Inspirace Informační vzdělávání: Křižovatky z

Komentáře

Transkript

Inspirace Informační vzdělávání: Křižovatky z
ní í:
y
ač ván ace
r
i
á
atk
orm ěl sp
z
ov
ž
Inf zd In
i
v
Kř
Lenka Pavlíková, Kateřina Rovná, Pavla Macháčková
1
Informační vzdělávání:
Inspirace z Křižovatky
Autorky:
2
Bc. Kateřina Rovná
Bc. Lenka Pavlíková
Bc. Pavla Macháčková, Dis.
3
Grafické zpracování: Ing. Martin Ondra
Vydal:
4
Kabinet informačních studií a knihovnictví
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
5
602 00 Brno
Texty podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora - Nevyužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci 3.0 Česko
6
7
8
2
2013
1
Obsah
Přes překážky k informačnímu vzdělávání.................................................. 4
„Co si představujete pod pojmem informační vzdělávání?“............................................4
Sebevzdělávání je základ................................................................................. 5
2
Konzultace s odborníky................................................................................................................5
Účast na odborných akcích.........................................................................................................6
Lekce, pozorování a testování....................................................................................................7
Výzkum.................................................................................................................9
Seznámení s metodami...................................................................................10
3
I.N.S.E.R.T. ........................................................................................................................................10
V-CH-D..............................................................................................................................................10
Myšlenková mapa ..........................................................................................................................11
Pětilístek ...........................................................................................................................................11
Volné psaní...................................................................................................................................... 12
Čtení s předvídáním..................................................................................................................... 12
Brainstorming................................................................................................................................. 12
Kimovy hry.......................................................................................................................................13
4
Lekce pro inspiraci............................................................................................ 14
5
6
Jak by tedy měla lekce v modelu E-U-R vypadat?............................................................ 14
Čtenářská gramotnost s paní Láryfáry................................................................................. 15
Les.......................................................................................................................................................17
Bajky.................................................................................................................................................20
Vánoce............................................................................................................................................. 23
Kraje ČR.......................................................................................................................................... 26
Referát............................................................................................................................................. 29
Ekologie..............................................................................................................................................31
Tvorba poznámek - téma geocaching.................................................................................. 34
Až si budete připravovat vlastní lekci.......................................................... 36
Chcete vědět víc?............................................................................................ 38
Medailonky.......................................................................................................... 41
7
8
3
1
Přes překážky k informačnímu vzdělávání
Přes překážky, bez počátečních znalostí o informačním vzdělávání, bez
zkušeností s dětským uživatelem, až k lekcím informačního vzdělávání,
které jsou postaveny na samostatné práci uživatelů a na metodách
kritického myšlení.
.…aneb Nebát se a vzdělávat (se)!...
„Co si představujete pod pojmem informační vzdělávání (IV)?“
Otázka, která nás provázela po celou dobu naší cesty za lekcemi IV v knihovně
Na Křižovatce.
Proto se hlavním cílem projektu, který vznikl v rámci studia Informačních
studií a knihovnictví při Masarykově univerzitě, stala především snaha sjednotit
směr v informačním vzdělávání pro základní školy, a představit tak možné
změny v této tradiční službě, kterou knihovny poskytují. Lekce IV si každá
knihovna většinou vytváří sama a podle svého. Bohužel mnohdy je vzdělávání
zaměňováno za besedy či pouhý frontální výklad knihovníka o autorech, ačkoliv
dnešní definice IV hovoří o mnohem rozsáhlejších oblastech.
Začátky nebývají vždy jednoduché a ani nám se nezačínalo s projektem snadno.
Během jednoho víkendu jsme sestavili tým, a vzápětí jsme již plánovali celý
průběh projektu, jeho cíle a závěrečné metriky, aniž bychom sami o informačním
vzdělávání nebo jeho stavu v českých knihovnách něco věděli. První kroky tedy
musely rozhodně vést přes naše vlastní vzdělávání v této oblasti. Hodně jsme
toho přečetli a hodně jsme se ptali. Za cenné odpovědi děkujeme především
Lence Navrátilové z knihovny v Poličce, díky ní pro nás byla tato cesta mnohem
jednodušší. Účastnili jsme se také pracovních setkání sekce IVU SDRUK,
workshopů informačního vzdělávání v Prachaticích či Národního semináře
IV, a mnoho inspirace přinesly i návštěvy lekcí uskutečněných v různých
knihovnách po celé ČR.
Od dubna do června jsme zrealizovali 20 lekcí informačního vzdělávání
zaměřených na rozvoj informační a čtenářské gramotnosti. Celkem 8 témat
lekcí jsme přizpůsobili potřebám žáků podle typu školy a jednotlivých tříd.
Dobrým partnerem nám byly spolupracující brněnské školy - Základní škola
na Křídlovické a Praktická a základní škola na Vídeňské - a jejich ochotné
a vstřícné učitelky.
Prostřednictvím této publikace bychom vám chtěli předat své zkušenosti se
začátky IV v knihovně a zároveň na konkrétních příkladech praxe ukázat,
jak by takové informační vzdělávání mohlo vypadat, aby uspokojilo potřeby
dnešních dětských uživatelů, a poskytnout alespoň malou oporu těm, kteří
s informačním vzděláváním teprve začínají.
4
Sebevzdělávání je základ
2
Tato kapitola byla pro nás z celého projektu nejdůležitější, vlastnímu vzdělávání
jsme věnovali čas po celý rok, i v době, kdy už jsme vytvářeli lekce pro naše
školy. Vždy to byla příležitost zjistit něco užitečného, vyzkoušet nové prvky
v lekci a celkově se inspirovat.
Pro ty z vás, kteří se IV teprve začínají věnovat, by tato část měla být největší
inspirací do začátků. Stejně tak si z ní však mohou odnést tip i zkušení
knihovníci, kteří již IV provozují. Na aktualizaci znalostí a dovedností je vždy
vhodná doba a informační vzdělávání v žádném případě není uzavřené téma,
které by se člověk prostě naučil a pak ho jen předával dál. Naopak s rozvojem
technologií a celkově dnešních možností je stále co zlepšovat a co nového do
lekcí zahrnovat.
Konzultace s odborníky
Mgr. Jan Zikuška
Jan působí na KISKu a má na triku projekty jako CEINVE (Centrum
informačního vzdělávání na MU), NAKLIV (Národní klastr informačního
vzdělávání) či předměty Informační vzdělávání, Kreativní práce s informacemi
nebo populární Kurz práce s informacemi. V roce 2013 také společně
s PhDr. Ivou Zadražilovou organizoval již třetí ročník Národního semináře
informačního vzdělávání.
Byl pro nás klíčovou osobností, celý rok projekt mentoroval, a průběžně nám
předával užitečné informace, tipy, kontakty i pozvánky na důležité akce.
Mgr. Lenka Navrátilová
Lenka pracuje v Městské knihovně v Poličce, kde vede lekce IV pro základní
a střední školy i pro učiliště. Aktivně se snaží o prosazování nových přístupů
v informačním vzdělávání v knihovnách. Po všech našich setkáních, ať už při
soukromých konzultacích nebo na různých seminářích, v ní vidíme ‘guru’ IV,
který by ani u vašich začátků neměl chybět.
Pro začátek si můžete přečíst články1, které napsala, a inspirovat se můžete i její
diplomovou prací představující koncepci informačního vzdělávání městské
knihovny, jejíž součástí jsou také zpracované ukázkové lekce.
Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 1. část, Obsah a cíle IV. Čtenář. 2012,
64(12), s. 430-432. ISSN 0011-2321.
Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 2. část, Atraktivní lekce?!. Čtenář. 2013, 65(1),
s. 7-8. ISSN 0011-2321.
Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 3. část, Osnova a průběh lekce. Čtenář. 2013,
65(2), s. 55-57. ISSN 0011-2321.
Navrátilová, Lenka. Informační vzdělávání. 4. část, Ukázky lekcí. Čtenář. 2013, 65(3), s.
97-99. ISSN 0011-2321.
1
5
První setkání s Lenkou na KISKu (říjen 2012)
Parádní, přínosné, vzdělávací, inspirující, ale především motivující čtyřhodinové
setkání s informačním vzděláváním, které naštěstí nebylo poslední. Poprvé jsme se
setkali s metodickými listy MKM. Dostali jsme doporučení na knihovny vhodné
pro pozorování lekcí. Dále nám Lenka vysvětlila základy informačního vzdělávání
– pojmy, jednotlivé gramotnosti, třífázový vzdělávací model E-U-R, rámec lekcí.
A také nám poskytla pár tipů, jak oslovit a získat přízeň spolupracujících škol.
2
Workshop s Lenkou v knihovně v Poličce (únor 2013)
Setkání, které nás posunulo o pořádný kus dál. Pod Lenčiným dozorem jsme
si ujasnili cíle, tedy to, co si mají žáci z každé lekce odnést. Rozpracovali
jsme osnovu lekcí s časovou dotací jednotlivých fází, s metodami a způsoby
získávání zpětné vazby. Dozvěděli jsme se, že z dobré lekce by si žák neměl
odnést jen nově získané informace a dovednosti, ale měl by se utvrdit také ve
svých postojích – umět si stanovit priority, argumentovat, obhájit své názory,
nebát se hodnotit sebe sama, rozvíjet se a sebevzdělávat. Vyzkoušeli jsme si lekci
Jak na referát, kterou pro školy realizují v poličské knihovně. Cílem této
lekce není samotná tvorba referátu, ale cesta k tomu, jak jej udělat kvalitně
a s pocitem dobře odvedené práce (lekce je uvedena mezi vzorovými v této
příručce).
Účast na odborných akcích
Pracovní víkend s IVU SDRUK, Polička (listopad 2012)
Na pracovní setkání sekce Informačního Vzdělávání Uživatelů při SDRUKu
jsme se jeli inspirovat, ptát se, ale především se podívat, jak pracuje jiný tým,
který se zabývá informačním vzděláváním.2 Tady jsme ještě tak úplně nevěděli,
že sestavit příručku lekcí informačního vzdělávání opravdu není žádná legrace.
Opět milé setkání s Lenkou Navrátilovou a také s Veronikou Peslerovou.
Spolupráci jsme zde navázali s Helenou Seluckou, která nás posléze vzala na
pozorování lekcí do Knihovny Jiřího Mahena. Knihovna připravuje lekce jak
pro klasické základní školy, tak pro školy, které se věnují žákům se specifickými
poruchami učení. Navštívili jsme tak například i lekce pro Základní školu pro
tělesně postižené na Kociánce.
Infokon (listopad 2012)
Na konferenci Infokon, která je určena studentům, vyučujícím, odborníkům
a příznivcům informační vědy a knihovnictví, jsme vystoupili s příspěvkem
o tom, co všechno chceme za rok v knihovně Na Křižovatce stihnout, zároveň
jsme nastínili spolupráci knihovny se ZŠ na informačním vzdělávání. Také na této
akci jsme získali kontakt na další knihovny pro případnou spolupráci.
NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Sekce IVU pracovala tentokráte v Poličce. Duha [online]. 2012,
26(4) [cit. 2013-08-15]. ISSN 1804-4255.
Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/sekce-ivu-pracovala-tentokrate-v-policce
2
6
Seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách,
Prachatice (duben 2013)
Tento celostátní seminář byl zaměřen prakticky; mohli jsme se přihlašovat na
jednotlivé workshopy, na kterých byly prezentovány ukázky lekcí.3 Nechali jsme
se inspirovat nápady Míly Lince na lekci o bajkách, vystoupila zde Veronika
Peslerová s kritickým myšlením pro nejmenší, Dáša Chytková školila použití
myšlenkových map a na výběr bylo i mnoho dalších workshopů.
2
V našem vlastním workshopu Lenka na začátku popsala knihovnu Na
Křižovatce a zmínila výsledky výzkumu zaměřeného na pozorování lekcí v
knihovnách. Katka popsala, jak jsme s informačním vzděláváním začínali, jak
jsme navazovali spolupráci se školou, jakým způsobem jsme vybírali témata a
jak vypadá osnova našich lekcí. Pavla si s účastníky vyzkoušela metody vhodné
pro jednotlivé fáze vzdělávacího modelu E-U-R.
Národní seminář informačního vzdělávání III., Kouty (červen 2013)
Třídenní akce spojující prvky konference a workshopů. Jak už název napovídá,
je zaměřená na problematiku informačního vzdělávání v knihovnách a jejím
cílem je nejen vzdělávat, ale také propojit zájemce o IV. Program a náplň je
možné vidět na adrese naser.knihovna.cz/program/, další ročníky se chystají.
Lekce, pozorování a testování
Inspirace z jiných knihoven (listopad 2012-duben 2013)
V listopadu jsme začali navštěvovat a pozorovat lekce v nejrůznějších typech
knihoven po celé České republice. Jako první jsme viděli lekce Knihovny
Jiřího Mahena v Brně, během dalších měsíců následovala návštěva knihovny
v Prostějově, Zlíně, Břeclavi, Havlíčkově Brodě a ve Vyškově. Na těchto
pozorovacích návštěvách jsme si uvědomili, co na děti působí dobře, jak s nimi
knihovnice komunikují, u čeho naopak začínají zlobit; jací jsou pedagogové, co
si o lekcích myslí oni a jak se s nimi jde domlouvat.
Testovací lekce IV v Městské knihovně v Oslavanech (prosinec 2012)
Metody kritického myšlení a lekce postavené na třífázovém vzdělávacím modelu
E-U-R pro nás byly novinkou. První lekci jsme si zkusili v knihovně nepolíbené
informačním vzděláváním. Kvalitně navázaná spolupráce oslavanské knihovny
a základní školy usnadnila domlouvání termínu lekce. Do karet nám hrálo i to,
že Katka v této knihovně pracovala a testovací třídu znala. Nebylo to špatné, ale
bylo co zlepšovat - problém se vyskytl například u vysvětlováni metod, které se
jevilo jako příliš složité.
Seminář Informační vzdělávání uživatelů ve veřejných knihovnách 2013. In: Sdružení
knihoven ČR [online]. 2013 [cit. 2013-08-15]. Dostupné z: http://www.facebook.com/l.
php?u=http%3A%2F%2Fwww.sdruk.cz%2Fsdruk%2Fodborne-sekce%2Fsekce-pro-informacnivzdelavani-uzivatelu%2Fclanek%2Fseminar-informacni-vzdelavani-uzivatelu-ve-verejnychknihovnach-2013%2F&h=EAQFIX9vO
3
7
Lekce pro Základní a praktickou školu Vídeňská (duben-červen 2012)
Katka začala s realizací lekcí. Cílová skupina byla jedním velkým překvapením,
žáci praktické školy vyžadují speciální přístup, protože ve třídách jsou žáci se
schizofrenií, mentálním či sociálním handicapem a práce s nimi je obtížná.
V této době se uskutečnily celkem čtyři navazující lekce s třídou 7. B. Vzájemná
komunikace se postupně zlepšovala a i přínos lekcí byl pozorovatelný - žákům
na začátku dělalo problém samostatně vytvořit ucelený text, ale v závěrečné lekci
již zvládli metodu klíčových slov a dokázali tak sami vymyslet i krátký příběh.
2
8
Lekce pro Základní školu Křídlovická (květen-červen 2012)
Pavla během těchto měsíců zrealizovala lekce pro školu na Křídlovické.
Dokončili jsme lekce pro všechny třídy Základní a praktické školy na Vídeňské.
V realizaci lekcí chceme pokračovat i v dalším školním roce. Baví nás to a je zde
velký prostor pro náš rozvoj.
Výzkum
Výzkum nám posloužil především jako podklad pro vlastní vzdělání a také pro
lepší přehled o stavu IV v našich knihovnách. Během čtyř měsíců jsme navštívili
6 knihoven, které nás zaujaly svou nabídkou, případně nám byly doporučeny.
S knihovnami jsme se domluvili na účasti na jedné nebo i více lekcích, kde
jsme potichoučku sledovali dění, následně jsme si popovídali s knihovnicí,
jaké má s vedením svých lekcí sama zkušenosti, a nakonec jsme se ještě nechali
ohromit prohlídkou celé knihovny.
3
Protože jsme si vybírali pouze ty knihovny, které již nějakou dobu IV realzují
(abychom se mohli přiučit), tak i knihovnice lektorky byly vždy již zkušené
ve vytváření lekcí, měly dlouholeté zkušenosti s dětským čtenářem a také
navázanou spolupráci se školami.
Už při samotných návštěvách nám bylo jasné, že nejdůležitější ze všeho je
pravidelná dlouhodobá účast žáků, která má pak kladný vliv na jejich znalosti
i informační gramotnost, a také na utváření pevnějšího vztahu ke knihovně již
od dětství. Zároveň pravidelné lekce s jednou třídou otevírají více možností pro
rozvoj metod samostatného a kritického myšlení, měření pokroku a dosažených
výsledků s touto třídou, na rozdíl od nárazové práce s různými třídami, které
nechodí pravidelně, a chybí tak možnost navazovat na předchozí znalosti.
Ačkoliv si knihovny často tuto skutečnost uvědomují, tvrdí, že s ní nemohou
nic udělat, protože to závisí na škole.
U většiny lekcí nás nejvíce trápilo, že knihovnice žáky nenechávají pracovat
samostatně, nedávají jim prostor pro vlastní rozvoj, učení, hledání, diskutování,
vlastní organizaci či aby si předávali znalosti mezi sebou. Téměř vždy se jednalo
hlavně o výklad knihovníka, více či méně prokládaný krátkými úkoly či
doplňujícími otázkami. Přitom existují různé pedagogické metody (i portály
s celými lekcemi), které podporují právě samostatnou práci žáků, při které
knihovník figuruje spíše jako průvodce lekcí než jako učitel.
TIP: Zapomeňte na celou školu, naopak zkuste soustředit energii pouze na
jednu třídu (ideálně na prvním stupni, kde je více času) podle zájmu pedagoga,
kde budete vaše lekce navazovat a rozvíjet. Pokud škola uvidí pokroky či
rozdíly u této třídy (případně dostává kladné reference od pedagoga), pak
