničená jezera a řeky umělými vodními
ZÍSKÁVÁNÍ ZLATA
KYANIDOVÝ ROZTOK
Roztok se odčerpává
do úpravny, kde se
z něho za pomoci
dalších chemikálií
a mechanických
procesů odděluje
vzácný kov.
Zlato, které se v bazénech
smíchá s kyanidy, je třeba
oddělit a získat
v pevné formě. Pro tyto
účely se často používá
zinek a uhlí.
Nádrž na odpadní vodu
nasycená kyanidy
z procesu vyluhování.
I když jsou vyluhovací haldy
a bazény izolované plastovou fólií, dříve
nebo později se tato izolace poruší a kyanidy
kontaminovaná voda pronikne do podloží.
nádržemi se systémem čerpadel, které
mají zásobovat obyvatele vodou. Zda je
tento systém udržitelným řešením i po
skončení těžby je ovšem otázkou.
© Jacob Holdt
TŘÍDĚNÍ
Půda a hornina,
která neobsahuje
dost minerálů, se
považuje za hlušinu
a skládkuje se
v sanační zóně.
VYLUHOVACÍ HALDY
© Christian Mohr
Obrovská
rypadla

Jezera Alto Peru.

Voda z vodovo-
du není pitná!
Město Celendín.
strana 6—7

Úkolem policie nasazené

Máxima Chaupe
VYVLASTNĚNÍ MÁXIMY
CHAUPE
Máxima Chaupe a její rodina
musela v několika posledních
letech čelit neustálým hrozbám
a obtěžování ze strany firmy Minera Yanacocha a státu. Máxima
se odmítla vzdát svých pozemků
v oblasti Conga, o které se 20 let
starala. V srpnu 2011 nezákonně
vpadli na její rodinné pozemky
příslušníci bezpečnostní služby
firmy Minera Yanacocha a speciální jednotky peruánské státní policie. Zničili a spálili její majetek
a osobní věci, rodinu surově zbili
a přinutili jí opustit její pozemky.
Žalobu Máximy Chaupe úřady zamítli a těžařská firma na ní začala
vymáhat pokuty za nelegální přivlastňování majetku. I přes platná
vlastnická práva byla Máxima
paradoxně odsouzena nepodmíněně k vězení a pokutě. Máxima se
proti tomuto rozsudku odvolala
a na její podporu vznikla široká
mezinárodní kampaň. Odvolací
soud dal v roce 2015 nakonec
Máximě za pravdu, ale represe ze
strany dolu pokračují i přesto dál.
© GRUFIDES
proti demonstrantům
bylo zabránit lidem
v přístupu k horským
jezerům.
KRIMINALIZACE OBČANŮ
ŽOLDNÉRSKÁ POLICIE
Koncem roku 2011 přerostl odpor proti
projektu rozšíření zlatého dolu Conga
do časově neohraničené regionální
stávky. Vláda odpověděla vyhlášením
výjimečného stavu a dočasným zrušením občanských svobod. V následujících měsících se spustilo trestní
stíhání stovek zemědělců, ochránců
lidských práv a komunitních lídrů zainteresovaných do protestů na základě
falešných nebo nepřímých obvinění
s těžkými tresty odnětí svobody.
Kromě toho, nová legislativa dovoluje
soukromým společnostem jako je například Minera Yanacocha komerčně
najímat vojáky a policii – v uniformě
a s jejich služebními zbraněmi – na
soukromé akce během jejich služebního
volna. Místní obyvatelé proto nepovažují vládní silové složky za nestranné, což
pouze zvyšuje pocit jejich právní nejistoty. Sociální protesty jsou i nadále surově
potlačované.
POLICEJNÍ NÁSILÍ
Přehnané násilí a potlačování demonstrací silou se opakovalo. V červenci
2012 policejní jednotky zastřelily pět
demonstrantů a stovky dalších zranily
u horských jezer nebo v ulicích měst.
Aby vláda okleštila právo občanů protestovat, schválila legislativní změny,
které policii umožnily nasadit proti
protestujícím útočné vojenské zbraně
a brutální sílu bez možnosti trestního
stíhání policistů. Policii může dokonce
pomáhat armáda, a to i bez vyhlášení
výjimečného stavu.

