ZHUSTENY POPIS: K INTERPRETATIVNI TEORII KUTTURY

ZHUSTENY POPIS: K INTERPRETATIVNI TEORII KUTTURY

:'{
Kapitola prvni
ZHUSTENYPOPIS:K INTERPRETATIVNI
TEORII KUTTURY
I
Susanne Langerov6 poznamendvd ve sve knize philosophy in
a New Key, ie ureit6 my5lenky prorazi do intelektudlniho sv6ta
s nesmirnou silou. Vyie5i tolik zakladnich probl6mri najednou, Ze
se zdaji sklitat tak6 piislib, Ze vyieSi v5echny zdkladni probldmy,
objasni v5echny nejasne otdzky. VSichni po nich skodi jako po klici, kterj'otevie poklad s ndjakou novou pozitivni vEdou, konceptu6lni stiedobod, okolo nehoZ bude moZne vybudovat vyeerp6vajici analytickf systdm. Tato nahlii popularita takovd grande idde,
kterd na das vytladi tem6i v5echno ostatni, pramenf ze ,,skutednosti, Ze v5echny citlive a aktivni mysli se ji najednou pokouSeji spo
lednE vyuZit. Zkou5ime ji v kaZdem spojeni, pro kaZdli rireel,experimentujeme s moZnym rozSiienim jejiho piesndho vyznamu,
zobeciujeme a odvozujeme."
Pot6, co se v5ak s touto novou my5lenkou obezndmime a zaiadime ji do sv6ho celkoveho invent6ie teoretickych pojeti, dostanou se na5e odekdvani do rovnov5.hy s jejim skutednym uZitim
a jeji piehnand popularita skondi. Ndkolik mdlo horlivcfi na ni bude i naddle pohliZet jako na klid k tajemstvim vesmiru, ale m6nd zaujati mysliteld se za das zklidni a zadnou se zabyvat tdmi probldmy,
ktere tato mySlenka opravdu odhalila. SnaZi se ji aplikovat a roz5iiit tam, kde je moZne ji upotiebit a rozSiiit, a upusti od ni v piipadech, kdy ji upotiebit nebo rozSiiit nelze. Bylali zprvu opravdu
plodnou ideou, stane se stdlou a trvalou soue6stinaSiintelektu6lni
qizbroje. Ale uZ nemd onen velikd5skli,vSeslibujiciz6b6r, onu nekonednou rfiznorodost ziejmlich aplikaci, kterou kdysi m6la. Ani
druhf zdkon termodynamiky, ani princip piirozeneho qiberu, ani
mySlenka nevddome motivace nebo organizace vyrobnich prostiedkfr nevysvdtluji v5e, ani vSe lidsk6, ale poi6d jeStd vysvdtluji
ndco. A my soustfedime svoji pozornost na vyd6leni toho, co toto
n6co je, na to, jak se zbavit spousty pseudov6dy, do kter6 jsme se
zapletli v prvnim zdpalu jejich sliivy.
Zda v5echna vyznamnd vedeckS pojeti vznikaji timto zpfisobem,
to nemohu iici. Ale tento vzorec rozhodn€ plati v piipade pojeti
kultury, okolo ktereho celd antropologickd disciplina vznikla a kte16 se tato disciplina snaZidim ddl tim vice omezit, uptesnit, zamdiit
a obs6hnout. Prdv6 tomuto odkrfviini pojeti kultury se rriznymi
zprisoby a z rfrznych pfistupri venuji niisledujici eseje,a to ne s cilem je oslabit, ale naopak piispdt k jeho Wajici drlleZitosti. Ve
vSechesejich v teto knize zastdvdm,ndkdy explicitrn€,dastdjispi5e
prostiednictvim ureitd analyzy, kterou rozvi j im, ziZenl.,specializo
van6 a, podle meho ndzoru, teoreticky siln6j5i pojeti kultury, ktere
by mElo nahradit slavny Tylor&v ,,komplexni celek", jenl, bez
ohledu na svou plodnost, dosdhl bodu, kdy spiSe zatemiuje neZ
odkr!v6.
To, k jak6mu konceptudlnimu marasmu mtZe vest tylorovske
pot<u-feu (,,v5ezahrnujfci") teoretizovS.ni o kultuie, je patrne na
jednom z je5td poi6d lep5ich obecnl/ch tivodfr do antropologe Minor for Man od Clyda Kluckhohna. Na zhruba dvaceti sedmi
strdnkdch kapitoly vdnovan6 tomuto pojeti se Kluckhohnovi podaiilo definovat kulturu postupnd jako: 1) ,,celkovy zpfisob Zivota tidi"; 2) ,,spoledenskddddictvi, ktere jednotlivec ziskdvd od sve skupiny"; 3) ,,zprisobmy5leni, citdni a viry";4),,abstrahovdni z chov6ni"; 5) antropologova teorie o skuteenem zpfrsobu chovdni skupiny lidi; 6) ,,z6sobdrnaspoleenlich znalosti"; 7) ,,soubor ustalenlich
orientadnich reakcich na opakujici se probl6my"; 8) ,,nauden6cho
viini"; 9) mechanismus normativni regulace chovdni; l0) ,,soubor
postupt piizpirsobov6ni se vnEj5imu prostiedi a ostatnim lidem";
1l) ,,kondenziithistorie"; a potom pie5el, moZn6 ze zoufalstvi, k jejimu piirovniini k mape, k situ, k Zivn6 prid€. Tvdii v tvdi takov€
teoreticke difuzi je pojeti kultury, kter6 je sice pon6kud omezend
a ne zcela standardni, ale alespoi vnitin€ soudrZn6, a, co je je5t6
dtleZitej5i, schopne formulovat argumenty, pokrokem (dehoZ si
byl Kluckhohn ostatnd velice dobie v6dom). Eklekticismus maii
sv6 vlastni zdrnlry nikoliv proto, Ze existuje pouze jedinli spriivnli
smdr postupu, ale proto, Ze je jich tak mnoho a je tieba si vybrat.
Pojeti kultury, kterd jii zastdviim a jehoZ uZiteenost se snaZim
l4
v podstatd s6miotick€ho charakukazat v n6sleduiicich esejich' ie
Weberem' Ze elov€k je zviie
Maxem
s
ilrr- p"-i"uie se, spoledn€
kterou si-samo upiedlo' povaZuii
zavesene do pavueiny vyznamir'
jeii
tudiZ nikoliv za experimenanalj'zu
f.,rt*^ zatyio pavuiiny a
interpretativni' p6trazav€du
p6trajici po z6konu, nybri
Ofni
interpretuii soci6lni
"Ca"
vysvetleni'
To, co hled6m, ie
iai O. r4iznamu.
prohl6Seni' teorie
toto
Ale
proievy, ieZ jsou na povrchu zahadn6'
vysv6tleni'
urcit6
iednou v€tou, samo vyZaduie
"Viaaf""i
II
nikdy nem6l pro soOperacionalismusjako metodologick6 dogma
ndkolika aZ piiliS dociSlni v6dy piili5 vel{i vyznam a s qiiimkou
koutfi - skinnerovsk6ho behaviorismu'
konale p-iko,rrnu.tych
- je nyni uZ t€mei mrtvy' Ale pies
podobnd
inteligendnich testfr a
piinos' ktery' bez ohledu na
to piese v5echno znamenal drileZili
di odcizeni operaciG
charisma
to, co si myslime o snaze definovat
silu: chceteJi poureitou
uchoviivS
nalizovanymi pojmy, si naddle
teorii ei zji5tdni
vddeckych
u
zadit
chopit, co ie vEda, nemdli byste
m€li byste zaobhaiuii;
kteii
ii
a uivfrbec ne u toho, co o ni tvrdi ti,
ji
provozuii'
dit u toho, eim se zabyvaii ti, kdo
soci6lni antropolo'
V piipad6 antropologie, nebo piineimen5im
pochopenim toho'
gie, se ieli provozovatele zabfvaii etnogafii' A
ddlat etnografii'lze za(1t'
lo to !e etnografie, nebo piesndil, co to ie
analliza iako
chceme-li porozumct, co piedstavuje antropologicka
metodologicke
neni
iici'
piedem
nutno
forma pozn6ni. To, lak ie
ddlat etnografii
z6leZitost.Z iednoho pohledu, toho udebnicov6ho'
texty'
piepisovat
inform6tory'
si
vybrat
znamen6 zahaiit kontakt,
tyto
Ale
atd'
denik
ps6t
si
ter6n'
zapisovat si rodokmeny, mapovat
podstatu
neureuji
postupy
v6ci, zpirsoby pr6ce a zaveden6
usilov6ni se ied'
etnografie.Urdule ii to, o jaki druh intelektudlniho
my5lenvyptridil
si
popis"'
abych
n6: nerinavnd snaha o ,,zhuitdny
ku Gilberta RYla.
obievuie ve dvou
Rylovo polednani o ,,zhu5t6n6mpopisu" se
ve druh6m.svazku
z jeho nedavnfch eseii (nyni znovu otist6nlich
ot6zkou (ieeeno
zablivaii
se
ieho Sebranj'ch sprsri), kierd
-obecnou
Penseur" (Myslitel): "piemli5lenim
ieho slovy), dim se zabyvit ,,Le
l5
a uvaZov6nim" a ,,piemy5lenim o my5lenkach". Piedstavte si, iikii,
dva chlapce, kteii rychle zaviraji a oteviraji vidka praveho oka.
U jednoho z nich se jedna o nerimyslnli tik; u druheho je to spikleneck6 znameni piiteli. Tyto dva pohyby jsou, coby pohyby, zcela
identick6; z fotografickeho,,,jevovdho" pozorov6ni by nebylo moZne iici, co byl tik a co mrknuti, nebo dokonce ani to, zda oba ei jeden z nich nebyly mrknuti nebo tiky. Piesto je rozdil mezi tikem
a mrknutim, byt' nezachytitelnli fotografii,obrovsky, jak mtZe po
tvrdit kaZdy, kdo si kdy prvni spletl s druhlim. Ten, kdo mrk6, ko
munikuje, a to dokonce piesnym a specifickl/m zprisobem:1) umyslnd, 2) s nekym urdi[im, 3) aby piedal ureitou zprdvu, 4) podle
spoleeensky uzndvaneho kodu a 5) bez vddomi dalsich piitomnfch. Jak Ryle poznamendvS,ten, kdo mrknul, ucinil dvE v6ci piiviel oko a mrknul, zatimco ten, kdo mdl tik, ueinil jenom jednu
vdc - piiviel oko. Umyslne piivirdni oka v situaci, pro kterou plati veiejnf kod, podle ndhoZ se jedn6 o spikleneck€ znameni,je
mrknuti. A to je v5echno: kapka chovdni, zrnko kultury a - uoild! gesto.
To je vSak pouze zaedtek.Piedstavte si, Ze existuje tieti chlapec,
kteqi - ,,pro zlomyslne potd5eni svych kamaradfi" - karikuje mrknuti prvniho z chlapcri jako amat€rske,neohrabane, piiliS n6padn6 a podobne. eini to samoziejme stejnim zpfisobem jako druhli
z chlapcfi, kterrymrknul, a jako prvni, kterli m6l tik - zavienim prav€ho vidka. Rozdil je v tom, Ze tento chlapec ani nemrkal, ani nemdl tik, pouze parodoval gesto ndkoho jineho, kter6 povaZoval za
smdSnl/pokus o mrknuti. Zde rovnEZ plati spoledenskyzavedenf
k6d (,,mrkne" usilovnd, piiliS napadnd, moZna piidd i grimasu beZne pomricky klauna); a take zde jde o sd6leni. Jedinli rozdil
spodivS.v tom, Ze nyni se nejedn6 o spiklenectvi, ale o qismdch.