sama bude chtít spolupráci více rozvíjet. V každém případě uvidíte rozdíl vy
jako lektoři a navíc je to zábavnější, než stále dokola opakovat představení
knihovny pro děti, které do ní zavítají jednou za rok. Nebo jenom jednou.
9
Seznámení s metodami
Následující pedagogické metody patří k metodám kritického myšlení. Protože
jsou použity v následujících ukázkových lekcích, považujeme za vhodné vás
s nimi nejdříve seznámit.
I.N.S.E.R.T.
• metoda pro tvorbu poznámek a pro porozumění psanému textu, vhodná
také k učení z textu
• při používání značek je čtenář nucen více vnímat text a přemýšlet nad ním,
značky navíc mohou pomáhat i k lepší orientaci v textu
• metodu lze používat pro osobní potřebu při čtení či učení se, ale také
skupinově ve třídě k diskuzi o zadaném textu
4
Postup:
1) Čtenář si v textu tvoří značky, které text člení na souhlas () - rozpor (-) nová informace (+) - neporozumění (?).
2) Po dokončení vypíše označená místa do tabulky (a může o nich diskutovat
nebo si je dohledávat z jiných zdrojů):
-
+
?
V-CH-D
• jedná se o metodu, která se prolíná celou lekcí, od evokace až po reflexi
• žáci vyplňují tabulku o třech sloupcích:
VÍM - CHCI VĚDĚT -DOZVĚDĚL JSEM SE
Postup:
1) sloupec VÍM patří do evokace, žák si vybavuje vše, co k danému tématu ví
a zapisuje do kolonky
2) sloupec CHCI VĚDĚT se nejlépe tvoří ve dvojích až trojicích, kdy po
konzultaci prvního sloupce napadají jednotlivé žáky další otázky, které by
k tématu chtěli vědět
- metodu může dělat i každý zcela samostatně, je to však těžší varianta, protože
žák potom musí o to více kriticky přemýšlet o problému a pokládat si zvídavé
otázky
3) sloupec DOZVĚDĚL JSEM SE použijeme až na konci lekce jako reflexi
a uzavření, žáci si do posledního sloupce zapíší důležité informace, které se
během lekce dozvěděli
10
Myšlenková mapa
• velmi oblíbená metoda pro plánování, tvorbu poznámek, rozvoj fantazie
a asociačního myšlení
• mapa může být zcela nesmyslná pouze na základě asociací tvůrce, skvěle se
ale hodí i pro plánování (úkoly, projekty, prezentace,...)
• myšlenkové mapy se mohou stát také krásnými výtvarnými díly
Postup:
Začneme názvem (slovem) uprostřed a z něj vycházejí další větve kolem do
podtémat, která se ještě dále větví.
4
Obr. - Myšlenková mapa
Pětilístek
• jednoduchá metoda, při které žáci tvoří pětiřádkovou “básničku”
• ve fázi evokace lze použít pro shrnutí dosavadních znalostí k tématu pro
lektora, případně jako naladění žáků pro rozvíjející se téma
• ve fázi reflexe může posloužit jako shrnutí právě probraných znalostí či jako
krátká zpětná vazba
Postup:
Lektor zadá první podstatné jméno, zbytek k zadanému slovu již vymýšlí žáci
dle následujícího schématu: 1 podstatné jméno - 2 přídavná jména - 3 slovesa
- věta o čtyřech slovech - 1 shrnující synonymum.
téma
zajímavé vtahující
povídat dozvídat vytvářet
žáci ukazují vlastní přehled
jednoduchost
4
Kde hledat inspiraci pro myšlenkové mapy. In: Myšlenkové mapy [online]. 2011
[cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.myslenkove-mapy.cz/galerie-map/kdehledat-inspiraci-pro-myslenkove-mapy/
11
Volné psaní
• metoda volného psaní slouží k uvolnění, k překonání bloku ze psaní
a “prázdné hlavy”
Postup:
Určíme téma a čas, který je třeba přesně dodržet (např. 5 minut) a po ten
čas všichni píší, je důležité dodržet, aby ho nepřekročili a nepsali ani kratší
dobu. V textu nejde o obsah a žáci své výtvory dál neprezentují (pokud sami
nechtějí), což je třeba říci předem.
Čtení s předvídáním
• podpora čtenářství, zájem o text, napětí, zvědavost
• porozumění textu (shrnutí, co se stalo), rozvoj fantazie (jak se příběh asi
vyvine dál?)
4
Postup:
Nejtěžší na této metodě je výběr textu. Ideální je text s příběhem, náročný
přiměřeně publiku. Text si několikrát přečteme, vybereme a označíme si
zajímavé pasáže, v těch poté dáváme žákům otázky a úkoly (na zopakování,
shrnutí, co se bude dít dál, kdo je..., jaký má vztah k..., co se stalo..., proč...).
Čtení má obvykle tři hlavní fáze, kde se delší dobu rozebírá, co se právě stalo
a proč, co bude následovat. Pro menší děti jsou však zábavnější jednoduché
otázky v průběhu celého čtení (př.: Anička jela do školy MHD. --> Co je
MHD? Jaké ještě znáte dopravní prostředky? ...a čteme dál.).
Brainstorming
• vhodný pro sběr nových nápadů nebo shrnutí dosavadních znalostí skupinou
žáků
• podporuje asociační myšlení
Postup:
Zvolíme jednu otázku.
1. fáze: vymýšlení nápadů: jeden zapisovatel zapisuje všechny nápady, jak
jsou navrženy, aniž by je přeformuloval. Nikdo nápady v žádném případě
nehodnotí.
Tip: mluví se postupně, ne všichni najednou.
2. fáze: hodnocení nápadů - zde teprve může docházet k vysvětlování,
hodnocení, hlasování.
Pozor! na hodnocení či jakékoliv komentáře během první fáze, ať už ze strany
moderátora/zapisovatele, či žáků - je důležité, aby mluvil pokud možno každý
a beze strachu.
12
Kimovy hry
• původně je to hra spojená s procvičováním paměti, ale hodí se i na evokaci
s tematicky zaměřenými předměty či obrázky, které naladí žáky na hlavní
téma lekce
Postup:
Připravíme si několik předmětů (nebo obrázkových kartiček) k tématu, které
žákům ukážeme na pár sekund a zase je skryjeme, žáci potom vyjmenují co
nejvíce předmětů si pamatují.
V jiné variantě můžeme jeden předmět odebrat a žáci hledají, co chybí.
4
13
Lekce pro inspiraci
Veškeré lekce, které zde pro vaši inspiraci předkládáme, jsme tvořili ve
třífázovém modelu Evokace - Uvědomění a spojení s dosavadními znalostmi
- Reflexe (E-U-R).
Tento model je vhodný nejen pro přijetí, uspořádání a zapamatování si nových
informací nebo složitých témat, ale také pro samotnou tvorbu lekce, kdy si sami
snáze ujasníme její průběh a ověříme návaznost.
Jak by tedy měla lekce v modelu E-U-R vypadat?
1. fáze: Evokace - ve fázi evokace bychom měli plynule a nenásilně přejít do
tématu, měli bychom si uvědomit, co již o tématu víme, co se nám vybaví.
Můžeme se otevřít fantazii a vymýšlet nové hypotézy. Je to krátká a lehká fáze,
kde se hodí metody, jako je brainstorming, pětilístek, myšlenková mapa, volné
psaní, Kimovy hry a podobně.
5
2. fáze: Uvědomění - hlavní a nejdelší fáze, ve které jde o příjem informací a jejich
uspořádání do souvislostí. Nejde tedy o to, aby žáci poslouchali přednášku,
kterou si prostě nějak zapamatují (nebo spíš ne). Důležité naopak je, aby si
uvědomili co nejvíce možných souvislostí, dosavadních znalostí, rozpory, které
se vyskytly s novou informací, nebo naopak co známého jim nová informace
potvrdila. Jinak řečeno v této fázi po nich žádáme, aby kriticky přemýšleli,
pokládali si správné otázky, argumentovali a dokázali podložit a obhájit své
názory. V praxi to znamená, že by si sami žáci měli hledat zdroje, pokládat mezi
sebou otázky, bádat nad nimi, hledat správné odpovědi a prezentovat je, a lektor
je v této činnosti spíše moderátorem, který je k dispozici, dokáže poradit či
navést správným směrem, ale nevykládá žákům celou látku, aniž by se nad ní
oni sami museli zamyslet.
3. fáze: Reflexe - Reflexe je takové shrnutí všeho podstatného, které by mělo
celou lekci uzavřít. Jde však nejen o shrnutí nových poznatků a podstatnějších
informací, ale také je vhodné zařadit otázky, kde a jak lze nové informace využít
a jak s nimi dále pracovat. Žáci mají často tendenci se ptát, k čemu je hodina
toho či onoho, protože informace v tu chvíli považují za zbytečné, proto je
obzláště dobré na toto při reflexi myslet. Odpovědi jim však nepodsouvá lektor,
ale opět by na ně měli přijít sami.
Na úplný závěr lekce potom vždy doporučujeme zařadit zpětnou vazbu.
Zpětná vazba někdy může být obsažena již v samotné reflexi. Také však můžeme
využít kratších orientačních aktivit (např. jen pomocí smajlíků) nebo naopak
pro starší žáky i dotazníků, které by nám měly poskytnout ucelený přehled.
TIP: Lekce by optimálně měly vycházet na 90 minut. U speciálních tříd potom
nezkracujeme čas, ale snižujeme náročnost lekce..
14
Cílová skupina:
Čtenářská gramotnost
s paní Láryfáry
1. - 3. třída ZŠ
Časová dotace:
90 min
Anotace
Lekce rozvíjí čtenářskou gramotnost u žáků nejnižších tříd. Žáci vymyslí
příběh a předpovídají, jak se bude příběh dále rozvíjet, snaží se argumentovat
a prezentují si své výsledky.
Cíl lekce
• Rozvoj čtenářské gramotnosti
• Práce v týmu
• Prezentační dovednosti
Materiály
•
•
•
•
5
Text příběhu Léčení čurbesajdy z knihy Paní Láryfáry
Tabulky předpovědí (v případě starších žáků)
Obrázky pro všechny z knihy Jasný případ?!
Papíry, psací potřeby
Osnova
•
•
•
•
Úvodní aktivita – seřazení podle měsíce narození
Evokace – klíčová slova
Uvědomění si – čtení s předvídáním
Reflexe – diskuze
Knihy vhodné pro lekci
• MACDONALD, Betty. Paní Láryfáry. Vyd. v tomto souboru 2. Praha: Lika
klub, 2001. ISBN 80-86069-18-4.
• OBRIST, Jürg. Jasný případ?!: 40 kriminálních minipříběhů k řešení. Praha:
Thovt, c2006. ISBN 80-86969-15-0.
• KROLUPPEROVÁ, Daniela. Josífkův pekelný týden. V Praze: Albatros,
2010. Druhé čtení. ISBN 978-80-00-02616-9. - alternativní příběh pro lekci
o domácích povinnostech, dětských přáních a záhadně se měnících rodičích
Průběh lekce
Úvodní aktivita - 10 minut
Jako úvodní aktivitu zvolíme něco pohybového, neboť po zbytek lekce se bude
