BBIIIOOO zzeee vvšššeeeccchhh kkooouuutttůůů - Info

BBIIIOOO zzeee vvšššeeeccchhh kkooouuutttůůů - Info

čer
ven
ec
200
4
Ročník 8
Cena 12 Kč
číslo 7
BIO ze všech koutů republiky zamířilo
do ALBIA v Praze-Dejvicích
Do nové prodejny v Praze se dostavili nejprve dodavatelé –
ekozemědělci, vlevo Jitka Dobrovolná a vpravo Jan Cerha,
více na str. 2
ZELINÁŘSTVÍ LUČNÍ ÚDOLÍ
Str. 11–13
Str. 10
Tak, to je moje království, říká Petr Weidenthaler
Biodiverzita z Gengelu
Od opia k makovým buchtám II
Ročník 8 l číslo5
BIOPOTRAVINY
červenec
l
2004
BIO ze všech koutů republiky zamířilo do ALBIA v Praze-Dejvicích
S „Veselou marmeládou“ ve vegetariánské biocukrárně
Prodejny se zdravou výživnou zná možná každý občan většího města. Těch, které si dají záležet na téměř stoprocentním zastoupení potravin v biokvalitě není zase
tak mnoho. Proto je potěšující otevření druhé prodejny firmy Albio v Praze 6 v Dejvické
ulici. Její otevření se uskutečnilo téměř na rok a den přesně po otevření prodejny
v Truhlářské ulici. Z vnějšku není prodejna vůbec okázalá. Zato uvnitř odhalíte
velmi útulné a příjemné prostředí, které koresponduje s obsahem prodeje. Dřevěná podlaha, stejně tak police se zbožím i místo, kde se kasíruje – prodejna je
totiž samooblužná – má originální design. Prodejna je vybudovaná ve dvou úrovních, ve zvýšeném místě je i podlaha dřevěná a nesmějí chybět ani proutěné nákupní košíky.
však udělali zkušenost takovou, že je třePříjemné prostředí prodejny na začátek
ba sortiment v prodejně doplnit také
otevření utvrzovaly také jazzové skladby
o zboží dovezené, protože může posloudvoučlenné skupiny Funny Jam – tedy
žit jako test spotřebitelské poptávky. PoVeselé marmelády, jak by se její jméno
dalo přeložit. (Po této zkušenosti uvažují
mladíci o přechodu na bio.) Hudební
skupina pak produkcí upoutávala kolemjdoucí, aby si na otevření prodejny počkali. Ti tak skutečně učinili a po otevření se
nahrnulo do prodejny přes dvacítku lidí.
především dětem. Ing. Martin Hutař
a obchodní společnost PRO-BIO Staré
Město pod Sněžníkem (severní Morava)
patří k firmám, které začaly se zpracováním bioprodukce.
Slavnostního úvodu, zejména pro novináře, se zúčastnili někteří dodavatelé prodejny a místopředseda PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců Ing. Jiří Urban, jehož je společnost Albio členem, který ocenil aktivity Albia. Jak si však posteskl, jen
6% ekozemědělců vytváří produkci pro trh.
Sortiment biokosmetiky, představily
zástupkyně firem, které vyrábějí kosmetiku bez chemických přísad a s užitím surovin z biodynamických hospodářství –
Weleda a Dr. Hauschka, paní Svobodová
a Holubová. Firma Weleda nabízí zejména kosmetickou řadu pro těhotné ženy
a kojence a Dr. Hauschka prezentuje také
dekorativní kosmetiku. Všechny kosmetické přípravky jsou připraveny bez chemických přísad.
Majité firmy Jan a Hana Zemanovi
představili svůj přístup k provozování
bioprodejny, biopekárny i biokosmetiky.
Stejně jako v centru v Truhlářské ulici,
které má ještě bohatější náplň o informační středisko, i zde chtějí propagovat
zejména biopotraviny od českých výrobců a dodavatelů přímo z farem. Přesto
BIOVITA MARKET
Na začátku června byla v tichosti otevřena ve vilové části Prahy 6 Dejvic
prodejna zdravé výživy, která nabízí ve svém sortimentu výhradně produkty
pocházející z ekologického zemědělství. Zdobí ji známá biozebra prodejen
PRO–BIO. Jejím provozovatelem je firma PROEURO, zastoupená panem
Djukičem. Vedle BIOVITA bistra za Týnským chrámem vybudoval toto druhé
centrum.
Prodejna je vybavena stylově dřevěnými policemi. V sortimentu, kromě ji tradičních obilných produktů, má biozeleninu, kterou ne všechny zdravé výživy nabízejí.
Uzší sortiment zeleniny, který mohou nabídnout domácí pěstitelé, doplňuje tedy
o dovezené tropické ovoce. Skutečně chemicky neošetřený pomeranč poznáte nejen
podle barvy a tvaru, ale konečně si můžete přičichnout, jak voní i před rozkrojením.
Prodejna nabízí sortiment nejrůznějšího biopečiva, také trvanlivého. Novinkou bude
pečivo ve větším balení, které se po otevření může spotřebovat tak, že se dá pečivo
krátce zapéci do trouby a zbytek se uloží do mrazničky a použije příště. Nabízí zde
také velký sortiment dovezených biopomazánek, mezi nimi je také pomazánka z jetelového semínka. Místo klasických čokoládových bonbónů můžete ochutnat štolu
v podobě malých koláčků, a pak koupit jako dárek. V sortimentu jsou biovína i biopivo. Pan Djukič preferuje spíše menší zastoupení sortimentu před přeplněnými regály – zákazník se tak lépe orientuje. Prodejna, která ještě voní novotou, chystá také
předvádění pečení v minipekárně.
Jak sám pan Djukič zjistil, poptávka spotřebitelů je v českém prostředí po mase
a pivu. Takže nabídku biopiva
rozšíří o box s biomasem. Z prodejny budou jistě odcházet spokojeni i zákazníci, kteří se tu rozhlíželi zprvu trochu nedůvěřivě.
I pán, který bezúspěšně drží dietu, se přesvědčil, že když si bude
na zdejší biochléb mazat biopomazánku, nebude mít hlad, přitom ale neztloustne a nakonec
možná ještě ušetří za různé drahé pilulky a náplasti na zhubnutí.
-vha-
Jitka Dobrovolná a Jiří Urban (zleva) při oficicálním otevírání prodejny
dle ní se mohou potom domácí ekozemědělci a výrobci orientovat, kam napřít
své úsilí. Tuto prodejnu obohatili o sortiment italských biotěstovin, zejména
bezlepkových. Také se setkali s poptávkou spotřebitelů po mase – tradiční v našich končinách. Zemanovi vědí, že
biopotraviny nejsou jen o vegetariánství,
proto přistoupili i k nabídce biomasa.
Maso dodává firma Biohovězí Hazlov,
kterou zde zastupoval Jan Cerha. Dobytek plemene aberdeen-angus se od jara
do podzimu pase na 800 hektarech
v Ašském výběžku (západní Čechy) a potom se odváží do Lipové ve Šluknovském
výběžku. Tady se nejprve dokrmí v Ekodružstvu severozápad, než jde na porážku. Maso je zpracováno zchlazené do balíčků – plátky, na guláš nebo jako provensálské bifteky. Vepřové biomaso dodává
farma Sasov, o které jsme psali v časopise v únoru. K zakoupení je výborný biouherák, vepřové maso v balíčcích a sušený špek. Ceny masa jsou tak o třetinu
vyšší než jste zvyklí z klasických řeznictví, ale má kvalitu, kterou jistě oceníte
daleko výše.
Jitka Dobrovolná z farmy Ratibořice
(jižní Morava) uvedla sortiment kozích
výrobků, které budou v prodejně nabízeny. Od sýrů, jogurtu, kefíru a mléka se jejich sortiment rozšířil na ochucené kozí
mléko a Dorinku, ochucený šlehaný kozí
sýr. Tedy výrobky, které budou chutnat
Co vás na prodejně jistě příjemně překvapí, nejsou jen plné regály zboží a velký chladící box s čerstvou zeleninou od
Petra Weidenthalera a dalších dodavatelů, vlastní kváskový tmavý chléb z čerstvě mleté mouky, box plný mléčných výrobků, biomošty a čerstvé šávy, ale zejména připravené ochutnávkové i prodávané sendviče, obložené bagety, minichlebíčky precizně a lákavě upravené.
Hlavním tahákem prodejny se jistě stane biocukrárna, v níž se skví s nevšední
fantazií ozdobené košíčky, kuličky, dortíky, řezy i linecká kolečka. Téměř bez obav
o linii si zde můžete pochutnat na
mandlovošvestkových kuličkách, špaldovém košíčku se sójovým krémem a jahodami, špaldovém dortíku s pohankovým
krémem, tvarohovém dortu s meruňkovým želé, linecká kolečka jsou z kukuřičné a špaldové mouky... Výrobky jsou slazeny jen přírodními produkty a užívají přirozené sladkosti potravin. Některé jsou
vhodné pro diabetiky i bezlepkovou dietu.
ALBIO č. 2 bude jistě velkým konkurentem nedalekého rychlého hamburgerového občerstvení. Zapálená dvojice manželů Zemanových staví laku všem dalším
prodejnám pěkně vysoko. Jejich nadšení
sdílí i celý kolektiv mladých zaměstnanců, kteří si jistě po otevření oddychli,
protože to pro ně byl velký nápor. Nápadů a energie mají v Albiu na rozdávání.
Oceňujeme zejména i to, že mají v nabídce nejen biosortiment, ale také pracovní
příležitosti!
TEXT A FOTO
Miroslava VOHRALÍKOVÁ
červenec
l
2004
BIOPOTRAVINY
Ročník 8 l číslo 7
Supermarkety nemusíme prosit, ale musíme
s nimi jednat!
ALTERNATIVNÍ
LÉČBA ZVÍŘAT
S Dr. Michaelem Piattim, iniciátorem „letních akademií“ v Lednici, rakouským
ekozemědělcem z Kobylího dvora (Stutenhof) ve Fünfkirchenu kousek od Mikulova, který
je i členem svazu PRO-BIO, na téma – společný zájem ekofarem střední Evropy.
V Českých Budějovicích se 11. 6.
konala na půdě Jihočeské univerzity konference na téma: Využití doplňkové a nekonvenční péče o zdraví
zvířat.
Byl jsem příjemně překvapen, zatím jsem se jako chovatel neměl to
štěstí potkat při své práci žádného
veterináře, který by využíval při
léčbě a prevenci u svých pacientů
nekonvenčních metod. Stále
jsem jen slyšel antibiotika…
Připadalo mi zvláštní, když jsem
ve Švýcarsku viděl ordinovat veterinářku, která kombinovala lopatii
s homeopatií u skotu. V Lucembursku dokonce prováděl zákrok na
kýle u několikadenního telete pouze
homeopat a jakou mělo tele po jeho
zásahu chu do života!
Je dobře, že už také my ze srdce
Evropy můžeme volit způsob léčby.
Už nemusíme jen s otevřenou pusou naslouchat kolegům ze Západu, jak se léčí například mastitidy
bez antibiotik. Bohužel se o alternativní léčbě zvířat mezi veřejností
málo ví a nebo nikoho, kdo by ordinoval alternativně, neznáme.
Příznivá je i informace, že homeopatická veterinária lze zakoupit
u firmy Vele, která sídlí v Ústí
u Větrného Jeníkova na Jihlavsku.
Tamtéž je možno sehnat zajímavou
brožuru: Úvod do homeopatie.
Nebudu zastírat, že odborná
úroveň byla na takové výši, že
veterinárnímu laikovi chyběly vědomosti, aby mohl vše náležitě
pochopit. Vyslechli jsme referáty
domácích i slovenských odborníků
o nekonvenčním léčení psů, koček,
drůbeže, koní i přežvýkavců. Několik rozborů diplomových prací,
které se zabývaly srovnáním
alopatické a nekonvenční léčby
koní a skotu.
O polední přestávce byl čas na
neformální diskuzi k tématům,
která se týkala např. elektroakupunktury u koní, celostní
medicíny, Bachovy květové terapie,
homeopatického léčení novotvarů
u zvířat. Přednášky jsme si odnesli
na CD. Jsem si jist, že konference
naplnila své motto: Je více cest,
ale jen jeden cíl.
Vyslechnutá témata obohatila můj
chovatelský rozhled. Podrobnosti
k tématům konference a kontakty
na přednášející je možno získat
na e-mailu: [email protected].
Karel TACHECÍ
Jaká byla historie založení Letní akademie ekologického zemědělství?
Založit ji mě napadlo před 10 lety. Zkusil jsem politickou cestou tuto myšlenku přenést. To se mi
nakonec podařilo, a to před pěti lety. Tenkrát bylo politické klima Evropy příznivé pro ekologické hospodaření. Byl jsem spokojen, že všechno došlo až tak
daleko.
Důvodem pro založení letní akademie bylo spojení
zemědělců. Šlo o to, aby se spojili všichni lidé, kteří
se v tomto evropském regionu zmíněnou filozofií
zabývají. Chtěl jsem, aby na ni navázali, aby na sebe
nechali působit nové myšlenky. Aby se přesvědčili na
vlastní oči, že třeba dýně dává z hektaru stovky kilogramů semínek, ale zároveň navíc desítky tun organického hnojiva – pokud její dužninu, rozsekanou
hned na poli, na něm také necháme a zaoráme... To
je zázrak přírody.
Účastníci akademie mohli vidět, jak se využívají
produkty, technika, mohli si vyměnit kontakty. To znamená, že např. Němci měli dobrý nápad po stránce
marketingu: sestavili úspěšný systém. Přicházejí
Češi, Rakušané, Rumuni, kteří se chtějí něco přiučit.
Proto se bioakademie koná.
Pořádají ji sedláci pro sedláky. Nemáme přirozeně
nic proti politikům ani funkcionářům, ale vědci jsou
pro nás nejdůležitější. Nejdůležitější je na akademii
právě zemědělský charakter: rolníci ji pořádají,
účastní se, financují ji a rolníci si zde také vymění
zkušenosti.
V posledním roce jsme poněkud změnili strukturu
konference. Sedláci totiž přicházeli méně, chtěli jsme
jich přizvat víc. Vyšli jsme jim vstříc tím, že jsme pro
ně zatraktivnili program. Nové myšlenky, nápady
a podobně. Takže rolníci nakonec stáli u registrace
frontu.
Jak se podle vás bude ekozemědělství ve střední Evropě vyvíjet?
Věřím, že zde má dobré podmínky k rozvoji.
Hlavním předpokladem je více vydělávat. Lidé
nemohou žít z dobrých myšlenek a z ideologie. Musí
prostě dobře ekonomicky prosperovat. To znamená,
že sedláci se musí spojit, aby spojili i své nabídky.
Shodně musejí postupovat jak Češi, tak Rakušané a
vůbec Středoevropané. Musejí se dohodnout na
společném postupu a pak jít s nabídkou ke konzumentovi. Není nic horšího, než obchod, který nevydělává peníze a nemůže nám ani zákazníkům dát jistotu. Což se může stát když sedlák zůstane bez
úrody.
Za druhé existují dobré programy Evropské unie.
Ekozemědělci mohou dostat slušné peníze od státu.
Dělají totiž mnoho dobrého pro ekologii. A to musí být
jasně řečeno, jak bude ekozemědělce přijímat politická reprezentace. To nemůžeme nechat bez
odpovědi. Potřebujeme jistý příjem, který přísluší
našim výkonům. Tento program předkládáme politikům zároveň se společnou nabídkou. A společně
míříme přímo ke konzumentovi přes supermarketové
řetězce a různé druhy obchodů.
Je dobré spolupracovat se supermarkety?
Přirozeně je nutné k nim jít, jsou bránou ke konzumentovi, kterou nelze přehlížet. Jistě, nejlepší a nejgeniálnější je prodej přímo ze dvora. Zde mohou lidé
kupovat nejen chleba, jablka i obilí. To je nejlepší obchod! Pro obě strany! Ale my neznáme ty milióny lidí
z měst, kteří nakupují denně potraviny. Ti nepojedou
na venkov pro kilo chleba. Proto musíme využívat
strukturu, která existuje a naslouchat požadavkům
řetězců. Nemusíme říkat prosím, prosím, prosím, ale
musíme s nimi jednat. Není reálné, aby sedláci drželi
v rukou prodej veškeré produkce. Já mám rád Tesco,
kde prodávám své bioprodukty velmi dobře a zároveň
tu je dobrá úroveň prodeje.
Přes supermarket je nejrychlejší cesta ke
spotřebiteli, je nutné zde koncentrovat zboží pro trh.
Je problém ČR, Německa a dalších, že s námi obchodníci z řetězců neuzavírali obchody. Udělali jsme
také mnoho chyb, nejsme mistři světa. Je to každodenní boj, jinak nedostaneme tolik peněz, kolik potřebujeme, a zůstává jen u takového bla bla...
Jaký máte názor na postoje ministra Ambrozka
k EZ?
Je to náš velký přítel, jistě pro obor mnoho udělal.
A ekozemědělství velmi pomohl. Ale jde také o jeho
postoj ke genetickým technologiím. Ty jsou
obrovským problémem pro ekologické hospodaření.
Měli bychom se spojit v názoru, nedovolit aby Evropská unie dala svolení k jejich šíření. Pro nás všechny
je důležité, aby byla vyřčena jasná slova. Ne jen
mlžit. Když ne, dojde ke katastrofě. Budou bojovat
rolníci proti rolníkům. Konvenční proti alternativním.
I zde u mne na tomto poli. Budou na sebe křičet: „Ty
máš lepší úrodu! A tys mi zase zničil pole!“ A dojde
k právní katastrofě. Byla by z toho špatná koexistence.
Potřebujeme velmi přesné regule.
Mají se také rakouští rolníci co naučit od
Čechů?
Samozřejmě, i já jsem se velmi naučil. Například to,
jak pracovat s velkou výměrou zemědělských ploch
a hospodařit při tom ekologickým způsobem.
Rozhovor s Dr. Michaelem Piattim
pro CD Český svět BIO připravili:
Pavla Hobstová a Karel Merhaut
EKOLOGIE / EZ
Ročník 8 l číslo 7
NAD BIOSVĚTEM STÁLE
Budou na trhu geneticky
modifikované potraviny?
Postoj výrobců potravin a obchodních řetězců
v České republice ke geneticky modifikovaným
(GM) potravinám je v naprosté většině případů zamítavý. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila organizace Greenpeace. V neděli 18. dubna 2004 začala v Evropské unii platit nová, mnohem přísnější
a důslednější legislativa týkající se značení potravin
pocházejících z geneticky GM plodin. U nás tato nová pravidla označování vstoupila v platnost se dnem našeho vstupu do Evropské unie, tedy 1. května 2004.
Organizace Greenpeace oslovila 174 českých výrobců potravin a 25 velkých obchodních řetězců. Na svůj
dotazník obdržela odpovědi od 32 procent výrobců.
Z oslovených obchodních řetězců odpovědělo formou
dotazníku či písemného prohlášení více než 70 procent.
Z těchto reakcí vyplynulo, že drtivá většina výrobců
potravin odmítá používat GM suroviny, především kvůli
exportním možnostem. „Zřejmým důvodem tohoto
chvályhodného postoje je exportní politika. Nejdůležitějším trhem pro jejich výrobky je totiž Evropská unie, kde
je veřejné mínění obráceno proti GM potravinám,“ uvedla Klimovičová. Mezi významnými potravinářskými výrobci zcela odmítajícími využití GM produktů jsou například firmy Bonduelle, Danone LU, Choceňská mlékárna
Masterfoods, Michelské pekárny, Opavia či Unilever.
Průzkum mezi velkými obchodními řetězci působícími
na českém trhu přinesl podobné výsledky. Většina oslovených společností jasně deklarovala odmítavý postoj
k prodeji GM potravin. „Téměř všechny významné řetězce garantují, že jejich vlastní výrobky budou GM free,
a také že nebudou prodávat žádné jiné GM potraviny.