KdyZ se ostatni domnivaji, Ze vlastn€ mrka, cell/ jeho pokus selZe
tak dokonale (piestoZe moZnd s jinlfmi qisledky), jako kdyby se
domnivali, Ze ma tik. A mfiZemejit je5te o krok diile: nejislf si sqimi napodobovacimi schopnostmi, nacviduje si naS radoby satirik
sv€ grimasy doma pied zrcadlem, piieemZ v tomto piipadE nemii
tik, nemrkd, ani neparoduje, ale piipravuje se na piedstaveni;
i kdyZ kamera, radikdlni behaviorista ei dlovdk v€iici v protoko
larni vety by toto chovani zaznamenalistejne jako v ostatnich piipadech - jako rychl6 zavieni a otevieni pravdho oka. A tak je moZlo
n€ situaci komplikovat do nekoneena alespoi logicky, kdyZ uZ ne
pouze
prakticky. Ten, kdo pfrvodn€ mrkal, mohl mrkdni napiiklad
piedstirat,abypiesvddeilpiihliZeiici,Zepls'nujespikleneckouakv kteremZto
ci, zatimco ve skutednosti nic takoveho neplSnoval'
popisy
toho' co panaSe
m6ni
zprisobem
odpovidajicim
piipadd se
jde o to, Ze mezi tim'
ioiuj" parodista a co zkou5i nacvicuiici' Ale
co nacvieuiici (paro
toho,
popisem"
co Ryle nazyvit,,zieddnym
prav6
dista, mrkaiici, tikem trpici.'.) dela (,,rychle zavir6'a otevird
z ka(,,dele
legraci
si
d€lA
co
toho,
popisem"
oko"), a ,,zhuStenym
pfi
netusici
nic
piesvdddil
aby
piedstirii
mrknuti,
-uridu tim, Ze
hliZejici,Zesepiipravujespikleneckaakce..),spodiviciletnograjejimZ ramci
fie: rozvrstvend hierarchie viznamovych struktur, v
faleSmrknuti,
tikir,
interpretov6ni
a
dochazi k produkci, vnimdni
tyto
by
parodii
abezniZ
ievy
nych mrknuti, parodii, nacvidovSni
katego
hulturni
kter€,iaho
tiky,
viastn€ neexistovaly (ani neutrS.lni
rie, neisou mrknuti - stejn€ jako mrknuti neisou tiky), a to bez ohledu na to, co by kdo einil se svymi oenimi vidky'
Stejndjako spousta drobnych piib€hfr, ktere si pro sebe vymysleli oxfordsti filosofov6, se i cel6 toto mrk6ni, piedstirane mrk6ni,
vysm65n€ piedstiran6 mrk6ni, nacvidovan6 qfsme5ne piedstiran6
mrk6ni, mfiZe zdat jako piiklad pon€kud um6lli' Abych piipad doloZil empiric[im piikladem, uv6dim zde pomdrn6 typickjr vitah ze
sveho ter6nniho deniku, kterym bych rad ilustroval, 2ebez ohledu
na svou podobu upravenou pro didakticke rieely, vystihuie Rylitv
piikladaZpiiliSpiesn6ononahromadEnistrukturusuzov6ni
a z neho vyplyvajicich wrzeni, kteqimi se etnograf neustdle musi
probirat:
Francouzipr6v6 dorazili [iekl informator]. Vybudovali okolo dvaceti
malychopevn6nimezim€stema oblastiMarmu5auprostiedhor' a umispiese
tili je na vybeZcich,aby mohli dobie pozorovatokoli' Ale piesto
byl
ackoliv
takZe
v
noci'
a to zeim6na
v5echnonemohlizaiistitbezpednost,
syst€mmezragu,obchodnismlouvy'legdln€zrusen'probihalinaddlejako diiv.
Jednouv noci,kdyZbyl Cohen(ktery mluvi plynneberbersky)zrovna
nahoiev Marmu5i,pii5li k n€mu dva dal5iZid6,obchodniciz vedleiSiho
kmene,aby si od nEhozakoupilin€iakdzboZi'NeiaciBerbeii'zasez iin6ho sousednihokmene,se pokusilivloupatdo Cohenovadomu'ten alevystielil do vzduchu.(fradicn€ bylo Zidirm zak6z6nonosit pusku,ale v tdch-
t7
to nejisfch dobiich jich mnoho tento z6kaz poru3ovalo.) Tento rqistiel
upoutal pozornost Francouztt a za5kodnici uprchli.
Pii5ti noc se viak vriitili. Jeden z nich se piestrojil za Zenu a zaklepal na
dveie s jakousi vymy5lenou historkou. Cohen mdl podezieni a nechtEl ,,ji"
pustit ddl, ale ostatni Zidd mu iekli, ,,to ie dob4i, to ie ienom Zenskd". A tak
otevieli dveie a dovniti se vrhla celd horda. Zabili dva ZiOy, t<tefi Uyti
u Cohena na ndv5t6v6, zatimco Cohen se rispESnEzabarikiidoval ve vedlejSi mistnosti. Potom usly5el, jak lupidi pl6nuji updlit ho v dom€ zaZiva pot6, co mu vezmou v5echno zboZi. Oteviel proto dveie a miivaje okolo sebe zuiiv€ palici, podaiilo se mu uniknout oknem.
Potom Sel nahoru k opevnEni nechat si o5etiit rdny a podal stiZnost
mistnimu veliteli, Jak€musi kapitiinu Dumariovi, v tom smyslu, Ze Ziid6 svd
'ar tzn. dtyi nebo pdtin6sobek hodnoty zboZi, kter6 mu bylo ukradeno.
Lupidi byli z kmene, kterj se je5t6 nepoddal francouzskd nadvl6dd a akfivnE proti ni boioval, a Cohen Ziidal povoleni k tomu, aby si mohl Jit se svym
drZitelem mezrago, marmu5skym kmenovym Sajchem, vybrat od5kodnd,
kter6 mu podle tradidnich pravidel niileZelo. Kapit6n Dumari mu k tomu
nemohl udElit oficlehi povoleni, JelikoZ Francouzi vztah mezrag zakf,zal|
ale dal mu (stni svoleni, kdyZ mu iekl .KdyZ tE zablji, Jeto wrii probl6m."
A tak Ea7clr,Zid a mald skupina ozbrojenfch Marmu5anrl spoleen6 odpochodovali ndjalcj'ch deset ei patndct kilometrtl do oblasti rebelii, kde samozieJm€ nebyli Ziidni Francouzi, potajmu tam zaJalipasliie zlod€Jskdho
kmene a ukradli mu cel6 stddo. Piislu3nici tohoto kmene je brzy na konich
dohonili, ozbrojeni pu5kami a piipraveni k ttoku. KdyZ ale vid€li, kdo jsou
ti ,,zlodEji ovci", rozmysleli si to a Fekli: ,,Tak dobie, promluvime si." Nemohli dost dobie popiit, co se stalo - Ze ndkteii z Jelich muZir okradli Co
hena a zabili jeho dva niiv3t€vniky - a nechteli si zadit v6Znf rozbroj
s Marmu5i, ktenj by Sarviitka s ndjezdniky vyvolala. A tak tyto dvd skupiny mluvily a mluvily a mluvily, tam na planinE uprosfed tisicihlavych
ovdich stiid, a dohodly se nakonec na od5kodndm ve qi3i pdti set ovci.
Dv€ ozbrojen6 berbersk6 skupiny se potom rozmistily na konich po opadnfch koncich planiny a shromdZdily stiido mezi sebou. A Cohen, v eerndm
plii5ti, kloubouku a pleskaiicich pantoflich, sqim vlastnim pohodln;im
tempem prochdzel mezi ovcemi a vybiral z nich jednu po druhd ty nellep,
5i jako sv€ od5kodn6.
A tak Cohen dostal svd ovce a plihnal Je zp6t do oblastl Marmu3a. Francouzi, kteii byli nahote ve sv6 pevnosti, je slySelt piichdzet (,,8a, ba, ba"
iekl Cohen StastnC,kdyZ na to vzpominal) a zeptali se ho: ,,Co to mii
k sakru znamenat?'A Cohen iekl: ,,To ie mtj 'ar." Francouzi nemohll uv6
fit, Ze skuteen6 uddlal, co tvrdil, a obvinili ho ze Splondie pro odboJn€
l8
Berbery,vsadili do v6zenia vzali mu jeho ovce. KdyZ o n€m ieho rodina
ve mestedlouho nesly5ela,myslelasi, Ze ie mrtq/. Ale za n6iaky das ho
Francouzipropustilia on se vrdtil domtr,ale bez ovci. A tak si SelsteZovat
k plukovnikovi ve mEst€,Francouziodpovddndmuza celou oblast.Ale
plukovnik mu iekl: ,,Vteto v6ci nemohunic podniknout.To neni mtj probl6m."
V surovdm stavu, jako n€jakd zpr|vav l6hvi, tato ukazka vyjevuje, stejnd jako by tomu bylo v piipadE jakekoliv podobnd ukazky'
obdobn6 prezentovane,jak narodn!'ie i ten nejz6kladndj5ietnograficf,i popis - jak je nesmirnd ,,zhuSt€nli". Ve vlisledndm antropolG
je
$ck6m popisu, vdebrd t€ch, kter6 obsahuje tato kniha, tato skujsou
ve skuteanosti naie
tednost Ze to, co nazyvame nasimi daty,
vlastri interpretace interpretaci iinfch lidi tfkaiicich se toho, co si
mysli, Ze oni sami a iejich spoluobian6 dini - zastindna,nebot v€tSina toho, co pofebuieme k pochopeni urdit6 udalosti, ritu6lu, zvyku, mySlenky nebo dehokoliv jin6ho, je n6m poddvdna jako doprovodne informace, kteri nis m6 piipravit ke studiu v€ci sam6.
(Dokonce i me sddleni, Ze toto mal6 drama se odehrdlo na vysodind stiedniho Maroka v roce 1912 - a bylo pievypr6v6no tamt6Z
v roce 1968-, do znadn6 miry piedurei dten6iovo ch6pSni tohoto
piibehu.) Na tom neni nic vyloZen€ Spatnehoa v kaZdem piipadd
je to nevyhnuteln6. Ale vede to k piedstav€ antropologickeho vizkumu jako mnohem vice pozorovaci neZ interpretadni dinnosti, jakou ve skuteenosti je. JiZ v samem faktografickem z6kladu, u sam6
podstaty cel6 discipliny, jestliZe n6co takov6ho virbec existuie' iiZ
vysv6tlujeme: a co ie hor5i, vysv6tlujeme vysvEtleni. Jedno mrknuti za druhfm.
Analfza tedy spodiv6 v tiiddni vyznamovych struktur - kter6
Ryle nazlival ustavenymi kody, coZ je trochu zav6ddiici vyraz, nebot navozuje pfedstavu, Ze pr6ce antropologa se podobii praci
Silranta, zatimco se mnohem vice podobii pr6ci liter6rniho kritika
- a v urdov6ni iejich soci6lnich piitin a qiznamu. Zde, v na5em
textu, by toto tiid6ni zadalo rozli5enim tii odli5nlich interpretadnich rdmc0, kter6 dand situace obsahuje - Zidovsk6ho, berbersk6ho a francouzskdho. Pot6 bychom se snaZili uk6zat, iak (a prod)
v dan€m dase a mist€ vyvolala jejich spoleeni piitomnost situaci,
v niZ systematick6 neporozum6ni vedlo k degradaci tradidni formy
na spoledenskou fra5ku. To, co zpfrsobilo Cohenriv ne0sp€ch
l9
a s nim i selh6ni celeho ddvneho vzorce socid.lnicha ekonomickfch vztaht, v jejichZ ramci Zil, bylo zmateni jazykri.
K tomuto piili5 zhu5tEnemuaforismu se vrdtim pozd6ji, stejnd jako k detailtm samotndho textu. Nyni jde jenom o to, Ze etnografie
je zhu5tenf popis. Pied etnografem stoji - s qijimkou situaci, kdy
se zablivti (a zabfvat se musi) rutinnim sbdrem dat - mnohovrstevny soubor pojmoqfch struktur, z nichZ mnoh6 se navzdjem piekqivaji a propletaji, ktere jsou soudasndnezndm6,nezvykle a explicitnE nevyjiidien€ a ktere je tieba nejprve pochopit a pot6 vyj6dfit.