Smuteční po-
chod za demonstranty zabité
policií v městě
Celendín.
© J. Chávez, www.defiendeelagua.pe
© Christian Mohr
Peru:
Represe
a kriminalizace
strana 8—9
Nigérie:
Těžba ropy
v bažinách
a deštných
pralesích

Mapa delty řeky Niger s hranicemi

Rybář na řece
znečištěné
ropou.
Delta řeky Niger v jižní Nigérii se
rozkládá na území devíti států,
má rozlohu asi 75 tisíc km2, na
které žije přibližně 35 milionů
obyvatel – je to tedy mimořádně
hustě osídlený region (více než
450 obyvatel na km2). Za písčitým pobřežím Atlantiku se rozkládají sladkovodní mangrovové
močály a za nimi jsou už deštné
pralesy. Většina zdejších
obyvatel byla tradičně rybáři
a farmáři. Ale v posledních více
jak padesáti letech se v tomto
regionu těží ropa, a to bez ohledu
na charakter prostředí a práva
obyvatel. Těžba ropy změnila
toto území na jedno z nejvíce
ropou znečištěných oblastí
planety.
Zpráva UNDP uvádí, že v období mezi
lety 1976 a 2001 došlo v deltě Nigeru
k více jak 6 tisícům úniků ropy, během
kterých se do prostředí dostaly asi 3 milióny barelů ropy (přibližně 480 tisíc m3).
Z tohoto objemu se podařilo zachytit
pouze necelých 30 %. Údaje ekologických
organizací jsou ještě vyšší. Podle nich
dochází každý rok k více jak 300 únikům
ropy. Jinými slovy, je jen málo dnů v roce,
kdy nedojde k žádné havárii.
To ohrožuje zdraví a ekonomickou situaci místních obyvatel. Vysoké koncentrace uhlovodíků v povrchové a podzemní
vodě už téměř neumožňují rybolov ani
zemědělství. Hladina benzenu v pitné
vodě 900krát převyšuje bezpečný limit
stanovený Světovou zdravotnickou organizací a je tisíckrát vyšší než povoluje
platná norma Nigérie. Ropné skvrny se
často zapalují a to způsobuje značné
škody na vegetaci.
Komunity nemají dostatek pitné vody,
chybí jim zdravotnická zařízení, školy,
přístupové cesty a přijatelné pracovní
podmínky. Ropné společnosti – mezi
nimi Shell, ChevronTexaco, Exxon, Agip
– si snižují vlastní provozní náklady na
ropovody a stále spalují na místě těžby ropy až polovinu zemního plynu,
který se vyskytuje v ropných ložiskách,
protože jeho doprava k pobřeží je pro
ně ekonomicky nevýhodná. Konají tak
v příkrém rozporu s nigerijskou legislativou a i když zplodiny ze spalování
plynu poškozují zdraví obyvatel. SPDC
a další ropné koncerny neposkytují
obyvatelům ani samosprávám žádné
informace o vlivech těžby na jejich
zdraví. Stát však obyčejně nechává
konflikty s ropnými společnostmi pouze
na místních obyvatelích.
strana 10—11
© Alagoa Morriss, ERAction Nigeria
regionu, ve kterém se těží ropa.
Nigérie:
Život
v ropné
velmoci
a děti ve vesnici Ikarama. Za nimi požár
způsobený únikem ropy.
„Od vypuknutí požáru minulou
noc asi v 23:30 jsme až doteď
nemohli spát. Jak vidíte, náš
dům je obklopený surovou
ropou. Proto se cítíme nepříjemně a máme obavy. Snažili
jsme se přestěhovat děti, ale
nebylo to jednoduché. Minulou
noc nikdo v zasažené oblasti
nespal. I dnes máme ještě strach,
protože když se nic neudělá, aby
se zastavil požár, náš dům shoří.
To by bylo, myslím, už opravdu
zlé. Nyní nás znovu ohrožuje
oheň z toho stejného úniku ropy.
Momentálně nemyslím na nic
jiného, než na to, jak se zbavit
nebezpečí běsnícího ohně, opravdu na nic jiného. Prosím úřady,
aby něco udělaly a zbavily nás
problému hořící ropné skvrny…“
Ropa tvoří asi 90 % exportu Nigérie
a přibližně 80 % státních příjmů. Centrální vláda podporuje nekomplikovanou
těžbu ropy a poskytuje výhodné finanční
podmínky pro ropné společnosti, odvolávajíc se přitom na „zájmy státu“. Stát
a mnozí jeho představitelé jsou přímo
zainteresovaní ve společných podnicích
s ropným průmyslem2.
„Ztráta kdysi prosperujícího zemědělství a rybolovu a velmi omezený přístup
k užitku ze současných ropných zdrojů
nastolili v celé oblasti atmosféru násilí…
Vznikly ozbrojené etnické milice, které
vzaly právo do vlastních rukou a praktikují různé varianty zákona džungle.“3
1 Nigeria: Petroleum, Pollution and Poverty in the Niger
Delta, Amnesty International, London, 2009.
2 Nigeria: Oil Pollution, Politics and Policy, Environmental Rights Action/Friends of the Earth Nigeria and
Oilwatch Africa, Oct. 2012.
3 Niger Delta Human Development Report, UNDP, 2006.