Některé dokonce slíbily, že pokud se v jejich regálech
takové výrobky objeví, stáhnou je z prodeje,“ dodala Klimovičová. Jako příklad takového postoje jmenovala
společnosti Delvita, Julius Meinl a Spar.
Několikaměsíční výzkum Greenpeace byl vyhodnocen právě v době vstupu České republiky do EU, aby
Staré GMO ohrožují
novou Evropu
Před vstupem České republiky do
Evropské unie vyzvala organizace
Greenpeace českou vládu, aby zakázala geneticky modifikované organismy
(GMO), které byly v 90. letech schváleny ke komerčnímu pěstování na území
tehdejší EU ještě podle starých a dnes
už nevyhovujících předpisů. Vláda by
měla chránit jedinečnost našich ekosystémů.
Žádné GMO u nás nikdy komerčně
pěstovány nebyly. Přesto mají stará
povolení vydaná v EU pro pěstováni tří
GM odrůd kukuřice automaticky platit
i u nás (1). Bude tomu navzdory faktu,
že riziková analýza při jejich povolování nepočítala s jedinečností ekosystémů v panonské a v karpatské oblasti.
Pět členských států Evropské unie –
Rakousko, Francie, Řecko, Lucembursko a Německo – již vyhlásily pro některé GMO zákaz pěstování na svém
vlastním území.
Dodatek č. 2 tzv. Přístupové úmluvy
(Accesion Treaty) uznává a potvrzuje,
červenec
Česká pobočka Greenpeace bude i nadále pokračovat ve své kampani proti uvolňování GMO do životního
prostředí a s ním spojenému šíření GM produktů. Organizace například vyzvala na pět tisíc svých příznivců,
aby se stali „GM detektivy“ a hledali případné výrobky
nesoucí GM označení. Ty se zatím na českém trhu neobjevily, ale vzhledem ke zdokonalené české i evropské
legislativě týkající se povinného značení GM potravin by
se tak mohlo stát.
V Evropě Greenpeace zahájilo akci „Zkontroluj si nákupní košík“, při níž se miliony spotřebitelů budou snažit bránit tomu, aby GM potraviny pronikly na regály
evropských obchodů. Již ve 20 zemích celého světa vydalo Greenpeace tzv. Průvodce spotřebitele. Ten obsahuje „červené“ seznamy produktů obsahujících geneticky
modifikované organismy a seznamy „zelené“, které naopak vypočítávají výrobky zcela GM free.
Zbyněk HAVRÁNEK
Spotřebitelská stránka pro evropského spotřebitele je
na adrese: http://weblog.greenpeace.org/ge/action.html.
První průvodce spotřebitele zaměřený na GM potraviny
vyšel v češtině již v roce 2001 na adrese:
http://gmo.greenpeace.cz/info_mat/gene.htm. Greenpeace jej hodlá v nejbližší době rozšířit a aktualizovat.
„Zastaralá analýza rizik pro životní
prostředí nebrala v úvahu jedinečnost a křehkost ekosystémů různých
regionů. Dokud nebude provedena
nová, komplexní riziková analýza,
mělo by být komerční pěstování
těchto GM plodin zakázáno,“ zdůraznila Klimovičová a dodala, že vlády přistupujících zemí by měly okamžitě vyhlásit národní zákazy tak, jako to již
udělaly jiné země jako například Německo a Rakousko.
Dalším důvodem k zákazu těchto
GMO je fakt, že byly schváleny v roce
1996 podle již zastaralé legislativy EU.
Požadavky na rizikovou analýzu byly
totiž v roce 2001 přepracovány.
„Česká republika jako nový členský stát unie by neměla být nucena
přijmout GMO, které mohly být povoleny jen díky staré rizikové analýze,
která nezohledňovala kumulativní
a dlouhodobé účinky na lidské zdra-
2004
HROZÍ GMO MRAČNA
poskytl srovnání
se situací v již
stávajících členských zemích.
Podle Klimovičové kopíruje Česká
republika
trend EU, kde
jsou spotřebitelé
vůči GM potravinám velice skeptičtí. „Naším cílem je dosáhnout podobného
stavu, jaký je
v Británii, kde
veřejnost GM produkty zcela odmítla.“
že k datu 1. května 2004 bude do EU
zahrnut odlišný ekosystém, tzv. Panonský bio-geografický region. Ten se
skládá z celého území Maarska a částí
Slovenska, Slovinska a České republiky.
l
ví a dopady na životní prostředí,“ vysvětlila Klimovičová
Platnost původních povolení vydaných v EU vyprší v roce 2006 a poté
bude třeba provést pro celé území EU
novou rizikovou analýzu dle nových
požadavků stávající platné legislativy.
To je další pádný důvod, proč by nové
členské státy neměly přistoupit na
uvolnění těchto GMO do svých ekosystémů.
Václav VAŠKŮ
Greenpeace žádá ministra,
aby nepovolil nové GMO
Praha, 14. června 2004 – Ekologická organizace Greenpeace dnes
dopisem vyzvala ministra životního
prostředí Libora Ambrozka, aby na
základě předložených dokumentů
odmítl udělit povolení geneticky
modifikované (GM) kukuřici NK603 i
GM řepce GT173.
Zatímco o povolení pro dovoz a zpracování GM kukuřice firmy Monsanto
budou na Evropské radě rozhodovat
přímo ministři životního prostředí
členských států EU 28. června,
rozhodne český zástupce v Evropské
komisi o udělení povolení k dovozu a
zpracování GM řepky stejné firmy
pravděpodobně již 16. června.
Greenpeace vyjadřuje své obavy,
opírající se o fakt, že zatímco právní
požadavky na rizikovou analýzu geneticky modifikovaných organismů
(GMO) v EU byly jak Radou pro životní prostředí, tak i Evropským parlamentem velmi zpřísněny, praktické
zpracování žádosti o udělení povolení
GMO zůstává netransparentní, nedostatečné a vychází z údajů nízké
kvality. Greenpeace požaduje zamítnout obě tyto žádosti vzhledem k závažným procedurálním chybám i
vědeckým obavám z těchto produktů a
jejich vyhodnocení.
V případě GM kukuřice NK603 se jedná o nežádoucí, funkční fragmenty DNA,
což samo o sobě stačí, aby tento GMO
nebyl pokládán za bezpečný, jelikož
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
(EFSA) dostatečně nevyhodnotil význam těchto fragmentů. Dále se pak jedná o významné rozdíly mezi GM kukuřicí
NK603 a její konvenční odrůdou.
U GM řepky GT173 byly zjištěny
nepravidelnosti v molekulární charakteristice (dále blíže neprozkoumané).
Analýza obsahu byla provedena na
vzorcích z různých lokalit a nalezené
významné rozdíly v obsahu nebyly
dále zkoumány a nikterak nebylo
zohledněno environmentální riziko
v případě, že by dovoz GM řepky GT173
vedl k únikům do životního prostředí.
„Připomínáme, že velká většina
občanů Evropy je proti GMO jak v životním prostředí, tak i v potravinách,“ uvedla koordinátorka genetické kampaně Greenpeace ČR
Magdalena Klimovičová. „Naše životní prostředí i naši spotřebitelé si zaslouží něco více než představuje
schvalování GMO na základě nekvalitních údajů a nízké úrovně
vědeckých standardů, která dokonce
ani nesplňují požadavky evropské
legislativy na rizikovou analýzu“.
Zbyněk HAVRÁNEK
červenec
l
2004
Ročník 8 l číslo 7
PERMAKULTURA
V PermaLotu peče „divočák“
Pokud znáte utvářející se ekovesnici
Permalot ve Svojanově u Bouzova, tak
víte, že místní osadníci mají ve své táborové kuchyni divoké prase. Pro ty,
jež Permalot znají jen z vyprávění a zatím zde nebyli, dodáváme, že divočák
je hliněný a těžko by vás vyděsil například chrochtáním nebo něčím podobným, protože je chlebovou pecí. Mnoho bochníků výborného celozrnného
chleba zadělávaného kváskem provonělo při pečení nejbližší okolí kuchyně
a kanec k sobě lákal i jinými vůněmi,
to když se v něm pekly jablečné záviny, špaldové buchty s rozinkami a mákem a spoustu jiných dobrůtek ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství.
Jak přibývají návštěvníci tohoto malebného ekosadu v kopcích Bouzovské
vrchoviny o to častěji se peče, zub času nahlodává stávajícího divočáka
a rostoucí počet zájemců o zdravý životní styl inspiroval osadníky Permalotu k rozhodnutí, že je zapotřebí nová
zemní pec.
Jak bláznivé! Celá zemní pec je vystavěna na voze, aby byla její stavba
podle zákona nepostižitelná – prostě
další střet s legislativní překážkou tolik
omezující rozvoj místních činností fungujících bez utrpení přetíženého ekosystému planety. Tedy zdravě, jako trvale udržitelné, ale v nejbližším okolí se
střetávají s nedůvěrou, odsuzováním
a strachem pramenícím povětšinou
z omezených informací.
Oslava komunity 25. 7. –5. 8.
Zveme všechny z vás, kteří jste zvědaví na to, jak chceme
zabezpečit společenskou a duchovní stránku PermaLotu, kteří
chcete přispět nebo jen se přiučit pro svůj vlastní projekt nebo
osobní rozvoj. Připojte se k nám od 25. července do 5. srpna, kdy
byste si vyčlenili čas na „Oslavu komunity“.
Těchto 10 dní se soustředí kolem řady pracovních dílen, přednášek,
sdílení myšlenek o tématech jako:
„Otevření srdce ostatním" – seminář; „Jak se dají principy permakultury
aplikovat do našeho společenského života“; Záměrné komunity ve světě;
Alternativné způsoby výchovy; Spiritualita s dětmi/Indigo děti; Láska v tomto věku žárlivosti; Umění sexu a milování; Ženské/mužské skupiny
Každý den bude prostor pro vyjádření díků přírodě v rámci volného času,
při slavnostech a požíváním našich vegetariánských biopokrmů a u nás
pečeného kváskového chleba. Program jsme připravili a budeme vést
společně s „ptačím kmenem“ (www.crisrider.com). Takto chceme propojit
přátele PermaLotu a „ptačího kmene“ a posílit společenské a duchovní
pilíře obsažené v poslání PermaLotu. Doufáme, že se k nám připojíte na
celých 10 dní, nicméně je možné se zúčastnit i jen 5 dní. Podrobnosti si
prosím přečtěte na www.permalot.org/oslava komunity nebo přijte na úvodní večírek v Praze v červenci (upřesníme datum a bude i na webu).
Stavění pece, kterého se zúčastnili
mladí lidé, je však samo o sobě znamením, že zájem o trvale udržitelný život
existuje a že snad časem rozmělní výše
zmiňované odmítavé postoje příslušných úřadů. Mladí stavitelé vytvořili
velký „kus“ kuchyňské výbavy, zažili
„jiný“ víkend a prošlapáváním „stavební hlíny“ (mísí se skutečně nohama)
připravili i cestu – zatím spíš stezku
přivádějící na PermaLot další zájemce.
Pečlivé žvýkání dobře uvařené
špaldové kaše je zážitek trvalejší než
emocionální bouře způsobená sledováním televizní obrazovky. Přidejte během snídaně v přírodní „hale“ informaci o tom, jaká že je to pšenice špalda královna mezi obilnými zrny a od
zrna je to jenom skok k mouce, k chlebu a k peci Kruh se uzavírá – stavění
z přírodních materiálů má budoucnost
tak, jako je kváskový celozrnný chléb
zdravější než žemle z bílé mouky poškozující střeva lepkem z přešlechtěných odrůd pšenice.
Na závěr výzva. Vzniklá pec představuje jistý konkrétní živočišný druh, tak
jako předchozí pec byla divočákem. Ani
doprovodné fotky neprozradí o jakého
tvora jde a tak je na vás, vypravit se na
Svojanov a zjistit sami, z „útrob“ jakého zvířete budou vytahovány bochníky
chleba, záviny, koláče, buchty...
František ŽÁČEK
Pokud vás toto velmi zaujalo a jste navíc schopni komunikace v angličtině, pak Globální sí ekovesnic pořádá od 12.–17. července své příští
Generální shromáždění v ekovesnici ZEGG nedaleko Berlína.
Shromáždění je otevřené komukoliv se skutečným zájmem. Více informací
na www.gen-europe.org. V rámci akce se pořádá dvoudenní úvod pro
„Fórum“ – způsob vedení komunikace ve skupině.
RADKA
Biozahrada
v červenci
První prázdninový měsíc, který je před námi zřejmě pro zahradníky letos příliš odpočinkový nebude.
Vzhledem k chladnému a deštivému počasí v červnu můžeme totiž počítat s invazí plevele na našich
políčkách se zeleninou. Bude asi také vyšší tlak
plísní na cibuli, bramborách, rajčatech...
Dokud se zelenina plně nezapojí a listy nezakryje
povrch půdy, tedy do okamžiku, kdy vytvoří již nepříznivé podmínky k růstu plevele, do tehdy budeme pečlivě odplevelovat, a také prokypřovat půdu,
případně mulčovat. Plevel pak můžeme využít různě. Můžeme jej kompostovat, vhodné rostliny jako
léčivku, jiné k podpůrným výluhům nebo použít jako mulč.
V ovocné zahradě sklízíme jahody, angrešt, rybíz,
maliny, malinoostružiny, třešně, višně, jablka, hrušky, meruňky, broskve... Vysazujeme pórek, především vhodné odrůdy pro přezimování. Vyséváme
a pěstujeme přísadu pro raně podzimní a podzimní
sklizeň, a to zejména salát, kedlubny, brokolici, špenát, pekingské zelí, fenykl, hrách, vodnice, kopr. Ze
začátku měsíce je možno ještě vysazovat květák. Ke
konci měsíce začíná vhodné období pro výsev
všech typů ředkví a také ředkviček.
Ve sklenících a fóliovnících sklízíme plody teplomilných pěstovaných rostlin. Pokračujeme ve vyvazování rajčat a okurků. Vylamujeme pazochy u rajčat a ke konci měsíce zaštipujeme terminál, aby se
mohly lépe vyvinout stávající plody rajčete. Nezapomínejme na řádné větrání.
Samozřejmě využíváme hnojivých a kurativních
výluhů. Na uvolněném pozemku zaséváme vhodnou plodinu na zelené hnojení. V zahradnictví nepo-
Že nevíte, co
jsou to
biomozoly?
V termínu od 12. do 22. srpna
2004 k nim můžete přijít
na týdenním
pracovním táboře
na Ekofarmě Baucis.
Farma se nachází v malebném prostředí Vysočiny, asi 50 km severozápadně od Brna, ve vesnici Lesoňovice, mezi obcemi Bystřice nad
Pernštejnem a Štěpánov nad
Svratkou. Majitel farmy Aleš Horák se
zabývá ekologickým zemědělstvím už
od roku 1994. Z 28 ha, na kterých se
farma rozkládá, je 13 ha orné půdy.
Bydlet můžete v chaloupce, která
není žádný komfort, nebo ve vlastním
stanu na území farmy. Strava je zdarma a v biokvalitě. Můžete si vybrat vegetariánskou nebo vitariánskou stravu. Aleš Horák patří mezi několik málo zelinářů, kteří horlivě podporují
ekologické zemědělství. Zájemcům
osobně rozváží biozeleninu na trase
Lesoňovice – Brno (Tišnov, Blansko,
Boskovice) a Lesoňovice – Praha
(Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Žár nad Sázavou, aj.). Nabízí také zasílání biozeleniny vlakem nebo
poštou. Kromě toho je dlouholetým
zastáncem syrové stravy a o své zkušenosti se rád podělí.
Přes den vás čeká 6 hodin pohodové práce. Nemusíte se obávat biče
a tvrdých pohledů. Už z minulého roku máme zkušenost, že jediný mozol,
který jsme si z Baucisu odvezli, byl
ten na břiše, z těch všech dobrot, kterými nás selka Veronika krmila.
Neváhejte a přihlaste se! Počet
míst je omezen (20)! Kontakt:
[email protected],
tel.: 585 228 584
mobil: 775 909 947
užíváme brukvovitých rostlin. Použijeme zejména
vikvovitých a jiných jako zejména svazenku...
Tento měsíc je také obdobím zpracování a konzervování ovoce. Proto přikládám jeden recept na
zdravé zavařování. Zavařuji plně vyzrálé plody ovoce, které pokud to není nutné neumývám, pokud je
to nutné vzhledem k nečistotě, tak plody umyji
a nechám oschnout. Plody dám do oschlých čistých sklenic až po vrch. Jako konzervační činidlo
stačí dát na vrch špetku soli. Následující postup je
tradiční. Zadělat víčkem a sterilovat. Stačí pouze po
nezbytně nutnou dobu ke zničení choroboplodných
zárodků. Protože používám plně vyzrálé ovoce, není nutno jej sterilovat, aby změklo a není nutno je
přislazovat. Nepřidává se žádná voda a zavařuje se
ve vlastní šávě. Takto lze zavařovat veškeré ovoce
včetně bobulovin.
Jiří POSPÍŠILÍK
Ročník 8
l
číslo 7
PORADNA/ZELENÁ LÉKÁRNA
K o h o u t e k l u č n í – Lychnis flos-cuculi
Lychnis zahrnuje 20 až 30 druhů, které
rostou v mírném pásmu severní polokoule.
Dvouletá až vytrvalá bylina, 20 až 60 cm
vysoká. Lodyha přímá. Přízemní a dolní
lodyžní listy úzce podlouhlé až obkopinaté, na
bázi klínovité nebo v řapík zúžené, střední a
horní lodyžní listy menší a přisedlé. Květenství je vidlan, květy tmavě růžové až červené,
korunní lístky 4klané. Kvete v V až VII.
Obývá vlhké až mokré louky, příkopy,
světliny, mokřady, preferuje půdy hluboké,
výživné, humózní, hlinité, s neutrální až
mírně kyselou reakcí, na lukách se vyskytuje na nejvlhčejších místech, je ukazatelem
vysoké hladiny podzemní vody.
V České republice je rozšířený od nížin až
do hor hojně, v nejvyšších oblastech jen
ojediněle, v důsledku přeměny luk v ornou
půdu a v důsledku meliorace však naleziš
ubývá. Celkově roste v Evropě včetně Islandu, v západní a střední Sibiři, druhotně
rozšířen v Severní Americe.
Léčitelství: Sbírá se kvetoucí na (Herba
lychni) a to v červnu až červenci. Obsahuje
saponiny, trochu alkaloidů, vitamin C,
třísloviny a zřejmě i nějaké fytoncidy, z hlediska
chemického však není dokonale prozkoumána.
Tlumí děložní krvácení (užívá se proto při
dlouhé nebo silné menstruaci), podporuje
vykašlávání (lze využít např. při léčbě bronchitidy), lihové tinktury působí značně antibioticky (zejména na streptokoky, zlatý stafylokok a proteus vulgaris), zevně se užívá na
hojení ran a bércových vředů, údajně působí i jako antirevmatikum a prostředek
zvyšující plodnost. (Informace v tomto
odstavci čerpány z: J. Janča, J. A. Zentrich:
Herbář léčivých rostlin, díl 6.)
botanika.wendys.cz
Co je to za květinu, jíž se
říká „hořící láska“?
Hořící láska se říká kohoutku chalcedonskému (Lychnis chalcedonica). Je
to skromná trvalka, která se pěstovala v
evropských zahradách už ve středověku.
patří do pestré rodiny silenkovitých
(Silenacae). Dorůstá do výše 60–100 cm,
kvete v druhé polovině června až v červenci nápadnými zářivě rumělkovými
květy v hustých chocholících, které
v průměru měří až 10 cm.
