Savci – nejvyvinutější obratlovci - MAMMALIA - Různá velikost

Savci – nejvyvinutější obratlovci - MAMMALIA
- Různá velikost
- Tvar těla
- Způsob života
Rozmanitá skupina živočichů, která se přizpůsobila nejrůznějšímu prostředí. Až
5000 druhů na Zemi.
Znaky:









mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C
tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů (vlníky-tvoří podsadu,
osiníky a pesíky- tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba
vousy), které se druhotně mohou přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a
krunýře či zcela vymizet
pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž
přeměnou vznikly i žlázy pachové (sexuální) a mléčné
naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození
krmena mateřským mlékem; zárodek prodělává vývoj v těle samice,
vyživován prostřednictvím placenty; existují také vejcorodí savci
tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe
odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na
dýchacích pohybech
krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk
aorty a dokonale čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je
úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může
chybět)
savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností
(velikost, parohy, zbarvení …)
z mnoha znaků na kostře jsou nejdůležitější: dva týlní hrboly, sedm
krčních obratlů (ale existují i výjimky), tři sluchové kůstky, spodní čelist
tvořená jedinou kostí a připojená k lebce druhotným čelistním kloubem
na kosti spánkové


s mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu
mozkových polokoulí, souvisí rozvoj nervové činnosti a složitého chování
savců
mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky; v dolní
čelisti mají jedinou kost
VÝVOJ
- DRUHOHORY éra plazů, předchůdci savců byli drobní plazi (200mil.let)
- TŘETIHORY éra savců (65mil.let)
Lovec ještěrek, hmyzu a drobných savců Leptictidium nasutum byl před
50 až 40 miliony lety obvyklým obyvatelem lesních porostů. Podle
některých badatelů se pohyboval podobně jako dnešní klokani.
Entelodont byl příbuzný dnešních prasat. Vyznačoval se agresivitou a
nápadně malou mozkovou kapacitou. Mnohé z nalezených lebek nesou
stopy zápasů. Tato zvířata dosahovala výšky 2,1 metru a hmotnosti
jedné tuny. Nalezené kosterní pozůstatky pocházejí z Mongolska, Severní
Ameriky a Evropy z období před 45 až 25 miliony lety.
- ČTVRTOHORY éra člověka (2mil.let)
FOTOGALERIE:
www.savci.upol.cz
www.naturfoto.cz/savci.html
www.tichyphoto.com/foto-savci/
STAVBA TĚLA:
-
orgánové soustavy
STAVBA TĚLA SAVCŮ
Savci jsou vývojově nejpokročilejší obratlovci. Vyvinuli se na začátku druhohor
ze savcotvorných plazů (Therapsida). Největšího rozvoje dosáhli v třetihorách - koncem
třetihor a začátkem čtvrtohor nastala klimatická změna a hodně savců vymřelo. Savci se
přizpůsobili i vodnímu (kytovci, ploutvonoţci) a vzdušnému (letouni) prostoru. Jsou to
teplokrevní ţivočichové - izolační vrstvu tvoří srst.
- nejmenší savec je rejsek (asi 2g) a největší je plejtvák obrovský(aţ 100t)
Stavba těla savců:
 kůţe
- obsahuje řadu specializovaných ţláz - mazové, potní, pachové, mléčná ţláza
- srst - je dvojí - krátké chlupy (pesíky), krátké chlupy (podsada)
- pravidelně se vyměňuje - línání
- chlupy - hmatové(kolem dutiny ústní) vousy, oční brvy, ţíně
- na končetinách - nehty, kopyta, drápy
- na hlavě - rohy, parohy
 kostra
- je plně zkostnatělá
- páteř je rozčleněna na oddíl krční, hrudní, bederní, kříţový a ocasní
- krční - sedm obratlů - 1. je nosič (atlas), 2. je čepovec (axis)
- hrudní - hrudní ţebra se napojují na hrudní kost (sternum), některá ţebra mohou být
volná
- kříţový - čtyři kříţové obratle srůstají v kost kříţovou (os sacrum)
- některým skupinám chybí klíční kost (clavicula) a nebo je zakrnělá, protoţe jim brání v
