Definice veřejných financí

Transkript

Votava knihy Offshore _ Veřejné finance
Definice veřejných financí
Finanční vztahy mezi ekonomickými subjekty za předpokladu, že jedním ze zúčastněných
subjektů je stát.
Ekonomické subjekty – domácnosti, firmy, stát
„Hra o zdroje“
Limitované zdroje x nelimitované potřeby ekonom. subjektů => spor. Řešení – plán, trh
Zdroje --> „Hráči“ – domácnost, firmy, stát
1) Domácnosti → stát
DANĚ – povinná finanční platba ek. subjektů vůči
státu
 Majetkové daně (dědická, darovací,
z pozemku, silniční) – ne příliš důležitá,
klesající význam
 Důchodové daně (daň z příjmu FO)
 Daň ze spotřeby – rostoucí tendence
o Univerzální (na vše - DPH)
o Selektivní daně (akcízy), nízká
cenová elasticita – nafta, benzín,
alkohol, cigarety
2) Firmy → stát
DANĚ
 Důchodová – daň z příjmu PO (DPPO) –
sazba DPPO je důležitým konkurenčním
prvkem v rámci EU
3) Stát → firmy
 DOTACE – přesun peněž do
soukromého sektoru
o Účelové dotace (např. dotace na produkci řepky olejky),
jen na konkrétní produkci, stát ovlivňuje chování firmy
(důch. i subst. efekt)
Důchodový efekt – navýšení rozpočtového omezení
Substituční efekt - stát přes dostace ovlivňuje charakter a
strukturu výroby, mnohdy i objem výroby (př.
o Neúčelová (volná) dotace – zde není určen důvod a směr,
jakým mají být peníze využity, pouze vyvolává
důchodový efekt (nemění chování, pouze rozpočet frimy)
Každá dotace vyvolává deformaci
v ceně (viz potraviny – zemědělství)
1
4) Stát → domácnosti
TRANSFERY – nejdou za ekonomickým výkonem domácností, ale mají sociální
charakter (věk --> překročíme určitý věk, máme nárok na transfer starobní důchod,
nemoc --> nemocenské dávky, rodičovské příspěvky, nezaměstnanost --> dávky
v nezaměstnanosti
Charakteristiky veřejných financí
1) Nedobrovolnost
 všechny veřejné vztahy musí mít oporu v zákoně, do vztahů se vstoupit musí,
vyřčeny sankce za porušení
 vyvolává dva efekty: snaha minimalizovat daňovou povinnost a maximalizovat
zisk od státu → nutná kontrola, kontrola dotací prováděna nejvyšším kontrolním
úřadem (NKÚ), transfery kontrolují ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV),
daně kontrolovány finančními úřady - stojí také peníze
2) Neekvivalence
 Není rovnost mezi odvodem státu a zisku od státu => SOLIDARITA, při vysoké
solidaritě vzniká ek. problém: „past nezaměstnanosti“ – nevyplatí se hledat si
práci (vysoký stupeň solidarity Švédsko --> vysoké daně), sol. představuje určitou
garanci sociálního smíru, (solidarita mladých dom. se staršími, solidarita
nemocných se zdravými, solidarita zaměstnaných s nezam.)
3) Nenávratnost
 Nemohu reklamovat daně, že byly špatně využity
Funkce veřejných financí
1) Stabilizační
2) Redistribuční
3) Alokační
Ad 1) STABILIZAČNÍ
 Stabilizace ekonomického vývoje,
makroekonomické veličiny, např. q
(tempo růstu HDP), míra
nezaměstnanost, míra inflace, saldo
platební bilance BP. Oscilace je
nákladná (i směrem nahoru –
přehřátí)
 Nástroje ke stabilizaci:
 vestavěné stabilizátory – umí
reagovat na změnu ek. veličin,
např. progresivní zdanění (ale i
lineární), výplata dávek
v nezaměstnanosti
Míra reakce
na požadavky
voličů
období voleb I
období voleb II
2
Období

diskreční opatření – reagují na danou potřebu, potřeba
nejprve schválit => časové legislativní zpoždění kvůli
vyžadování souhlasu legislativy, např. šrotovné,
zavedení mimořádné daně, povodňová daň v ČR,
jednorázové dotace, jednorázová daňová povinnost,
mimořádné transfery. Diskrečení opatření jsou často
pouze pro politické účely (získat voliče), nikoli
ekonomické

lidé chtějí slyšet:
a) snížení daňové zátěže
b) zvýšení se výdaje na
školství/kulturu/zdravotnictví
….
Ad 2) REDISTRIBUČNÍ
 Mimoekonomické důvody --> SPRAVEDLNOST. př. daně - Spravedlnost by neměla být
horizontální (ve smyslu stejného důchodu, stejné nezaměstnanosti, stejně nemocní…), ale
vertikální (pokud jsou mezi obyvateli rozdíly, musí být zohledněny v daních a sociálních
dávkách – pokud má někdo vyšší základ, měl by platit vyšší daň)
 Měření spravedlnosti: Nástroje (Lorenzova křivka, Gini koef.)
i.


Lorenzova křivka
Ukazatel měření
redistribuce
Při regresivním zdanění –
doprava dolů, při
progresivním zdanění –
doleva nahoru
(spravedlnější)
Mimoekonomické cíle
o dosažení spravedlnosti v rámci rozdělení
důchodů a bohatství ve společnosti
ii.
Lorenzova křivka
iii.
procento
důchodu
100
křivka absolutní
rovnosti
80
odchylka od
absolutní rovnosti
60
skutečné rozdělení
důchodu
40
Giniho koeficient, mezi
0 a 1, čím blíže 0, tím
více rovnoměrnější, (1jeden člověk má veškerý
důchod), celosvětově má
rostoucí tendenci
křivka
absolutní
nerovnosti
20
0
20
40
60
80
100
procento obyvatel
iv.
v. Gini koeficient
vi. G = B / 0,5 = 2B = 1 – 2A, kde:
vii.
A - plocha pod Lorenzovou křivkou,
viii.
B - plocha mezi osou kvadrantu a Lorenzovou
křivkou.
-
př. v zemích, kde je velká sociální nerovnost se vynakládá větší množství financí na
vnitřní bezpečnost, když budu měnit giniho koef. nahoru --> rostou náklady na VB
3
 Nástroje pro redistribuci
a) Transfery – výdajové nástroje
 Jednotné, např. rovný starobní důchod (horiz. spravedlnost) – menší
náklady na obsluhu = efektivní systém
 Rozdílné, vertikální spravedlnost, dražší
b) Daně – příjmové nástroje
 Regresivní zdanění – s růstem důchodu klesá daňová sazba, horizontální
spravedlnost, tzv. „daň z hlavy“
Důchod
Paušální daň
(platí ji každý ve
stejné výši)
1 000
1 000
1 000
10 000
20 000
30 000
Daňová
sazba (daň/
důchod)
10 %
5%
3,3 %
 Lineární zdanění – horizontální i vertikální zdanění
 u ČR od roku 2008, je cca 22%, ale v zákoně se píše že 15% (+
6,5%)
Důchod
10 000
20 000
30 000
Daňová sazba
10 %
10 %
10 %
Daň
1 000
2 000
3 000
 Progresivní zdanění - Nejdříve vymezíme daňová pásma
Daňové pásmo
1 - 10 000
10 001 - 20 000
20 001 - 30 000
Daňová sazba
10 %
15 %
20 %
o Klouzavá progrese – v ČR do 31. 12. 2007 (používá se v Německu,
Fr.,..)
Důchod
10 000
20 000
Výpočet
10 000 * 0,1
10 000 * 0,1 +
Daň
1 000
2 500
4
30 000
10 000 * 0,15
10 000 * 0,1 +
10 000 * 0,15 +
10 000 * 0,2
4 500
o Stupňovitá progrese
Důchod
10 000
20 000
30 000
Výpočet
10 000 * 0,1
20 000 * 0,15
30 000 * 0,2
Daň
1 000
3 000
6 000
Ad 3) ALOKAČNÍ
Proč? – Mikroekonomické důvody způsobí nefunkčnost ceny. Snaží se korigovat chyby trhu
 Externality – zvláštní stav, kdy na trhu působí jen jeden subjekt (užitek nebo náklad)
o Kladné (např. peníze na vědu a výzkum, školství) – snaha podpořit produkci –1.
daňové zvýhodnění (nižší sazbou, nulovou sazbou, účetně zrychlenými odpisy), 2.
přímé finanční prostředky – podpora prostřednictvím dotací
o Záporné (je náklad a není užitek, např. životní prostředí) – snaha omezit produkci
– nástrojem je uvalení mimořádné daně
 Poručnické statky (paternalistické, statky pod ochranou)
o Ze zákona nařízená spotřeba (povinná školní docházka, preventivní prohlídky,
povinné očkování), tj. musí se na to vyčlenit peníze, nespotřeba by znamenala
vyšší náklady
 Informační asymetrie
o Převaha informací na jedné (z pravidla na nabídkové) straně deformuje cenový
mechanismus (např. zdravotnictví – převaha na nabídkové straně, kterou tvoří
zdravotnická zařízení)
 Veřejné statky
o Nevylučitelnost a ve spotřebě – „černý pasažér“ – spotřebavává, ale neplatí
o nedělitelnost – C1=C2=,... všichni mají stejnou spotřebu
o nerivalita, nesoutěživost ve spotřebě
o mezní náklady = 0
- pokud platí všechny tyto charakteristiky = ČISTÝ VEŘEJNÝ STATEK (př. statek
národní obrana, kt. je plně financován z veřejných rozpočtů)
- SMÍŠENÉ VEŘEJNÉ STATKY –pokud neplatí některá z charakteristik, doporučuje se
finanční spoluúčast státu při jejich zabezpečení
 u soukromých statků (funguje cena) --> existuje zde vylučitelnost přes
cenu ( př. nikdo nám nezakázal si koupit Jaguára, ale nemam na něj)
 u soukr. --> dělitelnost – každý může realizovat vlastní spotřebu a mohou
omezovat spotřeby ostatních subjektů: c1+c2+ ,...
 rivalita ve spotřebě – subjekty budou soutěžit, kdo toho více spotřebuje
(př. výprodeje)
 mezní náklady > 0
5
Nástroje k alokaci
 Přes daňová zvýhodnění či znevýhodnění
 Dotační politika (investiční pobídky)
VLÁDNÍ SELHÁNÍ
Důvody, proč dochází k vládním selháním
o časový – časový nesoulad mezi určitou potřebou zásahu a mezi konkrétním zásahem,
časové zpoždění, legislativní zpoždění, realizační zpoždění, informační zpoždění
o informační – týká se množství a kvality( kvantita i kvalita mohou být fin.náročné)
informací, na základě jakých informací budeme dělat určitá rozhodnutí
o vláda neodhadne reakci soukromého sektoru na přijaté opatření (např. snaha
vyhnout se daním, na druhé straně maximalizovat zisk od státu). Např. daň z oken
(některé se zazdily, změnil se architektonický sloh), daň z ovocných stromů (káceli se
ovocné stromy), oddělovací mříže v autech (odpočet DPH), rozestavěné stavby
(daňově výhodné)
o absence bankrotu v oblasti VF – špatná opatření (např. zákony) mají dlouhé trvání,
je obtížné je eliminovat, např. u části majetkových daní jsou náklady na výběr
majetkových daní jsou vyšší než vybrané daně (př. USA: 1964 zavedeny speciální
zdravotnické programy Medicare a Medicaid --> jeden pro starší obyvatelstvo – máš
určitý věk, dostáváš příspěvky z tohoto programu, pro sociálně slabší – příspěvky
z tohoto programu ---> migrace obyvatelstva v důsledku veřejných výdajových
prostředků, proti výdajům postaveny příjmy --> V>P – deficit, absence bankrotu
prodlužuje trvání neefektivních programů)
o byrokracie
- tendence k rozpínavosti, počet úředníků, mají informační monopol, maximalizace
vlastního prospěchu (z peněz daň. poplatníků), neochota akceptovat lepší
technické vybavení, maximalizovat objem fin. prostředků o kterých rozhodují,
snaha o maximalizaci moci
- snaží se minimalizovat čas, který nad tím stráví, ale chybí snaha minimalizovat
náklady (Niskan model),
náklady,
přínosy
C
E
V
C
V
Q*
Qb
množství
veřejného statku
6
Teorie veřejné volby
 zkoumá – volební pravidla, chování voličů, chování politických stran, chování státní
byrokracie, druhy kolektivního rozhodování, vyjednávání mezi hráči na politickém trhu
 volební proces – kolektivní rozhodování může mít formu přímé demokracie nebo
reprezentativní demokracie