Tuto generaci palem v deltě
Nigeru nejdříve zaplavila
ropa a potom stromy shořely.
© Alagoa Morriss, ERAction Nigeria

Paní Patience Freeborn, její manžel

Ropa pronikla na pole, na kterém
tato paní pěstuje maniok, a zničila
jí úrodu. S mačetou v ruce spěchá,
aby zjistila, co se děje.
Spisovatel Ken Saro-Wiwa byl symbolem problematiky delty Nigeru.
Tento zakladatel „Hnutí za přežití
národa Ogoni“, které se domáhalo
účasti na rozhodování o využívání
ropy na vlastním území a spravedlivého podílu na příjmech z její těžby, pracovních příležitostech a rozvojových projektech, byl obviněn
a odsouzen ve vykonstruovaném
procesu za vraždu. Dne 10. listopadu 1995 byl spolu s osmi dalšími
oběšen1.
© flickr.com/sosialistiskungdom
© Alagoa Morriss, ERAction Nigeria
Z VÝPOVĚDI SVĚDKYNĚ PANÍ
PATIENCE FREEBORN:
strana 12—13
Ekvádor:
Plíživý
únik ropy
v pralese
Esmeraldas
Lago Agrio
SetePipeline
ALEJANDRO SOTO
Jedna z obětí úniků ropy z obce
18. listopadu1:
Lago Agrio Parahuaco
Atacapi
Aq ico
u ar
Ri o
Dureno
Guanta
Aguarico
Shushufindi
Sacha
Concession
Boundary
Yelebra
R io
a
Nap
Culebra
Yuca
Yuca sur
Auca
Auca
Sur