jen sedět. Žáci mají za úkol seřadit se podle měsíce narození bez mluvení.
Následně se všichni představí a řeknou, jaká je jejich oblíbená hračka.
Evokace - 15 minut
Ve fázi evokace je v této lekci vhodnou technikou metoda klíčových slov.
Žáci dostanou 4-6 slov, která musí zasadit do vlastního příběhu. Podle věku
15
a schopností dětí je možné slova napsat na tabuli, nadiktovat či připravit
obrázky. Děti tvoří příběh samostatně nebo ve skupinkách, zapisují si ho nebo
jen vymýšlí. Poté příběh vyprávějí ostatním. Vhodná slova k danému příběhu
jsou: hračky, postel, cirkus, uklízení.
Uvědomění - 60 minut
V hlavní části lekce je pozornost věnována
připravenému příběhu, se kterým pracujeme
metodou čtení s předvídáním. Starší žáci
dostanou tabulku, kterou v průběhu vyplňují
ve stanoveném čase a text rozdělený na
jednotlivé části tak, aby viděli pouze aktuální
část. Čtení probíhá postupně po částech, po
každé z nich se na nějakou dobu zastavíme
a pokládáme otázky na právě přečtenou část
a na nápady na další pokračování. Žáci mají
vymýšlet, jak bude příběh pokračovat a své
nápady zapisují do tabulky. Tímto způsobem
projdeme celý příběh.
5
V případě mladších žáků, kteří ještě nezvládnou
čtení delších částí a samostatné psaní, čte lektor Obr. - Žáci musí v nepořádku
příběh nahlas a žáci odpovídají na otázky pouze najít důkaz, že muž na
slovně.
obrázku ukradl vzácného
Ve druhé části pracujeme s knihou Jasný papouška (krmení pro ptáky)
případ?! autora Jürga Obrista. Lektor přečte
krátký příběh a žáci hledají v obrázku odpověď.
Reflexe - 5 minut
V závěrečné fázi probíhá diskuze o lekci, žáci sdělují své dojmy o tom, co se
jim nejvíce líbilo, a rozvíjíme debatu o tom, zda si sami doma uklízí, pomáhají
s domácím úklidem, nebo zda za ně všechno dělá někdo jiný (maminka) a zda
je to tak správné. Lekce by ve svém průběhu a hlavně v závěrečné relfexi kromě
rozvoje čtenářské gramotnosti měla také vytvořit a upevnit postoj dětí vůči
domácímu úklidu či jiným povinnostem.
TIPY:
Pokud žáci tvoří příběh metodou klíčových slov ve skupince a mají problém
se domluvit, chtějte, aby každý řekl jednu větu.
Není nutné, aby svůj příběh prezentovali všichni žáci, ale pokud mají chuť,
nebráníme jim.
Při čtení s předvídáním pomáháme žákům kladením otázek, které je přimějí
zamyslet se a objevit nové souvislosti.
16
Cílová skupina:
2. - 4. třída ZŠ
Les
Časová dotace:
90 min
Anotace
Lekce je zaměřená na rozvíjení logického uvažování, žáci se také učí
obhajovat a zdůvodňovat své názory a procvičují si paměť. Lekce je jednoduše
přizpůsobitelná na jakékoliv téma.
Cíl lekce
• Rozvíjení čtenářské gramotnosti - hledání klíčových pojmů v textu
• Obhajoba názorů, argumentace
Materiály
•
•
•
•
Kartičky s různými obrázky, které do lesa patří/nepatří
Pracovní listy – Poznávání zvířat podle popisu a Mraveniště
Tužky a papíry
Tabule či flipchart
Osnova
5
•
•
•
•
Úvodní aktivita – volné psaní
Evokace – myšlenková mapa
Uvědomění si – hledání klíčových slov, Kimova hra, Mraveniště
Reflexe – hodnocení, diskuze pětilístek
Průběh lekce
1. Úvodní aktivita – 10 minut
Jako úvodní aktivitu pro tuto lekci je vhodné zvolit metodu volného psaní.
Žákům rozdáme čisté papíry, metodu jim vysvětlíme a necháme je psát vše, co
je napadne k tématu lekce – LES. Po uplynutí času můžeme nad tématem lekce
diskutovat (jestli žáci chodí do lesa, jestli jezdí na tábory do přírody,…).
2. Evokace – 15 minut
Opět na úvod vysvětlíme princip a fungování myšlenkové mapy. Následně
napíšeme na tabuli či flipchart slovo ZVÍŘATA, žáci po jednom myšlenkovou
mapu doplňují zvířaty, která v lese žijí. Již napsaná zvířata mohou žáci rozvíjet
o jejich vlastnosti či typické znaky. Nezapomínejme nad vytvořenou mapou
společně debatovat a nové nápady do mapy vždy doplníme.
3. Uvědomění – 55 minut
Nejdříve všem žákům rozdáme připravené papíry s popisy zvířat. Každý žák
musí po přečtení svého popisku zvíře poznat a napsat na druhou stranu listu. Až
všichni žáci své zvíře poznají, požádáme je, aby si text opět přečetli a na druhou
17
stranu papíru připsali ještě dvě klíčová slova, podle kterých popisované zvíře
poznali. Poté můžeme nechat zájemce přečíst výsledky úkolu.
Příklady popisovaných zvířat:
Sudokopytník. Žije v lesích a je oblíbenou lovnou zvěří myslivců. Dorůstá výšky přes
2 metry. Má hnědou krátkou srst. Typickým znakem pro samce jsou parohy, které
každý rok, obvykle na konci zimy, shazuje.
Pták, který má černý ocas i zobák, hnědé oči, na křídlech má modrá pírka s černými
proužky. Celoročně se vyskytuje ve smíšených, listnatých i jehličnatých lesích, parcích,
zahradách. Obvykle se ozývá chraptivým „kšréé“, mňoukavým „pijé“. Přezdívá se jí
„udavačka“ či „práskačka“ lesa.
Dále navážeme Kimovou hrou. Obrázky na hru nejdříve použijeme pro
aktivitu, při které si každý žák vybere jednu kartičku a řekne, jestli daná věc
do lesa patří či nepatří. Každý žák by měl svou volbu vysvětlit a zdůvodnit či
případně argumentovat. Poté kartičky rozprostřeme na místě viditelném pro
všechny, rozdáme žákům čisté papíry a tužky. Vymezíme jim čas, za který si
musí zapamatovat co nejvíce obrázků z karet, po uplynutí doby je necháme
opět ve vymezeném čase zapamatovaná slova napsat na papír. Vítěze, který bude
mít nejvíce správně vypsaných obrázků, můžeme odměnit.
5
Obr. – Kartičky s obrázky na Kimovu hru
Následně žákům rozdáme pracovní list Mraveniště, vysvětlíme způsob jeho
vyplňování. Žáci musí vybarvit zvířata, která žijí v lese, a vytvořit tak cestu
k mraveništi.
18
4. Reflexe - 10 minut
Nově získané informace zopakujeme pomocí metody pětilístku, žákům
vysvětlíme jeho tvorbu a jako úvodní slovo použijeme LES. Na závěr můžeme
zkusit hromadně vytvořit jeden pětilístek pro společné zopakování.
TIPY:
Pokud žáci pracují s metodou volného psaní, můžeme jim během psaní pustit
zvuky přírody, vybaví si les a lépe se jim bude psát.
Nápad k pracovnímu listu Mraveniště je dostupný na metodickém portálu:
http://dum.rvp.cz/materialy/mraveniste.html. Pracovní listy můžeme graficky
upravit, zjednodušit či je připravit obtížnější.
Nachystáme si vždy aktivitu navíc. Pokud na konci lekce zůstane čas, záložní
aktivita se může hodit.
5
19
Cílová skupina:
3.-5. třída ZŠ
Bajky
Časová dotace:
90 min
Anotace
Bajky a jejich autoři jsou tématem probíraným na prvním stupni základních
škol. Lekce může sloužit pro úvodní seznámení s látkou, kterou se žáci následně
učí ve škole. Lekce u žáků rozvíjí jejich schopnost pracovat ve skupinách
a prezentovat společně vytvořenou práci.
Cíl lekce
• Rozvíjení čtenářské gramotnosti - práce s textem, vytváření vlastních textů
• Rozvíjení komunikačních schopností
Materiály
•
•
•
•
Vybrané ukázky bajek, které budeme předčítat
Rozstříhané texty bajek, rozdělené do obálek
Papíry a psací potřeby
Tabule či flipchart
Osnova
5
•
•
•
•
Úvodní aktivita – skládání rozstříhaných bajek
Evokace – vytváření myšlenkové mapy a pětilístku
Uvědomění si – předvídání a vymýšlení závěrů bajek, klíčová slova
Reflexe – hodnocení, diskuze
Knihy vhodné pro lekci
• Zajíc a želva a jiné pohádky. Bratislava: Fortuna Print, 1991. Zlatá sbírka
pohádek. ISBN 80-85224-34-8.
• ŠRUT, Pavel. Ezopovy bajky. Praha: Albatros, 1998. Klub mladých čtenářů.
ISBN 80-00-00561-1.
• LA FONTAINE, Jean de. Bajky. Praha: Brio, c2012. ISBN 978-80-8771600-7.
Průběh lekce
1. Úvodní aktivita – 10 minut
Žáky rozdělíme do skupin, každé skupině dáme jednu obálku, ve které se
nachází rozstříhaný text bajky. Tento text musí každá skupina složit tak, aby
dával smysl. Vyhodnotíme úkol. Diskutujeme o způsobu práce, jak se žákům
bajka skládala a podle čeho rozpoznávali posloupnost bajky.
2. Evokace – 15 minut
Na úvod vysvětlíme princip a fungování myšlenkové mapy. Následně napíšeme
na tabuli či flipchart slovo BAJKY, žáci po jednom myšlenkovou mapu doplňují
20
a rozvíjejí. Žákům můžeme pomoci tak, že začneme mapu rozvíjet jako první
(můžeme napsat více slov, např. zvířata, lidské vlastnosti, ponaučení,…).
Nad vytvořenou mapou společně diskutujeme. Nové nápady, které vzniknou
z diskuze, do mapy doplníme.
3. Uvědomění – 50 minut
V této fázi přenecháváme opět aktivitu na účastnících lekce. Z předchozích
aktivit se dozvěděli, že bajky mají vždy na závěr nějaké ponaučení. Nachystáme
si bajky, které žákům postupně přečteme. Žáci se zamyslí nad obsahem bajky.
Musí vymyslet a zformulovat ponaučení, které z bajky vyplývá. Žáci pracují
samostatně či ve skupinkách. Necháme prostor pro zájemce, kteří chtějí své
závěry přečíst ostatním spolužákům.
Následuje metoda klíčových slov. Vybereme klíčová slova, která napíšeme na
tabuli. Vhodné je uvést 5-6 slov. Žáci mají za úkol vymyslet bajku se všemi
jejími náležitostmi. Opět mohou pracovat samostatně či ve dvojicích.
Žákům předáváme také nové informace o nejznámějších autorech bajek.
Můžeme zvolit výklad, diskuzi, prezentaci či pustit kousek hraných či audio
ukázek bajek. Pokud je dostatek času a možností, necháme žáky dohledávat
informace z knih a internetu (o autorech, konkrétních knihách bajek,
dohledávání cizích slov – alegorie, personifikace,…). Vyhledané informace žáci
prezentují ostatním spolužákům.
5
4. Reflexe - 15 minut