Politický trh
o na straně nabídky – politické strany, nabídka musí být zajímavá a velmi obsáhlá
(volební programy)
o na straně poptávky – voliči
o na obou stranách – zájmové skupiny (nátlakové), byrokracie
o charakteristika politického trhu:
 racionální ignorace voličů (C > B), volič je velice racionálně chovající,
nezúčastní se voleb – než zjistí a porovná nabídku – jeho náklady na to jsou
větší, než to, co z toho získá
 krátkodobý horizont – preference aktivit s krátkodobým efektem (a co je
rychle vidět)
 politická rozhodnutí uvádí do praxe byrokracie – nevolená, ale jmenovaná
(nemusí mít na to zájem)

VOLIČI
 rovnost hlasů
 tajná volba
 právo býti zvolen (způsobilost k právním úkonům + věkové hranice)
 axiom úplnosti – volič umí uspořádat varianty v souladu se svými
preferencemi
 axiom tranzitivity – pokud volič upřednostňuje A před B a B před C,
pak A před C
 axiom výběru – volič vybírá variantu, která max. jeho uspokojení

BYROKRACIE
 monopol na informace
 tendence rozpínavosti (rostoucí mzdové náklady a počet
zaměstnančů)
 maximalizace prospěchu = maximalizace rozpočtu, o kterém
rozhodují a minimalizovat práci, o které rozhodují
 vytváří zdání nepostradatelnosti (např. pomoc při vyplňování
složitých dokumentů – daňové přiznání apod., bez nich se to
nezvládne)
7

ZÁJMOVÉ SKUPINY
 snaha max. užitek
 společní ekonomický zájem
 daňový poradci – snaží komplikovat daňovou legislativu, aby měli
dost práce a jejich cena stoupne, i když tvrdí opak. Navíc se snaží
ztížit vstup do daňové komory, aby jich nebylo moc
 lékaři – výrazná informační asymetrie. Např. lidé připojištění na
lékařské zákroky podstupují větší množství operací
 právníci – nikdy nebude přijat zákon jdoucí proti právníkům – všichni
se znají
 stejná škola
 místo odkud pochází, patrné při druhém čtení státního rozpočtu –
mažou se rozdíly pol. stran, ale shlukují se např. podle krajů
 myslivci
 nástroje zájmových skupin pro prosazení svých ekonomických zájmů
o poskytování selektivních informací voličům prostřednictvím
masmédií
o poskytování selektivních informací vybraným voličům
(poslanci, senátoři, ministři), informace předávány např. na
golfových turnajích, honech, společenských akcích apod.
o podplácení, přímé – zákon stanovuje tvrdé tresty, nepřímé
podpláceni – byt/stavební pozemek za zajímavou cenu,
farmaceutické firmy
o demonstrace, stávky
o podávání žalob u mezinárodních soudů
Pravidla kolektivní volby

rozhodování jednotlivce (diktátorské)

jednomyslné shody (konsensuální)
+ Pareto efektivní (nikdo si nepohorší), ale
- vysoké transakční náklady (časové a finanční ztráty) a problém – právo veta,
obchodování s hlasy

většinové pravidlo
o prostá (stanoven počet souhlasných/záporných hlasů – musí být více než 50 %),
všech x přítomných
o kvalifikovaná většina (buď 2/3 nebo 3/5 většina) – omezuje počet hlasů, které
byly proti
o relativní většina – ten kdo má nejvíc (může být méně než 50%)
o Condorcetovo pravidlo – konfrontace každé varianty s každou, vítězí ta, která
vyhraje nad každou z variant, může se dospět k cyklickému hlasování
o cyklické hlasování – hlasovací paradox, nelze určit jednoznačně vítěze
8
-
3 voliči (A, B, C) rozhodují o 3 návrzích státního rozpočtu, varianta N 800
mld, varianta S 1150 mld, varianta V 1480 mld
-
postavíme jednotlivé varianty proti sobě
N x S = 2:1 => N
S x V = 2:1 => S
na základě toho neumíme určit vítěze, budeme
V x N= 2:1 => V
volit postupné rozhodování – použijeme 2 kola
1. kolo N x S => N
N x V => V
2. kolo N x V => V
takto to můžeme udělat ještě dvakrát (opět 1. a 2. kolo – vždy vyjde jiný
vítěz, záleží, jaké proti sobě postavíme první varianty - může docházet ke
zneužitý
o pluralitní hlasování – každý volič má k dispozici více bodů v závislosti na počtu
variant, 1. varianta 1 bod, 2. varianta 2 body, 3. varianta 3 body atd….vyhraje ta
varianta, která má nejméně bodů
o na základě přidělování bodů – každý volič obdrží stejný počet bodů a
preference si ohodnotí sám (např. 1. varianta 70 bodů, 2. varianta 2 body apod.),
je možné zneužití pomocí podmínek pro bodování (např. omezení maximální
počet bodů pro 1 variantu, nebo kolika variant se musíme zabývat)
o Bordův počet - vážené pořadí. Přiřazuje se pořadí určitá váha (stanovena
expertně), nebezpečí – kdo bude rozhodovat o váze
9
o politik altruista – politik, který se rozhoduje ve veřejném zájmu, vadí ostatním politikům,
nedopadá dobře
o volič medián – statistický pojem, tzv. poziční diktátor, při určitém způsobu rozhodování je
nejdůležitějším voličem, dá se aplikovat při lichém počtu voličů a při většinovém hlasování
o vězňovo dilema
o 1. varianta – kooperativní chování – ani jeden z nich nepráskne toho druhého,
dostanou 5 měsíců
o 2. varianta – jeden z nich mluví, udá kolegu – jeden propuštěn, druhý na 10 let do
vězení
o 3. varianta – oba nekooperativní – oba odsouzeni na 2 roky
o v případě opakovaných her/vztahů je zvolen kooperativní styl, pouze pokud hra
končí, začne podrazáctví
o způsob chování, ale nejen voličů, ale i na příkladu bankovních poplatků atd.
Státní rozpočet
o 2009, příjmy kalkulovány při předpoklad růstu HDP 4,8 % (ale odhady jsou nižší)
o plán (souslednost), zákon (ale chybí sankce za porušení), bilance (účetní pohled – jaký
účetní pohled byl zvolen), nástroj hospodářské politiky (nástroj k ovlivňování
hospodářského cyklu)
o rozpočtové zásady
o úplnost
o jednotnost (vždy stejné položky)
o reálnost (nejen přání, ale musí respektovat vývoj ekonomiky)
o každoroční sestavování a schvalování (ne vždy kryto s kalendářním rokem)
o publicita (není tajný dokument, ale veřejně přístupný)
o vyrovnanost (každoroční?, v rámci hospodářském cyklu?)
o rozpočtová skladba – závazná klasifikace příjmů a výdajů podle různých hledisek,
(využívá číselné kódy)
o odpovědnostní klasifikace, kapitolní členění (různá ministerstva, BIS, Senát, NBÚ
atd.)
o druhová klasifikace, zajímá nás ekonomická podstata výdajů (kolik je běžných a
jaké jsou kapitálové) a příjmů (daňové x nedaňové)
o odvětvová klasifikace, pro mezinárodní srovnávání, porovnání hlavně výdajových
položek (např. zemědělství, obrana, atd.)
o konsolidační – odstraňuje případné duplicity
o rozpočtový proces
1.tvorba rozpočtu, cca 4 měsíce, u nás do 30.9
2.schvalování, cca 3 měsíce, do 31.12
3.plnění, 12 měsíců
4.kontrolní, cca 4 měsíce
10
ad 1) tvorba rozpočtu
o nabídkový přístup k tvorbě rozpočtu, financování existujících institucí,
nejdůležitější jsou správci kapitol, nesleduje se příliš kvalita výstupu a
institucí, tento přístup zaručuje, že nedojde ke zrušení žádné instituce
(nepůjdou proti sobě), používá se metoda indexová (vychází se z minulého
vývoje a indexuje se přes očekávanou inflaci)
o poptávkový přístup – rozpočet vytvářen na základě veřejného zájmu, ale kdo
bude vyjadřovat veřejný zájem?? volením určitých stran. Používá se metoda
výkonového rozpočtování (peníze jdou za poskytnutým výkonem, ne institucí
– musí být vytvořeny výkonové ukazatele). Např. výkon – kolik maturantů na
škole, tolik peněz – problém – naschvál by se mohly maturitní vysvědčení
rozdávat, musí se hledět také na kvalitu (např. státní maturita)
o s nulovou bází – nebere do úvahy minulý vývoj, zdůvodňování veškerých
položek, umožňuje zavádět nové prvky, nové instituce. Velká nevýhoda –
zdlouhavé, spíše zajímavý teoretický koncept
o programové rozpočtování – peníze teče na program (např. prevence proti…,
vysokoškoláci atd.), aplikace výkonových ukazatelů
ad 2) schvalování rozpočtu
o 1. čtení – zafixování výdajů a příjmů, schválen případný deficit, EU chce, aby
deficit byl max. 3% HDP (fiskální deficitní pravidlo)
o 2. čtení – pozměňovací návrhy, tzv. porcování medvěda (kupování si voličů),
např. v minulém roce 1568 pozměňovacích návrhů, 400 návrhů stihli za 6
hodin!! Neví se, který poslanec dal jaký návrh (mohl by být trestně
odpovědný)
o 3. čtení – klidnější, když se to nestihne – rozpočtové provizorium (dražší než
normální)
ad 3) plnění rozpočtu
o časový nesoulad mezi příjmy a výdaji = deficit v průběhu rozpočtového roku
– emise státních pokladničních poukázek, omezen přístup na trh se státními
pokladničními poukázkami. Schválen kalendář vydávání – schvaluje se
současně se SR
o vysoké příjmy v červnu (daňová přiznání) a v prosinci (zřejmě z DPH),
největší výdaje v prosinci – musí utratit to co jim zbylo – nedá se převádět
ad 4) kontrolní
o státní závěrečný účet – zpráva o hospodaření v uplynulém roce
o musí obsahovat, jak se bude řešit nadbytečný deficit….pokračování příště.
Jak řešit nadbytečný deficit
a) financování z přebytku minulých let
b) fiskální restrikce (před volbami politická sebevražda)
11