A toto plati na te nejpiizemn6j5i, nejsurovdj5i flrovni terenniho q/zkumu: dotazovdni informdtorfr, pozorovdni ritualfi, odvozovdni
piibuzensk€ terminologie, sledovdni vlastnicklich vztahrj, sditani
domdcnosti...psani deniku. D6lat etnografiije jako dist (ve smyslu
,,konstruovat eteni") rukopis - cizi, vybledlf, plny nejasnosti,
nesrozumitelnosti, podezielfch oprav a tendendnich pozndmek,
ale psany nikoliv konvendnimi grafic\imi symboly fonemri, nlfbrZ
letmfmi piiklady utv5ien€ho chovdni.
III
Kultura, tento hranli dokument, je tedy veiejnd, jako karikujici
mrknuti nebo piedstiran6 kr6deZovdiho stdda.piestoZeje ideadni,
neexistuje v nddim mozku; piestoZe je nefyzicka, neni tajuplnou
entitou. Nekonednd a nikdy nekondici antropologicka diskuse
o tom, jeJi kultura ,,subjektivni" nebo ,,objektivni",stejnd jako vza_
jemn6 rlimdna intelektu6lnich nad6vek (,,idealisto!.,- ,,materialisto!"; ,,mentalisto!" - ,,behavioristo!"; ,,impresionisto!,,- ,,pozitivisto!"), kterii ji doprovS.zi,jsou zcela ipatn€ ch6pany. Jakmile se
k lidskemu chov6ni piistupuje jako k symbolickemu jednani (nebot' ve v€t5ind piipadfrTsoutiky skutedne) - jednrini, ktere, jako fo
nace v mluv6, barva v malbe, d6ra v psani di zvuk v hudb€, n6co
znamen6 -, ziuati smysl otdzka, jeJi kultura vzorem se iidici chovdni, ei rdmec mySleni nebo dokonce tyto dv6 vdci navz6jem propleten6. To, na co se m6 dlovdk pt6t ohlednd karikujiciho mrknuti di
piedstiran6 krddeZe ovdiho st6da, neni to, jakf je jejich ontologicklf status.Ten je stejnf jako v piipadd skal na jedne stranE a snri
na strand druh6 - jsou to vdci z na5eho svdta.To, na co je tieba se
20
ptat, je, v dem spodivd jejich dtleZitost co je jejich prostiednictvim
sddlov6no - zda qism6ch di vyzva, ironie di zloba, snobstvi di pj'cha.
Toto se mtrZe zdAt jako bandlni pravda, ale existuje n6kolik zpfisobri, jak ji zatemnit. Jeden z nich spodivd v piedstavd kultury jako sobdstadn6,,nadorganicke"reality s vlastnimi silami a udely; to
znamendjejim zhmotr:€nim.Jinf zprisob zasespodivd v tvrzeni, Ze
se jedna o hrubf vzorec pozorovan6ho chovdni objevujici se v td
di on6 identifikovateln6 komunite; to znamen6 jeji redukci. Ale
piestoZe ob€ tato zmateni stdle je5td existuji, a bezesporu budou
existovat i naddle, hlavnim zdrojem teoretickych nejasnosti v soudasn6 antropologii je piistup, kterj se vyvinul v reakci na nd a ie
v soudasnd dobE velice roz5iien - jmenovitE, abych citoval jeho
ziejmd hlavniho propagetoraWarda Goodenougha,Ze ,,kultura [se
nachazi] v my5leni a srdcich lidi".
Pod rfrznlimi nizvy - etnov€da, komponentni analyza di kogni'
tivni antropologie (terminologicka rozkolisanost odrdZi hlub5i neiistotu) - tato Skola zastSv6 ninor, 2e kultura se skliidd z psychicklich struktur, jejichZ prostiednictvim jedinci di skupiny jedincfi iidi sv6 chov6ni. ,,Kultura spoleenosti," abych op6t citoval Goodenougha, tentokrdt pasaZ, kterd je locus classicusceldho hnuti, ,,se
skl5d6 z toho, co dlov6k musi v€dEt nebo v co musi v6iit, aby mohl
jednat zpirsobem piijatelnlim pro dleny sv6 spoleenosti." A z tohoto
ndzoru na to, co je kultura, prameni take n5zor, stejnE tak piesvdddeny, na to, co znamen6 ieji popis - zaznamenAvdnisystematickych pravidel, etnograficki algoritmus,kteri, iidili se jim, umoZni
elovdku vyd6vat se za domorodce (bez ohledu na fyzick€ vzezie'
ni). Timto zpfisobem dochazi ke sloudeni krajniho subjektivismu
a krajniho formalismu, a to s piedpokladanfm qisledkem: explozi
diskuse o tom, zdali jednotlive anallizy (kter6 se objevuji ve form6
taxonomii, souhrnu pohledri, tabulek, rodokmenfi a podobnlich
duchaplnosti) odr6Zi to, co si domorodci ,,skuteand"mysli, ei zda
se jednd pouze o dfimyslne napodobeniny, kterd jsou sice logicky
ekvivalentni, ale substantivnd odli5n€ od toho, co si mysli.
JelikoZ na prvni pohled by se tento piistup mohl zdat natolik
blizky tomu, kterli rozvijime zde, Ze by mohlo doiit k jejich zdm€n6, neu5kodi uv6st, v dem se liSi.Ponechameprozatim stranou naSemrknuti a ovce a vezmeme jako, piipustme, zvl5Strti,ale pro na'
2l
5e ridely ilustrativni vzorek kultury napiiklad Beethoventv kvartet. Nikdo jej, myslim, nebude ztotoZiovat s jeho partiturou, se
schopnostmi a znalostmi potiebnlfmi pro jeho zahr6ni, s porozumdnim, s nimZ k n6mu piistupuji jeho interpreti a obecenstvo,ani,
abychom zahrnuli en passantly, kteii maji tendenci v€ci redukovat
nebo konkretizovat, s urdilim piedstavenim ei s nejakou ziihadnou entitou, jeZ piesahuje materi5lni existenci. MoZna, Ze ,,nikdo"
je pro tento piipad piiliS silne slovo, nebot se vZdy najdou lidd nepouditelni. Ale to, Ze Beethovenfiv kvartet je struktura t6nfi rozvinut6 v ureitdm tempu, promySlend posloupnost modelovan6ho
zvuku - tedy hudba - a ne n6di znalosti ei vira, vdetnd toho, jak ji
hrdt, to je tvrzeni, s nimZ snad bude vEt5ina lidi po fvaze souhlasit.
K tomu, aby elov6k mohl hrdt na housle, potiebuje mit ureite niivyky, schopnosti, znalosti a talent, potiebuje mit n6ladu na hrani
a fiak pravi star,j zniimf vtip) take potiebuje housle. Ale hrani na
housle nejsou ani tyto navyky, schopnosti, znalosti atd., ani niilada, ani (ak se ti, kdoZ vyzn6vaji ,,materidlnikulturu", ocividnE do
mnivaji) housle. Aby dlovdk uzaviel v Maroku obchodni smlouvu,
musi ddlat urdite v6ci urdilim zprisobem (mezi jinlim take podiezat krk jehndti a recitovat u toho v kordnov6 arab5tind v piitomnosti shrom6Zd6nfch nedeformovanfch dosp6llich muZsklich pii
slu5nikri sv€ho kmene) a mit urdite psychicke charakteristiky (mezi
jinlim touhu po vzd6lenlich vdcech). Ale obchodni smlouva neni
ani toto podieziivS.ni krku, ani tato touha, piestoZe je dost opravdo
v6, jak poznalo sedm soukmenovcri na5eho marmu5sk6ho Sajcha,
kteii jim byli popraveni pot6, co Cohenovi ukradli jednu oSunt€lou, v podstat6 bezcennou ovei kriZi.
Kultura je veiejn6, protoze vyznam je veiejnli. NemirZete mrknout (ani parodovat mrk6ni), aniZ byste vEddli, co se pokl6d6 za
mrknuti nebo jak fyzicky zaviil a oteviit viaka. Stejnd tak nemriZete uloupit ovei st6.do(ani kradeZ piedstirat), aniZ byste v€d6li, co
to znamen6 ukradnout ovci a jak to prakticky provest. Ale odvozo.
vat z t6chto skutednosti z|vdr, ie vdddt, jak mrkat, je mrkiini a vdddt, jak ukr6st ovci, je kradeZovdiho stdda,prokazuje stejnd hlubo
kd neporozumdni, jako kdybychom ztotoZiovali mrk6ni se zavir6nim odnich videk a krddeZ oveich stad s odhdndnim chlupa\ich
zviiatz pastvin. Kognitivistickf omyl - Ze kultura se sklada (abych
22
citoval dalSiho mluvdiho tohoto hnuti, Stephena Tylera) ,,2 ment6lnich ievfi, kter€ mohou [mini ,,mElyby"] bft analyzov6ny pomoci
formdlnich metod podobnlich t6m, kter6 se pouZivaji v matematice a logice" - mfrZe mit na efektivni pouZiti tohoto konceptu stejnd
tak niei\d tidinek jako maji behavioristicke a idealistick6 omyly,
kter6 se nerisp65n6 snaZi napravit. MoZn6, Ze vzhledem k v6t5i rafinovanosti chyb a subtilnosti deformaci je jest€ nidivdjsi.
V5eobecnf ritok na teorie o priv6tnosti vyznamu je jiZ od rane
filae tvorby Edmunda Husserla a pozdni l6ze tvorby Ludwiga Wittgensteina natolik soud6sti moderniho my5leni, Ze jej zde nemusi
me znovu rozvijet" Je ale potieba soustiedit se na to, aby se jejich
sd6leni doneslo k antropologfim; zejmdna je dftleZitd vysvEtlit, Ze
iici o kultuie, Ze se skldd6 ze soci6ln6 ustavenych u-iznamorlich
struktur, v jejichZ r6mci lid6 ddlaji takove v€ci, jako Ze signalizuji
spiklenectvi a piiddvaji se k ndmu, di vnimaji uriiZky a reaguji na
n6, neznamend iici, Ze se jednii o psychologickli jev, charakteristiku n6ei mysli, osobnost, kognitivni strukturu atd. o nic vice, neZ
iekneme-li to o tantrismu, genetice, prribdhovem tvaru slovesa,
klasifikaci vin, zvykovdm pr6vu di my5lence ,,podmindn6ho pro
'ar,
na ndjZ se odvol6val
kleti" (ak Westermarck definoval koncept
Cohen, kdyZ poZadoval sv6 od5kodn€). To, co ndm, kdo jsme vyrostli mrkajice jinak a pasouce jine ovce, znemoZhujev mistech, jako je Maroko, pochopit, co lid6 d€laji, neni nedostatek znalosti
o tom, jak pozniivani funguje (i kdyZ, vezmeme-li v tivahu, Ze funguje stejnd u nich jako u nis, ne5kodilo by ndm o tom vdd6t vice),
n;ibrZ nedostatek obezn6menosti se svdtem piedstav, v ndmZ jsou
jejich diny znaky. A kdyZ uZ jsem se zminil o Wittgensteinovi,mriZu ho rovnou i ocitovat:
Rikame...o nEjak€mdlovEku,Ze ie pro nas pruhledny. Ale pro tento
zprisobuvaZovdnije drileZit6,ZendJaklidlov6kmfiZebyt pro druhdho tiplnou hddankou.To ie zakou5eno,kdyZse piiJdedo n€iak€cizi zem€se zce.
la clzimi ftadlcemi;a sice i tehdy, kdyZdlov6k ied teto zemeovl6dd.Nera
zumime t€m lidem. (A ne proto, Ze nevi, co iikaji saml k sob€.)NemitZeme se v nich vyznat.*
* Citov6no v piekladu Jliiho Pechara. L. Wlttgenstein,Filosofichdzhoumdni.