Na závěr s žáky zopakujeme, co se dozvěděli důležitého. Zajímáme se o to,
co se jim líbilo, která aktivita pro ně byla obtížná, jestli se jim pracovalo lépe
samostatně či ve skupině.
Anonymní zpětnou vazbu získáme prostřednictvím krátkého dotazníku,
smajlíků či pětilístku, kdy jako úvodní slovo použijeme LEKCE.
Obr. - Zpětná vazba získaná pomocí smajlíků – žáci vhazují svůj hlas do
připravených nádob
21
TIPY:
Úvodní aktivita je důležitá pro seznámení a uvolnění. Nevynechávejme ji.
Účastníkům lekce se snažíme být pomocníkem, ne učitelem. V diskuzích se
zajímáme, ale nezkoušíme znalosti žáků.
Místo vytváření myšlenkové mapy ve fázi evokace, můžete zvolit metodu
pětilístku. Jako úvodní slovo můžeme vybrat například opět BAJKY či některé
zvíře typické pro bajky (liška, lev,…). Pro starší žáky můžeme jako opakování
použít slovo EZOP.
Klíčová slova pro vytváření bajek můžeme nechat na žácích. Ať vždy jedna
skupina vymyslí pro další skupinu nová klíčová slova.
Mladší žáci mohou zkusit místo sepisování vlastní bajky bajku nakreslit.
5
22
Cílová skupina:
4. - 5. třída ZŠ
Vánoce
Časová dotace:
90 min
Anotace
Tématem lekce jsou Vánoce. Žáci aktivní formou poznávají tradice nejen u nás,
ale také v jiných zemích. Učí se pracovat s různými druhy informačních zdrojů,
z nich vyhledané informace prezentují ostatním účastníkům lekce.
Cíl lekce
• Rozvíjení čtenářské gramotnosti - pomocí aktivit zaměřených na chápání
čteného textu
• Rozvíjejí komunikačních schopností
• Prostřednictvím různých informačních zdrojů ukotvit u žáků jejich schopnosti
vyhledávat požadované informace a chápat rozdíly mezi těmito zdroji.
Materiály
5
•
•
•
•
•
•
Různě barevné fáborky
Kartičky s úkoly
Předchystané papíry VÍM/DOZVĚDĚL JSEM SE
Papíry na výrobu ryb (+jedna hotová ryba na ukázku)
Tužky, fixy
Tabule či flipchart
Osnova
• Úvodní aktivita – seznámení
• Evokace – vyplňování části VÍM v pracovním listu, vypisování slov
• Uvědomění si – pětilístek, vyhledávání v různých zdrojích, prezentování
úkolů, diskuze
• Reflexe – vyplňování části DOZVĚDĚL JSEM SE v pracovním listu
Průběh lekce
1. Úvodní aktivita – 5 minut
Seznámení s žáky, představení se.
2. Evokace – 15 minut
V této fázi nejdříve žákům rozdáme papíry, které jsou rozdělené na dvě části
VÍM/DOZVĚDĚL JSEM SE. Vysvětlíme žákům, že ve stanoveném čase musí
napsat do části VÍM co nejvíce slov, které s Vánocemi souvisejí. Po uplynutí
doby necháme žáky slova spočítat, vítěz všechna slova přečte a můžeme jej
odměnit.
23
Necháme žáky vypovídat se o Vánocích a přejdeme na další aktivitu. Každý žák
by měl napsat na tabuli jedno slovo (sloveso nebo přídavné jméno), které má
spojeno s Vánocemi.
3. Uvědomění – 45 minut
Připravíme si nádobu s různě barevnými fáborky z krepového papíru podle
toho, kolik potřebujeme vytvořit skupin. Každý žák si vytáhne jeden fáborek.
Takto rozděleným skupinkám zadáme společný úkol – vytvořit pětilístek, jehož
úvodní slovo budou právě VÁNOCE. Způsob jeho tvorby ukážeme na tabuli.
Žákům by při jeho tvoření měla pomoci předchozí aktivita, kde vypisovali
přídavná jména a slovesa. Skupinka, která vyhraje, si může jako první sama
vybrat následující úkol.
Než žáci začnou úkoly plnit, provedeme je po knihovně, ukážeme jim regály,
kde najdou beletrii, naučnou literaturu a také internet. Rozdíl mezi naučnou
literaturou a beletrií žákům vysvětlíme. Následně žákům popíšeme způsob
plnění úkolu – do práce se musí zapojit všichni ve skupině, na úkol mají pouze
určitý čas, výsledky své práce budou žáci postupně prezentovat.
Příklady úkolů:
1. Rozdíl mezi naučnou literaturou a beletrií. Vyhledejte v naučné literatuře
definici Vánoc. Pro srovnání najděte ještě knihu (pohádku, příběh nebo třeba
básničku), která Vánoce také popisuje.
5
2. Vyhledejte tyto pojmy pomocí internetu – Santa Claus, Befana, Joulu Puki.
Zjistěte, jak tyto pojmy souvisí s Vánocemi. Výsledky hledání si zapište.
3. Najděte knihy, které popisují vánoční zvyky v České republice – 5 zvyků
vyberte a popište spolužákům.
4. Origami – skládání z papíru. Přečtete si návod a vytvořte podle něj rybu.
Rozdejte spolužákům papíry a zkuste jim bez návodu vysvětlit, jak si mají tuto
rybu vyrobit také.
Obr. – Úkoly
24
Po představení všech skupin s žáky diskutujeme - co se dozvěděli zajímavého,
jak se jim dané úkoly hledaly, jaké výhody má hledání informací na internetu
a jaké v tištěných knihách.
4. Reflexe - 20 minut
Žáky požádáme, ať vypíší druhou část papíru - DOZVĚDĚL JSEM SE. Papíry
si můžeme od žáků vysbírat a použít je jako zpětnou vazbu.
Závěrečné opakování - přečteme žákům krátký příběh o Vánocích a necháme je
odpovídat na předem připravené otázky z textu.
TIPY:
Podobným způsobem můžeme upravit lekci pro různá roční období.
Žáky necháváme vyhledávat úkoly samostatně, ale nabídneme jim, že pokud
si nebudou vědět rady, mohou se přijít zeptat. Ať si na chyby přijdou sami.
Do lekcí je možné zahrnovat rozvíjení dokumentové gramotnosti - vyplňování
různých dokumentů každodenní potřeby, přihlášek, porozumění návodům,
formulářům či řádům.
5
25
Cílová skupina:
4. - 5. třída ZŠ
Kraje ČR
Časová dotace:
90 min
Anotace
Lekce slouží pro poznání tvarů všech krajů v České republice. Žáci už by měli
mít o krajích nějaké znalosti z výuky. Zopakují si názvy a polohu, připomenou
si nejznámější zajímavosti jednotlivých krajů a díky vlastní kreativitě si
zapamatují jejich tvary.
Cíl lekce
•
•
•
•
Rozvoj obrazové představivosti
Práce v týmu
Prezentační dovednosti
Osvojení si paměťových technik
Materiály
5
•
•
•
•
•
•
Kartičky s obrázky
Velká nástěnná mapa ČR
Slepé mapy krajů
Jednotlivé kraje
Psací potřeby
Pastelky
Osnova
•
•
•
•
Úvodní aktivita – Kimova hra
Evokace – vyplňování slepé mapy
Uvědomění si – tvorba obrázků
Reflexe – vyplňování slepé mapy
Průběh lekce
Úvodní aktivita - 10 minut
Na začátek si zahrajeme Kimovu hru: na připravených obrázcích jsou
nejznámější místa a věci, které se pojí vždy s jedním krajem, např.:
Praha - Hrad, Středočeský - Karlštejn, Jihočeský - Holašovice, Plzeňský - pivo,
Karlovarský - lázně, Ústecký - Říp, Liberecký - Ještěd, Královéhradecký Prachovské skály, Pardubický - perník, Vysočina - brambory, Jihomoravský Macocha, Olomoucký - tvarůžky, Zlínský - obuv, Moravskoslezský - uhlí). Po
skončení hry debatujeme o obrázcích a bavíme se o jejich souvislosti s daným
krajem.
Evokace - 15 minut
Žáci dostanou slepou mapu České republiky rozdělenou na kraje a snaží se ji
samostatně vyplnit. Nenapovídáme, jde nám o to, abychom se dozvěděli, zda
26
kraje znají. Na konci si společně projdeme celou mapu (nejlépe u velké nástěnné
mapy), ale nenecháme žáky, aby si do mapy dopisovali neznámé kraje - naopak,
tato úvodní mapa nám skvěle poslouží pro porovnání pokroku v dané lekci.
Obr. - Slepá mapa po evokaci
5
Uvědomění - 60 minut
Žáci si zahrají hru na molekuly. Lektor říká náhodná čísla a žáci dělají skupinky
čítající správný počet členů. Tato aktivita je vhodná k vytvoření náhodných
pracovních skupin. Posledním číslem se snažíme vytvořit 14 skupin, což je
počet krajů (případně 7 a každá skupina bude zpracovávat 2 kraje). Každá
skupina dostane mapu jednoho kraje, v jejímž tvaru se snaží najít nějaký
obrázek. Lektor s žáky průběžně konzultuje jejich nápady a žáci nakonec kraj
vybarví podle svého uvážení. Hotové obrázky si navzájem jednotlivé skupinky
představí a ukáží na velké mapě, kde kraj leží.
Jak si kraje zapamatovat? Ke každému obrázku se společně snažíme vymyslet
co nejzajímavější až šokující větu nebo příběh, který spojí název kraje, jeho
zajímavost a výsledný obrázek. Např.: Olomoucký kraj ztvárnili žáci jako lamu.
Lama se dívá do Polska a smrdí, jako olomoucké tvarůžky. Karlovarský kraj
vypadá jako šnek. Šnek se jmenuje Karel a bojí se, že ho uvaří v termální lázni.
Pomocí takových připodobnění by si žáci měli lépe vybavit, jak který kraj
vypadá, jak se jmenuje a co je pro něj typické.
Obr.- Kralovéhradecký a Olomoucký kraj
27
Reflexe - 5 minut
Na závěr všechny kraje a vymyšlené příběhy ještě zopakujeme (necháme žáky,
aby si společnou prací vše vybavili a dali dohromady).
Opět rozdáme slepou mapu krajů ČR, kam žáci doplňují kraje jako na začátku
lekce. Jedná se vlastně o takový srovnávací test, na kterém bychom měli vidět
zlepšení při vyplňování.
Obr. - Slepá mapa po reflexi
5
28
TIPY:
Kimovu hru hrajeme společně s žáky, čímž je motivujeme k lepším
výsledkům.
S mladšími žáky nejprve probereme všechny obrázky z Kimovy hry.
Žáky můžeme v průběhu vyplňování slepé mapy uklidnit, že to není
na známky.
Nechme žáky projevit svou kreativitu u vytváření obrázků, nekritizujme,
chvalme.
Trvejme na používání pastelek - obrázky budou barevné a lépe
zapamatovatelné. Po lekci si je mohou vystavit ve třídě.
Jednotlivé kraje můžeme rozdávat bez názvu a bez stanovené orientace.
Která skupinka jako první uhodne, o jaký kraj se jedná, ta jej získá. Procvičí
si prostorovou představivost.
Cílová skupina:
5. - 7. třída ZŠ
Referát
Časová dotace:
90 min
Anotace
Tato lekce má ukázat žákům způsob, jakým je možné tvořit referát. Měla by
je navést, aby přemýšleli o tématu dříve, než začnou psát, a k samotnému
psaní pak mohou přistupovat již se základní představou toho, jak bude referát