příjmová strana (růst daňové zátěže)
o
musí být s ohledem na daňovou kvótu, jedině pokud
daňová kvóta dovoluje nárůst, jinak by docházelo k daňovým únikům
o
daňová kvóta – makroekonomický ukazatel
o
jednoduchá daňová kvóta = daně / HDP
o
složená daňová kvóta = daně + SZ + ZP / HDP
SZ
(sociální zabezpečení), ZP (zdravotní pojištění)
o
způsoby zvýšení daňové zátěže:

růst daňové sazby

zavedení nové daně

rozšíření daňového základu

snížení počtu odečitatelných položek
 výdajová strana – omezování výdajů
c) z výnosu z prodeje státního majetku
 určení co bude prodáváno a komu
d) dluhové řešení
 emise státních dluhopisů, nejčastější
Veřejné výdaje
Finanční prostředky, které jsou alokovány přes veřejné rozpočty na plnění určitých funkcí
(alokační, stabilizační, redistribuční).
Ukazatele
 absolutní (nízká vypovídací hodnota), často demagogický kontext
 podílové ukazatele
12
o podíl veřejných výdajů na HDP, pohybuje se od 30 % do 60 %, v ČR je to 0,48.
Pokud např. daňová kvóta 0,31 a podíl veřejných výdajů na HDP 0,47, znamená to
deficit
o elasticita veřejných výdajů, procentuální změna VV / procentuální změna HDP.
Pokud větší než 1 – rostoucí váha veřejných výdajů
VVt+1 – VVt
-------------------
VVt
----------------------------------
HDPt+1 – HDPt
-------------------
HDPt
Faktory ovlivňující veřejné výdaje
1. Demografický faktor
 počet osob a jejich věková struktura, prodlužování střední délky života (stárnutí
populace a zároveň snížení porodnosti), demografická struktura v ČR uměle
deformována (propopulační opatření finančního rázu, funkčnost ale krátkodobá)
 rozdělujeme na skupiny
 předproduktivní věk (0-14), veřejné výdaje na tuto skupinu vyšší než příjmy, které
tvoří
 produktivní věk (15-65), VV < P, školství, zdravotnictví, bytová politika,
aktivní/pasivní politika nezaměstnanosti, daňové výdaje (krácení příjmů z titulu
odpočtu)
 postproduktivní věk (65+), VV > P, starobní důchody, zdravotnictví, výstavba
domovů důchodců, sociální služby, doprava (zvýhodněné jízdné nebo zdarma)
2. Cenové pohyby – lze odstranit používáním stálých cen
3. Politický cyklus – souvisí s předvolebními sliby politiků voličům
4. Sociální politika – rozsah solidarity, jak jsou dávky konstruovány
5. Válečné konflikty, přírodní katastrofy… - vždy z veřejných výdajů, také se ničí některé
zdroje příjmů
6. Věda, technika, výzkum… (aplikovaný výzkum ze soukromých zdrojů)
7. Urbanizační proces (infrastruktura – velmi drahé)
Vybrané teorie vysvětlující růst veřejných výdajů

Baumolův zákon – rostou-li náklady na jednotku produkce ve veřejném sektoru. Růst
produktivity práce znamená nárůst mezd v soukromém sektoru, ve veřejném sektoru nelze
z objektivních důvodů dosahovat takové produktivity práce jako v soukromém, to vede
k velké disproporci mezi mzdami v soukromém a veřejném sektoru. Soukromý sektor
přeplatí lepší „lidi“, proto dojde ve veřejném sektoru (nátlak odborů atd.) k růstu mezd
(rostou rychleji než produktivita práce)
13

Teorie státu blahobytu – předpokládá/zdůrazňuje rovný přístupu k určitým statkům a
službám (rovný přístup k zdravotním službám za cenu vysoké daňové kvóty, to vede k růstu
výdajů)

Teorie prahového efektu (posunového
efektu) – v době válek prudce vyletělo
daňové zatížení. Proč obyvatelstvo nesvrhlo
vládu?? Ve výjimečných situacích jsou
ochotni vydávat více, po válce se ale válečné
výdaje změnili na civilní výdaje, zpátky už
daňové zatížení nekleslo, viz obr.

Wagnerům zákon – růst VV je spojen
s růstem HDP na obyvatele. Zdůrazněn
sociální aspekt – pokud roste produktivita
práce, stát by se měl o osoby lépe postarat

Demonstrační efekt – veřejné výdaje rostou
z titulu poměřování životní úrovně
s obyvateli z jiných států
Problematika hodnocení VV
Pojmy:
 veřejné výdaje – jakákoli výdajová aktiva vlády
 veřejné programy – výdaje s určitým (sociálním) cílem, který se již realizuje/připraven
k realizaci
 veřejný projekt – budoucí výdajové aktivity/návrh
Obecný postup analýzy a hodnocení v oblasti alokace VV
o
identifikace potřeb a cílů – jakou bude naplňovat potřebu, cíl musí být
kvantifikován, ověřitelný a reálný
o
identifikace selhání trhu – PROČ (ekonomická argumentace + redistribuční)
Proč to není zabezpečeno ze soukromým zdrojů? Velmi často je redistribuční důvod
subjektivního charakteru (zneužití politiky a nátlakovými skupinami)
o
stanovení množiny řešení , omezení: časové, finanční, prostorové

formální řešení (abstraktní ) – jde to, ale…. (vyvlastnění, zvýšení daní…)

reálné řešení (konkrétní) – lze bez významných změn

možnosti řešení – veřejná produkce x regulovaná produkce
14
Př:
Cíl – nárůst počtu vysokoškoláku ve věkové kategorii 19 – 25 let o 15% do 2012
Proč?
 externalitní dopady – většinou kladné, ale mohou i záporné, chytří lidé dělají
sofistikované zločiny
 veřejné statky smíšeného typu
 absence zápůjčního kapitálu na studium všech zájemců
Varianty řešení
 veřejná produkce = státní VŠ
o zdarma – velmi brzy rozpočtové omezení – selekce studentů, kteří budou studovat
o školné – jak určit?? Podle nákladů na studium? Budoucích příjmů absolventů?
 regulovaná produkce = soukromé VŠ (stát ohlídává kvalitu – akreditace)
o plné školné
o částečně hrazeno státem
Ekonomické ohodnocení variant
1. Důchodový efekt –nárůst rozpočtového omezení, ale struktura konstantní)
2. Substituční efekt
3. Hmotné efekty – lze vyjádřit v penězích x Nehmotné efekty (např. podchod zachrání
ročně 3 životy)
4. Vnitřní (efekt pro toho, kdo financuje) x Vnější (efekt i pro toho, kdo nefinancuje,
pokud ve velkém objemu, měl by přispět, např. záplavová opatření u hranic s Německem)
Příklad efektu v krátkém a dlouhém období
Finanční podpora mladým rodinám na nájemní bydlení, věk do 30 let, po dobu 5 let
15
V krátkém období je elasticita poptávky poměrně nízká, po finanční podpoře se poptávka posune
do D´, zvýší se sice množství nájemních bytů, ale více se zvýši cena nájmu = zlepšení finanční
situace majitelů bytů
V dlouhém období dochází ke zvýšení elasticity poptávky (postavení, zrekonstruování bytů),
dojde k poklesu nájmů vzhledem ke krátkému období.
Tento zásah deformuje cenové hladiny na trhu s nájmy
Příklad je špatně – správně je, že nejdříve je křivka NABÍDKY velice strmá a v dlouhém období
dojde ke zvýšení elasticity poptávky – ale efekt to má samý jako viz nahoře, jen trošku jinak
namalovat
Metody hodnocení projektů financovaných z VV
-
nákladově výstupové ohodnocování – metody porovnávají vstupy a výstupy, tzv.
jednokriteriální metody, C….costs, A…analysis
1. CMA
M…minimalizace nákladů, vybírá výdajový projekt při minimálních
nákladech, náklady měřeny v peněžních jednotkách, výstupy se neměří,
nezajímají nás
předpoklad – výstupy všech hodnocených variant jsou absolutně shodné!! –
např.25 km dálnice (shodný objem a jednotka)
zádrhel – umíme dobře ocenit náklady? (náklady také mohou být hmotné –
vyjádřené pomocí peněz, ale i nehmotné – nejsme schopni vyjádřit v penězích)
u stanovení nákladů je možno použít různé metody – např.
 průmyslově-inženýrská metoda stanovení nákladu (jsou sumarizovány
jednotlivé dílčí nákladové položky)
 parametrická – stanoveny náklady na parametr výstupu na základě
porovnávání s obdobným výdajovým projektem, je to expertní odhad, musí
být možnost z něčeho to odvodit
- u obou metod musíme brát v úvahu faktor čas – přepočtení na současné
hodnoty
16
2. CBA
B…poměřování nákladů a užitku – oboje je vyjádřeno v penězích, tj.
aplikovatelné pouze pokud umíme vyjádři. Použití komplikováno opět faktorem
času
a) B/C = max, vybereme tu variantu, kde je tento podíl nejvyšší, pokud
menší než 1, je to neefektivní
b) C/B = min, hledáme minimální náklady na jednotku produkce
můžeme použít jakoukoli z těchto dvou variant, vybrána stejná varianta
c) B – C = max, zjištění přes čistý užitek. Pomocí a)+b) a c) můžeme vybrat
jinou variantu – dáváme přednost a) a b).
V případě, že je realizován reálný finanční výnos, je lepší realizovat c).
Opět potřeba
vypočítat současnou hodnotu budoucích užitků – PV, při výpočtu nutná
znalost diskontního faktoru r´ (něco, co znehodnocuje budoucí užitek, čím
vyšší disk. faktor, tím výraznější míra znehodonocení – tím větší
preference současné spotřeby, znamená to preference výdajových
programů s krátkou dobou trvání (2,3 roky). Kdo ale určuje r´?? –
diskontní faktor můžeme odvodit od úrokové sazby ze státních dluhopisů
3. CEA
E…efektivnost
aplikovatelná za těchto předpokladů: hodnocené varianty mají výstup ve
shodných jednotkách (ne peněžní)
rozdíl mezi CMA a CEA – CMA – absolutně shodný výstup, CEA – pouze
výstup ve stejných jednotkách
např. školící programy – určujeme náklady na jednotku výstupu – budeme
vybírat tu variantu, kdy se vyškolí jeden pracovník nejlevněji, počítáme s tím, že
všechny proškolené osoby z toho vyjdou stejně vzdělané
4. CUA
U…užitečnost, náklady respektuje pouze hmotné
hodnotí užitečnost výstupu – výstup neomezíme pouze na cenu, počet osob,
km,… ale hodnotíme podle více kritérii :
 ekonomická kritéria – kolik to stojí, provozní náklady, garantovaná cena
oprav
 časová kritéria – kdy to bude realizováno/termín dodání, kdy by byla
realizována případná oprava
 technická kritéria – např. pokud armáda nakupuje transportéry, kromě
ceny je samozřejmě důležité, jak je to výkonné (rychlost, obojživelník,
spotřeba PHM…)
 „legislativní“ kritéria (kritéria kvality) – jak kvalitní je ten, kdo to bude
dodávat/realizovat – např. atest kvality apod.
musíme určit váhu jednotlivých kritérií
 každé kritérium stejná váha
 pomocí známek
17
-
 pomocí bodů
 procentní plnění
 přiřazení vah – vede k různým výsledkům, zjistíme váženou užitnost –
vyhrává ta s nejvyšší
 expertně (subjektivní vnímání)
 párové srovnání
metoda používaná při výběru veřejných zakázek v ČR, velice složitá
při předkládání výdajových programů je potřeba respektovat politické
souvislosti – z důvodu politické průchodnosti mohou být deklarovány jiné cíle, než které
projekt plní
stanovení kritéria, dle kterého je hodnocena úspěšnost realizovaného výdaje
Příklad: finanční podpora osobám s nízkými příjmy pod hranicí životního
minima, 20mld na 2 roky. Jak zhodnotit, zda byl úspěšný nebo neúspěšný?? (Kritériem bývá
v praxi vyčerpání přidělených prostředků – ale teoreticky nepřípustný), ukazatelem bude
maximum počtu osob „převedených“ přes hranici životního minima. Špatně stanovené
kritérium může výdajový program znehodnotit.
-
-
Veřejné zakázky
znamená alokaci veřejných prostředků na základě zákona, jedná se o několik
set miliard ročně
snaží se simulovat tržní procesy, ale bariéry:
- ten, kdo nakupuje, není konečným spotřebitelem, nakupují úředníci – mají
informační převahu
- o koupi rozhoduje větší množství osob – záleží na pravidlech kolektivní volby
- celý proces přesně určen zákonem (pokud zákon špatný, celá simulace špatná)
-
Požadavky na veřejné zakázky:
transparentní proces – musí být povědomí o tom, že veřejná zakázka
existuje – info o tom, že někdo vyhlašuje veřejnou zakázku, také transparentně stanoveny
podmínky, které jsou rozhodující pro výběr (výjimka – transparentní nemusí být v případě,
že se jedná o ochranu a obranu státu…předem vytipování zájemce – prostor pro korupci
musí být dodržen zákon – jinak dlouhé spory, vysoký stupeň korupce
problém – koluzní kartel – vytvoření dohod mezi jednotlivými účastníky, kdo
vyhraje
Propojení veřejných zakázek a PPP projektů