pohybu - např. kopytníci a některé šelmy
Způsob našlapování:
- ploskochodci - došlapují na prsty a záprstní nebo zánártní kůstky
- hmyzoţravci, hlodavci, primáti
- prstochodci - došlapují jen na prsty nebo jen na poslední články prstů
- většina šelem
- kopytníci - došlapují na špičky posledních prstových článků, jejichţ počet můţe být
redukován
- koňovití, turovití
 svalstvo
- je bohatě rozrůzněno
- mimické svaly - vyjadřují pocity jedinců
- ţvýkací svaly - jsou mohutně vyvinuty (savci na rozdíl od jiných obratlovců zpracovávají
mechanicky potravu uţ v ústní dutině)
- bránice - plochý sval, který odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní a spolu s meziţeberními
svaly zajišťuje dýchací pohyby
 nervová soustava
- zvětšení mozku, rozvoj druhotné kůry mozkové v koncovém mozku (u vývojově
pokročilejších druhů savců je její povrch zvětšen vrásněním)
- mozeček - je na povrchu zvrásněný u všech savců
- mícha - nedosahuje aţ do ocasní části páteře jako u jiných obratlovců, ale končí v kříţové
oblasti
- vedle nervové regulace je zdokonalena i regulace hormonální
smysly:
- hmat - konečky prstů, hmatové fousky v oblasti pysků, chodidla
- chuť - jazyk
- čich - čichová sliznice na stropě dutiny nosní, kopytníci mají i Jacobsonův orgán
- sluch - zevní ucho, ušní boltec, střední ucho - 3 sluchové kůstky - kladívko,
kovadlinka a třmínek, vnitřní ucho
- zrak - noční i denní vidění, savci s nočním viděním nevidí barevně
 trávicí soustava
- rozlišený chrup - mléčný x trvalý, některým savcům narůstá chrup 3x - 4x za
ţivot(slon)
- členění zubů - řezáky(dentes incisivi), špičáky - tesáky(d. canini), stoličky(d. molares)
- chybí v mléčném chrupu, třenové zuby(d. praemolares)
- do dutiny ústní ústí 3 páry slinných ţláz
- ţaludek - u býloţravců má komplikovanější stavbu a bývá rozdělen do několika
částí(přeţvýkavci - bachor, čepec, kniha, slez)
- nejdelším oddílem TS je tenké střevo
- slepé střevo - je vyvinuto zvláště u býloţravců - dochází tam k trávení celulosy za pomoci
symbiotických bakterií
 dýchací soustava
- velké, silně roztaţitelné plíce, vnitřní povrch plic je zvětšen soustavou plicních sklípků
- hlasové orgány - hlasivky jsou v hrtanu
 cévní soustava
- savci mají pouze levou aortu
- červené krvinky jsou bezjaderné
- tělesná teplota je kolem 36oC
 vylučovací soustava:
- pravé ledviny, všichni mají močový měchýř
 rozmnoţovací soustava:
- párové pohlavní ţlázy
- zárodek se vyvíjí v děloze, kde je vyţivován placentou
SYSTÉM SAVCŮ:
Třída: SAVCI(Mammalia)
Podtřída: Vejcorodí(Prototheria)
Řád: Ptakořitní(Monotremata)
Podtřída: Ţivorodí(Theria)
Nadřád: Vačnatí(Metatheria)
Řád: Vačnatci(Marsupialia)
Nadřád: Placentálové(Placentalia)
Řád: Hmyzoţravci(Insectivora)
Řád: Letouni(Chiroptera)
Řád: Primáti(Primates)
Řád: Chudozubí(Edentata)
Řád: Hlodavci(Rodentia)
Řád: Šelmy(Carnivora)
Řád: Zajícovci(Lagomorpha)
Řád: Chobotnatci(Proboscidea)
Řád: Lichokopytníci(Perissodactyla)
Řád: Sudokopytníci(Artiodactyla)
Řád: Kytovci(Cetacea)
Podtřída: VEJCORODÍ
Řád: PTAKOŘITNÍ
- nejprimitivnější savci, spojují znaky savců a plazů, mají kloaku a krkavčí kost, tělo je kryto
srstí, jeţury mají kromě ní i bodliny, termoregulace ještě není dokonalá, ze smyslů je hlavní
čich, oči jsou malé a mají zachovanou mţurku
 Ptakopysk podivný - čelisti připomínají zobák ptáků, vajíčka mají podobu vajec
plazů(mají koţovitou blánu), na zadní končetině v oblasti paty mají jedový trn - ústí tam
jedová ţláza
 Jeţura australská - má taky jedový trn na patě, je vzácná, chráněná
Podtřída: ŢIVORODÍ
Řád: VAČNATCI
- Austrálie, Severní Amerika, Jiţní Amerika
- anatomicky jednotná skupina savců, z pánve vybíhají vakové kosti přes které se přetahuje
vazivová blána a kůţe čímţ vznikne vak, ve kterém je jedna nebo i více bradavek, samice
rodí embrya, která se instinktivně dostanou do vaku, přilípnou se k bradavce a tam rostou.