Firma Texaco po sobě
zanechala v amazonských
pralesech Ekvádoru asi tisíc
takových neizolovaných
ropných vrtů (místní jim
říkají „piscina“).
„Když jsme sem přišli, bylo tu
všude dost zvěře a ryb a příroda
nám poskytovala vše, co jsme
potřebovali. Ale ropa naše životy
změnila. Řekli nám, že posílí
naši ekonomiku a že bude dobrá
i na léčení revmatismu. To nás
přesvědčilo. Jenže realita je jiná.
Ulice postříkali ropou, jako by to
byl asfalt. Toxické tekuté odpady
odčerpávali do řek a většina divokých zvířat vymřela.
V řekách bylo čím dál méně ryb
a více zvířat se rodilo s poruchami. Nejdříve jsme si mysleli,
že je to boží kletba. Až když
jsme zjistili, že za to může ropa,
začali jsme protestovat. Tehdy
jsme přestali pro ně existovat.
Všechna ropa z cest se nakonec
dostala do potoků a podílela
se na současných škodách,
podobně jako ropa z jejich vrtů.
Pro nás, farmáře a domorodce, znamená nakonec ropa jen
chudobu, mizérii a nemoci; černé
zlato je skutečným prokletím
Amazonie.“
V roce 1967 firma Texaco získala koncesi na těžbu ropy v ekvádorské části
Amazonie na území o rozloze 10 tisíc
km2. Jejím výsledkem byla pravděpodobně největší ekologická katastrofa
způsobená ropnou společností v historii
Latinské Ameriky. Firma „uložila“ za ten
čas přibližně 64 milionů litrů a téměř
290 miliard litrů toxických odpadních
vod do řek a jezer a zanechala po sobě
tisíc neizolovaných vrtů plných ropných
kalů a toxické vody2.
V prosinci 2013 skupina expertů z americké konzultační a inženýrské společnosti
Louis Berger Group, Inc. zjistila3, že těžba ropy firmou Texaco porušovala ekvádorské ekologické normy, podmínky
koncesionářské smlouvy a též mezinárodně akceptované přepravní standardy. To bylo příčinou znečištění půdy, řek
a též podzemní vody na území několika
čtverečních kilometrů nedaleko míst se
studněmi na pitnou vodu. Ty jsou dodnes
znečištěny chemickými látkami, především karcinogeny. Organizace Frente
de Defensa de la Amazonia odebrala
v roce 2013 vzorky půdy a vody z území
Komunity 18. listopadu ve vzdálenosti do
Rumyacu
Cononaco
Texaco’s Ecuador
Concession
Oil Fields
Concession
Boundary
0
5
10
Scale Miles

Mapa Ekvádoru s územím, na které
se vztahovala těžební koncese
firmy Texaco (světlezelená) a ropná
pole (hnědá) – 1964–1992.
1 km od těžební lokality Pozo Shushifindi
č. 61 (kde byly dva ropné vrty a spaloval
se tam zemní plyn)4. Rozbor potvrdil vysoké koncentrace toxických těžkých kovů
jako kadmia a niklu a též uhlovodíků,
které významně překračují povolené limity platné v Ekvádoru. Voda v řekách je
pro jejich vysoké znečištění a velmi nízký
obsah kyslíku životu nebezpečná. Obyvatelé v okolí této těžební lokality si ztěžují
hlavně na kožní onemocnění, problémy
s dýcháním, střevní potíže a rakovinu, též
na ztráty dobytka a pokles výnosů zemědělských plodin.
Zdravotnická organizace Medicus Mundi v roce 2000 konstatovala, že na sousední těžební lokalitě v regionu San
Carlos je riziko úmrtí na rakovinu proti
ekvádorskému hlavnímu městu Quitu
až 3,5krát vyšší a výskyt potratů 2,5krát
vyšší3.
1 Osady a obce v této časti Amazonie se někdy pojmenovávají podle data významných událostí.
2 ASTM (Ed.): Regenwald und Menschenrechte, Luxembourg 2010
3 Louis Berger Group (Ed.): A Rejoinder to Criticisms...,
New Jersey/USA, Dec. 16, 2013 (Odpověď jménem státu
Ekvádor na studie objednané firmou ChevronTexaco)
4 FDA: Levantamiento de Informacion de un Passivo
Ambiental, Lago Agrio, 2013
strana 14—15
© Dietmar Mirkes, ASTM
COCA
Soudní
proces
s firmou
ChevronTexaco
Dalším příkladem občanského odporu proti ropným firmám v Ekvádoru je kečuánská komunita v Sarayaku v provincii Pastaza. Asi 2000
lidí se tam zatím úspešně brání těžbě ropy na svém území
(www.sarayaku.com).
DAVID A GOLIÁŠ
Škody na životním prostředí a zdraví
obyvatel dovedly v roce 1993 až 30 tisíc lidí k podání hromadné žaloby proti firmě Texaco k soudu v New Yorku.
Organizace Frente de Defensa de la
Amazonia (Fronta na ochranu Amazonie, FDA) vznikla o rok později jako jejich
zastupující právnická osoba. Soudní
proces s firmou ChevronTexaco v květnu
2003 převzal Nejvyšší soud státu Lago
Agrio (mezitím totiž firmu Texaco pohltila ropná společnost Chevron). Na základě několika expertíz tento soud 14.
února 2011 nařídil firmě ChevronTexaco zaplatit pokutu 8 miliard amerických