PPP… partnerství veřejného a soukromého sektoru, Public Private Partneship
odlišení od veřejných zakázek
o projekty uzavírány na několik desítek let (x veřejné zakázky jen na několik let
o objem kontraktu – veřejné zakázky = jednotky miliard x PPP = desítky miliard
18


o vlastnictví – veřejné zakázky – státní, PPP – po uplynutí kontraktu může (nemusí)
být převedena na stát
o aplikace hlavně u dopravní infrastruktury, výstavba studijních nebo univerzitních
komplexů, příp. na výstavbu nemocnic, v ČR i soukromá věznice
výhody
o zachování kontroly – realizace projektů přenechána soukromému sektoru bez
ztráty kontroly
o kvalita – vyšší kvalita při vynaložení stejných nákladů
o přenos rizik – rozdělení zodpovědnosti za náklady a rizika mezi oba sektory
o efektivní realizace
o transparentnost
o motivace
rizika
o otázka politické odpovědnosti – má současná politická reprezentace mandát, aby
nyní rozhodovali o něčem, co bude trvat desítky let?? kdo bude sankcionován za
špatný projekt?
o působení nátlakových skupin
o možnost skrytého zadlužování veřejného sektoru, půjčování formou PPP je dražší
než půjčka na kapitálových trzích
o růst dluhu a deficitu – schválení projektu znamená účetně navýšení deficitu a
dluhu – může se jednat o porušení pravidel paktu stability a růstu – tzv. 2 fiskální
kritéria – 1. deficitní (může být deficit, ale max. 3 % HDP) pokud se neplní, jsou
určeny sankce, 2. dluhové – max. výše veř. dluhu je 60 % HDP – není
vymahatelné – nevybírány sankce)
Očekávat na test: příklad na elasticitu (zhodnocení a interpretaci výsledků), aplikace metody
CEA, výběr varianty pomocí CBA při respektování faktoru času, teorie prahových efektů
(grafické znázornění), substituční a důchodový efekt, grafické rozlišení mezi efektem v krátkém a
dlouhém období
Veřejné příjmy
Definice: Finanční prostředky vybírané pomocí rozpočtové soustavy k plnění funkcí:
- redistribuční (různé typy daňových sazeb)
- alokační (tzv. daňová zvýhodnění/znevýhodnění)
- stabilizační (vestavěné stabilizátory, diskreční opatření)
19
Klasifikace příjmů
-
-
trvalý (nenávratné, daňové příjmy) x dočasný příjem (návratné, v budoucnu zatíží
výdajovou stranu rozpočtu a to ve větší výši než kolik byl příjem, např. půjčky, úvěry,
prodej státních dluhopisů)
charakter příjmů
o daňové - obligatorní
o nedaňové – můžou být obligatorní (např. správní úkony), anebo fakultativní
(místní poplatky)
o příjmy z podnikání státu (z pronájmu apod.)
o příjmy z prodeje
o příjmy z obchodování na finančních trzích
Ukazatele, pomocí kterých lze hodnotit příjmy


ukazatel daňové kvóty – podílový ukazatel
o jednoduchá daňová kvóta – daňové příjmy / HDP
o složená daňová kvóta – daňové příjmy (daňové příjmy+zdravotní poj.+ soc. poj.) /
HDP
elasticita daní
o celkových příjmů – hodnotíme % změnu veřejných příjmů /% změna HDP, větší
než 1 – daňová kvóta rostoucí
o dílčích příjmů – % změna dílčího příjmu / % změna veřejných příjmů
Daňová terminologie
-
-
daňový subjekt – daňový plátce (odvádí daň FÚ), daňový poplatník (kdo ji platí), snaha
zmenšit kontakt s FÚ
daňový objekt – předmět zdanění, to, na co je daň uvalena, z čeho je daň odváděna
(majetkové, důchodové daně, daně ze spotřeby atd…)
úprava daňového základu – snaha, aby předmět zdanění byl minimální, snížení o
položky, které povoluje zákon (různé slevy na dani, osvobození atd.)
sazba daně – jakým způsobem bude daň aplikována
o jednotková – na ks, km, m2 atd. – v nepeněžním vyjádření, nereaguje na cenové
změny (inflaci)
o procentní – daňový základ musí být vyjádřen v penězích, reagují na inflaci, sazba
daně může být lineární, progresivní (stupňovitá, klouzavá) nebo regresivní
daňová částka – finanční povinnost, kterou musí poplatník zaplatit. Je to sazba daně x
očištěný daňový základ
daňový výnos – nasčítané daňové částky od daňových poplatníků
Rozpočtové určení daní – kam která daň poteče, do jakého typu rozpočtu (obecní, krajský, státní)
20
Daňové principy
pravidla, priority, které jsou respektovány při tvoření daňových soustav
nekonzistentnost – musí se vybrat 1 priorita a od toho tvořit daňovou soustavu
daňová historie, Smith – 4 principy (daňové kánony) – daňová spravedlnost, určitost
zdanění, pohodlnost, úspornost (efektivnost)
-
Současné principy
daňová harmonizace – ve vazbě na EU, harmonizován předmět zdanění i daňové
sazby. Proč? – aby nedocházelo v rámci EU ke škodlivé daňové konkurenci. Lze použít
pouze u mobilních daňových základů – např. pracovní síla, důchodové daně ale zatím EU
nechce harmonizovat, ale nově přistoupivší mají nízkou sazbu daně z příjmu PO – rozpor.
Ale v EU se harmonizují spotřební daně
2.
flexibilita – daňová soustava musí být schopna reagovat na vývoj ekonomiky (to
platí u věcí s procentní sazbou daně)
3.
daňová efektivnost – minimalizace nákladů na výběr daní, nejlevnější daňová
soustava by byla ta, kde je 1 daňová sazba (nebyla by vázána ani na důchod ani na majetek,
ale na existenci – daň z hlavy)
4.
daňová spravedlnost
- s daňovou efektivností jdou proti sobě
- jak být spravedlivý? Podle:
o prospěchu – vybírej tak velkou daň, jaký má jedinec prospěch z veřejných výdajů.
Ale jak změřit prospěch? A když už to poplatník dokáže změřit, proč by to říkal?
Tedy nelze v praxi aplikovat. Neumožňuje redistribuci. Relativní př. – výběr
mýtného
o platební schopnosti – jestli na to máte. Aplikace jak horizontální spravedlnosti
(stejný důchod, stejná spotřeba, majetek – plať stejnou daň), tak vertikální
spravedlnosti (různé úrovně odlišit – kdo má víc, platí víc). Problém – o kolik ten,
kdo má více, má platit více?
1.
Mikroekonomické důsledky zdanění
jaké efekty daně vyvolávají
1. důchodový
2. substituční
-
ad 1. Důchodový efekt


zavedena daň => snížení
rozpočtového omezení => můžu si
koupit méně = tečna s indiferenční
křivkou s menším užitkem
y2 < y1, x2 < x1, ale zachování
struktury spotřeby, x1/ y1 = x2/ y2
21

vyvolávají všechny daně
ad 2. Substituční efekt

jedinec se bude snažit zdaněnou
spotřebu nahradit nezdaněnou spotřebou
př: zdaníme pouze X => spotřeba X se
sníží mnohem více, než spotřeba Y
(pokud by spotřebovával pouze Y, tak
by se ho to nedotklo)
stejné jako u výdajů, ale výdaje zvyšují
rozpočtové omezení


Daňová incidence – rozložení daně, kdo daň ve skutečnosti platí
o skutečná/reálná – kdo opravdu zaplatí
o ze zákona – kdo tu daň odvede
o nás zajímá ta skutečná
a) ES = nekonečno, ED > 0







=> výrobce při nevýhodných cenových
pohybech z trhu okamžitě odchází. Pro
výrobce platí minimální cena, kterou je
schopen akceptovat
uložena daň Tx
p1… cena bez daně, minimální cena pro
výrobce, takže daň se nesmí dotknout
výrobce
psp… cena, kterou platí spotřebitel, část
spotřebitelů rezignovala => pokles Q
Tx = psp - p1 = výše uvalené daně
DV = Tx Q2 = daňový výnos
trojúhelník – pokles spotřebitelského
užitku – nadměrné daňové břemeno –
DWL
22



spotřebitel se svými penězi odešel na
jiný trh = substituce
DWL = Tx (Q1 – Q2)/2
b) ED = nekonečno, ES > 0







=> spotřebitel má dokonalý substitut
jedna maximální cena, kterou je
spotřebitel ochoten akceptovat, nad tuto
cenu opouští trh => veškerou daň musí
platit výrobce
p1… cena bez daně, maximální cena
pro spotřebitele
uvalíme daň ve výši Tx
DWL na vrub výrobce
zdvojnásobíme-li daň, DWL vzroste se
čtvercem daně (tedy 4x), pokud daň
ztrojnásobíme, tak DWL vzroste 9x
doporučení: uvalujte více menších daní
než 1 vysokou za předpokladu, že
daňový výnos z jedné velké daně se
rovná daňovým výnosům z menších
daní. Proč? Z důvodu menšího DWL u
menších daní. Ale pozor na princip
daňové efektivnosti (náklady na výběr
daní)

c) ED = 0


žádný substitut, např. zdravotní služby,
léky
celkové DWL = 0, žádný substituční
efekt
23
d) ED > ES





S je tedy více strmá
Tx = psp – pv
psp – p1 platí spotřebitel
p1 – pv platí výrobce
ten, kdo má nižší E, platí větší část daně
(v tomto případě výrobce)
e) ED = ES

daň platí napůl výrobce se spotřebitelem
f) Valorická daň







daň ad valorum (z hodnoty – buď
z ceny, nebo z důchodu)
reaguje na ekonomický vývoj
p1 … bez daně
D´ … pomocná křivka
Q2 – Q1 … vždy 33% z ceny
… daňový výnos
… nadměrné daňové břemeno
24
g) Jednotková daň
 např. na 1 m2, 1 ks atd.
 není schopna reagovat na ekonomický
vývoj
 dochází často k technickým
úpravám/korekcím, které jsou ve jménu
zvýšení daně
 obrázek – daň na výrobce