(Praha,1993),s.284.
23
IV
Etnografickli vyzkum jako osobni zku5enost spodiva ve schop
nosti vyznat se v novd situaci, coZ je vycerpavajici z6leZitost,kter6
je vZdy rispd5nii pouze d6stednd;antropologickd psani jako v€deck€ snaZeni spodiv6 ve snaze formulovat to z6kladni, o dem se dlo
vdk domniv6.,vZdy piehnand, Ze to odhalil. Nechceme se, alespoi
j6 ne, stat domorodci (coZ je stejnd zkompromitovand slovo) nebo
je napodobovat. Pouze romantici nebo Spioni by v tom mohli viddt
svirj cil. My se s nimi snaZimev Sirokdm smyslu slova, kter6 zahrnuje mnohem vice neZ pouze mluveni, konverzovat, coZ je mnG.
hem obtiZn€jsi zi'leZitost,neZ se vseobecnd soudi, a to nejenom
v piipade cizincfi. Jak iekl Stanley Cavell: ,,Mluvit za n6koho jin6ho se zd5 blit tak zdhadnou ziileZitosti moZnd proto, Ze mluvit ft n6komu se nezda blit tak zahadne."
Budemeli k vdci piistupovat takto, bude cilem antropologie rozSiieni prostoru lidslqich jazykoqich projevri. To samoziejm6 neni
jeji jedinf cil - dalSimijsou vzd6lSviini,zdbava,praktickd rady, mo,
r5lni rrist a objevov6ni piirozen6ho iadu v lidskem chov6ni; antro
pologie navic neni jedinri disciplina, kter6 se o to snaZi.Ale je to cil,
pro nejZ se semiotick6 pojeti kultury obzvlaSt€ dobie hodi. Jako
vz6jemnd pirsobici syst6my interpretovatelnlich znakri (ktere bych
bez ohledu na omezend uZiti toho slova nazval symboly) neni kultura sila, kter6 by se daly piidinnlim zpirsobem piisoudit sociS.lni
udiilosti, chov6ni, instituce di procesy; je to kontext, v jehoZ r6mci
mohou byt srozumitelnd - to znamen6 hust6 - popsany.
Proslul€ antropologckd zaujeti (pro nas) exotic\imi jevy - berberskl/mi jezdci, Zidovslqimi piekupniky, francouzsklimi legiondii
- je tedy v podstate prostiedkem odstranEni znecitlivujiciho pocitu obezn6menosti, kte4i pied nami zatajuje z6hadnost na5i vlastni
schopnosti piistupovat k sobe navz6jem vnimav6. Pozorov6ni
obydejnfch v6ci tam, kde se objevuji v nezvykld form6, neukazuje
na libovolnost lidsk6ho chovdni, jak se dasto tvrdi (na tom, Ze kr5deZ ovci se v Maroku povaZuje za drzost, neni nic libovolneho),
ale na miru, v niZ se jeho vyznam m€ni podle Zivotniho vzorce,
jimZ se iidi. Porozumet kultuie jinlich lidi znamen6 odhalit jejich
norm6lnost, aniZ bychom umenSovalijejich jedineenost.(eim vice
se mi daii pochopit, co Maroeane delaji, tim logdtdj5i a jedinecn€j24
5i se mi zdaji bft.) Stavaji se tak piistupni: zasadime-li je do r5.mce
jejich vlastnich banSlnosti, ztraU svou neprirhlednost.
Je to tento man€vr, oznadovany obydejne piili5 neureitE jako
,,vidEni v6,ci z pohledu akt€ra", piili5 kniZn€ pak jako ,,uerstehen
piistup" nebo piili5 technicistnd jako ,,emickd analfza", kte4i tak
dasto vede k n6zoru, Ze antropologie je jaklisi druh dteni mySlenek
na diiLlkunebo fantazirovdni o ostrovech kanibahi, a kteqi ten, kdo
chce bezpednd proplout okolo vrakfi ndkolika potopenlich filoso
fickfch pfistupfi, musi prov€st s velkou opatrnosti. Pro pochopeni
toho, co ie antropolo$ckd interpretace a do jak6 miry je to interpretace, neni nic dfileZitdi5iho neZ piesnd pochopit, co to znamen6
- a co to neznamene - iici, Ze naSe vyiSdieni symbolicklich syst6mfi druhfch lidi musi byt orientov6na na aktera.r
To znamen6, Ze popisy berberskd, Zidovsk6 di francouzske kultury musi bjt podany z hlediska qiznamt, kter€ podle naSipiedstavy
Berbefi, Ziae ei Francouzi piikladaii tomu, co proZivaji, z hlediska
formulaci, pomoci kterjch definuii to, co se jim ddje. Neznamen5 to,
Ze tyto popisy jsou samy berbersk6, Zidovsk€ nebo francouzsk6
- Ze jsou soud6sti reality, kterou udajn6 popisuji; jsou antropologick6 - to znamene soud5sti vyvijejiciho se syst6mu v6deckd analyzy.
Musi blit podiiny z hlediska interpretaci, kte4im piislu5nici urdit€
skupiny podrobuji sv6 zkuienosti, nebot to je to, o eem tvrdi, Ze
jsou to popisy; jsou antropolo$cke, nebot to jsou antropologovd,
kteii to tvrdi. Obydeind neni nutn6 tak obsirnd vysvdtlovat, Ze
piedm6t studia je jedna vdc a jeho studium v6c druh6. Je dost jasn6,,2e tyzicky sv€t neni fyzika a pomocny klid ke dteni knihy P/aiky nad Finneganem (Finnegan's Wahe) neni kniha Plaeky nad
Finnganem. Ale jelikoZ pii studiu kultury analyza pronika aZ do samotndho j5dra piedmdtu - to znamene, ie zaeiname s na\imi ulastnlmi interpretacemi toho, co nasi informdtoii ddlaii nebo co si mysIt, 2e ddlaji, a ty potom systematizujeme -, stdvaji se hranice mezi
(marockou) kulturou coby piirozenou skuteenosti a (marockou)
kulturou coby teoretickou entitou nejasndj5i. A to o to vice pro
I A neJenomdruhj'ch lidi: antropolo$i se /ze naueit na td kulufe, liz ie sama
soud6sti,coZ se tak€ ve stiile rostouci miie d€le. Toto ie nesmirn6 dileZitii skuteenost, kterou ale prozatim ponechdm stranou, nebot vyvoldvii n€kolik oZehaqich a pon€kud specidlnich druhotnfch probl6mt.
25
to, Ze (marocka) kultura coby teoreticka entita je pod6na ve formE
popisu oeima aktdra (marockeho) pojeti v5eho, podinaje ndsilim,
cti, boZstvim a spravedlnosti po kmen, majetek, patron6t a niidelnictvi.
Strudn6 iedeno, antropologicke spisy jsou samy o sobd interpretace, a to jeStddruheho a tietiho i5du. (Samoziejm6,Ze pouze ,,do
morodec" dini interpretace prvniho iadu: je Io jeho kultura.)2Jsou
to tedy fikce; fikce v tom smyslu, Ze jsou ,,n6couddlan6ho',,,,n6co
vytvoiendho" - v privodnim vyznamu slova ficfr'o- ne, Ze by byly
n€co fale5neho,neopravdovdho nebo pouze ,,jakoby" my5lenkove
experimenty. Vytviiieni popisu z pohledu aktera o vziijemnlich
sporech mezi berberskym nadelnikem, Zidovskfm obchodnikem
a francouzsklim vojakem v Maroku v roce 1912spodiv6 samoziejmE ve vymf5leni si, ktere se tolik neli5i od vytvdieni podobnfch
popisri napiiklad vzajemnfch vztahir mezi provindnim francouzsklim lekaiem, jeho hloupou nevdrnou Zenou a jejim neschopnlim
milencem ve Francii devateniict€ho stoleti. V tomto druhem piipadd jsou akteii prezentov6ni tak, jako by nikdy neexistovali,a ud6losti tak, jakoby se nikdy neud5ly, zatimco v prvnim piipade jsou
akteii podani tak, jako kdyby byli skuteeni, a uddlosti tak, jako by
se skutednd staly. Toto neni zanedbatelni rozdi| je to pr6v6 ten
rozdil, s jehoZ pochopenim m6la pani Bovaryovd takov6 potiZe.
Ale dfrleZite neni to, Ze jeji piibeh byl vytvoien, zatimco Cohenriv
pouze zaznamendn. V eem se liSi, jsou podminky, v nichZ byly vytvoieny, a jejich smysl (pominuJi jejich styl a kvalitu). Ale oba jsou
ve stejn6 miie ficti1 -,,vytvory".
Ne vZdy si antropologov6 tento fakt dostateand uv€domovali: Ze
zatimco kultura existuje v obchodni stanici, horskd pevnosti nebo
oveim stddu, antropologie existuje v knize, dlinku, piedndsce, muzejni qistav6 nebo n6kdy ve filmu. Uvddomit si toto znamend,po
2 Probl6m iiidu je op€t komplikovanf.
Antropologckii dila zaloZeniina jinfch
antropologickich dilech (napiiklad dila L6vihostrausse) mohou bft samozietmd effrteho ei je5t6 vy5siho i6du a informdtoii tak6 easto, dokonce obvykle,
dini interpretace druh6ho iddu - zniimd jako ,,domorod6 interpretace.,.V kulturiich,v nichZexistujepismo,a kde tedy,,domorod€,.interpretace
mohou po
kroeit na vy55i rirovei - ve spoiitosti s Maghrebem musime uv6st Jm6no lbn
chaldrina, v piipad€ SpoJenlichstiitt Margaretu Meadovou - se tato ziilezitost
jestevice zkomplikuie.
26
chopit, Ze reprezentaci a substantivni obsah nelze v piipad€ kulturni analizy odddlit, steind jako to nelze udinit v piipad€ malby;
a tato skutednost se zase naopak zdd ohroZovat objektivni status
antropolo$ck€ho pozn6ni, nebot naznaduje,Ze jeho zdroiem neni
soci6lni realita, ale v6deckd vynal€zavost.
OhroZuje ji, ale tato hrozba je plan6. Pozornost, jakou si vynuti urdili etrografick! ziunam, nez6visi na autorov€ schopnosti zachytit
primitivni fakta o dalekfch kraiich a piivezt je domft iako masku nebo iezb6iske dilo, nfbrZ na tom, do jak6 miry je schopen objasnit,
co se v takoqich krajich d6je, sniZit zShadnost otazky - co je to za
lidi? -, kterou nezn6md dinnosti vychiizeiici z nezndmdho prostiedi
pfirozen6 vyvolavaji. To vede k urdilim ziwainym probl6mirm, jak
verifikovat nebo - je-li ,,verifikace" piiliS siln6 slovo pro tak mdkkou v6du (i4 s6m bych dal piednost terminu ,,ohodnoceni") - co je
dob4i popis a co popis Spatnf. Ale to ie pravd jeji qihoda. JeJi
ehogafie zhu5t€nf popis a etnografov6 ti, kdo popisuji, potom je
pro kterykoliv jeji piiklad rozhodujici otilzka - at u2 se jednd o narychlo napsany dlanek v easopise nebo o monografii velikosti ddl
Bronislawa Malinowskdho -, rozli5uje-li mrk6ni od tikfi a skuteend
mrk6ni od parodicklich. Piesv€deivost naSich vysvdtleni neposuzujeme na zdkladd srovndni s masou neinterpretovanych dat, radi
k5.lnErozieddnfch popisfr, nlibrZ na zdkladd sily v€deck6 piedstavivosti umoZnit n6m pochopit Zivoty cizich lidi. Jak iik6 Thoreau,
nestoji za to obeplout sv€t abychom spoditali koeky v Zanzibaru.