Toto jedinečné květenství výrazně oživuje
zahrádku na prahu léta. Dobře ladí např. se
žlutými květy řebříčku druhu Achillea filipendula Parkers Var., s bílými květy kopretin,
fialovomodrou šalvějí a s modře a bíle kvetoucími zvonky. Hořící lásku lze pěstovat
v zahrádkách chlup a chat, stejně jako
v sídlištních předzahrádkách. Na půdu není
náročná, daří se jí v každé půdě s malým
obsahem vápníku. (Nabízejí ji některá
zahradnictví, např. také botanická zahrada v
Táboře, ale foto se nám nepodařilo získa,
na této stránce si můžete přečíst informace
o kohoutku lučním ze stejné skupiny – pozn.
red.) Miluje místo na slunci a je naprosto mrazuvzdorná. Můžeme ji množit dělením trsů
nebo výsevem semen v dubnu až květnu,
Semenáče pokvetou v příštím roce.
Latinský název chlacedonica připomíná
domovinu této zajímavé trvalky – Chalcedon
bylo kdysi řeské město na okraji Bosporu,
které časem zaniklo. Od roku 1613 se pěstuje v zahradách druh Alba s čistě bílými
květy a od r. 1625 i druh Plena s plnými sytě
červenými květy. Ani jeden však nedosahuje popularity pravé hořící lásky.
WG
červenec
l
2004
SOUKROMÁ INZERCE
s DOVOLENÁ – týdenní pobyt na ekofarmě, ekoagroturistika pro 4 osoby. Zajímavosti: příprava jídel
v peci, na grilu, vlastní bazén, biopotraviny. Samota
u lesa – 7 km od Zlína. Tel.: 577 902 628, 603 521 738.
s Hledám mladý kreativní pár či rodinu se zájmem a
zkušenostmi v ekologickém zahradnictví, která by
měla zájem převzít vedení a provoz fungující ekofarmy
nedaleko Prachatic. Podmínkou je znalost agličtiny
nebo francouzštiny. Tel.: 724 252 788, Vlk.
s Hledám práci na ŽL – strojník stavebních strojů.
Praxe 12 let – Caterpillar, Komacu. Tel.: 776 278 080.
s Hledáme dobrovolné pomocníky na ekofarmu,
kteří by rádi pomohli se sezónními pracemi výměnou
za skromné ubytování (mimo sezónu i bez pomoci),
domácí biostravu a pobyt na zdravém vzduchu. Tel:
483 389 428, 732 583 092, Železnobrodsko
¤ Pohodový vegetarián 25/180/80 hledá stejně
„postiženou“ dívku se zájmem o zahradu, vegevaření a společný život na venkově, která si váží sama sebe (OL, PV). Tel.: 766 199 875
¤ VŠ 46/174/67, Francouz žijící 12 let na venkově
v ČR, nekuřák, abstinent a vegetarián, energický a
sportovně založený (gymnastika, chůze). Mám smysl pro odpovědnost. Medituji a zpívám každý den,
rád čtu a stále se vzdělávám, zvládám také relaxační
masáže. Pracuji v oboru obnovitelných zdrojů
energie, pro zachování přírody (matka funkce) budoucím generacím. Dávám přednost kvalitnímu
partnerskému vztahu. Toužím po zdravém, harmonickém životním stylu a pro něj hledám vhodnou a
rovnoprávnou partnerku pro založení rodiny s dětmi.
A co Vy? Zn.: Veverka.
¤ Hledám alternativní přítelkyni (30-35), která
by chtěla žít na venkově a vyznává alternativní způsob života, a také alternativní přátele, kteří vědí
o domku nebo parcele (postavím a opravím sám).
Zn.: ČR.
PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ
Zajímalo by mně, proč vlastně člověk
onemocní kožními chorobami?
To není vůbec jednoznačná ani jednoduchá
otázka – má mnoho souvislostí.
Pokožka je vlastně tělní orgán, a sice ten
s největší plochou – až dva čtvereční metry.
Jako takový trpí tím, jak s ním zacházíme.
Protože je však také částí celku, nelze pokožku vytrhnout z kontextu celého těla, ale je nutno ji vždy posuzovat i z pohledu funkce ostatních orgánů.
Znamená to tedy, že ty škodliviny, které se
do těla dostaly, a které se nestačily vyloučit
spojenými silami funkce jater, ledvin, plic
a střeva, musí být vyloučeny pokožkou, nebo
by jejich toxicita mohla přivodit i smrt člověka.
Pokud se tomu snažíme všemi silami zabránit, aniž podpoříme činnost ostatních vylučovacích orgánů (viz výše), neseme dalekosáhlé následky vlivem vysokého obsahu škodlivin
v těle. Ale nejen jedy vniklé do těla způsobují
kožní onemocnění, ale i vlastní zplodiny trávicího procesu, disfunkce činnosti hormonálních žláz i sexuálního života. Na pokožce
se zrcadlí i duševí stav člověka.
Jaké nepříjemné následky může mít potlačování vylučování pokožkou, lze ukázat na
příkladu tzv. bércového vředu. Otevřený
bércový vřed představuje jistý druh nouzového ventilu, kterým jsou škodliviny vyváděny
z těla. Je poslední možností, v pořadí vylučovacích orgánů. Nutíme-li tělo násilně k jeho
uzavření, ustanou nemocnému sice potíže na
noze, ale nebezpečné látky tímto vlastně uzavřeme do těla. V krátké době vzrostou na neúnosnou míru, takže mohou způsobit celkový
kolaps organizmu. Jako příčina smrti se pak
většinou udává selhání srdce či dalších důležitých tělních orgánů.
A se tedy nemocný tolik nediví, naordinujeli mu lékař vedle místní kožní léčby i celkové
prostředky k vyplavování škodlivin, případně
srovnání funkce činnosti žlaz s vnitřní sekrecí,
úpravu životosprávy, stravovacích zvyků a sexuálního života.
Je to velice důležité, protože je pokožka součástí celého člověka a může dobře fungovat
jen tehdy, fungují-li dobře všechny ostatní tělní orgány. Souhra je tu životní nutností. Stejně
tak nutná je i souhra člověka a okolí, tj. životního prostředí. Tím se dostáváme vlastně
k poslání a k tomu, za jakých okolností může
zdravě žít – musí tu fungovat souhra orgánů,
souhra tělesná a duševní, a také souhra člověka a přírody! Jen tímto způsobem lze člověka udržet v harmonickém stavu.
Waltraud GREGOROVÁ
červenec
l
2004
RECEPTÁŘ
BROKOLICE? – Ještě více!
Tato sytě zelená, květáku podobná a jemu
příbuzná zelenina už na pultech našich obchodů zdomácněla, ale v našich kuchyních se
vyskytuje stále velmi málo. Zvláště na jaře sme
mohli ocenit vysoký obsah karotenu (1 mg ve
100 g) a vitaminu C (90 mg ve 100 g), ale i
obsah vitaminu E a kyseliny listové. Brokolice
je velmi bohatá na obsah minerálních látek,
především na draslík, vápník, fosfor a síru.
Snižuje riziko rakoviny prsu, žaludku a tlustého
střeva. Rozebíráme ji na růžičky, košálky
oloupeme a nakrájíme na kousky. Při vaření ji
zásadně vhazujeme do osolené vroucí vody a
vaříme jen pár minut.
Krůtí prsa nakrájíme napříč svalovinou na
medailonky, opepříme a prudce opečeme
z obou stran na oleji. Přidáme jemně pokrájenou cibuli a necháme zapěnit, vložíme hlívu
nakrájenou na nudličky, zmírníme oheň a
společně opékáme. Osolíme, okořeníme,
podlijeme trochou vody a na mírném ohni podusíme dvacet minut. Pak přidáme brokolici
rozebranou na malé kousky a dusíme dalších
deset minut tak, aby zůstalo minimum šávy.
Tu na závěr zjemníme smatanou a necháme
přejít varem. Podáváme s rýží nebo bramborem.
Polévka z brokolice
Musaka z brokolice
300 g očištěné brokolice, 40 g másla,
50 g hladké mouky, 9 dl vody, 2 dl mléka,
muškátový oříšek, polévkové koření, zelená petrželka, mořská sůl
500 g brokolice, 400 g mletého masa
(mix), menší cibule, 2 dl bílého jogurtu, 3
lžíce kečupu, lžíce oleje, lžička grilovacího koření, sůl
Z másla a mouky připravíme světlou jíšku,
zředíme ji vodou, rozšleháme a dobře
provaříme. Očištěnou brokolici uvaříme dle
návodu, viz výše. Část růžiček ponecháme na
ozdobu, ostatní umixujeme nebo prolisujeme
a přidáme do povařené jíšky současně s mlékem. Polévku osolíme, okořeníme a
přivedeme k varu. Na talířích ji sypeme oddělenými růžičkami brokolice a jemně nakrájenou petrželkou.
Vodnická kaše
Na oleji necháme zrůžovět posekanou cibuli,
přidáme maso a za stálého míchání
opeékáme. osolíme, okořeníme, podlijeme trochou vody a za občasného míchání podusíme
deset minut. Nakonec vmícháme kečup a
odstavíme. Do pekáčku urovnáme brokolici
rozebranou na kousky, osolíme ji, na ní
narovnáme maso a povrch zalijeme rozšlehaným jogurtem. Pečeme zakryté půl hodiny v
troubě. Podáváme s arabským chlebem, pitou
nebo tmavým pečivem.
500 g brokolice, 300 g brambor, mléko
podle potřeby, sůl
číslo 7
KALENDÁŘ AKCÍ
V ROZMARÝNEK V BRNĚ V
28. 6.–2. 7. EUPC– evropská konference Permakultury (JEN PRO ZVANÉ) Rozmarýnek, Brno
2.–4. 7. Česko-slovenská konvergence Perma
kultury
ČERVENEC: Brigády na Prádelně pod hradem Veveří Dana Kellnerová, Brno, 541 220 208, [email protected]
ZAVOLAT ČI MAILOVAT VŽDY, POKUD SE CHCI
AKCE ZÚČASTNIT!!!
V BIOVEČERY V ALBIO CENTRU V
Večery se konají v přednáškovém sále, Truhlářská 20.,
Praha 1. Vstupné 70 Kč (členové PRO-BIO LIGY 50 Kč).
POŘÁDÁ PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů
potravin a přátel ekologického zemědělství. VÍCE
INFORMACÍ O BIOPOTRAVINÁCH A ZDRAVÉM EKOLOGICKY ŠETRNÉM ŽIVOTNÍM STYLU: INFOCENTRUM V RESTAURACI ALBIO, TRUHLÁŘSKÁ 20, PRAHA 1, [email protected], tel.:
222 317 934. PRO ZÁJEMCE O PRAVIDELNÉ
„BIOINFORMACE“ NABÍZÍ PRO-BIO LIGA ČLENSTVÍ. TEL.: 222 325 424, 777 996 352, e-mail:
[email protected], www.albiostyl.cz
V LUNARIA – Jindřichovice p. Sm. V
TÁBORY: 16.–25. 7. Hospodářství v každodenním provozu, zejména práce vč. výuky, občas hry, koupání, výlet. naučíte se péči o zvířata,
zpracování mléka (sýry apod.), pěstování zeleniny, sušení sena a práce s koňmi. (Cena: 50 Kč na
den, s sebou prac oděv, boty a rukavice.)
6.-8. 8. Sochařina z velkého množství hlíny,
lekt. Karla Kirschlägerová, 350 Kč, prac. oděv.
V Společnost Život na venkově V
20. 6. do 9. 7. 2004
Otevřeno: neděle– pátek 9.00-19.00 hodin. Vstupné dobrovolné
Informace na tel.: 558 353 087, 736 157 902.
558 325 434, [email protected]
V Centrum modelových ekologických
projektů pro venkov v Hostětíně V
Krůtí medailonky s brokolicí
a hlívou
Letní škola trvale udržitelných projektů
12.–25. července 2004 – Hostětín
300 g krůtích prsou, 300 g brokolice,
200 g hlívy, větší cibule, 1 dl kávové
smetany, lžíce oleje, bílý pepř, mletý
kmín, tymián, sůl
JAK NAKLÁDAT S MLÉKEM Z FARMY
Koupíte-li si mléko z farmy ještě teplé,
zpravidla v plastové lahvi, musíte je doma
ihned nalít do sklenice od kompotu nebo
jiné vhodné nádoby a postavit do většího
hrnce se studenou vodou, aby se co nejdříve mléko zchladilo. Můžete přidat i
kostky ledu. Do chladničky jej však nestavte, protože do sabe natáhne všechny
různé pachy z jiných potravin, hlavně tam
nesmí být salám. Za čtyři až šest hodin se
nahoře usadí smetana – světle žlutý
proužek, mléko zůstává bílé. Smetanu
můžete opatrně malou sběračkou sebrat a
l
Pořádá výstavu: „Léčivé rostliny včera a
dnes“ v ukázkové zahradě v Bystřici nad Olší od
Oloupané brambory uvaříme do měkka, stejně jako brokolici a společně je rozmixujeme
s horkým mlékem na hladkou kaši, kterou
podle chuti nakonec přisolíme. Místo brambor
můžeme použít i sušenou bramborovou kaši.
Podáváme jako přílohu.
Mnozí lidé, kteří si kupují mléko z farmy,
nebo to chtějí učinit třeba poprvé, nevědí,
jak s ním správně nakládat.
Ročník 8
použít bu do omáčky nebo do kávy nebo si
udělat velmi dobrou šlehačku. Ale pozor,
nepřešlehat! Udělalo by se máslo, které je
též výborné. Pro výrobu másla je však nutné
nechat smetanu nejprve dva dny zakysnout.
Zakysnutou smetanu můžete použít i na
okurky a salát. Mléko musíte bu svařit. To
znamená, že si u něj musíte chvilku počkat,
až uvidíte první známku varu, odtáhnete jej
z ohně. Nebo hned sypete pohanku či krupici na kaši. Mléko se nemusí vařit, stačí ohřát
na 80 ˚C a udělát si třeba kakao.
Zkysne-li nám mléko, můžeme jej použít
na zadělávání těsta nebo si připravit tvaroh
a syrovátku.
Jiřina BAREŠOVÁ
Práce, zábava a vzdělávání dohromady. Tradiční
kosení luk a izolování budovy skladu pro jablečný
mošt slámou – to jsou hlavní pracovní aktivity. K tomu možnost hlouběji poznat hostětínské aktivity
(kořenová čistírna odpadních vod, centrální biomasová výtopna, sluneční kolektory, tradiční zpracování ovoce moštováním a sušením atd.) a
vyslechnout přednášky o možnostech energetických úspor v obytných budovách, alternativní
stavění apod. Jako doplňkový program zdravé
vaření či účast na folklórních slavnostech v regionu.
Doprava indivudiální, ubytování v rekreačním
domě Na staré hospodě v Hostětíně, strava zajištěna (vegetariáni si budou moci uvařit dle svého.)
16.–18. července – Kopaničářské slavnosti
ve Starém Hrozenkově
23.–25. července – Horňácké slavnosti ve
Velké nad Veličkou
V 7.8. – Celodenní seminář vizionářky,
léčitelky a spisovatelky Zdeňky Čechové z
Uherského Hraditě - Úrovně bytí lidské duše v Dolním Bousově (u Ml. Bol.)
ZDRAVÍ
Ročník 8 l číslo 7
Nejen syrové, ale také tepelně upravené ovoce patří do zdravé kuchyně...
JAK NAUČÍME DĚTI ZDRAVĚ JÍST II
Ve zdravé kuchyni využíváme ovoce při přípravě zdravějších moučníků a sladkostí. Ovocné
koláče a bublaniny s jakýmkoliv ovocem přímo ze zahrady nebo od dobrého ovocnáře jsou pro
děti zhruba od 1 roku věku výbornou odpolední svačinkou nebo vítanou změnou u snídaně.
Ovocné koláče pečeme s co nejmenším množstvím cukru a tuku. Známým „trikem“ ve zdravé
kuchyni je ovocný koláč s nízkým obsahem cukru zhruba následujícího složení: – lité nebo kynuté těsto zcela bez cukru (se špetkou soli), vrstva ovoce bez cukru, drobenka z celozrnné
mouky, oleje a menšího množství cukru. Přesvědčte se, že skoro nikdo nepozná, kolik cukru
a energie jste ušetřili! Sladká drobenka mlsný jazýček zcela uspokojí nejen u dětí.
Ovocné dorty, koláče a poháry bez
tukových krémů, ale jen s tvarohem
a čerstvým ovocem jsou u dětí oblíbenou pochoutkou a „zdravě“ nahradí
těžké máslové a tukové dorty, sušenky
či smetanové zmrzliny nejen při dětských slavnostech.
A jak uchováme doma ovoce
na zimu?
Každá hospodyňka má jistě osvědčené recepty na konzervaci ovoce. Máme-li na mysli zdraví své rodiny, pak
dbáme na to, abychom do džemů,
kompotů a šáv přidávali vždy co nejméně cukru a pokud možno se obešli
bez konzervačních přísad. K oslazení
použijeme hnědý přírodní cukr, džemy
můžeme připravit i s včelím medem.
Umělá sladidla do zdravé kuchyně podle našich představ nepatří, je to přece
jen chemie, a té vstřebáme pasivně
z vnějšího prostředí dost. Ani používání kyseliny citrónové nepřeháníme.
Použijeme ji jen u sladšího ovoce
k podpoře želírovací schopnosti
Pektogelu ap., dodržíme max. množství uvedené na postupu nebo si
odzkoušíme vlastní redukované množství. A te několik dobrých rad k uchování ovoce na zimní měsíce.
pravu šávy, ze které nám zbude dřeň,
kterou dále použijeme. (Viz dále Šáva
jednoduchá). Pro přípravu šávy jsou
nejvhodnější rybíz a zralé višně, také
v přírodě rostoucí drobné ovoce je vynikající (maliny, ostružiny, bezinky).
Peckoviny se u nás na šávy zpravidla
nezpracovávají. Výborný je ovšem jablečný mošt připravený lisováním
a konzervovaný sterilací. Z moštu z kyselejších jablek můžeme připravit s přírodním cukrem
i sirup. Je jistě
lepší a obsahuje více
vzhled. Některé peckoviny (meruňky,
broskve) naopak sterilací na vzhledu
a barvě získají. Někdy však nemáme jinou možnost ovoce na zimu uchovat
(např. na chatě bez mrazničky ap.),
a tak ovoce přece jenom zavařujeme.
Snažíme se používat co nejméně cukru, případně ovoce zavařit zcela bez
cukru. Umělá sladidla pro zdravého
člověka do zdravé (ani redukční) výžity také nepatří. K sterilování
bez cukru můžeme
velmi doporučit
borůvky, vypeckované třešn ě ,
vy-
Zmrazování drobného ovoce
Nasbírané
ovoce
přebereme,
propláchneme studenou vodou,
odstopkujeme a dáme v množstvích asi
po 1/2 kg do mikroténových sáčků,
které těsně zatavíme starší žehličkou
nebo pevně uzavřeme gumičkou. Měkké ovoce můžeme zmrazit, máme-li
dosti místa v mrazničce, i v plastových
krabičkách, lépe si uchová tvar. Třešně
a višně raději před zmrazením zbavíme
pecek. Švestky můžeme zmrazit celé,
čerstvé, naproti tumu meruňky musíme krátce povařit, aby nezhnědly,
broskve nezmrazujeme. Jádroviny (jablka, hrušky) zmrazujeme jen jako pyré, tj. ovoce dobře rozvaříme, částečně
odpaříme a po zchlazení zmrazíme.
Pamatujme, že drobné ovoce po
rozmrazení pustí hodně šávy.
Skladovatelnost správně zmrazeného ovoce je při -170 ˚C až 12 měsíců.
Jednou rozmrazené ovoce hned
spotřebujeme.