… daňový výnos

… daňové břemeno
Přesun daně
 Daň uvalena na výrobce, ten ji může přehodit na spotřebitele – daňový přesun vpřed,
nebo na dodavatele – daňový přesun vzad
1. daňový přesun celý vpřed, daň zaplatí celou spotřebitel, buď
a. spotřebitele Ed = 0, psp = p1 + Tx , DWL = 0
popřípadě
b. výrobce Es = nekonečno, DWL > 0
2. daňový přesun celý vzad
a. D = výrobce, pdod = p1 - Tx
b. S = dodavatel, pvýr = p1 = cena po zdanění
3. částečný přesun vpřed – daň mezi výrobce a spotřebitele, daň je funkcí elasticit
4.
5.
6.
7.
částečný přesun vzad – část hradí dodavatel a část výrobce
nulový přesun – celou daň hradí výrobce
částečně vpřed, částečně vzad – výrobce nic neplatí
částečně vpřed, částečně vzad + výrobce – platí všichni
Co se může objevit v testu:
 graf uvalení jednotkové, příp. valorické daně za určitých podmínek, např. :
25
o změna ceny u výrobce před a po zdanění je nižší než změna ceny před a po
zdanění u spotřebitele
o DWL sp = DWL výr
o DWL sp > DWL výr
o info o daňovém výnosu
 graf na odvození vztahu mezi DWL a velikostí daně (je lepší řešit v situaci, kdy jeden ze
zúčastněných má nekonečnou elasticitu
Příklady v testu
a) zjistěte DWL (nebo DV?) a Qtx, pokud víte, že byla uvalena jednotková daň na výrobce ve
výši 25, nabídka před zdaněním y = 10 + q, poptávka po zdanění y = 100 – 0,8 q
b) určete cenu pro spotřebitele po zdanění
- prodávané Q zboží před zdaněním 200 000 ks
- prodávané Q zboží po uvalení daně pokles o 5%
- cena, kterou realizuje výrobce po zdanění 60kč/ks
- DWL celková 100 000
c) jakou část daně absolutně (na 1kus) zaplatí výrobce, pokud by platil daň = 30, ES/ED =
1,5
d) určete cenu výrobce po zdanění, pokud platí DWL = 45 000, DV = 910 000, Q1= 17 000
ks, elasticity jsou shodné a p1 = 20
Sociální zabezpečení
Vazba na VF:
-
-
realizována redistribuce
výdaje na sociální zabezpečení tvoří značnou část mandatorních (ze zákona povinných)
výdajů, výdaje tzv. předvázané (musí se změnit legislativa, pokud se chtějí změnit).
Pokud je váha mandatorních výdajů vysoká, pak snížený prostor pro aktivní fiskální
politiku (ministr financí ví, že 90 % dá na mandatorní výdaje, tak na aktivní fiskální
politiku mu zbývá jen 10 %)
příjmy veřejných rozpočtů, jsou součástí tzv. složené daňové kvóty
Základní důvody
-
eliminace sociálního rizika, které způsobuje propad příjmů u jednotlivců
26
-
sociální rizika:
o nemoc – propad příjmů, nárok na výplatu nemocenských dávek, navíc vyžaduje
poskytování zdravotní péče (forma věcné dávky)
o stárnutí – ztráta příjmů v důchodovém věku, vyplácení starobního důchodu
o ztráta zaměstnání – souvisí s vývojem hospodářského cyklu, výplaty dávek
v nezaměstnanosti – tzv. vestavěný stabilizátor (protože souvisí s hospodářským
cyklem)
o ztráta schopnosti pracovat – invalidní důchod
o úmrtí živitele rodiny – výplata sirotčích důchodů
o narození dítěte – výplata mateřské dovolené, přídavky na děti, porodné
Způsob řešení sociálních rizik
o z vlastních zdrojů (úspory, připojištění), i v tomto může stát podporovat úspory
daňovými výdaji (odčitatelné položky, snižuje se daňový základ), může tam být
přímá finanční pomoc jednotlivců
o od charity, zaměstnavatele – zaměstnavatel to nebude dělat, pokud nebude mít
výhody (např. daňové)
o z veřejných zdrojů
Ukazatel sociálních výdajů
-
sociální kvóta – charakterizuje, kolik výdajů v daném státě je dáváno na krytí sociálních
rizik
Sociální výdaje se skládají ze 3 složek
-
veřejné výdaje na sociální zabezpečení (zdravotní péče, nemocenská, starobní důchody,
výdaje na zaměstnanost, nezaměstnanost, bydlení,…)
další veřejné výdaje (vzdělání, podpora spoření,…)
daňové výdaje
Faktory ovlivňující sociální zabezpečení
-
ekonomický vývoj
o vazba na inflaci (valorizace sociálních dávek)
o míra nezaměstnanosti, struktura zaměstnanosti
o vývoj HDP
-
demografický faktor (jako u výdajů)
-
politické
o vnitřní (vazba na volební cyklus)
o zahraniční (vazba na demonstrační efekt – poměřování životní úrovně)
27
Metody sociálního zabezpečení
-
soukromé spoření
-
soukromé pojištění – platí princip ekvivalence, výše pojistné sazby záleží na pojistném
riziku
-
podnikové zaopatření – sociální rizika kryta zaměstnavateli (peněžité či věcné dávky),
není univerzální – ne všichni jsou zaměstnaní
-
sociální pojištění – rozšířeno v Evropě, sociální pojištění je ze zákona povinné, princip
solidarity (příspěvky záleží na platební schopnosti a čerpání závisí na potřebách),
částečně rezignuje na princip ekvivalence, jsou používány jednotné sazby, tzv. sociální
daň
-
sociální pomoc – poskytovány dávky (peněžité, věcné) při splnění určitých podmínek
(sociální potřebnosti) bez zjišťování důvodů, spíše doplňková metoda
Konstrukce peněžitých dávek
-
zásluhové dávky, zásluhovost – přispívat určitou dobu, a dále zásluhovost závislá na výši
odvodů
-
univerzální – stanovena minimální doba (ale nezajímá, kolik jsme si vydělali), všichni
dostávají stejně
o absolutně – např. všichni stejný starobní důchod
o procentně – např. 20 % z průměrné mzdy
-
individualizované, individuální – výrazný princip ekvivalence, částečně potlačena
solidarita
Modely sociálního zabezpečení
-
-
…z čeho jsou získávány finanční prostředky
klasický model sociálního pojištění (Bismarckovský systém) - SRN, Francie, Belgie,
Rakousko, ČR – přes sociální pojištění, ze zákona povinné, princip zásluhovosti a
solidarity, ve většině evropských zemí
klasický model sociální péče (Beveridge model), financování pomocí daní (daň je
neúčelová, zatímco soc. odvody jsou účelové), vyplácené dávky jsou nízké, proto existuje
ještě jiný způsob zabezpečení – připojištění
28
Princip fungování sociálního zabezpečení na příkladu starobních důchodů
o průběžné financování – PAYG (pay as you go) systém
- na jedné straně natéká, v relativně krátkém časovém okamžiku to vyteče těm,
kteří to potřebují
- příjemce a plátce v daném časovém okamžiku se neshodují
- aby fungovalo, potřeba stabilního počtu osob, kteří budou přispívat (potřeba
rovnoměrný demografický vývoj)
- garantuje minimální důchod (existence černých pasažérů)
- vybrané peníze nejsou znehodnoceny inflací
- značně solidární systém
- odvedené finanční prostředky do systému nejsou součástí dědického řízení
o fondový systém
- úspory na budoucí důchod, lhostejno zda demografické výkyvy
- ekvivalentní, plně zásluhový, není problém s černým pasažérem, neumožňuje
solidaritu, nemá ochranu proti inflaci
- musí být stanovena pravidla pro nakládání s finančními prostředky (pravidla pro
finanční trhy)
o vícepilířové systémy financování
- kombinace průběžného a fondového (jak se to dělá ve světě)
- více pilířu, konstruovány jinými způsoby = stabilita
- 1. pilíř – veřejný – financován z průběžného systému, z daní, z pojistného (ze
zákona povinné), respektuje solidaritu (v ČR ano)
o 2. pilíř – povinný soukromý – princip ekvivalence a zásluhovosti, ze zákona
povinné soukromé pojištění, přes fondový systém, jedinec si musí povinně sám
spořit, není solidarita (v ČR ne)
o 3. pilíř – dobrovolný soukromý – nenařizuje, ale doporučuje, aby si lidé spořily
na důchod, přes fondový systém, princip zásluhovosti, ekvivalence, není solidární
Jak to funguje v ČR
 metoda sociálního pojištění, ale i při aplikaci jednotlivých sazeb
 dvoupilířový systém
Přes příjmovou stranu

veřejný pilíř (průběžné financování), vstupuje sem několik různých ze zákona
povinných položek
o příjmy ze sociálního zabezpečení/pojištění (teče do státního rozpočtu)
29

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – povinná platba, ale poměrně
nízká procentní část
 nemocenské pojištění
 důchodové pojištění – objemově nejvyšší, zvláštnost – položka vázána
na zvláštním účtu (MPSV), aby případné přebytky nebyly užité na něco
jiného (proto vázány)
o zdravotní pojištění
 teče do zdravotních pojišťoven, nikoli do státního rozpočtu
 v ČR 9 zdravotních pojišťoven, i když všechny pojišťovny musí vybírat
stejnou sazbu (nemohou si konkurovat)
 zdravotní pojištění musí platit všichni, i když mají daňovou ztrátu, proto
existují tzv. státní pojištěnci
 státní pojištěnci – ze zákona za ně hradí pojistné stát ze státního rozpočtu
(cca 60% z celkového počtu jsou státní pojištěnci!!), platby za státního
pojištěnce jsou relativně nízké – nedostačující

soukromý pilíř – dobrovolné připojištění (u nás penzijní připojištění), stát ho
podporuje – daňové úlevy + přímá finanční podpora, peníze jdou mimo rozpočtovou
soustavu, jsou příjmem mimostátních soukromých fondů
Přes výdajovou stranu

výdaje realizované ze sociálního pojištění
o státní politika zaměstnanosti (dávky v nezaměstnanosti),
o nemocenské pojištění (nemocenské dávky, i podpora při ošetřování člena rodiny),
o různé důchody
 starobní – jejich konstrukce je dvousložková – každý má nárok na
minimální důchod a druhá část zásluhově (kolik jste tam odvedli a jak
dlouho jste odváděli)
 pozůstalostní důchody (vdovský, vdovecký, sirotčí) – v poslední době
zpřísnění
 invalidní důchody – spojené se ztrátou schopnosti pracovat
o zdravotnické služby – věcné dávky, na výdajové straně si pojišťovny taky
nemůžou konkurovat, proč jich tedy je tolik??

státní sociální podpora
o testované dávky – v závislosti na příjmu, (ne na majetku!!!)
 přídavek na dítě, sociální příplatek
 příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu
o netestované dávky
 rodičovský příspěvek
 porodné

sociální pomoc
o věcná, např. právní pomoc, rozvoz potravin atd.
30
o peněžitá (jednorázový příspěvek např. na bydlení)
Problémy průběžného systému v ČR
 demografické změny
 zneužívání systému
 ekonomický
o
povinné pojištění = vysoké náklady na pracovní sílu = snižuje se
konkurenceschopnost v těch zemích, kde je povinné sociální pojištění
o
struktura sociálních dávek vyvolávají past nezaměstnanosti (ze sociálních dávek
se dá v klidu vyžít)
Možná řešení

v rámci PRŮBĚŽNÉHO systému zavedeme paramterické změny
o
změny pojistných sazeb

změna směrem nahoru, ale co daňová kvóta, zdražení pracovní síly a
daňové úniky!!