Donald Moncayo (FDA) stojí
u ropné laguny (tzv. piscina)
překryté zeminou.
dolarů jako náhradu škody za sanaci
půdy a řek v regionu. Tuto pokutu soud
později zvýšil na 9,5 miliardy dolarů.
Firma ChevronTexaco rozsudek neuznala. Podle ní nebyl soudní proces
spravedlivý a od newyorského soudu
získala soudní příkaz, podle kterého
není udělená pokuta vynutitelná ve Spojených státech ani v žádné jiné zemi světa. Začátkem října 2012, po odvoláních
na všech stupních soudního systému
USA, Nejvyšší soud na základě uznání
suverenity jiného státu zamítl podnět
firmy ChevronTexaco, který požadoval
zrušení rozhodnutí ekvádorského souVzorky půdy, které
sloužily jako hlavní
důkaz proti firmě
Texaco, Shushufindi,
4.–27. července, 2005.
© FDA

Od roku 2003 pomáhala organizace FDA
soudu identifikovat
lokality s kontaminovanou půdou.
du. Mezitím se firma Chevron (s obratem
229 miliard dolarů a ziskem 21,4 miliard
dolarů v roku 2013) snažila očerňovat
svého protivníka a odmítala cokoliv zaplatit. Ten samý měsíc ekvádorský soud
v Lago Agrio rozhodl, že ve státech, s nimiž Ekvádor podepsal Dohodu o vzájemné právní spolupráci, musí být zkonfiskována všechna aktiva firmy Chevron
Corporation. V Argentině soudní proces
v tomto smyslu zatím selhal, ale odvolací soud v kanadské provincii Ontario
v prosinci 2013 povolil konfiskaci majetku firmy Chevron na území Kanady.
PRECEDENS GLOBÁLNÍHO
VÝZNAMU
Chevron nezanechal svoji otřesnou ekologickou stopu pouze v Ekvádoru. Jeho
ropné havárie zasáhly mnoho míst po
celém světě. Proti této firmě vznikla
dokonce mezinárodní síť (www.antichevron.com). Proces s firmou Texaco je
největší žalobou rozvojového světa proti
ropným koncernům v historii. Jeho výsledek výrazně ovlivní to, do jaké míry si
ropné firmy troufnou nadále ignorovat
ekologická a lidská práva v jejich hostitelských zemích (www.fda.org.ec).
strana 16—17
© ASTM
SARAYAKU – SYMBOL
ODPORU

Povrchová
proplachování
rudy.
Ekosystémy v regionech východního
Konga, kde panuje bezpráví, jsou součástí světového přírodního dědictví díky
jedinečné pestrosti jejich rostlinných
a živočišných druhů. O důsledcích
plýtvání přírodními materiály na životní
prostředí svědčí množství odborné literatury (viz rámeček). Zpráva organizace
Oxfam z března 2008 mezi ně zahrnula
i následující vlivy:
• Opuštěné a nechráněné doly: pozemky zabrané kvůli těžbě koltanu
se nedají dále využít pro zemědělství
ani chov dobytka; kopce a údolí jsou
přeměněné v krátery.
• Degradace lesů: Těžba koltanu si vyžádala vykácení zdravých lesů kvůli
zpřístupnění dolů nebo z důvodu
zabezpečení palivového dřeva pro
horníky.
• Hubení živočichů: Odhaduje se, že
v letech 2000 a 2001 bylo vyhubeno
3700 slonů a většina z 8000 goril.
Většina volně žijících živočichů byla
vystřílena kvůli potravě pro horníky
a jejich rodiny, které ve velkých po-
těžba koltanu.
čtech přesídlili do národních parků,
aby těžili koltan.
• Znečištění vody: Z důvodu odstranění
nežádoucího materiálu se vytěžená
ruda ponoří do vody a proplachuje
se v kanálech ze dřeva nebo vlnitého
plechu, aby se dalo zjistit, zda obsahuje koltan. Tento proces značně
znečišťuje povrchové i podzemní vody.
Odpar vody vegetací v povodí řeky Kongo
působí jako obrovské čerpadlo, které
ovlivňuje proudění vzduchu ve střední
a západní Africe až k oblasti Sahelu.
Podobně jako v povodí Amazonky, po
odstranění vegetace se na stále větších
územích mění vodní režim: zmenšující
se plocha tropického deštného pralesa
je schopna zadržet méně vody a vypařovat ji do atmosféry, to způsobuje
pokles srážek a zároveň se zvyšuje eroze
půdy. Též se snižuje schopnost pralesa
pohlcovat atmosférický uhlík.