R Ovocné š
ávy R
Z měkkého zahradního ovce se nám
nejlépe osvědčil recept na rychlou pří-
ovocného
podílu než ten
koupený. Domácí sirup můžeme připravit s výhodou také z rybízu a višní, nemusíme
přidávat kyselinu citrónovou, jen trochu
přírodního cukru.
peckované
švestky
se
špetkou soli, strouhaná jablka, neloupané
čtvrtky sladkých hrušek, neslazené
jablečné pyré ev. další.
Postup je jednoduchý:
R Sterilování ovoce R
Borůvky opláchneme vodou, naplníme do zavařovací lahve, obsah setřeseme, doplníme ovoce a asi 1 dl vody.
Lahve uzavřeme a sterilujeme 20 minut při 90 ˚C. Borůvky použijeme na
koláče, knedlíky, palačinky, lívance atd.
Kompoty podle klasických českých
představ do zdravé výživy dá se říci,
nepatří, hlavně proto, že téměř vždy
obsahují velké množství cukru. Vitaminy a enzymy, které jsou nestálé při teplotě sterilace, jsou v kompotech bu
zcela zničeny, nebo je jejich množství
nevýznamné. Většina drobného ovoce
nemá ve formě kompotu příliš vábný
Třešně nebo švestky vypeckujeme
a natlačíme do větších zavařovacích
lahví, cukr nepřidáváme. Ke švestkám
přidáme několik špetek soli. Ovoce zalijeme několika lžícemi pitné vody, lahve
uzavřeme a sterilujeme 20 minut při
90˚C. Ovoce má v zimě všestranné použití–do závinů, na buchty a koláče, do
pohárů a krémů, na bublaninu apod.
Samozřejmě existuje celá řada dalších postupů na přípravu šáv, od kvašených přes za studena loužených kyselinou citrónovou apod.
červenec
l
2004
SERIÁL ZDRAVÉHO
VAŘENÍ
PAVLY MOMČILOVÉ
Jablka neloupeme, nastrouháme na
okurkovém struhadle na jemné plátky
a natlačíme do větších zavařovacích
sklenic. Tloukem nebo pěstí pěkně
stlačujeme, šávu případně odlijeme.
Otřeme hrdla sklenic a uzavřeme. Sterilujeme 20 minut při 90 ˚C.
Hrušky neloupeme, vykrojíme
jádřince, rozkrojíme na čtvrtky nebo
osminky (podle velikosti hrušek)
a urovnáme do litrových zavařovacích
sklenic. Zalijeme do 1/3 objemu pitnou
vodou, sklenice uzavřeme a sterilujeme 25 minut při 90 ˚C. Takto uchované hrušky použijeme bez další úpravy
nebo do koláčů a dalších moučníků.
R Sušení ovoce R
Sušení, pokud je dobře provedeno,
je jedním z postupů uchování ovoce,
které pro zdravou výživu velmi doporučujeme. Z drobného ovoce jsou
k sušení vhodné borůvku, černý jeřáb,
bezinky, ale i např. černý rybíz. Ostatní
drobné ovoce má mnoho vody, a tak
se pro tuto úpravu nehodí. Z peckovin
sušíme hlavně švestky, můžeme zkusit
i zralé meruňky. Ty však nebudou tak
krásně žluoučké jako ty z obchodu.
Tím však lépe, nebudou obsahovat
škodlivé konzervační činidlo. Dobře se
suší všechny jádroviny – jablka, hrušky, z darů přírody nezapomeneme na
šípky. Ovoce sušíme bu ve speciální
elektrické sušárně (na trhu je dostatečný výběr) nebo v troubě na sítu při
40–45 ˚C. Sušené borůvky a další bobuloviny použijeme bu na přípravu čaje nebo je předem namočíme, a pak použijeme jako ovoce čerstvé nebo zmrazené. Ostatví křížaly jíme jako zdravou
pochoutku nebo přidáváme do müsli,
ovocných chlebíčků ap.
R Marmelády a džemy R
Pro vysoký obsah cukru nemůžeme
marmelády a džemy s čistým svědomím zařadit do zdravé výživy. Musíme
však brát věci rozumně a řící si vždy,
co nám ta či ona potravina přinese
a čím zase na ní ztratíme. V případě
marmelád navrhuji tuto úvahu: z určité
části kvalitního ovoce, které jinak
(zdravěji) nespotřebujeme, marmelády
a džemy připravíme. Použijeme je
v přiměřeném (rozuměj menším)
množství k obohacení snídaní (s pečivem nebo do kaší ap.), k ochucení
a zdobení pohárů, koláčů a domácího
pečiva ap. Získáme hlavně vlákninu
a minerály, cukru tak mnoho nespotřebujeme, protože na náš výrobek ho
použijeme s mírou – nebudeme jej
konzumovat po lžicích. Část cukru
v marmeládách a džemech můžeme
také nahradit medem nebo sladěnkou.
červenec
l
2004
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
Ročník 8 l číslo 7
Úvahy o ekologickém zemědělství
Informace o ekologickém zemědělství, které pronikaly k širší odborné veřejnosti Československa od začátku devadesátých let 20. století, byly často přijímány s despektem a nedůvěrou. Avšak již koncem roku 1989 se začaly také v Československu formovat organizace ekologických zemědělců. Počátečnímu rozvoji EZ v naší zemi velmi pomohl pozitivní přístup tehdejšího ministra Zemědělství Kubáta a jeho náměstka Bartáka. Ing. Richard Barták prosadil dotace pro
ekologické zemědělce a zorganizoval ve spolupráci se svazy ekologických zemědělců potřebné zahraniční kontakty,
získání potřebných poznatků, sestavení metodických pokynů. Mimo tento proud nezůstal zpočátku ani VŠÚO Holovousy. Ředitel ústavu s kolektivem zpracoval a pak po několik let řešil státem financovaný výzkumný projekt, zaměřený na
ekologické pěstování jabloní, maliníku a jahodníku. Z tohoto projektu, pokud je mi známo, nevzešel ucelený výstup
pro ovocnářskou praxi. Asi 1 ha jabloňový sad byl po několika letech silně zdecimován hlodavci a po skončení výzkumného projektu zrušen.
Biodynamické
zemědělství,
co je a co není bio
Jeden z mých kolegů z výzkumného
ústavu po návratu z exkurze v Rakousku
(asi v roce 1991) zmiňoval tzv. „měsíční
zemědělce“. Tak byli ekologičtí zemědělci
přezdíváni svými nedůvěřivými nebo zlomyslnými konvenčními kolegy. Byla to
dvojsmyslná narážka na podezření, že
ekologičtí zemědělci aplikují chemické
přípravky potají v noci. Zároveň tato hanlivá přezdívka připomíná praktiky biodynamických zemědělců, kteří pěstitelské
postupy a opatření, jako například termíny setí, kultivačních prací atp. určují v závislosti na konstelaci nebeských těles.
Nejsem stoupencem biodynamického
zemědělství. Přesto bych chtěl připomenout historická fakta a zároveň poopravit
názor šéfredaktorky časopisu Zahradnictví Ing. M. Borovské v úvodu k článku
Jak zámecká paní k bioprodukci přišla
(č. 7/2002): „Do skupiny bio nepočítáme biodynamická a jiná tajuplná hospodaření“. Biodynamické zemědělství
se vyvinulo na základech antroposofického učení Rudolfa Steinera. Tento svérázný učenec se zabýval mnoha vědními
i praktickými obory. Základy biodyna-
mického zemědělství ustanovil již v roce
1924 v několikadenním sledu přednášek.
Přednášky pak byly publikovány s názvem Zemědělský kurz. Biodynamické
zemědělství existuje a funguje od té doby
jakožto historicky první organizované
a statutárně zakotvené hnutí, které se
programově zříká používání pesticidů
a hnojiv syntetického původu a které se
snaží implementovat ekologii, tj. zákonitosti spolužití organismů v biologických
společenstvích a jejich vztahů k životnímu prostředí, do hospodářské praxe zemědělských podniků.
Biodynamické zemědělství bazíruje na
určitých postulátech. Pokusil jsem se
o prostudování Zemědělského kursu
a nahlédnul jsem i do některých dalších
děl Rudolfa Steinera, ale nedokázal jsem
je pochopit a strávit. Přiznám se i k tomu,
že se mi příčí akceptovat některá náboženská či jiná ideologická dogmata. To
však neznamená, že pro mne není nic
svaté. Nejenže respektuji právo každého
na odlišný názor – považuji různorodost
názorů za nezbytnou podmínku společenského vývoje i technického pokroku.
Znám velmi inteligentní, chytré a čestné
lidi, kteří akceptovali Steinerovy postuláty a z nich vyvozené závěry a metody.
Necítím potřebu vyhledávat služby
astrologů. Na druhé straně
nepochybuji o tom, že postavení vesmírných těles
vůči Zemi, přinejmenším
slunce a měsíce, má zásadní vliv na život a životní
projevy organismů. Jejich
přitažlivá síla po věky
v určeném rytmu pohybuje nepředstavitelnými masami vod oceánů, ale
i pevninských ker! Jejich
signály podivuhodně přesně koordinují rozmnožovací aktivitu láčkovců, kteří budují korálové útesy
a v geohistorickém pohledu celá pohoří. Je rozumné předpokládat, že postavení Země vůči dalším vesmírným tělesům má významný vztah k metabolickým pochodům v buňkách a orgánech rostlin.
Jistě by mělo smysl zkoumat seriózními metodami
Stánek firmy VITEK TRADE na jarní výstavě například vliv fází měsíce
Eolife v Praze nabízel spotřebitelům různé v době odběru roubů
potraviny a pochutiny v kvalitě bio. Před- a roubování na školkařské
stavil také dánskou kosmetiku URTEKRAM, výsledky nebo v době
která neobsahuje chemicky vyrobené
sklizně ovoce na jeho
součásti.
uchovatelnost.
V biodynamickém zemědělství se používají preparáty, připravené „tajuplnými“ postupy. Jejich aplikace a dávkování má blízko k homeopatickým principům v humánní a veterinární medicíně.
Já tyto přípravky nepoužívám v praktickém ani pokusném měřítku a nemám
s nimi zkušenosti ani jednoznačné poznatky z literatury. A to jen proto, že jsem
dosud neměl na jejich studium a praktické ověřování dostatek času a motivace.
Proto nejsem oprávněn je doporučovat,
ale na druhé straně ani zpochybňovat nebo zavrhovat. Preparát, zvaný v češtině
„křemenáček“,
obsahuje
jemně
dispergovaný křemen a koloidní kyselinu
křemičitou. Proto může i v souladu s vědeckými poznatky indukovat v rostlinách
zvýšenou odolnost vůči chorobám.
Potraviny, které smí být oficiálně
označovány bio, jsou ve většině zemí
světa věrohodně kontrolovány a musejí
splňovat přinejmenším základní standardy organizace IFOAM (International
Federation of Organic Farming Movements), což je mezinárodní zastřešení
mnoha desítek jednotlivých svazů. Svazy
mohou mít svá specifika a směrnice, které nejsou v rozporu se základními standardy. Ekologické zemědělství má tedy
různé alternativní směry, a to je velice
dobře, protože již v jeho podstatě je
uznávání a podpora různorodosti. Nikdo
nemá patent na rozum a na úspěch. Vývoj v přírodě i v lidské společnosti se
uskutečňuje nekonečnou řadou pokusů
s nejrůznějšími variantami.
Skutečností je, že biodynamické zemědělství uplatňuje mezinárodně platné zásady ekologického zemědělství
(organic farming, Biolandbau...). Metody, které nám mohou připadat tajuplné
nebo iracionální, používá navíc. Přesto
a naprosto oprávněně je uznávaným odvětvím ekologického zemědělství a jeho
produkty jsou bio. V zahraničí se
biopotraviny,
označené
například
ochrannou známkou Demeter, těší velkému zájmu a důvěře spotřebitelů. Informovaný konzument věří v poctivou samokontrolu, související s mimomateriálními pohnutkami biodynamického zemědělce. V České republice se na EZ
vztahuje zákon č. 242/2000 sb. o ekologickém zemědělství a nařízení rady EU
2092/91 a č. 1804/1999. Na dodržování
směrnic v naší zemi dohlíží KEZ o.p.s.,
kontrolní organizace akreditovaná
MZeČR, která též uděluje osvědčení na
biopotraviny a bioprodukty.
Militantní odpůrci EZ
Paní Ing. Borovská se snaží již řadu let
nepřehlížet, na rozdíl od mnohých „seriózních“ odborníků, že existuje ekologické
zemědělství. V článku o vynikajícím ekologickém pěstiteli zeleniny Ing. Petru
Weidenthalerovi vyjádřila dojem, že mezi
biozemědělci jsou na jedné straně lidé
rozumní a na druhé straně militantní přívrženci. Já jsem se setkal pouze s nemnoha jednotlivci, které bych spíše přiřadil k „umírněným fundamentalistům“
určitých směrů ekologického zemědělství, odmítajících mimo syntetické pesticidy i některé další, základními standardy
povolené možnosti zvyšování efektivnosti a produktivnosti podniků.
Na druhé straně jsem se střetnul se
škálou různě intenzivně pochybovačných
a odmítavých postojů a bohužel také se
skutečně militantními a iracionálními odpůrci ekologického zemědělství. Asi před
sedmi lety jsem seděl po schůzi s kolegy
z komise výživy rostlin při ČAZV u večeře a někteří se mě se zájmem vyptávali na
možnosti ekologického pěstování ovoce
a zeleniny – jak na choroby a škůdce.
Vždy – kdo skutečně rád inhaluje při postřiku jedovatý aerosol a otravuje půdu
a produkty pesticidy na vlastní zahradě?
Jeden kolega, kterého nebudu jmenovat,
snášel téma s velikou nelibostí, až nakonec
značně podrážděně prohlásil, že tihle ekologičtí zemědělci jsou horší než jehovisti!
Jiný zážitek byl ze zasedání pléna sekce
rostlinné výroby ČAZV. V hlavních referátech byla zdůrazňována nezbytnost intenzifikace českého zemědělství, aby bylo v budoucnu konkurenceschopné. Já
jsem v diskusi upozornil na to, že ještě
perspektivnějším směrem pro naši republiku je ekologické zemědělství, které
se v tu dobu v mnohých zemích za podpory vlád již velmi úspěšně rozvíjelo, a že
by se EZ také u nás měla ve výzkumu
a tvorbě koncepcí věnovat patřičná pozornost. Reakce tehdejšího ředitele odboru výzkumu a vzdělávání při MZeČR
byla výrazem tehdejších obecně rozšířených předsudků.
Tvrdil, že jde o nevědeckou a ideologickou záležitost, která na akademickou pů-
P o k r a č o v á n í n a s t r. 1 5
ê
Kurz ekologického pěstování
ovoce a spolek ekologických
ovocnářů
Na začátek září tohoto roku plánuje Ing.
Bedřich Plíšek uspořádání základního
kurzu ekologického pěstování ovoce za
účasti našich i zahraničních odborníků.
Po přednáškové části kurzu bude následovat exkurze k zahraničním bioovocnářům. Setkání bude rovněž příležitostí, bude-li zájem, pro ustavení spolku ekologických ovocnářů. Činnost spolku by
měla být velmi neformální, zaměřená na
vzájemnou pomoc, spolupráci a zprostředkování odborných, technických
a tržních informací, podněty pro výzkum.
Informace na tel: 493 698 172.
Ročník 8 l číslo 7
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
červenec l 2004
Jak se žije na českých ekofarmách
EKOZELINÁŘI – OHROŽENÝ DRUH MEZI EKOLOGICKÝMI ZEMĚDĚLCI
ZAJÍMAVÝ EXEMPLÁŘ ZE ZAHRADNICTVÍ „LUČNÍ ÚDOLÍ“ VELEHRAD
Už jste někdy navštívili Chřiby? Je to velmi zajímavá oblast Středomoravských Karpat, která se kého hospodaření, kdy zelinář nepotáhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovác- užívá žádná chemická hnojiva, postřiky
proti plevelům, škůdcům a chorobám.
ka. Východní úpatí Chřibů je poseto malými vinicemi a daří se zde také ovoci a zelenině. PřízniNa druhou stranu je odměněn přítomvé klimatické podmínky dávají této oblasti ráz úrodné krajiny. A právě na pěstování zeleniny jsme ností mnoha druhů živočichů, kteří se
se přijeli podívat do Zahradnictví „Luční Údolí“ Velehrad, kde hospodaří Petr Weidenthaler s ro- v okolí i na poli usídlili, a především
dinou již šest let, jako jeden z mála ekologických zelinářů v Čechách.
zdravou úrodou.
sezónního zázemí ještě komplikuje Hokaido, ale i trazmíněná hájenka, jež je bývalým cír- diční druhy zelekevním majetkem, a vzhledem k nedo- niny jako zelí, cuřešeným restitucím ji zelinář nemůže keta, kapusta,
odkoupit. Proto zatím neinvestuje do rajčata, papriky,
oprav, ale i přesto budova splňuje svůj čínské zelí, celer,
účel. Sklad zeleniny je tedy prozatím či pór,“ popisuje
umístěn ve Velehradě, kde má rodina zelinář a dodává:
Weidenthalerova své trvalé bydliště.
„Ale
například
Poloha pozemků, jež jsou chráněny brokolici a květáokolními kopci, a kvalita půdy je pod- ku se tady nedaří,
pořena kultivací a zeleným hnojením, je malý a navíc si
každý rok vždy na půlce pozemku. Osi- na něm rádi povo, pokud je k dostání, zelinář nakupu- chutnávají škůdje v biokvalitě a sazenice si sám pěstu- ci. Zeleninu na
Ruční pletí mrkve
je ve vytápěných fóliovnících. Některé uskladnění jsme
druhy zeleniny přikrývá netkanou texti- do loňské sezóny
Na každý pád, při takovém pracném
lií, která jednak pomáhá udržovat teplo nepěstovali, i když některé druhy zea vlhko, ale také zabraňuje přístupu leniny vydrží i přes zimu, například systému hospodaření, musí pěstitel
Zelinář Petr Weidenthaler
škůdců. Pěstování se neobejde rovněž zmíněné ředkve a tuříny, mrkvička sám nabývat přesvědčení, že jeho práZelinář se věnuje ekologickému pěs- bez kvalitního zavlažování na poli i ve nebo dýně Hokaido. Naše prodejní ce má smysl a přispívá ke zdraví přírotování téměř 11 let. Začínal v Machové fóliovnících.
aktivita končila o Vánocích. Od le- dy i lidí. A to pan Weidenthaler viditelně přesvědčen je. Tomu odpovídá i žiu Zlína, kde své zelinářství pojmenoval
Pole je osázeno a oseto nepřeber- tošního roku, kdy se budeme snažit
votní styl jeho rodiny a potažmo i stra„Luční Údolí“ jako volný překlad svého
zásobit
naše
odběratele
celoročně,
ným množstvím druhů zeleniny: „Mrvovací návyky, které jsme sledovali při
jména Weidenthaler a poté, v roce
kev sejeme celý rok a prodáváme ji musíme napěstovat i do skladu.“
1998, se přesunul do krásného údolí
naší návštěvě, když si zelinář dával sníK zelenině ze Zahradnictví „Lučního dani – vločkovou kaši se zeleninou
u Velehradu. Zde obhospodařuje mladou i s natí. Te na jaře je aktuáldva hektary polí, dva velké fóliovní- ní tuřínek, zelená jarní cibulka Údolí“ Velehrad se dostanou přede- a semínky.
ky, necelé čtyři hektary luk a malý a česnek (především kvůli čerstvé vším obyvatelé regionu, kteří navště„Ekologické pěstování zeleniny
nati), ředkvičky, kedlubny, pažitka, vují tržnici Pod kaštany ve Zlíně nebo
ovocný sad.
není žádný velký byznys, ale na slušsi
mohou
zajet
přímo
k
zelináři.
Brňáci
petrželka
a
kopr.