změna struktury sazeb – ubralo se v odvodech na státní politiku
zaměstnanosti a přidalo se na důchodovou politiku
o
zpřísnění podmínek pro výplatu různých typů důchodů

prodloužení doby odchodu do důchodu (postupné)

zvýšení doby nutné pro vyplácení
o
růst počtu osob v produktivním věku (imigrace)

zavedeme FONDOVÝ systém
o
náklady na převod se pohybují v intervalu 1000 – 2000 miliard!! (na příjmové
straně velké výpadky a na výdajové se musí realizovat!!)
o
problém inflace, popř. jak ošetřit investování fondů

zavedeme KOMBINOVANÝ
o
průběžný i fondový, dle Rusnoka, postaveno na myšlence, že výše starobního
důchodu bude v závislosti na počtu vychovaných dětí
Pár
vychoval
Příspěvek do
průběžného
systému
Příspěvek do
fondového
systému
31
0 dětí
1 dítě
3 děti
o
ANO
ANO
ANO
ANO
(ale menším)
NE
až od určitého
věku dítěte
ANO
napadnutelné – když někdo nemůže mít děti (→možnost přispívat na výchovu
jiných dětí bez rodičů). Co když někdo vychová špatně dítě??
Fiskální federalizmus


zabývá se rozpočtovou soustavou, jejími prvky a vzájemnými vztahy
zaobírá se tím, jaké veřejné statky/služby mají zabezpečovat, jak mají být prvky
soběstačné a jaké jsou mezi prvky vazby
Jaký je důvod pro více prvků rozpočtové soustavy? – ekonomický a politický
Ekonomický

stabilizační funkce
o
souvisí s makroekonomickými veličinami – HDP, nezaměstnanost, saldo platební
bilance…
o
cílem je minimalizovat výkyvy hospodářského cyklu (vestavěné stabilizátory,
diskreční opatření)
32
o


pro stabilizační funkce je dostatečná existence jednoho prvku rozpočtové soustavy
= jednotná politika
redistribuční
o
souvisí se snahou přerozdělování důchodů ve společnosti – argumentace solidarity
o
je rozumné, aby např. daňová sazba byla rozlišná v jednotlivých krajích – NE,
opět stačí pouze jeden rozpočet, jedna daňová soustava, jedno uchopení
transferových plateb. Pokud by byly sazby rozdílné – volba pomocných nohou
(lidé by se stěhovali)
alokační
o
veřejné statky souvisí s informační asymetrií, s externalitami, statky pod ochranou
o
např. veřejný statek typu národní obrana – čistý veřejný statek, opět nepotřebuji
nic jiného než 1 prvek rozpočtové soustavy – pokud se jedná o veřejný statek
celostátní
o
oblastní veřejné statky – např. dálniční síť, vhodné mít i další prvek rozpočtové
soustavy
o
veřejné statky s místní působností – logické, aby financoval ten, kdo v prostoru
působí
Rozpočtová soustava
dvouúrovňová
o
o
centrální úroveň, horizontální vazby

státní rozpočet

státní mimorozpočtové fondy – jsou účelové, pro finanční zabezpečení
zvlášť stanovených úkolu (příklad horizontální vazby – dotace do fondu ze
státního rozpočtu)

rozpočty zdravotních pojišťoven (příklad horizontální vazby – ze státního
rozpočtu platím do rozpočtu zdravotních pojišťoven)
místní úroveň

rozpočty vyšších územně správních celků (14, krajské rozpočty), velké
rozdíly ve velikosti

rozpočty základních územně správních celků (cca 6200) – roztříštěná –
špatně se to kontroluje (spíše formální)
Státní fondy


Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) – spolufinancování oprav, modernizace, výstavba.
Striktní rozpočtové omezení, požadavky vyšší než možnosti fondu
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) – desítky miliard, ve svých příjmech i
daňové příjmy (silniční daň, část spotřební daně z minerálních paliv). Tento fond dává
veřejné zakázky = prostor pro korupci
33
Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPPRČK) – 1 Kč ze vstupného

pamatovat si první dva
Charakteristiky státních fondů

účelové – výdaje vázány na určitý účel, někdy jsou přebytkové, i když státní rozpočet je
v deficitu

mohou převádět zůstatky do dalšího rozpočtového roku

přispívají k roztříštění veřejných rozpočtů

vhodné pro financování dlouhodobých projektů (nejsou závislé na složení vlády, ale
mohou být)

Modely fiskálního federalizmu






zkoumají, kolik je úrovní a jaké jsou mezi nimi vazby
3 modely
FR…federální rozpočet
SR…státní rozpočet
OR…oblastní rozpočet
V, P… výdaje, příjmy
o centralizovaný

(např. v USA 3 úrovně),

umožňuje profinancovat veřejné
služby/statky na obdobné úrovni

není migrace vyvolána jinými
daněmi či transfery

významně omezena finanční
odpovědnost nižších prvků v rámci
rozpočtové soustavy
o decentralizovaný

každý prvek má plnou finanční
odpovědnost, tedy i daňovou
pravomoc – může dojít k roztříštění
daňového systému, může vyvolat
rozdílné transferové platby – stimul
pro migraci obyvatelstva

není schopen zabezpečit stejnou
úroveň veřejných statků na všech
oblastech
34
o kombinovaný/smíšený

každá úroveň má své vlastní příjmy
a výdaje, ale finanční prostředky SR
a OR musí být doplněny dotacemi

pokud více jak 50 % dotací – spíše
centralizovaný model

pokud méně jak 50 % dotací – spíše
decentralizovaný model
Fiskální federalizmus v ČR

model kombinovaný, v ČR je model spíše centralizovaný – je tu nulová daňová
pravomoc
SR+ZP+SF
KR+MR
Krajský rozpočet, KR
-
Příjmy
o
o
o
o
o
dotace – na obyvatele, na plochu kraje – účelový charakter
ze sdílených daní – z daňových výnosů se dělí více rozpočtů, patří sem DPH a
daň z PPO a FO, částka je stanovena % do kraje, kraj nesmí vybírat jiné daně
z podnikání
z prodeje majetku
dotace z neziskových zdrojů
Místní rozpočet, MR
-
Příjmy
o
o
o
o
o
o
o
o
ze sdílených daní – velikostní koeficient obcí
svěřené daně – daně s nemot???? daňovým základem (daň z pozemku,
nemovitosti) – nízký výnos
místní poplatky – fakultativní charakter (mohou, ale nemusí vybírat) – obec má
omezenou pravomoc v určení výše (poplatky ze psů, z výherních automatů,…)
dotace – čím menší obec, tím více potřebuje dotace
z vlastního podnikání – hospodaření s bytovým fondem, z technických služeb
(odpady)
z prodeje obecního majetku
dotace z evropských strukturálních fondů
úvěrové příjmy (od finančních institucí), prodej místních obligací – MF
kontroluje míru zadlužení obcí – má určité nástroje – ukazatel dluhová služba
35
Teoretická východiska fiskální decentralizace
Buchananova teorie klubů

klub – fiskální jednotka (kraj, město)

podmínky:
o
mezi členy klubu neexistuje rivalita ve spotřebě
o
je možné ze spotřeby vyloučit osobu, která finančně nepřispívá (náklady na
zjištění jsou nízké)
o
užitky i náklady jsou rovnoměrně rozděleni mezi členy klubu
o
při zjišťování optimální velikosti je respektován požadavek na minimální náklady
na člena
o
je respektována poptávka členů klubu

problémy:
o
optimální počet členů
o
objem VS
o
Z/N… finanční zátěž na jednotku člena klubu
o
Z…celkové náklady na produkci statku
o
MS…křivka mezních úspor
o
MS x MC …optimální počet členů
o
C…při překročení optimálního množství členů vznikají dodatečné náklady na
spotřebu
nebo
36
známe N1 > N2 > N3, hledáme Q

pokud oba grafy zkombinujeme
o všechny kluby by měli být stejně
velké a se stejným počtem
veřejných statků
o respektuje identickou poptávku
o nerespektuje vznik externalit
o neuvažuje úsporu z rozpočtu
Oatsův decentralizovaný teorém

upozorňuje na problém neefektivnosti, která vzniká při centralizace alokační funkce

příjmy RA < RB, DA se nerovná DB, EDA < EDB, Q = vzdělávací služby – rozdíly ve
vzdělávací úrovni

pe…cena stanovaná centrem

Qe…množství stanovené centrem

šrafovaný trojúhelník…nařízená větší spotřeba centrem – nemají na to peníze – musí
doplatit centrum (účelová dotace)

žlutý trojúhelník…vynucená úspora – peníze odtečou do soukromých škol
37
38
Fiskální politika

nástroj hospodářské politiky, který slouží ke stabilizaci makroekonomických veličin
o
o
o
o
tempo růstu HDP
nezaměstnanost
inflace
platební bilance
přímo ovlivňuje
nepřímo ovlivňuje
Principy hospodářské politiky
1.
o
o
Tinbergen
pokud máš n cílů, potřebuješ n nástrojů
2 hlavní cíle – vnitřní a vnější ekonomická stabilita
přiřazení správného nástroje ke správnému cíly
2.
3.
o
odpovědnosti
když přiřadíš nástroj k cíli, tak stanov určitou instituci, která je za to odpovědná a
urči sankce za porušení
Rozpočtová. x Fiskální politika
rozpočtová
subjekt Ministerstvo
financí
vyrovnaný
cíl
rozpočet
nástroje příjmy, výdaje
fiskální
vláda (MF členem)
udržet tempo růstu HDP, nízká
nezaměstnanost
příjmy, výdaje, deficit veřejných
rozpočtů
Typy fiskální politiky
1. Fiskální expanze
o HDP < HDP*
o neekonomický důvod – politický cyklus
39
2. Fiskální restrikce
o HDP HDP* – přehřátá ekonomika
3. Neutrální fiskální politika
o FR i FE současně – tedy ΔHDP = 0, Δnezaměstnanosti = 0
o požadavek strukturálních změn
Jak provádět fiskální politiku
AD = C + I + G + NX
AD = HDP
pokud HDP2 > HDP1, pak AD2 > AD1
ad 1) Fiskální expanze
o
růst C
- snižovat daňovou zátěž, aby lidé mohli více utrácet

zrušení daně

změna daňových sazeb

vyšší odpočitatelné položky
- zvyšovat transfery

zavedeme mimořádných transferů (jednorázové opatření)

změkčíme podmínky pro získání

zrychlená valorizace
-
růst I
snížení daňové zátěže
dotace
-
růst G
nejrychlejší, rostou jak vládní investice, tak spotřeba
o
o
ad 2) Fiskální restrikce
naopak
o
růst Tx, omezování TR
o
pokles investic
o
snížení G
Pozn.: při růstu daňové zátěže je třeba respektovat úroveň daňové kvóty
40
Účinnost fiskální politiky
o
fiskální multiplikátory
a) výdajový
b) daňový