vypadat. V lekci žádný hotový referát nevzniká. Pokud si žáci projdou pouze
postup, který psaní předchází, lépe si ho zapamatují.
Cíl lekce
•
•
•
•
Zamyšlení nad tématem referátu
Argumentace
Práce v týmu
Prezentační dovednosti
Materiály
5
•
•
•
•
Pracovní listy
Tabulky V-CH-D
Papíry, psací potřeby
Tabule
Osnova
•
•
•
•
Úvodní aktivita - přídavné jméno
Evokace - myšlenková mapa
Uvědomění - vyplňování pracovního listu
Reflexe - pětilístek
Průběh lekce
Úvodní aktivita - 5 minut
Nejprve žáky požádáme, aby vymysleli co nejvíce přídavných jmen, která je
napadnou v souvislosti se slovem referát. Slova píšeme na tabuli buď sami, nebo
necháme psát žáky. Tato aktivita je připraví na téma.
Evokace - 10 minut
Rozdělíme žáky do skupinek po 3-5 a skupinky se snaží vytvořit organizační
myšlenkovou mapu na téma referát. Pokud si nejsou jistí, jak začít, můžeme jim
poradit základní větve (např. co v něm má být, odkud čerpat informace, z čeho
se skládá apod.). Necháme žáky, aby si vzájemně předvedli své hotové mapy.
Následně můžeme vytvořit společnou “ideální” mapu na tabuli.
Uvědomění - 70 minut
Každá skupinka si nyní zvolí jedno téma, kterému se bude věnovat. Výběr
můžeme nechat na nich, máme však připravených několik témat, kdyby měli
29
s vymýšlením problém. Každé skupině dáme pracovní list a postupně jej
vyplňujeme. Po vyplnění hlavního tématu, cíle práce a rozsahu se zaměříme na
dílčí témata. Necháme žáky vyplnit tabulku V-CH-D (vím, chci vědět, odkud
budu čerpat informace) a na jejím základě zvolíme hlavní dílčí témata, kterými
se budou žáci zabývat. Jednotlivá témata ještě dále rozpracujeme na menší
úseky. Nechceme, aby začali hledat informace a psát samotný referát, jde nám
jen o ukázání možného postupu. Po vyplnění celého pracovního listu necháme
všechny skupiny prezentovat svoji práci.
Reflexe - 5 minut
Na závěr zadáme žákům vypracování pětilístku na téma REFERÁT, který
následně prezentují ostatním.
5
30
TIPY:
Přídavná jména mohou žáci říkat neorganizovaně, pokud máme méně
odvážnou třídu, necháme je slova říkat postupně, aby mluvili všichni.
Pokud se žáci s myšlenkovou mapou dosud nesetkali, je nutné její princip
na začátku jednoduše vysvětlit. V tomto případě tvoříme pouze jednu
společnou.
Necháme žáky vymyslet vlastní téma referátu - bude je to více bavit.
Důležité je v průběhu vyplňování pracovních listů vysvětlovat, jaký to
má význam.
Samotné psaní referátu můžeme zadat jako úkol.
Cílová skupina:
8. - 9. třída ZŠ
Ekologie
Časová dotace:
90 min
Anotace
Tato lekce je věnována aktuálnímu tématu – ekologii. Žáci se seznamují se
základními pojmy, s procesem třídění odpadů a ekologickými problémy. Lekce
je cílena na aktivitu účastníků, kteří pracují na jednotlivých úkolech samostatně
či v rámci skupiny.
Cíl lekce
• Zamyšlení nad tématem - důležitost třídění odpadu, jeho prospěch
• Pomocí pracovních listů, zaměřených na ekologické problémy, jejich
důsledky a příčiny, v žácích vyvolat dobrý pocit z toho, že mohou situaci
sami pozitivně ovlivnit.
• Rozvíjení logického uvažování
Materiály
5
•
•
•
•
Pracovní listy – Ekologický problém a Recyklační předvídání
Kartičky na Ekoaktivity
Tužky a papíry
Tabule či flipchart
Osnova
• Úvodní aktivita - představení se
• Evokace - myšlenková mapa
• Uvědomění - vysvětlování pojmů, pracovní list Ekologický problém,
domýšlení pokračování cyklu třídění odpadů
• Reflexe - zopakování
Průběh lekce
1. Úvodní aktivita – 10 minut
Pomocí úvodní aktivity se s žáky seznámíme a nastíníme jim téma lekce. Každý
žák při představování musí před svoje křestní jméno přidat přídavné jméno
začínající na písmeno E. Další žák vždy nejdříve zopakuje jméno žáka po jeho
pravé straně i s přídavným jménem, které si vybral, a následně se představí
stejným způsobem. Na závěr necháme žáky hádat, proč měli vymýšlet slova
začínající právě na písmeno E. Navážeme tak na téma ekologie a vyvoláme
diskuzi na toto téma.
2. Evokace – 15 minut
Pro ještě jasnější vymezení tématu je vhodné do této fáze zařadit tvorbu
myšlenkové mapy. Nejdříve vysvětlíme princip tvorby této mapy. Necháme
žákům určitý čas na vytvoření vlastní mapy na téma EKOLOGIE, následně
zkusíme vytvořit společnou mapu na tabuli.
31
3. Uvědomění – 60 minut
V této fázi je důležité předat žákům nové informace. Na tabuli vypíšeme slova,
která se ekologie týkají (ekologické problémy, třídění odpadu, černá skládka,
ekofarma,…) a rozdáme žákům papíry, na které zkusí vlastními slovy tyto
pojmy vysvětlit. Poté necháme zájemce definice pojmů přečíst, případně pojmy
vysvětlíme podrobněji sami.
Navážeme aktivitou spojenou s vyplňováním pracovních listů. Nejdříve všem
rozdáme připravené papíry, pomocí kterých můžeme s žáky rozebírat ekologické
problémy. Necháme jim čas vymyslet podle příkladu (můžeme jej uvést přímo
v pracovním listě či jej vypsat na tabuli) vlastní ekologický problém, doplněný
o jeho příčinu i důsledek. Tuto aktivitu mohou žáci vytvářet ve skupinkách,
následně je necháme práci odprezentovat ostatním spolužákům.
5
Obr. – Příklad řešení pracovního listu Ekologický problém
Rozdáme další pracovní list, který je založen na předvídání. Vysvětlíme žákům,
že musí domyslet pokračování cyklu třídění odpadů, které je naznačeno na
pracovním papíře, a že výsledkem musí být nějaký recyklovaný produkt, který
si každý sám vymyslí. Můžeme opět nechat žáky pracovat ve dvojicích či ve
větších skupinách. Nad výsledky diskutujeme.
Obr. – Domýšlení pokračování cyklu třídění odpadů
32
Fázi uvědomění zakončíme hrou Ekoaktivity. Každý žák si vytáhne připravený
papírek s aktivitou (malování, mluvení/vysvětlování, pantomima), vždy jeden
předvádí a ostatní hádají. Nejrychlejšího hadače můžeme odměnit.
Příklady aktivit:
Kreslení – PETláhev, Zeměkoule, černá skládka, žárovka (úsporná),…
Vysvětlování/popis/mluvení – deštný prales, třídění odpadů, kontejner na
papír, plýtvání elektřinou,…
Pantomima – dýchání (čerstvý vzduch), sázení stromu, kouř z aut, ozonová
díra, zemětřesení,…
4. Reflexe – 5 minut
Pro zopakování necháme žáky po jednom na tabuli vypsat pomocí max. dvou
slov, co si z lekce o ekologii zapamatovali.
TIPY:
Vysvětlování pojmů doplňujeme názornou ukázkou (předmět,
obrázek, video).
Hodně se ptáme, diskutujeme s žáky o tom, co si myslí, necháme prostor
pro jejich případné dotazy.
Pro zpětnou vazbu můžeme použít upravené smajlíky - pokud se žákům
lekce líbila, sešlápnou připravenou PETláhev a vhodí ji do příslušného koše,
pokud se jim lekce nelíbila, hodí láhev do koše s obrázkem černé skládky.
5
33
Cílová skupina:
Tvorba poznámek téma geocaching
8. - 9. třída ZŠ
Časová dotace:
90 min
Anotace
Žáci se během této lekce seznámí se dvěma metodami tvoření poznámek z textu I.N.S.E.R.T. a myšlenkovou mapou. Obě si prakticky vyzkouší na připravených
textech, které můžeme vybrat podle toho, co je pro žáky zrovna aktuální.
Cíl lekce
• Přemýšlení o tématu
• Seznámení s metodami
• Rozvíjení komunikačních dovedností
Materiály
• Text článku pro každého
• Papíry a psací potřeby
• Tabule/flipchart
Osnova
5
•
•
•
•
Úvodní aktivita - seznámení
Evokace - co víte o tématu
Uvědomění - I.N.S.E.R.T., myšlenková mapa
Reflexe - diskuze
Články vhodné pro lekci
• BENEŠ, Pavel. Geocaching: Objevíte poklad do půl hodiny?. Epocha [online].
2013, č. 9 [cit. 2013-06-24]. Dostupné z: http://epocha.rf-hobby.cz
• GPS [online]. [cit. 2013-08-20]. Dostupné z: http://gps.slansko.cz/
Průběh lekce
Úvodní aktivita - 10 minut
Seznámíme se s žáky a ptáme se jich na jejich oblíbenou činnost. Snažíme se
navázat kontakt a odbourat případnou nedůvěru.
Evokace - 10 minut
Necháme žáky, aby sepsali na papír všechno, co ví nebo si myslí, že ví
o geocachingu. Nemusí to být správně, jde nám o to, aby se zamysleli nad tím,
co už ví. Následně své myšlenky prezentují ostatním a zapisují je na tabuli.
Uvědomění - 60 minut
Rozdáme žákům text článku o geocachingu a vysvětlíme jim metodu
I.N.S.E.R.T. Touto metodou poté článek zpracovávají. Každý si poté vytvoří
34
vlastní tabulku se značkami, do které si zapisuje označené informace ve
formě krátkých vět. Ve dvojicích či malých skupinách si žáci porovnávají své
poznámky z textu. O jednotlivých informacích diskutujeme. Druhou aktivitou
na vytváření poznámek z textu je tvorba myšlenkové mapy. Opět rozdáme text
vztahující se k hlavnímu tématu a pokud je potřeba, vysvětlíme, jak se dělá
mentální mapa.
Reflexe - 10 minut
Na závěr diskutujeme o zvolených metodách, zda žákům vyhovují. Vrátíme se
zpět k seznamu z evokace a porovnáme informace, které jsme se dozvěděli,
s těmi, které jsme už znali.
TIPY:
Lekci je možné přizpůsobit libovolnému tématu.
Při psaní na tabuli můžeme po žácích chtít, aby si mezi sebou předávali
fixu/křídu.
Při sdílení informací se značkami se žáků ptáme na konkrétní informace, řešíme,
proč použili zrovna tu konkrétní značku, rozvíjíme diskusi v celé skupině.
Postřehy z lekcí si zaznamenáváme. Pokud žáci uvádějí, že jim něco nešlo, je
možné při příští lekci tuto aktivitu zopakovat a prohloubit ji.
5
35
Až si budete připravovat vlastní lekci...
1. Cílová skupina
Pro koho lekce bude? Jaké mají dosavadní znalosti a dovednosti?
2.Cíl lekce
S čím mají žáci odcházet? Jaké nové znalosti - kompetence - dovednosti
si osvojí?