Pokud jsou příznivé podmínky rodí se mláďata po celý rok.
 Vačice - osídlila Severní a Jiţní Ameriku
 Klokan červený
 Vakoveverka - převáţně býloţravé, mezi předníma a zadníma nohama mají létací blánu,
která jim umoţňuje hladký klouzavý pohyb
 Koala medvídkovitá - ţiví se listy eukalyptu
Nadřád: PLACENTÁLOVÉ
- největší skp. savců
- zárodek je vyţivován v těle matky v děloze placentou
- mají nejvyvinutější mozek
Řád: HMYZOŢRAVCI
- aktivní především v noci, ţiví se převáţně hmyzem a ţíţalami, hlavička je protáhlá
v rypáček, v zimě upadají do stavu strnulosti - hibernace
 Krtek obecný
 Jeţek západní, východní
 Rejsec vodní
Řád: LETOUNI
- přizpůsobili se pohybu ve vzduchu, protaţené prsty mezi kterými je nataţená vazivová
blána, k letu slouţí převáţně přední končetiny, zadní slouţí k zavěšování, orientují se hlavně
sluchem, orientují se vysíláním ultrazvukových signálů – echolace
 Vrápenec malý
 Netopýr velký, hvízdavý – hibernace
 Kaloň – býloţravec
 Upír obecný - napadá velké savce a ţiví se jejich krví
Řád: PRIMÁTI = NEHETNATCI
- vývojově navazují na hmyzoţravce, většina je přizpůsobena k ţivotu na stromech
 končetiny jsou vysoce pohyblivé, na prstech jsou nehty, palec se můţe postavit proti
ostatním prstům - uchopovací schopnost, hlavním smyslem je zrak - dokonalé prostorové
vidění, rozvoj koncového mozku - psychické schopnosti
Podřád: NIŢŠÍ PRIMÁTI = POLOOPICE
- chlupatý obličej, velké oči, noční aktivita, ţiví se ovocem
 Lemur kata
 Outloň
Podřád: VYŠŠÍ PRIMÁTI
- opice s denní aktivitou
a) Ploskonosé
- široká nosní přepáţka, chápavý ocas
 Vřešťani
 Malpa kapucínská - J.Amerika, o mláďata se stará samec a samici je dává jen na krmení
b) Úzkonosé
- nikdy nemají chápavý ocas, Afrika, Asie
 Kočkodani - Afrika, stromové opice
 Paviáni - ţijí v stepních oblastech
 Makak Rhesus - na základě pokusu s jeho krví byl objeven RH faktor
Podřád: LIDOOPI
- nejdokonalejší primáti, nemají ocas, ve větvích se pohybují zavěšováním za prodlouţené
přední končetiny
 Gibon - Asie, býloţravec, chytrý
 Orangutan - Asie
 Šimpanz učenlivý - Afrika, všeţravec, agresivně loví v tlupách jiné opice, sociální
utvářění tlup - vţdy je jeden vedoucí samec. Pokud je samec svrţen nový samec zabije
všem kojícím samicím mláďata, aby byly schopny nového oplodnění a udělá si nová
mláďata.