paušální
s důchodovou daní
c) transferový ( = záporná daň)
MPL…mezní sklon ke spotřebě
MPS…mezní sklon k úsporám
ad a) výdajový multiplikátor
MPC + MPS = 1
MPS = 0,2
100 je rozděleno na spotřebu (80) a úspory (20)
1
---1-MPC
ad b) daňový demultiplikátor paušální
ad c) transferový multiplikátor
41
Př.: ΔHDP + saldo rozpočtu
G stoupně o 10
Tx stoupnou o 20
TR klesnou o 10
výchozí stav P = V
+20 -10, +10
přebytek 20
ΔHDP = 1/1-MPC x 10 – MPC/1-MPC x 20 – MPC/1-MPC x 10
???
Fiskální politika v modelech
- zjišťujeme střet AD a AS při různé cenové hladině
Fiskální expanze
Model AD-AS
- provádíme, když HDPvytovřený < HDP*
- jdeme na to přes ↑G nebo ↓Tx
1. provedeme fiskální expanzi,
z AD → AD´ => ↑HDP, ↓
nezaměstnanost, ↑ p (ale p se
zvýší méně než HDP)
2. provedu další fiskální expanzi, z
AD´ → AD´´ => ↑HDP =
přibližně 0, ale výrazně ↑ p = ↑π
a deficit veřejných rozpočtů
- závěr: fiskální politika je za určitých
podmínek nevhodným nástrojem
k řešení hospodářské stability, cenou za
nesprávně provedenou fiskální politiku
42
je růst inflace a růst deficitu státního
rozpočtu
Model IS-LM
- keynesiánský model, hledá vnitřní rovnováhu
- 30. léta 20. století, Hicksův model, dále upravován až na Mundell-Flamingův model (ISLM-BP-Nx) – rozšířený model, hledání jak vnitřní (IS-LM), tak vnější rovnováhy
(platební bilance, Nx – saldo obchodní bilance), BP křivka – různá mobilita, různé režimy
devizových kurzů komplikuje (pevný nebo volný kurz)
- nás zajímá pouze Hicksův model

předpoklad produkční mezery a konstantní cenové hladiny

kdy je dosažena současné rovnováha na trhu zboží a služeb (IS) a na trhu peněz
(LM)

je řešeno při znalosti produktu a úrokové sazbě

lineární model

fiskální expanze pohne křivkou IS (↑G
nebo ↓Tx) = nový rovnovážný bod
(vnitřní rovnováhy) – podařilo se zvýšit
produkt, ale zároveň došlo k růstu
úrokových sazeb – vznik
vytěsňovacího efektu

na čem záleží růst produktu a velikost
vytěsňovacího efektu? – na elasticitě
LM křivky

pokud elasticita LM vysoká =
vytěsňovací efekt menší

pokud elasticita LM nízká (více strmá)
= růst HDP velmi malý, ale velký
vytěsňovací efekt

závěr: fiskální politika je závislý na
sklonu křivky LM – opět platí, fiskální
politika není univerzální nástroj, lze
využít jen někdy
test:
 zakreslete velmi účinnou fiskální politiku v modelu AS-AD a zdůvodněte (sledujete změnu
produktu)
 zakreslete situaci , kdy fiskální politika v modelu IS-LM je neúčinná (nemění se výrazně
HDP)
Fiskální nerovnováha
1. v krátkém období
2. v dlouhém období
43
ad 1. V krátkém období
- nesoulad mezi příjmy a výdaji rozpočtové soustavy do 1 roku
- V…. výdaje, P…příjmy (čisté, tedy daně mínus transfery)
- V > P = deficit
- V < P = přebytek
Deficit
- klasifikace
a)
podle výpočtu

celkový. Požadavek EU pod 3 % HDP (konvergenční Maastrichské kritérium),
kvůli společné měně, sankce za porušení (ale zatím nikdo neplatil)

primární = celkový deficit minus platby s obsluhou veřejného dluhu. Za ten
primární může vláda, ale za ten celkový můžou vlády předcházející. Primární saldo
má charakter přebytku, ale dluhová služba je tak velká, že eliminuje přebytek a
dokonce přivede zemi do deficitu
b) podle záměrů vlády

záměrný (aktivní, strukturální) – v důsledku působení vlády. Jaká je argumentace
pro vznik deficitu:
- profinancování důležitých investic (elektrárny, železniční koridory,…),
musí to být takový projekt, který v budoucnosti přinese peněžní
prostředky, aby byl uhrazen vzniklý deficit
- populistická/politická – deficit vytvořen před volbami
- akceptování deficitu, kdy je potřeba rozložit daňovou zátěž (když je
daňová kvóta příliš vysoká, nelze přes ni provádět fiskální politiku)

pasivní – na jehož vzniku se vláda nepodílela, nicméně působí faktory vedoucí
k deficitu, např. růst cenové hladiny základních surovin, eliminace následků
přírodních katastrof (zruší nejen daňovou základu, ale přibudou i dotace a transfery
na obnovy), vedení válečných konfliktů obranného typu (jinak by šlo o záměr),
dluhová služba, vliv hospodářského cyklu – tzv. cyklická složka deficitu
c)
dle vzniku – na které straně, zda na výdajové nebo na příjmové straně

výchozí stav – 1. 1. 2008
V=P
31. 12. 2007 V > P o 20
proč??
v průběhu roku došlo k růstu V, P zůstal stejný, ΔHDP by se zjišťovala
přes výdajový multiplikátor
2)
v průběhu roku nedošlo k růstu V, ale P se snížily, ΔHDP bychom
počítali přes daňový multiplikátor
1)
44
v průběhu roku došlo jednak ke zvýšení V a současně ke snížení P
(např. o 10 a o 10) – ΔHDP bychom museli zjistit jak přes výdajový
multiplikátor, tak přes daňový
4)
zvýšení výdajů i příjmů, ale výdaje by stouply více (např. o 30 a P o
10), ΔHDP bychom řešili přes znalost multiplikátoru
5)
snížení výdajů a příjmů, ale příjmy klesly více (např. 30 a 10)
3)
pokaždé vyjde změna HDP jinak
Řešení deficitu
- emisní financování – vytištění peněz na zaplacení deficitu, vede ale i k růstu inflace,
nyní snad ve všech zemích zakázané
- z přebytku z minulých let
- fiskální restrikce

zvyšování daňové zátěže

pokles G
- z výnosů – prodej vládního majetku
- dluhové financování

nejčastější

přímá vazba na veřejný dluh

v jaké měně a na jak dlouho (kdo nám půjčí – domácí zdroje x zahraniční zdroje)
Omezení – domácí zdroje – nemůžeme si půjčit více než úspory, pokud zahraniční
zdroje – velké kurzové riziko
Důsledky deficitu
- krátkodobé – umožňuje změkčení rozpočtového omezení vlády, neboli deficit umožňuje
utratit více, než kolik je vybráno na daních
- dlouhodobé aneb co deficit ovlivní (názory se liší)

deficit má spíše pozitivní dopad na makroekonomické veličiny, může totiž
vyvolat růst HDP a tím přispět k poklesu míry nezaměstnanosti

negativní dopad na vývoj makroekonomických veličin – deficit vede k růstu
inflace a pohybu kapitálu, přílivu spekulativního kapitálu, vývoj měnového kurzu

neutrální, jediná změna je růst úspor, tzv. neoricardiánská ekvivalence – týká se
jednoho typu deficitu (kdy klesá daňová zátěž a výdaje jsou na stejné úrovni), jenže
– racionální ekonomické subjekty při snížení daňové zátěže peníze navíc neutrací,
protože ví, že je budou muset zaplatit později, proto více spoří (opravdu??)
ad 2. V dlouhém období
45
Veřejný dluh
- dlouhodobě výdaje jsou vyšší než příjmy, tzv. veřejný dluh, podle EU by mělo být méně
ne 60 % HDP
- veřejný dluh: suma finančních závazků státu za ostatními ekonomickými subjekty
(popř. suma pohledávek)
- vznik dluhu

kumulací rozpočtových deficitů (pouze z deficitu, který byl řešen dluhově)

převzetím finančních závazků za jiné finanční subjekty (!!! problém morálního
hazardu – tzv. znárodnění ztráty , privatizace zisku – musí být právně ošetřeno, za
jakých podmínek stát závazky přebírá)
Klasifikace dluhu
a)
dle splatnosti (za jak dlouho musí být zaplacen závazek)
krátkodobý dluh do 1 kalendářního roku (např. od března do března)
střednědobé zadlužení – do 10 let
dlouhodobé zadlužení – nad 10 let
struktura dluhu podle splatnosti může vypovídat o ratingovém hodnocení země
b)
dle měny
domácí měna – vnitřní dluh/domácí zadlužení, doma si můžeme půjčit
jen tolik, kolik jsou úspory, není potřeba se zajišťovat proti kurzovému riziku. Převáží
ve vyspělých zemích
zahraniční měna – vnější dluh. Když je nedostatek zápůjčního
kapitálu doma a nižší úročení dluhu v cizí měně. Je potřeba se zajistit proti kurzovému
riziku. Převládá v rozvojových zemích
c)
dle výpočtu
hrubý dluh – suma finančních závazků státu i závazky státu za
ekonomické subjekty
čistý dluh – dluh snížený o pohledávky, který má stát za ostatními
ekonomickými subjekty
d)
dle obchodovatelnosti
obchodovatelný – státní dluhopisy, ten, kdo je drží, je drží, protože je
to pro něj výhodné, může je prodávat a vydělávat na nich
neobchodovatelný – tzv. zaknihovaný dluh, známe strukturu věřitelů,
protože dluh nemůžou prodat
46
převažuje dluh obchodovatelný
Faktory, které ovlivňují výši veřejného dluhu
-
Dluhová kvóta - df (saldo), ukazatel dluhové kvóty, r (úroková sazba), q (tempo růstu HDP)
Ukazatel dluhové kvóty – d
1) x = 0 (není deficit)
a. r = q, tedy R = 1, dt+1 = dt
b. r < q, tedy R < 1, dt+1 < dt (ale co se stalo s dluhem? mohl být stejný, mohl
klesat, ale mohl i růst –
c. r > q – dluhová past, R > 1, tedy dluhová kvóta poroste, dluh roste kvůli
úročení dluhu
2) x > 0 (tedy máme primární deficit)
a. r = q, dt+1 > dt, ale růst dluhu je kvůli deficitu
b. r < q, nejsem schopna říct, jaký je vztah mezi dt+1 a dt
c. r > q – dluhová past, dt+1 > dt!! Dluh je živen jak přes úročení, tak z deficitu
Příklady, které sem nestihla
47
Řešení veřejného dluhu
Pokud budu řešit dluh, většina řešení má negativní dopad na daňového poplatníka – tj. negativní
dopad na voliče
Proč řešit dluh??
Když domácnost nebude splácet dluh, SANKCE (zabavení majetku apod.)
Když firma nebude splácet dluh, SANKCE (vězení, zabavení majetku apod.)
Proč musí platit stát dluh?
- z důvodu dodržování určitého kritéria (např. maastr. kritérium – jenže žádné sankce!!)
- z důvodu morální zodpovědnosti budoucí generaci
- rating z důvodu poklesu ratingového hodnocení
Řešení dluhu
o Aktivní řešení veřejného dluhu – vláda si je vědoma negativních důsledků řešení dluhu a
přesto ho řeší
Měnová reforma – znehodnocení dluhu (ČR v 50. letech), vláda musí mít
pod kontrolou represivní složky
Administrativní odmítnutí dluhu
o pokud provedeme směrem ven, velký tlak z vnějšku (sankce, embarga apod.). Pokud
stát, který to provede, má velké zásoby např. ropy, zlata apod., může to udělat, protož
sankce okolního světa mu nevadí
o pokud to udělá vůči domácím věřitelům – předpokládá to zvýšené náklady na
represivní složku
Fiskální restrikce –zvyšování daňové zátěže, pokles G, pokles transferů. Lze
provést těsně po volbách, pozor na velikost daňové kvóty (daňové úniky)
Podpora růstu HDP – pouze optické zmenšování dluhu
Restrukturalizace dluhu – změna podmínek splatnosti
o Pasivní řešení veřejného dluhu – díky působení faktorů, které vláda neovlivňuje
Inflace – snížení hodnoty dluhu, reálně dluh znehodnocuje
Prominutí dluhu – za něco (lepší přístup k surovinám, stanoviště armády
apod.), týká se rozvojových zemí
Z darů od obyvatelstva
Důsledky veřejného dluhu
a) rozpočtové důsledky
saldo veřejných rozpočtů (dluhová služba)
omezení jiného typu veřejných výdajů
48
b) finanční
souvisí s možností umístění dluhopisů na finančních trzích
problém umístit dluhopisy nyní v ČR (možnost růstu úročení)
vytěsňování soukromých investic
c) sociální
morální hazard
díky dluhu se snižuje redistribuční proces (od chudých k bohatým) – jenom
někdo je schopen státu půjčit peníze (nominální hodnota dluhopisu např. milion), tedy
jenom někdo je schopen brát úroky. Na dluhovou službu se skládají všichni, ale
profituje z toho ten, kdo drží státní dluhopis. Pokud vysoká nominální hodnota
dluhopisu – redistribuce je zmenšována
Veřejný dluh v ČR
Vznik
o rok 1993 – z 80 % převzetím závazků za jiné subjekty
o banky ČSOB
o z bývalé federace (2/3)
o současnost
o deficit
Dluh má 3 složky
- dluh ústřední vlády (státní dluh), vázán na státní rozpočet
- dluh územních samosprávních celků – kraje, municipality, stát má omezené možnosti
regulace této složky dluhu
- dluh fondů soc. zabezpečení - zdravotních pojišťoven
Faktory ovlivňující dluh
- deficit – vysoký podíl mandatorních výdajů, štědrá soc. politika (zneužívání sociální dávek)
- demografický
- finanční závazky státu, které zatím nebyly identifikovány
- soudní procesy vůči ČR, kdy je požadován finanční efekt
- otázka nesprávného nadefinování garancí a tzv. státních záruk
49
Tendence ve vývoji českého dluhu
-
podíl domácího dluhu roste, podíl zahraničního dluhu klesá do roku 2001 (internalizace
státního dluhu – zvyšování váhy domácího zadlužovaní), aby bylo odstraněno kurzové riziko
od roku 2002 se to opět začíná měnit naopak – externalizace dluhu – postupné zvyšování
váhy vnějšího zadlužení, proč ??? dluhopisy v EUR a splatnost je 15 let, předpokládáno, že
v té době už EUR u nás
Časová struktura splatnosti dluhu
- státní pokladniční poukázky (do 1 roku) – do roku 2000 rostoucí váha ve struktuře dluhu
(projev nedůvěry v českou ekonomiku)
- střednědobé a dlouhodobé dluhopisy – od roku 2000 – výrazný nárůst váhy střednědobého a
dlouhodobého zadlužení (zvýšení důvěry v českou ekonomiku)
- nyní tedy tendence k prodlužování doby splatnosti
Obchodovatelnost
- 1993 – ze 77 % neobchodovatelný dluh
- 2005 – velká většina obchodovatelný - sekuritizace veřejného dluhu
Úroky z veřejného dluhu
- váha dluhové služby je stagnující (dluh velmi roste, ale úroky rostou málo – kladné působení
úrokových sazeb)
Řízení státního dluhu po vzniku ČR