3.Téma lekce
Téma již můžete mít zvolené předem, ale stejně tak se na něm můžete
domluvit s pedagogem dle jeho preferencí, doporučujeme také seznámit se
se vzdělávacím programem dané školy.
4.Zdroje k tématu
Knihovna, příběhy, internet, kolegové (jiné knihovny), různé pedagogické
metody (MKM). Snažte se, aby téma i provedení lekce bylo zajímavé
a danou cílovou skupinu bavilo.
5.Stavba lekce
Na začátku lekce je vždy vhodná krátká aktivita na prolomení ledů. Celá
lekce by měla od začátku do konce někam směřovat, k tomu je velmi
nápomocný právě model E-U-R, který dělí lekci do tří fází: nejprve žáky
“probudíme”, namotivujeme a zjistíme, co si o tématu vybavují (evokace);
poté přecházíme k hlavnímu, obvykle novému, sdělení (uvědomění); a lekci
ukončíme opakováním (reflexí). Model E-U-R je skvělý i při samotném
plánování a rozvržení lekce!
6.Materiály
6
Příprava rekvizit, tisk, pomůcky, výběr knížek, i učení sebe sama.
7.Test lekce
Pokud jste ve fázi prvních lekcí, doporučujeme lekci testovat, kde se dá.
Se svými dětmi, s ostatními kolegy, kdo se najde. Zaměřte se na časové
úseky, na návaznost jednotlivých aktivit, na pochopení “žáků”, odneste si
z testování co nejvíce.
8.Zpětná vazba + evaluace
Neustále získávejte zpětnou vazbu, nejen od žáků, ale také od učitelů
a kolegů. Na základě připomínek potom lekce zdokonalujte.
36
9.Karty lekce
Doporučujeme zakládat a vést si karty lekcí. Karta je vhodná nejen jako
osnova při realizaci, ale také pro evidenci lekcí v jednotlivých třídách: aby
se neopakovaly, navazovaly, postupně rozvíjely a upevňovaly dovednosti
z předchozích lekcí. Karta potom může být inspirací pro další lekce, kdy
třeba jen zaměníte pár aktivit nebo téma, ale konstrukce zůstane stejná a hned je na světě zbrusu nová lekce!
10. Pamatujte, že...
… žáci jsou schopní přijít na spoustu věcí sami, není třeba jim hned
odpovídat a vše jim strkat až pod nos (“líné vzdělávání”)5
… hodina by měla být zajímavá pro obě strany
… téma lekce není to samé jako její cíl
6
7
BÁRNETOVÁ, Pavla. Informační vzdělávání uživatelů v Havlíčkově Brodě. Inflow [online].
2012, 5(5) [cit. 2013-08-30]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacnivzdelavani-uzivatelu-v-havlickove-brode
5
37
Chcete vědět víc?
ABECEDA, o.s. Čtenářská gramotnost a projektové vyučování [online]. Most,
2010 [cit. 2013-08-30]. Dostupné z: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/
Portál ctenarska-gramotnost.cz je zaměřený na podporu čtenářské gramotnosti
na základních školách, a to v oblastech podpory čtenářství, mediální výchovy
a tvůrčího psaní. Najdete zde tipy na další zajímavé zdroje, různé alternativy
pedagogických metod a návrhy na jejich použití v hodině, dokonce i celé
zpracované lekce.
KOVÁŘOVÁ, Pavla. Trendy v informačním vzdělávání. Zlín: VeRBuM, 2012. ISBN
978-80-87500-18-7.
Kniha nabízí nejen přehled vývoje informačního vzdělávání v knihovnách,
popis vzniku odborné sekce Informačního vzdělávání uživatelů při Sdružení
knihoven, výsledky průzkumu stavu informačního vzdělávání ve veřejných
knihovnách v ČR v roce 2009, ale také mnoho dalších příspěvků, ze kterých je
možné čerpat nápady na témata lekcí informačního vzdělávání.
NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ. Metodický portál RVP: inspirace a
zkušenosti učitelů [online]. Praha, 2009 [cit. 2013-08-30].
Dostupné z: http://www.rvp.cz/
Na portálu RVP se můžete připojit ke vzdělávacím webinářům, e-learningovým
kurzům, k diskuzím či čerpat z odborných článků. V sekci DUM (digitální
učební materiály) pak podle zvolené varianty vzdělávání můžete procházet
desítky i stovky materiálů k lekcím a nabírat z nich inspiraci.
SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve skupinách.
Vyd. 1. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-246-1.
Tato kniha je určená především učitelům, ale jsou v ní popsány metody
a strategie práce s žáky, představuje spoustu konkrétních praktických ukázek
pedagogických her a metod vhodných pro zopakování nově získaných
informací, které se dají pro lekce informačního vzdělávání upravit a použít
v prostředí knihovny.
7
ŠAUEROVÁ, Markéta, Klára ŠPAČKOVÁ a Eva NECHLEBOVÁ. Speciální
pedagogika v praxi. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4369-1.
Děti se specifickými poruchami učení a chování tvoří dlouhodobě nejpočetnější
skupinu zdravotně postižených žáků integrovaných v běžných školách. Pokud bu‑
dete pracovat s takovouto třídou, nepodceňujte přípravu a přečtete si, jak správně
s těmito žáky pracovat. Kniha shrnuje základní informace a praktické rady.
38
Doporučujeme přečíst si příručky k programu Čtením a psaním ke
kritickému myšlení
Program přináší učitelům/lektorům na všech stupních vzdělávání konkrétní
praktické metody, techniky a strategie. Pro program je charakteristické
promyšlené a strukturované využití čtení, psaní a diskuze k rozvíjení
samostatného myšlení žáků, k podnícení potřeby i schopnosti celoživotního
vzdělávání, tvořivého přístupu k novým situacím, schopnosti spolupracovat
a respektovat názory druhých.6
Sdružení Kritické myšlení v rámci realizace a rozvoje programu zajišťuje kurzy
a vzdělávání pro zájemce o toto téma. Podrobnější a aktuální informace lze
nalézt na webových stránkách http://www.kritickemysleni.cz.
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka I, Co je
kritické myšlení. Praha: Kritické myšlení, 1997.
Teoretický úvod ke kritickému myšlení. Jsou zde uvedeny modelové lekce, které
využívají metody brainstorming a I.N.S.E.R.T.
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka II,
Rozvíjíme kritické myšlení. Praha: Kritické myšlení, 1997.
Vysvětlení významu třífázového vzdělávacího modelu E-U-R. Představení
metod vhodných pro fázi evokace a reflexe – pětilístek, myšlenková, mapa, volné
psaní a kostka. Ukázka povedené lekce pracující právě s metodou pětilístku.
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka III, Další
strategie k rozvíjení kritického myšlení. Praha: Kritické myšlení, 2007.
Činnosti k rozvoji psaní u žáků. Využití metod T-graf či Vennův diagram.
Ukázková lekce nabízí zajímavé zpracování čtenářských listů žáků. Na konci
příručka obsahuje přehlednou tabulku metod rozčleněných do rámce E-U-R.
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka IV, Čtení,
psaní a diskuse ve všech předmětech. Praha: Kritické myšlení, 2007.
Z této příručky doporučujeme především modelovou lekci na rozvíjení
čtenářské gramotnosti u starších žáků. Lekce je zaměřená na metodu klíčových
slov a čtení s předvídáním. K dispozici je celý text Ivan a tulení kůže, na kterém
je lekce postavena.
7
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka V,
Kooperativní učení. Praha: Kritické myšlení, 2007.
Zpracovaná metoda skládankového učení, která je doplněná o ukázkovou
hodinu. Můžete se nechat inspirovat cvičeními, které je možné zařadit například
do úvodních aktivit lekcí.
BLAŽKOVÁ, Božena. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Ikaros [online].
2005, 9(11) [cit. 2013-08-31]. ISSN 1212-5075.
Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/2030
6
39
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka VI,
Plánování výuky a učení a hodnocení. Praha: Kritické myšlení, 2007.
Tato příručka nabízí stručné schéma, které lze využít při plánování lekcí.
Vymezuje, co je důležité určit si před samotným vzděláváním žáků (motivace,
cíle, pomůcky, znalosti a dovednosti lektora), zpracování vlastní hodiny a co je
důležité dělat na závěr, tedy jak vhodně získávat zpětnou vazbu.
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka VII, Dílna
čtení: vychováváme přemýšlivé čtenáře. Praha: Kritické myšlení, 2007.
Představení metod a dalších přístupů ke čtenářství tak, aby byl čtenář vtáhnut
plně do procesu čtení a porozuměl čtenému textu. Uveden je návod, jak
zaujmout žáky pro vlastní učení a příklady, jak lze čtenářství rozvíjet v různých
předmětech a tématech.
STEELE, Jeannie L. Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Příručka VIII, Dílna
psaní: od sebevyjádření k písemné argumentaci. Praha: Kritické myšlení, 2007.
Poslední příručka uvádí metody a jednotlivé postupy pomáhající u žáků zlepšit
a zdokonalit jejich písemný projev. Ukázky cvičení pracujících se řízenou
představivostí. Součástí je také zpracovaná strategie psaní – přípravná fáze,
psaní hrubé verze textu, jeho přepracování, korektura a publikace. Příručka
obsahuje lekci zaměřenou na argumentační esej.
7
40
Medailonky
Lenka
Zamyšlená Nezávislá
Pracovat Mlsat Relaxovat
Dotahuji věci do konce.
Pejskomil
Lenka Pavlíková – koordinátorka týmu,
která vše zařídí a odřídí všechny cesty za
informačním vzděláváním (pozorování,
semináře, workshopy).
Katka
Vnímavá Rovná
Číst Spát Jíst
Království za aktivní vzdělávání!
Knihovnice
Katka Rovná – lektorka s knihovnickou praxí,
věnující se primárně informačnímu vzdělávání,
zdolávající nezkrotné žáky s úsměvem (lekce
Základní a praktická škola Vídeňská).
Pavla
Veselá Líná
Smát Hrát Odkládat
Práce s informací? Zábava!
Ztřeštěnec
Pavla Macháčková – projektem novopečená
informačně vzdělávající učitelka (lekce
Základní škola Křídlovická), pečlivá
hostitelka všech schůzek týmu.
8
41