 Gorila obecná - Afrika, 180 cm i více, 70 - 110 kg, býloţravec, tlupu také vede jeden
samec, mláďata se učí od dospělých stravovat a pečovat o potomky, v tlupe bývá kolem
16ti goril
Řád: CHUDOZUBÍ
- Jiţní Amerika
 Pásovec devítipásý - polyembryonie - z jednoho vajíčka se můţe narodit několik
mláďátek
 Mravenečník - ţiví se čistě jen mravenci - má srostlé čelisti a dlouhý lepivý jazyk
 Lenochod
Řád: HLODAVCI
- aţ na vyjímky jsou to býloţravci, mají dva hlodáky, které stojí proti sobě - jsou ostré,
sklovina je pouze na přední straně zubu a ze zadu se zuby obrušují, v zadní části čelistí jsou
stoličky, mezi stoličkami a hlodáky je mezera - diastema, jsou to ploskochodci - našlapují na
celé chodidlo












Sysel obecný - jiţní Čechy
Veverka obecná - černá nebo rezavá
Bobr evropský - byl našim největším hlodavcem,ale byl v 19. stol vyhuben
Hraboš polní - náš nejhojnější hlodavec
Norník rudý - vyskytuje se v lesích
Myš domácí
Potkan
Krysa
Myšice - má větší oči neţ myš domácí a ţije ve volné přírodě
Ondatra piţmová - pochází ze Severní Ameriky
Křeček zlatý - pochází za Sýrie, je chován pro laboratorní účely
Morče domácí - pochází z Jiţní Ameriky
Řád: ZAJÍCOVCI
- stavbou těla i způsobem ţivota se podobají hlodavcům, v horní i dolní čelisti mají po
čtyřech řezácích - 2 dlouhé a 2 krátké, dlouhé řezáky dorůstají, sklovina je kolem celého
zubu
 Králík divoký - rodí holá mláďata
 Zajíc polní - rodí chlupatá mláďata
Řád: ŠELMY
- specializovaní masoţravci s úplným chrupem, jsou přizpůsobení většinou k lovu ţivé kořisti
 dokonalé smysly, klíční kost je zakrnělá nebo úplně chybí aby nebránila v rychlém pohybu
a) Pozemní šelmy
- chrup má prodlouţené špičáky a zvětšené trháky(poslední horní třenový zub a první dolní
stolička)
 Kunovití
- menší šelmy, protáhlý tvar těla, kratší končetiny, u řitního otvoru mají pachové ţlázy







Tchoř stepní
Skunk
Kuna skalní, lesní
Lasice kolčava - u nás nejhojnější
Hranostaj - bílé zbarvení zimní srst, černá špička ocasu
Jezevec lesní - všeţravec, vyhrabává rozsáhlé systémy podzemních doupat
Vydra říční - vázána na vodu, mezi prsty má plovací blánu, hlavní potravou jsou
ryby
 Medvědovití
 Medvěd hnědý – všeţravec
 Psovití
- štíhlé šelmy s vysokými končetinami, našlapují na prsty, drápy nemají zataţitelné,
obličejová část lebky je protaţená, řada druhů ţije ve smečkách, kořist zpravidla loví štvaním
 Liška obecná - ţije samotářsky
 Vlk
 Kočkovité šelmy
- zkrácená obličejová část lebky, velké oči, většina druhů má zataţitelné drápy







Kočka divoká
Rys ostrovid
Levhart - Afrika, Asie
jaguár - Amerika
Tygr - Asie
Lev - Afrika
Gepard - při útoku je schopen vyvinout nejvyšší rychlost ze suchozemských savců
b) Ploutvonoţci
- druhotně se přizpůsobili ţivotu ve vodě, končetiny mají ploutvovitý tvar, zadní končetiny
jsou namířeny dozadu a nahrazují ocasní ploutev, jako tepelná izolace slouţí vrstva
podkoţního tuku, často ţijí ve velkých společenstvích
 Lachtani - mají zachovány ušní boltce a mohou ještě postavit zadní končetiny pod tělo
 Tuleni - ušní boltec nemají, zadní končetiny slouţí pouze jako kormidlo, po zemi se
pohybují plazením
Řád: CHOBOTNATCI
- horní řezáky jsou přeměněny ve vyčnívající kly, chobot má na konci 1-2 chápavé prsty, ţijí
ve stádech, ochočení sloni jsou pouţíváni jako pracovní zvířata
 Slon indický
 Slon africký - větší, 2 chápavé prsty
Řád: KYTOVCI
- tělo nabylo rybího tvaru s vodorovně postavenou ocasní ploutví, vřetenovitý nebo