Čtyři
druhy
salátů
Zpočátku se rodina potýkala s tvrdýný život to rozhodně stačí. Sortiment
mi podmínkami, když dvě sezóny trá- – klasický, ledový a oblíbený „Lolo“ ji mohou koupit v bioprodejnách na stále upravujeme a rozšiřujeme
Orlí
a
Lidické
ulici
a
Pražáci
v
Albiovila v Zahradnictví „Lučního Údolí“ Ve- červený a zelený. Nabízíme také něcentru. Bohužel, ekologičtí zelináři a abychom měli stejně jako dříve,
lehrad a jako základnu měla jen malou kolik druhů bazalky na sadbu. Pojsou v naší republice ohroženým dru- musíme pracovat stále více,“ dodáunimobuňku. Dnes mají Weidenthale- zději na poli vévodí netradiční barevhem, a tak se ostatní k biozelenině ne- val zelinář na závěr a vedl nás do sadu
rovi v pronájmu hájenku, která vévodí né ředkve a tuříny, čekanka, fenykl,
dostanou snadno. Pan Weidenthaler za hájenkou. Tady zasadil ovocné strozelinářovu údolí. Úplné dořešení svého růžičková kapusta, kadeřávek, dýně patří v Čechách k nejvýznamnějším my a za pár let bude sklízet sladkou
a největším zelinářům. Rád by zásobil úrodu jablek, hrušek, meruněk, švesvíce prodejen nebo řetězců, ale ze stra- tek a dalšího ovoce. „A mezi stromy
ny obchodníků není tak velký zájem plánujeme pěstování jahod. Už nebua pokud ano, je problém s obchodními deme jen zelináři, ale i ovocnáři,“
podmínkami a nebo prodejny nejsou zakončil s úsměvem a optimismem
schopny překonat počáteční nesnáze. pan Weidenthaler.
S nízkým počtem ekozelinářů chybí
Přejeme Zahradnictví „Luční Údolí“
i dostatečná konkurence. Poptávka ze Velehrad, aby přes všechnu tu dřinu
strany spotřebitelů je poměrně vysoká, sklízelo mnoho zdravých plodů své
avšak stále hraje roli cena za kvalitu bio. práce a mělo své stálé zákazníky, kteří
dovedou ocenit výhody a přednosti
V současné době zelinář trvale za- biozeleniny a bioovoce.
městnává jednoho šikovného zahradMarkéta DOUBRAVSKÁ
níka a v sezóně několik brigádníků
Kontakt:
a pomocníků. Další, velmi náročná, je
Petr Weidenthaler, Zahradnictví
funkce prodavače na tržišti, kterou zastává zkušený prodavač. Práce na po- „Luční Údolí“ Velehrad, 687 01 Velehrad 85, tel.: 602 702 537, e–mail:
li, jak jsme se přesvědčili, obnáší z vel- [email protected],
Zahradnictví "Luční Údolí" Velehrad vévodí hájenka (v pozadí), dva
ké části ruční obdělávání a kultivaci. w w w. w e b p a r k . c z / l u c n i u d o l i ,
velké fóliovníky a barevný salát
A to je základním principem ekologic- www.lucniudoli.cz (připravuje se)
červenec l 2004
BIODIVERZITA
Ročník 8 l číslo 7
Od opia k makovým buchtám II
V minulém Biu jsme se věnovali zejména historii máku a také jeho využití na přípravu opia. Dnes budeme pokračovat více domácími záležitostmi a zastavíme se jak
u pěstování máku na biozahradě, tak i u zpracování máku v kuchyni. Navíc ještě přinášíme několik údajů o tom, co mák symbolizoval a proč. K tomu jsme v literatuře
vyhledali spíše namátkou pár úryvků, v nichž se mák vyskytuje pro dokreslení jeho
portrétu.
Mák jako symbol mnohosti
Mák se objevuje u slovanských národů v řadě zvyků
a pověr. Tak např. na Slovensku prý na Štědrý večer
ukryla dívka trochu máku od večeře do záňadří a jakmile udeřila dvanáctá hodina, běžela jako první na půlnoční. Po bohoslužbách pospíchala také první z kostela
a popouštěla opasek – kolik zrnek máku z pazuchy vypadlo, tolik prý měla mít „frajerů“.
Na Ukrajině byl zase zvyk posypávat zemřelého v rakvi mákem a pytlíček s mákem umístit i do jeho nohou se
slovy: „Tehdy můžeš chodit, až tento mák přepočteš“. Tento obyčej byl konán proto, aby dotyčný nechodil strašit lidi. Maková zrnka tu byla symbolem
nesčetnosti či nepočitatelnosti a byla tak ochranou proti zlým duchům, kteří měli tu vlastnost, že museli nejprve vše počítat. Obdobnou „počítací mánii“ měli zlí duchové a čarodějnice i v našich krajích. Tak se doporučovalo den před nocí, kdy měly zlé bytosti moc škodit člověku, nasypat před dveře hromádku slámy. Pokud přišla
drobné, ledvinovitého tvaru, na povrchu je síkovaně
svraštělé – viz obr. Semeno může být různě zbarveno –
známe tak máky bílé, růžové až červenavé, modré,
modrošedé, šedé až téměř černé barvy.
Semeno máku je velmi drobné a svou velikostí a početností je mák i pověstný. Takzvaná hmotnost tisíce semen je u máku přibližně 0,5 gramu,
takže jedno semínko váží zhruba 0,5
miligramu a má
délku asi 1 milimetr.
V jedné jediné makovici však může
být
takovýchto
drobných semínek
až několik tisíc
(udává se největší
počet i přes 10.000
Povrch makového semesemen v jedné mane je jemně síovaný
kovici!). Koupíme-li
si pak v obchodě
půlkilový pytlík s mákem je v tomto pytlíčku přibližně jeden milión semen! Dobře známé je přirovnání při velkém množství shromážděných lidí, kdy se říká, že „je
tam lidí jako máku“. Z pohádek si zase vzpomeneme, že
roztřídění drobných semen máku smíchaných s popelem mělo být nesplnitelným úkolem pro pohádkové postavy. Avšak díky zásahu vyšší moci v podobě ptáčků
nebo mravenců šlo i takový nemožný úkol v krátké době splnit – viz úryvek.
Makový olej
Ceněna jsou maková semena zejména pro svůj vysoký obsah oleje a minerálních látek. Semeno máku obsahuje přibližně 47-55 % oleje, 12-13 % bílkovin, dále popel, vlákninu a řadu cenných minerálů, z nichž za zmínku stojí především velké množství vápníku a fosforu.
Kvetoucí porost máku odrůdy Mák modrý –
Valašsko s prvními makovicemi
Foto: P. Dostálek
čarodějnice k domu, musela se nejprve dát do počítání
stébel, a tím jí nezbyl čas škodit.
Mák se objevuje i v řadě přirovnání. Pověstná je krása
makových květů a tak například vystrojené děvče je
srovnáváno v lidových písních s makovým květem. Pěkně učesané děvčátko má zase „hlavičku jako makovičku“. A pokud to někomu nemyslí, může se o něm třeba říct, že má „prázdnou makovici“.
Kolik semen je v jedné makovici?
Mák je jednoletá rostlina, botanicky řazená do čeledi
mákovitých. Má sivě zelené srdčitě objímavé listy, řídce
štětinatou lodyhu a velké květy se dvěma zelenými hladkými a opadavými lístky kališními a čtyřmi korunní plátky, jež mohou mít barvu bílou, nafialovělou, růžovou až
červenou. Pohled na kvetoucí záhon nebo pole s mákem
je vskutku úchvatný. Plodem je tobolka různého tvaru
zvaná obecně makovice – viz obr. Semeno máku je
U hleáku má makovice ve
zralosti otvory, jimiž se může
mák vysypávat (dle Kaviny)
Foto P. Dostálek
Olej makový je
kvalitní, má podobné vlastnosti
jako olej olivový.
Používal se dříve
jako stolní olej
nebo se s ním
i svítilo. Makový
olej patří mezi
tzv. oleje vysychavé. Pro účely
potravinářské se
z máku získá olej
lisováním za studena. První lisování poskytující
jedlý olej je posléze následované
lisováním
druhým (lisováním za horka),
které poskytuje
již menší výtěžek
oleje používané-
Detail rozvitého makového květu s různým hmyzem,
uprostřed květu je vidět malá makovička
Foto: P. Dostálek
ho pro technické účely – např. k výrobě malířských barev, mýdel apod.
Slepáky a hleáky
Podle toho, zda je makovice otevřená či uzavřená, rozeznáváme tzv. máky hleáky a máky slepáky. U hleáku (lidově označovaný též jako mák koukavý) se při dozrávání makovice otevírá otvory pod bliznou, zatímco
u slepáku zůstává makovice i při zralosti zcela uzavřená.
Hleák je asi starobylejší formou (plané druhy máku jsou
otevřené) a při klátivém pohybu makovice vyvolaném
například větrem z ní semeno vypadává. Uvádí se, že
hleák je méně náročný na podmínky než slepák, jeho lodyha se více větví, tvoří více menších makovic a pěstoval se na horách. Sklizeň hleáku však je pracnější, protože se musí zabránit vysypávání semen a ztráty při
sklizni jsou větší než u slepáku. Máky slepáky tvoří méně makovic, avšak větších a při jejich sklizni není třeba
počínat si tak opatrně jako u hleáků.
... Ta ale měla pro něj již něco jiného přichystáno. Navečer přinesly Jankovi princezniny
služebnice pytel popela a pytel máku, vysypaly
to na podlahu v jeho světnici a dohromady smíchaly. Pak přišla k němu sama nevěsta a přikázala, aby to do rána zase čistě, každé zvláš, do
pytle přebral, chce-li, aby si ho vzala.
Když odešla nevěděl si Janek žádné rady... Jak
pak byto mohl do rána přebrat? I vzpomněl si
a mravenečky. Ale jak se k nim dostati... Jak se
tak smutně na tu míchanici dívá, vidí, že se to
pohybuje, že v to něco běhá. Dívá se blíže a tu
vidí tisíce mravenců. „I vy dobrá zvířátka, jakpak jste mě slyšela?“ „Vždy jsme ti povídali, že
máš jen zavolat, že ti přijdem na pomoc“. A tak
ti pracovití dělníci snášeli mák z popela na jednu hromádku, a když se schylovalo k ránu, byla ho hromada a ráno plný pytel a čistého popela též tolik.
(Z pohádky o Jozovi, kde hrdina Janek dostává od princezny úkoly, které plní za pomoci zvířat, jimž předtím pomohl. Při „ makovém úkolu
„mu pomáhají mravenci, kterým dal dříve drobečky chleba – z knihy Pohádky Boženy Němcové, Praha 1952)
P o k r a č o v á n í n a s t r. 1 2
ê
Ročník 8 l číslo 7
BIODIVERZITA
červenec
l
2004
Od opia k makovým buchtám
ê
P o k r a č o v á n í z e s t r. 1 2
Mák rád hnůj se sněhovou vodou
Půdu má mák rád kyprou, humózní, živnou – nejvhodnější jsou půdy střední hlinité, ale s dobrými výsledky
lze mák pěstovat též na lehčích i těžších půdách. Na živiny je poměrně náročný, zpravidla k máku hnojíme
kompostem nebo hnojem – lidové pořekadlo pravilo „že
by se nestyděl růsti na hnoji“. Místně se dokonce hnojilo k máku i fekáliemi (označovanými jako „lidovce“) – na
voze se udělala ohrádka z hnoje, do ní dali šoufkem „lidovce“ a vezli na pole k máku.
Mák vyséváme velmi brzy zjara, jakmile nám počasí
dovolí započnout jarní práce. Čím dříve, tím lépe, protože při brzké setbě může mák dobře využít vláhu ze zimy.
Tradované pořekadlo na Valašsku praví že „mak potřebuje sněhovou vodu“. Zatímco na vláhu jsou makové
rostliny dosti náročné, pokud jde o teplotu je velmi nenáročný. Semeno klíčí již při třech stupních nad nulou
a vzešlé rostlinky snesou i slabší mráz. V loňském roce
přežil vzešlý mák i pokles teplot až na -7˚ C. Tedy pokud
to jde, měli bychom mák vyset již během března, nejpozději počátkem dubna. Někdy se dokonce doporučuje
i podzimní setba máku, která může poskytnout vysoký
výnos.
LIDOVÁ
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak sejou mak.
Aj tak tak sejou mak,aj tak tak sejou mak.
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak roste mak.
Aj tak tak roste mak, aj tak tak roste mak.
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak kopů mak.
Aj tak tak kopů mak, aj tak tak kopů mak.
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak kvete mak.
Aj tak tak kvete mak, aj tak tak kvete mak.
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak lámů ma.
Aj tak tak lámů mak, aj tak tak lámů mak.
Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi, čížečku, jak jeá mak.
Aj tak tak jeá mak, aj tak tak jeá mak.
Sejeme do řádků asi 30 (40) cm vzdálených, v řádku
nakonec vyjednotíme rostlinky asi na 8–10 cm od sebe.
Mák je také možné přisévat do jiných plodin např. do ře-
Ruční vyklepávání máku z makovic
py, jak se to dříve často dělávalo
na východní Moravě.
Vzhledem k velmi drobným semínkům je obtížné vyset máku tak
akorát. Většinou se přesévá, tedy
vyseje více (je to ovšem jistá pojistka pro případné překonání nepříznivých vlivů okolí během počátku růstu). Zpravidla se doporučuje míchat mák s jemným pískem, pilinami, popelem, hlínou,
někdy i předem popraženým a tedy neklíčívým mákem, abychom
nepřesévali a neseli zbytečně velké množství. Mnohdy se však seje i přímo bez míchání
s jinou látkou.
Sejeme bu přímo rukou nebo se podomácku připravují různé secí aparátky (např. setí máku smíchaného
s pískem pomocí láhve opatřené zátkou s brkem). Přes
snahu o řídké setí i míchání osiva jsou za dobrých podmínek porosty zpravidla příliš husté a musíme je opakovaně, několikrát jednotit. Vyjednocené makové rostliny se někdy dávaly jako krmivo housatům, které po
nich usínaly (obdobné působení jako např. uspávání
dětí – viz minulé Bio). Jednocení spojujeme s okopávkou, a odstraněním plevele a škraloupu. Poslední
okopávku je dobré spojit s nakopčením rostlin. Mírně
nahrůbkovaný mák je pak lépe upevněn v půdě a nevyvrací se tolik větrem.
Lámání makovic
Sklizeň máku nastává, když makovice začínají usychat
a semeno se v nich uvolňuje z přihrádek. Barva dozrávající makovice se zesvětluje, mák tzv. zabělává. Abychom
předešli ztrátám, které mají na svědomí zpěvní ptáci,
kteří milují olejnatá semena, musíme sklízet mák zavčas.
Například sýkorky, naučí-li se létat na malé makové políčko, mohou způsobit nepříjemné ztráty nazobáváním
makovic. Makovice sklízíme doma v malém a na zahradě postupně průběžným sběrem, tak že procházíme porostem a odlamujeme jednotlivé dozrávající makovice.
Lámání máku je tradičním způsobem sklizně a objevuje
se i v lidové tvorbě. Zachyceno je např. v písni „Čížečku,
čížečku“ popisující všechny hlavní agrotechnické operace spojené s pěstováním máku.
Ulámané makovice házíme např. do pytle nebo košíku
apod. - viz obr. Otrhané makovice pak necháme doma
rozložené dokonale vyschnout, aby z nich šel mák dobře vyklepávat.
Vyschlé makovice (semeno v nich musí v při zatřepání pěkně chrastit) rozřízneme nožem napříč a semena
vyklepeme do mísy – viz obr. Případné makovice, kde
jsou semena naplesnivělá
či slepená pavučinkami,
vyřazujeme. Při vyklepávání můžeme udělat výběr
makovic na semeno, pokud jsme jej neudělali již
při sklizni na záhoně.
Foto: D. Křivánková
Nejvíce semen mají makovice protáhlé, kulatovitě
protáhlé a kulaté – naproti
tomu baňaté makovice bývají sice velké, obsahují
však semen méně. Tvar
makovice však může být
různý dle odrůdy. Vyklepaný mák pak vyfoufáme,
abychom odstranili nečistoty a uložíme ho na suchém a chladném místě.
Sklizeň máku odlamováním makovic
Foto P. Dostálek
Ručně klepaný mák je kvalitní a vydrží dosti dlouho –
na rozdíl máku sklízeného a vymláceného strojem, protože při strojním zpracování může dojít k poškození semen, které pak snadno hořknou (žluknutí tuku). Nejsouli semena poškozena, lze mák skladovat bez ztráty chuti
i několik let a používat v kuchyni.
O TŘECH KOLÁČÍCH
Byl jednou jeden chasník a ten už měl jenom
maminku. Když nebylo doma práce ani chleba,
vypravil s do světa. Maminka posmetala v žigli
poslední mouku, upekla tři koláče – makový,
trnčený a tvarohový – rozloučila se a Martinek
– tak tomu chlapci říkali – šel.
Šel a šel a hledal živobytí. Práce bylo dost, ale
peněz málo, a tak ho nikdo nemohl naptat.
A bylo už pozdě k večeru, když došel k černému
lesu. Sedl si na trávník, rozbalil uzlíček a dal se
do makového koláče. Kde se vzal tu se vzal –
stojí před ním stařeček...
(Štéger B.: Hanácké pohádky a pověsti. Olomouc 1957)
Na osivo vybrané makovice můžeme ponechat až do
doby setí v celku a mák z nich vysypat až před setím. Klíčivost si mák podržuje podle kvality semen a podmínek
uložení asi 2-4 roky, nejlépe je ovšem použít na setí mák
z loňské sklizně.
Nudle s mákem, makovce i makovníky
a makové rohlíky
V naší kuchyni je mák známou a tradičně užívanou poživatinou. Historicky bylo a je užívání máku rozšířeno zejména ve střední a východní Evropě u Slovanů.
Slované do lepších moučných jídel rádi přidávali mák
avšak mák nebyl považován asi a plodinu nejvyšší důležitosti, protože mudrosloví pravilo, že: „sedm let bůh
máku nenadělil a přece hladu nebylo“. Na Západ od našich hranic je mák v kuchyni používán mnohem méně,
chybí tu třeba prakticky znalost makových buchet. Na
máku lze ukázat vzájemné obohacování různých kultur
– např. německé obyvatelstvo, žijící v našem pohraničí, přeneslo znalost mletého máku po svém odsunu,
po 2. sv. válce, do Německa, kde byl v této podobě
mák prakticky neznámý.
V kuchyni je u nás mák používán v hojné míře v mnoha pokrmech. U většiny je mák připravován spolu s mlékem a tzv. na sladko. V nejrůznějších druzích koláčů,
vdolků a buchet se mák objevuje jako jejich náplň nebo
P o k r a č o v á n í n a s t r. 1 3
ê
červenec
l
2004
TUŽ / BIOZAHRADA
Ročník 8 l číslo 7
1 Vážená redakce,
Od opia k makovým buchtám II
ê
P o k r a č o v á n í z e s t r. 1 2
pomazání. Vedle tvarohu a povidel je maková náplň třetí nejdůležitější hvězdou na českém buchtovém nebi a makové buchty
se např. objevují v řadě vyprávění a pohádek – viz úryvek. Druhou velkou oblastí jeho užití je posypávání hotových pokrmů
namletým mákem. Sem patří například známé nudle s mákem
a posypávání ovocných nebo marmeládových šišek – knedlíků,
ale i posypávání škubánků, bramborových placek apod. Zde se
mák často míchá s cukrem a pokrm je následně pomaštěn rozpuštěným máslem – viz úryvek.