V
Toto tvrzeni, Ze neni v na5em ziijmu oeistit lidsk6 chovdni pravE od techto vlastnosti, kterd n6s zajimaj| je5td pfedtim, neZ ie zadneme zkoumat, bylo n€kdy vystupiovdno do Sir5iho tvrzeni: toilZ
tvrzeni, Ze jelikoZ n6s stejnd zajimaji prdv6 jenom tyto vlastnosti,
nepotiebujeme se chovenim vice neZ zbdZnEvrjbec zablivat. Ke
kultuie, jak tvrdi tento pfistup, je nejl6pe piistupovat distd jako
k symbolick6mu syst6mu (chytak spoeiv6 ve slovnim obratu ,,sam6
mu o sob6") tak, Ze izolujeme jeho prvky a potom charakterizujeme
cel:i systdm ndiahim obecnym zpfisobem - na zdkladd klidovych
symbol&, okolo nichZ je organizov6n,fundament6lnich struktur, je-
27
jichZ je povrchnim vyrazem, nebo ideolo$ckfch principfi, na nichZ
spodivii. PiestoZe se jednii o znadn6 vylep5eni od pojeti kultury co
by ,,naueendhochov6ni" a ,,ment6lnich jevfr" a o zdroj ndkolika
velice vlivnych teoreticklich mySlenek v soudasn€ antropologii,
hrozi tomuto hermetick€mu piistupu k v6cem, jak se domniv6m,
nebezpedi(ktere jej cim dal vice pohlcuje), Ze odd€li kulturni analfzu od vlastnich piedmdtri jejiho zkoumdni, od neformdlni logiky
skuteen€hoZivota. Nezda se piili5 uZitednezbavit n6jakd pojeti nedostatkir psychologismu jenom proto, abychom je okamZite vystavili chybiim schematismu.
Chovdni je tieba vEnovat pozornost, a to pom6rnd detailni, nebot pr6vd v toku chov6ni - di piesn€ji, soci6lniho jedn6ni, - nach6zeji kulturni formy sve vyjddieni. Nachazeji je take samoziejmd
v rtznlich typech artefaktri a v rtznych stavech vddomi; ty ale derpaji svrij qiznam z role, kterou hraji (lMittgenstein by iekl ze svdho
,,pouZiti") v pokradujicim vzorci Zivota, nikoliv z ndjaklich vnitinich vztahtr, ktere mezi nimi existuji. To, co Cohen, Sajch a,,kapitdn Dumari" d6lali, kdyZ se jejich cile navz6jem stietly - kdyZ
obchodovali, hejili eest, ustanovovali nadvlSdu - vytvoiilo toto
pasqifske drama. A ,,o tom" takd toto drama je. At uZ jsou symbo
lick6 syst€my ,,samy o sob€" cokoliv ci kdekoliv, dostaneme se
k nim empiricky zkoumdnim udiilostf, nikoliv uspoi6d6vdnim
vyabstrahovanfch entit do jednotnlfch vzorcri.
Dal5im dtsledkem teto skutednostije, Ze soudrZnostnemriZebyt
hlavnim testem validity kulturniho popisu. Kulturni syst6my musi
mit ndjakou minim6lni miru soudrZnosti,jinak bychom je nenazyvali syst6my; a pozorujemeJi je, maji ji obyeejnd mnohem vice. Ale
nic neni tak koherentni jako pielud paranoika ci piib6h podvodni
ka. Sila naSich interpretaci nemtZe spodiva! jak se piiliS easto
piedpokliidri, na tom, jak pevnd drZi pohromadd, nebo na tom, jak
piesvdddivE je obhajujeme. Nic, myslim si, nepiisp€lo k diskreditov6ni kulturni analizy vice neZ dokonale vykresleni form6lniho
i6du, v jehoZ reillnou existenci nemfrZeopravdu nikdo veiit.
Je-li antropologick6 interpretace konstruovdnim vlikladu toho,
co se deje, potom odd€lit ji od toho, co se ddje - od toho, co v urditou chvili a na urdit6m mistd urditi lid6 iikaji, d6laji, co se jim ddie, od celdho velkeho ddni Zivota - znamend odddlit ji od jeji apli
kace a udinit ji prdzdnou. Dobrd interpretace dehokoliv - bdsnd,
28
elov€ka, historie, ritudlu, instituce,spolednosti- n5s zavede do jddra toho, deho je interpretaci. KdyZ se tak nestane a zavede nds misto toho ndkam jinam - k obdivov6ni sv€ vlastnf elegance, autoro
vy chytrosti ei kriis euklidovskdho i6du -, mttZe to mit sv6 vnitini
kouzlo; ale je to n6co jindho, neZ co je jejim fkolem - snaZitse pochopit, co celd ta ziileZitosts ovcemi vlastnd znamen6.
Ta ziileZitosts ovcemi - jejich piedstirand krddeZ,jejich reparativni piesun, jejich politick6 konfiskace- je (di byla) v podstate soci6lni rozmluva. A to piesto, Ze, jak jsem diive navrhl, probihala
v mnoha jazycich a spodivala stejn6 tak v dinech jako ve slovech.
'cr
VyZadovdnim sv6ho
Cohen vyvolal obchodni smlouvu; Sajch,
po uzndni Cohenova n6roku, poZadoval od ritoeiciho kmene odSkodne;ftodici kmen se piiznal k zodpovddnosti a zaplatil od5kodn6; Francouzi, kteii chtdli uk6zat Sajchrim i obchodnfkfim, kdo je
tady piinem, provedli imperialisticlqi zdkrok. Stejnd jako v kaZd6
rozmluvE, z6kony neuriuji chov6ni, a co bylo ve skutednostiiece'ar
nevyno, ieeeno byt nemuselo.Cohen se mohl rozhodnout sv6
v
Zadovat, vezmeme-li v tvahu, Ze oeich ProtektorStu se stejnd jednalo o nezdkonnf krok. Sajch jej mohl ze steineho drivodu odmitnout. Utodici kmen, ktery neuzn6val francouzskou nadvlddu, se
mohl rozhodnout povaZovatcely ritok za ,,skutedny"a misto vyjedndvdni bojovat. Francouzi, kdyby byli vice habile lobrabi/ a m6nE
dur lpiisnilfiakfmi se takd pozdEji pod feudSlnim vedenim mar55la Lyauteye opravdu stali), mohli Cohenovi dovolit, aby si sve ovce ponechal, mohli piimhouiit oko - jak se iika - nad pieW6vdnim
obchodniho vzorce a spokojit se s jeho podman6nim pod svou
nadvlddu. A exish:ji je5t6 dal5i moZnosti: Marmu5i mohli povaZovat krok Francouzfi za piiliS velkou urdZku, neZ aby ji mohli pii
jmout, a mohli sami vyjddiit otevien6 nesouhlas; Francouzi se
mohli pokusit zakroiit nejenom proti Cohenovi, ale i proti samotnemu Sajchovi; a Cohen mohl dojit k zdvdru, Ze mezi zradnlimi
Berbery a vojdky z Beau Geste uZ obchod ve qi5in6ch Atlasu nestoji za n6mahu, a odejit do lepe spravovanych d6sti m6sta. To se
ve skutednosti stalo o ndco pozddji, kdyZ Protektordt postupn€ ziskal vdt5i samostatnost. Ale na5im cilem zde neni popsat, co se stalo di nestalo v Maroku. (Od tohoto jednoducheho incidentu se dlo
v€k mfiZe dostat k nesmirnd sloZilim otazkiim socidlni zku5enosti.)
Jde o to uk6zat, z eeho se skldd6 e6st antropologick6 interpretace:
29
z hleddni prfib€hu soci6lni rozmluvy; z jejiho ustS.lenido podoby,
v niZ je moZnd ji prozkoumat.
Etnogra{,,pi5e" sociiilni rozmluvu; zapisujeji. Tim z pomijiv6 ud5losti, kterd existuje pouze v okamZiku, kdy probih6, dini zdznam,
kte4i existuje v podobe sv6ho z6pisu a je moZn€ se k nemu znovu
vracet. Sajch je uZ ddvno mrtev, zabit v procesu ,,pacifikace", jak to
nazyvaji Francouzi; ,,kapitan Dumari," jeho pacifikator, je st6le naZivu a tr6vi svtij dirchod, obklopen suvenyry, na jihu Francie; a Co
hen ode5el loni - ddsteendjako uprchlik, dastedn€jako poutnik, diistean€ jako umirajici patriarcha - ,,domrf" do lzraele. Ale to, co si
pied Sedesiiti lety na atlaskd plo5ind navzdjem ,,iekli", je - zdaleka
ne dokonale - zachov6no pro vddecke badiini. ,,Co,"t6Zese Paul Ri
coeur, od ndhoZjsem si celou tuto my5leku zapisov6nieint vypirjdil a pon€kud ji piekroutil, ,,co psani fixuje?"
Nikoliv samuuddlostmluveni,ale to, co se mluvenim,,iikii",piieemZ
tim, co se ,,iikd", myslimezdmErnouexteriorizacipodstatnoupro dosaZe
ni cile rozmluvy, diky niZ se sogen- ieeene - stdviiAus-soge- vyrokem,
prohlS5enim.
Struan6iedeno,to, co zapisujeme,
ie noema l,,myilenka",
mluveni.
Je
to
vyznam
ud6losti
mluveni,nikoliv ud6,,obsah",,,podstata"l
lost jako uddlost.
Toto neni piesnd ,,iedeno" - jestliZe oxfordSti filosofove zabihaji
do krdtklich piibehti, fenomenologov6 do dlouhfch vdt; ale piiviidi n6s to k pfesndj5i odpov6di na na5i zdkladni otdzku: ,,Co d€ldL
etnograP" - pi5e.3To se take mriZe zdat jako nepiiliS piekvapiqi
objev, a pro ndkoho obezn6menehose soudasnou,,literaturou"ob
jev nepiijatelnli. Na tuto ot6zku jsme sice standardnd odpovidali:
,,Pozoruje, zaznamendvS,analyzuje" - jisty druh uenrl uidi, uici pa
jeti v€ci -, ale tato odpovdd mtZe mit hlub5i nrisledky, neZ by se
zprvu mohlo zd6t, v neposledni iad€ ten, Ze rozliSeni t6chto tii fiizi hledSni pozn6ni nemusi blit normiilnd moZne; a Ze moZn6 ve
skuteenosti jako samostatr6 ,,rikony" ani neexistuji.
Situaceje dokonce jeSt€delik6tndj5i,protoZe,jak ji1 bylo poznameneno, to, co zapisujeme (nebo co se snaZime zapisovat), neni
syrovd sociSlni rozmluva, k niZ nemame piimy piistup, nebot v ni
nejsme aZ na jiste velike qijimky primlimi akt6ry, nfbrZ pouze jeji
velice mal6 diist, k jejimuZ porozumdni nds naSi informStoii dovedou.a Neni to tak fatalni, jak to zni, nebod vSichni Krefand nejsou
lhaii, a neni tieba zndt vSechno,aby elovdk pochopil ndco. Ale vede to k ndzoru, Ze antropologickii analliza jako konceptudlni manipulace s objevenymi fakty, logickii rekonstrukce pouh6 reality, se
zdd jaksi nepiesv6ddivii. PiedloZit symetricke krystaly vyznamu,
odistEnd od materidlni sloZitosti, v niZ byly zasazeny,a potd piisoudit jejich existenci autogennimu principu i5du, univerz6lnim vlastnostem lidskdho mySleni nebo obsahlym apriornim Weltanschauungen (sv€tonSzortm), znamenS.piedstirat vddu, kterd neexistuje,
a vymfSlet si realitu, kterou nelze nalezt. Kulturni analyzaspoeiv5
(nebo by m€la spodivat) v odhadovdni vyznamri, vyhodnocov6ni
tdchto odhadtl a vytvefeni vysv6tlujicich zdvdrir z t€ch lep5ich
z tdchto odhadt, nikoliv v objevovani Kontinentu Vyznamu a mapov6ni jeho netdlesn€ krajiny.