torpédovitý tvar těla, srst je zredukována, silná podkoţní vrstva tuku - termoregulace,
pohybují se úhozy ocasem, nemají ušní boltce, mají velké ledviny - vylučují hodně soli, horší
zrak, ale velice dobrý sluch, dýchají plícemi, mláďata menších kytovců dosahují dospělosti
po roce, u velkých kytovců jsou mláďata dospělá ve třech aţ pěti letech, potomky kojí matka
asi půl roku velmi tučným mlékem(asi 50% tuku a 12%bílkovin)
Podřád: OZUBENÍ
 Vorvaň - vydrţí dlouho pod vodou
 Delfín - obývá teplá moře celého světa
Podřád: KOSTICOVCI
 Velryba grónská - Antarktida, aţ 10t
 Velryba malá - Nový Zéland, Austrálie
 Velryba černá - Atlantik, Tichý oceán, má na hlavě hrbol
 Plejtvák šedý
 Plejtvák obrovský = Modrá velryba - ve všech oceánech, je vzácný
Řád: LICHOKOPYTNÍCI
- našlapují na špičky posledních prstových článků, osa končetin prochází třetím prstem,
obličejová část lebky je protaţená




Nosoroţec bílý - nejtěţší, potravou mu je tráva
Nosoroţec sumaterský - má srst a 2 rohy
Kůň Převalského - Mongolsko
Osel - Asie, Afrika, ţije ve stepích, polopouštích a pouštích
(mezek = oslice + kůň, mula = klisna + osel)
 Zebra Bohmova, níţinná, horská, Grévyho
 Tapír indicius, americký
Řád: SUDOKOPYTNÍCI
- našlapují většinou na třetí a čtvrtý prst, obličejová část lebky je protaţená
a) Nepřeţvýkavci
- mají úplný chrup, špičáky jsou zvětšené
 Prase divoké - všeţravec
 Prase bradavičnaté - Sahara
 Hroch obojţivelný - Afrika, ţije v blízkosti vod, kde tráví většinu dne, v noci se vydává na
souš na pastvu
Čeleď: Velbloudovití
 Velbloud dvouhrbý
 Lama - Jiţní Amerika
b) Přeţvýkavci
- potravu přeţvykují, mají sloţený ţaludek, rostlinnou potravu neukusují,ale škubou pomocí
silného jazyka
Čeleď: Jelenovití





Srnec - Evropa, Asie, 15-30kg, 70cm v kohoutku
Jelen evropský
Daněk skvrnitý
Los evropský - největší zástupce parohaté zvěře
Sob
Čeleď: Ţirafovití
- dlouhý krk, ale jako ostatní savci má pouze 7 krčních obratlů, 2 nebo 4 růţky,
potravou je listí
 Ţirafa mramorovaná
Čeleď: Turovití
- asi 120 druhů, ţijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, rohy neshazují, ale
dorůstají









Kamzík horský
Koza domácí
Ovce domácí
Muflon
Pavůl - Indie
Antilopa losí - Afrika, největší(aţ 1t)
Antilopka trpasličí - Afrika, nejmenší(asi 25cm)
Bizon prérijní
Gazela – Afrika
SYSTÉM SAVCŮ:
 www.savci.upol.cz/_system.htm
CO TAKHLE TESTÍK???
(není-li uvedeno jinak je v testových otázkách správná pouze jedna odpověď)
1. Přiřaďte k uvedeným koţním útvarům místo na těle, kde se nacházejí. K písmenu
zapište číslo správné odpovědi.
a) řasy
1) okolí čenichu a očí
a) ……
b) hmatové vousy
2) delší chlupy srsti
b) ……
c) pesíky
3) kratší chlupy srsti
c) ……
d) podsada
4) okraj očních váček
d) ……
2. Co to znamená, kdyţ řekneme, ţe pes líná?
………………………………………………………………………………………………………….
3. Pozorně si přečtěte text a odpovězte na otázky.
Oporu těla tvoří kostra. Skládá se z lebky, páteře, hrudníku a kostry končetin. Páteř je
sloţena z obratlů. Krčních obratlů je vţdy sedm. První se jmenuje nosič a druhý čepovec.
Hrudník je sloţen z kosti hrudní, hrudních obratlů a ţeber. Chrání srdce a plíce. Končetiny
různých savců mají různou stavbu, především kvůli rozdílnému způsobu pohybu.
a) Které typy obratlů páteře savců znáte?
………………………………………………….……………………………………………………
b) První obratel páteře se nazývá nosič. Co nese?
………………………………………………….………………………………………………………
c) Které vnitřní orgány jsou uloženy v hrudním koši?
………………………………………………….………………………………………………………
d) Proč se končetiny různých savců liší svým tvarem?