Cesta do dolu
na koltan ve východním Kongu.
PUBLIKACE
O EKOLOGICKÝCH
DŮSLEDCÍCH NADMĚRNÉ
TĚŽBY MINERÁLŮ VE
VÝCHODNÍM KONGU:
Pole Institute, Goma / Congo:
Le coltan et les populations du
Nord-Kivu.
Zprávy organizací Human Rights
Watch, Amnesty International
a Global Witness.
Články v časopisech, například
Congo-Afrique vydávaného organizací CEPAS, Kinshasa.
Centre d’Etude de la région des
Grands Lacs d’Afrique: Ročenka
L’Afrique des Grands Lacs,
University of Antwerp.
strana 18—19
© Mark Kraemer, www.markcraemer.com/conflict-minerals

Kanál na
© Responsible Sourcing Network
© Mark Kraemer, www.markcraemer.com/conflict-minerals
Kongo:
Zničené
prostředí
Sestaveno ve spolupráci
Climate Alliance
ASTM /
Climate Alliance Luxembourg
www.astm.lu
www.klimabuendnis.lu
Climate Alliance of European Cities
with Indigenous rainforest peoples
(CAI)
www.climatealliance.org
Climate Alliance Austria
www.klimabuendnis.at
Crossing Borders / Dánsko
www.crossingborders.dk
Nadace Partnerství /
Česká republika
www.nadacepartnerstvi.cz
Friends of the Earth-CEPA /
Slovensko
www.priateliazeme.sk/cepa
Védegylet Egyesület / Maďarsko
wwvedegylet.hu
Formabiap-Aidesep / Peru
www.formabiap.org
FDA / Ecuador
www.fda.org.ec
Greenpeace Luxembourgh
www.greenpeace.org/luxembourg
FEDEPAZ / Peru
www.fedepaz.org
CROSSING BORDERS
Creating Space for Dialogue
Ani si neuvědomujeme, jak naše každodenní používání mobilního telefonu nebo počítače zatěžuje životní
prostředí a ničí životy lidí jinde ve světě. Tyto předměty naší denní potřeby obsahují malé množství vzácných
sloučenin, které je třeba vytěžit a zpracovat. Měli bychom vědět, že některé těžební společnosti získávají přírodní
suroviny způsobem, který je v dnešní době neakceptovatelný.
Zlato nebo tantal, ale též ropa, se dobývají mnohdy způsobem, který nebere ohled nejen na životní prostředí,
ale ani na práva lidí a komunit, které v územích dnešních dobývacích prostorů žili po mnoho generací. Co s tím
můžu dělat já? Stačí o tom alespoň přemýšlet, zda opravdu musím dnes vyjet do práce autem nebo nepotřebný
počítač či mobil odevzdat ve sběrně elektronického odpadu.
Nadace Partnerství pomáhá lidem, aby chránili a zlepšovali svoje životní prostředí. Poskytuje jim k tomu
granty, odborné znalosti i služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje výsadbu stromů, ochranu přírody, šetrnou
dopravu a turistiku, využívání obnovitelných zdrojů energie a kvalitní veřejná prostranství. Během 24 let naší
existence jsme podpořili více jak 3000 projektů ve výši téměř 300 miliónů korun.
Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku tvoříme
asociaci Environmental Partnership Association.
www.nadacepartnerstvi.cz