U makových buchet se lze setkat se dvěma užívanými názvy:
makovník a makovec. Někdy je totiž mák v buchtě pravidelně
rozptýlen již v těstě, jindy je mák soustředěn a těstem obalen –
podobně jako třeba jablková náplň u štrůdlů. Jak jsme zjišovali malým průzkumem u konzumentů (všem tázaným tímto děkujeme za informace k máku) jako makovec se označuje zpravidla první případ (mák rozptýlen v těstě) a makovník případ
druhý (mák soustředěn a těstem kolem obalem). U makovníku
„Moje panímáma dělala švestkové knedlíky z bramborového těsta, do kterýho přidávala trochu tvarohu, aby
byly vydatnější. Měla vždycky raději sypaný mákem
než se syrečkem a já ale navopak... takže kvůli tomu
jsem ji jednou zfackoval“... Baloun se zastavil, zamlaskal, přejel jazykem po patře a řekl smutně
a měkkce: „Víš kamaráde, že te když to nemám, tak
mě připadá, že měla žena přece jen pravdu, že jsou
s tím jejím mákem lepší. Tenkrát se mě pořád zdálo, že
mně ten mák leze do zubů, a te si myslím, jen kdyby
lez...“
(Věčně hladový Baloun vzpomíná na dobrá jídla, kterých si užíval před válkou, z knihy J. Hašek: Osudy
dobrého vojáka Švejka za světové války. Praha 1990)
lze najít řadu kombinací máku s dalšími surovinami. Tak např.
je mák pro náplň do buchet smíchán s mrkví – pak vznikají
vlastně mrkvánky s mákem (nastrouhaná mrkev se smíchá
s namletým mákem a povaří se s mlékem, možno dosladit cukrem a přidat event. špetku nového koření) nebo se namletý
mák spaří mlékem a přidá se k němu ještě chuově výraznější
marmeláda (výborná je např. rybízová) – vznikají buchty makovo-marmeládové.
Další možností je použít mák v kuchyni celý – pak se užívá
hlavně jako povrchové posypání a ozdoba pečiva. Známé je ze-
Makovice nazobaná ptáky
Foto: P. Dostálek
jména pečivo posypané celými makovými
zrnky.
Např. makové rohlíky, u nichž jsou
maková zrnka na
povrchu rohlíku.
Přestože z celkového objemu rohlíku je máku prakticky zanedbatelné
množství právě
mák dělá makový
rohlík makovým.
Celý mák lze také
přimíchat např. do
zelných placek –
zelňáků.
Specifické užití má
pak např. mák bílý,
který lze použít třeba jako náhradu oříšků do vánočního pečiva.
Mák se dnes obvykle před kuchyňskou přípravou mele na mlýnku. Dříve se pak také někdy třel. Jak se takový třený mák připravoval, je popsáno např. v knize Česká strava lidová: Mák se
namočil v míse přes noc do vody. Ráno se voda slila a mák se
třel v míse dřevěnou palicí. Mísa byla kameninová, uvnitř nepolévaná a hodně drsná. Při tření máku se pomalu přílévalo mléko. Když byl mák utřený, stál jako tzv. „bouda“, tj. hustá bílá kaše, která se ještě podle chuti přisladila a kterou se pak mazaly
vdolky.
Tolik tedy dnešní obsáhlé vyprávění o máku a makových
zrncích. Až se zase někdy zakousnete do housky posypané mákem nebo přímo do makových buchet, můžete si něco z přečteného k tomu připomenout.
Seriál B i o d i v e r z i t a
p ř i p r a v i l I n g . P. D o s t á l e k
Gengel o. p. s.
Veselka 52, 374 01 p. Trhové Sviny,
tel.+zázn. 386 321 617
Jedinečná možnost zúčatnit se 14-denního
úplného kurzu permakulturního designu,
který se uskuteční 7.-20. srpna na Bartošově
usedlosti v Koněprusích u Prahy
PERMAKULTURA – permanentní (trvale udržitelná) kultura –
představuje dizajnérský systém pro tvorbu trvale udržitelných
sídel a usedlostí. Permakultura se zabývá rostlinami, zvířaty,
budovami a infrastrukturou s důrazem na vztahy mezi těmito
prvky designu.
Cílem Kurzu permakulturního designu je vytvořit systém,
který je ekologicky a ekonomicky vyvážený, a seznámit účastníky s technikami a technologiemi potřebnými k vytvoření permakulturních pozemků a aplikace těchto technik do běžného
života. Kurz nabízí teoretické informace, praktické zkušenosti
i ukázky a kreativní postupy z oblastí zahradnictví, stavitelství,
ekonomiky a sociálních vztahů.
Kurz je určen pro všechny, kteří cítí potřebu dát svému životu směr a aktivně přispět k trvale udržitelné společnosti. Kurz se
uskuteční v atraktivním prostředí Českého krasu. Cena:
5400 Kč s možností slevy pro studenty. Záloha je 2000 Kč.
Pošlete ji zároveň s přihláškou pošt. poukázkou na adresu Bartošům. (Viz. níže.) Uzávěrka přihlášek je 18. července 2004.
Přihlásit se je možné telefonicky, osobně, poštou i mailem na
adresu: [email protected], Jiří Bartoš, tel.:
311 611 247, Koněprusy 24, 266 01 Beroun.
Makovice může mít různé tvary (dle Kuhna)
V ceně kurzu je: ubytování, stravování, učebnice a jednodenní výlet.
je mi 65 let a od roku 1990 ekologicky s rodinou hospodaříme.
Jednou jsem vyslechla pořad Káva
o čtvrté o agroturistice a ekoagroturistice, a to mě hlavně přivedlo
k tomu Vám napsat. Protože si každý
to hospodaření představuje jinak.
Jsme malá ekologická farma s 30
ha, ale práce je, když se dělá poctivě, nad hlavu. Snažíme se celá
rodina. Jistě, vše nějak stihneme.
A jsme-li hodně unavení, vzpomeneme
na ty nezaměstnané. Trochu jim
závidíme ty „nezasloužené“ peníze
a na druhou stranu vidíme, že nemají žádnou radost. Třeba jako my,
když stíháme zasít včas, že nám na
polích pěkně vše roste, nebo že jsme
včas nakupili seno před deštěm. Ale
vždycky se to nestihne.
Za mého mládí jezdili na vesnici
snad do každé chalupy lidé z města
(z Prahy, Liberce) na čerstvý vzduch. V tu dobu si lidé nezáviděli a
ani lidé z města nezáviděli,
pomáhali, kde bylo třeba. Byli rádi,
že mají kam jezdit, že když pomohou, dostanou dobré mléko brambory, mléko nebo tvaroh. Jistě se to
nedá vše vrátit zpátky, ale v něčem
jistě. Te by bylo také třeba, aby se
zase našli slušní lidé z města, kteří
by s chutí pomáhali. Zejména na
sena – to je nadlidské úsilí zvládnout vše v krátké době a dávat ještě
seno do kup. Pro zvířata, která
chováme, je však kvalitní seno na
zimu spolu s krmnou řepou nezbytné.
Také okopávání je náročné.
Co bychom takovým brigádníkům
mohli nabídnout odměnou? Měli by
kam jezdit za zdravým vzduchem,
krásnou přírodou, kde se nepřetvařují lidé ani zvířata. Louky tu jsou
samý květ či léčivá bylina, kterou
by si mohli usušit. A kvůli pohybu
by nemuseli utrácet za posilovnu.
Měli by dobrý pocit, že jsou
užiteční. Pravděpodobně by se také
něčemu užitečnému přiučili. Snad
by pochopili, že to v zemědělství
není jen tak jednoduché. Poznali
by, kdy se co dělá, aby z toho byl
nakonec užitek a pěkná úroda. Jak
pokorně přijmout rozmary počasí,
i to, že se během dne ztratí několik
malých kuřátek či kačenek. Že i ta
divoká něco potřebuje.
Takový ideální brigádník by měl
být na úrovni – nekouřit a nepít. Být
skromný, aby se vyspal ve svém
spacáku, v domě nebo ve stanu. Aby
měl rád venkovskou stravu, složenou
z toho, co se vypěstuje a dům dá, a
také zvířata.
Taková by byla moje ideální představa. Takového pomocníka, žije-li
vůbec, by potřebovala každá ekologická farma.
Jiřina BAREŠOVÁ, Popluž
PRO–BIO INFORMUJE
Ročník 8 l číslo 7
červenec
Mezinárodní spotřebitelská přehlídka biovín Pavlov pod Pálavou
Při příležitosti konání se Bartákova
hrnce 29. května v Pavlově se uskutečnil nultý ročník spotřebitelské přehlídky biovín „Biovíno Pavlov pod
Pálavou 2004“. Organizátorem přehlídky byl PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a farma Pollau
z Pavlova.
Akce ve Vinařském domě Zatloukal
v Pavlově se zúčastnilo na 250 osob,
z toho jich aktivně ochutnávalo a hodnotilo asi 110. Mezi účastníky byli kromě spotřebitelů, laiků i odborníků také
zástupci českých vinoték a prodejců
vína. Mimo jiných přehlídku navštívili
představitelé svazu BioErnte z Rakouska, zástupce rakouského svazu prodejců biopotravin a německého svazu
ekozemědělců Bioland Bayern. Přítomni byli taktéž zástupci celostátních
a regionálních médií.
Celkem bylo do soutěže přihlášeno
34 vzorků vín ze tří zemí – Německa,
Slovenska a České republiky. Vína byla rozdělena do tří kategorií – vína bílá
suchá (11 vzorků), vína bílá ostatní
(16 vzorků) a vína červená (7 vzorků).
Doprovodnou aktivitou přehlídky
biovín byla možnost navštívit vinné
sklepy konvenčních vinařů v Pavlově
a ochutnat dalších 22 vzorků vína.
Oficiální vyhlášení výsledků přehlídky a předání pohárů vítězům jednotli-
l
2004
Den botanické
zahrady
SZeŠ v Humpolci uspořádala
v červnu ve spolupráci s RC
Humpolec osvětovou akci "Den
botanické zahrady". Cílem této
akce bylo přiblížit především
dětem z mateřských, základních a
středních škol kolekci tradičních
i netradičních polních plodin, jako
například obilnin – pšenice obecné,
jednozrnky,
dvouzrnky,
vysokostébelného žita, dorůstajícího do výšky 250 cm, nebo
rezistentní odrůdy brambor,
luskoviny, jeteloviny, trávy a mnoho druhů zelenin, nebo léčivých
bylin, které řada návštěvníků
ještě neměla možnost shlédnout.
vých kategorií proběhlo 30. června na
recepci v Lednickém zámku při příležitosti konání Bioakademie 2004. Recepce se zúčastnilo na 200 hostů z 15
evropských zemí. Vítězům gratulujeme a těšíme se na shledanou na příštím ročníku.
VÝSLEDKY
Vína bílá suchá
1. Pálava 1997, VH, ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, CZ
2. Muškát moravský 2002, PS, ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, CZ
3. Malverina 2003, VH, Vlastimil
Peřina, Vinný sklep EBEN, CZ
Vína bílá ostatní
1. Riesling 2003, led., Weingut Steffens – Kec Harald Steffens, DE
2. Chardonnay 1996, led., Sekt-und
Weingut Stauch, DE
3. Chardonay VH, sekt und Weingut
Stauch, DE
Vína červená
1. Laurot 2003, kab., Vlastimil Peřina, Vinný sklep EBEN, CZ
Exkurze do Švýcarska se zaměřením
na ekologický chov drůbeže
2. Cabernet Moravia 2002, PS, ekologické hospodářství rodiny Abrlovy, CZ
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ve spolupráci s Výzkumným
ústavem pro ekologické zemědělství FiBL a s firmou HOSBERG pořádá exkurzi do Švýcarska.
Termín exkurze: 20. až 22. srpna 2004
Zaměření exkurze: chov nosnic v EZ a produkce biovajec, Den otevřených dveří ve Výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství FiBL
– seznámení účastníků s projekty a problematikou ve všech oborech
ekologického zemědělství. Cílem exkurze je seznámení s praktickými
příklady ekologického chovu nosnic v zahraničí.
Cena bude upřesněna po uzávěrce přihlášek. Předpokládáme cenu
pro členy svazu PRO-BIO kolem 2000 Kč, nečlenové budou platit podle skutečných nákladů (3000 až 4000 Kč). Počet míst je omezen. Prosíme Vás o projevení zájmu o účast do 10. 7. 2004 (Ing. Jiřina Pavelková, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, tel. 583 216 609 nebo fax 583 214 586 nebo e-mail: [email protected]).
Absolutní vítězem se stala Pálava
1997, VH, ekologické hospodářství
rodiny Abrlovy, CZ.
Renata OSLADILOVÁ
PRO-BIO ve spolupráci s VÚRV Praha-Ruzyně Vás srdečně zve na
odborný seminář BIOPOHANKA – CO JEŠTĚ NEVÍTE
ve dnech 19. – 20. srpna 2004
* pěstitelské rady a vhodné odrůdy * vystoupení vědců a šlechtitelů * ekonomika, ceny a výkup pohanky po vstupu do EU * zkušenosti ze zahraničí
* požadavky zpracovatelů na technologickou kvalitu * přehlídka porostů
* ochutnávky pokrmů z pohanky * návštěva biocentra Albio v centru Prahy
Tato odborná konference zaměřená na možnosti pěstování pohanky jako
tržní plodiny v ekologickém zemědělství ČR je součástí 9. mezinárodního
sympozia o pohance, které se koná poprvé v ČR ve dnech 18.–22. 8.
2004. Čtvrtek 19. srpna od 9.30 hod. – Úvodní část a vlastní seminář v Kongresovém centru ČZU, Kamýcká, Praha 6, Suchdol. (Noclehy na požádání
zajistíme na kolejích ČZU). Pátek dne 20. srpna od 9.30 hod. – Polní den.
Odpoledne pokusné plochy VÚRV. Následuje návštěva biocentra Albio
v centru Prahy
Informace: Ing. J. Urban, PRO-BIO Svaz e.z., tel.: 583 216 609
3. Naturvin 2003, Mádl František, CZ
Součástí této akce byla též malá
ochutnávka biopotravin, v sortimentu osmi druhů, které připravily
kuchařky školní kuchyně a velká
příznivkyně vaření z bioproduktů
paní Doubková. Součástí bylo též
soutěžní poznávání některých
plodin, které mělo velice dobrou
odezvu. Součástí byla též propagace ekologického zemědělství a
rozdávání letáčků dětem a jejich
dospělým doprovodům.
Této akce se zúčastnilo více než
200 osob. Navštívily ji školy a
další zájemci jak z města
Humpolce, tak i mimoměstští.
Největším lákadlem byla ochutnávka biopečiva. Akce byla hodnocena velice příznivě, objevilo se
přání pokračovat v příštím roce,
což je pro nás potěšující a zároveň
velkou výzvou.
Ing. Jiří DOUBEK,
správce RC Humpolec
Celostátní Biodožínky
Bělá pod Pradědem 4. září
PRO-BIO RC Jeseníky, ZD Jeseník a obec Bělá pod
Pradědem pro vás na září připravují celostátní oslavu
dožínek ve stylu bio.
Dopolední program bude věnován odbornému semináři, odpoledne se uskuteční slavnostní dožínkový průvod, jarmark s biopotravinami a bioprodukty, prezentace tradičních řemesel, na farmě i v obci je připravován
bohatý zábavný a kulturní program. Podrobný program
Vám přineseme v příštím čísle Bio.
Všem členům, kteří mají zájem se prezentovat se svými výrobky či službami nabízíme prostor v areálu farmy
v Bělé.
Zájemci kontaktujte co nejdříve p. Wintera:
tel.: 583 231 198, 602 533 707,
e-mail: [email protected]
nebo sl. Osladilovou:
tel.: 583 216 609,
e-mail: [email protected]
červenec
l
2004
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
ročník 8
l
číslo 7
Úvahy o ekologickém zemědělství
ê
P o k r a č o v á n í z e s t r. 9
du vůbec nepatří. Oponoval jsem, že je nevědecké odsuzovat cokoliv, aniž se pokusím o problematice dostatečně informovat. Nakonec jsem za podpory Dr. Prugara
z výboru akademie dosáhl toho, aby bylo dáno do zápisu, že EZ bude tématem příštího zasedání. A tak se i stalo. Následující rok se uskutečnil pro členy ČAZV celodenní seminář k ekologickému zemědělství a celodenní
exkurze na ekologické farmy v jižních Čechách a v Rakousku.
Zemědělství bez chemie – ale
s biologickými přípravky,
biodiverzitou a biologicky
aktivní půdou
Veřejnosti nejvíce povědomým principem ekologického zemědělství je „zavržení“ chemicky syntetizovaných pesticidů a hnojiv. To samo o sobě vyvolává nedůvěru a odpor u těch „odborníků“, kteří se a priori odmítají s problematikou blíže seznámit. Ve skutečnosti lze
v ekologickém zemědělství používat pesticidy přírodního původu: dravé a parazitické organismy, extrakty
z rostlin, jednoduché chemické látky (např. síru, poly-
ovoce i polních kultur může za určitých okolností nakupovat i chlévský hnůj od konvenčních zemědělců. Zajištění dobré výživy rostlin však spočívá v prvé řadě v péči
o úrodnost půdy. Jejím nejdůležitějším indikátorem a zároveň podmínkou je biologická aktivita. Bylo opakovaně
prokázáno, že půdy ekologických pozemků mají početně
a druhově mnohem bohatší populace členovců
(chvostoskoci aj.), červů (žížaly, háátka), mykorrhitických hub, rhizogenních bakterií a dalších mikroorganismů ve srovnání s konvenčními pozemky, které jsou
soustavně zatěžovány syntetickými pesticidy a vysokými dávkami dusíkatých a snadno rozpustných fosforečných hnojiv.
Pro možné fungování ekologického zemědělství bez
využívání vymožeností moderního chemického průmyslu je však podstatnou a prvotní podmínkou co nejdůslednější přiblížení agroekosystému na zemědělské
farmě k přirozenému vzoru, kterým jsou přírodní ekosystémy. Ty jsou pravým opakem rozsáhlých umělých monokultur. Jsou to velice pestrá společenství vzájemně se
ovlivňujících a komunikujících organismů. Výsledkem je
dlouhodobá koexistence v udržitelné rovnováze. Ekologický zemědělec se proto snaží obnovit na svých pozemcích a v krajině biodiverzitu – biologickou rozrůzněnost.
Etika v zemědělství
a udržitelný život
Druhým základním prvkem ekologického zemědělství
je důraz na etiku. Hospodářská zvířata nesmějí trpět
v nepříznivých a druhově nepřirozených podmínkách
chovu. Musí jím být umožněno uplatnění jejich přirozených instinktů a projevů (vzájemný kontakt a sdružování ve stádu, pokud možno přirozená plemenitba, kontakt
matek s mláaty, hrabání, rytí, vyhledávání úkrytu atd.)
a pobyt a pohyb pod širým nebem. Směrnice předepisují prostorové, klimatické a další technické parametry
ustájení Týrání zvířat například v klecových chovech
a bolestivé či stresující zákroky jsou nepřípustné.
Zkrmování kafilérií, které v konvenčním zemědělství přivodilo katastrofu s BSE, je v ekologickém chovu zvířat
vyloučeno.
Guatemala – ekopěstitelé na svém pozemku,
jsou kontrolováni organizací MAYACERT –
foto archiv
sulfid vápníku, oxichlorid nebo hydroxid měnatý atd.).
Azadirachtin (účinná látka ze stromu Azadirachta indica,
zvaného Neem) nebo Quassin (výtažek z Quassia amara) v přípravcích, které budou i u nás, doufejme, v dohledné době registrovány, nám v ekologickém, jakož
i v integrovaném zahradnictví pomohou v biologické
ochraně proti celé řadě škůdců. Extrakty z rostlin Rheynutria sachaliensis (křídlatka sachalinská – expandující
zavlečený plevel) nebo Inula glutinosa jsou účinné proti
různým druhům padlí. Specifické kmeny viru granulózy
umožní omezovat škodlivost různých obalečů. Druhově
jedinečné feromony se využívají k matení samečků motýlů (obaleč jablečný, obaleč zimolezový aj.). Proti
ponravám chroustů se aplikuje určitý druh plísně, na jiné larvy, které ožírají kořeny rostlin, byly vyselektovány
určité druhy háátek (nematoda). Vývoj v biologické
ochraně je velice slibný a již dnes lze vyjmenovat dlouhou řadu biopesticidů. Doufejme, že se po vstupu do EU
urychlí také jejich registrace v naší zemi.