………………………………………………….………………………………………………………
4 Seřaďte části trávicí soustavy tak, jak ne sebe navazují. Pouţijte číslice 1 – 7.
dutina ústní
jícen
hltan
ţaludek
tlusté střevo
tenké
střevo
konečník
5. Potrava v těle savců je rozkládána pomocí trávicích šťáv produkovaných různými
ţlázami. Napište, které to jsou.
a) …………………
b) …………………
c) …………………
6. Jakou funkci mají uvedené typy zubů savců. Napište, k čemu slouţí.
řezáky………………………………………………………………………………………
špičáky………………………………………………………………………………………
stoličky………………………………………………………………………………………
7. Doplňte text
Srdce savců má dvě ………………… a dvě …………………. Krev v těle proudí ve dvou
obězích:
velkém,
kterému
se
říká
téţ
………………..……
a
v
malém
neboli
………………………….
8. Vyberte a označte skupinu smyslů, pomocí kterých se savci orientují v prostředí?
a) čich, chuť, sluch
b) sluch, zrak, chuť
c) čich, sluch, zrak
d) hmat, čich, chuť
9. Opravte chybné věty. Napište je ve správném znění na volný řádek.
a) Savci jsou vţdy stejného pohlaví.
b) Jejich oplození je vnější.
c) Z oplozeného zárodku se vyvíjí vajíčka.
d) Savci většinou kladou ţivá mláďata.
10. Pokud o krávě prohlásíme, ţe je březí, co máme na mysli? Označte správnou
odpověď.
a) je neplodná b) je připravena se pářit c) v jejím těle se vyvíjí mládě d) připravuje se k
porodu
11. Přiřaďte k uvedeným ţlázám jejich funkci. K písmenu zapište číslo správné
odpovědi.
a) pachová ţláza
1) potrava pro nově narozená mláďata
a) ……
b) mazová ţláza
2) ochlazování těla při vyšších teplotách
b) ……
c) potní ţláza
3) označování území, které savec obývá
c) ……
d) mléčná ţláza
4) promašťování a izolace pokoţky
d) ……
12. K jednotlivým orgánům napište, do které orgánové soustavy patří. Vybírejte z
těchto orgánových soustav: nervová (NS), vylučovací (VS), trávicí (TS), kosterní (KS),
dýchací (DS).
a) ledviny
……………
f) čelist
……………
b) pletenec
……………
g) plicní sklípky
……………
c) hltan
……………
h) močovod
……………
d) hrtan
……………
g) slinivka
……………
e) mícha
……………
i) průdušinky
……………
13. V následujících skupinách slov je vţdy jedno slovo, které do skupiny nepatří.
Vyškrtněte ho a na volný řádek odůvodněte svůj výběr.
a) nosohltan, průdušinky, průdušky, bránice, plíce
b) mezimozek, koncový mozek, srdce, střední mozek, mozeček
c) podsada, hmatové vousy, chlupy, pesíky, škára
STAVBA TĚLA SAVCŮ – ŘEŠENÍ
1.
a) 4; b) 1; c) 2; d) 3
2.
Pes ztrácí chlupy, obnovuje srst. Většinou k výměně srsti dochází dvakrát v roce.
3.
a) krční, hrudní, bederní, kříţové, ocasní
b) lebku
c) srdce a plíce
d) adaptace na prostředí
4.
1 - dutina ústní; 2 – hltan; 3 – jícen; 4 – ţaludek; 5 - tenké střevo; 6 - tlusté střevo; 7 - konečník
5.
a) slinné ţlázy
b) játra
c) slinivka břišní
6.
a) ukousnutí, uštípnutí, oddělení kousku potravy
b) usmrcení kořisti
c) rozmělnění potravy na kaši
7.
komory, předsíně, tělní, plicním
8.
c) čich, sluch, zrak
9.
a) Savci jsou vţdy odděleného pohlaví.
b) Jejich oplození je vnitřní.
c) Z oplozeného vajíčka se vyvíjí zárodek.
d) Savci většinou rodí ţivá mláďata.
10.
v jejím těle se vyvíjí mládě
11.
a) 3; b) 4; c) 2; d) 1
12.
a) VS; b) KS; c) TS; d) DS; e) NS; f) KS; g) DS; h) VS; g) TS; i) DS
13.
a) bránice
Je to sval, není součástí dýchacích cest a dýchací soustavy.
b) srdce
Není součástí nervové, nýbrţ oběhové soustavy.
c) škára
Není součástí srsti, je to součást kůţe (vazivová tkáň).
REKORDY SAVCŮ:
www.savci.upol.cz/faq/rekordy.htm