VI
Etnograficlqi popis mii tedy tii charakteristicke rysy: je interpretativni; to, co interpretuje, je proud socidlni rozmluvy; a toto
interpretoviini spodivii ve snaze zachrdnit to, co se v t6to rozmluv€ ,,iik5", pied zanikem v okamZiku vyideni a fixovat to v takov6
form6, abychom se k tomu mohli pozd6ji znovu wdtit. Kula uZ neexistuje nebo se prom€nil; ale at je tomu jakkoliv, kniha The Argo
nauts of the WesternPacific n6m zfistdv6. Ale existuje je5te ctvrli
rys takov6ho popisu, alespoi v te form€, v niZ jej provddim j5: je
mikroskopickf.
a Myilenka
3 Nebo, op6t piesnEii,
,,zapisuje".V€t5inaetnograflese vlastn€ nachdzi ve form€ knih a elinkt spiSeneZ filmri, z6znamri,muzeJnichrn/stav nebo Cehokollv
lin€ho; ale i v nich JsousamozFejm6fotografie,kresby, diagramy, tabulky atd.
Uv6dom6ni si rirznlich zpisobti reprezentace (nemluvd o experimentov6ni
s nimi) v antropologi velice chybi.
30
,,zueastnen6hopozorovdni" byla uZiteenii do t6 miry, Ze posilila
tendenci antropologri nav6zat se sqimi inform6tory kontakt iako s osobami
spi5e neZ s obiekty. Ale tim, Ze vedla antropology k tomu, Ze piestali viddt vellce zvliiStni,kulturnE vymezenou podstatu sv€ vlastni role a Ze se zadalipovaZovat za vice neZ zaujat6 (v obou smyslech slova) dodasn€ pobfvalici osoby,
byla na5im nejv6t5im zdroiem probldmtr.
To neznamenii, Ze by neexistovaly Ziidn6 rozsahld antropologick6 interpretace cel;ich spoleenosti, civilizaci, svdtoqich ud6losti
a tak d6le. Prdv€ takov6 rozSiieni na5ich analyz na Sir5i kontexty
jim, spoledn6 s jeiich teoreticklfmi zdvEry, zisk6va pozornost Sir5i
ho publika a ospravedliuje, Ze je vtbec provddime. Nikomu uZ nez6le1i, an\ Cohenovi (no... Cohenovi moZn6 ano), na tdch ovcich jako takoWch. Historie md sve nendpadnd body zvratu, ,,chvile velk6ho himdni v malem prostoru"; ale tato malii historka rozhodn€
nebyla jednou z nich.
Znamend to jenom to, Ze antropolog se obvykle k takovym Sir5im interpretacim a abstraktnej5im analfz6m dostiiv6 prostiednictvim dim d6l lep5i obezndmenostis nesmirnd drobnfmi zdleZitostmi. Polik6 se se stejnymi velkymi skutednostmi,s nimiZ se ostatni
- historici, ekonomov6, politologov6, sociologove- polikaji na zlo
v€stnEj5ichd6jistich: Moc, Zm€na, Vira, 0tlak, Prdce, V65ei, Auto
rita, Krdsa, Nasili, Ldska, PrestiZ;ale polikd se s nimi v kontextech
natolik obyeejnfch - jako je Marmusa a Cohenirv Zivot -, Ze je mfiZe psat s malym pismenem.Tyto v5elidske konstanty, ,,tavelk5 slo
va, kterd n6s vSechny dEsi", ziskavaji v tak domdckfch kontextech
domacky prostou podobu. Ale to je pr6vd qihoda. Na sv6t6 je uZ
dost hlubokfch my5lenek.
Ale piesto problem, jak se dostat od souboru etnograficklich miniatur toho iddu, jako jsou ty, kterd obsahuje naSpiibdh o ovcich,
- probldm vytiiddni poznSmeka piibdhtr - k rozs6hlfm kulturnim
panoramatfim ndroda, epochy, kontinentu nebo civilizace, nelze
tak lehce piejit neurditou zminkou o qihoddch konkr6tnosti a realistickdho uvaZovdni. Pro vddu zrozenou v indidnskych kmenech,
na tichomoiskych ostrovech a v africklich rodech a posl6ze zachv6cenou vEt5imi ambicemi toto musi piedstavovat velkf meto
dologicf,i problem, kterlf je vdtSinou velice Spatndzvl6dnut. Modely, kterd antropologov6 sami vypracovali, aby ospravedlnili svtij
piechod od mistnich pravd k obecnym piedstavdm, piispely ve
skutednostik nerisp6chujejich snah stejne jako to, co proti nim vymysleli jejich kritici - sociologovd posedli velikostmi vzorkt, psychologov6 posedli mdienim nebo ekonomov6 posedli aglegovanfmi velidinami.
Z t€chto modelfi byly nejdrileZitEj5idva: model ,,mikrokosmu"
- ,,Jonesvillejsou Spojen€ strity"; a model ,,experimentuv piiroze
JZ
n6m prostiedi" - ,,Velikonodni ostrov je zkuSebni piiklad". Bud'
vesmir v zrnku pisku, nebo vzd6lene biehy moZnosti.
,,Jonesvilleje Amerika ve zmenSen€mm6iitku" (nebo Amerika
je Jonesville ve zvdtSenemm6iitku) je tak evidentni omyl, Ze jedin6 v6c vyZadujici vysvdtleni je, jak tomu lide mohli v€iit a oeekavat tot6Z od ostatnich. Piedstava, Ze podstatu n6rodnich spolednosti, civilizaci, velkfch ndboZenstvinebo iehokoliv jineho lze najit v souhrnne a zjednoduSen6podobd v tzv. ,,typicklich" mallich
mdstech a vesnicich, je hmatatelny nesmysl. Kdyby v6t5i relevance mikroskopickfch studii zamdienl/ch na jedno misto skuteend
z6visela na takovdm piedpokladu - Ze zachytily velklf sv€t v malem -, nebyly by virbec relevantni.
Ale tak tomu samoziejmd neni. Misto zkoum6ni neni piedmdtem
zkoum6ni. Antropologov6 nezkoumaji vesnice (kmeny, mdsta,
mdstske dtvrti...); zkoumaji ue vesnicich. V rirznych mistech mfiZete zkoumat rfizne v€ci, a n6kter€ vdci - napiiklad jakymi zpirsoby
kolonidlni nadvlada ustanovuje rdmce morSlniho odek6v6ni - lze
nejldpe zkoumat v uzavienych lokalitach. Ale to nedini z mista to,
co zkoumdte. Ve vzddlendjSich provinciich Maroka a Indonesie
jsem se polfkal se stejnymi otdzkami,s nimiZ se polikali ostatni socialni vedci v mend vzd6lenych lokalitach (a to se zhruba stejnou
piesvdddivosti) - napiiklad, jak to, Ze lid€ se nejnalehavdji domahaji uzn6ni sve lidskosti tak, Ze zdfiraziuji skupinovou hrdost?
Mohli bychom piidat dal5i rozm6r - kterli by byl hodne zapotiebi
v soudasn€mklimatu, kdy soci6lni v6dy pracuji metodou odhado
v5.niieieni; ale to je vSe.KdyZ se chysl6te Siroce pojednat o vyko
iistov6ni mas, bude mit pro vds urditou hodnotu pozorovS.nitoho,
jak jav6nsky pachlfi obraci pirdu v tropickem lijaku nebo jak marockli krejci vy5iva kaftany pii sv6tle dvacetiwattove Zarovky. Ale
piedstava, Ze tento zirZilekvdm umoZni promyslet cel! problem (a
pow5it vds na urovefl takove mor6lni vlihody, z jejiivyie mfiZete
shliZetdohi na ty eticky mend privilegovane), by mohla napadnout
pouze toho, kdo byl piili5 dlouho v buSi.
My5lenka,,piirozene laboratoie" je stejn6 tak zhoubn5, a to nejenom proto, Ze se jedna o chybnou analogii - co je to za laboratoi,
v niZ neexistuje ani jeden manipulovatelny parametr?-, ale proto,
Ze vede k ndzoru, Ze data odvozenS z etnografickfch studii jsou
iisGi nebo podstatn€jSi nebo solidn6j5i nebo men€ podmindn6
JJ
(nejobliben6j5islovo je ,,ziikladni") neZ ta, kterd jsou odvozena z ji
nlich typri socidlniho biiddni. Obrovska piirozend rtznorodost kulturnich forem je samoziejmd pro antropologii nejenom jednim
z velilqich (a mizejicich) zdrojtr, ale je takd z6kladem jejiho nejhlub5iho dilematu: Jak lze sloueit bkovou rriznorodost s biologickou jednotou lidskdho druhu? Ale nejednii se, ani metaforicky,
o experimentdlni rriznorodost, nebot kontext, v ndmZ se objevuje,
se take soudasnd mdni, a neni moZn6 (piestoZe ndkteii se o to snaZi) izolovat y od x, aby bylo moZnd zapsat sprdvnou funkci.
Slavnd studie, kter6 se snaZily dokdzat, Ze oidipovskf komplex
funguje na Trobriandskych ostrovech opadn€, Ze pohlavni role
u kmene eambuli jsou pievrdcend a Ze Puebland postr6daji sklon
k agresi fie charakteristicke, Ze v5echny byly negativni - ,,ale nikoliv na Jihu"), nejsou, bez ohledu na svou moZnou empirickou platnost, ,,vddecky ovdien6 a potvrzene" hypotezy. Jsou to interpretace nebo chybnd interpretace, jako kaZd6 jin6, k nimZ se dospdlo
stejn6 jako ke kaZd6jine, a stejn€ tak nepiesv€deivd, a pokus dit
jim autoritu fyzikdlniho experimentu je pouze metodologchf trik.
Etnograficka zji5t6ni nejsou privilegovand, jsou pouze konkretni:
zase jedna novS zem6. PovaZovat je za n6co vice (nebo mind) ne?
toto by znamenalo zkreslit jak je, tak jejich dirsledky (kter6 jsou
mnohem ziivaZndj5i neZ samotn6 zji5t6ni) pro soci6lni teorii.
Zase jedna nov6 zem6: dfivodem, prod jsou zdlouhavd popisy
kriideZi dale\ich oviich stad (a skutedn6 dobrj etnograf by se je$
t€ zabfval tim, o jake ovce se jednalo) obecn6 dtileZit€, ie to, Ze do
d6vaii sociologick6mu mySleni hutnou potravu. Podstatnfm rysem
antropologickfch zji5teni je jejich spletita specifienost,jejich po
drobnost. Pr6vE materiiil ziskanli z dlouhodoblich, hlavnd (i kdyZ
ne q/hradn6) kvalitativnich, vysoce zridastn€n1icha t6mEi posedle detailnich terennich qizkumir v omezenych kontextech, umoZiuje poskytnout megakonceptum, jimiZ je postiZena soudasn6 socidlni vdda - Ie$timita, modernizace, integrace, konflikt" charisma,
struktura, ... vyznam - urcili druh rozumn6 skutednosti. Diky ni je
moZn6 nejenom o nrch realisticky a konkrdtn€ piemliSlet, ale, co je
dtleZitej5i, tvoiivd a piedstaviv€ myslet s nimi.
Metodologickjr problem mikroskopickdho charakteru etnografie
je reiilny a ziwainy. Ale nevyie5i se tim, Ze budeme povaZovat
vzd6lenou lokalitu za svdt na dlani nebo za sociolo$ckou obdobu
34
Wilsonovy mlZne komory. Vyie5i se tak - nebo se tak alespoi d5stedn6 udrZi v urdilich mezich -, Ze si uvddomime, Ze socialni jednSni komentuje ndco vice neZ samo sebe; Ze to, odkud interpretace pochezi, neurauie, kam aZ je moZnd s ni dojit. Mala fakta potvrzuji velk6 otiaky, mrkdni epistemologii di kriideZe ovdich st6d revoluci, protoZe je to v iejich piirozenosti.