Pro EZ jsou povolena organická a minerální hnojiva
přírodního původu, kterými můžeme pro rostliny zabezpečit dostatek veškerých živin. Pouze dusík není pro EZ
povolen v minerální formě ani jako přírodní čilský ledek.
Musíme proto využívat dusík ze vzduchu, kde je ho nevyčerpatelné množství, a to za pomoci mikroorganismů,
schopných fixace N2. V prvé řadě využíváme symbiózu
hlízkových bakterií s leguminózami. Ekologický pěstitel
Etika, týkající se pracovních, hospodářských a obchodních vztahů, nebývá zakotvena přímo ve svazových směrnicích. Je však s charakterem ekologického
zemědělství, jakožto hnutí, směřujícího k udržitelnému životu, velice koherentní.
Na mezinárodních akcích, jako jsou konference IFOAM
a veletrhy biopotravin a ostatních bioproduktů na mne
velmi zapůsobilo, jak si zemědělci z rozvojových zemí
čím dál více uvědomují a snaží se prosadit pozitivní roli
ekologického zemědělství při budování své prosperity.
V těchto zemích dosud žije převážná většina populace
na venkově a zabývá se zemědělstvím. Bohužel již ne
pro dostatečné samozásobení potravinami. Cizí nadnárodní společnosti obhospodařují obrovské plochy zemědělské půdy, na které se pěstují monokultury vývozních
plodin. Toto hospodaření devastuje úrodnost půdy
a kontaminuje životní prostředí cizorodými látkami.
Domorodé práceschopné obyvatelstvo je pouhou
a často jen příležitostnou námezdní silou. Mzdy stačí
sotva na nuzné přežívání, přičemž podstatná část výdajů jde na nákup základních potravin – často z dovozu. Díky osvětovému působení kvalifikovaných poradců však
již přibývá zemědělských komunit, které se vracejí k samozásobitelskému zemědělství, a to ekologickému, vycházejícímu z místních tradic, plodin, odrůd rostlin
a plemen hospodářských zvířat. Mezinárodní setkání
a cílené výzkumné a vzdělávací aktivity podporují vhodné skloubení tradičních praktik s moderními a technickými vymoženostmi, které zvyšují produktivitu. Zemědělské rodiny a farmy i regiony se stávají více soběstačnými v produkci potravin. Přeprava základních
potravin na dlouhé vzdálenosti je plýtváním energií a není příznivá z ekologického ani ekonomického hlediska.
Přednostní spotřeba místních produktů přispívá k regionálnímu rozvoji.
Nezbytným zůstává jistě i pěstování plodin na vývoz
(káva, čaj, kakao, vanilka, tropické a subtropické ovoce,
bavlna atd.). V souvislosti s ekologickým zemědělstvím
se však stále více prosazuje tzv. fair trading – čestné,
férové obchodování, které umožňuje slušné živobytí
prvovýrobcům i přiměřený zisk obchodníkům. Informovaní spotřebitelé si uvědomují a oceňují nejen přednosti bioproduktů ze zdravotního hlediska, ale i komplex
dalších pozitivních znaků ekologického zemědělství (vztah k životnímu prostředí, etický a duchovní rozměr). Jsou to mnohdy vyznavači zdravého životního stylu a lidé více či méně aktivně angažovaní v ochraně životního
prostředí, ale zejména rodiny, které chtějí dopřát svým
dětem to nejlepší. Tito spotřebitelé jsou ochotni zaplatit
za biopotraviny a bioprodukty adekvátně zvýšené ceny.
Fair trading je pravým opakem toho, co dnes praktikují
obchodní řetězce, stlačující ceny na minimum, které snad stačí zemědělcům na přežití, pokud je stát, tedy daňoví poplatníci, podpoří dotacemi.
V rozmanitém poli podnikatelských aktivit v rámci EZ
jsou na jedné straně vysoce produktivní a velice moderně vybavené farmy a zpracovatelské podniky, ale například i komuny lidí, kteří hledají své naplnění ve společném hospodaření a sdílení majetku při skromném
životním stylu a co nejúplnějším samozásobení s využitím nenáročných a tradičních technologií. Tato
zvláštní orientace může být pro určité věkové a typové
skupiny lidí alespoň dočasně velice zajímavá. Účast samozřejmě vychází z individuálních duchovních pohnutek
a svobodné vůle. Komuny respektují zákony a demokratické zřízení zemí, ve kterých mají svůj domov a nezbytné zázemí. Věřím, že by si takto mohli v praxi zkusit realizovat své ideály třeba komunisté, aniž by sváděli demagogií nebo nutili násilím občany odlišného smýšlení
k následování.
Jiné ekofarmy či osady plní humanitární poslání - integrují lidi postižené zdravotními nebo sociálními problémy, drogovou závislostí apod. Celosvětově rozšířené jsou vesničky Camphill, které se starají o hendikepované spoluobčany, přičemž je zapojují do smysluplné
činnosti při ekologickém pěstování rostlin a domácích
pracích. První taková vesnička se už rozvíjí také v Českých Kopistech pod vedením našeho předního odborníka na biodynamické zemědělství Ing. Radomila Hradila.
Ekologické zemědělství zásadně nepoužívá geneticky modifikované organismy. Genetické inženýrství je
neodpustitelný hazard s jedinečným přírodním dědictvím naší planety. Propagátoři tvorby nových odrůd
a plemen za pomoci přenosu úseků DNA často z velmi
vzdálených organismů tvrdí, že se tak děje naprosto cíleně a kontrolovaně. Přenáší se prý jen přesně vybraný,
žádoucí gen. To je lež (vždy jde mimoto i o řadu dalších
cizích genů) a součást demagogie, která se snaží oklamat veřejnost. Odrůdy, vyšlechtěné genovým inženýrstvím, mají údajně velmi významně přispět ke snížení
potřeby pesticidů. Tak například kukuřici, které byla dána schopnost produkovat toxin pro obranu před škůdci,
nebude třeba ošetřovat insekticidy. Tento toxin v přírodě
produkuje Bacillus thuringiensis, jenž se vyskytuje sporadicky v půdě, a který je součástí biologických přípravků (např. Biobit proti housenkám obalečů aj., nebo Novodor proti mandelinkám, květopasům aj.). Dnes tento
jed produkují na milionech hektarů GMO – kukuřice
a bavlna. V masovém měřítku se narušuje ekologická
rovnováha. Jde zejména o vliv na populace půdních členovců, ale také například na známé americké motýly
monarchy stěhovavé. Anonym z nadnárodní společnosti snadno stvoří a uvolní do přírody GMO. Organismus
s cizími a nevyzpytatelnými geny se pak už navždy bude
množit a šířit tyto geny – mnohdy i do příbuzných druhů v rámci rodu. Genová kontaminace je nevratná – Džina nelze zavolat zpět!
Příště: Vlastní zkušenosti autora článku v ekologickém ovocnářství
Ing. BEDŘICH PLÍŠEK
Ročník 8 l číslo 7
BIOPOTRAVINY
červenec
l
2004
V Y C H U T N E J T E L E T N Í D R E S I N K Y V B I O K VA L I T Ě
V letním vydání časopisu BIO vám opět PRO-BIO obchodní
společnost ze Starého Města pod Sněžníkem představuje nabídku svých novinek na trhu. Vzhledem k tomu, že nám brzy
začne na zahrádce růst vlastní zelenina, zajisté se Vám v kuchyni vyplatí mít některý dresink z nové řady DAVERT na dochucení studených míchaných salátů.
Dresinky DAVERT se výborně hodí na přípravu lehké kuchyně, nejlépe zeleninových salátů. Nabízíme celkem šest
druhů dresinků. Všechny dresinky jsou vyrobeny ze surovin
kontrolovaného ekologického zemědělství, jsou tedy stoprocentně BIO.
Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem
tel./fax: 583 239 549
Léto také nahrává pořádání různých zahradních oslav a večírků, při kterých například budete potřebovat tu správnou lahodnou omáčku na grilované pokrmy, k tofu, nebo např. jako
náplň do pita chlebových tašek. Vyzkoušejte omáčky
DAVERT, taktéž v biokvalitě. Sami se přesvědčíte, jak je jednoduché připravit lahodný pokrm rychle, chutně a hlavně ZDRAVĚ!
Omáčky a dresinky neobsahují lepek, pšenici, droždí ani vejce.
BIO dresink Balsamico
– je vyroben z kvalitního balsamico octa a bazalky a je právem
označován za krále octů. Jeho
chu a výrazná pronikavá vůně
Vám připomene kraj slunné Itálie. Vychutnat tento dresink můžete v kombinaci s rajčaty a sýrem mozzarela. Výborný je také
s tuňákem, olivami nebo ledovým salátem. Velmi oblíbený je
při přípravě lehkých jídel, převážně zeleninových salátů,
k ochucení ryb, na nakládání
masa nebo drůbeže. Protože
dresink neobsahuje žádný olej,
můžete zjemnit jeho chu přidáním např. olivového oleje.
BIO dresink francouzský
– s jemnou koprovou příchutí
chutná po hořčici, bylinkách
a rajčatech. Dává obzvláštní
chu všem salátům z listové zeleniny a skvěle se hodí ke grilovaným pokrmům. Francouzský
dresink vynikne na míchaných
salátech, ale především ve spojení s luštěninami. Ideální je do
omáček k nevařeným pokrmům
nebo například na sýrové pokrmy (fondue). Výborný je také
k rybě! Můžete jej použít jako
zálivku nebo jako DIP na namáčení zeleniny.
BIO dresink hořčicový
– vyrobený z hořčice, slunečnicového oleje a šávy
z agáve oceníte k pikantním zeleninovým salátům a grilovaným
pokrmům. Vyzkoušejte jej také
do rybích či vaječných pokrmů,
docílíte tak speciální příchutě
Vašeho pokrmu. Vynikající je na
míchané saláty, saláty z vařené
zeleniny či vařených luštěnin,
ale také k pečenému masu.
BIO dresink jogurtový
– připravený z jogurtu a obohacený jemnými bylinkami se
hodí do všech zeleninových pokrmů a do salátů z listové zeleniny. Výborný je s kuřecím masem i na grilované pokrmy pro
zjemnění chuti. Základem dresinku je jogurt a slunečnicový
olej, je dochucen bylinkami
a jemně česnekem. Jogurtový
dresink je možné použít k nakládání kuřecího masa.
BIO dresink bylinkový
Je vyroben z jemných kousků
papriky a cibule, společně se
směsí voňavých bylinek. Pro
svoji lehkost je tento dresink oblíbený na přípravu zeleninových
pokrmů či lehkých salátů.
Okurkové a rajčatové saláty získávají tímto dresinkem čerstvě
kořeněnou chu. Dresink je
možné dochutit vaším oblíbeným olejem pro zjemnění chuti.
BIO dresink středozemní
– vás osloví svou originální
chutí a vůní po rozmarýnu
a oreganu připomínající charakteristickou atmosféru zemí středozemního moře. Dresink je
jemně dochucen provensálskými bylinkami a doplněn rajčatovým protlakem. Jeho vyjímečné
aroma oceníte např. v čerstvém
salátu s ovčím sýrem a olivami
nebo také v salátu z okurek či
listové zeleniny.
Nabízíme BIO omáčky
DAVERT ve třech
příchutích:
* Omáčka koktejlová *
* Omáčka česneková *
* Omáčka barbecue *
BIO omáčka koktejlová
– jemná krémová omáčka
s rajčatovým protlakem a hořčicí dává všem pokrmům obzvláštní chu. Hodí se výborně
na zeleninové pokrmy, k pečeným bramborům či s pita chlebem Davert, který naplníte čerstvým zeleninovým salátem a pokapete koktejlovou omáčkou.
BIO omáčka česneková
– jemně kořeněná česneková
omáčka z jogurtu s kousky česneku a cibule je výborná k rybím
a grilovaným pokrmům, k pečeným bramborům nebo např.
k bagetám plněným sýrem a zeleninou. Vyzkoušejte také pita
chléb naplnit sójovým masem
(okořeněným jako Gyros) a dochute česnekovou omáčkou.
BIO omáčka barbecue
– jak již sám název napovídá,
tato pikantní kořeněná omáčka
s kousky cibule a papriky je
vhodná na grilované pokrmy,
hodí se také k tofu, kukuřici a je
výborná např. na fazolový salát.
Ochutnejte omáčku barbecue
také horkou a oceníte její vyjímečnou chu. Omáčku je možné vychutnat jako dip omáčku
k Tortilla-chips.
červenec
l
doplňte si
vědomosti
ro z š i ř t e s i
obzory
P R O- B I O S v a z e . z .
Bulletiny ekol. zemědělství:
č. 18 Brambory,
cena 20 Kč –
202
č. 19: Plevele,
cena 20 Kč
203
č. 21 Chov masného skotu, produkce a odbyt biomasa,
28 stran A4, cena 20 Kč
204
č. 22 Ekologické pěstování
jabloní a tržní produkce biojablek,
stran 68, 60 Kč
205
Nakladatelství
PAVLA MOMČILOVÁ
P. Kohout, J. Březinová:
AMARANTH
401
O. Mengerová, P. Momčilová:
Česká kuchyně pro Váš krevní typ:
skupina 0 za 80 Kč,
402
skupina A, za 120, Kč
403
skupina AB za 130 Kč
404
Pavla Momčilová: Zdravá
kuchyně našich babiček
Stran 64, brož., cena 79/70 Kč
405
Pečeme chléb a housky doma a
na chalupě
Stran 72, cena 65/60 Kč
406
Vaříme pestře z české zeleniny:
– Zimní a jarní zeleninové
menu,
Stran 64, cena 46/40 Kč
408
– Letní zeleninové menu,
Stran 64, cena 46/40 Kč
409
MUDr. Peter Horan: Vaříme bez
cholesterolu a pro štíhlou linii
Brož., cena 137/120 Kč...
410
Mária Čermáková, O. Černá:
Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka
Stran 72, cena 59/55 č.
411
MUDr. P. Horan, Pavla
Momčilová: VAŘÍME DĚTEM
chutně a zdravě
314 str., pev. vazba,
cena 280/310 Kč
412
MUDr. Judita Hofhanzlová:
Polévky a kašičky pro nejmenší
Str. 96, brož., cena 129/120 Kč
413
Ševčíková, Zvěřinová, Momčilová:
KUŘE–KAPR–KRÁLÍK,
cena 49 Kč/45 Kč
Pavla Momčilová:
414
CD ROM KNIHOVNA:
VYDALA: Liga ekologických
alternativ, Chlumova 17,
PRAHA 3
dOHŘEJE NÁS BIOMASA?
Brož., cena 38 Kč
208
Objednáváte-li jen V. Dny + 12 Kč na známku.
O ekologickém vytápění dřevem,
slmou i energetickými rostlinami, reportáže z obcí, kde se již biommasou,
kontakty na výtopny, poradny, finance.
Obsahuje atlas fytopaliv a videosnímek.
Cena 220 Kč
501
ZELENÁ ENERGIE pro dům a obec i
region aneb vše hlavní o obnovitelných zdrojích energie a jejich úsporách. Tématickým obsahem jsou: Energetické alternativy, projekty v praxi, Právo a instituce,
Financování, Kontakty. Video. Užitečné informace jak pro úředníky v obcích, tak pro
stavebníky a podnikatele, studenty a aktivisty neziskových organizací.
Cena 320 Kč
502
UČEBNICE EKOLOGICKÉHO
ZEMĚDĚLSTVÍ I. DÍL
EKODOMY
každého
Nižší ceny (za lomítkem) platí pro individuální předplatitele BIO.
Stran 64, brož., 74/70 Kč
Ročník 8 l číslo 7
BIOKNIHOVNA
2004
Juršík–Trávníček–Drgáč: Chov
skotu bez tržní produkce mléka
v podmínkách EZ,
Brož., cena 60 Kč
206
Thunovi: Výsevní dny 2004
Formát A4, počet stran 300. Rok vydání 2004. Cena 280,- Kč
220
TOFU – zdravě bez cholesterolu
Brož., cena 96/ 90 Kč
415
P. Momčilová, A. Peková: Nudle špagety a spol.
–
Inspirace
pro
Multimediální CD–ROM nabízí fakta,
zkušenosti, názory a téměř stovce
ekodomů u nás i v zahraničí, dále 18
videoexkurzí – 60 min., na 400 fotografií, obrázků a grafů. Efektivní
pomůcka pro zájemce o ekologické bydlení.
Cena 220 Kč
503
TEPELNÁ ČERPADLA
– ENERGETICKÝ HIT DOBY
Malá elektronická encyklopedie – to
nejdůležitější o tepelných čerpadlech,
přináší jasno při rozhodování mezi progresivními a ekologicky šetrnějšími alternativami a především při volbě toho
pravého a pro vaše podmínky optimálního energetického řešení.
Cena 220 Kč
504
NOVINKA: ČESKÝ SVĚT BIO
Nové audio-video dvojCD Český svět
BIO čítá na půl tisíce grafických obrazovek, na 800 fotografií, obrázků a
grafů, stovky kontaktů na nejrůznější
subjekty v oboru, 21 videoexkurzí o
celkové
stopáži 130
minut. To
vše
je
propojeno
množstvím
aktivních
hypertextových odkazů na internetové adresy, umožňujících trvalý
přístup k aktualizovaným datům, a je doplněno vyhledávacím rejstříkem.
CD Český svět BIO lze objednat na: V
www.lea.ecn.cz, v redakci časopisu
BIO. Do konce června 2004 je možné jej
pořídit za zaváděcí cenu 444 Kč, pak již za
600 Kč.
505
Brož., cena 79/70 Kč. 416
OTO REIS: Virtuální kuchařka – audio–video na CD ROMU
P. Kratochvílová: TVAROH A ČERSTVÉ SÝRY ve zdravé kuchyni
417
Příprava tradičního kvásku, správné pečení chleba a pečiva, koláčků a
dalších specialit. Na 200 ozvučených obrázcích je možné se seznámit se
vzhledem tradičních potravin a s dopadem používání průmyslových technologií a surovin na naše zdraví. Cena 199 Kč
616
418
NAKLADATELSTVÍ PRAGMA
zbavit bolesti hlavy
Louise L. Hay: Miluj svůj život
W. M. Hulke: MAGIE BAREV,
kniha o léčivé moci barev
Brož., cena 129/115 Kč.
A. Peková: Oves a žito
Brož., str.80, cena 84/80 Kč
Vlasta Bezděková: České ovoce
v kuchyni
Brož., str. 64, cena 49/44 Kč
419
∗∗∗∗
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa při
běžných onemocněních –
Brož., cena 149 Kč
601
Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům –
Brož., cena169 Kč
602
Dr. J. Gawler: Nad rakovinou můžeš
zvítězit –
Brož., cena 69 Kč
603
MUDr. O. Šeda: Výživa a rakovina
Brož., cena 17 Kč
613
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí,
Brož, cena 59 Kč
604
Choroby ledvin a močových cest,
Brož., cena 99 Kč
605
Cukrovka. Dieta diabetická
Brož., cena – 99 Kč
606
Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady
lékaře (vyjde nové vydání)
– asi 129 Kč
607
Choroby jater. Dieta a rady lékaře,
Brož., cena 109 Kč
609
Celiakie. Dieta bezlepková
Brož., cena – 99 Kč
610
Zácpa. Dieta a rady lékaře
Brož., cena– 99 Kč
611
Nemoci žlučníku a žlučníkových cest.