Podobné dokumenty

Ostravská NEJ 2015 - Ostravský informační servis

Ostravská NEJ 2015 - Ostravský informační servis Režisér Pestrých vrstev Janusz Klimsza má k havířině velmi blízko. Během zkoušení nám předával poznatky a vyprávěl historky, nad kterými jsme všichni žasli. Byly to velmi cenné informace, které se ...

Více

Syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření postižených tímto syndromem se neustále zvyšuje, což je trend společensky velmi nežádoucí, který se časem negativně projeví v mnoha oblastech společenského života. Je tedy více než nutné vědět, že ...

Více

výpočetní technika a specializované programy pro podporu vav

výpočetní technika a specializované programy pro podporu vav Ve druhé části se budeme zabývat specializovanými aplikacemi využitelnými ve vědeckovýzkumné práci. Připomeneme základní principy práce s textovými editory, představíme aplikace pro práci s grafick...

Více

Stavba karoserií a skříní - Elearning VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice

Stavba karoserií a skříní - Elearning VOŠ, SOŠ a SOU Kopřivnice Poslední roky jsou pak zejména ve znamení snižování spotřeby a emisí CO2. Úzce s tím také souvisí snížení hmotnosti vozidel a snižování objemů motorů. Motory jsou nově vybavovány systémy Stop-start...

Více

VÍTÁME VÁS NA NAUČNÉ STEZCE „Za poznáním

VÍTÁME VÁS NA NAUČNÉ STEZCE „Za poznáním obce a jejich obyvatel. Trasa má barevně odlišeny tři části, obsahuje 11 zastavení s info tabulemi s naučnými texty a 3 interaktivní tabule. Část tzv. MODRÉ TRASY (A) vás provede od dálniční estaká...

Více

Manuál chemický kroužek

Manuál chemický kroužek Stavební částice dvouprvkových sloučenin jsou tvořeny atomy dvou různých chemických prvků. Názvy těchto sloučenin jsou nejčastěji složeny z podstatného a přídavného jména. 4.1 Podstatné jméno je od...

Více