I. období – stagnace a konsolidace emisní činnosti (1993-1999)
- převzetí závazků v poměru počtu obyvatelstva, tj. 2/3 závazků.
- hlavní strategie – splacení přímého dluhu ČNB a přímé dluhy obchodním bankám
- každoročně prováděny 4 emise státních dluhopisů (splatnost 2 a 5 let v objemu 5 mld Kč,
tedy relativně krátká doba splatnosti a relativně malý objem)
- nemůžeme zde moc mluvit o řízení dluhu

II. období – nová emisní strategie (2000-2001)
- vznikla komise pro řízení státního dluhu
- vláda začala vyžadovat stále větší objemy dluhopisů, začala se prodlužovat i doba splatnosti
(3, 5, 7 a 10 let, i na 15 let)
- snaha, aby dluhová strategie přispívala ke koordinaci fiskální politiky s měnovou politikou

III. období – aktivní řízení státního dluhu (od r. 2002)
- 2003 - samostatné oddělení Řízení státního dluhu (MF)
- začali se stanovovat čísla pro řízení dluhu
50
určuje se průměrná splatnost dluhu (snaha, aby se vyhlazovalo refinanční riziko –
tj. každý rok je nějaká emise splatná, aneb požadavek na tzv. duraci dluhu
o
ošetření kurzového rizika
o
ošetření úrokového rizika
aby byla optimální struktura dluhového portfoilia z hlediska splatnosti, z hlediska
refinančních požadavků a z hlediska úroků
o
Obecné trendy a současné problémy ve veřejných financí
1. rozpočtové deficity
Příčiny:

fiskální iluze – procyklická fiskální politika (ale měla by být proticyklická!), tj. že u
jedince není propojení mezi tím, co odvádí a tím, co získává

omezený časový horizont vlády, vlády nejsou ochotny provádět nepopulární opatření

nátlakové skupiny
Co s tím?

stanovení fiskálních pravidel, limitů na výši deficitu, dluhu apod. (pravidla mohou být
omezena na určité procento HDP, nebo i max. procento dluhové služby z veřejných
výdajů, nebo zavázání vlády, že dluh za jejich vlády nestoupne…, nebo zpřísnění
pravidel pro překročení rozpočtu – např. komplikovaná procedura zdůvodňování proč
deficit, nebo zřízení nezávislých fiskálních institucí
2. daňová harmonizace

snaha eliminovat daňovou konkurenci – sbližování daní (základu, sazby,
administrativy) a koordinace (smlouvy o zamezení dvojího zdanění, záruka, že
daňového základy nebudou „unikat“)

zvyšování váhy nepřímého zdanění (DPH, spotřební daně), je zdůvodňováno –
jednoduší výběr, zpravidla omezen počet plátců, mají příznivější psychologický efekt
na obyvatelstvo. Růst nepřímého zdanění má spíše regresivní dopad (Giniho
koeficient by vzrůstal)
3. Změna ve struktuře veřejných výdajů

růst tzv. mandatorních výdajů (zejména na sociální politiku)

náklady spojené s obsluhou veřejného dluhu
Nutnost reformovat veřejné finance
Jak a co reformovat?

Kdy provádět?? při jakém stupni přerozdělování? doporučení – těsně po vyhraných
volbách

jak rychle reformovat?? rychleji než pomaleji

výdaje spíše než příjmy

výdaje běžné spíše než výdaje kapitálové
Pokud chce vláda reformovat, musí přesvědčit veřejnost (dobře slyší na katastrofické scénáře)
51
Problémy VF v ČR

narůstá váha fiskálního přerozdělování v ekonomice

prohlubují se strukturální problémy veřejných rozpočtu – výrazná citlivost na demografický
faktor

prohlubuje se atomizace veřejných rozpočtů (zvyšování počtu rozpočtových prvků) =
náročná a drahá kontrola

nabídkově vs. poptávkově založené rozpočtování, u nás více nabídkový – používání
přírůstkové nebo indexové metody, snaha přistoupit na poptávkový přístup – souvislost
s rozpočtováním podle výkonu, dále programové rozpočtování a rozpočtování s nulovou bází
Navrhované opatření reformy nynější vlády
1. dodržení fiskálních cílů – omezení deficitu, snaha mít deficit max. na 3 % (měnová unie) –
jenže stejně není ještě stanoveno datum zavedení EURa – takže pár let to počká
2. restrukturalizace příjmů – zvýšení sazby u DPH z 5 na 9 % a zcela zásadní – přechod
z klouzavé progrese u daně z příjmu fyz. osob na lineární zdanění, snaha snížit daňovou
kvótou
3. restrukturalizace výdajů
4. snížit citlivost VF na demografický vývoj
5. předcházet vzniku nepřímého zadlužování formou mimorozpočtových fiskálních rizik (při
poskytování státní záruk a státních garancí – vyvarovat se soudních sporů vedených proti
ČR)
Příprava na test
typy příkladů









výpočet elasticity veřejných výdajů (jak celkové tak dílčí elasticity), ale také nezbytně
komentovat získaný výsledek
při použití CBA (cost benefit analysis) – 3 kritéria (čistý užitek, minimalizace nákladu na
jednotku výstupu a nebo maximalizace efektu z vložené jednotky), výpočet současné
hodnoty (respektování hodnoty času)
aplikace CEA – zjišťování nákladů na jednotku výstupu
výpočet daně v systému klouzavé progrese, v systému stupňovité progrese, lineární
zdanění
výpočet daňového výnosu a DWL
určení daňové zátěže pro zúčastněné subjekty
konečná cena pro spotřebitele, příp. výsledná cena pro výrobce
rozpočtový a fiskální (dopad na produkt) dopad při provedení určitých změn, umět
multiplikátory k fisk. dopadu, k rozpočtovému dopadu – pouze vztah mezi příjmy a
výdaji, žádný multiplikátor
zjišťování dluhové kvóty, primárního deficitu, absolutní dluhu, změna výše dluhu
grafy

teorie veřejné volby
o niscanenův model (souvisí s informační převahou byrokracie)
52






o politický cyklus (downsův model politického cyklu)
o schéma cyklické hlasování
teorie veřejných statků
o složená poptávka po veřejných statcích
o složená poptávka po statcích soukromých
veřejné výdaje
o substituční a důchodový efekt
o krátkodobý a dlouhodobý efekt veřejných výdajů (např. na dotacích na
bydlení)
daně
o uložení valorické daně, jednotkové daně při různých elasticitách (i při 0 a
nekonečné)
o prokazování vztahu mezi DWL a výší daně (vhodné jednomu ze subjektů dát
nekonečnou elasticitu)
fiskální federalizmus
o decentralizační teorém (dotace na školství), může se jmenovat – uniformní
nabídka veřejných statků nebo i Oatsův decentralizační teorém
o optimální velikost jednotky nebo klubu (optimální počet členů)
o stanovení optimálního množství veřejných statků
fiskální politika
o účinnost fis. politiky v modelu AS-AD (účinnost podle změny produktu)
o IS-LM
Lafferova křikva
Pojmy:

funkce a charakteristiky veřejných financí

volič medián

způsoby kolektivní volby

nátlakové skupiny

charakteristiky veřejných statků

Wagnerův zákon (u veř. výdajů)

Baumolův zákon

Lorenzova křivka, Giniho koeficient

daňové principy

daňová kvóta (jak jednoduchá, tak složená)

sociální zabezpečení – vysvětlit průběžný systém a fondový systém

sociální kvóta

modely fiskálního federalizmus

expanze, restrikce, kdy se používá

dluh - klasifikace, řešení a důsledky
53

Definice veřejných financí

Transkript

Podobné dokumenty

Vážená paní starostko, vážený pane starosto!

Stáhnout jako PDF

Třídy - Force Academy

průhledný sTáTní rozpoČeT? - Katedra veřejných financí

Učební osnovy

kybersocialismus - School of Computing Science

model 45