VII
A tim se konednd doslivdme k teorii. Zakoien€ny hiich interpretativnich piistupti k demukoliv - literatuie, snrlm, symptomtm,
kulhrie - spodiva v tom, Ze maji tendenci odol6vat, nebo Ze je jim
dovoleno odol6vat, pojmov6mu vyjddieni, a tak unikaji systematickfm zptrsobfim vyhodnoceni. Bud interpretaci pochopite, nebo
nikoliv, porozumite jejimu udelu, ei nikoliv, piijmete ji, ei nikoliv.
Je uv€zn€na v bezprostiednosti sv6ho vlastniho detailu, a je proto
prezentovAnajako sebepotvrzujici, nebo, v horSim piipade, je po
tvrzena fdajnd vysoce \ryvinutou citlivosti toho, kdo ji prezentuje;
jaklikoliv pokus formulovat to, co iik5, jinlimi slovy, je povaZov6n
za zesmd3n6ni- za neco, co antropologove oznaeuji terminem nejhrub5iho morSlniho zneuZiti - etnocentrismus.
V piipadd oboru, kteq/ se prohla5uje,febaZe nesmdle (i kdyZ ia
sdm v tdto zdleZitosti vfibec nesm€l1i nejsem) za vddu, toto jedno
du5e neobstoji. Neexistuje Zadnf dfivod, prod by pojmovS struktura kulturni interpretace mela byt htie formulovateln6, a proto m6nE piipou5t6jici explicitni kriteria hodnoceni neZ napiiklad biologick6 pozorov6ni nebo fyzikalni experiment, - l6dny dtvod aZ na
to, Ze neexistuji Z6dn€ nebo t6mdi Zddne pojmy, jimiZ by takove
formulace bylo moZno vyidLdfil Jsme degradov6ni na to, Ze teorie
pouze nz\znadujeme,protoZe postradame schopnost ie vyj6diit.
Na druhou stranu je feba piiznat, Ze kulturni interpretace md urditd znaky, ktere dini rozpracovdni teorii sloZilim. Prvnim z nich je
poEeba, aby se teorie drZela pii zemi vice, neZ ie tomu v piipad€
vdd, kter6 se mohou vice oddat imaginativni abstrakci. V antropolo$i se jako rieinnd prokiizaly pouze kr6tk6 tahy lo$cklich soudfi,
ty del5i maji tendenci odbodovat do logicklich snfi di akademick6ho blouzn6ni vyznadujicich se pouze formalni symetrii. Ve5kerlim
35
cilem s6miotick€hopiistupu ke kultuie je, jak jsem iekl, pomoci ziskat ndm piistup ke konceptualnimu svdtu, v nemZ Ziji naSesubjekty, abychom s nimi mohli, v jakemsi roz5iienem smyslu slova, konverzovat. Napeti v teorii kultury - mezi potiebou proniknout do nezn6m6ho svdta symbolickdho jednani a poZadavkytechnickeho pokroku, mezi potiebou pochopit a potiebou analyzovat- je tedy nutnE obrovske a v podstatEnepiekonatelne.SkutecnE,s pokradujicim
rr.ivojem teorie se toto napdti je5te prohlubuje. Toto je prvni podminka kulturni teorie: neni svym vlastnim pdnem. JelikoZ je neodddlitelna od bezprostiednosti,ktere prezentuje zhu5tdnf popis, je
jeji svoboda vytvaiet se podle sv€ vlastni vnitini logiky pon€kud
omezend.Ta zobecndni, kter6 se ji podaii ucinit, vychazeji z jemnosti rozli5eni,ktera dini, nikoliv z rozletri abstraktniho uvaZovdni.
A z toho prameni zvlaStni zpfrsob, kteqim narrjstS naSe znalost kultury... kultur... jako prosteho empirickeho faktu: v nahlych
vzplanutich. Nedochdzi k postupnemu n6rristu kumulativnich zji5t€ni, kulturni anal'izase tii5ti do nespojite, ale logicky souvisle po
sloupnosti eim dal tim odvdZn€j5ichujpadfi. Nove studie se buduji na zdklade piedchdzejicich studii, ale nikoliv tak, Ze by zaealy
tam, kde ty piedchozi skoneily, ale tak, Ze se diky lep5im znalostem a lepSi schopnosti konceptualizovat ponoii hloubeji do stejnych veci. KaZdd seri6zni kulturni analyza zaein6.od naprosteho
pod6tku a kondi tam, kam se ji podaii dostat, neZ vyderp6 svij intelektu6lni impuls. Diive objevend fakta jsou mobilizov6na, diive
vyvinut€ koncepty jsou pouZity, diive formulovane hypotezy vyzkou5eny; ale pohyb nepostupuje od iiZ dokazanych teor6mri
k teorem0m novd dokdzanfm, nfbrZ od neohraban6ho pdtr6ni po
tom nejzdkladnej5imporozumEni k podepien6mu tvrzeni, Ze toho
dlovek dosahl a piekonal to. Studie je povaZov6naza pokrok, jeJi
pronikav€jSi - at uZ to znamend cokoliv - neZ ty, ktere ji piedchazely; nestoji ale na jejich ramenou, nybrlbEZi vedle nich, neustdle
zpochybiovand a sama vzn65ejici pochybnosti.
A mimo jin6 take z tohoto dfivodu se esej, at uZ o tiiceti nebo tii
sta stran6ch, zdiia byt piirozenym Zanrem pro prezentaci kulturnich interpretaci a jejich podpfirnlich teorii, a proto take, hledali
dlovek v tomto oboru systematickapojedn6ni, dojde brzy ke zklamani, a to o to v6t5imu, nalezneli je. Dokonce i piehledov€ clanky
jsou zde vz6cn6 a jsou zajimave jen pro bibliografick6 informace.
36
Zirvalne teoreticke piispevky ie moZne najit ve zvlaStnichstudiich
- to je pravdou tdmdi v kaZd6m oboru -, ale navic je velmi t€Zk€
je z takoqich studii vyabstrahovat a spojit do podoby, kterou by
bylo moZne nazvat ,,kulturni teorii" jako takovou. Teoretick€ formulace se vzn65eji tak nizko nad interpretacemi,ktere si podrobuji, Ze jsouJi od nich odd€leny, ztraceji hodne na sv6m smyslu i zajimavosti. Neni to proto, Ze nejsou obecne (nejsouJi obecn6, nejsou teoreticke), ale proto, Ze jsouJi vyiceny nezdvisle na svych
aplikacich, zdaji se bud samoziejme, nebo prdzdne. elovek mriZe,
a tak se skutednd obor konceptudln€ vyviji, vzit urditou linii teoreticke kritiky vyvinute v souvislosti s urditou etnografickou interpretaci a pouZit ji v jine, usiluje piitom o vdtSi piesnost a Sir5iplatnost;
ale nemirZe napsat ,,obecnou teorii kulturni interpretace". Nebo
moZn6 mfiZe, ale nezd5 se to piili5 piinosn6, nebot z6kladnim cilem budovS.niteorie v tomto piipadd neni kodifikovat abstraktni
pravidelnosti, ale umoZnit zhu5teny popis; ne zobeciovat napiid
piiklady, nybrZ zobeciovat piimo v nich.
Zobeciov6nim v piikladech se v€tSinou nazyvir, alespoi v medicind a hlubinn€ psychologii, klinickli risudek. Takovli risudek nepostupuje od souboru pozorovdni a pokusfi o jejich zahrnuti pod
iidici z6kon, nybrZ od souboru (piedpokladanych) signifiantfia pa
kusfi umistit je do srozumiteln€ho r6mce. Vfsledky m€ieni se
srovndvaji s teoretickymi predikcemi, ale symptomy (i kdyZ je mdiime) jsou prozkoumdny kvrili teoretickym zvld5tnostem- to znamend, Ze jsou diagnostikovdny.Pii zkoumdni kultury nejsou oznacujicim (signifiantem) symptomy nebo shluky symptomft, n;ibrZ
symbolicke einy nebo shluky symbolicklich eint; a cilem neni terapie, ale analyza sociSlni rozmluvy. Ale zpftsob pouZivdni teorie
- k vyhledani neviditelneho vyznamu vdci - je steini.
A tim se dostdv6me k druhe podmince kulturni teorie: neni, piinejmenSim v piisndm smyslu slova, prediktivni. Diagnostik
nepiedpovida spalnicky; rozhodne, Ze je nEkdo m5, di v krajnim
piipade pieduida, Ze je ndkdo moZnd brzy dostane. Ale toto omezeni je pies svou skutednostdastojak nepochopeno, tak zvelideno,
nebot se jim mini, Ze kulturni interpretaceje moZn5.pouze post facto: Ze tak jako vesnidand v on6 zndme povidce nejprve vystiilime
diry do plotu a potom kolem nich namalujeme tere. Nelze popiit,
Ze takovii vdc se dasto ddje, nekdy i na vyznamnych mistech.Je ale
37
tieba popiit, Ze se jednd o nevyhnutelny vysledek klinickdho pii
stupu k vyuZiti teorie.
Je pravda, Ze v piipadd klinick6ho stylu formulovdni teorie je
rikolem konceptualizace vytvdiet interpretace materidlu, kterli uZ
mdme k dispozici, nikoliv zobrazovat fsledky experimentiilnich
manipulaci nebo vyvozovat budouci stavy nEjakeho determinovan€ho syst6mu. Ale to neznamen6, Ze teorie se musi hodit pouze
k minullim skuteenostem(nebo, opatrndji iedeno, vytv6iet jejich
piesvEddive interpretace); musi tak€ pieZit - intelektu6lne pieZit
- skuteenosti budouci. PiestoZe sve interpretace ndhleho z6chvatu mrkSni nebo piipadu krddeZe ovci formulujeme potom, co se
stanou, n6kdy dokonce dlouho potom, teoreticky r5.mec takov6to
interpretace musi byt schopen neusldle produkovat obhajitelne interpretace,tak jak na sv€tlo vychazeji nove spoleeensk6jevy. PiestoZe dlov6k zah6ji jaklikoliv pokus o zhu5tenli popis ve stavu vSeobecndho uZasu nad tim, co se to k sakru dEje (coZ se nelika v6ci
zcela ziejmych a povrchnich) - snaZi se v tom zkrdtka vyznat -, nezah6ji ho (nebo by jej nemdl zahajovat) s intelektu6lnd prazdnlima
rukama. Teoretick6 my5lenky nejsou v kaZde nove studii vy&ofeny pokaZd6znovu; jak jsem jiZ iekl, jsou pievzaty z jinfch, piibuzn:ich studii, a jsou vylepSovdny v procesu aplikace na novd pro
bl6my interpretace. KdyZ ve vztahu k tdmto probl€mfim piestanou
bft uZiteene, piestanou se pouZivat a jsou vicemend opu5t€ny.
JestliZejsou i naddle uZitednea vedouli k nov6mu pochopeni v6ci, jsou naddle rozpracovAv6ny a pouZivdny.s
Podle takovdho pohledu na fungovdni teorie v interpretativni
vdde je rozdil [enZ je vZdy relativni), kterli se v piipadd experi5 Piizn6viim, Ze toto
Jedo jist€ miry idealizace.ProtoZeteorie jsou ziidka, Jestll
vtbec ndkdy, v klinlckdm uZiti rozhodn€ vyvr6ceny, isou pouze shled6ny vice
a vice neohrabanliml, neproduktivniml, omezenli'minebo pr6zdnl/mi, dasto se
ale udrZuji pfi Zivote Je5tddlouho pot€, co o nd vSichnl,aZ na hrstku lldi (piestoze ti lsou eastonelvasnivejsi),ztrati z6Jem.V piipad€ antropolo$e Jeskuteen€
skoro teZ5idostat vyeerpan€mySlenkyz literatury pryd neZJiobohatit o my5lenky nov6 a produktivni, a tak je aZ piili5 mnoho teoreticlqi'chdiskusi kritic[ich
namisto konstruktivnich a cel€ karl€ry Jsou zasvEcov6nyurychloviinl ziinlku
skomiraJicichmy5lenek.Lze doufat, Ze s postupem disctpliny bude toto lntelektu6lni pleti zau.limatdim d6l tim mensi dAstnasi ilnnostl. Ale prozatim le pravdou, 2e star6 teorle len m6lokdy umiraJidiive, neZvyldou ve druhdm vydrini.