Dieta a rady lékaře, 129 Kč
608
Pevná vazba, 214 stran,
cena 180/162 Kč
310
CUKROVKA OD A DO Z,
Brož., 212 str., cena 168/150
311
Eileen Caddy: FINDHORN, spirituální komunita, brož. ,168 str.,
Cena 128/120 Kč
312
J. Brown: MOC A SÍLA SNŮ
brož.A6, 150 str.,
cena 78/70 Kč
Brož., str.165, cena 88/80 Kč
Brož. A6, str. 156, cena 98/90 Kč 316
Michio Kushi: Makrobiotika
a přírodní léčení, brož., str. 196,
cena 120/110 Kč
301
Michio Kushi, Alex Jack: Dieta
pro silné srdce, Brož., stran 300,
cena 198 Kč
313
315
308
Gilly Smith: TANTRA A TAO
J. F. Bald: 10 přírodních způsobů léčení, pevná vazba, str.260,
Brož., str. 208,
cena 128/110 Kč
cena 180/160
Liu Shisen Geo Jimi: Kouzelné
umění čínské masáže
Brož., str. 287, cena 98/90 Kč
305
N. D. Ford: Osmnáct
přirozených způsobů, jak se
314
303
Jak objednat tituly BIOknihovny?
Knihy nebo CD romy, které jste si z nabídky BIOknihovny vybrali, napište na
žlutou složenku do rubriky Zpráva pro příjemce pomocí uvedených kódů pro
jednotlivé knihy (uvedené za cenou). Sečtěte ceny – pro indivduální předplatitele účtujeme slevu za lomítkem – a přičtěte 30 Kč na poštovné. Celkovou částku odešlete touto složenkou na adresu: PhDr. Miroslava
Vohralíková – vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2.
Jak objednat předplatné časopisu BIO?
Noví předplatitelé časopisu mohou zaslat předplatné v příslušné výši bez posílání
předchozí objednávky – vyplní žlutou složenku, adresu tiskacími písmeny, a
pošlou na výše uvedenou adresu. Do zprávy pro příjemce uvedete BIO – 2004.
Cena předplatného pro rok 2004 je od pololetí jen160 Kč (12 Kč časopis a
3 Kč na poštovné a měsíc).
Ročník 8 l číslo 7
ROBI – zdravá výživa
PRODEJNY ZDRAVÉ VÝŽIVY – „BIOMAPA“
ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny byliny, čaje, bezlepková
dieta, racionální výživa, pí-produkty
Biopotraviny, byliny, čaje, dia, bezlepková dieta, literatura bio
Žižkovo nám. 2, 792 01 Bruntál,
tel.: 737 241 444
Smetanovo nám. 87, 570 01 Litomyšl,
tel.: 461 615 293
NATURA VIVA
Zdravá výživa, biopotraviny, denní vegetariánské bistro
Koliště 5, 602 00 Brno,
tel.: 541 578 701
Ekofarma BAUCIS
Biozelenina, zasílání vlakem, ubytování
na farmě za práci, možno celý rok.
Lesoňovice 31, 593 01 Bystřice n. P.
Tel.: 566 560 087, 604 139 660
SALVIA
Zdravá výživa, čaje, byliny, biopotraviny, aromaterapie, přípravky pro sportovce, vitaminové, minerální přípravky,
včelí produkty
Moravská 475, 560 02 Česká Třebová
tel.: 465 535 108
PÍ–CENTRUM
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa
Panská 1 370 01 České Budějovice
tel.: 604 522 789
BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa
Palackého n. 59/I, 380 01 Dačice,
tel.: 384 420 022
DIA–RACIO–BIO
Biopotraviny, diety, biokoření, vegetariánské speciality
Národní 48, 695 01 Hodonín,
tel.: 518 321 171, l. 28
BAZALKA
Prodejna – biopotraviny, zdravá výživa,
polotovary, jídelna – pizza, celozrnné
koláče
Tomkova 144 a Bazalka ve dvorku,
500 02 Hradec Králové,
tel.: 495 512 296
PRODEJNA ZDRAVÍ
Biopotraviny, čaje, koncentráty, vitaminy, přírodní produkty, sportovní výživa,
dia bezlepkové zboží, včelí produkty
Husova 86, 565 01 Choceň,
tel.: 465 471 739
Natural PLUS
kompletní sortiment racio výživy, vegetar. občerstvení, biopotraviny, čaje
(byliny, aromaterapie)
Škrétova 2, 586 05 Jihlava
tel.: 567 321 344
ZDRAVÍČKO
Biopotraviny, racionální výživa makrobiotika, suché plody, celozrnné pečivo,
literatura, pí-centrum
Masarykovo nám. 37, 697 01 Kyjov
tel.: 518 610 076, 608 820 979
mail: [email protected]
PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. května, 789 71 Leština u Zábřeha
HERBA
bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta,
bylinná kosmetika
Dvořákova 4, 412 01 Litoměřice
tel.: 416 731 716
červenec
l
2004
PRODEJCI, POŠLETE FOTO SVÉ PRODEJNY DO TÉTO RUBRIKY
V Zdaravá výživa U Vlásenků
Biopotraviny, čaje, sušené ovoce, aromaterapie, koření, vitamíny aa potravinové doplňky, racionální výživa
Chebská 255, 353 01 Mariánské Lázně
tel.: 354 627 140
HARMONIE
Zdravá výživa, kozí bioprodukty, bylinné
čaje; literatura, relax. hudba, porad.
geopat. zón, přír. péče o tělo a domácnost, vykládací karty
Geletova 372, 293 01 Mladá Boleslav,
tel.: 326 327 045
JEČMÍNEK
Biopotraviny, makrobiotika, aromaterapie, bezlepková dieta, diavýrobky,
bylinné čaje, literatura, solné lampy
Ostružnická 13, 772 00 Olomouc
tel.: 585 228 727, [email protected]
ZDRAVÁ VÝŽIVA
Bio – zelenina, potraviny, makrobiotika
Karoliny Světlé 5, Olomouc
tel.: 585 428 801
PÍ–CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa
Mlýnská 2, 772 00 Olomouc
tel.: 585 234 657
BIO–FARM
Prodejna zdravé výživy, ovoce, zeleniny- bio
Jindřišská 1748, 530 02 Pardubice
tel.: 466 657 518
Pekařství LEŠTINA U ZÁBŘEHU
hořčice, kečup. Také bionápoje včetně
energetických, biovína a biopiva,
biokávu a čaj, biotěstoviny, gnocchi,
plněné taštičky, sendviče a palačinky.
Personál bistra připravuje z těchto biopotravin chutná teplá jídla přímo před
zákazníkem. V nabídce bistra je i donáška pokrmů do okolních firem a domácností.
Týnský dvůr 7, 110 00 Praha 1,
Tel.: 224 828 828, [email protected]
Na Pískách 65, Praha 6
COUNTRY LIFE
Největší výběr biopotravin v ČR, BIO
ovoce a zelenina, racionální výživa,
čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje,
balené i nebalené BIO sušené ovoce,
luštěniny, semena a ořechy.
Melantrichova 15 a Jungmanova 1,
Praha 1
ALBIO – informační centrum
PRO-BIO Liga spotřebitelů
snídaně, obědy, večeře, svačiny,
celozrnné pečivo, zákusky a dezerty bez
cukru, biopotraviny
prodejna s biopotravinami, biorestaurace, kvásková biopekárna, zelenina,
čerstvé biosedviče a sladkosti, biocatering, informační servis, přírodní kosmetika, kompletní sortiment biočajů,
kozí a kravské biosýry, čerstvá zelenina
a bioovoce i zelenina – Po–Pá 10–19,
třída Míru 64, 530 02 Pardubice
tel.: 466 655 444, www spalda.cz
Truhlářská 18–20, 110 00 Praha 1
tel.: 222 325 418, 605 292 802
ŠPALDA – restaurace a prodejna
NATURAL
prodejna a bufet racionální výživy,
polévky, bezmasá jídla, zeleninové saláty
Budovcova 105, 397 01 Písek
tel.: 382 213 435
MANDÍK
Biopotraviny, zdravá výživa
ČSA 40, 39111 Planá n. L.
tel.: 381 291 129
ROSA
Biopotraviny, zdravá výživa, čaje, byliny,
přírodní kosmetika, zdravotní obuv
Jiřího nám. 38, 290 01 Poděbrady,
tel.: 325 612 367
X ZDRAVÁVÝŽIVARACIONÁLNÍ
Biopotraviny, zdravá výživa. Začínáme,
nabídněte nám vhodný sortiment.
Komenského 146, 691 23 Pohořelice,
tel.: 723 790 662
BIOVITA BISTRO
První rychlé občerstvení v ČR. Bistro nabízí
výhradně potraviny v BIO kvalitě jak ke
konzumaci, tak i k prodeji mimo provozovnu. Firma prodává jedinečné biopotraviny z dovozu, které dosud na
českém trhu chyběly - biomarmelády,
PÍ–CENTRUM PRAMEN POZNÁNÍ
Pí–voda, biopotraviny (včetně rozvozu
po Praze), čaje, bylinky, kamínky, výrobky EPAM, aromaterapie a přírodní
kosmetika NOBILIS TILIA
Haštalská 1, Praha 1
Tel.: 732 519 876
BEZLEPKA
Bezlepková dieta, zdravá výživa
Poliklinika Soukalova ul., Praha 4,
tel.: 241 764 031
WELEDA
Vzorková prodejna bylinné kosmetiky
Weleda
Lidická 28, 150 00 Praha 5,
tel.: 257 315 888
ROZMARÝNA – biopotraviny
sortiment biopotravin Countrylife a
PRO-BIO, biokoření a čaje, kravské a
kozí výrobky, výrobky od českých
biofarmářů, online obchod s biopotravinami
Nádražní 17 (ve dvoře), Praha 5
tel.: 257 326 628, www.rozmaryna.cz
BIOPRODUCTS
V obou prodejnách velký výběr biopečiva, biosýrů, sójových výrobků, biotěstovin atd. a také biopotravin, které do-
sud v ČR chyběly, vč. sterilované
kukuřice, hrášku aj. zeleniny, kečupu,
žampionů, broskvových, meruňkových a
jahodových kompotů atd.; též ekologické
čisticí prostředky a přírodní kosmetika.
Na Bělidle 29, 150 00 Praha 5
Tel.: 608 230 905
MANDRAGORA
Léčivé byliny, racionální výživa, čaje,
sušené ovoce, vitaminy
Nádražní 21, 756 61 Rožnov p. R.
PRO-BIO vzorková prodejna
obilné výrobky, čaje, koření, sušené
ovoce, špaldové a pohankové polštářky
Lipová 40, Staré Město pod Sněž.,
www.pro–bio.cz, tel.: 583 239 549
RACIO
Potraviny pro vaše zdraví
Fügnerova 822, 390 01 Tábor,
tel.: 381 253 492
ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia
výrobky, vitaminy, čaje
Barcalova 143, 562 01 Ústí n. O.
tel.: 465 524 642
JAMBO
Prodejna zdravé výživy, biopotravin,
sušeného ovoce, čajů, makrobiotika
Vodní 849, 757 01 Val. Meziříčí
PÍ–CENTRUM ZÁBŘEH
Pí– voda, Pí– pivo Litovel, další Pí produkty, makrobiotika, léčba stravou, zdravá výživa, BIO potraviny, poradna
etikoterapie, Čínská medicína
Háječkova 4, 789 01, Zábřeh n. M.
tel.: 604 993 103
ZELENÁ LÉKÁRNA
biopotraviny, racionální výživa, vitaminy, byliny, čaje, aroma–terapie,
celozrnné pečivo
Prior, nám. T. G. Masaryka 6, Zlín
tel.: 577 222 771, 777 900 490
PRODEJNY V BIOMAPĚ
BIO se věnuje ekozemědělství, biopotravinám a jejich prodeji, čtenáře chce informovat o novinkách, receptech, zajímavostech ze světa zdravého životního
stylu, proto by nemělo chybět na pultech
prodejen se sortimentem bio a dalších
racionálních potravin – vychovává
spotřebitele. Prodejny, které objednají
alespoň 20 výtisků BIO, zařazujeme do
této BIOMAPY.
červenec
l
Měsíčník BIO vychází ve spolupráci s:
VYDAVATEL
A REDAKCE:
vh press,
Jungmannova 1403
500 02 Hradec
Králové
tel./fax: 495 538 969,
e-mail: [email protected]
IČO: 632 35 099
PRO–BIO ,
Nemocniční 53,
p.s. 116,
787 01 Šumperk
tel. 583 216 609,
fax 583 214 586
pro–bio@pro–bio.cz
www.pro–bio.cz
BIO ze všech koutů republiky
zamířilo do Albia
Praha-Dejvice .................2
Biovota market..................2
SLUNEČNÍ BRÁNA s.r.o.
Havlíčkův mlýn 944, 696 15 Čejkovice
Sazba a DTP:
vh press Hradec Králové
Tisk: Vltava-Labe-Press
Hradec Králové
ZDRAVÁ PŘÍRODA
ZDRAVÉ POTRAVINY
ZDRAVÝ ČLOVĚK
OBSAH
čer venec 2004
BIOPOTRAVINY
Šéfredaktorka:
PhDr. Miroslava Vohralíková
Registrováno: MK ČR E 11409
Rozšiřováno prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin
a předplatného po celé ČR.
Distribuce na Slovensku:
Mediaprint-Kapa Pressegrosso,
a.s., Vainorská137, P.O.BOX 183,
830 00 Bratislava,
tel. 02/444 588 16, 444 427 73,
444 588 16, fax: 02/444 588 19,
email:
[email protected]
Cena: 12 Kč /19 Sk (individuální
předplatitelé + 3,– na poštovné)
Toto číslo vyšlo v červenci 2004
Redakční rada:
Ing. Jiří Urban
Mgr. Tom Václavík
Ing. Jarmila Chladová,
Ing. Josef Škeřík
Ing. Radomil Hradil
Autorský kolektiv:
Ing. Markéta Doubravská,
Ing. Petr Dostálek,
Waltraud Gregorová,
Hana Zemanová a další
Příspěvky, dotazy, náměty
zasílejte na adresu redakce.
Časopis může vycházet díky laskavé
podpoře a spolupráci se svazem PROBIO Šumperk, obchodní společností
PRO-BIO Staré Město pod Sněžníkem
a Sluneční bránou Čejkovice. Další
spolupracovníci, spoluautoři a
sponzoři z řad organizací i jednotlivců jsou srdečně vítáni.
Ročník 8 m číslo 7
SERVIS
2004
tel.: 518 362 687, fax: 518 362 644
Supermarkety nemusíme prosit,
musíme s nimi jednat! ........3
EKOLOGIE
Nad biosvětem hrozí GMO
mračna ...........................4
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
V Permalotu peče „divočák“ .5
Oslava komunity................5
Úvahy o ekologickém zemědělství ...........................9+15
Lipová 40, 788 32 Staré Město pod Sněžníkem
tel./fax: 583 239 549
ZDRAVÍ–PORADNA
Podmínky inzerce v BIO
Kohoutek luční, Hořící láska .6
Jak naučíme děti zdravě jíst II Tepelně upravené ovoce ......8
Inzercí v BIO oslovíte poučené čtenáře, pro něž ekologie, biopotraviny a trvale udžitelný život
nejsou prázdné pojmy. Využijte této příležitosti k informování veřejnosti a získání zákazníků.
BIO je k dispozici i na mnoha významných ekologických výstavách.
Plošná inzerce
A
1x -10 000 Kč
3x - 9 000 Kč
6x - 8 000 Kč
12x - 6 000 Kč
A
B
C
D
–
–
–
–
Základní sazba 21 Kč/cm2 + 22% DPH
B
C
1x - 5 000 Kč
3x - 4 500 Kč
1x – 2 500 Kč
3x - 2 250 Kč
6x - 2 000 Kč
12x - 1 500 Kč
6x - 4 000 Kč
12x - 3 000 Kč
C1
1x - 1 250 Kč
3x - 1 125 Kč
6x - 1 000 Kč
12x - 750 Kč
Poradna W. Gregorové ........6
RECEPTÁŘ
Brokolice? - Ještě více! .......7
Kalendář akcí ...................7
BIODIVERZITA
Od opia k makovým
buchtám II..................11-13
BIOZAHRADA
D
190 mm x 260 mm
190 mm x 134 mm, B1 – 93 mm x 260 mm
93 mm x 134 mm, C1 – 66 mm x 190 mm
93 mm x 66 mm
Reklamní článek jen 30 % ceny plošné inzerce.
Plnobarevný inzerát + 25 %, k cenám se připočítává 19 % DPH.
Grafické zpracování (logo, foto apod.) zdarma. Platba fakturou po otištění,
při ceně nad 4 000 Kč předem. PRODEJNY zveřejněny v Biomapě při odběru
min. 20 ks BIO měsíčně, členské prodejny PRO-BIO při 15 výtiscích.
Biozahrada v květnu ...........5
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Jak se žije na českých ekofarmách – Ekozelináři - ohrožený
druh mezi ekol. zemědělci ..10
PRO–BIO INFORMUJE
Podmínky soukromé inzerce
Mezinárodní spotřebitelská
přehlídka biovín Pavlov......14
Celostátní Biodožínky Bělá ..14
Vychutnejte letní dresinky v
biokvalitě.......................16
BIOKNIHOVNA .............17
Do tří řádků strojopisu (180 úhozů) 50 Kč. Text inzerátu pošlete do redakce poštou
nebo e-mailem, zatelefonujte. Inzerát typu PRODÁM, KOUPÍM, VÝMĚNA, SEZNÁMENÍ bude zveřejněn v nejbližším čísle časopisu.
ADRESÁŘ BIOPRODEJEN,
SERVIS, INZERCE 18–20
Objednávky pro příští číslo zašlete vždy do 10. v měsíci na adresu:
BIO, vydavatelství vh press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec
Králové, tel./fax: 495 538 969, e-mail: [email protected]
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO na rok 2004
BIO – měsíčníku pro trvale udržitelný život
Jméno a příjmení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ulice: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
PSČ a místo: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výtisků/měsíčně ................od měsíce.............Elektronicky v pdf
DIČ*:......................................... IČ*:.................................*) jen pro firmy
výtisků/měs. . . . . . . . . . . Kč/výt . . . . . . 8-12/2004
1 . . . . . . . . . .12,– (+ 3,– na pošt) . . = 75 Kč
2–4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . po 13 Kč za výt.
5 (+1 zdarma) . . . . . .12,– . . . .(rok) 700 Kč
7–19 . . . . . . . . . . . .10,–
20–49 . . . . . . . . . . . .8,–
a zveřejnění v Biomapě
Časopis elektronicky 12 Kč/měsíc, celoroční předplatné jen 160 Kč
Žádám o starší čísla (po 5 Kč/výt.) BIO – rok
podpis: ..................................
2000:.......................2001:............................ 2002: .......................... 2003.............................
Koupím česká biosemena
na lisování
S bodlák S konopí S lískové ořechy
S lněné semeno S mandle S mák S
brukev řepka S vlašské ořechy S
jadérka z hroznů
Vše od 3 do 10 tisíc kg
Green marketing, tel: 541 263 456,
[email protected]
Produkty z kontrolovaného ekologického zemědělství
Tee–já–vu – ledové čaje
W Poznej, co ti dělá dobře W
Zázvor–citron 6 Dobrá nálada
6 Energie 6 Sluneční záře
šš
bez cukru a sladidel, bez CO2,
bez barviv a aromatických přísad,
bez konzervačních látek,
pouze pasterizováno
Sluneční brána s. r. o.
Havlíčkův mlýn 944, 696 15 Čejkovice
fax: 518 362 644, tel.: 518 362 687
[email protected],
www.slunecnibrana.cz