38
mentdlnich ei observadnich vdd vyjevuie jako rozdil mezi ,,popisem" a ,,vysv6tlenim", rozdilem (eStd relativnej5im) mezi ,,psanim" (,,zhu5ten1impopisem") a,,specifikaci" (,,diagn6zou")- mezi
zjiSfovdnim, jakf qiznam md urdit6 socidlni iednani pro aktery,
kteii je vykonilvaji, a co nejexplicitndj5im ureovdnim toho, co takto ziskand znalost ukazuie o spoleenosti,v niZ se toto jedndni zjistilo, a o soci6lnim Zivot€ vfibec. Na5im dvojjedinym fkolem je odhalit pojmove struktury, jimiZ se iidi jednani tech, kter€ zkoum6me, to, co se ,,iikii" v soci6lni rozmluvd, a vybudovat takoq/ analytickf syst6m, pomoci ndhoZ vynikne to, co je druhoqim znakem
techto struktur, co k nim nileZi proto, Ze jsou to, co jsou, na rozdil
od ostatnich urdujicich dinitelfi lidsk6ho chovdni. V etnografii je
rikolem teorie dodat slovni zdsobu, jejimZ prostiednictvim mriZe
bft vyj6dieno to, co chce o sobd iici symbolick6 jedn6ni - tedy vypov6ddt o roli kultury v lidskdm Zivot6.
Takto, aZ na nEkolik vzdcnych piipadt oblasti zabl/vajicich se
podstatn€j5imi zdleZitostrni, funguje teorie v esejich, kter6 jsou obsaZeny v teto knize. Repertoiir velmi obecnych konceptir
a konceptudlnich syst6mfi vzniklfch v akademick6m prostiedi
-,,integrace",,,racionalizace",,,symbol",,,ideolo$e",,,6tos",,,revG
luce", ,,identita",,,metafora",,,sEuktura",,,ritu6l", 'svEtoqi ndzor",
,,akt€r", ,,funkce", ,,posvdtn6" a samoziejmE sama ,,kultura" - je vetkiin do zhuSt€nehoetnografickehopopisu v nad€ji, Ze uiini pouh6 udillosti vddecky rqimluvnfmi.6 Cilem je vyvodit rozsiihle ziiv6ry z drobnfch, ale velmi hust6 uspoi6danlich faktfi; podpoiit Siro
kd tvrzeni o roli kultury ve vytvS.ieni kolektivniho Zivota tak, Ze
pfesnE zapadnou do celku.
A tak to neni jenom interpretace, co sch6zi aZ dolfi na tu
nejbezprostiedn€j5i frovei pozorovdni: teorie, na niZ takov6 interpretace konceptu6lnd z6visi, dini tot6Z. Mfrj z6jem o Cohenfrv piib6h, stejn6 jako Ryltrv zdjem o mrk5,ni,skutedn€ pochdzel z urditfch velice obecnl/ch pfedstav. Model ,,zmateni jazykfi" - tedy po5 Valnd vdt5ina niisleduJicichkapttol se ry'kii Indondsle,ne Maroka,nebot teprve v nediivnd dob€ lsem byl nucen zaeit se zabfvat sq/m materi6lem ze
SeverniAfriky, z n6hoZv6tiinu Jsemzfskalpozddii.Ter6nniqizkum v lndon6sll Jsemproviid€lv letech 1952-1954,
1957-1958
a 1971;v Maroku v letech 1964,
196S1966.
196&1969
a 1972.
39
hled, podle ndhoZ socidlni konflikt nevznikd tehdy, kdyZ z drlvo
funpiestanou
du slabosti,neureitosti, zastar6ninebo zanedbdni
jako
piipade
kariv
govat kulturni formy, nybrZ spi5e tehdy, kdy,
kujiciho mrkdni, isou tyto formy pod tlakem neobvyklych situaci
nebo neobvykllfch zamertr nuceny fungovat neobvyklymi zpfiso
by - neni my5lenka,kter6 md napadla aZ na z6klad6 Cohenova piibehu. Tu jsem se naudil od svlich kolegri, studentfi a piedchfidcfi
a do piibehu piinesl.
Na5e nevinnd vypadajici ,,zprivav lahvi" je vice neZ vykresleni
vyznamodch ramcri Zidovskych piekupniktr, berberskych v6leenikir a francouzskych prokonzulfi ei dokonce iejich vzSjemn€ho
propleteni. Je to argument,podle ndhoZ piepracovat vzorce socidlnich vztahri znamena nov6 uspoiddat souiadnice zakou5en6ho
sveta. Podoby spoleenostijsou podstatou kultury'
VIII
Jeden indickli pfib6h - alespoi mne byl pod6n jako indickli piib€h - vypravi o Anglidanovi,kterli se pot6, co mu iekli, Ze sv6t stoji na plodin6, kterd stoji na z6dech slona, ktery zasestoji na zddech
Zelvy, zeptal (moZna, Ze to byl etnograf;ti se tak chovaii), na dem
stoji ta Zelva. Na dalSi Zelvd. A ta Zelva?,,Ach, sahibe, potom jsou
to aZ dohi sam€ ZelvY."
Takoqi uZ ie stav v€ci. Nevim, jak dlouho by stalo za to medito
vat o setkdni Cohena,Sajchaa ,,Dumariho" (ten tas jsem uZ asi vyderpal); ale vim, 2e bez ohledu na to, iak dlouhli das bych tim strSvil, nedostal bych se nikdy k podstate vdci. K podstate veci jsem
se nedostal ani v iednom z piipadfi, o nichZ jsem kdy psal, at uZ 5lo
o eseje,ktere ndsleduii v teto knize, nebo ndiake jine' Kulturni analyza je nutn6 nedokonaene.A co je jeStehorSi,eim hloub€ji postupujeme,tim je neriplnej5i.Je to divnii veda, jeiiZ nejpoudndiSitvrzeni spoeivaii na tdch nejvrtkavdisich z6kladech a v niZ, chceme-li
se zkoumanou vdci n6jak pohnout, je5te zrliSime podezieni, jak
sv6 vlastni, tak i ostatnich, Ze nepostupujeme ripln€ sprdvn6' Ale
to, spolednd s otravovdnim chytrych lidi tuplirmi dotazy, znamen6
byti etnografem.
Existuje nekolik zprlsobt, jak tomu uniknout - pievedenim kul40
tury na folklor a sbdrem folklorniho materiSlu, jejim pievedenim
na znaky a jejich sdit6nim, jejim pievedenim na instituce a jejich
klasifikovanim, jejim pievedenim na struktury a hranim si s nimi.
Ale to lsou riniky. Faktem zfislivd, Ze piistoupit na semioticke pojeti kultury a interpretativni piistup k jejimu studiu znamen6 piistoupit na to, Ze etnografick€ tvrzeni je, abych si vypfijcil nyni jiZ
slavnou frdziW. B. Gallieho, ,,v podstatEsporn6". Antropologie, nebo alespoi interpretativni antropologie,je veda, jejiZ postup je charakterizovS.nspiSe tiibenim diskuse neZ zdokonalovdnim konsensu. To, co se zlep5uje,je piesnost, s niZ se navzdjem rozdilujeme.
Toto je velmi teZkevidet, kdyZ naSipozornost monopolnd upoutavd jedna strana sporu. Monology zde nemaji velkou cenu, protG
Ze neexistuji zdvEry, o nichZ lze referovat; existuje pouze diskuse,
kterou je tieba udrZet. Maji-li eseje v teto knize nejaky vyznam, nespoeiva ani tak v tom, co iikaji, jako v tom, eeho jsou svEdky: obrovsk€ho ndrirstu z6jmu, nikoliv pouze v antropologii, ale obecnd
v soci6lnich studiich, o roli symbolickych forem v lidskem Zivotd.
Vfznam, ta nezachytitelnd a Spatnddefinovand pseudoentita,kterou jsme kdysi vice neZ rddi pienechdvali filosofrim a literdrnim
kritikim, se nyni navr6tila do srdce na5i discipliny. Dokonce i marxist6 cituji Ernesta Cassirera; a dokonce i pozitiviste Kennetha
Burka.
Moje vlastni pozice uprostied toho v5eho spodivalave snazenepoddat se subjektivismu na jedn6 strand a kabalismu na stranE
druhe, dili udrZet analyzu symbolickych forem pokud moZno co
nejpevndji spjatou s konkr6tnimi sociSlnimi ud6lostmi a zd.leZitostmi, veiejnym sv€tem kaZdodenniho Zivota, a organizovat ji tako
qim zprisobem,aby spojitosti mezi teoretickymi formulacemi a po
pisnfmi interpretacemi nebyly zatemnany odvoldvdnim se na tajemn6 vddy. Nikdy mi neimponoval argument, Ze jelikoZ naprostii
objektivita neni v t€chto zdleZitostechmoZna (coZ je samoziejm€
pravda), mfiZe se clov€k nespoutandoddat svym pocitfim. Jak po
znamenal Robert Solow, to je jako iici, Ze jelikoZ je nedosaZitelne
naprosto sterilni prostiedi, mfiZeme klidnd provdd€t chirurgickou
operaci v kan5.le.Na druhou stranu md zase nepiesvddduji ani tvrzeni, 2e strukturdlni lingvistika, poditadov€ inZenyrstvi nebo ndjakd jina pokroeila forma mySleni niim umoZni pochopit lidi, aniZ bychom je znali. Nic nezdiskredituje semioticky piistup ke kultute
4l
rychleji, neZ kdyZ piipustime, aby upadl do kombinace intuitirriqmu& alchymie, bez ohledu na to, jak elegantnEjsou tyto intuice
, nebo jak je moderni alchymie prezentov6na.
, ii, ie kulturni analyza pii hledani piili5 hluboko leliztrati kontakt s pevnym povrchem, na ndmZ probihd Zi
politicklimi, ekonomickymi, stratifikadnimi realitami,
v nichz lsou lide v5ude zakotveni, a s biologickymi a fyzickfmi potriebami,na nichZ tento povrch spodiv6, - je vSudypiitomne. Jedinou moZnou obranou proti nEmu, i proti pievaddni kulturni anallizy do jakehosi sociologickehoestetismu,je piedevSim zdokonalo.
vat tuto analyzu na takovychto realitdch a takovychto potiebach.
A pravd takto pi5u o nacionalismu, n6sili, identite, lidske piirozenosti, legitimit€, revoluci, etnicite, urbanizaci, statusu, smrti, dase
a nejvic ze vSeho o konkretnich pokusech konkrdtrnichlidi umistit
tyto vdci do jak6hosi srozumitelneho, smyslupln6ho r6mce.
Zamdiit se na symbolickd dimenze soci6lniho jednSni - umdni,
ndboZenstvi,ideologii, vddu, pr5vo, mordlku, zdravy rozum - neznamen6odvrStit pozornost od existenci6lnichdilemat Zivota k nebesk6mu kr6lovstvi znecitliv€lych forem; znamend to vrhnout se
piimo do jejich stiedu. Zakladnim rikolem interpretativni antropo
logie neni zodpoveddt na5e nejhlubSi otazky, ale umoZnit ndm pii
stup k odpovddim, jeZ podali druzi, kteii hlidali jind ovce v jinfch
ridolich, a tak je zahrnout do z6znamfi,co lide iekli a ke kterym se
lze vracet.
eAsr DRUHA